Tel.: 604 761 657
Číslo 16/Ročník 27
20/4/2016
www.sedlcansky-kraj.cz
Cena 15 Kč
Žabí přechody zachrání někdy i přes 400 obojživelníků za den SEDLČANSKO Za rok 2016
zachytily a zachránily před koly aut žabí přechody celkově přes pět tisíc obojživelníků. Všechny taje tohoto způsobu ochrany všech putujících druhů nám sdělil Jiří Tůma, pracovník Ochrany fauny. Ve kterém období se staví žabí přechody? Žabí přechody se staví zhruba na začátku března a jsou vystavěny tak dlouho, dokud je třeba, většinou to bývá do konce měsíce. Ovšem všechno je ovlivněno hlavně počasím, přičemž když bude v březnu ještě deset centimetrů sněhu, tak žáby přecházet nebudou. Probouzí je až jarní oteplení a deště, takže když je několik po sobě jdoucích dní deset stupňů Celsia a více, tak vyráží hledat útočiště ve formě vod-
Dealer pervitinu byl dopaden SEDLČANY Ve vazební vězni-
Pracovníci Ochrany Fauny při výstavbě žabího přechodu u silnice
ních ploch – rybníky, tůně a jiné. Sem putují za účelem rozmnožování.
Čemu mají žabí přechody zabránit? Pokračování na straně 4
Policisté prošetřují podezření ze žhářství SEDLČANY Strážníci měst-
ské policie zabránili větším škodám, když v pátek 8. dubna večer zakročili při požáru kontejnerů na komunální odpad. Vrchní komisař Petr Krch sdělil: „Hořela skupina pěti kontejnerů, tři se podařilo strážníkům zachránit, dva zcela shořely, i když byla ihned povolána výjezdová jednotka hasičů.“ Požár kontejnerů u prodejny Slabová na Jižním sídlišti byl podle šetření založen Pokračování na straně 3
ci skončil další dealer pervitinu. Již koncem března kriminalisté obvinili z trestného činu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy tři prodejce této drogy, kteří zásobovali narkomany na Sedlčansku. Nyní se policistům podařilo dopadnout dalšího dealera, jedná se o pětačtyřicetiletého muže. Metamfetamin
prodával nejméně od července roku 2014 na různých místech města Sedlčany, v jeho blízkém okolí a dále v Bystřici na Benešovsku. On sám je uživatelem drogy a její prodej byl pro něj zdrojem příjmu. Za obdobné jednání byl již v minulosti souzen. Začátkem minulého týdne byl převezen do vazební věznice. Nyní mu hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi. -red-
Psy zabil fridex, pachatel ale vyvázne VOJKOV Jak od nás již víte, počátkem roku zasáhla obec Vojkov vlna otrav psů. Zeptali jsme se starosty obce, jak se případ vyvíjí. „Otravy psů ustaly, celkem jich bylo osm. Je známa také příčina smrti, jednalo se o nemrznoucí kapalinu do aut, tedy etylenglykol. V jiných osadách k otravám pejsků nedošlo,“ sdělil redakci František Baťha. Hlavní nebezpečí etylenglykolu je při požití. Kvůli jeho sladké chuti ho někdy děti a zvířata požijí velké dávky. Při požití se příznaky otravy projevují ve třech krocích počínaje zvracením, pak nastane metabolická acidóza (tj. snížení
pH krve), kardiovaskulární poruchy a nakonec akutní selhání ledvin. Hlavní příčinou toxicity není etylenglykol samotný, nýbrž jeho metabolity (malé molekuly bílkovin). Podstatnými metabolity způsobujícími toxicitu jsou kyseliny glykolová a šťavelová. Kdo otravu osmi psů způsobil a proč? To jsou ovšem otázky, na které se asi nikdy odpovědi nedozvíme. Podle starosty Baťhy je věc odložena. „Podle mých informací policie záležitost odložila, neboť ani po měsíci nebyla zjištěna osoba, která tento čin spáchala,“ popsal výsledek šetření starosta. Tomáš Vašíček
2
ZPRAVODAJSTVÍ
strana
www.sedlcansky-kraj.cz
Nezaměstnaných s nástupem Po chodníku kolem osmnáctky se jarní sezony ubývá SEDLČANY Na zasedání
rady města poskytla vedoucí úřadu práce Jana Hronová nejnovější údaje o vývoji nezaměstnanosti. Ve Středočeském kraji nezaměstnanost celkově klesla, a to na 5,2 %. Rekord v nezaměstnanosti drží okres Příbram se 7,6 %, naopak nejnižší je v okrese Praha-východ se 2,5 %. V samotných Sedlčanech bylo ke dni 31. března 5 % nezaměstnaných,
v regionu Sedlčany 5,7 %. V Sedlčanech žije v současnosti ve věkové skupině 15 – 64 let celkem 4 809 práceschopných obyvatel. V evidenci úřadu práce je registrováno 244 osob, z toho 123 žen, přičemž k dispozici je 100 volných pracovních míst. O jedno místo se tedy uchází 2,4 osob. V regionu Sedlčany je celkem 14 822 práceschopných obyvatel. K 31. břez-
nu bylo registrováno 855 uchazečů o práci, z toho 385 žen. Při počtu 221 volných pozic připadalo na jedno pracovní místo 3,9 uchazečů. S příchodem jara započaly sezonní práce, takže ke 13. dubnu se už jevila statistika nezaměstnanosti v sedlčanském regionu příznivěji, neboť počet uchazečů o práci klesl na 720 osob. Jindra Votrubová
Obec chce dotace pro hasiče, knihovnu i školku PROSENICKÁ LHOTA Ačkoliv na dotace a jejich systém existují mezi starosty různé názory, pravdou zůstává, že většina obcí se je snaží ve větší či menší míře využívat. Není divu, často se z dotace pokryje i 80 a více procent nákladů. Z obecních rozpočtů se doplní zbylá část a může se nakupovat či stavět. Nejinak tomu je i v Prosenické Lhotě, kde žádají například o zásahové oblečení pro svoje hasiče. Důvod pro podání žádosti objasnila Radka Čížková, ekonomka obce: „Zastupitelstvo obce si uvědomuje důležitost své zásahové jednotky v obci. Její důležitost byla již několikrát prověřena při likvidování živelních pohrom, jako je čerpání vody, likvidace padlých stromů, pomoc při povodních, hlídání požářišť a pomoc ostatním složkám IZS. Proto je nutné ji vybavit kvalitním oblečením.“ Za více než 170 tisíc korun, přičemž výše požadované dotace je 150 tisíc, chce obec nakoupit devět kusů zásahových oděvů, obuvi, rukavic, přileb a opasků. Žádost obec podala do Fondu podpory dobrovolných hasičů Středočeského kraje a výsledek se dozví nejpozději v říjnu. Z jiného fondu Krajského
úřadu Středočeského kraje žádá obec o dotaci na software a nábytek do knihovny. Díky nově pořízenému počítačovému programu by knihovna mohla rychleji a moderněji obsluhovat čtenáře. „Naším přáním je zkatalogizování knihovního
Radka Čížková
fondu do automatizovaného knihovního programu. To nám umožní začít s půjčováním knih prostřednictvím čárových kódů. Získali bychom i možnost přebírat z regionální knihovny záznamy dokumentů z výměnných souborů v elektronické formě,“ vysvětlila nám Čížková. Knihovna by navíc získala přesnou evidenci a statistiku knihovního fondu a výpůjček, což by zrychlilo a usnadnilo revize knihovního fondu. A proč dotace na nábytek? „Knihovna navázala výbornou spolupráci s místní mateřskou školou a děti knihovnu velmi rády navštěvují, ale chybí nám zde dětské židličky,“ objasnila ekonomka obce. Celkové náklady ve výši 85
tisíc korun by požadovaná finanční pomoc mohla pokrýt z 95 procent. Ani tím však dotační snažení v Prosenické Lhotě nekončí. Z programu Ministerstva pro místní rozvoj si obec žádá necelých 200 tisíc na vybavení mateřské školy. „Rádi bychom pořídili moderní interaktivní promítací zařízení magic box, které promítá výukové i zábavné programy pro děti přímo na zem, kde je jejich nejpřirozenější prostředí. Děti tak hravou formou spojenou s pohybem plní úkoly. Zařízení bude moci posloužit i starším dětem k pořádání vědomostních olympiád nebo například k výuce angličtiny. Za zbylou část peněz bychom zakoupili drobné dovybavení školní zahrady, jako například lehké fotbalové branky, pružinové houpadlo a drobné didaktické pomůcky,“ řekla redakci k třetí dotační žádosti Čížková. Z místního rozpočtu by obec, v případě úspěchu žádosti, investovala asi třetinu potřebných peněz, tedy zhruba 90 tisíc. O úspěšnosti svojí žádosti se dozví do konce června. V případě neúspěchu u jednotlivých záměrů bude o dalším postupu rozhodovat zastupitelstvo. Tomáš Vašíček
projdeme do konce roku SEDLČANY Výstavba chod-
níku podél komunikace č. 18 směrem k zástavbě pod Strojírnami je podle slov místostarosty města v plánu už dlouhá léta. „Posledních deset let se úprava chodníku odkládala, protože bylo zřejmé, že tudy povede přivaděč pitné vody. Část chodníku se nachází na pozemku Ředitelství silnic a dálnic, bez jejichž souhlasu neby-
la úprava možná. Administrativní jednání s ŘSD trvalo přes rok, takže teprve nedávno se podařilo uzavřít smlouvu a se stavbou se také počítá v rozpočtu.“ Na otázku, kdy se na tomto úseku obyvatelé stavebních úprav dočkají, Miroslav Hölzel uvedl, že do konce roku bude chodník hotov. Jindra Votrubová
Pole mezi Vysokým Chlumcem a Rovinou zemědělci letos při jarních pracech vyčistili od velkého množství kamenů. Foto: V. Stibor
Zametat se bude až do konce dubna SEDLČANY Vrchní komisař
Petr Krch upozorňuje řidiče, aby až do konce dubna věnovali pozornost tomu, kde zaparkují své vozidlo. Zametá se po etapách, a tak se už stalo, že auto bylo odtaženo na parkoviště na Červeném Hrádku i z autobusového nádraží, kde si řidič zřejmě nevšiml upozornění o údržbě ulice. Úklid zametacím strojem probíhá postupně i v okolních obcích a osa-
dách – v Třebnicích, Solopyskách, na Štílečku, v Hradišťku, Libíni, na Červeném Hrádku, v Sestrouni a ve Zberazi, takže i tam by mohlo dojít v době od 6 do 15 hodin k odtažení vozidla v případě, že majitelé nebudou brát v úvahu upozornění technických služeb a jejich vozidlo bude čištění komunikace v uvedené době překážet. Jindra Votrubová
přijmeme
PRODAVAČKU pro prodejnu stavebnin v Sedlčanech Životopis zasílejte na e-mail:
[email protected]
ZPRAVODAJSTVÍ
www.sedlcansky-kraj.cz
strana
3
Architekt Ondřej Beneš: Náměstí v Petrovicích by uneslo koncepční zásah PRAHA Jméno Ondřej Beneš není v regionu neznámé, i na stránkách Sedlčanského kraje jste se s ním již mohli setkat. Vystudoval stavební obor truhlář na SOŠ průmyslové ve Volyni a v roce 1994 dokončil studium na ČVUT. Od roku 1997 je členem České komory architektů a v roce 2008 se vydal na samostatnou dráhu projektanta. Mezi lety 2006 a 2013 absolvoval doktorandské studium na fakultě architektury ČVUT, kde poté začal také učit. V roce 2014 se stal členem rady pro památky druhé poloviny 20. století při Národním památkovém ústavu. Jelikož se architekt Beneš věnuje také Petrovicím, požádali jsme jej o rozhovor. Hlavním tématem je architektura v malých obcích a kvalita architektury jako takové. Jak přistupuje k petrovickému náměstí a jaké úpravy by si zasloužilo? Je správná cesta radikálního řezu nebo soubor malých úprav? Jaký je váš pohled na dnešní potenciál vesnice? Především se ptám: Co potřebují mladí lidé, kteří by se rádi na venkově usadili? Už dávno to není jen byt 3+1 v bytovce nebo dnes domek na poli v satelitu. Pokud jdou (nebo se vracejí) na venkov, je pro ně enormně důležité, aby to, co vnímají jako prioritní, bylo stejně prioritní i pro místní. Prostě, aby kvalita každodenního života byla i tématem obce. Myslíte, že tak to není?
Pokud by to tak bylo, tak by obce dvacet pět let po „vstupu do svobody“ musely vypadat jinak. Abychom si udělali představu, jak vypadá dlouhodobě kultivovaná obec, stačí se zajet podívat do vesniček nedaleko za Šumavu do Rakouska. Není důležité, jestli máme stejně krásné domy, jde především o neustálé a citlivé vyvažování veřejného a soukromého. Když je pak třeba, je nutné dát veřejnému přednost. U nás už jsme si skoro zvykli na fakt, že to veřejné je tím soukromým rázně válcováno. Stačí se podívat na pole plná rodinných domků bez jakékoli vazby k obci, bez kontextu, na dryáčnickou reklamu, nebo na nákupní centra na poli za obcí. Co je hlavní předností vesnice? Na vesnici je dnes dobré vychovávat děti, hledat zázemí, inspiraci. Nejvíc tu ale oceníme její jedinečný charakter, dobré sousedské vztahy. Zmíněný charakter však dostal v minulosti co proto vlivem kolektivizace. Na ni pak skoro plynule navázala plošná satelitní výstavba, nebo necitlivě umístěné skladové či logistické haly. Nezvykli jsme si na to, že dnes nejen města, ale i vesnice si musí chránit své horizonty. Zajímá mě zejména váš pohled na Petrovice. Petrovice prodělaly za posledních pětadvacet let velký stavební rozvoj, rozšířily se. Můžeme si klást otázku, jak
moc extenzivní tento rozvoj byl a jestli byl adekvátně vyvažován aktivním přehodnocováním již zastavěného intravilánu obce. Dnes je obec ve stavu, kdy se buď přehoupne do podoby běžného satelitu, nebo svůj rozvoj „ustojí“ a bude se orientovat i na kultivaci svého hodnotového potenciálu. Naštěstí má obec stále jádro – velké náměstí, které zatím vše vstřebá. Vím, že jste se věnoval především právě petrovickému náměstí. Jak tento prostor vnímáte? Náměstí v Petrovicích jsem se intenzivně věnoval počátkem devadesátých let, kdy se na něm v rámci podnikatelského boomu začala objevovat takzvaná podnikatelská pódia s prodejem piva „přes ulici“. Ale bez záchodků. Konzumenti chodili močit do parčíku uprostřed návsi. Kdo zná Zvonokosy, ví, o čem je řeč. Nejprve přišla myšlenka, že se kousek parku promění v kapacitní WC s čekárnou autobusů. V ten okamžik jsem se díky příbuzným do věci vložil a navrhl obci vypracovat koncept rozvoje celého náměstí. Řešil jsem dopravu, zastávky autobusů, co s poutěmi, jak naložit s parkem, jak s každodenním životem. Jaká byla vaše vize? Nechtěl jsem provádět nějak úplně radikální řešení. Říkal jsem si, že to těm tetám a strýcům, které tam všude mám, přece neudělám, abych je přinutil zvykat si
Zabezpečovací zařízení, kamerové systémy, přístupové systémy. E-mail:
[email protected], tel.: 603 504 097 ČERNÁ KRONIKA DUBLOVICE Celkem sto litrů nafty, čtyři autobaterie a čtyři kusy bateriových svorek zcizil nezjištěný pachatel z garáže zemědělské společnosti. Palivo odčerpal v době od 9. do 11. dubna ze zaparko-
vaného nákladního vozidla. Vzniklá škoda byla odhadnuta na 19 tisíc korun. KRÁSNÁ HORA Kolem poledního 11. dubna zastavila policejní hlídka pětačtyřicetiletého cyk-
listu. Muž měl pozitivní test na alkohol. Naměřená hodnota činila 0,35 promile. Informace v této rubrice pocházejí ze svodek od policejní mluvčí Moniky Schindlové (PČR Příbram).
v nestabilních devadesátých letech na něco nového. V té době to bylo snad dobré rozhodnutí. Po provedení studie a odsouhlasení radními jsem však do dalších fází projektové přípravy přizván nebyl. Co ale bylo horší, že nebyl respektován můj zásadní požadavek v konceptu, aby řešení bylo pokud možno co nejméně nápadné a co nejjednodušší. Když jsem pak viděl výsledek, zděsil jsem se – betonová mozaika „vylepšená“ rozsáhlými růžovými pasážemi (dnes vše naštěstí už zašlé). Obtížně se mi pak před příbuznými obhajovalo, že takto jsem to doopravdy nechtěl a že jako pozitivní vidím několik skutečností: na náměstí je alespoň nová infrastruktura, plocha pod kostelem už není pouze parkovištěm autobusů a celé náměstí závodní drahou pro traktory... Pokud vím, se studenty jste se pokoušel minulý rok analyzovat potenciál petrovického náměstí i celé obce. K čemu jste dospěli? Důležitá pro nás byla celková atmosféra, klima. Dnes by možná náměstí uneslo další koncepční zásah. Již nejsou divoká devadesátá léta. I k drobné úpravě by byl dnes zapotřebí široký konsenzus. I když, jak říká pan starosta, pokud se nedá v obci dohodnout pozice kontejnerů tříděného odpadu, co celé náměstí? Důležitým místem je parčík uprostřed náměstí. Tam si chodí sedat důchodci i matky s dět-
mi. Současná podoba parku vznikla v podstatě náhodou. Okolo obecní váhy, požární nádrže, božích muk a pomníku obětem první světové války bylo vysazeno ještě několik stromů, aby se zelená plocha oddělila od prašných komunikací, a přidal se pámelník. Původní dominantní část náměstí vymezená monumenty jezuitské koleje a kostela se tak přesunula dál – mezi kostel a křižovatku. Při poslední úpravě se podařilo zracionalizovat zastávku autobusů. Původně rozlehlá asfaltová plocha před nákupním střediskem se zmenšila a výrazněji strukturovala. První věcí, které si tu ale studenti loni všimli a kterou by rádi upravili, byla právě zastávka autobusu. Je náměstí zralé na kompletní přeměnu, nebo byste raději volil cestu menších změn? Na úplnou a radikální přeměnu náměstí to tedy nevypadá, spíš by šlo o několik drobných, ale správných zásahů, úprav. Starosta se na mě obrátil, jestli by mělo smysl pokácet vzrostlé jehličnaté stromy, nebo redukovat pámelník. Zejména s první myšlenkou souhlasím. Co je ale důležitější: společně si stanovit, v čem náměstí už neplní svou funkci, co bychom od něj očekávali, a až pak si můžeme definovat různé míry náročnosti zásahu, kde nejcennější budou jistě ty, které při minimálních nákladech budou mít maximální efekt. Tomáš Vašíček
Policisté prošetřují podezření ze žhářství Dokončení ze strany 1
úmyslně, po žháři policie pátrá. Pokud bude dopaden, hrozí mu obvinění za přečin poškození cizí věci. Od místa činu se podle záznamu kamerového systému pohybovala v in-
kriminované době osoba, která by podle městských strážníků mohla mít na žhářství účast. Kamerový záznam byl proto předán Policii České republiky k dalšímu šetření. Jindra Votrubová
4
ZPRAVODAJSTVÍ
strana
www.sedlcansky-kraj.cz
Žabí přechody zachrání někdy i přes 400 obojživelníků za den Dokončení ze strany 1
Žabí přechody zabraňují masivnímu úhynu žab a jiných obojživelníků na silnicích. Jak a z čeho se staví? Před samotným vystavěním přechodu je potřeba místo připravit. Vypadá to tak, že přijedeme na určené místo, zde shrabeme listí a odklidíme nepořádek, popřípadě i odpadky, které tu občas lidé zanechají. Následuje těžká ruční práce s krumpáčem. Vyhloubí se brázda, která má deset centimetrů do hloubky. Do brázdy umístíme výstražnou fólii, která je upevněná roxorovými dráty do země, aby stála vzpřímeně. Poté vše musíme zahrnout zeminou a důkladně udusat, aby to nemohly žáby podlézt. Na závěr ještě nainstalujeme přibližně každých deset metrů kbelík tak, aby byl jeho okraj souběžně s fólií a přecházející žába spadla dovnitř.
Jak se obojživelník zachytí? Obojživelník se zachytí tak, že při cestě za vodní plochou narazí na náš žabí
ků. Na Dobříšsku v obci Drhovy se jen za ranní odchyt napočítalo kolem 400 kusů. Kde se přechody nejčastěji objevují?
Želva vodní, na které sedí ropucha obecná.
přechod, kde mu v cestě stojí fólie, snaží se ji obejít tak, že jde podél ní tak dlouho, dokud nespadne do kbelíku. V roce 2016 se odchytalo a bezpečně přeneslo celkově přes pět tisíc různých druhů obojživelní-
Jsou to místa s větším výskytem obojživelníků, kde jim stojí v cestě za mokřinami životně nebezpečná silnice. Je místo označené nějakou značkou pro řidiče? Takovéto dopravní znač-
ky existují, ale lidé to zřejmě považují za kuriozitu, takže bývají často objekty krádeží. Kde všude Ochrana fauny staví přechody? Stavíme je v Sudovicích u Nového Knína, Čenkově, Drhovech, Petrovicích a v Prostřední Lhotě. Co se s nachytanými živočichy dělá? Nachytaní obojživelníci jsou bezpečně přeneseni až do těsné blízkosti mokřiny, do které se chtějí dostat. Jak mohou pomáhat občané? S výběrem a přenášením obojživelníků některých žabích přechodů nám pomáhají dobrovolníci z řad místních občanů. Například v Novém Kníně nám pomáhá sám pan starosta s výběrem nachytaných obojživelníků. Dokonce nám na pomoc s výstavbou poslal jednoho ze svých zaměstnanců. Najdou se také nějací vandalové, kteří vše ničí?
Za dobu mého působení v Ochraně fauny jsem se s vandalstvím jako takovým nesetkal. S jakými zachycenými druhy se setkáváte? V odchytných kbelících se vyskytují skoro všichni zástupci našich obojživelníků, například čolek velký, ropucha obecná, rosnička, blatnice nebo kuňka ohnivá, která má ochranné zbarvení do oranžova, které varuje nepřítele, že je jedovatá. Ale mohu uvést i jednu kuriozitu z letošního roku a to, že na nás na jednom přechodu čekaly dvě želvy vodní. Jak často se místa odchytu musí navštěvovat? Místa odchytu navštěvujeme třikrát denně. Ráno, v poledne a večer. Nevybírají vám pasti třeba gurmáni z restaurací? (Smích.) Tak to opravdu nevím. Ale snad ne. David Štverák
Turisti si připomněli 71. výročí zkázy americké létající pevnosti SEDLČANY Vypadalo to, že se
turistická sobota nevydaří. Přes noc pršelo, ráno se oblohou honily mraky, ale když se člověk toužící po lesním
nu a barvy polních porostů lákaly svou kýčovitou sytou zelení. Všechno se dralo k životu a my si přitom šli připomenout smrt Cestou zláma-
Turisti u pomníku amerických letců
vzduchu přemohl a vytáhl paty z domu, zjistil, že je dokonce příjemné, docela teplé vlaho. Země po dešti připomínala provoněnou prádel-
ných křídel, jak se tradiční pietní vycházka k pomníčku u Kolihov a k symbolickému hrobu u Hradišťka jmenuje. „Dnešní pochod je vzpo-
mínkou na posádky dvou létajících pevností, které odstartovaly z americké základny ve Velké Británii spolu s dvěma stovkami dalších, aby bombardovaly vojenské cíle v Ústí nad Labem. Ve vzduchu se střetly s německými stíhačkami a jedno ze zasažených letadel se 19. dubna 1945 zřítilo v blízkosti Sedlčan,“ říká amatérský historik Josef Vopálenský, který nás tentokrát provází. K výkladu využil údaje z knihy Jana Hartmana, ale přidává také informace odposlouchané od pamětníků a přímých pozorovatelů událostí. Lidi prý nalézali trosky nejen kolem Hradišťka a Zberaze, ale dokonce až u Pojezdce za Kosovou Horou. Nad územím bývalého cvičiště SS u Sedlčan bylo zasaženo ještě jedno letadlo, jehož pilotu se podařilo s jedním členem posádky odletět, ale osud většiny letců byl zpečetěn. Z letadla, které se roztrhlo ještě ve vzduchu, se podařilo vyskočit třem letcům. Ti však byli po dopadu na zem zajati, ostatních sedm členů
posádky zahynulo a jejich těla byla 21. dubna pohřbena Na Církvičce. Z druhého poškozeného bombardéru vyskočilo sedm členů posádky, z nichž pět okamžitě zajali příslušníci SS a spolu se třemi přeživšími letci ze zničeného letadla je odvezli na velitelství na Konopiště, kde je bez soudu zastřelili a zahrabali na poli. Šestý Američan byl zastřelen u Heřmaniček. Na následky zranění nebo rukou popravčích tak na území bývalého cvičiště SS tehdy zemřelo celkem 16 letců. Pouze Newton Parker odhodil ihned po přistání padák a dal se na útěk směrem na západ. Zcela vyčerpaného ho naštěstí našel traťový hlídač Pařízek někde u Tochovic a poskytl mu úkryt až do příjezdu americké armády. Tragické události toho dubnového dne připomínají čtyři pietní místa. Kromě náhrobku v rohu hřbitova Na Církvičce je to pomníček na kraji parkoviště u konopišťského zámku nedaleko budovy bývalého velitelství SS. Symbolický
hrob se dvěma bílými kříži a americkou vlajkou najdeme v lese nad Hradišťkem, na místě, kam dopadla kabina sestřeleného letadla, a další pomníček s krásným výhledem do sedlčanského údolí stojí od roku 1990 na vršku u Kolihov. Zajímavý je podle slov Josefa Vopálenského také osud poničené vrtule, která je připevněná na náhrobku dnes již symbolického hrobu na hřbitově Na Církvičce, protože těla letců byla v roce 1946 exhumována a přemístěna na americký vojenský hřbitov v Belgii. Vrtuli jako pozůstatek „imperialistického“ letadla nařídili místní funkcionáři z náhrobku sejmout a odvézt do Kovošrotu. To se stalo v roce 1948. Podle vyprávění ji od úplného zničení zachránili skauti a v roce 1969 se opět vrátila zpět na symbolický hrob amerických letců na sedlčanském hřbitově. Další výlet turistického oddílu se uskuteční 30. dubna, a to Sukovou stezkou do Křečovic. Jindra Votrubová
ZPRAVODAJSTVÍ
www.sedlcansky-kraj.cz
strana
5
Sběrný dvůr jako nástroj proti černým skládkám a zneužívání velkého kontejneru PROSENICKÁ LHOTA Podle
obecního zpravodaje žádá obec o dotaci na výstavbu a vybavení sběrného dvora. V obci s pěti sty trvale hlášenými obyvateli a vyrovnaným rozpočtem sedmi milionů je to záměr spíše nečekaný a v případě úspěchu jistě potěšitelný a prospěšný. Proto jsme se zajímali o další informace. „Vybudováním sběrného dvora v zemědělském areálu v osadě Prosenická Lhota chceme občanům především nabídnout sběrné místo se širokou škálou druhů odpadů v těsné blíz-
kosti jejich bydliště. Předpokládáme i konzultace a kontroly správného tří-
Starosta Prosenické Lhoty Petr Červenka
dění,“ vysvětluje na úvod starosta Petr Červenka. A škála sbíraných odpadů by byla rozhodně širo-
Muž 50 let hledá ženu k seznámení. Tel.: 728 549 674. 130/16 K o u p í m s t a r é p e ř i n y. Te l . : 720 543 953. 131/16 Prodám palivové dřevo 900 Kč/m3, nařezané a naštípané. Dovoz zdarma. Tel.: 730 529 545. 132/16 Vdova 58 let s rod. domkem hledá přítele. Tel.: 774 048 822. 133/16 Prodám 120 kg prase, 30 Kč/živá váha, 48 Kč/v půlkách. Tel.: 732 278 255. 134/16 Pronajmu RD, 7 km od Sedlčan, pozemek k dispozici. Tel.: 607 789 285. 135/16 Prodám byt 3+1 v Počepicích. Tel.: 605 503 646. 136/16 Pronajmu zahrádku v Zahrádce u Petrovic. 1 000 Kč/rok. Tel.: 721 677 421. 137/16
Plošná inzerce
ká. Posuďte sami: plasty, papír, sklo, tetra pack, bioodpad, velkoobjemový odpad, stavební suť, kovy, zbytky nevytříditelného směsného komunálního odpadu, nebezpečný odpad (tuhý i kapalný), baterie, textil a veškerý elektroodpad. Sběrný dvůr by navíc mohl být nástrojem proti černým skládkám. „Nyní máme v obci především problém s nebezpečným a objemným odpadem, který je svážen pouze dvakrát ročně, což má za následek ukládání těchto odpadů
Pronajmu byt 1+1 v Sedlčanech. Tel.: 775 027 538. 138/16 Koupím byt 1+1; 2+kk nebo 2+1 v Sedlčanech. Tel.: 724 658 272. 139/16 Vdovec 65 let, abst., nek. se seznámí se ženou, věk neřeším. Tel.: 731 046 032. 140/16
do sběrných nádob, případně zakládání černých skládek,“ pokračuje ve vysvětlování Červenka. Zkušenost vedení obce je navíc taková, že zneužíván je i přistavený velkoobjemový kontejner. „Občané do něj vhazují bioodpad, plasty i nebezpečný odpad. Proto se zastupitelstvo rozhodlo podat žádost o dotaci z operačního programu Životní prostředí na vybudování a vybavení sběrného dvora,“ dodal starosta. Cílem obce a jejího vedení je i ekonomická efektivnost a následná úspora.
„Analýza produkce odpadů ukázala, že by obec měla celkové náklady na svoz tříděného a nebezpečného odpadu jednoznačně ušetřit. Dvůr je koncipován tak, že by měl pojmout až 75 tun odpadu ročně,“ sdělila redakci detaily ekonomka obce Radka Čížková. Na stavbu dvora má obec již získané stavební povolení. Výše nákladů je v plánu okolo 2 milionů korun, přičemž obec v ideálním případě zaplatí pouze 15 procent z této sumy, tedy asi 300 tisíc. Tomáš Vašíček
KDS Sedlčany, nožířské výrobní družstvo přijme pracovníky na pozice: VEDOUCÍ VÝROBY, KONSTRUKTÉR, KONTROLOR-METROLOG Požadujeme: SPŠ strojní (VŠ strojní) nebo zaměření příbuzného technického směru, praxe v oboru, nástup od 1. 5. 2016
Kontakt: osobní oddělení tel.: 318 841 921, pí. Jitka Doubravová
Firma FENIXSTAV s.r.o. přijme
zedníky, tesaře, pokrývače na stálou práci.
Kontakt: 603 542 651
Po - Pá: 7 - 17 So: 8 - 11 www.lumial.cz Milan Poncar, Kosova Hora 77 (za hřištěm) Tel.: 318 821 249, 603 286 328
VODA - TOPENÍ - PLYN - MONTÁŽE velkoobchod - maloobchod
3D vizualizace koupelny zdarma
boilery DRAŽICE, TATRAMAT, AEG, MIRAVA
VÝHODNÉ ÚVĚRY NA BYDLENÍ
od 12,10 Kč/cm
2
ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY ZDARMA
DOUČOVÁNÍ ÚČETNICTVÍ
Martina Pejlová finanční poradce Modré pyramidy
příprava k maturitě skupinové slevy
[email protected]
tel.: 728 720 130 Nám. T. G. Masaryka 134 (u parkoviště), Sedlčany
kompletní sortiment KORADO čerpadla do vrtaných studní Grundfos, Sigma, Pedrolo, Dab i domácí vodárny týchž značek
Vzorkovna koupelen 400 m2
kotle elektrické, plynové, tuhá paliva DAKON, SLOKOV, VIADRUS, PROTHERM, KOVARSON, BENEKOV atd. Kanadská kamna - úspora dřeva až 30 %
CE va! AK sle o n % stave 12 vy en
am
sk
k 30
Kompletní rekonstrukce koupelen na klíč včetně 3D návrhů zdarma Akce sprchový kout 90x90 cm výplň sklo, vanička litý mramor, sifon - 7 990 Kč
Hotel Hrazany přijme
KC Oil, čerpací stanice Obory
kuchaře/kuchařku kuchaře/kuchařku pomocnou pomocnou sílu do kuchyně číšníka/servírku číšníka/servírku pokojskou pokojskou brigádníky brigádníky – min. měsíc
OBSLUHU ČERPACÍ STANICE
Vše na HPP nebo brigáda/sezona Možnost ubytování, obědy zdarma U všech pracovních pozic doprava do zaměstnání zajištěna
zkušenosti s obsluhou pokladny nechoďte pro info na čerpací stanici
Informace: 602 288 755
přijme do hlavního pracovního poměru
dvousměnný provoz (ranní 6 - 14 hod., odpol. 14 - 22 hod.) nástup: květen mzda: dle dohody
nabídky a životopisy zasílejte na mail:
[email protected]
6
ZPRAVODAJSTVÍ
strana
www.sedlcansky-kraj.cz
V retroautomuzeu zahájili v sobotu druhou sezonu SEDLČANY Kolem deváté
dopoledne se v sobotu
na sedlčanském náměstí začala sjíždět vozidla ko-
munistické éry. Pečlivě udržované jawy, oblíbené trabanty, jejichž výroba skončila už před 25 lety, nebo dokonce žigulík ve vosích barvách VB. I řidiči vypadali stylově, s červenými plácačkami a zbraněmi u pasu. Nepozorný
divák měl skoro dojem, že si přijeli mapovat terén na úterní státní návštěvu. Zjevně v dobré náladě počkali na další nadšence do starých aut a motorek a pak se vydali do Retromuzea ve Strnadicích, kde byl cíl hvězdicové jízdy
veteránů. Ti se tam sjeli ještě z Neveklova, Benešova a Jizbice u Vlašimi, aby se zúčastnili 2. srazu poválečných vozidel a zároveň zahájili druhou výstavní sezonu ve strnadickém retroautomuzeu. Jindra Votrubová
V sobotu 16. dubna dopoledne měli na sedlčanském náměstí zastávku účastníci hvězdicové jízdy veteránů, která končila v Retromuzeu ve Strnadicích.
Na Nechvalicku se Bubu-cupu se zúčastnilo 116 dětí vracíme do minulosti NALŽOVICE V sobotu 16. dubna mohly děti změřit svou zdatnost v branném závodu Bubu-cup. Jeho již 9. ročník připravili členové ČHJ Nalžovice společně
Hodkov, začátek obce
HODKOV U NECHVALIC Ne-
dávno se ve vsi objevila nová značka, jaké bývaly za časů první republiky. Tehdy se na začátku obcí skvěly oválné smaltované
tabule, kde bylo napsáno více než jen pouhé jméno dědiny. Nové označení Hodkova září svou oslnivě modrou barvou do dálky. Vladimír Stibor
se členy hokejového týmu Bubák Chlum. Oproti prvním ročníkům pořádaným zejména pro místní děti se závod stává stále oblíbenějším.
Svědčí o tom letošní rekordní účast: 116 závodníků v 41 družstvech nejen z Nalžovic, ale i z Dublovic, Libčic, Sedlčan, Kosovy Hor y, Sestrouně a Hlinska. Soutěžilo se ve čtyřech věkových kategoriích od předškoláků po deváťáky. Nejdelší trať byla dlouhá něco přes pět kilometrů. Na jednotlivých stanovištích zdolávali závodníci rozmanité úkoly – vědomostní testy, střelbu ze vzduchovky i na branku, hod granátem (který si rádi připomněli i někteří rodiče), ručkování po laně a další. Všichni účastníci závodu byli odměněni diplomy a drobnými dárky. Ti nejlepší i krásnými medailemi s Bubákem. Účastníky trochu potrápil déšť, ale radost z úspěšného pr ůběhu závodu nikomu nezkazil. Pořadatele těší vzrůstající zájem o to více, že děti daly přednost pohybu v přírodě před počítačem a televizí. Jana Pšeničková
ZPRAVODAJSTVÍ
www.sedlcansky-kraj.cz
Tělesně postižení chtějí být aktivní SEDLČANY Minulou středu se ve společenském sále KDJS sešli členové místní pobočky Svazu tělesně postižených z. s., v níž je v současnosti registrováno necelých dvě stě členů, na své jarní výroční schůzi. Po úvodním přivítání hostů a nových členů seznámila předsedkyně spolku Marie Trčková přítomné se zprávou o činnosti a přehledem hospodaření za uplynulý rok. Připomněla některé organizační záležitosti i spolupráci s okresními organizacemi Svazu tělesně postižených. Činnost pobočky je financovaná jednak z členských příspěvků ve výši 60 korun ročně na člena, ale finanční podporu poskytují i MÚ v Sedlčanech a obecní úřady samospráv
život tělesně postižených byl aktivní,“ říká Marie Trčková. Tématem krátké přednášky tiskové mluvčí okresního oddělení PČR Moniky Schindlové byly některé zásady pohybu chodců v silničním provozu, zejména nošení reflexních prvků a přecházení vozovky v souladu s pravidly. Zdůraznila, že chodec smí přejít vozovku mimo přechod pouze v tom případě, pokud je přechod vzdálen více než 50 metrů. Znovu upozornila na nové praktiky ‚šmejdů‘ a varovala před účastí na jejich akcích. S informacemi o nabídce služeb a akcí vystoupila předsedkyně okresní organizace Svazu tělesně postižených a zároveň předsedkyně místní pobočky
sociální poradenství, půjčovat kompenzační pomůcky, vyřizovat žádosti o rekondiční pobyty a pořádat dny zdraví. O službách Centra pro neslyšící a nedoslýchavé podala přítomným informace Marie Fišerová. Do Sedlčan přijíždí každé druhé úterý v měsíci, aby takto postiženým poradila nebo jim prodala drobné pomůcky pro naslouchadla v budově Domova důchodců. „Naši členové mají nárok na kompenzaci nákladů na rekondiční pobyty, masáže, pedikúru nebo brýle v celkové výši 300 korun za rok. Scházíme se dvakrát ročně a pořádáme i výjezdní zasedání do okolních obcí, kde se seznamujeme s regionálními zajímavostmi. Naše
Členská schůze místní organizace v Kulturním domě Josefa Suka
v okolních obcích. Sponzorskými dary přispívá řada firem, kterým Marie Trčková ve svém vystoupení poděkovala. V loňském roce bylo hospodaření spolku vyrovnané s příjmy ve výši 64 518 korun a výdaji 55 043 korun. Z financí spolku jsou hrazeny příspěvky členům na rekondiční pobyty, brýle a masáže a dále režie zájezdů a nutné administrativní výdaje. Spolek usiluje o propojování své činnosti se sedlčanským Klubem důchodců a místní organizací Svazu diabetiků. „Snažíme se, aby
v Milíně Maří Magdalena Burianová. Informovala jednak o konání rekondičních pobytů, ale také o kolizi činnosti pobočky se Senior pointem v Příbrami, který vznikl z iniciativy místostarostky Příbrami a je určen pouze pro občany s trvalým pobytem v Příbrami. „Činnost okresní pobočky je ohrožena a postup Senior pointu nás šokoval,“ vyjádřila své zklamání Maří M. Burianová. Přesto, jak zdůraznila, okresní pobočka, v níž je zaregistrováno celkem 1 362 členů, bude i nadále poskytovat
klubovna, v níž máme počítač s bezplatným internetovým připojením, který mohou členové využívat každou středu, se nachází v přízemí budovy, kde je také knihovna, úřad práce a další instituce. V úterý 26. dubna pojedeme na tradiční jarní výlet, tentokrát na Kutnohorsko. Kromě toho přispíváme zájemcům na koupi vstupenek do příbramského bazénu. O naší činnosti a dalších akcích se můžete dočíst na nástěnce v Havlíčkově ulici,“ informovala předsedkyně Marie Trčková. Jindra Votrubová
strana
7
Sedlčany a okolí uklízelo pět dobrovolníků SEDLČANY Také v Sedlčanech se 16. dubna v rámci celorepublikové akce Ukliďme svět, ukliďme Česko pořádal úklid nepořádku ve městě a jeho okolí. Akce byla na-
byly přímo alarmující! Kromě již tradičně nalezených obalů od potravin, prázdných lahví od alkoholu a PET lahví se v přírodě povalovaly staré pneumatiky,
Při sobotním úklidu dobrovolníci sesbírali asi 230 kg odpadu.
plánována na desátou hodinu dopolední a přesto, že veřejnost byla informována s dostatečným předstihem a sobotní počasí přímo vyzývalo k tomu nesedět doma a vyrazit do přírody, sešlo se nakonec pouhých pět dobrovolníků, kterým není lhostejné, jak prostředí kolem nás vypadá. Sešli jsme se jako v loňském roce u vodárny mezi Šiber ným a Cihelným vrchem, dobrovolníci se rozdělili do tří skupin a vybaveni pytli, rukavicemi a instrukcemi o bezpečnosti vyrazili do terénu. Uklízelo se okolí „Šiberáku“, přehrady a Mastníku a úlovky
plastové lehátko, kabely, železný hrnec a kuriozitou byla i jedna lichá ponožka. Celkem jsme sesbírali zhruba 230 kg nejrůznějšího odpadu, o jehož likvidaci se postaraly Sedlčanské technické služby, kterým patří náš dík. Stejně tak si zaslouží poděkování za vstřícnost a ochotu několik obchůdků v centru města, kde majitelé dovolili vylepit pozvánky na akci, a hlavně všem zúčastněným, kterým záleží na tom, jak vypadá město a okolí, ve kterém společně žijeme. Bez nich by celou tuto skvělou akci nebylo možno uskutečnit. Petra Doležalová
Z Nazaretu bylo vidět Pteč CHLUM Když se Bohuslav Královec během velikonočního pochodu zastavil u Nazaretu a jmenoval sedlčanským turistům na návrší nad Chlumem okolní kopečky i vršky viditelné až za Vltavou, přeslechla jsem název kopce za řekou, a tak se v článku o pochodu turistického oddílu objevil jeho mylný název Teč. Díky upozornění Bohuslava Královce opravuji tento geografický omyl. Vrch Pteč se vypíná do nadmořské výšky 633 metrů, patří k těm vyšším ve Středočeské pahorka-
tině, a to v její části zvané Benešovská pahorkatina, v podcelku s názvem Březnická pahorkatina. Na jeho jižním svahu se nachází obec Bukovany, na severozápadním leží Zbenice. Bohuslav Královec říká, že z něj stejně není nic vidět, protože vrchol je zarostlý lesem. Avšak ve druhé polovině 19. století, za života významného českého malíře Mikoláše Alše, který se rád tímto krajem toulal, byl prý od božích muk na Pteči překrásný pohled ‚do šíra i do dáli‘. Jindra Votrubová
8
ZPRAVODAJSTVÍ
strana
www.sedlcansky-kraj.cz
Hráči vyměnili pálky za zednické nářadí HRABŘÍ Členové místního klubu stolních tenistů, který nese název Sbor dobrovolných pingpongistů v Hrabří, trénují a hrají v prostorách dřívější prodejny a volební místnosti. Svoji hernu nazývají honosně Table Tennis Arena, ale je to především z toho důvodu, že se jedná o partu recesistů, kteří nezkazí žádnou legraci.
ry byla prý při jejich činnosti hráče radost pozorovat. Některým z nich sice nářadí vyloženě nesedí, až překáží, zatímco jiným naopak kupodivu vyhovuje velice dobře. „Například hráč Karel Hes, jemuž říkáme strejda Vochomůrka, si při nahazování piloval bekhend a k tomu si občas ,pinknul‘ i lok pěnivého moku. Byla to inspirace
SEDLČANSKO V okolí Svatojánska se v místní honitbě poprvé objevilo stádo daňků. V místních lesích je opravdová vzácnost na ně natrefit. Já měl to štěstí a zachytil jsem na fotoaparát čtyři dospělé samce daňka evropského ve volné přírodě. V dubnu shazují paroží starší kusy, v květnu pak mladší. Dospělý jedinec dosahuje váhy kolem 40 až 60 kg. Na hlavě má mohutné paroží, zvané lopaty. Daněk hodně cestuje, může za den urazit až několik kilometrů. Pohybuje se z místa na místo, ale neustále se vrací. V tomto období se daněk nesmí střílet. Foto a text: David Štverák
Domov Fauny se zúčastnil psího pochodu v Praze
Aréna v Hrabří bude jako nová.
„Naše aréna má v těchto dnech částečnou výluku v provozu,“ uvedl člen SDP Hrabří Antonín Anděra. „Důvodem je její údržba, kterou již nutně potřebuje. Hráči proto vyměnili pálky za zednické nářadí a dali se do díla. Částečně oklepali omítku, nahodili novou a provedli penetrační nátěr. Po štukování přijde malování.“ Podle slov Antonína Andě-
pro ostatní, takže práce šla všem od ruky hned lépe,“ doplnil Antonín Anděra. Materiál k údržbě arény poskytl Obecní úřad ve Vysokém Chlumci, který podporuje sport v sousedním Hrabří. Členové klubu se mu tuto podporu budou snažit oplatit dobrou reprezentací na turnajích ve stolním tenise v okolí. David Myslikovjan
HRACHOV/PRAHA V sobotu 16. dubna se konal charitativní pochod s názvem Přímo za čumákem. Projekt pořádaný sdružením Pesos byl určený pro podporu opuštěných a týraných zvířat, zejména psů a koček, kterých je v útulcích po celé České republice velké množství. Finanční hotovost získaná ze startovného, která se vyšplhala na 108 431 korun, bude rozdělena několika útulkům, jež se akce zúčastnily, na stavební opravy a nakoupení krmiva. Trasa pochodu dlouhá šest a půl kilometru byla vedena po celém obvodu Kunratického lesa. Zdolalo ji odhadem na 1500 lidí včetně maminek s kočárkem. Na pochod se vypra-
vily rodiny s dětmi spolu se čtyřnohými kamarády. Počasí se sice moc nevyvedlo, ale to nikomu nevadilo. Každý, kdo došel do cíle, obdržel medaili a malou pozornost. Dokonce zde byla k zakoupení tombola. Patronem akce byl Václav Noid Bárta, český rockový zpěvák, hudební skladatel, textař, herec a dabér. Doprovodný program obsahoval ukázky z dogdancingu a cannicrossu. Velice poučné bylo, jak poskytnout svému psovi první pomoc -- například jak se máme zachovat, když pozře jed na slimáky nebo myši, aby všechen obsah ze žaludku co nejrychleji vyzvrátil. Pomůžeme mu jedině včasným podáním několika lžic kysličníku
Přijmu zaměstnankyni na výrobu slaměných kruhů. Vlastní prostory např. garáž výhodou. Tel.: 605 121 784
O pochod byl velký zájem. Nasvědčuje o tom i dlouhá fronta zájemců.
spolu s plnotučnou hořčicí. V mezičase se představily všechny zúčastněné útulky, mezi kterými nechyběl ani ten hrachovský. Jejich pracovníci zde měli postavený svůj stánek, který poskytoval veškeré informace o psím útulku, prezentoval jeho činnost a také informoval, jaké jiné druhy zvířat se v něm nacházejí. Na dotazy návštěvníků rádi odpověděli osobně pracovníci Domova Fauny. Každý si mohl prohlédnout tištěnou nabídku několika vystavených psů, kteří čekají na nový domov. Jeden byl dokonce přítomen a absolvoval celý pochod. Byla to Enný, fenka labradorského retrívra. David Štverák
TOULKY KRAJEM
www.sedlcansky-kraj.cz
TA J E M S T V Í D O M Ů S E D L Č A N S K A ( 1 1 )
Útok Černého lva Je teplá letní noc. Zvon kostela sv. Martina před chvílí odbil první hodinu dne. Probíhají poslední přípravy k akci. Půl druhé. Černý lev útočí. Bomba vhozená do okna roztříští sklo a exploduje. Tichým městem otřese mohutná detonace. Kancelář v domě se v mžiku změní k nepoznání. Policie je za chvilku na místě, ale nachází jen rozbitý nábytek zasypaný papíry a omítkou. Černý lev se včas stáhl do bezpečí. Takto se odehrála časně ráno 3. července 1949 akce členů organizace Černý lev
la ustavující schůze místního zemědělského družstva. Rok po bombovém útoku v Sedlčanech následoval podobný atak na sekretariát KSČ v Milevsku, při němž zahynul hlídkující příslušník Sboru národní bezpečnosti, jak se v té době policista označoval. I tentokrát se podařilo členům odbojové organizace represivnímu aparátu uniknout. Nenápadný dům naproti bývalému hotelu U Českého lva najdeme na rohu náměstí T. G. Masaryka a Sedlecké ulice. Měl zajímavou historii už před válkou, kdy tu sídlila
Nechávali se tady ostříhat nejen místní, kteří se nesměli vystěhovat, ale i němečtí vojáci a důstojníci. Jejich manželkám nabízela reklama firmy trvalou a vodovou ondulaci či barvení vlasů. V roce 1948 si objekt zabrala komunistická strana pro sekretariát okresního výboru, který od konce války sídlil v sousedním domě. V bývalém Houdově „cukrářství“ byly k dispozici větší prostory. Činnost skupiny Černý lev 777 skončila v létě 1954, kdy byli její členové zatčeni, pravděpodobně na udání.
Budova vpravo se stala roku 1949 dějištěm bombového útoku. Foto: archiv Městského muzea Sedlčany
777. Jejími zakladateli a nejaktivnějšími členy byli Jiří Řezáč z Obděnic, lodník pracující pro Československou plavbu labsko-oderskou, Jaroslav Sirotek, zemědělec z Radešic, a dělník Bohumil Šíma z Kojetína. Jejich podomácku vyrobená bomba zdemolovala okresní sekretariát komunistické strany, jenž sídlil v domě čp. 42. Nacházel se v tehdejší ulici Palackého, pozdější Gotwaldově a současné Sedlecké ulici. První známou akcí této skupiny, jež se rozhodla pro aktivní protikomunistický odboj, bylo přerušení elektrického vedení v Nechvalicích ve chvíli, kdy se v obci kona-
oblíbená cukrárna Jaroslava Houdy. Ještě dříve sem chodívali pánové do Matouškova hostince Pod Schody. V roce 1940 byl původně přízemní domek od základů přestavěn na patrový a získal svou dnešní podobu. Po vystěhování Sedlčan bylo do domu přestěhováno Leškovo kadeřnictví neboli oficína, jak se tehdy říkalo.
Následovaly výslechy, soudní proces a popravy. V únoru 1955 v pankrácké věznici museli strčit hlavu do oprátky Jiří Řezáč, Jaroslav Sirotek a Bohumil Šíma, ostatní dostali doživotí nebo mnohaleté tresty vězení. Listopadu 1989 se dožil jediný člen skupiny – Jiří Dolista. Zproštění obžaloby se dočkal až v roce 1998. Petr Ryšlavý
Ve středu 20. dubna tomu je 31 let, co nás opustila paní učitelka
Růžena Senftová z Křečovic Stále vzpomíná syn Jarda s rodinou.
strana
9
P O S TO PÁC H P E T R OV I C K É NAUČNÉ STEZKY (11)
Jeskyně Týnčanského krasu nejsou přístupné veřejnosti V minulém čísle našeho týdeníku vyšel na tomto místě poslení díl seriálu o naučné stezce Petrovickem. Pro doplnění a snad i opravu některých údajů jsem si povídala s Radimem Bromem ze Speleoklubu Týnčany. Pro psaní seriálu jsem vycházela z údajů, které jsou na tabulích podél trasy nebo na internetových stránkách obce Petrovice, kde je jejich přepis. Přidávala jsem k tomu své vlastní postřehy z cesty a z rozhovorů s lidmi, se kterými jsem se při tom potkala. Jak jste celý seriál viděl vy? Naučná stezka byla zbudována v polovině osmdesátých let minulého století. Tomu také svým obsahem a pojetím odpovídají texty na zastaveních stezky. Některé údaje jsou již nepravdivé, některé zavádějící. Například o délce některých jeskyní, o květeně apod. Občas se stane také omyl při přepisu textů, neboť samotné cedule jsou z laminátu a vlivem počasí jsou i těžko čitelné. Proto mne například udivilo, že ve vašem článku píšete, že v Divišově jeskyni se nacházejí „skalní růže“. Jedná se ale o „skalní kůži“, slangové pojmenování minerálu palygorskit. Co se týče Divišovy jeskyně, tak ta má na délku už bezmála dvě stě metrů, ač na stojanu naučné stezky je uvedena délka sedmdesát metrů. A jak je to se vstupy do jeskyní? Předpokládám, že nejsou volně přístupné. Jeskyně jsou chráněny zákonem. Vstup do jeskyně je běžné veřejnosti zakázaný a je umožněn pouze na základě výjimky ze zákona, kterou může získat nějaká organiza-
ce, například za účelem výzkumu či průzkumu. Jeskyně Týnčanského krasu přístupné veřejnosti opravdu nejsou. Česká speleologická společnost, základní organizace Speleoklub Týnčany je nositelem výše zmíněné výjimky pro Týnčanský kras. Máme svěřeny jeskyně u Týnčan do správy. Provádíme v nich výzkum, průzkum, sčítáme v nich netopýry a provádíme řadu dalších aktivit. V rámci těchto činností také zajišťujeme zabezpečení vstupu do několika rozsáhlejších jeskyní. To je hodně práce. Jsou s ní spojené i nějaké problémy? Tu t o p r á c i d ě l á m e d o b r ovo l n ě , z a d a r m o a ve svém volném čase. Neumíte si představit, kolik nepořádku a odpadků dokážou nahodilí kolemjdoucí naházet vletovým otvorem pro netopýry do jeskyně. Bohužel dochází i k poškozování deklů od jeskyní. Takže jen tyto „údržbové“ práce nás stojí mnoho času, který bychom radši věnovali například samotnému průzkumu jeskyní. Pokud by se přece jen našel mezi našimi čtenáři nadšenec, který by chtěl jeskyně vidět a jistě i ocenit vaši práci, je to možné? Jak jsem již uvedl, jeskyně nejsou veřejnosti přístupné. Příležitostnou návštěvu některých jeskyní lze ale uskutečnit po domluvě s jeskyňáři Speleoklubu Týnčany. Olga Hadáčková
PORTRÉT
10 strana
www.sedlcansky-kraj.cz
Petr Čáp ze Sedlce-Prčice se vrátil do rodného kraje po padesáti pěti letech Petr Čáp se narodil roku 1934 v Sedlci-Prčici, kde začal chodit do obecné školy a za německé okupace udělal zkoušky do tzv. hlavní školy. Někteří jeho spolužáci byli se svými rodinami vystěhováni ze Sedlčan, mimo jiné Josef Souček, Mirek Kubricht, nebo Evža Hrubá.
Studentem Arcibiskupského gymnázia v Příbrami „Hlavní škola nám skončila s naším prvním ročníkem v pětačtyřicátém roce a pokračovali jsme ve škole měšťanské,“ vzpomíná na své dětství Petr Čáp. „O dva roky později mě ‚naverbovali‘ do gymnázia v Příbrami. Stal jsem se chovancem Arcibiskupského gymnázia a příbramská studia jsem ukončil v devětačtyřicátém roce. Konvikt, ve kterém jsem byl ubytován, byl rozpuštěn, a protože v té době už fungovalo sedlčanské gymnázium, pokračoval jsem ve studiu v Sedlčanech. Maturoval jsem v roce 1953.“ Spolužáky student a ze Sedlce-Prčice byli například pozdější ředitel sedlčanského gymnázia a městského muzea Jiří
Páv a budoucí ředitel Kulturního domu Josefa Suka v Sedlčanech Josef Souček.
Po maturitě na vysokou školu Po zkouškách dospělosti chtěl mladý Petr pokračovat ve studiu na vysoké škole a vybral si Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze – Dejvicích. Rozhodl se pro ni také z toho důvodu, že předpokládal, že se zde bude muset minimálně učit marxismus-leninismus. „Studoval jsem obor silikáty, zahrnující keramiku, smalty a sklo. Konečnou specializací bylo smaltování, a protože si tenkrát člověk nemohl moc vybírat, kam půjde, odešel jsem v roce 1958 na umístěnku do podniku Moravia Mariánské Údolí u Olomouce,“ připomíná další svoje životní období Petr Čáp. Rok po ukončení vysokoškolských studií mu zemřel tatínek, který byl poštovním doručovatelem, a jeho rajon byl především v místech, kde jsou dnes známé sportovní areály. Pracovně navštěvoval Cunkov, Ounuz, Javoří a Monínec. Petr díky tomu dobře poznal všechny vesničky směrem na jih od Sedlce-Prčice, protože tatínkovi často pomáhal rozvážet balíky na trakaři.
Půl roku na Kubě V roce 1959 se už jako zaměstnanec podniku
Dětský tábor Mozolov 2016 Termín: 9. – 16. července Cena: 3 300 Kč Doprava: vlastní Pro děti je připraveno: - ubytování v chatkách - strana - plná penze včetně svačin a pitného režimu - klubovny, tělocvična, několik venkovních hřišť - krytý vyhřívaný bazén 96 - soutěže, hry, zábava 40 0 Přihláška ke stažení na 35 60 : . l Te
www.mozolov.cz
Moravia Petr oženil, začal pracovat nejdříve jako technolog a potom se stal vedoucím provozu. Bydlel v Olomouci a v roce 1964 se na půl roku přestěhoval na Kubu, kde podle svých vlastních slov pomáhal Fidelu Castrovi budovat průmysl. Společně se svými spolupracovníky uváděl do provozu továrnu na ledničky a sporáky. V té době už měl dceru a syna. „Kuba pro mě byla hodně exotická a hlavně se mi líbily zdejší pláže. Kdybych měl možnost se tam ještě jednou podívat, rád bych tam nejenom ‚šnorchloval‘, ale potápěl bych se s vybavením,“ vrací se o více než půlstoletí zpět. Přestože Petr Čáp bydlel v hanácké metropoli, na svůj rodný kraj nikdy nezapomněl. Dokud žila jeho maminka, navštěvoval Sedlec-Prčici čtyřikrát do roka. Pravidelně také jezdil na srazy spolužáků a nakonec se do svého rodného regionu i vrátil. Jak k tomu došlo? „Maruška Kubrichtová byla manželkou mého kamaráda Mirka Kubrichta, který zemřel před pěti roky, a my jsme se s Maruškou po dvou letech sblížili,“ přibližuje svůj návrat do regionu Petr Čáp. „V Sedlčanech teď stabilně žiju přes tři roky, ale zůstal jsem občanem Olomouce. Bydlí tam můj syn a v Lošově u Olomouce mám chatu, ve které jsem dvaadvacet let žil.“
Sborový zpěv a sport Petr Čáp má dvě velké záliby, a sice sport a sborový zpěv. Je tato kombinace možná? Petr je důkazem, že ano. „Já jsem nejdříve v Sedlci-Prčici zpíval v kostele a potom jsem působil ve vysokoškolském sboru na fakultě. Zaujala mě vystoupení mužských pěveckých sborů a v Praze jsem chodil na koncerty hlavně tehdy, když tam vystupo-
val Moravan z Brna. Tento sbor měl v Praze každý rok velký koncert,“ připomíná Petr Čáp. „V Olomouci jsem chodil na koncerty zdejšího velkého mužského sboru, a když mi bylo padesát, začal jsem v tomto sboru zpívat taky. Jednu dobu jsem dokonce působil ve dvou sborech, přičemž druhý byl smíšený. Jednalo se o malý
začal hrát ve svých třinácti letech korkovou pálkou. Nejvíce se hře nad nízkou síťkou věnoval na Kubě, kde hrál po práci každé odpoledne. V roce 1993 Petr ovdověl a toto svoje těžké období se snažil překonat. Po letech si koupil nové kolo a začal jezdit v Olomouci k zápasům odborářské ligy ve stolním tenisu.
Velkou vášní Petra Čápa je stolní tenis.
komorní sbor. Potřebovali jej změnit na velké těleso, aby mohli hrát Mozartovu Korunovační mši, a tak sháněli nové členy. Se smíšeným sborem jsem se dostal i do zahraničí. Vystupovali jsme v Mnichově, Antverpách, Bretani a na předměstí Vídně. S mužským sborem jsem byl v Paříži. Vystupovali jsme tam se sbory z dalších čtyř zemí. S Francouzi, Izraelci, Němci a Poláky. Koncert byl pořádán při příležitosti padesátého výročí osvobození polské Osvětimi a my jsme zazpívali Ódu pro radost.“ Další velkou vášní Petra Čápa je stolní tenis, který
Skloubil tak vlastně dva sporty dohromady. V současné době se ping-pongu věnuje v Sedlčanech, a přestože je ve městě ve svých dvaaosmdesáti letech pravděpodobně nejstarším hráčem, zřejmě také nejčastěji trénuje. Jednou týdně chodí do sokolovny a v úterý a v pátek se s ním můžete potkat, pokud není právě na návštěvě v Olomouci, také v tréninkové hale v hotelu Vltavan. Petr Čáp je dodnes neuvěřitelně vitální a za stoly prohání soupeře, kteří jsou i o několik desítek let mladší. David Myslikovjan
ZPRAVODAJSTVÍ
www.sedlcansky-kraj.cz
strana
11
Děti si hrály na Hanse Christiana Andersena KRÁSNÁ HORA NAD VLTAVOU Krásnohorské druži-
nářky Kateřina Benešová a Jana Černá spolu s asistentkou Kateřinou Richterovou uspořádaly v pátek 15. dubna pro děti z družiny Noc s Andersenem. Do družiny je v tomto školním roce přihlášeno třicet devět žáků prvního až čtvrtého ročníku, na akci chyběli jen dva. Se spacáky a lehátky se všichni sešli v budově školy kolem páté hodiny odpolední, ustlali si ve svých třídách. Mnoho maminek přineslo i něco dobrého ke snídani.
Nechybělo samozřejmě sledování a čtení pohádek i několik her. „Návštěva knihovny nakonec bohužel nebyla možná, protože tam probíhá rekonstrukce vchodu. I tak je program nabitý, všechno naplánované ani nestihneme,“ upřesnila změnu oproti minulým ročníkům družinářka a knihovnice v jedné osobě Jana Černá. Jednou z her bylo v tří až čtyřčlenných skupinkách vymyslet příběh, který bude obsahovat čtyři zadaná slova. Tak vznikla i básnička na slova letadlo, kamarádi, strom
Děti si Noc s Andersenem užily.
a loupež: „Byla veliká loupež, ukradli v lese strom, v letadle letěli kamarádi,
vrak to byl jako hrom.“ K a t e ř i n a B e n e š ov á k tomu s úsměvem dodá-
vá: „Tahle hra mě napadla dnes ráno v koupelně. Rozvíjí komunikaci, spolupráci i fantazii. Děti chtěly bojovku, ale my jsme jim to vymluvily, protože Andersen není o blbnutí. Alespoň zapojí i hlavinky.“ Zpestření večera si připravila Marie Šachová, která pro děti se svými kolegyněmi připravila nejen hranolky a řízečky k večeři, ale také hru na poznávání dobrot a odměnu v podobě limonády. Po večeru a noci plné zážitků se děti rozcházely mezi osmou a devátou ranní. Olga Hadáčková
Návštěvnost skanzenu ve Vysokém Chlumci stále stoupá VYSOKÝ CHLUMEC Ve čtvrtek 14. dubna dopoledne jsme se setkali s vedoucím skanzenu Lubomírem Procházkou v nejstarším stavení tohoto muzea v přírodě a zeptali se na několik zajímavostí. Můžete připomenout, kdo přišel s myšlenkou založit Muzeum vesnických staveb na území Vysokého Chlumce? Vše začalo v roce 1998, kdy se koupil pozemek se záměrem vybudovat toto muzeum lidových staveb v přírodě. Pozemek má tři hektary. Nápad vzešel z tehdejšího odboru kultury Okresního úřadu Příbram jako ideový záměr. Měl jsem radost, že jsem směl být u toho. Zpracovával jsem podněty. Architekt Petr Dostál je autorem zastavění celého areálu. Jak se rodil plán skanzenu a kdy byla postavena první stavba? Určitě se to neobešlo bez potíží nejrůznějšího rázu. Tak první stavení byl obytný dům číslo popisné čtyři z Obděnic u Petrovic, který jsme již v roce 2002 zpřístupnili veřejnosti. Já bych ještě dodal, že náš skanzen je zařízením pro stavby, které jsou bezprostředně ohroženy. A přenášíme do něj stavby, které nejsou chráněny památkovým úřadem, ale zároveň
musí splňovat naše náročná kritéria. Dnes se tu
Vedoucí pobočky Muzea vesnických staveb Vysoký Chlumec Lubomír Procházka
nachází sedmnáct staveb, všechny sem byly přeneseny kromě jediné, a to je replika počepické kovárny. Jaká z ukázek architektury je pro návštěvníky nejpřitažlivější? To je složitá odpověď. Návštěvníci si mají možnost vybrat ze dvou tras. Asi největší zájem je o technické stavby, vodní pilu a mlýn. Součástí skanzenu jsou i včelíny, v králíkárnách se prohánějí ušáci, mezi starobylými staveními se pasou koně i ovce. Málem bych zapomněl na holubník, který kdysi stával na každém statku uprostřed dvora. Dalo by se říci, že skanzen ožívá a čím dál více připomíná živou vesnici. Je ještě něco, čím by se tento dojem dávného sídla umocnil? Máme tu několik dru-
hů hospodářských zvířat, s rozšířeným chovem nepočítáme vzhledem k celkové kapacitě areálu. Děláme každý rok řadu naučných programů včetně velké akce na konci školních prázdnin Den řemesel. Každým rokem počet n á v š t ě v n í k ů s to u p á . Myslíte, že letošní sezona bude rekordní? Jaká je ideální návštěvnost v y s o ko c h l u m e c k é h o areálu? To se dá těžko říci, ale přál bych si, aby návštěvníků chodilo co možná nejvíce. Vloni navštívilo náš skanzen přes čtrnáct tisíc zájemců. Byl to druhý nejvyšší počet za celou dobu existence. Plánujete vybudovat zónu klidu. Jak by měla vypadat? Je to spíše název pro část skanzenu, kde nepředpokládáme další výstavbu. Máme zde rybníček, návštěvníci si zde mohou v klidu odpočinout a vydechnout. Mohl byste přiblížit budoucnost skanzenu za takových pět či deset let? Těžko odpovědět. Máme představu o budování, aby areál měl v budoucnu kolem dvaceti objektů. Doplňujeme takzvanou sídelní strukturu, aby zde bylo vše, co
se ve vesnicích minulých století nacházelo. Mám na mysli století devatenácté a osmnácté. Co vás za dobu existence skanzenu jako vedoucího této pobočky Hornického muzea Příbram nejvíce překvapilo a potěšilo? Samozřejmě nejvíce mě těší zájem návštěvníků, dalo by se říci, že mírně stoupá. Předvádíme třetím rokem obyčeje i zvyky. Podmínkou ale byl dostatek hodnotných staveb v tomto regionu, které jsme mohli přenášet. Bez toho by skanzen v této podobě nikdy nemohl vzniknout. Musím vyzvednout velmi dobrou spolupráci s místní radnicí, se stavebním úřadem v Petrovicích i s dalšími orgány a institucemi. Ještě bych si přál objekt chléva, který nám tu dosud chybí. Budeme asi dělat repliku nějaké kapličky, ještě uvažujeme o jednom menším obytném stavení. Zcela jistě by se dalo říci, že Muzeum vesnických staveb ve Vysokém Chlumci nabývá čím dál více regionu na významu historickém i na významu z pohledu turistiky. Jistě můžete být se svým dílem spokojen. Rádi bychom díky investičním prostředkům
výstavbu ukončili, samozřejmě je tu přínos i pro všechny instituce, které by chtěly budovat podobný areál jako my. Ano, jsem spokojen. Po r ov n á t e - l i t e n t o skanzen s dalšími, mám na mysli Rožnov pod Radhoštěm a Přerov nad Labem, jak si stojí právě Vysoký Chlumec? Chtěl bych podotknout, že patříme mezi ty menší muzea v přírodě na území naší republiky. A jsme pobočkou Hor nického muzea Příbram. Nejstarší Muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm je z roku 1925. Jsou to všechno v podstatě regionální muzea. V Čechách není žádný centrální skanzen, který by prezentoval stavby ze všech etnografických regionů. Liší se jen v malých variantách, v použití místních stavebních materiálů. Má-li Praha svou Zlatou uličku, je něčím obdobným ve středním Povltaví tento skanzen? Je to hezké přirovnání, ale skanzen by měli nejvíce hodnotit návštěvníci a také odborníci, kteří se zabývají touto problematikou. V oblasti Sedlčanska patříme rozhodně k atraktivním a vyhledávaným kulturním centrům. Vladimír Stibor
KALENDÁŘ
12 strana KONCERTY, ZÁBAVY Sedlec-Prčice 23. 4. Koncert dechové hudby Sebranka Vlašim 24. 4. Koncert žáků ZUŠ v kapli ČCE; 14:00 Sedlčany – kult. dům 26. 4. The Dokk Karel Fořt a Tomáš Matějičný; 19:30 1. 5. Hana Zagorová a Petr Rezek s kapelou Jiřího Dvořáka Boom Band; 19:00 3. 5. Krajanka
VÝSTAVY Sedlčany – kult. dům Obrazy a obrázky Vlasty Dyrynkové-Kubínové od 22. 4. do 31. 5. Sedlčany – muzeum České dýmky dříve a nyní do 24. dubna Diana Pinkasová: textilní výroba od 30. 4. do 12. 6. Sedlčany – knihovna Strom v nás výstava 13. ročníku komunitního projektu Lukášek od 8. 4.
DIVADLO Sedlčany – kult. dům 21., 23., 27., 29. 4. Sen noci svatojánské ochotnické divadlo; 19:30
KINA Kosova Hora – knihovna OÚ 20. 4. Přednáška o bylinkách a zdravém životním stylu 15:00 Sedlčany 22. 4. Gangster Ka: Afričan kriminální thriller; 20:00 23. 4. Spectre James Bond a jeho další mise; 20:00 24. 4. Chlapec a svět pro děti; 15:00 28. 4. Osm a půl filmový klub; 20:00 Kosova Hora 24. 4. Příběh lesa francouzský dokument; 16:00
Sedlec-Prčice 22. 4. Fakjů pane učiteli 2 komedie; 20:00 29. 4. Padesátka česká komedie; 20:00
PŘEDNÁŠKY Sedlčany – knihovna 20. 4. Cestou Montessori téma: Praktický život; 17:00 22. 4. Útěk do nemoci, tajemná řeč lidského těla přednáší Bc. Jana Jarošová; 18:00 Sedlec-Prčice – zámek 21. 4. Večery na zámku: Radim Hanuš Srí Lanka pro každého; 19:00 Sedlčany – CASD 3. 5. Řízek nebo rajče? zkušenost při změně životního stylu, projekt Zdravé Sedlčany; 17:00
SPORT
24. 4. Fotbalové utkání Sokol Počepice – TJ Sokol Nečín; 17:00 Krásná Hora – fotbal. hřiště 24. 4. Fotbalové utkání TJ Krásná Hora – SK Litavan Bohutín; 17:00 Sedlec-Prčice – fotbal. hřiště 24. 4. Fotbalové utkání Sokol Sedlec-Prčice – SK Březnice; 17:00 Kamýk nad Vltavou – fotbal. hřiště 30. 4. Fotbalové utkání TJ Sokol Kamýk nad Vltavou – TJ Vltavan Hříměždice; 17:00 Dublovice – fotbal. hřiště 1. 5. Fotbalové utkání TJ Sokol Dublovice – TJ Krásná Hora; 17:00
Smilovice 20., 27. 4. Plavání diabetiků Sedlčany odjezd z autobusového nádraží; 15:00
Sedlčany – KDJS 30. 4. pochod Sukovou stezkou start 8:30-9:30 u KDJS, zpět ve 14:00
Sedlčany – kotlina 23. 4. Motocross AMA cup
Sedlčany – autobusové nádraží 1. 5. Na Zvěřinec za Máchou na Zvěřinci ukázky rytířského klání; 9:40
Počepice – Adventure golf 23. 4. pochod Hory Doly Počepice start na minigolfu od 9:00, trasa cca 13 km Kosova Hora – fotbal. hřiště 23. 4. Fotbalové utkání TJ Kosova Hora – TJ Sokol Kamýk A; 17:00 25. 4. Fotbalové utkání muži A – Luhy; 17:00 Petrovice – fotbal. hřiště 23. 4. Fotbalové utkání SK Petrovice, z. s. – TJ Vltavan Hříměždice; 17:00 1. 5. Fotbalové utkání SK Petrovice – TJ Daleké Dušníky; 17:00 Sedlčany – hřiště Tatran 24. 4. Fotbalové utkání muži A – FK Motorlet Praha; 17:00 1. 5. Fotbalové utkání muži B – FK Dobříč; 17:00 Počepice – fotbal. hřiště
OSTATNÍ Sedlčany – knihovna 20. 4. Hloupežníci v knihovně program pro rodiče s dětmi; 10:00 20., 27. 4. Hajánek čtení pro rodiče s dětmi; 17:00 22. 4. Zajatci stříbrného slunce listování po Sedlčansku; 16:00 25. 4. Mláďata na jaře výtvarná dílna pro děti; 10:00 26. 4. Kafe a cigárko listování blogem Marie Doležalové; 20:00 Sedlčany – hvězdárna 21. 4. Pozorovací program 18:00–21:00 Sedlčany – KDJS 22. 4. Vernisáž výstavy Obrazy a obrázky Vlasty Dyrynkové-Kubínové
www.sedlcansky-kraj.cz
v koncertním sále; 17:00 Sedlec-Prčice – pivovar Vítek z Prčice 23.-24. 4. Pojídání pivovarských prasat 6. ročník vepřových hodů Sedlčany – čajovna 26. 4. Vaříme z tofu ochutnávka, projekt Zdravé Sedlčany; 17:00 Vojkov – Špejchar 28. 4. Beseda s Martinem Macíkem vyprávění a projekce fotografií z 38. ročníku Rallye Dakar; 18:00 Sedlčany – Na Potůčku 28. 4. Krok za krokem
šestá procházka městem s Jiřím Pávem; 17:00 Obděnice – hospoda 29. 4. Svátek matek hudba Strejčci; 18:00 Sedlčany – muzeum 29. 4. Vernisáž výstavy Diana Pinkasová: Textilní výroba; 18:00 Sedlec-Prčice – Vítkovo náměstí 30. 4. Prčické farmářské trhy téma jaro; 9:00–13:00 Kosova Hora – náměstí 2. 5. Oslava narozenin spolku MaPa 11:00
Veteráni se setkají v Bořené Hoře ŠTĚTKOVICE V sobotu 30.
dubna od 14 hodin se ve sportovním areálu Potya v lomu Bořená Hora uskuteční sraz majitelů veteránů okořeněný vystoupením Ivana Mládka. Více nám sdělil za pořadatele Daniel Ryl. Podobné setkání jste uskutečnili už vloni. Jak bude vypadat to letošní? Vloni dorazilo 43 automobilů a 8 motorek a akce se mimořádně vyvedla, včetně počasí. Když se nám to letos podaří alespoň stejně, budeme spokojeni. Sraz je letos součástí Poháru federace klubů historických vozidel, přihlásit svého veterána je možné do půlnoci 29. dubna. Areál bude otevřen pro příjezd exponátů v sobotu od deseti do půl druhé a pro veřejnost od dvou hodin. Jaký program mohou návštěvníci srazu očekávat? V půl třetí bychom rádi začali aukční burzou vozidla Austin A 40 Somerset. Jde o zajímavé britské vozidlo s řízením vlevo, vůz je přihlášen na veteránské SPZ a stačí nasednout a vyrazit. Vyvolávací cena bude tisíc korun. Uvidíme, kam se vyšplhá a zda
majitel bude ochoten ji za ni prodat. V 15 hodin budou návštěvníci mít jedinečnou možnost vidět, jaké bylo potápění za kapitána Nema – jeden z našich kamarádů si oblékne historický skafandr s velkou měděnou helmou a zanoří se ve stylu, jak to bývalo, než se potápění stalo moderním rekreačním sportem. Pro ty, které by třeba hlavní program akce tolik nezaujal, bude po celé odpoledne možnost si vyzkoušet ponor s moderním potápěčským přístrojem nebo si zdarma zajezdit na plovácích SUP. V 16 hodin začne hodinový koncert Banjo Bandu Ivana Mádka, na který se moc těšíme už proto, že skupina v dubnu oslaví padesát let. Po koncertě vyhlásíme vítěze divácké soutěže elegance o nejhezčí vůz. Vrcholem odpoledne bude spanilá jízda a odjezd vozidel z prostranství hudebního podia v 18.30. Na uvolněný prostor pak nastoupí dámy ze skupiny Country Ladies a vypukne ta pravá americká i trochu česká country show. A protože jsou ten den čarodějnice, se soumrakem osvítíme lom a upečeme si nějaký ten špekáček. -red-
KULTURA
www.sedlcansky-kraj.cz
strana
13
Výstava v Petrovicích PETROVICE Luciána Křížo-
vá-Stiborová z nedalekých Počepic nachystala novou kolekci svých převážně knižních ilustrací z období posledních dvou tvůrčích let. Výstava s názvem Ilustrace byla slavnostně otevřena ve středu 13. dubna v knihovně v Petrovicích, potrvá dva měsíce. Výtvarnice představuje ve svých osmnácti perokresbách přírodní krásy i obrazy plné fantazie.
Luciána Křížová-Stiborová zahajuje svou čtvrtou výstavu.
Jedná se již o čtvrtou samostatnou malířskou pre-
zentaci sedmadvacetileté absolventky Vyšší výtvarné školy Václava Hollara v Praze. Ilustrátorka také spolupracovala na několika knihách, které vyzdobila i graficky nachystala k tisku. Za zmínku stojí její ilustrace pro knihy překladatele a spisovatele Karla Dachovského z Prahy. Její tvorbu lze zhlédnout v době, kdy je knihovna otevřena pro veřejnost. -red-
Sedlčany pořádaly celostátní knihovnickou přehlídku S E D LČ A N Y V m ě s t s k é knihovně a v kulturním domě se ve dnech 13. – 14. dubna konala celostátní knihovnická přehlídka programů pro žáky základních škol, která dostala název Okna. Jedná se o zkratku knihovnických aktivit. „Přehlídku jsme pořádali z toho důvodu, že naše sedlčanské knihovnice v této soutěži byly v posledních dvou letech velice úspěšné,“ uvedla ředitelka Městské knihovny v Sedlčanech Blanka Tauberová. „Předloni vyhrála Jana Roškotová se svým programem o poezii pro žáky mladšího školního věku a loni zvítězila Alena Budková v kategorii starších žáků. Jednalo se o téma druhé světové války a kolegyně zpracovala téma Vystěhování Sedlčanska. Toto téma jsme prezentovali v Třinci s žáky devátých tříd a musím říci, že přestože se týkalo našeho regionu, program se dal realizovat i v tomto od Sedlčan vzdáleném městě. Vystěhování Sedlčanska v naší republice není příliš známé a málo se ví, že velké území centra naší země, nacházející se nedaleko od Prahy, bylo vystěhováno. Většinou se o vystěhování mluví v souvislosti s pohraničím, a proto mnohé knihovnice loni překvapilo, že se to týkalo i středních Čech.“ Knihovnická přehlídka Okna se každý rok koná v jiném městě a organizátoři její model převzali od Slováků. Letos se v České republice konal již pátý ročník soutěže.
Vždy je zadáváno jiné téma a střídají se při nich žáci prvního a druhého stupně základních škol. V Sedlčanech bylo zadáno téma Moderní pohádka pro první stupeň. „Přehlídka je o tom, že knihovníci předvádějí své programy pro školy s dětmi,“ připomněla Blanka Tauberová. „Ve středu a ješ-
spoustu věděli a vystupovali skutečně ojediněle. Jsem proto společně se svými kolegyněmi knihovnicemi na žáky sedlčanských základních škol velmi pyšná.“ Soutěžní přehlídka je koncipována tak, že knihovnice a letos i jeden knihovník uvádějí s dětmi program na dané téma. Přehlídka je
doplnila Blanka Tauberová. Porotu tvořily předsedkyně Klubu dětských knihoven, kterou je ředitelka Knihovny města Plzně, a mimo jiné Hana Kasíková, pedagožka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „Pátým členem poroty je vždy místní pedagog a my jsme vybrali učitelku 1. ZŠ Hanu Paroubkovou.
Vítězem přehlídky se stal Tomáš Pipota z dobříšské knihovny.
tě i ve čtvrtek jsme soutěžili v kulturním domě a programů bylo celkem sedm. Účastníci byli z různých koutů republiky a nejdál to k nám měla soutěžící reprezentující Knihovnu města Olomouce. Pořádající místo vždy poskytuje děti pro jednotlivé hodiny a my jsme přizvali několik prvních tříd, ale i starší děti prvního stupně. O spolupráci jsme proto požádali obě naše základní školy. S kolegyněmi jezdím na tyto přehlídky a musím říci, že naši školáci toho
otevřená všem knihovníkům, kteří se chtějí něco nového naučit. V Sedlčanech se pátého ročníku přehlídky zúčastnilo devadesát knihovníků z celé republiky včetně poroty, která udělila hlavní cenu a cenu diváků. „Přítomní knihovníci, kteří tvořili publikum, dávali hlas podle svého názoru nejlepšímu programu a porota nezávisle na nich určila hlavní cenu poroty. Protože se ale jedná o výběr z celé republiky, každý program dostal diplom za svůj přínos,“
Paní učitelka v soutěži ,Sečtělých řízků‘, kterou pořádáme pro děti pátých tříd, se svými žáky načetla v historii akce nejvíce knih,“ řekla Blanka Tauberová. Okna nejsou výhradně o soutěži, ale také o doprovodném programu. Protože akci podporuje Ministerstvo kultury a Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, je program i vzdělávací. Knihovníci se v Sedlčanech zúčastnili tří workshopů a jako bonus pro ně byla připravena tři
Listování se sedlčanskými dětmi. A aby toho nebylo málo, v prostorách Divadélka Našlose zhlédli loutkový pohádkový příběh Kašpárek Tabákov z Kejchalovic. „Pro kolegy i veřejnost jsme měli připraveno večerní vystoupení sedlčanského spolku historického šermu Corpus Bellatores, které mělo končit ohňovou show, ale tento program zrušila první letošní bouřka. Rytíři alespoň realizovali u nás ve vestibulu část svého programu. Zpracovali pověst o Vrškamýku a vystoupili jako čerti. Aniž bychom to plánovali, tak se to povedlo, protože seminář ráno zahajoval místostarosta Miroslav Hölzel, který mezi nás přišel v kostýmu Jakuba Krčína a měl krátké vystoupení o Sedlčansku s čertem. Večer jsme celý program s čerty zakončovali,“ dodala Blanka Tauberová. Podle slov ředitelky sedlčanské knihovny se tyto soutěžní přehlídky konají hlavně ve větších městech. Rozdíl v jejich přípravě je dán hlavně tím, že zatímco ve velkých městských knihovnách působí padesát i více zaměstnankyň, v Sedlčanech jich je pouze sedm. Je proto zřejmé, že sedlčanská knihovna si na tak velkou akci mohla troufnout výhradně proto, že zde funguje dobrý tým pracovnic. Všechny si pochvalovaly dobrou spolupráci s radnicí, kulturním domem, žáky obou základních škol a s místními podnikateli. David Myslikovjan
SPORT
14 strana
Mladé tanečnice si vybojovaly postup do finále LEDEČ NAD SÁZAVOU/PLZEŇ V sobotu 16. dubna
vyjel celý taneční klub Slimka Sedlčany na soutěž do Ledče nad Sázavou. Byla to letos jejich třetí soutěž a na kontě už měly šest získaných pohárů za 1. až 3. místo. V soutěži byly nasazeny všechny skupiny. Tým nejmladších dívek nazvaný Worms se utkal s osmi dalšími týmy. Všechny je dokázal porazit, a přivezl si tak opět
vyrazily na soutěž s názvem MIA Festival do Plzně. Tato soutěž byla postupová a nejednalo se příliš o to, jak se klub umístí, ale zda jejich výkon bude stačit na postup do velkého finále v Lucerně v Praze. To se tanečnicím podařilo a všechny dívky, které se této soutěže zúčastnily, postoupily. Skupina Worms z 1. místa, skupina Bubbles z 2. místa a Crazy dolls ze 3. místa. TK
Trenérka Gabriela Květová (vlevo) a skupina nejstarších holek – Crazy dolls
zlato. Skupina Bubbles, starší dívky, nastoupila proti šesti choreografiím a také si vedla skvěle -- získala stříbro. Nejstarší holky ve skupině Crazy dolls měly konkurenci sedmi týmů a rovněž vybojovaly stříbrnou pozici. Další den v neděli 17. dubna mladé tanečnice
Slimka si tak vybojovala postup do velkého finále v pražské Lucerně. „Celý víkend považuji za velmi úspěšný. Máme opět plno nových zkušeností, zážitků a taky pohárů,“ zhodnotila úspěšný víkend trenérka Gabriela Květová. David Štverák
Výsledky fotbalových týmů Tatranu Sedlčany MUŽI A Nové Strašecí – Tatran Sedlčany 3:1 MUŽI B Tatran Sedlčany – Daleké Dušníky 0:1 MUŽI C Tatran Sedlčany – Nová Ves „B“ 2:2 STARŠÍ DOROST
Tatran Sedlčany – Slaný 4:2 MLADŠÍ DOROST Tatran Sedlčany – Slaný 4:0 STARŠÍ ŽÁCI Hořovicko – Tatran Sedlčany 3:0 MLADŠÍ ŽÁCI Hořovicko – Tatran Sedlčany 7:3 -lž-
www.sedlcansky-kraj.cz
Nuceně pozměněná základní sestava Tatranu bojovala, ale na body nedosáhla TJ Sokol Nové Strašecí – TJ Tatran Sedlčany 3:1 (2:0) NOVÉ STRAŠECÍ Fotbalisty
ze Sedlčan hostil v sobotu 16. dubna na svém hřišti tým z Nového Strašecí, kde se odehrálo 21. kolo divize A. Trenér Ladislav Šach musel značně změnit základní sestavu, ve které chybělo sedm kmenových hráčů. S premiérovou jedenáctkou bojoval Tatran bez Pavla Capoucha, Petra Matouška, Dominika Němce, Michala Dvořáka, Pavla Lípy a Jana Vystyda, vykartovaného spolu s Kryštofem Kvěchem z minulého zápasu. Soupeř se ovšem neztratil a rval se na hřišti jako o život. Začátek prvního poločasu začal slibnou šancí hostů. Ve čtvrté minutě se po chybné rozehrávce domácích dostal míč na kopačky Michala Kdolského, ten pasem našel Marka Sirotka, který obešel domácího beka a z hranice vápna vystřelil, jeho pokus však
Petr Kut kryl. O pět minut později podobnou akci jako přes kopírák předvedli domácí, ale s gólovým efektem. Po centru Jana Ducára se trefil Jiří Kapka – 1:0. Za dalších pět minut byl stav 2:0 pro domácí. Po závaru ve vápně se nejlépe zorientoval Jiří Kapka a prosadil se podruhé v zápase. Další komplikace nastala pro Tatran v 18. minutě, když se nechal vystřídat Petr Pešek. Následný průběh hry patřil domácím, kteří byli silní v útočné fázi. Jejich obrana měla poměrně velké mezery, které ale sedlčanští fotbalisté nepotrestali. Do velké šance se dostal Luboš Soldát. Nejprve obehrál obránce, potom i stopera, ten ho ale zfauloval ve vápně. Rozhodčí za nechápavého pohledu všech hostů i patnácti výborných sedlčanských fanoušků penaltu neodpískal. Do druhého poločasu šel Tatran s odhodláním výsledek otočit. „V kabině jsme si řekli, kde jsme chybovali a jak by měla vypadat naše hra. Všichni jsme se hecovali,“ prozradil Tomáš
Senft. Domácí tým se nikam nehnal a snažil se příznivý výsledek co nejdéle udržet. Až po hodině hry Jan Ducár odcentroval míč na Lukáše Palka, ten našel Jiřího Kapku, který zkompletoval svůj hattrick v zápase. Ani stav 3:0 Sedlčany nezlomil a dál bojovaly a šly za možným zvratem v zápase. Hosté se snažili nakopávat dlouhé balony za obranu na útočníky, aby se dostávali do střeleckých pozic. Žádná se ale neujala, nevyšla ani šance po centru Michala Kdolského na Tomáše Senfta, ten hlavičkoval vedle. V 89. minutě si přece jen zakřičeli hostující fanoušci gól. Branku vsítil z pokutového kopu Petr Haas. Další zápas hrají Sedlčany doma v neděli 24. dubna od 17 hodin proti Motorletu Praha. Sestava TJ Tatran Sedlčany: Z. Hrůša – L. Brotánek, P. Pešek (18. J. Repetný), T. Řehák, F. Hofman – M. Kdolský, M. Sirotek, L. Soldát, J. Čejda (71. A. Bartůšek) – T. Senft (80. M. Valenta), P. Haas David Štverák
Kamýčtí fotbalisté uctili památku skalní fanynky minutou ticha KAMÝK NAD VLTAVOU V neděli 17. dubna se hrálo na místním fotbalovém stadionu derby mezi Kamýkem B a Zduchovicemi B. Zápas skončil vítězstvím domácích s výsledkem 3:1. O fotbal a výhru nebo prohru tentokrát tolik nešlo. Šlo o kamýckou dlouholetou fanynku, která nechyběla skoro na žádném domácím zápase žáků, áčka i béčka. Jezdila i na některé venkovní zápasy. Řeč je o devětašedesátileté Marii Klabíkové, která se letos už na tribuně neobjeví. Ale určitě bude fandit fotbalistům od Vltavy shora. Na její počest nastoupili
domácí fotbalisté s černými páskami na pravé paži. Před výkopem na hřišti i v hledišti drželi všichni na její památku minutu ti-
cha. Na tribuně, kde sedávala a fandila, ji připomíná pietní místo s květinou, její fotkou a zapálenou svíčkou. David Štverák
Pietní místo na tribuně, kde Marie Klabíková sedávala a fandila.
SPORT
www.sedlcansky-kraj.cz
Fotbalisté od Vltavy porazili první tým tabulky TJ Sokol Kamýk nad Vltavou – TJ Vltavan Borotice 2:0 (2:0) KAMÝK NAD VLTAVOU V sobotu 16. dubna se hrálo 17. kolo fotbalové třetí třídy skupiny B. Na hřiště do Kamýka přijel soupeř z Borotic. Hosté odhodlaní udržet
mrzet, když Kamýk poprvé vystřelil na bránu a vsítil gól, který nebyl uznán pro ofsajd. To ovšem neplatilo ve 27. minutě, kdy po centru z pravé strany od Luboše Čedíka se prosadil Radek Lukeš -- 1:0. Po inkasovaném gólu se hosté snažili vyrovnat stav, ale ani samostatný nájezd na brankáře nepro-
Hromadné souboje hráčů ve vápně o míč po rohovém kopu. Foto: Jiří Štverák
první příčku, která znamená postup do okresního přeboru, ale odjeli s prázdnou. Dokonce se jim nepodařilo získat ani bod. V prvních patnácti minutách měl soupeř z Borotic více ze hry. Nasvědčoval tomu i velký počet rohových kopů v jeho provedení. Žádný se ovšem neproměnil ve vedoucí branku. To se mohlo změnit ve dvacáté minutě, jenže hostující hráč ve vyložené šanci branku přestřelil. Neproměněná šance mohla hosty hodně
měnili. Ještě pět minut před poločasovou přestávkou se uvolnil na středu hřiště Marian Viskup, přihrál do běhu Matějovi Kubánkovi, který prostřelil brankáře k přední tyči – 2:0. Opticky byli hosté lepší, ale první poločas skončil lépe pro Kamýk. Druhý poločas začal stejně jako ten první. Prvních dvacet minut se kopalo několik rohů v podání borotických hráčů. Kolem 70. minuty se na trávníku zažlutilo. Jak domácí, tak hostující hráč uviděl v ruce rozhod-
čího žlutou kartu za faul. Z dalšího uvolnění v podání Matěje Kubánka, který přihrál do velkého vápna na volného Mariana Viskupa, padla branka na 3:0. Jenže veškerou radost utnul muž s praporkem, který si zavolal hlavního rozhodčího, aby mu sdělil, že přihrávající Kubánek zahrál před centrem rukou. Po krátké debatě se hlavní rozhodčí Dvořák rozhodl neuznat třetí branku. V 80. minutě vystřelil domácí Lukáš Novotný z dobré pozice, ale obránce jeho střelu srazil na roh. Následně se přihnala průtrž mračen doprovázená blesky. Pro nepřízeň počasí hlavní rozhodčí poslal všechny hráče do bezpečí útrob kabin a zápas byl na pět minut přerušen. Po krátké pauze se všichni hráči vrátili na hřiště a skoro padesát diváků vidělo ještě před koncem utkání pěknou střelu borotického hráče, kterou ale perfektně zneškodnil brankář Ondřej Čedík. Hosté odjeli s prázdnou a Kamýk slavil se svými fanoušky výhru nad lídrem. Další zápas odehraje Kamýk 23. dubna od 17 hodin proti Kosově Hoře na jeho hřišti. David Štverák
Na kotlině se jel závod Hobby autorallycross SEDLČANY Už od samého
sobotního rána 16. dubna kotlina žila závodem. Celý týden byl provázen deštivým počasím, ale pořadatelům
hu trénovalo, rozjížďky se konaly o hodinu později. Závodilo se v devíti kategoriích -- v divizi Hobby do 1400, do 1600 a nad 1600. Další
V zatáčkách se vířil prach od kol aut.
se rozmáčenou trať podařilo do sobotní akce připravit perfektně. Od osmi hodin se na okru-
byla divize Speciálů do 1600 a nad 1600, Divize žen, Racer buggy, Buggy a Škoda Cup. Na akci se dostavilo ko-
lem 70 závodních aut. V divizi Hobby do 1400 se blýskl vítězstvím Luboš Slaba, na druhém místě se umístil Petr Kovařík. Oba dva jsou ze Sedlčan. V závodech několik stovek diváků vidělo spoustu nehod, ale naštěstí to odnesly jen plechy aut. A také jednu novinku na trati s názvem Joker lap – prodloužený úsek navíc. Závodník, který do něj nezajel, byl po závodě automaticky přesunut na poslední příčku. David Štverák
strana
15
První nominační závod BRNO Během víkendu 16. – 17. dubna se v Brně uskutečnil první ze tří nominačních závodů českého svazu aerobiku. Pouze tři nejlepší sestavy v každé kategorii mají šanci získat místa v české reprezentaci pro nadcházející mistrovství Evropy ve sportovním aerobiku, které se koná letos v květnu v Karlových Varech, resp. pro mistrovství světa, jež bude na podzim hostit Vídeň. O nominační místa sváděli boje nejlepší závodníci z celé republiky a ani zástupci sedlčanské Dvojky se nenechali zahanbit. Po velmi vyrovnaných soubojích si první nominační body připsali sedl-
čanští závodníci Luboš Hanus (2. místo muži 11 – 13 let), Luboš Hanus s Míšou Zelenkovou (1. místo páry 11 – 13 let) a fitness tým Šeráková, Šulcová, Kutějová, Krušinová, Opočenská (3. místo fitness aerobik 17 a více let). I všem ostatním účastníkům se podařilo postoupit do finále víkendových závodů a ve velmi kvalitní konkurenci vybojovat cenná umístění – Marie Bezkočková (7. místo ženy 11 – 13 let), Veronika Šeráková (8. místo ženy 17 a více let), tým Vlková, Miletičová, Sejková (5. místo týmy 14 – 16 let). Další boje děti čekají za 14 dní v Ostravě. -kf-
Čtvrté ligové kolo Mistry s Mistry OLOMOUC Tereza Vlková
a tým Jíchová, Bauerová, Palátková v neděli 17. dubna závodil v Olomouci na dalším ligovém kole jarní soutěže Mistry s Mistry. Šlo o předposlední možnost, jak získat body k postupu do velkého květno-
vého finále této soutěže. Týmu se podařilo obsadit bronzovou příčku a Tereza Vlková za sebou nechala všech 30 soupeřek. Její výkon byl ohodnocen nejvyšší známkou a ziskem zlaté medaile v kategorii ženy 13 – 15 let. -kf-
Rugbistky hrály v oslabení Sedlčanské rugbistky o uplynulé víkendu na Moravě hrály na svém letošním druhém turnaji. První zápas s RC Slavia skončil prohrou a byl ve znamení zranění – sedlčanské ženy zápas dohrávaly nakonec v pěti a celý turnaj pak
HAVÍŘOV
oslabeny o jednu hráčku v šesti. V druhém zápase s Petrovicemi nechaly hráčky i přes oslabení na hřišti všechno, ale i tento zápas skončil prohrou. V posledním utkání se sedlčanské ženy úspěšně utkaly s RC Havířov o páté místo. -lh-
Horní řada zleva: Lucie Jará, Jana Nedvídková, Michaela Hošková, Bětka Sůsová, Klára Caltová. Dolní řada zleva: Pavla Kuthanová, Lukáš Hrma, Petra Kuthanová
PUBLICISTIKA
16 strana
www.sedlcansky-kraj.cz
GLOSA
ZAMYŠLENÍ
Jak se lidé dělí a rozdělují
Xindl X a Ústav šlechtičen
Celá řada věcí, zákonů i přírodních úkazů je neměnných. Jen s lidmi je to někdy na pováženou. Nezřídka mám neúprosný pocit, že se zhlédli v neustálém spěchu i chaosu; dejme tomu takové dělení, což je rovněž pohyb, přímo milují. V Indii se dělí na kasty, všude na světě se rozdělují podle barvy kůže, podle vyznání, přestože jejich jediný bůh používá jen různá roucha, lepší či horší maskáče a zlomyslně i nejluxusnější mimikry. Jinde se dělí na chudé a bohaté, na tlusté a hubené. Podle
největší denní aktivity se dělí na skřivany a sovy. Lidé se také mohou lišit tím, co dělají například po sedmnácté hodině – zda si užívají spravedlivý odpočinek a polehávají na gaučích, nebo zda se vzepnou ještě k nějakým jiným, radostnějším aktivitám. Někteří prořezávají stromy, surfují po elektronických dálnicích, nebo někomu tu a tam způsobí trochu radosti. Říká se přece od nepaměti, že člověk, dokáže-li se rozdělit, bohatne a nestrádá. Vladimír Stibor
REAKCE NA ČLÁNEK Reaguji tímto na Vaši SMS zprávu, kterou jsem obdržel 11. 4. 2016 v 10:26 hod., lituji čtenáře Sedlčanského kraje, že museli číst polopravdy a lži hraničící s pomluvou. Je pravda, že stavební povolení na drůbežárnu jsme po dohodě se stavebním úřadem ve Voticích stáhli a to po výstavbě kurníku v roce 2014. S přáním všeho nejlepšího Zdeněk Trmal v. r.
POZNÁMKA AUTORA
Jak se do lesa volá, tak se z lesa neozývá Asi měsíc a půl jsem pracoval na článku, který měl za cíl zjistit, jak skončil záměr zemědělce Trmala, který chtěl ve Vojkově-Bezmíři stavět drůbežárnu. Mimo ostatních zúčastněných stran jsem kontaktoval i Zdeňka Trmala, a to formou SMS již 3. března. Ten mi sice obratem volal, ale jen proto, aby mi sdělil, že nemá zájem mi cokoliv říkat. Sice jsme si poté telefonovali ještě několikrát, ale ani tak jsme si žádný důležitý informační obsah nevyměnili. Jen jsme se domluvili, že se sejdeme. Setkání na poli v traktoru při orbě jsem s díky odmítl. Ani 18. března jsme se v Sedlčanech nesešli. Marná snaha se domluvit. Čekal jsem
hodinu na domluveném místě, psal SMS, chodil a ptal jsem se na pana Trmala. Nic. Počátkem dubna jsem měl článek již hotový, scházelo pouze vyjádření zemědělce. Poslední SMS pokus jsem učinil 10. dubna, kdy jsem dotyčného vyzval, aby mi odpověděl na dvě otázky: zda lituje, že se do plánů na drůbežárnu pustil a zda v budoucnu plánuje požádat o realizaci drůbežárny znovu. A výsledek – žádný. Článek vyšel a hleďme, pan Trmal se ozval! Jeho vyjádření, jehož obsah jsem přesně odhadl podle jeho rétoriky při hovorech, si můžete přečíst. Hodnocení je už jen na čtenáři. Tomáš Vašíček
Xindl X je název hudební skupiny a současně i umělecké jméno jejího zakladatele Ondřeje Ládka, který je nejen hudebník a zpěvák, ale i skladatel, textař, spisovatel, herec a režisér. A jak to souvisí s těmi šlechtičnami? Slyšela jsem a četla mnoho rozhovorů s Ondřejem Ládkem. Na otázku, čemu vděčí za své schopnosti, vždy začíná: „Už moje prababička byla učitelkou hry na klavír, babička byla korepetitorkou baletu Národního divadla v Praze…“ Sedlčanská rodina Křivských měla dvě dcery – jedna byla výborná herečka ochotnického divadla – pozdější tchýně oblíbeného sedlčanského lékaře Vladimíra Špaleho. Druhá –Květuše – získala vzdělání v Ústavu šlechtičen v Chebu. Náleželo k němu i hra na klavír. Obě dcery se provdaly za dva ze tří bratrů významné nožířské rodiny Rebcových. A právě tato Květuše Rebcová byla i mojí učitelkou klavíru, o níž Xindl X mluví. Na začátku první třídy jsem se rozhodla, že budu učitelkou. A protože v té době bylo ke studiu nutné hrát na nějaký nástroj, začala jsem ve třetí třídě „chodit do houslí“ a příští rok k paní Květuši na klavír. Byla to pro mne dáma vzbuzující velký respekt. Svým žákům onikala, učila podle Bayerovy školy neúprosným tempem. Za přehranými řádky na hodině napsala datum a na příští hodině musely být bezchybně zahrány. Za jedinou chybičku udělala za minulým datumem znaménko krát, což znamenalo opakování. Hrálo se dál
a příští hodinu už musely být bezchybně zahrány oba úkoly. Cvičila jsem tedy pilně, protože mi bylo strašně trapné, kdybych ji zklamala. Nepoznala jsem skvělejšího učitele klavíru. Ona totiž hudbu milovala a učila ji i své žáky milovat. Jak výstižně o ní řekla její dcera Lila – zamořila klavírem nejen Sedlčany, ale po jejich vystěhování i celý Sedlec. Jen v naší ulici 28. října v Sedlčanech bylo devět klavírů. Domluvili jsme si hodinu, otevřeli okna a začali jsme hrát stejnou skladbu. Ulice se změnila na konzervatoř… Zpočátku jsem netušila, že moje učitelka má dvě dcerušky. Až při jedné hodině se ze sousední místnosti ozvala tři bouchnutí, následně pláč. A bylo po hodině. Volal se lékař a já jsem měla radost, že se mohu jít koupat. Příští hodinu se mi dostalo vysvětlení. Mladší dcerka spala v kočárku na vysokých kolech a aby se nepřekotil, byl založen židlí. Malá Evička vypadla napřed na židli a z ní na zem. Nijak si neublížila a vyrostla z ní krásná slečna. Po sňatku uprchli s manželem do Ameriky. O něco starší Libuška (Lila) se stala korepetitorkou baletu ND v Pra-
ze. Byla výbornou klavíristkou a živila se tím, co její maminka dělala bez odměny. Paní Rebcová byla také členkou Sokola. Nejen že hrála v sokolském orchestru, ale hrála trpělivě na klavír při nácviku prostných, pěveckých a tanečních čísel na různé akademie a slavné Silvestry. Složila hudbu k okrskovému cvičení s obručí a k předsletovému cvičení šesti žen na kladině na pódiové vystoupení v pražské Lucerně. Získaly jsme v roce 1948 v celorepublikové soutěži osmé místo. Autorkou tělocvičných skladeb byla významná cvičitelka sedlčanského Sokola Libuše Stejskalová. Květuše Rebcová hrála také v Hudebním sdružení Josefa Suka. Byla jednou z největších osobností Sedlčan. Válečné vystěhování ji o to připravilo stejně, jako mnoho podobných. Za těch sedmdesát let se hodně změnilo. I v hudbě. Zajímalo by mne, o čem by si asi povídali Xindl X a jeho prababička, kdyby se setkali? Bude na něj někdo po tolika letech vzpomínat tak, jako já na jeho prababičku? Už kvůli ní bych mu to přála. Vlastimila Faktorová
Týdeník vychází ve středu, uzávěrka v pondělí v 11 hodin Vedoucí redakce: Hana Pechačová, tel.: 774 414 225 (
[email protected]) Redaktoři: David Myslikovjan, tel.: 721 784 743 (
[email protected]) Olga Hadáčková (
[email protected]) Petr Ryšlavý tel.: 606 547 278 (
[email protected]) Vladimír Stibor (
[email protected]) David Štverák tel.: 605 162 506 (
[email protected]) František Vávra tel.: 723 846 237 (
[email protected]) Inzerce: Lenka Žirovnická, tel.: 774 822 213 (
[email protected]) Adresa redakce: Havlíčkova 514, 264 01 Sedlčany Návštěvní hodiny v redakci: pondělí až pátek 8 - 12 hodin Korektura: Pavla Kolářová. Sazba: redakce. Tisk: Van druck Sedlčany. Vydavatel: Zdeněk Kolář. Registrační číslo: MK ČR E 11724. Internet: www.sedlcansky-kraj.cz