R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
8. HODNOCENÍ KONTAMINACE POTRAVNÍHO KOŠE V ČR 8.1 Agregovaná data s odkazy na primární zdroj dat v resortu zdravotnictví V rámci inventarizace dostupných údajů byla využita oficiální databáze výsledků monitoringu dietární expozice člověka, který od roku 1994 provádí SZÚ ve spolupráci s HS. Databáze obsahuje přes 150 tisíc analytických výsledků, z nichž více než 110 tisíc zahrnuje data k některým výše uvedeným perzistentním látkám. Výčet látek, které jsou dále hodnoceny z hlediska dietární expozice pro populaci v ČR, v agregované podobě je následující: • • • •
aldrin, DDTs, dieldrin, endrin, heptachlor, HCB PCBs PCDDs, PCDFs polycyklické aromatické uhlovodíky, endosulfan, lindan, HCHs
Kapitola obsahuje následující údaje a strukturu: • • • •
Každá skupina látek je jednotným způsobem popsána a základní výsledky jsou graficky dokumentovány. Zdravotní riziko je hodnoceno na základě "skutečné i doporučené spotřeby potravin". Každá látka je pro dokonalejší orientaci doplněna výčtem frekvence pozitivních nálezů pro potraviny členěné do tzv. Euroskupin (EFG Name). Každá látka je doplněna výčtem 30 nejvyšších naměřených hodnot skutečné koncentrace v potravinách v podobě „jak jezeno“.
Stručné závěry plynoucí z agregace dat za období let 1994 – 2001: Průměrná chronická expoziční dávka populace sledovaným organickým látkám (polychlorované bifenyly (PCBs), aldrin, endrin, dieldrin, methoxychlor, endosulfan, heptachlor epoxid, hexachlorbenzen (HCB), alfa-, beta-, delta-, gama- (lindan) izomer hexachlorcyklohexanu, izomery DDT, DDD, DDE, PAHs) z potravin nedosáhla ve sledovaném období hodnot, které jsou spojovány s nepřípustným zvýšením pravděpodobnosti poškození zdraví (nekarcinogenní efekt) konzumenta. Expozice populace odhadovaná podle skutečné spotřeby potravin (SKP 1997) dosahuje nejvyšší úrovně u PCBs. Expozice sumě sedmi indikátorových kongenerů PCBs dosáhla v roce 2001 průměrné úrovně asi 8.5 % tolerovatelného denního přívodu (TDI). Největší počet pozitivních analytických záchytů byl v průběhu celého období pozorován pro kongenery PCBs č. 153, 138 a 180, které se nejčastěji kumulují v potravinovém řetězci. Vysoký počet analytických záchytů byl tradičně pozorován pro p,p´-DDE a HCB. Expoziční dávky těchto látek však byly tradičně velmi nízké (<1 % ADI pro "sumu DDT" = p,p´-DDT+o,p-DDT+p,p´DDD+p,p´-DDE a < 6 % TDI pro HCB). To svědčí o stále přetrvávající plošné kontaminaci těmito látkami, ale na úrovni nízkých koncentrací. Další sledované látky se vyskytují s menší frekvencí a chronická expoziční dávka je relativně nízká. Odhad expoziční dávky látkám s tzv. dioxinovým účinkem (TEQ 2,3,7,8 - TCDD pro sumu toxických kongenerů PCBs, dioxinů a dibenzofuranů) představoval v roce 2000 a 2001 hodnotu asi 3 pg TEQ TCCD.kg-1 t.hm.den-1. Tato hodnota se jeví jako příznivější ve srovnání s předchozími roky. Expoziční dávka odhadovaná pro sledované látky podle modelu doporučených dávek potravin dosahuje logicky nejvyšších hodnot pro kategorii dětí ve věku 4-6 roků. Z tohoto hlediska je potřeba IV-25
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
hodnotit i relativně nízké expoziční dávky kriticky, především pro látky s dioxinovým efektem a PCBs. Frekvence výskytu POPs (bez PAHs) v jednotlivých skupinách sledovaných potravin: Následující tabulka 8-1 uvádí souhrnný přehled výskytu pozitivních nálezů POPs (bez PAHs) v letech 1994 – 2001. V hodnocení je zahrnuto celkem 111 085 analytických výsledků provedených na 4 517 různých kompozitních vzorcích reprezentujících celkem 195 druhů potravin v podobě 16 718 individuálních vzorků potravin. Nejnižší počet výsledků ve skupině hodnocených potravin je 296. Výsledky jednoznačně potvrzují význam potravin živočišného původu při hodnocení dietární expozice a charakterizaci zdravotního rizika. Jsou rovněž potvrzením nutnosti jejich kontroly v rámci řízení zdravotních rizik. Tabulka 8-1: Souhrnný přehled výskytu pozitivních nálezů POPs (bez PAHs) ve sledovaných potravinách v létech 1994-2001 Euro Food Group Name
Frequency (% > LoQ)
Offals
47,9
Fish and seafood
42,3
Poultry and poultry products
38,9
Cheese
35,8
Chocolate
35,0
Red meat and meat products
33,9
Other milk products
32,7
Butter and animal fats
30,1
Milk
26,4
Miscellaneous foods
25,9
Sugar products excluding chocolate
20,6
Nuts
18,0
Eggs
17,6
Wine
16,5
Other alcoholic beverages
14,2
Pasta
12,8
Bread and rolls
12,6
Bakery products
9,3
Rice and other cereal products
8,9
Non alcoholic beverages
7,7
Beer
7,3
Vegetable oils
7,2
Fruits
7,2
Coffee, tea, cocoa powder
6,7
Vegetables excluding potatoes
6,1
Starchy roots or potatoes
6,0
IV-26
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Margarine and lipids of mixed origin
5,3
Flour
4,3
Pulses
3,3
Sugar
0,9
Fruit juices
0,7
8.2 Základní informace o projektu monitoringu dietární expozice jako zdroji dat Monitoring dietární expozice člověka nežádoucím chemickým látkám z potravin (dále "monitoring") je realizován podle zásad poprvé deklarovaných v usnesení vlády České republiky č. 369 z roku 1991 a 408 z roku 1992. V průběhu 90. let se monitoring úspěšně vyzkoušel a uvedl do plného provozu. V současné době plní monitorovací program úkoly stanovené ve vládním usnesení č. 810 z roku 1998 a nejnověji reaguje i na usnesení vlády č. 706 z roku 2000 a č. 1320 z roku 2001. Monitoring je prováděn podle schématu obsaženém v projektu č. IV, programu "Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí", jehož garantem je Státní zdravotní ústav v Praze. Monitoring je realizován v návaznosti na aktivity dalších resortů, zejména Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství. Navazuje zejména na program "Monitoringu potravinových řetězců", se kterým se komplementárně doplňuje. Svým charakterem se nepřekrývá, ale vhodně doplňuje s výstupy a zaměřením kontrolních systémů pro potraviny (verifikace regulace zdravotních rizik). Cílem současné etapy monitoringu není klasická kontrola potravin, ale odhad zdravotního rizika plynoucího ze střední (průměrné) expozice populace ČR vybraným chemickým látkám v potravinách. Na základě zjištění míry zdravotního rizika lze účelněji orientovat kontrolní systém na problémové komodity a přesněji "nastavit" hygienické limity nejvyšších přípustných koncentrací. Nedílnou součástí je rovněž informování odborné i laické veřejnosti o výsledcích práce tak, aby přispěly k účelné změně výživových zvyklostí, s cílem chránit a podporovat zdraví jednotlivce. Výsledky slouží jako odborný podklad pro rozhodování v oblasti zdravotní politiky státu. Jsou nepostradatelné pro spolupráci s orgány ES v oblasti ochrany veřejného zdraví, slouží při komunikaci s WTO, OECD, WHO a dalšími mezinárodními i významnými národními organizacemi (např. US FDA). Monitoring je realizován za finanční prostředky státu. Na jeho realizaci se v současné době podílí Centrum hygieny potravinových řetězců SZÚ v Brně (dále "CHPŘ") ve spolupráci s 12 hygienickými stanicemi (dále "HS") v celé České republice. Jedná se o hygienické stanice v Benešově, Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Jablonci n. Nisou, Ostravě, Plzni, Praze, Šumperku, Ústí n. Labem, Znojmě a Žďáru n. Sázavou. Místa byla vybrána tak, aby byl naplněn záměr usnesení vlády č. 369/1991. Určitým důvodem byla také snaha o rovnoměrné zastoupení lokalit s odlišnou úrovní znečištění životního prostředí (starší klasifikace MŽP, třídy znečištění A,B,C,D). Počet monitorovaných míst je prakticky omezen výší přidělovaných finančních prostředků (pro stanovené cíle je na úrovni "rozumné dostatečnosti"). Principy organizace monitoringu byly převzaty z doporučení Světové zdravotní organizace (GEMS WHO 87/1985). Organizační detaily projektu monitoringu odpovídají současné technické úrovni dosažitelné v podmínkách ČR. Podle možností jsou průběžně přizpůsobovány podmínkám a potřebám. Nedílnou součástí systému je kontrola kvality práce (systém QA/QC). Jednotlivé operace jsou standardizovány tak, aby kvalita dat odpovídala účelům, pro které jsou určena.
IV-27
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
Analytická činnost je soustředěna na jediné místo - CHPŘ v Brně. Laboratoře jsou pod kontrolou mezinárodní (FAPAS, UK) i národní (různé systémy). Celý systém se realizuje v laboratořích akreditovaných u ČIA (národní akreditační orgán) podle ČSN EN 45001. Součástí projektu jsou i tzv. doplňkové studie, které vhodným způsobem doplňují základní monitorovací aktivity. Dle možností se zaměřují na aktuální problémy v ČR a získání údajů potřebných k verifikaci základních postupů nebo potřebných pro zdokonalení interpretace výsledků.
8.3 Zásady používané při realizaci projektu monitoringu „dietární expozice“ Základem pro odhad zdravotního rizika je hodnocení expozice populace nebezpečným agens. Projekt monitoringu se opírá o dvě nedílné složky hodnocení expozice: hodnocení průměrné dostupnosti potravin v populaci (eventuálně doporučené dávky potravin pro definované populační skupiny) a hodnocení průměrné koncentrace sledovaných chemických látek v potravinách. Nebezpečná agens (chemické látky) byla pro monitorování vybrána na základě rozboru, který zohlednil zejména následující kriteria: toxicitu, literární údaje o zdravotním riziku, zaměření a výsledky kontrolního systému pro potraviny, obavy veřejnosti, mezinárodní doporučení a technické možnosti diagnostiky. Analýza chemických látek je prováděna na jediném místě v republice (CHPŘ v Brně), což srovnává vliv systematické chyby na výsledky analýz vzorků (stejný bias pro všechny analýzy) a umožňuje specializaci v technické i personální oblasti, při minimalizaci finančních nákladů. Stanovení průměrné spotřeby potravin je důležitým parametrem pro hodnocení expozice. K odhadu spotřeby jednotlivých potravin pro „průměrnou (referenční) osobu“ a den v České republice byla využita metoda analýzy rodinných účtů, která je vhodná pro hodnocení na národní úrovni. Charakter této metody je takový, že bychom místo pojmu spotřeba potravin měli hovořit přesněji o pojmu dostupnost potravin. Ve spolupráci s Českým statistickým úřadem byla vybrána a zpracována data za rok 1994. Výsledkem je "Spotřební koš potravin pro Českou republiku" (publikace ISBN 80-7071058-6, SZÚ Praha, 1997), který definuje průměrnou spotřebu asi 500 jednotlivých komodit na "referenční osobu" (integrál celoživotní hmotnosti = 64 kg) a den. Údaje byly použity jako koeficienty (expoziční faktory) pro výpočet expozice. Analýza vztahu "cena/efekt" určila podobu projektu monitoringu následovně. Při požadovaném rozsahu monitorovaných míst (vybráno 12 míst v ČR) a současně maximální výši dostupných finančních prostředků, bylo nutno vybrat relevantní potraviny pro analýzy. Na základě znalostí o spotřebě a dosavadních výsledků monitoringu dietární expozice bylo vybráno 195 nejdůležitějších komodit ke sledování v průběhu každého kalendářního roku. Reálných možností z hlediska počtu analyzovaných vzorků bylo dosaženo kombinací příbuzných komodit do tzv. kompozitních vzorků a tzv. reprezentativních kompozitních vzorků. Ze 195 komodit je mícháním připravováno 108 kompozitních vzorků reprezentujících vždy jeden ze čtyř předem určených regionů v ČR. Každoročně je tedy analyzováno 432 kompozitních vzorků (108 x 4 regiony), které představují 2340 vzorků individuálních komodit nakoupených ve spotřebitelské obchodní síti. Ve řadě případů je připravován tzv. reprezentativní kompozitní vzorek, který je průměrným vzorkem pro ČR. Připravuje se smísením kompozitních vzorků stejného druhu ze všech čtyř regionů do jediného vzorku reprezentujícího celou republiku. Za rok je to tedy 108 reprezentativních kompozitních vzorků. Vzorky potravin jsou pořizovány nákupem v obchodní síti, který zabezpečují proškolení pracovníci 12 hygienických stanic, a to rovnoměrně ve 4 termínech v průběhu roku tak, aby byla zohledněna sezónnost prodeje některých potravin. Vzorky jsou bezodkladně transportovány na místo zpracování a analýzy (CHPŘ Brno).
IV-28
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
Ke všem individuálním komoditám se přistupuje tak, jak to odpovídá zvyklostem spotřebitele v České republice. Potraviny jsou kulinárně upravovány (standardní postupy podle výsledků celostátních anket v roce 1992, 1996 a 1999 - viz publikace ISBN 80-900034-0-0, SZÚ Praha, 1993, ISBN 80-7071076-4, SZÚ Praha, 1997 a ISBN 80-7071-166-3, SZÚ Praha, 2000). Kulinárně se upravují potraviny současně ze tří svozných míst, které reprezentují daný region. Kulinární úprava je prováděna na jednom místě (CHPŘ) tak, aby byl minimalizován vliv systematické chyby (bias). Při přípravě kompozitního vzorku jsou sledovány změny hmotnosti vlivem kulinárních úprav. Zjištěný poměr hmotnosti "jak konzumováno/jak nakoupeno" je použit ke korekci výpočtu expoziční dávky, protože k dispozici jsou pouze údaje o spotřebě potravin v podobě "jak nakoupeno". Analytická data jsou zpracovávána skupinou odborníků na toxikologii a výživu. Výsledky jsou vyjadřovány ve standardním tvaru tj. počet analyzovaných vzorků, počet analýz pod mez stanovitelnosti, minima a maxima, průměr a směrodatná odchylka. V případě zjištění koncentrace analytu v kompozitním vzorku pod mez stanovitelnosti analytické metody, je pro účely dalšího hodnocení použita hodnota rovná 1/2 z příslušné meze stanovitelnosti. Získaná data jsou přepočtena na expoziční údaje vynásobením analytických dat faktorem kulinární úpravy a hodnotou výše spotřeby (dostupnosti) potraviny. Expoziční data získaná v průběhu jednoho kalendářního roku (4 termíny) představují odhad expozice pro průměrnou osobu v populaci v České republice. Pro odhad expozice na úrovni republiky je použita hodnota průměru zjištěné koncentrace analytu. Pro odhad expozice v jednotlivých sledovaných regionech může být použita hodnota přímo naměřených koncentrací analytů. Hodnotu celkové expozice je možné považovat za průměrný odhad. Pro účely hodnocení zdravotního rizika jsou využívány limitní expoziční hodnoty navržené komisí JECFA FAO/WHO a US EPA. Pro účely hodnocení dietární potřeby jsou použity údaje komise JECFA FAO/WHO. V případě, že nejsou doporučené limity určeny, hodnotí se prostá výše expozice nebo jsou použity expoziční limity z jiných zdrojů (HEAST US EPA, WHO, literární odkazy, vyhlášky platné v ČR, odborná doporučení z ČR, aj.). Pro účely dlouhodobého srovnání odhadů expozičních dávek chemickým látkám pro vybrané skupiny populace od roku 1994 je používán model standardizované spotřeby potravin (tzv. "potravní pyramida") pro 5 typových populačních skupin: děti ve věku 4 - 6 roků, dospělí muži starší 18 roků, dospělé ženy starší 18 roků, těhotné a kojící ženy a starší osoby ve věku 60 roků a více. V roce 1999 došlo v programu monitoringu ke změně koncepce a rozsahu vyšetření, jak je již uvedeno výše. Ve srovnání s roky 1994 - 1998 byl počet kompozitních vzorků rozšířen z 46 na 108. Vzrostl počet vzorkovaných potravinových komodit ze 160 na 195. Současně došlo ke sloučení vždy tří odběrových míst v tzv. region, který reprezentuje přibližně jeden kvadrant republiky. Pro svoz vzorků potravin z jednotlivých míst v republice do místa centrálního zpracování jsou určeny 4 závazné termíny. Dovoz je naplánován tak, aby byl realizován v průběhu 4 jednoměsíčních termínů v kalendářním roce. Do místa zpracování (SZÚ - CHPŘ v Brně) jsou vzorky sváženy vždy uprostřed týdne, ve středu, a to současně ze tří určených míst, reprezentujících region. Upravená koncepce projektu zohledňuje většinou statisticky neprůkazné rozdíly v expozičních dávkách mezi jednotlivými místy v republice. Cílem je dosáhnout lepšího využití finančních prostředků k jemnějšímu popisu expoziční dávky. Dosahuje se toho zvýšením počtu vzorkovaných komodit a analyzovaných kompozitních vzorků. Aby nedošlo k neúměrnému zvýšení požadavků na analýzu vzorků, republiku nadále reprezentují čtyři regiony, které vznikly spojením vždy tří stávajících odběrních míst : region A: Plzeň, České Budějovice, Benešov region B: Ústí nad Labem, Jablonec nad Nisou, Praha IV-29
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
region C: Hradec Králové, Šumperk, Ostrava region D: Žďár nad Sázavou, Brno, Znojmo
8.4 Základní nejistoty spojené s interpretací výsledků 8.4.1 Mez stanovitelnosti analytické metody Jednou z nejistot, která je spojena se zvažováním významu výsledku (expoziční dávky), je vliv meze stanovitelnosti analytické metody (LoQ) na výpočet expozice. Leží-li hodnota koncentrace analytu pod mezí stanovitelnosti, je pro výpočet použita standardně hodnota jedné poloviny z udané meze stanovitelnosti (1/2 LoQ). Takové číslo není reálné, je pouze matematickým odhadem. Ve skutečnosti leží pravdivá hodnota koncentrace analytu v intervalu 0 - mez stanovitelnosti. Považujeme-li mez stanovitelnosti za minimální, reálně odečitatelnou hodnotu z analytického hlediska, pak součin hodnoty této meze stanovitelnosti (koncentrace analytu v matrici) a hodnoty spotřeby příslušného kompozitního vzorku, představuje minimální, reálně měřitelnou expozici. Počet analytických výsledků ležících pod mezí stanovitelnosti představuje, v závislosti na analytu, i několik desítek procent z celkového počtu výsledků (někdy je to i 100 % výsledků). Lze tedy předpokládat, že výsledná hodnota vypočtené expozice představuje tím větší "subjektivní odhad", čím větší je počet analytických výsledků ležících pod mezí stanovitelnosti. Pro potřeby praxe lze pak takto vypočtenou hodnotu expozice považovat pouze za horní odhad ("odhad maximální hodnoty průměrné expoziční dávky"). Pravdivou hodnotu lze očekávat v intervalu 0 - vypočtená hodnota expozice. Vysoká mez stanovitelnosti analytické metody může v některých případech značně zhoršovat (nebo i znemožňovat) interpretaci výsledků. Proto se v případě některých analytů používá hodnocení pomocí intervalu, kdy se jednou použije pro hodnoty pod mezí stanovitelnosti 0 a pak polovina meze stanovitelnosti. Tento způsob se požívá v případě, že počet výsledků pod mezí stanovitelnosti představuje 60 % a více a počet analyzovaných vzorků je dostatečný (n > 12). Uživatel výsledků by si měl být vědom výše uvedených nejistot.
8.4.2 Hodnota spotřeby potravin na osobu a den Lze předpokládat, že odhad spotřeby (dostupnosti) potravin je zatížen chybou, která je podmíněna použitou metodou zjišťování spotřeby. V našem případě byla spotřeba potravin stanovena jako průměr dostupných potravinových surovin pro průměrnou osobu v ČR (metodou analýzy rodinných účtů = "household budget survey"). Pro výpočet byly použity údaje týkající se nákupů potravin pro domácnost, individuální produkce potravin v domácnosti a darů. Jako podklad pro stanovení hmotnosti osob byla využita integrální hodnota reprezentující "průměrnou celoživotní hmotnost", vztaženou na populaci bez rozdílu pohlaví. Z údajů WHO (1985) je známé, že extrémní příjem potravin lze modelovat na základě znalosti průměrné spotřeby. Pro jednotlivé skupiny potravin platí zhruba následující vztah: 95 percentil výše spotřeby v populaci je na úrovni asi 2.5 násobku průměrné výše spotřeby a 99 percentil na úrovni asi 3.8 násobku. Pro modelování expozičních scénářů jsou tyto údaje využitelné jako jednoduchý základ odhadu horních úrovní expozičních dávek. Uživatel tak může provést odhad horní meze expoziční dávky na úrovni 95 a 99 percentilu.
8.4.3 Reprezentativnost výběru potravin určených k analýzám Při zjišťování průměrné spotřeby potravin pro průměrnou osobu v ČR bylo kvantifikováno celkem asi 500 individuálních potravin, tvořících tzv. spotřební koš potravin (viz publikace "Spotřební koš potravin pro Českou republiku", ISBN 80-7071-058-6, SZÚ Praha, 1997). Vzhledem k nemožnosti IV-30
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
analyzovat tak rozsáhlý soubor vzorků, byl proveden výběr relevantních komodit tak, aby v maximální míře reprezentoval spotřební koš. Vybráno bylo 195 jednotlivých komodit. K výběru byl použit následující klíč: Komodita byla vybrána pro monitorování, jestliže : • • •
její denní spotřeba činí více než 10 g její denní spotřeba činí 1 - 10 g a zkušenosti ukazují na význam pro konečnou exp. dávku její denní spotřeba je nižší než 1 g, ale zkušenosti ukazují na značný význam pro konečnou exp. dávku
Definitivní výběr byl proveden skupinou specialistů CHPŘ SZÚ v Brně. Potraviny jsou nakupovány individuálně a po kulinární úpravě, specifikované standardními metodikami (na základě zjištění frekvence typů kulinárních úprav potravin v české populaci v roce 1992 a 1996), jsou kombinovány do tzv. kompozitních vzorků, a to na základě hmotnostního poměru, odpovídajícího průměrné spotřebě (vážený průměr). Do jednoho kompozitního vzorku k analýze se stejným dílem míchají potraviny ze tří svozových míst reprezentujících jeden ze čtyř definovaných regionů v ČR. Jednotlivé kompozitní vzorky pak většinou reprezentují od 50 - 100 % (většinou více než 80 %) spotřeby příslušných komoditních skupin (tzv. reprezentativnost kompozitu). Uživatel výsledků by měl tento fakt brát v úvahu.
8.4.4 Efekt kulinární úpravy potravin Je obecně známé, že kulinární úprava ovlivňuje konečnou koncentraci analytů v kompozitních vzorcích potravin. Změny koncentrace jsou způsobeny nejen fyzikálně - chemickými vlivy (např. tepelná úprava a s ní související doprovodné chemické reakce), ale i vlastní operací s potravinou (změna hmotnosti loupáním, vařením, atp.). I když je kulinární úprava prováděna za standardních podmínek, na jednom místě, v přesně stanoveném čase a stejným týmem specialistů, mohou se jednotlivé změny (např. hmotnosti) lišit. Program proto zahrnuje sledování individuálních změn hmotnosti potravin vlivem kulinární úpravy tak, aby byla možná korekce (standardizace). Pro tyto účely je stanovován tzv. faktor kulinární úpravy, příslušný pro každý kompozitní vzorek a region. Tato korekce vyvolává změny hodnoty konečné expoziční dávky (každá hodnota zjištěná v analytické laboratoři je násobena příslušným faktorem pro kulinární úpravu - výsledek představuje standardizovanou hodnotu koncentrace analytu, vzhledem k výchozí hodnotě spotřeby potravin v podobě potravinových surovin). V určité situaci, kdy všechny hodnoty naměřené pro určitý analyt leží pod mezí stanovitelnosti analytické metody, přičemž se liší faktory pro korekci, dochází při výpočtu k stanovení odlišných expozičních dávek (za určité situace může být zjištěn i statisticky průkazný rozdíl), avšak na úrovni většinou velmi nízké expoziční dávky. Taková situace musí být hodnocena individuálně a neměla by z interpretačního hlediska ovlivňovat závěry uživatele výsledků.
8.4.5 Reprezentativnost výběru vzorků potravin na trhu Charakter monitorovacího programu nemůže dovolit jiný přístup než náhodný, neproporcionální výběr vzorků potravin na trhu. Soubor 4 stejných kompozitních vzorků (každý představuje jeden ze 4 regionů v republice) reprezentuje většinou vyšší počet jednotlivých potravin kombinovaných do kompozitního vzorku. V jednom kalendářním roce je vyšetřeno celkem 432 kompozitních vzorků (4 "spotřební koše"), složené z 2340 individuálních komodit (195 pro každé z 12 míst, 585 pro každý region). Hodnocení výsledků je založeno na hypotéze, že výsledek pro každý region reprezentuje, na základě náhodného výběru, expoziční dávku pro průměrnou osobu v české populaci, a to z potravin pořizovaných z komunální zásobovací sítě. Hypotéza předpokládá rovnost v zásobování z IV-31
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
uvedených zdrojů. Ve skutečnosti je nutno počítat s rozdílnou úrovní dietární expozice individuí, mimo jiné i v důsledku rozdílů v "domácí" produkci potravin. Uživatel výsledků by si měl být vědom limitujících faktorů při použití výsledků platných pro populaci k orientačnímu hodnocení individuální expozice.
8.4.6 Správnost a přesnost analytických výsledků Realizace programu monitoringu vyžaduje zavedení vnitřního a vnějšího systému prověřování jakosti produkovaných dat (QAS). Zvláštní pozornost je věnována datům produkovaným v analytických laboratořích (viz samostatná část, týkající se systému jakosti). Vzhledem k tomu, že program věnuje pozornost několika desítkám analytů, není zatím možné zabezpečit externí kontrolu v plném rozsahu. Je tomu tak proto, že taková kontrola pro řadu analytů a matric zatím ve světě prakticky neexistuje. Stávající systémy externí kontroly kvality práce jsou navíc většinou založeny na kontrole metod určených pro tzv. kontrolní systém pro potraviny, tedy analytických metod optimalizovaných pro nižší počet souběžně kvantifikovaných analytů. To se projevuje zejména větší přesností těchto metod, ve srovnání s metodami multireziduálními (kvantifikuje se i několik desítek analytů při jediné analýze). V některých případech je proto nutné volit kompromis mezi přesností analytické metody (snížení) a počtem souběžně kvantifikovaných analytů (zvýšení). Správnost a přesnost výsledků je odrazem soudobých možností finančních, metodických, technických a personálních. Uživatel výsledků by si měl být vědom uvedených faktů.
8.5 Přehled složení a původu kompozitních vzorků potravin 8.5.1 Definice kompozitního vzorku Kompozitní (složený) vzorek je takový vzorek potravin, který se skládá z více jednotlivých, povahově stejných nebo i rozdílných druhů potravin. Přípravu kompozitních vzorků potravin vyžaduje nutnost dosáhnout buď vyšší reprezentativnosti vzorku, který je analyzován (např. tři druhy pečiva) nebo snaha o úsporu finančních prostředků na analýzy (např. míchání potravin, které jsou konzumovány jen v malém množství) nebo jde o přípravu vzorku reprezentujícího větší územní region (míchání stejných druhů potravin ze tří jednotlivých míst v ČR). Prakticky ve většině případů jsou tyto důvody kombinovány. Kompozitní vzorky jsou analyzovány na obsah vybraných organických a anorganických látek a dále slouží k přípravě tzv. reprezentativních kompozitních vzorků.
8.5.2 Definice reprezentativního kompozitního vzorku Reprezentativní kompozitní vzorek je takový vzorek, který vzniká dalším proporcionálním mícháním identických kompozitních vzorků. Obvykle je připravován tak, že se ve stejném poměru míchají kompozitní vzorky potravin z jednotlivých regionů ČR (A, B, C, D). Vzniká tak jediný reprezentativní kompozitní vzorek pro ČR. Důvodem pro přípravu tzv. reprezentativních kompozitních vzorků je především snaha o snížení nákladů na analýzu některých vzorků. Reprezentativní vzorky jsou analyzovány na většinu organických a anorganických látek, takže poskytují zcela porovnatelný formát výsledků.
IV-32
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
8.5.3 Klasifikace analyzovaných vzorků potravin podle země původu (dovoz/tuzemský) Pro úplnější přehled o charakteru výsledků programu monitoringu byla provedena klasifikace vzorků potravin podle země původu. K popisu byl použit systém popsaný ve zprávě „Zdravotní důsledky zátěže lidského organizmu cizorodými látkami z potravinových řetězců: hlášená onemocnění přenášená potravinami (1997) a dietární expozice člověka (1997) z roku 1997 (Ruprich aj., 1997). Tento systém využívá následující klasifikační schéma : 1) Některé druhy potravin pocházejí téměř výhradně z tuzemské produkce České republiky. Tyto potraviny v kompozitních vzorcích označujeme jako tuzemské. Jednoznačně nelze toto tvrzení podložit, neboť je možnost importu i u těchto potravin. Dále je možné, že při výrobě nebo zpracování byly použity suroviny z dovozu. Tyto informace nejsou v evidenční databázi uvedeny a nelze je tedy bez dalšího podrobného šetření určit. 2) Potraviny, u kterých lze jednoznačně konstatovat, že pocházejí z dovozu, např. jižní ovoce, káva, čaj, rýže, mořské ryby a rybí výrobky, jsou námi hodnoceny jako dovoz. 3) V případech, kdy výrobce na obalu deklaruje informaci „vyrobeno zahraničním výrobcem nebo vyrobeno zahraničním výrobcem pro…“, posuzujeme potravinu jako dovoz. 4) V případě, že převažuje surovina tuzemského původu nebo potravina byla zpracována v tuzemsku, je považována za tuzemskou.
8.5.4 Informace k zajištění nákupu vzorků V rámci projektu zajišťují pověření pracovníci hygienických stanic nákup a svoz vzorků na Centrum hygieny potravinových řetězců SZÚ v Brně. Harmonogram nákupu a svozu vzorků je dán v podobě přesných termínů. Dovoz vzorků každého termínu byl realizován v průběhu 4 týdnů (každý týden 3 hygienické stanice, tj. celkem 12 odběrových míst). Dodané vzorky jednotlivých potravinových komodit byly následně použity pro přípravu kompozitních vzorků. Detailní informace o složení kompozitních vzorků lze nalézt v publikaci „Zdravotní důsledky zátěže lidského organizmu cizorodými látkami z potravinových řetězců: hlášená onemocnění přenášená potravinami a dietární expozice člověka z roku 2001 (Ruprich aj., 2001) (Obrázek 8-1 a tabulka 8-2).
IV-33
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Obrázek 8-1: Model doporučených dávek potravin pro ČR použitý k porovnání odhadů expozičních dávek chemickým látkám pro vybrané skupiny populace pro rok 1994 - 2001 (model standardizované spotřeby potravin)
Střídmě tuky, oleje, cukr, cukrovinky: pro výpočet použita spotřeba 15 g přidaných tuků a 10 g přidaných cukrů a 300 ml nápojů
2-3 porce mléka a mléčných výrobků: pro výpočet použita hodnota 125 g / porci
1 - 3 porce zdrojů bílkovin (maso, drůbež, ryby, luštěniny, vejce, ořechy) : pro výpočet použita hodnota 80 g / porce
3 - 5 porcí zeleniny (včetně brambor): pro výpočet použita hodnota 100 g / porce
2 - 4 porce ovoce : pro výpočet použita hodnota 100 g / porce
3 - 6 porcí cereálií (chleba, rýže, těstoviny, jiné cereálie: pro výpočet použita hodnota 100 g / porce
Tabulka 8-2: Doporučené dávky potravin (počet porcí / osobu / den) pro vybrané skupiny populace a Skupina
Věk
Hmotnost [kg]
Obiloviny
Zelenina
Ovoce
Mléko
Zdroje bílkovin
Energie [kJ] b
Děti
4-6 roků
15
3
3
2
3
2
7047
Dospělí muži
18+ roků
70
6
5
4
3
3
11996
Dospělé ženy
18+ roků
58
4
4
3
3
1
7988
Těhotné/kojící
18+ roků
58
5
4
3
3
2
9787
Starší osoby
60+ roků
64
3
3
2
2
1
5987
Poznámky : a Použitá literatura : Komárek, L., Rážová, J., Klepetko, P.: Strava v prevenci nádorů. Doporučení "Národního programu zdraví 1998", Prevence nádorových onemocnění v ČR, SZÚ Praha, 1998, 6 str. Brázdová, Z: Výživová doporučení pro Českou republiku. Rega Brno, 1995, str. 5 - 22. Brázdová, Z., Ruprich, J., Hrubá, D., Petráková, A.: Dietary Guidelines in the Czech Republic III.: Challege for the 3rd Millenium., Central European Journal of Public Health, 9(1),2001, str. 30-34. b Energetická hodnota modelu bez započítání přidaných tuku, cukrů, cukrovinek a nápojů. Hodnota energie byla vypočtena součtem vážených průměrů energetické hodnoty pro jednotlivé skupiny potravin vypočtené podle skutečného poměru dostupnosti potravin v ČR v roce 1997 (SKP pro ČR, SZÚ Praha, 2000, ISBN 80-7071-166-3).
IV-34
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
8.6 Klasifikační systém pro potraviny – EURO-FOOD-GROUPS (EFG) EFG klasifikační systém pro potraviny byl vyvinut jako pomůcka pro srovnávání spotřeby nebo dostupnosti potravin na mezinárodní úrovni. K vývoji tohoto klasifikačního systému byly jako výchozí materiály použity tyto materiály: 1) International: the WHO GEMS regional diets, the FAO Food Balance Sheet, the DAFNE classification system for Household Budget Survey (HBS) data and the Eurocode 2 core classification (levels 1 and 2) 2) National: the TNO Dutch National Food Consumption Survey (1998), the British National Food Survey and the French National Food Consumption Survey (1999) Výsledkem srovnání byla definice 33 skupin potravin pro klasifikaci v rámci nutričních studií. Klasifikace podle EFG koresponduje s klasifikací Eurocode 2 (tabulka 8-3). Doporučení k použití tohoto systému klasifikace potravin je výsledkem Evropského projektu EFCOSUM. Závěry s doporučením jsou publikovány v publikaci Brussaard et al. (2002): A European food consumption survey method – conclusions and recommendations, European Journal of Clinical Nutrition, 56 (Suppl 2), 2002, p. S89 – S94. Tabulka 8-3: Definice 33 skupin potravin pro klasifikaci v rámci nutričních studií EFG
EFG class
Includes these foods
1
Bread and rolls
Leavened and unleavened breads, crispbreads, bread sticks, rusks, breadcrumbs
2
Breakfast cereals
Breakfast cereals
3
Flour
Cereal flours and starches (wheat, rye, oats, maize, rice, buckwheat); Substitute flours and starches (soya, potato, carob, arrowroot, tapioca)
4
Pasta
Plain noodles, egg noodles, rice noodles
5
Bakery products
Fine bakery wares, savoury and sweet biscuits, croissants, dough cakes, scones, doughnuts, pastry, pies, cakes
6
Rice and other cereal products
Whole grain cereals, bulgar, semolina, rolled oats, barley meal, rice
7
Sugar
Sugar (sucrose), glucose, fructose, maltose, lactose, honey, maple syrup, molasses, treacle
8
Sugar products excluding chocolate
Jams & marmalades, non-chocolate confectionery (e.g. boiled sweets, chewing gum, nougat, cereal bar), sugar products (e.g. marzipan, candied fruit), non-dairy ices
9
Chocolate
Chocolate and chocolate products: cocoa powder, chocolate bar, filled chocolate, chocolate-coated confectionery bars
10
Vegetable oils
Vegetable fats and oils
11
Margarine and lipids of mixed origin
Margarines, fat spreads
12
Butter and animal fats
Butter, animal fats (e.g. beef, pork, goose, duck) and marine oils
13
Nuts
Nuts, peanuts, seed products
14
Pulses
Pulses (e.g. dried pea, lentil) and pulse products (e.g. soya paste)
15
Vegetables excluding potatoes
Leaf vegetables, brassicas, stalk vegetables, shoot vegetables, onion family, root vegetables, fruit vegetables, pod vegetables, sprouted seed vegetables, edible fungi, h b bl i
IV-35
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
herbs, vegetable mixtures 16
Starchy roots or potatoes
Potatoes and other tubers (Jerusalem artichoke, sweet potato, yam, cassava, taro)
17
Fruits
Malaceous fruit, prunus fruit, berries, citrus fruit, apple sauce
18
Fruit juices
Fruit and/or vegetable juices and nectars
19
Non alcoholic beverages
Non-milk beverages (e.g. carbonated soft drinks, water), imitation milk products
20
Coffee, tea, cocoa powder
Infusion drinks (coffee, tea, herbal tea), cocoa powder, milk beverage powders
21
Beer
Beers and malt beverages
22
Wine
Wines, fortified and liqueur wines
23
Other alcoholic beverages
Ciders, perries and similar drinks, liqueurs, spirits, alcoholic mixed drinks
24
Red meat and meat products
Meat (beef, veal, pork, mutton, other mammals), meat products and preserved meats
25
Poultry and poultry products
Poultry meat (chicken, turkey, duck, other birds) and poultry products
26
Offals
Liver, kidney, tongue, heart, other offals
27
Fish and seafood
Fish, crustaceans, molluscs, amphibians, reptiles, insects and fish products
28
Eggs
Egg (e.g. chicken, turkey, duck, goose, quail) and egg products
29
Milk
Liquid milk (e.g. cow, goat), processed milk (flavoured, condensed, dried), whey, cream
30
Cheese
Cheese (fresh, soft, semi-hard, hard, blue, smoked, processed)
31
Other milk products
Yogurt and other fermented milk products, ice cream
32
Miscellaneous foods
Dishes, soups, sauces, condiments, dressings, spices, seasonings and extracts, baking goods and other ingredients
33
Products for special nutritional use
Sugar substitutes, Substitute flours and starches
Při vyhodnocování údajů týkajících se POP se v reálu objevuje z 33 definovaných skupin pouze 31 skupin. V databázi se nenacházejí data pro skupinu č. 2 (Breakfast cereals) a č. 33 (Products for special nutritional use). První z těchto skupin se neobjevuje vzhledem k tomu, že výběr kompozitních vzorků nezahrnuje tuto skupinu potravin jako samostatnou entitu a druhá skupina není analyzována v tomto typu monitoringu dietární expozice člověka.
8.7 Vysvětlivky k pojmům použitým v textu hodnocení Expoziční dávka Množství látky (analytu) připadající na jednotku tělesné hmotnosti osoby v daném časovém intervalu. Standardně je vyjadřována jako mg.kg-1 t.hm.den-1. V případě monitoringu dietární expozice je nutno chápat expoziční dávku jako dávku externí (přívod, intake) a nikoli jako dávku interní (příjem, uptake).
IV-36
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
Individuální riziko a populační riziko Pravděpodobnost poškození zdraví v důsledku akutní či chronické expozice. Bezrozměrná veličina (pravděpodobnost) má stejnou hodnotu číselnou pro jednotlivce i populaci. Interpretace se ale liší. Za pomyslnou hranici "bezpečnosti" považujeme pro jednotlivce obvykle pravděpodobnost = 1.10-4 , pro populaci = 1.10-6. I-TEF / WHO-TEF Mezinárodní faktory toxického ekvivalentu. Koncepce stanovení TEF vychází z poznatku, že různé kongenery PCDDs/Fs nebo PCBs mají různou afinitu k tzv. Ah receptorům, přes které je vysvětlován toxický efekt (nikoli všechny toxické efekty !). Toxickou potenci kongenerů lze tedy vyjádřit prostřednictvím afinity k receptoru. Faktor 1.0 byl přisouzen nejtoxičtějšímu kongeneru - 2,3,7,8 TCDD. K němu jsou přirovnávány pomocí TEF další kongenery. Protože výsledek stanovení TEF je závislý na použité metodě stanovení, existuje několik různých sad TEF. CCMS/NATO stanovilo v roce 1988 tzv. I-TEF (International-TEF), které byly oficiálně přijaty v některých zemích (Holandsko, Kanada, Velká Británie, USA, Německo, Skandinávské země). Nově bylo zavedeno použití faktorů WHO – TEF (van den Berg et al., 1998), které doporučila EU (SCF/CS/CNTM/DIOXIN/8 Final, 23.11.2000, str.11-13). I-TEQ / WHO-TEQ Mezinárodní toxický ekvivalent. Pomocí I-TEF/WHO-TEF lze hodnoty PCDDs/Fs a PCBs transformovat na hodnoty toxických ekvivalentů, podle vztahu TEQ = I-TEF/WHO-TEF * koncentrace (PCDD, PCDF, PCB). Limitní expoziční hodnota Rozumí se expoziční dávka, která při každodenním přívodu po dobu celého předpokládaného života člověka nevede k statisticky průkaznému zvýšení rizika poškození zdraví. Obvykle je udáván jako mg látky.kg-1 tělesné hmotnosti osoby.den-1. Limitní expoziční hodnoty jsou definovány komisemi JECFA FAO / WHO jako tzv. ADI, PTWI, PMTDI nebo např. US EPA jako tzv. RfD. V některých případech dosud nedošlo ke stanovení limitní expoziční hodnoty, která by byla mezinárodně uznávána. V těchto případech je využívána dočasně doporučená hodnota (TDI) na národní nebo mezinárodní úrovni. LoQ Mez stanovitelnosti analytické metody. Cancer slope factor (CSF) Rozumí se faktor směrnice pro výpočet teoretické pravděpodobnosti zvýšení rizika vzniku nádorových onemocnění v důsledku expozice sledované látce. CSF je většinou založen na bezprahovém linearizovaném, vícefázovém matematickém modelu. PCDDs Polychlorované dibenzo-p-dioxiny. PCDFs Polychlorované dibenzofurany. IV-37
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
Průměrná osoba (osoba) Rozumí se „referenční osoba“ z hlediska průměrné spotřeby potravin a tělesné hmotnosti, reprezentující celoživotní hmotnost (integrál), bez rozlišení pohlaví. Spotřeba potravin byla definována jako gramy konzumované potraviny.kg-1 tělesné hmotnosti.den-1. Hmotnost byla stanovena, podle antropometrických měření a složení populace z hlediska pohlaví, na 64 kg (WHO používá hmotnost 60 kg, US EPA 70 kg pro dospělou osobu). Region v ČR Přibližně jeden kvadrát území ČR, na kterém jsou tři odběrová místa (města). „Toxický“ (koplanární) kongener PCB Kongener (isomer) PCB, který má v ortho poloze navázán - žádný atom chlóru (non-ortho) nebo 1 atom chlóru (mono-ortho) nebo 2 atomy chlóru (di-ortho). Takové isomery PCBs umožňují planární postavení obou jader bifenylu, což simuluje postavení atomů PCDDs a projevuje se ve zvýšené afinitě k Ah receptorům (vyšší toxicita zprostředkovaná Ah receptory). Zdravotní riziko Pravděpodobnost, že zdraví je poškozeno v důsledku dané expoziční dávky. Vysvětlivky ke grafické příloze hodnocení : Definice grafu popisujícího vývoj celkové expoziční dávky v ČR (Exposure doses in ug (or mg).kg-1 b.w. day-1) Graf znázorňuje údaje o průměrné expoziční dávce v průběhu delšího časového období. K výpočtu expozičních dávek byly použity doporučené dávky potravin pro specifikované populační skupiny. Vzhledem k tomu, že doporučená dávka potravin má standardní hodnotu po celé sledované období, odráží grafický výsledek změny v koncentraci chemické látky v potravinách. Jedná se tedy o jakési "standardizované hodnocení expozice" pomocí modelu doporučených dávek potravin (potravní pyramida), zatímco textová část uvádí výslednou expoziční dávku pro "průměrnou osobu v populaci", přičemž pro výpočet využívá hodnot "reálně zjištěné dostupnosti potravin" na úrovni domácnosti v roce 1994.
8.8 Polychlorované bifenyly (PCBs) 8.8.1 Hodnocení expozice V žádném ze sledovaných regionů v ČR nebylo zjištěno překročení doporučovaných limitních expozičních dávek pro definovanou sumu PCBs a nekarcinogenní efekt. Analýza dat pro populaci v ČR vedla k odhadu průměrné expoziční dávky v roce 2001 na úrovni asi 8.5 % TDI (na základě sumy 7 kongenerů, spotřeba podle SKP 1994). Z hlediska zastoupení jednotlivých kongenerů jsou tradičně nejvíce zastoupeny kongenery č. 153, 138 a 180, což odpovídá předpokladu akumulace PCBs v potravním řetězci.
IV-38
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Trend expozičních dávek: Dlouhodobé srovnání odhadu expozičních dávek sumě 7 kongenerů PCBs v letech 1994 - 2001 má kolísající charakter, s vlnou přechodného zvýšení v roce 1998 a 1999, která hypoteticky může souviset s následky rozsáhlých povodní v roce 1997. Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin (viz obrázek 8-2). Z grafu zřetelně vyplývá asi 3x vyšší zátěž u dětí, kde je spotřeba potravin na kg t.hm. vyšší. Exposure doses : sum of 7 congeners PCBs (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)
0.3 0.25
dose
0.2 0.15 0.1 0.05 0
1994
1995
1996
1997
year
1998
Child 4-6 years
Adult Female 18+ years
Older people 60+ years
Pregnancy/Lactation
1999
2000
2001
Adult Male 18+ years
Obrázek 8-2: Dlouhodobé srovnání odhadu expozičních dávek sumě 7 kongenerů PCBs v letech 1994 - 2001
8.8.2 Významné expoziční zdroje Celkem 58.8 % vyšetřovaných kompozitních vzorků obsahovalo alespoň jeden z indikátorových kongenerů PCBs. Mezi nejvýznamnější expoziční zdroje patří zejména potraviny živočišného původu, s vyšším obsahem tuků, kde se PCBs mohou kumulovat. Nejvyšší počet pozitivních nálezů lze pozorovat u vnitřností, ryb a mořských plodů, drůbeže a drůbežích výrobků, sýrů a dalších mléčných výrobků, červeného masa a masných výrobků, ale i čokolády a cukrovinek, vajec a vína.
8.8.3 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik 8.8.3.1 Populace v riziku Vyšší expoziční dávky lze očekávat zejména u osob s vyšším příjmem živočišných tuků. Snížení konzumace živočišných tuků může významně přispět ke snížení expoziční dávky. V naší populaci je IV-39
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
spotřeba tuků vyšší, než je doporučováno. Klesá sice spotřeba živočišných tuků a roste spotřeba rostlinných tuků, ale pokles stále není dostatečný. Podle SKP 1997 (Ruprich aj., 2000) je spotřeba tuků živočišného původu na osobu v průměru až 57 g/den (bez společného stravování), zatímco spotřeba tuků rostlinného původu 39 g/den (bez společného stravování). Pozornost zasluhují především děti, u kterých je expoziční dávka přirozeně vyšší než u dospělých osob. 8.8.3.2 Hygienické limity pro potraviny Hygienické limity v ČR (vyhláška č. 53/2002 Sb.) se opírají o sumu sedmi tzv. indikátorových kongenerů (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180). Suma těchto kongenerů v Deloru 106 činí podle našich zjištění (Cigánek, 1994) asi 46 % plochy zjišťovaných píků. Mechanický přepočet na Delor 106 lze uskutečnit násobením sumy indikátorových kongenerů koeficientem 2,2. Podle německých údajů se v mateřském mléce nacházely především kongenery č. 138, 153 a 180, které představovaly asi 60 % z celkového množství PCB v mateřském mléce. Pokud bychom přijali hypotézu, že mateřské mléko v ČR má z hlediska PCB přibližně stejné kongenerové složení reprezentující expozici z potravin, že mateřské mléko je modelem pro selektivní biokoncentraci PCB a rovněž, že mléčný tuk může reprezentovat živočišné tuky obecně, pak bychom sumu PCB v živočišném tuku mohli odhadnout na základě násobku sumy kongeneru č. 138, 153 a 180 koeficientem 1,7 (metoda DFG, vol. XIII, 1988). 8.8.3.3 Doporučení pro řízení rizik 1) Pokračovat v důsledné kontrole potravin, zejména s vysokým obsahem živočišných tuků. 2) Podporovat snižování spotřeby živočišných tuků v populaci. 3) Podporovat zdokonalení analytických metod tak, aby bylo možné přesnější hodnocení zdravotních rizik.
8.9 Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDDs/Fs) a PCBs s dioxinovým efektem (DLPCBs) Dietární expozice toxickým kongenerům polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDDs), dibenzofuranů (PCDF) a polychlorovaných bifenylů (PCBs) s dioxinovým efektem (DLPCBs) je rámcově zjišťována od roku 2000. Počet analyzovaných vzorků a výběr příslušných toxických kongenerů je určen finančními a analytickými možnostmi. Od roku 1997 byly v omezené sérii vzorků orientačně analyzovány tzv. toxické (koplanární) kongenery PCBs (tři non-ortho kongenery - 77, 126, 169, dále osm mono-ortho kongenerů - 105, 114, 118, 123, 156, 157, 167, 189 a dva di-ortho kongenery - 170, 180), v souladu s literárním doporučením. Získané výsledky byly zatíženy značnou nejistotou, ale podpořily význam studia možného příspěvku PCBs k toxicitě vyjadřované ekvivalentem 2,3,7,8 TCDD (TEQ TCDD). Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich et al., 1995-2001).
8.9.1 Hodnocení expozice •
Odhad expoziční dávky WHO TEQ 2,3,7,8 TCDD představoval pro jednotlivé regiony a ČR rozpětí hodnot uvedené v tabulce 8-4.
IV-40
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Tabulka 8-4: Odhad expoziční dávky WHO TEQ 2,3,7,8 TCDD pro jednotlivé regiony a ČR Region
Rok
WHO-TEQ 2,3,7,8 TCDD [pg.kg-1 t.hm.týden-1]4
% t-TWI5
% podíl PCDDs2
% podíl PCDFs2
% podíl PCBs2
A
2000
1,4 – 21,0
20 - 300
<1
0
>99
B
2000
5,7 – 20,3
82 - 290
0
0
100
C
2000
5,0 – 21,4
72 - 306
0
0
100
D
2000
1,2 – 20,5
17 - 293
0
0
100
ČR
2000
3,3 – 20,8
47 - 297
0
0
100
A
2001
1,9 – 41,5
28 – 593
<1
0
>99
B
2001
4,8 – 39,5
69 – 565
0
0
100
C
2001
4,2 – 26,6
61 – 380
0
0
100
D
2001
1,5 – 25,7
22 – 368
0
0
100
2001
3,1 – 33,3
45 - 476
0
0
100
1,3
1,3
ČR 1
vypočteno jako aritmetický průměr suma PCDDs+PCDFs+PCBs = 100 % celkový počet výsledků = 29 4 hodnocení je provedeno metodikou WHO (1998), která zohledňuje podíl hodnot pod mezí stanovitelnosti analytické metody (LoQ). Při počtu výsledků >60 % pod mezí stanovitelnosti se výsledek vyjadřuje jako rozpětí dvou hodnot, kdy se jako zástupná hodnota pro výsledek < LoQ použije jednou 0 podruhé 1/2 LoQ. 5 TWI = tolerovatelný týdenní příjem 2 3
Trend expozičních dávek: • •
•
•
Trend expozičních dávek nelze zatím srovnávat, protože rok 2001 byl druhým rokem komplexního hodnocení látek s dioxinovým efektem. V předchozích letech se prováděl pouze "horní odhad" příspěvku PCBs k tzv. dioxinové toxicitě s použitím starších, tzv. I-TEQ. V roce 1999 činil tento odhad asi 61 pg I-TEQ.kg-1 t.hm. týden-1. Výsledek to byl nižší než v roce 1998 (86 pg I-TEQ.kg-1 t.hm. týden-1), ale vyšší než v roce 1997 (9 pg I-TEQ.kg-1 t.hm. týden-1). Pokud vezmeme v úvahu, že PCB představují v roce 2000 prakticky 100 % příspěvku k tzv. dioxinové toxicitě, pak rozpětí hodnot 3.3 - 20.8 pg WHO-TEQ.kg-1 t.hm. týden-1 pro rok 2000 a 3,1 – 33,3 pg WHO-TEQ.kg-1 t.hm. týden-1 pro rok 2001 nevybočuje příliš z dříve odhadovaných hodnot expozice naší populace z potravin a kopíruje trend expozice pro PCBs. Odhad expoziční dávky na osobu a den v ČR by v roce 2000 činil asi 30 - 190 pg WHO-TEQ, v roce 2001 asi 28 – 305 pg WHO-TEQ. Pro srovnání lze uvést dřívější hodnoty odhadu expozice v dalších zemích: Holandsko - 157 pg WHO-TEQ.kg-1 t.hm. den-1, Kanada: 92 pg WHO-TEQ.kg-1 t.hm. den-1, USA: 100 pg WHO-TEQ.kg-1 t.hm. den-1 (RIVM, 1995).
8.9.2 Významné expoziční zdroje Zdroje v našich potravinách zatím nelze exaktně popsat, protože chybí dostatečné množství výsledků.
IV-41
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
8.9.3 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik 8.9.3.1 Populace v riziku Vyšší expoziční dávky lze očekávat zejména u osob s vyšším příjmem živočišných tuků. Snížení konzumace živočišných tuků může významně přispět ke snížení expoziční dávky. V naší populaci je spotřeba tuků vyšší, než je doporučováno. Klesá sice spotřeba živočišných tuků a roste spotřeba rostlinných tuků, ale pokles stále není dostatečný. Podle SKP 1997 (Ruprich et al., 2001) je spotřeba tuků živočišného původu na osobu v průměru až 57 g.d-1 (bez společného stravování), zatímco spotřeba tuků rostlinného původu 39 g.d-1 (bez společného stravování). Problematika vyžaduje další, hlubší studium. 8.9.3.2 Hygienické limity pro potraviny V ČR zatím limity nebyly stanoveny. Existuje návrh limitů EU, který byl publikován v materiálu "Commission proposes strategy to reduce dioxin in food and feed", ze dne 20.7.2001. 8.9.3.3 Doporučení pro řízení rizik 1) Pokračovat ve studiu výskytu v potravinách, zejména s vysokým obsahem živočišných tuků. 2) Podporovat snižování spotřeby živočišných tuků v populaci. 3) Podporovat zavádění analytických metod tak, aby bylo možné přesnější hodnocení zdravotních rizik.
8.10 Aldrin 8.10.1 Hodnocení expozice Odhad expoziční dávky nikdy nepřekročil v ČR v průběhu celé doby sledování limitní expoziční hodnotu ADI. Odhad průměrné expoziční dávky pro populaci ČR (podle SKP 1997) nepřekračuje v posledních letech hodnotu 2 % ADI (při hodnocení podle ADI byla připočítána expozice dieldrinu), či 2 - 3 % RfD. Trend expozičních dávek: Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Od roku 1996 je používána analytická metoda s nižší mezí stanovitelnosti. Odhad trendu expozice naznačuje setrvalý stav se záchytem několika pozitivních vzorků.
IV-42
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Exposure doses : Aldrin (ug/kg b.w./day) 0.02
dose
0.015
0.01
0.005
0
1994
1995
1996
1997 1998 year
1999
2000
2001
Child 4-6 years
Adult Female 18+ years
Adult Male 18+ years
Older people 60+ years
Pregnancy/Lactation
Child 4-6 years
Adult Female 18+ years
Adult Male 18+ years
Older people 60+ years
Pregnancy/Lactation
(models according to the food guide pyramide)
Obrázek 8-3: Dlouhodobé srovnání odhadu expozičních dávek pro aldrin v letech 1994 - 2001
8.10.2 Významné expoziční zdroje Od roku 1994 bylo zaznamenáno 3,5 % pozitivních záchytů. Nejvyšší počet záchytů byl pozorován ve skupině různé potraviny, vnitřnosti, čokoláda, běžné pečivo, ryby a mořské plody, ale i červené maso a masné výrobky. Překvapivě méně záchytů bylo pozorováno u másla a živočišných tuků.
8.10.3 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik Podle dosavadních zjištění nepředstavuje tato látka výrazné zdravotní riziko pro populaci v ČR. Pod namátkovou kontrolou by měly zůstat jak dovozové suroviny, tak i tuzemská produkce.
8.11 Endrin Expozice populace endrinu je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich et al., 1995-2001).
8.11.1 Charakterizace nebezpečí Limitní expoziční hodnota JECFA FAO/WHO (CA, 1995) je stanovena jako ADI (1970) ve výši 0,0002 mg.kg-1 t.hm. den-1. ADI je stanoveno jako suma reziduí endrinu a delta-keto-endrinu. Takové
IV-43
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
hodnocení probíhá v plné míře od roku 2000. RfD (IRIS, 2002) byla stanovena pouze pro endrin a to ve výši 0,0003 mg.kg-1 t. hm. den-1. CSF (IRIS, 2002) není stanoven.
8.11.2 Hodnocení expozice Odhad expoziční dávky nepřekročil v ČR v průběhu celé doby sledování hodnotu ADI. Odhad průměrné expoziční dávky pro populaci ČR činí v posledních letech méně než 1 % ADI, či RfD. Trend expozičních dávek: Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Odhad zátěže mírně kolísá. Od roku 1996 je používána analytická metoda s nižší mezí stanovitelnosti. Exposure doses : Endrin (ug/kg b.w./day)
0.035 0.03
dose
0.025 0.02 0.015 0.01 0.005 0
1994
1995
1996
1997 1998 year
1999
2000
2001
Child 4-6 years
Adult Female 18+ years
Adult Male 18+ years
Older people 60+ years
Pregnancy/Lactation
Child 4-6 years
Adult Female 18+ years
Adult Male 18+ years
Older people 60+ years
Pregnancy/Lactation
(models according to the food guide pyramide)
Obrázek 8-4: Dlouhodobé srovnání odhadu expozičních dávek pro endrin v letech 1994 - 2001
8.11.3 Významné expoziční zdroje Expoziční zdroje jsou prakticky zanedbatelné. Nelze vyloučit nahodilou expozici. Od roku 1994 bylo sice zjištěno 5,5 % pozitivních záchytů, ale hodnoty jsou velmi nízké. Rezidua endrinu a delta-ketoendrinu byla často nalezena, pokud zatím pomineme nálezy v několika vzorcích alkoholických nápojů (lihoviny) a těstovin, především v rybách a mořských plodech, drůbeži a drůbežích výrobcích, červeném mase a masných výrobcích, ale i v běžném pečivu, mléčných výrobcích a vejcích.
IV-44
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
8.11.4 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik Endrin nehraje z hlediska zdravotního rizika pro konzumenty v ČR zásadní roli. Kontrolní činnost by měla být zachována u dovozů a namátkově i u potravin z tuzemska.
8.12 Dieldrin Expozice populace dieldrinu je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich et al., 1995-2001).
8.12.1 Charakterizace nebezpečí Pro tento insekticid byla komisí JECFA FAO/WHO (CA, 1995) stanovena limitní expoziční hodnota ADI ve výši 0,0001 mg.kg-1 t.hm. den-1. Limitní expoziční dávka WHO je stanovena jako suma aldrinu a dieldrinu. RfD (IRIS, 2002) představuje hodnotu ve výši 0,00005 mg.kg-1 t.hm. den-1. CSF (IRIS, 2002) byl stanoven ve výši 1.6 E + 01.
8.12.2 Hodnocení expozice Odhad expoziční dávky nikdy nepřekročil v ČR limitní expoziční hodnotu ADI. Odhad průměrné expoziční dávky pro populaci ČR činil v posledních letech (na základě výsledků spotřeby potravin podle SKP 1997) většinou méně než 2 % ADI (při hodnocení podle ADI byla připočítána expozice aldrinu), či RfD. Trend expozičních dávek: Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Od roku 1996 je používána analytická metoda s nižší mezí stanovitelnosti. Odhad trendu expozice naznačuje setrvalý stav se záchytem některých pozitivních vzorků.
8.12.3 Významné expoziční zdroje Výskyt reziduí je sice omezený, ale daleko častější než u aldrinu, který je v živočišných i rostlinných tkáních metabolizován na dieldrin. Celkem bylo nalezeno 7,3 % pozitivních vzorků. Kontaminované jsou zejména živočišné matrice – ryby a mořské plody, vnitřnosti, sýry, ale i běžné pečivo a další cereální produkty. Vysoké nálezy u ostatních potravin, alkoholu a těstovin nejsou příliš významné (malý počet vzorků, nízké hodnoty).
8.12.4 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik Dieldrin nemá z hlediska zdravotního rizika pro naši populaci zvláštní význam. Namátková kontrola potravin by však zatím měla přetrvat.
IV-45
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Exposure doses : Dieldrin (ug/kg b.w./day) 0.016 0.014 0.012 dose
0.01 0.008 0.006 0.004 0.002 0
1994
1995
1996
1997 1998 year
1999
2000
2001
Child 4-6 years
Adult Female 18+ years
Adult Male 18+ years
Older people 60+ years
Pregnancy/Lactation
Child 4-6 years
Adult Female 18+ years
Adult Male 18+ years
Older people 60+ years
Pregnancy/Lactation
(models according to the food guide pyramide)
Obrázek 8-5: Dlouhodobé srovnání odhadu expozičních dávek pro dieldrin v letech 1994 - 2001
8.13 Methoxychlor Expozice populace methoxychloru je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich et al., 1995-2001).
8.13.1 Charakterizace nebezpečí Komise JECFA FAO/WHO (CA, 1995) neuvádí limitní expoziční hodnotu. "ADI" je doporučováno (A0271/Aug 91, The Agrochemical Handbook, 3d Edition, 1991) ve výši 0,1 mg.kg-1 t.hm. den-1. RfD (IRIS, 2002) byla stanovena ve výši 0,005 mg.kg-1 t. hm. den-1. CSF (IRIS, 2002) není stanoven.
8.13.2
Hodnocení expozice
Odhad expoziční dávky nepřekročil v ČR hodnotu expozičního limitu. Odhad průměrné expoziční dávky pro populaci ČR činí v poslední době tradičně méně než 0,1 % "ADI", či méně než 0,1 % RfD.
IV-46
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Trend expozičních dávek Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Odhad zátěže populace je stabilně nízký, i když s tendencí k mírnému růstu. Od roku 1996 je používána analytická metoda s nižší mezí stanovitelnosti.
Exposure doses : Methoxychlor (ug/kg b.w./day)
0.02
dose
0.015
0.01
0.005
0
1994
1995
1996
1997 1998 year
1999
2000
2001
Child 4-6 years
Adult Female 18+ years
Adult Male 18+ years
Older people 60+ years
Pregnancy/Lactation
Child 4-6 years
Adult Female 18+ years
Adult Male 18+ years
Older people 60+ years
Pregnancy/Lactation
(models according to the food guide pyramide)
Obrázek 8-6: Dlouhodobé srovnání odhadu expozičních dávek pro methoxychlor v letech 1994 - 2001
8.13.3 Významné expoziční zdroje Výskyt kontaminovaných potravin lze považovat za nahodilý a poměrně omezený. Nejčastěji byl pozorován výskyt u vnitřností, méně významných druhů potravin, rýže a dalších cereálních produktů ryb a mořských plodů, sýrů, ale i u piva.
8.13.4 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik Methoxychlor nemá podstatný význam z hlediska zdravotního rizika pro populaci v ČR. Omezený rozsah kontroly by však stále měl zůstat zachován.
IV-47
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
8.14 Endosulfan Expozice populace endosulfanu je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich et al., 1995-2001).
8.14.1 Charakterizace nebezpečí Limitní expoziční hodnota doporučená JECFA FAO/WHO (CA, 1995) v podobě ADI (1989) je stanovena ve výši 0,006 mg.kg-1 t.hm. den-1. Limitní expoziční hodnota WHO je stanovena jako suma endosulfanu I, endosulfanu II a endosulfan sulfátu. RfD pro endosulfan (CAS 115-29-7) (IRIS, 2002) existuje rovněž ve výši 0,006 mg,kg-1 t.hm. den-1, ale je chápána pouze jako suma endosulfanu I + endosulfanu II. CSF (IRIS, 2002) nebyl stanoven.
8.14.2 Hodnocení expozice Odhad expoziční dávky nepřekročil v ČR expoziční hodnotu ADI. Odhad průměrné expoziční dávky pro populaci ČR činil (na základě výsledků spotřeby podle SKP 1997) méně než 1 % ADI či RfD. Trend expozičních dávek Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Odhad zátěže mírně kolísá. Od roku 1996 je používána analytická metoda s nižší mezí stanovitelnosti. Exposure doses : Endosulfan (ug/kg b.w./day)
0.03 0.025
dose
0.02 0.015 0.01 0.005 0
1994
1995
1996
1997
year
1998
1999
2000
2001
Child 4-6 years
Adult Female 18+ years
Adult Male 18+ years
Older people 60+ years
Pregnancy/Lactation
Child 4-6 years
Adult Female 18+ years
Adult Male 18+ years
Older people 60+ years
Pregnancy/Lactation
(models according to the food guide pyramide)
Obrázek 8-7: Dlouhodobé srovnání odhadu expozičních dávek pro aldrin v letech 1994 - 2001
IV-48
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
8.14.3 Významné expoziční zdroje Záchyt jednotlivých reziduí endosulfanu byl pozorován u 10.8 % analyzovaných kompozitních vzorků. Mezi významné expoziční zdroje patří především různé živočišné produkty, především vnitřnosti a ryby. Hodnoty záchytů jsou však velmi nízké.
8.14.4 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik Zjištěná expoziční dávka nepředstavuje vážné zdravotní riziko pro populaci v ČR. Povolené užívání endosulfanu je podnětem k zachování kontrolní činnosti zaměřené na tuto látku.
8.15 Heptachlor epoxid Expozice populace heptachlor epoxidu je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich et al., 1995-2001).
8.15.1 Charakterizace nebezpečí Limitní expoziční hodnota JECFA FAO/WHO (CA, 1995) byla stanovena jako ADI (1991) ve výši 0,0001 mg sumy heptachloru a heptachlor epoxidu .kg-1 t.hm. den-1. RfD (IRIS, 2002) byla stanovena ve výši 0,0005 mg heptachloru.kg-1 t.hm. den-1 a 0.000013 mg heptachlor epoxidu.kg-1 t.hm. den-1. OSF (IRIS, 2002) byl stanoven ve výši 4,5 pro heptachlor a 9,1 pro heptachlor epoxid.
8.15.2 Hodnocení expozice Expozice byla hodnocena na základě limitní expoziční hodnoty pro sumu heptachloru a heptachlor epoxidu (isomeru A i B). Odhad průměrné expoziční dávky nepřekročil v žádném ze sledovaných regionů v ČR hodnotu ADI a činil pro populaci v poslední době méně než 4 %. Průměrná expozice představovala méně než 1 % RfD pro heptachlor nebo méně než 25 % RfD pro heptachlor epoxid. Trend expozičních dávek Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Odhad zátěže populace mírně kolísá. Od roku 1996 je používána analytická metoda s nižší mezí stanovitelnosti.
8.15.3 Významné expoziční zdroje Počet pozitivních vzorků je poměrně malý – 8,1 %. Podle očekávání se heptachlor epoxid vyskytuje nejčastěji v potravinách živočišného původu. Poměrně často je nalézán ve vnitřnostech, rybách a mořských plodech, sýrech a dalších mléčných výrobcích, ale i drůbežím a červeném mase a výrobcích. Výskyt v těstovinách je málo významný (malý počet vzorků, nízká kontaminace).
IV-49
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
8.15.4 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik I když se zdá, že heptachlor epoxid dnes nehraje závažnou roli z hlediska hodnocení zdravotních rizik, hodnocení podle RfD vyznívá pro děti ve věku 4-6 roků nepříliš příznivě. V takovém případě by se expozice z doporučené dávky potravin blížila 100 % RfD. Doporučit lze kontrolu vybraných surovin a výrobků z tuzemska i dovozu.
Exposure doses : Heptachlor epoxide (ug/kg b.w./day) 0.02
dose
0.015
0.01
0.005
0
1994
1995
1996
1997
year
1998
1999
2000
2001
Child 4-6 years
Adult Female 18+ years
Adult Male 18+ years
Older people 60+ years
Pregnancy/Lactation
Child 4-6 years
Adult Female 18+ years
Adult Male 18+ years
Older people 60+ years
Pregnancy/Lactation
(models according to the food guide pyramide)
Obrázek 8-8: Dlouhodobé srovnání odhadu expozičních dávek pro heptachlor epoxid v letech 1994 2001
8.16 Hexachlorbenzen (HCB) Expozice populace hexachlorbenzenu je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich et al., 1995-2001).
8.16.1 Charakterizace nebezpečí Limitní expoziční dávka JECFA FAO/WHO nebyla pevně stanovena (CA, 1995). Podle monografie IPCS (EHC 195, 1997, str. 8) byl doporučen TDI (tolerable daily intake) ve výši 0,00016 mg.kg-1 t.hm. den-1 pro neoplastický efekt a 0,00017 mg.kg-1 t.hm. den-1 pro nekarcinogenní efekt (použit pro hodnocení). Hodnota RfD (IRIS, 2002) je stanovena ve výši 0,0008 mg.kg-1 t.hm. den-1. CSF (IRIS, 2002) byl stanoven ve výši 1,6.
IV-50
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
8.16.2 Hodnocení expozice Přes poměrně vysokou záchytnost je expoziční dávka zjištěná v regionech ČR relativně nízká. Průměrná expoziční dávka odhadovaná pro populaci v ČR činí v poslední době méně než 6 % TDI nebo 2 % RfD. Trend expozičních dávek Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Expoziční dávka pro populaci v ČR mírně kolísá s tendencí k zřetelnému poklesu. Exposure doses : Hexachlorobenzene (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)
0.06 0.05
dose
0.04 0.03 0.02 0.01 0
1994
1995
1996
1997
year
1998
Child 4-6 years
Adult Female 18+ years
Older people 60+ years
Pregnancy/Lactation
1999
2000
2001
Adult Male 18+ years
Obrázek 8-9: Dlouhodobé srovnání odhadu expozičních dávek pro HCB v letech 1994 - 2001
8.16.3 Významné expoziční zdroje Hexachlorbenzen patří mezi nejrozšířenější perzistentní organické polutanty v našich potravinách. Od roku 1994 bylo zjištěno 41,3 % pozitivních analýz. Z celého spektra vyšetřovaných potravin nebyl zjištěn pouze v cukru, ovocných džusech a alkoholických nápojích s výjimkou piva. Nejvyšší podíl pozitivních nálezů byl pozorován u živočišných tuků, sýrů, ryb a mořských plodů, červeného masa a masných výrobků, drůbeže a drůbežích výrobků, mléčných výrobků a konzumního mléka.
8.16.4 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik Expoziční dávka pro naši populaci nesignalizuje vysoké zdravotní riziko. Značná pozitivita vyšetřovaných vzorků však svědčí o přetrvávajícím výskytu v našem životním prostředí a naznačuje
IV-51
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
trvalou potřebu kontroly vybraných komodit živočišného původu, které jsou nejčastěji kontaminovány.
8.17 Hexachlorocyklohexany (HCHs) - alfa, beta, delta isomer Expozice populace α-, β- a δ−isomeru HCH je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich et al. 1995-2001).
8.17.1 Charakterizace nebezpečí Pro isomer alfa, beta a delta není stanovena limitní expozice ani JECFA FAO/WHO (CA, 1995) ani US EPA (IRIS, 2002). CSF (IRIS, 2002) byl pro α-isomer stanoven na 6,3; pro β-isomer na 1,8 a pro δ-isomer CSF stanoven není.
8.17.2 Hodnocení expozice Protože nejsou stanoveny mezinárodně uznávané limitní expoziční dávky, nelze provést hodnocení pro nekarcinogenní efekt. Odhad průměrné expoziční dávky pro populaci v ČR je srovnatelný se zátěží populace v rozvinutých zemích světa (IPCS, HSG 53, 1991). Za nejvíce perzistentní je považován βisomer HCH. Trend expozičních dávek Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Vývoj expozičních dávek byl odlišný podle jednotlivých isomerů. Dávka α-isomeru HCH je po celé období zhruba stejně nízká s tendencí k mírnému růstu. Expozice β-isomeru HCH měla sestupný trend s tendencí mírného nárůstu v posledních letech. Expozice δ−isomeru HCH klesla a udržuje se na zhruba stejné úrovni.
IV-52
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Exposure doses : Alpha HCH (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)
0.02
dose
0.015
0.01
0.005
0
1994
1995
1996
1997
year
1998
Child 4-6 years
Adult Female 18+ years
Older people 60+ years
Pregnancy/Lactation
1999
2000
2001
Adult Male 18+ years
Obrázek 8-10: Dlouhodobé srovnání odhadu expozičních dávek pro α-HCH v letech 1994 - 2001 Exposure doses : Beta HCH (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)
0.035 0.03
dose
0.025 0.02 0.015 0.01 0.005 0
1994
1995
1996
1997
year
1998
Child 4-6 years
Adult Female 18+ years
Older people 60+ years
Pregnancy/Lactation
1999
2000
2001
Adult Male 18+ years
Obrázek 8-11: Dlouhodobé srovnání odhadu expozičních dávek pro β-HCH v letech 1994 - 2001
IV-53
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Exposure doses : Delta HCH (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)
0.06 0.05
dose
0.04 0.03 0.02 0.01 0
1994
1995
1996
1997
year
1998
Child 4-6 years
Adult Female 18+ years
Older people 60+ years
Pregnancy/Lactation
1999
2000
2001
Adult Male 18+ years
Obrázek 8-12: Dlouhodobé srovnání odhadu expozičních dávek pro δ-HCH v letech 1994 - 2001
8.17.3 Významné expoziční zdroje Pokud vyhodnotíme výskyt isomerů HCHs společně (α-, β-, γ− , δ-), pak počet vzorků s pozitivním nálezem alespoň jednoho ze jmenovaných isomerů činí asi 32 %. To je více, než je hodnota pro jednotlivé isomery. Nemusí se tedy vyskytovat vždy současně. α−HCH Podobně jako u jiných persistentních chlorovaných pesticidů, jsou potenciálním zdrojem živočišné produkty. Výskyt reziduí lze pozorovat zejména u ryb a mořských plodů, vnitřností, drůbeže a drůbežích výrobků, v sýrech, ale i ořechách a cukrovinkách. β−HCH Zajímavý je výskyt v ořechách a čokoládě, jinak je výskyt typický, v potravinách živočišného původu. Výskyt je častější než u alfa a delta isomeru, ale nižší než u gama isomeru (lindan). δ−HCH Podobně jako u dalších isomerů HCH jsou potenciálním zdrojem živočišné produkty. Výskyt je však podstatně méně častý.
IV-54
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
8.17.4 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik Otázku hodnocení nelze uzavřít, protože nejsou stanoveny expoziční limity. I když dochází spíše ke snižování zátěže populace, je kontrola i nadále indikována, především u dovozových potravin.
8.18 Lindan (γ− isomer HCH) Expozice populace gama isomeru HCH je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich et al. 1995-2001).
8.18.1 Charakterizace nebezpečí Komise JECFA FAO/WHO (CA, 1995) doporučuje jako limitní expoziční hodnotu ADI (1989) 0,008 mg.kg-1 t.hm. den-1. RfD (IRIS, 2002) představuje hodnotu 0,0003 mg.kg-1 t.hm. den-1. CSF (IRIS, 2002) není stanoven. Podle HEAST US EPA (1995) byl CSF stanoven ve výši 1,3.
8.18.2 Hodnocení expozice Odhad expoziční dávky nepřekročil v průběhu sledování v žádném ze sledovaných regionů v ČR limitní expoziční hodnotu. Odhad průměrné expoziční dávky pro populaci ČR činil v poslední době méně než 0,1 % ADI, či méně než 3 % RfD. Trend expozičních dávek Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Hodnoty expozičních dávek vykazují od roku 1994 sestupný, později setrvalý trend.
8.18.3 Významné expoziční zdroje Lze považovat za zajímavé, že na čelných místech četnosti výskytu lindanu jsou nečokoládové i čokoládové cukrovinky, ale také víno a ořechy. Další potraviny, převážně živočišného původu, jsou pro výskyt lindanu typické – vnitřnosti, ryby a mořské plody, sýry a další mléčné výrobky.
8.18.4 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik Lindan podle výsledků nepředstavuje významné zdravotní riziko, přesto je vhodné věnovat mu v kontrolním systému pozornost, protože se vyskytuje v širokém spektru vzorků. Kontrola by měla být zaměřena na dovoz surovin pro výrobu cukrovinek, ale i typické potraviny živočišného původu.
IV-55
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Exposure doses : Lindane (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)
0.12 0.1
dose
0.08 0.06 0.04 0.02
1994
1995
1996
1997
year
1998
Child 4-6 years
Adult Female 18+ years
Older people 60+ years
Pregnancy/Lactation
1999
2000
2001
Adult Male 18+ years
Obrázek 8-13: Dlouhodobé srovnání odhadu expozičních dávek pro γ-HCH v letech 1994 - 2001
8.19 DDTs (DDT, DDE, DDD) Expozice populace isomerům DDTs a jeho metabolitům (DDD, DDE) je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich et al., 1995-2001).
8.19.1 Charakterizace nebezpečí Nekarcinogenní efekt: • • •
Pro sumu p,p´-DDT + p,p´-DDD byla určena limitní expoziční dávka JECFA FAO/WHO (CA, 1995) v podobě ADI (1984) ve výši 0,020 mg.kg-1 t.hm. den-1. JMPR FAO/WHO (1996) navrhlo použít limitní expoziční dávku PTDI pro v tucích rozpustná rezidua sumy p,p´-DDT + o,p-DDT + p,p´-DDD + p,p´-DDE ve výši 0,020 mg.kg-1 t.hm. den-1. Pro p,p´-DDT byla určena RfD US EPA (IRIS, 2002) ve výši 0,0005 mg.kg-1 t.hm. den-1.
Karcinogenní efekt: • • •
OSF pro p,p´-DDT (IRIS, 2002) byl stanoven ve výši 3.4 E-01. OSF pro p,p´-DDD (IRIS, 2002) byl stanoven ve výši 2.4 E-01. OSF pro p,p´-DDE (IRIS, 2002) byl stanoven ve výši 3.4 E-01.
Další limitní expoziční dávky nejsou v současnosti dostupné.
IV-56
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
8.19.2 Hodnocení expozice •
V žádném ze sledovaných regionů v ČR nebyla zatím překročena žádná z výše definovaných limitních expozičních dávek pro nekarcinogenní efekt. Při hodnocení průměrné expoziční dávky p,p´-DDT pro populaci v ČR byla zjištěna dávka na úrovni okolo 1 % RfD US EPA. Odhad průměrné expoziční dávky pro sumu p,p´-DDT + p,p´-DDD činí méně než 0.1 % limitní expoziční dávky JECFA FAO/WHO. Odhad průměrné expoziční dávky pro sumu p,p´-DDT + o,p-DDT + p,p´-DDD + p,p´-DDE činí méně než 0.1 % podle limitní expoziční dávky PTDI navržené JMPR FAO/WHO.
• • •
Trend expozičních dávek V letech 1994 - 2001 byl vývoj expozičních dávek relativně příznivý. Zjištěné hodnoty expozic jsou nízké. Následující grafy popisují situaci ve vývoji expoziční dávky pro p,p´-DDT, o,p´-DDT, p,p´DDD, o,p´-DDD, p,p´-DDE a o,p´-DDE, pomocí modelu doporučených dávek potravin. Pozorovatelný pokles hodnot expozic sumě DDTs se v poslední době zpomalil.
Exposure doses : o,p DDD (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)
0.02 0.018 0.016
dose
0.014 0.012 0.01 0.008 0.006 0.004 0.002
1994
1995
1996
1997
year
1998
Child 4-6 years
Adult Female 18+ years
Older people 60+ years
Pregnancy/Lactation
1999
2000
2001
Adult Male 18+ years
Obrázek 8-14: Dlouhodobé srovnání odhadu expozičních dávek pro o,p´-DDD v letech 1994 - 2001
IV-57
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Exposure doses : p,p' DDD (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)
0.035 0.03
dose
0.025 0.02 0.015 0.01 0.005 0
1994
1995
1996
1997
year
1998
Child 4-6 years
Adult Female 18+ years
Older people 60+ years
Pregnancy/Lactation
1999
2000
2001
Adult Male 18+ years
Obrázek 8-15: Dlouhodobé srovnání odhadu expozičních dávek pro p,p´-DDD v letech 1994 - 2001
Exposure doses : o,p DDE (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)
0.018 0.016 0.014
dose
0.012 0.01 0.008 0.006 0.004 0.002
1994
1995
1996
1997
year
1998
Child 4-6 years
Adult Female 18+ years
Older people 60+ years
Pregnancy/Lactation
1999
2000
2001
Adult Male 18+ years
Obrázek 8-16: Srovnání odhadu expozičních dávek pro o,p´-DDE v letech 1999 - 2001
IV-58
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Exposure doses : p,p DDE (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)
0.18 0.16 0.14
dose
0.12 0.1 0.08 0.06 0.04 0.02 0
1994
1995
1996
1997
year
1998
Child 4-6 years
Adult Female 18+ years
Older people 60+ years
Pregnancy/Lactation
1999
2000
2001
Adult Male 18+ years
Obrázek 8-17: Dlouhodobé srovnání odhadu expozičních dávek pro p,p´-DDE v letech 1994 - 2001 Exposure doses : o,p´DDT (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)
0.03 0.025
dose
0.02 0.015 0.01 0.005 0
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
year Child 4-6 years
Adult Female 18+ years
Older people 60+ years
Pregnancy/Lactation
Adult Male 18+ years
Obrázek 8-18: Dlouhodobé srovnání odhadu expozičních dávek pro o,p´-DDT v letech 1994 – 2001
IV-59
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Exposure doses : p,p´DDT (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)
0.035 0.03
dose
0.025 0.02 0.015 0.01 0.005 0
1994
1995
1996
1997 1998 year
Child 4-6 years
Adult Female 18+ years
Older people 60+ years
Pregnancy/Lactation
1999
2000
2001
Adult Male 18+ years
Obrázek 8-19: Dlouhodobé srovnání odhadu expozičních dávek pro p,p´-DDT v letech 1994 - 2001 Exposure doses : sum DDT+DDE+DDD (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)
0.3 0.25
dose
0.2 0.15 0.1 0.05 0
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
year Child 4-6 years
Adult Female 18+ years
Older people 60+ years
Pregnancy/Lactation
Adult Male 18+ years
Obrázek 8-20: Dlouhodobé srovnání odhadu expozičních dávek pro DDTs v letech 1994 - 2001
IV-60
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
8.19.3 Významné expoziční zdroje Počet pozitivních záchytů 22.9 % z celkového počtu analýz je poměrně vysoký. Mezi zdroje expoziční dávky patřily podle očekávání především komodity živočišného původu. Za pozornost stojí tradičně nejvyšší výskyt ve vnitřnostech, v rybách a mořských plodech, v drůbeži a drůbežích výrobcích, v červeném mase a masných výrobcích a v různých mléčných výrobcích. Zajímavým zdrojem je i čokoláda.
8.19.4 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik DDT, DDD, DDE nepředstavovaly z hlediska výše expozice vážnější zdravotní riziko pro populaci v ČR. Kontrola by měla být zachována u dovozů a namátkově i u tuzemských potravin.
8.20 Polyaromatické uhlovodíky (PAHs) 8.20.1 Úvod Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) jsou látky ubiquitárně rozšířené v životním prostředí jako produkt pyrolýzy organické hmoty. Již v 30. letech 20. století byla rozpoznána karcinogenní potence některých látek této skupiny, např. benzo[a]pyrenu. Do této skupiny látek je řazeno několik desítek chemických individuí, které se vyskytují v ovzduší, půdě, vodě a potravinách. V potravinách bylo identifikováno více než 20 PAHs, z nichž více než 10 vykazuje karcinogenní vlastnosti v experimentech. Analytické nálezy PAHs se v potravinách posuzují obvykle jako obsah Σ PAHs nebo přítomnost benzo(a)pyrenu (B(a)P). Výskyt PAHs v potravinách je ovlivněn dvěma základními zdroji. Prvním zdrojem je depozice PAHs ze znečištěného ovzduší. Tato cesta kontaminace postihuje cereálie, zeleninu, ovoce a rostlinné oleje. Druhým zdrojem je vznik a depozice PAHs v potravinách během jejich tepelného zpracování, např. pečení, uzení, grilování. Rozhodující pro vznik PAHs je teplota. Při teplotách pod 400 °C vzniká pouze malé množství PAHs. Lineární nárůst tvorby PAHs je pozorován při zvyšování teplot mezi 400 °C – 1 000 °C. Metabolizmus PAHs probíhá za účasti enzymatického systému cytochromu P-450. Oxidací vznikají směsí fenolů, dihydro-diolů a chinonů. Tyto metabolity se dále zapojují do konjugačních reakcí, včetně vazeb na DNK. PAHs vyvolávají v experimentech řadu různých nádorových onemocnění. Orálně podané PAHs vyvolávaly papilomy a karcinomy žaludku, adenomy plic a leukemii. Člověk je exponován především ze vzduchu, vody a potravin. Některé studie dokládají, že až 90% celkové expoziční dávky PAHs může pocházet právě z potravin. Do programu monitoringu byly PAHs zařazeny vzhledem k aktuální veřejné diskuzi o jejich výskytu v potravinách, domněnkám o velikosti zdravotního rizika a praktické absenci průřezové studie širokou škálou potravin.
8.20.2 Charakterizace nebezpečí Expoziční standardy jsou pro tuto skupinu látek určitým problémem. Standardy JECFA FAO/WHO nejsou k dispozici. US EPA má stanoveny RfD pouze pro tři polyaromatické uhlovodíky z 12 analyzovaných. Karcinogenní potence (CSF) je popsána (databáze IRIS, 1997) pouze pro IV-61
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
benzo[a]pyren (B(a)P). Existuje však možnost vyjádřit toxicitu jednotlivých PAHs pomocí přepočtů na TEQ B(a)P (toxický ekvivalent B(a)P). Rozhodující veličinou je pak faktor pro přepočet (TEF). V našem případě jsme použili TEF navržené Nisbet and LaGoy (1994) (tabulka 8-5). Tabulka 8-5: Dostupné hodnoty expozičních standardů pro PAHs PAHs
Analýza
WHO
RfDb
CSF EPAb
TEF a
Clement
EPAa
Nisbet/LaGoya
7,30E+00
1,0000
1,0000
1,0000
Benzo(a)pyren
ANO
ND
Dibenz(ah)antracen
ANO
ND
ND
ND
1,1000
1,0000
5,0000
Benz(a)antracene
ANO
ND
ND
ND
0,1450
0,1000
0,1000
Benzo(b)fluoranten
ANO
ND
ND
ND
0,1400
0,1000
0,1000
Benzo(k)fluoranten
ANO
ND
ND
ND
0,0660
0,0100
0,1000
Indeno(123-cd)pyren
ANO
ND
ND
ND
0,2320
0,1000
0,1000
Antracen
ANO
ND
0,300
ND
0,3200
ND
0,0100
Benzo(ghi)perylen
ANO
ND
ND
ND
0,0220
ND
0,0100
Chrysen
ANO
ND
ND
ND
0,0044
0,0010
0,0100
Acenaften
-
ND
ND
ND
ND
ND
0,0010
Acenaftylen
-
ND
ND
ND
ND
ND
0,0010
Fluoranten
ANO
ND
0,040
ND
ND
ND
0,0010
Fluoren
-
ND
ND
ND
ND
ND
0,0010
Methyl naftalen
-
ND
ND
ND
ND
ND
0,0010
Naftalen
-
ND
ND
ND
ND
ND
0,0010
Fenantren
ANO
ND
ND
ND
ND
ND
0,0010
Pyren
ANO
ND
0,030
ND
0,0810
ND
0,0010
a
LaGoy,P.K. - Quirk,T.C. : Environment Health Perspectives, 102(4), 1994, str. 348-352. b SilverPlatter : ChemBank, IRIS, May 1997
8.20.3 Hodnocení expozice Odhad celkové expoziční dávky (median - 90.perc.) sledovaným PAHs pro průměrnou osobu v ČR činila 67 - 161 ng.kg-1 t.hm. den-1, po přepočtu na TEQ B(a)P (TEF podle Nisbet and LaGoy) 2.4 - 6.8 ng.kg-1 t.hm. den-1. Nejvíce zastoupeny byly fenanthren a fluoranthen. Po přepočtu na TEQ pocházela nejvyšší zátěž ekvivalentem B(a)P z dibenzo(ah)anthracenu. Celkovou zátěž z potravin považujeme za poměrně nízkou, přijatelnou vzhledem k úrovni současných poznatků týkajících se toxicity PAHs.
IV-62
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Dibenzo(a,h)anthracene Benzo(a)pyrene Ideno(1,2,3-c,d)pyrene Benzo(a)anthracene Phenanthrene
Exposure doses of PAHs (expressed as TEQ B(a)P) in the food basket for the Czech Republic (ng / kg b.w. / day).
Benzo(b)fluoranthene Benzo(k)fluoranthene Anthracene Chrysene
median
Fluoranthene
90th perc.
Benzo(g,h,i)perylene Pyrene 0
1
2
3
4
5
Obrázek 8-21: Expoziční dávky PAHs (vyjadřené jako TEQ B(a)P) v potravním koši v ČR (ng.g-1 t.hm.d-1) Trend expozičních dávek Trend expozičních dávek nelze stanovit, protože se jedná o jednu sérii analytických měření. Byla zjištěna mírně odlehlá hodnota expozice pro Šumperk (3 809) (vzhledem k vyšší zátěži fenanthrenem, fluoranthenem a chrysenem), nikoliv však pro TEQ B(a)P. Na grafickém znázornění výsledků je však patrné rozložení hodnot zjištěných expozičních dávek (obrázek IV-22 - 12 sledovaných míst v ČR, viz pozn.)
Exposure doses - PAHs (ng/kg b.w./day)
100.0
Amount 3809 3807
3809
3809
50.0
5.0 2.5
3807
0.0
3201
0.0
Amount
7.5
150.0
10.0
200.0
Exposure doses - PAHs (ng/kg b.w./day)
PYR
B(a)A
Variables
CHR
PHE
ANT
FLU
Variables
IV-63
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Exposure doses - PAHs (ng/kg b.w./day)
2.5 1.3
Amount
0.6
1.3
Amount
0.0
0.6 0.0
B(b)F
B(k)F
DB(ah)A
B(a)P
Exposure doses - PAHs (ng/kg b.w./day)
6.0
300.0
5.1 2.5
3.4
4.3
Amount
175.0
237.5
I(123cd)
Exposure doses - sum TEQ B(a)P PAHs (ng/kg b.w./day)
3809
112.5
Amount
B(ghi)P
Variables
Variables
50.0
3201
1.9
3807
1.9
2.5
Exposure doses - PAHs (ng/kg b.w./day)
sum PAHs
sum TEQ
Variables
Variables
Pozn. Grafy znázorňují deskriptivní statistiku, ve které se počítá s distribucí „skutečných“ hodnot expozičních dávek na jednotlivých sledovaných místech v ČR. Obrázek 8-22: Expoziční dávky PAHs v potravním koši v ČR (ng.g-1 t.hm.d-1)
8.20.4 Významné expoziční zdroje Mezi nejvýznamnější zdroje expoziční dávky patřily především cereální výrobky, cukrovinky a kořenová zelenina. Masné výrobky (uzení) byly rovněž rozpoznatelným zdrojem expozice (nejvyšší zjištěné hodnoty). Významnost jednotlivých zdrojů se liší po přepočtu na TEQ. Cereálie zůstávají nejdůležitějším zdrojem expozice, nejvyšší hodnoty TEQ jsou však zjišťovány v tucích (sádlo, margaríny, oleje, máslo).
8.20.5 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik Relativně nízká expoziční dávka zjištěná pro populaci v ČR by neměla znamenat zastavení běžného a preventivního dozoru. K vyšetření jsou indikovány nejen masné výrobky, ale i cereální výrobky, tuky, cukrovinky (obrázek 8-23).
IV-64
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Cereals Potatoes and Sweets Root Vegetable and Vegetable Products Dry and Cooked Salami and Smoked Meats Sausages and Cooked Meat Products Pork and Poultry Fruiting and Stem Vegetable and Legumes Stone Fruits and Apples Milk, Cream, Curd and Cream Deserts Margarines
The main sources of dietary exposure of PAHs in the Czech Republic - 1996 (abs. risk of exposure).
Rabbits and Freshwater Fish Butter Lard Eggs, Mayonnaise and Canned Meat Cheeses and Yogurts Sea Fish and Fish Products Vegetable Oils
median
Beverages
90th perc.
Beef and Minced Meat
ng PAHs / kg b.w. / day
Subtropical Fruits Leafy Vegetable, Fruit Products and Rice Berries and Sugar 0
5
10
15
20
25
30
35
Obrázek 8-23: Hlavní dietární zdroje expoziční dávky pro sumu PAHs v ČR
Cereals Pork and Poultry Potatoes and Sweets Margarines Milk, Cream, Curd and Cream Deserts Lard Vegetable Oils Sausages and Cooked Meat Products Root Vegetable and Vegetable Products
The main sources of dietary exposure of PAHs in the Czech Republic - 1996 (abs. risk of exposure expressed as TEQ B(a)P).
Fruiting and Stem Vegetable and Legumes Butter Dry and Cooked Salami and Smoked Meats Stone Fruits and Apples Rabbits and Freshwater Fish Cheeses and Yogurts Eggs, Mayonnaise and Canned Meat Beef and Minced Meat
median
Beverages
90th perc.
Subtropical Fruits
ng TEQ B(a)P PAHs / kg b.w. / day
Berries and Sugar Leafy Vegetable, Fruit Products and Rice Sea Fish and Fish Products 0
0.2
0.4
0.6
0.8
1
1.2
1.4
Obrázek 8-24: Hlavní dietární zdroje expoziční dávky pro TEQ B(a)P sumy PAHs v ČR
IV-65
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
8.21 Zdravotní stav lidské populace V oblasti POPs se resort MZ dlouhodobě zaměřuje na organizaci monitoringu dietární expozice většině základních typů látek této skupiny a posouzení souvisejících zdravotních rizik. Metoda monitorování vychází z doporučení GEMS/Food WHO (TDS, viz řada publikací SZÚ). V roce 2003 končí druhá pětiletá etapa monitorování a v přípravě je další pětileté období. K dispozici jsou údaje o dietární expozici většině organochlorových pesticidů (aldrinu, DDTs, dieldrinu, endrinu, heptachlóru, HCB, lindanu/HCHs, v omezené míře i chlordanu a mirexu, toxaphen není analyzován z technických důvodů), vyráběných chemických látkách a jejich směsích (PCBs, HCB) a z nežádoucích vedlejších produktů spalovacích a technologických postupů (PCDDs/Fs, PAHs, HCBs, PCBs). Tato skupina POPs bude podle plánu sledována v kulinárně upravených potravinách (původem z ČR i ze světa) i v roce 2004-2009. Dosud nejsou sledovány tzv. nové typy POPs (PBDEs, SCCPs, aj.), a to z racionálních důvodů. Po indikaci relevantní kontaminace životního prostředí nebo biotických matric z člověka by se monitoring mohl rozšířit i na dietární expozici (cost x benefit). Expoziční dávky byly dosud stanovovány na základě určení spotřeby potravin na úrovni referenční osoby v ČR (viz Spotřební koš potravin pro ČR) a doporučených dávek potravin pro vybrané populační skupiny. V následujícím období bude organizováno šetření spotřeby potravin na individuální úrovni pro celou ČR a data tak budou využitelná pro stanovení rozložení expozičních dávek v populaci. Metoda sběru dat o spotřebě potravin bude odpovídat novému doporučení z projektu EFCOSUM (EU), k harmonizaci metod šetření spotřeby potravin (opakovaný 24-h recall). Riziko je a bude charakterizováno srovnáním s toxikologickým referenčním bodem, který je stanoven JECFA WHO/FAO a nebo SCF/EFSA na úrovni EU pro nekarcinogenní efekt látek, pro karcinogenní efekt bude navíc odhadována pravděpodobnost zvýšení počtu nádorových onemocnění podle karcinogenní potence látek (OSF z databáze IRIS), s cílem informovat autority v ČR, ale i laickou veřejnost o situaci a doporučovat případná opatření k ochraně lidského zdraví. Vliv POPs na zdraví člověka prostřednictvím dietární expozice má poněkud jiný rozměr než pouze rozměr vztahu ke kontaminaci životního prostředí v ČR. Díky globalizaci obchodu s potravinami může být člověk exponován POPs z potravin pocházejících z jiných států a výsledná úroveň rizika nemusí korelovat s problémy v ČR. Této situace jsme si však vědomi a management pak odpovídá konkrétní situaci. Mezinárodní spolupráce bude směrována na dva rozhodující partnery – EU a WHO. Předpokládá se postupná koordinace v rámci rozvoje činnosti EFSA a programů SCOOP, pokud budou pokračovat i po rozšíření EU v roce 2004. V rámci WHO bude pak spolupráce pokračovat v rámci GEMS/Food. Legislativa musí být podle právních závazků harmonizována s předpisy EU, v tomto případě pak půjde o jednotné nastavení limitů pro potraviny a pokud budou stanoveny limity pouze pro ČR, pak budou muset být založeny na řádně provedené analýze rizika, využívající data monitoringu (v souladu s předpisy WTO). Meziresortní spolupráce bude v této oblasti modulována KS pro bezpečnost potravin a Vědeckým výborem pro potraviny, které vznikly na základě vládního usnesení č. 1320/2001. Zpracovaná data i jejich interpretace je a bude veřejná.
IV-66
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
8.22 Přehled základní literatury Brázdová, Z (1995): Výživová doporučení pro Českou republiku, Rega Brno, 5 - 22. Brázdová, Z., Ruprich, J., Hrubá, D., Petráková, A. (2001): Dietary Guidelines in the Czech Republic III.: Challenge for the 3rd Millennium, Central European Journal of Public Health, 9(1), 30-34. Brussaard J. A. et al (2002): A European food consumption survey method – conclusions and recommendations, European Journal of Clinical Nutrition, 56 (Suppl 2), S89 – S94. FAO (1995): Codex Alimentarius, FAO/WHO Standards, CD-ROM, Rome, FAO. GEMS (1985): Global Environmental Monitoring System, Guidelines for the Study of Dietary Intakes of Chemical Contaminants, Geneva, WHO Offset Publication, No.87. GEMS/Food-EURO (1995): Second Workshop on Reliable Evaluation of Low-Level Contamination of Food, Report on a Workshop in the Frame of GEMS/Food-Euro, Kulmbach. Komárek, L., Rážová, J., Klepetko, P. (1998): Strava v prevenci nádorů., Doporučení "Národního programu zdraví 1998", Prevence nádorových onemocnění v ČR, SZÚ Praha, 6 s. LaGoy, P. K., Quirk, T. C. (1994): Establishing Generic Remediation Goals for the Polycyclic Aromatic Hydrocarbons: Critical Issues. Environ. Hlth. Perspect. 102(4), 348-352. NATO/CCMS (1988): International toxicity equivalency factors (I-TEF) method of risk assessments for complex mixtures of dioxins and related compounds, North Atlantic Treaty Organization, Committee on the Challenges of Modern Society, North Atlantic Treaty Organization, Brussels, Report no. 17. Nisbet, I. C. T., LaGoy, P. K. (1992): Toxic equivalency factors (TEFs) for polycyclic aromatic hydrocarbons (PAHs). Regul. Toxicol. Pharmacol. 16 290-300. Ruprich, J., Černoevičová, M., Kopřiva, V., Ostrý, V., Resová, D., Řehůřková, I., Walterová, D. (1993): Spotřební koš potravin pro Českou republiku - 1993. Státní zdravotní ústav v Praze, Brno, ISBN 80-900034-0-0, 189 s. Ruprich, J., Řehůřková, I., Steinhauserová, I., Ostrý, V. a kol. (1995): Zdravotní důsledky zátěž lidského organismu cizorodými látkami z potravinových řetězců: alimentární onemocnění (1993) a dietární expozice (1994). Státní zdravotní ústav v Praze, Brno 1995, ISBN 80-900066 - 7 - 1, 275 s. Ruprich, J., Řehůřková, I., Steinhauserová, I., Ostrý, V. a kol. (1996): Zdravotní důsledky zátěž lidského organismu cizorodými látkami z potravinových řetězců v roce 1995: alimentární onemocnění a dietární expozice člověka. Státní zdravotní ústav v Praze, Praha 1996, ISBN 80-900066-7-1, 216 s. Ruprich, J., Řehůřková, I., Karpíšková, R., Ostrý, V. a kol. (1996): Zdravotní důsledky zátěž lidského organismu cizorodými látkami z potravinových řetězců v roce 1996: alimentární onemocnění a dietární expozice člověka. Státní zdravotní ústav v Praze, Praha 1997, ISBN 80-7071-056-X, 288 s. Ruprich, J. a kol. (1997): Spotřební koš potravin pro Českou republiku: doplňující epidemiologické studie a data. Monografie SZÚ Praha, ISBN 80-7071-076-4, listopad 1997, 161 s. Ruprich, J. a kol. (1997): Spotřební koš potravin pro Českou republiku: expoziční faktory - ČR 1994. Monografie SZÚ Praha, ISBN 80-7071-058-6, listopad 1997, 189 s. Ruprich, J., Řehůřková, I., Karpíšková, R., Ostrý, V., Resová, D. a kol. (1998): Zdravotní důsledky zátěž lidského organismu cizorodými látkami z potravinových řetězců v roce 1997: alimentární onemocnění a dietární expozice člověka. Státní zdravotní ústav v Praze, Praha 1998, ISBN 80-7071-094-2, 144 s. Ruprich, J. a kol. (1998): Zdravotní důsledky zátěže lidského organizmu cizorodými látkami z potravinových řetězců v roce 1997: odhad přívodu vitamínů a minerálních látek z potravin určených pro zvláštní výživu. Monografie SZÚ Praha, 1998, ISBN: 80-7071-096-9, 64 s. Ruprich, J., Řehůřková, I., Karpíšková, R., Ostrý, V., Resová, D. a kol. (1999): Zdravotní důsledky zátěž lidského organismu cizorodými látkami z potravinových řetězců v roce 1998: alimentární onemocnění a dietární expozice člověka. Státní zdravotní ústav v Praze, Praha 1999, ISBN 80-7071-132-9, 147 s. Ruprich, J. a kol. (2000): Zdravotní důsledky zátěže lidského organizmu cizorodými látkami z potravinových řetězců v roce 1999: hlášená onemocnění přenášená poživatinami, bakteriologická a mykologická analýza potravin a dietární expozice člověka. Monografie SZÚ Praha, ISBN 80-7071-153-1, 181 s. Ruprich, J. a kol. (2001): Zdravotní důsledky zátěže lidského organizmu cizorodými látkami z potravinových řetězců v roce 2000: hlášená onemocnění přenášená poživatinami, bakteriologická a mykologická analýza potravin a dietární expozice člověka. Monografie SZÚ Praha, ISBN 80-7071-191-4, 175 s. Scientific Committee on Food (2000): Opinion of the SCF on the Risk Assessment of Dioxins and Dioxin-like PCBs in Food. EU (SCF/CS/CNTM/DIOXIN/8 Final, 23.11.2000, 11-13. SilverPlatter Chem-Bank (2002): Databanks of Potentially Hazardous Chemicals. IRIS., CD-ROM. US EPA (1992): Guidelines for Exposure Assessment, Federal Register, 57, (104), 22888-22938. US EPA (1995):Health Effects Assessment Summary Tables FY-1995 Annual, Washington, DC, U.S. Government Printing Office. Van den Berg, M., De Jongh, J., Poiger, H., Olson, J. R. (1994): The toxicokinetics and metabo1ism of polych1orinated dibenzo-p-dioxins (PCDDs) and dibcnzofurans (PCDFs) and their relevance for toxicity. CRC Crit. Rev. Toxicol. 24, 174. Van den Berg, M., Bimbaum, L., Bosveld, B. T. C., Brunstrom, B., Cook, P., Feeley, M., Giesy, J. P., Hanberg, A., Hasegawa, R., Kennedy, S. W., Kubiak, T., Larsen, J. C., van Leeuwen, F. X. R., Liem, A. K. D., Nolt, C.,
IV-67
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část IV – Potraviny, člověk
Peterson, R. E., Poellinger, L., Safe, S., Schrenck, D., Ti1litt, D., Tysk1ind, M., Younes, M., Warm, F., Zacharewski, T. (1998): Toxic Equiva1ency Factors (TEFs) for PCBs, PCDDs, PCDFs for Humans and for Wi1d1ife. Environ. Health Perspect., 106(12), p. 775.
IV-68