8 8

Ř

Í

Š

ROČNÍK 6 9

E

CENA2.50KČS

H

V

Ě

Z

D

1 0 /8 8

SC H ÉM A C IR K U M Z E N IT Á L U 1. O p tic k ý m ik ro m e tr 2 A , B h la v n i z rc a d lo 3. rtu ťo vý h o rizo n t 4. o b je k tiv 5. z a d n í z rc a d lo 6. o k u lá r K r e s b a : J . D ra h o k o u p il

Stará věž geodetické observatoře Pecný — Foto: J. Drahokoupil Cirkumzenitál — model 1982 — CZ 100/1000 — Foto: V. Skoupý y

Na titulní straně (nahoře) je ing. Vác­ lav Skoupý, autor článku Nový cirkum­ zenitál (str. 185) při práci s přístrojem. Na snímku dole cirkumzenitál otevřený. Foto: J. Drahokoupil

VÁCLAV SKOUPÝ

NOVÝ C IR K Ů M Z ENITÁL U rčo v á n i z e m ě p isn ý ch so u řa d n ic je d lo n h o d o bý é k o l a stro n o m ů a g eo d etů . K je h o s p ln ě n í se v o p tic k é a s tro n e m ii p o u ž ív a jí rů z n é p ř ís tr o je , n a p ř. p a sá ž n ík , p rů ch o d n í p ř ís tr o j, z e n itte le s k a p , f o to g r a fic k ý z e n itte le sk o p , a s tro n o m ic k ý u n iv e rz á l, a s tr o lá b , c irk u m z e n itá l a td . N ě k te ré p ř ís t r o je m a jí fo to e le k tr ic k o u r e g is t r a c i, řím ž je z p o zo­ ro v a c íh o p ro c e s u v y lo u čen člo v ě k . To ved e k p o d sta tn é m u z v ý še n í p ře sn o sti m ě ře n ý c h e le m e n tů , ča su a z e m ě p isn ý ch so u řa d n ic . V r o c e 1919 se z a č a la na ó z em í re p u b lik y bu d o vat Je d n o tn á tr ig o n o m e tr ic k á s ít ČSR. Z á k la d em tá to t r ia n g u la c e b y la Č e s k o slo ­ v e n sk á je d n o tn á (K řo v á k o v a ) tr ig o n o m e tr ic ­ k á s íf I. řá d u , k te r á v y u žila v h o d n ý ch bodů, o r ie n ta c e a ro z m ě ru s ítě ra k o u s k é v o je n s k é t r ia n g u la c e . Z á k la d n í bod r a k o u s k é t r ia n g u ­ la c e H e rm a n n sk o g e l, n a k te ré m b y ly u r č e n y a s tro n o m ic k y z e m ě p isn é so u řa d n ic e , m á v e l­ kou tíž n ico v o u o d ch y lk u , co ž zp ů so b ilo p o ­ su n v u m ís tě n í a o d ch y lk u v o r ie n ta c i té to Č e s k o slo v e n sk é je d n o tn é tr ig o n o m e tr ic k é s ítě I. řá d u n a r e fe r e n č n ím elip so id u B e sse lo v ě. K o d s tra n ě n í to h o to n e d o s ta tk u b y la b rzy p o té bu d o v án a nová Z á k la d n í č e s k o s lo v e n ­ sk á a s tro n o m ic k o -g e o d e tic k á s íf I. řád u s nově m ěřen ý m i g e o d e tic k ý m i z á k la d n ím i L a p la ce o v ý m i body ( t j. body, na n ic h ž jso u u r č e n y a stro n o m ic k y z e m ě p isn é so u řa d n ic e a a s tro n o m ic k ý a zim u t a le sp o ň je d n é s t r a ­ n y ) a m ě ře n í in te n z ity z e m sk é tíž e . V p r a ­ c íc h na je jím bu d o v á n í se p o k r a č o v a lo i po s k o n č e n í II. sv ě to v é v á lk y . Ze v š e c h a s tro n o m ic k o -g e o d e tic k ý c h a tíh o v ý c h m ě ře n í (d o r. 1 9 5 8 ) b y lo u r č e n o n o v é n m ís tě n í té to nové č e s k o s lo v e n s k é trig o n o m e tr ic k é s ítě na re fe r e n č n ím elip so id u K ra so v sk é h o . N a a s tro n o m ic k ý c h m ě ře n íc h s e p o d íle l v n o v é s íti i c irk u m z e n itá l N u šl-F rič ů v 54/690, p ů vod n í č e s k ý p ř ís tr o j, k te rý m se u rčo v a ly m etod ou s t e jn ý c h v ý še k so u č a s n ě z e m ěp isn é s o u řa d n ic e n a n ě k te r ý c h b o d ech . H isto rie to h o to v e lm i ú sp ěšn éh o a o r ig i­ n á ln íh o p ř ís tr o je z a č ín á ro k em 1899, kd y je j p ro f. N ušl v y n a le z l. Po r o c e 1900 v e sp o lu ­ p r á c i s k o n s tru k té re m d r. J. J. F r ič e m s e ­ s t r o ji l i p rv n í m od el. V le te c h 1 9 2 6 — 1947 se e x e m p lá ře m v y ro b en ý m v ro c e 1922 u rčo v a ly s o u ř a d n ic * v a s tro n o m ic k o -g e o d e tic k é síti. T e n to m ad el by l d o p ln ěn po II. sv ě to v é v á l­

c e k o n ta k to v ý m (zv . n e o so b n ím ) m ik ro m e t­ re m p ro f. I . B u c h a ra , k te r ý byl v r o c e 1962 n a h ra z e n novou k o n s tr u k c í k o n ta k to v é h o m ik ro m e tru I. B a n e rš ím y , J. Š u rá n ě a m e ­ c h a n ik a K. K ru m p a. V le te c h 1 9 6 2 — 1969 se p a k tím to p ř ís tr o je m k o n a la p o z o ro v á n í na G e o d e tic k é o b s e r v a to ři P e c n ý (GO P e c n ý ) v O n d ře jo v ě v rá m c i m e z in á ro d n í s p o lu p r á ­ c e říz e n é B u re a u In te r n a tio n a l de 1'H eure (B . I. H .) se síd le m v P a říž i. S te jn ý m p ř í­ s tr o je m se p o z d ě ji p ro v á d ě la p o zo ro v án í i na ČVUT v P ra z e . Ja k o d a lš í typ to h o to p ř ís t r o je s je š t ě v y šš í p ře s n o s tí by l v y vinu t ve V ý zk u m n ém ú stav u g e o d e tick é m , to p o ­ g r a fic k é m a k a r to g r a fic k é m ve Z d ib ech n o ­ vý m od el 100/1000 (je h o k o n s tru k té ry jso u J. P řib y l a A. M ů lle r ), k te r ý v ro c e 1970 n a ­ h r a d il m od el p ře d ch o z í. G e o d e tic k á o b s e r v a to ř P e cn ý se d lo u h o d o ­ bou p o z o ro v a cí slu žb o u a v ý bo rn ým i v ý sle d ­ k y d o b ře u p la tn ila v m e z in á ro d n í č a so v é a š íř k o v é slu ž b ě (B . I. H .), d á le ja k o je d n a ze s t a n ic o rg a n iz o v a n ý c h v rá m c i G o ssta n d a rtu M o sk v a a v m e z in á ro d n í slu ž b ě pohybu póN a s n ím k u k u m z e n itá lu

J . D r a h o k o u p ila k o n s tru k té r n o vé h o 175/1250 in g . J . Š u r a ň (v p o p ře d í)

c ir-

ln (In te r n a tio n a l P o la r M otion S e r v ic e — I. P. M. S . s c e n tr e m v M izu saw ě v Ja p o n s k u ). (Od r. 1988 o r g a n iz u je obě m e z in á ro d n í s lu ž ­ by Š a n g h a js k á o b s e r v a to ř Č ín sk é a k a d e m ie v ěd .) Z v ý sled k ů p o z o ro v á n í v š e c h s ta n ic se o d v o z u je p ohy b o k a m ž ité h o r o ta č n íh o p ó lu Z em ě. T e n to p o h y b d o s a h u je a s i 10 m etrů v ů či stře d n ím u pólu . Je v elm i slo ž itý v d ů ­ sle d k u p e r io d ic k ý c h a n e p e rio d ic k ý c h zm ěn v m om en tu s e tr v a č n o s ti z e m sk é h o t ě le s a , a ty to v a r ia c e se n e d a jí s p o tře b n o u p ře s n o s tí p ře d p o v íd a t. O bdobný slo ž itý c h a r a k te r m a ­ jí i v a r ia c e r y c h lo s ti ze m sk é r o ta c e . T y to jev y o v liv ň u jí p ře sn á a s tro n o m ic k á m ěřen i a n a v íc m a jí v e lk ý význam p ro g e o fy z ik á ln í in te r p r e ta c e . C elk ov ý r o ta č n í v e k to r z em ­ s k é h o t ě le s a z á v isí to tiž p o d sta tn ě n a ro z lo ­ ž e n í hm ot v z e m sk ém t ě le s e a v z em sk é a t ­ m o sfé ře , a tím n a m ech a n ism u je jíc h zm ěn. A stro n o m ick á p o z o ro v á n í jso u zde jed n o u z m eto d z k o u m á n í tě c h to zm ěn , v e d le m o ­ d e r n ě jš íc h d ru ž ico v ý ch (d o p p le ro v s k ý c h , l a ­ s e r o v ý c h ) a r a d io a s tro n o m ic k ý c h (V L B I). Z k rá tk o d o b é h o h le d is k a jso u u v ed en é n e j­ n o v ě jš í m eto d y p ř e s n ě jš í, z d lo u h o d o b éh o h le d is k a je v ša k a s tro n o m ic k á m eto d a ro v ­ no cen n ě d o p lň u je . A stro n o m ick é m eto d y p ř is p ív a jí k z a ch o v á n í je d n o tn é h o h v ě z d n é ­ h o so u řa d n ic o v é h o sy stém u a je h o n á v a z n o s­ t í n a sy sté m p o z o ro v á n í m o d ern ím i m e to ­ d am i. V ý znam n ou ro li m a jí s tá le je š t ě p ři z p ře sň o v á n í p o lo h a po hy bů hvězd. V ra ťm e s e v ša k k c irk u m z e n itá lu . P ro z a ­ jím a v o st uveď m e v n á s le d u jíc í ta b u lc e I. n ě ­ k te r é v ý sle d k y (p ro ro k 1 9 8 5 ) d o sa ž en é p o sle d n ím m od elem n a G e o d e tick é o b s e r v a ­ to ři P e c n ý v e s r o v n á n í s jin ý m i p ř ís tr o ji m e z in á ro d n í slu žby . TABULKA I Cirkumzenitál VOGTK 3 0 Pecný 100/1000

0” ,117

9,5 ms

fotoelek trick ý Eejing astro láb CLR

0” ,079

6,5 ms

fotografický Ottawa zenitteleskop Kanada (PZT)

0” ,087

6,3 ms

N ejlepší v Evropě

Irk rtsk SSSR

Potsdam NDR

10,4 ms

PZT

Ondřejov 0” ,112 AsC ČSAV

10,8 ms

O

Vizuální astroláb

tU O

vizuální astroláb N ejlepší na sv£tě

mUTO mo 0” ,117 10,9 ms

m0 . . . střední ve vteřinách

chyba

určení

zeměpisné

šířky

m U TO • ■ •

střed ní chyba nrčení k orekce času v m ilisekundách

Z ta b u lk y Je z ře jm é , že s e tím to p ř ís t r o ­ je m d o sá h lo p r a k tic k y s t e jn é p ře s n o s ti ja k o p ř ís t r o ji m n o h em v ě tš í o p tic k é m o h u tn o sti a h m o tn o sti (v iz n a p ř. PZT O n d řejo v , a s t r o lá b v P o stu p im i). P řito m c irk u m z e n itá l je p ř ís t r o j, k te r ý m ůže b ý t p o u žit ja k o p ř e ­ n o sn ý . D a lší z a jím a v é s r o v n á n í p řip r a v ila slu ž b a G o s sta n d a rt ( 1 9 8 6 ). Z ta b u lk y I I . v y p lý vá, že u dvou sle d o v a n ý c h č e s k o s lo v e n s k ý c h c irk u m z e n itá lu (GO P e cn ý + ČVUT v P ra z e ) je d o sa ž e n á p ře s n o s t n e jle p š í z o s ta tn íc h p ř ís tr o jů m im o PTZ. T en to m od el c irk u m z e n itá lu by l ta k é ú sp ěšn ě e x p o rto v á n do N SR, Z áp ad n íh o B e r ­ lín a , Š v é d sk á , USA, B u lh a r s k a , N ep álu a K LDR, k d e se ro v n ěž v e lm i d o b ře o s v ě d č il p ři a s tr 0 n c m ic k 0 -.7 3 0 d e tic k ý c h m ě ře n íc h . TABDLKA II Počet p řístrojů ve službě

mQ

mUTO

Fotoelektrický pasážník

10

—

15,0 ms

Vizuální pasážník

5

—

21,0 ms

Viznální astroláb

5

0” ,196

15,6 ms

Fotografický zenitteleskop (PZT)

4

0” ,122

13,9 ms

Viznální zenitteleskop (VZT)

11

0” ,170

—

Cirkumzenitál

2

0",172

10,7 ms

1 0 0 /1 0 0 0

vizuální m0 střední chyba určení zem ěpisné šířky ve vteřinách m U TO ■■ ■ střed ní chyba u rčení k orekce času v m ilisekundách D a lší v ý v o j c irk u m z e n itá lu s le d o v a l d va sm ěry . P rv n í, k te rý by l u k o n če n v r. 1984, byl v y v o lán p o žad av k em z k o n stru o v a t p ř í­ s t r o j p o u ž ite ln ý p ro u r č o v á n í tíž n ic o v ý c h o d ch y le k (r e s p . a s tro n o m ic k ý c h s o u řa d n ic ) i v h o rs k é m , o b tíž n ě p řístu p n ém te r é n u , a b y s s v ý sle d k y m oh ly v y u žít k e stu d iu d e ta il-

n ib o p rů b ě h u lo k á ln íh o tv a ru g eo id u . P ro to by l z k o n stru o v á n ve VÚGTK Zdiby m en ší (h m o tn o st 12 k g ) , sn ad n o p ře n o s n ý m od el c irk u m z e n itá lu 50/500 p o d le n á v rh u A. Miille r a . P o d le p ro v e d e n ý ch z k o u še k p ř ís tr o j d o sa h u je a si p o lo v ičn í p ře s n o s ti v e lk é h o m o­ d elu 100/1000, co ž je p ln ě p o s t a č u jíc í pro u v ed en é a p lik a c e . D ruhý s m ě r v ý v o je s m ě ř u je k o b je k tiv iz a c i p o z o ro v á n í a je h o a u to m a tiz a c i n a h r a ­ zen ím v iz u á ln í m eto d y p o zo ro v án í m etod ou fo to e le k tr ic k o u s e zázn am em n a m éd iu k o m p a ta b iln ím s m o d ern í p o č íta č o v o u t e c h ­ nik o u . P ř ís t r o j 175/1250 je v y v íje n p o d le k o n c e p c e J. Š u rá n ě ve VÚGTK Zdiby. Z áznam p rů ch o d u hvězdy se bu d e d ít m eto d o u č í t á ­ n í p u lsů fo to n ů , p ro d o sa ž e n í ro z m ě ro v é s ta b ility p ř ís t r o je a p o žad o v an ý ch o p tic k ý c h v la s tn o s tí bu de p o u žito m o d e rn ích m a te r iá ­ lů (z e ro d u ru , s u p e rin v a ru ). S p e c iá ln í o p tik a p ř ís tr o je je v y v íje n a v e s p o lu p rá c i s n . p. M eopta P řero v , a u to re m e le k tr ic k é h o ř e š e n í je I. M e jz r z VÚGTK, je h o ž k o n z u lta n te m byl P. M ay er z A stro n o m , ú stav u ČSAV. P ře d p o ­ k lá d á s e , ž e p řís tro je m budou p o z o ro v a te l­ n é v še c h n y hvězdy fu n d a m e n tá ln íh o k a t a lo ­ gu FK 5 a že d o jd e k d a lš ím a p o d statn ém u zv ý šen í p ře sn o sti p o z o ro v á n í. T en to fo to e le k tr ic k ý c irk u m z e n itá l by s e u p la tn il ja k p ři v y so ce p ře sn ý ch s ta n ič n íc h a s tr o n o m ic ­ k ý ch p o z o ro v á n ích , ta k i p ři g e o d e tic k ý c h p r a c íc h ja k o p ř ís t r o j p ře n o sn ý .

C irfc u m z e n itó l 50 500 « te ré n u — F o t o : V . S k o u p ý

★ A STRO VÝRO ČI ★ V PROSINCI 1988 9. před třice ti lety zem řel anglický astronom J. Jackson {* 11. 2. 1887), v letech 1933—1950 řed itel observatoře na mysu Dobré naděje. Zabýval se fotografickou astrom etrií, pozo­ roval dvojhvězdy, na mysu Dobré nad ěje ř í ­ d i l program určování poloh a paralax hvězd jižního nebe. 11. bude 125. výročí narození A. J. Cannonové (■*" 13- 4. 1941), am erick é astronom ky, která se zabývala spektrální k lasifik ací hvězd a zkoumáním proměnných hvězd. Provedla kla­ sifik a c e na 350 000 hvězd, objevila asi 300 proměnných a pět nov. 12. vzpomeneme 150. výročí narození am eric­ kého astronom a S. W. Burnham a (+ 11. 3. 1921). S astronom ií začal Jako am atér, v le­ tech 1870—1882 prováděl pozorování na vlast­ ní observatoři v Chicagu, pak se účastnil průzkumu na hoře Hamilton v K alifornii, kde m ěla být a pak byla postavena Lickova ob­ servatoř, v níž Burnham pak pracoval. Pro­ slavil se především objevováním dvojhvězd, sestav il (1906) katalog všech v té době zná­ mých dvojhvězd. 12. před 30 lety zem řel jugoslávský astronom, geofyzik a m atem atik M. M ilankovič (• 28. 5. 1879). Jeho vědecké práce se týkaly neboské m echaniky, fyziky atm osfér planet, m eteorologie a klim atologie. V letech 1914 až 1916 se zabýval klím atickýnli podmínkami na Marsu a provedl výpočty teploty tamní atm osféry 1 povrchu. Pracoval rovněž na re ­ form ě kalendáře a je autorem učebnic Ne­ beská m echanika (19Š5J a Dějiny astronom ie (1948). 13. před 940 lety zefořel Abú R ajhán Muhammad ibn Ahmad al-Bírúm í (• 4. 10. 973), stred oasijsk ý vědec původem z Chórezmu (dnešní K arakalpacká A SSR). Psal arabsky, působil v Afghánistánu a také v Indii. Jeho encyklopedické práce se týkaly matem atiky, astronom ie, fyziky, botaniky, geografie, geo­ logie, ale 1 historie, chronologie a dalších oborů. Vyslovil pochybnosti o správnosti Ptolem aiovy g eocen trick é soustavy. 21. před 90 lety se narodil I. S. Bowen, ame­ rick ý fyzik a astronom (+ 6. 2. 1973). V le­ tech 1946—1964 byl ředitelem observatoří Mt. W ilson a Mt. Palomare. Ve své vědecké p ráci se zabýval fyzikou plynných mlhovin, fyzikou kosm ického záření, výpočty a kon­ stru kcem i optických p řístrojů a experim en­ tální spoktroskopií. 31. budn 75. výročí sm rti am erického astro­ noma S. C. Chandlera (• 17. 9. 1846). Zabý­ val se problémy pohybu zem ských pólů, dá­ le publikoval mnoho p rací tý k ajících se po­ zorováni komet a prom ěnných hvězd (se sta ­ voval je jíc h k atalo g y j. V letech 1896—1909 byl šéfred aktorem časopisu Astronomical Journal. min

MARCEL GRUN

KOSMONAUTIKA V R O C E 1987 Ja k o každým ro k e m i lo n i m n o h o d ru žic sé r ie K osm os m ělo za í k o l p o řiz o v a t a k t u á l­ n í f o to g r a f ie p o v rch u Z em ě, a f již p ro ú č e ly v ý zk u m n é, k o m e rč n í, č i s p e c iá ln í. T ř e tí g e ­ n e r a c i tv o ří m a n é v r u jíc í k o s m ic k é lod i o b ­ v y k le tříd y S o ju z , k te r é se z p ra v id la po dvou tý d n e c h v r a c e jí zp ět. Do č tv r té g e n e r a c e p a tří z a říz e n i, k te r á na o b ě ž n ý ch d r a h á c h se sk lo n e m 64,8= n eb o 87,1° z ů s tá v a jí d e lš í dobu. Zde je je ji c h v ý č e t: 9. led n a K osm os 1811 ( m ě s íc ) , 15. le d n a K o sm as 1813 ( p ř is tá v a c í pou zd ro se na d r íz e ro z p a d lo ), 7. ú n o ra K o sm a s 1819, 14. ú n o ra K osm os 1820 ( tř i tý d n y ), 26. ú n o ra K osm os 1824 (n á v r a t po 55 d n e c h ), 11. b ře z n a K osm os 1826, 9. d ubn a K osm os 1835 (n á v r a t po 56 d n e c h ), 18. dubna K osm os 1836 (n á v r a t po 230 d n e c h ), 22. d u b ­ na K osm os 1837 ( n á v ra t po 6 d n e c h ), 24. dub-

První družice pro přímé vysílání na indivi­ duální televizní antény v Evropě TV — SAT tak, jak měla vypadat na oběžné dráze. n a K o sm o s 1 8 4 1 , 5. k v ě tn a K osm os 1843, 13. k v ě tn a K osm os 1845, 21. k v ě tn a K osm os 1846 ( č á s t v y b a v e n í v y u žíván o v p ro g ram u P r ir o d a ), 26. k v ě tn a K o sm as 1847 (n á v r a t po 57 d n e c h ), 28. k v ě tn a K osm os 1848, 4. č e r ­

v e n c e K osm os 1863, 6. č e r v e n c e K osm os 1865 (n á v r a t po 37 d n e c h ), 9. č e r v e n c e K osm os 1866 (4 . g e n e r a c e , po 1 1 9 d n e ch le tu n e jv ě tš i č á s t z a n ik la ), 19. s r p n a K o sm o s 1872, 28. s r p ­ na K osm os 1873 ( z a n ik l 14. 9 .) , 3. z á ří K osm os 1874, 11. z á ř í K osm os 1881 (4 . g e n e ­ r a c e ) , 15. z á ř í K osm os 1882 ( n á v r a t po 3 t ý ­ d n e ch , č á s t v y b a v e n í vy u žív án a p ro p ro g ra m P r ir o d a ), 17. z á ř í K o sm as 1886 (4 . g e n e r a c e ) , I . ř íjn a K o sm o s 1889, 2 2. ř íjn a K osm os 1893 (n á v r a t pa 55 d n e c h ), 11. listo p a d u K osm os 1895, 14. listo p a d u K osm os 1896 ( n á v r a t po 41 d n e c h ), 14. p r a s in c e K o sm o s 1901 (4 . g e ­ n e r a c e ) . 23. p ro s in c e K o sm o s 1905 a 2 9. p r o ­ s in c e K osm os 1907. Pokud n e n í jin a k u v e ­ d en a, v rá tily s e č á s t i d ru ž ic a si po 14 d n e ch . N ě k te ré jm e n o v a n é K osm osy n e sly v y b a ­ ven í v y u žív an é v c iv iln ím ( a č á s t e č n ě k o ­ m e rčn ím ) p ro g ra m u P rira d a . Z v lá štn í p o z o r­ no st si z a slo u ž í K o sm o s 1906 z 26. p ro s in c e se s k lo n e m 82,6°, k te rý s e m ěl z vý šk y k o lem 260 km z a m ě řit na e k o lo g ic k ý výzkum a z ís ­ k a t nové p o d k lad y pro o b ch o d n í sd ru ž e n í S o ju z k a r ta . A p a ra tu ra m ěla s y n c h r o n n ě r e ­ g is tro v a t z á ř e n í z p o v rch u Z em ě v n ě k o lik a o b o r e c h . N áv rat se v ša k n e z d a řil a 31. led n a 1388 b y la r e g is tro v á n a na o b ěž n é d rá z e e x ­ p loze. S o ju z k a r ta n a b íz í do z a h r a n ič í sn ím k y lib o v o ln éh o ú zem í s ro z liš e n ím až 5 m (k d e ž ­ to a m e r ic k é k o m e rč n í z á b ě ry m a jí ro z liš e n í 30 m a fr a n c o u z s k é 10 m ) a lo n i z ís k a la vý znam n ou z a k á z k u od a u s tr a ls k é g e o d e tic ­ k é slu žb y v h o d n o tě m ilió n d o la rů . M im o­ řá d n ě v ý znam n ým k ro k e m v so v ě tsk é m d á l­ kovém p rů zk u m u byl s t a r t K osm osu 1870 o h m o tn o sti 20 tun ( ja k o s ta n ic e S a lju t l ), k te rý v y n e sla 25. č e r v e n c e na d ráh u se s k lo ­ nem 71,9 = r a k e ta P ro to n . Je to nový ty p m a ­ n é v r u jíc í d ru ž ice p ro k o m p le x n í p rů zk u m , vy b av en ý m j. v elk ý m r a d io lo k á to re m p ro stud ium p ře d ev ším p o d ro b n é s tru k tu ry h la ­ d in y o ce á n ů . R ad aro v ý m sy stém em p ro prů zk u m s v ě to ­ v éh o o c e á n u by ly v y b av en y i dva d a lš í K o s­ m osy m e n ších ro zm ěrů (h m o tn o st 5 t, d é lk a s p o sled n ím stu p n ěm ra k e ty 7 m a p rů m ě r 2 m ), sc h o p n é v la stn ím m o to rem ro z s á h lé h o m a n év ro v á n í. Ja k o z d ro j e n e r g ie slo u ž í m alý ja d e r n ý r e a k to r , k te rý m á bý t po s k o n č e n í

a k tiv n í sln ž b y á o p r a T e a na d rá h o ve v ý šce k o le m 900 km , k d e je z a ru č e n a e x is te n c e 600 le t. K o sm o s 1869 v y n e s la 18. č e r v n a r a k e ta C y k lon a po o d d ě le n í r e a k to r u se 20. č e r v e n c e ro z p a d l. 1 2. p ro s in c e s ta r to v a l K osm os 1906, s k te rý m by lo le to s v d ubnu p ře ru š e n o s p o je n í. S a t e lit i s re a k to r e m m ěl s h o ř e t v z e m sk é a tm o s fé ř e v srp n u nebo v z á ří, a v š a k p o d le a g e n tu r y T A SS by p ři tom n e m ělo d o jít k o h ro ž u jíc ím u z a m o ře n í p ro stře d í. O koly d á lk o v é h o p rů zk u m u m ěly t a k é dvě č ín s k é d ru ž ice sh o d n é h o ty p u , k t e r é d em o n ­

s tro v a ly o p e ra č n í m o žn o sti č ín s k é k o s m o ­ n a u tik y . M ěly h m o tn o st p ře s 4 t, z to h o n á ­ v ra to v é p o zd ro 1,85 t, a n a d rá h y je v y n esly m o d ifik o v a n é r a k e ty D lo u hý p o ch o d CZ-2. C h in a 20 s t a r to v a la 5. s r p n a a 10. srp n a p ř is tá la v S e č u á n u ; C h in a 21 v z lé tla 9. z á ří, u s k u te č n ila 34 rů z n ý c h e x p e rim e n tů a v r á ­ t ila s e 17. z á ří. P rv n í z n ic h n e s la ta k é e x p e rim e n tá ln í z a ř íz e n í p ro dva m a te r iá lo v é p o k u sy (1 5 k g ) fra n c o u z s k é firm y MATRA. P od ob n ou slu žb u v y k o n a la t a k é so v ě tsk á d ru ž ic e K osm os 1841 ze 2 4. d u bn a, k te r á p ř is tá la po 13,6 d n e le tu a n e s la p ř ís tr o je

P ře h le d p ilo to v a n ý c h le tů v r o c e 1987 č . letu

sta rt

posádka

113.

5. 2.

]. V. Romaněnko (3)

kosm ická loď

doba letu

Sojuz TM-2

326dllh38m (návrat v Sojuzu TM-3) 174d03h26m

A. I. Lavejkín (1) 114.

22. 7.

A. S. Viktorenko (1)

Sojuz TM-3

A. P. Alexandrov (2) M. A. F ar.z (1)

115.

21. 12.

A. Levčenko

7d23h05m (návrat v Sojuzu TM-2) 160d07h26m 7d23h05m (návrat v Sojuzu TM-2)

(1)

Sojuz TM-4

V. Titov (2) M. Manarov (1)

7d21h58m (návrat v Sojuzu TM-3) asi 360d

Pozn.: tabulka je pokračováním přehledů z ŘH 1985 č. 11, RH 1986 č . 12 a ŘH 1987 č. 10. G s o s ta c io n á r n í d ru ž ic e v r o c e 1987 start 30. 1. 26. 2.

názsv Kosmos 1817 GOES — 7

raketa

provozovatel

Proton

SSSR

Delta-PAM

USA — m eteorologie

pozice nad: neúspěšný pokus 81,5° z. d., pak 75° z. d.

19. 3.

Raduga 20 (Stacion ar 3)

Proton

SSSR — systém Orbita

20. 3.

Palapa 5

Delta-PAM

Indonésie

85° v. d. 113° v. d.

11. 5.

Gorizont 14 (Stacion ar 7)

140° v. d.

KIKU 5

Proton H -l

SSSR a Intersputnik

27. 8.

Japonsko

150° v. d.

Proton

SSSR

16. 9.

Ekran 16 (Stacion ar T) AUSSAT 3

Ariane 3

A ustrálie

16. 9.

ECS — 4

1. 10. 28. 10.

Kosmos 1888

Ariane 3 Proton

E utelsat SSSR — experim ent.

Kosmos 1894

Proton

SSSR — exper. LUČ

24,5° z. d.

26. 11.

Kosmos 1897 TV — SAT

Proton

SSSR — exper. LUČ NSR

85° z. d.

3. 9.

26. 11. 29. 11.

USA — 28

Ariane 2 Titan 34-D

USA — DOD

10. 12.

Raduga 21

Proton

SSSR — systém Orbita

27. 12.

Ekran 17 (Stacion ar T)

Proton

SSSR

99° v. d. 164° v. d. 10° v. d. 80° v. d.

19° z. d. tajn é 128° v. d. 99° v. d.

p ro e x p e rim e n tá ln í v ý ro bu p o lo v o d ičů a b io ­ lo g ic k ý c h m a te r iá lů v k o s m ic k ý c h p o d m ín ­ kách. V lo ň sk é m ro c e se ta k é r o z š íř ily k o s m ic k é sp o je . S íť d ru ž ic M o ln ija t ř e t í g e n e r a c e b y la d o p ln ě n a 31. tě le s e m d n e 22. le d n a . P ět d a lS ích s o v ě tsk ý c h d ru ž ic je u v ed en o v t a ­ b u lc e g e o s ta c io n á r n íc h s a te litů . M ezi e x p e ri­ m e n tá ln í te le k o m u n ik a č n í d ru ž ice z ře jm ě p a tř í ta k é n ě k o lik K osm osů . m j. i K osm os n o st n a d rá z e 650 k g ) p ro s p o je n í v pásm u c e n tim e tr o v ý c h vln a o z n a čo v a n ý ve s t a t is ­ t ik á c h ja k o 2000. s ta r t do v e sm íru od p o ­ č á tk u k o s m ic k é é ry lid stv a . P á tá d ru ž ic e P a la p a (B -2 P ) o h m o tn o sti 650 kg n a k o n e č n é d rá z e bu d e slo u ž it In d o ­ n é sii, M a la js ii a T h a js k u p ro p ře n o sy v p á s ­ mu C, t j. 4/6 GHz, a je n á h ra d o u za e x e m p lá ř B -2, k te r ý se v ú n o ru 1984 n e d o s ta l na p lá ­ n o v a n o u d rá h u . N ová ja p o n s k á r a k e ta H -l p ři svém o v ě řo v a c ím s ta r tu d n e 27. srp n a v y n e sla d ru ž ic i KIKU 5 o h m o tn o sti 550 kg. C ílem by ly te c h n ic k é zk o u šk y a o v ě ře n í e x ­ p e r im e n tá ln íh o s p o je n í s le ta d ly nad T ich ý m oceánem . T ři r e g io n á ln í d ru ž ic e n a g e o s ta c io n á r n í d rá h u v y p u stila z á p a d n í E v ro p a. D ne 16. z á ří to b y la je d n a k a u s tr a ls k á A U SSA T 3 (h m o t­ n o st n a d rá z e 850 k g ) p ro s p o je n í v pásm u K u, je d n a k t ř e t í ú sp ě šn á z á p a d o e v ro p sk á d ru ž ic e E u te ls a t 1 F -4 (E C S -4 ) o h m o tn o sti 7 00 k g . Má č ty ř i p ře v a d ě č e v p ásm u 12/14 GHz a 'd v a n á c t v pásm u 11/14 GHz. K on cem listo p a d u v y n e s la ra k e ta A ria n e p ři svém 20. s ta r tu d lo u h o o č e k á v a n o u d ru ž ici TV-SA T p ro p řím é te le v iz n í v y s ílá n í v n ě m e ck é m ja z y c e na in d iv id u á ln í m a lé a n té n y . S a te lit o h m o tn o sti 1300 k g (p ř i s ta r tu 2080 k g ) m á třío s o u s ta b iliz a c i, ro z m ě ry 2 X 2 X 2 , 5 m a ro z p ě tí dvou p a n e lů s lu n e č n íc h b a te r ií by b y lo 20 m , k d y b y . . . n e d o šlo k te c h n ic k é z á v a d ě, k te ro u se n e p o d a řilo žád ným zp ů ­ so b em o d s tr a n it: je d e n z p a n e lů z ů s ta l jen č á s t e č n ě o te v ře n ý a b r á n í v y k lo p e n í je d n é ze dvou v e lk ý c h a n té n do p ra c o v n í p o lo h y . Tím je o p e r a č n í v y u žití s a te litu z c e la z n e ­ m o ž n ěn o . D a lší te le k o m u n ik a č n í d ru ž ic e p a tř í již do s fé r y v o je n s k ý c h a p lik a c i. 12. ú n o ra 'v y n esl T ita n 3 B s a t e lit U SA - 21 n a d ráh u p o d o b­ n é h o ty p u , ja k o m a jí s o v ě tsk é M o ln ije — je to s o u č á s t v o je n s k é h o k o m u n ik a č n íh o sy ­ sté m u SD S. T a k é m ezi K o sm o sy n a jd e m e m n o žstv í te le k o m u n ik a č n íc h d ru ž ic rů z n é h o ty p u , u r ­ č e n í a p ře n o s o v é k a p a c ity . N a d r a h á c h se s k lo n e m 74" a v ý šce 800 km p řib y ly K osm os 1 8 1 4 (2 1 . le d n a ), 1950 (9 . č e r v n a ) a 1898 (1 . p r o s in c e ), k a ž d ý o h m o tn o sti k o lem

750 kg. Na d rá h y s e s k lo n e m 82,5° v e v ý šce 1400 km s ta rto v a ly s p o le č n ě n e v e lk é d ru ž ic e K osm os 1827 — 32 (1 3 . b ř e z n a ) a 1875 — 80 (7. z á ř í ) . Na d rá h u v e v ý šce 1450 km s e sk lo n em 74° se d o sta ly s p o le č n ě d ru ž ice K osm os 1852 — 59 d n e 16. č e r v n a , kd y ž p od obný p o k u s se 20. ú n o ra n e z d a řil a osm s a te litů z ů s ta lo sp o je n o v je d e n c e le k K o s­ m os 1823. K o sm ick ý p á t r a c í a z á c h ra n n ý sy stém K o sp as/ Sarsat, k te rý je v p rovozu od r. 1982 z a c h r á n il do k o n c e lo ň sk é h o ro k u p ře s 1100 lid sk ý c h životů . P ře v a d ě č to h o to s y ­ stém u , p r a c u jíc í na fr e k v e n c i 406 MHz, byl lo n i na p a lu b ě d ru ž ice G O ES-7. B ě h e m ro k u 1987 p řib y la k so v ětsk ý m s ta n ic ím u M oskvy. A rc h a n g e ls k a a V la d iv o sto k u č tv r tá — v No v o sib irsk u . Až dosud s e p ro je k tu z ú č a s tň o ­ v aly S o v ě tsk ý sv az, S p o je n é stá ty , F r a n c ie a K a n a d a ; n y n í s e p ř ip o ju jí d a lš í zem ě, m j. V e lk á B r itá n ie , D án sk o , B ra z ílie , In d ie a J a ­ p o n sk o . G lo b á ln í n a v ig a č n í so u s ta v y by ly ro v n ěž d o p ln ěn y o d a lš í k o s m ic k é se g m e n ty . T a k p ře d ev ším síť GLONASS m ěla b ý t p o síle n a 24. d u b n a, a v ša k d ru ž ic e K osm os 1838 — 40 se p ro závad u na 4. stu p n i P ro to n u n e d o sta ly na p lá n o v a n o u d rá h u . Z a to 16. z á ř í s e u v e ­ d en í K osm osů 1883 — 85 na d rá h u ve v ý šce 19 000 k m se s k lo n e m 64,8° p o d a řilo . D a lší n a v ig a č n í so v ě tsk é d ru ž ic e jso u v y p o u štěn y je d n o tliv ě na d rá h y v e v ý šc e 1000 k m se sk lo n e m 82,9= — lo n i to by ly K osm os 1816 (2 9 . le d n a ), 1 8 2 1 (1 8 . ú n o r a ), 1861 (2 3 . č e r v ­ na — slo u ž í p ro n a v ig a c i so v ě ts k ý c h lo d í a n e se ro v n ě ž r a d io a m a té r s k é a p a ra tu ry s v o la c ím i z n a k y R S-10 a R S -1 1 ), 1864 (6. č e r v e n c e ) , 1891 (1 4 . ř íjn a ) a 1904 (2 3 . p r o s in c e ). A m e rick á v o je n s k á n a v ig a č n í síť b y la p o ­ s íle n a d věm a m alý m i d ru ž ice m i T ra n s it 21 a 22 (n e b o li O sc a r 27 a 2 8 ) o h m o tn o sti po 59 k g , k te r é z ů s ta ly „ u s k la d n ě n y " n a o b ěžn é d rá z e ve v ý šce na 1000 km . S t a r t o ­ v aly s p o le č n ě d ne 16. z á ř í r a k e to u S c o u t ze z á k la d n y V a n d e n b e rg v rá m c i p ro g ra m u SO O S — S ta c k e d O sc a r On S c o u t. Už n ě k o lik le t jso u p ra v id e ln ě v y p o u štěn y -sa te lity p ro p rů zk u m o c e á n ů a e le k tr o n ic ­ k éh o provozu na n ic h — z p ra v o d a js k é d ru ­ ž ic e . D ru ž ice K osm os to h o to u r č e n í m a jí h m o tn o st 1,6 t, d é lk n 4 m a p rů m ě r 1,5 m a p o h y b u jí s e po d r a h á c h v e v ý šce 650 km se s k lo n e m 8 2 ,5 '. Loni šlo o K osm os 1812 (1 4 . le d n a ), 1825 (3 . b ř e z n a ) , 1842 (2 7 . d u b ­ n a ) , 1862 (1. č e r v e n c e ) , 1869 (1 6 . č e r v e n c e ) a 1892 (2 0 . ř í jn a ) . N a d rá h u ve v ý šc e 400 km se sk lo n e m 65° v y n e s ly ra k e ty C y k lon p o ­ stu p n ě t ř i p ě titu n o v é d ru ž ic e : 8. d u b n a K os-

raos 1 834, 10. ř f jn a K osm os 1890 a 15. p r o ­ s in c e K osm os 1 902. V ě tš í d ru ž ic e , k te r é r a k e ta P ro to n d o p ra v í n a d rá h u v e v ý šce 8 50 k m s e s k lo n e m 71°, v z lé tly 18. b ř e z n a ( č . 1 8 3 3 ) a 13. k v ě tn a (1 8 4 4 ). Z a m e ric k ý c h d ru ž ic do té to k a te g o r ie p a tř í z ře jm ě a le sp o ň č á s t e č n ě v e lk á d ru ž ic e USA 2 7 o h m o tn o sti 13,3 t , k te ro u 2 6. ř íjn a v y n e s la r a k e ta T ita n 34-D (b y l to j e j í p rv n í s t a r t po h a v á rii 18. d u b n a 1 9 8 6 ). Je s o u č á s tí tzv. sy sté m u n á r o d n íc h te c h n ic k ý c h p r o ­ stře d k ů k o n tr o ly , a s i ja k o n á h ra d a za s t a r š í ty p KH -11. P ro r e g is tr o v á n í s ta r tů c iz íc h r a k e t jso u v y p o u štěn y s a t e lity „ v č a s n é v ý s tr a h y " . M ezi ně s e lo n i z a řa d ila t a jn á d ru ž ice U SA 28 (D e fe n c e Su p p o rt P r o g r a m ), k te ro u 29. l i s ­ to p ad u v y n e sl T ita n 34-D s ta h a č e m ID S n a b líž e n e o z n á m e n o u g e o s ta c io n á r n í d rá h u . N ese m j. in fr a č e r v e n ý d a le k o h le d sc h o p n ý z a re g is tro v a t s ta r ty s o v ě ts k ý c h r a k e t do t ř í m in u t po z á ž e h u je ji c h m o to rů ! Na s o v ě t­ s k é s tr a n ě slo u ž í p o d o bn ý m cílů m d ru ž ic e o h m o tn o sti 1,8 t, v y p o u štěn é n a d rá h y p o ­ d o b n é M o ln ijím , t j. ve v ý šc e 600 a ž 39 000 k m : K o sm o s 1849 (4 . č e r v n a ) , 1851 (1 2 . č e r v n a ) a 1903 (2 1 . p r o s in c e ). N ě k o lik d ru ž ic K o sm o s s lo u ž ilo t a k é rů z ­ ným te c h n ic k ý m z k o u šk á m n eb o jin ý m n as p e cifik o v a n ý m c ílů m . S e m p a tř í z ř e jm í m a lý K osm os 1815 z 22. le d n a ; K o sm o s 1818 z 1. p ro s in c e a K o sm o s 1 8 6 7 z 1 0. č e r v e n c e , k te r é b y ly n a v ed en y na d rá h u ve v ý šc e 8 00 km se sk lo n e m 65° v la stn ím m o to rem a ro z s á h le m a n é v ru jí, d á le K o sm o s 1868 z e 14. č e r v e n c e , k te r ý m oh l sn ad s lo u ž it p ro k a lib r a c i ra d a rů n e b o sp íše p rů zk u m u o c e á ­ n ů ( ja k o K osm os 1 7 3 7 ) , a K o sm o s 1871 z 1. srp n a o h m o tn o sti 10 tu n , k te r ý se p o ­ h y b o v al n a n íz k é d rá z e 1 7 7 — 199 k m se s k lo n e m 97° — je h o z á n ik po 9 d n e c h nad T ich ý m o c e á n e m by l p ře d em o zn ám en . R o k 1 9 8 7 b y l t a k é v e z n a m e n í ro z s á h lé k o s m ic k é d ip lo m a cie , p ře d ev ším d ík y s o v ě t­ sk ý m n á v rh ů m na d e m ilita r iz a c i k o s m ic k é h o p ro sto ru , z říz e n í sv ěto v é k o s m ic k é a g e n tu r y a p o m o c ro z v o jo v ý m zem ím s k o s m ick ý m i a p lik a c e m i. K o n a ly se sv ěto v é i b ila t e r á ln í k o n fe r e n c e a k o n g re s y a v e ř e jn é d is k u se m ezi so v ě tsk ý m i a a m e ric k ý m i o d b o rn ík y o s p o le č n é m výzkum u M arsu . V b ře z n u b y la v H o u sto nu už 18. m ě s íč n í a p la n e tá r n í k o n ­ f e r e n c e , na n íž v 31 s e k c íc h p ře d n e s li s p e ­ c ia lis té z n ě k o lik a z em í a s i 600 p řísp ěv k ů . V e d n e ch 1 0 .— 17. ř íjn a se v B rig h to n u se š e l 38. k o n g re s M ez in á ro d n í a s tr o n a u tic k é fe d e ­ r a c e , n a n ěm ž 1500 o d b o rn ík ů p ře d n e slo p ře s 600 r e f e r á t ů ( tr a d ič n ě v e lm i s la b á by la ú č a s t n a š ic h s p e c ia lis t ů ) . V lis to p a d u se

k o n a la 20. p o ra d a p ře d sed ů n á r o d n íc h k o ­ o r d in a č n íc h o rg á n ů In te rk o sm o s , k te rá je d ­ n a la m j. o v ý s le d c íc h s p o lu p r á c e a p říp ra v ě p e r s p e k tiv n íc h p lá n ů s p o le č n é h o výzkum u do r . 2000 se z v lá štn ím z a m ě ře n ím na M ars 1994. N aši d e le g a c i v ed l m ísto p ře d se d a ČSAV a n a š í k o m ise a k a d e m ik V . B u ch á . P říští, t j. 39., k o n g re s IA F m á b ý t le to s od 8. ř íjn a v in d ic k é m B a n g a lo re .

Touto karikaturou doprovázeli Francouzi zprá­ vu o rozhodnutí Velké Británie snížit svou účast na společných programech Evropské kosmické agentury. Reprofoto: M. Ryšánek

O o ©

Paul Davies

F y z i k a částic pro každého (4-) P rv n ím zp ů sob em p ro je v u to p o lo g ic k é h o d e fe k tu je fo rm a m a g n e tic k é h o m on op olu . V še ch n y d oposud z n ám é m a g n ety m a jí tv a r d ip ó lu s e se v e rn ím p ó lem n a jed n o m k o n c i a již n ím n a k o n c i d ru h ém . M a g n e tic k é m on o p ó ly by byly č á s tic e m i n e so u cím i iz o lo v a ­ n é s e v e rn í, re s p . již n í p ó ly . N avzd ory n ě k o ­ lik a fa le š n ý m p o p lach ů m žád n é m a g n e tic k é m on o p o ly d oposud n e b y ly o b je v e n y . N ě k te ří te o r e tik o v é se d o m n ív ají, že je to nu tný m d ů sled k e m m im o řá d n éh o p ro sto ro v é h o z ř e ­ d ě n í v ý sk y tu m on op o lů v y v o lan éh o in fla c í. fin ý m d ru h em to p o lo g ic k é h o d e fe k tu je k o s m ic k á s tru n a . T a to su p e rh m o tn á té m ě ř n e k o n e č n ě te n k á v lá k n a e n e r g ie p o le m ohou p ro b íh a t ce lý m v e sm íre m , a b y s e je ji c h k o n ­ c e n a k o n e c s e tk a ly a v y tv o řily ja k é s i sm y č ­ k y . N ě k te ří b a d a te lé s e d o m n ív a jí, že ta to v lá k n a jso u su p ra v o d iv á . Pokud jso u , p ak by m o h la p ř e n á š e t o b ro v sk é e le k tr ic k é p roud y a m ožným i v ý b o ji by sn ad by lo m ožn é o b ­ ja s n it z á h a d n é z á b le s k y z á ře n í g a m a . K o s­ m ic k é s tru n y by se m ěly p ro je v o v a t c e lo a řa d o u z p ů so b ů : v zn ik em g r a v ita č n íh o z á ře n í p ři je ji c h p ohybu , in sp iro v á n ím u tv á ře n í g a ­ la x ií i p ro d u k c í v íc e n á s o b n ý c h o b ra z ů vzd á­ le n ý c h g a la x ií a k v a sa rů . A čk o liv d oposud n e e x is tu jí d e fin itiv n í d ů k azy e x is te n c e k o s ­ m ic k ý c h stru n , n ě k te ř í k o sm o lo g o v é p e v n i v ě ří, že budou o b je v e n y . E x is to v a t m ůže i t ř e t í sk u p in a to p o lo g ic ­ k ý c h d e fe k tů k o s m o lo g ic k é h o v ý zn am u . Jsom to tzv. d o m én o v é s tě n y — d v o u ro zm ěrn é a n a lo g ie k o s m ic k ý c h stru n . K z a v e d e n í H ig g so v a p o le p ů vod ně d o šla , a b y b y lo m ožn é z b a v it se sy m e trie , k te r o a p říro d a z je v n ě n e c h tě la p ro je v o v a t. P a ra d o x ­ n ě v ša k n a s ta la i o p a čn á s itn a c e — b y la n u tn é v y n a lé z t h y p o te tic k o u č á s t ic i k u d r­ ž e n í sy m e trie , k te r á by jin a k b y la n a ru š e n a . Z m ín ili js m e s e již , že v š e c h n y s íly s v ý jim ­ k ou sla b é ja d e r n é p r o je v u jí z rca d lo v o u sy ­ m e tr ii. V r á m c i n ě k te r ý c h n e d á v n ý ch t e o r ií s e v ša k o b je v ila v z á je m n á p ů so b e n í, k te r á h r o z í n a ru š e n ím z rc a d lo v é s y m e trie ta k é u s iln é ja d e r n é síly . K z a m e z e n í ta k o v é h o z ře jm é h o ro z p o ru s e x p e rim e n te m b y la p o ­ stu lo v á n a d o d a te č n á č á s t ic e k o m p e n z u jíc í d o tě rn ě s e v n u c u jíc í a s y m e trii. T a to nová č á s t ic e — a x io n — m á s te jn o u sch o p n o s t

p ro n ik a v o s ti ja k o n e u trin o . V p o d o bě p o zů ­ s ta tk ů po v e lk é m tř e s k u m oh ou být a x io n y ro z šíř e n y po c e lé m v e sm íru bez to h o , a b y ­ ch o m o n ic h p řím o v ě d ě li. M ohou v z n ik a t ro v n ěž v n itru S lu n c e . N ě k te ří k o sm o lo g o v é so u d í, že a x io n y jso u h la v n ím i p o d e z ře lý m i v p říp a d ě tzv. „ c h y b ě jíc í lá tk y " ( v ý s tiž n ě jš í je zd e p o je m te m n á re s p . s k r y tá lá tk a — p ozn. p ř e k l.) . V E LK É SJED N O C EN I P o v zb u zen i ú s p ě ch e m e le k tr o s la b é h o m o ­ d elu , se fy z ik o v é s n a ž ili te o r ie s je d n o c e n : d á le ro z š íř it. P ře d lo ž e n a b y la c e lá ř a d a t e o ­ r ií p o k o u š e jíc íc h s e o s lo u č e n í s iln é a e le k tr o s la b é s íly . Z á k la d em je zd e s k u te č n o s t, že š e s t s iln ě in t e r a g u jíc íc h k v a rk ů s e p ř ir o ­ zen ě „ p á r u je " do s p o le č n é h o s c h é m a tu se š e s ti s la b ě in te r a g u jíc ím i le p to n y . K v a rk y u a d ta k sp o lu s e le k tr o n e m a e le k tro n o v ý m n e u trin e m t v o ř í ro d in u s je d n o tn ý m m a te ­ m a tick ý m p o p isem . P o d o b n ě k v a rk y s a c s m io n em a m io no vý m n e u trin e m tv o ří r o d i­ nu d ru h o n . K o n e č n ě t ř e t í ro d in u tv o ří k v a r ­ ky b a t sp o lu s ta u o n e m a tau n ov ý m n e u tr i­ nem . P o d le tě c h to tzv . t e o r ií v e lk é h o s je d ­ n o c e n í s i k v a rk y a le p to n y v y m ě ň n jí in t e r ­ m e d iá ln í č á s t ic e , k te r é m ě n í je ji c h id e n titu . K v ark y s e t a k m o h o a m ě n it n a le p to n y a n a o p a k . P ok u d je t a to t e o r ie sp rá v n á , p r o to ­ ny n e m u sí b ý t a b s o lu tn ě s ta b iln í, ja k jsm e se doposud d o m n ív a li. E fe k t je jic h ro zp ad u je v ša k m im o řá d n ě s la b ý . P ře d p o v íd a n á p rů ­ m ěrn á d o b a u p ly n u v ší p řed ro zp ad em p r o ­ to n u p ř e s a h u je 1032 le t — to je m n o h em v í­ ce n ež so u č a s n ý v ě k v e sm íru . N icm én ě, v še c h n y č á s tic o v é ro z p a d o v é p ro c e s y m a jí s ta tis tic k o u p o d sta tu , ta k ž e v d o s ta te č n ě v e l ­ k ém s e s k u p e n í p ro to n ů je r e á ln á n a d ě je z a c h y tit n ě ja k o u č á s t i c i p rá v ě v e fá z i j e j í d e z in te g r a c e . V rů z n ý ch č á s t e c h s v ě ta p r o ­ b íh á řa d a o b tíž n ý c h e x p e rim e n tů , c íle m k t e ­ rý c h je h le d á n í ro zp ad u p ro to n u . V z á jm u z a m ez en í vliv ů k o s m ic k é h o z á ř e n í jso u p ř í­ s lu š n á z a ř íz e n í u k r y ta h lu b o k o pod zem í. P rá v ě ty to e x p e rim e n ty p řin e s ly z a c h y c e n í im p u lsu n e u trin z n e d á v n é su p e rn o v y v e V elk ém M a g e lla n o v ě o b la k u . D oposud v ša k n eb y l z a re g is tro v á n žád n ý ro zp ad p ro to n u .

KOSMONAUTIKA V R O C E 1987

Pohled do orbitální stanice Mir. Kosmický rekordman Jurij Roma něnko na orbitální stanici. l

■

k Sovětští kosmonauti Alexandrov, Romaněnko a Levčenko 12. ledna 1988 na letišti ve Hvězdném Městečku po návratu z Bajkonuru. ► Maketa čínské družice o hmotnosti ko­ lem tří tun, určené pro návrat zpět k Zemi. ? Jedna z výškových raket vynesla v říjnu 1987 zcela nový typ rentgenového daleko­ hledu Cassegrainova typu, j'ehož objektiv je tvořen vícevrstvou optickou plochou — ta odráží rentgenové záření stejně dobře jako hliník záření optické. Snímek korány Slunce.

I I

i Návrat čínské družice SETE — dokumentární záběr. »■ Panely slunečních baterií družice TV — div SAT, z nichž jeden se na oběžné dráze nerozvinul. f Telekomunikační družice ECS4 se separátorem Sylda při připojo­ vání k nosné raketě Ariane.

I !

Spiše jen ze zvědavosti jsem se po­ kusil vyfotografovat kvasar 3C—273 v Panně. Výsledkem jsem byl mile pře­ kvapen, a tak vám snímek posilám. Kvasar jsem identifikoval podle mapky uveřejněné ve Sky and Telescope. Fo­ tografoval jsem „naslepo", podle sou­ řadnic, které mi před časem poskytli pracovníci Hvězdárny a planetária Mi­ kuláše Kopernika v Brně. Snímek je ze 16. 4. 1988. Exponován byl od 22h37m do 23h37m SELČ na film ORWO NP 27, přes hlavní přístroj naši hvězdárny Newton 270/2150 přimo v pri­ márním ohnisku. V době fotografováni měl kvasar ja s ­ nost 12,8m a nejslabší zachycená hvěz­ da má jasnost 13,5m.

A/íhk-

Tin* brightest (ju a sa r. 3 C 2 7 3

in

V irgo.

i* p lo ttcd on

( r i m u m r t r i n 2 0 0 0 . ( 1 . A d istínctive lan d m ark n e a rb v is th c w id e dou ble s ta r ADS 25-S3. T b ť w h itc box m arks th c field o f th e ° -w id ť com p arison s ta r c h a rt (r ig h t ). w hich show s s ta r m agn itu d ťs w ith d ccim a l poíilts o m ittc d . T h e (juasar is usuallv abou t m a p iitu d c 12. S.

Pavel Cagaš, Gottwaldov 294

Sky & Telescope. M arch, 1988

V z h led em k m a lé p ra v d ěp o d o b n o sti je v u ta n e n í n ija k p ře k v a p iv é . N avzd ory e x p e rim e n ­ tá ln ím p o tíž ím v ša k ro zp ad p ra to n n , pokud je re á ln ý m je v e m , m á d a le k o s á h lé k o s m o lo ­ g ic k é d ů sled k y . Z n a m e n á to tiž , že v e š k e r á lá tk a v e v e sm íru je v k o n e čn é m důsledkm n e s ta b iln í a po u p ly n u tí p řís lu š n ý c h v ěk ů se „ v y p a ří" . H la v n í p ř íč in o u je s k u te č n o s t, ža p o z itro n y (sp o lu s fo to n y js o u k o n e čn ý m p ro d u k tem ro zp ad u p ro to n u ) budou v z á je m ­ n ě a n ih ilo v a t s e le k tr o n y . P o n a p ln ě n í p a t ř ič ­ n é h o č a s u t a k v e sm ír m ůže b ý t z b a v e n v íc e m é n ě v e š k e r é lá tk y . V še , c o zbu d e po v y p a ­ ř e n í č e r n ý c h d ě r — poku d bu d e v e sm ír je š tě e x isto v a t — , bu d e ch la d n ý m tem n ý m e x p a n ­ d u jíc ím p ro sto re m p ro n ik a n ý m p o u ze s tá le s lá b n o u c ím i fo to n y a lic h ý m i e le k tr o n y nebo n e u trin y , k t e r á u n ik la a n ih ila c i. N e ja m b ic ió z n ě jš í s c h é m a ta s je d n o c e n í z a ­ h r n u jí i g r a v ita c i. D n es je m ód ou to to su p e rs je d n o c e n í fo rm u lo v a t ve v íc e n ež č t y ř e c h ro z m ě r e c h . V s o u č a s n o s ti je p o p u lá rn í t e o ­ r ie su p e rs tru n , v e k te r é jso u fu n d a m e n tá ln í­ m i p říro d n ím i o b je k ty již n ik o liv č á s t ic e , a le n e p a tr n é tzv. s tru n y (n e z a m ě ň o v a t s k o s ­ m ick ý m i s tru n a m i v m ě řítk u m e g a s v ě ta !), k t e r é o b ý v a jí lO ro z m ěrn ý p ro s to r o č a s . U p řed n o stň o v a n ý m rá m c e m ja k é k o liv t e o ­ r ie s je d n o c e n í z a h r n u jíc í g r a v ita c i je v p o ­ sle d n ím d e s e tile tí s u p e rs y m e trie . T a to a b ­ s tr a k tn í s y m e trie p ře d s ta v u je s lo u č e n í fe r m if.„ á a bo so n ů do je d n o h o m a te m a tic k é h o sc h é m a tu . V» *v é n e jr o z v in u tě jš í fo rm ě , z n á ­

m é ja k o s u p e rg ra v ita c e , s u p e rs y m e trie p o ­ s k y tu je slib n o u m ožn ost p řiro z e n é h o s p o je n í v š e c h n o s ite ls k ý c h č á s t ic s k v a rk y a lep to ny. P o s k y ta je n ám ta k s ja d n a c e n ý p o p is v š e c h č á s t ic a s il v p říra d ě , co ž je d o slo v a d e ch b e r o u c í p e r s p e k tiv a . S u p e rs y m e trie v z á jm u d o sa ž e n í to h o to c íle v y žad u je, a b y k a ž d á ze z n á m ý ch č á s t ic m ěla o d p o v íd a jíc í „ s u p e rp a r tn e ry “ s o d lišn ý m sp in em . G ravito n (b o s o n se sp in em 2 ) t a k so u v isí s n ě k o ­ lik a tzv. g ra v itin y (fe r m io n y se sp in em 3/2). P o d o b n ě fo to n (b o s o n ) m á d v o jn ík a -fe rm io n , k te rý m je fo tin o . A n a lo g ick y k v a rk y ( f e r ­ m io n y se sp in em 1/2) m a jí b o so n ic k é su p erp a rtn e ry o z n a čo v a n é ja k o s q a a rk y . E x is tu jí ro v n ě ž h ig g sin a , w in a , z in a a g lu in a ! Z je v ­ n o u v la s tn o s tí tě c h to su p e rp a r tn e rů je , p o ­ k u d r e á ln ě e x is tu jí, že s e k e znám ý m č á s t i­ c ím m oh ou v á z a t je n v e lm i s la b ě — jin a k by už b y ly so u s ta v y č á s tic e -s u p e r p a r tn e r o b je v e n y . V e v e sm íru ta k z ře jm ě e x is tu je p ře m ír a h y p o te tic k ý c h n e v id ite ln ý c h č á s t ic s p o le č n ě n a z ý v a n ý ch „k o sm io n y “ , k te r é p ra v d ěp o d o b n ě v z n ik a ly v p rů b ěh u v e lk é h o tře s k u . P ok u d je to m u ta k , k o sm io n y m oh ou ja k o p o z ů sta tk y s tv o ře n í v h o jn é m z a s to u ­ p e n í p ře trv á v a t v c e lé m v esm íru a n e z jis t i­ t e ln ě v o ln ě p ro n ik a t sn ad p rá v ě n a šim i tě ly . N avzd ory sv é p ř íz r a č n é p o d sta tě v ša k ty to k o sm io n y m oh ou p ro je v o v a t g r a v ita č n í sílu , t a k ž e by m oh ly b ý t on ím n e v id ite ln ý m m a ­ te r iá le m , k te r ý v p ro sto r u o v liv ň u je p ohyby hv ězd a g a la x ií. Ž el, v zh led em k v e lk é m u

p o čtu č á s tic -k a n d id á tů na s k ry to u lá tk u je n e p ra v d ěp o d o b n é , že by ta to o tá z k a b y la v b rz k é d ob ě r o z ře š e n a . P řed n ě k o lik a m álo le ty b y la p o p u lá rn im i k a n d id á ty n a sk ry to u lá tk u n e u trin a . D n es jso u to ax io n y . P ři r o z ­ h o d o v á n i, k te rý , poku d v ů b ec n ě ja k ý , k o sm ion m á p ř e v lá d a jíc í vliv , je n u tn é s p lé ta t d o h ro m ad y n ě k o lik lin ii d ů k azů . N a p řík la d , s k r y tá lá tk a o v liv ň u je zp ů sob a g r e g a c e g a ­ la x ií. A stro n o m o v é n ed áv n o z jis tili, že k r o ­ m ě kup g a la x ii e x is tu ji je š t ě v ě tš í s tru k tu ry ja k o tzv. „ p rá z d n a " (v e lk é p ro sto ry té m ě ř bez g a la x ií — pozn. p ř e k l.) , fila m e n ty a p lo ­ c h y („ je d n o -" a „ d v o jro z m ěrn é*1 ú tv a ry tv o ­ ře n é k u p a m i g a la x ií — pozn. p ř e k l.) . K osm o lo g o v é n y n í k p op isu s tru k tu ry ve v elk ém m ě řítk u p o u ž ív a jí v ý razu „ p ě n o v itá ". M im o řá d n ě d ů le ž ité je z jis tit, zd a byly g a la x ie u tv á ře n y „ sh o ra d o lů “ (v ě tš í c h a ­ r a k te r is tik y v z n ik a jí d řív e, p o té d o ch á z í k je jic h fr a g m e n ta c i) n eb o jin a k (a g r e g a c í m e n š íc h t ě l e s ) . K o n stru o v á n í t e o r e tic k ý c h m o d elů je v e lm i k o m p lik o v a n é a v z n a č n é m íře z á v isí n a p o d sta tě n e p o z o ro v a n é lá tk y . B a d a ta lé by o b z v lá š f rá d i v ě d ě li, zd a je s k r y ­ tá lá tk a „ h o r k á " ( p o h y b u jíc í se r y c h lo s tí s v ě tla ) n e b o „ c h la d n á " (p o h y b u jíc í se p o m a­ l e j i ) . To z a se z á v isí n a tom , zd a j e j í č á s t ic e m a jí n ě ja k o u k lid ov o u h m o tn o st. S la b ě in t e r a g u jíc í m a sív n í č á s t ic e jso u o z n a čo v á n y ja k o „w ím p y “ ( n e n í zd e žá d n á so u v islo st s le g e n d á r n í p o sta v ič k o u je d lík a k a rb a n á tk ů z p říb ě h ů o n á m o řn ík u P ep k ov i, jd e je d n o ­ d u še o z k ra tk u v y tv o řen o u z p o č á te č n íc h p ísm e n a n g l. o z n a č e n í tě c h to č á s t ic : w im p s = w e a k ly in te r a c tin g m a ssiv e p a r t ic le s — p o zn. p ř e k l.) . K rom ě g r a v ita č n íh o vliv u n a g a la x ie p ř i­ s p ív a jí k o sm io n y ta k á k c e lk o v é h m o tn o sti v e sm íru , a tu d íž i k ro z sa h u z p o m a lo v á n i k o s m o lo g ic k é e x p a n z e. V z á v islo s ti na v la s t ­ n o s te c h rů z n ý c h k o sm io n ů m ůže b ý t je jic h ú h rn n é g r a v ita č n í p ů so b en í d o s ta te č n é k z a ­ s ta v e n í c e lk o v é h o ro z p ín á n í v e sm íru . Pokud k tom u d o jd e , v e sm ír e v e n tu á ln ě z a p o čn e z p ě tn é sm rš ťo v á n í v d ů sled k u p ů so b e n í v la s t­ ní tíž e , co ž n a k o n e c poved e k je h o sam ovy h la z e n í v g ig a n tic k é m „ v elk ém k řu p n u tí". Ty n e jm e n š í a z d á n liv ě n e jm iz iv ě jš í o b je k ty v e š k e r é h o s tv o ř e n í ta k m oh ou m ít m o c z p e ­ č e t it osud c e lé h o v e sm íru . KONEC Z an g lick éh o originálu P a rticle Physics for Everybody, uveřejněného v Sky and Telescopte, sv. 68, č. 12, str. 582—589, prosinec 1987, se svo­ lením autora i vydavatele p řeložil Zdeněk Urban.

•

•

•

h vězd áren L a astro n o m ick ých I kroužků

ESOP VII VE V ALA ŠSKÉM MEZlRÍCI Od roku 1982, kdy byla ustavena Evropská sekce Mezinárodní aso ciace pro měřeni zákrytů hvězd tělesy slu neční soustavy (European Section of In ternational O ccnltation Tiraing Association = ES/IOTA) se sídlem v Hannoveru v NSR, jsou každoročně pořádána sympozia evropského rozsahu (ESOP = European Symposium of Occultation P ro jects). Účelem sympozii je organizovat společná pozorování či m ěření zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy na území celé Evropy. Měření okamžiků zákrytů hvězd Měsícem slouží k určování odchylky rotačního času od času efem eridového, ke zpřesňování teorie pohybu M ěsíce i o nerovnostech jeho o k raje. Zákryty hvězd ostatním i tělesy sluneční soustavy posky­ tu jí nebývale přesné inform ace o je jic h rozm ě­ rech , tvarech, drahách a polohách na obloze. Pomohly dokonce objevit i prstence u vzdále­ ných planet, průvodce m alých planet a je jic h atm osféry. Měření zákrytů hvězd je ve značném rozsahu dostupné i astronomům am atérům , a proto je je jic h zájmová činnost prospěšná. ČSSR patři mezi státy s rozsáhlou organizo­ vanou sítí pozorovacích stan ic. Ta je m etodicky řízena Hvězdárnou Valašské M eziříčí. Síf vznik­ la v r. 1962 a byla uznána jak o první na světě — dostala označení SZ s čísly 101 až 199. V sou­ časné době má 68 stan ic, do m ěření zákrytů se za uvedené období zapojilo více než 500 pozo­ rovatelů. Československá síf se svými pozorova­ teli h raje tedy významnou celosvětovou úlohu v uvedeném oboru zákrytů. První dvě sympozia — ESOP I (1982) a ESOP II (1983) byla uspořádána v sídle ES/IOTA v Hannoveru v NSR. Již na prvním sympoziu by­ la předvedena fo to elek trick á m ěření zákrytů hvězd pořízená na Hvězdárně V alašské M eziříčí. To a také další požadavek, nutná - spolupráce východních a západních pozorovatelů, dalo pod­ nět ke střídání m íst konání evropských sym po­ zií v západních a ve východních státech Evropy. A tak již ESOP III (1984) se konalo ve V alaš­ ském Meziříč". Dvojnásobně vyšším počtem účastníků (54) a mimořádně úspěšným průběhem se zapsalo do m yslí n ejen přítom ných účastníků. ESOP IV (1985) bylo uspořádáno v Antverpách v Belgii, ESOP V (1986) v Polsku ve Varšavě, ESOP VI (1987) v Dánsku a v letošním ro ce opět na Hvizdárně V alašské M eziříčí. Sympozium — ESOP VII — n eoficiálně zahá­

jilo B. srpna 1988 večer p řátelské posezení n tá ­ borového ohně u v alašskom ezif.čské hvězdárny za přítom nosti 62 účastníků z pěti evropských zemí (z a h ra n iín ích účastníků 36) a d alších hos­ tů za zpěvn a tanců a hudby valašské krojované skupiny. O ficiální zahájen í bylo n ásled u jíc! den. Na dvoudenním jednání sympozia bylo předne­ seno 15 referátů v ang ličtin ě nebo něm čině (přehled referátů je v závěru zprávy). R eferáty byly dalším přínosem nejen ke vzájem né spolu­ p ráci, ale především ke zvýšení odborné in fo r­ movanosti pozorovatelů. Sympoziu předsedal prezident ES/IOTA Hans-Joachim Bode z NSR. Pro účastníky sympozia, části ve Valašském M eziříčí, byly na večery 9. a 10. srpna zajištěn y kulturní akce — posezení při cim bálové muzice souboru Javořina ve V alašském muzeu v Rožno­ vě p. R. a při závěrečné večeři v kolibě na Vlčině. O ficiálním jednáním ve Valašském M eziříčí však ESOP VII nekončilo. Ve dnech 11.—14. srp ­ na se uskutečnila za účasti 45 osob exkurze do Vysokých Tater. Cestou tam, první den, navští­ vili účastníci Demánovskou jesk y ni, druhý den věnovali exkurzi do nově vybudovaného Astrono­ m ického ústavn Slovenské akadem ie věd ve Staré Lesné. Průvodcem byl řed itel ústavu RNDr. lulius Sýkora, CSc. Odpoledne téhož dne byla výprava na Štrbské Pleso, na původní místo za­ čátků astronom ie ve Vysokých Tatrách, třetí den měl nkázat krásy Vysokých Tater. Po silném ranním dešti s bouřkou se vyjasnilo, ú častnici od jeli ze Starého Smokovce lanovou dráhou na Hrebienok a odtud kolem vodopádů po m agistrá­ le dosáhli observatoře Sk aln até Pleso. Tam je seznám il pracovník AsO SAV s hlavním d aleko­ hledem a pracovním program em observatoře. Poslední den exkurze p atřil návštěvě Ledové jeskyně v Dobšiné. Po příjezdu do Valašského M eziříčí v neděli 14. srpna poseděli všichni ú častníci dlouho do noci v družné disknsi a pozorovali zajím avé objekty dalekohledy hvěz­ dárny. Tím skončH ESOP VII ve V alašském Me­ z iříčí. V násled u jících dnech navštívilo je š tě 12 zahraničních účastníků při návratu do svých domovů Astronomický ústav Československé akadem ie věd v Ondřejově. Dalším cílem byla Praha. V následu jících dnech byli ú častníci se ­ známeni s význačnými astronom ickým i pam át­ kami z doby Rudolfa II, s Královskou cestou, náhrobkem Tycha Braha v Týnském chrám u, s domem, v němž působil )an Kepler, s K lem en­ tinem a pozorovacím m ístem Tycha B raha v le ­ tohrádku B elvedere. ESOP VII měl velký úspěch. Byl n ejen astro ­ nomickou ak ci, ale přiblížil zahraničním h os­ tům krásy V alašska, Vysokých Tater a Prahy. Té i z historické stránky. Zel nebylo tomu tak v pohostinských službách v restau raci Astoria v Popradu a při ubytování v Praze na vysoko­ školských k o lejích . Akce a programy zajišfované Hvězdárnou V alašské M eziříčí vyšly bez připo­ m ínek, z a jiště n í ubytování a stravování ze stra ­ ny K onferenčního servisu MON v Ostravě bylo v elice nekvalitní a nevhodné pro zahraniční účastníky.

R eferáty na sympoziu ESOP VII ve Valašském M eziříčí „IOTA IN EAST KALIMANTAN: EXPEDITION FOR HIGH PRECISION DETERMINATION OF THE SOLAR DIAMETER DDRING A TOTAL SOLAR ECLIPSE" — B eisk er, W.; Bode, H.-J.; Dressen, H. P.; Gabel, A.; Goldan H.-J. and Harth, A.: (NSR) „DIE TATIGKEIT DES ARBEITSKREISES STERNBEDECKDNGEN IN DER DDR“ — Otto, E.: (NDR) „STERNBEDECKBNGSBEOBTCHTUNGEN ADF DER ARCHENHOLD — STERNWARTE" — Guhl, K.: (NDR) „TATIGKEIT DER BEOBACHTERN 1986—1988“ — Zaw ilski, M.: (PLR)

IN

POLEN

„MARGINAL ZONE OF THE MOON ON A SMALL COMPUTER" — Dubný, L.: (CSSR) „A NEW DEVICE TO RECORD BA ILYS BEADS PHENOMENON DDRING A TOTAL SOLAR ECLIPSE “ — B eisker, W. and B ittn er, W. and Bittner, C.: (NSR) „BESICHTIGUNG DER STERNWARTE VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ" — M aleček, B.: (CSSR) „RECORDING OCCULTATIONS WITH VIDEO“ — Bode, H.-J.: (NSR) „RELATIONAL DATABASE PROGRAMMS — CAN THEY BE DSED FOR REDDCING OCCDLTATION OBSERVATIONS AND FOR FILLING FORMS SENT TO ILOC?“ — Subonen, M.: (Fin sk o) „MICROCOMPDTERS IN AMATEDR ASTRONOMY* — F eret, B.: (PLR) „A DATA ANALYSIS PACK^GE WRITTEN IN FORTAN IV FOR OSE ON SMALL AND LARGE COMPDTERS: APPLICATIONS IN OCCULTATION WORK" — Beisker, W.: (NSR) „OCCULTATION OF SAO 77657 BY VENDS ON THE l l t h OF MAY 1988“ — B eisk er, W.; Goldan H.-J. and Nezel, M.: (NSR) „STERNBEDECKUNGSBEOBACHTUNGEN IN DER TSCHECHOSLOWAKEI" — M aleček, B.: (CSSR) „BEOBACHTDNGEN DER STERNBEDECKDNG (SAO 77657) DURCH DEN PLANET VENUS IN DER TSCHECHOSLOWAKEI" — 11.05. 1988 — M ale. ček, B.: (CSSR) „DIE ANALYSE DER ILOC-REDUCTIONEN 1984— 1986“ — Zawilski, M. (PLR) Bohumil Maleček

K O S M IC K Ý KLUB V ROKYCANECH V den prvního výročí startu družice Sputnik (4. 10. 1958) byl v R okycanech založen Kosmic­ ký klub dětf a mládeže, zájem ců o astronom ii a kosm onautiku. Má tedy už za sebou třicet let p ráce. Členové plní podmínky pionýrských od­ znaků odborností Astronom a Kosmonaut, po­ zorují noční oblohu. V letech 1973 až 1982 se každé prázdniny vě­ novali společně s odborn.ky průzkumu záhad-

ných kamenných řad n Kounova, kde byla v ro­ ce 1987 otevřena naučná stezka. Jedním z patro­ nů Kosm ického klubH byl nedávno zesaulý PhDr. Zdeněk Horský, CSc. Letos tábo řili členové k ]ubn spoln s pionýrským oddílem Meteor v d ra­ žebním Greizn (NDR) a navštívili planetárium v Jené. O činnosti klubu byla nspořádána řada zajím avých výstav (leto s např. v G alérii dětí v Plzni) a ze zkušeností práce s dětmi v klubu vznikly i soubory polytechnických pomůcek, her a hlavolam ů, je jich ž autorem je vedoucí kluba Jaroslav B rejch a . J. B rejch a je také autorem prvního vydání m etodické příručky odznaku odbornosti Astronom, kterou vydalo n ak lad atel­ ství Mladá fron ta. -šk-

Demontáž dalekohledu v Jihlavě nebyla snad­ ná, kas o hm otnosti 200 kg snášet po točivých schodech nebylo lehkou záležitostí. Vlastní mon­ táži ve žďárské pozorovatelně předcházelo ro­ zebrání, čištěn í a opravy jednotlivých dílů. Všechny práce říd ili členové kroužku Eliáš starší a Zeman, kterým pom áhali další z řad mladých astronom ů. Celkem bylo odpracováno 400 hodin. 2ď árská pozorovatelna byla rozšířena i o novou baňka, ve které můžeme um ístit další potřebné zařízení pozorovatelny. Astronomové ve 2ďáru také celoročn ě peču jí o vzhled a úpravu areálu pozorovatelny. Ti, k te­ ří toto společné dílo vybudovali, m ají jen jedno přání, aby dobře sloužilo n ejen mladé nastupu­ jíc ! g en eraci žďárských astronomů, ale také žďárské v eřejn osti. M iloslav Straka

n O V é apuŽHkace Blioch P., Minakov A.: G ravitacionnyje limzy (G ravitační čo čk y ). Vyd. N aakovaja dumka. Vy­ jde ve II. čtv rtletí 1989. Autoři v této práci prvně system atizu jí in fo r­ m ace o efek tu fokusace elektrom agnetických vln v gravitačních polích m asívních kosm ických ob­ jek tů , čili o efektu gravitační čočky. Určeno odborníkům v oblasti astrofyziky, astronom ie a radioastronom ie a studentům vysokých škol. -nAerodinamika rak et (Aerodynam ika ra k e t). Vyd. Mír. Vyjde ve IV. čtv rtletí 1989.

RADOSi Z D A R S K Ý C H ASTRONOM Ů Každý, 1 sebem enší úspěch přináší radost těm, kdo se na něm podíleji. Odborné v eřejn osti je známo, s jakým i obtížem i lze získat astronom ic­ ké p řístro je, optické sklo a další m ateriály, bez k terých se žádný astronom neobejde. Když se 27. června 1988 sešli členové astronom ického kroužku Doma k a lta ry ve 2ďáru na své hvězd árničce, byla to schůzka pro život kolektiva nad jin é důležitá. Do provozn byl toho dne při malé slavnosti, při k teré byli odměněni aktivní členové krouž­ ku, uveden d alší dalekohled žďárských astrono­ mů typa Cassegrain, získaný z Jihlavy. Jedná se o dalekohled vyrobený v roce 1960 se zrcadlem 240 mm (konstruktér ing. G ajdušek). Má něm ec­ kou montáž, ohniskovou vzdálenost 3540 mm, můžeme na něj použit okuláry 10 — 12.5 — 16 — 25 — 40 mm, je vybaven pointrem . Na mon­ táži je ta k é astrokam era světelnost 4.5, 210mm ohniska. Fotografovat lze i v ohniska d aleko­ hledu po výměně okuláru za fotoaparát Praktika nebo Zenit.

M onografie připravená významnými am eric­ kými odborníky z oblasti aerodynam iky obsahuje shrnutí nejd ů ležitějších m yšlenek, principů a experim entálních výzkumů, které se objevily v oblasti aerodynam iky rak et za posledních 25 let. Určeno odborníkům. -nR adiolokacija poverchnosti Zemli iz kosmosa (Radiolokace povrchu Země z vesm íru). Vyd. Gidrometěoizdat. Vyjde ve IV. čtv rtletí 1989. Kniha shrnuje výsledky p ráce experim entální oceáno grafick é umělé družice Země Kosmos 1500. Je zde popsána je jí konstrukce, uvedeny param etry vědeckých p řístrojů na je jl palubě. Pozornost je věnována m etodice zkoumání oceá­ nu a n ěkterý ch objektů na souši z kosmu. Jsou zde rovněž konkrétní příklady využití inform aci z družice pro národní hospodářství. Určeno geo­ fyzikům, oceánologům a m eteorologům . -nDanilov A.: Popularnaja aeronom ija (Populární aeronom ie). Vyd. G idrom etěoizdat. Vyjde ve II. čtvrtletí 1989. V tom to vydání knihy (předchozí vyšlo v ro ce 1978) jsou popsány n ejn ovější současné před-

stavy o struktuře atm osféry a ionosféry kách 50—500 km a objasněny problémy s různými variacem i atm osférických a rick ý ch param etrů. Určeno širokém u odborníků.

ve výš­ spojené ionosféokruhu -n-

Kislov A.: T ěorija klim ata (Teorie k lim ata). Vyd. Moskevské nniverzity. Vyjde ve II. čtv rtletí 1989. M onografie podává na základě nejn ov ějších poznatků celkový obraz podmínek tvoření k li­ matu na Zemi. Velkou pozornost autor věnuje analýze procesů, které vedou ke změnám k li­ matu. Určeno klim atologům . -nSistěm a Saturna (Systém Satu rnu ). Vyd. Mir. Vyjde ve IV. čtvrtletí 1989. Kolektivní m onografie am erických odborníků tý k a jící se Saturnu a systém u jeho m ěsíců. Kniha je napsána na podkladě inform ací zís­ kaných lety kosm ických sond Voyager. Jsou zde inform ace o chem ickém složení, stru ktu ře a dy­ nam ice atm osféry Saturnu i o rozložení plaz­ mových vln a rychlých čá stic v jeho vnitřní m agnetosféře. Je zde dále vysvětlena stru ktu ra prstenců planety a jsou podána fak ta o je jíc h m ěsících. Určeno astronomům, geofyzikům, geo­ logům a m eteorologům . -nSemaško G. L., Saltykov A. I.: Program m írovanije na jazyke Paskal — (Program ování v jazyce P a sca l), Nauka, Moskva 1988, str. 125, brož. 6.50 Kčs. Schém ata, bibliografie. Všem začátečníkům , kteří by se rádi nau čili program ovat v jazyce Pascal a nevědí, jak začít, je určena tato publikace G. L. Sem aška a A. I. Saltykova. Je v ní vyložen standard Pascalu, ale je přihlédnuto k některým zvláštnostem práce na p o čítačích různých typů. N ejpodrobnější in ­ form ace se však vztahuj! k počítačům systém u JSEP a BESM-6. V kapitole věnované diagnostice chyb je dokonce soupis chybových hlášení kom­ pilátoru jazyka Pascal na systém ech JSEP. Od čtenářů nejsou vyžadovány žádné zvláštní zna­ losti z výpočetní techniky s výjim kou dodatku 3. V dodatku 1 je uveden příklad program u mě­ nícího délku řádků textu. Slouží k dem onstraci použití variantních záznamů. V dodatku 2 je Jako příklad použití rekurzívní procedury uve­ den program řešící úlohu hanojské věže. Zajímavý je dodatek 3, který byť v nevelkém rozsahu, ale přece popisuje p ráci s překladem TURBO PASCAL na osobních p o čítačích kompa­ tib iln ích s IBM PC (EC — 1840/41, EC — 1850 a j.J. Má pomoci podle slov sam otných autorů především k odstranění psychologických bariér při přechodu na Turbo P ascal. Vzhledem k n e­ velkému rozsahu tohoto dodatku Jseu zde přece jen požadovány jisté znalosti. Uživatel by měl znát klávesnici osobního počítače a mít aspoň malou zkušenost s prací pod diskovým operač­ ním systémem. Pro ilu straci je uvedeno několik krátkých pro­ gram ů. Dále Jsou popsány některé standardní g rafick é procedury. Pro pokročilé progamátory

bude jis tě velmi cenná a přínosná rozsáhlá ta ­ bulka s kódy kláves osobního p očítače kompa­ tibiln íh o s IBM PC, k terá nebývá ve srovnatel­ ném rozsahu často ani ve firem n ích m anuálech. Jsou v ní n ejen běžné ASCII kódy jednotlivých kláves, ale i tzv. rozšířené kódy kláves v kom­ b in acích s klávesam i Alt, Ctrl a Sh ift. Zcela v závěru tohoto dodatku jsou vysvětleny povely editoru Turbo Pascalu. Je to snad první souvis­ le jší popis Turbo Pascalu u nás dostupný i sou­ kromníkům , odhlédnem e-li sam ozřejm ě od pu­ b lik ací určených pouze pro potřeby organizací. Knihu lze tedy doporučit n ejen všem, kteří by rádi zvládli jazyk Pascal, který je zde předklá­ dán velm i srozum itelně a názorně, neboť text je doprovázen spoustou ilu stračn ích příkladů, ale 1 těm, kteří by se rádi dověděli alespoň základ­ ní inform ace o program ování v Turbo Pascalu. -rLazarev A. I., K ovaljonok V. V., Avakjan S. V.: Issledovanije Zemli s pilotirujem ych kosmičeskich korablej — (Výzkum Země z pilotovaných kosm ických lo d i). Gidrometěoizdat, Leningrad 1987, str. 399, váz. 52 Kčs. F otog rafie, grafy, schém ata, tabulky, bibliografie. Kniha shrnuje výsledky pozorování Země ze sovětských pilotovaných kosm ických lodí a o r­ b itáln ích stan ic S alju t. Uvádí fakta o výzkumu atm osféry, oblačných pokrývek, vodn ch ploch a zem ského povrchu. Autoři se zabývají h isto rií sovětských kosm ických výzkumů, podstatou ob­ jevený ch jevů a je jic h geofyzikální interp retací.

K osm ičeskaja geog rafija. Poligonnyje issledovan ija — (Kosm ická geografie. Polygonové výzku­ m y). Izdatělstvo Moskovskogo universitěta, 1988. str. 127, brož. 27 Kčs. Fotografie, grafy, sch é­ m ata, tabulky, bibliografie. M onografie analyzu je problémy vytváření kos­ m ického geologicko-inform ačního systému vý­ zkumu přírodních zdrojů. Shrnuje výsledky p rá­ ce na poddružicových polygonech. Inform uje o způsobech zpracování kosm ických televizních záznamů pro řešen í hospodářských úkolů. -rKozmin B., Pinčukov J.: Kosmos: mir ili vojna (Vesm ír: mír čí v á lk a ?). Vyd. Nauka. Vyjde ru s­ ký, anglicky, francouzský, německy a Španělsky ve 3. čtv rtletí 1989. Autoři ve své práci analyzu jí am erické plány na m ilitarizaci kosmu. Dokazují, že rozm ístění zbraní v m eziplanetárním prostoru nezvýší bez­ pečnost lidstva, ale m nohonásobně zvýší nebez­ pečí vzniku jaderné katastrofy. Určeno široké­ mu okruhu čtenářů. -nGonin G.: K osm ičeskije sjom ki Zemli (Kosmické sním kování Zem ě). Vyd. Nědra. Vyjde ve 4. čtv rtletí 1989. Práce se zabývá všemi otázkam i snímkování z kosmu jak teoretick y , tak prakticky. Je určena odborníkům v oblasti kosm ického snímkování. -n-

tá k a z y s— V PROSINCI 1988 Slán ce vychází 1., 16. a 31. XII. v 7 h3 7 min] 7h53min a 7h59mini zapadá v 16h01niint I5h 5 9 min a 1 6 h0 8 min. Den trvá 8 h2 4 mini 8 h0 6 min a 8 h0 9 nun. Dne 21. XII. v 1 6 b 2 7 min vstupuje Slunce do n e jjiž n ě jšíh o bodu ekliptiky, zimního slunovratného bodu. Je zimní slunovrat a začíná zima. Zimní slunovratný bod má délku 270°, o zimním slunovratu vstupuje Slunce do znam ení Kozoro­ ha. 21. XII. nastává n ejk ratší den, Slu nce vy­ ch ází v 7 h5 6 minj zapadá v 1 6 h0 0 min> a je tedy nad obzorem jen 8*>G4niin. Od letního slunovratu do zimního se den zk rátí o 8hl8minj poté ss prodlužuje, třebaže na konci roku jen o 5 minut. V prosinci dochází k nejrychlejším u poklesu č a ­ sové rovnice, protože pravé slunce se nejvyšší rych lostí v ro ce přesouvá východním směrem vzhledem ke slu nci středním u. Jelikož východy a západy Slu nce vyjadřujem e ve středním čase, zjišťu jem e zajím avé důsledky: n e jča sn ěji večer zapadá Slu nce už 12. XII. — den před svátkem Lucie — nejpozdějl rán o vychází až na Nový rok (viz též obrázek v ŘH č. 10/1986, str. 197J. Začátek prosince zastihne Slu nce v souhvězdí Hadonoše, z něhož přechází 17. XII. do souhvěz­ dí S tře lce, kde Setrvá do konce roku. Poloha ve znam eních je ja k známo posunuta vůči souhvěz­ dím: proto je Slunce od 22. XI. ve znam ení S tře l­ c e a tlo znam ení Kozoroha přechází v okamžiku zimního slunovratu. M ěsíc Je v poslední čtvrti 1. XII. v 7 h4 9 min. Nov nastává 9. XII. v 6 h 3 6 mini první čtv rt 16. XII. v 6 b 4 0 min, úplněk 23. XII. v 6 h 2 9 min Odzením M ěsíc prochází 2. XII. v 7 b a 30. XII. v 5h, přízemím 16. XII. v 5b. Na jih od ekliptiky se­ stou pí M ěsíc 1. XII. a n ejv ětší jižn í šířky dosáh­ ne 8. X II., je tedy nejd ále na jih od ekliptiky. Poté se k ní blíží a protíná ji ve výstupném uzlu 15. XII. N ejsevernější ek lip tik ální šířky dosáhne 21. XII. K onečně 28. XII. prochází znovu sestup­ ným uzlem. N ejjižn ější polohy od světového rov­ níku dosáhne Měsíc k rátce po novu, 10. XII., n e jsev ern ější 23. X II., v den úplňku. Je to po­ ch op iteln é, protože m ěsíční nov nastává vždy blízko Slunce, k teré se v prosinci pohybuje ne­ daleko n e jjiž n ě jšíh o bodu ekliptiky. Oplněk svítí na obloze naproti Slu nci: zatím co Slunce najd e­ me hluboko na Jihu, bude M ěsíc vysoko na se­ veru, což je pro zimní úplněk ch arak teristick é. M ěsíc se navíc pohybuje v této době severně od ekliptiky, takže jeho deklinace bude dosahovat maxima, a sice + 28°08’. Znamená to, že na pa­ d esáté rovnoběžce M ě s c v úplňku vrcholí ve výšce přes 68° — víc než Slunce o letním sluno­ vratu. V této době se k nám vlivem líbrace v šířce n atáčí jižní polokoule Měsíce a můžeme lépe sledovat Jižní k rajiny u obvodu m ěsíčního

kotouče. Díky llb ra ci v d élce se k nám v téže době více natočí 1 západní (pravá) polokoule Měsíce. Ačkoliv dnes máme podle dohody Mezinárodní astronom ické unie na M ěsíci zavedenu souřad­ nicovou soustavu zcela obdobně orientovanou Jako na Zemi (se západem vlevo), v souladu se stále živou trad icí chápem e I z hlediska lib rací Měsíc jako součást světové sřéry, kde je západ vpravo. K poslední letošn í sérii zákrytů Plejád dojde 20. XII. večer (viz o b r.). Podobně jako v říjnu se zakryjí hvězdy Celaeno, Taygeta, Maia a Asterope. První se zakryje Celaeno — v Praze ve 21h06,8min ve Valašském M eziříčí ve 2 1 h l 6 ,2 min. Nevýhcdná je fáze M ěsíce 3 dny před úplňkem, což ztěžuje pozorování vstupů a prakticky zne­ možňuje sledování výstupů hvězd, protože se objeví za osvětlenou čá stí kotouče. Po východu Měs ce 27. XII. pozdě večer můžeme sledovat konjunkci s Regulem. G eocentricky bude Regulus 0.17° jižn ě od M ěsíce. Sev ern ěji od sp ojnice stře ­ dů Země a Měš ce dojde k zákrytu, u nás bude Regulus severně od M ěsíce. Merkur zůstává po zbytek roku nepozorova­ telný a sledovat ho mohou Jen naše výpočty. 1. XII. Je v horní konjunkci se Sluncem , 2. XII. nejd ál od Země (1,452 AU) a 4. XII. v odsluní. Mimo jakékoliv možnosti pozorování budou 1 konjunkce s Uranem 15., se Saturnem 16. a s Neptunem 20. XII. Venuše na ranní obloze Je viditelná za svítání stále níž a obtížněji. Prochází jižn í částí ek lip ­ tiky. 7. XII. dojde ke konjunkci s Měsícem, 24. XII. s Antarem — obě setk ání nastanou při znač­ né vzájem né vzdálenosti. 16. XII. vychází pla­ neta v 5 b 3 4 mini zdánlivý prům ěr 11,4” , vzdále­ nost od Země 1,454 AU, fáze blízká úplňku: 0,90, jasn o st —4 ,0 m. Mars se pohybuje souhvězdím Ryb a 3. až 4. XII. prochází je š tě jednou výběžkem Velryby. Viditelný je v první polovině noci. 16. XII. vrcholí v 19h05min, zapadá v lh34min. Úhlový průměr k lesl na 11,2” , vzdálenost od Země vzrostla na 0,835 AU, jasn o st —0 ,5 m. Jen výkon­ ným dalekohledem můžeme je ště sp atřit několik útvarů povrchu. K onjunkce s Měsícem nastane 17. XII. v 17b, Mars 3,1° jižně. lupiter v souhvězdí Býka Je k rátce po opozici a kromě jitr a ho najdem e nad obzorem celou noc. Jeho pohyb mezi hvězdami se zpomaluje s blížící se zastávkou, kterou planeta projde 20. I. 1989. Jupiter 16. XII. vrcholí ve 2 2 h0 lniini za­ padá v 5h44min, má zdánlivý průměr 44,6", vzdálenost od Země 4,125 AU, jasn o st —2,8m. K onjunkce s Měsícem nastává 20. XII. ve 21b, Jupiter 6,1° jižn ě. Saturn je 26. XII. v konjunkci se Sluncem a dosáhne tak é n ejvětší vzdálenosti od Země: II,027 AU. Planeta protp není viditelná. Uran není pozorovatelný a 22. XII. nastane jeho konjunkce se Sluncem . Přitom dojde i k Je ­ ho zákrytu za slunešním kotoučem — tuto sku­ tečnost lze ověřit výpočtem, a sam ozřejm ě ne

př.m o pozorováním. 23. XII. dosáhne nejv ětší vzdálenosti od Země: 20,297 AU. Veptun je nepozorovatelný stejn ě jak o Saturn a Uran. 31. XII. nastává jeh o konjunkce se Slun­ cem , téhož dne se planeta nejvíc vzdálí od Ze­ mě, a to na 31,203 AU. Pinto vychází nad obzor v ran n ích hodinách v souhvězdí Vah. Má podstatně severnější d ekli­ naci než Slunce. Za dobrých podmínek by mohl být -pozorovatelný větším přístrojem . 26. XII. vychází ve 2 h4 9 minj má d eklinaci —1°16', rektascen zi 15h05,9nún, ja sn o st 13,8m. Planetky: (1) Ceres se pohybuje souhvězdím Vodnáře. 6. XII. prochází mezi hvězdami w1 a ai Aqr, má rek tascen zi 2 3 h4 lmin, d eklinací — 14,1°, kulm inuje v 1 8 h 3 8 min, Jasnost 7 ,8
Z á k ry ty h v ě zd v P le já d á c h M ě s íc e m d n e 20. X I I . D o m a p k y h v ě z d o k u p y P le já d y je v y n e se n a d rá h a M ě s íc e p ro s ta n o v iš tě v P ra z e . S t ře d a o b ry s m ě s íč n íh o ko to u č e je z a k r e s le n p ro z a č á t e k k a ž d é h o d in y od 21 h do 24h S E Č . T e č n y k o b ryso vým k ru ž n ic ím vy­ m e z u ji o b la s t , v n íž d o jd e k z á k ry tů m . P o d le m ap k y lz e p o s o u d it p o řa d í v stu ­ p ů a výstu p ů h v ě z d . O k a ­ m žik y z á k ry tů s p ře s n o sti n a d e s e tin u m in u ty v y h le ­ d á m e ve H v ě z d á řs k é ro­ č e n c e 1988. K re s b a P . P říh o d a

29. XII. ve 2 1 h l 6 min. vhodné podmínky m ají maxima <5 Cep 4. XII. ve 22*>, 21. XII. v lh a 31. XII. v 18h. Mira Ceti po listopadovém maxi­ mu opět slábne — lze očekáv at jasn ost 4 až 5 m. PAVEL PRtHODA Odchylky časových signálů v červenci 19B8 U Tl-signál

UT2-signál

2. VII.

+ 0,0898

+0,1087

7. VII.

+ 0,0853 + 0,0838

+ 0,1011

17. VII. 22. VII.

+ 0,0827

+ 0,0916

+ 0,0788

27. VII.

+ 0,0766

+ 0,0841 + 0,0782

Den

12. V II.

+ 0,0963

V. P.

ASTROBURZA • Prodám okuláry ortoskop ické f = 20 mm a 2 X f = 25 mm, vše Zeiss Jena. Libor Knappek, U h řiště 42, 783 71 Olomouc-Holice. • Kdo prodá nebo půjčí Hv. roč. 1945, 46, 50, 54? K. Danák, A stronautická 12, 040 01 Košice. • Nabízím 7000 Kčs za bezvadný Som et bin ar 25 X 100 ve 100% stavu. Igor Konečný, Lidická 1699, 738 02 Frýdek-M ístek. • Astrodalekohled s optikou Zeiss AS 80/1200 s e stativem bez m ontáže, okuláry ř 25 mm, f 16 mm a f 6 mm vyměním za Som et bin ar 25 X 100 nebo podobný p řístro j, eventuálně prodám. Jaroslav Číž, Odolní 1272, 142 00 P ra­ ha 4.

Z OBSAHU

V MSI SLOV

V.

Na první pohled by se mohlo zdát, že pojmenování hvězdy a Leo Regulus ( mluví se o ní v rubrice Okazy) snad vzniklo z toho, že staří m ořeplavei podle ní řídili ( tedy regulovali) sm ěr svých p la v e b . . . I když jazy­ ková příbuznost m ezi názvem Regulus a slovesem r e ­ gulovat je, jde o souvislost vzdálenější. S pojm enová­ ním jednoho ze „strážců, oblohy“ či „královských hvězd“ (R egulus, Aldebaran, Fomalhaut a A nt ar e s ) to bylo takhle: Odjakživa byla tato hvězda pokládána za výjim ečnou (p a trn ě pro svou polohu poblíž ekliptice, k de často do­ chází k e konjunkcím s planetam i a M ěsícem ), za jaksi královskou, už Babylóňaně ji označovali slovem, k teré jinak používali pro panovníka. Stejný názor na význam hvězdy m ěli Arabové, ti ji říkali Málikyy, tedy králov­ ská hvězda. Další arabský název dnešního Regulu byl Kalbehasit, což pocházelo z arabského Kálb-al-Asad, tedy S rd ce lva (ta k é jed en z ruských lidových názvů této hvězdy byl Lví srd c e). Plinius Regulu říkal Stella regin a (op ět tedy Královská hvězda) a pak se mu až do poloviny 16. století v Evropě říkalo Rex, čili Král. Koperníkovi to asi připadalo p řece jen p řehnané, a ták pojmenování zmírnil. Regulus totiž latinsky znam ená malý král, panovník m enšího významu (třeba k n íž e), kralevic, „králík", princ. A jak to všechno souvisí s regulováním ? Latinské regulare znam ená řídit, vést, upravovat, a protože krá­ lové i „králíci“ řídí, vedou (a upravují), vznikla z re ­ gulare slova rex a regulus. Nejsou to ale jediné výra­ zy, k teré jsou odtud, v naší slovní zásobě je doslova spousta příbuzných Regulu. Jen nam átkou: krom ě r e ­ gulace, regulátoru, regulérnosti také dirigovat, kori­ govat, rektifikovat, rektascenze, rektor, direktiva, re ­ gen t, rychtář (k nám p řes n ěm čin u ), režisér (p řes francouzštinu), dokonce i pergo la a řehole. min

VadODCl red aktor Eduard Skoda RedekCnl rada: doc. RNDr. Jiří BouSka, CSc.; ing. Stan islav F isch er, CSc.; RNDr. Jiří Grygar, CSc.; ing. M arcel GrOn; RNDr. Oldřich Hlad; Cl. kor. ČSAV M iloslav Kopecký, RNDr. Pavel K o trí, C Sc.; RNDr. Pavel Koubský, C Sc.; Ing. Bohumil M aleček, CSc.; RNDr. Zdenék Mikulá­ šek, CSc.; doc. RNDr. Antonín Mrkos, CSc.; RNDr. Petr Pecina, CSc.; RNDr. Vladim ír Porubčan, C Sc.; RNDr. Michal Sobotka, CSc.; doc. doc. RNDr. M artin Sole, CSc.; RNDr. Boris ValniSak, DrSc. G rafická úprava Jaroslav Drahokoupll, sek retářk a red ak ce Irena Novotná.

Nový

cirkum -

Grún:

Kosmo­

M.

nau tika

v ro ce

v ěr),

P.

1987

D avlesi

(zá­

Fyzika

částic pro každého, překlad Z. Urban (závěrečn á č á s t), B. M aleček: ESOP VII ve V alašském M eziříčí, P. P ří­ hoda:

Okazy

na

ob loze

v prosinci 1988

H 3

C O flE P J K A K H H

B.

CKoynw :

H o b b ih

K y M 3 e H H T a ji, M . M O HaBTM Ka

B

i( n p -

r p i. in : K o c -

1987

r.

3a-

—

KJiion3»Ka T ííI J

3 j ie M e H T a p H b ix f lJ I H

HHe E. B II.

B cex

B a jia m c K e M

3 .

y p 6 aH ),

7- o ii

3 C O II

M e 3 H p * H « íH ,

IIp sK H ro a a : b

nac-

3 a K JIK > H e-

—

( n e p e B O fl M a j ie ie ic :

He6e

aeKa6pe

H B jíe H M a

1988

Ha

r.

FROM CONTENTS V. Skoupý: New Circumzenith al, M. Grún: Sp ace Activity in 1987 (C onclusion), P. Davies: P a rticle Physdcs for Everybody — Conclu­ sion (tran slated by Z. Ur­ b an ),

B.

M aleček:

V lI-th

ESOP In V alašské M eziříčí, P. Příhoda: Phenom ena in

RISE HVÉZD Populámfi vědecký astronomický Časopis vydává m inisterstvo kultury CSR » nak lad atel­ ství a vydavatelství Paneram a Praha

Skoupý:

zen itál,

December 1988

( i s s n 0035-55501

Tisknou Tiskařské závody, n. p., závod 3, Slez­ ská 13, 120 00 Praha 2. Vychází d vanáctkrát ročnS. Cena Jednotlivého čísla Kčs 2,50. Roční předplatné Kčs 30,—. Rozšiřuje PoStovnl novinová služba. In form ace o předplatném podá a objednávky přijím á kaž­ dá adm inistrace PNS, pošta, doručovatel a PNS — 0SD Praha — závod 01 — AOT, K af­ kova 19, 180 00 Praha 6, PNS — OED Praha — závod 02, Obránců míru 2, 858 07 Brno, PNS — OED Praha — závod 03 — Kubánská 1539, 708 72 Ostrava-Poruba. Objednávky do za­ hran ičí vyřizuje PNS — ústřední expedice a dovoz tisku, Kovpakova 28,180 00 Praha 8. Adre­ sa redakce: RíSe hvězd, M ritlkova 23, 100 00 .P raha 10, teleío n 78 14 823. Toto čtslo bylo dáno do tisku 15. 9. 1988, vyšlo 31. 10. 1988.

Po obědě následovala prohlídka výstav­ ky amatérské astronomické techniky (20 exponátů). Odpolední blok zahájil Otakar Procházka přednáškou Poznámky ke stav­ bě montáží dalekohledů. Dále následova­ lo diapásmo RNDr. Martina Setváka Praž­ ská astrofotografie v praxi. Velký zájem vzbudila chlazená komora RNDr. M. Set­ váka, kterou fotografoval předváděné diasnimky. Přednáškové odpoledne zakončil MUDr. Vladimír Brablc z Ústi n. L. prak­ tickými radami pro fotografy. Večer se sešli členové jubilujících astro­ nomických kroužků k převzetí čestných uznáni a diplomů zasloužilým a aktivním členům kroužků. Nedělní program zahájil Vilém Erhart, který se s účastníky semi­ náře podělil o své bohaté zkušenosti z vý­ roby optiky. Poslední slovo patřilo RNDr. Petru Hájkovi z Vyškova, který hovořil o supernovách a zvláště o supernově 1987o po roce výzkumu. Po obědě se 20 vybra­ ných účastníků semináře zúčastnilo exkur­ ze do optických dílen v Turnově. —v— Fotoreportáž Jaroslava Drahokoupila z op­ tických dílen v Turnově, ilustrační snimky k článku Seminář o astrotechnice v Li­ berci.

Seminář o astrotechnice v Liberci U příležitosti 25. výročí založení Astro­ nomického klubu Parku kultury a oddechu v Liberci uspořádala ve dnech 17.— 19. 6. 1988 teplická hvězdárna společně s PKO Liberec krajský astronomický seminář vě­ novaný amatérské astronomické technice. V historické budově Kolosea v Liberci -Pavlovicích se sešlo 97 účastníků převáž­ ně ze Severočeského kraje. V pátek ve večerních hodinách zhlédli účastnici video­ pořad o Apollu 11 a v sobotu byl zahájen vlastni seminář. Hned po úvodnim slově předsedy AK PKO Liberec Pavla Vály za­ čal přednáškový blok, který otevřel RNDr. Ivan Šolc, CSc., z AsÚ ČSAV — optické skupiny v Turnově, kterého doplnili RNDr. Zbyněk Melich a RNDr. Jan Lochman, CSc., z téhož ústavu. Přednášky byly z ob­ lasti astronomické optiky.

QZ 3 ah

9 3 Stí m A 3 2 m S ‘ r0oS

23A

1

VliVbd

50

Z optických dílen v Turnově. Ilustrační foto J. Drahokoupila k článku Seminář o astrotechnice v Liberci na třeti straně obálky.

si\

3 S 1 íj

QBn-SNd