Dopravní stavby
Obr. 1: Pohled na objekty bloku bytových domĈ, vybraných pro zabezpeĎení metodou kompenzaĎní injektáže
SILNICE I/42 BRNO-VMO DOBROVSKÉHO, KOMPENZAýNÍ INJEKTÁŽE NA STAVBÿ
KRÁLOVOPOLSKÉHO
TUNELU V
BRNÿ
Následující ĕádky volnđ navazují na ďlánek Ing. Josefa Mráze o pĕípravných pracích pro kompenzaďní injektáž na uvedené stavbđ, který vyšel v ďasopise Zakládání 4/2008. S laskavým souhlasem autora jmenovaného textu jsou zde znovu publikovány nđkteré informace, které jsou dĉležité pro pochopení vđcí dále popisovaných. Pĕipomeēme si tedy, že geologické prostĕedí pro ražbu tunelĉ Dobrovského s relativnđ nízkým nadložím a hustá mđstská zástavba nad raženými tunely tvoĕí velmi nároďné prostĕedí s pĕedpokládanými nepĕíznivými úďinky ražby právđ na tuto povrchovou zástavbu. Vedle pasivních prvkĉ zabezpeďení povrchové zástavby byla pĕidána kompenzaďní injektáž jakožto aktivní opatĕení, které ĕízenđ minimalizuje deformace vzniklé ražbou, v závislosti na vývoji deformací prĉbđžnđ sledovaných monitoringem stavby. Tento ďlánek popisuje zkušenosti nabyté pĕi provádđní kompenzaďní injektáže pod vybranými objekty.
P
rojekt stavby Královopolského tunelu v BrnĐ Ĕeší zabezpeĎení zástavby z povrchu celým souborem opatĔení, napĔ. clonami z mikropilot Ďi z prvkĈ provádĐných metodou tryskové injektáže nebo posílením konstrukcí objektĈ v zájmovém území. V rámci dokumentace pro realizaci stavby tunelĈ pak byla k uvedeným pasivním opatĔením pĔidána kompenzaĎní injektáž, provádĐná v geologických vrstvách nad tunelem a pod základy chránĐných objektĈ jakožto opatĔení aktivní. Principem kompen14
zaĎní injektáže je zĔízení injekĎních polí pod vybranými objekty s následnou opakovanou Ĕízenou vysokotlakou injektáží, provádĐnou po etážích v po sobĐ jdoucích fázích, která dokáže vyvolat cílené svislé posuny sledovaných mĐĔicích bodĈ umístĐných na vybraných objektech. Takový postup mĈže minimalizovat deformace vyvolané ražbou. Realizace tohoto projektu byla svĐĔena spoleĎnosti Zakládání staveb, a. s., která prokázala úĎinnost metody kompenzaĎní injektáže v místních geologických podmínkách již pĔi
pokusu provedeném na objektu Veleslavínova 1 (v oblasti provizorního portálu Tunelu I) v Ďervnu 2007. Více viz Ďasopis Zakládání 4/2007. Související dodavatelská dokumentace pak byla vypracována ve spolupráci spoleĎností Amberg Engineering Brno, a. s., a FG Consult, s. r. o. Stavební objekty Rozsah kompenzaĎní injektáže byl dán výbĐrem objektĈ podle kritérií stanovených zadavatelem a generálním projektantem. Vybrány byly zejména ty objekty, u nichž byly pĔedpokládány významné deformace od ražby tunelu, kde zpĈsobu ochrany odpovídá hodnota tĐchto objektĈ ve vazbĐ na výsledky odhadu možných škod souvisejících s Ďinností stavby. Byly zváženy náklady na opravu objektĈ poškozených deformacemi od ražby tunelu a náklady na provedení kompenzaĎní injektáže, která by vznik tĐchto škod minimalizovala. NadmĐrnými deformacemi od ražby tunelu byly nejvíce ohroženy budovy se dvĐma a více nadzemními podlažími nacházející se nad tunelem a v jeho tĐsné blízkosti. Pro aplikaci kompenzaĎní injektáže byly zadavatelem prací vybrány níže uvedené skupiny objektĈ (obr. 2): Na severní stranĐ ulice Dobrovského se jedná o skupinu tĔí rodinných, resp. nájemních, domĈ s dvĐma až tĔemi nadzemními ZAKLÁDÁNÍ 3 / 2009
Ďasopis Zakládání
Obr. 2: Situace objektĈ vybraných pro zabezpeĎení kompenzaĎní injektáží vĎetnĐ souvisejícího rozmístĐní injektážních šachet bloku
podlažími a sklepem (Dobrovského 30, 32, 34), dále u Palackého tĔídy dva domy: restaurace Racek (Palackého 11) a administrativní budova (Dobrovského 4). Na jižní stranĐ ulice Dobrovského se jedná o mĐstské nájemní domy se tĔemi až ĎtyĔmi nadzemními podlažími a sklepem (Slovinská 47, 49, Dobrovského 1, 3, 5, 7, 9, 11, 13, 15). Tyto domy byly postaveny poĎátkem minulého století, zdivo budov je cihelné, pĔedpokládá se založení na základových pásech rovnĐž z cihelného zdiva. Mezi tĐmito budovami je bytový dĈm Slovinská 45 z druhé poloviny minulého století se skeletovou konstrukcí, založený na železobetonové základové desce. Více na jih podél ulice Pešinovy jsou situovány další vybrané nájemní domy, postavené v letech 1945–1950 a v 60. letech minulého století. Domy podél této ulice jsou cihelné o ĎtyĔech až pĐti nadzemních podlažích (Palackého 5, 7, 7a, Pešinova 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, Slovinská 51). Základové konstrukce tĐchto objektĈ jsou železobetonové, pĔípadnĐ z prostého betonu. Zdivo budov je z plných pálených cihel. Geologie zájmové oblasti Základní horninou zájmového území jsou brnĐnské vápnité jíly neogenního stáĔí v hloubce 6 až 10 m od terénu. Na jílech je uloženo souvrství ßuviálních sedimentĈ tloušìky 1–3 m, které je tvoĔeno vrstvami rĈznĐ zrnitých materiálĈ. Spodní vrstvu tvoĔí hrubozrnné sedimenty – pĔevážnĐ hlinité písky s pomĐrnĐ znaĎným obsahem štĐrkových zrn, ménĐ Ďasto hlinité štĐrky. Tato vrstva není v celé zkoumané oblasti souvislá a místy obsahuje proplástky jemnozrnných zemin – jílovitých hlín. Svrchní vrstvu souvrství ßuviálních sedimentĈ tvoĔí hlíny, resp. jílovité hlíny. Výše jsou uloženy sedimenty eolického pĈvodu – spraše a sprašové hlíny, které mohou být silnĐ stlaĎitelné a prosedavé. NejsvrchnĐjší
vrstvu tvoĔí antropogenní uloženiny. Podzemní voda byla zachycena jen nĐkterými sondami – netvoĔí tudíž souvislou hladinu. Její výskyt je vázán na vrstvu hrubozrnných ßuviálních sedimentĈ. Instalace manžetových injekĎních trubek pro kompenzaĎní injektáž Vrty pro instalaci manžetových injekĎních trubek byly v maximální možné míĔe umístĐny do geologických vrstev ßuviálních sedimentĈ (písĎitý štĐrk, jílovitá hlína). Na konci vrtĈ manžetové trubky sledovaly geologické rozhraní jíl/štĐrkopísek (jílovitá hlína) tak, aby pĔi daném sklonu vrtu manžetové trubky zastihly v co nejvĐtší délce vrstvu štĐrkopísku (jílovité hlíny). Vrty pro osazení manžetových injektážních trubek byly navrženy jako úpadní, ve sklonu v rozmezí 2–8°. V nĐkterých pĔípadech bylo umístĐní injekĎních vrtĈ ovlivnĐno polohou subhorizontální tryskové injektáže; touto technologií byl v pĔedchozím kroku výstavby zhotoven roznášecí rošt,
sestávající ze sloupĈ tryskové injektáže proÞlu 600 mm, jehož úkolem bylo rovnomĐrnĐ roznést úĎinky kompenzaĎní injektáže na pĔedmĐtné budovy (obr. 4). Vzájemné ovlivnĐní popisovaných konstrukcí bylo nutno vzít v potaz. NapĔíklad pokud trysková injektáž zasahovala Ďástí vrtu do ßuviálních sedimentĈ, musela být Ďást manžetových injekĎních trubek pĔi dodržení odstupu od subhorizontální clony umístĐna do jílĈ. Aby bylo zajištĐno, že bude injektáž úĎinná i u nejvzdálenĐjších Ďástí budov, byly vrty provedeny tak, aby maximální pĈdorysná vzdálenost mezi dvĐma manžetovými trubkami nebyla vĐtší než 2,0 m. Tato vzdálenost byla na provedeném pokusu na objektu Veleslavínova 1 ovĐĔena jako dostaĎující. InjekĎní trubky byly stejnĐ jako vrty subhorizontální TI osazeny do vrtĈ tak, aby pĔesahovaly pĈdorys chránĐného objektu o 1,5 m z dĈvodu zajištĐní spolehlivého pĔenesení úĎinku injektáže na budovy. V nĐkterých šachtách bylo nutno z dĈvodu vycházející pouze minimální rozteĎe jednotlivých injekĎních vrtĈ u jejich ústí na stĐnĐ šachty rozmístit injekĎní manžetové trubky šachovnicovĐ, a to až do tĔí výškových úrovní. Návrh injekĎních polí V pĔedchozích odstavcích byly uvedeny technické detaily instalace manžetových trubek pro kompenzaĎní injektáž. Tyto trubky pak tvoĔily jednotlivá injekĎní pole ve tvaru vĐjíĔĈ. PĔevážná vĐtšina kompenzaĎních vĐjíĔĈ byla orientovaná z jednotlivých šachet tak, že rozevĔení vĐjíĔe smĐĔovalo kolmo k ose tunelu. Výjimku tvoĔily vĐjíĔe provádĐné z šachet Ď. Š3 a Š7, kde rozevĔení vĐjíĔe smĐĔovalo kolmo od osy tunelĈ. Každý vĐjíĔ zasahoval pod nĐkolik kompenzovaných objektĈ. Pouze jeden objekt byl kompenzován pomocí dvou vĐjíĔĈ.
Obr. 3: Pohled do šachty pĔi hloubení vrtĈ pro osazení injekĎních trubek
15
Dopravní stavby
Obr. 4: RozmístĐní navrhovaných prvkĈ – sloupĈ TI a injekĎních trubek v odpovídající geologii
Obr. 5: 3D model s vyznaĎením subhorizontální clony z TI
PĔi navrhování injekĎních schémat bylo nutno vzít v úvahu, že v místĐ svírání vĐjíĔe bude docházet ke kumulaci množství etáží na m2 pĈdorysné plochy kompenzovaného objektu a že pĔi Ĕízení kompenzaĎní injektáže bude mít jeden vrt z vĐjíĔe promĐnné parametry v jednotlivých etážích, a to v závislosti na poloze dané etáže vzhledem ke kompenzovanému objektu (obr. 5). V injekĎních schématech byly pĔesnĐ urĎeny pozice jednotlivých etáží každého vrtu ve vĐjíĔi pod kompenzovaným objektem a jeho aktivita pĔi jednotlivé injekĎní fázi. Tedy každá etáž mĐla pĔesnĐ deÞnovanou pozici pomocí lokální souĔadnicové sítĐ, v Ďase mĐla pĔiĔazenu aktivitu s injekĎními parametry a byla tak nezamĐnitelná ve skupinĐ injekĎních polí kompenzovaných objektĈ.
Obr. 6: Svislý Ĕez šachtou 03
InjekĎní parametry pro kompenzaĎní injektáž byly deÞnovány jako souhrn jednotlivých podmínek pro jednu fázi na danou etáž konkrétního vrtu speciÞkovaného vĐjíĔe. Byly to zejména objemová hmotnost a viskozita injekĎní smĐsi, trhací a injekĎní tlak, rychlost Ďerpání a spotĔeba injekĎní smĐsi. PĔi tvorbĐ technologického postupu a návrhu prvních injekĎních parametrĈ byly použity zkušenosti z kompenzaĎních injektáží provádĐných v souvislosti s výstavbou tunelu Mrázovka v Praze (2000–2001), bytových domĈ v BrnĐ-JundrovĐ (1989–1990), s pokusnou kompenzaĎní injektáží Veleslavínova 1 z roku 2007 atd. Již od poĎátku však bylo jisté, že všechny parametry bude nutné operativnĐ upravovat na základĐ vyhodnocování úĎinnosti kompenzaĎní injektáže na zájmový objekt.
Aktivace kompenzovaných objektĈ První Ďinností v každém injekĎním poli bylo provedení injektáže v prvních fázích tak, aby zájmový objekt vykázal mĐĔitelný Ĕízený pohyb. Pro mĐĔení takových pohybĈ bylo nutno zĔídit doprovodný mĐĔicí systém, který po dobu pĔedmĐtných prací dokázal spolehlivĐ a operativnĐ poskytovat v reálném Ďase výsledky mĐĔených veliĎin (nivelace bodĈ osazených na kompenzovaných objektech, pohyb mĐĔených bodĈ v prostoru, náklony tĐchto objektĈ). Tyto informace byly Ĕídícím pracovníkĈm kompenzaĎní injektáže neustále k dispozici a jejich aktualizace probíhala každých 60 minut. S pĔihlédnutím na množství mĐĔených bodĈ a vyhodnocení je to velice krátká doba. Z pohledu Ĕídícího pracovníka kompenzaĎní injektáže pak bylo
Obr. 7 a 8: Pohled na injekĎní vrty pro kompenzaĎní injektáž s osazenými manžetovými trubkami a na výše položené návrtné body pro subhorizontální clonu z TI, šachta 04
16
ZAKLÁDÁNÍ 3 / 2009
Ďasopis Zakládání
možno první projevy na kompenzovaném objektu pozorovat se zpoždĐním 30–60 minut po zahájení injektáže. To samé platilo pĔi ukonĎení injektáže v dané fázi. Z tohoto vyplývá, že bylo nutno poĎítat se setrvaĎností injektovaného prostĔedí a se setrvaĎností celého systému. ZmínĐným doprovodným mĐĔením se zabývá samostatný pĔíspĐvek, který úzce navazuje na problematiku popsanou v pĔíspĐvku tomto. KromĐ výše uvedeného doprovodného mĐĔení mĐl Ĕídící pracovník k dispozici další škálu informací, které bylo nutno brát v úvahu pĔi stanovení postupĈ prací na injekĎním poli aì již pĔi aktivaci kompenzovaných objektĈ Ďi pĔi jejich následné kompenzaci. Sem patĔí denní vizuální kontroly zájmových objektĈ pĔed zahájením, bĐhem provádĐní a po ukonĎení injektáže. NeménĐ dĈležité byly i doplĒkové informace vyplývající ze subjektivních pozorovaní jednotlivých nájemníkĈ kompenzovaných objektĈ (kĔížení dveĔí, vyboulení sklepních kójí, pozorovaní trhlinek…). KompenzaĎní injektáž Po zaktivování zájmového objektu bylo tedy možno pĔistoupit k vlastní kompenzaĎní injektáži. Snahou bylo vždy aktivaci a první fáze kompenzace harmonizovat s postupující ražbou a jejími pĔedpovídanými úĎinky na povrchovou zástavbu tak, aby nedocházelo ke zbyteĎným vertikálním posunĈm Ďi jiným deformacím. Nezastupitelnou roli pĔi tom hrály výsledky nezávislého monitoringu stavby, prĈbĐžnĐ získávané a vyhodnocované jejím dodavatelem a pravidelnĐ konzultované v rámci zĔízené Rady monitoringu stavby. Použitý systém pro kompenzaĎní injektáž Vysokotlaká injektáž probíhala pĔes manžetovou injekĎní trubku pomocí necirkulaĎního obturátoru. InjekĎní Ďerpadla OBERMANN byla umístnĐna v automatických injekĎních stanicích, které byly Ĕízeny pomocí PC, a obsluha vykonávala aktivní
Obr. 9: PĈdorys injekĎního pole zĔízeného ze šachty 03 s vyznaĎením jeho minimálního pĔesahu za hranice zájmových objektĈ
dohled. Ćídicí PC s programem od spoleĎnosti MB PARTNER umožĒoval provozovat jednotlivá injekĎní Ďerpadla v rĈzných režimech – od ruĎního až po plnĐ automatické ovládání. Jako nejvýhodnĐjší režim se ukázal podmínĐný automat, ve kterém bylo možno operativnĐ upravovat injekĎní parametry na základĐ vyhodnocení informací o kompenzovaném objektu. Tyto zmĐny byly uloženy, stejnĐ jako ostatní údaje o provedené injekĎní fázi, do datových souborĈ, které se pomocí zálohovacího zaĔízení pĔedaly k vyhodnocení do zadávacího PC. V zadávacím PC se zároveĒ vytváĔely jednotlivé pracovní pĔíkazy pro další prĈbĐh kompenzaĎní injektáže. Pracovní pĔíkaz v sobĐ nesl injekĎní parametry pro injekĎní schéma jedné fáze kompenzaĎní injektáže. ýerpadla OBERMANN byla osazena Ĕízenými ventily, které umožĒovaly pĔesné dávkování smĐsi (kontrolní prĈtokomĐry ukazovaly odchylky do 1 %) a zvládaly vysoké trhací
tlaky (až 160 At) a injekĎní tlaky (do 80 At). Tyto hodnoty se zvyšovaly s pĔibývajícím poĎtem fází tak, že napĔíklad u 15. fáze bylo nutno pro roztrhání prostĔedí zaĎít využívat smĐs s nižší viskozitou, pĔípadnĐ provádĐt „pĔedtrhání“ vodou. InjekĎní smĐsi Jedním z komponentĈ rozhodujících o úspĐšnosti kompenzaĎní injektáže je volba injekĎní smĐsi. Tato byla na popisovaném projektu vyrábĐna pĔímo na staveništi a její recepturu bylo nutno ßexibilnĐ upravovat podle potĔeb technologie, provádĐné v daných podmínkách napĔ. s ohledem na klimatické vlivy, ale pĔedevším s ohledem na dosažení potĔebné úĎinnosti kompenzaĎní injektáže. Vážným problémem, který, jak se ukázalo, bylo možno výraznĐ omezit právĐ úpravou receptury injekĎní smĐsi, byl tzv. JOJO efekt. Tento jev nĐkdy nastal po ukonĎení kompenzaĎní fáze, pĔi které došlo nĐkdy až k Ĕízenému vertikálnímu posunu
Obr. 10, 11: Jedním z možných výstupĈ použitého Ĕídicího programu jsou schémata aktuálního vývoje injekĎního tlaku a spotĔeby injekĎní smĐsi na injekĎním poli.
17
Dopravní stavby
vzhĈru. NáslednĐ odeznívalo pĔedpĐtí injektovaných vrstev v podloží kompenzovaného objektu, ale kýžená stabilizující pevnost injektované smĐsi nebyla prozatím dostaĎující k tomu, aby nemohlo dojít k neĔízenému poklesu, tedy k jakémusi opĐtovnému „dosednutí“ tohoto objektu. S postupem provádĐní prací a s tím spojeným nabýváním zkušeností došlo ke zmĐnám receptur injekĎní smĐsi s cílem nalezení takové smĐsi, která by mĐla rychlý nábĐh pevnosti, ale jejíž 28denní pevnost by nepĔekroĎila 8–10 MPa. PostĔehy z provádĐní kompenzaĎní injektáže Prvním kompenzovaným objektem byl rohový skeletový dĈm Palackého 5 s jedním podzemním podlažím, založený na patkách a s žlb. podlahou. KompenzaĎní vĐjíĔ se rozevíral kolmo smĐrem na osu tunelu. Ćídicí program umožĒoval dopoĎítat množství smĐsi v místĐ svírání vĐjíĔe tak, aby nedocházelo ke kumulaci objemĈ a následnému
Obr. 12: Pohled na Ďást injekĎní stanice Obermann, která ßexibilnĐ zvládala požadavky na promĐnná zadání injektážních parametrĈ
Obr. 13: PracovištĐ pro kompenzaĎní injektáž byla navržena a realizována maximálnĐ úspornĐ s ohledem na zatížení okolí stavby
18
„pĔeklápĐní“ kompenzovaného objektu. Již v polovinĐ provádĐní pracovního pĔíkazu bylo zjištĐno, že teorie o kumulaci objemĈ v zúžení vĐjíĔe není zcela pravdivá a bylo nutno operativnĐ upravit injekĎní parametry – zejména zvýšit Ďerpané množství injekĎní smĐsi právĐ v tomto místĐ. Poté se již daĔilo tento objekt držet v mírnĐ kmitající rovinĐ. U následujícího objektĈ bylo možno tuto získanou zkušenost uplatnit již pĔi základním návrhu parametrĈ do pracovních pĔíkazĈ. NepodaĔilo se však zobecnit a popsat pĔesnou zákonitost tohoto jevu. Lze Ĕíci, že byl znám „smĐr“ jak postupovat, ale vždy bylo nutno reagovat na komplexní vyhodnocení informací plynoucích nejen z doprovodného mĐĔení. Vyhodnocování doplĒkových informací se ukázalo jako velmi užiteĎné napĔ. u objektu Pešinova 10. Zde pĔi probíhající kompenzaci nebyly ve výsledcích doprovodného mĐĔení registrovány žádné anomálie, ale mezi objekty Pešinova 10 a Pešinova 12 se zaĎaly objevovat na štítových zdech uvnitĔ objektu trhlinky. Kompenzaci bylo nutno pozastavit a odhalit pĔíĎinu. VysvĐtlení bylo získáno pĔímo od nájemníkĈ, kteĔí poskytli cennou informaci, že objekty Pešinova 10, 12 a 14 sice mají základové pásy v rĈzných niveletách, ale byly vzájemnĐ svázány výztuží a v podstatĐ stavĐny jako trojblok. To se pak dokonce potvrdilo v dohledané dokumentaci. Bylo upraveno injekĎní schéma, pracovní pĔíkazy a kompenzace probíhala u objektĈ Pešinova 10–14 v širším zábĐru jakoby pod jedním objektem. Odhalení pĔíĎin, dohledání dokumentace a následná úprava parametrĈ byla provedena v nejkratším možném Ďase s ohledem na postupující ražbu, pĔiĎemž od ZAKLÁDÁNÍ 3 / 2009
Ďasopis Zakládání
pozastavení kompenzace do jejího obnovení neubĐhlo více než 12 hodin. Za zmínku ještĐ stojí nároĎná kompenzace pod zdĐné rohové domy zájmového bloku. Zde bylo nutné upravovat injekĎní parametry dokonce pĔi zohlednĐní polohy jednotlivých nosných stĐn a pĔíĎek. K tomuto postupu vedlo zjištĐní, že pĔi provádĐní kompenzaĎní injektáže docházelo ve sklepních prostorách popisovaných objektĈ ke vzdouvání podlah. Parametry jednotlivých etáží u vrtĈ se tedy dopracovávaly dle pĈdorysĈ tak, aby se tyto negativní jevy co nejvíce eliminovaly. ZávĐr V prĈbĐhu provádĐní pĔípravných prací docházelo prĈbĐžnĐ k drobným zmĐnám projektu dle zastižené geologie a skuteĎností zjištĐných pĔi provádĐní. V pĔípadech, kdy bylo nutno umístit injekĎní trubky do jílĈ, nebyly výsledky vzniku kompenzaĎních úĎinkĈ tak pĔíznivé jako ve vrstvĐ štĐrkopískĈ. Tím bylo prokázáno vhodné umístĐní injekĎních trubek do vrstev ßuviálních sedimentĈ. VšeobecnĐ lze Ĕíci, že pĔi kompenzaci jednotlivých objektĈ bylo dosaženo zadaného požadavku – eliminace poklesĈ v maximální možné míĔe a tím minimalizace negativních úĎinkĈ na konstrukce kompenzovaných
objektĈ. Pro dosažení tohoto požadavku nebylo možné pĔed zahájením prací zpracovat všeobecná technologická pravidla a pracovní postupy s uniÞkovanými injekĎními parametry. Bylo nutné vyhodnocovat, jak již bylo opakovanĐ zmínĐno, souhrn informací o jednotlivých kompenzovaných objektech a operativnĐ injekĎní parametry upravovat. DĈležité bylo zachování kontinuity vyhodnocení informací a zmĐn injekĎních parametrĈ. K tomu sloužily výstupy z monitoringu provádĐných prací, jejich prvotní dokumentace, následné zpracování a porovnání jednotlivých výstupĈ mĐĔení s výstupy z provádĐné injektáže, což vyžadovalo
nepĔetržitou pĔítomnost technikĈ zhotovitele na stavbĐ. Na základĐ pĔíznivých výsledkĈ, díky kterým se podaĔilo udržet pĔedmĐtné objekty ve sklonech cca do 1 : 700 a bylo minimalizováno jejich sedání a kdy i jejich poškození bylo minimální, lze provedenou kompenzaĎní injektáž hodnotit jako pĔínosné aktivní opatĔení, které významnou mĐrou pĔispĐlo k minimalizaci poškození nadzemních objektĈ v tzv. zónĐ zvýšených rizik. Ing. Jiĕí Mühl, Petr Maláď, Zakládání staveb, a. s., s využitím Ďlánku z Ďísla 4/2008 od ing Josefa Mráze Foto: Libor ŠtĐrba
Road I/42 Brno – the City Ring Dobrovského, compensation grouting on the Královopolské Tunnels in Brno The following lines are a continued story to the article by Ing. Josef Mráz published in the Zakládání magazine no.4/2008, dealing with preparatory works for compensation grouting on the above named construction. By the favour of the author we re-publish some of the information necessary for understanding the facts presented below here. Let us remind the readers of rather demanding geological conditions in the driving area of the Dobrovského tunnels due to relatively low overburden as well as the dense built-up urban area over the driven tunnels presumably having averse effects on the mentioned built-up area. Besides passive safety elements for the surface developments, an active measure of compensation grouting was added to directly minimize deformations incurred by driving works, depending on the deformation evolvement as continuously monitored in the course of construction. This article also describes experience gained in the process of carrying out compensation grouting under the speciÞed structures.
Internetový portál pro odbornou stavební veřejnost. Přináší aktuální informace o stavebních materiálech a výrobcích a způsobech jejich použití; upozorňuje na poruchy vzniklé chybnou volbou technologie či nesprávným postupem; publikuje průzkumy stavebních materiálů.
www.imaterialy.cz