OBJEDNATEL A POŘIZOVATEL ÚZEMNÍHO PLÁNU OBECNÍ ÚŘAD NUČICE KUBROVA 31, 252 16 NUČICE, IČ 00233668 STAROSTA OBCE VLADIMÍR KUBÍK TEL. 311 678 715, FAX 311 670 123 e-mail
[email protected]
ZHOTOVITEL A VÝKONNÝ POŘIZOVATEL ÚP PRISVICH, s.r.o. NA NÁMĚSTÍ 63, 252 06 DAVLE, IČ 271101053 KANCELÁŘ ZELENÝ PRUH 99/1560, 140 02 PRAHA 4 JEDNATEL ING. LADISLAV VICH TEL. 241 444 053, FAX 241 444 053 e-mail
[email protected]
PROJEKTANT ÚZEMNÍHO PLÁNU
KUBIŠTOVA 6/1101, PRAHA 4, IČ 66473021 KANCELÁŘ TROJICKÁ 1/386, 128 00 PRAHA 2 VED. PROJEKTANT ING. AKAD. ARCH. PETR FOGLAR ZPRACOVATELÉ ING.PAVEL HOLUBEC ING. AKAD. ARCH. PETR FOGLAR ING.ARCH.ZUZANA FOGLAROVÁ TEL.,FAX 224 919 889 e-mail
[email protected]
PŘÍSLUŠNÝ KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJSKÝ ÚŘAD STŘEDOČESKÉHO KRAJE, IČ 70891095 ODBOR REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ODD.ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ, VED. ING.JAROSLAV SMÍŠEK TEL. 252 280 946, FAX 257 280 775
OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ:
UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ
A) Koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území ............................................................. 2 A.1) Vyhodnocení souladu návrhu ÚP s Politikou územního rozvoje ČR ....................................................................... 2 A.2) Vyhodnocení souladu návrhu ÚP s Územně plánovací dokumentací kraje ............................................................ 2 A.3) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území ........................................................ 5 A.4) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území ................................................................................................ 5 A.5) Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch ............................................................................................ 6 A.6) Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s požadavky stavebního zákona. ................................................. 7
B) Údaje o splnění zadání, Údaje o splnění pokynů pro úpravu návrhu ÚP v průběhu jeho projednání a další základní informace o pořízení územního plánu ................................................................................ 7 B.1) Okolnosti pořízení územního plánu Nučice............................................................................................................. 7 B.2) Použité podklady..................................................................................................................................................... 7 B.3) Údaje o splnění požadavků vyplývajících ze Zadání............................................................................................... 8 B.4) Údaje o splnění požadavků vyplývajících z pokynů po Společném jednání............................................................ 8 B.5) Údaje o splnění požadavků vyplývajících z pokynů pro podstatnou úpravu po veřejném projednání ..................... 9 B.6) Údaje o splnění požadavků vyplývajících z pokynů pro podstatnou úpravu po opakovaném veřejném projednání 9
C) Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 SZ), s odůvodněním potřeby jejich vymezení .................................................................................11 D) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení..................................................................................................11 D.1) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení................................................................................................................ 11 D.1.1) Pojetí územního plánu ....................................................................................................................................... 12 D.1.2) Územní koncepce .............................................................................................................................................. 12 D.1.2.1) Základní územní segmenty ............................................................................................................................. 12 D.1.2.2) Plochy s rozdílným způsobem využití ............................................................................................................. 13 D.1.2.3) Hodnoty území a urbanistická koncepce ........................................................................................................ 13 D.1.2.3.1) Pojetí veřejné infrastruktury ......................................................................................................................... 14 D.1.2.3.2) Významná veřejná prostranství ................................................................................................................... 14 D.1.2.4) Koncepce uspořádání krajiny.......................................................................................................................... 15 D.1.2.4.1) Zapracování ÚSES do Územního plánu ...................................................................................................... 15 D.1.2.4.2) Koncepce ÚSES .......................................................................................................................................... 15 D.1.2.4.3 Významné krajinné prvky (VKP) ................................................................................................................... 16 D.1.2.5 Geologie, nerostné suroviny a poddolovaná území ......................................................................................... 16 D.1.3) Nástroje realizace územní koncepce ................................................................................................................. 17 D.1.4) Stručný návod „jak číst územní plán“ ................................................................................................................. 17 D.2) Historický vývoj řešeného území .......................................................................................................................... 17 D.2.1) Sídlo .................................................................................................................................................................. 17 D.2.2) Administrativní a statistické údaje ...................................................................................................................... 18 D.2.3) Krajina ............................................................................................................................................................... 19 D.3) Bilance návrhového počtu obyvatel a počtu domů................................................................................................ 20 D.4) Doprava ................................................................................................................................................................ 21 D.5) Technická infrastruktura ....................................................................................................................................... 21 D.5.1) Elektrická energie .............................................................................................................................................. 21 D.5.2) Zásobování plynem ........................................................................................................................................... 22 D.5.3) Vodní hospodářství ............................................................................................................................................ 22 D.6) Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ...................... 22 D.7) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování...................................................................................... 23 D.8) Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití, než stanovuje vyhláška 501/2006 Sb. ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb. ............................................................................................................................................................ 23
E) Zpráva o vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí24 F) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ..........................................................................................................24 F.1) Zemědělský půdní fond ......................................................................................................................................... 24 F.2) Pozemky určené k plnění funkce lesa ................................................................................................................... 25
G) Vyhodnocení souladu návrhu ÚP s požadavky zvláštních právních předpisů ...................................25 G.1) Řešení požadavků civilní ochrany ........................................................................................................................ 25 G.2) Požární bezpečnost .............................................................................................................................................. 26
A) KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ A.1) Vyhodnocení souladu návrhu ÚP s Politikou územního rozvoje ČR Obec Nučice je dle Politiky územního rozvoje České republiky (PÚR ČR), schválené usnesením vlády České republiky č. 929 ze dne 20. července 2009, ve znění Aktualizace č. 1, schválené usnesením vlády č. 276 ze dne 15. dubna 2015, součástí rozvojové oblasti „OB1 Rozvojová oblast Praha“, vymezené pro řešené území správním obvodem města Černošice, obce s rozšířenou působností, koridoru železniční vysokorychlostní dopravy (VRT) „VR1 – v úseku Plzeň – Praha“ a koridoru VVTL plynovodu „P8 – koridor VVTL plynovodu DN 500 PN 63 vedoucí z podzemního zásobníku Háje (Příbram) k obci Drahelčice“. Pro řešení územního plánu nevyplývají z PÚR ČR žádné konkrétní požadavky. Výše zmíněné koridory a jevy jsou upřesněny v ZÚR Stč. kraje, a proto je jejich zapracování do ÚP diskutováno níže (kap. A.2) Obecně formulované republikové priority pro územní plánování a pro zajištění udržitelného rozvoje území (v PÚR kap. 2.2, odst 14-32), jako například: - při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků - chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, -zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. jsou v řešení územního plánu uplatněny (a podrobněji popsány v dalších kapitolách). A.2) Vyhodnocení souladu návrhu ÚP s Územně plánovací dokumentací kraje Územně plánovací dokumentace kraje, Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR Stč. kraje), byla vydána dne 7. února 2012 podle § 41 stavebního zákona, na základě usnesení Zastupitelstva Středočeského kraje č. 4-20/2011/ZK ze dne 19. prosince 2011, a je od 22. února 2012 účinná. Jelikož předmětem 1. aktualizace ZÚR Stč. kraje, vydané usnesením zastupitelstva Stč. Kraje č. 00718/2015/ZK ze dne 27.7.2015, bylo pouze řešení dálnice D3 a souvisejících staveb, tato aktualizace nemá na řešené území žádný dopad. Pro území obce Nučice ze ZÚR Stč. kraje vyplývají následující požadavky, jejichž řešení bylo v ÚP zpřesněno (vymezeno) a které byly vyjmenovány v kapitole 2 Zadání ÚP Nučice: •
doprava – koridor vysokorychlostní tratě – tunel Praha – Beroun (VPS: D200)
Vyhodnocení : Koridor VRT trati prochází jižním cípkem řešeného území a navíc v hluboko uloženém tunelovém úseku, takže žádné dopady v řešeném území nejsou uvažovány. Z tohoto důvodu byl i ochranný koridor pro dopravní stavbu v šíři 600 m (zde ZÚR), zúžen na 30 m. – koridor přeložky silnice II/101 (tzv. aglomerační okruh) v úseku Rudná – Tachlovice (VPS: D067) Vyhodnocení : Přeložka silnice II/101 je v ÚP vymezena koridorem proměnlivé šířky, do něhož se výsledné projektové řešené této dopravní stavby musí vejít. Koridor navazuje na stávající úsek této silnice na území Rudné, napojující ji na dálnici D5, vyhýbá se stávající zástavbě (vyjma dvou chatových objektů jižně od Krahulova) i navržené zástavbě v rozvojových plochách (Z6a, Z7, Z8, Z9) a poskytuje též určitý prostor pro realizaci případných protihlukových opatření, koridor dále uvažuje trasování nefunkčního úseku regionálního biokoridoru RK 1186, který přeložka silnice kříží. Jelikož konkrétní projektové řešené této stavby dosud není vypracované a analýza jejich územních souvislostí ukazuje, že jde o poměrně náročnou úlohu, Územní plán proto pouze stanovuje koridor, do kterého se tato stavba musí vejít, stejně jako vyjmenovává problematiky, které bude nutno v souvislosti s přípravou této stavby řešit. Ve výkresové dokumentaci jsou tyto limity v obecné rovině zachyceny právě vymezeným upřesněním tohoto koridoru, a textové části stručně prodiskutovány (viz kap D2.1.1 a E.3 Návrhu ÚP). Hlavní identifikované problémové okruhy jsou: a) křížení (ať už úrovňové či mimoúrovňové) přeložky silnice II/101 se silnicí III/10124, se železniční tratí č. 173 a s navrženou cyklostezkou Nučice-Loděnice, b) křížení/napojení se silnicí III/10126, c) křížení s biokoridorem RK 1186 (doporučeno formou rozšířeného ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC – UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (09-2015)
2
propustku pro malý vodní tok/meliorační strouhu), d) průchod mezi stávající zástavbou jižně od Krahulova s řešením napojení či křížení se stávající místní komunikací, e) průchod komunikace lesem (patrně v zářezu), východně od zastavitelné plochy Z6a, které je řešena též v Zadání regulačního plánu RP1, f) zátěž stávající i navrhované zástavby hlukem, řešení protihlukových opatření prakticky v celé délce průchodu přeložky územím Nučic. – zajistit v ÚP plochu pro přestupní terminály na kolejovou hromadnou dopravu (týká se především okolí Nučice-zastávka) Vyhodnocení : Projektantovi ÚP není znám žádný, a to ani ideový návrh, který by se touto problematikou zabýval, a nemá tedy žádný, ani rámcově kapacitní podklad, na jehož základě by bylo možné v územním plánu navrhnout nějaké řešení. Na druhou stranu, územní plán v okolí vlakové zastávky Nučice-zastávka nenavrhuje nic, co by případnému řešení přestupního terminálu bránilo. V těsné blízkosti zastávky je rozvojová plocha Z6b, určená pro blíže neurčenou občanskou vybavenost, ale jsou zde i nezastavitelné plochy luk (NS), či veřejné zeleně (PZ), které lze pro případnou stavbu přestupního terminálu využít. – v ÚP navrhovat nahrazení cyklotras nezávisle vedenými cyklostezkami, a to zejména v případech dálkových cyklotras, v území rozvojových oblastí a v turisticky atraktivních územích – trasy i stezky dle generelu Vyhodnocení :
V přiložené mapě je cyklogenerel z roku 2008 a zobrazen je „Návrh sítě cyklotras po zohlednění doporučených návrhů“. Fialově jsou vyznačeny cyklotrasy III. třídy, zeleně IV. třídy, okrově místní neznačené trasy. ÚP Nučice navrhuje vybudování a/nebo vyznačení cyklotras III. třídy, které v řešeném území představují páteřní (dálkové) trasy. Prioritu má cyklostezka Jinonice-Nučice-Rudná, která je zahrnuta do veřejně prospěšných staveb pod označením WD4.1 a je vyznačena i ve výkrese veřejně prospěšných staveb a opatření. V hlavním výkresu je dále vymezena cyklotrasa, procházející Nučicemi, Krahulovem a pokračující údolím Krahulovského potoka dále na západ k Loděnici (převážně podél železnice). V obci je navrženo tuto cyklotrasu vymezit v rámci veřejných prostranství v kombinaci cyklopruhů a cyklo-pikto-koridorů v hlavním dopravním prostoru, mimo zastavěné území bude cyklotrasa řešena jako stezka pro chodce a cyklisty se sloučeným provozem (viz kap D.2.4 Návrhu ÚP Nučice). Vedení dalších cyklotras (IV. třídy dle generelu a v rámci urbanistických os – viz obr. v kap. C.1 Návrhu ÚP Nučice) územní plán předpokládá pouze v obecné rovině (píše se o nich v textové části – kap. D.2.4) v rámci řešení veřejných prostranství obce. Stávající stav, kdy jsou tyto cyklotrasy vedeny po stávajícíćh silnicích sice nelze považovat za uspokojivý, leč vzhledem k rozvojovým prioritám obce a jejím omezeným finančním a organizačním možnostem, nezbývá, než se s tímto stavem, přinejmenším dočasně, spokojit. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC – UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (09-2015)
3
•
technická infrastruktura – koridor VVTL plynovodu Drahelčice – Háje (VPS: P01)
Vyhodnocení : Navržený VVTL plynovod prochází západní částí řešeného území, kterou se klikatí tak, aby se vyhnul jak chatové osadě „V Hlubokém“, tak se vyhnul terénní vyvýšenině, na které se nachází biocentrum LBC 65. Koridor této stavby kříží dálnici D5, silnici II/605, železniční trať č. 173, navrženou cyklotrasu/cyklostezku Krahulov-Loděnice, dálkový vodovodní přivaděč BKDZ (Beroun - Králův Dvůr - Zdice), na dvou místech kříží osu nadregionálního biokoridoru K54, který prochází zachovalým úsekem kulturní krajiny mezi Nučicemi a Loděnicí, a plynovod též protíná tok Krahulovského potoka, kde byl zjištěn výskyt kriticky ohroženého živočicha - raka říčního (Astacus astacus). Vzhledem k předpokládanému uložení plynovodu v zemi a vzhledem k jeho situování v málo zastavěném území lze předpokládat, že všechny tyto kolize a křížení jsou řešitelné běžnými technickými řešeními a že výsledná trasa plynovodu se snadno vejde do vymezeného koridoru, který byl pouze zmenšen o chatovou osadu. Kritické bude období výstavby, kdy je třeba dbát zejména na dopad výstavby na přírodní prostředí, respektive na provoz na příslušných dopravních a technických sítích. V návaznosti na realizaci plynovodu je nutno řešit i realizaci průchodu nadregionálního koridoru K54 územím a tedy i opatření k zajištění funkčnosti tohoto velice významného prvku ÚSES. •
územní systémy ekologické stability – nadregionální biokoridor (včetně ochranné zóny) K 54 – Pochvalovská stráň – Karlštejn, Koda –
regionální biocentrum RBC 1945 – Nučice, regionální biokoridory RK 1185 – Blýskava – Nučice a RK 1186 – Nučice – Škrábek
Vyhodnocení : Územní systém ekologické stability krajiny byl vymezen na podkladu ÚAP, které jsou v souladu se ZÚR, a dále upřesněn do měřítka územního plánu (a místy upřesněn vzhledem k parcelním hranicím v KN). Problematické je pouze řešení regionálního biokoridoru RK 1186, které je třeba koordinovat s konkrétním projektovým řešením přeložky silnice II/101, a část lokálního biokoridoru LBK 47+48. V těchto případech proto nebyly vymezeny ani plochy změn v krajině, které na ostatních místech ÚSES do území zapracovávají. Více viz kap. E.2 a E.3 Návrhu ÚP Nučice. •
urbanismus – ZÚR vymezuje sousední město Rudná jako lokální centrum, relevantním úkolem pro ÚP Nučice je koordinace rozvoje s tímto městem, zejména je doporučeno zlepšovat situaci v dopravním napojení spádového území Rudné
Vyhodnocení : Koncepce ÚP Nučice se koordinací rozvoje s městem Rudná zabývá, zejména v kapitolách B.1, C.1, D.1.1.1 a D.2.4 Návrhu ÚP. Je přitom konstatováno, že v území mezi Rudnou a Nučicemi existuje několik bariér, které užšímu provázání obou sídel v návrhovém období brání: obce jsou od sebe odděleny železniční tratí a i samotné Nučice obsahují z urbanistického pohledu „hluché jádro“ výrobně-skaldových areálů, které je tak rozdělují na „Nučice-sever“ a „vlastní Nučice“. V souladu s urbanistickou koncepcí Nučic (mozaika různorodých ploch, které je třeba propojit infrastrukturou kvalitních veřejných prostranství (urbanistických os) tak, aby tyto osy byly po celé délce průchozí/průjezdné a přívětivé pro všechny základní dopravní módy v sídle: pěší, cyklistické a motorizované – viz kap. C.1) je navrženo právě takto propojit i Nučice s Rudnou. Klíčové urbanistické osy jsou přitom stávající silnice II/101 a III/00517 a v případě výstavby v rozvojové ploše Z6a (u níž se požaduje vypracování regulačního plánu RP1) se takovouto významnou osou stane též silnice III/10127. Důležitou rekreační osou se dále pravděpodobně stane navrhovaná cyklostezka Nučice-Rudná (WD4.1), která zpřístupní přírodní plochy v Nučicích též pro obyvatele Rudné. Koordinaci rozvoje v Rudnou je zapotřebí též v případě zahájení výstavby v plochách Z10 a Z12, v nichž jde o výrobu a skladování, přímo navazující na rozvoj Business parku Rudná. Přeložka silnice II/101 mí spíše význam regionální (zlepšení dopravní dostupnosti obcí jižně od Nučic, zlepšení funkčnosti aglomeračního okruhu), leč je možné uvažovat i o propojení této přeložky s vlakovou
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC – UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (09-2015)
4
zastávkou Nučice-zastávka v Krahulově, respektive s případným záměrem na realizaci přestupního terminálu na kolejovou hromadnou dopravu (k tomu viz diskuse výše). •
Ochrana přírody a krajiny – ZÚR vymezuje cílové charakteristiky krajiny tak, že vymezuje krajinné typy – v řešeném území jde především o krajinu sídelní (S19) a ve východní části území o krajinu příměstskou (U17)
Vyhodnocení : ÚP Nučice řeší koncepci uspořádání krajiny v kapitole E.1 a shledává, že rozdělení na tyto dva typy krajiny je příliš hrubé a příliš málo respektuje krajinné charakteristiky řešeného území. V obrázku v této kapitole proto navrhuje vlastní rozdělení území do následujících krajinných typů (v závorce jsou uvedeny krajinné typy dle ZÚR, do nichž by tyto typy krajiny bylo možné zařadit – a takto tedy ZÚR – konkrétně výkres I.3 – aktualizovat): urbanizovaná postindustriální krajina, do níž spadá jak Rudná, tak Nučice-sever (krajina sídelní – S19), zemědělsko-suburbánní krajina, jejíž součástí jsou jak vlastní Nučice, tak okolní sídla Mezouň a Tachlovice, tak „Zelený prst“ (krajina příměstská – U17) a krajina kulturní, do níž by spadal i navazující les na území Mezouně a Vysokého Újezdu (krajina zvýšených hodnot kulturních a přírodních – H10). Podmínkou přiřazení Nučic, Mezouně, Zeleného prstu a území mezi Mezouní a Nučicemi do krajiny sídelní (S19), tak jak je to naznačuje ZÚR, je spatřována v realizaci přeložky silnice II/101 a případná výstavba na sousedících rozvojových plochách. Realizace tohoto záměru má ale dosti neurčitý časový horizont, a proto lze chápat vymezení krajiny sídelní v tomto území pouze jako záměr ZÚR (která tak počítá s urbanizací tohoto krajinného segmentu). V ÚP vymezenou krajinu kulturní (údolí Krahulovského potoka) však ÚP Nučic rozhodně nepovažuje za vhodnou k urbanizaci – zejména proto, že jí prochází nadregionální biokoridor K 54 – a právě proto navrhuje přeřazení tohoto krajinného segmentu do krajiny zvýšených hodnot kulturních a přírodních (H10), zástavbu v tomto území rozhodně nerozšiřovat a hospodaření v krajině podřídit imperativu trvalé udržitelnosti, resp. ochrany přírody a krajiny. –
Zásady plánování změn v krajině sídelní (S19): vytvářet kvalitní obytný standard sídelní krajiny, změny ve využití území nesmí snižovat obytný standard krajiny sídelní a likvidovat či znehodnocovat její existující krajinářské hodnoty
Vyhodnocení : ÚP Nučic přispívá k vytváření kvalitního obytného standardu sídelní krajiny zejména důrazem na kvalitu veřejných prostranství (viz kap. B.1, C.1, D.1.1). Krajinářské hodnoty jsou chráněny jak nevymezováním dalších rozvojových ploch nad rámec těch, které jsou již obsažené v platné dokumentaci, tak požadavkem na zpracování regulačního plánu největší obytné rozvojové lokality (Z6a, RP1). Nicméně tato plocha byla do územně plánovací dokumentace zařazena již v předchozích dobách c, v rámci pořízené změny ÚPnSÚ Nučice. –
Zásady plánování změn v krajině příměstské (U17): vytvářet kvalitní prostředí pro krátkodobou rekreaci obyvatel vlastního území i centra (center) osídlení, změny ve využití území nesmí snižovat její rekreační potenciál a prostupnost pro nemotorovou přepravu
Vyhodnocení : Předpoklady pro krátkodobou rekreaci ÚP vytváří zejména vymezením cyklostezky Jinočany-Nučice-Rudná (WD4.1), cyklotrasy Nučice-Krahulov-Loděnice a vymezením přírodně-rekreačních ploch změn v krajině K3 (VPO1) a K4. A.3) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území S Nučicemi sousedí následující obce: město Rudná a obce Jinočany, Dobříč, Tachlovice, Mezouň, Vysoký Újezd, Loděnice a Chrustenice. Co se týče koordinace územního plánu se sousedními obcemi, Nučice mají významnější vazbu na Rudnou, ale úzké území vazby existují též s Mezouní a Tachlovicemi. Jinočany a Dobříč jsou už od Nučic dále, leč jejich vazby by měla zlepšit navržená cyklostezka Jinočany-Nučice-Rudná, popř realizace dalších opatření v území přírodně-rekreační plochy P13. Vazby s Loděnicí může posílit též cyklotrasa Nučice-KrahulovLoděnice, leč její realizace se předpokládá spíše ve vzdálenějším horizontu (tento záměr je však rozhodně třeba s obcí Loděnice koordinovat). Další obce s Nučicemi sousedí pouze okraji svých katastrálních území a přímé vazby tedy prakticky neexistují ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC – UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (09-2015)
5
S Mezouní je nutno koordinovat především řešení záměru přeložky silnice II/101 a přidruženého úseku regionálního biokoridoru RK 1186. A.4) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území Zastavěné území Nučic sestává z většího počtu vzájemně oddělených funkčních ploch. Jde o mozaiku ploch bydlení a výroby, které se rozkládají jak v blízkosti malého historického jádra původní vsi, tak zejména okolo historicky vzniklého propletence železnic a silnic. Největší plochu zastavěného území tvoří vlastní Nučice, tj. historické jádro obce, které se postupně rozšířilo na východ i na západ (Krahulov). Toto území slouží primárně pro bydlení (a je zde i základní občanská vybavenost), pouze v jeho severní části se nachází dva menší areály výroby a skladování. Ačkoli se v tomto území nachází určité množství proluk, jde o území poměrně kompaktní a intenzivně využité. Vymezené zastavitelné plochy Z1, Z2, Z3 a Z4 pouze zaplňují větší proluky v tomto území. Centrum Nučic má příjemný charakter příměstské vsi (náves, kostelík, rybníček) a jak Krahulov, tak lokalita „Na čtyřce“ představují kvalitní příměstské bydlení. Ulice Báňská a lokalita okolo ul. Paredlíkova jsou bohužel kvalitní výrazně méně (velká hustota zástavby, velká sériovost domů, nepříliš kvalitní až neexistující veřejná prostranství). Další velké plochy zastavěného území navazují spíše na sousední Rudnou. V prvé řadě jde o tzv. Nučicesever, kde jsou situovány jak dva výrobní areály (vč. poměrně velkého areálu „Vinice“), tak obytná zástavba. I zde jsou dosud proluky v obytném území, ale jsou postupně zastavovány. Problémem této plochy je její odtrženost jak od Nučic, tak od Rudné a nepřítomnost občanské vybavenosti. Můžeme tak hovořit o jakémsi „vnitřním Nučickém satelitu“. Jeho charakter se dosti podobá výše zmíněné lokalitě Paderlíkova. I přes nízkou urbanistikou kvalitu však má poměrně dobrou dopravní obslužnost, neboť se nachází v těsné blízkosti železniční stanice Rudná. Další plochy, navazující na Rudnou a prostorově, ale ještě více dopravně a funkčně oddělené od Nučic, představují plochy výroby – areál Business parku Rudná (VL), a plochy výroby (VL) a jezdectví (SJ) „Na Desítce“. Jejich výhodou je, že jejich dopravní obsluha nijak neobtěžuje obytné území, neboť jsou přímo napojeny na MÚK Rudná a tedy i na nadřazenou silniční síť. Jejich využití lze tedy považovat za účelné. Poměrně velká a urbanisticky hodnotná je rekreační lokalita „V Hlubokém“, nacházející se na ostrohu v západní části území. Rekreační využití (chaty - RI) podtrhuje charakter místa a lze ho považovat za zcela vhodné. Součástí lokality je několik větších nezastavěných proluk, vymezených jako plochy veřejné zeleně (PZ). Tyto volné plochy je třeba považovat za významnou součást charakteru této lokality (tj., že není zastavěná zcela) a rozhodně je nezastavovat. Urbanistický vývoj této lokality lze považovat za ukončený – rozhodně se nedoporučuje její rozšiřování ani zahušťování. Další plochy zastavěného území představuje poměrně velké množství menších ploch skladování (4x), bydlení (8x), rekreace (2x) a technické vybavenosti (1x), které jsou rozmístěny porůznu po celém území obce a jejichž další rozšiřování se rozhodně nedoporučuje. A.5) Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Územní plán Nučic (ÚP) zastavitelné plochy pouze přejímá z platného Územní plán sídelního útvaru Nučice , ve znění jeho změn č. 1 až č. 8 (ÚPnSÚ). Dynamiku rozvoje obce dobře dokládá údaj, že pouze v průběhu projednávání ÚP se zvýšil počet obyvatel z 2011 (na konci roku 2012) na 2128 (na konci roku 2014), tj. zhruba o 6%. Počet dokončených bytů dle ČSÚ v posledních 5 letech ukazuje následujcí tabulka: Dokončené byty
Byty celkem v rodinných domech v bytových domech
2010
87
76
-
2011
32
29
-
2012
9
4
-
2013
4
4
-
2014
9
8
-
V současné podobě ÚP obsahuje celkem 14,67 ha ploch bydlení a ploch smíšených obytných. Z toho zhruba 4 ha pouze doplňují zastavěné území, takže jde de facto o větší proluky (Z1, Z2, Z3, Z4), a mimo to
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC – UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (09-2015)
6
bylo v zastavěném území napočítáno zhruba 58 stavebních pozemků. To dohromady umožňuje výstavbu zhruba 96 rodinných domů v současných mezích sídla. Z ÚPnSÚ však byly přejaty i poměrně velké rozvojové plochy Z6 a Z8, které umožňují výstavbu dalších zhruba 75, resp. 31 domů, čímž dojde k rozšíření Nučic dále na východ, prakticky až k limitu, představovaném lesními pozemky a trasou v ZÚR vymezené přeložky silnice II/101. Lineární analýza ukazuje, že pokud by výstavba pokračovala průměrným tempem za posledních 5 let (tj. cca 28 RD ročně), tak aktuální nabídka stavebních pozemků (dle bilance v kap.D.3 jde zhruba o 208 stavebních pozemků) bude vyčerpána během 8 let. Obdobně, pokud bychom uvažovali přírůstek počtu obyvatel (za posledních 14 let je to průměrně 86 obyv/rok, za poslední 3 roky průměrně 63 obyv/rok), tak bilancovaná maximální kapacita (dle kap. D.3 ÚP Nučic umožňuje výstavbu pro cca 625 obyv.) by byla využita za 7 až 10 let. Co se týče ploch výroby a skladování, ilustrativní je fakt, že jen v průběhu projednávání ÚP byla zastavěna plocha Z11, o výměře 8,62 ha. Aktuálně ÚP nabízí 3,23 ha výrobních ploch (a k tomu je 3,75 ha v ploše územní rezervy R1). Výsledek této stručné analýzy trendů ukazuje, že vymezené kapacity rozvojových ploch (společně s vnitřními rezervami zastavěného území) mohou být snadno vyčerpány již během následující dekády. Zastavitelné plochy Z8a, Z8b a mezilehlá plocha PV byly v průběhu projednávání sloučeny do jedné plochy Z8, a ta byla následně rozšířena až ke koridoru přeložky silnice II/101 (tj. v rozsahu dle ÚPnSÚ) – výsledná plocha Z8 má výměru 2,60 ha (tj. byla po opakovaném veřejném projednání rozšířena o 1,26 ha). A.6) Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s požadavky stavebního zákona. Územní plán Nučic byl vypracován v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Okolnosti jeho pořízení a použité podklady jsou uvedeny níže v kap. B.1 a B.2. Zadání bylo zpracováno podle zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Obsah návrhu ÚP byl zpracován dle požadavků přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Plochy s rozdílným způsobem využití rozčleněny a jejich využití stanoveno v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území a souladu s metodikou MINIS verze 2.2 (2010). Územní plán byl projednán postupem podle stavebního zákona. Návrh územního plánu Nučic je v souladu s požadavky stavebního zákona a s jeho prováděcími předpisy. B) ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ÚPRAVU NÁVRHU ÚP V PRŮBĚHU JEHO PROJEDNÁNÍ A DALŠÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU B.1) Okolnosti pořízení územního plánu Nučice Zastupitelstvo obce Nučice rozhodlo podle § 6 odst. 5 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), usnesením č. 4/2009 ze dne 17. června 2009 o pořízení územního plánu Nučic (dále jen „územní plán“ nebo také „ÚP“), který nahradí stávající územní plán sídelního útvaru Nučice (dále také jen ÚPnSÚ Nučice), ve znění jeho změn č.1 až 8. V souvislosti s rozhodnutím Zastupitelstva obce Nučice o pořízení ÚP bylo následně rozhodnuto podle §46 odst. 3 stavebního zákona Zastupitelstvem obce Nučice usnesením č. 1/2012 ze dne 15. února 2012 o 46 návrzích na pořízení územního plánu, které byly podány na Obecním úřadu Nučice do 4. července 2011. Zastupitelstvem obce Nučice bylo schváleno do Zadání ÚP zařadit 4 návrhy kterým bylo vyhověno. Dále byly Zastupitelstvem obce Nučice schváleny podněty ze strany obce Nučice, které byly rovněž zařazeny do Zadání územního plánu. B.2) Použité podklady Návrh územního plánu (ÚP) Nučice vychází ze : Zadání územního plánu Nučic, schváleného dne 17.10.2010 (na dokumentaci spolupracoval PRISVICH, s.r.o. a Ludmila Svobodová, starostka obce Nučice, určený zastupitel) Územní plán Nučic – doplňující průzkumy a rozbory (Foglar architects, 07/2011) Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR), schválené dne 20.7.2009 územně plánovací dokumentace: Územní plán sídelního útvaru Nučice (ÚPnSÚ), schválený dne 7.3.1995, ve znění jeho změn č. 1 až č. 8. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC – UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (09-2015)
7
Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR), vydané dne 7.2.2012 a územně plánovacích podkladů: Územně analytické podklady (ÚAP) pro správní obvod ORP Černošice z roku 2008 a jejich aktualizace z roku 2010 Vyhodnocení požadavků vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR a Zásad územního rozvoje Středočeského kraje je zhodnoceno v kap. A. B.3) Údaje o splnění požadavků vyplývajících ze Zadání Požadavky na řešení, vyplývající ze Zadání dále rozvíjejí a upřesňují požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace kraje (ZÚR) a PÚR, a proto, aby nebyl pouze opakován obsah kap. A, jsou dále zmíněny pouze požadavky, které výše zmíněny nejsou a které Návrh ÚP Nučice nesplňuje (ostatní požadavky považuje projektant za splněné): Kap. 3: „prověřit zajištění dostatečné likvidace splaškových vod a dopravní obslužnosti u stávajících staveb pro rodinnou rekreaci“ – k odkanalizování chatové lokality „V Hlubokém“ nejsou k dispozici dostatečné prostředky. Splaškové vody budou i nadále likvidovány současným způsobem (sváděny do fekálních jímek a odváženy k likvidaci feka-vozy). Dopravní obslužnost stávajících staveb pro rodinnou rekreaci je přiměřená, výstavba nových komunikací či rekonstrukce těch stávajících je ekonomicky neodůvodněná a navíc by kolidovala s ochranou přírody a krajiny, která má mít ve sledovaném krajinném segmentu přednost. Kap. 3: „stanovit, které plochy na území obce budou umožňovat rekolaudaci staveb na bydlení“ – ÚP žádné takovéto plochy nevymezuje. Všechny rekreační plochy v území jsou považovány za stabilizované a jejich rekolaudace na bydlení se nepředpokládá. Kap. 3, kap. 6: „rozlišit místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace“ – protože celé řešené území má obytný charakter, jsou i všechny cesty v krajině (které propojují buď Nučice s okolními sídly, anebo zpřístupňují jednotlivé objekty) vymezeny jako součásti ploch veřejných prostranství – a tedy jde o místní komunikace. Kap. 4: „prověřit možnost vytvoření centra obce“ – jelikož v Nučicích není rozpoznatelná žádná urbanistická koncepce a sídlo má „hluché jádro“, je velice obtížné (přinejmenším v návrhovém období) vytvářet jakékoli významnější centrum obce nežli je stávající historické jádro s návsí, které jako centrum obce do značné míry funguje. Vzhledem k mozaikovitému charakteru území lze výhledově uvažovat spíše o směřování k polycentričnosti území, tj. k vytvoření dalších, sekundárních center. Jedním potenciálním místem pro takovéto sekundární centrum obce je okolí vlakové zastávky v Krahulově (v případě, že zde byl realizován přestupní terminál na kolejovou hromadnou dopravu) a druhým je území okolo trojúhelníku ulic Karlovotýnská, Báňská a Na Trojce, popř. ul. Karlovotýnská až ke křižovatce s ulicí K Nádraží (zde je však podmínkou vytvoření centra přestavba stávajících výrobních a skladovacích areálů (tj. lokalit „o“, „p“ a „r“ dle obrázku v kap. C.1 Návrhu ÚP) na obytné území – což se v současné době nejeví jako reálné). Kap.6: „vymezit místa pro umístění kontejnerů pro separovaný sběr“ – tuto problematiku není třeba řešit v ÚP (jde o příliš velkou podrobnost, kontejnery jsou již umístěné v rámci veřejných prostranství). Kap. 10: „respektování záměru na rekonstrukci trati Praha – Rudná u Prahy – Beroun“ – projektantovi nejsou známy žádné dopady této rekonstrukce na vymezení ploch s rozdílným způsobem využití (tj. například přeložka této trati). B.4) Údaje o splnění požadavků vyplývajících z pokynů po Společném jednání Pokyny pro úpravu návrhu územního plánu Nučic po společném jednání, které byly stanoveny pořizovatelem (ze dne 15. 11. 2013) byly do Návrhu územního plánu zapracovány. Pokyny 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 14, 15, 19, 20, 26, 29, 34, 35, 39 byly zapracovány do textové části, jednalo se zejména o doplnění regulativů o konkrétní požadavky, které vyplynuly z projednání Návrhu ÚP. Pokyn 5 – ochranná pásma silnic II. a III. třídy v koordinačním výkrese byla zakreslena. Pokyny 13, 18, 21, 22, 25, 27, 31, 32 byly zapracovány do výkresové části. Pokyn 16 – do hlavního a koordinačního výkresu byla doplněna překryvná funkce: „plocha, u níž lze žádat o vynětí z PUPFL“, do níž byl pozemek 420/11 zařazen. Příslušným způsobem byla upraven i text kap. F Návrhu ÚP a kap. F.2 tohoto Odůvodnění ÚP. Pokyn 17 – šířka koridoru VRT byla dle pokynu upravena na 50 m. Do hlavního a koordinačního výkresu byla doplněna překryvná funkce: „plochy dopravní infrastruktury – drážní – zařízení staveniště pro stavbu VRT“, do níž bylo zařazeno území dle přílohy stanoviska MD. Překryvná funkce byla doplněna též do kapitoly F Návrhu ÚP. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC – UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (09-2015)
8
Pokyny 23 a 24 – do zastavitelných ploch byly zařazeny plochy VL Z13 resp. Z14 v rozsahu návrhových ploch dle změny č.1 ÚPnSÚ, což bylo zakresleno do grafické části a příslušným způsobem byly upraveny i texty návrhu (kap. C.1 a tabulka v C.2) i odůvodnění ÚP (tabulky v kap. D.3 a tabulky a text kap. F.1). Pokyn 28 – pojem plochy zeleně sídelní byl z důvodu uvedení do souladu s vyhláškou č.501/2006 Sb dle pokynů vypuštěn: část ploch v zastavěném území byla přeřazena do ploch BI (pozemky 1145, 1144/4 a 1144/3), část (tj pozemky a 420/7, 291/34 a 291/77-81) do plochy RZ – „plochy rekreace – zahrady“. Příslušným způsobem byla následně upravena kap F návrhu ÚP a kap. D.8 tohoto Odůvodnění ÚP. Pokyn 30 – plocha PP1.1 byla z výkresu VPS vypuštěna stejně jako z kap. H Návrhu ÚP. Pokyn 33 – koridor VRT má samostatnou plochu s rozdílným způsobem využití: DZ-K stavby-drážní- VRT (překryvná funkce)
Koridor
dopravní
Pokyn 36 – pozemek poz.č.st. 530 (čp.353) byl zařazen do ploch pro bydlení (stávající RD). B.5) Údaje o splnění požadavků vyplývajících z pokynů pro podstatnou úpravu po veřejném projednání Pokyny pro podstatnou úpravu návrhu územního plánu Nučic po veřejném projednání, stanovené pořizovatelem ve spolupráci s určeným zastupitelem, starostou obce Vladimírem Kubíkem, byly do zapracovány následujícím způsobem: VP*1 – ochranné pásmo silnic bylo zapracováno a doplněno do koordinačního výkresu. VP*2 – Zastavitelná plocha Z14, o výměře 4,22 ha, byla z dokumentace vypuštěna, v západní části plochy o výměře cca 4200 m2 byla nahrazena zastavenou plochou pro výrobu a skladování – sklady a lehký průmysl (VL) a na zbytku plochy byla nahrazena plochou územní rezervy pro výrobu a skladování, označenou R1 (VL), o výměře 3,71 ha. VP*3 – Požadavek na posouzení záměrů v plochách VL, zda tyto záměry budou či nebudou podléhat zjišťovacímu řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. byl do textové části doplněn. VP*4 – Byly prověřeny vymezené plochy s využitím NL-plochy lesní a grafická část ÚP byla uvedena do souladu s aktuálními údaji KN ke dni 6.6.2014, současně tak byla upravena hranice 50m od okraje pozemků PUPFL („ochranné pásmo lesa“). Část pozemků, v návrhu ÚP původně zařazených do ploch NL, byla přeřazena do ploch zeleně jiného funkčního využití (NP, NS). V*5 – Navrhované významné pěší propojení v centru obce bylo vypuštěno. VP*6 – Rozvojová plocha Z10 byla o 0,40 ha zvětšena a plocha změn v krajině K8 adekvátně zmenšena. VP*7 – příslušná plocha (pozemek 1156/11) byla upravena – přeřazena do ploch VL. VP*8 – Navržené významné pěší propojení v centru obce bylo vypuštěno a část vypuštěné plochy PV, přiléhající k rozvojové ploše Z4a byla zařazena jako plocha PZ, vytvářející stejnou distanci od vodního toku, jako je tomu podél plochy Z4b. VP*9 – Rozvojová plocha Z8b byla rozšířena o pozemky s vydaným ÚR a byla upravena jihozápadní hranice zastavitelných ploch v této části území, aby byla zachována jejich celistvost. Vymezení koridoru přeložky silnice II/101, stejně jako regionálního biokoridoru RBK 1186/30 bylo v tomto místě dle Pokynů a pozemkových hranic upraveno. VP*10 – Text byl vypuštěn. VP*11 – Podmínky využití plochy SV byly doplněny tak, že požadovaná velikost nově oddělovaných stavebních pozemků byla stanovena v souladu s Pokyny takto: -minimální velikost nově oddělovaných stavebních pozemků pro izolované RD: 800 m2 -minimální
velikost nově oddělovaných stavebních pozemků pro dvojdomy: 1200 m2
-minimální
velikost nově oddělovaných stavebních pozemků pro řadové rodinné domy:
vnitřní sekce- 300 m2 , krajní sekce- 450 m2 VP*12 – plocha změny v krajině K9 byla z dokumentace vypuštěna. VP*13 – Plocha OV6 byla změněna na plochu SV. VP*14 – Při zpracování upraveného návrhu pro opakované VP byla použita aktualizovaná mapa KN, současně tak došlo k aktualizaci zastavěného území ke dni 6.6.2014 (plocha Z11 byla vypuštěna z důvodu, že dle současného stavu v území je již plochou zastavěnou).
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC – UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (09-2015)
9
B.6) Údaje o splnění požadavků vyplývajících z pokynů pro podstatnou úpravu po opakovaném veřejném projednání Pokyny pro podstatnou úpravu návrhu územního plánu Nučic po veřejném projednání, stanovené pořizovatelem ve spolupráci s určeným zastupitelem, starostou obce Vladimírem Kubíkem, byly do zapracovány následujícím způsobem: VP-O*1 – Zrušená zastavitelná plocha Z14 o výměře 4,22 ha byla rozčleněna na zastavěné území (0,43 ha – plocha VL), územní rezervu R1 (3,75 ha) a nezastavěné území (0,04 ha – převážně pozemek 548/3 mezi zastavěnou plochou a lesem – plocha NZ). Zastavěné území bylo vymezeno na západní části pozemku 548/4 dle ortofotomapy na nahlizenidokn.cuzk.cz VP-O*2 – ochranné pásmo silnic bylo v koordinačním výkresu upraveno VP-O*3 – zastavitelné plochy Z8a, Z8b a mezilehlá plocha PV byly sloučeny do jedné plochy Z8, a ta byla následně rozšířena až ke koridoru přeložky silnice II/101 (tj. v rozsahu dle ÚPnSÚ) – výsledná plocha Z8 má výměru 2,60 ha (tj. byla po opakovaném veřejném projednání rozšířena o 1,26 ha). VP-O*4 – veřejně prospěšná stavba WD3.1 byla z výkresu VPS vypuštěna, stejně jako z tabulky v kap. G.1 ÚP Nučic VP-O*5 – schéma veřejných prostranství v kap C návrhu ÚP bylo aktualizováno VP-O*6 – požadovaný text z nepřípustného využití plochy VL byl vypuštěn, takže z kap. 3.4 Návrhu ÚP byla vypuštěna i věta „Územní plán nevymezuje žádné plochy, které by byly producentem nebezpečných odpadů.“ VP-O*7 – požadovaný text z přípustného vypuštění plochy VL byl doplněn VP-O*8 – max. výška staveb v podmínkách prostorového uspořádání plochy VL upravena na 12,5 m VP-O*9 – označení plochy OV6 vypuštěno z HLV a KOORD výkresu, z podmínek využití ploch OV a ze schématu veřejných prostranství na str. 3 ÚP Nučic VP-O*10 – koridor přeložky silnice II/101 byl na několika místech zúžen ze 180 m požadovaných v ZÚR tak, aby respektoval stávající zástavbu, tj. zejména existující úsek silnice mezi budovami v rámci skladového areálu Rudná (zúžení na prostor mezi budovami, tj. na 50 m), stávající stavby v ploše VL západně od Krahulova (zúžení na 115 m) a pás domů mezi Nučicemi a Mezouní (zúžení na 100 m). Koridor byl dále zúžen v místech rozvojových ploch, které ÚP přebírá z ÚPnSÚ, tj. západně od plochy Z6a (zúžení na 130 m) a jihozápadně od plochy Z8. Vzhledem k pokynu VP-O*3, který doplnill plochu Z8 na původní výměruhranice dle ÚPnSÚ, byl koridor přeložky silnice II/101 zúžen na 125-155 m. Tyto úpravy respektují bod 4.1.2.1 (odst. 138) ZÚR Stč. Kraje: „Výše uvedené šířky mohou být proměnné, resp. menší, v závislosti na podmínkách průchodu koridoru daným územím s ohledem na jeho hodnoty a konfiguraci terénu.“ Regionální biokoridor RKB 1186/20, který tímto místěm též prochází, byl upraven tak, aby respektoval ZÚR Stč. Kraje, takže LBC 66 bylo trochu zmenšeno (zúženo) a koridor se v místě křížení silnice III/10126 rozšířil mírně na jih. VP-O*11 – komunikační propojení mezi plochami VL a VF bylo zrušeno a o tuto plochu bylo zmenšeno i zastavěné území. VP-O*12 – plocha K1, v souladu s ÚPnSÚ, vymezena jako plocha NZ. VP-O*13 – plochy NS v lokalitě „Na Čtyřce“ vymezeny, v souladu s ÚPnSÚ, jako plochy NZ VP-O*14 – plocha OV3 byla aktualizována dle zaslaného podkladu. VP-O*15 – výkres č.3 byl přejmenován na Výkres koncepce technické infrastruktury VP-O*16 – upravený návrh byl vypracován nad mapou KN ze dne 6. 9. 2015, díky čemuž byla aktualizována hranice zastavěného území. Změny oproti KN ze dne 6. 6. 2014 jsou tyto: částečně zastavěny byly plochy Z2b a Z3, plocha Z5 byla zastavěna zcela a do plochy Z6a byla doplněna stavba technické infrastruktury. Aktualizována byla též tabulka v kap. C.2 návrhu ÚP a související tabulky dále v odůvodnění (zábory, bilance ploch apod.). VP-O*17 – do kap. J textové části ÚP Nučic bylo doplněno, že u RP1 jde o regulační plán za žádost VP-O*18 – vyhodnocení souladu PÚR ČR ve znění Aktualizace č.1 bylo doplněno do textové části tohoto odůvodnění (kap. A.1). VP-O*19 – do zápatí textových částí doplněno, že jde o úpravu k opakovanému veřejnému projednání VP-O*20 – V návrhu ÚP byly očíslovány odstavce, písmena a body. Redukce komentářů a popisných údajů byla provedena následujícím způsobem: kapitoly B.1 a B.2 byly zestručněny, začátek kap. D zkrácen a ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC – UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (09-2015)
10
částečně přesunut do odůvodnění (kap. D.1.2.3.1 „Pojetí veřejné infrastruktury“ a D.1.2.3.2 „Významná veřejná prostranství“). Do odůvodnění byla přesunuta též značná část kap. E, zejm. část kap. E.3 (do kap. „D.1.2.4.2 Koncepce ÚSES)“ a kap. „Zapracování ÚSES do Územního plánu“ a „Významné krajinné prvky (VKP)“ (jako kap. D.1.2.4), díky čemuž byly přečíslovány stávající kap. „Nástroje realizace územní koncepce“ (D.1.2.3 → D.1.3) a „Stručný návod „jak číst územní plán““ (D.1.2.4 → D.1.4) a z grafické části hlavního výkresu vypuštěn jev „návrh vymezení registrovaných VKP“, který je tak zachycen pouze ve výkresu koordinačním. Do Odůvodnění byla dále přesunula větší část kap. E.8 „Geologie, nerostné suroviny a poddolovaná území“ (nyní kap. D.1.2.5 tohoto odůvodnění). Popisné části začátku kapitol B.2, C, D a E, které jsou důležité pro pochopení textu výroku, byly přesunuty do Odůvodnění (do kap. D.1). Popisy, které jsou důležité pro orientaci v dokumentaci, jsou uvedeny kurzívou (začátek kapitol B, C, D a E). VP-O*21 – Do odůvodnění byly doplněny kapitoly A.5 „Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch“ a A.6 „Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s požadavky stavebního zákona. VP-O*22 – formulace podmínky v kap. F.7.1.5c byla upravena, přičemž bylo doplněno, že jde o pozemní komunikace v zastavěném území. VP-O*23 – zastavitelná plocha Z13 byla přesunuta a vymezena podle pokynů – nyní má výměru 1,33 ha (tj. stejnou, jako původní plocha Z13) VP-O*24 – komunikace Na Vinici byla vymezena jako plocha veřejných prostranství (PV), z větší části dle aktualizovaného KN, a krátký, v KN nevymezený úsek, vymezen jako plocha PV-návrh. O tuto komunikaci byla adekvátně zmenšena rozvojová plocha Z1b. VP-O*25 – chodník u bažantnice vyznačen jako plocha PV i významné pěší propojení v centru obce. VP-O*26 – Zóna aktivního odpočinku dle ÚPnSÚ byla ponechána jako plocha přírodní (NP), neboť tato plocha využití jako lesopark umožňuje. V souladu se záměrem registrace tohoto území jako VKP byl LBK 47+48 rozšířen tak, aby pokrýval celou plochu, která je navrhována jako VKP (tj. rozšíření zhruba o 5 ha). VP-O*27 – v rekreační lokalitě V Hlubokém byly veškeré vymezené plochy veřejné zeleně (PZ) vymezeny jako plochy stavb pro rodinnou rekreaci (RI) – celkem jde o 1,28 ha ploch. VP-O*28 – Do tabulky v kap. C.2 ÚP Nučic, textu kap. D.3.3.2 ÚP Nučic a do přípustného využití ploch BV a BI (kap. F ÚP Nučic) byl doplněn požadavek na podmínění výstavby v plochách Z1b, Z6a a Z6b intenzifikací ČOV Nučice. Další úpravy: 29 – Pruh navržené zeleně jižně od rozvojové plochy Z4, dříve bez označení, byl označen jako plocha změny v krajině K9 (plocha tohoto označení byla v dřívější etapě pojednávání vypuštěna). 30 – Plocha VPS, původně vymezená jako veřejně prospěšné opatření s možností vyvlastnění (VPO1) byla přesunuta mezi plochy VPS, pro které lze uplatnit předkupní právo (nyní označena jako PP1). 31 – Plocha TI (ČOV Nučice) byla rozšířena o pozemky parc.č. 79/1 a 79/4 , tj. v souladu se skutečným využitím těchto pozemků. Díky tomu byla vypuštěna plocha PZ, která zde byla vymezena původně. 32 – V odstavci D.3.3.3.1 byl vypuštěn text“ „Změny v systému dešťové kanalizace se nepředpokládají.“ a do odstavce D.3.3.3.4 byl doplněn text: „Při opravách a budování dopravní infrastruktury se všude tam, kde to podmínky umožní, požaduej vybudování dešťové kanalizace.“ 33 – V odstavci D.3.4.1 bylo doplněna separace kovů, kuchyńských tuků a svoz bioodpadu. 34 – LBC 60 byl rozšířen na celou související plochu NP, tj. o 2,8 ha. 35 – Výřez výkresu I.3 ze ZÚR byl přesunut z kap. B.2 ÚP Nučic do kap. D.1.2.1 tototo odůvodnění. 36 – Obrázky v kapitolách C.1 a E.1 Návrhu ÚP byly přejmenovány na schémata. 37 – Do kap. A.2 tohoto odůvodnění byla doplněna zmínka o 1. aktualizaci ZÚR Stč. Kraje z 27.7.2015, která se však řešeného území nikterak nedotýká.
C) VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 ODST. 1 SZ), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ § 43 odst. 1 byl doplněn o: „Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí.“ ÚP Nučic žádné záměry nadmístního významu neobsahuje. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC – UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (09-2015)
11
Ze záměrů, které jsou v ÚP a jeho odůvodnění diskutovány, ale nikoli podrobněji rozpracovány (protože k nim neexistuje žádná podrobnější dokumentace), lze na tomto místě zmínit pouze dva záměry, které by, v případě jejich realizace, měly nadmístní význam: -
přestupní terminál na kolejovou hromadnou dopravu u vlakové zastávky Nučice-zastávka (v Krahulově), který je zmíněn v Zadání ÚP Nučice
-
přírodně-rekreační plocha P13 v prostoru mezi Nučicemi, Rudnou, Jinočany a Dobříčí, vymezená v dokumentaci „Zelené pásy: vytvoření podmínek pro vznik veřejně přístupné zeleně“ (U-24, 2009)
Ani jeden z těchto záměrů však dosud nemá reálné obrysy, a proto není v ÚP nikterak rozpracován. Nicméně řešení ÚP Nučic nezamezuje realizaci tohoto záměru vymezením jiných zastavitelných ploch v zájmovém území. D) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ D.1) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení Kapitola D.1 pojednává o struktuře územního plánu a o postupu jeho vyhotovení. Kapitola D.2 předestírá historický vývoj území, z něhož navržená koncepce vychází a na nějž navazuje. V kapitole D.3 je bilancován počet obyvatel a domů, historické trendy a jejich výhled v návrhovém období (tj. cca další dvě desetiletí), což představuje důležitý podklad pro dimenzování občanské vybavenosti a dalších sítí. Ty jsou následně stručně zmíněny v kap. D.4 (doprava) a D.5 (technická infrastruktura). V kap. D.6 je navržená koncepce vyhodnocena vzhledem k jejím předpokládaným dopadům na udržitelný rozvoj území a v kap. D7 je vyhodnocen soulad s cíli a úkoly územního plánování. D.1.1) Pojetí územního plánu Koncepce územního plánu Nučic přímo navazuje koncepci platného ÚPnSÚ Nučice, včetně jehož změn č.1 až 8. V první fázi bylo úkolem projektanta zjistit, jaký je současný faktický a právní stav řešeného území, kterým směrem se vývoj území ubírá a jaké jsou požadavky na jeho další rozvoj. Tyto poznatky byly shrnuty v Doplňujících průzkumech a rozborech, ale nové skutečnosti či upřesnění byly doplňovány i během řešení návrhu ÚP. Urbanistická koncepce, stejně jako její následná konkretizace a řešení problémů a rozporů, se odvíjí od dvojího, vzájemně se doplňujícího pohledu na území: území jako soustava ploch a území jako soustava překrývajících se sítí. Dikce stavebního zákona a prováděcích vyhlášek vnímá území jako soustavu ploch s rozdílným způsobem využití. Řešení ÚP pak spočívá ve vymezení hranic těchto ploch a definování jejich vnitřku, tj. jejich (funkčního) „využití“. Významnými liniemi, od nichž se odvíjí mnohé další jevy a problematiky, jsou hranice zastavěného území a zastavitelných ploch. V území se nicméně projevují i další jevy: například určitá plocha je součástí centra či historického jádra a proto je na ni třeba klást odlišné požadavky než na obdobnou plochu na okraji obce, průchod urbanistické osy plochou veřejných prostranství má zásadní dopad na jejich využití i na využití okolních zastavěných a zastavitelných ploch, či na spekulace s blízkými zemědělskými pozemky, dopravní sítě významně ovlivňují využití sousedních ploch (např. větší atraktivitu obchodů, ale často i menší atraktivitu pro bydlení) apod. Územní koncepce Nučic integruje tyto různorodé pohledy na řešené území do stanoveného standardu. Popisné části výroku, vyjadřující perspektivu, ze které se projektant na území dívá, a které umožňují jeho bližší pochopení, byly v rámci projednávání přesunuty do odůvodnění (viz níže). Mají stejný název jako příslušné kapitoly výroku. D.1.2) Územní koncepce D.1.2.1) Základní územní segmenty Koncepce rozvoje řešeného území, vypracovaná v Územním plánu Nučic, sestává z koncepce rozvoje území obce, urbanistické koncepce a z koncepce uspořádání krajiny. Tyto koncepce jsou formulovány v kapitolách B.1, C.1 a E.1 návrhu ÚP Nučic. Území Nučic je významně ovlivněno dynamikou rozvoje Pražské aglomerace, významně se zde uplatňují procesy rezidenční i komerční suburbanizace, které jsou ještě umocněny blízkostí dálnice D5 a jejího sjezdu (MÚK Rudná). V kombinaci s výsledky transformace území a jeho využití v době industrializace v souvislosti s těžbou železné rudy Nučice představují mozaikovitě uspořádané území. Nučice se nacházejí na přechodu mezi urbanizovanou postindustriální krajinou Rudné a zemědělsko-suburbánní krajinou pražského zázemí. Západní část území (kulturní krajina údolí Krahulovského potoka) už lze považovat za součást přírodněrekreačního zeleného pásu okolo Prahy – a Nučice tak představují i relativně důležitou spojnicí Prahy právě ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC – UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (09-2015)
12
s tímto rekreačním zázemím – jejíž důležitost má potenciál stoupnout s rozvojem cyklodopravy či s intenzivnějším zapojením železnice do fungování Pražského regionu, který lze v budoucnu očekávat. Fungování zmíněných územích segmentů zajišťují územní subsystémy, popsané v samostatných kapitolách: zejména systém veřejných prostranství, systém dopravy, systémy zásobování energiemi, vodou a likvidace odpadů, územní systém ekologické stability a systém sídlení zeleně.
D.1.2.2) Plochy s rozdílným způsobem využití Územní plán Nučic je členěn podle platné legislativy. Specifikace přípustných jevů tak probíhá v těchto koncepčních úrovních : •
úroveň rozdělení území do ploch s rozdílným způsobem využití, které vyjmenovává vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (tj. ploch bydlení, rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, smíšených obytných, ploch dopravní infrastruktury, lesních, zemědělských atd.),
•
úroveň podrobnějšího členění některých ploch (zejména ploch rekreace, občanského vybavení a veřejných prostranství), základem tohoto členění je metodika MINIS v2.2,
•
nižší úroveň, rozlišující regulaci jednotlivých konkrétních ploch (viz. kap. C3 návrhu ÚP) či pozemků (upřesněno v regulativech vymezením ploch či pozemků, tj. v kap. F návrhu ÚP, v podmínkách a v podmínkách prostorového uspořádání); na této úrovni regulace se nachází i vyznačení lesních pozemků, které lze vyjmout z PUPFL (viz. předchozí kapitola) Důvodem takto rozdílné podrobnosti regulace jsou rozdílné podmínky v území. Obecně je preferována, zvláště z důvodu přehlednosti a srozumitelnosti, pouze jediná úroveň regulace (vyšší). Přidání střední úvodně však umožňuje rozlišit obdobná území s odlišným charakterem: rozlišovat v plochách občanského vybavení veřejnou infrastrukturu (tj. veřejné budovy), od sportovišť patří mezi běžný úzus, a běžné je i rozlišování různých typů obytných ploch (zde BI a BV) a ploch smíšených obytných (zde SV a SJ). Obvyklé je též rozlišování veřejných prostranství na uliční prostor (ulice, náves) a na prostranství se zelení (parky, veřejná zeleň). Ačkoli silnice jsou zpravidla součástí veřejných prostranství, jako samostatná plocha jsou vymezeny pouze tam, kde se nepředpokládá významný pohyb chodců (tj. ve volné krajině). Zařazení většiny ulic v obci mezi veřejná prostranství tak značí, že pohyb automobilů je zde pouze jedním z několika dopravních módů, které musí v daném prostoru koexistovat a vzájemně se respektovat. Znění regulativů vychází z výše uvedené územní koncepce, z urbanistické koncepce a koncepce uspořádání krajiny, formulované v návrhu ÚP, a z regulativů využití území v platném ÚPnSÚ Nučice. Tyto regulativy byly formulovány tak, aby respektovaly formální strukturu, požadovanou stavebním zákonem a navazujícími vyhláškami a pokud možno i doporučení metodiky MINIS v2.2. Po této transformaci byly regulativy upraveny na základě požadavků Zadání a na základě požadavků, které vyplynuly v průběhu zpracování návrhu ÚP.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC – UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (09-2015)
13
D.1.2.3) Hodnoty území a urbanistická koncepce Území Nučic se skládá z několika vzájemně odlišných typů území. V rámci obce se setkávají různá prostředí a charaktery osídlení, vzniklé v odlišných souvislostech a z různých důvodů, a poměrně těsně na sebe navazují. Z hlediska historického času v Nučicích nacházíme minimálně 3 značně odlišné kulturně-historické vrstvy: 1) jádro zemědělské vsi, vzniklé patrně již v raném středověku, 2) stopy počátku industrializace, kdy se zde v letech 1845-1964 těžila železná ruda pro potřeby Kladenských hutí a 3) dopady zapojení pražského regionu do globalizované ekonomiky po roce 1989 (rezidenční i komerční suburbanizace). Urbanizované území Nučic je tvořeno mozaikou různorodých oblastí zástavby, volně pospojovaných veřejnou infrastrukturou. Řazení jednotlivých území vedle sebe však nebylo organizováno koncepčně, vznikalo ad hoc historickým vývojem. Plochy výroby a bydlení i plochy veřejné infrastruktury jsou nabaleny na historické jádro obce, i na sebe navzájem. K fragmentaci sídla výrobními plochami přispívají železniční vlečky a protkání zregulovanými malými vodními toky. Významnou charakteristikou Nučic je, že jednotlivé lokality spolu „nekomunikují“, respektive, že jsou se sousedními lokalitami propojeny pouze jednou či dvěma ulicemi – zpravidla urbanistickými osami a uzly křižovatek. Nučice jsou prakticky rozděleny na vlastní Nučice (Nučice-jih) a na „Nučice-sever“, které, díky své poloze za nádražím (z pohledu Rudné), nelze přiřadit ani k Rudné, ale, díky odtržení od ostatní obytné zástavby, ani k Nučicím. Vlastní Nučice, tvořené historickým jádrem obce a různorodými obytnými plochami, přiřazenými ke sběrným komunikacím (ulice Tyršova, Karlovotýnská, Dobříčská a Báňská), se rozkládají jak západně od jádra obce (Krahulov, lokalita „Paderlíkova“), tak severovýchodně (lokalita „Na Čtyřce“), a je v nich soustředěna veřejná i komerční občanská vybavenost. D.1.2.3.1) Pojetí veřejné infrastruktury Veřejná infrastruktura zahrnuje dle dikce Stavebního zákona infrastrukturu dopravní (plochy pro dopravu), infrastrukturu technickou (inženýrské sítě), občanské vybavení (stavby a aktivity sloužící obyvatelstvu), a veřejná prostranství. Z hlediska struktury a vzájemné provázanosti těchto problematik je veřejná infrastruktura je tvořena „sítěmi“ s „uzlovými body“. Síť veřejných prostranství s uzly společenských a ekonomických aktivit (veřejných budov, obchodů a služeb) plní roli „společenské infrastruktury“, jež se projevuje i ve struktuře sídla: v centru obce a podél hlavních urbanistických os je umístěna většina veřejných aktivit, na okrajích převládají aktivity soukromé a více specializované. Infrastruktura veřejných prostranství, jejich kvalita a údržba, tedy musí odpovídat umístění uzlů aktivit. Struktura většiny dopravních a technických sítí je opačná než struktura společenské infrastruktury. Hierarchická struktura jejich organizace vede k tomu, že zatímco páteřní trasy jsou úzce specializované na efektivní přepravu velkých toků (vozidel, vody, energie apod.) a jsou vedeny spíše mimo centra sídel, tak koncové přípojky jsou sdruženy do místních infrastrukturních koridorů – ulic, v nichž jsou mnohé sítě vedeny souběžně. Uzlové body těchto sítí (zdroje energie, úpravny a čistírny vody, logistická centra atd.) se nachází zpravidla mimo sídla, či na jejich okraji (trafostanice, regulační stanice, vodojemy). I páteřní trasy jsou zpravidla vedeny v určitých koridorech, neboť propojují centra osídlení. Těžiště společenských aktivit se nachází v centru Nučic, ekonomické aktivity jsou situovány především na severozápadním okraji sídla a dále v Rudné. Nučice jsou součástí rozvojové oblasti Praha, resp. jejího výběžku směrem na Beroun, sledujícím dálnici D5. Rudná je lokálním centrem, jinak řečeno, spolu se sousedními obcemi (mezi něž patří i Nučice) tvoří „rozvojový uzel“ uvnitř jihozápadního výběžku rozvojové oblasti Praha. S rozvojem „rozvojového uzlu“ úzce souvisí i výstavba a přestavba infrastruktury – kterou je třeba trasovat a koordinovat s ohledem na potřeby celého „uzlu“, tj. města Rudná a s ním sousedících a funkčně provázaných obcí. Územím Nučic prochází několik silnic II. a III. třídy, napojující širší území na dálnici (skrze mimoúrovňovou křižovatku – MÚK Rudná), a územím vede i regionální železnice. Za účelem zlepšení dopravní obsluhy širšího regionu je plánována je přeložka silnice II/101 (tzv. aglomerační okruh). Jižní cípek katastru Nučic je dotčen záměrem na vybudovaní tunelového úseku III. tranzitního železničního koridoru Praha-Beroun. Územím Nučic prochází několik dálkových sítí technické infrastruktury, které jdou zhruba v souběhu s dálnicí D5. Jde o dálkový vodovodní řad DN 600 Zadní Kopanina-Beroun a dále o plynovod VTL v obdobném směru (Drahelčice-Beroun), kde je navíc navrženo posílení o plynovod VVTL (v západním cípu katastru). Úkolem pro územní plánování je zajistit napojení každé plochy na sítě a uzly, které souvisí s využitím příslušné plochy, ale zároveň eliminovat, či alespoň omezit negativní vlivy, které s provozem řady sítí a uzlů souvisí (což indikují různá ochranná, bezpečností a hygienická pásma). ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC – UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (09-2015)
14
D.1.2.3.2) Významná veřejná prostranství Klasická veřejná prostranství v užším smyslu (náves, vícefunkční uliční prostor) se vyskytují především v historickém jádru Nučic, v jehož těžišti je částečně zastavěná Prokopská náves s kostelíkem a vodní nádrží. Odtud se rozbíhají mírně křivolaké ulice, doplněné o dílčí prostory (Husovo náměstí), které postupně přecházejí v pouhé silnice s chodníky, pouze tu a tam doplněné o alej stromů (Krahulov), jež jsou typickým veřejným prostranstvím v ostatních částech obce. Mezi nejvíce opečovávané a udržované prostory v obci patří Prokopská náves a ulice Kubrova a Pražská (v části na sever od návsi). Vcelku udržovaná je i urbanistická osa Krahulova – ulice Tyršova. Kvalitní veřejný prostor skýtá i alej s pěšinou podél ulice K Nádraží a pěšina v zeleni podél Karlovotýnské ul. do starých Nučic. Trojúhelník ulic u křižovatky ul. Báňské, Na Trojce a Karlovotýnské je rozpačitě nejasný a negativně ho ovlivňuje i blízkost skladových areálů, jimi indukovaná doprava a charakter prostředí (haly). Více péče zasluhují především ulice, které propojují jednotlivé části Nučic, ale i Nučice s okolními sídly (zejména s částmi Rudné) a které jsou tak přirozenými hlavními spojnicemi: nejdůležitější jsou ulice Karlovotýnská (prakticky v celé délce) a Tyršova a dále ulice Báňská a K Nádraží. Jejich křižovatky jsou přirozenými a urbanisticky důležitými uzlovými body obce. Spolu s výše zmíněnými veřejnými prostranstvími v historickém jádru Nučic tvoří tyto ulice základ urbanistické struktury obce a je tedy potřeba je adekvátně udržovat, učinit po celé délce příjemnými pro chodce i cyklisty, na vhodných místech vymezit parkovací stání, vysadit stromy, umístit lavičky a další mobiliář – zkrátka postarat se, aby byly po celé délce příjemné k pobytu, aby nebyly jednotvárné a poskytovaly charakteristická místa a zákoutí. Toto je nejviditelnější část obce – jde tedy o prostory reprezentativní, ale též (přinejmenším potenciálně) komerčně hodnotné – tudy totiž prochází či projíždí většina obyvatel i návštěvníků obce. D.1.2.4) Koncepce uspořádání krajiny Z krajinného hlediska jsou Nučice územím přechodu mezi převážně rovinatým a intenzivně zemědělsky využívaným pražským zázemím a členitou a lesnatou přírodní krajinou podél toku Loděnice. Ilustruje to i od východu k západu protažený Nučický katastr, rozkládající se jak na okraji zemědělské krajiny okolo historického jádra Nučic, tak na okraji kulturní krajiny severně od Českého krasu. Osou Nučického katastru je mírně vyvýšený a dnes zalesněný hřbet, který jako „zelený prst“ míří k Jinočanům a ku Praze. Směrem na západ se ve směru této osy otevírá údolí Krahulovského potoka a pohledy do členité krajiny v okolí Berouna. Druhý územní předěl vznikl teprve nedávno, zelený Nučický hřbet totiž odděluje urbanizující se postindustriální krajinu podél dálnice D5 od zemědělsko-suburbánní krajiny na okraji pražského regionu. ZÚR Středočeského kraje řadí většinu Nučického katastru do krajiny sídelní, a část východně od historického jádra do krajiny příměstské. Takovéto členění se však jeví pro potřeby územního plánu příliš hrubé, neboť pomíjí jak významnou změnu v charakteru území západně od Krahulova a jednak neuvažuje dokumentaci „Zelené pásy: vytvoření podmínek pro vznik veřejně přístupné zeleně“ (U-24, 2009), která podrobněji rozpracovává systém přírodně-rekreačních vazeb území Prahy a Středočeského kraje, které jsou v ZÚR naznačeny pouze velice povšechně. D.1.2.4.1) Zapracování ÚSES do Územního plánu Hlavním cílem vytváření Územních systémů ekologické stability krajiny (ÚSES) je trvalé zajištění biologické rozmanitosti (všech žijících organismů a jejich společenstev). Podstatou ÚSES je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplnění chybějících částí této sítě je pouze jednou z nutných podmínek udržení ekologické stability a biodiversity. Koncepce tvorby ÚSES navazuje na koncepci Evropské ekologické sítě vytvářené ve státech Evropské unie a má tedy velký význam pro postupné začleňování ČR do struktur Evropské unie a rozhodujícím způsobem přispívá k naplňování celosvětové Úmluvy o biologické rozmanitosti, k níž Česká republika přistoupila v roce 1994. ÚSES je definován zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a podle tohoto zákona patří vymezení a hodnocení ÚSES mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany ZPF a státní správy lesního hospodářství. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území, který je nutno respektovat jako jeden z předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Skladebné součásti ÚSES - biocentra (BC), biokoridory (BK) a interakční prvky (IP) jsou vymezovány: • na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC – UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (09-2015)
15
• jejich prostorových vztahů • aktuálního stavu ekosystémů • prostorových parametrů • a dalších společenských limitů a záměrů Teprve po konfrontaci s dalšími zájmy a limity na využití krajiny v rámci územně plánovací dokumentace, lze vymezení ÚSES definitivně považovat za jednoznačné. Cílem jejich vymezení je ochrana ploch funkčních prvků ÚSES a územní ochrana ploch pro založení prvků chybějících. D.1.2.4.2) Koncepce ÚSES Územní systém ekologické stability krajiny je převzat z Územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Černošice (ÚAP), respektuje ZÚR Středočeského kraje a hranice jednotlivých prvků byly upřesněny nad mapou KN. ÚSES v řešeném území je funkční pouze částečně. Ačkoli se zde nachází funkční regionální biocentrum a biocentrum lokální, biokoridory jsou funkční pouze částečně, jsou nespojité a mnohdy vedené na orné půdě. Trasa navržené větve regionálního biokoridoru RK 1186 se navíc kříží se záměrem na přeložku silnice II/101, který doposud nemá příliš konkrétní obrysy, takže i způsob křížení a přesné trasování biokoridoru nyní nelze specifikovat. Nadregionální biokoridor K 54 prochází poměrně hodnotným a zachovalým úsekem kulturní krajiny, který spojuje dva rozsáhlé lesní komplexy severně (Přírodní park Povodí Kačáku) a jižně (Loděnický les, navazující na CHKO Český kras). Problematickým místem je křížení dálnice D5. Jinak koridor prochází lesozemědělskou krajinou se zbytky lesů, mezí a úseky doprovodné zeleně podél vodních toků, takže ho lze i v současné době považovat za relativně funkční. I tak je však třeba přejít k méně intenzivnímu využívání krajiny a přinejmenším v trase biokoridoru změnit kulturu na trvalé travní porosty (změny v krajině K13, K14, K15, K16). Lokální biocentrum LBC 65, které je v koridoru vložené, je funkční. Regionální biocentrum RBC 1945 – Nučice je funkční lesní biocentrum, a stejně tak je funkční krátký úsek RK 1185, který však opět kříží dálnici D5. Jelikož podél dálnice se nachází širší travnatý pruh, který lze považovat za interakční prvek, propojující NRBK 54 a RK 1185, stačí pouze jeden „biopodchod“ pod dálnicí D5. Úsek regionálního biokoridoru RK 1186, procházející jižně od Krahulova je vymezen na orné půdě a je nefunkční, obě dvě v něm vložená biocentra – LBC 66 a LBC 67 jsou funkční pouze částečně: V LBC 66 se nacházejí zbytky mezí, nemá však dostatečnou velikost. Součástí LBC 67 je kořenová ČOV, což je technická infrastruktura plně slučitelná s funkcí biocentra, leč biocentrum opět nemá dostatečnou výměru. Obě biocentra spojuje meliorační strouha, ani ta však nedosahuje až k LBC 66. Aby se tyto prvky staly funkční, je třeba tuto meliorační strouhu revitalizovat a podél ní vymezit pásy trvalých travních porostů. Rozsah těchto úprav však není přesně specifikován, neboť není jasné projektové řešení přeložky silnice II/101. Lze však předpokládat, že křížení biokoridoru se silnicí bude moci být realizováno rozšířenými propustky právě pro zmíněné meliorační strouhy. Stejně tak vlastní biokoridor bude moci být veden po obou stranách tělesa silnice. Funkci biokoridoru je třeba vzít v potaz i při případném budování protihlukových opatření. Lokální ÚSES územím prochází na dvou místech. V západním cípu územím prochází funkční lesní biokoridor LBK 58. Ve východní a střední části území se pak v rámci Nučického hřbetu, respektive „zeleného prstu“, nachází převážně funkční LBC 60 a LBK 47+48, což jsou prvky na bývalých těžních plochách a plochách výsypek, které postupně zarostly lesem a kde i nadále probíhá sukcese. Problémem je, že tyto prvky nejsou napojeny na další prvky ÚSES – je třeba realizovat úseky travních porostů či mezí na orné půdě. Tyto úpravy jsou však v souladu s plánem na vytvoření přírodně-rekreační plochy P13 ve studii „Zelených pásů“. I proto není v ÚP blíže konkretizován úsek biokoridoru LBK 47+48, směřující k Rudné. D.1.2.4.3 Významné krajinné prvky (VKP) Územní plán sídelního útvaru (ÚPSÚ) Nučice obsahoval zákres významných krajinných prvků. Jejich vymezení obec i nadále schvaluje. Jde zejména o plochy v „zeleném prstu“. Jelikož žádná dokumentace k těmto VKP nebyla dohledána, jsou tyto prvky do územního plánu (koordinační výkres) zařazeny jako „návrh na vymezení registrovaných významných krajinných prvků“. Registrace těchto prvků má sloužit především ke zvýšení ochrany těchto krajinářsky, přírodně i rekreačně významných ploch.
D.1.2.5 Geologie, nerostné suroviny a poddolovaná území Řešené území se nachází na rozhraní Pražské plošiny (kam patří celé sídlo Nučice), Křivoklátské vrchoviny (severně od Krahulovského potoka) a Hořovické pahorkatiny (jižně od téhož toku). ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC – UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (09-2015)
16
V letech 1845-1964 byla v území těžena železná ruda. Ložisko lze považovat za zcela vytěžené. Důsledkem těžby je, že naprostá většina řešeného území se nachází na poddolovaném území a vyskytuje zde značné množství starých důlních děl. Při realizaci staveb, které leží na poddolovaném území č.2039 Nučice, bude zajištěn báňský posudek, doporučuje se postupovat podle ČSN 730039 Navrhování objektů na poddolovaných územích. V řešeném území se nachází tato stará důlní díla: Název Štola Krahulov (Barbora) Štola Nučice (úpadní) Jáma důl č. X Jáma důl č. III Jáma Na Vinici
V řešeném území nejsou evidována žádná sesuvná území. D.1.3) Nástroje realizace územní koncepce Jakmile je územní koncepce (tj. v tomto případě Územní plán) formulována, má potenciál ovlivňovat aktuální rozvoj a směřování území, kterého se týká, neboť strukturuje myšlení a jednání dalších aktérů. Aby daná koncepce tímto způsobem fungovala, je třeba ji: •
formulovat jasně, jednoduše a srozumitelně
•
uvést ji ve známost všem dotčeným aktérům (obyvatelé, majitelé pozemků, veřejnost, státní instituce, občanská sdružení, správci veřejné infrastruktury)
•
postupovat podle této koncepce při realizaci konkrétních staveb a opatření (jde o podklad pro vydávání rozhodnutí stavebním úřadem, ale i o podklad pro alokaci veřejných prostředků – pro rozpočet obce, žádosti o dotace apod.)
První bod, totiž jasně, jednoduše a srozumitelně formulovaná koncepce, je zachycena ve dvou výkresech – Hlavní výkres a Výkres základního členění území – a popsána v textové části návrhu ÚP. Druhý a třetí bod představují závazek pro obec a veřejné instituce, totiž ten, že budou územní plán aktivně propagovat, používat a odkazovat se na něj v dalších koncepcích. D.1.4) Stručný návod „jak číst územní plán“ Zde je stručný návod, jak číst Územní plán: •
Kapitola B.1 diskutuje koncepci rozvoje Nučic v širším společenském kontextu a zmiňuje témata, které jsou dále v ÚP rozpracována.
•
Kapitoly B, C, D, a E formulují územní koncepci v obecné rovině – a na ně je třeba se odkazovat, pokud vzniknou nejasnosti ohledně podmínek realizace určitého záměru.
•
Kapitoly B.2, C.1, C.2 a E.1 tuto koncepci dále, i když stále v obecné rovině, konkretizují.
•
Kapitola F (regulativy) konkrétně stanovuje, jaké stavby a opatření lze realizovat v těch či oněch plochách, vymezených v Hlavním výkrese.
•
Kapitoly C.2, E.2, G.1, G.2, H a J, Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření asanací a Výkres základního členění území vymezují konkrétní území, stavby, opatření a upřesnění koncepce, které ÚP navrhuje realizovat v návrhovém období (tj. cca 2 desetiletí).
•
Ostatní, výše nejmenované části kapitol B, C, D, a E slouží k bližší charakteristice oněch konkrétních záměrů a k připomenutí jejich vzájemných souvislostí.
D.2) Historický vývoj řešeného území D.2.1) Sídlo Nučice jsou jednou z obcí v pražském příměstském regionu, kterou lze nejlépe charakterizovat jako nakupení funkčních ploch bez jasné urbanistické koncepce. Nučice sice mají historické jádro, leč to se vůči ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC – UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (09-2015)
17
ostatním zastavěným plochám nenachází v nijak významné poloze – je to jen jedna z obytných ploch se specifickým charakterem. Další takové plochy se specifickým charakterem vznikaly ve dvou historicky odlišných obdobích intenzivního kapitalistického rozvoje: 1) po roce 1845, kdy se v Nučicích začala průmyslově těžit železná ruda a 2) po roce 1989, kdy se v pražském příměstském regionu zvedla mohutná suburbanizační vlna. V prvním období vznikly roztroušené těžební a průmyslové areály, propojené železničními vlečkami, jejichž trasy se ještě měnily. V tomto období vzniklo i několik ulic hornických domků (Na Trojce, Báňská) a základ silniční sítě (silnice Dušníky – Nučice – Tachlovice a silnice Nučice – Mezouň). Počet obyvatel Nučic začal prudce růst po roce 1880, takže před I. světovou válkou dosáhnul cca trojnásobku původního počtu. První světová válka se na tomto vývoji nepodepsala nijak dramaticky a za první republiky se počet obyvatel stabilizoval na zhruba čtrnácti stovkách. 18. 12. 1897 byla zahájena doprava na trati Beroun Závodí – Rudná u Prahy a zřejmě v této době došlo i k přetrasování železničních vleček. Na ortofotomapě z roku 1953 je už vidět dnešní silniční i železniční síť, areál Vinice (kde se po roce 1945 upravovala ruda), těžebně-průmyslový areál Na desítce, část. ul. Karlovotýnské a v Krahulově pak jeho severní a západní část. Dne 1. 4. 1964 byla těžba železné rudy v nučickém revíru z ekonomických důvodů po téměř 120-letém provozu zastavena. Ložisko lze považovat za zcela vytěžené. II. světová válka a doba poválečná se v obci projevila poměrně výrazně – ubylo cca 1/5 obyvatel. Do 60. let sice obyvatel mírně přibylo, ale za normalizace započal mírný, ale setrvalý pokles, který zvrátil teprve mohutný suburbanizační impuls po roce 2000. V roce 1983 byl zprovozněn úsek dálnice D5 (Rudná – Loděnice), který prochází částí Nučického území – což byl i důležitý předstupeň pro současnou suburbanizační vlnu, která je úzce provázána právě s rozvojem automobilismu. Primární dopravní obsluha příměstských obytných lokalit je totiž pomocí osobního automobilu. Provoz logistických center – v návaznosti na dálnici D5 – je pak podmíněn dobrou dopravní dostupností pro nákladní automobily. Atraktivita řešeného území pro výstavbu je dána primárně její dobrou dopravní dostupností. Tento potenciál začal být od druhé poloviny 90. let intenzivně využíván: severozápadně od Nučic vznikl rozsáhlý Business park Rudná, který nabízí skladové a výrobní prostory a který se postupně rozšířil z Rudné až na nučický katastr. Několik obdobných, ale menších areálů vzniklo přímo v Nučicích (skladový areál Nučice, Rhenus Logistics), leč v urbanisticky nevhodných polohách. Za areálem Na Desítce byla vybudována fotovoltaická elektrárna. Obytná výstavba byla soustředěna do 6 lokalit s odlišným charakterem: Krahulov (lok. „a“, „g“, „h“), ul. Paderlíkova + Sportovní (lok. „e“), Na bruse (lok. „b“), Na čtyřce (lok. „f“, „f+“), Cihelna (lok. „c“) a U háječku (lok. „m“). Urbanisticky nejhodnotnější je lokalita Krahulov a z větší části i lokalita Na čtyřce, které jsou obě vhodně situovány v krajině. Z občanského vybavení jsou v Nučicích: obecní úřad, mateřská a základní škola, pošta, lidový (kulturní) dům, kostelík, muzeum, sportovní areál Sokol a zavřená budova kina. V přilehlé Rudné jsou další dvě základní školy, služebna městské policie, dům seniorů, městská knihovna, ordinace 3 praktických lékařů, 2 stomatologů, 1 gynekologa a pracoviště záchranné služby Praha-venkov či sbor dobrovolných hasičů. Ve městě Rudná se soustředí i další obchody a služby (je zde např. několik bankomatů), jež využívají obyvatelé v širším okolí. Urbanistickou strukturu Nučic, včetně její chaotičnosti, předurčila těžba železné rudy a navazující průmyslové aktivity, které se rozvinuly severně od historického jádra obce. Doly, skladové areály a železniční vlečky i nyní rozdělují Nučice na minimálně 3 části: 1/ vlastní Nučice, kde byly na historické jádro zemědělské vsi postupně nabaleny ulice hornických domků a obytné lokality Na čtyřce, Paderlíkova a Na bruse, 2/ část Krahulov, 3/ část „Nučice-sever“, (u železniční stanice), kde se na průmyslovou lokalitu Na vinici nabalilo několik skupin obytných domků a nejnověji též dvě obytné lokality (Cihelna a U háječku). Tato „severní“ část Nučic, společně s několika objekty za železniční tratí, navazuje spíše na Rudnou-Hořelice, leč stále je zde bariéra železniční trati. D.2.2) Administrativní a statistické údaje Nučice jsou v současnosti obcí ve Středočeském kraji, okrese Praha-západ, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Černošice a ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem Hostivice. Správní území obce tvoří jeden katastr-Nučice u Rudné (708062), kód obce dle ČSÚ je 531618. Administrativně-správní vývoj dle lexikonu obcí: Nučice, v r. 1868-1890 obec v okr. Smíchov, v r. 1900-1930 obec v okr. Kladno, v r. 1950 obec v okr. Praha-západ, v r. 1961-1974 obec v okr. Beroun, od. 1. 7. 1974 obec v okr. Praha-západ. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC – UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (09-2015)
18
Ze statistických dat o obyvatelstvu Nučic lze vyčíst, že přirozený přírůstek byl až do roku 2008 obvykle mírně záporný a tento trend zvrátil až mohutný migrační přírůstek po roce 2005, kdy začalo v Nučicích ročně přibývat 100-170 obyvatel. Mezi nově přistěhovalými obyvateli jsou ve zvýšené míře zastoupeni lidé v produktivním věku a zakládajícím rodinu. Z přiloženého grafu je vidět, že porodnost se začala zvyšovat zhruba po 4 letech od počátku migrační vlny. V Nučicích se v posledních několika letech ročně rodí 20-30 dětí a vzhledem k pokračující migraci lze očekávat další nárůst. Index stáří, tj. poměr počtu obyvatel v poproduktivním věku (65 a více) ku počtu ve věku předproduktivním (do 15 let) je v Nučicích roven 174/335 = 0,52, což ukazuje na výrazně mladší demografickou strukturu, než je průměr ČR (kde index stáří převyšuje 1). Rok y Obyvatelstvo Domy
1950 1139 273
1961 1186 275
1970 1080 286
1980 950 277
1991 905 316
2000 914 326
2011 1935 556
2014 2128
Historický vývoj počtu obyvatel a domů v Nučicích 1800 1600 1400 1200 1000
Obyvatelstvo Domy
800 600 400 200
18 69 18 80 18 90 19 00 19 10 19 21 19 30 19 50 19 61 19 70 19 80 19 91 20 00 20 10
0
Změny počtu obyvatel v Nučicích v letech 1971-2010 200
150
100
Přírůstek přirozený Přírůstek migrační Přírůstek celkový
50
0 1971
1976
1981
1986
1991
1996
2001
2006
-50
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC – UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (09-2015)
19
D.2.3) Krajina Území je součástí staré sídelní krajiny, která byla odlesněna a obdělávána již v raném středověku. Stopy lidského osídlení území jsou ale ještě starší, což dokazuje např. markomanská vlčí pec, svědčící o tom, že zde byla dobývána a zhutňována železná ruda již v prvních stoletím našeho letopočtu. Důsledkem dlouhodobého osídlení je poměrně nízká míra zalesnění území – cca 10%: Lesy se dochovaly pouze v západní části území na prudkých svazích a terénních hranách údolí Krahulovského potoka. Lesní porosty Nučického háječku, severně od historického jádra obce, jsou velice mladé, neb vznikly teprve po ukončení těžby železné rudy v 60. letech 20. století na těžbou dotčeném území. V západní části území s výraznější modelací terénu, se ještě do určité míry dochovaly prvky kulturní lesozemědělské krajiny (meze, doprovodná zeleň podél cest a vodních toků, měřítko staveb i celé krajiny). Východní část území, s lepšími podmínkami pro zemědělství, byla dotčena scelováním pozemků a agrotechnickými úpravami (melioracemi), takže travnaté potoční nivy, patrné ještě na mapách z konce 19. století, už na fotomapě z roku 1953 nejsou rozeznatelné. Paměť krajiny (jež velice úzce souvisí s reliéfem, odtokovými poměry, půdami, vegetací) se projevuje i v tom, že regionální ÚSES byl vymezen v místě původních potočních niv – a nyní už jenom zbývá jeho prvky upřesnit v měřítku ÚP a založit. Dotčení území těžbou mělo po jejím ukončení ten efekt, že došlo k obnově přírodního, terén zvýrazňujícího „prstu“, směřujícího k Jinočanům, který nyní slouží jako další prvek lokálního ÚSES, s potenciálem pro posílení rekreační vazby na Prahu – propojení Řeporyjí (a tedy i přírodněrekreačního Prokopského a Dalejského údolí) směrem na Český kras a Křivoklátsko. D.3) Bilance návrhového počtu obyvatel a počtu domů Jako základní údaj o stavu území je použit údaj o počtu obyvatel dle ČSÚ, tj. 2128 obyvatel k 31.12.2014. Počet trvale obydlených bytů dle SLDB 2011 je 665.
Bilance rozvojových ploch: Zastavitelné plochy Označení plochy
Navržené využití
Výměra [ha]
Z1a
BI
1,13
11
34
plocha
Z1b
BI
0,72
7
22
plocha
Z2a
SV
0,39
5
15
plocha-SV
Z2b
SV
0,50
6
19
plocha-SV
Z3
SV
0,38
5
14
plocha-SV
Z4a
BV
0,40
4
12
plocha
Z4b
OV
0,38
0
0
-
Z6a
BV
7,46
75
224
plocha
Z6b
OV
0,21
0
0
-
Z7
SV
0,19
2
7
plocha-SV
Z8
BI
2,6
26
78
plocha
Z9
BI
0,45
5
14
plocha
Z10
VL
1,25
0
0
-
Z12
VL
0,69
0
0
-
Z13
VL
1,33
0
0
-
Počet RD
nových Způsob výpočtu
nových Počet obyvatel
Počty rodinných domů v zastavitelných plochách byly určeny odhadem počtu domů buď na základě podělení zastavitelné plochy průměrnou plochou na jeden dům (pro plochy pro bydlení byla použita hodnota 1000 m2 ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC – UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (09-2015)
20
na 1 RD; pro plochy, kde je třeba doplnit veřejná prostranství a kde jsou regulativy minimální velikosti pozemků odlišné – tj. pro plochy SV bylo použito 800 m2 na 1 RD), anebo sečtením oddělených pozemků. Počet domů v prolukách vznikl sečtením existujících rozparcelovaných pozemků v zastavěném území, na nichž se domy v současné době nenachází.
Celková bilance možné výstavby
potenciálně
zastavitelné plochy bydlení
BI, BV, SV
zástavba proluk
BI, SV
občanská vybavenost
OV
0,59
výroba a skladování
VL
3,27
Celkem
14,22
18,08
146
438
viz výše
58
174
pozemky
204
612
Součtem počtu domů a bytů v bilanci rozvojových ploch dostaneme maximální výhledově možný počet bytů pro bydlení v řešeném území. Pokud tento počet bytů vynásobíme koeficientem počtu obyvatel na 1 byt, který byl odhadem stanoven na 3, získáme maximální návrhový počet obyvatel v obci, tj. cca 2800. Celková bilance
stav
návrh
počet obyvatel:
2128
2740
počet bytů
665
869
Vzhledem k relativně atraktivní poloze Nučic v Pražské aglomeraci územní plán předpokládá, že v návrhovém období, tj. v následujících desetiletích, budou všechny rozvojové plochy zastavěny a že počet obyvatel se tak oproti současnému stavu zvýší zhruba o 40%. Pro rozvoj obce v dalším období (anebo v případě dřívějšího vyčerpání nabídky rozvojových ploch) je navrženo se zaměřit především na přestavbu výrobních a skladovacích ploch na plochy obytné a smíšené obytné. Jelikož jde ale o náročnou urbanistickou úlohu, která musí vzít v potaz jak širší územní souvislosti (rozvoj Rudné, napojení na Pražskou aglomeraci a tedy i rozvoj dopravních sítí a systémů), tak začlení těchto ploch do urbanistické struktury Nučic, rozhodně se nedoporučuje tuto úlohu řešit formou změny územního plánu, ale vypracovat územní plán nový. D.4) Doprava Dopravní infrastruktura slouží k přepravě lidí a zboží. Základem komunikačního systému v řešeném území je infrastruktura ulic a veřejných prostranství, jejichž součástí jsou jak silnice, které Nučice propojují s širším územím, tak chodníky, krajnice a pěšiny, sloužící především k pohybu lidí po obci. K napojení Nučic na širší území slouží také hromadná doprava, fungující na principu přestupních uzlů, jimiž jsou autobusové zastávky a železniční stanice. Dopravní infrastruktura je popsána a diskutována v kapitole D.2 Návrhu ÚP Nučice. Zde jsou pouze doplněny informace o limitech, které s dopravou souvisí. Ochranné pásmo silnic mimo zastavěné území obce (dle zákona č. 13/97 Sb. – o pozemních komunikacích) je prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: •
Dálnice, rychlostní silnice:
100 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu
• Silnice II. a III. třídy: 15 m od osy vozovky Ochranné pásmo drah (dle zákona č. 266/94 Sb. – o drahách) je prostor, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou: •
železniční dráhy celostátní, regionální: 60 m od osy krajní koleje a 30 m od hranice obvodu dráhy
•
vlečky: 30 m od osy krajní koleje
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC – UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (09-2015)
21
D.5) Technická infrastruktura Územím Nučic prochází několik nadřazených sítí technické infrastruktury, jejichž vedení je stabilizované, zanesené ve výkresové dokumentaci a popsané v kap. D.3 územního plánu, popřípadě v kap. A.2 tohoto odůvodnění. Jelikož technická infrastruktura je adekvátně popsána v textové části návrhu územního plánu a její konkrétní podobu v zastavitelných plochách určí územní studie a technická dokumentace, níže jsou uvedeny především základní bilance pro dimenzování a shrnuty limity využití území, které souvisí s technickou infrastrukturou. D.5.1) Elektrická energie Bilance potřeby elektrické energie v obci Nučice počet bytů
stávající stav
665
návrh
869
specifický příkon
požadovaný výkon
[kW/bj]
[kW] 3990
6
5213
Ochranné pásmo nadzemního vedení je dle zákona č. 458/2000 Sb. – energetický zákon: • U napětí 1 – 35 Kv 7 (10) m (vodiče bez izolace) Ochranné pásmo podzemního vedení je dle zákona č. 458/2000 Sb. – energetický zákon: •
U napětí do 110 Kv vč. a vedení vlastní telekomunikační sítě
1m
D.5.2) Zásobování plynem Bilance potřeby plynu v obci Nučice počet bytů
stávající stav
měrná potřeba
celková potřeba
měrná potřeba
celková potřeba
[m3/hod]
[m3/hod]
[m3/rok]
[m3/rok]
665
1663 2.5
návrh
2 327 500 3500
869
2172
D.5.3) Vodní hospodářství potřeba vody na obyvatele q=
158l/os./den
koef. denní potřeby kd =
1.5
koef. hodinové potřeby kh =
1.8
3040975
Bilance potřeby pitné vody v obci Nučice
Obyv
Qp
Qp
Qd
Qd
Qh
[m3/den]
[l/s]
[m3/den]
[l/s]
[l/s]
stávající stav
2128
336,22
3,89
504,34
5,84
10,51
návrh
2740
432,85
5,01
649,27
7,51
13,53
(bilance produkovaného množství splaškových vod je totožná)
Ochranná pásma vodovodů (dle zákona č. 274/2001 Sb. – zákon o vodovodech a kanalizacích): •
vodovodní řad do průměru 500 mm vč.:
1,5 m
•
vodovodní řad nad průměr 500 mm:
2,5 m
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC – UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (09-2015)
22
Ochranná pásma kanalizace (dle zákona č. 274/2001 Sb. – zákon o vodovodech a kanalizacích): •
kanalizační stoka do průměru 500 mm vč.: 1,5 m
•
kanalizační stoka nad průměr 500 mm:
2,5 m
D.6) Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Územní plán Nučic byl vypracován s ohledem na udržitelný rozvoj území, s důrazem na zachování stávajících přírodních hodnot, které jsou zároveň předpokladem zachování vysoké kvality bydlení v Nučicích. Předpokládaný dopad na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území je stručně zhodnocen níže. D.6.1) Životní prostředí Územní plán respektuje stávající prvky, které přispívají ke kvalitnímu životnímu prostředí: •
Identifikuje a zachovává veřejnou zeleň v obci (PZ)
•
rozpracovává ÚSES do měřítka ÚP, zachovává přírodně cenné plochy a stabilizuje jejich stávající využití, zajišťuje ochranu říčních a údolních niv před zastavěním
•
stabilizuje rozsah lesní ploch (NL)
•
zachovává plochy přírodního charakteru mimo zastavěné území, jež zároveň tvoří klíčovou složku krajinného rázu (NS, NP) Územní plán dále navrhuje několik opatření pro zlepšení stavu životního prostředí v řešeném území:
•
navrhuje založení nefunkčních prvků ÚSES
•
v návrhových plochách bydlení požaduje minimální podíl zeleně a omezuje maximální možný podíl zpevněných ploch
D.6.2) Hospodářský rozvoj Územní plán respektuje stávající prvky, které přispívají k hospodářskému rozvoji: •
jsou zachovány stávající výrobní plochy
•
regulativy využití plochy bydlení a ploch smíšených obytných umožňují rozvoj drobných obchodů, živností a služeb
• jsou zachovány stávající sportovní a rekreační plochy, na něž jsou navázány další činnosti a živnosti Územní plán navrhuje několik opatření k podpoře hospodářského rozvoje obce: •
vymezení cyklotras a může přilákat do území více turistů
•
výstavba v obytných plochách a následný migrační přírůstek obyvatel je předpokladem pro zvýšení celkové kupní síly – což umožní zřízení nových obchodů a služeb
•
jsou vymezeny plochy pro rozvoj výroby a skladování, a to rozsahu dle dříve vymezených ploch.
D.6.3) Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území může územní plán ovlivnit jen do určité míry, neboť ta vzniká především jako výsledek sociálních procesů. Základem je udržet obyvatele v území a umožnit realizaci větší části jimi preferovaných činností. Dalším bodem je kultivovat identitu místa a umožnit tak identifikaci obyvatel a místa. Územní plán se pokouší takto formulované požadavky naplnit následujícím způsobem: •
v obci jsou vymezeny plochy pro většinu každodenních činností (bydlení, práce, veřejná infrastruktura, obchody a služby, rekreace), které jsou základním předpokladem pro udržení obyvatel v obci po větší část dne
•
ÚP koncepčně vymezuje a chrání veřejná prostranství, které umožňují každodenní setkávání obyvatel a podporují znalost sousedů
•
je podporováno zachování stávajících hodnot v území – zejména jejich konkrétním popisem, které je základem pro cílenou ochranu a rozvoj
D.7) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Územní plán Nučic je samozřejmě zpracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování, tak jak je definuje §18 a §19 stavebního zákona. •
ÚP vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC – UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (09-2015)
23
•
Při řešení ÚP byly zohledněny veřejné i soukromé zájmy rozvoje území
•
Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně místního urbanistického dědictví. Tyto hodnoty jsou popsány v kap. B.2 návrhu ÚP.
•
V územním plánu je stanovena koncepce rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území (podrobněji viz kap D.1.2 tohoto Odůvodnění).
•
Byly stanoveny urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění a uspořádání staveb s ohledem na zachování a kontinuální rozvíjení charakteru území.
D.8) Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití, než stanovuje vyhláška 501/2006 Sb. ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb. V souladu s §3 odst. 4 vyhlášky byly základní druhy ploch členěny s ohledem na specifické podmínky a charakter území. Důvodem je umožnit lepší zohlednění specifických podmínek a charakteru území (viz. též kap. C.1). E) ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z projednaného Zadání ÚP Nučice nevyplynul požadavek na vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj.
F) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA F.1) Zemědělský půdní fond Celkem je územním plánem Nučic dotčeno 17,90 ha ploch zemědělského půdního fondu. Všechny tyto plochy byly vymezeny platným ÚPnSÚ a jeho změnami. F.1.1) Přehled lokalit záborů zemědělské půdy označení
navržené využití třída ochrany
kód BPEJ
%
ha
celkem ha
Z1a
BI
III
2.26.01
100,0%
1,13
1,13
Z1b
BI
III
2.26.01
100,0%
0,72
0,72
Z2a
SV
I
2.03.00
100,0%
0,39
0,39
Z2b
SV
I
2.03.00
100,0%
0,50
0,50
WD3.3
PV
I
2.03.00
100,0%
0,05
0,05
Z4a
BV
I
2.03.00
100,0%
0,40
0,40
Z4b
OV
I
2.03.00
100,0%
0,38
0,38
WD3.2
PV
I
2.03.00
100,0%
0,15
0,15
I
4.10.00
7,9%
0,59
II
4.26.01
92,1%
6,87
Z6a BV
7,46
Z6b
OV
II
4.26.01
100,0%
0,21
0,21
Z7
SV
II
4.26.01
100,0%
0,19
0,19
Z8
BI
III
2.26.01
83,10%
2,16
III
2.26.11
16,90%
0,44
2,6
Z9
BI
III
2.26.11
100,0%
0,45
0,45
Z10
VL
I
4.10.00
100,0%
1,25
1,25
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC – UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (09-2015)
24
Z12 VL Z13
VL
V
4.27.04
87,0%
0,60
V
4.41.78
13,0%
0,09
I
2.02.00
100,0%
1,33
0,69 1,33
F.1.2) Zábory ZPF z hlediska tříd ochrany třída ochrany 1 5,04 ha (28,2%) třída ochrany 2 7,27 ha (40,6%) třída ochrany 3 4,90 ha (27,4 %) třída ochrany 4 0 ha (0 %) třída ochrany 5 0,69 ha (3,9 %) F.1.3) Odůvodnění záborů ÚP Nučice pouze přejímá zastavitelné plochy z platného ÚPnSÚ Nučice a jeho změn č. 1 až 8. Většinu záborů tvoří plochy bydlení (77,3%), 18,3% záborů tvoří plochy pro výrobu a skladování a zbylých cca 4,5% představují zábory pro občanskou vybavenost a veřejná prostranství – ulice, které zpřístupňují některé obytné plochy. Zhruba tři čtvrtiny záborů jsou v nejcennější I. a II. třídě ochrany (28,2% v třídě první). Zábory takto kvalitní půdy lze odůvodnit především polohou obce v rozvojové oblasti republikové úrovně (OB1 – Rozvojová oblast Praha) a zároveň v krajině sídelní (tj. urbanizované), kde je zemědělské využití území spíše marginální, protože přednost dostávají intenzivnější způsoby rozvoje. Zábory v zastavitelných plochách Z1, Z2, Z4 a Z7 (tj. 21,8% plochy záborů) představují výstavbu v prolukách, kde je již nyní zemědělské využití obtížně představitelné. Zábory v plochách Z8 a Z9 (17% záborů) představují rozšíření zastavitelného území v návaznosti na stávající zástavbu, logicky ukončují sídlo (a navíc počítají s fragmentací zemědělské půdy přeložku silnice II/101), takže jde o účelné využití území. Plocha Z12 (3,9% záborů) představuje vcelku nekonfliktní rozšíření skladových ploch Business parku Rudná, nacházející navíc na V. třídě ochrany. Relativně nejproblematičtější je tak zábor ploch Z6, Z10 a Z13 (57,3% záborů), které se nacházejí na půdách I. a II. třídě ochrany ZPF. Zde lze pro jejich zábor argumentovat především polohou území v rozvojové ose, v urbanizované krajině podél dálnice D5, resp. uvnitř zástavby (Z13), a tím, že je využito relativně malého území mezi Nučemi-Krahulovem a Rudnou, a tím pádem dochází též k lepšímu vzájemnému provázání těchto dvou obcí. účel záboru
ha
%
zast. plochy - bydlení
13,84
77,3%
zast. plochy - občanská vybavenost
0,59
3,3%
zast. plochy - výroba a skladování
3,27
18,3%
veřejná prostranství (ulice)
0,20
1,1%
F.2) Pozemky určené k plnění funkce lesa Územní plán Nučic nezasahuje do pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL). Do vzdálenosti 50m od okraje PUPFL (tzv. ochranného pásma lesa) zasahují zastavitelné plochy Z6a, Z10 a Z12. Využití těchto ploch se řídí dle ust. § 14 odst. 2 lesního zákona. U pozemku 420/11 (0,12 ha) lze žádat o vynětí z pozemků určených k plnění funkce lesa.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC – UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (09-2015)
25
G) VYHODNOCENÍ SOULADU NÁVRHU ÚP S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ G.1) Řešení požadavků civilní ochrany Nučice jsou zahrnuto v dokumentaci krizového řízení v rámci Středočeského kraje. Z hlediska civilní ochrany se v řešeném území nepočítá s budováním žádných objektů či zařízení civilní ochrany, ani nejsou kladeny zvláštní požadavky na vybavení budov veřejné vybavenosti či úpravy stávajících objektů. Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu Nučic dle zákona č. 239/2006 Sb., o integrovaném záchranném systému a dle § 20 vyhlášky č.380/2002 Sb., „K přípravě provádění úkonů ochrany obyvatelstva“. G.1.1) Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Území obce Nučic se nenachází v prostoru ohroženém průlomovou vlnou zvláštní povodně. G.1.2) Zóny havarijního plánování a ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Nučice nejsou zahrnuty v žádné zóně havarijního plánování. V celém obvodu obce nejsou žádné stálé úkryty. Ukrytí bude zajištěno v improvizovaných úkrytech, které se budují před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu v místech, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálých úkrytů. V případě mimořádné události by byly využity zejména sklepní prostory rodinných domů a dalších objektů, ve kterých budou budovány úkryty svépomocí obyvatelstva. G.1.3) Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování V případě potřeby nouzového ubytování obyvatel budou tito ubytování v objektu školy. G.1.4) Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci V případě potřeby skladování materiálu civilní ochrany, případně humanitární pomoci, lze využít objekty obecního úřadu a školy. G.1.5) Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území Na území obce se nenacházejí sklady nebezpečných látek. G.1.6) Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou se uvažuje z vodojemu V Rudní (v případě přerušení dodávky vody nutno zajistit šetrnou spotřebu), v případě nepoužitelnosti vodojemu se počítá se zásobováním cisternami. Nouzové zásobování elektrickou energií bude zajištěno mobilními agregáty. G.1.7) Systém varování obyvatelstva Obyvatelstvo bude vyrozuměno sirénou, popřípadě vozidly. G.2) Požární bezpečnost V obci je organizován sbor dobrovolných hasičů (SDH Nučice). Nejbližší hasičský záchranný sbor se nachází v Berouně a Praze-Radotíně. Zásobování požární vodou zajišťuje nádrž na Prokopské návsi a místní vodovod. Uspořádání zastavitelných ploch bude řešeno s ohledem zajištění potřeby požární vody obecním vodovodem s požadovanými parametry a osazením požárními hydranty. Pro potřebu protipožárního zabezpečení je třeba zajistit dodávku požární vody o vydatnosti 4 l/s při přetlaku 0,2 MPa u nejvýše položeného vnějšího hydrantu a při rychlosti proudění 0,8m/s. Veškeré navržené a rekonstruované místní komunikace a veřejné prostory budou splňovat požadavky na zajištění protipožárního zásahu. Přístupové komunikace v lokalitách zastavitelných ploch budou řešeny způsobem umožňujícím příjezd požárních vozidel do vzdálenosti min. 20 m od objektů, příjezdová
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC – UPRAVENO PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (09-2015)
26