386, PRAHA 2

POŘIZOVATEL ÚZEMNÍHO PLÁNU OBECNÍ ÚŘAD BRANDÝSEK SLÁNSKÁ 62, 273 41 BRANDÝSEK IČ: 00234168 STAROSTA OBCE ING. LUDĚK RAICHARD TEL./FAX: 312 283 815 / 312 284 119 e-mail [email protected]

ZHOTOVITEL A VÝKONNÝ POŘIZOVATEL PRISVICH, s.r.o. NA NÁMĚSTÍ 63, 252 06 DAVLE, IČ 271101053 KANCELÁŘ ZELENÝ PRUH 99/1560, 140 02 PRAHA 4 JEDNATEL ING. LADISLAV VICH TEL. 241 444 053, FAX 241 444 053 e-mail [email protected]

PROJEKTANT ÚZEMNÍHO PLÁNU

KUBIŠTOVA 6/1101, PRAHA 4, IČ 66473021 KANCELÁŘ TROJICKÁ 1/386, 128 00 PRAHA 2 VED. PROJEKTANT ING. AKAD. ARCH. PETR FOGLAR ING.ARCH.ZUZANA FOGLAROVÁ ING.PAVEL HOLUBEC TEL.,FAX 224 919 889 e-mail [email protected] SPOLUPRÁCE-ÚSES: ING.J.KRAUSE e-mail [email protected]

PŘÍSLUŠNÝ KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJSKÝ ÚŘAD STŘEDOČESKÉHO KRAJE, IČ 70891095 ODBOR ÚZEMNÍHO A STAVEBNÍHO ŘÍZENÍ ODD. ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ, VED. ING. JAROSLAV SMÍŠEK TEL. 252 280 946, FAX 257 280 775

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU BRANDÝSKA :

A) Řešené území a vymezení zastavěného území ...................................................................................... 3 B) Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot............................................................ 3 C) Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně .......................................................................................................................................................... 4 C.1) Urbanistická koncepce ..................................................................................................................... 4 C.2) Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby ............................................................................ 5 C.3) Systém sídelní zeleně ....................................................................................................................... 6 D) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování ........................................... 6 D.1) Veřejná infrastruktura – veřejná prostranství a občanské vybavení ................................................... 7 D.1.1) Veřejná prostranství ...................................................................................................................... 7 D.1.2) Občanské vybavení ....................................................................................................................... 7 D.2) Dopravní infrastruktura .................................................................................................................... 8 D.2.1) Silniční doprava ............................................................................................................................ 8 D.2.2) Hromadná doprava ........................................................................................................................ 9 D.2.3) Doprava cyklistická a pěší............................................................................................................. 9 D.3) Technická infrastruktura .................................................................................................................10 D.3.1) Zásobování elektrickou energií ....................................................................................................10 D.3.2) Zásobování plynem ......................................................................................................................10 D.3.3) Vodní hospodářství ......................................................................................................................10 D.3.4) Nakládání s odpady......................................................................................................................11 E) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů a podobně .................................................................................11 E.1) Koncepce uspořádání krajiny...........................................................................................................11 E.2) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití...................................................12 E.3) Územní systém ekologické stability (ÚSES) ....................................................................................12 E.4) Prostupnost krajiny .........................................................................................................................17 E.5) Protierozní ochrana .........................................................................................................................17 E.6) Vodní toky, plochy, zdroje a ochrana před povodněmi .....................................................................17 E.7) Rekreace .........................................................................................................................................17 E.8) Geologie, nerostné suroviny a poddolovaná území...........................................................................17 E.8.1) Geomorfologie .............................................................................................................................17 E.8.2) Ložiska surovin ............................................................................................................................18 E.8.3) Chráněná ložisková území ............................................................................................................18 E.8.4) Poddolovaná území ......................................................................................................................18 E.8.5) Stará důlní díla .............................................................................................................................18 E.8.6) Sesuvná území .............................................................................................................................18 F) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu ................................19 Vymezení některých pojmů ................................................................................................................19 Výčet ploch s rozdílným způsobem využití .........................................................................................20 Plochy bydlení....................................................................................................................................21 Plochy smíšené obytné .......................................................................................................................22 Plochy rekreace ..................................................................................................................................23 Plochy občanského vybavení ..............................................................................................................24 Plochy výroby a skladování ................................................................................................................25 Plochy technické infrastruktury ..........................................................................................................26 ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝSKA

1

Plochy veřejných prostranství .............................................................................................................26 Plochy dopravní infrastruktury ...........................................................................................................27 Plochy zeleně .....................................................................................................................................28 Plochy vodní a vodohospodářské ........................................................................................................29 Plochy zemědělské .............................................................................................................................29 Plochy lesní ........................................................................................................................................29 Plochy přírodní ...................................................................................................................................30 Plochy smíšené nezastavěného území .................................................................................................31 G) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ....................................................................................................................................32 G.1) Veřejně prospěšné stavy, pro které lze vyvlastnit.............................................................................32 G.2) Veřejně prospěšná opatření, pro které lze vyvlastnit ........................................................................32 G.3) Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu ..............................................................33 G.4) Plochy pro asanaci, pro které lze vyvlastnit .....................................................................................33 H) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo .........................................................................................................................33 I) Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření ...................................................................................................................34 J) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti .............................................................34 K) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ....................34

Grafická část územního plánu obsahuje tyto výkresy: 1 Základní členění území 2 Hlavní výkres 3 Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace 4 Technická infrastruktura

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝSKA

1:5000 1:5000 1:5000 1:5000

2

A) ŘEŠENÉ ÚZEMÍ A VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Územní plán řeší celé správní území obce Brandýsek, které se rozkládá na jednom katastrálním území. kód KÚ

název KÚ

výměra

kód obce

název obce

název kraje

609285

Brandýsek

390 ha

532118

Brandýsek

Středočeský kraj

Obec se nachází ve správním obvodu obce s rozšířenou působností a zároveň s pověřeným obecním úřadem Kladno. Zastavěné území bylo vymezeno v rámci Územně analytických podkladů (ÚAP), aktualizováno v rámci samostatných průzkumů a rozborů, a je zakresleno ve výkrese základního členění území. Hranice zastavěného území byla vymezena v souladu s §58 Stavebního zákona a zachycuje stav k 30.4.2010. B) KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT Území je tvořeno reliéfem, přírodními ekosystémy, lidmi pozměněnými ekosystémy a urbanizovaným územím. Rozvoj území je založen na (a) kultivaci a údržbě stabilizovaných ploch a s nimi souvisejících systémů a dále na (b) výstavbě budov a zařízení pro rozličné lidské aktivity (urbanizaci), s čímž souvisí i (c) výstavba a údržba infrastruktury. Koncepce rozvoje stanoví, které části území (plochy) jsou stabilizované, kde jsou navrženy změny (buď změny využití, anebo urbanizace dosud nezastavěných ploch) a jaká infrastruktura je potřeba k zajištění stabilizovaných i navrhovaných způsobů využití území. Koncepce rozvoje je zachycena ve výkresové dokumentaci a blíže specifikována v textové části. Struktura řešeného území je určena jak terénní konfigurací, tak dopravně-komunikační infrastrukturou, která propojuje urbanizované území obce Brandýsek se širším okolím. Přírodní osu území tvoří údolní niva Týneckého potoka, jež bude i nadále zachována jako biokoridor. Veškeré lesní porosty, nacházející se především na terénních hranách, stejně jako další krajinná zeleň patří mezi stabilizované plochy. Centrum Brandýsku se nachází v místě křížení hlavních komunikačních os (ul. Slánská a ul. Švermovská). Tyto ulice zároveň tvoří hlavní urbanistické osy. Centrum obce, kde je kromě bydlení soustředěna i většina společensky i ekonomicky významných aktivit, je navrženo k mírné intenzifikaci. Území okolo bývalého dolu Michal je navrženo k přestavbě na sekundární centrum obce. Podél urbanistických os se nachází smíšené obytné plochy, kde jsou kromě bydlení soustředěny i obchody, služby a občanská vybavenost. Ostatní urbanizované plochy jsou převážně obytné. Samostatné výrobní plochy se nacházejí pouze na jihovýchodním okraji území. Vymezení zastavitelných ploch pro bydlení se řídí principem doplňování volných ploch v prostoru mezi zastavěným územím a dále rozšiřováním obce v návaznosti na stávající zástavbu. V nejrozsáhlejší rozvojové ploše severně od centra je požadováno pořízení územní studie. Intenzita a rozmanitost využití je největší podél urbanistických os a směrem k okraji obce klesá, stejně jako klesá směrem k severní terénní hraně. Investiční prostředky obce je třeba směřovat především do v současné době zastavěného území: do zvýšení kvality veřejných prostranství v centru a v urbanistických osách, do dobudování a rekonstrukce dopravní i technické infrastruktury. Dále je třeba podporovat propojení se sousedními obcemi a zvýšit možnosti rekreace v krajině, jež nevyžadují tak rozsáhlé investice, jako spíše organizační a informační opatření: vymezení cyklotras a vybudování stezek pro cyklisty a pěší se sloučeným provozem, vymezení procházkových okruhů a pěších tras v krajině. Využití krajiny je stabilizované a to dvojího druhu: jednak je to intenzivní zemědělské využití (především severní část území). V údolí Týneckého potoka jsou pak soustředěny přírodě blízké ekosystémy, důležité pro ekologickou stabilitu krajiny (lesy, vodní toky a údolní niva), na něž navazuje méně intenzivně využívaná zemědělská půda, rozčleněná krajinnou zelení. Toto území je hodnotné i z hlediska krajinného rázu, ale úzce souvisí též s kvalitou bydlení v Brandýsku (kladný vliv na mikroklima v obci, využití pro každodenní rekreaci obyvatel, procházky či pobyt dětí v ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝSKA

3

přírodě). Na pomezí sídla a krajiny jsou plochy zahrad a zahrádkářských kolonií, jež mají převážně kladný dopad na krajinný ráz, ale zároveň je třeba zabránit jejich přeměně na obytná území. Lokalita Čabárna na západním okraji území hostí ekocentrum a další rekreačně-vzdělávací aktivity. S rozvojem této lokality souvisí i vymezení menší plochy pro výstavbu rodinných domů. V Brandýsku se nacházejí 2 nemovité kulturní památky: Památky zapsané do státního seznamu Číslo rejstříku

Památka

Památkou od

18015/2-457

vodovodní přivaděč zbytky vodovodu, archeologické stopy

3.5.1958

11146/2-4326

uhelný důl hlubinný Michal (Michael) - areál těžní věže

9.2.1996

V obrazu obce se uplatňuje zejména těžní věž, tvořící dominantu celé obce ; upomíná tak na industriální minulost Brandýska, jež je důležitou složkou místní identity. Zachování této dominanty a jejích územních souvislostí je klíčovým prvkem v ochraně hodnot území. Hodnotná je i pravidelná uliční struktura Brandýské kolonie, navazující na areál bývalého dolu a železniční stanici. Přestavba plochy P1 musí tyto hodnoty respektovat, anebo je tvůrčím způsobem rozvinout. Při přestavbě plochy P1 je nutno dbát na urbanistické ztvárnění veřejných prostranství a veřejné zeleně a stejně tak tematizovat zapojení (zpřístupnění) v současné době neveřejné, sadovnicky založené okrasné zahrady někdejší soukromé nemocnice pod areálem jámy Michal. C) URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Urbanistická koncepce popisuje strukturu urbanizovaných (zastavěných) ploch a způsob jejich rozvoje. Následuje výčet ploch, v nichž je navržena změna využití, a dále stručná charakteristika struktury zeleně v sídle. C.1) Urbanistická koncepce Historické jádro osídlení se nachází na levém břehu Týneckého potoka, v místě kde tento tok překonává (už ve středověku používaná) cesta z Prahy do Slaného – dnešní ulice Slánská. Ta je i nejvýznamnějším veřejným prostorem v obci, zejména v úseku od kina ke křižovatce s ulicí Švermovskou. Zde se nachází urbanistické jádro obce a největší ohnisko aktivit: je zde situována většina obchodů, služeb a občanského vybavení. Územní plán navrhuje rozvoj tohoto centra formou mírné intenzifikace využití stávajících smíšených obytných ploch (SC), což je třeba doprovodit zvýšením kvality a využitelnosti veřejného prostoru. Z jádra obce v současnosti vedou dvě hlavní urbanistické osy (plochy PV): zhruba západním směrem je to ulice Švermovská a jihovýchodním směrem jde, po překročení potoka, ulice Slánská. Obě ulice je třeba považovat za významné veřejné prostory, investovat do jejich urbanistického ztvárnění (opatření ke zklidnění dopravy, vymezení prostor pro pěší a cyklisty, výsadba a údržba zeleně, umístění mobiliáře) a situovat v nich další obchody, služby a občanské vybavení. Ekonomicky a společensky významné aktivity je tedy navrženo koncentrovat do těchto ulic (plochy SV). Za potenciální třetí urbanistickou osu obdobného charakteru je třeba považovat ulici Ke Třebušicům, podél níž jsou též navrženy plochy smíšené obytné (SV). Území okolo bývalého dolu Michal je navrženo k přestavbě na sekundární centrum obce (plocha P1). Je zde potenciál pro vybudování kvalitního veřejného prostranství, nachází se zde vlaková a autobusová zastávka, ale poblíž jsou i jediné výrobní plochy v obci. Je navržena intenzifikace využití tohoto území formou smíšených obytných ploch (SC), jejichž architektonická podoba bude vycházet z tvarosloví industriální architektury. Okolo tohoto centra jsou navrženy zastavitelné plochy pro bydlení střední intenzity (BI). Středně intenzivní plochy bydlení (BI) jsou navrženy též východně od centra obce. V okrajových částech obce jsou pak navrženy plochy bydlení venkovského (BV), s nejmenší intenzitou využití (na větších pozemcích).


4

C.2) Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby V řešeném území je vymezena 1 plochy přestavby: Označení plochy

Výměra [ha]

Navržené využití

Podmínky využití

P1

4,07

SC, PV, PU, PZ

Respektovat urbanistické hodnoty popsané v kap. B

Návrh vymezuje celkem 15 zastavitelných ploch (členěných na dílčí lokality): Podmínky využití Výměra celkem [ha]

Označení Výměra plochy [ha]


Z1a

0.27

BV

Z1b

0.12

TI

Z2a

4.63

BV, BI

Z2b

0.54

BV, DS

Z3a

0.67

BV

Z3b

0.76

BV, DS

Z3c

2.63

BV

Z3d

6,31

SC, BV, OS

Z3e

3.52

BV, ZS

V místech, kde plochou prochází biokoridor je možné umisťovat pouze nezbytné liniové prvky dopravní a technické infrastruktury (vedené zhruba kolmo na směr biokoridoru), nikoli stavby.

Z4

0.90

SC, OV, PU

Koeficient zeleně 50%

0,39

5,17

Respektovat podmínky správce vodního toku, příslušného vodoprávního úřadu a příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny. Respektovat podmínky správce vodního toku, příslušného vodoprávního úřadu a příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny.

13,89

0,90

Z5a

1.64

SV

Z5b

2.98

BV

Z5c

3.08

BV

Z6

0.42

BV

Z7a

0.63

VN

Z7b

0.68

VN

Z8

1.64

BI

1,64

Z9

3.48

BI

3,48

Z10a

4.42

BI

Z10b

1.84

BV

Respektovat podmínky správce vodního toku, příslušného vodoprávního úřadu a příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny.

7,70

0,42

V rámci územního řízení staveb pro bydlení bude požadováno splnění hygienických limitů hluku dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb.

1,31 V rámci územního řízení staveb pro bydlení bude požadováno splnění hygienických limitů hluku dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb.

6,26


5

Označení Výměra plochy [ha]


Výměra Podmínky využití celkem [ha]

Z11

2.51

SV, BV, PU

2,51

Z12

6.75

SV, BI, BV, PU

6,75

Z13

0.22

BV, PU

Z14a

0.96

BV, PU

Z14b

0.81

BV

Z14c

4.03

BV, ZS

0,22


5,80

V místech, kde plochou prochází biokoridor je možné umisťovat pouze nezbytné liniové prvky dopravní a technické infrastruktury (vedené zhruba kolmo na směr biokoridoru), nikoli stavby. Na polovině plochy BV je umožněna též výstavba řadových domů a minimální velikost nově oddělovaných stavebních pozemků je snížena na 600 m2.

Z15a

0.54

BV

Z15b

0.22

BV

Z15c

2.27

BV, PU

Z15d

7.53

BV


10,56 Územní studie US1 V rámci územního řízení staveb pro bydlení bude požadováno splnění hygienických limitů hluku dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb.

Pozn.: význam zkratek navrženého využití viz kapitola F. C.3) Systém sídelní zeleně Sídelní zeleň představuje nezastavitelné plochy zeleně, aleje a solitérní stromy v rámci zastavěného či zastavitelného území. V Brandýsku je sídelní zeleň tvořena plochami nezastavitelných zahrad (ZS), zelení na veřejných prostranstvích (PZ) a zahrádkářskými koloniemi (RZ). Významná část sídelní zeleně se dále nachází v rámci ploch bydlení (BI, BV), smíšených obytných ploch (SC, SV) a ploch občanského vybavení (OV), v nichž je vždy definován koeficient zeleně, který určuje minimální podíl zeleně v rámci každého stavebního pozemku. Sídelní zeleň významným způsobem dotváří krajinný ráz celého území – a přímo navazuje na zeleň v krajině, představovanou plochami lesními (NL), přírodními (NP) a smíšenými (NS), jež přímo souvisí s plochami vodními a (W). D) KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMISŤOVÁNÍ Veřejná infrastruktura zahrnuje dle dikce Stavebního zákona infrastrukturu dopravní (plochy pro dopravu), infrastrukturu technickou (inženýrské sítě), občanské vybavení (stavby a aktivity sloužící obyvatelstvu), a veřejná prostranství. Z hlediska vzájemné provázanosti těchto problematik je veřejná infrastruktura je tvořena „sítěmi“ s „uzlovými body“. Síť veřejných prostranství s uzly společenských a ekonomických aktivit (veřejných budov, obchodů a služeb) plní roli „společenské infrastruktury“, jež se projevuje i ve struktuře sídla: v centru obce a podél hlavních urbanistických os je umístěna většina veřejných aktivit, na okrajích převládají aktivity soukromé a více specializované. Infrastruktura veřejných prostranství, jejich kvalita a údržba, tedy musí odpovídat umístění uzlů aktivit. Těžiště společenských a ekonomických aktivit se nachází v centru Brandýska, stejně jako většina občanského vybavení. ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝSKA

6

Struktura většiny dopravních a technických sítí je opačná než struktura společenské infrastruktury. Hierarchická struktura jejich organizace vede k tomu, že zatímco páteřní trasy jsou úzce specializované na efektivní přepravu velkých toků (vozidel, vody, energie apod.) a jsou vedeny spíše mimo centra sídel, tak koncové přípojky jsou sdruženy do místních infrastrukturních koridorů – ulic, v nichž jsou mnohé sítě vedeny souběžně. Uzlové body těchto sítí (zdroje energie, úpravny a čistírny vody, logistická centra atd.) se nachází zpravidla mimo sídla, či na jejich okraji (trafostanice, regulační stanice, vodojemy). I páteřní trasy jsou však vedeny v určitých koridorech, neboť propojují centra osídlení. Brandýsek leží prakticky v trase jednoho takovéhoto páteřního koridoru, vedoucího od Prahy na severozápad: Východně od Brandýsku vede rychlostní komunikace R7 a vysokotlaký plynovod, západně pak vedení velmi vysokého elektrického napětí, dálkový vodovodní přivaděč a radioreléový paprsek. Úkolem pro územní plánování je zajistit napojení každé plochy na sítě a uzly, které souvisí s využitím příslušné plochy, ale zároveň eliminovat, či alespoň omezit negativní vlivy, které s provozem řady sítí a uzlů souvisí (což indikují různá ochranná, bezpečností a hygienická pásma). D.1) Veřejná infrastruktura – veřejná prostranství a občanské vybavení D.1.1) Veřejná prostranství Veřejná prostranství v širším smyslu jsou veškeré prostory mezi domy (a mezi ploty) v zastavěném území i zastavitelných plochách, které jsou přístupné komukoli bez omezení. Územní plán vymezuje 3 typy veřejných prostranství: centrum obce a hlavní urbanistické osy (PV), veřejnou zeleň (PZ) a ulice a obytné zóny (PU). Veřejná prostranství jsou dále součástí ploch občanské vybavenosti (OV, OS, OH). Veřejnými prostranstvími v užším slova smyslu jsou myšleny pouze ty části veřejných ploch, které slouží výhradně pro pěší provoz, a jsou relaxačním a společenským prostorem. Takovýchto prostranství má Brandýsek minimum. Funkční je pouze parkově upravená plocha u autobusové zastávky Brandýsek-žel.st. a plácek u cesty mezi fotbalovým hřištěm a hřbitovem. Územní plán navrhuje následující nové plochy veřejných prostranství: parčík a menší veřejná prostranství před bývalým dolem Michal (v ploše přestavby P1), plochu veřejné zeleně na terénní hraně severně od centra, jako parčík s dětským hřištěm je navržena plocha mezi ČOV a navrhovanými zastavitelnými plochami. K rozšíření je v souvislosti s nárůstem zastavitelných ploch navržena též plocha veřejné zeleně u cesty ke hřbitovu. Charakter veřejných ploch má i část území v lokalitě Čabárna. Protože součástí veřejných prostranství v širším smyslu jsou často místní komunikace a další plochy pro dopravu, které využitelný prostor veřejných prostranství značně zmenšují, je prostorové uspořádání pozemků veřejných prostranství (zejména ulic v zastavitelných plochách) upraveno ve vztahu pozemním komunikacím následovně: nejmenší šířka veřejného prostranství (PV), jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je stanovena na 8 m, při jednosměrném provozu 6,5 m. Nejmenší šířka veřejných prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu je 12 m, při jednosměrném provozu 10 m. D.1.2) Občanské vybavení Obec Brandýsek má svou mateřskou a základní školu. K mateřské škole patří rozlehlá zahrada s altánkem. Základní škola má tři pavilony a celkovou kapacitu 400 žáků. Zabezpečuje výuku nejen pro brandýské žáky, ale i pro žáky z okolních obcí. Součástí školního areálu je jídelna a dobře vybavená posilovna, kterou mohou využívat všichni obyvatelé. Pro starší občany je v obci dům s pečovatelskou službou pro 20 obyvatel. V Brandýsku je dále zdravotní středisko a lékárna. Ve zdravotním středisku ordinují dva lékaři pro dospělé, dětská lékařka, zubní lékařka a jeden den v týdnu přijíždí gynekolog ze Slaného. Všechna oddělení poskytují péči i občanům z okolních obcí. Výše zmíněné stavby se nacházejí v plochách OV. V lokalitě Čabárna na západním okraji území je záchranná stanice pro zraněné živočichy a městem Kladnem nedávno vybudované ekocentrum. K těmto zařízením přiléhá plocha přírodovědeckého parku. ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝSKA

7

Z komerční vybavenosti se v Brandýsku vyskytuje např. několik obchodů se smíšeným zbožím, drogistické zboží, prodejna s topnou technikou, vodohospodářská firma. Co se týče sportu, v obci je organizován fotbalový oddíl FK Brandýsek a Asociace sportu pro všechny. Řadu aktivit provozuje též Sbor dobrovolných hasičů. Nedávno byly v obci vybudovány tenisové kurty. Fotbalové hřiště i kurty jsou jižně od Olšan na okraji potoční nivy (plochy OS). Rekreace v krajině je popsána v kap. E.7. Mezi plochy občanského vybavení je zařazen i hřbitov (plocha OH), nacházející se mezi Brandýskem a Cvrčovicemi. Nové samostatné plochy občanského vybavení nejsou v návrhu ÚP vymezeny. Občanské vybavení, obchody a služby je však možno umisťovat v rámci smíšených obytných ploch (SC, SV), které jsou vymezeny podél hlavních urbanistických os. D.2) Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura slouží k přepravě lidí a zboží. Základem komunikačního systému v řešeném území je infrastruktura ulic a veřejných prostranství, jejichž součástí jsou jak silnice, které Brandýsek propojují s širším územím, tak chodníky, krajnice a pěšiny, sloužící především k pohybu lidí po obci. K napojení Brandýsku na širší území slouží také hromadná doprava, fungující na principu přestupních uzlů, jimiž jsou autobusové zastávky a železniční stanice. D.2.1) Silniční doprava D.2.1.1) Páteřní dopravní síť Základní dopravní struktura území je stabilizovaná:

Územím obce prochází rychlostní komunikace R7 (Praha – Slaný – Louny – Chomutov) v kategorii S 24,5/100. Nejbližší mimoúrovňové křižovatky jsou Bouchalka (u obce Stehelčeves – km 9) a Knovíz (km 18).

Samotný Brandýsek je na silniční síť napojen pouze komunikacemi III. třídy. Nejvýznamnější je silnice III/00712 (Stehelčeves – Brandýsek – Knovíz), která zajišťuje napojení na R7 a tedy i na nadřazenou silniční síť. Směrem na Kladno vedou dvě přibližně stejně významné komunikace: III/10140 (Brandýsek – Cvrčovice – Kladno-Vrapice) a III/2388 (Brandýsek – Kladno-Švermov).

Méně významné jsou komunikace III/23642 (Brandýsek – Theodor – Pchery – Třebichovice) a III/10142 (Brandýsek – Třebusice – Zvoleněves – Žižice). Minimálně využívaná je pak silnice III/10141 (Brandýsek – Kladno-Vrapice).

V jihovýchodním cípu území se nachází čerpací stanice pohonných hmot.

Všechny výše uvedené silniční trasy jsou v úsecích mimo zastavěné území zařazeny v kategorii ploch typu DS, v nichž je před ostatními způsoby využití a dopravními módy upřednostněna silniční doprava. Do plochy územních rezerv R1 jsou zařazeny území dotčené uvažovaným napojením silnice III/10142 na rychlostní komunikaci R7. D.2.1.2) Místní sběrné komunikace Silnice III. třídy v obci zároveň fungují jako místní směrné komunikace a obvykle i tvoří hlavní urbanistické osy (plochy PV). Takovouto kombinaci funkčního využití musí stavební a šířkové uspořádání silnic respektovat – v urbanistických osách je třeba jízdní pruhy zúžit pouze na nezbytné minimum a provést opatření pro omezení rychlosti v obci a pro zvýšení bezpečnosti chodců (přechody pro chodce s ostrůvky uprostřed, vymezení stání pro automobily tak, aby nepřekážely provozu vozidel ani chodců, umístění dopravních značek, sloupů a stromů mimo pruhy pro pěší). Technický stav sběrných komunikací je pouze dostačující, silnice jsou na mnoha místech „záplatované“ a místy jsou náznaky vyjetých kolejí. Vzhledem k terénním poměrům jsou hlavní křižovatky sběrných komunikací poměrně problematické (ve svahu, v zatáčce, napojení pod ostrým úhlem). Díky rychlostní silnici R7 však územím neprojíždí mnoho tranzitní dopravy. ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝSKA

8

Rekonstrukce místních komunikací a křižovatek je navrženo provádět zároveň s úpravami veřejných prostranství tak, aby byly sladěny požadavky motoristické, cyklistické i pěší dopravy. D.2.1.3) Místní obslužné komunikace Místní obslužné komunikace obvykle tvoří ulice (plochy PU), v nichž dopravní prostor tvoří částečně zpevněný asfaltový či štěrkový povrch, místy doplněný i o chodník, či travnatý pás. Technický stav těchto komunikací a chodníků není příliš uspokojivý, částečně však souvisí s budováním technických sítí (především kanalizace). Ulice jsou poměrně často využívány pro parkování automobilů, šířkové uspořádání však toto využití obvykle umožňuje. Obslužné komunikace mají na mnoha místech charakter zpevněných polních cest s velmi skromným šířkovým uspořádáním (prakticky pouze jeden jízdní pruh bez chodníků) a lze je tedy kategorizovat jako komunikace nemotoristické (IV. třídy. Tyto komunikace se nacházejí především v horní části prudkého jižního svahu, tj. v oblasti zahrádkářských kolonií, ulice Ve Višňovce (na jejímž konci může být problém se s autem otočit) a historických jádrech Brandýsku a Olšan (ul. Postranní, V Chaloupkách, Pod Skálou, část ul. U Mateřské školy). Místní obslužné komunikace v zastavěném území je navrženo rekonstruovat do podoby obytných zón. Navrhována je integrace pěší, cyklistické a motoristické dopravy v rámci veřejného prostoru se sníženou rychlostí (30 km/h), přičemž v rámci takto pojatých obytných zón je nezbytná realizace stavebních úprav pro omezení rychlosti (omezené šířky jízdních pruhů, vymezená místa pro stání vozidel, šikany, příčné prahy, úprava povrchů apod.) a pro bezpečný pohyb dětí, dospělých i osob s omezenou možností pohybu či orientace (bezbariérové užívání veřejného prostoru). Dopravní a technické řešení těchto komunikací bude respektovat požadavky Technického podkladu TP 103 Navrhování obytných zón. V zastavitelných plochách budou trasy nových komunikací řešeny v rámci řešení těchto ploch či požadované územní studii a to tak, aby odpovídaly požadavkům na místní komunikace IV. třídy (zklidněné komunikace – obytné zóny), anebo komunikace III. třídy (obslužné komunikace). Komunikace budou převážně napojeny na stávající místní komunikace tak, aby byl zajištěn průjezd anebo budou ukončeny obratišti. Slepé ulice budou navrhovány pouze výjimečně nebude-li jiné vhodné řešení. Veškeré nově budované komunikace a komunikace k rozšíření či rekonstrukci budou uspořádány s ohledem na zabezpečení příjezdu jednotek hasičské záchranné služby, lékařské služby a odvoz odpadků. Minimální požadovaná trvale průjezdná šířka komunikace je 3 metry. Potřeba odstavných stání bude zajištěna individuálně na pozemcích majitelů (parkování na terénu, garáže). Parkovací stání v nových obytných okrscích a ostatních zdrojích a cílech dopravy budou zajištěny parkováním u uliční hrany a na parkovacích plochách budovaných jako součást nové zástavby. D.2.2) Hromadná doprava Železniční trať 093 (Kralupy nad Vltavou – Kladno), se stanicí Brandýsek na jihovýchodním okraji obce, je využívána pro regionální dopravu a poskytuje poměrně kvalitní spojení do obou měst. V obci jsou 3 autobusové zastávky (Brandýsek-U kina/Škola, Brandýsek-žel.st., BrandýsekOlšany) a jedna na jejím západním okraji (Cvrčovice-Čabárna) Co se týče dopravní dostupnosti pomocí hromadné dopravy, preferovány jsou směry na Kladno (vlakem i busem 16-19 minut), Slaný (bus 16 minut) a Kralupy (vlak 17 minut). Taktéž PrahaDejvická je v dosahu autobusu (30 minut). D.2.3) Doprava cyklistická a pěší V obci nejsou žádné cyklistické trasy ani stezky, a též značené turistické trasy se zde nenacházejí. V zastavěných plochách je třeba řešit umisťování pěších a cyklistických stezek, chodníků, cyklopruhů apod. v rámci daných prostorových možností. Podél frekventovaných komunikací musí být vždy alespoň jednostranný chodník v šířce minimálně 1,5 m. Je navrženo vymezit stoupací cyklopruh na Slánské silnici (od centra na terénní hranu) a úsek mezi centrem a Višňovkou opatřit chodníkem. ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝSKA

9

Pro pěší i cyklistickou rekreaci v krajině se předpokládá využití stávajících účelových komunikací (lesních a polních cest), přičemž nové trasy je možné podle potřeby zřizovat v rámci většiny druhů ploch.

D.3) Technická infrastruktura D.3.1) Zásobování elektrickou energií Řešeným územím prochází v prostoru mezi Brandýskem a Cvrčovicemi nadzemní vedení VVN 110 kV. Napojení obce na elektrorozvodnou síť je zprostředkováno pomocí nadzemní sítě VN 22 kV – pomocí odboček z vedení Stehelčeves – Brandýsek – Podlešín. Brandýsek je plně elektrifikován, je zde 9 trafostanice 22/0,4 kV. Většina vedení VN je nadzemní, pouze jeden úsek v centru obce je veden v podzemním kabelu. Pro zásobování elektrickou energií nově definovaných zastavitelných územích jsou navrženy celkem 2 nové trafostanice 22/0,4 kV, napojené na stávající trasy podzemním kabelem. Přesná poloha těchto trafostanic může být upřesněna v rámci územního řízení, či v rámci studií příslušných lokalit (US1). D.3.2) Zásobování plynem Východně od Brandýska vede VTL plynovod Praha-Slaný (DN 300), na nějž je přes regulační stanici připojen Brandýsek a blízké obce (Cvrčovice, Třebusice, Důl Theodor). Prakticky celá obec je plynofikována pomocí středotlakého (STL) plynovodu. S plynofikací se počítá i v zastavitelných plochách. D.3.3) Vodní hospodářství D.3.3.1) Zásobování pitnou vodou Řešeným územím prochází v prostoru mezi Brandýskem a Cvrčovicemi vodovodní přivaděč Buštěhrad-Vinařice (ocel DN 500), který pitnou vodou zásobuje Brandýsek a okolní obce (Cvrčovice, Třebusice). Z objektů zásobování pitnou vodou je zde vodojem a čerpací stanice. Ve zvodni týneckého potoka jsou dvě donedávna využívané studně, které slouží jako záložní zdroj pitné vody (jižně od centra Brandýska a u ČOV). Naprostá většina domů ve vlastní obci Brandýsek je napojena na vodovod. Zásobování požární vodou zajišťuje obecní vodovod, přičemž dostatečné množství požární vody zajišťuje vodojem nad obcí (v rámci nadřazené vodárenské soustavy). Další zdroj požární vody je rybník pod Čabárnou. Uspořádání zastavitelných ploch bude řešeno s ohledem zajištění potřeby požární vody obecním vodovodem s požadovanými parametry. V nové kompaktní zástavbě budou v rámci sítě vodovodních řadů budovány také požární hydranty. D.3.3.2) Kanalizace splašková Obec má postavenu čistírnu odpadních vod (ČOV), nacházející se na východním okraji Brandýska. Přečištěné vody jsou vypouštěny do Týneckého potoka. Čistírna je navržena s kapacitou 2200 EO. Kanalizace je ve výstavbě, je převážně gravitační, s několika krátkými úseky kanalizace výtlačné a čerpací stanicí za kinem, která slouží k výtlaku splaškových vod z jižní části Brandýsku (Brandýská kolonie) a Cvrčovic, které jsou též na zdejší ČOV napojeny. Nové kanalizační řady v rozvojových lokalitách je doporučeno budovat souběžně a současně s novými řady vodovodními. Odpadní vody z objektů, které nejsou napojeny na kanalizaci, jsou sváděny do fekálních jímek a odváženy k likvidaci feka-vozy.


10

D.3.3.3) Dešťové vody Dešťová kanalizace je tvořena systémem otevřených a zatrubněných příkopů, v několika místech napojených do Týneckého potoka. V systému dešťové kanalizace není třeba nic měnit. U nové zástavby budou odpadní vody přednostně likvidovány pomocí zasakování na vlastním pozemku. Při větším rozsahu výstavby, zejména při projektové přípravě celků rozvojových ploch je doporučeno zpracování hydrogeologického posouzení místních vsakovacích podmínek, popř. navrhnout opatření, aby se odtokové poměry území nezměnily. Údolní niva Týneckého potoka slouží též k retenci vodě v krajině a pro rozliv v případě nadměrných srážek a proto je i nadále ponechána jako nezastavitelná. D.3.4) Nakládání s odpady Likvidace domovního odpadu je řešena sběrem do nádob a svozem a ukládáním na skládku mimo řešené území. Separovaný sběr odpadů je zajištěn do sběrných kontejnerů na sklo, plast a papír. Obec provozuje skládku inertního odpadu, která dříve sloužila jako skládka komunálního odpadu. Územní plán nevymezuje žádné plochy, které by byly producentem nebezpečných odpadů. Plochy skládek se v řešeném území nevyskytují a ani nejsou navrženy.

E) KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ A PODOBNĚ Cílem koncepce uspořádání krajiny je koordinace zájmů a vztahů v nezastavěné části řešeného území z hlediska rozdílných možností a limitů využití a z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny. E.1) Koncepce uspořádání krajiny Obec leží v široce rozevřeném údolí Týneckého potoka, zaříznutého do opukové tabule, má zhruba směr východ – západ. Severní svah údolí je poměrně prudký a jeho k jihu exponované svahy se suchomilnými porosty podél horní hrany vytvářejí typickou scenérii krajiny tohoto území. Xerotermní vegetace na prudkých k jihu obrácených svahů je specifickou složkou krajiny v širším kontextu krajiny. Charakteristické pro celou oblast je i východo-západní směr vodotečí a zvrásnění krajiny : významnou krajinnou strukturou je potok s poměrně širokou podmáčenou nivou s loukami, rákosinami a břehovými porosty, podél převážně upraveného toku. Mírné svahy údolí na pravém břehu potoka se severní expozicí jsou převážně členité zemědělské pozemky se sítí cest a mezí s porosty dřevin. Téměř polovina tohoto území byla v minulém územním plánu určena k zastavění. Severní část řešeného území na plošině za údolní hranou je zemědělská krajina s kvalitní zemědělskou půdou členěnou do velkých celků, sahajících až na pohledový horizont. Pohled do prostoru údolí nebo ze dna údolí na jeho hrany je základním pohledovým horizontem z parteru obce. Dle těchto pohledových vazeb by se měla řídit urbanistická koncepce sídla. Krajina v řešeném území je rozčleněna reliéfem údolí, jehož struktury jsou zvýrazněny přírodně hodnotnými prvky (stráně s xerotermní vegetací, potok s břehovými porosty a nivními loukami, pásy lesa a meze zarostlé dřevinami). Je základním krajinným celkem a ohniskem přírodních i lidských aktivit. Údolí Týneckého potoka se táhne dále na západ až ke Kladnu-Švermovu. Na východ za rychlostní silnicí se údolí napojuje pod Budčí na údolí Zákolanského potoka a přechází v zemědělskou krajinu, jež tvoří rozsáhlou krajinnou oblast, tvořící pozadí pro menší krajinné celky. Koncepce uspořádání krajiny v řešeném území spočívá v udržování a kultivaci existujícího krajinného celku. Základem je zachování hranic tohoto celku, jimiž jsou lesní a dřevinné porosty na horních hranách údolí Týneckého potoka. Dále je třeba zachovat přírodní osu tohoto celku – Týnecký potok a s ním související břehové porosty, na něž navazuje mozaika podmáčených luk, rákosin, lesních porostů, propojená s okraji krajinného celku pásy mezí a alejí. Samotný Brandýsek ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝSKA

11

je usazen v tomto krajinném celku, a poblíž místa, kde se setkává sídlo s přírodní osou – potokem, je i jeho centrum. Obydlené plochy jsou soustředěny okolo výše popsaných urbanistických os a ohraničeny právě přírodními osami – zelenými pásy údolní nivy a pásy dřevin na údolních hranách. Volná krajina mezi přírodními a urbánními osami má mozaikovitý charakter. A právě tento krajinně hodnotný charakter je nejvíce ohrožen: v prostoru mezi Brandýskem, Cvrčovicemi, Dolem Theodor a Čabárnou je proto nutno dbát o zachování mozaikovitého charakteru území. Stávající mozaiku lesů, polí, luk, hřbitova a malých zastavěných lokalit, která je propojena cestami, mezemi a alejemi je tak sice možno doplňovat o malé zastavěné lokality či areály, menší sady, případně lesíky, ale už nikoli o souvislou zástavbu. Plochu k obnově mezi Čabárnou a Dolem Theodor je navrženo doplnit o nově vysazené ostrůvky lesa, či sadů a rozčlenit alejemi, mezemi a novou cestou pro pěší. E.2) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití Návrh územního plánu vymezuje celkem 11 ploch změn v krajině: Označení plochy

Výměra [ha]

Navržené Podmínky využití využití

K1.1

0,08

NP

ÚSES – úsek navrženého biokoridoru LBK 1

K1.2

0,47

NP

ÚSES – část navrženého biocentra LBC 1

K1.3

0,07

NP


K1.4

0,14

NP


K1.5

1,33

NP


K1.6

0,45

NP


K2.1

0,79

PZ

Veřejné prostranství – obecní park, který je zároveň součástí lokálního biocentra

K2.2

0,58

PZ

Veřejné prostranství – obecní park

K2.3

0,18

PZ

Veřejné prostranství – obecní park, který je zároveň součástí regionálního biokoridoru

K3

1,39

NS

Sady, zachování polní cesty pro pěší

K4

1,22

PZ

Přírodovědecký park

Pozn.: význam zkratek navrženého využití viz. kapitola F. E.3) Územní systém ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability krajiny je převzat ze schváleného Územního plánu obce Brandýsek a upraven podle požadavků nadřazené dokumentace – ÚP VÚC Středočeského kraje (ÚAP). Skladebné části ÚSES: Regionální úroveň: -

regionální biokoridor 1134 Vinařická hora – Třebusice

-

lokální biocentrum LBC1

-


-


-


Lokální úroveň: ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝSKA

12

-

lokální biokoridor LBK1

-


-


-

lokální biokoridor LBK2

interakční prvky: -

IP1 – IP5

Zapracování ÚSES do Územního plánu Hlavním cílem vytváření Územních systémů ekologické stability krajiny (ÚSES) je trvalé zajištění biologické rozmanitosti (všech žijících organismů a jejich společenstev). Podstatou ÚSES je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplnění chybějících částí této sítě je pouze jednou z nutných podmínek udržení ekologické stability a biodiversity. Koncepce tvorby ÚSES navazuje na koncepci Evropské ekologické sítě vytvářené ve státech Evropské unie a má tedy velký význam pro postupné začleňování ČR do struktur Evropské unie a rozhodujícím způsobem přispívá k naplňování celosvětové Úmluvy o biologické rozmanitosti, k níž Česká republika přistoupila v roce 1994. ÚSES je definován zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a podle tohoto zákona patří vymezení a hodnocení ÚSES mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany ZPF a státní správy lesního hospodářství. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území, který je nutno respektovat jako jeden z předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Skladebné součásti ÚSES - biocentra (BC), biokoridory (BK) a interakční prvky (IP) jsou vymezovány: • na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině • jejich prostorových vztahů • aktuálního stavu ekosystémů • prostorových parametrů • a dalších společenských limitů a záměrů Teprve po konfrontaci s dalšími zájmy a limity na využití krajiny v rámci územně plánovací dokumentace, lze vymezení ÚSES definitivně považovat za jednoznačné. Cílem jejich vymezení je ochrana ploch funkčních prvků ÚSES a územní ochrana ploch pro založení prvků chybějících. Minimální prostorové parametry segmentů ÚSES v zájmovém území jsou následující: • lokální biocentrum - velikost 3 ha (lesní a luční společenstva), 1 ha (mokřadní společenstva, stepní lada); • regionální biokoridor – minimální šířka 40 m, maximální vzdálenost vložených lokálních biocenter 700m • lokální biokoridor – minimální šířka 15 m (lesní ekosystémy) a 20 m (luční a mokřadní ekosystémy). ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝSKA

13

• Interakční prvky – minimální šířka 5m Cílová společenstva prvků ÚSES Navržená cílová společenstva prvků ÚSES odpovídají přirozenému stanovišti dle STG odvozených z lesnické typologie a BEPEJ. Pro prvky ÚSES na potočních nivách pro STG 2BC -C4-5: •

vodní toky s přirozeným korytem a jasanové olšiny na nivách

•

náhradní společenstva vodní toky s břehovými porosty OL,VR, JS a extenzivní louky na nivách toků, nehnojené průmyslovými hnojivy a kejdou a neošetřované chemickými látkami

•

Pro prvky ÚSES na STG 2B, BD3:

•

lesní porost věkově diferencovaný s přirozenou druhovou skladbou odpovídající lesnímu typu či STG – bukové doubravy. Alternativou na zemědělské půdě je extenzivní louka, nebo pastvina, případně se skupinami dřevin druhově odpovídajících přirozenému stanovišti.

•

Pro prvky ÚSES na STG 2B, BD2:

•

Porosty společenstva dubohabrových hájů věkově diferencovaný. Alternativou na zemědělské půdě je extenzivní louka, nebo pastvina, případně se skupinami dřevin druhově odpovídajících přirozenému stanovišti, nebo extenzivní ovocné sady.

Koncepce ÚSES Územní systém ekologické stability krajiny je převzat ze schváleného Územního plánu obce Brandýsek a upřesněn dle požadavků nadřazené dokumentace – ÚP VÚC Středočeského kraje (ÚAP). Nadregionální úroveň ÚSES do řešeného území nezasahuje. Základním skladebným prvkem ÚSES je regionální biokoridor (RBK) 1134 Vinařická hora – Třebusice do něhož jsou vložena lokální biocentra LBC1, LBC2, LBC3 a LBC4. Dle ÚAP je nově řešen úsek RBK1134 v západní části k.ú. Brandýsek. RBK zde vstupuje ze suchých strání svahu údolí po levém břehu Týneckého potoka přes zarůstající odvaly dolu Teodor, v krátkém úseku překračuje pole, kde je nutno vysadit porost druhově odpovídající společenstvu dubohabrových hájů a napojuje se na nově navržené lokální biocentrum LBC1. To je vymezeno na náletem zarůstající louce a porostech na plochách po bývalé důlní činnosti. LBC1 je již napojeno na nivu Týneckého potoka s RBK vymezeným v předešlém územním plánu. Vzhledem k tomu, že se zde mění stanovištní podmínky - přechod ze suchých strání do vlhké nivy – je společenstvo suchých strání vedeno v trase lokálního biokoridoru LBK1 k východu po trase vymezené v předešlém ÚP. Od LBC1 je vymezen krátký nefunkční úsek k silnicí k Dolu Teodor Vzhledem k nutnosti maximálního zabezpečení ochrany stávajících ekologicky hodnotných ploch a suplování RBK, je vedle původního lokálního biocentra LBC6 doplněno ještě LBC5, vložené v LBK1 v těsné návaznosti na navrženou zástavbu. Odtud biokoridor pokračuje po hranicích nově navržené zástavby a dále podél silnice jako nefunkční. Zde bude založen pás dřevin společenstva dubohabrových hájů široký minimálně 20m. Na opačné – západní straně k.ú. – sleduje LBK1 trasu původně vymezenou pro regionální biokoridor. Z LBC2 na pravém břehu Týneckého potoka přechází v krátkém úseku přes pole mimo řešené území. Z LBC2 pokračuje na nivě, proti proudu potoka lokální biokoridor LBK2. Po proudu potoka je na částečně zorněné nivě vymezen regionální biokoridor RBK1134. Při vstupu do zastavěného území se biokoridor dostává do kritického zúžení mezi fotbalové hřiště a navrženou zástavbu (lokalita Z3b), kde zbývá pás pro koridor pouhých 15 – 30 m (místo minimálních 40m) a to v délce 200metrů. Proto bylo navrženo rozdvojení biokoridoru po poli podél cesty a využit malý parčík s vrbami. Také další úsek biokoridoru je značně zúžený a nouzově využívá plochu zahrádkové kolonie. Následující lokální biocentrum LBC 3 je vymezeno na ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝSKA

14

podmáčených loukách po obou stranách potoka. Koryto potoka je v úseku plotu vodárny zcela zaneseno. Plocha biocentra bude současně sloužit jako veřejná zeleň s malou vodní plochou – doporučuji vodní plochu (či plochy) umístit tak, aby byly maximálně šetřeny břehové porosty, zbytek koryta mimo jezírka revitalizovat (vytvořit zákruty). Je však nutné, aby parkové cesty byly mlatové, případně povalové (nad mokřady) a důležité je odstranit skládku odpadu s asfaltem na ploše příjezdu k vodárně. Následující lokální biocentrum LBC4 je v současné době funkční s vrbami a rákosinami na mokrých loukách. Nedílnou součástí ÚSES jsou interakční prvky IP1-IP5, které jsou vymezeny na stávajících mezích a podél cest. Jen IP5 je v úseku u hřbitova navržený mezi polem a nově navrženou zástavbou. IP3 je navržený pás členící velké plochy polí s významnou funkcí protierozní a ochrannou pro nově navrženou zástavbu na severní straně obce. TABULKOVÁ PŘÍLOHA RBK 1134

Katastr: Brandýsek

Délka v řeš. území: Stabilita: 3-4 3000m 2

Kultura: ost. plocha, orná p., les, vodní tok, louka

Stav: částečně funkční nefunkční

STG: 2,B,BD2-3,2BC-C4-5

Ochrana: VKP ze zákona

Charakteristika ekotopu a bioty: Svahy údolí s jižní expozicí, náletové porosty s příměsí akátu, pole. Drobná upravená vodoteč s břehovými porosty OL a VR na nivě z části pole, z části kulturní luky, zahrádky podmáčené nesklízené louky. Návrh opatření: Náletové porosty ponechat přirozenému vývoji, v případě většího výskytu tlumit akát, na poli založit pás porostů bukových doubrav. Na nivě obnovit vlhké louky na polích, revitalizovat tok včetně břehových porostů a vlhkých extenzivních luk. Louky bez obnovy drnu a nehnojené průmyslovými hnojivy a kejdou. Katastr: Brandýsek

LBC 1 Plocha: 3 ha

Stabilita: 3-4 Stav: částečně Ochrana: Kultura: louka,porost dřevin. funkční VKP ze zákona

STG: 2B,BD3, 2B-BC4-5 Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum tvoří louka s počínající sukcesi a pestré porosty v bývalém prostoru těžby Návrh opatření: Cílem opatření je ochrana stávajících porostů, tlumení akátu. Louku buď extenzivně kosit, nebo ji ponechat přirozené sukcesi. Zrekultivování bývalé skládky minimálně do výše původního terénu s následnou výsadbou zeleně. Katastr: Brandýsek

LBC 2 Plocha: 2,7ha

Stabilita: 3-4 Stav: ČF


Kultura:vodní plocha,les

STG: 2B,BD3, 2B-BC4-5 Charakteristika ekotopu a bioty: Malý rybník s porosty ol a vrb na březích, les – borovice černá, akát, modřín, dub Návrh opatření: Rybník udržovat, lesní porost postupně nahradit porostem bukových doubrav

Katastr: Brandýsek

LBC 3 Plocha: 4,4 ha

Stabilita: 3-4 Stav: částečně Ochrana: Kultura: louka,ostatní plocha,voní tok. funkční VKP ze zákona


15

STG: 2B-BC4-5 Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum tvoří podmáčené nesklízené louky s rákosinami, část louka sklízená, část pole, část rozprostřená skládky a inertního odpadu s kusy asfaltu, potok s upraveným a zaneseným korytem Návrh opatření: Cílem opatření je revitalizace toku s možností založení drobných vodních ploch. Parkové úpravy s využitím vlhkých až mokrých luk a rákosin. Cesty mlatové, nebo povalové chodníky. Dřeviny pro výsadby odpovídající stanovišti. OL,VR,TP,JAS,LP… Katastr: Brandýsek

LBC 4 Plocha: 4,8ha

Stabilita: 3-4 Stav: FUNKČNÍ


Kultura:vodní tok,louka

STG: 2B-BC4-5 Charakteristika ekotopu a bioty: Potok s částečně přirozeným korytem s porosty olší a vrb na březích, sklízené, z části rákosiny

normální až mokré louky z části

Návrh opatření: Potok revitalizovat, sklízené louky udržovat, rákosiny ponechat přirozenému vývoji

Katastr: Brandýsek

LBK 1 Délka v řeš. území: Stabilita: 3-4 3000m 2

Stav: částečně funkční nefunkční

STG: 2,B,BD2-3,

Kultura: ost. plocha, orná p., sad, louka,les Ochrana: VKP ze zákona

Charakteristika ekotopu a bioty: Svahy údolí s jižní expozicí, suché travnaté stráně a sady, náletové porosty, les BOR s příměsí JAS,DB,LP,TŘ, pole. Návrh opatření: Náletové porosty ponechat přirozenému vývoji, v případě většího výskytu tlumit akát, na poli založit pás porostů bukových doubrav. Louky udržovat sečením, nebo extenzivní pastvou, na poli založit pás porostů bukových doubrav. Katastr: Brandýsek

LBC 5 Plocha: 2,1 ha

Stabilita: 3-4 Stav: funkční

Ochrana:

Kultura: louka,porost dřevin,sad

STG: 2B,BD3, Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum tvoří oplocená louka a starý sad s nálety šípku,trnky Návrh opatření: Odstranit oplocení, starý sad maximálně chránit a doplňovat, založit mlatové pěšinky – extenzivní veřejná zeleň Katastr: Brandýsek

LBC 6 Plocha: 2,9ha

Stabilita: 3-4 Stav: částečně Ochrana: funkční VKP ze zákona

Kultura:suché stráně,les

STG: 2B,BD3 Charakteristika ekotopu a bioty: Suché stráně s nálety DB,BŘ, AK, HL, ŠÍP…, les – borovice, dub, bříza Návrh opatření: Udržovat v současném stavu Katastr: Brandýsek

LBK 2 Délka v řeš. území: Stabilita: 3-4 170m STG: 2,BC-C4-5


Stav: částečně funkční

Kultura:, louka, potok Ochrana: VKP ze zákona

16

Charakteristika ekotopu a bioty: Potok s břehovými porosty OL a VR na úzké nivě Návrh opatření: Potok revitalizovat.

ZPRACOVATEL ÚSES: ING. J. KRAUSE e-mail [email protected]

E.4) Prostupnost krajiny Brandýsek je se sousedními sídly propojen pomocí silnic. S Cvrčovicemi ho navíc spojuje několik polních cest. Prostupnost krajiny pro pěší je tedy pouze částečná. V ÚP je navrženo kvalitnější propojení pro pěší či cyklisty údolím podél potoka směrem na Kladno, ale i pěší propojení Čabárny a Dolu Theodor. V krajinném celku údolí Týneckého potoka je pak navrženo několik pěšin a procházkových okruhů, jež zlepší jak prostupnost krajiny, tak rozšíří možnosti rekreace v krajině. E.5) Protierozní ochrana Protierozní ochranu tvoří zejména prvky ÚSES, lesní porosty, trvalé travní porosty, meze a doprovodná zeleň. Erozí jsou ohroženy především velké a nečleněné lány orné půdy ve svahu. V souladu s navrženou kultivací krajinného rázu v prostoru údolí Týneckého potoka jsou uvažovány nové cesty, meze a ostrůvky stromových porostů – což vše přispívá k protierozní ochraně a zvyšuje možnosti zadržení a vsakování dešťových vod v krajině. E.6) Vodní toky, plochy, zdroje a ochrana před povodněmi Řešené území je odvodňováno Týneckým potokem a v severním cípu jeho přítokem Třebusickým potokem. Oba toky jsou dílčím povodím Vltavy, do které jsou jejich vody odváděny Zákolánským potokem. Průměrný průtok Týneckého potoka při ústí toku je 0,07 m3/s. Čistota vody je dlouhodobě klasifikována jako mimopstruhová voda ve II. – III. třídě – tedy znečištěná až silně znečištěná voda. Vodní plochy jsou zastoupeny nedávno revitalizovaným rybníkem poblíž lokality Čabárna. Týnecký potok nemá stanoveno záplavové území. V jeho nivě se vyskytují podmáčené louky (pod rybníkem), rákosinou zarostlé mokřiny (jižně od centra obce) a mokřad s porostem vrb a rákosinou (poblíž ČOV). Všechny tyto prvky jsou součástí ÚSES a slouží též k zadržování vody v krajině. Potoční niva je i nadále ponechána jako nezastavěná (kromě stávajících objektů). E.7) Rekreace Krajina v údolí Týneckého potoka rekreační potenciál má. Částečně toho využívá ekocentrum a s ním související plochy na západním okraji řešeného území. Pro každodenní rekreaci obyvatel v krajině slouží lesíky, např. k procházkám jsou pak využitelné stávající polní cesty. Za účelem rozšíření možností rekreace v krajině a zvýšení její prostupnosti jsou navrženy nové cyklostezky a cesty pro pěší (viz kap. D.2.3). Rekreace v zastavěných plochách – viz. kap. D.1.2. E.8) Geologie, nerostné suroviny a poddolovaná území E.8.1) Geomorfologie Z hlediska geomorfologického členění území České republiky náleží řešené území do provincie Česká vysočina, subprovincie V Poberounská soustava, oblasti VA Brdská podsoustava, celku VA2 Pražská plošina, podcelku VA-2B Kladenská tabule, okrsku VA-2Bb Slánská tabule. Základní geomorfologická struktura řešeného území je dána zdvihem a rozpraskáním druhohorní sedimentární desky v třetihorách a následnou erozí ve směru tektonických poruch. Do dnešní podoby je reliéf vymodelován až čtvrtohorní denundací, zejména erozivní činností Týneckého potoka. ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝSKA

17

Po stránce geologické je Slánská tabule budována cenomanskými a spodnoturonskými pískovci, jílovci a spongility v jejichž podloží vystupují permokarbonské pískovce, arkózy, slepence a jílovce, ve kterých jsou uloženy sloje černého uhlí. Křídové podložní horniny jsou na mnoha místech překryty čtvrtohorními uloženinami, zejména polohami spraší a nivními náplavy. E.8.2) Ložiska surovin V řešeném území se nachází dvě ložiska surovin, přesahující ze sousedních území. Těžba ložisek se nepředpokládá. Ložiska výhradní : Ident. č.

Subregistr Č. ložiska Název

307320001 B

3073200

307320002

Dubí

Těžba

Organizace

Surovina

Nerost

Dřívější hlubiná

Palivový kombinát Ústí, s.p.

Uhlí černí

Černé uhlí

E.8.3) Chráněná ložisková území Převážná část území je v chráněných ložiskových území. V případě realizace staveb a zařízení netěžebního charakteru uvnitř CHLÚ je nutno postupovat dle § 18 a 19 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Identifikační číslo

Název

Surovina

7320000

Dubí

Uhlí černé

7290000

Švermov

Uhlí černé

E.8.4) Poddolovaná území Prakticky celé zastavěné území je poddolované (evidována poddolovaná území uvedena v tabulce). Jejich existence může mít vliv na stabilitu objektů na povrchu. Je nutné počítat i s nižší únosností haldoviny. Mapa-zákres Název

Rozsah

Projevy

1223-9

Brandýsek-Michal

systém

1985

1223-15

Cvrčovice

systém

1985

1223-8

Dubí u Kladna

systém

1223-7

Kladno

systém

2002

1223-12

Brandýsek-Olšany

systém

1985

1223-14

Brandýsek-Třebusice

systém

1985

propadliny

Rok

2002

E.8.5) Stará důlní díla V řešeném území se nacházejí následující stará důlní díla (další 3 jsou nedaleko za hranicí k.ú): Mapa

Název

Rok zajištění

1223

Layer

2002

1223

Michal

2000

E.8.6) Sesuvná území V řešeném území se nacházejí sesuvná území: ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝSKA

18

Lokalita

Klasifikace

Stupeň aktivity

Rok revize

Olšany-plocha

Blokový posuv

pohřbený

1986

Brandýsek-bod

sesuv

aktivní

1984

F) STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ A STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU Celé území Brandýsku je rozděleno do ploch s rozdílným způsobem využití dle vyhlášky 501/2006 Sb. Tyto plochy jsou s ohledem na specifické podmínky a charakter území dále podrobněji členěny. VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ Zastavěná plocha pozemku je součtem zastavěných ploch jednotlivých budov. Zastavěná plocha jednotlivé budovy je plocha půdorysného řezu budovy vymezená vnějším obvodem svislých konstrukcí v 1. nadzemním podlaží zvětšená o plochu všech vykonzolovaných prvků umístěných níže než 3m nad terénem nebo přesahující přes vnější obvod svislé konstrukce více než 1,2 m. Do zastavěné plochy pozemku se nezapočítávají zpevněné plochy (komunikace a nádvoří na stavebním pozemku), prvky drobné architektury (pergoly, altány, apod.) a bazény, pokud nekolidují s koeficientem zeleně

koeficient zastavění pozemku je podíl maximální přípustné zastavěné plochy pozemku a rozlohy stavebního pozemku, vyjádřený v procentech.

koeficient zeleně určuje závazně minimální rozsah nízké i vysoké zeleně v rámci stavebního pozemku (nikoliv veřejné zeleně nebo veřejných prostranství), vyjádřený v procentech celkové rozlohy stavebního pozemku

minimální velikost nově oddělovaných stavebních pozemků je možné v odůvodněných případech snížit o 5%

občanské vybavení v rámci smíšených obytných ploch zahrnuje zejména : stavby, zařízení a pozemky sloužící pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči i rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva, dále pro obchodní prodej, tělovýchovu a sport, ubytování, stravování, služby, vědu a výzkum

malá ubytovací zařízení jsou stavby pro přechodné ubytování do 20 lůžek

pojem drobná (např. drobná výroba či občanská vybavenost) zahrnuje zařízení, aktivity či služby provozované buď živnostníky, anebo firmami či organizacemi do 5 zaměstnanců

nerušící výroba (ve smyslu znění zák. č. 17/1992 Sb., o životním prostředí) je výroba, která svým provozováním, výrobním a technickým zařízením nenarušuje negativními účinky a vlivy provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nezhoršuje životní prostředí souvisejícího území nad přípustnou míru (dodržení limitů hluku, vibrací a prašnosti prostředí v plochách pro bydlení)

nerušící služby (ve smyslu znění zák. č. 17/1992 Sb., o životním prostředí) jsou služby, které svým provozováním,výrobním a technickým zařízením nenarušují negativní účinky a vlivy provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nezhoršují životní prostředí souvisejícího území nad přípustnou míru (dodržení limitů hluku, vibrací a prašnosti prostředí v plochách pro bydlení)


19

pro obytné stavby (rodinné domy, bytové domy) platí pro výklad pojmu „nadzemní podlaží“ a „podzemní podlaží“ definice z normy ČSN 734301 Obytné budovy : nadzemní podlaží je každé podlaží, které má úroveň podlahy nebo její převažující části výše nebo rovno 800 mm pod nejvyšší úrovní přilehlého upraveného terénu v pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu ; podzemní podlaží má úroveň podlahy nebo její převažující části níže než 800 mm pod nejvyšší úrovní přilehlého upraveného terénu v pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu

pojem „podkroví“ je pro obytné stavby (rodinné a bytové domy) definován podle ČSN 734301 Obytné budovy : podkroví je přístupný vnitřní prostor nad posledním nadzemním podlažím vymezený konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi, určený k účelovému využití

řadové rodinné domy zahrnují i dvojdomy. Jedná se o objekty, související nejméně jednou společnou nosnou zdí

prvky drobné architektury a mobiliáře představují doplňkové drobné objekty, (altánky, lavičky, odpadkové koše, pítka) a prvky veřejného osvětlení

VÝČET PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ BI Bydlení – intenzivní BV Bydlení – venkovské SC Plochy smíšené obytné – centrální SV Plochy smíšené obytné – venkovské RZ Rekreace – zahrádkářské kolonie OV Občanské vybavení – veřejná infrastruktura OS Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení OH Občanské vybavení – hřbitovy VN Výroba a skladování – nerušící TI Technická infrastruktura PV Veřejná prostranství – urbanistické osy PU Veřejná prostranství – ulice PZ Veřejná prostranství – veřejná zeleň DS Plochy dopravní infrastruktury – silniční DZ Plochy dopravní infrastruktury – drážní ZS Zeleň sídelní – zahrady W Plochy vodní a vodohospodářské NZ Plochy zemědělské NL Plochy lesní NP Plochy přírodní NS Plochy smíšené nezastavěného území


20

PLOCHY BYDLENÍ BI

Bydlení – intenzivní

Hlavní využití bydlení v rodinných domech izolovaných anebo řadových bydlení ve stávajících bytových domech oplocené zahrady s funkcí okrasnou, rekreační nebo užitkovou veřejná prostranství včetně místních komunikací, pěších a cyklistických cest a ploch veřejné zeleně, s prvky drobné architektury a mobiliáře Přípustné využití pozemky a stavby drobného občanského vybavení dětská hřiště a plochy sportovišť o výměře do 500 m2 chovatelství a pěstitelství pro vlastní potřebu garáže a odstavná místa související se zástavbou na pozemku nezbytná související technická vybavenost Podmínky přípustná zařízení, vybavení a služby jsou lokálního významu a jsou umístěny společně na parcele se stavbou pro bydlení, anebo jsou její stavební součástí chovatelství a pěstitelství bude určeno zejména pro vlastní potřebu a nebude obtěžovat okolí hlukem, prašností a zápachem pro lokality Z6, Z8 a Z9 bude v rámci územního řízení staveb pro bydlení požadováno splnění hygienických limitů hluku dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity uvedené v příslušných předpisech veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání minimální velikost nově oddělovaných stavebních pozemků : 600 m2 maximální výšková hladina zástavby : 2+P (2 nadzemní podlaží plus obytné podkroví), maximálně jedno podzemní podlaží koeficient zastavění pozemku : max. 50% koeficient zeleně : min. 20% u staveb rodinných domů je požadováno jednoduché tvarové řešení střech, s vyloučením velkých množství vikýřů a vyloučením historizujících a zdobných prvků ; BV

Bydlení – venkovské

Hlavní využití bydlení v rodinných domech izolovaných oplocené zahrady s funkcí okrasnou, rekreační nebo užitkovou veřejná prostranství včetně místních komunikací, pěších a cyklistických cest a ploch veřejné zeleně, s prvky drobné architektury a mobiliáře Přípustné využití pozemky a stavby drobného občanského vybavení chovatelské a pěstitelské zázemí samozásobovacího charakteru dětská hřiště a plochy sportovišť o výměře do 500 m2 garáže a odstavná místa související se zástavbou na pozemku nezbytná související technická vybavenost ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝSKA

21

na 50% celkové plochy lokality Z14c je přípustné bydlení v řadových rodinných domech

Podmínky přípustná zařízení, vybavení a služby jsou lokálního významu a jsou umístěny společně na parcele se stavbou pro bydlení, anebo jsou její stavební součástí chovatelství a pěstitelství bude určeno zejména pro vlastní potřebu a nebude obtěžovat okolí hlukem, prašností a zápachem pro lokality Z13 a Z15 bude v rámci územního řízení staveb pro bydlení požadováno splnění hygienických limitů hluku dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb. v lokalitách Z2b, Z3a, Z3b, Z4 přilehlých k Týneckému potoku budou při umisťování staveb respektovány podmínky správce vodního toku, příslušného vodoprávního úřadu a příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity uvedené v příslušných předpisech veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání velikost nově oddělovaných stavebních pozemků : min. 800 m2 na 50% celkové plochy lokality Z14c je přípustná minimální velikost nově oddělovaných stavebních pozemků: 600 m2 maximální výšková hladina zástavby : 2+P (max. 2 nadzemní podlaží plus obytné podkroví), max. 1 podzemní podlaží maximální výšková hladina zástavby v lokalitě „Z1a“ je 1+P koeficient zastavění pozemku : max. 30% ; v plochách stávající zástavby (stávajícího zastavěného území) max. 40 % koeficient zeleně : min. 40%, v plochách stávající zástavby bude stanoven individuálně u staveb rodinných domů je požadováno jednoduché tvarové řešení střech, s vyloučením velkých množství vikýřů a vyloučením historizujících a zdobných prvků ;

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ SC

Plochy smíšené obytné – centrální

Hlavní využití bydlení v rodinných izolovaných i řadových bydlení v bytových domech občanské vybavení veřejná prostranství včetně místních komunikací, pěších a cyklistických cest a ploch veřejné zeleně, s prvky drobné architektury a mobiliáře Přípustné využití oplocené zahrady s funkcí okrasnou, rekreační nebo užitkovou garáže a odstavná místa související se zástavbou na pozemku nezbytná související technická vybavenost vyjímečně přípustné : drobná a nerušící výroba Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity uvedené v příslušných předpisech veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím


22

Podmínky prostorového uspořádání maximální výšková hladina zástavby : 3 NP (3 nadzemní podlaží), max.2 podzemní podlaží ; maximální výšková hladina staveb rodinných domů : 2+P (2 nadzemní podlaží plus obytné podkroví), max. 1 podzemní podlaží koeficient zastavění pozemku : max. 70% koeficient zeleně : pro stavby rodinných domů : min. 20%, pro ostatní druhy staveb není stanoven v ploše Z4 je stanoven koeficient zeleně min. 50% SV

Plochy smíšené obytné – venkovské

Hlavní využití bydlení v rodinných domech izolovaných i řadových bydlení v bytových domech občanské vybavení oplocené zahrady s funkcí okrasnou, rekreační nebo užitkovou veřejná prostranství včetně místních komunikací, pěších a cyklistických cest a ploch veřejné zeleně, s prvky drobné architektury a mobiliáře Přípustné využití dětská hřiště a plochy sportovišť o výměře do 500 m2 garáže a odstavná místa související se zástavbou na pozemku nezbytná související technická vybavenost Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity uvedené v příslušných předpisech veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání velikost nově oddělovaných stavebních pozemků : min. 600 m2 maximální výšková hladina zástavby : 2+P ( max. 2 nadzemní podlaží plus obytné podkroví), max. 1 podzemní podlaží koeficient zastavění pozemku : 50% koeficient zeleně : 30%

PLOCHY REKREACE RZ

Rekreace – zahrádkářské kolonie

Hlavní využití chovatelské a pěstitelské zázemí samozásobovacího charakteru oplocené zahrady s funkcí okrasnou, rekreační nebo užitkovou sady Přípustné využití veřejná prostranství včetně místních komunikací, pěších a cyklistických cest a ploch veřejné zeleně, s prvky drobné architektury a mobiliáře pozemky staveb pro rodinnou rekreaci drobná dětská hřiště (do 500 m2) nezbytná související technická vybavenost


23

Podmínky na pozemcích v nivě Týneckého potoka je zakázána výstavba jakýchkoli nových staveb (povoleny jsou pouze nezbytné stavební úpravy) Nepřípustné využití změny staveb (rekolaudace) staveb pro rodinnou rekreaci na stavby pro bydlení nahrazení stavby pro rodinnou rekreaci stavbou pro bydlení výstavba garáží terénní úpravy (vyjma nezbytných zabezpečovacích prací) činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání maximálně jeden objekt na pozemku o půdorysné ploše max. 25 m2 maximální výška objektů : 6 m koeficient zeleně : min. 80%

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OV

Občanské vybavení – veřejná infrastruktura

Hlavní využití pozemky staveb pro nekomerční občanské vybavení sloužící pro veřejnou správu, vzdělávání a výchovu, sociální služby, zdravotnictví, kulturu, ochranu obyvatelstva apod. veřejná prostranství včetně místních komunikací, pěších a cyklistických cest a ploch veřejné zeleně, s prvky drobné architektury a mobiliáře Přípustné využití doplňková komerční občanská vybavenost nezbytná související dopravní a technická vybavenost (zásobování, parkování) Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání podlažnost : max. 3 nadzemní podlaží (anebo 2+P tj. max. 2 nadzemní podlaží plus obytné podkroví), 1 podzemní podlaží koeficient zastavění pozemku : 50% koeficient zeleně bude stanoven individuálně OS

Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení

Hlavní využití pozemky staveb pro tělovýchovu a sport, otevřená sportoviště a hřiště sportovní zázemí (šatny, WC, klubovny) veřejná prostranství včetně místních komunikací, pěších a cyklistických cest a ploch veřejné zeleně, s prvky drobné architektury a mobiliáře Přípustné využití doplňková komerční občanská vybavenost související technická vybavenost (zařízení pro provoz a údržbu) nezbytná související dopravní vybavenost (zásobování, parkování) Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝSKA

24

Podmínky prostorového uspořádání koeficient zeleně bude stanoven individuálně maximální výšková hladina zástavby : 1+P (jedno nadzemní podlaží plus podkroví), počet podzemních podlaží není omezen OH

Občanské vybavení – hřbitovy

Hlavní využití plochy pohřebišť Přípustné využití pěší cesty a plochy veřejné zeleně s prvky drobné architektury (sochy, kříže) a mobiliářem (lavičky, odpadkové koše) nezbytná zástavba související s hlavním využitím (kaple, márnice, WC, kancelář správce) zeleň Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání nejsou stanoveny

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VN

Výroba a skladování – nerušící

Hlavní využití pozemky staveb a zařízení pro výrobu a služby stavby a pozemky pro skladování Přípustné využití obchodní, kancelářské a správní budovy nezbytná související dopravní a technická vybavenost (zásobování, parkování) plochy zeleně Podmínky odstavná a parkovací stání budou zajištěna na vlastním pozemku výsadba stromových dřevin, které zajistí jak izolační, tak i krajinotvornou funkci plochy Nepřípustné využití plochy, stavby a zařízení, které by byly zdrojem nebezpečných odpadů veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky překračující nad přípustnou míru limity uvedené v příslužných předpisech zasahují za hranice areálu veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím, zejména výrobny těžkého průmyslu Podmínky prostorového uspořádání výška staveb max. 9 m nad okolním upraveným terénem koeficient zastavění pozemku : 50% koeficient zeleně : 10 % plocha jednotlivých nově budovaných objektů nesmí přesáhnout 1500 m2, což platí i pro demolice stávajících objektů a výstavbu nových v jejich půdorysu hmotové a architektonické ztvárnění bude řešeno tak, aby nevznikaly velké nečleněné plochy fasád, které by měly negativní dopad na krajinný ráz ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝSKA

25

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY TI

Technická infrastruktura

Hlavní využití areály technické infrastruktury zařízení na sítích technické infrastruktury plochy související dopravní infrastruktury Přípustné využití stávající čerpací stanice pohonných hmot (v návaznosti na silnice III. a vyšší třídy) plochy zeleně Podmínky výsadba stromových dřevin, které zajistí jak izolační, tak i krajinotvornou funkci plochy Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání koeficient zeleně : 20% stavební a technické řešení staveb bude respektovat okolní zastavěná území a zasazení do krajiny

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ PV

Veřejná prostranství – urbanistické osy

Hlavní využití náměstí, náves, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň a další prostory přístupné bez omezení místní komunikace, pěší a cyklistické cesty, cyklopruhy Přípustné využití stavby a zařízení dopravní infrastruktury (zastávky autobusu, veřejná parkovací stání) stavby a zařízení technické infrastruktury včetně veřejného osvětlení prvky drobné architektury (sochy, altánky, kašny) a mobiliář (lavičky, odpadkové koše) telefonní budky, prodejní stánky, informační kiosky drobná dětská hřiště (do 500 m2) místa pro třídění odpadu v mobilních nádobách prvky místních informačních systémů strouhy na povrchovou a drenážní vodu Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání hlavním dopravním módem je pěší pohyb, kterému se musí přizpůsobit ostatní druhy dopravy na kvalitu parteru na veřejných prostranstvích a s nimi pohledově souvisejících staveb musí být kladeny zvýšené estetické a hygienické nároky


26

PU

Veřejná prostranství - ulice

Hlavní využití ulice, chodníky, veřejná zeleň a další prostory přístupné bez omezení zklidněné místní komunikace, pěší a cyklistické cesty, cyklopruhy Přípustné využití stavby a zařízení dopravní infrastruktury (veřejná parkovací stání) stavby a zařízení technické infrastruktury včetně veřejného osvětlení prvky drobné architektury (sochy, altánky, kašny) a mobiliář (lavičky, odpadkové koše) drobná dětská hřiště (do 500 m2) místa pro třídění odpadu v mobilních nádobách prvky místních informačních systémů strouhy na povrchovou a drenážní vodu Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání hlavním dopravním módem je pěší pohyb, kterému se musí přizpůsobit ostatní druhy dopravy

PZ

Veřejná prostranství – veřejná zeleň

Hlavní využití významné plochy veřejně přístupné zeleně v sídle, obvykle parkově upravené izolační zeleň v sídle, která je krajinářsky zakomponovaná do okolní zástavby a soukromé zeleně Přípustné využití pěší a cyklistické stezky, hipostezky zklidněné místní komunikace (pouze v nezbytném rozsahu) drobná dětská hřiště (do 500 m2) drobné vodní plochy veřejné osvětlení prvky drobné architektury (sochy, altánky, kašny) a mobiliář (lavičky, odpadkové koše) mobiliář pro rekreaci a relaxaci Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání minimalizace zpevněných ploch

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DS

Plochy dopravní infrastruktury – silniční

Hlavní využití pozemky dálnic, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy včetně součástí komunikací (náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty apod.) místní komunikace s vyšší intenzitou dopravy, zejména nákladní (sloužící např. obsluze zemědělských a průmyslových areálů či skladů) ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝSKA

27

pozemky staveb dopravních zařízení a dopravního vybavení (např. autobusové zastávky, odstavná stání pro autobusy,) odstavné a parkovací plochy

Přípustné využití chodníky, cyklostezky veřejné osvětlení krajinná zeleň liniová a doprovodná Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání hlavním dopravním módem je automobilová doprava, které se musí přizpůsobit ostatní druhy dopravy další podmínky nejsou stanoveny

DZ

Plochy dopravní infrastruktury - drážní

Hlavní využití stávající plochy železnice související plochy náspů, zářezů, opěrných zdí, mostů, kolejišť apod. související pozemky zařízení pro drážní dopravu (stanice, zastávky, nástupiště a přístupové cesty, provozní budovy, depa, opravny, správní budovy) Přípustné využití nezbytná související dopravní a technická vybavenost, přeložky komunikací a přeložky inženýrských sítí protihluková opatření a doprovodné krajinné úpravy Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání nejsou stanoveny

PLOCHY ZELENĚ ZS

Zeleň sídelní – zahrady

Hlavní využití plochy soukromé zeleně, zpravidla oplocené (zahrady, sady, zahradnictví) Přípustné využití na pozemku lze umístit jednu stavbu do 25 m2 zastavěné plochy, sloužící pro uskladnění zahradního náčiní Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání minimalizace zpevněných ploch preference vysoké zeleně (stromy)


28

PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ W

Plochy vodní a vodohospodářské

Hlavní využití pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití Přípustné využití doprovodná zeleň – břehové porosty nezbytné vodohospodářské stavby a zařízení Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání minimalizace zpevněných ploch doprovodná zeleň podél toku

PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ NZ

Plochy zemědělské

Hlavní využití zemědělská produkce na zemědělském půdním fondu Přípustné využití stavby, zařízení a opatření nezbytné pro obhospodařování zemědělské půdy v nezastavěném území, pro pastevectví apod. (např. přístřešky pro dobytek) související dopravní a technická infrastruktura (např. polní cesty, závlahy, odvodnění) účelové komunikace, pěší a cyklistické stezky, hipostezky doprovodná zeleň podél cest Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím areály zemědělské výroby Podmínky prostorového uspořádání cesty v otevřené krajině budou alespoň jednostranně ozeleněny dřevinami minimalizace zpevněných ploch

PLOCHY LESNÍ NL

Plochy lesní

Hlavní využití lesní produkce na pozemcích určených k plnění funkce lesa prvky ÚSES a související přírodně cenné pozemky (např. interakční prvky) Přípustné využití stavby a zařízení pro lesní hospodářství související dopravní a technická infrastruktura účelové komunikace, pěší a cyklostezky, hipostezky drobné vodní plochy


29

Podmínky v plochách ÚSES platí podmínky využití (přípustné a nepřípustné využití, podmínky prostorového uspořádání) pro plochy NP – plochy přírodní Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání minimalizace zpevněných ploch

PLOCHY PŘÍRODNÍ NP

Plochy přírodní

Hlavní využití prvky ÚSES a související přírodně cenné pozemky (např. interakční prvky) prvky a plochy významné krajinné zeleně (meze, aleje), významné krajinné prvky Přípustné využití současné využití; využití zajišťující přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám; jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. U vodních toků např. revitalizace a obnova břehových porostů, drobné vodní plochy, na mokrých nivách např. přirozená sukcese (zarůstání olšemi a vrbami). Změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES. drobné vodní plochy ostatní plochy nezastavěného území, které nejsou hospodářsky využitelné a lze je proto ponechat přirozenému vývoji výjimečně: související dopravní a technická infrastruktura pěší, cyklistické stezky a hipostezky – jen v nezbytném rozsahu Podmínky pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářské zařízení, ČOV atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biocentra. Nepřípustné využití veškeré další stavby činnosti, které jsou v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny Podmínky prostorového uspořádání realizace navržených opatření a management dle popisu příslušného prvku ÚSES (kap. E.3) v případě, že opatření nejsou specifikována, preferovat zeleň středně vysokou (keře) a vysokou (stromy) nutno zajistit průchodnost biokoridorů a spojitost biocenter (tj. plochy nesmí být zcela oploceny)


30

PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ NS

Plochy smíšené nezastavěného území

Hlavní využití zemědělská produkce na zemědělském půdním fondu, přičemž je preferována extenzivní produkce, která nevyžaduje zornění (louky a pastviny) prvky a plochy významné krajinné zeleně (meze, aleje), významné krajinné prvky plochy v nichž lze obecně těžko oddělit lesní, vodní a jiné typy přírodních ploch Přípustné využití prvky ÚSES a související přírodně cenné pozemky (např. interakční prvky) stavby, zařízení a opatření nezbytné pro obhospodařování zemědělské půdy v nezastavěném území, pro pastevectví apod. (např. silážní žlaby, přístřešky pro dobytek) drobné vodní plochy, zamokřené plochy ostatní plochy nezastavěného území, které nejsou hospodářsky využitelné a lze je proto ponechat přirozenému vývoji účelové komunikace, pěší a cyklistické stezky, hipostezky související dopravní a technická infrastruktura (např. polní cesty, závlahy, odvodnění) Podmínky v plochách ÚSES platí podmínky využití (přípustné a nepřípustné využití, podmínky prostorového uspořádání) pro plochy NP – plochy přírodní Nepřípustné využití veškeré další stavby činnosti, které jsou v rozporu s trvale udržitelným způsobem obhospodařování krajiny Podmínky prostorového uspořádání minimalizace zpevněných ploch preference zeleně nízké (louky) a středně vysoké (keře a menší stromy) zákaz oplocení (možné pouze ohrady pro chov zvířat)


31

G) VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT G.1) Veřejně prospěšné stavy, pro které lze vyvlastnit Plochy a koridory veřejně prospěšných staveb s možností vyvlastnění (dle §170 stavebního zákona): Označení

Popis VPS

Dopravní infrastruktura – silniční WD1.1

Parkoviště u zahrádkářské kolonie

WD1.2

Parkoviště u přírodního parku

WD2.1

Úsek ulice s místní komunikací, zpřístupňující zastavitelnou plochu Z15d

WD2.2

Výstavba místní obslužné komunikace

WD2.3

Veřejné prostranství s místní komunikací, zpřístupňující zastavitelnou plochu Z5a

WD2.4

Výstavba místní obslužné komunikace

WD3.1

Rozšíření veřejného prostranství s místní obslužnou komunikací

WD3.2

Rozšíření veřejného prostranství s místní obslužnou komunikací na 8m – ulice Ve Višňovce

Dopravní infrastruktura – cyklistická a pěší infrastruktura WD4.1

Výstavba chodníku a stoupacího cyklopruhu (z centra k ulici Ve Višňovce)

WD4.2

Výstavba/vymezení stoupacího cyklopruhu

WD5.1

Výstavba pěší trasy od Dolu Theodor k západní části Brandýsku

WD5.2

Výstavba pěší trasy/chodníku z Brandýsku směrem k Čabárně

Technická infrastruktura – vodní hospodářství WV1

Dobudování splaškové kanalizace v Brandýsku

WV2

Vybudování splaškové kanalizace v zastavitelných plochách

WV3

Vybudování vodovodních řadů v zastavitelných plochách

Technická infrastruktura – energetika WT1

Nová trafostanice 22/0,4 kV vč. přívodního podzemního vedení VN v lokalitě Z2.

WT2

Nová trafostanice 22/0,4 kV vč. přívodního podzemního vedení VN v lokalitě Z15

G.2) Veřejně prospěšná opatření, pro které lze vyvlastnit Územní plánem jsou vymezena tato veřejně prospěšná opatření, pro která lze práva k pozemkům vyvlastnit v souladu s §170 stavebního zákona: ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝSKA

32

Označení

Popis VPS

Územní systém ekologické stability WU1

Úsek navrženého biokoridoru LBK 1

WU2

Biocentrum LBC 2

WU3

Biokoridor LBK 2

WU4

Stávající a navržený biokoridoru RBK 1134

WU5

Úsek navrženého biokoridoru RBK 1134

WU6

Úsek navrženého biokoridoru RBK 1134

WU7

Biokoridor RBK 1134

WU8

Biocentrum LBC 3

WU9

Biokoridor RBK 1134

WU10

Biocentrum LBC 4

WU11

Biocentrum LBC 1

WU12

Stávající a navržený biokoridoru RBK 1134

WU13

Stávající a navržený biokoridoru LBK 1

WU14

Biokoridor LBK 1

WU15

Biocentrum LBC 6

WU16

Biokoridor LBK 1

WU17

Biocentrum LBC 5

WU18

Biokoridor LBK 1

WU19


WU20


Poznámka: pro všechny veřejně prospěšné stavby a opatření uvedené v kapitolách G.1) a G.2) lze též uplatnit předkupní právo dle §101 stavebního zákona.

G.3) Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu Územní plánem Brandýsku nejsou vymezeny žádné nové plochy pro stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu.

G.4) Plochy pro asanaci, pro které lze vyvlastnit Územní plánem Brandýsku nejsou vymezeny žádné plochy asanace.

H) VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO Kromě veřejně prospěšných staveb a opatření zmíněných v kap. G.1) a G.2), lze předkupní právo (dle §101 stavebního zákona) uplatnit ještě pro tyto stavby a opatření: ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝSKA

33

Označení

Popis VPS

Veřejná zeleň PP1.1

Plocha pro obecní park s výhledem do krajiny (součást lokálního biocentra)

PP1.2

Plocha pro obecní park s dětským hřištěm

PP1.3

Plocha pro obecní park s výhledem do krajiny

Občanské vybavení PP2

Plocha pro občanské vybavení – víceúčelovou halu

Liniová zeleň – aleje PP3.1

Výsadba liniové zeleně – součást interakčního prvku IP 3

PP3.2


PP3.3


I) VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ Návrh územního plánu Brandýsku vymezuje 1 plochu územních rezerv: Označení plochy

Možné budoucí využití

Výměra [ha]

R1 – nová MÚK Brandýsek

Doprava

1,03

J) VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ, A DÁLE STANOVENÍ LHŮTY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍ STUDIE, JEJÍ SCHVÁLENÍ POŘIZOVATELEM A VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI Návrh územního plánu Brandýsku vymezuje 1 plochu s požadavkem na prověření územní studií: Označení plochy

Navržené funkční využití

Výměra [ha]

Lhůta pro pořízení studie

US1 – Z15d

BV

7,53

2016

Pozn.: význam zkratek navrženého využití viz. kapitola F.

K) ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI Textová část návrhu územního plánu Brandýsku 34 číslovaných stran. Další listy obsahují titulní stranu, údaje o pořizovateli a projektantovi a obsah. Grafická část návrhu územního plánu Brandýsku 4 výkresy: 1

Základní členění území

1:5000

2

Hlavní výkres

1:5000

3

Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace

1:5000

4

Technická infrastruktura

1:5000


34

POŘIZOVATEL ÚZEMNÍHO PLÁNU OBECNÍ ÚŘAD BRANDÝSEK SLÁNSKÁ 62, 273 41 BRANDÝSEK IČ: 00234168 STAROSTA OBCE ING. LUDĚK RAICHARD TEL./FAX: 312 283 815 / 312 284 119 e-mail [email protected]

ZHOTOVITEL A VÝKONNÝ POŘIZOVATEL PRISVICH, s.r.o. NA NÁMĚSTÍ 63, 252 06 DAVLE, IČ 271101053 KANCELÁŘ ZELENÝ PRUH 99/1560, 140 02 PRAHA 4 JEDNATEL ING. LADISLAV VICH TEL. 241 444 053, FAX 241 444 053 e-mail [email protected]

PROJEKTANT ÚZEMNÍHO PLÁNU

KUBIŠTOVA 6/1101, PRAHA 4, IČ 66473021 KANCELÁŘ TROJICKÁ 1/386, 128 00 PRAHA 2 VED. PROJEKTANT ING. AKAD. ARCH. PETR FOGLAR ING.ARCH.ZUZANA FOGLAROVÁ ING.PAVEL HOLUBEC TEL.,FAX 224 919 889 e-mail [email protected] SPOLUPRÁCE-ÚSES: ING.J.KRAUSE e-mail [email protected]

PŘÍSLUŠNÝ KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJSKÝ ÚŘAD STŘEDOČESKÉHO KRAJE, IČ 70891095 ODBOR ÚZEMNÍHO A STAVEBNÍHO ŘÍZENÍ ODD. ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ, VED. ING. JAROSLAV SMÍŠEK TEL. 252 280 946, FAX 257 280 775

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BRANDÝSKA : A) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ................................................................................. 1 A.1) Politika územního rozvoje ČR ........................................................................................................... 1 A.2) Územní plánovací dokumentace kraje .............................................................................................. 2 A.3) Návaznost na sousedící obce ........................................................................................................... 2 B) Údaje o splnění zadání, splnění pokynů vyplývajících z konceptu a další základní informace o pořízení územního plánu ........................................................................................................................... 3 B.1) Použité podklady .............................................................................................................................. 3 B.2) Vyhodnocení požadavků vyplývajících ze zadání .............................................................................. 3 B.3) Vyhodnocení splnění pokynů pro úpravu návrhu územního plánu po společném jednání .................. 4 B.4) Vyhodnocení splnění pokynů pro úpravu návrhu územního plánu Brandýska po veřejném projednání ................................................................................................................................................................ 4 C) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ............................... 4 C.1) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení ............................................................................................ 5 C.1.1) Urbanistická koncepce .................................................................................................................. 5 C.1.2) Historický vývoj řešeného území.................................................................................................... 5 C.1.3) Krajina v řešeném území ............................................................................................................... 8 C.2) Bilance návrhového počtu obyvatel a počtu domů ............................................................................ 9 C.3.1) Odůvodnění návrhu nových zastavitelných ploch ..........................................................................11 C.3.2) Odůvodnění transformace stávajícího územního plánu .................................................................12 C.3) Doprava ..........................................................................................................................................13 C.4) Technická infrastruktura ..................................................................................................................13 C.4.1) Elektrická energie.........................................................................................................................13 C.4.2) Zásobování plynem ......................................................................................................................14 C.4.3) Vodní hospodářství ......................................................................................................................14 C.5) Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ....15 C.6) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování ..................................................................16 C.7) Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití, než stanovuje vyhláška 501/2006 Sb. ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb................................................................................................................16 D) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno ............................................................................16 E) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ......................................................................................................17 E.1) Zemědělský půdní fond ...................................................................................................................17 E.2) Pozemky určené k plnění funkce lesa ..............................................................................................19 F) Požární a civilní ochrana ......................................................................................................................19 F.1) Řešení požadavků civilní ochrany ....................................................................................................19 F.2) Požární bezpečnost .........................................................................................................................20 F.3) Systém varování obyvatelstva .........................................................................................................20

Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje tyto výkresy: OD-1 OD-2 OD-3

Koordinační výkres Širší vztahy Předpokládané zábory půdního fondu

1:5000 1:50000 1:5000

A) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM A.1) Politika územního rozvoje ČR Obec Brandýsek je součástí rozvojové oblasti „OB1 Rozvojová oblast Praha“, vymezené pro řešené území správním obvodem statutárního města Kladno, obce s rozšířenou působností, dle Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR 2008), schválené usnesením vlády České republiky č. 929 ze dne 20. července 2009. Pro řešení územního plánu nevyplývají z PÚR ČR 2008 žádné konkrétní požadavky. Obecně formulované priority pro územní plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území jsou diskutovány v kap. C.5. Níže jsou vyjmenovány a vyhodnoceny pouze obecné koncepční pokyny, týkající se rozvojových oblastí (číslování odstavců dle PÚR ČR 2008). (38)

Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území:

Při rozhodování a posuzování záměrů na změny území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat zejména: a) rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území b) rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území, c) nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, d) řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady, e) zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, f) ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny. Vyhodnocení: Řešeného území se týkají především body b), c), d) a f). V území totiž nejsou navrženy infrastrukturní projekty mezinárodní ani republikového významu a Brandýsek ani nelze považovat za tradiční městské centrum (ačkoli aspiruje na to stát se příměstským centrem lokálního významu). Kapacity pro rozvoj bydlení uvnitř zastavěného území jsou minimální, protože Brandýsek je poměrně kompaktní sídlo. Koncepce vymezení zastavitelných ploch se vesměs řídí principem doplňování volných ploch v prostoru mezi zastavěným územím, případně rozšiřování obce v návaznosti na stávající zástavbu. Nové využití málo využívaných zastavěných ploch vzniklých v souvislosti s těžbou je navrženo v lokalitě přestavby P1. Plocha po těžbě v krajině na západním okraji území (pod Dolem Theodor) je navržena především k přeměně na plochu přírodní (jejíž součástí je ÚSES). Krajina má potenciál především pro každodenní rekreaci místních obyvatel (atraktivita území jakožto rekreační cíl v rámci širšího regionu je minimální), a to především v údolí Týneckého potoka. Částečně ho využívá nedávno vybudované ekocentrum Čabárna a na ně navazující aktivity. K cykloturistickému využití území dobře slouží stávající silnice III. třídy, které nejsou nadměrně zatíženy dopravou. Navrženy jsou dílčí kroky ke zlepšení atraktivity území pro cyklisty. (39)

Úkoly pro územní plánování:

a) Při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BRANDÝSKA

1

změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy. b) Úkoly, stanovené pro jednotlivé rozvojové oblasti a rozvojové osy, musí být převzaty do územně plánovací dokumentace krajů a obcí. c) Kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os v rozlišení podle území jednotlivých obcí, při respektování důvodů vymezení jednotlivých rozvojových oblastí a rozvojových os. Vyhodnocení: S ohledem na stav nadřazené územní dokumentace, která pro Brandýsek nestanovuje žádné úkoly ani záměry, nelze diskutovat body b) a c). Co se týče bodu a): územní plán Brandýsku umožňuje poměrně intenzivní využívání území – především pro bydlení, rozvoj obytné funkce podporuje i napojení obce na veškeré sítě technické infrastruktury. Existující přírodní prvky v území nebudou rozvojem dotčeny, je naopak navrženo doplnění nefunkčních úseků ÚSES. A.2) Územní plánovací dokumentace kraje Územně plánovací dokumentace kraje, Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR Stč. kraje), byly schváleny a vydány usnesením zastupitelstva Středočeského kraje č. 4-20/2011/ZK ze dne 19.12.2011. Schválené znění těchto ZÚR však nebylo v době zpracování úpravy ÚP po veřejném projednání (tj. 11.1.2012)) na webu Středočeského kraje dostupné. Výkres širších vztahů je proto vyhotoven na podkladě územního plánu velkého územního celku (ÚP VÚC) Pražského regionu, který byl platný v době tvorby ÚP Brandýska. ÚP VÚC Pražského regionu byl schválen usnesením Zastupitelstva Středočeského kraje č. 5515/2006/ZK ze dne 18. prosince 2006 (v souladu s přechodnými ustanoveními § 187 odst. 7 a § 189 odst. 2 stavebního zákona nevyplývaly z jeho závazné části pro řešené území žádné významné konkrétní požadavky) a jeho platnost skončila ke dni 31.prosince 2011. Ačkoli ÚPnSÚ Brandýsek z roku 1997, ve znění jeho změny č.1 (z roku 2006) obsahoval návrh na vybudování mimoúrovňové křižovatky silnic R7 a III/10142, tak jelikož tento návrh neměl oporu v nadřazené dokumentaci (ÚP VÚC Pražského regionu), byla MÚK na základě požadavku ministerstva dopravy z návrhové etapy ÚP Brandýsku vypuštěna, a byla ponechána pouze územní rezerva R1 pro koordinaci aktivit v území. Územní rezerva zajišťuje ponechání volné plochy pro možnou revokaci návrhu MÚK silnice R1 s přímým sjezdem na III/10142. Územím Brandýsku prochází několik nadřazených dopravních a technických sítí, jejichž trasy jsou stabilizované. Východně od obce jde o rychlostní silnici R7 a VTL plynovod Praha-Slaný. V prostoru mezi Brandýskem a Cvrčovicemi pak vede dálkový vodovodní přivaděč BuštěhradVinařice a nadzemní vedení VVN 110 kV. V souběhu s tímto vedením existuje záměr na umístění nové trasy VVN 400 kV (Výškov – PrahaŘeporyje) – varianta SEV. Trasa tohoto vedení se liší v ÚAP Kladna, kde je v prostoru mezi Brandýskem a Cvrčovicemi, a v ÚAP Středočeského kraje, kde je mezi Cvrčovicemi a Kladnem. Urbanistickou strukturu území mnohem více respektuje trasa VVN 400 kV vedená jižně a východně od Cvrčovic, kam by bylo eventuálně vhodné přeložit i stávající vedení VVN 110 kV. Při projednávání Zadání ÚP k tomuto záměru nedošly žádné připomínky, ani potvrzení trasy. Informativní zákres byl na základě pokynů po společném jednání z koordinačního výkresu vypuštěn (z důvodu, že nebyl obsažen v nadřazené dokumentaci – tj. ÚP VÚC Pražského regionu). Z hlediska širších vztahů územní plán nenavrhuje žádné významné zásahy a úpravy. A.3) Návaznost na sousedící obce S Brandýskem sousedí následující obce: statutární město Kladno a obce Cvrčovice, Dřetovice, Knovíz, Pchery, Stehelčeves, Třebusice a Želenice. Co se týče koordinace územního plánu se sousedními obcemi, Brandýsek má významnější vazbu pouze na Cvrčovice, Kladno-Hnidousy a Pchery. Od ostatních obcí je Brandýsek oddělen lány zemědělské půdy a propojen především pomocí silnic III. třídy. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BRANDÝSKA

2

S Kladnem-Hnidousy a Cvrčovicemi přímo souvisí zástavba a rozvoj lokality Čabárna, která se rozkládá na rozhraní katastrů všech tří obcí. Samotné Cvrčovice, ačkoli jsou samostatnou obcí a prostorově odděleným sídlem v krajině, s Brandýskem poměrně úzce urbanisticky souvisí. Zástavba obou obcí je totiž poměrně blízko u sebe, sídla jsou propojeny též větším počtem účelových komunikací a pěších cest, cvrčovičtí využívají občanskou vybavenost v Brandýsku a funkčně propojený je též systém zásobování vodou a likvidace splaškových vod. S Pchery Brandýsek souvisí díky Dolu Theodor, kteréžto sídlo přiléhá k hranici k.ú. Důl Theodor je prostorově oddělen od Brandýsku ještě více než Cvrčovice, propojen je pouze silnicí III/23642. Je však třeba koordinovat krajinnou návaznost (rekultivace území po těžební činnosti), trasování ÚSES a vybudování alespoň pěších cest, spojujících Důl Theodor s Čabárnou.

B) ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, SPLNĚNÍ POKYNŮ VYPLÝVAJÍCÍCH Z KONCEPTU A DALŠÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Zastupitelstvo obce Brandýsek rozhodlo podle § 6 odst. 5 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), usnesením ze dne 27. května 2009 o pořízení územního plánu Brandýska (dále jen „územní plán“ nebo také „ÚP“) na návrh společnosti PRB s.r.o., IČ 26772311 (dále jen „navrhovatel“) podle § 44 písm. d) stavebního zákona, zastupující ostatní navrhovatele pořízení územního plánu. Tento územní plán, zpracovaný v intencích § 43 stavebního zákona, nahradí dnem jeho účinnosti dosud platný územní plán sídelního útvaru Brandýsek (ÚPnSÚ Brandýsek). Podkladem pro rozhodnutí zastupitelstva bylo vyhodnocení stavu současně platné ÚPD, která již věcně nevyhovuje potřebám obce i vlastníkům pozemků a rovněž po formální stránce neodpovídá požadavkům a nárokům nového stavebního zákona na obsahový standard. B.1) Použité podklady Návrh územního plánu (ÚP) Brandýsku vychází ze :

Zadání územního plánu Brandýska, schváleného dne 15.9.2009 (dokumentaci sestavil Ing. Ladislav Vich, PRISVICH, s.r.o.) Průzkumů a rozborů Brandýska (Petr Foglar – architektonická kancelář, 05/2010) Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR), schválené dne 20.7.2009 územně plánovací dokumentace:

Územní plán sídelního útvaru (ÚPnSÚ) Brandýsek (zpracovatel AUREA, Ing. arch. Michal Panuščík), schválený dne 24.6.1997, ve znění jeho změny č. 1, schválené dne 31.5.2006 (zpracovatel Ing. arch. Martin Sedlák) Územní plán velkého územního celku (ÚP VÚC) Pražského regionu, schválený dne 18.12.2006 (zpracovatel AURS, spol. s r.o., Ing. arch. Milan Körner, CSc., a kol.) a územně plánovacích podkladů:

Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností (ÚAP ORP), statutárního města Kladna z let 2007-2008 (včetně průběžných aktualizací) Územně analytické podklady Středočeského kraje (ÚAP kraje) z 11/2007 až 06/2008 Vyhodnocení požadavků vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR a Územního plánu velkého územního celku Pražského regionu je zhodnoceno v kap. A (schválené znění ZÚR Stč. kraje není dosud – tj. k 11.1.2012 – na webu Středočeského kraje dostupné). B.2) Vyhodnocení požadavků vyplývajících ze zadání Požadavky na rozvoj území obce, na plošné a prostorové uspořádání krajiny, na řešení technické infrastruktury, na ochranu a rozvoj hodnot území, na veřejně prospěšné stavby a opatření, požadavky vyplývající ze zvláštních předpisů, pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území a požadavky na vymezení zastavitelných ploch (kap. 4 –11 Zadání ÚP Brandýska) jsou integrální částí grafické i textové části a projektant je považuje za splněné. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BRANDÝSKA

3

Zpracování konceptu ÚP ani variantních řešení nebylo v Zadání požadováno. B.3) Vyhodnocení splnění pokynů pro úpravu návrhu územního plánu po společném jednání Do návrhu územního plánu byly zapracovány všechny úpravy, stanovené v Pokynech pro úpravu návrhu ÚP Brandýska po společném jednání, stanovené pořizovatelem, týkající se jak textové tak grafické části ÚP. Jedná se zejména o zredukování rozsahu 2 lokalit dle protokolu z dohadovacího řízení ke stanovisku č.j.OŽP/2153/11: lokalita Z2b byla zredukována, lokalita Z1a byla zredukována pouze na jižní rameno a byl upraven výškový regulativ na 1+P. Do podmínek pro využití ploch BI bylo doplněno následující:

pro lokality Z6, Z8 a Z9 bude v rámci územního řízení staveb pro bydlení požadováno splnění hygienických limitů hluku dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb.

Do podmínek pro využití ploch BV bylo doplněno následující:

pro lokality Z13 a Z15 bude v rámci územního řízení staveb pro bydlení požadováno splnění hygienických limitů hluku dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb. v lokalitách Z2b, Z3a, Z3b, Z4 přilehlých k Týneckému potoku budou při umisťování staveb respektovány podmínky správce vodního toku, příslušného vodoprávního úřadu a příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny

Pro LBC 1 bylo doplněno opatření: Zrekultivování bývalé skládky minimálně do výše původního terénu s následnou výsadbou zeleně. B.4) Vyhodnocení splnění pokynů pro úpravu návrhu územního plánu Brandýska po veřejném projednání Do návrhu územního plánu Brandýska byly plně zapracovány tyto body (označení dle „Pokynů pro úpravu návrhu územního plánu Brandýska po veřejném projednání“): VP*1, VP*2, VP*3, VP*4, VP*6, VP*7, VP*8, VP*10. Splnění dalších bodů pokynů je odůvodněno zde: VP*5: Kapitola F návrhu ÚP byla doplněna o výčet názvů a zkratek ploch s rozdílným způsobem využití. VP*9: Výkresy grafické části návrhu ÚP i odůvodnění jsou označeny jednoznačně (výkresy návrhu čísly 1,2,3,4; výkresy odůvodnění jsou označeny OD-1, OD-2, OD-3), není tedy potřeba je označovat dalšími prefixy. Pro lepší orientaci v dokumentaci však byly do obsahu textové části návrhu ÚP i odůvodnění ÚP přidány seznamy výkresů grafické části. VP*11:Kapitoly A.2 a B.1 tohoto odůvodnění ÚP byly aktualizovány o informace související se schválením ZÚR Středočeského kraje a dopady těchto ZÚR pro ÚP Brandýska. VP*12: Kapitola J návrhu ÚP byla přejmenována a lhůta pro pořízení území studie US1 byla stanovena do roku 2016.

C) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Koncepce ÚP Brandýsek přímo navazuje koncepci platného ÚPnSÚ Brandýsek, resp. jeho změny č. 1. Hlavním požadavkem Zadání bylo rozšíření zastavitelných ploch o cca 22 ha. ÚPnSÚ Brandýsek byl podrobně zpracován především v částech týkajících se reliéfu, přírody, a krajiny. Značná část textové části ÚPnSÚ tak působí především jako průzkumy a rozbory území. Jejich praktickým výsledkem je především vymezení ploch veřejné zeleně, změny ve vymezení ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BRANDÝSKA

4

ÚSES, stejně jako další opatření týkajících se zeleně. Tyto části ÚPnSÚ byly zapracovány do Průzkumů a rozborů a přejaty níže v tomto Odůvodnění (kap. C1.3). Naopak role sídla v urbánním systému, urbanistická koncepce či regulativy funkčního i prostorového využití zastavěných či zastavitelných ploch byly v ÚPnSÚ zpracovány pouze schematicky. ÚPnSÚ příliš netematizoval charakter zastavěného území, veřejná prostranství ani plochy brownfields (např. bývalý Důl Michal). I přes široce pojednané přírodní podmínky v území se platný ÚPnSÚ prakticky vyhýbá řešení území mezi Čabárnou a Dolem Theodor, které bylo v minulosti významně dotčeno těžební činností. Výsledkem je, že řada funkční ploch se nachází v nic neříkající kategorii „ostatní plochy“ – které se již v návrhu nevyskytují. C.1) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení Odůvodnění přijatého řešení začíná stručným nástinem navržené urbanistické koncepce. Následuje pojednání o historickém vývoji řešeného území a současném charakteru krajiny. Poté jsou bilancovány kapacity navržených zastavitelných ploch. A na tomto podkladě je následně zdůvodněno vymezení nových zastavitelných ploch a transformace stávajícího ÚPnSÚ. C.1.1) Urbanistická koncepce Návrh ÚP Brandýsek přímo navazuje na platný ÚPnSÚ Brandýsek. Zejména ve své textové části však významnou měrou vychází z vlastních Průzkumů a rozborů. Základem urbanistické koncepce je identifikace centrální části obce a hlavních urbanistických os (kap. B návrhu ÚP). Tato nejdůležitější, historicky vzniklá veřejná prostranství tvoří základní komunikační kostru obce: tudy se přemisťují obyvatelé po obci, ale i mimo řešené území. V návaznosti na tato urbanisticky významná veřejná prostranství je proto situována většina obchodů i veřejného vybavení. Díky tomu, že největší stavební boom v Brandýsku se odehrál v době industrializace Kladenska, je i zastavěné území obce využito poměrně intenzivně a sídlo má značně kompaktní podobu. Rozdělení území do ploch s rozdílným funkčním využitím se odvíjí od polohy příslušné plochy vůči základní komunikační kostře: smíšené obytné plochy (s obchody, službami či veřejnou infrastrukturou), se tak nachází v centru obce a podél hlavních urbanistických os. V návaznosti na tyto plochy se nacházejí plochy intenzivního bydlení a plochy občanské vybavenosti. Dále od urbanistických os, na okraji sídla, jsou situovány plochy venkovského bydlení. Do těchto ploch je zařazena většina zastavitelných ploch – odpovídajících na poptávku po suburbánním bydlení v zázemí pražského regionu. Co se týče charakteru těchto ploch, jde především o rozvolněnou kobercovou zástavbu rodinnými domy (nižší koeficient zastavění pozemku vyžaduje větší zahrady). Větší parcely (nad cca 1000 m2) je doporučeno situovat především do prostoru mezi Týneckým potokem a Cvrčovicemi (plochy Z2, Z3), kde je záhodno vytvářet určitou mozaiku domů, zahrad, sadů a přírodních ploch (v návaznosti na ÚSES a nivu Týneckého potoka). Investiční prostředky obce je třeba směřovat především do současně zastavěného území: do zvýšení kvality veřejných prostranství v centru a v urbanistických osách (plochy PV), do přestavby plochy P1 (tj. do přípravy území-brownfieldu tak, aby byla využita atraktivní poloha a značný potenciál území, zřejmý i po ekonomické stránce) a do dobudování a rekonstrukce dopravní i technické infrastruktury. Dále je třeba podporovat propojení se sousedními obcemi a zvýšit možnosti rekreace v krajině, jež nevyžadují tak rozsáhlé investice, jako spíše organizační a informační opatření: vymezení cyklotras a případně vybudování stezek pro cyklisty a pěší se sloučeným provozem, vymezení procházkových okruhů a pěších tras v krajině. Kvalitní obytné prostředí v obci, a stejně tak veškerá infrastruktura, je totiž stále důležitějším předpokladem pro další rozvoj zastavitelných ploch pro bydlení. C.1.2) Historický vývoj řešeného území Dnešní Brandýsek se skládá ze dvou dříve samostatných částí: Brandýsek a Olšany. Až do roku 2004 k Brandýsku patřila i osada Holousy, která je dnes částí obce Třebusice. Nejstarší historie

Nejstarší historie obcí je značně nejistá. Brandýsek, Olšany i Holousy zřejmě založili němečtí kolonisté, o čemž svědčí jejich názvy, které stejně tak svědčí o vypálení lesa. Patrně nejstarší částí jsou Olšany, které jsou v Hájkově kronice datovány rokem 852, Brandýsek byl údajně založen roku ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BRANDÝSKA

5

975 knížetem Boleslavem II (oba údaje Sedlmajer). První písemná zmínka o Olšanech je r. 1316 a o Brandýsku r. 1345 (dle Hist. lexikonu obcí). Brandýsek ležel na důležité cestě z Prahy do Slaného. Územní vazby v průběhu historie

Olšany prý před rokem 1400 patřily Pražskému proboštství, počátkem 15. stol jsou již majetkem Vrapických zemanů. V období husitských válek všechny části obce zpustly. Poté patřily k Buštěhradskému panství, o čemž svědčí berní rula z roku 1653. Podle církevních zápisů patřilo roku 1677 pod správu Lidického faráře i 25 duší z Brandýsku. Roku 1913 byly Olšany přifařeny pod Pchery, kam spadaly i Holousy. Brandýsek v té době patřil k faře ve Vrapicích. Historický lexikon obcí uvádí, že Brandýsek byl v letech 1869-1950 obcí v okrese Slaný, od roku 1961 pak obcí v okresu Kladno (uváděny jsou roky jednotlivých sčítání lidu). Olšany jsou vedeny v letech 1869-1950 jako osada obce Brandýsek, od r. 1961 část obce Brandýsek (1880-1910 pod názvem Volšany). Do první světové války jsou osadou obce Brandýsek i Cvrčovice. Zařazení Brandýsku v systému sídel, ale i vnitřní členění obce, se tedy v průběhu staletí několikrát změnilo a je možno konstatovat, že obvykle byl Brandýsek přiřazen pod správu toho nejvýznamnějšího sídla v okolí (což se též v historii měnilo). Začalo to Prahou, a přes Buštěhrad, Slaný a Kladno je dost dobře možné, že Brandýsek bude mít opět nejvýznamnější vazbu na Prahu. Období industrializace a urbanizace Kladenského regionu

Zmínky o těžbě uhlí v širším okolí Kladna pocházejí už ze středověku. První zmínky o skutečném důlním podnikání z roku 1720 se vztahují k Otvovickému údolí. Kolem roku 1775 byl ve Vrapicích zřízení horní úřad. Až do začátku 19. století byla buštěhradská vrchnost jediným důlním podnikatelem na Kladensku. První parní těžní stroj na Kladensku byl postaven roku 1930 na dole Ludmila ve Cvrčovicích – čímž je možno označit počátek industrializace regionu, neboť teprve parní stroj umožnil těžbu a další průmyslové aktivity ve velkém měřítku. V samotném Brandýsku se nachází pouze Důl Michael, který byl založen r. 1842, těžba probíhala pouze v letech 1855-1865, poté byl důl zatopen. Pokusy o obnovu těžby probíhaly ještě v letech 1906-1910 a 1962, ale již nikdy k tomu nedošlo. Z dolů v blízkém okolí Brandýsku stojí za zmínku tyto: Důl Ludmila (založen 1922, sloužil až do konce 70. let 20. stol), důl Ferdinand (šachta hloubena od r. 1849-1871, těžba do r. 1921), důl Theodor – Krétě (zal. 1897, těžba 1902-1935, areál byl poté postupně využíván pro potřeby ostatních dolů, nebo pro strojírenskou výrobu). S rozvojem těžby uhlí souvisí i výstavba železnice, kterou zahájila společnost Buštěhradské dráhy. Ta získala výsostné privilegium od císaře na stavbu této železnice, ale musela se zavázat k napojení všech dolů vlečkami k železnici, což samozřejmě ovlivnilo i trasování tratí. Trať se stanicí v Brandýsku (poblíž dolu Michael) byla dána do provozu v letech 1855–56. Za dokončení železniční sítě na Kladensku lze považovat rok 1871. Zatímco těžba uhlí na Kladensku v 1. pol. 20. století stagnovala a většina dolů byla postupně uzavřena, region se přeorientoval především na hutnictví, kterýžto obor vzkvétal i po znárodnění hutí a dalších podniků a byl tahounem zaměstnanosti regionu až do Sametové revoluce a rozpadu socialistického bloku. Současně byla budována i silniční síť. Nejprve byla rekonstruována stará cesta z Prahy do Slaného, což se v Brandýsku projevilo výstavbou serpentin namísto původní přímé trasy v nepřijatelném podélném sklonu (dnes ulice Do zahrad) – a tato trasa slouží dodnes (viz mapa z II vojenského mapování z let 1836-1852). Později přibyla silnice do Cvrčovic (kde dle mapy z III. voj. mapování z let 1877-1880 končila) a Třebusic (kde se větvila už v trase současných silnic III. třídy – směrem na Želenice, na Zvoleněves a na Zákolany). Též započala urbanizace: historické jádro Brandýska se nachází na obou stranách mostu přes Týnecký potok, tj. okolo křižovatek cesty z Prahy do Slaného, kde se odpojují cesty na Cvrčovice a Třebusice. Jádro Olšan leží západně od hlavní silnice, tj. okolo dnešní ulice V Chaloupkách, a je díky nepravidelné struktuře dobře rozpoznatelné v katastrální mapě. Okolo dolu Michael a železniční stanice vznikla tzv. Brandýská kolonie, která je patrná už na mapě z let 1877-1880, stejně jako Kolonie u dolu Ferdinand (dnešní osada Čabárna, ležící na hranici řešeného území na k.ú. Cvrčovice). Brandýská kolonie je též dobře patrná v katastrální mapě díky ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BRANDÝSKA

6

pravoúhlému uličnímu rastru a hustě zastavěným pozemkům (200-400m2) s řadovými domy a parcelami obehnanými především zdmi (ul. Před Přejezdem, K Michalu, V Parku, V Kolonie, Hornická, Na Rozhraní a Do Brodců). Stejný charakter mají části obce mezi původními jádry Brandýska a Olšan (ul. Zajíčkova, U Drogerie, Horní) a západně od Olšan (ul. Olšanská I. až VI a Souběžná), z čehož lze usuzovat, že vznikly záhy poté (patrně ještě za Rakouska-Uherska). V této době (rok 1909) byl Brandýsek místní obcí s osadami Brandýská Kolonie, Olšany, Holousy a Cvrčovice, nacházel se zde obvodní lékař, četnická stanice (3), pošta, telegraf, 2 cihelny, kamenouhelné doly, železnice; v Olšanech byla obecná škola a sbor hasičský; ve Cvrčovicích jednota Sokol, Kamenouhelné doly buštěhradské dráhy a doly Pražské železářské společnosti. Z tohoto rozdělení funkcí a stavu dopravní sítě lze dovodit, že Brandýsek, Olšany a Cvrčovice vskutku fungovaly jako jedna obec. Lehce odlišný charakter, tj. řadové a rodinné domy či dvojdomy, situované na uliční hraně pozemku, jehož součástí je i středně velká zahrada (dohromady cca 400-600 m2), má zástavba situovaná mezi Brandýskou kolonií a Brandýskem – severně od hlavní silnice (ul. Dělnická, Lipová, Spojovací, Pod Lékárnou, Zdravotnická). I tato část vznikla v období před II. světovou válkou, stejně jako zbytek místní silniční sítě (tj. silnice do Švermova a silnice do Kladna přes Cvrčovice) – o čemž svědčí mapa Kladenska z konce 40. let. Zde je patrná i cihelna, nacházející se poblíž samoty mezi Olšany a Theodorem. Výstavba v poválečném období v zásadě navazovala na strukturu obce, ale tentokrát díky novým stavebním normám formou izolovaných rodinných a bytových domů (tj. uprostřed pozemku). Rodinné domy vznikly mezi Brandýskou kolonií a Brandýskem (ul. V Sídlišti SONP), podél silnice do Cvrčovic (ul. Pod Lesíkem) a nad novější částí Olšan (Ve Stráni). Menší bytovky (2-3 NP) pak vznikly nad starými Olšany (ul. U Mateřské školy) a východně od Brandýsku (ul. K Bytovkám). Taktéž vznikly poměrně rozsáhlé zahrádkářské kolonie (při horní hraně údolí severozápadně od Olšan a severovýchodně od Brandýsku, mezi Olšany a hřbitovem). Kolorit obce doplnily též garáže – převážně v rámci stávající zástavby, ale i v několika samostatných garážových řadách. Z této doby je mateřská škola s knihovnou a zřejmě i fotbalové hřiště. V 80. letech byla vybudována východně od obce rychlostní silnice R7. Porevoluční období

Útlum hornické i hutnické činnosti v 90. letech 20. století, která byla po 150 let tahounem ekonomiky, urbanizace i sociálních změn v celém regionu, se podepsal na celém regionu: došlo k poklesu životní úrovně a nárůstu nezaměstnanosti, ale i ke zlepšení stavu životního prostředí. Ekonomická struktura industriálního regionu během svého vývoje směřovala ke stále větší centralizaci (nejprve v rukou soukromých podnikatelů a po znárodnění v rukou státu), porevoluční transformace tak znamenala nejen přechod od plánovaného hospodářství k tržnímu, ale i prudkou ekonomickou decentralizaci, kdy na troskách několika mamutích podniků vznikla celá řada menších firem v celé řadě nových odvětví. Pro obyvatele Brandýska, kteří i za komunizmu nacházeli práci především v Kladenském průmyslu, transformace znamenala především to, že začali hledat práci v širším regionu. A lze předpokládat, že ji značné míře našli v Praze, která je ekonomicky nejdynamičtějším regionem ČR, což se projevuje i v jejím širokém zázemí. O úspěchu integrace Brandýsku do regionálních ekonomických procesů svědčí např. to, že v i roce počínající ekonomické krize (2008) byla nezaměstnanost v obci 5,1%. O integraci obce, ale i množství místních pracovních příležitostí svědčí i statistiky o vyjížďce do zaměstnání: v roce 2008 sice 541 obyvatel vyjíždělo do zaměstnání mimo obec, leč 223 jich naopak do Brandýska dojíždělo. O změně charakteru práce svědčí i fakt, že r. 2008 v priméru pracovalo 1,1% ekonomicky aktivních, v sekundéru 34,1% a zbytek v různých druzích služeb a nevýrobních odvětví. Tyto regionální procesy se projevují i v typické výstavbě: na okraji obce u železniční stanice vznikl sklad léčiv (PHARMOS, a.s.), který poskytuje řadu pracovních míst, a v řadě lokalit započala výstavba suburbánního bydlení (různé okraje obce, kde jsou k dispozici inženýrské sítě a komunikace, plocha mezi Brandýskou kolonií a silnicí na Cvrčovice), či přestavba chat na objekty k bydlení (V Třešňovce). Došlo též k výstavbě sportovních zařízení (tenisové kurty), dílčím úpravám veřejných prostranství, či výstavbě záchranné stanice pro zraněné živočichy a ekocentra v lokalitě Čabárna. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BRANDÝSKA

7

C.1.3) Krajina v řešeném území Obec leží v široce rozevřeném údolí Týneckého potoka na jehož hranách jsou v delších liniích luční porosty svažitých pozemků a dřevinné porosty remízků a svahových mezí a větší celky zahrad souvisejících se zástavbou i mimo ni. To vytváří přírodní ráz kulturní krajiny v daleko větší míře než odpovídá skutečné ploše travních a dřevinných porostů v území. K přírodnímu rázu zdejší kulturní krajiny značně přispívá i souvislý pás vzrostlých břehových porostů podél potoka s různě velkými plochami podmáčených luk a rákosin v jeho nivě. Pohled do prostoru údolí nebo ze dna údolí na jeho hrany je základním pohledovým horizontem z parteru obce. Pouze severní část území na plošině za údolní hranou je krajinářsky bezcenná vyklizená zemědělská krajina s velkými celky orné půdy sahajícími až na pohledový horizont. Nejvýznamnějšími přírodní lokality jsou vázány na nivu Týneckého potoka. Prakticky celým řešeným územím prochází pruh vzrostlé potoční olšiny. Na západním okraji katastru se nachází v současné době revitalizovaný rybník na který navazuje podmáčená nivní louka. Pod obcí u bývalého vodárenského objektu je v pravobřežní části nivy rozsáhlá mokřina z větší části zarostlá rákosinou. Na východním okraji katastru je na okraji areálu ČOV v levé části nivy rozsáhlý mokřad s porostem keřových vrb a rákosinou. Přirozeným porostům se blíží též dřevinné porosty skalní hrany na okraji levobřežní údolní hrany mezi starou slánskou silnicí a Hnidousy. Krajina řešeného území má vedle přírodních hodnot velice malebný ráz a tím i vysokou estetickou hodnotu. Představuje proto potenciál pro rekreaci krajině, který je posilován blízkostí Kladna a atraktivním přírodním vodním parkem Čabárna za západní hranicí katastru. Významnou historickou a estetickou hodnotu mají stopy industrializace Kladenska, ke které došlo v souvislosti s těžbou uhlí. Architektonicky a urbanisticky hodnotný je především areál dolu Michael (ačkoli značně neudržovaný) a s ním související kolonie hornických domů v pravidelném rastru. Těžní věž navíc tvoří určitou pohledovou dominantu území. Na západní okraj řešeného území zasahuje výsypka dolu Theodor (v ÚAP evidovaná jako plocha k obnově), která naopak stále představuje poměrně výrazný zásah do krajiny. Základní krajinný celek – a také ohnisko aktivit – tvoří údolí Týneckého potoka, v kterém se rozkládá celý Brandýsek. V tomto celku spolu veškerá zástavba vzájemně pohledově komunikuje (včetně sousedních Cvrčovic). Na severu je Brandýsek vymezen dvěma zelenými liniovými pásy, které akcentují charakter terénu: ze severu je orámován zelenými lesíky a zahradami, z jihu potoční nivou s rákosinami a potokem lemovaným porosty olšin. Jižní, pravobřežní část Brandýska z této základní lineární struktury sídla vykračuje podél silnice na Stehelčeves po mírnějším svahu až na hranu horizontu. Obdobně jsou v terénu situovány i Cvrčovice, leč k jejich propojení souvislou zástavbou s Brandýskem ještě nedošlo (linie domů ulice V Lesíku k tomu však směřuje). Sousední Theodor je též posazen na horní hraně údolí – leč do něj shlížejí pouze industriální stavby bývalého dolu, obytná zástavba je orientována směrem do polí. Krajinný celek severně od Brandýska tvoří již zmíněná vyklizená zemědělská krajina, charakterizovaná především svojí rozlehlostí a vymezená vzrostlou zelení na hraně údolí a několika pásy lesíků. Nedávno zde byly na sousedním katastru instalovány 2 velké větrné elektrárny, které tvoří negativně působící dominanty. Viditelné jsou ale teprve z protilehlé horní hrany údolí, takže celek Brandýsku prakticky nenarušují. Na jihu krajinný celek údolí pozvolna přechází v obdobně rozlehlou zemědělskou krajinu, která je však oživena pozitivně působícími objekty bývalého pivovaru na k.ú. Stehelčeves a dalšími objekty (ať původně industriálními objekty, či částmi sídel), ale i negativně působící, geometrizovanou Buštěhradskou haldou.

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BRANDÝSKA

8

C.2) Bilance návrhového počtu obyvatel a počtu domů Jako základní údaj o stavu území je použit údaj o počtu obyvatel dle ČSÚ, doplňující (a méně aktuální) je pak počet domů a bytů (ze SLDB). počet obyvatel (k 31.12.2008):

1753

počet trvale obydlených domů (k 1.3.2001):

510

počet trvale obydlených bytů (k 1.3.2001):

601

Počty rodinných domů v zastavitelných plochách byly určeny odhadem počtu domů na základě podělení zastavitelné plochy průměrnou plochou na jeden dům (pro plochy BV a SV použita hodnota 1100 m2 na 1 rodinný dům, pro plochy BI a SC použita hodnota 800 m2 na 1 bytovou jednotku – tj. včetně potřebných komunikací, veřejných prostranství a veřejné zeleně). Počet domů v prolukách vznikl sečtením existujících rozparcelovaných pozemků v zastavěném území, na nichž se domy v současné době nenachází. Pokud je maximální počet domů ve vymezené ploše stanoven taxativně v regulativech, je použita tato hodnota.

Zastavitelné plochy dle platného ÚPnSÚ Brandýsek

Označení plochy


Z1b

TI

0.12

0

0

-

Z3a

BV

0.67

2

6

regulativ

Z3b

BV

0.76

2

6

regulativ

Z3c

BV

2.63

24

72

plocha

Z3d

SC, BV

5.85

53

160

plocha

Z3d

OS

0.46

0

0

-

Z4

SC, PU

0.90

11

34

plocha

Z5a

SV

1.64

15

45

plocha

Z5b

BV

2.98

27

81

plocha

Z5c

BV

3.08

28

84

plocha

Z6

BV

0.42

4

11

plocha

Z7a

VN

0.63

0

0

-

Z7b

VN

0.68

0

0

-

Z8

BI, PU

1.64

21

62

plocha

Z9

BI

3.48

44

131

plocha

Z10a

BI

4.42

55

166

plocha

Z10b

BV

1.84

17

50

plocha

Z11

SV, BV, PU

2.51

23

68

plocha

Z12

BI

2.04

26

77

plocha

Z12

SV, BV, PU

4.71

43

128

plocha


Výměra Počet [ha] nových RD

Počet nových obyvatel

Způsob výpočtu

9

Z14a

BV, PU

0.96

9

26

plocha

Z14b

BV

0.81

7

22

plocha

Z15a

BV

0.54

5

15

plocha

Z15b

BV

0.22

2

6

plocha

Z15c

BV, PU

2.27

21

62

plocha

46.26

437

1311

Celkem

Zastavitelné plochy, které přibyly v Zadání Z1a

BV

0.27

2

7

plocha

Z2a

BV

4.63

42

126

plocha

Z2b

BV, DS

0.54

2

6

regulativ

Z3e

BV

3.52

32

96

plocha

Z13

BV

0.22

2

6

regulativ

Z14c

BV

4.03

37

110

plocha

Z15d

BV

7.53

68

205

plocha

Celkem

20.74

186

557

Zastavitelné plochy celkem

67.00

623

1868

4.07

51

153

plocha

plocha přestavby P1

SC, PU, PV

proluky

BI, SC

19

57

pozemky

proluky

BV, SV

31

93

pozemky

50

303

673

2170

Proluky a přestavba celkem

Celkem

67.00

Součtem výše uvedených údajů dostaneme maximální výhledově možný počet objektů pro bydlení v řešeném území. Pokud tento počet domů k bydlení vynásobíme koeficientem počtu obyvatel na 1 RD, který byl odhadem stanoven na 3, získáme maximální návrhový počet obyvatel v obci. Celková bilance

stav

návrh

počet obyvatel:

1753

3923

počet bytů

601

1274

Ve zkratce lze říci, že návrh ÚP Brandýska předpokládá zvýšení počtu domů a počtu obyvatel v návrhovém období na více než dvojnásobek současného stavu. Rozsah návrhových ploch byl přitom v Zadání navýšen zhruba o polovinu – oproti platnému ÚPnSÚ Brandýsek.


10

C.3.1) Odůvodnění návrhu nových zastavitelných ploch Většina (tj. více než 2/3) zastavitelných ploch je přejata z platného Územního plánu sídelního útvaru Brandýsek. Část těchto ploch je v současné době postupně zastavována (Z12), či v jsou v těchto plochách vydána územní rozhodnutí (Z5b, Z8, Z10a). Vzhledem k atraktivní poloze sídla v rámci pražské aglomerace, tj. poblíž Kladna a díky rychlostní silnici R7 s dobrou dopravní dostupností pomocí individuální automobilové dopravy na Prahu a západní polovinu celé aglomerace (a díky nedávno dokončenému úseku Pražského okruhu i část segmentu jižního), má Brandýsek dobré předpoklady pro rozvoj obytné funkce. Je to podpořeno i poměrně širokou nabídkou občanské vybavenosti a napojením na všechny potřebné infrastrukturní sítě. Brandýsek je v současné době, i díky historickému průběhu urbanizace Kladenska, poměrně kompaktním sídlem. Ač procentní zastoupení přírodních ploch tomu přímo nenaznačuje, v řešeném území se nachází poměrně kvalitní a cenné přírodní prvky (které jsou z větší částí součástí ÚSES) a které mimo jiné zvyšují atraktivitu území pro bydlení. Brandýsek je i přirozeným místním spádovým centrem pro nejbližší obce (Cvrčovice, Třebusice, Důl Theodor, Želenice a případně Stehelčeves). Navíc, proces suburbanizace v pražském regionu stále pokračuje a ač byl zpomalen finanční krizí, přesto lze počítat s jeho pokračováním – zejména z důvodu pokračující výstavby dopravních staveb v širším regionu (další úseky R7, výstavba silnic v okolí Kladna). Všechny tyto argumenty vedou k závěru, že výstavba bydlení v Brandýsku je perspektivní. Se zvýšeným populačním potenciálem lze předpokládat, že se v obci vyplatí provozovat i další obchody či služby. Výstavba v konkrétních zastavitelných lokalitách ve všech případech navazuje na stávající zástavbu.

V lokalitě Čabárna je tato zástavba těsně za hranicí k.ú., ale výstavba v této ploše (Z1a) souvisí s rozvojem ekocentra a souvisejících naučných a rekreačních aktivit.

Plochy Z2 pokračují v zástavbě podél jedné z urbanistických os – ulici Švermovské (z důvodu návaznosti na zastavěné území byla plocha Z2b upravena). Plocha Z3e doplňuje návrhové plochy mezi Brandýskem a Cvrčovicemi a navazuje tak na koncepci rozvoje, založenou v platném ÚPnSÚ. Lze přitom důvodně předpokládat, že lokality Z2a a Z3c, Z3d a Z3e nebudou plně zastavěny, neboť jimi prochází řada infrastrukturních sítí s jejich ochrannými pásmy, které rozvoj v rámci těchto ploch do určité míry omezují (anebo, v případě přeložek, prodražují).

V plochách Z2b, Z3a, Z3b a Z4 je omezena výstavba faktem, že se tyto plochy nacházejí v potoční nivě, jíž prochází regionální ÚSES a navíc hrozí možnost záplavy území.

Plocha Z13 umožňuje výstavbu dvou RD na konci Višňovky – ve stávající zahradě.

Plocha Z14c je snadnou využitelnou zastavitelnou plochou, nacházející na horní hraně údolí, tj. s atraktivním výhledem do krajiny, ale i vedle navrhované plochy rekreačního parku/biocentra. Tato plocha je mnohem lépe využitelná než sousedící plochy Z14a a Z14b, které se nacházejí v náročných terénních poměrech (prudký svah, strž), jež zhoršují i jejich dopravní obslužnost.

Plocha Z15 je největší z nově přidaných lokalit. I proto ji bylo navrženo rozdělit do několika částí: Z15a a Z15b patří mezi plochy vymezené k zastavění již v ÚPnSÚ – jde však o náročnější a méně atraktivní plochy, jež se nachází v zatáčce silnice III/00712. Plocha Z15c byla z větší části též vymezena k zastavění v ÚPnSÚ, nově k ní bylo přičleněno 0,72 ha podél silnice. Zde byla zároveň vymezena komunikace, zpřístupňující největší plochu Z15d. Tuto plochu je možné zastavět až ve druhé etapě (tj. po využití víc než 70% ploch Z14 + Z15b), což je odůvodněno velikostí plochy, ale i její okrajovou polohou v rámci Brandýsku (horší dostupnost občanské vybavenosti, delší přípojky inženýrských sítí) a dopadem na krajinný ráz (plocha zasahuje daleko za horní hranu údolí, tj. do polohy kde je historicky dominantní zemědělská funkce, ale je více exponovaná i v dálkových pohledech). Využití plochy Z15d je z důvodu její velikosti dále podmíněno vypracováním a schválením územní studie US1.


11

C.3.2) Odůvodnění transformace stávajícího územního plánu Vzhledem k požadavkům na strukturu, členění i obsah územního plánu, vyplývajícím ze stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a souvisejících vyhlášek (zejména vyhlášky č. 500/2006 a 501/2006 Sb.), byla provedena transformace stávajícího ÚPnSÚ. V první fázi byla na podkladu katastrální mapy aktualizována hranice zastavěného území a správně vymezeny plochy vodní a vodohospodářské a plochy lesní (které jsou nyní pouze pozemky určené k plnění funkce lesa – PUPFL). Hranice zastavitelného území byla převzata z platného ÚPnSÚ a rozšířena o lokality určené v Zadání k zařazení do zastavitelných ploch. Následně byly v závislosti na poloze v území podrobněji rozčleněny plochy, nacházející se v zastavěném a zastavitelném území a stanoveny jejich regulativy, definující hlavní, přípustné a případně podmíněně přípustné využití, včetně podmínek prostorového uspořádání. Obdobným způsobem byly rozčleněny nezastavitelné plochy a taktéž definovány jejich regulativy. V zastavěném území byla nejprve identifikována základní komunikační struktura obce – spočívající ve vymezení 3 typů veřejných prostranství, skrze něž probíhá pohyb obyvatel po obci. Základní strukturu tvoří urbanistické osy (plochy PV), na něž navazují ulice (plochy PU), sloužící k napojení a obsluze všech objektů a funkčních ploch. Struktura veřejných prostranství je doplněná o veřejnou zeleň (plochy PZ), u níž byly rozlišeny plochy funkční a navrhované. Co se týče vlastních zastavitelných ploch, klíčovou úlohu pro fungování obce má občanské vybavení a plochy výroby. Plochy občanského vybavení jsou dle ÚPnSÚ rozlišeny na veřejnou infrastrukturu (tj. objekty provozované z veřejných zdrojů – plochy OV – sloužící pro veřejnou správu, vzdělávání a výchovu, sociální služby, zdravotnictví, kulturu, ochranu obyvatelstva apod.), na tělovýchovná a sportovní zařízení (plochy OS) a plochy hřbitovů (OH). Obytná území byla v závislosti na své poloze vůči urbanistickým osám rozčleněna na plochy smíšené obytné, nacházející se v centru obce a případně sousedící s těmito urbanistickými osami, a na plochy bydlení. V rámci smíšených obytných ploch (SC, SV) je kromě bydlení umístěno (a je vhodné tam umisťovat) i další občanské vybavení (zpravidla komerční – tj. obchody a služby). Situování smíšených ploch podél urbanistických os je odůvodněno jejich atraktivitou pro komerční využití (aby byly obchody vidět a zároveň aby příliš nenarušovaly čistě obytné plochy). Plochy bydlení (BI, BV) se nacházejí v okrajovějších a hůře dopravně dostupných částech obce, obvykle v návaznosti na přírodní prvky. Jak plochy bydlení, tak plochy smíšené obytné jsou rozděleny na dva typy podle intenzity využití (tj. podle povolené podlažnosti a míra zastavění), přičemž v centru obce a podél urbanistických os je umožněno intenzivnější využití. Pro zaměstnání obyvatel mají zásadní význam plochy výroby, kterých je v Brandýsku pouze několik na okraji obce (v dobré návaznosti na dopravní infrastrukturu) a jsou určeny pro nerušící výrobu a skladování (plochy VN). V zastavěných a zastavitelných plochách se dále nacházejí plochy technické vybavenosti (TI), plochy nezastavitelných zahrad a sadů (ZS) a rekreačně-zemědělské plochy zahrádkářských kolonií (RZ). Co se týče využití jednotlivých ploch, transformační území dolu Michal (v ÚPnSÚ plocha O4) bylo zařazeno mezi plochy přestavby (P1) a vzhledem k jeho charakteru a poloze v území je v kategorii ploch SC, které umožňují intenzivní a zároveň poměrně široké možnosti využití. Intenzita využití zastavitelných ploch, nacházejících se v nivě Týneckého potoka (Z2b, Z3a, Z3b a Z4) byla omezena počtem přípustných staveb rodinných domů, případně vyšším koeficientem zeleně – z důvodu průchodu regionálního biokoridoru touto nivou, ale též díky riziku záplav a možnosti rozlivu vod. Plochy nacházející se mimo zastavěné a zastavitelné území (tj. plochy nezastavitelné), jsou rozčleněny na ploch intenzivní zemědělské produkce na zemědělském půdním fondu (NZ), na plochy lesní (NL – plochy PUPFL) a plochy přírodní (NP), jež představují zejména nelesní plochy ÚSES. Smíšené plochy nezastavěného území (NS) zahrnují jak plochy extenzivní zemědělské produkce (tj. trvalé travní porosty), tak plochy důležité pro ekologickou stabilitu krajiny (remízky, zamokřené plochy, lesní společenství mimo PUPFL) – a nahrazují i v ÚPnSÚ přítomné „ostatní plochy“. I v nezastavěném území se nacházejí plochy zahrad a sadů (ZS) – zde jsou však před zahradami preferovány sady. Zastavěným i nezastavěném územím pak procházejí liniové plochy – jak vodní a vodohospodářské (W), tak plochy dopravní infrastruktury (silniční – DS, železniční – DZ).


12

Zvolené barevné schéma vychází z metodiky MINIS. V zelených odstínech jsou veškeré plochy přírodního charakteru, červeně plochy obytné, v odstínech fialové a růžové je občanská vybavenost a smíšené obytné plochy. Sytější barvy jsou používány pro plochy s intenzivnějším využitím.

C.3) Doprava Řešeným územím prochází železniční trať 093 (Kralupy nad Vltavou – Kladno), s železniční stanicí Brandýsek na jihovýchodním okraji obce, je využívána pro regionální dopravu a poskytuje poměrně kvalitní spojení do obou měst. Základní struktura silniční dopravy v území je stabilizovaná:

Územím obce prochází rychlostní komunikace R7 (Praha – Slaný – Louny – Chomutov) v kategorii S 24,5/100. Nejbližší mimoúrovňové křižovatky jsou Bouchalka (u obce Stehelčeves – km 9) a Knovíz (km 18).

Samotný Brandýsek je na silniční síť napojen pouze komunikacemi III. třídy. Nejvýznamnější je silnice III/00712 (Stehelčeves – Brandýsek – Knovíz), která zajišťuje napojení na R7 a tedy i na nadřazenou silniční síť. Směrem na Kladno vedou dvě přibližně stejně významné komunikace: III/10140 (Brandýsek – Cvrčovice – Kladno-Vrapice) a III/2388 (Brandýsek – Kladno-Švermov).

Méně významné jsou komunikace III/23642 (Brandýsek – Theodor – Pchery – Třebichovice) a III/10142 (Brandýsek – Třebusice – Zvoleněves – Žižice). Minimálně využívaná je pak silnice III/10141 (Brandýsek – Kladno-Vrapice).

V jihovýchodním cípu území se nachází čerpací stanice pohonných hmot.

Úpravy silniční sítě se v návrhovém horizontu územního plánu nepředpokládají. V ÚPnSÚ Brandýsek byl zanesen návrh nové mimoúrovňové křižovatky – sjezd z rychlostní silnice R7. Jelikož tato stavba není součástí platné nadřazené územní dokumentace (ÚP VÚC Pražského regionu), byla z návrhu (na základě stanoviska ministerstva dopravy) vypuštěna. Přesto však byla ponechána alespoň jako územní rezerva (plocha R1) – pro případ, že by tato stavba byla schválena v příslušné územně plánovací dokumentaci (tj. v ZÚR středočeského kraje). Ochranné pásmo silnic mimo zastavěné území obce (dle zákona č. 13/97 Sb. – o pozemních komunikacích) je prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti:

Dálnice, rychlostní komunikace, rychlostní místní komunikace: 100 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu Silnice II. a III. třídy: 15 m od osy vozovky

C.4) Technická infrastruktura Územím obce Brandýsek prochází několik nadřazených sítí technické infrastruktury, jejichž vedení je stabilizované, zanesené ve výkresové dokumentaci a popsané v kap. D.3 územního plánu, popřípadě v kap. A.2 tohoto odůvodnění. Jelikož technická infrastruktura je adekvátně popsána v textové části návrhu územního plánu a její konkrétní podobu v zastavitelných plochách určí územní studie a technická dokumentace, níže jsou uvedeny především základní bilance pro dimenzování a shrnuty limity využití území, které souvisí s technickou infrastrukturou. C.4.1) Elektrická energie Trasy vedení VN a VVN, poloha a množství trafostanic jsou stabilizované. Řešeným územím prochází v prostoru mezi Brandýskem a Cvrčovicemi nadzemní vedení VVN 110 kV.


13

Pro zásobování elektrickou energií nově definovaných zastavitelných územích jsou navrženy celkem 2 nové trafostanice 22/0,4 kV, napojené na stávající trasy podzemním kabelem. Bilance potřeby Brandýsek

elektrické

počet bytů

stávající stav

energie

v

obci

specifický příkon

požadovaný výkon

[kW/bj]

[kW]

601

3606 6

návrh

1273

7635

Ochranné pásmo nadzemního vedení je dle zákona č. 458/2000 Sb. – energetický zákon: U napětí nad 220 Kv do 400 Kv 20 (25) m U napětí nad 110 Kv do 220 kv 15 (20) m U napětí 1 – 35 Kv 7 (10) m (vodiče bez izolace) Ochranné pásmo podzemního vedení je dle zákona č. 458/2000 Sb. – energetický zákon:

U napětí do 110 Kv vč. a vedení vlastní telekomunikační sítě

1m

C.4.2) Zásobování plynem Východně od Brandýska vede VTL plynovod Praha-Slaný (DN 300), na nějž je přes regulační stanici připojen Brandýsek a blízké obce (Cvrčovice, Třebusice, Důl Theodor). Prakticky celá obec je plynofikována pomocí středotlakého (STL) plynovodu. S plynofikací se počítá i v zastavitelných plochách. Bilance potřeby plynu v obci Brandýsek

počet bytů

stávající stav

601

návrh

1273

měrná potřeba

celková potřeba

měrná potřeba

celková potřeba

[m3/hod]

[m3/hod]

[m3/rok]

[m3/rok]

2.5

1503 3181

3500

2 103 500 4 453 909

C.4.3) Vodní hospodářství potřeba vody na obyvatele

q = 158 l/os./den

koef. denní potřeby

kd = 1.5

koef. hodinové potřeby

kh = 1.8

Bilance potřeby pitné vody v obci Brandýsek

Obyv

Qp

Qp

Qd

Qd

Qh

[m3/den]

[l/s]

[m3/den]

[l/s]

[l/s]

stávající stav

1753

276.97

3.21

415.46

4.81

8.66

návrh

3920

619.40

7.17

929.10

10.75

19.36

(bilance produkovaného množství splaškových vod je totožná)


14

Ochranná pásma vodovodů (dle zákona č. 274/2001 Sb. – zákon o vodovodech a kanalizacích): vodovodní řad do průměru 500 mm vč.: 1,5 m vodovodní řad nad průměr 500 mm: 2,5 m Ochranná pásma kanalizace (dle zákona č. 274/2001 Sb. – zákon o vodovodech a kanalizacích):

kanalizační stoka do průměru 500 mm vč.: 1,5 m kanalizační stoka nad průměr 500 mm: 2,5 m

C.5) Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Územní plán Brandýsku byl vypracován s ohledem na udržitelný rozvoj území, s důrazem na zachování stávajících přírodních hodnot, které jsou zároveň předpokladem zachování vysoké kvality bydlení v Brandýsku. Předpokládaný dopad na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území je stručně zhodnocen níže. C.5.1) Životní prostředí Územní plán respektuje stávající prvky, které přispívají ke kvalitnímu životnímu prostředí:

Identifikuje a zachovává významnou veřejnou zeleň v obci (PZ, ZS, NS) rozpracovává ÚSES do měřítka ÚP, zachovává přírodně cenné plochy a stabilizuje jejich stávající využití, zajišťuje ochranu potoční nivy před zastavěním zachovává stávající lesní plochy (NL) a další plochy přírodního charakteru mimo zastavěné území, jež zároveň tvoří klíčovou složku krajinného rázu (NS, NP) Územní plán dále navrhuje několik opatření pro zlepšení stavu životního prostředí v řešeném území:

v návrhových plochách bydlení požaduje minimální podíl veřejné zeleně a omezuje maximální možný podíl zpevněných ploch navrhuje doplnit liniovou zeleň podél komunikací a cest

C.5.2) Hospodářský rozvoj Územní plán respektuje stávající prvky, které přispívají k hospodářskému rozvoji:

jsou zachovány stávající výrobní plochy, přičemž jejich regulativy umožňují řadu využití, po kterém lze předpokládat poptávku v zázemí Pražského regionu Územní plán navrhuje několik opatření k podpoře hospodářského rozvoje obce: V rámci zastavitelných ploch bydlení a ploch smíšeného bydlení je možné umisťovat i řadu drobných komerčních činností – rozvoji místního podnikání je tak kladeno minimum překážek, smíšené obytné plochy jsou při tom umístěny podél hlavních urbanistických os, což zajišťuje jejich atraktivitu (pro umisťování obchod, služeb apod.) stávající výrobní plochy je možno v přiměřeném rozsahu rozšířit výstavba v obytných plochách a následný migrační přírůstek obyvatel je předpokladem pro zvýšení celkové kupní síly – což umožní zřízení nových obchodů a služeb přestavba nedostatečně využívaných ploch (plocha P1) má potenciál zlepšit celkový obraz obce, který tyto částečně zdevastované plochy zhoršují C.5.3) Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území může územní plán ovlivnit jen do určité míry, neboť ta vzniká především jako výsledek sociálních procesů. Základem je udržet obyvatele v území a umožnit realizaci větší části jimi preferovaných činností. Dalším bodem je kultivovat identitu místa a umožnit tak identifikaci obyvatel a místa. Územní plán se pokouší takto formulované požadavky naplnit následujícím způsobem:


15

v obci jsou vymezeny plochy pro většinu každodenních činností (bydlení, práce, veřejná infrastruktura, obchody a služby, rekreace), které jsou základním předpokladem pro udržení obyvatel v obci po větší část dne ÚP koncepčně vymezuje a chrání veřejná prostranství, které umožňují běžné každodenní setkávání obyvatel a podporují znalost sousedů je podporováno zachování stávajících hodnot v území – zejména jejich konkrétním popsáním, které je základem pro cílenou ochranu a rozvoj, identita obce byla historicky spojena s industriální výrobou, na níž i v současné době poukazuje řada staveb v území, z nichž některé jsou i památkově chráněné

C.6) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Územní plán Brandýsku je zpracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování, tak jak je definuje §18 a §19 stavebního zákona.

ÚP vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Při řešení ÚP byly zohledněny veřejné i soukromé zájmy rozvoje území Územní plán Brandýska chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně místního urbanistického a architektonického dědictví. Tyto hodnoty jsou stručně popsány v kap. B návrhu ÚP a podrobněji v tomto Odůvodnění (kap. C.1.2) a promítnuty do podmínek využití plochy přestavby P1. V územním plánu je stanovena koncepce rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území. Byly stanoveny urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění a uspořádání staveb s ohledem na zachování a kontinuální rozvíjení charakteru území.

C.7) Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití, než stanovuje vyhláška 501/2006 Sb. ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb. V souladu s §3 odst. 4 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území je v územním plánu Brandýska použito jiného druhu plochy s rozdílným způsobem využití než stanovuje vyhláška. Jedná se o plochy sídelní zeleně, které umožňují v územním plánu vymezit systém sídelní zeleně (zejména nezastavitelné zahrady či sady). Podmínky pro tyto plochy zaručují zejména jejich ochranu před zastavěním. Dále v souladu s §3 odst. 4 vyhlášky byly základní druhy ploch dále členěny s ohledem na specifické podmínky a charakter území. Důvodem přidání těchto druhů ploch je umožnit lepší zohlednění specifických podmínek a charakteru území.

D) INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SPOLU S INFORMACÍ, ZDA A JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, POPŘÍPADĚ ZDŮVODNĚNÍ, PROČ TOTO STANOVISKO NEBO JEHO ČÁST NEBYLO RESPEKTOVÁNO Z projednaného Zadání ÚP Brandýsku nevyplynul požadavek na vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj.


16

E) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA E.1) Zemědělský půdní fond Celkem je územním plánem Brandýska dotčeno 67,13 ha ploch zemědělského půdního fondu, z toho nově vymezených zastavitelných ploch je 20,65 ha. E.1.1) Přehled lokalit záborů zemědělské půdy označení Z1a

navržené využití BV

Z1b

třída ochrany

kód BPEJ

%

ha

celkem ha 0.27

V

1.31.51 100.0%

0.27

V

1.31.51

84.6%

0.11

V

1.71.01

15.4%

0.02

II

1.01.10

26.2%

1.21

IV

1.08.40

73.8%

3.41

V

1.71.01 100.0%

0.54

II

1.01.10

3.0%

0.02

V

1.71.01

97.0%

0.65

V

1.71.01 100.0%

0.76

II

1.01.10

94.3%

2.49

V

1.71.01

5.7%

0.15

II

1.01.10

42.2%

2.66

V

1.31.11

56.1%

3.54

V

1.71.01

1.7%

0.11

II

1.01.10

6.0%

0.21

IV

1.30.11

77.8%

2.73

V

1.31.51

13.4%

0.47

V

1.71.01

2.8%

0.10

II

1.01.10

2.2%

0.02

V

1.71.01

97.8%

0.87

V

1.31.11 100.0%

1.64

I

1.01.00

18.6%

0.54

V

1.31.11

81.4%

2.37

IV

1.31.51

69.2%

2.13

V

1.31.11

30.8%

0.95

TI Z2a

0.13

BV Z2b

BV

Z3a

4.62

BV Z3b

BV. DS

Z3c

0.67

BV Z3d SC, BV, OS

Z3e

SV

Z5b

0.89

BV Z5c

6.31

3.51

SC, PU Z5a

0.76 2.64

BV

Z4

0.54

1.64 2.91

BV

3.08


17

označení

navržené využití

třída ochrany

kód BPEJ

%

ha

celkem ha

Z6

BV

I

1.01.00 100.0%

0.42

0.42

Z7a

VN

I

1.01.00 100.0%

0.63

0.63

Z7b

VN

I

1.01.00 100.0%

0.68

0.68

Z8

BI, PU

I

1.01.00 100.0%

1.63

1.63

Z9

BI

II

1.01.10 100.0%

3.48

3.48

Z10a

BI

II

1.01.10 100.0%

4.42

4.42

Z10b

BV

II

1.01.10 100.0%

1.84

1.84

IV

1.05.11

42.6%

1.06

V

1.33.11

51.0%

1.27

V

1.71.01

6.4%

0.16

SV, BI, BV, PU

IV

1.05.11

95.7%

6.46

V

1.41.67

4.3%

0.29

BV

V

1.41.67 100.0%

0.22

IV

1.08.40

94.6%

0.87

V

1.41.67

5.4%

0.05

IV

1.08.40

73.8%

0.59

V

1.41.67

26.3%

0.21

III

1.19.01

65.8%

2.66

IV

1.08.40

23.3%

0.94

IV

1.19.11

10.9%

0.44

III

1.19.01

33.3%

0.18

IV

1.08.40

1.9%

0.01

V

1.41.67

64.8%

0.35

Z11 SV, BV

Z12

Z13 Z14a

6.75

BV, PU Z14b

BV

Z15a BV

0.22 0.92

BV Z14c

2.49

0.80

4.04

0.54

Z15b

BV

III

1.19.01 100.0%

0.20

0.20

Z15c

BV, PU

III

1.19.01 100.0%

2.27

2.27

Z15d

BV

III

1.19.01 100.0%

7.53

7.53

WD1.2

DS

V

1.71.01 100.0%

0.11

0.11

WD1.2

DS

V

1.71.01 100.0%

0.08

0.08

WD2.2

PU

V

1.71.01 100.0%

0.08

0.08

V

1.31.11

66.7%

0.02

V

1.71.01

33.3%

0.01

WD2.4 PU

0.03


18

E.1.2) Zábory ZPF z hlediska tříd ochrany třída ochrany 1 3,90 ha (5,8 %) třída ochrany 2 16,35 ha (24,4 %) třída ochrany 3 12,84 ha (19,1 %) třída ochrany 4 18,64 ha (27,8 %) třída ochrany 5 15,10 ha (22,9 %) E.1.3) Odůvodnění záborů Nově definovaných zastavitelných ploch je cca 30% z celkové výměry, většina zastavitelných ploch tak byla pouze přejata z platného ÚPnSÚ Brandýsek. Nově vymezené zastavitelné plochy pro bydlení byly vymezeny dle Zadání ÚP Brandýsku a zohledňují požadavky na rozvoj obce v zázemí hlavního města Prahy. Z těchto ploch je 1/3 (tj. plocha Z15d) podmíněna prověřením územní studií (zařazena do ploch, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování). Z nově definovaných zastavitelných ploch jich je většina ve III. a IV. třídě ochrany ZPF, pouze menší části ploch Z2a a Z3e jsou ve II. či V. třídě ochrany. účel záboru

ha

%

zast. plochy - bydlení + smíšené obytné plochy (stávající plochy):

44.66

66.5%

zast. plochy - bydlení (nově vymezené plochy):

20.43

30.9%

zast. plochy - výroba + technická infrastruktura:

1.44

2.1%

dopravní infrastruktura:

0.30

0.4%

E.2) Pozemky určené k plnění funkce lesa Územní plán Brandýsku nezasahuje do pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL). Do ochranného pásma lesa zasahují zastavitelné plochy Z1b, Z5b, Z5c.

F) POŽÁRNÍ A CIVILNÍ OCHRANA F.1) Řešení požadavků civilní ochrany Brandýsek je zahrnut v dokumentaci krizového řízení v rámci Středočeského kraje. Z hlediska civilní ochrany se v řešeném území nepočítá s budováním žádných objektů či zařízení civilní ochrany, ani nejsou kladeny zvláštní požadavky na vybavení budov veřejné vybavenosti či úpravy stávajících objektů. Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu Brandýska dle zákona č. 239/2006 Sb., o integrovaném záchranném systému a dle § 20 vyhlášky č.380/2002 Sb., „K přípravě provádění úkonů ochrany obyvatelstva“. F.1.1) Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Území obce Brandýsek se nenachází v prostoru ohroženém průlomovou vlnou zvláštní povodně. F.1.2) Zóny havarijního plánování a ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Brandýsek není zahrnut v žádné zóně havarijního plánování. F.1.3) Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování V případě potřeby nouzového ubytování obyvatel budou tito ubytování v objektu základní školy.


19

F.1.4) Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci V případě potřeby skladování materiálu civilní ochrany, případně humanitární pomoci, lze využít objekty obecního úřadu, případně základní školy. F.1.5) Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území Na území obce se nenacházejí sklady nebezpečných látek. F.1.6) Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou se uvažuje z vodojemu nad obcí (v případě přerušení dodávky vody nutno zajistit šetrnou spotřebu), v případě nepoužitelnosti vodojemu se počítá se zásobováním cisternami. Náhradní zdroje elektrické energie v obci nejsou.

F.2) Požární bezpečnost V obci je organizován sbor dobrovolných hasičů (SDH Brandýsek). Jednotka se skládá z občanů Brandýska i přilehlých obcí. Nejbližší hasičský záchranný sbor se nachází v Kladnu. Zásobování požární vodou zajišťuje obecní vodovod, přičemž dostatečné množství požární vody zajišťuje vodojem nad obcí (v rámci nadřazené vodárenské soustavy). Další zdroj požární vody je rybník pod Čabárnou. Uspořádání zastavitelných ploch bude řešeno s ohledem zajištění potřeby požární vody obecním vodovodem s požadovanými parametry a osazením požárními hydranty. Veškeré navržené a rekonstruované místní komunikace a veřejné prostory budou splňovat požadavky na zajištění protipožárního zásahu.

F.3) Systém varování obyvatelstva Obyvatelstvo bude vyrozuměno sirénou, popřípadě vozidly.


20

386, PRAHA 2

Recommend Documents