3. lekce Ve třetí lekci minikurzu se naučíme tvořit množné číslo podstatných a přídavných jmen.
Množné číslo podstatných a přídavných jmen Slovíčka andre – v bachtalo – šťastný cikno – malý duj – dvě e buťi – práce e daj – matka e cholov – kalhoty e kaveja – káva e mačka – kočka e piri - hrnec goďaver – chytrý imar – už jekh – jedna kalo – černý kirko – hořký lačho – dobrý, hodný nasvalo – nemocný nevo – nový o bakro – beran o balo – prase o dand – zub
o danda – zuby o kher – dům o love – peníze o murara – zedníci o muraris – zedník o pohara – sklenice (Pl.) o poharis – sklenice o šougora – švagři o šougoris – švagr o topanka – bota o topanki – boty parno – bílý purano – starý (u neživotných jmen) šargo – žlutý tajsa – zítra te avel – přijít, přijet, stát se te dikhel – vidět te jel rado – být rád te kerel buťi – pracovat te phirel andre buťi – chodit do práce te zarodel - vydělávat
Úvodní text V kavárně sedí dvě kamarádky, 20 let 30 let, a povídají si… Džanes so nevo? Soduj mire phrala akana zaroden bare love! Džanes, hoj keren buťi andre Ňemciko, keren odoj sar murara, imar tajsa avena!
Víš, co je nového? Oba mí bratři teď vydělávají spoustu peněz! Víš přeci, že pracují v Německu, dělají tam zedníky, už zítra přijedou!
Ta som rado, bo lengere romňa, mire sesterňici, avena bachtale.
To jsem ráda, protože jejich manželky, moje sestřenice, budou šťastné.
Ta sar tire pheňa the lengere murša?
A jak se mají tvé sestry a jejich muži?
Ta bare love len nane, aľe lengere čhave šukar, lačhe, ta tiš bachtale. O šougora na phiren andre buťi, bo nasvale hine.
Nemají moc peněz, ale jejich děti jsou krásné, hodné, tak jsou taky šťastní. Švagři nepracují, protože jsou nemocní.
…přijde číšník a objednávají… So peske daha?
Co si dáme?
Duj kaveji the jekh mineralka andro duj pohara.
Dvě kávy a jednu minerálku do dvou sklenic.
…číšník přinese objednané pití, skleničky mají žlutou barvu… Dikh, save šukar pohara, šarga! Aľe o kaveji kirka! Na dikhes o cukri?
Koukej, jaké krásné žluté sklenice! Ale káva je hořká! Nevidíš cukr?
Odoj pro cikne skaminda.
Támhle na těch malých stolech.
Tvorba množných čísel podstatných a přídavných jmen Jak nejspíš víte, oproti češtině má romština členy (určité): Jednotné číslo: e phen (sestra) o phral (bratr)
Množné číslo: o pheňa (sestry) o phrala (bratři)
Koncovky jmen se liší dle toho, zda jsou původní či přejatá, a v rámci původních je nutné rozlišit koncovková a bezkoncovková jména: Podstatná jména Původní bezkoncovková Původní koncovková Přejatá Přídavná a jiná jména Původní bezkoncovková Původní koncovková Přejatá
m.: o vast > o vasta, m.: o pirano > o pirane, m.: -us, - is, - os, -as > - i / -a ,
f.: e roj > o roja, e rat > o raťa f.: e piraňi > o piraňa f.: e učiťeľka > o učiťeľki
m.: šukar > šukar, m.: baro > bare, m.: želeno > želena ,
f.: šukar > šukar f.: bari > bare f.: želeno > želena
Cvičení 3. 1 Z textu rozhovoru vypište romské překlady těchto slovních spojení. Ověřte, zda platí uvedené pravidlo: moji bratři ______ _______ velké peníze ______ _______
jejich ženy moje sestřence (pl.) tvoje sestry jejich chlapy švagři (jsou) nemocní krásné skleničky hořké kávy malé stoly
_______ _______ _______ _______ _______ _______ _______ _______
_______ _______ _______ _______ _______ _______ _______ _______
3. 2 Doplňte správné koncovky (-e, -a, -i , /) a přeložte. Odoj hine trin mir__ cikn__ phral___. Soduj tir__ šukar pheň __ hine lačh __. Laker__ čhaj__ hordinen ča charn__ rokľ__. Kaj trin amar__ kal__ mačk__? Lenger__ piraň__ šukar: šarg__ bal__, želen__ jakh__. Mir__ čhav__ barval__, bo hine goďaver__. 3. 3 Jaký člen může stát před těmito jmény (připomeňme si, že romština má jen dva rody mužský a ženský)? Spojte čarou každé pojmenování s patřičným členem: cikno čhavo (malé dítě) šukar čhaja (hezká děvčata) e kaľi topanka (černý střevíc) parne danda (bílé zuby) kaľi cholov (černé kalhoty)
o
cikňi mačka (malá kočka) baro phral (starší bratr) goďaver daj (moudrá maminka) cikne pheňa (malé sestry) purano kher (starý dům)
3. 4 Po vyluštění následující křížovky, bude-li Vaše řešení správné, se v tajence objeví romský pozdrav rozšířený především mezi kočovnými Romy. naše prasata moji bratři krásné dívky velký beran malé stoly velké hrnce mladí Romové jejich manželky pozn.: aspirované hlásky kh čh ph th se zapíší do jednoho okénka
Klíč ke cvičení 3. 2 mire cikne phrala, tire šukar pheňa lačhe, lakere čhaja – charne rokľi, amare kale mački, lengere piraňa –šarga bala – želena jakha, mire čhave barvale, goďaver. 3. 3 e: kaľi mačka, kaľi cholov, cikňi mačka, goďaver daj, ostatní –člen o
3. 4 Správný překlad: amare bala, mire phrala, šukar čhaja, baro bakro, cikne skaminda, bare pira, terne Roma, lengere romňa. tajenka: Lačho drom.
Zdrobněliny podstatných a přídavných jmen V této lekci se seznámíme s tvorbou zdrobnělin v romštině.
Slovíčka avka – tak čalo – sytý, plný Dža Devleha – Nashle! Sbohem! e rokľa – sukně miri – moje o beng – čert o dilos – oběd o graj – kůň o per – břicho o than – místo oda – to
sasto – zdravý Servus! – ahoj! soduj – oba te bešel – sedět, bydlet te daral – bát se te chučkerel – poskakovat te kampel + Dativ – potřebovat te rakhel – najít te tavel – vařit te thovel – položit, dát (ve významu položit)
Úvodní text Baví se dvě matky v parku, kolem nich dvě děti – holčička a chlapeček… Oja cikňori čhajori chučkerel sar grajoro. Te la na avlas rokľica, ta džanľomas, hoj oda muršoro. Oda miri. Joj ajso bengoro čhajori. Na avka pal late darav. Ta hin tut ča jekhori, ta daras. Tut hin muršoro, na? He, the ajso lačhoro, hoj kaj les thovav te bešel, odoj les čorores rakhav. Sar les hin čalo peroro, ta bešel peske pre jekh thanoro. Na kampel mange pal leste te daral. Miri chučkerel, tiro bešel, ča mi aven soduj bachtalore the sastore. Me imar džav, kampel mange te tavel o dilocis. Servus! Dža Devleha!
Ta maličká holčička poskakuje jak koníček. Kdyby neměla sukýnku, myslela bych si, že je to chlapeček. Ta je moje. Je to taková čertice. No tak se o ní musím bát. To že máš jen jedinou, tak se bojíš. Ty máš kluka, viď? Ano, a je tak hodný, že kam ho posadím, tam ho taky chudáčka najdu. Pokud má plné bříško, tak sedí na tom jednom místečku. Moje poskakuje a tvůj sedí, jenom ať jsou oba šťastňoučcí a zdraví. Já už jdu, musím uvařit obídek. Ahoj. Nashle!
Jak si můžete ověřit, u původních podstatných jmen mají zdrobněliny koncovku v mužském rodě jednotného čísla -oro, v ženském rodě -ori (přičemž dochází k měkčení koncové hlásky -d, -t, -n, -l), v množném čísle -ora / -ore: Čhave (děti) – čhavore (děťátka), čare (misky) – čarore (mističky), dada (otcové) – dadora (tatínkové), khera (domy) – kherora (domečky i místnosti), rakľija (dívka) – rakľora (dívenky), daja (matky) – dajora (maminky), lačhe (dobří) – lačhore ( srdeční, velmi dobří), bachtale (šťastní) – bachtalore (šťastňoučké), saste (zdraví) – sastore (zdravoučké) U přejatých podstatných jmen rodu mužského se zdrobněliny tvoří koncovkami -ocis, -icis, (stolk-ocis, pohar-icis), v množném čísle dochází ke ztrátě koncového -s (poharici), v ženském rodě použijeme koncovku -ica v jednotném čísle a -ici v množném: rokľa (sukně) – rokľica (sukénka) – rokľici (sukénky)
Cvičení 3. 1 Zkuste utvořit zdrobněliny ke slovům: o raklo (neromský chlapec) ____________ e papin (slepice) ____________________ o balo (prase) _______________________ e džuvľi (žena) _____________________ o skamind (stůl) _____________________ e piraňi (milenka) ___________________ 3. 2 Přeložte: moje malá holčička, můj tatínek, moje zlatá maminka, vaše hezká dceruška, tvoje sestřička, náš sytý synáček, moje sukénka, náš hezký chlapeček. 3. 3 Tajenka v následující křížovce vám sdělí, čím vaše duše oplývá: okénko pivečko hodňoučký sestřička čertík stoleček malé vědro (braďi) sklenička Pozn.: aspirované hlásky kh, čh, ph, th, se zapíší do jednoho okénka
Klíč ke cvičení 3. 1 rakloro, baloro, skamindoro, papiňori, džuvľori, piraňori 3. 2 miri cikňori čhajori, miro dadoro, miri somnakuňori dajori, tumari šukarori čhajori, tiri pheňori, amaro čaloro čhavoro, miri rokľica, amaro šukaroro muršoro. 3. 3 tajenka: Lačhi goďi. Překlad: blakica, lovinica, lačhoro, pheňori, bengoro, skamindoro, braďori, poharicis