3. číslo, vychází v září 2012
Domovský zpravodaj
KVÍTKO Domov důchodců Šumperk, p.o. U sanatoria 25, 787 01 Šumperk Tel.: 583 215 518 www.ddspk.cz
OBSAH
Úvodník
3
Co se událo
4
Poděkování (Den nemocných)
5
Dopoledne v městské knihovně
6
Kantýna u Bobiny
6
10. výročí založení kapely KIKS
7
Jak jsem si v Domově našla nejlepšího přítele
8
150. výročí založení Sokola
10
Poděkování nejdéle pracující dobrovolnici
11
Jak je těžké zavděčit se všem
12
Modlitba ve stáří
12
Citáty
13
Něco pro zábavu
14
2
Vážené dámy, vážení pánové, je pro mne velkou ctí, že vás všechny mohu oslovit u příležitosti vydání v pořadí již třetího čísla Domovského zpravodaje. Nedávno jsem vám přála 366 krát hodně radostí. Více než polovina roku je za námi a já doufám, že jste v něm prožili dny, které vám radost udělaly. Doufám, že k vaší spokojenosti přispěla nejen různorodá nabídka aktivit, ale i péče a jednání všech zaměstnanců Domova. Prozatím jste se dočkali vydlážděného chodníčku k lavičce před Domovem. Z prostředků zřizovatele byla pořízena plošina, která umožní imobilním uživatelům I. pavilonu bezbariérový vstup do zahrady. Druhý pavilon bezbariérový přístup má z oddělení III A. Do konce tohoto roku bude zprovozněn rozhlas po drátě tak, aby mohl sloužit k celkově vyšší vzájemné informovanosti. V jednání je stále nesmírně potřebná výměna oken a zateplení pláště budov Domova. Realizace této investiční akce je nezbytná k tomu, aby se postupně mohl začít odstraňovat schodek na balkon a posléze se mohlo přistoupit i k celkové úpravě okolí Domova. Víte, že i přes růst cen potravin, energií a vody, jsme nezvýšili úhrady za pobyt a tři roky zůstávají stále tytéž. Stěží by bylo možné nalézt podobný případ v jiných oblastech. Náklady se zatím snažíme pokrýt z provozních prostředků. To však klade velké nároky na odpovědné hospodaření nás všech. Vážené dámy, vážení pánové, važme si každého dne, jeden druhého i našeho společného Domova. Mohu vás ujistit, že se i nadále budeme snažit vytvářet vám podmínky pro spokojené žití, protože „Nikdo nemiluje život tak, jak starý člověk“ (Sofoklés). Přeji vám příjemné chvíle strávené při čtení Zpravodaje a už dnes se společně s vámi těším na jeho další číslo. A. Podhrázská
3
CO SE UDÁLO… Rok 2012 jsme zahájili krásným vystoupením sboru učitelek ze Zábřeha. Leden nabízel i zajímavé a poučné přednášky. Měli jsme možnost rozšířit své vědomosti při cestopise o „divokém“ Kurdistánu či nahlédnout do vývoje umělecké kariéry nejslavnějších hereček českého filmu první republiky a doby protektorátu při přednášce Mgr. Jiřího Bartoně. Do měsíce února jsme vstoupili se soutěživým duchem, kterého jsme nechali projevit na turnaji ve společenských hrách. V době velkých mrazů nás přišla potěšit písněmi různých žánrů sólová zpěvačka Pavla Houserková. 19. března se uskutečnila tradiční Josefovská maškarní zábava, při níž jsme se dobře bavili, tančili, zpívali a z bohaté tomboly jsme si odnesli krásné ceny. Oceněny byly samozřejmě i nejkrásnější masky. Důležité informace jsme se dozvěděli při setkání s paní ředitelkou. Na konci března nabídli k prodeji členové Tvořivé dílny vlastnoručně vyrobené výrobky na tradiční velikonoční výstavce. Před Velikonocemi nás navštívili mladí křesťané z evangelické církve a zazpívali nám pěkné postní písně. Svůj životní příběh nám vyprávěl pan Tomáš Graumann, který byl jako jeden z posledních 669 dětí zachráněn v roce 1939 N. Wintonem. Krásné počasí jsme využili na výletě do Karlovy Studánky. Do měsíce května jsme vkročili s pentličkami a při veselé slavnosti jsme si na zahradě ozdobili Májku. Ke Dni matek nám zazpívaly děti z mateřské školy v Temenici. Přijali jsme pozvání na Májovou veselici do Štítů, kde hrála k tanci a poslechu příjemná hudba a vystoupil i kouzelník. V květnu nám počasí přálo a i druhý výlet financovaný městem Šumperk do lázní Bludov se velmi vydařil. Na akce bohatý měsíc jsme s veselou muzikou ukončili Kácením Máje. V červnu se naše petanqueové trio zúčastnilo turnaje ve Chválkovicích, o dobrou zábavu se postarala kapela KIKS na „Zpívánkách“. Krásné divadelní představení o Janu Křtiteli předvedlo Centrum pro rodinu. Během letních prázdnin nás svou hudbou těšila kapela KIKS, zavítalo k nám i hudební trio Viola z Olomouce a jedno slunné odpoledne jsme si zpříjemnili posezením v kavárně D123.
4
Turnaj ve společenských hrách
Stavění Máje
Výlet do Bludova
Výlet do Karlovy Studánky CO NÁS ČEKÁ…
Měsíc září zahájíme ve sportovních duchu při hudbě Josefa Frnky, pojedeme na výlet do Bludova, svou muzikou nás potěší KIKS. V říjnu proběhne v našem domově Den otevřených dvěří. Těšit se můžeme na Hašlerovy písničky, vědomostní soutěž „Mazaného Filipa“ a další zajímavé kulturní a hudební akce. J. Benešová PODĚKOVÁNÍ Chtěli bychom poděkovat kostelnímu výboru a schole za krásný zážitek, jaký nám připravili na den nemocných. Přijeli všichni do našeho domova, pan kaplan Pawel sloužil mši svatou a udělil svátost nemocných a zpěváci scholy při mši zpívali. Po skončení mše svaté nám připravili velké pohoštění. Zpívali, hráli na kytaru a obyvatelé zpívali s nimi. Všem se to moc líbilo a všichni byli dojatí, že na nás nezapomněli. Moc děkujeme, prožili jsme krásné odpoledne. Za obyvatele DD M. Komendová a L. Koukalová
5
DOPOLEDNE V MĚSTSKÉ KNIHOVNĚ Z městské knihovny jsme obdrželi pozvání na vernisáž obrazů malovaných tělesně postiženým chlapcem, spojenou s programem portálu Pomáhej a tvoř. Hlavním bodem programu bylo seznámení s výsledky Korálkiády, při níž byl překonán světový rekord v navlékání korálků. Děti z mateřské školy účastnící se akce nám předaly velké množství korálků pro potřeby Tvořivé dílny v našem domově. O zpestření dopoledne se postarali chlapci z Domova Paprsek v Olšanech s krásným tanečním vystoupením. S městskou knihovnou spolupracujeme i v rámci půjčování knih a CD k poslechu, vážíme si spolupráce a těšíme se na další společné akce. J. Benešová a B. Roubalová
KANTÝNA U BOBINY Dne 4.6.2012 byl zahájen provoz nového provozovatele kantýny Domova důchodců. Otevření bylo slavnostní, klienti mohli ochutnat z široké nabídky nabízeného zboží. Otevírací doba kantýny je PO - PÁ od 8.15 hod do 11.30 a od 13.30 hod do 16.00 hod. V době od 11.30 do 13.30 zajišťujeme roznáškovou službu zejména pro obtížně se pohybující klienty. Máme otevřeno také v neděli od 14.00 do 16.00 hod, kdy si lidé mohou posedět při hudbě s dobrou kávou a domácím koláčem.
Na Vaši návštěvu se těší provozovatelka kantýny Hana Mösnerová alias Bobina a Magda Morávková, prodavačka.
6
10. VÝROČÍ ZALOŽENÍ KAPELY KIKS K. H. Borovský: Jedna hora vysoká je a druhá je nízká, kdo nemá své muzikanty, na hubu si píská DĚJINY HUDBY KIKS Co předcházelo? Původně „Zpívání u klavíru“, později zpívání při magnetofonové reprodukci. Klavírista Miroslav Vondráček – obyvatel DD ŠPK už pomalu „odcházel“, byla zde harmonika bez harmonikáře. Chtěli jsme magnetofonové „Zpívánky“ trochu zpestřit. Poradil K.H. Borovský: Když nemáme muzikanty, tak si na ně zahrajeme. Výběr kapely KIKS: Základní otázka: Nebudeš se bát ostudy? Budou si z tebe utahovat! Správná odpověď: Ať! Založíme kapelu netradičních nástrojů. Kromě harmoniky nic nemáme. Bereme kanistry, valchu (nesehnali jsme), vařečky, naběračky, bimbátka, cinkátka. Budeme se učit: Jarda Tůn - Harmonika, Franta Műller a Jindra Miller - bubny (kanistry), Jana Adamová – zpěvačka + bimbátka a cinkátka, Olda Adam – dirigent s právem trestat muzikanty a napomínat posluchače dlouhou dirigentskou hůlkou. Po necelém roce přišla velká posila: Mirek Kousal s harmonikou. Hrajeme si na muzikanty: Naším cílem bylo zpestřit „Zpívánky“. První vystoupení bylo v říjnu 2002, asi po 3 měsíčním intenzivním zkoušení prvních šesti písniček. Vyparádila nás naše patronka, sestra Blanka Šebestová. Po půl roce nám sdělila: hlavní program jste vy, magnetofon jen jako doplněk. V tomto složení jsme se secvičovali 3 – 4krát týdně, až jsme nacvičili kolem 60 písniček. Kromě morální podpory sestry Blanky a uznání p. ředitele Paseky jsme dostávali injekce ve formě koňských dávek od vrchní sestry Stuchlé: Vystoupíte na Kateřinské zábavě! Chtějí vás vidět “Písařovští pašeráci“ (oblíbená hudba v DD Špk). Budete hrát v Libině. Už jsme vás nahlásili do Štítů. Po těchto nevinných sděleních nám naskakovala husí kůže, ale cvičili jsme a jeli jsme. Měli jsme jet i na přehlídku DD do Liberce. Připravili jsme si 12 písniček, ale nakonec jsme odmítli. Necítili jsme se na to. Naše „umělecká“ činnost vrcholila v letech 2004 – 2008. Obyvatelé nás začali brát za skoromuzikanty a nám nezbylo, než se podřídit: jsme takoví, za jaké nás máte a hrajeme to, co znají všichni.
7
Po odchodu manželů Adamových nás opustil i Franta, se kterým odešel i poslední netradiční nástroj - kanistr „Ferdinand“. Zbylo z nás jen tříčlenné torzo. Jak to vidíme dál? Čas běží a nelze ho zastavit. Z původního, téměř hudebního tělesa, jsme zbyli tři a jsme rádi, když
každý měsíc jsme natolik fit, že proběhnou „Zpívánky“ ke spokojenosti nás i posluchačů. Čas od času dokonce vyrazíme i na hostinské vystoupení do Diakonie v Sobotíně. Přejeme si, aby alespoň tak to fungovalo ještě nějakou dobu. Vaši Kiksáci
Jak jsem si v Domově našla nejlepšího přítele… K navázání vztahu došlo díky jedné bývalé uživatelce, která se v r. 2008 přestěhovala do Domova důchodců Libina a svého kámoše nám tady nechala. Když budete číst další řádky, zjistíte, že nebudu popisovat přátelství mezi lidmi, ale to upřímné, čisté a oduševnělé souznění mezi člověkem a čtyřnohým věrným přítelem… Hlavní hrdina je jednou z těch zatoulaných koťat, kterých se ujmuli hodní lidé z vilky, bydlící nedaleko od nás. Právě v parku U Sanatoria čím dál častěji docházelo ke kontaktu se zmíněnou paní, která se tam s kočičkou chodila mazlit, nosila jí kočičí dobroty a pomaloučku ji vábila voňavým kabanosem, mlékem a ostatníma mňamkama co nejblíž k našemu domovu. A tak naše milá kočička důvěrnou osobu doprovázela kousek po kousku dál, až k bočnímu vjezdu, kde jí odměnou byla již dopředu připravena nějaká ta pochoutka v misce. Když jsem to viděla, začala jsem za kočičkou taky chodit a ještě jí více rozmazlovat. Udělala domeček z krabic, aby tady pod schody, později u vchodu k vrátnici, mohla začít spávat. Co na tom, že je to ta kočka, slyšící na jméno ten Filip! Postupně se z nás stala nerozlučná dvojice a milá kočička se drala dovnitř do mého obydlí. Ze začátku jsem jí udělala vodítko a trpělivě vysvětlovala, co cestou do mého pokoje a v mém soukromí může a co nesmí. Nyní už sama čeká venku, až ji někdo pustí dovnitř a sveze výtahem do 2. patra.
8
Můj pokoj by našla i se zavřenýma očima. Pro začátek jsem jí uvolnila moje křeslo, kde jí bylo dovoleno přes den spávat. Na noc musela ven. Vloni při kruté zimě se mi jí zželelo, nemohla jsem ji nechávat venku, když u mě byla tak spokojená a svým vrněním mi to dávala náležitě najevo. Hrozně rychle si na pohodlí svého nového příbytku zvykla. Teď ne, jen ve dne, ale občas i v noci se přijde ke mně vyspat. Dopoledne si uvařím kafe, které si na chodbě u stěny pomalované břízkami ve společnosti druhých spolubydlících vypiji. Když odcházím, nechávám otevřené dveře, aby můj čtyřnohý přítel mohl vykouknout a obhlídnout situaci. Když vidí, že je jedno křeslo prázdné, tak hledí na mě a čeká na souhlasný povel, že se může přijít „usádlit“ mezi nás. Je už tak naučený, ví, co smí a co ne. Nemá dovoleno chodit do sousedního pokoje ani do kulturní místnosti. Tato kočička opravdu poslouchá na slovo. Večer má ustláno na posteli na bílém prostěradle. Stočí se mi pod paži a spokojeně spí. Pokud tam toto prostěradlo není, ví, že na postel nesmí. Chodí kolem postele a čeká, až se mu ustele, aby mohl odpočívat. Když chce jít ven, postaví se ke dveřím. Pokud ho hned nepustím, zamňouká, aby na sebe upozornil. Je to můj miláček, rád se mazlí. On je tak milý, on člověka uzdravuje! Postupně si ho zamilovávají i ostatní. Od samého začátku se o Filípka stará i další uživatelka našeho domova paní Libuška Dostálková. Její starostí je podání pravidelné snídaně v 8 hod., na kterou naše číča v tuto dobu u lavečky před vstupem do domova čeká. Já si ho vyzvedávám ze snídaně. Paní Dostálková mě vlastně i nahrazuje, když jsem mimo domov. Naposledy, když jsem musela několik dnů zůstat v nemocnici. Zaskakujeme se, aby Filípek nestrádal. Jsem nesmírně ráda za to, že náš miláček si zvykl na lidi, že vyhledává naši společnost, a tím nám přináší duševní pohodu a báječné rozptýlení pod společnou střechou našeho domova.
„Kočka si nepřeje, aby ji měl celý svět rád. Jenom ti, které si vybrala, že bude mít ráda ona.“ (Helen Thomsonová) Vyprávění paní Marie Komendové zaznamenala sociální pracovnice Eva Garguláková.
9
Sokolové oslavili na sletu 150. výročí založení své organizace Za datum založení Sokola se pokládá 16. února 1862. Organizaci založili Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Na ustavující Valnou hromadu se tehdy dostavilo 75 členů, po šesti letech již bylo evidováno 10 000 cvičenců. Počínaje rokem 1882 začal Sokol pořádat v Praze všesokolské slety. Do první světové války jich bylo šest, se stále se zvyšujícím počtem cvičenců a návštěvníků. V roce 1915 byla úřady Česká obec sokolská zakázaná. Mohutný rozmach zaznamenal Sokol v nově vzniklém Československu. Ve čtvrtek 5. července a v pátek 6. července 2012 se uskutečnil XV. všesokolský slet. Tento slet zahájila a ukončila starostka České obce sokolské Hana Moučková. Letos se tento slet konal v pražském Edenu a měl hojnou účast cvičenců z České republiky i z ciziny. Tímto sletem oslavila sokolská organizace 150. výročí. Zatímco ve čtvrtek se museli cvičenci potýkat s prudkým deštěm, v pátek je zase zasáhly vysoké teploty. Stadion byl ve čtvrtek díky špatnému počasí zaplněn pouze z poloviny, v pátek ale dorazilo diváků podstatně více.
„Práce sokolská je práce tuhá, která ni dnem, ni rokem nekončí, řekl Miroslav Tyrš. Ale my máme tuhle práci rádi a rozhodně v ní chceme pokračovat,“ řekla přítomným moderátorka. V publiku byla dlouholetá věrná cvičenka Vlasta Balzerová z Prostějovské župy. Za dva týdny oslaví devadesátiny. Sokolkou je prý odjakživa, její otec byl za činnost pro Sokola zavřený. Cvičila poprvé na sletu v roce 1938 a pak na všech následujících, včetně čtrnáctého před šesti lety. Chodí o holích, a tak štafetu převzali její potomci. Dál chodí za „věrnou gardou“ a na doby mládí v Sokolské organizaci ráda vzpomíná. Cvičence na ploše podpořili z tribun také ti, kteří cvičili ve čtvrtek. Program sokola má co říci i dnešním mladým, přispívá k výchově, kamarádství a disciplíně.
10
Na závěr sletu byly slavnostně sňaty za zvuku husitského chorálu vlajky ČR a České obce sokolské, které po oba sletové dny vlály nad plochou. Cvičenci se rozloučili se slovy, že za šest let znovu přijedou. L. Navrátilová, praktikantka DD PODĚKOVÁNÍ NEJDÉLE SPOLUPRACUJÍCÍ DOBROVOLNICI
Rádi bychom touto cestou poděkovali nejdéle spolupracující dobrovolnici, slečně Lucii Drkošové, za její obětavost a svědomitý přístup k dobrovolnickému programu, a také příkladný, láskyplný a hluboce lidský vztah k seniorům. Slečna Lucie Drkošová je studentkou Střední zdravotnické školy v Šumperku, do našeho Domova docházela již před nástupem na obor zdravotnický asistent, dnes je to čtvrtý rok. Po dobu studia spolupracovala s DD v rámci pečovatelského kroužku vedeného Mgr. Dagmar Polákovou, od konce roku 2010 je zařazena v dobrovolnickém programu pod záštitou DC ADRA Prostějov. Ráda bych ocitovala její vlastní slova k hodnocení činnosti na DD: „Do Domova jsem začala chodit v prvním ročníku a musím říct, že jsem nikdy nelitovala žádné návštěvy. Navštěvovala jsem pravidelně klientku, se kterou si velmi rozumím a věřím, že jsme navázaly blízký vztah. Účastnila jsem se spousty akcí pořádaných Domovem a seznámila jsem se také s dalšími klienty. Myslím si, že klienti Domova důchodců v Šumperku jsou zde spokojeni. Pracovníci nabízí širokou škálu zábavy a pravidelně navštěvují i klienty, kteří jsou upoutáni na lůžko. Můžu říct, že jsem pyšná na to, že jsem byla dobrovolnicí a budu vzpomínat na krásné chvíle, které jsem díky klientům i pracovníkům zažila.“ Slečna Lucie ukončuje činnost z rodinných důvodů. Rádi ji kdykoli přivítáme nejen my, ale především uživatelé Domova, kterým se zapsala do jejich srdcí. Ještě jednou děkujeme a přejeme mnoho štěstí ve studiu i v osobním životě. A. Vykopalová
11
Jak je těžké zavděčit se všem V poledním žáru šli otec, syn a osel prašnými uličkami Kešanu. Otec seděl na oslu,chlapec zvíře vedl.“Ubohý chlapec“,ozval se najednou nějaký kolemjdoucí. „Na svých krátkých nožkách se snaží udržet tempo s oslem. Jak jen může někdo tak líně vysedávat na oslu,když vidí,jak je to dítě během unavené?“Otec si to vzal k srdci,za nejbližším rohem slezl a vysadil nahoru syna. Netrvalo dlouho a ozval se další kolemjdoucí: „Taková nestoudnost!Ten malý klacek si sedí na oslu jako sultán,zatímco jeho ubohý starý otec aby běžel vedle.“ Hocha to zabolelo a poprosil otce,aby se posadil za něj. „Už jste někdy viděli něco takového?“ hartusila nějaká zahalená žena. „Takové trápení zvířat!Ubohý osel má prověšený hřbet a ti dva darebáci se na něm povalují jako na divanu! Ubohé stvoření!“ Po těch nadávkách se na sebe oba podívali a beze slova slezli. Sotva však ušli vedle zvířete několik kroků,už si z nich dělal legraci nějaký cizinec: „Tak hloupý bych nechtěl být. Proč vedete toho osla na procházku? Když nevezete žádný náklad,nemáte z něho užitek a ještě vy dva jdete pěšky..“ Otec vsunul oslu do huby plnou hrst slámy a synovi položil ruku na rameno: „Ať děláme ,co děláme,vždycky se najde někdo,kdo s tím nebude souhlasit. Myslím, že sami musíme vědět,co je pro nás důležité.“ orientální příběh Modlitba ve stáří Pane, Ty víš lépe než já, že den ode dne stárnu a jednoho dne budu starý. Chraň mě před domněnkou, že musím při každé příležitosti a ke každému tématu něco říct. Zbav mě velké náruživosti chtít dávat do pořádku záležitosti druhých. Nauč mě, abych byl uvážlivý a ochotný pomáhat, ale abych přitom nevrtal a neporučníkoval. Zdá se mi, že je škoda z přemíry moudrosti nerozdávat, ale Ty, Pane, víš, že bych si rád udržel pár svých přátel. Nauč mne, abych dovedl mlčky snášet své nemoci a obtíže. Přibývá jich a chuť hovořit o nich roste rok od roku. Netroufám si prosit, abys mi dal dar s radostí poslouchat druhé, když líčí své nemoci, ale nauč mě trpělivě je snášet. Také se neodvažuji prosit o lepší paměť - ale jen o trochu větší skromnost a menší jistotu, když se má paměť neshoduje s jejich pamětí. Nauč mě té obdivuhodné moudrosti umět se mýlit. Drž mě, abych byl, jak jen možno, laskavý.
12
Starý morous je korunní dílo ďáblovo. Nauč mě v jiných odhalovat nečekané schopnosti a dej mi krásný dar, abych se také o nich dovedl zmínit. Mám vrásky a šedivé vlasy. Nechci si stěžovat, ale Tobě, Pane, to říkám - bojím se stáří. Je mi tak, jako bych se musel rozloučit, nemohu zastavit čas. Pociťuji, jak den ze dne ztrácím sílu a přicházím o bývalou krásu. Byl jsem pyšný na to, že se stále ještě mohu měřit s mladými. Teď cítím a uznávám, že již toho nejsem schopen. Byl bych směšný, kdybych se o to pokoušel. Ale Ty, Pane, říkáš: „Kdo věří ve mne, tomu narostou křídla jako orlovi.“ Dej mému srdci sílu, abych život přijal tak, jak jej Ty řídíš. Ne mrzoutsky, ne lítostivě se skleslou náladou, ne jako odcházející, ale jako vděčný a připravený ke všemu, k čemu mě Ty ještě povoláš. A k tomu mi dej všechnu sílu srdce. Amen.
CITÁTY Život nás ustavičně poučuje a jediným tajemstvím je uvědomit si, že stačí naše každodennost, a můžeme být moudří jako Šalamoun a mocní jako Alexandr Veliký. Ano, dělám chyby. Ale život nepřišel s návodem!
{Christian Friedrich Hebbel} Existuje jedna pravda, kterou by měl každý znát - že v životě nelze nic dohnat.
{Samuel Butler} Kromě člověka všichni živí tvorové vědí, že základním životním cílem je radovat se ze života.
{Gabriel Laub} Máme těžší život než naši předkové, protože si musíme opatřovat víc věcí, které usnadňují život.
13
NĚCO PRO ZÁBAVU Ve větách se skryly názvy českých a moravských měst. Najdete je všechny? Náš Adam ovládá tři světové jazyky. Proč si slimáci vždycky vyberou nejlepší jahody? Podívej se, zdobí-li naše okna květiny.Topoly a habr nově vysázeli u potoka. Hledám dobrou, movitou nevěstu. Oldo, bruš kameny stejnoměrně! I velmi dobří šprýmaři někdy přestřelí. Dříve, či později hlava rozbolí každého. Jediný klad nového hráče nás zaujal- byla to jeho rychlost. Levé oko líně mrklo. Ten okr nově natři na tu bílou stěnu.
Kvíz Jak se jmenuje nejvyšší hora Krkonoš, která je zároveň i nejvyšší horou České republiky? Ještěd
Sněžka
Velká Deštná
Co znamená zkratka KRNAP? Krkonošský národní park
Krkonošský nablýskaný ples
Krkonošská nakupená příroda
Ve kterém roce byl vyhlášen Krkonošský národní park? 1943
1953
1963
U hranic s kterou zemí najdeme Krkonoše? Se Slovenskem
s Polskem
14
s Německem
Trochu jiný příběh Skupina mladých lidí se zúčastnila náročné soutěže. Cemíl .................. bylo vykopat jámu pro novou tudusn .................. Každý účastník musel kopat na méinj .................. místě. K povzbuzování soutěžících se armoáždshil .................. spousta diváků. Nikdo si však nemyslel, že by děkno .................. narazil až na vodu, protože by to znamenalo vykopat díru minimálně do lukyobh .................. 5 m. Přítomní komentovali usílí kopáčů takto: “To nikdo dnoekžeá .................., hladiny spodní vody nelze dosáhnout, mezě .................. je příliš tvrdá, je to celé příliš aménaháv“ ................... vnrPí .................. účastníci již rezignovali a další v mlycrhé .................. sledu následovali, až na denní světlo odhodlaně a pilně dopravoval enuizm .................. jen jeden, poslední. Znova aoivll .................. samozvaní znalci a neplatící diváci: “To určitě ještě pšnaět .................. dopadne, nikdo to nemůže zvládnot sám“. aeítngiNv .................. projevy byly stále hlasitější. Zbývající aiánddkt .................. nereagoval a lopotil se s momnohrý .................. úsilím dále, až před užaslé masy vylil první líkekb .................. vody.
Doplňte
y-i
Jetel je v-borná píce pro dob-tek. Zazpíváme si novou píseň. Dědeček v zimě top-l pil-nami. Na silném laně b-la sm-čka. Lýčené střevíce Přemysla Oráče prý byli přechovávány na V-šehradě. Básník Petr Bezruč rád v-stupoval na Lysou horu. Stádo dob-tka vedl statný býk. Vzpomínáme na ty, kteří umíral- za naši svobodu. Budeme muset koup-t kmín. M- jsme to také viděl-. Třp-t hvězd vždy lidi váb-l.
15
Číslice ve rčeních Když ………… dělají totéž, není to totéž. Lepší………… vyhořet, než se ………… stěhovat. ………… nic umořilo osla. ………… měř, ………… řež. ………… vyhrání z kapsy vyhání. Pro ………… kvítí slunce nesvítí. Kůň je ………… hříbětem, člověk ………… dítětem. K. Šuranská
16