- 1 -
Syrena 252
- 2 Vlaková pošta KOJETEIN-BIELITZ / 74 s datem na můstku razítka 31.VII.1918, druhá varianta, prodloužení horní příčky datumovky směřuje na písmeno „L“ (BIELITZ).
Zásilkou je rakouská zálepka s natištěnou známkou 15 hal. císař Karel podle vzoru známky Mi:221 (hnědě červená). Zálepka je ze tří stran perforována a její katalogové číslo je A 50 (Katalog Dr.Ascher „ Grosser Ganzsachen Katalog 1928“).Razítko vlakové pošty má průměr 28 mm (razítko existuje i o průměru 29,5 mm). Razítko této vlakové pošty o průměru 28 mm existuje pro směr KOJETEINBIELITZ ve dvou variantách: 1) Prodloužení horní příčky datumovky směřuje proti písmenu „I“ výrazu BIELITZ; 2) Prodloužení horní příčky datumovky směřuje proti písmenu „L“ výrazu BIELITZ. První varianta razítka je známá s datem 28.V.1917, Výstřižek s datem 28.5.1917, viz Syrena č.127 str.28; Druhá varianta razítka je známá s datem 31.VII.1918, výstřižek s datem 31.7.1918, viz Syrena č.127 str.28 a zásilka s datem 4.4.1919, viz Syrena č.251 str.13. Razítko pro opačný směr má rovněž průměr 28 mm, známé z období od 22.7.1918 do 7.1919. Použito po r.1918 na území Polska i ČSR. Za ukázku děVarianta 1 Varianta 2 kujeme kolegovi Januszowi MANTERYSOWI. **********************************************************************************
Na aukci firmy ALFIL z 11.8.2016 byla opět dvojice známek se zdvojenou svislou perforací. V Syreně č.248 na str.30 jsme publikovali dvojici známek Fi:č.363 se zdvojenou svislou perforací (ukázka vlevo). Vyvolávací cena byla 200 Kč, položka byla prodána za 400 Kč. V aukci stejné firmy 11.8.2016 byla opět dvojice stejných známek (reprodukce na následující straně nahoře), ale s horním okrajem PA, rovněž dvojmo
Syrena 252
- 3 properforovaným (viz reprodukce vpravo). Položka asi pochází ze stejné-ho zdroje (podle toho jak je perforace vedená). Je docela možné, že obě ukázky pocházejí ze stejných sloupců známek a dokonce ze stejného přepážkového archu. Na aukci z 11.8. 2016 byla nabídka vedena pod položkou č.833 s vyvolávací cenou 100 Kč. Položka byla na-konec prodána za 340 Kč! Z filatelistického hlediska je dnešní ukázka zajímavější, a to přesto, že její vyvolávací cena byla nižší a i dosažená cena je také o něco nižší. Známky byly tištěny jednosektorovými tiskovými formami v přepážkových arších po 100 kusů známek (10x10). Tisk byl proveden 10.dubna 1945 rotačním hlubotiskem v Národní tiskárně v Krakově. Formát kresby známky je 23x30 mm. Papír je bílý, střední, lep nažloutlý. Náklad známky je 10,006.500 kusů. Poštovní platnost známky skončila 30.6.1946. Na známce je pomník Tadeusza Kościuszki v Krakově, který byl zničen za II.světové války a znovu byl obnoven a odcloněn 16.X.1976. Známku navrhl J.Wilczyk. V levém dolním rohu PA pod 91.známkovým polem je označení nákladu a válce, a to N.1.W.II nebo N.1.W.III. Za ukázku děkujeme kolegovi Andrzejowi LISZTWANOWI. **********************************************************************************
Silný posun přetisku ― 3 zł ― / Kalisz / 24.I.1945 vpravo a dolů, chybotisk ve slově „Kalisz“ (nižší „i“), vada 20. a 70. přetiskového pole. Známka Fi:č.342, nominální hodnota 25 gr s přetiskem na počest osvobození 10 měst (Kalisz / 24.I.1945). Přetisk je 3řádkový, je proveden typografií v barvě tmavomodré. Přetisk se skládá z nové nominální hodnoty známky (― 3 zł ―), z názvu osvobozeného města a data jeho osvobození. Přetisková forma byla pro 50 kusů známek. Měnily se na ní jen názvy měst a data jejich osvobození. Každý 100 známkový přepážkový arch známek procházel při přetisku strojem 2x. Nejprve byla přetištěna horní polovina přepážkového archu známek a pak i dolní. Proto přetisková vada 20.známkového přetiskového pole (krátké „i“ ve výrazu Kalisz) se nachází zároveň na 20. i 70. známkovém poli PA. Známka byla v nabídce aukce firmy ALFIL v Českém Těšíně dne 11.8.2016 pod položkou č.831. Vyvolávací cena 300 Kč. Položka ale nebyla v aukci prodána. Katalog Fischer Díl I oceňuje uvedené vady přetisku Kalisze ** po 55 zł. a ʘ po 60 zł. Samostatná známka bez vady přetisku je katalogem Fischer oceněna ** na 17 a ʘ na 22 zł. Známka s přetiskem na zásilce je katalogem oceněna na 800 zł.! Náklad byl 100.000 kusů sérií. Poštovní platnost známek byla do 31.5.1945. Za ukázku děkujeme kolegovi Andrzejowi LISZTWANOWI **********************************************************************************
Poštovna SKALICE u MÍSTKU (Frýdek 1). 15.2.1902 Skalice 1.1.1938 Skalice u Frýdku 1.10.1950 Skalice u Místku. 30.11.1954 byla poštovna změněna na poštovní úřad.
Syrena 252
- 4 Vpú při otevření FRÝDEK 1, 1905 FRÝDEK 2, 1.10.1950 MÍSTEK 1. Poštovna používala za dobu po kterou byla v provozu celkem 7 razítek, z toho razítko č.2. a č.6. bylo znárodněno tím, že z něho byl odstraněn německý text. Razítko poštovny č.1. Rozměr razítka 54 x 14 mm. Známé otisky razítka v barvě černé. Literatura č.2 uvádí známé používání od března 1906 do roku 1908. Zásilku s razítkem č. 1. poštovny oceňuje na 30 euro. Literatura č. 1. uvádí jemu známou zásilku s datem 30. ledna 1907.
Zásilkou je rakouská zálepka s expedičním razítkem pošty Metylovice: METILOWITZ / METYLOVICE s datem na můstku razítka 31 / I / 07. Razítko je typu G108, v používání bylo na poště od r. 1896. Na zadní straně zálepky je průchozí razítko pošty FRIEDEK 2 * FRÝDEK 2 / d s datem na můstku razítka 31.I.07 VI--. Razítko je typu G137. Vpravo od něj je první razítko poštovny ve Skalici jako doruční.
Syrena 252
- 5 Razítko poštovny č.2. Razítko je německo-české *SKALITZ (FRIEDEK) / SKALICE (FRÝDEK) *. Velikost razítka je 46 x 15 mm. Známé otisky razítka jsou v barvě černé a fialové. Literatura č. 2. uvádí známé používání razítka od ledna 1909 do října 1918. Zásilku s razítkem č. 2. poštovny oceňuje na 10 euro. Literatura č. 1. uvádí známé použití razítka na zásilce s datem 20.11.1912 (otisk fialový) a na recepise s datem 28.3.1913.
Zásilka s razítkem poštovny č. 2. Zásilka je poslána z pošty TESCHEN 1 / CIESZYN 1 / 3b s datem na můstku razítka 2.XI.14 X--. Na zásilce je modré, útvarové razítko „K.u.k.Reservespital in Teschen“. Razítko poštovny je jako doruční, zásilka je adresována do Skalice.
Nahoře je zásilka s razítkem poštovny č. 2. poslaná z polní pošty č.186. Na zásilce je otištěno jen útvarové razítko Stabskompagnie / des / K.u.k.G.d.J. von Colard. Zásilka je poslána do Skalice, razítko poštovny je na zásilce tedy jako doruční. Zásilka je bez roku expedice zásilky jen: Dnes 9/10.
Syrena 252
- 6 Zásilka dole je poslána ze Skalice do Brucku nad Leithou (okres západně od Bratislavy v Rakousku). Expediční razítko Vpú FRIEDEK 2 * FRÝDEK 2 / d. Datum na můstku razítka 19.IX.16??? Razítko poštovny ve Skalici je jako expediční. Vlevo přes adresu odesilatele je velice slabý otisk razítka asi K.u.k. cenzury Moravská Ostrava. Otisk je velice slabě otištěn, skoro nečitelný!
Zásilka je do Skalice poslaná z Lovrany (Lovran, jihozápadně od Chorvatské Rijeki). Datum je na razítku nečitelné (slabý otisk), ale v textu je naštěstí datum 24/7 10. Razítko poštovny ve Skalici je zde otištěno jako doruční. Otisk je fialový. Razítko poštovny č.2a. Vzniklo z razítka č. 2. odstraněním německého textu v horní části razítka. Jeho rozměr je 46 x 15 mm. Známé otisky jsou v barvě černé, fialové a hnědé. Literatura č. 2 uvádí známý výskyt z období od ledna 1919 do listopadu 1921. Zásilky s tímto razítkem oceňuje na 30 euro. Literatura č.1 uvádí výskyt na zásilce z 5.3.1920 a na zásilce SO
Syrena 252
- 7 ze 7.8.1920.Obě zásilky s otiskem razítka v barvě fialové. Dole je zásilka s razítkem poštovny č.2a s odstraněným německým textem z razítka č.2. Zásilka je poslána na Okresní hejtmanství do Frýdku. Expediční razítka Vpú ……. / FRÝDEK 2 /d s datem na můstku razítka -5.III.20 X--. Původní rakouské razítko je znárodněné, je z něj vylámán německý text! Tarif za psaní od 15.5.1919 do 14.III.1920 je 25 hal.
Syrena 252
- 8 Razítko poštovny č.3. Rozměr razítka je 43 x 10 mm. Jednořádkové razítko v obdélníku. *SKALICE * (FRÝDEK 2). Otisky razítka jsou známy v barvě fialové nebo červené. Známá doba použití je literaturou č. 2. uváděna od listopadu 1923 do října 1932. Zásilky s tímto razítkem jsou oceněny na 15 euro. Literatura č. 1 uvádí výskyt razítka na doporučené zásilce z 29.3.1924 (otisk fialový), na zásilce ze 17.1.1930 (otisk červený) a na recepise ze 7.11.1933 (otisk červený). R-zásilka s razítkem poštovny č. 3. je na předcházející straně dole, otisk fialový. Tarif ke dni expedice zásilky do 40g 1,30 + 2 Kč=3,30 Kč. Expediční razítka FRÝDEK 2 *Č.S.P.*/d s datem 29.III.24 XII--. Razítko typu M 41. Razítko bylo na poště v používání 1920-1924. Razítko poštovny č.4. Rozměr razítka 48 x 8 mm. Jednořádkové razítko v obdélníku *SKALICE* (FRÝDEK 2). Otisky razítka jsou známy v používání od června 1933 do července 1937. Zásilky s tímto razítkem jsou oceněny na 10 euro. Literatura č. 1. uvádí výskyt razítka na: recepise z 3.3.1933 (otisk fialový), na zásilce z 21.3.1936 (otisk fialový) a na R-zásilce ze 14.8.1936 (otisk červený).
Doporučená zásilka s razítkem poštovny č. 4. poslaná do Opavy. Razítko poštovny je zde jako expediční. Tarif za zásilku v době expedice zásilky při váze do 20g byl 3 Kč (1 + 2 Kč od 1.1.1922 do 28.2.1937.). Expediční razítka Vpú pošty FRÝDEK 2 ***/ a , typ M45 s datem na můstku razítka 14.VIII.35 X-. Na následující straně nahoře je další zásilka s razítkem poštovny *SKALICE* (FRÝDEK 2), razítko č.4. Jedná se o doporučenou zásilku v místní přepravě (ve Frýdku- pro Okresní úřad). Tarif za zásilku činil ke dni expedice zásilky 2,60 Kč ( 60 hal. za zásilku v místní přepravě a doplatek za doporučenou zásilku 2 Kč. Tarif pro období od 1.1.1922 do 28.2.1937). Frankatura dvěmi známkami TGM (katal. č.Pofis 260 (karmínově červená), vydání 2.1.1930, platnost do 15.3.1937) a dvěmi známkami (státní znak, nominál 30 hal. (červenofialová), č.Pofis 252, vydání 10.4.1929, platnost do 15.12.1939). Expediční razítko Vpú pošty FRÝDEK 2 *** / a, typ M45 s datem na můstku razítka -5.II.34X--. Obě zásilky souhlasí na použití razítka poštovny č.4 na období od června 1933 do července 1937.
Syrena 252
- 9 Níže je zásilka s razítkem poštovny č. 4. poslaná doporučeně na Okresní úřad ve Frýdku.
Razítko poštovny č.5 Rozměr razítka je 50 x 8 mm. Známé otisky jsou v barvě fialové. Známý výskyt zásilek s tímto razítkem poštovny je od ledna 1938 do února 1940. Razítko je oceněno na zásilce na 15 euro. Literatura č. 1. uvádí známý výskyt razítka na zásilce z 8.4.1939 (otisk fialový).
Úřední zásilka Okresního úřadu ve Frýdku poslaná do Skalice s doručným razítkem poštovny ve Skalici (razítko č.5.). Expediční razítko pošty FRÝDEK 1 /***/c s datem na můstku razítka -8.IV.3918. Razítko je jako předběžné protektorátní, je typu M45. Jedná se o razítko s malým rozlišovacím
Syrena 252
- 10 písmenem „c“ používaným na poště od r.1935 do 1939. Zásilka je úřední a při doručení adresátovi za ni bylo vybráno doručné „T“ ve výši 60 hal. To je uhrazeno nalepením doplatní známky 60 hal. (červená). Známka je orazítkovaná razítkem pošty FRÝDEK 2 /***/a s datem na můstku razítka 10.IV.39-12. Razítko je průchozím, pošta Frýdek 2 byla Vpú pro poštovnu ve Skalici. Razítko poštovny č.6. Razítko je s německo-českým textem, dvouřádkové, obdélníkové. Rozměr razítka je 64 x 14 mm. Známé otisky v barvě fialové nebo modré. Literatura č. 2. uvádí dobu používání razítka poštovnou od prosince 1940 do listopadu 1944. Literatura č. 1. uvádí známé použití razítka na stvrzence ze 14.5.1940 (otisk fialový) a na zásilce z 15.1.1942 (otisk modrý, reprodukce zásilky je níže).
Listovní zásilka poslaná ze Skalice do Frýdku na Okresní úřad. Otisk razítka poštovny je modrý, razítko je zde jako expediční. Frankatura známkou série Lipové listy katal.č. 24, nominál 30 hal. a známkou stejné série katal.č.27 (50 hal.). Známky z vydání let 1939 až 1941. Poštovní platnost známek skončila 31.3.1943. Tarif za zásilku do 20 g. činil ke dni expedice zásilky 80 hal. (od 1.10.1940). Známky jsou znehodnoceny expedičním razítkem pošty Frýdek 2 (protektorátní, německo-české, dvoukruhové FRIEDECK 2 * FRÝDEK 2 */f s datem na můstku razítka 15.I.42-19. V levé polovině zásilky nahoře je otisk razítka Obecního úřadu ve Skalici (razítko německo-české, jednokruhové, otisk fialový). S razítkem poštovny č.6. jsme publikovali zásilku v Syreně č.250 na str.14. Byla to zásilka s expedičním razítkem (protektorátním, německo-českým) pošty Moravská Ostrava. Zásilka byla poslána do Skalice. Razítko poštovny Skalice č. 6., otisk modrý, bylo na zásilce otištěno jako doruční. Razítko poštovny č.6b. Razítko vzniklo z razítka č. 6. odstraněním německého textu. Na svislých stranách nahoře jsou vidět ještě zbytky kratších stran obdélníku. Razítko je tak jen jednořádkové, obdélníkové, jen český text *SKALICE u FRÝDKU* (FRÝDEK 2). Razítko má rozměr 64 x 9 mm. Literatura č. 2. uvádí dobu používání razítka od května 1945 do listopadu 1949. Oceňuje razítko na zásilce na 10 euro. Literatura č. 1. uvádí známé použití na zásilce s datem 23.9.1946 (otisk fialový) a s datem ze 14.6.1946 (otisk fialový). Zásilku s razítkem poštovny ve Skalici č.6b jsme publikovali již v Syreně č.250 na str.15. Byla to pohlednice poslaná ze Skalice do Valašské Polanky s expedičním razítkem pošty FRÝDEK 2 s datem na můstku razítka -7.VIII.49-19.
Syrena 252
- 11 Dnešní ukázka s razítkem poštovny Skalice č.6b je na reprodukci níže. Je to doporučená zásilka poslaná ze Skalice do Prahy-Nuslí. R-nálepka je na nažloutlém papíru, je operforováná, potisk černý, R/Frýdek 2 / 618. Frankatura zásilky je známkami 2,40 K (červená, M.R.Štefánik, katal.č.421) a známka T.G.Masaryk 5 K (katal.č.424). Frankatura celkem 7,40 K. Tarif za dopis v ostatní přepravě byl při váze zásilky do 20 g ke dni expedice zásilky v ostatní přepravě 2,40 K + příplatek Doporučeně 5 K. (platný tarif od 1.12.1945 do 31.12.1947). Jelikož na můstku razítka je datum 1.VII.46-18, je zásilka správně vyplacena. Vpú pošty FRÝDEK 2 /*** / f. Zásilka je vyplacena podle tarifu, který skončil 31.12.1947 (předchpzí tarif).
Razítko poštovny č.7. Bylo to jednořádkové razítko obdélníkového tvaru o rozměrech 53 x 9 mm. Známé otisky razítka jsou jen ve fialové bar-
Syrena 252
- 12 vě. Literatura č. 2. uvádí známé použití razítka na zásilkách Skalice v období od října 1950 do září 1954. Oceňuje zásilku s otiskem tohoto razítka na 30 euro. Literatura č. 1. konkrétní zásilku neuvádí, uvádí jen předpokládanou dobu výskytu z r.1953 s otazníkem (?). Zásilka s otiskem razítka poštovny č. 7. je na předcházející straně na pohlednici dole. Je to pohled poslaný do Valašského Meziříčí. Otisk expedičního razítka je nečitelný. Jen obtížně jde rozluštit datum na můstku razítka. Je to 11.X.53-12 (??). Posílaný pohled je ze Skalice, ale odesilatel uvádí vojenskou adresu ze ŠUMPERKU. Jak se na pohlednici potom dostalo razítko poštovny ze Skalice?? Je možné, co se stávalo, že v místě poštovny šlo koupit pohled již s otiskem razítka poštovny. Někdo si takový koupil a zásilku následně odeslal z jiného místa. Za dnešní ukázky děkujeme více kolegům: Krzysztofowi PIWKOWI, Mgr.ing.Karolowi MICZOWI, ing. Svatoplukovi PETROVI a MUDr. Adrianowi JUNGOWI. Poštovna ve Skalici se 30.11.1954 změnila z poštovny na poštovní úřad a jako poštovna tedy skončila! Literatura: č.1. Historie poštoven na Těšínsku, Oldřich Tovačovský + kolektiv; č.2. České a slovenské poštovny 1900-1958, Dr.Petr Gebauer a Jozef Tekel. Pro Syrenu zpracoval ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Atest na polskou známku Fi:č.1a, chybotisk tiskové formy B9.
Volný překlad. Razítko v levém horním rohu: Marian Zbigniew Ways / znalec Polského svazu filate-
Syrena 252
- 13 listů / obor všechny polské známky a celistvosti / PL 87-100 TORUŃ, ul. Poniatowského 2 byt 7. Obsah atestu: Toruń 28.5.1998. Atest č.136/98 na polskou známku č.1a B9 podle katalogu FISCHER 98 (schází „10“ v pravém horním rohu známky) s razítkem č.210 (SOCHACZEW). Stav známky bez námitek. Pravost známky na nalepené reprodukci stvrzuji vtlačeným razítkem, vlastnoručním podpisem a otiskem znalecké značky. Podepsán M. Ways
Vlevo je chyba tiskové formy B9: scházející číslo „10“ a scházející značná část ornamentu v pravém horním rohu známky. Katalog FISCHER Díl I. z roku 2015 oceňuje první, polskou známku č.1a, nominál 10 kop. z roku 1860 razítkovanou na 900 zł. Za chybotisk B9 je doplatek do ceny známky 50%. Vpravo je zadní strana známky se znaleckou značkou M.WAYS.
Část zadní strany atestu, kde je vpravo vtištěno razítko znalce M.Wayse. Za ukázku děkujeme Mgr.ing. Karolowi MICZOWI **********************************************************************************
Známka B.Bierut, přetiskové vydání 45gr./35 zł. z 1.IX.1951, katal.č. Fi:567. Původní známka nominální hodnoty 35 zł. (která nebyla v důsledku měnové reformy z 28.X.1950 zavedena do poštovního provozu) byla opatřena přetiskem nové nominální hodnoty 45gr. Přetisk je
Syrena 252
- 14 typografický, černý. Známka byla vytištěna ocelotiskem PWPW. Návrh známky je od W.Borowskiego. Formát známky je 21,5 x 25,5 mm. Lep známky je lesklý, bílý nebo nažloutlý. Papír známky je bílý, střední, hladký, v průhledu s pravidelným vzorem mřížky. Náklad známky je 5,826.400 kusů. Poštovní platnost známky skončila 30.5.1952. Perforace známky je rámcová ZR 12 : 12 ½. Známka byla tištěna dvousektorovými válci, přepážkový arch obsahoval 140 kusů známek (14x10). Existují různé posuny přetisku, a to jak vodorovné, tak i svislé. Zpočátku bylo pro perforaci známek použito perforační zařízení, které obsahovalo 10 řad, každá po 15 perforačních rámků, když tiskový válec byl připraven pro tisk 14 x 10 známkových polí. Na tiskových arších tak vznikal sloupec nepotištěných, operforovaných polí velikosti známky. V pozdějším tisku se tato nepotištěná pole velikosti známky na PA již nevyskytují, což svědčí o tom, že dodatečný, operforovaný sloupec byl odstraněn. Počítadlo je na horním a dolním okraji PA (počítadlo kusů známek a cen známek ve sloupci). V pravém horním rohu PA, nad známkovým polem 14, je označení válce, nákladu a počtu moletování. Označení je 1 1/0 nebo 1 1/1.
Na levém okraji PA v počáteční fázi tisku byly nepotištěné, operforované kupóny velikosti známky . Tyto filatelistická firma L.PLEWKA z Leszna využila pro svoji reklamu. Stejně tomu bylo i u známky Fi:č.562 s Felixem Dzierżyńskim (viz Syrena č.248 str.31).
Vlevo je dvojice známek každá s jiným odstínem barvy přetisku „45 gr“. Vlevo je to odstín šedočerný, vpravo černý. Samostatná známka vpravo je se známým posunem číslic 4 a 5 vůči sobě ve svislém směru. Číslice „4“ je vůči číslici „5“ výrazně níže. Tato chyba přetisku je v katalogu Fischer Díl I z r.2015 vedena jako Fi:267 B1. Katalog ji oceňuje ** na 90 zł. a ʘ na 20 zł. Ve spojení se známkou bez tohoto chybotisku (dvojice známek) je tato oceněna katalogem **na 120 zł. a ʘ na 80 zł. Dvojice známek (odstíny černé barvy) byla nabízena v aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně pod položkou 856 dne 11.8.2016 za vyvolávací cenu 300 Kč. Položka nebyla prodána. Za ukázku chybotisku B1 a za propagační přítisk na nepotištěném poli známky děkujeme kolegovi Adamovi Kiełbasowi-Schoeni ze Švýcarska. Za odstíny černé barvy kolegovi Andrzejowi LISZTWANOWI. Ing. Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Etapní pošta Dąbrowa in Polen. Po vypuknutí I. světové války ruská vojska postupně obsadila část území okupované Rakouskem. Rusové se dostali až pod Krakov a Limanową. Rozhodujícím zlomem byla bitva pod Kraśnikiem (14 září 2014). Rakouská vojska postupně postupovala zpět na území, která původně okupovali z Polského království Rusové. Na obsazených územích se zakládaly pošty. Jejich cílem bylo zpočátku
Syrena 252
- 15 organizovat poštu vojenskou, později se činnost těchto pošt zpřístupnila i civilnímu obyvatelstvu. Vznikající pošty byly tak zvanými Etapními poštovními úřady (K.u.k. ETAPPENPOSTAMT). Postupně tak pod rakouskou správou vzniklo celkem 94 EPA. Některé pošty byly větší, některé menší. EPA DĄBROWA in POLEN byla z těch větších. Měla celkem pět expedičních razítek (s rozlišením „a“, „b“, „c“, „d“, „f“). Tato pošta nemá nic společného s Doubravou na Karvinsku. Dříve DĄBROWA IN POLEN, dnes DĄBROWA GÓRNICZA leží severovýchodně od města SOSNOWIEC. Zásilky s EPA dnes nacházíme převážně z korespondence vojáků, kteří byli v té době v rakousko-uherské armádě.
Dvě zásilky s razítky EPA DĄBROWA in POLEN. Obě jsou s rozlišovacím písmenem „b“. Vrchní zásilka má na můstku razítka datum 29.X.15. Útvarové razítko je jednořádkové, otisk světle modrý: K.k.Landsturmetappenbatillion Nr.495. (Etapní dobrovolný prapor č.495). Níže je ve stejné barvě
Syrena 252
- 16 razítko ZENSURIERT. Je to asi razítko cenzury onoho útvaru. Zásilka je poslána do Prahy-Žižkova, Čechy. Druhá zásilka na předcházející straně je rovněž s razítkem EPA DĄBROWA in POLEN, ale s datem 16.VIII.17. Zásilka je poslána do Králova Pole (Brno). I na této zásilce je útvarové razítko, ale slabě otisknuté, a proto hůře čitelné: K.u.k.Feldjägerbateillon Nr.12 / Ersatzkompagnie (12.prapor C.k. polních četníků, náhradní rota). Obě zásilky jsou na dopisnicích polní pošty. Ta první s předtištěným textem německo-českým, ta druhá s textem jen německým, odesilatel je označen v osmi jazycích. Zásilky jsou poslány jako polní pošta, proto nejsou frankovány známkami. Jaroslav TEREŠKO **********************************************************************************
Zásilka poslaná do Domažlic s razítkem úřadovny gestapa v Klatovech nahoře. V horní části zásilky je třířádkové razítko s parafou. Otisk razítka je 3-řádkový: „Geheime Staatspolizei / Staatspolizeitstelle Prag / Aussendienststelle Klatau . Tajná státní policie (gestapo), oddělení státní policie v Praze, oddělená služebna Klatovy. Frankatura známkou prezident Hindenburg, červená, nominál 12 Fen. (Mi:519, vydání únor 1934). Expediční razítko pošty je nečitelné, nelze tedy s určitostí poznat, z které pošty byla zásilka poslána. Rovněž s odečtením data expedice zásilky to není jednoduché. Z data na můstku razítka lze zjistit, že zásilka byla podána v květnu 1940, a to je vše!. Zásilku nám poslal kolega Adam Kielbasa-Schoeni
**********************************************************************************
Zpáteční lístek na zásilku poslanou z Jablunkova do Návsí v březnu 1910. Na zadní straně zásilky je otisk dvou razítek: Expediční pošty Jablunkov: JABLUNKAU / OESTERR. SCHLESIEN s datem 3/3/10, číslo razítka 883/5, typ E 82, na poště bylo v používání od r.1887 (Monografie díl 13 str.324); příchozí do Návsí: NAWSI * NAWSIE, číslo razítka 1489/1, typ G 117, na poště bylo v používání od r.1898. Na následující straně je vnitřní strana zpátečního lístku.
Syrena 252
- 17 Níže je zpáteční lístek na zásilku poslanou z Jablunkova do Návsí (jen německý potisk). Příjem zásilky potvrdil příjemce podpisem s datem 4/3 1910, výdej zásilky adresátovi potvrdil listonoš Janíczek také svým podpisem. Vpravo je otisk expedičního razítka pošty v Návsí typ G 117: NAWSI*NAWSIE* s datem 5/3/10, kdy byl zpáteční lístek odeslán zpět do Jablunkova.
Zpáteční lístek na zásilku poslanou z Jablunkova do Návsí v květnu 1925.
Nahoře je zpáteční lístek na zásilku poslanou z Okresního soudu v Jablunkově do Návsí. Na zadní straně je otištěno expediční razítko pošty v Jablunkově: JABLUNKOV / *** / C s datem na můstku razítka 21 IV 25—11. Razítko je typu M 45 (č.razítka 847/2 –Monografie Díl 17/I str.263). Na poště bylo používáno od r.1925 do r.1938. Zpáteční lístek má potisk německo-český. Zásilka byla vydána adresátovi 22.4.1925 proti podpisu. Dole stvrdil předání zásilky adresátovi svým podpisem doručovatel Škandera. Pošta v Návsi pak zpáteční
Syrena 252
- 18 lístek odeslala zpět Okresnímu soudu do Jablunkova. Odeslání zpátečního lístku stvrdila pošta v Návsi svým razítkem: NÁVSÍ * Č.S.P. */a, typ M 41. č.1508/1. Razítko bylo na poště používáno v období 1920-1938.
Zpáteční lístek na zásilku poslanou Okresním soudem v Jablunkově na adresáta do Vendryně.
Nahoře je zpáteční lístek na zásilku poslanou Okresním soudem v Jablunkově na adresáta do Vendrynie. Na zadní straně je otisk expedičního razítka pošty v Jablunkově: JABLUNKAU,SCHLES./JABŁONKÓW, ŚLĄSK. /C s datem na můstku razítka 9.XII.18 IV. Razítko je typu G 134 (č.883/7, Monografie Díl 13 str.324), průměr 30 mm. Známé použití razítka poštou je od 10.7.1916 do 20.6.1920. Rakouské razítko používala po roce 1918 jak polská, tak i československé pošta. Zásilka byla vydána adresátovi 10.12.1918 proti podpisu. Vydání zásilky bylo stvrzeno vpravo otiskem razítka pošty ve Vendryni: WENDRIN / WENDRYNIA /a s datem na můstku razítka 10.XII. 18. Razítko má průměr 28,5 mm a jeho použití na poště je známé od 6.12.1918 do 28.8.1920. po roce 1918 bylo razítko používáno i polskou a československou poštou. Zpáteční lístek má potisk německo-polský. Je vidět, že na poštách na Těšínsku byly zpáteční lístky s potiskem jen německým nebo německo-českým, ale také německo-polským. Pošta v Jablunkově, v Návsi a ve Vendryni připadla po roce 1918 (11.11.) Polsku. Za Šnejdárkova tažení na Polsko od 23.ledna 1919 do 25.února 1919 byly tyto pošty pod československou správou, aby 25.února 1919 byly vráceny zpět Polsku. Součástí Československa se tyto pošty staly až po 10.srpnu 1920. Za ukázky děkujeme Teodorovi WILCZKOWI z Karviné. Ing. Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Rakouské nádražní razítko německo-polské, PETROWITZ b. FREIST. / PIETROWICE poštovně použité. Rozměr razítka je 45 x 22,5 mm. Známá doba použití razítka je od 5.9.1905 do 24.7.1911. Razítko je obdélníkové se skosenými rohy. Na následující straně jsou s tímto razítkem dvě zásilky. První je poslaná do Karlových Varů, datum na razítku 24.7.11. Je to pohlednice, frankatura známkou 5 hal.císař František Josef I (zelená) Mi:č.142. Druhá zásilka je poslaná do Wagstadtu (Bílovce).Datum na razítku Petrovic je 27.11.06. Frankatura známkou Mi:č.72, vydání
Syrena 252
- 19 z 1.12.1899. Poštovní platnost známky skončila 31.10.1908. Za dnešní ukázky děkujeme kolegům Januszowi MANTERYSOWI a Władysławowi Owczyrzemu.
S nádražním razítkem Petrovic máme ještě jednu zásilku, ale na ní je nečitelný v razítku rok použití razítka. Přečíst jde jen 11.11., rok je nedotištěn. Jak je vidět, tak ti, kdo na zásilky otiskovali razítka, si s tím ani tehdy moc nehráli. Alespoň razítka, která máme k dispozici jsou na zásilky otištěná velice špatně. A potom prý jsou na poštách lempli jen dnes! Zásilka na následující straně je poslána do Rakouska do města GRAZ (leží jihozápadně od Vídně (asi 140 km). Ukázku nám do Syreny poslal MUDr.Adrian JUNGA. Petrovice u Fryštátu (dnes Petrovice u Karviné) jsou známým hraničním přechodem pro vlakovou dopravu na hranicích s Polskem na Karvinsku. Na následující straně dole je
Syrena 252
- 20 dobový pohled na nádraží v Petrovicích, asi ještě z období Rakouska nebo z první republiky. Ti pánové mezi kolejemi již určitě dnes nežijí! Na Petrovickém nádraží se toho mnoho za ta léta nezměnilo, snad jen to, že trati jsou dnes elektrifikovány a nejezdí již pára (a když, tak jen pro pobavení dětí z Karviné, vždy jednou za rok 1. června na Mezinárodní den dětí)! Za snímek děkujeme ing. Janovi KYPASTOVI.
**********************************************************************************
Francouzská polní pošta ve Východním Slezsku (kraj Těšínský a Slezská Ostrava). Francouzská vojenská mise působila na tomto území v období 1919-1920. Na své zásilky používala kulaté razítko (jednokruhové) s textem „TRESOR ET POSTES *311* (oddělení finanční a poštovní)
Syrena 252
- 21 + datum na naší ukázce *14 – 7 /19. Jelikož se jednalo o polní poštu, neměla být frankována známkami. Na zásilkách z té doby jsou vylepeny někdy československé, někdy polské známky podle toho, na které straně se francouzský voják nacházel. Zásilky bývají s vylepenými známkami opatřeny razítky, i když na ně správně razítko nepatřilo, jak je tomu na naší ukázce níže. Razítko na zásilce dole je asi nedotiskem razítka. Schází tam dole totiž číslo polní pošty „311“ (mezi hvězdičkami *311*. Stanislav LUCZEK, Darkov
******************************************************************************
Zásilka poslaná z Prahy do Humpolce R + Express 28.X.1912.
Zásilka poslaná z pošty Praha 1, expediční razítko česko-německé PRAHA 1 * PRAG 1 /4d s datem na můstku razítka 28.X.12 --. Zásilka je poslána DOPORUČENĚ, R- nálepka papír žlutý. Perforovaná, potisk černý, německo-český R/ Prag 1-Praha 1/2340. Expres nálepka má papír bílý, je stříhaná, potisk Express je červený.
Syrena 252
- 22 Jelikož datum na můstku razítka je hůře čitelné, níže je datum v textu zásilky zřetelné (28./10 1912).
Frankatura zásilky: 1x 10 hal.(císař, červená) Mi:144 a 2x 25 hal. (císař, modrá) M:147. Frankatura celkem 60 hal. Expediční razítko je s česko-německým textem, razítko č.1863 /85 PRAHA 1 * PRAG 1 / (c) s datem na můstku razítka 28.X.12 --, razítko je typu G 139. Na poště bylo používáno od r.1907. (Monografie díl 14, str. 59). T. WILCZEK, Karviná **********************************************************************************
Asi udělané mache zásilky se známkou SO./1920 poslané z pošty CIESZYN 1 do Prahy ( a ještě k tonu se zamilovaným textem).
Polské známky s přetiskem S.O. / 1920 byly zavedeny do poštovního provozu oficielně 15.IV.1920. I polská literatura uvádí, že je známé jejich použití na zásilkách i s dřívějším datem, jako příklad se uvádí zásilka s datem 23.III.1920. O platnosti polských známek píše naše Monografie Díl 5 na str.254, že tyto platily na polských poštách připojených po 20.8.1920 K ČSR do tohoto data! Byly to pošty: Bystřice ve Slezsku, Darkov, Dětmarovice, Fryštát ve Slezsku, Jablunkov ve Slezsku, Návsí, Německá Lutyně, Petrovice u Fryštátu, Skřečoň, Těšín 2 (dnes Český Těšín), Třinec a Vendryně. Na poštách polských (v Polsku) platily tyto známky do 10.9.1920. Dnešní ukázka nahoře je poslána do Prahy (Královské Vinohrady) z pošty CIESZYN 1 (pošta na polské straně hranice na náměstí v CIESZYNIE). Razítko je německo-polské TESCHEN 1 /
Syrena 252
- 23 CIESZYN 1 / 5d. Při zvětšení razítka je datum na můstku tohoto razítka -4.X.22 --. To již i polské známky s přetiskem S.O./1920 neplatily (jen do 10.9.1920). Jsou zde tyto dvě možnosti: 1) někdo to poslal opravdu dne -4.X.1922 se známkou 25 h. s přetiskem S.O./1920, která již poštovně neplatila ani v Polsku (ať úmyslně nebo omylem) a ušlo to pozornosti polské i československé pošty; 2) nebo bylo na poště Těšín 1 špatně nastaveno datum na můstku razítka, ale pak by tam nemohlo být ani datum měsíce (X-tedy říjen)!! Aby bylo nastaveno celé datum špatně (měsíc i rok), to není pravděpodobné! Zásilka je milostně laděná, snad proto, aby v případě úmyslu vyrobit něco „zajímavého“ to prošlo!!?? To se již dnes nevysvětlí! Za ukázku děkujeme Stanislavovi ŁUCZKOVI z Darkova **********************************************************************************
Další zásilka poštovních doprovodů POSTCONDUCTEUR IM ZUGE / BIELITZ-DZIEDITZ № 1318 z 11.10.1901.
Trať BIELITZ-DZIEDZITZ № 1318 není uvedena v práci Mgr.Manteryse „Pošta na Těšínském Slezsku do roku 1918“! Je tam uvedena jen trať SAYBUSCH – DZIEDZITZ (ŻYWIEC – DZIEDZICE), a to č.1319 (zásilka ze 7.11.1905) a č.1332, známá doba použití od 27.5.1890 do 26.9.1907. Další razítka z této trati jsou již razítka kruhová. O razítku pro opačný směr (dvouřádkovém) se autor ve zmíněné práci zmiňuje, ale neuvádí číslo (jen №…..). S dvouřádkovým razítkem SAYBUSCH – DZIEDZTZ № 1318 jsme již publikovali v Syreně dvě zásilky (Syrena č.177 str.42). Byla to zásilka poslaná do Slavkovic u Nového Města na Moravě z 5.9.1906 a zásilka poslaná do Vídně z 8.10.1892. Upozornili jsme tam také, že toto číslo (1318) v práci výše uvedené nenajdeme. Dnešní nález zásilky s tímto číslem, ale na trati BIELITZ-DZIEDZITZ №1318 dokazuje to, že vlak č.1318 existoval, a to na trati SAYBUSCH-DZIEDZITZ (Żywiec-Dziedzice - delší trať, která Bielskem rovněž projížděla), ale stejné číslo 1318 existovalo i na trati kratší – BIELITZ-DZIEDZITZ. Tato trať začínala v Bielsku a končila v Dziedzicích. Obě trati s číslem 1318 tedy v práci Mgr.Manteryse nenajdete, ale nálezy s otisky těchto razítek existují a tedy i existovaly v minulosti. Data razítek obou tratí se prolínají, a proto musely i být provozovány současně (8.10.1892 až 5.9.1906 a 11.10.1901). Naše zásilka nahoře má hezký otisk kulatého, příchozího razítka ve Vídni (WIEN 7/2 / 62 / BESTELLT / 11.10.01 / 7-8 N). Podle data na tomto razítku víme, kdy bylo razítko doprovodu vlaku na trati BIELITZ-DZIEDZITZ № 1318 použito. Ze samého dvouřádkového razítka se dobu použití nedá určit. Za ukázku děkujeme Mgr.ing. Karolowi MICZOWI. **********************************************************************************
Syrena 252
- 24 Tři varianty rakouského razítka KARVIN, typ E 76 z 90-tých let 19.století.
1
2
3
Razítko má číslo 970, bylo na poště v Karviné používáno od roku1882. Má průměr 24 mm a je typu E76 (Monografie Díl 13 str.350-351). Existuje ve 3 variantách, které se od sebe liší v drobnostech: 1) má písmena výšky 3,5 mm, jeho známá doba použití je z 26.2.1890; 2) má písmena výšky 4 mm, široké „W“ (5,5 mm), jeho známá doba použití je 19.7.1892; 3) má písmena výšky 4 mm, úzké „W“ (4 mm), jeho známá doba použití je 28.10.1895 až 15.9.1899.
Zásilka s expedičním razítkem pošty Karviná, typu E 76: razítko je jednokruhové, rakouské, jen německý text KARWIN s datem 15/9/99. Zásilka je poslána do Vídně, příchozí razítko ve Vídni: WIEN 17/2 / 108 / BESTELLT / 16.9.99 / 9.V. Expediční razítko pošty v Karviné je ve třetí variantě. Ukázka od Teodora WILCZKA z Karviné. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Známka Fi:č.376b červená, s přetisk pouze forma I. a II. na typu 1 a na typu II. Typ:
Typ 1 Typ 2
**
7500
Forma I. ʘ Na zásilce
600
2500
**
ʘ
1700 1400
Syrena 252
Forma II. Na zásilce
350 300
1600 1800
ceny ve złotych
- 25 Ceny jsou podle katalogu Fischer Díl. I. z roku 2015. Známka fi:č.376 vznikla přetiskem známky Fi.č.342. Byla zavedena do poštovního provozu 1.9.1945. Poštovní platnost známky skončila 15.4.1948. Přetisk byl proveden třemi formami o 100 kusech známek. Forma I. obsahovala 100 jednotlivých stereotypových odlitků. Formy II. a III. se skládaly z 10 stereotypů, každý obsahoval 2x5 přetisků. U formy I. tečka mezi číslicemi „1“ a „50“ se nachází ve 2/3 výšky číslic. U formy II. a III. u známkových řad 1, 2, 6 a 7 je ve výšce 2/3 číslic, u řad 3, 4, 5, 8, 9, a 10 je na úrovni horního okraje číslic. Přetisk byl proveden ve dvou skupinách. První byla provedena formou I. a II. koncem srpna a začátkem září 1945 v počtu 9,960.000 kusů. Druhá skupina byla provedena formami II. a III. od 4. do 26 října 1945 v počtu 10,534.200 kusů. Barva základní známky Fi:č.342A hnědočervená použitá pro přetisk je ve dvou odstínech: tmavý a méně se vyskytující světlý. Pro přetisk byly odtrhávány pravé a horní okraje archů známek za účelem stejného vkládání archů do přetiskového stroje. MEZI ARCHY ZNÁMKY Fi:č.342A (hnědočervenými) se dostal náhodou určitý počet archů známky Fi:č 342 (červené). Z tohoto pochází známka s přetiskem Fi:č.376 B (červená). Přetištěná formou I. nebo II. se takto dostala i do normálního poštovního oběhu. Výskyt je znám na originálních zásilkách z pošt Gdaňsk Koło, Kraków a Sosnowiec. Počet přetištěných, červených známek není přesně znám. Určitě počet ale nepřesáhl jen několik tisíc známek. Dnes je tato známka vyceněna na sumy, které uvádí tabulka na předcházející straně. U známky ** z formy 1 a typu 1. to dělá 7.500 zł. (to je něco přes 50.000 Kč).
Fi:375 typ I.
Fi:375 typ II.
Vlevo je přední a zadní strana známky Fi:č.376 b, přetištěná formou č.1., typ přetisku č.I, ze známkového pole 62. Známka má znaleckou značku znalce Lesława Schmutze. Znalec má oprávnění na zkoušení všech polských známek.! Za dnešní ukázky děkujeme kolegovi Mgr. ing. Karolovi MICZOWI. Je to jedna z nelevných polských rarit a její umístění do exponátu je jeho „vyšperkováním“! Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan Král. **********************************************************************************
Syrena 252
- 26 Zásilka se známkami SO/1920 poslaná z Karviné do Krnova 7.VI.20 -6.
Dopis se známkami Hradčany 25 hal. / fialová, (SO č.8) a 5 hal. / modrozelená, (SO č.3), expediční razítko pošty č. 970/5 KARWIN / KARWINA /c, typ G 134 s datem na můstku razítka -7.VI.20-6. Razítko je známo z používání od 16.12.1918 do 12.6.1920. Razítko má průměr 30 mm. Po r.1918 bylo používáno polskou i československou poštou. Bylo ještě s rozlišením „a“, „b“, „c“, „d“ a „e“. Tarif za dopis váhy do 20g byl ke dni expedice zásilky (7.6.1920) ve výši 30 hal. (od 15.3.1920 do 31.7.1920). Mgr.ing. Karol MICZA **********************************************************************************
Polský zábor české části Těšínského Slezska, pošta CIESZYN 2 *k* na výstřižku s datem 14 V 39 12. Pošta byla zabrána Polskem hned první den záboru (1.X.1938). V době záboru (1.10.1938 až 31.8.1939) používala pošta expediční razítka s rozlišením: *a*, *b*, *c*, *d*, *e*, *f*, *k*, *1*. Na ukázce vlevo je výstřižek se známkou Fi:č.294, 5gr. (Częstochowa, černě fialová). Toto rozlišení *k* se na zásilkách této pošty a z toho období nachází jen velice sporadicky. Většinou z prvních dnů záboru na ukázkách pořízených „z ochoty“. Zde je to ale datum pokročilé, až 14 V 39 12. Z výčtu rozlišení je vidět, že pošta CIESZYN 2 byla velkou poštou. Je to dnešní pošta v Českém Těšíně u vlakového nádraží. V řadě rozlišení je vidět, že schází rozlišení *g*, *h*, *i*, *j*. Tato byla na některých jiných poštách z té doby, většinou se našla na jiných dokumentech pošty, ne na poštovních zásilkách. I zde je to možné. Tato razítka byla většinou u poštovních přepážek, které sloužily k jinému účelu než jen k přijímání zásilek. Často se tato razítka našla například na zpětných potvrzeních odběru (pošta Frysztat *i*, pošta Bogumin 2 *g*, *h*). Setkáme se s nimi mnohdy nečekaně a ná-
Syrena 252
- 27 hodně. Proto i u této pošty to je možné. Z pošty CIESZYN 2 existuje i razítko CIESZYN 2 * 1 * s datem na můstku -2.X.38.14, které bylo používáno mimořádně jen s tímto datem. Je tzv. „československého“ typu, jak jsme je označili. Razítko je gumové, dvoukruhové, s můstkem a pevným datem. Známé otisky jsou v barvách: černá, fialová nebo červená.
Zásilka dokonce prošlá poštou a doručená do Bielska. Adresa byla napsána tužkou, a proto ji někdo později vygumoval. Zůstaly po ní jen stopy pod propagačními razítky a pod razítkem expedičním (jinak by se gumováním poškodily). Podle zadní strany je vidět, že nadšenec, který zásilku poslal, byl opravdu „polský vlastenec“ (nebo své vlastenectví předběhl o 11. měsíců?? Snad již tehdy oslavoval
Syrena 252
- 28 to, co po těch 11. měsících přijde?). Na zásilce jsou otisky propagačních razítek k obsazení Těšínska, která se na zásilky v té době otiskovala. Na zadní straně zásilky je vidět vlastnická značka zásilky známého polského filatelisty z Bielska L.Barana.
Jiná ukázka s otisky dvoukruhového, gumového razítka v barvě fialové a červené. Ukázka je suvenýrového charakteru, jsou na ní i otisky propagačních razítek, která se v té době na zásilky z Těšínska otiskovala. Dole vlevo na okraji je opět otisk vlastnické značky L.Baran. Pro „upomínku na onu dobu“ byla použita původně československá dopisnice. Polská pošta to z propagačních důvodů tolerovala, přesto československé známky a celiny neměly po vstupu Polska na Zaolzie výplatní platnost. Za ukázku s otisky razítka CIESZYN 2 *k* děkujeme kolegovi Mgr.ing. Karolowi MICZOWI. **********************************************************************************
Dopis poslaný z Breslau (Wrocław-Vratislav) do Bohumína 26.11.1870.
Syrena 252
- 29 Na předcházející straně dole je dopis poslaný z BRESLAU (dnes WROCŁAW-Vratislav) do Bohumína (tehdy ODERBERG). Na zadní straně je zálepka odesilatele (světle šedá): SIGILLUM CANCELLARIAE EPISCOPALIS SECRETAE. Na přední straně zásilky je expediční razítko, dvoukruhové BRESLAU s datem razítka uprostřed 26/11/70 a ozdobným motivem dole v mezikruží. Razítko má průměr 23 mm. Zálepka odesilatele na zadní straně zásilky má průměr 26 mm. V době expedice zásilky byl v Prusku v provozu Severoněmecký poštovní svaz (od 1.1.1868 do 11.5.1871). Oficielní valutou byl 1 tolar = 30 grošů = 12 stříbrných feniků. Jedná se v našem případě o zahraniční zásilku (z Pruska do Rakousko-Uherska). Poplatek za zásilku je vyznačen na přední straně zásilky ve výši 10 gr., což je na zásilce vyznačeno hnědočervenou pastelkou. Porto 10 gr. platil odesilatel. Na zadní straně zásilky (reprodukce výseče vlevo) je otištěno příchozí razítko pošty ODERBERG s datem 27/11. Datum v razítku je bez udání roku. Razítko je typu G 28 (viz Monografie díl 13, str.530, číslo razítka 1688/1) a na poště Bohumín město bylo v používání od otevření pošty (1.10.1847). Razítko je dvoukruhové, s datem bez uvedení roku uprostřed (jen den a měsíc). Ve spodní části mezikruží razítka je ozdobný motiv. Mgr.Manterys uvádí jemu známé použití razítka od 1.10.1847 do 6.4.1860. Podle naší dnešní ukázky bude třeba opravit poslední známou dobu použití razítka na 27.11.1870, tedy více jak o 10 let později!! Za ukázku děkujeme Stanislavovi ŁUCZKOWI z Darkova **********************************************************************************
Doporučená zásilka na rakouské dopisnici s přetiskem POCZTA / ♦ / POLSKA / hřeben / 15 h. poslané z Petrovic u Fryštátu z 22 / 7 / 19.
Zásilkou je rakouská dopisnice s natištěnou známkou 8 hal. Císař Karel s přetiskem nové nominální hodnoty 15 / 8 h. (Cp 14) POCZTA ♦ POLSKA + hřeben + 15h. Zásilka je poslána na poštu Hrnčiarské Zálužany u Rimavské Soboty na Slovensku. R-nálepka rakouská, žlutý papír, potisk černý, pošta R/Petrowitz / bei Freistadt / № 82. Expediční razítko pošty Petrovice u Fryštátu. Razítko je
Syrena 252
- 30 rakouské, dvoukruhové, text německo-polský: PETROWITZ BEI FREISTADT / PIETROWICE s datem 22/2/ VII-XII /19. Dne 22.2.1919 byly Petrovice za Šnejdárkova tažení ještě obsazeny československou armádou. Československá vojska vyklidila Petrovice až 25.2.1919, kdy se stáhla na novou demarkační linii a Petrovice byly vráceny Polsku. Dne 10.8.1920 byly zase zpět pod československou správou. Razítko má podle Monografie Díl 14, str.19 číslo 1764/4 a je typu G 112. Pošta v Petrovicích musela být toho 22.2.1919 ještě pod československou správou. Proč potom na ofrankování zásilky použila polské, ne československé známky? Expediční razítko má vnější průměr 28 mm a podle Mgr.Manteryse bylo na poště používáno od r.1897 do 15.8.1920. Razítko bylo tedy po r.1918 používáno jak polskou, tak i československou poštou. Zásilka je do tarifu dofrankována polskými známkami: 4 x 3 hal. Fi:č.73 B (červenohnědá), 1x 2.50K Fi:č.83 B (hnědě fialová). Známky byly vydány 27.I.1919. Platnost známek skončila 15.2.1920, aby 29.9.1920 byly znovu zavedeny do poštovního provozu, a aby následně jejich platnost skončila definitivně 5.6.1922. To už byly Petrovice od 15.8.1920 znovu pod československou zprávou. Frankatura celkem je tedy 12 hal. + 2.50 K + 15 hal.(dopisnice) = celkem 2,77 hal. Podle jakého tarifu to pošta počítala? Polský tarif za dopisnici poslanou doporučeně do zahraničí byl od 1.10.1919 do 14.4.1920, 70 hal. (20 h + 50 h příplatek DOPORUČENĚ). Podle československého tarifu to bylo k datu expedice zásilky 35 hal. (10h + 25h= 35 h od 28.10.1918 do 14.5.1919). Když byla pošta 22.2.1919 pod československou správou, byla to vnitrostátní nebo zahraniční zásilka?). Ať to bylo tak, či onak, zásilka na naší ukázce je přeplacena! Dopisnice Cp 14 s přetiskem byla poštovně platná do jejího vyčerpání. Dopisnice s přetiskem byla platná od ledna –února 1919. Mgr.ing. Karol MICZA **********************************************************************************
Polská poštovna Cisownica
Cisownica leží na jih mezi městy GOLESZÓW a USTROŇ. Poštovna zde byla založena 1.12.1909. Z období Rakouska známe zatím jen jedno razítko, německo-polské*ZIESLOWITZ / CISOWNICA*. Razítko má rozměr 34 x 14 mm. Jeho otisky jsou známy v barvě fialové. Oldřich Tovačovský ve své práci o Historii poštoven na TĚŠÍNSKU uvádí jemu známý výskyt razítka poštovny na zpátečním recepisu s datem 8.3. 1910.
Syrena 252
- 31 Naše dnešní zásilka s expedičním razítkem OTYNIA *b* s nám známým nejstarším razítkem poštovny je na předcházející straně. Expediční razítko je razítkem německého typu, datum na můstku razítka zásilky je z 13.X.10. Zásilka je poslána do Cisownice, poslední pošta USTROŃ. Pošta Ustroń byla Vpú poštovny. Razítko poštovny je zde jako příchozí. Frankatura je správná, známka císař František Josef I., 5 hal. (zelená), Mi:č142.
Zcela nahoře je zásilka poslaná z WISŁY do CISOWNICE. Expediční razítko je polsko-německé WISŁA / WEICHSEL /a s datem na můstku razítka -7.XI.11--. Razítko má vnější průměr 32 mm. Známe je z použití na poště z období od 8.9.1907 do 25.11.1918. Po roce 1918 používala razítko jen polská pošta. Otisk razítka poštovny je modrošedý. Níže je zásilka (propagační dopisnice na hodinky továrny v BRŰX). Zásilka je poslaná z GOLESZOWA do CISOWNICE. Expediční razítko je jednokruhové (průměr 27 mm), německo-polské GOLESCHAU / GOLESZÓW s datem 11/6/12. Známá doba použití razítka na poště je od 4.3.1887 do 4.12.1915. Otisk razítka poštovny je světle fialový.
Syrena 252
- 32 Zásilka na této straně nahoře je poslána na pohlednici z Krakova do Cisownice. Expediční razítko v Krakově je málo čitelné, ale v textu je informace o místě a čase, kdy byla zásilka psána (Kraków 27/ 10 1912). Razítko poštovny v Cisownici je s otiskem ve světle červenofialové barvě. Frankatura 5 hal. (zelená) císař F.J.I.
Zásilka dole je zásilkou polní pošty. Útvarové razítko K.u.k.Reservespital in Teschen. Cenzura je útvarová „Zensuriert / K.u.k.Reservespital“. Zásilka je poslána do Cisownice. Razítko poštovny je zde jako příchozí, otisk šedočerný. Expediční razítko je rakouské, text německo-polský TESCHEN 1 / CIESZYN 1 /3a s datem na můstku razítka 20.XII.14 -- . Datum 20/XII 1914 je i v textu sdělení. Razítko má průměr 30 mm. Jeho známá doba používání je od 13.4.1907 do 5.11.1916. Pošta Těšín 1 je dnes na polské straně v Cieszynie na náměstí. Na následující straně nahoře je zásilka poslaná do Cisownice z Ustronie. Expediční razítko je rakouské, text německo-polský USTRON * USTROŃ /b s datem na můstku razítka 21.XII.11 XII --. Razít-
Syrena 252
- 33 ko má vnější průměr 30 mm. Známá doba používání razítka je od 21.12.1911 do 18.2.1918. Zásilka má vlevo od expedičního razítka přes sebe dva otisky razítka poštovny velice slabě viditelné. Otisk razítek poštovny je ve světle červenofialové barvě. Zásilka je datována i v textu: 20/12. 1911.
Zásilka výše je poslaná z Cisownice do Mauthausenu do Rakouska. Razítko poštovny je zde jako expediční. Jedná se o rakouskou dopisnici s natištěnou známkou 5 hal. (zelená), císař František Josef I. Zásilka má otisk razítka Vpú v Ustroniu, razítko je rakouské, dvoukruhové, německo-polský text: USTRON / USTROЍ/ a (písmeno Ń je zrcadlově). Datum na můstku razítka je 17.XII.15 XII--. Přes razítko poštovny (otisk fialový) je otištěno fialové razítko vojenské cenzury v Těšíně WEITERLEITEN (otisk fialový). Zásilka je dopisnicí poslanou na adresu polní pošty. Na následující straně nahoře je korespondenční lístek polní pošty. Útvarové razítko je 3-řádkové, ale na zásilku je slabě otištěno a je nečitelné. Expediční razítko je od Etapní pošty v Kielcích: „K.u.k.
Syrena 252
- 34 ETAPPENPOSTAMT / KIELCE / d s datem na můstku razítka -3 IX 17. Zásilka je poslána z EPA KIELCE do Cisownice. Razítko EPA KIELCE bylo s rozlišením „a“ (dvě verse), „b“, „c“, „d“, „f“ a „g“. Etapní polní pošta v KIELCÍCH byla civilnímu obyvatelstvu zpřístupněna od 23.8.1915. Jelikož se jedná o zásilku polní pošty, není vylepena známkami.
Proti údajům Oldřicha Tovačovského je na dnešních ukázkách i jiná barva otisku razítka poštovny než světle fialově červená. Je vidět, že razítko poštovny bylo používáno nejen v r.1909-1910, jak to uváděl pan Tovačovský. Ukázky existují nejen na zpětných potvrzeních odběrů. Za dnešní ukázky děkujeme kolegům: Krzysztofowi PIWKOWI, Kazkovi WENGLORZOWI a Mgr.ing. Karolovi MICZOWI. Naše dnešní ukázky dokazují, že původní, rakouské, německo-polské razítko bylo i ještě v původním stavu používáno od 8.3 1910 do 3.IX.1917!! Máme důkaz také o tom, že poštovna CISOWNICA existovala a pracovala ještě i prosinci 1928. Razítko poštovny mělo v prosinci 1928 již
Syrena 252
- 35 jen polský text. Bylo dvouřádkové, obdélníkové: Pośrednictvo pocztowe / CISOWNICA (Ustroń). Nalepená známka na ukázce je nominální hodnoty 15gr. (Fi:č.210). Známka byla vydána 5.5.1925. Poštovní platnost pozbyla od 1.5.1933. Razítko poštovny má otisk v barvě černé a jeho rozměr je 42 x 14 mm. Za tuto ukázku s razítkem poštovny z r.1928 děkujeme Mgr.ing. Karolowi MICZOWI. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Vlaková pošta KATOWITZ-ZWARDOŃ / BAHNPOST /ZUG 2516 22. 09. 1944.
Zásilka je adresována do GOLESZOWA. Německá dopisnice s natištěnou známkou 6 fen. V levém dolním rohu dopisnice je propagační, dobový nápis (volný překlad):“Po leteckých náletech / žádné soukromé telefonní rozhovory! Ohrožuješ důležité služební rozhovory o náletech“. Podobných i jiných upozornění bylo v té době u vydávaných dopisnic vícero! V minulosti jsme již některé zveřejnili. Razítko vlakové pošty, text v elipsovitém oválu: KATOWITZ-ZWARDON /BAHNPOST / ZUG 2516 (nebo 2518?-nečitelné) s datem expedice 22.09.1944. Zwardoń leží u samé hranice polsko-slovenské (severně nad Žilinou). Mgr.ing. Karol MICZA **********************************************************************************
Polský zábor české části Těšínského Slezska, předplatné na časopis, razítko pošty Rychvald, ze dne 27 VII 39 14. Za zaplacení poplatku-předplatné za časopis, musel předplatitel poště službu nahradit. Poplatek byl 5gr. Na formuláři pro předplatné nalepila pošta známku 5gr. (Fi: č.310, vydání z 11.11.1938, pomerančová). Známka na potvrzení byla orazítkovaná expedičním razítkem pošty, kde bylo předplatné uhrazeno, to je RYCHWAŁD
Syrena 252
- 36 ŚLĄSKI *a* s datem na můstku razítka 27 VII 39 14. Potvrzení s tímto razítkem bylo nabízeno v aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně 11.8.2016. Nabídka byla jako los č.828, vyvolávací cena 300 Kč. Položka byla prodána za 650 Kč. Pošta v Rychvaldě byla zabrána Polskem poslední den záboru 11.10.1938. Pošta používala jen dvě expediční razítka, a to RYCHWAŁD ŚLĄSKI *a* a *b*. Zásilka poslaná R + Exprés do Moravské Ostravy byla publikována v Syreně č.200 na str.14-15. Tato zásilka byla s expedičním razítkem pošty s rozlišením *a*, datum expedice zásilky -3 II 39. V té době nepoužívala polská pošta R-nálepky, ale jen R-razítka. Za ukázku na předcházející straně dole děkujeme Andrzejowi LISZTWANOWI. **********************************************************************************
Lístek polní pošty poslaný původně do Břeclavi na Moravě a přesměrovaný na Vídeň s útvarovým razítkem třířádkovým „Eisenbahn-Sich /Abt – Kommando Tunnel Mosty“.
Třířádkové, útvarové razítko vojenské jednotky, která měla za úkol střežení důležitého tunelu v Jablunkově (formát 33 x 12 mm), otisk světle fialový. Zásilka byla původně adresována do Břeclavi na Moravě (Lundenburg), ale tam byla asi nedoručitelná, a proto byla přesměrována na Ministerstvo války do Vídně. Expediční razítko je od pošty JABLUNKAU i. SCHL. / JABŁONKÓW w SZL. datum na můstku razítka je 13 I. 15. Razítko bylo na poště v Jablunkově používáno od 16.4.1904 do r.1920. Postupně razítko používaly pošty: rakouská, polská a nakonec i československá. Stanisław LUCZEK, Karviná-Darkov **********************************************************************************
Zásilka poslaná letecky z výstavy v Poznani 30.6.1929 do Dašice v Čechách Zásilka byla poslána z Poznaně z výstavy (Všeobecná, celostátní,květenzáří 1929). Zásilka s adresní částí je na následující straně nahoře. Zásilka byla dopravena z Poznaně do Varšavy, odkud byla letecky poslána do Prahy. Expediční razítko z Varšavy bylo otištěno za obrazovou stranu pohlednice, která byla použita pro zásilku. Razítko, dvoukruhové s textem: WARSZAWA 19 PORT LOTNICZY / b s datem na můstku razítka -1 VII 1929, které je otištěno na obrazové části pohlednice je na reprodukci vlevo. Zásilka je poslána do Dašice v Čechách. Tato leží na východ od Pardubic jižně od spojnice Pardubice-Holice. Vnější průměr
Syrena 252
- 37 varšavského razítka je 28 mm. Nálepka Všeobecné, celostátní výstavy POZNAŃ, květen-září 1929 je na adresní straně pohlednice vlevo dole. Vpravo od ní je modrá, letecká nálepka PAR AVION / LOTNICZA. Letecká nálepka je operforovaná. Na zásilce je nalepeno celkem 6 známek z letecké série vydané 27.8.1925. Jsou to známky nominálních hodnot 1, 2, 3, 5, 10 a 30 gr. Celkem 51 gr. Tarif za pohlednici do Československa (snížený) byl ke dni expedice zásilky 25 gr. (od 1.4.1929 do 30.6.1931). Letecký příplatek byl ve výši jednoho násobku obyčejného poštovného (také 25 gr.). Letecký příplatek pro Evropu od 1.4.1928 do 17.5.1930. Viz tabulka „Polských poštovních tarifů 1918-1939“, vydání v Poznani r.2003, autor Marek ZBIERSKI, tabulka č.25.3. str.220. Tarif za zásilku byl celkem 50gr. Zásilka je tedy o 1 gosz přeplacena.
Expediční razítka POZNAŃ / WYSTAWA k s datem na můstku razítka 30.6.29. 5-6 °. Dole uprostřed je příchozí razítko na letišti v Praze s textem: PRAHA-LETIŠTĚ * Č.S.P.* s datem na můstku razítka 2-. VII 29-11. Razítko má vnější průměr 31 mm. Dále k adresátovi zásilky byla tato dopravena již pozemní cestou poštou. Za ukázku děkujeme Teodorovi WILCZKOWI z Karviné **********************************************************************************
Nejstarší razítko pošty Těšín, elipsovité, rozměr 30 x 10 mm, nápis TESCHEN s ozdobami uvnitř, nahoře i dole. Monografie Díl 14 na straně 212 vede toto razítko pod číslem 2174/1. Typ razítka je C 74. Razítko bylo na tehdejší poštu zavedeno Nařízením dozorčího poštovního orgánu ze dne 28.12.1812. Na poště TESCHEN je známo s použitím z roku 1818. Jedná se o úřední zásilku poslanou do Vídně, proto není na ní vyznačeno PORTO. Číslo „14“, které je na dopise ručně vyznačeno hnědou pastelkou označuje asi váhu zásilky v lotech, nebo částka kterou, zaplatí adresát?
Syrena 252
- 38 Jelikož na dopise (skládačka) není vyznačeno žádné datum expedice zásilky, toto se dá zjistit jen z obsahu sdělení uvnitř dopisu. Hlavička dopisu je níže. Je vidět, že dopis byl psán 5. října 1824 (5.oktober 824). Konzultace Mgr.ing. Karol MICZA. Pro Syrenu zapůjčil Stanislav ŁUCZEK, Karviná-Darkov
**********************************************************************************
V Syreně dosud nepublikované okresní razítko pošty WISŁA XI/187.
V Syreně jsme dosud nepublikovali okresní razítko pošty WISŁA XI/187. Nahoře je otištěno na poštovní poukázce (složence) na 10 korun a 90 hal. poslaných z Wisły do BÄRN na Moravě (Moravský Beroun). Wisła leží na východ od Třince a Jablunkova na polské straně státní hranice s Českou republikou. Na přední straně poštovní poukázky (text jen německý) jsou otisky expedičního razítka: dvoukruhové, polsko-německé WISŁA * WEICHSEL / a s datem na můstku razítka 23.XII.
Syrena 252
- 39 18 - -. Razítko má vnější průměr 32 mm. Je to rakouské razítko a po r.1918 je ještě používala i polská pošta. Magr.Manterys uvádí jemu známé použití razítka od 8.9.1907 do 25.11.1918. Podle naší ukázky je třeba posunout dobu používání razítka poštou o skoro měsíc na 23.12.1918. Na úhradu Porta za poslání peněz jsou na přední straně poštovní poukázky vylepeny dvě ještě rakouské, poštovní známky. Ty byly do 20.I.1919 používány polskou poštou jako předběžné, polské známky. V našem případě se jedná o známku 20 hal.císař Karel Mi.č.222 (zelená), vydání z října 1917 až května 1918) a známku 50 hal „císařská koruna“ Mi:č.195 (tmavozelená), vydání z 26.září 19161.října 1918. Frankatura celkem 70 hal.
Na zadní straně poštovní poukázky jsou dva otisky razítka pošty v místě bydliště adresáta. Dole je to razítko příchozí, velice slabý otisk BÄRN / *a* s datem 26.XII.18—6 a nahoře otisk téhož razítka pošty s datem 27.XII.18 –6 o vyřízení doručení obnosu po převzetí posílané částky adresátem. Za ukázku děkujeme Mgr.ing.Karolowi MICZOWI **********************************************************************************
Dva odlišné způsoby perforace aršíků „QUO VADIS“, vydání 1.9.2001. Originální snímky z filmu Jerzego Kawalerowicza vydané v aršíkové podobě o šesti známkách v soutisku na jednom aršíku. Tisk byl proveden vícebarevným ofsetem PWPW, S. A. na fluorescenčním papíru. Formát známek je 43 x 31,25 mm, formát aršíku ± 179x138 mm. Náklad je 1,55 mil. kusů aršíků. Známky navrhl Janusz Wysocki. Perforace známek je hřebenová ZHř. 11 ½. Existují kombinace známek (tři svislé dvojice, čtyři vodorovné dvojice, dvě vodorovné trojice, dvě čtveřice a jedna šestice známek). Částečná hřebenová perforace aršíků postupovala vzhledem k poloze aršíku zleva doprava. Existují tak aršíky, které mají levý okraj properforovaný od známek až po okraj aršíku (viz reprodukce na následující straně nahoře) a aršíky, které nemají levý okraj properforovaný vůbec (viz reprodukce na následující straně dole). O této odlišnosti perforace katalogy dlouho neinformovaly vůbec, informace je již ale i v posledním katalogu Fischer Díl I., ale bez ocenění aršíků té, které varianty perforace.
Syrena 252
- 40 -
Syrena 252
- 41 Syrena o tomto dvojím způsobu perforace levé strany aršíku informovala již v č.140 na str.2 a 3. Informaci jsme měli tehdy od jednoho dobrého kolegy z Polska. Ten to zjistil, když mu na poště dovolili si prohlédnout balíček s aršíky. Na pošty byly tyto dodávány ve 100 kusovém balení. V jim prohlížené stovce aršíků bez levé perforace jich nebylo ani deset. Ve více jak 90% to byly jen ty, co měly zcela properforovaný levý i pravý okraj aršíku. Uplynulo již více jak 15 let od vydání aršíku a zatím je v katalogu Fischer jen strohá poznámka o šesti slovech! I v katalogu je zobrazen jen ten, co má properforovány zcela oba okraje (levý i pravý). Ing.Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Tak kolik jich vlastně ve skutečnosti bylo? FDC Blok 83 II!
30.XII.1985 vydali v Polsku dva aršíky u příležitosti 300.výročí narození Johana Sebastiana Bacha, První pod katal. číslem Fi: Blok 83I bez nápisu v dolní části aršíku pod známkou (náklad 1,297.000 kusů aršíků) a druhý pod katal.č. Fi: Blok 83II s černým nápisem v dolní části aršíku pod známkou: „300 rocznica urodzin Jana Sebastiana Bacha“. Blok 83 II byl vydán v nákladu 330.000 kusů. K první verzi vydání byla vydána i FDC. O tom, že byla vydána FDC i s druhou verzí se zpočátku nikde nepsalo. Informace o vydání FDC i s druhou verzí se objevily v katalogu o hodně později. Dnes katalog Fischer Díl I. z roku 2015 uvádí, že s druhou verzí bylo vydáno 1000 kusů aršíků. Zároveň katalog oceňuje tuto FDC s dodatečným nápisem na 120 zł. (kolem 800 Kč). Publikace „Specializovaná příručka polských poštovních známek 1944-1999“ autorů Adam KielbasaSchoeni a Stanisław Fołta z r.2002 na str, 714 uvádí: FDC II = náklad 300 kusů byl proveden jako luxusní ministerské vydání. Rozdávalo se jako památka ministerstva delegátům na XIV.Sjezdu PZF v roce 1986 v Poznani. O FDC psali: Henryk Białek.Co dále s FDC? Filatelista 1999 č.6 na str.265266 a Jan Rybak. Nekatalogovaná obálka prvního dne oběhu (Fi) 83II. Filatelistyka 1995, č.8, str.409. Tak komu teď věřit, když rozdíl ve vydání je přes 300% (??!!) Ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
„ESEJE“ Zkušební otisky známky –Připomenutí tábora smrti v Majdanku. 29.4.1946 vydali v Polsku známku nominální hodnoty 3+5 zł., Fi:č.403 (tmavozelená). Papír bílý, střední (x) nebo drsný, hrubý (y). perforace řádková, Zř.10 ¾. Tisk byl proveden jednosektorovými válci v PA o 50 kusech známek (10x5). Příplatek byl na účely Společnosti péče o tábor v Majdanku.
Syrena 252
- 42 Tisk byl proveden rotačním hlubotiskem Národní tiskárny v Krakově. Návrh J.Wilczyk. Formát kresby známky 25 x 34,8 mm. Lep známky je žlutý nebo bezbarvý. Náklad známky byl 218.000 kusů. Platnost známky skončila 30.6.1946. Perforace je dost nepořádně provedena a nevýrazná. V roce 1949 byly v PWPW zhotoveny zkušební otisky návrhů, které nebyly v letech 1945-1949 realizovány. Dodnes jsou známy ve čtyřech různých barvách: šedočervené, tmavě hnědě fialové, černě olivové a modré. Není vyloučeno, že existují otisky i v jiných barvách. Zkušební otisk obsahoval celkem 12 různých známek neperforovaných, provedených podle nepřijatých návrhů. Zkušební otisky byly provedeny na papíru středním, šedobílém, lep je nažloutlý nebo šedě bílý. Otisk obsahuje 12 otisků nepřijatých návrhů známek. Naše ukázka je v barvě šedočervené: -Es I □ 6 + 4 zł. -Es II □ 1,50 + 3,50 zł.
Es I + Es II Za ukázky Esejí děkujeme Adamovi Kiełbasa-Schoeni, vpravo je přijatý a vytištěný návrh Fi:č.403. **********************************************************************************
Vydání ke 40.výročí Varšavského povstání, nominální hodnota 5 zł., tisková vada 47. známkového pole PA. Známka Fi:2783 B1, Známka nominální hodnoty 5 zł. je ze 4-známkové série vydané u příležitosti 40.výročí vzniku Varšavského povstání. Papír známky je bílý, střední, hladký, křídovaný. Perforace je hřebenová ZHř. 11: 11 ½. Známky byly tištěny jednosektorovými válci v přepážkových arších po 50 kusů známek (5x10). Známky navrhl W.Freudenreich. Formát známky je 39,5x31,25 mm. Tisková vada se nachází na 47. známkovém poli PA, (ve slově Powstania je místo „s“ číslice „6“). Náklad známky 5 zł. byl 8,555.000 kusů. Platnost známky skončila 31.12.1994. Katalog Fischer Díl I. z roku 2015 oceňuje tuto známku: ** na 25 zł. a ʘ na 8 zł. Ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Zásilka poslaná z PSCZYNY (PLESS) v tehdejším Prusku, Horní Slezsko, do KOBIELITZ (leží asi 7 km na severozápad od Pszczyny směrem na Żory) z 10.3.1869. Expediční razítko na zásilce je obdélníkové s 3-řádkovým textem: PLESS / IN OBERSCHLESIEN / 10 3 69 * 4-6 N“ (PSZCZYNA / v Horním Slezsku / 10.3.1869 * 4-6 hodin odpoledne-časový údaj). Kobielice je vesnice u Pszczyny. Frankatura zásilky je známkou nominální hodnoty ½ groše, vydání
Syrena 252
- 43 z 1. ledna 1868, katal.č.Mi:3 (Norddeutscher Postbezirk). Tarif byl za obyčejnou místní zásilku do 15gramů 1 groš (od 1.1.1868). Možná, že zbytek frankatury ( ½ groše), který schází je nalepen na zadní straně zásilky. Máme k dispozici jen přední stranu zásilky.
Zásilka je poslána z PSZCZYNY do BIAŁEJ (dnes Bielsko-Biała). Tehdy byla Pszczyna v Prusku a Biała v Galicii, tedy v Rakousko-Uhersku. Jedná se zde proto o zahraniční zásilku. Na dopise je nalepena známka za 2 groše, vydání z 1.1.1868, katal.č. Mi:5 ( Norddeutscher Postbezirk). Na známce je otištěno expediční razítko pošty PLESS / IN OBERSCHLESIEN s datem 10 5 70 * 5-6 N –časový údaj v 5-6 hodin odpoledne. Podle tarifu z 1.1.1868. Váha dopisu i s přílohou byla 2 loty, což je vyznačeno na zásilce červenou pastelkou. Tarif činil 2 groše při váze 15-250g. Expediční razítko pošty v Pszczynie je stejného typu jako u předcházející zásilky. I zásilka na následující straně nahoře je poslána z Pruska (pošta v Pszczynie) do Rakousko-Uherska do Brna na Moravě. Správně mělo být místo určení BRŰN a ne BERN. Ono ještě dnes si někteří v Polsku pletou Brno s Bern ve Švýcarsku. Zásilka je poslána na dopisnici německé, říšské pošty s natištěnou známkou nominální hodnoty 5 Pfg. (fialová) podle vzoru známky, vydání z 1. ledna 1879 (Deutsches Reich). Podle platného tarifu z 1.1.1875 je tarif za dopisnici do zahraničí ve výši 5 Pfge. Pruské tarify do dnešní Syreny jsou podle údajů od Mgr.ing. Karola MICZE. Natištěná známka je na dopisnici orazítkovaná razítkem pošty v Pszczynie: PLESS / IN OBERSCHLESIEN / s datem 23 7 76 * 2-3 N.
Syrena 252
- 44 Za dnešní ukázky zásilek s razítky pošty Pszczyna ze 70.let 19.století děkujeme kolegovi Antoni LEWANDOWSKIEMU. Srdečně jej i touto cestou zdravíme. Poslal nám celou řadu zajímavých zásilek z tehdejšího ještě Pruska.
**********************************************************************************
Zálepka městské pošty „SOSNOWIEC“, vydání z 24.VII.1916. Vydání na papíru bílém, středním. Perforace je řádková o rozměru Zř. 11 ½. Tisk v přepážkových arších po 42 kusů známek (6x7). Náklad je 23.100 kusů. Platnost do 7.8.1916, tedy velice krátce. Existují známky neperforované i se zdvojenou nebo ztrojenou perforací. ********************************************************************************** Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve složení: ing. Jiří Jan KRÁL, Jaroslav TEREŠKO, ing. Ladislav ONDRUŠKA, Teodor WILCZEK, Ota ŠRUBAŘ, Josef JENDŘIŠÁK, Mgr. Stanislav FOŁTA, Mgr.ing. Karol MICZA, MUDr. Adrian JUNGA, Kazimierz WENGLORZ, ing. Petr MAZOCH a Stanislav ŁUCZEK. Zpracování na počítači Jaroslav TEREŠKO a ing. Jiří Jan KRÁL. Novou obálku pro Syrenu, používanou od č.154, navrhl Mgr.Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŠKO a ing.Jiří Jan KRÁL. Zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a dokončeno 22.června 2016. Zpravodaj je plně hrazen z prostředků členů Klubu polské známky. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 252. Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, že toto číslo spatřilo světlo světa. Syrena se již od č.224 pro všechny netiskne, ale rozesílá se jen pomocí internetu. Syrena je i na stránkách internetu pod adresou www.zgpzf.pl + klik na okénko BIBLIOTEKA + klik v novém okénku uprostřed BIBLIOTEKA-Syrena-nómery archiwalne. Na internetu je Syrena díky Mgr. Henrykowi MONKOSOWI, předsedovi Polského svazu filatelistů a Wojciechowi NOWIŃSKIEMU, který čísla Syreny na stránky PZF umisťuje. Pro případné zájemce o výtisk Syreny od č.224 můžeme i toto dnes již zajistit, ale cena za číslo je dvojnásobná proti tomu, co jsme platili do č.223 (dnes 72 Kč + poštovné). Požadavek na tisk Syreny nahlaste na předsedu Klubu polské známky. Vyřízení tisku Syren ale trochu trvá, proto od těch, kteří o něj mají zájem, to vyžaduje trpělivost a toleranci. Za zajištění realizace tisku děkujeme kolegovi Jurkovi LEHMANNOWI.
Syrena 252