Reklama v Kraji již od 10 Kč/cm2 (bez DPH) Tel.: 774 822 213 Číslo 31/Ročník 27
17/8/2016
www.sedlcansky-kraj.cz
Cena 15 Kč
E-mail:
[email protected]
Druh klientky brutálně napadl ředitele azylového domu pro matky s dětmi S E D LČ A N Y V j e d n o m
z předchozích čísel jsme přinesli zprávu o mladé mamince s kočárkem, která v ulicích města žádala o zakoupení jídla, protože má hlad. Jen o několik dní později ale vyšlo najevo, že pokud by dodržovala řád sedlčanského azylového domu, mohla zde bez problémů pobývat stejně jako ostatní klientky. Bohužel se občas najde některá z maminek, Ředitel sedlčanského azylového domu Stanislav Zápotocký
Pokračování na straně 2
Uplynulý víkend patřil v Sedlci-Prčici pouti. Více čtěte na straně 8.
Záběry letní pohody nejen na Sedlčansku mají šanci získat hodnotné ceny
O novinky v sedlčanské nemocnici se podělil její ředitel Roman Vanžura
SEDLČANY Toulava je název
Jak jsou pacienti spokojeni s péčí v nemocnici a jak řešíte stížnosti? Pacienti jsou podle mých informací s péčí spokojeni, za celý rok se objeví jedna až dvě stížnosti, zato pochval bývá až pětkrát více. Za poslední období si vzpomínám pouze na jednu stížnost, kterou jsme považovali za oprávněnou. Jednalo se o administrativní nedopatření, kdy sestra odmítla ošetření pacientce, která se objednala k lékaři, ale v objednací knize záznam chyběl. Záležitost jsme vyřešili ke spokojenosti stěžovatelky a jako kompenzaci jsme jí zajistili bezplatný dovoz k ošetření. Nemocnice se už delší dobu potýká s nedostat-
turistické oblasti zahrnující část Jihočeského a Středočeského kraje, tedy i Sedlčansko. Obecně prospěšná společnost, která se pod tímto názvem prezentuje a jejíž centrum se nachází v Táboře, usiluje o propagaci a podporu turismu v tomto širším regionu. Sedlčansko zastupují ve správních orgánech společnosti Štěpánka Barešová a Jaroslav Krejčí. Mapky tras pro cyklisty i pro pěší a průvodce po zajímavostech regionu Toulava včetně informací o možnostech ubytování a stravování v papírové podobě lze najít ve všech infocentrech, Toulava má i své webové stránky. Na příští
sezonu budou turistům k dispozici brožury s tipy na výlety nebo mobilní aplikace průvodců. „Pro oblast Sedlčanska se připravují letáky s mapkami čtyř cyklistických tras včetně popisu turisticky zajímavých míst a seznamu ubytovacích a stravovacích zařízení,“ říká Štěpánka Barešová. Zájemci si mohou za vratnou zálohu sto korun pořídit zážitkovou kartu Toulavku nabitou různými slevami. Na Sedlčansku se slevy týkají atrakcí na Vysokém Chlumci, na Monínci, v Počepicích, v Obděnicích a jinde. Držitelé Toulavky získají úplný seznam slev spolu s kartou. Pokračování na straně 3
kem odborných lékařů. Jaká je současná situace? Středního a nižšího zdravotnického personálu máme dostatek. Je pravda, že chybí odborní lékaři. Stále hledáme gynekologa. Interní oddělení funguje po odchodu jejího primáře do Prahy v mírně provizorním režimu, vypomáhá kolega z naší pražské nemocnice Na Malvazinkách. Od 1. září by však měla nastoupit nová primářka. Začátkem roku jste se zmínil o záměru navýšit platy zdravotnického personálu. Už se tak stalo? Koncem června se vedení nemocnice sešlo se svými zaměstnanci, aby si ujasnili otázky, které lidi nejvíc pálí.
Zdravotníky nejvíce zajímala budoucnost nemocnice a jaké s ní máme plány. Druhým nejvíce diskutovaným tématem byl způsob úpravy Pokračování na straně 3
Pouťová zábava Rock Wonder, Peshata, Time Shifters
19. srpna 19:00
SEDLČANY U Zahrádek
2
ZPRAVODAJSTVÍ
strana
www.sedlcansky-kraj.cz
Druh klientky brutálně napadl ředitele azylového domu pro matky s dětmi Dokončení ze strany 1
která řád domu nedodržuje a zařízení z tohoto důvodu je v okolí vnímáno negativně, ačkoliv se vedení domu může snažit sebevíce. Maminka, o níž jsme psali, dnes již v Sedlčanech nebydlí. Poté, co odešla společně se svým druhem do jedné ze sedlčanských heren, právě její partner napadl Stanislava Zápotockého, ředitele Azylového domu Svaté rodiny pro matky s dětmi
v Sedlčanech. Na okolnosti případu jsme se ředitele Zápotockého zeptali. Co předcházelo vašemu napadení? Dotyčná klientka odešla popíjet se svým přítelem do herny. Dítě nechala hlídat jiné klientce, která mi to přišla říci a stěžovala si na ni. Když jsem pro klientku do herny došel a ona se vrátila, došlo mezi oběma klientkami ke konfliktu. Snažil jsem se je od sebe oddělit
a zklidnit, ale v tom mě napadl její přítel. Začal řádit jako pominutý. Křičel, kopal mě a bil pěstí. Zlomil mi zub, rozsekl ret a začal demolovat a rozbíjet zařízení. Všude byly střepy a také krev. Zasahovala na místě policie? Ano, ale i ta měla s druhem klientky dost práce. Mě potom sanitka odvezla do Příbrami k ošetření. Je mi líto ostatních slušných klientek, které tím velmi
trpí, a také sousedů domu, jež obtěžuje hluk. Klientce jsme pobyt ukončili hned následujícího dne, což bychom udělali už jen za popíjení v herně. Odjela i se svým přítelem a nyní se zde vše opět zklidnilo. Jaký je nyní váš zdravotní stav kromě způsobeného duševního otřesu? Už je mi lépe. V pondělí mi vyndají stehy, tak už to snad bude dobré. V rádiu uvedli, že ná-
silník na vás zaútočil i nožem. Je to pravda? Není. Ale kdyby měl nůž po ruce, nejspíš by ho použil. Několik dní předtím mi totiž vyprávěl, jak už dříve někoho pobodal v redakci televize Prima za jakousi reportáž, která se mu nelíbila, a byl za to ve vězení. Myslím, že tento člověk by měl jít do psychiatrické léčebny. Může být nebezpečný komukoliv. David Myslikovjan
Zahájení činnosti servisního centra nebo kalendář na rok 2017 – to jsou novinky z kanceláře Sdružení obcí Sedlčanska SEDLČANY Štěpánka Bare-
šová, tajemnice Sdružení obcí Sedlčanska, má už dnes v rukou kalendář na rok 2017 s uměleckými fotografiemi mlýnů v sedlčanském regionu, které nafotil Milan Dlouhý. „Kalendář je připraven v počtu 2 650 výtisků a zájemci si ho budou moci koupit ve všech turistických informačních centrech, na úřadech obcí a v Muzeu Sedlčany. Prodejní cena bude velmi příznivá. Kromě fotografií tam najdete upomínky na všechny tradiční události, které se budou během příštího roku v regionu konat,“ říká tajemnice Barešová a dodává: „Upozorní vás, kdy a kam vyrazit třeba na pouť nebo na masopustní veselici, připomene vám datum otevření rozhledny Drahoušek, zahájení cyklosezony a mnoho dalších zajímavých akcí.“ Sdružení obcí Sedlčanska se letos podílí na několika projektech. Na počátku prázdnin se v Počepicích konal 3. ročník Mezinárodního malířského semináře, který organizačně a smluvně Sdružení zajišťuje a jehož se zúčastnili studenti z Česka, Polska a Německa. Ve spolupráci se ZUŠ v Sedlčanech a v Sedlci-Prčici a za podpory starostů Sedlčan, Petrovic a Poče-
pic se šestnáct studentů za doprovodu svých učitelů zúčastnilo výtvarného semináře. Ve své tvorbě se inspirovali malebnou přírodní scenérií Počepicka a Petrovicka a svá dílka nakonec představili veřejnosti na putovní výstavě v prostorách Obecního úřadu v Petrovicích. V jejich programu nechybělo ani poznávání výtvarného umění a architektonických památek v Praze. Příští rok
čuje ve výčtu akcí finančně podporovaných Sdružením Štěpánka Barešová. „Zato nám byla poskytnuta dotace ve výši 10 tisíc korun na Otvírání cyklistické sezony, stejná suma na vánoční farmářské trhy a 50 tisíc korun na již zmíněný Mezinárodní malířský seminář. Přispěvatelem je ve všech případech ČEZ.“ Podle informací Štěpánky Barešové budou v září pokračovat jednání týka-
vyjádření starosty Sedlčan Jiřího Buriana bez dalších dotací možná, neboť předběžný předpoklad počítá s investicí ve výši 60 milionů korun. Burian doufá, že územní rozhodnutí by mohlo padnout během jednoho až dvou let. Na zhotovení projektové dokumentace je k dispozici dotace 150 tisíc korun, které Sdružení získalo od krajského úřadu. „Na projektové dokumentaci ke stavebnímu
působnost. V rámci projektu budou spolufinancovány dva úvazky. Díky tomu jsme mohli na plný úvazek zaměstnat na pozici specialisty Lenku Štěpánovou Zítkovou, já budu zastávat funkci manažerky projektu. Dotace pokryje 90,5 % nákladů, finanční spoluúčast Sdružení jako smluvního partnera je stanovena na 9,5 %. Servisní centrum rozšíří nabídku služeb pro starosty, zejména ty neuvol-
Výstava děl účastníků malířského semináře na Obecním úřadě v Petrovicích
se prý naši a polští studenti vydají za výtvarnou inspirací do Německa. „Dotaci ve výši 1,69 milionů korun na uspořádání šesti příměstských táborů a na letní prodloužení pracovní doby v dětských družinách jsme bohužel nezískali, ale zažádáme o ni na podzim znovu,“ pokra-
jící se výstavby přístavišť v Kamýku a Solenicích, jejímiž investory budou Ředitelství vodních cest ČR a Povodí Vltavy, a budoucí výstavby Krčínovy cyklostezky ze Sedlčan do Sedlce-Prčice. Její realizace, ač má podporu starostů všech obcí, přes jejichž území povede, však nebude podle
povolení by se mělo začít pracovat od října,“ doplňuje Barešová. Zelenou má od 1. srpna projekt, jehož nositelem je Svaz měst a obcí a který tajemnice Barešová uvádí pod názvem CSS: „Jedná se o tříleté financování Centra společných služeb, které bude mít regionální
něné. Jedná se například o asistenci při podávání žádostí o dotace nebo při výběrových řízeních. Přesné požadavky vymezíme spolu se starosty na valné hromadě Sdružení obcí Sedlčanska, která se bude konat 2. září,“ upřesňuje Štěpánka Barešová. Jindra Votrubová
ZPRAVODAJSTVÍ
www.sedlcansky-kraj.cz
Zastupitelé přemýšlejí o využití budovy fary NECHVALICE Na posledním výjezdovém zasedání
do konce prázdnin udělat drobné stavební úpravy
pitelé se proto zabývali možnostmi získání dotace
strana
3
Záběry letní pohody nejen na Sedlčansku mají šanci získat hodnotné ceny Dokončení ze strany 1
Letos také vyhlašuje Toulava 2. ročník fotografické soutěže s názvem Vyfoť dobrou náladu v Toulavě. Mohou to být momentky z festivalu, túry, rodinné akce, koupání nebo třeba jen pohody v krajině bez lidí. Za nejlepší záběry vyhraje vítězný účastník soutěže fotografické vyba-
ještě dost času nějaké zajímavé záběry v naší krásné krajině nalovit a na adresu Toulavy v elektronické podobě poslat. Podrobnosti o konání a pravidlech fotosoutěže jsou uvedeny na webových stránkách. Cílem Toulavy je kromě propagace turistického ruchu i podpora místních producentů potravin a pří-
Církev převede zchátralou budovu fary na obec.
obce Nechvalice, které se uskutečnilo před několika dny ve Vratkově, se mluvilo především o těch nejmladších. „V souvislosti s nástupem čtyř dětí do tří let věku a dvou dětí lehce tělesně či mentálně postižených do Mateřské školy Nechvalice je třeba
v budově školy, kde školka též sídlí,“ řekl starosta Jiří Hejhal. Zmínil se rovněž o nedávné návštěvě kardinála Dominika Duky při oslavách 720 let Nechvalic, jenž přislíbil převod nevyužívané a zchátralé budovy fary na obec. Zastu-
na výstavbu pečovatelských bytů nebo komunitního domu pro seniory. Nechvalický starosta ještě podotkl: „V kulturním domě v Nechvalicích právě probíhá přestavba sociálního zařízení, tu bychom chtěli do začátku září také dokončit.“ -vr-
O novinky v sedlčanské nemocnici se podělil její ředitel Roman Vanžura Dokončení ze strany 1
mezd. Usilujeme o to, aby se platy blížily standardům ve státních zdravotnických zařízeních. Od 1. července došlo k navýšení hrubé mzdy v průměru o 7,5 %. Podle tabulek činí momentálně průměrný plat zdravotní sestry po úpravě 29 760 Kč, což je nárůst o více než 3 tisíce korun. Nižší zdravotnický personál si polepší zhruba o tisíc korun, dosáhne průměrné tabulkové výše 16 820 Kč. Co jste zaměstnancům sdělili na jejich dotazy o budoucnosti nemocnice? Hovoří se o tom, že firma se hod-
lá ze Sedlčan stáhnout? O takových úvahách nic nevím. V současné době jednáme s pojišťovnami, se Středočeským krajem a určitě
Roman Vanžura
budeme jednat i se zástupci města Sedlčany o struktuře poskytované zdravotní péče a o jejím objemu. O výrazných změnách neuvažuje-
me. Protože považujeme okamžitou rekonstrukci staré části nemocnice za nereálnou, zaměřujeme se na optimální využití stávajících prostor. Zdravotníci sedlčanské nemocnice již několikrát organizovali pro obyvatele Sedlčan a okolí akci Den zdraví. Plánujete ji také na letošek? Chtěli bychom ji připravit na konec léta, přesněji v září, ale konkrétní datum jsme ještě neurčili. Bude se zřejmě opět konat na náměstí a lidé si jako obvykle budou moci nechat provést základní screeningová vyšetření. Jindra Votrubová
Štěpánka Barešová a Lenka Štěpánová Zítková (vlevo) s novým stojanem propagačních materiálů Toulavy
vení v hodnotě deset tisíc korun, ale nebudou chybět i další hodnotné ceny. V porotě zasedne i známý sedlčanský fotograf Milan Dlouhý. Dvacet nejlepších snímků bude koncem října vystaveno v Husitském muzeu v Táboře a odtud se fotky vydají na putovní výstavu po jižních a středních Čechách. Soutěž potrvá až do 20. září, takže je
rodních nebo zemědělských produktů, tvůrců uměleckých děl, ale i poskytovatelů ubytovacích a stravovacích služeb. Ti vybraní získávají na své výrobky či služby certifikaci regionální značkou Toulava. V neděli si v Táboře na gastronomickém festivalu Naše chutě převzala certifikaci na své šperky Šárka Krámská ze Zberaze. Jindra Votrubová
Zabezpečovací zařízení, kamerové systémy, přístupové systémy. E-mail:
[email protected], tel.: 603 504 097
4
ZPRAVODAJSTVÍ
strana
www.sedlcansky-kraj.cz
Chovatelé na Povltavské Dodržujete tradice výstavě představí před poutí? činnost nejmladších členů své organizace A N K E TA
SEDLČANY Pouťové koláče, tradiční řízek se salátem a další lahůdky, pozvaní hosté z blízka i z daleka a návštěva pouťových atrakcí, případně pouťové zábavy. To vše po dlouhá léta bylo součástí poutě v Sedlčanech. Jestli je to stejné i dnes, jsme se před nadcházející poutí zeptali v ulicích města. Růžena Šachová, Sedlčany
Koláče každý rok peču s babičkou a nechybí ani ten řízek se salátem. My jsme velká rodina a obvykle přijede skoro celá její polovina. Společně jdeme na pouť po nedělním obědě, ale já chodím hlavně v sobotu večer nebo už v pátek. Chodím taky na pouťovou zábavu k Zahrádkám, kde hraje skupina Rock Wonder. Hlavní tradicí je však u nás pouťový fotbal. Táta trénuje, takže chodím fandit společně se sestrou a bratrem. Libuše Stříbrná, Sedlčany
Pouťové tradice jsme u nás dodržovali vždycky, převzali jsme je po našich rodičích. Od té doby, co máme vnučku, to platí dvojnásobně. Pečeme koláče
i šátečky a letos bude nejenom řízek, ale i kachna. Na pouť chodím s vnučkou, ale protože atrakce moc nemusím, jsem ráda, že na houpačkách může být sama. Drahomíra Hrubá, Sedlčany
S E D L Č A N Y Ve d n e c h 20.–21. srpna se v rámci sedlčanské poutě v areálu Pod Duby uskuteční již 31. ročník Povltavské výstavy králíků, drůbeže a holubů, spojené s okresní soutěží chovatelů zvířat. Členové základní organizace Českého svazu chovatelů drobného zvířectva v Sedlčanech a jejich pomocníci připravovali klece
vystavenou voliéru s poštovními holuby a postavíme také velký výběh pro králíky. Děti budou mít možnost si je pod dohledem rodičů pohladit nebo si s nimi v ohrádce pohrát. Pokud bude příznivé počasí, vystavíme obrázky malých chovatelů, které namalovali při soutěžích.“ Drahomíra Hrubá doplnila, že v areálu děti
školním roce, ale výhradně v teplých měsících, tedy v září, maximálně v říjnu. K tomuto účelu máme svoje vlastní chovy,“ doplnila Drahomíra Hrubá. „Lidé dnes mají stále méně času, což se odráží i v naší zájmové činnosti,“ uvedl předseda ZO ČSCH v Sedlčanech Petr Sirotek. „Také o drobné zvířectvo je potřeba se starat kaž-
Pouťové tradice jsem dodržovala dlouhá léta. Pocházím z Moravy a ráda vzpomínám, jak jsme u nás chodili do průvodů. Po přestěhování do Sedlčan už ale tyto tradice tolik nedodržuji, protože máme chovatelský obchod, který je otevřený po celou dobu poutě, a navíc v areálu máme výstavu. Trávím tady celé dny, ale přesto něco napéct vždycky stihnu. Kateřina Cihelková, Chlum Členové ZO ČSCH Sedlčany v sobotu připravovali klece a voliéry s bezmála týdenním předstihem.
Jsem sice z Chlumu, ale pouť v Sedlčanech si užívám také, ačkoliv ne jako hostitelka. Jezdíme k babičce na nedělní oběd, jehož hlavním chodem je tradičně řízek se salátem. Vždycky jsou také koláče nebo nějaká buchta. Na sedlčanskou pouť jezdím odmalička. Na atrakce chodíme s našimi dvěma kluky, kterým se nejvíce líbí zvířátka a taky houpačky. David Myslikovjan
už s týdenním předstihem, a tak jsme se jich zeptali, co letos chystají nového. „Rádi bychom představili činnost našich mladých chovatelů,“ uvedla předsedkyně komise pro práci s mládeží Drahomíra Hrubá. „Sejdou se u nás tři dny před zahájením výstavy, sestaví si svoje klece a udělají si svůj koutek, který vznikne v prostorách výstavy. V plánu máme vystavit zajímavé druhy zvířat, například holuby, kteří jsou oku lahodnější. Nebude chybět povídání o jednotlivých plemenech, což se týká i králíků. Chtěli bychom venku vystavit i akvarijní ryby, členové nasazovacího střediska naší organizace budou mít
malují obrázky každoročně a scházejí se zde vždy v jarních měsících. Nyní se budou scházet i v září, kdy je ještě teplo. Naposledy děti malovaly v areálu chovatelů v květnu a přišlo jich pětašedesát. Součástí setkání byly i přednášky, při nichž rodiče i děti pokládali různé otázky. Cílem těchto setkávání je osvěta, protože rodiče s chovateli mohou konzultovat, jaké zvířátko dítěti pořídit a jak je chovat. „Od května až do začátku prázdnin k nám mohou rodiče svoje děti vodit vždy v pátek a děti se tady mohou podle svých možností v zájmovém kroužku o zvířata starat. Kroužek bude fungovat i v novém
dodenně, což každý nedokáže, nebo si to nemůže dovolit. Cítíme tak útlum i v chovatelství především u střední generace, jež je hodně vytížená. Proto se v poslední době zaměřujeme především na mladší generaci. Jsem v tomto směru optimista a vždy říkám, že člověk z přírody vzešel a zase se k ní vrací. Proto se snažíme přivést k chovatelství co nejvíce mladých lidí, kteří se pohybují spíše ve světě plném techniky. Naše výstava bude menší než v předchozích letech, ale opět ji připravujeme s největším úsilím tak, aby byla představena práce regionálních chovatelů.“ David Myslikovjan
Muž 50 let hledá ženu k seznámení. Tel.: 728 549 674. 285/16 Prodám palivové dřevo 900 Kč/m3, nařezané a naštípané. Dovoz zdarma. Tel.: 730 529 545. 286/16 Prodám pšenici, tritikále a ječmen, cena 400 Kč/q, rozvoz v okolí Sedlčan po do-
hodě zajistíme. Tel.: 721 127 374. 287/16 Pronajmu garsonku v Sedlčanech. Tel.: 602 754 828, 721 622 662. 288/16 Prodám traktor Super 50 bez SPZ, pojízdný – oprava nutná. Cena 10 000 Kč. Tel.: 602 458 584. 289/16 Pronajmu garsonku v Sedlčanech
Údržba silnic s.r.o. přijme do pracovního poměru:
Na Severním sídlišti, i dlouhodobě. Tel.: 607 663 778. 290/16 Hledám dům k pronájmu na Sedlčansku a okolí. Tel.: 606 439 403. 291/16 Vdova 59 let s rodinným domkem hledá přítele. Tel.: 774 048 822. 292/16 Kdo prodá či daruje přibližně Tatru kvalitní země? Tel.: 608 543 848. 293/16
Muž 50/185/80/20 hledá dívku - ženu do nepohody, pro trv. vztah založený na porozumění a sexu (netradiční možný). Váha, věk a soc. postavení nerozhoduje. Příp. přistěhování vítáno. Tel.: 605 150 385 - po 14. hod., první kontakt sms. 294/16
Pronajmu cukrárnu a garsonku v Kosově Hoře. Tel.: 725 940 911
Prodám větší množství textilu - vhodný na domácí nošení, hadry do dílny nebo různé další využití. Prodej po 25 kg pytlích. Cena za kilo 10 Kč. Na výběr je dětské a dospělácké. Tel.: 739 022 302
TECHNIKA na pozici příprava výroby Praxe vítána, ale není podmínkou Dále přijmeme
AUTOMECHANIKA, ZEDNÍKY, SILNIČNÍ DĚLNÍKY S ŘIDIČSKÝM PRŮKAZEM SKUPINY C pro střediska Sedlčany a Sedlec-Prčice. e. Kontakt: Středisko Sedlčany: Aleš Bobál, tel.: 606 600 998 98 Středisko Sedlec-Prčice: Ing. Miroslav Babický, tel.: 602 577 639
Nabízíme několik typů nebankovních půjček Pracujeme pro více věřitelů
Nedroplast
www.nedrop last.cz okna s.r.o.
tel.: 318 877 180, fax: 318 877 190, e-mail:
[email protected]
PLASTOVÁ OKNA Objednejte přímo u výrobce značkové 5 a 6komorové profily tepelně-izolační dvojsklo a trojsklo
SLEVA
40 %
VOLEJTE ZDARMA
800 138 428
odborné montáže na klíč
Týdeník Sedlčanský kraj
VCHODOVÉ DVEŘE
hledá
INZERTNÍHO PORADCE - komunikace a udržování vztahů s inzertními klienty, nábor reklamy - znalost práce na PC (MS Office, internet) - perfektní znalost regionu - vhodné jako vedlejší příjem pro zájemce s příjemným vystupováním a obchodním duchem
INTERIÉROVÉ DVEŘE
Bližší informace na tel.: 774 414 225
SLEVA
15 %
Firma ATLANTIK PRODUKT Třešňák s. r. o. hledá pracovníka na pozici:
SKLADNÍK - EXPEDIENT
www.dverepribram.cz tel.: 728 468 512; e-mail:
[email protected]
pro provozovnu v Sedlčanech, Kňovická 1249
BETONÁRKA
Požadujeme: dobrou znalost práce s PC a internetem časovou flexibilitu spolehlivost samostatné rozhodování bezúhonnost řidičské oprávnění skupiny B životopis podmínkou
N a bí zí m e : hlavní pracovní poměr dobré platové podmínky zázemí prosperující firmy příspěvek na stravování nástup ihned Kontakt: Jitka Skálová, tel.: 736 537 953; e-mail:
[email protected]
provozovna Červený Hrádek
PRODEJ PÍSKU - BETONU
kubík betonu od 1 400 Kč Pracovní doba: Po - Pá 7 - 16 hod. So 7 - 11 hod.
Tel.: 606 382 032
po dohodě doprava písku ZDARMA
Doprava: Avia, Liaz, Mix
6
ZPRAVODAJSTVÍ
strana
www.sedlcansky-kraj.cz
Hráči mariáše zaplnili restauraci do posledního místa
Nejúspěšnější hráči turnaje v mariáši v kategorii jednotlivců Josef Velich z Hvozdce (zleva), Jindřich Novák z Prahy a Josef Vilas z Kosovy Hory
SEDLČANY V restauraci Na Růžku se v neděli 14. srpna konal třetí ročník pouťového turnaje v mariáši o Pohár ředitele Strojíren Sedlčany. Pořadatelé byli před zahájením akce možná trochu překvapeni, protože se jim v ranních hodinách hlásilo deset čtyřčlenných týmů, které zaplnily restauraci do posledního místa. Někteří účastníci turnaje dokonce hráli v přilehlé předzahrádce pod slunečníky. Do Sedlčan přijeli hráči z Prahy, Příbrami, Tábora, Milevska, Benešovska, Vlašimska a z několika dalších míst. Jeden tým postavily také domácí Sedlčany a sousední Kosova Hora.
Do hry se zapojily i tři ženy včetně Jaroslavy Zimmermannové z Bystřice u Benešova, která je stálou účastnicí turnajů v mariáši v Sedlčanech. Nejstarším účastníkem setkání mariášníků byl Zdeněk Houdek z Prahy, jemuž je osmdesát šest let. V kategorii družstev zvítězil tým Sojčák z Tábora a na druhém místě skončilo kvarteto z Kosovy Hory ve složení Hynek Vlček, Radek Rydlo, Josef Vilas a Kamila Denemovská. V jednotlivcích zvítězil Jindřich Novák z Prahy, druhý skončil Josef Velich z Hvozdce u Hořovic a třetí byl Josef Vilas z Kosovy Hory. David Myslikovjan
Pony Express vyrazil ze Sedlčan do Libčic u Nového Knína SEDLČANY Jednou za rok,
vždy v srpnu, je na náměstí T. G. Masaryka k vidění neobvyklá podívaná. Kurýři Pony Expressu, kteří jako by přijeli ze zlaté doby Divokého západu v devatenáctém století, si zde přebírají od svých kolegů brašnu s poštovními zásilkami. Letos se tak stalo v neděli 14. srpna. „Český Pony Express se jezdí na počest amerického Pony Expressu, který zaznamenal rozmach na začátku šedesátých let devatenáctého století, kdy se hledalo spojení mezi východním a západním pobřežím,“ řekl nám Jan Drgáč, jenž je u Pony Expressu nováčkem. „Letos se u nás koná již dvaatřicátý ročník této akce a pořádá ji sdružení, které začalo vozit poštu na koních v historických uniformách amerického Pony Expressu již za minulého režimu, což bylo velice odvážné. Dnes se jedná o evropskou
záležitost. Pošta se vozí dva dny po zhruba dvacetikilometrových úsecích, přičemž jedna větev vede z Holandska a druhá z Rakouska. Ta vede i přes Sedlčany. Další větve se jedou z Maďarska přes Slovensko a z Polska. Trasa naší cesty vede ze Sedlčan do Libčic u Nového Knína. Dopisnice může posílat kdokoliv. Už během roku se na několika místech v republice dají podat na poštovních úřadech, kde jsou zásilky označeny razítkem Pony Expressu. Pošta se přidává do mochyl, což jsou speciální brašny, které poštu převáží. Brašny vezou koně a my právě teď v Sedlčanech čekáme na předání pošty. Zásilku odvezeme do Libčic a tam ji předáme dál. První koně vyrazili z Rakouska, jeli do dvacet kilometrů vzdáleného místa, kde čekali jiní dva jezdci, kteří převzali poštu a vyrazili na další cestu. Dvacetikilometrové úseky se neustále opakují.“
O historii Pony Expressu lze najít spoustu zají-
žívat opojné nápoje, nebudu vyhledávat hádky, budu
mějším jezdcem Pony Expressu byl William Frede-
Jezdci Pony Expressu čekají u kašny na sedlčanském náměstí na předání zásilky.
mavostí. Například tu, že jezdci v Americe skládali při přijetí přísahu, v níž uváděli: „Nebudu klít, pou-
jednat čestně a svěřený úsek zdolám i za cenu života ve stanoveném čase.“ Zajímavé také je, že nejzná-
ric Cody. Že vám to jméno nic neříká? Potom vězte, že se mu říkalo Buffalo Bill. David Myslikovjan
ZPRAVODAJSTVÍ
www.sedlcansky-kraj.cz
strana
7
Každé dítě je obdařeno určitými schopnostmi, ale je nutné je systematicky rozvíjet SEDLČANY Markétu Vítko-
vou, trojnásobnou maminku, nadanou výtvarnici a autorku dětských knížek, které si sama ilustruje, absolventku pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové a zahradnické fakulty Mendelovy univerzity, přivedly k jejím mnohým aktivitám vlastní děti. Když doprovázela svého synka do školky cestou podél potoka, povídali si o tom, kdo asi ve vodě bydlí, a tak se zrodila kouzelná knížka O velrybě ze Sedlčan. Když jí učitelky a jedna z psycholožek doporučovaly, aby své další dítě dala do školy o rok později, protože se narodilo v červnu, začala se zajímat o rozvoj schopností a trénink dovedností předškolního dítěte profesionálně. Získala lektorské osvědčení absolutoriem školicího kurzu berounské dětské psycholožky a konzultantky Zdeňky Michalové, která je autorkou pedagogického programu HYPO. Co se skrývá pod názvem HYPO? HY je zkratkou slova hyperaktivita, PO znamená pozornost. Původně byl program určen pro děti, které měly potíže se soustředěním, jež pak bylo příčinou nedostatečných výkonů v matematice, ve čtení, v písemném projevu, ale i problémového chování. Každé dítě je obdařeno určitými schopnostmi,
avšak je nutné je vědomě a systematicky rozvíjet, a tak minimalizovat následné obtíže dítěte ve školní výuce. Pro které děti je program určen? Je vhodný pro děti s odkladem povinné školní docházky, lze ho použít s drob-
Michalové je účinný až do věku osmi let. Poznatky z moderní psychologie a pedagogiky totiž prokázaly, že děti lze vyučovat či rozvíjet v mnoha oblastech v různém věku, pokud je k tomu volena vhodná metoda výuky. V případě
Markéta Vítková s nejmladším synem Vašíkem
nými modifikacemi pro práci s dětmi s lehkými mentálními obtížemi. Jako stimulační se používá u všech bezproblémových dětí připravujících se na školu nebo u prvňáků k procvičení dílčích dovedností potřebných ke zvládnutí učiva v počátcích školní docházky. Jaký by měl být věk dítěte? Program HYPO se orientuje na děti předškolního věku, čili zhruba od pěti let, a podle psycholožky
větších obtíží je možné metody programu aplikovat u dětí až do 4. třídy. Jakou formou pracujete s programem HYPO? Je nezbytné věnovat se dětem individuálně. Proto pracujeme ve skupinkách, kde jsou maximálně tři děti, abych měla přehled, které úkoly se tomu kterému dítěti daří, či nedaří. Záleží také na přístupu rodičů, protože dítě pokaždé dostane pracovní listy s drobnými úkoly, jimž by se mělo spolu
s maminkou, tatínkem nebo i prarodičem několik minut denně až do příští schůzky věnovat. Jedná se o cvičení sestavená hravou formou, protože tak je možné dosáhnout správného naladění a motivace dítěte pro práci. Musím však zdůraznit, že bez aktivního zapojení dospělého při práci s dítětem doma nemá smysl program absolvovat. Jaký je časový plán programu? Scházíme se jednou týdně na schůzce trvající třicet minut. Celý program se skládá ze 12 lekcí, lekce však ve skutečnosti trvá celý týden. Dítě má totiž na pracovních listech úkoly na každý den a ty pod dohledem rodiče plní. Které schopnosti a dovednosti HYPO rozvíjí? V rámci programu se posiluje a rozvíjí pozornost a schopnost soustředit se, krátkodobá paměť, zraková koordinace a orientace, zrakové a sluchové vnímání, sluchová pozornost, logické myšlení, řečové dovednosti, matematické představy a jemná motorika. Pravidelná práce na programu rozvíjí u dítěte potřebné pracovní návyky, protože dítě cvičí schopnost přijmout nějaký úkol, pracovat na něm a dokončit jej. Učí se, že k dokončení úkolu je třeba vyvinout určité úsilí. J a k é v ý s l e d k y l ze
po absolvování programu očekávat? U dětí pozorujeme zlepšení schopnosti soustředění a komunikace, hlavně mezi rodičem a dítětem, návyk pravidelně pracovat a ochotu práci dokončit. Dítě pocítí radost z úspěchu a zvýši si i svoje sebevědomí. Jaký je přínos programu pro samotné rodiče? Rodiče mohou, ale nemusí být na schůzce přítomni. Záleží na domluvě a na konkrétní situaci. Každodenní prací s dítětem však dochází k posilování jejich vzájemné vazby a oba se učí efektivní spolupráci. Program jim poskytuje možnost utvořit si představu o tom, co všechno by mělo dítě znát, ale také způsob, jak by měl rodič na práci svého dítěte reagovat. Jak by je měl chválit, motivovat, ale také respektovat jeho možnosti. Kdy a kde se budou moci rodiče a děti s vámi setkávat? Program bude organizován ve formě dvanáctitýdenního kurzu v prostorách Rodinného centra Petrklíč v Sedlčanech, kde lze také získat další informace. Jarní běh programu HYPO, který se v RC Petrklíč konal od dubna do června letošního roku, hodnotili rodiče velmi příznivě, proto jsem se rozhodla pro jeho podzimní pokračování. Jindra Votrubová
Statisíce pro školy bez složitého psaní projektů, jen podle šablony SEDLČANY Tajemnice Sdru-
žení obcí Sedlčanska Štěpánka Barešová informovala, že servisní centrum neboli CSS (Centrum společných služeb) působící od letošního srpna pod hlavičkou Sdružení se stalo také zpracovatelem žádostí o dotace a administrátorem dotací pro třináct škol v sedlčanském regionu. Poskytovatelem do-
tací bude Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. „První žadost o dotaci jsme zpracovali pro ZŠ a MŠ v Nechvalicích, momentálně začíná servisní centrum zpracovávat žádost pro 2. ZŠ Propojení v Sedlčanech,“ informuje Barešová. Do projektu by se mělo zapojit třináct škol v regionu, pro něž budou žádosti zpracovávat
a administrovat pracovnice CSS Lenka Štěpánová Zítková a Štěpánka Barešová. „Projekt se oficiálně nazývá Šablony do škol, doba jeho trvání je 24 měsíců a zaměřuje se na podporu činnosti mateřských a základních škol. Podpora se bude týkat mimo jiné vzdělávání pedagogů, výuky cizích jazyků, asistence
s inkluzí, pomoc psychologa, financování speciálních asistentů pro ZŠ nebo chův pro MŠ. Dotace pro jednotlivé školy se vypočítá tak, že se počet žáků vynásobí částkou 2 200 korun a k němu se připočítá pevná částka na každou školu ve výši 200 tisíc korun. Podle svých potřeb a požadavků si pak z nabídky
financovaných podpůrných aktivit neboli šablon může každá škola zvolit ty, které pro ni budou přínosné, a to až do výše své možné dotace, minimálně však do výše 200 tisíc korun,“ vysvětlila způsob získání finančního příspěvku pro jednotlivé školy manažerka CSS Štěpánka Barešová. Jindra Votrubová
8
REPORTÁŽ
strana
www.sedlcansky-kraj.cz
Atrakce, stánky, šťastné děti, vysoké ceny, kličkování mezi auty. Vítejte na pouti SEDLEC-PRČICE Pro mnohé
lidi je pouť synonymum pro kýč. Patřím také k této skupině. Ale i kýč je součástí umění, je to hrana. A tak jsou poutě nedílnou součástí dnešního života, ačkoliv toto slovo získalo v posledních dekádách naprosto odlišný význam. Je to oslava konzumu, ale i dětské radosti. Jejími znaky jsou stánky
s nejrůznějším, často v kontextu pouti bizarním zbožím, cenovky s vysokými sumami, cukrová vata, řetízkáč, autodrom či balónky. Právě taková byla i pouť o uplynulém víkendu v Sedlci-Prčici. Tři minuty na autodromu vyjdou na padesát korun, stejně je ohodnocena i jízda na ponících. Obě tyto atrakce patří k dětmi nejžá-
danějším. Mnozí tatínci se svými synky absolvovali jízdu i několikrát za sebou, podobně tak dcerky odmítaly opustit sedlo poníka, a tak maminky zašly koupit další jízdu. V obležení byla i střelnice, odvážlivci volili obří řetízkový kolotoč, který nabízel jistě úchvatný výhled. Každopádně o ten asi pištícím návštěvníkům
tolik nešlo, jelikož oči měli často preventivně zavřené. Z reproduktorů se ozývala hudba různých žánrů, mezi kterými však vedly písničky Michala Davida. To vše k pouti prostě patří. Co ovšem zarazilo nejen mě, ale i další návštěvníky, kteří asi na místní pouti byli poprvé, jsou auta. Mezi dospělými, dětmi, maminka-
mi s kočárky a stánky se proplétala osobní i nákladní auta, dokonce i traktor. Na křižovatce to chvílemi vypadalo jako na parkovišti, a tak se řidiči museli spolehnout na gentlemanská pravidla. „To víte, to je tady normální, prostě tady jezdí auta i o pouti,“ krotí můj údiv místní senior. Tomáš Vašíček
TOULKY KRAJEM
www.sedlcansky-kraj.cz
TA J E M ST V Í D O M Ů SEDLČANSKA (26)
Kašparka Je právě 10. srpna 1919, když František Hroch obdržel výuční vysvědčení potvrzující, že se vyučil strojním zámečníkem. Dokument je bez obvyklé okrasné hlavičky se znakem cechu, bez předtištěných kolonek, psaný rukou. Jen s podpisem, kolkem a razítkem. Na něm je nápis Kašpar a spol. Továrna na hospodářské stroje a slévárna železa Sedlčany. S výučním listem v ruce vzpomínal na dva a půl roku učení, poznávání tehdy moderního řemesla, ale i na každodenní putování do školy z domova v Předbořicích u Kovářova. Téměř dvacet kilometrů, šest dní v týdnu brzy ráno na okraj Sedlčan a stejnou cestou odpole-
torismu. Tento řemeslník začínal s kovárnou a žentourem a přes mlácení obilí motorovou mlátičkou se dopracoval k prosperující výrobě řezaček, parních strojů i slévárně železa. K práci využíval zejména učně, jejichž práce byla levnější. Na druhou stranu učňové získávali v továrně praktické dovednosti a zkušenosti. A rc h i te k to n i c k y z a jímavá budova s číslem popisným 336 dominovala od roku 1900 Nádražní ulici, které se dříve říkalo Na Obecnici nebo jednoduše Obecnice. Tudy se jezdilo do Lhotky, Červeného Hrádku a Kosovy Hory. Za první republiky zdědili bývalý Bartošův dům Chvátalovi, jejichž firma
RECEPTY
dne zpátky. Uběhne několik roků a jeho syn Miroslav se stane historikem na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Po další řádce let Františkův vnuk David usedne do křesla ředitele Městského muzea Sedlčany. Továrna, v níž se František Hroch učil, byla běžně nazývána Kašparka podle továrníka Kašpara, který ji koupil před první světovou válkou. Výrobnu a opravnu zemědělských strojů nechal postavit podnikatel František Bartoš na sklonku 19. století ve stylu his-
nabízela potřeby pro zemědělce, například osivo. Druhá světová válka s vystěhováním Sedlčan znamenala konec činnosti firmy, jež po válce nebyla obnovena. Po znárodnění měl v objektu závod Bios montovnu umělých líhní. Původně výstavní patrový dům se secesní výzdobou prodělal po umístění pošty necitlivou rekonstrukci, při které byly všechny výrazné ozdobné prvky odstraněny. Dnes je v areálu dřívější Kašparky několik prodejen. Petr Ryšlavý
9
(5)
Oreo sušenky a smažené kuřecí paličky na piknik Také vás teplé počasí vybízí, abyste trávili volné chvíle venku? A co výlety na Sedlčansku? Já jsem stihla procházku jen z Jesenice do Hulína a tam jsem si také dala za cíl, konečně si projít obnovenou naučnou stezku - Křížovou cestu - na vrch Kalvárie u Jesenice. Doufám, že se nám to brzy podaří a možná celou vycházku spojíme i s piknikem. Na piknik je potřeba přibalit takové jídlo, které se dobře ponese a bude se i dobře jíst. Kromě klasických řízků, které nikdy nezklamou, můžete pro změnu udělat smažené kuřecí paličky. A sladká tečka na konec nebo k ujídání po cestě je také třeba. A pokud s vámi půjdou děti, mohou se do příprav zapojit už doma a s výrobou sladkostí pomoci. K tomu jsou ideální doma vyrobené sušenky na způsob Oreo.
Domácí Oreo sušenky
Současný stav areálu na místě bývalé takzvané Kašparky. Foto: Hana Pechačová
strana
Co potřebujete na těsto: 300 g hladké mouky 180 g másla 100 g moučkového cukru 2 lžičky prášku do pečiva 5 vrchovatých lžic kakaa špetka soli 1 vejce Co potřebujete na krém: 250 g tučného tvarohu 100 g sušeného mléka krupicový a vanilkový cukr podle chuti Přísady na těsto zpracujte do hladka a vyválejte. Dobře se s ním pracuje ihned a není třeba podsypávat moukou, můžete případně válet přes mikrotén. Vykrajujte kolečka nebo jiné tvary, pokud máte tiskátka
na sušenky, část orazítkujte, aby vznikly pěkné motivy nebo vzory. Pečte
Kuřecí paličky osolte a opepřete, naložte, nejlépe přes noc, do jogurtu,
cca 10 minut na 180 st. Vychladlé můžete hned promazávat a spojovat ušlehaným krémem. Můj tip: Krém můžete udělat pouze z oslazeného tvarohu. Promazané sušenky brzy změknou, pokud máte rádi křupavé, promazávejte, co nejkratší čas, před tím, než se do nich pustíte.
po odležení obalte v rozšlehaném vejci a strouhance nebo nadrcených kukuřičných lupíncích, p ř í p a d n ě d o h ro m a d y. S m a ž te v ro z p á l e n é m tuku dozlatova. Můj tip: do jogurtové marinády můžete přimíchat různé koření a zelené bylinky. Výborná je kurkuma nebo kari, paličky mají pak krásnou barvu. Smažte pozvolna, abyste je neměli u kosti syrové, paličky se hůře propékají. Na výlet přibalte k masu například mrkev, řapíkatý celer, okurku nakrájenou na proužky. Kateřina Petržilková Vocová
Smažené kuřecí paličky Co budete potřebovat: kuřecí paličky bílý jogurt vejce strouhanku, kukuřičné lupínky (poměr dle chuti) sůl, pepř tuk na smažení
PORTRÉT
10 strana
www.sedlcansky-kraj.cz
Milan Sasina je známý nejen sedlčanským sportovcům, ale také pacientům nemocnice Milana Sasinu znají generace sedlčanských fotbalistů, hokejistů a dalších sportovců, protože je dlouhá léta vozil autobusem k jejich zápasům. A nejenom vozil, vždyť sám jako velký fanoušek sportu za mantinelem či na tribuně fandil a reprezentantům Sedlčan přál co největší úspěch. A při cestách k utkáním a zpět si s hráči, trenéry i funkcionáři rád povídal a z rukávu vždy dokázal vytřepat nejednu zajímavou historku ze svého života. V Sedlčanech je znám ale ne pouze mezi sportovci, vždyť zde prošel několika zaměstnáními a dříve narozeným „Selčaňákům“ asi nejvíce utkvěl v paměti jako řidič sanitky.
Na kole do školy v Krásné Hoře a v Petrovicích Milan Sasina se narodil roku 1939 v Krašovicích u Krásné Hory, kde začal chodit na první stupeň základní školy a potom zde absolvoval i tři roky na stupni druhém. Místo deváté třídy si však vyzkoušel jednoroční učební kurz v Petrovicích, protože škola v Krásné Hoře končila a zdejší děti měly začít chodit do Kamýka nad Vltavou. „Já jsem byl tenkrát velice hubený a rodiče mi řekli, že z osmičky ze základní školy ještě nepůjdu a budu chodit i do devítky. A tak jsem
do ní prostřednictvím kurzu začal chodit v Petrovicích,“ připomíná Milan Sasina. „Do školy jsem jezdil každý den na kole, stejně jako předtím do Krásné Hory. Do Petrovic jsem to od nás z Krašovic měl pět kilometrů a do Krásné Hory čtyři. V Petrovicích se teď scházíme každý rok jako absolventi jednoročního kurzu. Bylo nás ve třídě dvacet devět a teď je nás už jenom osmnáct. Jedna třetina absolventů už bohužel nežije.“
lana Rebce. V té době jsem už byl ženatý,“ vypočítává svoje další zaměstnání. Milan Sasina poté, co skončil v autoškole, nastoupil do své nové práce v dnešním sedlčanském Středním odborném učili-
vých lidí jsem přešel k nemocným a práce s nimi mě bavila taky.“
Sedlčany do toho! Jak již bylo uvedeno v úvodu tohoto portrétu,
Z Amati až za volant sanitky Po absolvování kurzu, který nahradil devátou třídu základní školy, Milan nastoupil do učení v tehdejším sedlčanském podniku Amati, což byla pobočka stejnojmenné firmy se sídlem v Kraslicích. Vyučil se nástrojařem a po složení učňovských zkoušek začal v sedlčanské pobočce pracovat. „Vyráběli jsme klarinety, náustky na tyto hudební nástroje a další doplňky,“ vzpomíná na svoje první pracovní krůčky Milan Sasina a dodává, že když podnik Amati v Sedlčanech ukončil svoji činnost, měl být přestěhován do západočeského Stříbra, kde byla postavena nová budova. „Vzpomínám si, že ze Sedlčan tam odešlo několik zaměstnanců, ale já jsem mezi nimi nebyl. Začal jsem pracovat jako osobní šofér u veterinářů, v tomto zaměstnání jsem byl půl roku a potom přešel do sedlčanské autoškoly. Nejdříve jsem byl externím zaměstnancem a pak nastoupil nastálo jako učitel u Stanislava Stibora a Mi-
V pátek 19. srpna uplyne již 30 let, co nás navždy opustil pan
František Hrma z Kosovy Hory. Stále vzpomínají manželka a děti s rodinami.
vyhrává.“ Při vyprávění o cestách za hokejovými či fotbalovými body se nelze nezeptat na některou z historek, kterých tento zapálený sportovní fanoušek zažil jistě mnoho. „Neměli jsme tenkrát vlastní zimní stadion, a tak jsme jezdili hrát a trénovat do Vlašimi, Benešova nebo do Příbrami. Jednou jsme také byli hrát zápas v Kolíně, já jsem stál u mantinelu a dostal jsem pukem přímo do obličeje. Měl jsem strach, že mám vyražené zuby, ale dopadlo to dobře. Zkoušel jsem se zuby zahýbat, a když jsem poznal, že drží, byl jsem moc rád,“ vzpomíná na dávnou událost s úsměvem velký sedlčanský sportovní fanoušek. Sám ale přiznává, že tehdy mu do smíchu příliš nebylo.
Tři děti, tři vnuci
Milan Sasina
šti v Bezručově ulici jako mistr odborného výcviku. Na starosti měl nástrojaře. Protože měl učitelský průkaz, jako instruktor učil jezdit studenty s traktorem. „V učilišti jsem byl tři roky a potom mi správce sedlčanské nemocnice Milan Rebec nabídl, že bych mohl jezdit se sanitkou,“ dostává se ke svému poslednímu zaměstnání Milan Sasina. „Tehdy odcházel do důchodu řidič sanitky Podlipský a právě on mi uvolnil svoje místo. Říkal jsem si, že bych chtěl jezdit se sanitkou alespoň deset roků a nakonec jsem dělal tuto práci až do důchodu. Jezdil jsem dvaadvacet let. Od zdra-
Milan Sasina vozil k zápasům sedlčanské sportovce všech věkových kategorií. „V zimě jsem vozil hokejisty a ve fotbalové sezóně všechny sedlčanské mančafty od žáků až po A tým. S hráči jsem byl už od jejich prvních sportovních krůčků a poznával, jak vyrůstají. Sport mě baví sledovat dodnes a s kluky jezdím na zápasy fandit dál. Právě se chystám do Klatov na poslední přípravný zápas před novou fotbalovou sezónou. Jsem zvědavý, jak tam dopadneme. Baví mě se dívat v Sedlčanech také na tenisové zápasy a líbí se mi i ping-pong. Jsem rád, když jakýkoliv náš tým
Milan Sasina je otcem dvou synů a jedné dcery. Dcera žije v Praze, jeden syn v Sedlčanech a druhý ve Spojených státech amerických. „Jsme spolu v kontaktu, obvykle dvakrát do roka sem jezdí. Teď přijede do Sedlčan na Setkání kapel po letech, které se bude konat na zimním stadionu,“ připomíná sedlčanský patriot, jenž má dvacetiletou vnučku a dva vnuky. Jednomu je osm let a druhému pět. Je rád, že si vnučka udělala řidičský průkaz, což jí sám doporučil. Vždyť sám má dodnes oprávnění jezdit s různými dopravními prostředky včetně autobusu. Milan Sasina ve svém portrétu nemůže vynechat ani svoji manželku Vlastu, která pochází z Brsiny. Brali se v roce 1960, tedy v době, kdy byl zaměstnán v podniku Amati. Vlasta pracovala jako zdravotní sestra, a proto také její muž chtěl v sedlčanské nemocnici jezdit se sanitkou. Jeho přání se mu potom skutečně vyplnilo. David Myslikovjan
KULTURA
www.sedlcansky-kraj.cz
strana
11
Kluci z kapely s pandou ve znaku působí už dva roky na hudební scéně SEDLČANY The Beautifuls je
název kapely, která vznikla v létě 2014. Hlavním hnacím motorem jejího vzniku byla láska k hudbě a touha hrát něco jiného, než v okolí bývá zvykem. Žánrově rockabilly a rock’n’roll, i když místy se nezapřou ani punkové a psychobilly kořeny. Čtyřčlenná krojovaná sestava se vzteklou pandou ve znaku, hledající své místo na scéně plné ostřílených matadorů, už dobývá dva roky jeviště. Kolik vystoupení už jste letos stihli? Kolik jich průměrně máte za rok? Letos jsme odehráli přes třicet koncertů. Vzhledem k tomu, že existujeme jako kapela teprve dva roky, je těžké hovořit o nějakém průměru, ale koncerty přibývají a to nás samozřejmě těší. Letos byste měli oslavit dva roky své existence na scéně. Jaké to bylo z vašeho pohledu? Je to neskutečná jízda. Na začátku nás asi ani nenapadlo, že by to mohlo jít takhle dobře. Na druhou stranu je skvělé vědět, že se snaha a dřina dá zhodnotit. Neusínáme na vavřínech a jedeme dál. Za ty dva roky vás hodně lidí určitě pozná, když jdete třeba jen na ulici. Jaké jsou vlastně ohlasy fanoušků? To je možná trochu přehnané tvrzení. Spíš my už postupem času začínáme poznávat lidi, kteří chodí pravidelně. Ohlasy fanoušků jsou
pozitivní a to nás táhne dál. Také máme štěstí na kama-
složení – Jaromír „Doj“ Barhoň (hlavní zpěv), Tomáš
uvažovali o přestěhování do většího. Kdyby někdo
Členové kapely The Beautifuls (zleva) Jaromír Doj Barhoň, Jaroslav Kevin Peterka, David Bareš, Tomáš Nýdr
rády a lidi „ze scény“, kteří nám ze začátku hodně pomohli a dali šanci ve chvíli, kdy nás ještě nikdo pořádně neznal. Změnil se od začátku nějak váš styl hudby, vystupování, žánry? My se od začátku snažíme hrát si to svoje a moc se neohlížet kolem. Takže stylem a žánrově se nic moc nemění. Jednoznačně však přibyly zkušenosti, takže show vypadá jinak než třeba před rokem. Nicméně stále je toho tolik, co se dá zlepšit, předělat, dotáhnout… Přibyl někdo do kapely, nebo z ní někdo ubyl? Kolik je vás dohromady a kdo co dělá? Jedeme stále ve stejném
„Tománek“ Nýdr (bicí, doprovodný zpěv), Jaroslav „Kevin“ Peterka (kytara, doprovodný zpěv) a David Bareš (kontrabas, doprovodný zpěv). Trávíme spolu velké množství času, takže se musíme snažit být co nejlepší parta. Takže personální změny nejsou žádoucí. Dá se tohle povolání zvládat s hlavním zaměstnáním a jak často během týdne trénujete? Polovina kapely stále studuje a druhá polovina dokazuje, že se to stíhat dá. Frekvence zkoušek je různá, ale průměrně jednou až dvakrát týdně. Když je víc koncertů, není čas moc zkoušet. Máme vyhovující zkušebnu v Sedlčanech, ale už jsme párkrát
měl volný prostor a chtěl v něm mít naší pandí smečku, ať se neváhá ozvat. Co vlastně obnáší mít takovou kapelu? To je asi na nastavení každého člověka, kolik tomu chce dát. U nás je to trošku smlouva s čertem, buď to musíš dělat na sto procent, nebo vůbec, nic mezi tím není. Takže to obnáší spoustu času, hodiny v autě, pot na pódiu… Ale odměnou je obrovská energie od lidí, super zážitky, spousty nových lidí a míst. Já bych neměnil a troufám si tvrdit, že kluci taky ne. Kde hlavně hrajete, máte nějaké speciální požadavky v místě konání koncertu?
Hrajeme, kde se dá. Koncerty, festivaly, svatby, večírky. Napříč Českou republikou, teď máme velký sen dostat se do zahraničí. Speciální požadavky asi zatím žádné velké nemáme. Samozřejmě je skvělé, když je zázemí pro kapelu připravené a je kde sedět, kde se převléknout a tak dále. Získali už jste nějaké hudební ocenění? Na to máme asi určitě ještě čas. Teď je pro nás největším oceněním zájem fanoušků. Chystáte v nejbližších letech nějakou desku? Chystáme, koncem září bychom rádi nahráli krátkou desku (čtyři skladby). Venku by měla být do Vánoc na vinylu a online. Existuje nějaká soutěž, jako je třeba Český slavík, kde se předávají ceny kapelám a zpěvákům, jako jste vy? Určitě něco takového existovat bude, ale popravdě, tohle je tak nějak mimo náš zájem. Kdyby nám chtěl někdo mermomocí dát nějaké ocenění, tak budeme samozřejmě nadšeni, ale teď se soustředíme na hudbu a pilujeme show. Cíle do budoucna a přání kapely The Beautifuls? Jednoznačně to zahraničí je další meta, na kterou bychom chtěli dosáhnout. Nahrát kvalitní desku, která se bude líbit. Držet při sobě a pokračovat podobně jako nyní. David Štverák
Na náměstí natáčeli videoklip SEDLČANY Na náměstí T. G.
Masaryka poblíž kašny se v sobotu 13. srpna v dopoledních hodinách pohyboval mladík v paruce, který k údivu kolemjdoucích začal hrát na starodávný typ saxofonu, přičemž do čepice, položené na dlažbě, mu několik lidí za asistence
kameramana vhodilo pár dvěstěkorunových bankovek a dokonce jednu tisícovku. Co se u kašny dělo, nám sdělil jeden z přítomných, jenž dohlížel na toto neobvyklé vystoupení. „Jedná se o malou recesi,“ uvedl Aleš Vinař. „Můj otec Miroslav Vinař
ze Sedlčan brzy oslaví osmdesáté narozeniny, a protože zamlada rád hrál na saxofon, kamarád mi jako dárek sestavuje video. Natáčíme vlastně průřez jeho životem a v něm nesmí chybět hudba, které se kdysi otec věnoval.“ David Myslikovjan
Aleš Vinař (vpravo) dohlížel na natáčení videoklipu.
KALENDÁŘ
12 strana KONCERTY, ZÁBAVY Sedlčany – u zahrádek 19. 8. Pouťová zábava hraje Rock Wonder a Peshata; 19:00 Sedlčany – zimní stadion 20. 8. Setkání po letech vzpomínka na hudbu 60.–70. let; hraje Atlantik, Houbeles a Mix; 20:00 Vysoký Chlumec 20. 8. Koncert ke dni řemesel vystoupí Petr Rímský, Míša Leicht, Petr Vašina a skupina Naopak Jistebnice – kulturní dům 26. 8. Loučení s prázdninami hraje skupina The Fialky a Donaha Příčovy – letní parket 26. 8. Taneční zábava hraje KEKS; 21:00 Prosenická Lhota – přírodní areál 27. 8. Koncert pro SDH Prosenická Lhota program od 14:00, Čejka Band 20:00, ohňostroj 22:00 Kosova Hora – hřiště 27. 8. Pouťová zábava hraje Rock Wonder; 20:00 Sedlec-Prčice – kostel sv. Vavřince 28. 8. Varhanní koncert v rámci 10. ročníku Českého varhanního
festivalu hraje Adam Viktor a Gabriela Eibenová; 18:00 Kosova Hora – restaurace Na Zámecké 29. 8. Pěkná hodinka taneční zábava pořádaná spolkem MaPa, hraje Jiří Němeček; 19:00
VÝSTAVY Sedlčany – knihovna Výstava na chodbě – Sedlčanské střípky projekt Malí spisovatelé a malí ilustrátoři; od 3. 6. do 31. 8. Sedlčany – muzeum Polní maršál Radecký a jeho doba od 17. 6. do 2. 10. Vysoký Chlumec – skanzen Husaři jedou výstava prezentuje lidové umění zobrazující vojáky; od 1. 6. do 30. 10. Klučenice – galerie Hospodářský dvůr Klučenice slovem a obrazem Klučenické osady otevírací doba v srpnu: úterý až neděle 10:00–17:00
KINA Sedlec-Prčice 19. 8. Teorie tygra česká komedie; 20:00 26. 8. Děda česká komedie; 16:00, 20:00 Sedlčany
19. 8. Paradise trips komedie; 20:00 20. 8. Rodinný film drama; 20:00 26. 8. Poldův švagr akční komedie; 20:00 27. 8. Teorie tygra česká komedie; 20:00
SPORT Mokřice – šikmá plocha 20. 8. Fotbalový turnaj a noční hasičské cvičení turnaj pro muže nad 40 let
problesklo hlavou, jestli pokračovat dále a s kým. Bez dlouhého váhání se rozhodli na příští rok, tj. na neděli 30. 7. 2017 (14–17 hod.) pozvat znovu do zámeckého parku v Petrovicích další vynikající jihočeskou kapelu, a to Veselku Ladislava Kubeše. Proto Vás mezihorští hasiči touto formou zvou na příjemné posezení s touto kapelou. Na závěr letošního roku – 27. 11., neděle, 16–
10:00–17:00 Sedlčany 21. 8. Pouť Kosova Hora 28. 8. Posvícení Bystřice – letiště Benešov 28. 8. Letecký den zážitkové lety a doprovodný program od 10:00; letecké vystoupení ve 14:00
ROZHLEDNY Sedlčany – hřiště TJ Tatran 21. 8. Divizní fotbalové utkání TJ Tatran Sedlčany – FK Ostrov; pokus o divácký rekord na divizní pouťové utkání; 17:00
OSTATNÍ Sedlčany – knihovna 17., 24. 8. Hajánek čtení pro rodiče s dětmi; 17:00 22. 8. Po stopách Robinsona Crusoe program pro rodiny s malými dětmi; 10:00 29. 8. Podkarpatská Rus vyprávění Jiřího Havla na závěr jeho výstavy; 18:00 Sedlčany – hvězdárna 19. 8. Pozorovací program 21:00–23:00 Vysoký Chlumec – skanzen 20. 8. Den řemesel program doplněn folkovými hudebními interprety;
Přijďte na Veselou trojku i Veselku PETROVICE SDH Mezihoří pořádal dne 24. července v zámeckém parku v Petrovicích již 5. ročník srazu rodáků a přátel dechovky. Po předcházejících moravských kapelách Moravance a Mistřiňance se tentokrát porozhlédli po jihočeských kapelách a pozvali vynikající dechovku Jižani s kapelníkem Mirkem Dvořákem. Udělali dobře a výsledkem byl zaplněný parket petrovického zámku. Hned jim
www.sedlcansky-kraj.cz
19 hod. – si Mezihoráci dovolili pozvat do Obecního domu v Petrovicích, což je místní kulturní dům, v poslední době tolik oblíbenou Veselou trojku Pavla Kršky. Kdo máte zájem se tohoto koncertního vystoupení zúčastnit (omezený počet míst), máte ještě možnost zakoupit si lístky v předprodeji ve všední dny na Obecním úřadě v Petrovicích. Srdečně vás zve SDH Mezihoří. -PR-
Osečany Drahoušek otevírací doba: během prázdnin každý den 10:00–17:00 Petrovice Kuníček otevírací doba: každý den mimo pondělí 10:00–12:00, 13:00–19:00 Mokrsko Veselý vrch otevírací doba: každý den mimo pondělí 10:00–18:00
Den řemesel ve skanzenu VYSOKÝ CHLUMEC Ve skanzenu, který je pobočkou Hornického muzea Příbram, se v sobotu 20. srpna uskuteční již podeváté Den řemesel, největší kulturní a doprovodná akce v rámci návštěvní sezóny. Podobně jako v uplynulých letech i letos bude jeho tematickou náplní představení tradičních řemesel a výrobních technik spjatých s venkovským hospodářstvím a lidovým stavitelstvím. Opět se mohou návštěvníci podívat na takové činnosti, jako je tesařství, kovářství, kamenictví, řezbářství, provaznictví, včelařství a svíčkařství nebo sedlářství. Předvedena bude výroba keramiky (na hrnčířském kruhu i zaléváním do forem), hliněných omítek, skleněných vinutých perlí, proutěných košíků a věcí z kukuřičného šustí. Součástí programu bude též řezání klád na katru, přede-
ní na kolovrátku a pečení chleba v peci i tradičních perníků. Zájemci dostanou odborné informace o chodu mlýna a pily na vodní pohon nebo o typologii seker. Návštěvníci se rovněž mohou těšit na klempířství, bylinkářství a barvení látek. Nově skanzen letos představí ve spolupráci s členy sekce větrných mlýnů při Kruhu přátel Technického muzea v Brně křesání mlýnských kamenů a zkušební mletí. Program Dne řemesel začíná v 10 hodin a končí v 17 hodin. Po celý den (9–18 hodin) je možná prohlídka všech objektů a expozic ve skanzenu (výjimečně v tento den individuálně bez průvodce). Po celý den si mohou návštěvníci zakoupit výrobky od předvádějících řemeslníků (např. keramické suvenýry, med či medovinu). Zajištěno bude občerstvení a doprovodný kulturní program. -red-
Vodníci připlavou až za týden SEDLČANY Původně plá-
novaný náborový rybářský závod v „plavané“, který je součástí projektu Ve vodě nežijí jen vodníci, se z neděle 21. srpna přesouvá na osmadvacátého. Na přehradě se poslední prázdninovou neděli mohou hlásit děti a mládež
ve věku od pěti do osmnácti let. Rybářský lístek není podmínkou. Prezentace začne v půl sedmé ráno a samotné závody budou zahájeny v osm hodin. Důvodem odkladu je sedlčanská pouť, kterou si budou chtít užít i adepti Petrova cechu. -dav-
SPOLEČNOST
www.sedlcansky-kraj.cz
strana
13
Zámecký park nabídl slepice i králíky. Děti se nestačily divit… SEDLEC-PRČICE O
uplynulém víkendu se místní i přespolní opravdu nenudili. Navštívit totiž mohli dvě akce – pouť a chovatelskou výstavu. Místní organizace Českého svazu chovatelů pořádala svoji již 32. výstavu drobného zvířectva, a to v zámeckém parku. Organizátoři očekávali návštěvu zhruba sedmi set dospělých a dvou set dětí. Brány parku se všem zájemcům otevřely v sobotu od 13 do 18 hodin. V neděli výstava pokračovala od 8 do 16 hodin. Předpoklady organizátorů o účasti se zřejmě díky krásnému počasí podařilo naplnit. V sobotu kolem třetí hodiny odpoledne již přes kasu prošlo více než 150 dospělých a asi třicítka platících dětí, přičemž ti nejmenší vstupné neplatili. „V poslední době bývá návštěvnost nižší, dřív chodilo i přes tisíc lidí, ale vše záleží na počasí,“ popisuje trend návštěvnosti předseda výstavního výboru Zdeněk Skalický. Výstavy se zúčastnila asi třicítka vystavovatelů,
kteří dorazili například ze Sedlčan, Dolních Hbit, Votic, Miličína, Smilko-
naopak králíka či holuba poznávala většina z nich spolehlivě. I tak se ale
Samice králíka kalifornského chovatele Richtera získala na výstavě čestnou cenu.
va nebo i z Tábora. Mezi zvířaty vévodili králíci, k vidění byly dvě desítky druhů holubů, dále slepice, krůty, perličky, křepelky, kachny i klasická česká husa. Mnoho návštěvníků se poměrně překvapivě některým druhům divilo. Například perličku nebo křepelku mnozí na první pohled nepoznali. Pro mnohé děti však byly neznámé i krůty, kachny či husa,
malí návštěvníci nestačili divit a samozřejmě u rodičů žadonili. Někteří si chtěli králíka jen pochovat, jiní si usmysleli, že jim rodiče mají zvíře rovnou koupit. O rozhovor jsem požádal ředitele výstavy Františka Richtera z Rohova, který je zároveň d l o u h o l et ý m c h ova te lem. Svému koníčku se věnuje již padesát let a jeho samice králíka ka-
lifornského (na snímku) získala dokonce od poroty, jež hodnotila drůbež v sobotu dopoledne, čestnou cenu. „Výstavu připravujeme minimálně celý týden dopředu, ale chovatelství, víte, to je celoroční práce,“ začíná svoje povídání František Richter. „Je to ale jenom koníček, nedá se tím uživit. Chovatelství není na zbohatnutí. Měli jsme sice dvě mladé členky, které si asi myslely opak, ale nakonec svaz opustily. O zvířata se musí člověk starat, krmení je stále dražší, zvířata se musí očkovat, opravdu to není výdělek,“ popisuje svoje zkušenosti Richter. Ten mi také popsal, jak se naplňuje tombola, která byla součástí výstavy: „Víte, to nejde bez sponzorů. Navíc my jako chovatelé jsme povinni do tomboly také přispět.“ O tombolu byl skutečně velký zájem a šťastlivci si tak domů mohli odnést králíka, krmení nebo třeba selátko. Na závěr jen drobný postřeh. Nečekal jsem na chovatelské výsta-
vě nic nepředvídaného. Zaujali mě však dva vietnamští návštěvníci u klecí s kohouty. Svojí mateřštinou se dlouho o něčem vzrušeně dohadovali a pozorovali pečlivě vystavená zvířata. Najednou se jeden z dvojice začal shánět po prodejci a následně si dvojice dva statné kohouty zakoupila, přičemž je dost nešetrně umístila do úzkého pytle. Následně si dvojice vyhlédla a zamluvila několik dalších kohoutů a došlo i na smlouvání o cenu. Moje otázka, zda mají kohouty na chov, zůstala bez odpovědi. Jeden z chovatelů však vedle mě jakoby mimochodem utrousil uštěpačnou poznámku: „Taková škoda, když to snědí.“ Inu, o osudu kohoutů nám není nic dalšího známo, možná skončí na talíři, snad budou běhat po dvorku a není vyloučeno, že se z nich stanou zápasníci. Vše je možné, každopádně za organizaci výstavy a za jejich práci patří všem slušným a poctivým chovatelům velké díky. Tomáš Vašíček
Prázdninová hospoda na kolečkách zavítala do Křečovic
Náves v Křečovicích se při prázdninové akci pěkně zaplnila. Foto: Archiv Rádia Blaník
KŘEČOVICE Letos je tomu přesně třicet let, co měl v našich kinech premiéru dnes již legendární film režiséra Jiřího Menzela a scénáristy Zdeňka Svěráka Vesničko má středisková. Při příležitosti připomenutí tohoto jubilea v sobotu 13. srpna navštívila Křečovice, kde se podstatná část snímku natáčela, Prázdninová hospoda na kolečkách rádia Blaník. Do Křečovic je pozvala posluchačka Martina Roubíková prostředn i c t v í m s vé b á s n i č k y
o Křečovicích a přivítání rádia. Prázdninová hospoda na oplátku přivezla do „vesničky střediskové“ letní atmosfér u plnou písniček a soutěží pro děti. Před zaplněnou návsí zazpíval také Josef Vágner. V úvodu programu přivítal návštěvu starosta obce Robert Nečas a po něm na pódium přišla Martina Roubíková, díky jejíž básničce byly Křečovice vybrány. Hostům přinesla upečený koláč ve tvaru sluníčka. David Myslikovjan
SPORT
14 strana
www.sedlcansky-kraj.cz
Tatran neproměnil svoje šance, a tak prohrál SK Klatovy 1898 – Tatran Sedlčany 2:0 (2:0) KLATOVY V sobotu 13. srpna sehráli sedlčanští fotbalisté úvodní kolo divize A na hřišti Klatov. Hosté si vytvořili spoustu slibných brankových příležitostí, ale žádnou nedokázali přetavit do gólového efektu, a tak odjeli bez bodu. Po posledním středečním přípravném zápase s Voticemi, který byl vítězný, si Tatran odbyl první soutěžní utkání ročníku 2016/2017 divize A. V ní na tým i diváky čeká hned šest nových soupeřů: FK
Ostrov nad Ohří, FK Admira Praha, SK Jankov, FC Viktoria Mariánské Lázně, TJ Sušice a hlavně se fanoušci mohou těšit na pikantní derby proti MFK Dobříš. Do prvního poločasu vtrhla obě mužstva s nasazením. Neuběhlo ani deset minut a domácí hráč vyslal nebezpečnou střelu, která ještě minula svůj cíl. To se ale nedalo říct o jeho spoluhráči Petru Kotrbovi, který o minutu později otevřel skóre pro domácí na 1:0. O rychlé vyrovnání se snažil Tomáš Senft, jeho přihrávka před bránu však nenašla žádného adresáta. V 18. minutě kopali domácí trestný kop.
Exekutorovu technickou střelu bravurně zlikvidoval Pavel Capouch. Pak začalo sedlčanské promarňování šancí na vyrovnání. Pokusy v provedení Dominika Němce, Michala Kdolského a Petra Haase brankou neskončily, a proto přišel před koncem prvního poločasu trest. Na 2:0 zvýšil k radosti 150 diváků Milan Lucák. V začátku druhého poločasu byli gólu velmi blízko hosté. Honza Vystyd překonal brankáře Jaroslava Rojíka, ale toho zastoupili na brankové čáře jeho spoluhráči a míč odklidili do bezpečí. Tatran ve druhém poločase dostal domácí pod
velký tlak. Střely z kopaček Tomáše Senfta a Petra Haase jen těsně minuly brankovou konstrukci. Čtvrt hodiny před koncem nepřekonal nadvakrát brankáře Rojíka Michal Kdolský. Na druhé straně z rychlého protiútoku přeloboval domácí hráč Pavla Capoucha, ale i brankovou konstrukci. Skóre už se nezměnilo a všechny body tedy zůstaly na domácí půdě v Klatovech. Již tuto neděli 21. srpna na sedlčanskou pouť začne obří akce s názvem „Pokus o nový divácký rekord na divizním utkání“. Všichni fanoušci mohou přispět k výjimečné události tím, že
přijdou v zeleném či bílém triku, mikině, dresu nebo třeba v košili. Soupeřem domácího celku bude od 17. hodin Ostrov nad Ohří. „Všichni v kabině se hrozně moc těšíme. Doufáme, že přijde co nejvíce lidí a že je nezklameme a vyhrajeme. Necháme na hřišti duši, ostatně jako vždy,“ dodal jednohlasně a bojovně za celou kabinu Tomáš Senft. TJ Tatran Sedlčany: Capouch – Řehák (73. Hofman), Vystyd, Brotánek, Repetný – Senft, Kvěch (59. Hájek), Soldát (70. Čejda), Kdolský – Haas (80. Valenta), Němec. David Štverák
Padne divácký rekord ve fotbalovém divizním utkání v Sedlčanech? SEDLČANY Pouť v Sedlča-
nech bude letos obohacena o jeden bod v jejím programu, který se jistě dá označit za kuriózní. Jedná se o pokus o nový divácký rekord v divizním zápase v Sedlčanech. V prvním kole nového ročníku soutěže se v neděli 21. srpna od sedmnácti hodin utká domácí A tým s fotbalisty Ostrova nad Ohří a po dvouměsíčním půstu budou na divizi natěšení nejenom sedlčanští fanoušci. O pouti bude totiž město plné dalších příznivců fotbalu z jiných míst, kteří mají k městu také vztah a jistě si nenechají zápas ujít. Fotbalový stadion sedlčanského Tatranu se v uplynulé sezóně dostal do povědomí fanoušků z různých koutů republiky, protože se o něm několikrát psalo i v celostátních periodikách v souvislosti s návštěvami na utkání domácího týmu. Ty byly totiž zvlášť v prvních zápasech po historickém postupu do divize největší v této soutěži a směle konkurovaly i návštěvám v třetí nejvyšší tuzemské fotbalové soutěži, České fotbalové lize. Při této příležitosti jsme oslovili Pavla Vystyda
ze sedlčanské restaurace Na Růžku, který je duchovním otcem myšlenky pokusit se o nový rekord v počtu diváků na divizním utkání v Sedlčanech. Co vás přivedlo k myšlence pozvat na divizní pouťové utkání v Sedlčanech rekordní počet diváků, kteří budou mít šanci odnést si některou z hodnotných cen? „K této myšlence mě přivedl minulý pouťový zápas, kdy se sešla rekordní ná-
a společně jsme dali dohromady několik sponzorů, bez kterých by to nešlo. Chtěl bych jim touto cestou moc poděkovat. Dík patří i moderátorovi Slávku Blochovi a všem příznivcům, které srdečně zveme. Vytiskli jsme a rozdali sto padesát plakátů a pět set malých letáků. Také jsme dostali nápad vybídnout diváky, aby přišli v barvách sedlčanského fotbalového týmu. Umocnili by tak atmosféru a sounáležitost s mužstvem. Samot-
hráči zažili něco, co nebývá na stadionech při soutěžích divize, ale i vyšších soutěžích zvykem.“ Ve vaší restauraci se schází spousta příznivců sedlčanského fotbalu. Jak oni hodnotí pokus o rekord? Jsou optimisté, či spíše pesimisté? „Nejenom štamgasti, myslím si, že všichni příznivci sedlčanského fotbalu jsou z plánovaného utkání nadšení a těší se. Často o tom mluví a tipují počty.
Sedlčanští fotbalisté si o pouti možná zahrají před největší diváckou kulisou, kterou v divizi dosud zažili. Ilustrační foto David Štverák, archiv SK
vštěva, a jednalo se o krásný zážitek. Aby se nás sešlo ještě více, napadlo mě zajistit pěkné ceny do losování a zajímavý doprovodný program. Oslovil jsem místní fotbalovou legendu Rudu Vlka
ný divácký rekord, který je dosud v Sedlčanech na divizi 1480 diváků, není ale to nejdůležitější. Podstatné je, aby se lidé sešli a zažili tu úžasnou atmosféru. Přál bych si, aby diváci a hlavně
V tipech se často objevuje návštěva přesahující dvě tisícovky lidí.“ Jak často se vy dostanete v Sedlčanech na fotbal? Věnoval jste se této hře závodně nebo
alespoň rekreačně? V Sedlčanech chodím na fotbal pravidelně. Závodně jsem se tomuto sportu věnoval v Dublovicích, ale jen v mládežnických kategoriích. Jsem fanouškem veškerého sportu, avšak fotbal je na prvním místě. Od dob Tondy Panenky fandím pražským Bohemians.“ Máte svůj tip? Myslíte si, že by mohl být sedlčanský divizní rekord překonán? „Já jsem jó velký optimista. Myslím si, že by mohlo přijít až dva a půl tisíce diváků.“ K výjimečné události mohou příznivci sedlčanského fotbalu přispět také tím, jak předeslal Pavel Vystyd, že na stadion přijdou v zeleném nebo bílém triku, mikině, dresu, případně košili. Všechny vstupenky budou slosovatelné a na šťastné diváky čeká spousta cen včetně víkendového wellness pobytu pro čtyři osoby. Podmínkou je, že výherce musí mít na sobě triko v zelené nebo bílé barvě. Patronem utkání je sedlčanská fotbalová legenda a nejlepší střelec historie Ruda Vlk. David Myslikovjan
SPORT
www.sedlcansky-kraj.cz
strana
15
Turnaj v plážovém tenisu nabídl atraktivní podívanou SEDLČANY Na kurtu volejba-
listů Tatranu poblíž fotbalového stadionu a lávky přes potok Mastník, na němž se v letní sezóně hraje plážový volejbal, se v sobotu 13.
Pořadatel sedlčanského turnaje v plážovém tenise Ivan Grin
srpna konal turnaj v beach tenisu. Jednalo se o druhý ročník této atraktivní akce. Beach volejbal nebo beach fotbal jsou sporty dnes už známé, ale plážový tenis? Jak se tento sport provozuje, kde je jeho kolébka a podle jakých pravidel se hraje? O tom všem jsme si povídali ještě před zahájením s pořadatelem druhého ročníku turnaje v beach tenisu Ivanem Grinem. Můžete přiblížit hru zvanou beach tenis?
„Hraje se na hřišti, které má stejné rozměry jako pro plážový volejbal. Oproti klasickému tenisu je největší rozdíl v tom, že se hrají výhradně ,voleje‘. Míč nesmí přijít do kontaktu s pískem. Hrají se pouze čtyřhry s tím, že síť je metr sedmdesát vysoko a počítání je stejné jako tenisové. Rozdíl je v tom, že pokud je shoda, hraje se na jediný vítězný balón. V beach tenisu není stav označovaný za výhodu. Navíc hráči mají k dispozici jenom jedno podání, druhý servis tady není. Za stavu 6:6 se hraje klasický tie-break, tedy zkrácená hra.“ Odkud se k nám beach tenis dostal? „Začal se hrát v Itálii a Brazílii, kde mají oficiální svaz beach tenisu již sedmnáct let. Tento sport je ale už známý zhruba čtvrt století. U nás Česká federace plážového tenisu funguje třetím rokem a pořádá turnaje po celé republice. Činovníci se snaží dostat tento sport do povědomí co nejvíce lidí. Beach tenisu se
věnuje mnoho tenisových hráčů, kteří mají tento sport jako doplněk ke své hlavní
ního ročníku sedlčanského turnaje? „Celkem hrálo třiadvacet
poledne a s největší pravděpodobností jako první nastoupí na kurt děvčata.
Nejúspěšnější účastníci turnaje Aneta Mrázková (zleva), Ondřej Kocura, Michaela Bajerová a Jakub Pařízek
činnosti. Oficiální soutěž, jako je třeba extraliga v jiných sportech, se u nás zatím nehraje.“ Jak vy jste se dostal k plážovému tenisu? „Pocházím z Chlumu a dříve jsem se věnoval klasickému tenisu v Sedlčanech. Protože ale v současné době pracuji a bydlím v Praze, nevěnuji se mu už tolik. Můj spoluhráč je předsedou České federace plážového tenisu a právě on mě k tomuto sportu přivedl. Párkrát jsem si beach tenis vyzkoušel a začal mě bavit. Teď společně jezdíme i na turnaje po Evropě a občas na sebe nabalíme i jiné české páry, které tvoří kluci i holky. Beach tenis hrají na turnajích i páry v mixu.“ Kolik dvojic plážových tenistů se zúčastnilo prv-
párů v kategoriích mužů, žen a v mixu. Jednalo se o historicky největší turnaj v plážovém tenise, který se konal v České republice. Zúčastnili se beach tenisté z Prahy a okolí, ale nejvíce jich bylo ze Sedlčanska.“ Jakými míčky se hraje plážový tenis? „Jedná se o míče, které jsou určené pro baby tenis. Pro děti do devíti let nejsou tenisáky tak tvrdé. Původně se tento sport hrál s klasickými míči i raketami, ale protože je dost rychlý, množily se úrazy a z tohoto důvodu se přešlo na jiné rakety i míčky.“ Která kategorie hráčů půjde v Sedlčanech na kurt jako první? „Děláme to tak, že začínáme kategorií, do které je přihlášeno nejméně dvojic. Začne se v devět hodin do-
Po poledni začnou chlapi a zhruba v patnáct hodin zahájí souboje plážoví tenisté v mixu.“ V tomto pořadí se v sobotu skutečně jednotlivé kategorie na kurtu představily a zahrálo si celkem čtrnáct párů. Mezi dívkami byla nejúspěšnější dvojice Michaela Bajerová – Aneta Mrázková a v kategorii mužů kraloval pár Jakub Pařízek – Ondřej Kocura. V mixu ve finále porazila dvojice Bajerová – Kocura Mrázkovou s Pařízkem. David Myslikovjan
Děkujeme sponzorům turnaje v plážovém tenise: Pivovary Lobkowicz Cukrárna Janský TATRATEA Stavební firma Ivan Grin
PUBLICISTIKA
16 strana
www.sedlcansky-kraj.cz
GLOSA
GLOSA
Radostné a smutné cyklotoulky
Hlavně pozor na parní lokomotivy, způsobují požáry
Při svých cyklotoulkách po krásném okolí Sedlčan jsem zavítal i na vrch Drahoušek u Osečan s krásnou rozhlednou a k torzu větrného mlýna u Příčov. Jak tragicky rozdílné jsou tyto dvě lokality. Krásně upravené prostranství okolo rozhledny, všude pořádek, nový altán s lavičkami, informační letáky o blízkých rozhlednách a tak dále. Radost toto místo navštívit. Smutek ale návštěvníka přepadne při zastavení u ojedinělé památky – torza větrného mlýna u Příčov. Všude tráva po kolena, krčí se zde jedna zarostlá lavička, druhý kus nábytku – snad stůl – se
válí v trávě vytržený i s betonovými patkami. Kolem dokola smetiště odpadků. Pro návštěvníka chybí jakýkoliv popis místa, historie stavby a podobně. Snad to tam někdy bylo lepší, ale z návštěvy této lokality je zřejmé, že zde rády pobývají osoby, které to v hlavě nemají přiměřeně srovnané a neváží si ničeho. Ani na Drahoušku není dohled dospělé osoby celých dvacet čtyři hodin každý den a mimo prázdnin ani v týdnu, ale pořádek tam je. Snad to někdy bude u Příčov podobné. Co na to místní obecní úřad, památkáři a další instituce, které by to mělo zajímat? Miroslav Hrstka
Když jsem minule psal článek o požáru pole v Líchovech, při kterém shořel balíkovač, dostalo se ke mně jako podpůrný materiál aktuální nařízení Středočeského kraje o stanovení podmínek k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů. V zásadě nudné právní čtení, řekl by si nezasvěcený čtenář. Taky jsem si myslel, že tam nic moc použitelného nenajdu. Našel jsem. Nemám však na mysli několik nařízených opatření při sklizni, zaujala mě jiná pasáž. Nařízení definuje dobu zvýšeného nebezpečí vzniku požáru i místo zvýšeného požárního nebezpečí. Takovým místem je i zemědělská plocha, zmiňovanou dobou je období sklizně. Úsměvná chvilka
přichází při čtení třetího článku příslušného nařízení. V druhém odstavci najdeme seznam zakázaných činností v době sklizně, a to v místě se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru. Na prvním místě seznamu činností, které se za daných podmínek nesmí provádět, nenajdeme dle očekávání rozdělávání ohně, to je až na místě druhém. Ty z vás, kteří tipují jako první zakázanou činnost vypouštění tzv. lampionů štěstí, také zklamu. Obsazují však třetí místo. Kouření v průběhu sklizně je dokonce až čtvrtou zakázanou položkou. Ale konec napínání. Pomyslnou zlatou příčku obsadila jízda parní lokomotivy! Ano, čtete správně. „V době sklizně zemědělské úrody se na místě se zvýšeným nebezpečím
vzniku požáru zakazuje: 1. jízda parní lokomotivy…“ zní přesná citace z nařízení číslo 2/2016 ze dne 14. března letošního roku, které vydal Středočeský kraj. Naprosto chápu, že parní lokomotiva je nebezpečné monstrum, jež reálně může jiskrami založit požár. Upřímně je mi to jasné. Chápu i to, že v nařízení se na „žhavé“ parní lokomotivy nezapomnělo. Ale že se dostanou na seznam jako první položka, to mě překvapilo. Asi bych zakázané činnosti řadil podle jiné logiky. Taky občas na nějaké akci pro děti zahlédnu parní lokomotivu, ale nenapadlo by mě, že zrovna tento výtvor techniky se musí při sklizni zakázat urgentněji než kouření či rozdělávání ohňů. Tomáš Vašíček
FEJETON
Na táboře po osmnácti letech Jako učitel základní školy jsem letos dostal nápad, možná poněkud bláznivý, že si letní prázdniny zpestřím brigádou na táboře v roli řadového vedoucího. Nemohu napsat oddílového, neboť tábor s výukou angličtiny, organizovaný agenturou Descartes, žádné oddíly táborníků nemá. Volnočasové aktivity, které jsem měl organizovat s dalšími dvěma vedoucími, probíhají společně. Kromě přivýdělku jsem svoji účast chápal jako soukromou sociologickou sondu. Změnily se tábory za těch téměř dvacet let, kdy jsem byl na svém posledním? Jaký je dětský
tábor současnosti? Nejsem rozhodně táborovým nováčkem, jezdíval jsem na ně pravidelně od osmnácti let dvakrát ročně. Tehdy bývaly tábory obvykle dvoutýdenní, někdy i třítýdenní. Tentokrát se jednalo o týden pobytu, pro vedoucí a lektory o osm dní. Po absolvování akce musím konstatovat, že naštěstí jen týden! Tento tábor mi totiž připravil nejedno překvapení. Prvním bylo ubytování. Sice krásná lokalita Malé Morávky v Jeseníkách, ale pobyt menší části dětí v hotelu a větší části ve skromné ubytovně, jež se nachází půl kilometru a 130 schodů
od hotelu. Symbolicky mnohem níže. Účastníci byli rozděleni dle finančních poměrů rodičů – týdenní tábor v hotelu přijde na téměř deset tisíc, v ubytovně na bezmála sedm. Vedoucí a lektoři pochopitelně bydlí na ubytovně, pouze hlavní vedoucí má pokoj pro sebe v hotelu. Já jsem sdílel místnůstku pro chudší s dvěma lektory – na výběr jsem měl manželskou postel s Američanem, nebo palandu nad Portorikáncem. Oříškem bylo vymyslet aktivitu, jež by rozmazlené děti bohatých rodičů zaujala. Například při jedné měli táborníci soutěžit, kdo nasbírá za půl hodiny v ma-
lém úseku lesa co nejvíce „pitíček“, které si pak mohli nechat. Hlavní vedoucí přivezla z dvacet kilometrů vzdáleného města dvě velké tašky plné krabiček džusu, jež jsem s ní umístil viditelně v lese. Následoval úžasný pohled na ploužící se děti, z nichž část si jen sedla na lavičky na kraji lesa. Po hodině hry zůstala čtvrtina džusů na místě bez povšimnutí. Táborák také dopadl fantasticky. Přípravy ohniště a dřeva se zúčastnilo pět dětí ze čtyřiceti, u ohně se jich vystřídala sotva polovina. Posezení u mobilu bylo zřejmě zajímavější. Zato po večerce puber-
Týdeník vychází ve středu, uzávěrka v pondělí v 11 hodin. Vedoucí redakce: Hana Pechačová, tel.: 774 414 225 (
[email protected]). Redaktoři: David Myslikovjan, tel.: 721 784 743 (
[email protected]); Olga Hadáčková (
[email protected]); Petr Ryšlavý, tel.: 606 547 278 (petr.
[email protected]); David Štverák, tel.: 605 162 506 (
[email protected]). Inzerce: tel.: 774 822 213 (
[email protected]). Adresa redakce: Havlíčkova 514, 264 01 Sedlčany. Návštěvní hodiny v redakci: pondělí až pátek 8–12 hodin. Korektura: Pavla Kolářová. Sazba: redakce. Tisk: Van druck Sedlčany. Vydavatel: Zdeněk Kolář. Registrační číslo: MK ČR E 11724. Internet: www.sedlcansky-kraj.cz
tální účastníci ožívali. Hlavní vedoucí ve snaze jim vyhovět posunovala postupně večerku do 23 hodin, nicméně mnozí se cítili dotčeni, když jsem je po půlnoci rozháněl z mejdánků do jejich pokojů. Nezjištění dobrodinci rovněž vylepšovali ubytovnu – ztratili klíče od dvou pokojů, strhli informační cedulky ze zdí, v pisoáru skončilo jeden den čísi tričko a druhý den krajíc chleba… Na další táborovou sociologickou sondu budu mít chuť nejdříve zase po dvaceti letech. Zatím se budu utěšovat, že tento tábor byl jistě výjimkou. Petr Ryšlavý