Reklama v Kraji již od 10 Kč/cm2 (bez DPH) Tel.: 774 822 213 Číslo 3/Ročník 27
20/1/2016
www.sedlcansky-kraj.cz
Cena 15 Kč
E-mail:
[email protected]
Podruhé se narodil „Odcházím, ale papuče u televize Podruhé se narodil. To lze říci o řidiči
MARTINICE
již postižený mimo traktor a stěžoval si pouze na bolest
si rozhodně nenasadím,“ říká ředitel Středního odborného učiliště Sedlčany Jiří Janů SEDLČANY „Osobně cítím,
Řidič traktoru měl velké štěstí. Kvůli podezření na závažnější zranění ho vrtulník přepravil do nemocnice.
traktoru, jehož vozidlo se v sobotu 9. ledna převrátilo a zůstalo koly vzhůru. „Jednotka HZS byla vyslána k záchraně osoby zpod traktoru do obce Jesenice, místní části Martinice. Po příjezdu na místo zásahu byl
nohy. Vrtulník byl na místo povolán současně s výjezdem hasičů,“ uvedl nehodě velitel sedlčanské hasičské stanice Petr Hron. Muže záchranáři letecky transportovali do nemocnice v Motole na vyšetření. -red-
„Profíci“ mají za sebou perný rok REGION Profesionální hasiči, sloužící na stanici v Sedlčanech, evidují za uplynulý rok celkem 252 výjezdů. „To
Velitel HZS Sedlčany Petr Hron
je nejvíce za celou dobu historie stanice v Sedlčanech,“ komentoval velitel HZS Sedlčany Petr Hron. Sedlčanští „profíci“ byli loni přivoláni k šestapadesáti požárům, z nichž největší se udály na konci roku – šlo o požár dílny v Dublovicích a rodinného domu v Sedlčanech. Devětapadesátkrát
vyjížděli k dopravní nehodě, řešili osmnáct případů úniku nebezpečné chemické látky. Nejčastěji – sto třináctkrát – pomáhali při technických haváriích. Šestkrát byl jejich výjezd specifikován „ostatní“ (jde například o planý poplach). Sedlčanská stanice HZS patří k Územnímu odboru Příbram. Pro srovnání – hasiči z Dobříské stanice vyjížděli loni dvě stě devadesátkrát, příbramští profesionálové sedm set čtyřicet osmkrát. -js-
že jsem vyhořelý. Nemám z práce potěšení, chybí mi elán a vidina budoucnosti a smysluplnosti mého setrvávání ve funkci. Zároveň tu nechci jen další roky sedět a přehazovat úkoly na jiné,“ říká o svém odchodu z pozice ředitele S t ře d n í h o o d b o r n é h o učiliště Sedlčany v ulici Petra Bezruče Jiří Janů. O uvolnění z funkce ředitele školy požádal k pololetí, tedy k 31. lednu.
Ředitel Středního odborného učiliště Sedlčany Jiří Janů
Konkurz na nového ředitele je 25. ledna. Jiří Janů bude ve funkci setrvávat
do doby, než bude zřizovatelem školy – Středočeským krajem – odvolán. Do školství nastupoval Jiří Janů z pozice vedoucího polesí v roce 1990. „Po restitucích nezůstalo příliš státních lesů, proto to pro mě byla logická volba. Šest let jsem vedl učiliště v Třebnicích, poté, co tehdejší zřizovatel třebnického učiliště sloučil se sedlčanským, přešli jsme do Sedlčan,“ říká. Pokračování na straně 2
Hledají, jak uspořit za teplo SEDLČANY Na prvním lednovém zasedání měli radní města na programu rozvoj teplárenství v Sedlčanech. To je podle slov místostarosty Miroslava Hölzela stabilizované, díky mnohamilionové investici během uplynulých let je po technické stránce systém v pořádku, ztráty se snižují a spotřeba klesá. Pokud obecně platí, čím méně spotřebuji, tím méně platím, u energií nebo vody jednoduchá poučka neplatí. Právě klesající spotřeba tepla, jíž se dosáhlo úpravami topného systému nebo Pokračování na straně 3
DÁRKOVÉ A DEKORAČNÍ ZBOŽÍ VYSOKÝ CHLUMEC (naproti ZŠ)
Nabízíme: široký sortiment dárkového a dekoračního zboží, skla, porcelánu, obrazů, proutěného zboží, umělých květin… TĚŠÍME SE NA VAŠI NÁVŠTĚVU
SEDLČANY Předškoláky a jejich rodiče vítala na zápisu v 1. ZŠ v pátek 15. ledna skupina večerníčků. Více na str. 7
Starostové hodnotí uplynulý rok a hovoří o plánech na letošek REGION Přelom roku vybízí
k bilancování. Položili jsme proto starostům obcí v regionu dvě otázky: 1. Jak hodnotíte z pozice starosty vaší obce rok 2015? Co se ve vaší obci podařilo? 2. Co vás a vaše občany čeká v roce 2016? Jaké investice máte v plánu? Odpovědi jsou řazeny tak, jak do redakce došly.
Pavel Pechač, Osečany 1. Rok 2015 byl snad dobrý. Podařilo se nám realizovat vše, co jsme si dopředu dohodli, převážně investice do námi vlastněných nemovitostí. Dále jsme nezapomněli na naše důchodce a ostatní občany s kulturními programy jako je stavění máje, společný výlet, pouťové posezení při dechovce Pokračování na straně 4
2
ZPRAVODAJSTVÍ
strana
„Odcházím, ale papuče u televize si rozhodně nenasadím,“ říká ředitel Středního odborného učiliště Sedlčany Jiří Janů Dokončení ze strany 1
Odcházející ředitel zažil během pětadvaceti let nejrůznější mezníky a „kotrmelce“ českého u č ň ov s k é h o š ko l s t v í . „Za jednu z největších změn, která naši školu ovlivnila, pokládám 1. červenec 1991. Odehrála se základní ekonomická změna, kdy se z rozpočtových organizací staly příspěvkové organizace, které získaly právní subjektivitu a mohly si vydělávat finance. Vnímali jsme to jako krok dopředu. Dalším mezníkem byl rok 2001, to jsme přešli od jednoho zřizovatele ke druhému, konkrétně od Ministerstva zemědělství České republiky ke Středočeskému kraji. K novému zřizovateli jsou vztahy spíše formální, musím říci, že cítím, že od roku 2001 chybí metodické řízení a hodně záleží na tom, jak která škola dokáže na kraji lobovat,“ vysvětluje Janů.
„Školu předávám stabilizovanou,“ říká ředitel Za dvacet let, co řídí sedlčanské učiliště, bylo do školy investováno kolem sta milionů korun. „Za tyto finance jsme například v roce 1998 předělali kuchyň a jídelnu, v roce 2001 vybudovali restauraci, v roce 2002 kadeřnictví, v roce 2003 víceúčelové hřiště, v roce 2005 zrekonstruovali sociální zařízení, postupně vyměnili okna, částečně opravili fasádu budovy,
v roce 2009 jsme plynofikovali dílny, dále byly přestaveny garáže, opravena střecha na Domově mládeže a tělocvičně. Poslední mojí akcí v uplynulém roce bylo zřízení plynové kotelny v tělocvičně, což přinese minimálně padesátiprocentní úsporu nákladů na topení,“ uvádí ředitel a vyjmenovává další investiční akce drobnějšího rázu, díky nimž se podařilo učiliště zvelebit. „Dlouhodobou potřebou však zůstala rekonstrukce střechy a fasády školy. Také mě mrzí, že jsme si za pětadvacet let mohli dovolit pořídit jen několik nových strojů – automobil značky Citroën Berlingo, konvektomat a pečící troubu do kuchyně. Ne, že bychom strojně vybaveni nebyli, ale museli jsme volit stroje z druhé ruky, použité, studenti se tak učili na starší technice, což není ideální. Bohužel, příděl finančních prostředků z kraje je dosti omezený, na nové stroje prostě už nezbylo,“ přiznává Jiří Janů, že ne vše, co plánoval, bylo reálné uskutečnit. „Na druhou stranu nemá škola žádné dluhy ani závazky, situace je stabilní i po stránce personální. Učiliště nemá špatnou pověst, co se týče úrovně vzdělávání v porovnání se školami obdobného typu, pohybujeme se nad průměrem,“ uvádí ředitel. Zároveň však dodává, že nástupce v současném pedagogickém sboru nenašel. „Kolega,
jehož jsem vytipoval, si doplňuje vzdělání. Potřebnou kvalifikaci bude splňovat až v roce 2019 a já prostě tak dlouho čekat nemohu. Že budu odcházet, jsem avizoval už dva roky. Jsem toho názoru, že dobrý manažer může svou funkci naplno vykonávat do pětapadesáti let, pak už jeho efektivita klesá, to je zcela přirozené. Nemyslím tím, že by měl takový člověk rovnou odcházet na penzi, pracovat mohou lidé i v důchodovém věku, jen je třeba najít odpovídající zaměstnání jejich reálným schopnostem. Chci přinášet nové věci, být hybatelem, nikoli jen loutkou, která tu bude pouze sedět a za provaz budou fakticky táhnout jiní,“ zmiňuje důvody svého odchodu ze školy Jiří Janů. Do důchodu se prý nechystá. „Na učilišti ale jako řadový pedagog nezůstanu. Přiznám se, že učitelem nejsem. Bohužel nejsem schopen pochopit, že někdo nechápe.“ Poté, co bude vybrán nový ředitel a Jiřímu Janů bude po jeho odvolání nabídnut pracovní poměr na dobu neurčitou, chce se více než dosud věnovat znaleckým posudkům v oblasti oceňování majetku a práci odborného lesního hospodáře. „Cítím v tomto oboru naplnění,“ proto jsem se rozhodl uplatnit se takto. „Je mi jedenašedesát let, papuče u televize si rozhodně nenasadím,“ dodává se smíchem Jiří Janů. Jana Spálenková
Sprejery zachytily kamery SEDLČANY V p o l ov i n ě ledna popsali dva mladí muži žlutým sprejem hned několik míst v okolí kulturního domu. Jejich řádění neuniklo podloubí, fasáda bytové-
ho domu ani kontejner. „Poškození fasády nahlásila v sobotu 16. ledna jedna z obyvatelek bytového domu. Pachatele zachytily přímo při činu kamery městského bezpečnostního
systému. Kamerový záznam jsme poskytli Policii ČR, která případ vyšetřuje,“ uvedl velitel sedlčanských městských strážníků Petr Krch. Jana Spálenková
www.sedlcansky-kraj.cz
Nejvíce prosincových nehod bylo způsobeno nesprávným způsobem jízdy REGION V prosinci došlo na Příbramsku k celkem 123 nehodám. Při jedné z nich zemřel člověk. Vážná havárie se odehrála 14. prosince navečer v Příbra-
mi, kdy 29letá řidička srazila na přechodu dvě ženy. Šestašedesátiletá chodkyně následně svým zraněním v nemocnici podlehla. -red-
Při dopravní nehodě u Kňoviček 26. prosince nezvládla šestadvacetiletá řidička zatáčku a narazila do dvou stromů. V dechu jí policisté naměřili 1,4 promile alkoholu.
Statistika dopravních nehod na Příbramsku od 1. 12. 2015 do 31. 12. 2015 Rok 2015
Rok 2014
Dopravní nehody celkem
123
114
Usmrceno
1
2
Těžce zraněno
5
4
Lehce zraněno
30
24
Příčina – nesprávný způsob jízdy
62
49
Příčina – rychlost
20
25
Příčina – nedání přednosti
14
13
Příčina – předjíždění
2
4
Pod vlivem alkoholu
6
6
Zaviněná chodcem
0
2
Zaviněná lesní či domácí zvěří
25
18
Uděleno na blokových pokutách
47 300
55 000
Způsobená škoda na vozidlech
5 070 500
4 770 000
U obce našlo práci 13 lidí P E T R OV I C E U S E D LČ A N
V loňském roce pracovalo pod vedením obce celkem třináct pracovníků ve veřejně prospěšných pracích. O údržbu obce se spolu s nimi starali i tři kmenoví zaměstnanci. „Kromě práce v lesích, prořezávání cest, úklidu veřejných prostranství, zabezpečení systému odpadového hospodářství, běžné údržby veřejné zeleně letos doplněné o každodenní zalévání se navíc prováděly stavební práce. Byly opraveny čekárny v Týnčanech, Žemličkově Lhotě, Rybníčku, Kojetíně,
Mašově, Skoupém. Dále byla v Týnčanech opravena požární zbrojnice a kaplička na návsi, kaplička v Zahrádce, hřbitovní zeď v Obděnicích, natřena okna na sále v Obděnicích a vybíleno, opravena kočárovna a bývalá zámecká kuchyně v Petrovicích, vymalovány prostory v základní škole, předěláno sociální zařízení v mateřské škole, opraveny fasády na základní škole a na ‚židáku‘,“ uvedl starosta obce Petr Štěpánek a dodal, že pracovníci se také podíleli na úpravě zázemí sálu Obecního domu. -js-
ZPRAVODAJSTVÍ
www.sedlcansky-kraj.cz
strana
3
Hledají, jak uspořit za teplo Dokončení ze strany 1
zateplením objektů cenu za gigajoul prodražují. „Navíc dvě poslední zimy byly teplé, což také sehrálo svoji roli. Cena za gigajoul tepla se tak vyšplhala k sedmi stovkám korun, a to je strop, nad něhož již nechceme jít,“ uvedl místostarosta. Už loni proto město Městské teplárenské snížilo pronájem za kotelny. „V úvahu přichází možnost vybudování kogenerační jednotky pro kotelnu na Severním sídlišti. Dva roky jednáme o této možnosti s ČEZem. Pod-
le smlouvy, kterou bychom uzavřeli na patnáct let by investice ležely na bedrech ČEZu, který by odpadní teplo z výroby energie odprodával Městské teplárenské za nižší výrobní cenu. Pro město by to bylo výhodné. Byť by se jednalo pouze o jednu kotelnu, v celku by se tato změna projevila snížením ceny o zhruba 50 korun za gigajoule,“ vysvětlil Miroslav Hölzel. Podle něho by bylo poté nutné zaměřit se na střed města, hlavně na panelové domy za nemocnicí. „V této lokalitě však není možný systém koge-
nerace, v úvahu by přicházelo spalování biomasy, otázkou je ale jistota takového opatření do budoucna, protože z původního odpadu se stává poměrně drahé palivo.“ Cílem vedení města je srazit cenu za teplo na 550 korun za gigajoule. „Pokud by se město dostalo pod 600 korun za gigajoule tepla, byly by nabídky konkurence, o nichž přemýšlí některé bytové domy nerelevantní,“ uvedl místostarosta a připomněl, že ti, kteří o náhradních zdrojích uvažují si často neuvědomují, že představuje velkou počáteční
investici do vlastního zdroje a investice spojené s jeho správou a údržbou. „Radní 6. ledna odsouhlasili záměr, týkající se instalace kogenerační jednotky v kotelně na Severním sídlišti. Jednatel městské teplárenské Václav Calta o tom bude dále jednat se společností ČEZ. Pokud by byl tento záměr do-
tažen do konce, teplo by bylo možné dodávat za jiných podmínek – za cenu kolem 630 korun již od jara 2017,“ dodal Miroslav Hölzel. Jana Spálenková
Vadí vám kouř, který se valí z některých komínů? Zimní období nutí ty, kteří nejsou napojeni na centrální rozvod tepla, zatopit ve svých kotlech a kamnech. V centru města jsme zjišťovali, zda vám vadí kouř, valící se z některých komínů, co by se spalovat rozhodně nemělo a zda by úředníci měli kontrolovat, čím občané topí. Monika Radiměřská, Sedlčany, 35 let
SEDLČANY
Strašně to tady místy páchne. Sedlčany sice ještě jdou, ale v Praze je to mnohem horší. Mělo by se raději topit dřevem. Město by na to mělo
dohlížet. Zatápět obuví nebo všelijakým odpadem by se mělo zakázat. Silvie Fialová, Sedlčany, 69 let
kdy si pustí úředníky domů, mnozí se tomu brání zuby nehty. Marta Burianová, Sedlčany, 83 let Pevná paliva se hojně používají, ale neměl by se spalovat bordel ani plasty. Já si myslím, že by na to městský úřad měl dohlídnout. Olga Hrabíková, Sedlčany, 25 let My topíme plynem. Nelíbí se mi rozhodně spalování plastů. Kolikrát je tady takový čoud, že se člověk diví, čím lidé zatápějí. Město by to mělo kontrolovat, ale málo-
S tím na mne nechoďte. Pocházím z chalupy, rodiče bydleli v Břišejově, měli
jsme kousek do lesa a topili jsme jen dřevem. To bývalo nejkrásnější teplo, jaké jsem kdy zažila. Možná se časem ke dřevu zase vrátíme. A zase budeme do lesů chodit sbírat klestí a větve. Bukové vždycky hořely nejlépe. Je to hrůza, co někdy stoupá z komínů u nás v Sedlčanech v ulicích nad Vyšehradem. Zkuste si tam udělat odpolední vycházku. Úředníci by tam měli také povinně chodit. Aneta Hešíková, Křepenice, 17 let Myslím si, že by se mělo topit ekologicky. Nejlepší by snad byla elektrická energie nebo plynové topení. Určitě není k zahození solární energie nebo i tepelná čerpadla. Zatápění do odpadu či vytápění obyčejným hnědým uhlím se už dávno přežilo a mělo by se zakázat. Kouř dýcháme my všichni a ně-
kdy, když se navečer hromadně zatápí, to vypadá, jak by se snášela hustá žlutohnědá mlha. Stačí si projít ulice nad Zemědělským učilištěm v Sedlčanech a uvidíte, vlastně ucítíte, jaká je to „kyslíková oáza“. Jana Hanzelková, Sedlčany, 29 let
Když se zatápí v naší Růžové ulici, tak to je hrozný smrad. Vím, že topení stojí peníze a každý nemá dostatek financí, třeba na nový plynový kotel. My využíváme centrální vytápění, tak to neřešíme. Vladimír Stibor
Zabezpečovací zařízení, kamerové systémy, přístupové systémy. E-mail:
[email protected], tel.: 603 504 097 ČERNÁ KRONIKA KŘEPENICE V pondělí 11. ledna ve večerních hodinách havaroval nedaleko Křepenic 29letý řidič. Zřejmě nepřizpůsobil rychlost vozidla komunikaci a v zatáčce narazil do okrajových svodidel. Vzniklá škoda byla vyčíslena na 45 tisíc korun. LIBÍŇ Osmapadesátiletý motorista 13. ledna brzy ráno dostal na zledovatělém povrchu vozovky
smyk a vyjel mimo komunikaci, kde spodní částí auta zachytil o břeh silničního příkopu. Škoda činí 15 tisíc korun. DUBLOVICE Hlídka policie kontrolovala 14. ledna dopoledne 22letého řidiče. Jak se ukázalo, usedl za volant pod vlivem marihuany. Tu si sám loni na podzim vypěstoval a užíval. Vozidlo mělo navíc více než půl
roku neplatnou technickou kontrolu. Na místě byl motoristovi zadržen řidičský průkaz. Svým jednáním se dotyčný dopustil přestupku na úseku silničního provozu a na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Nyní mu hrozí pokuta do výše dvaceti tisíc korun a zákaz činnosti na dobu od šesti měsíců do jednoho roku.
KRÁSNÁ HORA NAD VLTAVOU Ve čtvrtek 14. led-
na ve večerních hodinách vozidlo přijíždějící na náměstí kličkovalo a najíždělo i do protisměru. Jeho řidič byl policisty, kteří zde hlídkovali, vyzván k provedení dechové zkoušky, to však odmítl. Poté odmítl i odběr biologického materiálu. Doznal se nakonec k vypití 1,5 litru piva. Další
jízda byla 57letému muži zakázána a na místě mu byl zadržen řidičský průkaz. Motoristovi za odmítnutí vyšetření hrozí pokuta ve výši 25 až 50 tisíc korun a zákaz činnosti od jednoho roku do dvou let. Informace v této rubrice pocházejí z policejních svodek od policejní mluvčí Moniky Schindlové (PČR Příbram).
4
ZPRAVODAJSTVÍ
strana
www.sedlcansky-kraj.cz
Starostové hodnotí uplynulý rok a hovoří o plánech na letošek Dokončení ze strany 1
atd. Dále se nám podařilo vybavit kompletně kuchyň v naší restauraci nerezovým nábytkem a nový nábytek
jsme také pořídili na obecní úřad. Také jsme investovali do oprav místních komunikací. Jen dotace jsme žádné nezískali až na dotaci 144 korun na sbor dobrovolných hasičů, kterou jsme s úctou ke Krajskému úřadu Středočeského kraje odmítli. 2. Pevně věřím, že občany čeká rok plný zdraví a štěstí, což bych všem ze srdce přál. Obec chce dále investovat do svých nemovitostí. Vždyť každý kdo má dům, ví, že je to nekonečný příběh. Nemovitostí má naše obec dost – budovu obecního úřadu s přilehlou restaurací, společenský sál pro 250 lidí, požární zbrojnici v Osečanech a Velběhách, hasičskou klubovnu v Osečanech pro 60 lidí a také oba dva ochody se smíšeným zbožím v Osečanech a Velběhách patří obci. Takže je stále do čeho investovat. Mimo těchto investic bychom se chtěli pustit i do obnovy zeleně na návsi v Osečanech a její celkovou revitalizaci, kde by se mělo najít i místo na novou sochu svaté Anny. Jan Mátl, Solenice 1. Uspěli jsme s dotacemi na projekty za asi 8 milionů korun. Šlo o zateplení Zá-
kladní školy Solenice a tělocvičny u základní školy a o projekt Svážíme bioodpad z obce Solenice. Loňský
rok hodnotím jako výborný. 2. Letos chceme podat žádosti na dětské hřiště, opravu komunikací, přivaděč vody z vodárny a možná hasičskou zbrojnici. František Chlasták, Vysoký Chlumec 1. Rok 2015 je u nás hodnocen jako velice úspěšný rok, během něhož se podařilo realizovat finančně nejnáročnější investiční akci s názvem Tlaková splašková kanalizace s ČOV Vysoký Chlumec v rozsahu 12 kilometrů stokových řadů, 213 domovních čerpacích stanic včetně plošné obnovy povrchů silniční sítě v rozsahu 9 kilometrů. Za toto úspěšné sladění realizace vodohospodářské stavby s obnovou
povrchů komunikací přísluší především poděkování vedení Středočeského kraje za poskytnutí finanční výpomoci a stejně tak všem řidičům a dopravcům včetně místního obyvatelstva za pochopení, spolupráci, ohleduplnost a zvýšenou pozornost v hektickém čase stavebních postupů, kdy ne vždy se dalo naplnit veškerá ustanovení zákonných norem o provozu vozidel na komunikacích. Dále je nutné zmínit úspěšný projekt dovybavení provozů naší školy ve spolupráci s grantovým programem Ministerstva místního rozvoje České republiky a pod stejnou ministerskou gescí obnovu obecního majetku při likvidaci povodňových škod předešlých roků. Ale za veliký poklad ve veřejném životě obce pokládám opětovný nárůst sousedských kolektivů a veřejných spolků v organizování společenského a kulturního života. 2. Hlavním úkolem letošního roku je zabezpečení veškerých provozních a právních úkonů v návaz-
nosti na zahájení provozu splaškové kanalizace, rekonstrukce úpravny vody a rozvodných řadů vodovodu Víska, pokračování v přípravě prodeje obecního bytového fondu do vlastnictví uživatelů bytů. V případě úspěšné účasti v grantových řízení plánujeme pokračování obnovy majetku při likvidaci povodňových škod minulých let. Čeká nás také příprava stavební zástavbové studie pro výstavbu rodinných domků v lokalitě pod pivovarem s reálným naceněním skutečné hodnoty předmětných pozemkových parcel se zasíťováním. Plánujeme samozřejmě podporu občanských kolektivů a spolků v rozvoji sportovního, společenského a kulturního života sousedské rodiny včetně potřeb cestovního ruchu a zázemí společenského života veřejnosti při dochování místních tradic a zvyklostí a tak dále. Cíle rostou, trvají a mění se bez konce s generační obnovou do zítřků třetího tisíciletí. Otakar Jeřicha, Dublovice 1. Rok 2015 byl rok bezproblémovým s výjimkou požáru 28. prosince v Dublovicích. Povedlo se nám udělat zateplení střechy Mateřské školy, obyvatelům jsme za pomoci dotace zakoupili kompostéry
a máme v pořádku téměř všechny komunikace v intravilánu našich obcí. Naše Základní a mateřská škola Dublovice oslavila 180 let věku ve skvělé kondici. 2. Nepodařilo se opětovně získat dotaci na čistírnu odpadních vod Zvírotice, toto nás čeká letos, zahajujeme postupně všechna potřebná řízení na vybudování vodovodu ze Sedlčan, chtěli bychom vybudovat
tenisový kurt a čeká nás další údržba obecního majetku, který je rozsáhlý a potřebuje udržovat. Půjde o komunikace mezi obcemi, rybníky, objekt školy a školky, čistírnu odpadních vod a další nemovitosti v majetku obce. Pavel Kymla, Příčovy 1. Rok 2015 byl pro mne rokem zaučování a sezna-
mování se s úřadem starosty. Zjistil jsem, že to není vůbec tak jednoduché, jak se to většině lidí asi zdá. V roce 2015 nám přišla dotace na kanalizaci a ČOV. Proplacení dotace se však nečekaně protáhlo. Poskytovatel dotace Státní zemědělský intervenční fond nám nechtěl uznat některé výdaje, takže jsme se museli odvolávat a tak se nám navýšily i úroky z úvěru. Konečný dluh obce po obdržení dotace byl zhruba milion korun, tak jsme se po zbytek roku nepouštěli do větších akcí. Kromě tradičních kulturních akcí typu Tučný čtvrtek, pálení čarodějnic a podobně jsme v loňském roce pořádali také výročí 650 let od první písemné zmínky o naší obci. Oslavy se uskutečnily opět v tradičním duchu. 2. V roce 2016 se pokusíme získat dotaci na opravy místních komunikací, které jsou ve špatném stavu. Dále se pokusíme získat dotaci na vybudování komunikací v nových sídlištích. Kromě tradičních kulturních akcí se ve spolupráci s místními hasiči pokusíme v létě uspořádat zábavně sportovní odpoledne s večerní taneční zábavou. Takový dětský den nejenom pro děti... Petr Červenka, Prosenická Lhota 1. V roce 2015 jsme vybudovali novou zahradu u mateřské školy. Jednalo se o vy-
bavení herními prvky, dále pak o altán, domeček pro uložení věcí a šest záhonů pro okrasnou a bylinkovou zahrádku. Celá akce byla realizována v hodnotě asi jeden milion korun a obec se na této částce podílela deseti procenty, zbytek bylo hrazeno z dotace. Dále jsme dokončili přestavbu bývalé školy na bytový dům a všechny byty byly prodány novým majitelům. Rozjeli jsme provoz kompostárny a taktéž sami provádíme svoz bioodpadu. Samozřejmě jsme rádi, že ve školním roce máme plně obsazenou školku což je celkem 28 dětí. V loňském roce jsme po 25 letech opět zavedli vítání občánků, při kterém jsme jich přivítali hned sedm. 2. V letošním roce plánujeme vybudovat sběrný dvůr v zemědělském areálu v Prosenické Lhotě. Na tuto akci máme připravený projekt, stavební povolení a podanou žádost o dotaci. Sběrný dvůr by měl veliký přínos pro občany a samozřejmě také si od toho slibujeme snížení
nákladů na likvidaci odpadu. Dále žádáme o další dotace na dovybavení školky a hodláme též zpracovat projektovou dokumentaci na rozšíření vodovodu v Prosenicích a vybudování vodojemu v osadě Suchdol. Dne 27. srpna hasičský sbor Prosenická Lhota oslaví 80. výročí založení. Mometálně připravujeme nové stavební parcely v osadě Luhy a také musíme na již prodaných parcelách v Prosenické Lhotě a v Prosenicích dokončit obslužné komunikace. Další odpovědi starostů z regionu přineseme v následujícím vydání Sedlčanského kraje. Jana Spálenková
Muž 50 let hledá ženu k seznámení. Tel.: 728 549 674. 15/16 Koupím malotraktor Vari, i v horším stavu za rozumnou cenu, předem děkuji za nabídku. Tel.: 722 422 223. 16/16 Koupím starší pálené cihly nebo hurdisky. Tel.: 606 391 443. 17/16 Vyměním garsonku na Sev. sídlišti v Sedlčanech za 2+1 nebo 3+1 před rekonstrukcí. Rozdíl doplatím v hotovosti. Tel.: 723 911 157. 18/16 Prodám zděnou chatu na Štilečku, úplně zařízenou – voda, elektřina. Tel.: 605 733 662. 19/16 Prodám lednici Calex Thomson. Funkční. Cena 1 500 Kč. Tel.: 732 480 076. 20/16 Rocková kapela ze Sedlčan hledá kytaristu. Máš-li chuť a čas, ozvi se na tel.: 606 524 416. 21/16 Prodám palivové dřevo 900 Kč/m3, nařezané a naštípané. Dovoz zdarma. Tel.: 730 529 545. 22/16 Vdova 58 let hledá přítele. Zn.: Společná dovolená. Tel.: 774 048 822. 23/16 Vdovec 65 let abst., nek. se seznámí s ženou. Věk neřeším. Tel.: 731 046 032. 24/16 Hledám podnájem. Vdovec 65 let, abstinent, nekuřák. Pomohu ve všem. Tel.: 731 046 032. 25/16 Prosím poctivého nálezce, který našel v pátek 4. prosince dopoledne v Sedlčanech ve městě v sáčku hnědý růženec s 22 korálky, aby se ozval. Odměna 100 Kč. Tel.: 737 589 425. 26/16
Nefunguje vám notebook nebo počítač? www.itls.webnode.cz
Tel.: +420 737 949 617 E-mail:
[email protected]
v organizaci KROK, p.s.s., Kamýk n/Vlt. Přihlášky zasílat do 20. 1. 2016 Tel.: 607 526 064, 318 677 102 E-mail:
[email protected]
Požadujeme:
Prodej
dřevěných briket z tvrdého dřeva HARD-GITA vysoká výhřevnost množstevní slevy, velmi příznivá cena Typ RUF – 6x9x15 cm, balení 10 kg, paleta 960 kg Vojkov – budova špejcharu tel.: 604 250 944, 603 837 146
Dlouholetá praxe, osobní přístup. Možnost docházet do firmy dle dohody. Externí spolupráce. CENY DOHODOU.
Tel.: 776 208 395
PLASTOVÁ OKNA
tepelně-izolační dvojsklo a trojsklo
ŘIDIČ - PRODEJCE ROZVÁŽENÉHO ZBOŽÍ pro provozovnu v Sedlčanech, Kňovická 1249
www.nedrop last.cz okna s.r.o.
SLEVA
hledá pracovníka na pozici:
Info: www.krokkamyk.cz
tel.: 318 877 180, fax: 318 877 190, e-mail:
[email protected]
Objednejte přímo u výrobce značkové 5 a 6komorové profily
Firma ATLANTIK PRODUKT Třešňák s. r. o.
SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK
Kompletní vedení účetnictví a daňové evidence.
IT PORADENSTVÍ
Nedroplast
Výběrové řízení na pozici
40 %
VOLEJTE ZDARMA
800 138 428
odborné montáže na klíč
VCHODOVÉ DVEŘE
INTERIÉROVÉ DVEŘE SLEVA
dobrou znalost práce s PC a internetem časovou flexibilitu spolehlivost výborné komunikativní schopnosti samostatné rozhodování bezúhonnost řidičské oprávnění skupiny B životopis podmínkou
Na b íz íme: hlavní pracovní poměr dobré platové podmínky zázemí prosperující firmy nástup ihned Kontakt: Jana Králová, tel.: 736 537 953; e-mail:
[email protected]
Přijmu na brigádu pomocnou sílu do kuchyně v Sedlčanech Pracovní doba: 6 - 12 hod., Po - Čt. Vhodné pro důchodce.
SMS zašlete na tel.: 739 213 142
Hledáme kuchařku (kuchaře) pro velkou rodinu, která bydlí v domě v okolí Sedlčan Nabízíme práci na HPP, po odpracování potřebných dní placená dovolená. Plat 25 000 Kč hrubého měsíčně. Hledáme člověka, který má zájem a zkušenosti se zdravou výživou, ideálně s vegetariánskou či veganskou kuchyní, člověka, který umí plánovat práce spojené s přípravou jídel a který rád vaří. Výhodou je praxe v oboru - umění vařit a hospodařit s jídlem a zásobami pro kuchyni. Hledáme přizpůsobivého, aktivního, pilného, fyzicky zdatného a spolehlivého pracovníka do našeho domu s dobrými komunikativními vlastnostmi. Pracovní doba dle sezóny, typicky však pondělí až pátek 6:00 – 15:00, ideálně též v neděli (dle dohody). Rodina preferuje veganskou kuchyni. Vzhledem k tomu absolvuje pracovník speciální školení. Pracovník bude zodpovědný za všechny procesy odehrávající se v kuchyni – výběr vhodných surovin, vaření, zásobování, rozpočet, vyúčtování. Bude připravovat snídani, jídla k obědu a někdy i k večeři. Bude pečovat o zeleninovou a bylinkovou zahrádku, skleník a fóliovník. ŘP je nutný – nákupy autem (i do Prahy) – auto bude k dispozici. Nástup od 1. dubna 2016 Svoje odpovědi směřujte prosím na adresu: Direct AHead, Malátova 10, 150 00 Praha 5 Smíchov (obyčejnou poštou). Ideálně e-mailem na adresu:
[email protected]. Nebo volejte na tel. číslo: 603 450 667 – paní Sylva Pospíšilová. V odpovědi prosím uveďte svůj životopis, pracovní zkušenosti a kontakty na vás. Odpovíme všem.
15 % Dřevokomplet B+H s. r. o. se sídlem v Třebnicích u Sedlčan přijme
TRUHLÁŘE Podmínky: vyučen v oboru řidičský průkaz skupiny B všestrannost v oboru www.dverepribram.cz tel.: 728 468 512; e-mail:
[email protected]
V případě zájmu se hlaste na tel.: 606 252 540, 608 520 194
6
ZPRAVODAJSTVÍ
strana
Postarali se o prořezání stezek a podpořili Puntík SEDLECKO-PRČICKO Obec-
ně prospěšná společnost Český Merán, která působí na Sedlecko-Prčicku loni nezahálela. Díky dvacetitisícovému příspěvku, který obdržela od Města Sedlec-Prčice, zajistila prořezání a údržbu části modré turistické stezky ve směru na Sušetice. I další projekt se týkal zeleně, a to sice té, která
byla v roce 2014 vysazena podél cesty z Prčice ke křížku a podél modře značené turistické trasy od svatého Isidora směrem na Přestavlky. Obecně prospěšná společnost Český Merán také podpořila sedlecko-prčický Dětský klub Puntík. Pro jeho potřeby byly zakoupeny lavičky a sportovní náčiní. -js-
www.sedlcansky-kraj.cz
Hasiči se sešli na valné hromadě SEDLČANY V pátek 15. ledna se v prostorách klubovny SDH v Sedlčanech II uskutečnila Výroční valná hromada sboru. Této se mimo jiné zúčastnil místostarosta města. Miroslav Hölzel, vrchní strážník Petr Krch, za OSH ČMS Příbram Jiří Spilka a zástupci SDH Osečany. Na valné hromadě zazněla slova chvály na práci devatenácti přítomných členů, a to jak na poli
prevence a osvěty, tak i na úseku práce s mládeží a byl představen plán na rok 2016. Dále zde byli představeni malí hasiči – deset dětí – a oficiálně byli přijmuti do sboru. Důležitým bodem programu byla rezignace současného starosty Františka Hofmana. „Stalo se tak po mém slibu na posledním zasedání sedlčanského zastupitelstva, že tak učiní, aby se situace
u hasičů uklidnila a bylo jasně ze strany sboru deklarováno, že nejde o funkce, ale o pomoc bližnímu a o ochotě pomoci. Nyní je vše na zastupitelích, zda učiní kroky, vedoucí k obměně velitele a členů výjezdové jednotky a konečně dojde k uklidnění situace u sedlčanských hasičů,“ uvedl František Hofman. Novým starostou se po hlasování stal Viktor Němec starší. -red-
ROZHOVOR
V Ochraně Fauny v Hrachově ani v zimních měsících nevědí, kam dřív skočit HRACHOV U SEDLČAN Mlá-
ďata zvířat, která byla dovezená lidmi a zachráněná pracovníky záchranné stanice v letních měsících, jsou už vypuštěná na svobodě. V zimním čase je zde méně práce řekl by si nezapojený pozorovatel. Ale je tomu právě naopak. Více v rozhovoru s pracovníkem záchranné stanice Jiřím Tůmou. Co se u vás v zimním provozu děje? Letní sezóna pro nás skončila, ale to neznamená, že nám začalo nějaké volno, právě naopak. Připravujeme se na novou sezónu. Měli jsme velký příjem ježků, kteří tu přezimují z důvodu nedostatečné váhy. Jsou to ježci východní a západní. Ale také netopýři. Péče o mláďata a zraněná zvířata je u nás nonstop protože vyžadují zvýšenou pozornost. Zvířata umísťujeme do rehabilitačních kójí, kde mají čas na zotavení. Jak se liší letní provoz od zimního? Výjezdy pro zvířata se v létě protahují do půlnoci, někdy dokonce do ranních hodin. Vyjíždíme pro zraněná nebo opuštěná mláďata, kterých je v tomto období opravdu hodně. V zimě se brzy stmívá, výjezdů je méně i proto, že mláďata savců jsou už odrostlá a vět-
šinou samostatná. Máme tak za den jeden až dva výjezdy, někdy i pět. Jaké máte ve stanici nové přírůstky? Je jich několik. Třeba křepelka čínská, která byla odchycena dětmi na zahradě v mateřské školce v Sedlčanech. Zřejmě utekla chovateli. Další je opuštěné vydří mládě z Táborska. Bylo prochladlé, zablácené a hladové. Na Táborsku mezi paneláky byl také odchycen výr velký. Ten čeká v rozletové hale na vypuštění na jaře,
přečká v klidu zimu a bude mít větší šanci na přežití. Nejnovějším přírůstkem ve stanici je puštík obecný. Náhodný řidič ho našel u silnice ve směru na Kňovice. Byl tak slušný a ochotný, že ho naložil k sobě do auta a jel naproti výjezdové záchranné skupině, kterou předtím zavolal. Jeho paní puštíka celou cestu držela opatrně v náručí. Po předání se zjistilo, že měl zlomené pravé křídlo. Samice vydry říční jménem Boriska se už nikdy
nepodívá do volné přírody… Před více jak rokem se
Ve Voticích v naší pobočce vzniká ojedinělý projekt. Čtvrt století staré místní
V Ochraně fauny v Hrachově tráví zimu i několik ježků.
Ošetřovatel Jiří Tůma s mládětem vydry říční Tadeášem
v Novém Kníně procházel pejskař. V místě, kde se zrovna hloubil potok, našel malé bezmocné mládě vydry, které předal do péče záchranné stanici v Hrachově. Tam zjistili, že byla zřejmě poraněna strojem, a také pokousaná od jiného zvířete. Vzal jsem si jí do domácí péče, střídal jsem se s kolegyní. Bylo to 24 hodinové starání, doplněné čištěním ran a krmením po čtyřech hodinách rozkouskovaným pstruhem. Bohužel lidská společnost a zachráněný život si vybraly daň v podobě návyku na člověka, takže je nemožné ji vypustit volně do přírody. Co je u vás nového, co se buduje?
skleníky se postupně proměňují na motýlárium, které bude obývat několik druhů motýlů, typických pro českou přírodu. Ve sklenících postupně vzniká provizorní prostor k chovu motýlů, který se skládá ze dvou síťovinových stanů. Časem budou vytvořeny mokřadní a stepní biotopy na ploše o rozloze 1 091 metrů čtverečních pro šestnáct druhů motýlů. Určitě máte i nějakou zvířecí celebritu? Velký úspěch u dětí mají mláďata savců. Třeba mládě vydry říční. Je to sameček Tadeáš. Bohužel není zrovna moc ochotný k mazlení. David Štverák
FOTOGALERIE
www.sedlcansky-kraj.cz
strana
7
Do obou základních škol v Sedlčanech přišlo k zápisu celkem 120 předškoláků SEDLČANY V obou sedlčan-
ských základních školách se to v pátek 15. ledna doslova
a tak se u této tradice zůstalo i letos. „V naší škole máme osm pohádkových
zralost.“ K zápisu na 1. ZŠ letos přišlo 63 dětí a osmi z nich
Učitelky Eva Grinová (vpravo) a Gabriela Plachá přivítaly ve 2. ZŠ také předškoláka Martina Luxemburga. Společnost jim dělal Křemílek (Vlaďka Pudilová) a Vochomůrka (Eliška Jiráková). Prvňákům na 1. ZŠ se věnovala také učitelka Ivana Dvořáková.
hemžilo pohádkovými postavami. Všechny se snažily zpříjemnit důležitý životní
tříd a děti si vybírají pohádku, která se jim nejvíce líbí,“ uvedla zástupkyně ředitele
tech neměli. Snažíme se pohádkové postavy aktualizovat, protože přání dětí se mění. Předškoláci jsou postavami z pohádek motivováni a my lépe můžeme zjistit základní věci, jako je pravolevá orientace, poznávání barev, nakolik jsou děti samostatné a také jaké mají řečové dovednosti. Můžeme doporučit logopeda, protože od ledna do září se nechá ledacos dohnat. Při zápisu je vše formou hry.“ Zatímco na 1. ZŠ děti a je-
Na 1. ZŠ se děti setkaly také s učitelkou Jaroslavou Rozvoralovou.
Role Pata se na 2. ZŠ zhostila Róza Jindráková (vlevo) a Matem byl Ondra Mandovec. Co všechno už opravili, se jich zeptala budoucí školačka Eva Kadlečková.
Ema Hosprová se mohla pochlubit pamětním listem, který jí při zápisu v 1. ZŠ předali myslivec (Eliška Volková) a Karkulka (Nela Kvěchová).
krok malým předškolákům, kteří přišli k zápisu do prvních tříd. Systém pohádkových učeben, v nichž se děti více uvolní, se v Sedlčanech osvědčil již před lety,
„Také u nás děti navštěvují jednotlivé třídy, ve kterých je zapisují paní učitelky,“ řekla učitelka Eva Vanyová. „V ka-
ždé třídě jsou pohádkové postavy, které děti provázejí tak, aby vše bylo hravou formou. Zároveň učitelky sledují, jak děti reagují a podle toho se snaží rozpoznat jejich školní
1. ZŠ Markéta Boumová. „A protože víme, že u dětí jsou nejoblíbenější pohádky O červené Karkulce a O krtečkovi, máme je dvakrát. Žádaný byl také Pat a Mat, které jsme v minulých le-
pravděpodobně bude školní docházka odložena. Do budovy 2. ZŠ Propojení se dostavilo 57 dětí a pět z nich půjde do školy až později. David Myslikovjan
Eva Vanyová ověřovala školní zralost budoucích prvňáků.
Učitelka Eva Vanyová se dětem ve 2. ZŠ věnovala společně s Machem a Šebestovou.
jich rodiče vítala celá skupina večerníčků, na 2. ZŠ Propojení na chodbě předškoláci potkávali většinou jako první Macha a Šebestovou. Také tady bylo hodně veselo a některým dětem se ani nechtělo domů, ačkoliv do budovy předtím vstupovali s nedůvěrou, co je u zápisu čeká. Ostych z budoucích prvňáků však brzy spadl, vždyť kdy si zase budou moci popovídat s Křemílkem a Vochomůrkou, vílami, nebo Patem a Matem.
Na 2. ZŠ se předškoláci setkali také s Pejskem a Kočičkou.
8
ROZHOVOR
strana
www.sedlcansky-kraj.cz
„V Čajovně ve dvoře najdou práci dva až tři lidé se zdravotním postižením,“ říká Zdeňka Chlastáková SEDLČANY Mela o.p.s. měla
v loňském roce zaregistrovaných několik druhů sociálních služeb a provozovala chráněné bydlení, denní stacionář, sociální rehabilitaci, sociálně terapeutickou dílnu a odborné poradenství. Na to, jak se obecně prospěšné společnosti loni dařilo, jsme se zeptali Zdeňky Chlastákové, vedoucí sedlčanské „pobočky“ této společnosti. Jaká je současná situace ve vašem zařízení? O kolik klientů pečujete, jsou všichni rezidenční a kolik pracovníků se o ně stará? Mela o.p.s. měla v roce 2015 zaregistrovaných několik druhů sociálních služeb a provozovala chráněné bydlení, denní stacionář, sociální rehabilitaci, sociálně terapeutickou dílnu a odborné poradenství. V roce 2015 jsme se přihlásili do Asociace občanských poraden. Dá se říci, že spíše než o péči jde v našem případě o spolupráci s klientem ve formě doprovázení a podpory. Celkem spolupracujeme přibližně se čtyřiceti klienty. Jedná se o osoby se zdravotním postižením a o osoby s chronickým duševním onemocněním. V pobytové službě v chráněném bydlení v Církvičské ulici v Sedlčanech žije v současné době pět klientů a v chráněném bydlení na Vysokém Chlumci šest klientů. Ostatní klienti využívají ambulantní služby, a to především v našem zařízení v Zahradní ulici. S klienty pracuje čtrnáctičlenný tým, který se skládá z pracovních asistentů, pracovníků v sociálních službách a jednoho sociálního pracovníka. Jak se vám dařilo v uplynulém roce začlenit klienty do běžného života a co to klientům a veřejnosti přineslo? Snažíme se v co největší možné míře zapojovat všechny klienty do běžných sebeobslužných činností. Asistenti doprovázejí
klienty či na ně dohlížejí při nakupování, při přesunu do chráněných bydlení, při účasti na kulturních akcích, při pracovních aktivitách mimo sociálně terapeutickou dílnu. Do pracovních aktivit dnes patří kompletace sad pro firmu Odlitek, kdy dvakrát v týdnu expedujeme zakázky přímo zákazníkům, čištění interiérů aut, běžný úklid v domácnostech, kam pravidelně dojíždí pracovní asistent se dvěma klienty, od konce loňského roku docházíme též uklízet panelový dům v Sedlčanech, v roce 2015 jsme rozvíjeli spolupráci
pečujícím zařízením především v přijetí jinakosti klientů. Velice často se naši klienti nevejdou do sociálních norem vytvořených většinovou společností. Každodenní blízkost různých „odlišností“ klientů Mely. Ve mně často vyvolává klasickou otázku, kde a co je ta norma a kdo má právo ji vytvářet a hlídat její hranice. Zde se snažíme klientům dávat kompetence a odpovědnost, a to v individuální možné míře, při jejich působení ve společnosti. Každá podpora od obyvatel, úřadů a jednotlivých sponzorů je pro nás vždy nejen
Čajovnice, které obsluhovaly hosty Čajovny ve dvoře 15. ledna.
s Pavlem Chvátalem, pro jehož firmu Dřevo dětem dokončujeme povrchové úpravy dřevěných stavebnic, brousíme je a natíráme a podílíme se také na jejich kompletaci. Protože se nám nedaří předávat klienty, kteří čekají na zaměstnání v chráněném místě, na volný trh práce, je Mela o.p.s. také zaměstnavatelem devíti osob se zdravotním postižením. Zde se již nejedná o sociální službu, ale o pracovní poměr. Jak mohou lidé ze Sedlčanska zdravotně postiženým pomáhat a jak spolupracujete s místními úřady a sponzory? Podle mě spočívá možná pomoc jednotlivcům či
na úrovni materiální, ale znamená i určité povzbuzení pro všechny, kdo zde pracují. Rádi přijmeme jako dar materiály, jako jsou pletací příze, zbytky látek nebo dřevěné špalíky či použitý nábytek. Jsme vděčni za podporu konkrétních projektů našim sponzorům. Sponzorovat nás mohou fyzické i právnické osoby, které po sepsání darovací smlouvy zasílají dohodnutou částku na náš účet, nebo poskytnou jednorázovou finanční podporu. Takto vyjádřená společenská odpovědnost pro nás znamená finanční a psychologickou podporu. Pomáhají nám i rodiče klientů a další příznivci. Finanční zajištění
sociálních služeb je vícezdrojové, ale největší podíl na pokrytí rozpočtu mají státní dotace, které jsou dosud nenárokové. Na Sedlčansku funguje několik zařízení, která se starají o hendikepované občany. Domníváte se, že Mela se od nich nějak výrazně odlišuje? To nemohu objektivně posoudit. Naší snahou je, aby klient přebíral v té nejvyšší možné míře odpovědnost za své chování a bral svůj život do svých rukou. Zákonné normy a standardy jsou jednotné pro všechny poskytovatele, ale obraz a ducha dávají do poskytování služby vždy tvůrci koncepce. Je to pak úplně stejné jako v ziskovém sektoru. Mela v těchto dnech zahajuje provoz ve staronové čajovně v Nádražní ulici. Bude to zároveň i příležitost pro vytvoření pracovních míst pro některé z vašich klientů? V Čajovně ve dvoře bychom rádi zaměstnali dvě až tři osoby se zdravotním postižením. Od začátku provozování čajovny provádíme v rámci sociální rehabilitace nácviky na pozicích pomocný dělník/ dělnice. Čajovna byla pro zdejší lidi vcelku oblíbeným místem pro klidné posezení a vegetariánské stravování. Chystáte se sortiment nějak obohatit nebo změnit? Provoz Čajovny ve dvoře byl rozjetým vlakem, do kterého jsme přistoupili. Naše snaha bude provoz zachovat minimálně v té míře, v jaké jsme čajovnu přebrali, pracujeme na menších úpravách interiéru a na dovybavení stávajících prostor. Prioritou je poskytnout vlídný prostor s důrazem na zdravější životní styl. Pokud budu neskromná, budu hovořit o oáze v dnešní tryskové době. Na co byste do Čajovny ve dvoře v tomto roce pozvala?
Ihned od počátku nám bylo jasné, že prostory čajovny jsou předurčené k setkávání. První pokus o literární večírek se uskutečnil 15. ledna ve večerních hodinách. Další, a to především páteční setkávání bude provázeno hudbou, tancem, promítáním a besedami se zajímavými lidmi. Z oblasti gastronomie jsme již nyní rozšířili nabídku prodeje bezlepkových a bio potravin. Na jarní a letní měsíce připravujeme ovocné překvapení. Pro velký zájem budeme rozšiřovat i vegetariánská a veganská jídla mimo denní menu. Jaký byl váš nejhezčí zážitek při práci s klienty v uplynulém roce? Vtipných a veselých zážitků je mnoho a víceméně jeden překrývá druhý. Pravdou je, že dosti záleží na pohledu zúčastněných osob a jejich naladění. Nedokáži určit, který byl nejlepší. Napadají mne hned dva silné momenty. Klientka, která u nás po tříletém působení ukončila sociální službu a je dlouhodobě hospitalizována na psychiatrickém oddělení, mi volala a přála krásné Vánoce 24. prosince v 16:00 z domova, kde byla na propustce. Prostě si jen vzpomněla. Druhý takový milý moment jsem zažila s klientem, kterého jsme všichni doprovázeli jeho náročným životním obdobím. Po mnoha dnech socioterapeutických rozhovorů, kdy na nás často i zvyšoval nesouhlasně hlas, bouchal dveřmi a utíkal do samoty, nakonec vše zvládl. Opět začal žít svým běžným životem. Po několika týdnech, kdy vše klidně plynulo, mne potkal na chodbě a s úsměvem od ucha k uchu se mne zeptal, jestli by mne za všechno mohl obejmout. Často mám takový pocit, že máme to štěstí žít na omezený čas v mikrosvětě upřímnosti a bezpodmínečného přijetí. Jindra Votrubová
ZE ŠKOL
www.sedlcansky-kraj.cz
strana
9
Děti si zahrály na želvu i fretku Jaký byl loňský rok Ochrana v petrovické základní škole? fauny České republiky v Hrachově PETROVICE U SEDLČAN
PETROVICE U SEDLČAN Rok 2015 je ne-
návratně pryč. A tak jsme se vypravili zjistit, co zajímavého se během loňského roku událo na ZŠ Petrovice. Žákům školy jsme položili otázku: „Co se ti v loňském roce nejvíce líbilo?“ Veronika Křížová (5. ročník): „Mně se nejvíc líbil výlet do Legolandu v Německu. Byly tam skvělé atrakce, dobré jídlo a mnoho zajímavého.“ Petr Šejba (5. ročník): „Já jsem si užil předvánoční bruslení na zimním stadionu v Milevsku a návštěvu kina.“
ráda vzpomínám na výlet na horu Říp.“ Monika Dlouhá (9. ročník): „Líbil se mi celý minulý rok, ale tento je lepší. Moc jsem si ho užila, ale byly i ty horší časy.“ Jiří Rybař (9. ročník): „Dost dobrá byla Školní akademie.“ Tomáš Mikota (9. ročník): „Bezvadná je přátelská atmosféra, která na naší škole je.“ A co se bude dít během roku 2016? „Do konce tohoto školního roku nás kromě učení čeká například zápis do 1. ročníku, který se uskuteční 20.
má jeden z nejmodernějších areálů na ochranu zvířat u nás s expozicemi volně žijících živočichů. S ochránci se ale lze setkat i mimo areál. Jezdí totiž s výukovými programy i přímo do škol. Ve středu 13. ledna přijela Miloslava Mackeová se zhruba hodinovým programem Domácí mazlíčci také do soukromé mateřské školy Landie v Petrovicích. Děti viděly mnoho obrázků želv, papoušků, myší a fretek, mohly si zaklepat na skutečný želví krunýř, zahrát několik zajímavých her a vyrobit vlastního barevného papouška. Olga Hadáčková
Lektorka Miloslava Mackeová zabavila děti výukovým programem na téma Domácí mazlíčci.
K zápisu přišlo třináct dětí CHLUM V pondělí 18. ledna se na Zá-
Děti petrovické školy navštívil v loňském roce speciálně vycvičený pes Sorbon.
Jiří Čapek (6. ročník): „Pro mě byl nejlepší Legoland, protože tam bylo všechno z lega, byl jsem tam s kamarády a byla tam spousta atrakcí.“ Vladimír Schwarz (7. ročník): „Užil jsem si celý rok.“ Natálie Kotašková (7. ročník): „Bezvadný byl Den dětí. To jsme připravili soutěže pro mladší děti a každý dostal tombolu. A také přijel pes Sorbon.“ Johana Jarolímková (7. ročník): „Hezká byla balónková akce – vypouštění balónků s přáníčky Ježíškovi.“ Nikola Peterková (8. ročník): „Moc
ledna, školní ples, který je naplánovaný na 23. ledna, filmová noc, Den sousedů, Den dětí, školní výlety, tematický týden na téma „Příklady táhnou“, Školní akademie, slavnostní rozloučení s deváťáky a Den otevřených dveří. Budeme také pořádat sbírku Ligy proti rakovině a rozhodně budeme nejen se školním parlamentem pracovat na tom, abychom se všichni ve škole cítili jako doma,“ uvedla ředitelka Základní školy Petrovice Hana Vošahlíková. Josef Smolka a Aleš Lesák, žáci 8. ročníku ZŠ Petrovice
AKCE! K tištěnému inzerátu reklama na webu Sedlčanského kraje ZDARMA! Platí od 20. ledna do 29. února 2016
kladní škole Chlum uskutečnil zápis dětí do 1. třídy pro školní rok 2016/2017. Do školy se během odpoledne dostavilo 6 chlapců a 7 dívek společně se svými rodiči. Zkouškou školní zralosti provedla děti třídní učitelka příštích prvňáčků Radka Andrušíková, a také postavy z pohádky Sněhurka a 7 trpaslíků, které ztvárnili žáci školy. Úřední náležitosti zápisu zajistila učitelka Martina Křížová. Budoucí školáci počítali, poznávali písmenka, recitovali básničky a kreslili. „U dětí sledujeme také sociální zralost a výslovnost, i když logopedické vady nejsou důvodem k odkladu školní docházky. Do září,
ELEKTR O Mašek Tel.: 318 581 364 Mobil: 736 773 457 E-mail:
[email protected] PRODEJ: elektroinstalačního materiálu svítidel a lustrů el. přístrojů a spotřebičů
PRODEJNA KOSOVA HORA 27, U KOSTELA
přijme
Spodní hranice ceny podaného inzerátu v tištěném Sedlčanském kraji je 500 Kč. Podle hodnoty inzerátu v tištěném týdeníku získává klient bannery v odpovídající hodnotě.
- praxe v oboru - řidičský pr. sk. B - časová flexibilita, samostatnost
Objednávky: Lenka Žirovnická, e-mail:
[email protected], tel.: 774 822 213
Po - Pá: 7 - 16 hod. So: 8 - 11 hod.
Týdeník Sedlčanský kraj
Inzerent, který si podá inzerát do Sedlčanského kraje v tištěné verzi, získává automaticky zdarma bonus ve výši 20 % ceny tištěného inzerátu v bannerové reklamě na zpravodajském webu http://www.sedlcansky-kraj.cz/
Nelze uplatnit u inzerentů, zařazených v dlouhodobém slevovém plánu opakované tištěné inzerce.
kdy dítě usedne do lavice, zbývá ještě téměř devět měsíců a do té doby lze nedostatky odstranit,“ uvedla ředitelka školy Jaroslava Procházková. Předškoláci svědomitě plnili úkoly a hrdě předvedli, čemu všemu je naučily maminky i učitelky v mateřské škole. Výuka čtení a psaní bude v příštím roce pojata genetickou metodou a rodiče si na první třídní schůzce, která se uskuteční ještě v tomto školním roce, sami zvolí způsob klasifikace svých dětí. „Na prvňáčky se všichni moc těšíme, zejména jejich patroni, kterými budou tradičně nejstarší žáci školy,“ dodala ředitelka. Jana Čejdová
redaktora (ku) na HPP hledá
zájemce o externí redaktorskou spolupráci - vhodné jako vedlejší příjem při hlavním zaměstnání, pro ženy na MD, studenty, aktivní důchodce ap. - dobrá znalost regionu
Bližší informace na tel.: 608 543 848
PORTRÉT
10 strana
www.sedlcansky-kraj.cz
,,Permakultura v sobě skrývá řešení globální krize“ říká Lubor Křížek Nedaleko Kosovy Hory jsem měla tu čest poznat přírodu z úplně jiného pohledu, než na ni obvykle nahlížíme. Hned na úvod je třeba objasnit slovo, s nímž se zde setkala: permakultura. Jde o pojem pro trvale udržitelné zemědělství. V počátku šlo hlavně o hospodaření s půdou, nyní se tímto pojmem myslí trvalá kultura, protože se dá aplikovat do všech oblastí lidského života. Hlavní myšlenku permakultury mi vysvětlil Lubor Křížek, který se touto tématikou již několik let zabývá a teprve s permakulturou, jak sám tvrdí, začal žít plnohodnotný život. „Žádná společnost nemůže přežít bez trvale udržitelného a etického využívání krajiny a zdrojů při činnostech, které provádí“, říká. Právě díky němu pochopíte nejen význam permakultury, ale i mnohem větší důležitost přírodních zdrojů, které my lidé mnohdy spíše ničíme, než podporujeme. Stejně jako já budete žasnout nad tím, jak málo stačí a člověk může přispět k tak drahocennému daru, jakým je příroda.
Na samotě u lesa „Od dvou let jsem vyrůstal na hájovně, doslova na samotě u lesa. Jako kluk jsem budoval malá jezírka, chytal ryby, často lezl po stromech a tíhl k přírodě. Možná i díky ornitologii, ke které mě přivedl nevlastní otec, úzce spojené s kroužkováním mláďat v korunách stromů, jsem se po vystudování střední lesnické školy ve Vimperku a absolvování vojenské základní služby v Opavě a Čáslavy, začal živit jako arborista (odborník v oboru péče o vzrostlé stromy – pozn. red.). Také pracuji se dřevem, které si sám pečlivě vybírám pouze ze stromů, které bylo nevyhnutelné porazit a vyrábím z něj originální designové do-
plňky do interiéru,“ říká. Lubor nejen dřevo zpracovává, ale také ho přírodě v nemalé míře navrací. V rámci svých možností se podílí na obnově lesů, ve svém životě vysadil tisíce stromů a je rovněž spoluzakladatelem několika alejových stromořadí, na-
kovýchto příběhů bychom mohli popsat stovky. Osobně je sleduji, protože si myslím, že je dobré o tom vědět. Ještě lepší ale je, s tím něco dělat,“ popisuje. Také vyvrací, že je v dnešní době při způsobu života, který vedeme, náročné přírodě pomáhat nebo
Lubor Křížek na svém pozemku u Kosovy Hory
příklad Aleje smíření na českoněmecké hranici. Permakulturní chování je podle něj vlastně takový určitý způsob života, který má smysl nejen pro nás, ale i pro naše budoucí generace. „Myslím, že by se lidé měli dozvědět více o tom, čeho všeho je příroda sama přirozeně schopná. Když si my lidé uvědomíme, že příroda s naprostou lehkostí dokáže živit tolik druhů živočichů, aniž by k tomu musela nějak přispět lidská ruka, přicházíme na jeden velice důležitý fakt, a to ten, že je třeba se o přírodu starat a podporovat ji ve své ustavičné práci a ne ji stavit až za ekonomické zájmy,“ konstatuje.
Příklady z celého světa „Několik let sleduji tragický příběh Aralského jezera, který se začal psát v 70. letech minulého století. Za půl století byly bankovní domy skrze nadnárodní korporace schopny zničit obrovský ekosystém kypící životem, který se zde vyvíjel a zachoval více jak 5miliónů let a to jen z důvodu krátkodobého zisku z bavlníkových plantáží, na které se odčerpala téměř veškerá voda pro jejich závlahu. Ta-
alespoň neškodit. „Svou každodenní činností ovlivňujeme dění v celém světě, aniž bychom si to mnohdy uvědomovali. A nemusíte být zrovna miliardář Tomy Winata, který na Sumatře zkupuje tisíce hektarů lesa, aby z nich udělal vlastní soukromou rezervaci. Nemusíte ani nasazovat vlastní život za záchranu zbytků – deseti procent – pralesa v Madagaskaru, jako to dělá Alexander von Bismarck. Mnohdy totiž stačí si uvědomit základní věci, například zda používám ekologicky šetrné přípravky v domácnosti – dají se sehnat i tady v Sedlčanech, pokud si je rovnou nechcete vyrobit sami, nebo zda třídíte odpad. Každé pípnutí na pokladně v supermarketu je váš hlas danému produktu. Hlas, kterým říkáte: „Chci jíst toto a oblékat se takto“. V USA tímto způsobem dokázali změnit nabídku v jednom z největších potravinářských řetězců na trhu. Módní a textilní průmysl je druhý největší znečišťovatel životního prostředí na světě a je dobrý pocit dozvídat se o lidech v mém věku, kteří ho mění systémem Cradle to Cradle, ve kterém neexistuje odpad. U takových
lidí chci nakupovat a pak si dát kávu z ekologické polykultury s označením Bird Friendly, která kdyby vyrostla v Čechách a nedovážela se, tak by to bylo úplně dokonale permakulturní,“ směje se. Zmínil se i o konkrétním příkladu, který by mohl lákat i lidi tady v Sedlčanech a v blízkém okolí. „Například, když nebudu chtít podporovat zotročování lidí, zabíjení zvířat, vypalování lesa a tak dále v Indonésii, tak nebudu kupovat produkty, ve kterých je obsažen palmový a palmojádrový olej, kvůli kterému se to všechno děje. Pokud mi vadí geneticky upravené plodiny, prostě nekoupím výrobek, ve kterém jsou obsaženy. Kde není poptávka, není nabídka. Ale jak jsem již zmínil, lidé mohou systém, který si pro sebe vytváří pár jedinců, změnit právě svým chováním i vzděláváním se, protože tato hrstka lidí a firem, kteří ovládají potravinářský systém, to před námi záměrně skrývá. Nikdo nemá zájem na tom, abychom věděli, že jídlo, které jsme si dali k obědu, nepochází z místního statku, ale z továrny,“ upozorňuje. Zamyslet se ho přiměly negativní příběhy, které člověk všude slyší. Ke snaze něco s tím udělat ho přimělo pár pozitivních příběhů, které člověk může občas zaslechnout. „Před lety mi kamarád dal k zhlédnutí dokument o jídle a to byl ten moment, kdy jsem se začal zajímat o to, čím se stravuji, jaký to má vliv na mé tělo a také na životní prostředí. Že mě to přivede v podstatě zpátky domů, kde si mohu vypěstovat sám spoustu potravy na svém skromném pozemku a díky permakultuře bez větší námahy, by mě tenkrát nenapadlo,“ vypráví.
Permakultura nikoho nikam netlačí „V obchodě samozřejmě nakupuji. To se mi na permakultuře líbí. Nikoho nikam netlačí a je jen na člověku sa-
mém kam se jí nechá zavést. Dnes je na trhu více kvalitních produktů než si myslíme. Jde jen o to si dobře vybrat. Ale kdo ví, třeba jednou dosáhnu potravinové soběstačnosti, přestože to není vyloženě můj cíl. Pak budu mít stoprocentní jistotu, že mám nejkvalitnější potraviny,“ odpovídá. Moc se mi líbila téměř hodinová procházka kolem rybníka, v ovocném sadu a malém lese, kde si vysázel spoustu jedlých stromů, keřů, rostlin a dalšího. „Velkou inspirací – pokud nepočítám Holmgrena a Mollisona, zakladatele permakultury – mi je rakouský Sepp Holzer, který zpracovává projekty a přednáší po celém světě, jak se dá z téměř zdevastované krajiny, která se již jeví jako poušť, vytvořit doslova ráj na zemi. Přímo ukázkový je jeho rodový statek Krameterhof, který společně s manželkou dovedli k dokonalosti. Publikoval také několik knih a videí. Osobně pak čerpám také z knihy od Jaroslava Svobody, která nese název Ekozahrady. Ukáže vám, jak si z holého pole udělat místo pro život v podobě fungujícího ekosystému s vysokou biodiverzitou,“ vysvětluje. Jak říká, o permakultuře by se dalo dlouze hovořit, podstatné je ji ale tvořit. Má radost, že jeho postoj přiměl několik lidí v jeho okolí, přírodě navrátit v součtu pěkný kousek země, který byl dříve využíván intenzivním zemědělstvím, prolévání chemií a neproduktivně využíván. „Vedlejším avšak velice důležitým produktem této činnosti je zdravý čerstvý vzduch, zúrodněná půda, která neeroduje, napravený vodní režim, který zabraňuje povodním v údolích, šťastní živočichové včetně lidí, a hlavně, není nic krásnějšího, než si na jaře lehnout do rozkvetlé louky s pocitem, že člověk svým způsobem života kladně přispívá k tolik potřebnému zachování přírody kolem nás“. Dominika Zoulová
SPOLEČNOST
www.sedlcansky-kraj.cz
První promítání v letošním roce pokořilo divácký rekord SEDLČANY Ve čtvrtek 14. ledna se uskutečnilo první promítání Filmového klubu v novém roce. Více o plánech Filmového klubu pro letošní rok nám řekl jeho předseda Petr Sokol. Co Filmový Klub plánuje pro tento rok? Jaké filmy se budou promítat? Filmy vybíráme vždy na půl roku, takže v tuto chvíli známe program do června. Připravili jsme devět projekcí. Vždycky se snažíme, aby to byl mix filmů z různých zemí, různých žánrů a různých období. Takže se i tentokrát můžou diváci těšit na několik novinek, něco z klasiky, jeden dokument a jeden animovaný film. Taky nás v rámci projekcí čeká jedno se-
Předseda Filmového klubu Sedlčany Petr Sokol
tkání se vzácnými hosty Helenou Třeštíkovou a Jakubem Hejnou, kteří u nás 25. února uvedou svůj nový snímek Zkáza krásou věnovaný osudu herečky Lídy Baarové. V jakém duchu se neslo první letošní promítání? Letošní sezónu jsme zahájili komedií Zbrusu Nový zákon belgického režiséra Jaco Von Dormaela. Je to novinka v českých kinech. Premiéru měla na Štědrý den. Příběh je postavený na situaci, kdy bůh žije v Bruselu, je to nerudný morous a trápí lidi nesmyslnými zákony. Pak se na něj naštve jeho malá dcera a rozešle z „božského počítače“ všem lidem SMS s datem jejich smrti. No a rozjede se nevídaný kolotoč. Jaco Van Dorma-
el si rád hraje s fantazií – uvedli jsme už dva jeho filmy, takže věříme, že diváky osloví i tentokrát. Co se týče návštěvnosti, to, v co jsme doufali, se nejen naplnilo, ale dokonce předčilo naše očekávání. Myslím, že co se týče počtu návštěvníků, byla tato účast diváckým rekordem za celou dobu existence klubu. Samozřejmě mám z diváckého zájmu obrovskou radost. Jaký byl loňský rok z hlediska návštěvnosti představení Filmového klubu? Zájem diváků v Sedlčanech je v posledních letech poměrně velký a to nás moc těší. Vloni nám na filmy přišlo v průměru přes čtyřicet diváků, což je na klubová představení v městech naší velikosti nadprůměrné. S takovým počtem víme, že bez problémů uhradíme náklady za filmy a můžeme zařazovat i náročnější snímky, které nebudou tolik výdělečné, ale kluby by je hrát měly. Vloni to například byly Lesní jahody Ingmara Bergmana nebo Ejzenštejn v Guanajuatu, na které přišlo přibližně třicet diváků. Potýkali jste se v minulém roce s nějakými nesnázemi? Nic zásadního ani nezásadního mě teď nenapadá. V Sedlčanech jsou prostě skvělí diváci. Potkal jsem se s lidmi z jiných filmových klubů a naše diváky mi většina z nich záviděla. Kolik se vlastně v loňském roce uskutečnilo promítání? Pravidelně hrajeme patnáctkrát, vždy od září
do června. Vloni jsme ještě měli dvě speciální akce – Sedlčanskou filmovou školku v srpnu a pásmo Karla Zemana v říjnu. Takže dohromady jsme pod hlavičkou klubu uvedli přes dvacet filmů. Budete letos pořádat Filmovou školku? Školku plánujeme i letos, jen ji přesuneme na podzim. Oslovilo nás několik diváků, že termín mimo prázdniny by byl vhodnější. Tak to vyzkoušíme v sobotu a neděli 22. až 23. října a uvidíme. Formát bude podobný jako vloni – opět nabídneme asi a pět filmů, které by mladí diváci měli vidět nejsou na plátně k vidění příliš často. Výběr ještě hotový není, ale určitě opět zařadíme nějakého Karla Zemana. Kolik má v současné době Filmový klub členů? Přijímáte nové zájemce? Filmový klub není nijak uzavřená komunita, na představení může přijít úplně kdokoliv, kdo má zájem o filmy, které hrajeme. Žádná registrace nebo členství není nutné. Každopádně ti, kdo mají zájem, si můžou koupit členskou průkazku Asociace českých filmových klubů, která platí po celé republice a umožňuje vám levnější vstup na klubová představení nebo na akce pořádané v rámci Asociace. Například u nás je sleva asi 20 korun na jednotlivý film a průkazka na rok stojí 60 korun. Letos jsme průkazek v našem klubu prodali zatím 36. Denisa Bartůňková
V neděli 24. ledna tomu bude sedm let, kdy tragicky zahynul náš milovaný syn, vnuk a bratr
Jakub Pšenička Stále vzpomíná celá rodina.
strana
11
Hasiči tancovali až do rána OSEČANY V sobotu 16.
ledna hrála v hospodě Na Růžku kapela Static. Konal se tu totiž Hasičský ples. Hasiči si pro zhruba sto
padesát návštěvníků připravili bohatou tombolu a také popůlnoční překvapení – vystoupení taneční skupiny The Other´s. David Štverák
Na Hasičském plese v Osečanech bylo veselo.
KO M E N TÁ Ř
V kinosále se střídaly výbuchy smíchu s nevěřícným tichem SEDLČANY Co byste děla-
li, kdybyste zjistili, kolik času vám zbývá do konce života? Co když Bůh vážně existuje, ale není vůbec takový, jakého jste si představovali? Na podobné otázky určitě přivedl film Zbrusu Nový zákon všechny, kteří ve čtvrtek večer 14. ledna dorazili na první promítání Filmového klubu v tomto roce. Účast diváků byla velmi vysoká, bylo mezi nimi hodně mladých lidí, které nejspíš zaujal trailer, promítaný na premiéře snímku Jak se rodí Divočáci. Snímek Zbrusu Nový zákon poskytuje úplně jiný pohled na křesťanskou mytologii a na Boha samotného, než na jaký jsme byli doposud zvyklí. V tomto filmu ho režisér ztvárnil jako nerudného, škodolibého starce, který z nudy pomocí počítače ve své pracovně vytváří něco jako Murphyho zákony, aby pro zábavu škodil lidem. Vše se ale změní, když se mu dcera pomstí
za jeho zákeřné chování. Už z tohoto krátkého popisu lze možná vycítit atmosféru díla – absurditu, ironii a nepatřičnost. Komedie s hořkou příchutí a velkými kontrasty probouzela v sále velké vlny smíchu, střídající se s nevěřícným tichem. Ke konci filmu bylo v kině cítit napětí, všichni se nemohli dočkat, jak to vlastně dopadne. Naštěstí vše skončilo dobře, zlý Bůh dostal za vyučenou, jeho dcera zůstala žít se svými přáteli na Zemi a kontrolu nad světem přebrala Bohova hodná manželka. Tento milý konec vykompenzoval divákovi občasné chvíle zděšení, které čas od času při filmu zažíval. Každý si jistě ve filmu našel své, rozhodně člověka donutil k zamyšlení nad životem a jeho náplní. Snímek bych doporučila těm, kteří se chtějí zasmát, nelpí tolik na logice a nevadí jim pustit uzdu své fantazii. Denisa Bartůňková
KALENDÁŘ
12 strana KONCERTY, ZÁBAVY Sedlčany – kult. dům 20. 1. Javory koncert Hany a Petra Ulrichových; 19:30 Sedlčany – muzeum 22. 1. Kaleidoskop Jana Rejžka poslechový klubový pořad; 19:00 Vrchotice – Na Františku 5. 2. Rozloučení s masopustem
PLESY Sedlčany – kult. dům 22. 1. Softbalový ples 20:00 30. 1. Ochotnický ples 20:00 5. 2. Ples ZŠ Propojení Sedlčany Vrchotice – Na Františku 23. 1. XIII. Lhotecký bál pořádá Dobrovolné sdružení osadníků Včelákova Lhota, hraje Hošna band; 20:00 Petrovice u Sedlčan – Obecní dům 23. 1. Školní ples hraje Tiret; 19:30 Jesenice u Sedlčan – kabiny 22. 1. Ples sportovců TJ Sokol Jesenice hraje Signal; 20:00 Nechvalice – kult. dům 23. 1. Ples SDH Chválov hraje Klasik; 19:30 6. 2. Hasičský ples Prosenická Lhota – pohostinství 23. 1. Hasičský ples SDH Prosenická Lhota hraje Čejka band; 20:00 Krásná Hora nad Vltavou – kult. dům 23. 1. Hasičský ples 20:00 Osečany – Na Růžku 29. 1. Farní ples 19:30
Kňovice – kult. dům 30. 1. Hasičský ples 20:00 Vrchotovy Janovice 30. 1. Ples SDH Vrchotovy Janovice 20:00 Nechvalice – kult. dům 6. 2. Ples SDH Nechvalice hraje Ešner band; 20:00 Krásná Hora nad Vltavou – kult. dům 6. 2. Sportovní ples TJ Krásná Hora nad Vltavou 20:00 12. 2. Ples Agrární komory 20:00 Kosova Hora – Na Zámecké 9. 2. Masopustní zábava hraje Jiří Němeček, 19:00 Počepice – hostinec U Čápa 13. 2. Ples Sokola Počepice hraje Static, 20:00
VÝSTAVY Sedlčany – kult. dům Alena Stiborová: Světlo domova výstava obrazů nechvalické výtvarnice Sedlčany – knihovna Fotoflegmatici Sedlčany poosmé výstava fotoklubu potrvá do 3. února Sedlčany – muzeum Za obzorem – výstava majáků, rozhleden a věží ze sbírek Tomáše Hobzíka
DIVADLO Sedlčany – kult. dům 28. 1. České melodramy 18. – 20. století umělecký přednes Alfréd Strejček, klavír a varhany Tomáš Hála; 19:30 31. 1. Dobrodružství Hastrmana Tatrmana pohádka; 15:00
KINA Nedrahovice – hospoda U Kachny 29. 1. Hasičský ples SDH Mezné hraje kapela Relax; 20:00
Sedlčany 22. 1. Terminator Genisys americký akční sci-fi thriller; 20:00
23. 1. Kurýr: Restart francouzský akční thriller; 20:00 29. 1. Láska v oblacích francouzský romantický film; 20:00 30. 1. Gangster ka český kriminální thriller; 20:00
www.sedlcansky-kraj.cz
Dublovice – Chramosty 30. 1. Masopustní průvod sraz maškar v 10:00 v Chramostech u klubu SDH, začátek průvodu v 10:30 za krámem v Dublovicích Příčovy 4. 2. Tučný čtvrtek
Úklid u Nedrahovic 6. 2. Masopustní rej Úklidem, Borem a Rudolcem sraz ve 13:00 u kapličky v Úklidu Prosenická Lhota 6. 2. Masopustní průvod Prosenickou Lhotou a Prosenicí
PŘEDNÁŠKY Sedlčany – knihovna 20. 1. Stravujeme se podle ročních období přednáška Jany Arcimovičové; 18:00 27. 1. Elektromobilita přednáška Jaromíra Végra; 18:00 Prčice – zámek 21. 1. Večery na zámku – Rumunsko jak ho neznáte Přednáška Bohumíra Krampery; 19:00
SPORT
Vysoký Chlumec – skanzen 6. 2. Masopust ve skanzenu 14:00 - 16:00 Vrchotice 6. 2. Masopustní průvod Vrchoticemi
OSTATNÍ Sedlčany – knihovna 20. 1., 27. 1. Hajánek program pro děti a rodiče; 17:00 22. 1. Návštěva pohádkové babičky/ pohádkového dědečka program pro rodiče s dětmi; 15:00 29. 1. Velké prázdninové klání aneb Kdo si hraje, nezlobí soutěž ve společenských hrách pro všechny generace; 15:00 Sedlčany – hvězdárna 22. 1., 29. 1. Pozorovací program 17:00 – 21:00 Sedlec-Prčice – fara Sedlec 24. 1. Křížové výpravy k osvobození Svaté země přednáška P. Petra Havlíka; 14:00 Sedlec-Prčice – hospoda U Škrpálu 24. 1. Valná hromada dobrovolných hasičů okrsku Sedlec 10:00
Sedlec-Prčice 9. 2. Masopustní průvod městem 11:00
UPOZORNĚNÍ
Nezapomeňte zaplatit známku za popelnici S E D LČ A N Y D o ko n c e
Sedlčany – zimní stadion 24. 1., 31. 1. Veřejné bruslení 14:00 – 16:00
Nové Dvory – Dům hasičů 7. 2. Dětský karneval 13:00
února je nutné na městském úřadě uhradit platbu za vyvážení popelnic na letošní rok. „Cena známek pro odvoz tuhého komunálního odpadu z popelnic se již několik let nezvyšovala a stejně tak je tomu i v le-
Odpadový hospodář Sedlčanských technických služeb Daniel Kolář
tošním roce. Celoroční známka stojí 2 300, sezónní 2 000, čtrnáctidenní 1 600 a vývoz dvanáctkrát do roka 1 300 korun,“ připomněl odpadový hospodář Sedlčanských technických služeb Daniel Kolář. Podle něj se budou vývozy na staré známky a v intervalech starých známek uskutečňovat nejdéle do konce února. Zároveň Kolář upozornil na výjimečnou situaci, která nastala na konci roku: „Minulý
rok končil padesátým třetím týdnem, tedy lichým. A následoval první týden nového roku. Tedy opět lichý. Popelnice se čtrnáctidenním vývozem se vyváží celoročně v sudý týden. Na přelomu loňského a letošního roku by tedy došlo k situaci, kdy by tyto nádoby byly vyvezeny naposledy 23. prosince a pak až 13. ledna s tím, že by v tom zároveň byla i nadměrná produkce odpadů o vánočních svátcích. Výjimečně jsme tedy v prvním lednovém týdnu v Sedlčanech svezli i volně přístupné popelnice se čtrnáctidenními známkami. Občané teď mohou mít chaos v tom, který týden se tedy nádoby vyváží. Je to opět stejné jako v minulých letech. Kdo má čtrnáctidenní známku, tak musí popelnici na tuhý komunální odpad vyndavat na ulici v sudý týden a nejlépe večer před svozem. V ostatních obcích platí intervaly dané příslušným obecním úřadem.“ Nádoby na bioodpad sváží Sedlčanské technické služby až do konce března v zimním režimu. To znamená pouze v liché úterý. -red-
SPOLEČNOST
www.sedlcansky-kraj.cz
strana
13
R E P O R TÁ Ž Tomáš Hobzík vystavuje tři Čajovna Ve dvoře sta miniaturních modelů se proměňuje majáků, rozhleden a věží SEDLČANY V městském muzeu se v úterý 12. ledna konala vernisáž výstavy, zachycující miniatury majáků, rozhleden a věží z celého světa, ze sbírek autora Tomáše Hobzíka z Mělníka. Expozice, která je putovní, dostala název Za obzorem. Výstava, čítající tři sta exponátů, stojí určitě za zhlédnutí. Jednotlivé modely jsou vytvořeny obvykle v měřítku 1:150, další v měřítku 1:160, 1:200, 1:35 a 1:87. Autor si se všemi skutečně pohrál. Během let vytvořil věrné miniaturní kopie Petřínské rozhledny, vysílačů na Ještědu, Kamzíku na Slovensku, na Pradědu i miniaturu rozhledny Štramberská trúba v Moravskoslezském kraji. V muzeu jsou vystaveny také majáky z USA, Egypta, Japonska, Thaiwanu, Austrálie, Polska, Maďarska, Německa, Švýcarska, Francie, Velké Británie a mnoha dalších zemí. Nechybí dokonce ani maják z proslulé věznice Alcatraz. Z věží ve výstavní síni dominuje část hradu Bouzov, Staroměstská radni-
Majáky Tomáše Hobzíka
ce v Praze a Chrám svatého Víta na Hradě. Mezi desítkami věží je dokonce i stará sedlčanská radnice, která je dnes městským muzeem. Skoro se ani nechce věřit, že Tomáš Hobzík, který pracuje v supermarketu, mohl všechny vystavené expo-
náty do svých jednapadesáti let nakreslit a vytvořit. Některé z nich měl hotové za týden, jiné vyráběl i půl
sím s sebou i sešit a tužku. Rozhledny si sešitem i měřím. Manželka se věnuje majákům, které sestavuje
Tomáš Hobzík s modelem Štramberské trúby
roku. Kolekce rozhleden a věží autora je největší sbírkou svého druhu na světě. Kolekce majáků představuje třetí největší sbírku těchto modelů v Evropě. Kolik vám bylo let, když jste se začal věnovat svému koníčku? Modely stavím od svých patnácti. Nejdříve jsem dělal plastová letadla a potom automobily. Později jsem přišel na to, že se už stejně nikam nevejdou, a tak jsem začal stavět papírové modely. Majáky a věže jsou hlavně do výšky, takže se jich vejde více vedle sebe. Modely, které jsou na této výstavě, stavím zhruba deset let. Drtivá většina z nich je z papíru, ale je tady i několik plastových modelů. Něco je také vyrobeno ze dřeva. Modely děláte podle předloh, nebo jednotlivé objekty navštěvujete? Jsou tady modely, které byly v minulosti nějakým způsobem vyrobeny. Ale těch je minimum. Z tří stovek modelů jsem nejméně dvě stovky nakreslil a vyrobil sám. A protože kromě tohoto koníčka máme společně s manželkou ještě jednoho, a to jsou výstupy na rozhledny, no-
formou puzzle. Její obrazy jsou v sedlčanském muzeu také k vidění. Ve své expozici v Sedlčanech máte i několik lodí, které jsou ale také opatřeny zařízením, podobným majákům. Mají s nimi něco společného? Ano, jedná se o majákové lodě, které jsou využívány tam, kde se nedá postavit maják. Jedná se například o písčiny. Jaké kroky vás přivedly do Sedlčan? Výstava Za obzorem je moje šestá nebo sedmá a putuje po celé České republice. První byla v Mělníku, další v Jílovém u Prahy, Šluknově, Novém Městě na Moravě a teď naposledy v Roudnici nad Labem. Městské muzeum v Sedlčanech projevilo o moji výstavu zájem. Vaše modely jsou jistě velmi křehké. Jak je přepravujete? Modely ukládám do krabic a obvykle jich mám plný tranzit. Používám z obchodu krabice na zmrzlinu a do každé z nich se vejdou tři. Modely jsou skutečně křehké a právě teď jich mám osm totálně zničených v autě. David Myslikovjan
SEDLČANY Když mi asi
před týdnem přistálo v mailové schránce pozvání do sedlčanské čajovny Ve dvoře na literární večer s živou hudbou, probudila se ve mně zvědavost a zavolala jsem na číslo uvedené na pozvánce, abych si rezervovala místo. Na druhém konci se ozvala Zdeňka Chlastáková, vedoucí obecně prospěšné společnosti Mela v Sedlčanech, a sdělila mi novinku, že Mela se chystá provozovat čajovnu. Proč ne. Existuje přece už dost kaváren, kde jsou hosté obsluhováni lidmi, kteří by se za minulého režimu nedostali ani jako diváci do kina. Docela jsem se těšila. S pár postiženými jsem se už setkala a zaujalo mě, že jsou většinou často hodně upřímní a bezelstní. Toho večera, byl třetí lednový pátek, mě jindy nevábným dvorkem provázely od brány až ke vchodu mihotavé plamínky svíček ve skleněných baňkách, z tmavé oblohy se sypal hustý mokrý sníh, a tak dvůr vypadal i docela pohostinně. O bezbariérovém přístupu si však tahle čajovna může nechat jen zdát, zdolat dvě schodiště bez výtahu nebo bez pomoci druhých bude asi pro naše méně mobilní spoluobčany nemožné. „Co si dáte? Posaďte se, kam chcete,“ vítala mě novopečená provozovatelka čajovny. Místa bylo dost, žádná velká propagace se prý nedělala. Podle Zdeňky Chlastákové má být dnešní večer spíš takovým testem, jak by kulturní programy v čajovně mohly pokračovat v budoucnu. Říká, že oslovila už několik známých a přá-
tel, kteří přikývli na její nabídku, aby se na večerních programech podíleli. Účinkující – Tomáš Doubek, jinak známá osobnost sedlčanského softballu, s výběrem svých oblíbených literárních textů a bratři Tomáškovi, Standa Mareček a Jirka Podrázký, muzikanti amatérského country bandu – pojali své vystoupení charitativně, ale s energií, kterou jsem jim mohla při pátku jen závidět. Maraton písniček a mluveného slova skončil až po dvou a půl hodinách. Obsluhu neměli na starosti klienti, jak jsem původně čekala, ale nové čajovnice Jarka Kuruczová a Eva Chlastáková. Kávu, kterou mi přinesly, chutnala jako doma a slova chvály bylo slyšet i od ostatních hostů popíjejících čaje, které se v průhledných sklenicích podobaly různobarevným koktejlům, a zase jiné čaje z konviček na čajovém moři, jak se prý odborně nazývá dutý čajový podnos nahoře opatřený bambusovou mřížkou. K tomu domácí štrúdl na přání. Podle uvolněného, kamarádského chování všech kolem bylo patrné, že se návštěvníci znají a až na pár výjimek zřejmě patří k okruhu klientů a pracovníků Mely. Po jedenadvacáté hodině dohrála poslední písnička, a ačkoliv část hostů tak dlouhý večírek nezvládla, zbytek se tvářil docela nadšeně. A hudebníci, ti by nejradši pokračovali. „Čeká nás ještě spousta práce a zařizování,“ uvedla Zdeňka Chlastáková, „ale těšíme se na to a chceme, aby se čajovna stala místem, kam se budou lidi s radostí vracet.“ Jindra Votrubová
SPORT
14 strana
Turnaj stolních tenistů se stal Černým dnem SEDLČANY V hotelu Vltavan se v sobotu 16. ledna konal třetí ročník turnaje neregistrovaných stolních tenistů, který se hraje o Pohár starosty města. O tuto sportovní akci je vždy velký zájem, a také tentokrát se sál zaplnil hráči několika věkových kategorií. Bylo jich celkem jednadvacet a do bojů s celuloidovým míčkem zasáhly dokonce dvě dívky. Aneta Dvořáková přijela z Kosovy Hory a Marie Archmanová z Roviny. Pořadatelé, jimiž byli Pavel Poslední a František Pejša, v úvodu turnaje řešili problém s osvětlením sálu, ale vše obětavě napravil člověk „od fochu“, stolní tenista Vla-
slovo pingpongisté se dá napsat i jako pinkpongisté. Pink totiž znamená růžový a někteří z nich občas prý mívají růžové nosy. V dresech SDP Hrabří pravidelně nastupuje Stanislav Černý se svými dvěma syny, sedmnáctiletým Pavlem a třináctiletým Janem. Právě tato trojice ovládla sedlčanský turnaj, přičemž se mezi ně vklínil jediný sedlčanský hráč. Ve finále porazil Stanislav Černý Jana Černého 3:0 na sety a o třetí místo si to rozdali Pavel Černý se sedlčanským Radkem Bártou. Zkušenější hráč Sedlčan zvítězil na sety 3:0 a získal bronzovou medaili. „Začal jsem hrát stolní tenis na internátě, potom
Nejúspěšnějšími hráči turnaje se stali druhý Jan Černý, vítěz Stanislav Černý a třetí Radek Bárta.
dimír Strnad. Zpoždění proto bylo minimální. Hráči se utkali ve třech základních skupinách po sedmi a z celkového počtu jednadvaceti jich nepostupovalo pouze pět. Další fáze turnaje již byla vyřazovací. Zahrát si přišla také parta stolně tenisových nadšenců, která pod názvem SDP Hrabří obráží turnaje na Sedlčansku. Jedná se o Sbor dobrovolných pingpongistů, ale sami „Hraberáci“ uvádějí, že
jsem si dal pauzu a opět jsem se k tomuto sportu vrátil před třinácti lety v sedlčanských mlékárnách,“ uvedl vítěz turnaje Stanislav Černý. „SDP Hrabří dal dohromady náš kamarád Antonín Anděra a společně jako parta kamarádů jezdíme na turnaje v okolí. Minulý týden jsme byli ve Vrchotových Janovicích a Pavel tam vyhrál, Jan byl třetí a já jsem skončil čtvrtý.“ David Myslikovjan
www.sedlcansky-kraj.cz
Už jste hráli fotbal v nafouknuté kouli? KOSOVA HORA Netradiční
sport a zábava – to je zorb ball soccer neboli fotbal v nafouknutých koulích. Můžete si ho zahrát i v našem regionu, pravidla hry nám vysvětlil Miroslav Valenta z Kosovy Hory. Jak jste se k zorb ballu dostal? V Kosově Hoře se aktivně věnuji fotbalu. K zorb ballu jsem se dostal přes internet. Objevil jsem to náhodou a natolik mě to zaujalo, že jsem si tuto zábavu pořídil. Na jakém principu tento sport funguje, v čem se liší pravidla od fotbalu? Hraje se v nafouknuté kouli, kterou si oblečete na sebe jako batoh a před sebou se jí držíte za madla. Hrajeme na malé branky. Pravidla na rozdíl od fotbalu tu vlastně skoro žádná nejsou, jen dát více gólů než soupeř. Doba hraní je na domluvě, nejvhodnější doba poločasu je pět minut. Pro koho je tento sport vhodný nebo nevhodný? Jde o bezpečný sport? Určitě je vhodný pro aktivní i víkendové sportovce. Není vhodný pro osoby trpící srdečními problémy, případně klaustrofobiky nebo osoby trpící na silné bolesti zad a krku. Tento sport je bezpečný, když se řídíte pokyny instruktora. Asi nejtěžším zraněním, které se může stát je podvrknutý kotník. Jak koule, naplněná vzduchem omezuje hráče?
Omezuje vás to tak, že můžete používat převážně jen nohy. Představte si, že běžíte asi s devítikilovým batohem na zádech a držíte se ho vepředu za traky. Proč se hraje naboso? A jaký oděv je do koule vhodný? Na boso se hrát nemusí, asi jste viděla zrovna zápas, kde se hráči mezi sebou domluvili. Vhodný oděv je samozřejmě sportovní a sportovní obuv,
u mužů, žen i mládeže. Jde spíše o sranda sport nebo se v zorb ballu pořádají už i turnaje? Už se pořádají i turnaje, a to v takovém rozsahu, že se hraje Mistrovství České Republiky a vítěz MČR bude reprezentovat ČR na MS Bubble Football 2016 v Thajsku. Chystáte se v Kosově Hoře založit nějaký zorb ballový sportovní klub? Zatím jsem nad tím ne-
Při zorb ballu je nejdůležitější dostat do soupeřovy branky co nejvíce gólů.
bez brýlí a dalších ostrých předmětů, které by mohly poškodit kouli a hlavně, aby se zamezilo případnému zranění o některý ostrý předmět. Kolik stojí pořízení zorb ballové koule? To záleží na jejím průměru a materiálu, ceny jsou různé. Prvním rokem mají lidé možnost zahrát si zorb ball soccer v Kosově Hoře. Jaký byl zájem? Zatím se lidé o tomto druhu sportu a zábavě pomalu dozvídají, ale ohlasy jsou kladné jak
přemýšlel, ale určitě plánuji pořádat Turnaj Zorb ball soccer K H. Dají se s těmito koulemi provozovat i další sporty, než jen fotbal? Převážně se s nimi hraje fotbal, ale fantazii se samozřejmě meze nekladou, můžete si zahrát vyrážečku nebo i kuželky, silové souboje... Jak to je přes zimu? Lze hrát i na sněhu? Na sněhu se hrát bohužel nedá, ale může se hrát v hale, kde nejsou ostré předměty. Jana Spálenková
Sedlčanští zhasli Hvězdu při nájezdech Hvězda Kladno – Tatran Sedlčany 4:5 po nájezdech (1:1, 2:3, 1:0 – 0:1) KLADNO V patnáctém kole krajské hokejové soutěže se v sobotu 16. ledna střetl osmý Tatran s desátým celkem tabulky, kterého na domácím ledě v minulém vzájemném utkání porazil 7:3. Tentokrát se ale jednalo o zcela jiný zápas. První třetina jednoznač-
ně vyzněla pro domácí tým. Tatran nestíhal soupeře bruslařsky a pouze díky výbornému Hlaváčkovi v brance Sedlčan odcházela mužstva poprvé do kabin za nerozhodného stavu. Druhá třetina už byla mnohem vyrovnanější, ale přesto hosté opět vyprodukovali několik dalších hrubých chyb. Znovu se však svým výkonem blýskl Hlaváček, který mimo jiné zlikvidoval tři nájezdy kladenských hokejistů. Ve tře-
tí části hry byla k vidění otevřená hra z obou stran, v níž Tatran hájil těsné vedení, a domácí se snažili srovnat krok. Podařilo se jim to sedm minut před koncem po hrubé chybě Béma. Sedlčanský útočník však svoji hrubku napravil při nájezdech, protože se postaral o rozhodující gól utkání. Tatran si tak z Kladna odvezl dva cenné body a dotáhl se na sedmý příbramský Spartak. David Myslikovjan
SPORT
www.sedlcansky-kraj.cz
Macík Dakar dojel. A vůbec ne špatně SEDLČANY/JIŽNÍ AMERIKA
Více než tři desítky Čechů se v neděli 3. ledna postavily v Buenos Aires na trať Rallye Dakar. Kilometry extrémně náročným terénem zdolávalo šest posádek automobilů, pět motocyklů a šest posádek kamionů. Další Češi seděli v mezinárodních posádkách. Mezi našimi závodníky byla i posádka pilota Martina Macíka s navigátorem Františkem Tomáškem a mechanikem Michalem Mrkvou v kamionu Liaz, familiárně přezdívanému jako „Líza“. Po počátečních peripetiích, kdy vývoj prologu narušila vážná nehoda a speciálka kategorie kamionů byla zrušena a přívalových deštích, které zasáhly oblast, vyjel Macík na trať až 4. ledna. Z 25. startovního místa se mu podařilo dostat na 14. pozici. Velký úspěch zaznamenala posádka ve třetí etapě, kdy 5. ledna dojela na osmém místě a v celkovém pořadí držela jedenáctou příčku. V polovině páté etapy nabrala velkou ztrátu, přesto se jí podařilo 7. ledna dojet na 18. místě a celkově se posunula na 12. příčku. Sedmá etapa byla pro českou Liazku šťastná. „Kluci“ ji zajeli v pořadí sedmí a posunuli se mezi nejlepší – celkově si drželi devátou pozici. V dalších etapách se posádka vyhrabávala z dun a řešila drobné defekty. Dvanáctého ledna ji bohužel ostatní kamiony dokončující závod vytlačily na 21. místo, ale i tak se čeští borci drželi v celkovém pořadí na 12. místě. Čtrnáctého ledna, v jedenácté etapě, potkala sedlčanský kamion závada, která ho zcela vyřadila z provozu a jejíž opravou strávila posádka v obrovském vedru čtyři hodiny. Po odstranění závady se vydala na cestu dlouhou přes 300 kilome-
trů a do cíle dojela zcela vyčerpaná, za tmy, ale v časovém limitu. „Poslední tři dny se nám smůla lepí na paty. Je to dakarský teror, ale nevzdáme to. Náš cíl je dojet do finále, i kdybychom tam ten kamion měli v zubech dotáhnout. Tyto zkušenosti už nám nikdo nikdy nesebere. Bojujeme dál,“ vzkázal tehdy fanouškům Martin Macík. Do předposlední, dvanácté etapy, startoval Martin Macík z 34. místa. Liazka s číslem 525 nabrala rychlost a předjížděla jedno auto za druhým. Do cíle etapy se doslova přihnala na 18. místě a celkově vybojovala 20. pozici. Poslední den závodu, 16. ledna, se rozhodovalo. V poslední 13. etapě dojeli Martin Macík, František Tomášek a Michal Mrkva s „Lízou“ šťastně do cíle, a to na 10. místě. V celkovém hodnocení se posádka týmu KM Racing umístila jako 19. z jedenačtyřiceti kamionů, které závod dokončily. Přitom na startu stálo kamionů pětapadesát. Nebýt smolné poruchy v 11. etapě, která kamion vyřadila na čtyři hodiny ze hry, mohlo být umístění ještě lepší. Přesto může být stáj KM Racing spokojená. Už jen dostat se do cíle Rallye Dakar, kdy posádka během čtrnácti dnů ujede v extrémních podmínkách přes devět tisíc závodních kilometrů, je velký úspěch. Už po dojetí do cíle se Martin Macík nechal slyšet, že ani na startu příštího ročníku nechce chybět. „Vezeme si domů spoustu zajímavých podnětů a nápadů do budoucna. V naší sedlčanské dílně už se staví další nový kamion. Zkrátka jedeme dál a chceme se vrátit,“ dodal nejmladší kamioňák letošního Dakaru. Do Čech se tým vrátil v úterý. -red-
strana
15
Michal Hošek ze Sedlčan sbírá dresy českých špičkových fotbalistů SEDLČANY Spolumajitel restaurace na zimním stadionu Michal Hošek má
pro mě dres reprezentanta Jardy Blažka, v němž nastoupil 11. června 2008
Součástí sbírky Michala Hoška jsou originální dresy Holuba, Hübschmana a Jarošíka.
zajímavého koníčka. Sbírá dresy českých fotbalových hráčů, hlavně reprezentantů, a většinu z nich má vystavenou v klubovně vedle svého pracoviště. Sbírka sice není mimořádně rozsáhlá, ale zato se v ní najdou dresy, které v minulosti nosila nejedna naše fotbalová veličina. Ko l i k d r e s ů m á t e ve své sbírce a koho ze známých hráčů se vám povedlo „ulovit“? Je jich kolem pětadvaceti a nejcennější z nich je
na fotbalovém mistrovství Evropy. Dres jsem dostal od kamaráda k narozeninám. Ve sbírce jsou dále originální dresy Jarošíka, Hübschmana, Holuba, Pospěcha, Hubníka, Pekharta a Pergla. Většinou se jedná o dřívější české reprezentanty. Mám také dres reprezentanta Daniela Pudila z doby, když působil v Gengku. U nás hrál za Liberec a dnes je ve Sheffieldu. Dan je synovcem Josefa Pudila, který na našem zimním stadionu dělá ledaře. Když
v Sedlčanech hráli hokej fotbaloví reprezentanti Jan Koller a Jiří Novotný, oba se mi podepsali na dres Pergla, který hrál za Spartu v Jarošíkově a Rosického éře. Další dresy mám doma a jedná se většinou o ty, které patřily našim prvoligovým hráčům. Víte o někom, kdo má na Sedlčansku stejného koníčka jako vy? Dresy sbíral nebožtík Oldřich Petr, který jich měl spoustu. Ve sbírce měl několik opravdových rarit, například originální dres Ravanelliho z Lazia Řím. Podobného koníčka má sedlčanský fotbalový brankář Lukáš Mošnička, který sbírá fotbalové kartičky a podpisy známých hráčů. Ve své sbírce máte také dres hokejových k l a d e n sk ý c h Ry t í ř ů . Komu patřil? Jedná se o repliku dresu Jaromíra Jágra. Bylo jich pro fanoušky vyrobeno pouze tři sta. -dav-
Ve druhé lize amatérských hokejistů došlo na souboj prvního s druhým SEDLČANY Dlouhodobá po-
hárová soutěž amatérských hokejistů byla minulý týden ve znamení souboje o první místo tabulky druhé ligy. Dosud druhé Votice se utkaly s vedoucími chlumskými Bubáky, po první třetině vedly 4:0 a zdálo se, že o osudu zápasu je rozhodnuto. Bubáci ale po vyrovnané prostřední části hry začali ve třetí třetině mocně dotahovat a k zisku bodu jim nakonec scházel jediný gól. Prakticky o všechny kanadské body vítězů se postarali Jiří Fulín a Jan Vasilev. Oba si jich na svoje konto připsali pět. V první lize se nadále na vedoucí pozici drží Zvírotice, které nastřílely Rožmitálu čtyři branky a neinkasovaly ani jednou. O třetí a čtvrtou příčku tabulky se střetly Štětkovice s Příčovy a o pátou a šestou Daleké Dušníky s Rož-
mitálem. Ve čtvrté lize zůstal na prvním místě Miličín, který v zápase s Drásovem po celkem vyrovnané třetině rozjel pořádný brankostroj. Šesti góly se blýskl miličínský útočník Marek Čeněk. Výsledky – 1. liga: Zvírotice – Rožmitál 4:0, Rožmitál – Daleké Dušníky 4:1, Štětkovice – Příčovy 5:4. První Zvírotice nasbíraly v patnácti zápasech dvacet šest bodů. Druhé Štětkovice jich mají pětadvacet, ale odehrály o jeden zápas více. Vedoucí dvojici dýchá na záda třetí Genemusic se čtyřiadvaceti body. 2. liga: SK Votice – Chlum 6:5, Vršovice – Domino 3:7, Kňovice – Křepenice 2:11. První Votice měly v době naší uzávěrky patnáct bodů, o bod zpět byl druhý Chlum. Poslední sedmé Vršovice měly na svém kontě bodů šest. 3. liga: Draci –
Ševci Nový Knín 3:4, Kosova Hora – Štětkovice B 2:5. První čtyřiadvacetibodové Solopysky mají pět bodů náskok před druhými novoknínskými Ševci a třetími Olbramovicemi. 4. liga: Drásov – Miličín 2:12, Rybníkáři – Hrádek 2:1, Medvědi – Rumola 4:5. Vedoucí pozici v tabulce si upevnil s osmnácti body Miličín, druzí Rybníkáři měli před naší uzávěrkou bodů šestnáct, ale také o jeden zápas navíc. Poslední sedmí Medvědi zůstali na sedmi bodech. Další program – pátek 22. 1. Solopysky – Kosova Hora (18.30), Neveklov – Olbramovice (20.25). Neděle 24. 1. Hrádek – Medvědi (16.30), Miličín – Rybníkáři (18.25), AHC Nový Knín – Drásov (20.20). Pondělí 25. 1. Kňovice – STROS (18.30), Vršovice – Chlum (20.25). David Myslikovjan
PUBLICISTIKA
16 strana
Ú VA H A
KO M E N TÁ Ř
Řekni, kde ty děti jsou? Konečně jsme se dočkali vytoužené sněhové nadílky. Pohled na zasněženou krajinu je opravdu úchvatný, srdce musí zjihnout každému Čechovi tím spíše, že sníh vidíme snad jen na obrázcích Josefa Lady. Vyhlížím z okna a vzpomínám na dětství, kdy jsme zimu trávili na kopcích a proháněli sáňky i pytle nacpané senem. Ze zamrzlých rybníků se stávaly krasobruslařské a hokejové stadiony. Vypravila jsem se se svými dětmi vstříc sněhovému dobrodružství
na kopec. Cestou jsem je poučila o bezpečnosti a připomněla jim pravidla chování ve skupině, protože jsem samozřejmě očekávala velkou účast. Jaké však bylo mé překvapení, když jsem na klouzačce potkala jen dvě maminky s docela malými dětmi. Daly jsme se do řeči a vzpomínaly na naše zimní rošťárny. Děti se zatím oddávaly jízdě na bobech, dokud nevypadaly jako sněhuláci. Teprve se soumrakem jsme kopec, řádně promrzlé, opustily. Děti cestou domů nadšeně
líčily okamžiky, které jsem náhodou nespatřila. Doma nás s hrncem horkého čaje vítal tatínek a děti mu znovu a znovu sdělovaly svoje zážitky. Já jsem je přerušila otázkou na manžela: „Řekni mi, kde ty děti vlastně jsou?“ Odpověděl mi nejstarší syn: „Televize, mobily, playstationy, tablety, počítače...“ Ale co bude tahle generace vyprávět svým dětem? Na co budou vzpomínat u piva? Moje děti na to, jak málo bylo sněhu, ale přesto si ho užily. A vaše? Jana Čejdová
GLOSA
Sobotkovy e-maily E-mailová korespondence premiéra Bohuslava Sobotky je žhavým tématem zpravodajství celostátních médií posledních dnů. Zatímco národ spekuluje o přijatelnosti či nepřijatelnosti činnosti hackerů a s dychtivostí sobě vlastní čeká na další pikantní zákulisní informace z politického prostředí, jež premiérovi sdělují lidé napříč politickým spektrem, napadají mě otázky: „Co podstatného nám uniká? Od čeho skutečně palčivého je takto odváděna naše pozornost?“
Zatímco národ kroutí hlavou nad výlevem jednoho Sobotkova soustraníka o tom, že „má již šedesát let, a proto prosí o odpovídající post, například politického náměstka kdekoliv“ a média „kují železo, dokud je žhavé,“ cíleně je odváděna pozornost od skutečných „bolestí“ našeho státu – korupce, bordel v soudnictví a v sociálním systému, financování zdravotnictví nebo školství, stoupající zadluženost lidí… Slušní lidé jsou vychová-
www.sedlcansky-kraj.cz
váni k tomu, že cizí pošta se nečte. Jak papírová, tak elektronická. Používat kradené e-maily k politickému boji je ve vyspělém demokratickém státě, za něhož se naše republika ráda považuje, nepřijatelné. Kauza nepovede k odstoupení premiéra, pádu vlády nebo snad k tomu, že by všichni političtí činitelé narychlo rušili svoje soukromé maily. Je třeba si ale uvědomit, že té svobody, pro kterou se zvonilo klíčema na náměstí, máme zase o něco méně. Jana Spálenková
Módní peklo Období plesů je na vrcholu. Jsou příležitostí vyrazit ven, zavlnit se na parketu, oprášit kroky valčíku nebo polky, pochlubit se novou kabelkou a poklábosit s přáteli. Nikdy mě to příliš netrápilo, ale absolvovat ples bez špetky alkoholu, není vůbec jednoduchá záležitost. Člověk totiž za střízliva lépe vidí, mnohem lépe slyší a výborně chápe. S alkoholem má tendenci některé věci neslyšet, nevidět a jsou mu tak říkajíc šumák. Třeba oděv návštěvníků plesu. Pánové to mají podstatně jednodušší. Dobře padnoucí sako, čistá košile, alespoň trochu ladící kravata a čisté boty nevyjdou z módy nikdy. Teď už dát jen pozor na rozepnutý příklopec, kapesník, čouhající z kapsy a vyhnout se bílým ponožkám do černých bot a můžete směle vyrazit. Chápu, že se většina dam chce blýsknout, to však neznamená blýskat se od hlavy k patě. Flitry jsou možná fajn, ale jen ve velmi, velmi omezené míře. Stejně jako zlaté
a stříbrné doplňky. Pokud se kombinují, docílíte efektu pozlátka zkříženého se zlatým prasetem, což má k dojmu luxusu opravdu daleko. Radím dát též pozor na délku sukní. Na posledním plese jsem skutečně viděla snad všechny barvy spodního prádla, jež se vůbec vyrábějí. To platí i o punčocháčích. Pokud si nejste jistá, že je udržíte tam, kde mají být, nechte je raději doma. Opravdu, rozkrok u kolen a minisukně k tomu nejsou tou pravou volbou. Samotnou kapitolou jsou boty. Rozhodně neplatí čím vyšší podpatek, tím vzletnější krok. Některé návštěvnice plesu připomínají čápy, a to hodně nejisté, ručkující podél stěn. V případě, že vyrážíte na ples, skutečně platí osvědčené „méně je někdy více“ – jak v případě dress codu, tak v případě alkoholu. Z obojího totiž může pěkně bolet hlava. Opilé z alkoholu, střízlivé pak z roztodivných módních kreací. Jana Spálenková
FEJETON
Kouzlo setkání bývalých spolužáků Mám rád setkání spolužáků ze základní školy po letech a na každé z nich se vždy těším. Je zajímavé pozorovat, jak se někdo ani po dlouhé době skoro vůbec nezměnil – neztloustl, nezhubl a nepřibyly mu téměř žádné vrásky, zatímco další spolužáci jsou úplně jiní lidé. Jak rád bych patřil do první skupiny někdejších školních parťáků. Na druhou stranu mám výhodu v tom, že čas od času můžu prožívat dva druhy srazů spolužáků ze základní školy, protože od první třídy do osmičky jsem chodil
na základku ve slezském Krnově a devítku dokončil nedaleko Sedlčan. Zatímco na Sedlčansku poznávám téměř všechny spolužáky, vždyť spoustu z nich alespoň občas vidím, ve Slezsku je to jiné. Když jsem se byl po letech podívat ve městě, v němž jsem se narodil a potkal prvního spolužáka, který se mimochodem skoro vůbec nezměnil, hned jsem se hlásil o účast na nejbližším srazu. A jak to dopadlo? Pamatujete si na film Vrchní prchni! a konkrétně na scénu, v níž se Josef Abrhám
ptá domnělého spolužáka, ve které lavici seděl a on se z něj nakonec vyklubal profesor? Když jsem film viděl poprvé, vůbec jsem nechápal, že by se něco takového mohlo stát ve skutečnosti. A jak bych to taky chápat mohl, vždyť mi tehdy bylo osmnáct, nebo nejvýše dvacet let. A najednou jsem seděl vedle kamaráda, někdejšího spolužáka, další spolužáci vcházeli do dveří restaurace, a já se jenom ptal: „A tohle je kdo? A kdo je tamten?“ Přicházeli totiž právě spolužáci, patřící do druhé výše popsané sku-
piny. Korunu tomu nasadila spolužačka, která se během let proměnila z hubené modelky Twiggy v hodně plnoštíhlou, když prohlásila: „Ten můj mě včera pěkně naštval. U večeře jsem
si posteskla, jak mě kdysi bral hezky před polibkem za bradu. A víte, co mi ten mizera řekl? ,To je pravda, jenomže tehdy jsi měla jenom jednu...‘“ David Myslikovjan
Týdeník vychází ve středu, uzávěrka v pondělí v 11 hodin Šéfredaktorka: Jana Spálenková, tel.: 774 414 225 (
[email protected]) Redaktoři: David Myslikovjan (společnost, kultura, sport), tel.: 721 784 743 (
[email protected]); Inzerce: Lenka Žirovnická, tel.: 774 822 213 (
[email protected]) Adresa redakce: Havlíčkova 514, 264 01 Sedlčany Návštěvní hodiny v redakci: pondělí až pátek 8 - 12 hodin Korektura: Pavla Kolářová. Sazba: redakce. Tisk: Van druck Sedlčany. Vydavatel: Zdeněk Kolář. Registrační číslo: MK ČR E 11724. Internet: www.sedlcansky-kraj.cz