2016 Cena 15 Kč. SEDLČANY V ranních hodinách

Reklama v Kraji již od 10 Kč/cm2 (bez DPH) Tel.: 774 822 213 Číslo 13/Ročník 27

30/3/2016

www.sedlcansky-kraj.cz

Cena 15 Kč

E-mail: [email protected]

Hodí starosta Chvála Posílenou velikonoční hladinu Mastníka zdolalo přes tři sta vodáků ručník do ringu? Rozhodne možná smlouva o bioodpadu SEDLČANY V ranních ho-

RADÍČ Jak jsme vás infor-

movali v minulém čísle, pod velkým tlakem je starosta obce Radíč Martin Chvála, kterého při jednáních kritizují někteří členové místního devítičlenného zastupitelstva. To jednalo na svém zasedání také 21. března večer. I tentokrát byla atmosféra místy velmi vzrušená. Hlavním tématem se stala smlouva o zajištění svozu bioodpadu. Tu podepsal starosta Chvála s místním zemědělcem Františkem Hurtíkem. Jak se ukázalo, činil tak bez vědomí ostatních zastupitelů. Smlouva je navíc plná chyb a nepřesností a hlavní otázkou tak zůstává, zda došlo k porušení zákona a zda je smlouva vůbec platná. Sta-

rosta argumentuje ve svůj prospěch posudkem právničky Sedlákové, která svoje stanovisko ke smlouvě zaslala obci mailem. To ovšem ostatním členům a členkám zastupitelstva nestačilo a nadále mají pochybnosti o správnosti starostových kroků. Ve výtisku smlouvy, kterým disponuje Obecní úřad Radíč, je na několika místech vynechaný prostor pro doplnění různých údajů (dat, názvu projektů, apod.). Tyto informace však ve výtisku chybí. Ve schvalovací doložce je věta, která říká, že „zastupitelstvo obce projednalo smlouvu dne…“. I zde datum chybí. Přesto je na smlouvě kulaté úřední razítko a podpis starosty. Pokračování na straně 6

dinách tři stupně pod nulou, teplota vody sotva pět stupňů a mlha, že i ptáci museli chodit

pěšky, jak by asi řekl jeden sportovní komentátor. Tak vypadala situace u sedlčanského jezu na startu osmadvacátého

ročníku velikonočního splutí Mastníka v neděli 27. března. Mohlo by se zdát, že Pokračování na straně 2

Na potoku to při velikonočním splouvání místy vypadalo jako na rozbouřené řece.

Kulturní stánky v číslech na malé Kuňka ohnivá se nemusí bát, získá město překvapivě velkých SEDLČANY Na posledním zasedání rady města předložily městské příspěvkové organizace zabývající se kulturou – knihovna, muzeum a kulturní dům – svému zřizovateli, MÚ Sedlčany, výroční zprávy za rok 2015. Podle místostarosty Miroslava Hölzela jsou zástupci města s činností všech tří organizací nadmíru spokojeni. Úspěšnost jejich práce dokládá jak počet zájemců o poskytované služby a pořádané akce, tak hodnocení v rámci Středočeského kraje a České republiky. Zejména Městská knihovna Sedlčany dosáhla několika vynikajících úspěchů, mimo jiné získala

v uplynulém roce již popáté diplom v soutěži Městská knihovna roku za 1. místo v kategorii knihoven 5 000 – 10 000 obyvatel. Přitom jde o kategorii, v níž o prvenství soutěží největší množství přihlášených knihoven. Knihovnicím spolu s ředitelkou Blankou Tauberovou se daří vytvářet z knihovny místo, v němž se schází lidé všech věkových kategorií a nejrůznějších zájmů. V minulém roce do ní zavítalo 89 252 návštěvníků (včetně on-line návštěv), měla 2 377 registrovaných uživatelů, uspořádala 621 kulturních a vzdělávacích akcí, zaznamenala 94 850 výpůjček a k 31. 12. bylo

v jejím knihovním fondu 55 534 položek. Pracovnice knihovny zodpověděly 3 991 dotazů a vyřídily 7 117 rezervací, 395 požadavků bylo zasláno jiným knihovnám v rámci Meziknihovní výpůjční služby. Městské muzeum Sedlčany, vedené ředitelem Davidem Hrochem, eviduje ve svých sbírkách téměř 4 000 položek. Jeho hlavní činností je správa a doplňování sbírek historicky cenných předmětů a péče o stálou muzejní expozici. V průběhu minulého roku uspořádalo 7 krátkodobých výstav a dvacet akcí, které měly na programu přednášky, Pokračování na straně 2

zvláštní ochranu DUBLOVICE, LÍCHOVY Kuň-

ka ohnivá je silně vázána na vodní prostředí, a to dokonce více než kuňka žlutobřichá, která je schopna pobývat déle na souši. Vět-

šinu roku tráví ve vodě, kde dochází i k páření, kterému předcházejí hlasové projevy – známé kuňkání. Páření a kladení vajíček probíhá Pokračování na straně 3

HRABÁRNA KOSOVA HORA V CENTRU OBCE VÁS ZVE K VÝHODNÉNU NÁKUPU

Nejlevnější oděvy z Anglie jsou zde!  trička, kraťasy, sukně - 30Kč  košile, halenky - 40Kč  svetry, mikiny - 50Kč  kalhoty, saka - 50Kč  bundy, kabáty, džíny - 60 Kč  dětské oblečení od 5Kč

PŘIJĎTE SI VYBRAT I VY! AKCE 2+1 ZDARMA - platí celý duben na textil z hrabárny 00 Po - Čt 9 - 1530 hod. Pá zavřeno - nákup zboží So 900 - 1130 hod. Facebook: HRABÁRNA-Kosova Hora

2

ZPRAVODAJSTVÍ

strana

Čtyři lípy na hřbitově už nejsou KRÁSNÁ HORA Ve městě už došlo k avizovanému kácení stromů – ze hřbitova zmizely čtyři lípy, jedna lípa a tři kaštany pak z náv-

vozit klestí a trávu při jarních pracích na svých zahradách. „Do kontejneru na trávu je třeba naopak umisťovat pouze poseka-

Po lípě a třech kaštanech zůstaly na zhořské návsi jen pařezy.

si ve Zhoři. Kácení stromů v Krásné Hoře ale nevyvolalo pobouření, jako tomu bylo nedávno v Petrovicích. Pracovníci městského úřadu se také postarali o přerostlé smrky v ulici na Petrovice, kde tak zůstalo z porostu jen málo. „Prosíme občany o ukládání větví po stříhání stromků a keřů, které je možné štěpkovat, do určeného kontejneru,“ říká starosta města Jiří Urban k tomu, kdy a kam mohou obyvatelé Krásné Hory

nou trávu. O víkendech lze využívat kontejnery přistavené na dvoře U Hejhalů. Od poloviny dubna bude možné využít pouze kontejner na trávu. Ten bude navíc umístěn i za zahrádkami bytových domů na sídlišti.“ Olga Hadáčková

ČERNÁ KRONIKA SEDLČANY Občerstvení

v areálu sedlčanské kotliny vykradl mezi 20. a 26. březnem neznámý zloděj. Zcizil sudy piva, přepravky s lahvovým pivem, propan-butanovou láhev, plynový gril, alkohol, cigarety a drobné mince. Způsobená škoda činí 26 tisíc korun. KRÁSNÁ HORA NAD VLTAVOU V sobotu 26. břez-

na byl ve městě zastaven 26letý motorista. Neměl u sebe řidičský ani občanský průkaz, navíc policisté zjistili, že usedl za volant po požití drog. Test u něj vykázal přítomnost marihuany. Další jízda byla muži zakázána. PETROVICE V neděli 27. března v dopoledních hodinách kontrolovala

policejní hlídka v katastru obce 21letého řidiče. Dechová zkouška u něj byla pozitivní, na přístroji se objevila hodnota 0,8 promile alkoholu. KŘEPENICE V katastru obce havaroval 25. března 23letý řidič. Při projíždění mírné zatáčky zřejmě nepřizpůsobil rychlost stavu komunikace, na mokré vozovce dostal s autem značky Hyundai smyk a vyjel vlevo mimo silnici, kde narazil do příkopu. Vozidlo zůstalo na střeše. Motorista a jeho spolujezdkyně utrpěli lehká zranění. Hmotná škoda byla stanovena na 110 tisíc korun. Informace v této rubrice pocházejí ze svodek od policejní mluvčí Moniky Schindlové (PČR Příbram).


Kulturní stánky v číslech na malé město překvapivě velkých Dokončení ze strany 1

besedy, vycházky po stopách historie Sedlčan a kavárenské večery s komorními představeními pro veřejnost. Zájemci mohou využívat ke studiu regionální knihovní fond v muzejní knihovně, v němž bylo vloni zaregistrováno 3 591 položek. Do muzea přišlo celkem 12 742 návštěvníků. Největšímu zájmu se těšily krátkodobé výstavy (7 769 osob) a dny řemesel (2 500 osob). Stálou expozici si prohlédlo 1 688 zájemců o regionální historii a ostatních akcí se

zúčastnilo 785 lidí. Ani korunu neutratil návštěvník, když chtěl využít internetové připojení v muzejní kavárně. Kulturní dům Josefa Suka zastřešuje i činnost Kina Sedlčany a Lidové hvězdárny Josefa Sadila. Jeho ředitel Martin Severa uvedl, že vloni navštívilo akce pořádané kulturním domem 18 477 platících diváků. Statistika pokračuje celkový počtem akcí – 463, z toho 301 kulturních a společenských (114 projekcí v kině, 47 koncertů a 37 divadelních představení),

53 sportovních a 109 komerčních. Oblohu pozorovali amatérští astronomové na hvězdárně 82 večery a za rok se jich tam vystřídalo 851. Nejvíce využívaným prostorem kulturního domu byl s 254 provozními dny Červený sál. Naopak nejmenší provoz zažil Koncertní sál, pouze 38 dnů. Do divadla si zakoupilo abonentky 317 osob, předplatitelů koncertů bylo 55. Městské kino zaznamenalo dvakrát vyprodané hlediště, a to při projekcích Filmového klubu. Jindra Votrubová

Posílenou velikonoční hladinu Mastníka zdolalo přes tři sta vodáků Dokončení ze strany 1

počasí letos většinu vodáků odradí, ale opak byl pravdou. Možná tomu napomohl i fakt, že po desáté hodině dopolední už nebylo po mlze ani památky a slunce dokonce začalo i hřát, a tak pořadatelé v tomto čase hlásili, že zapsali přes tři sta deset účastníku splutí potoka na jeho posílené hladině. Většina vodáků

bavili početné publikum, které se tradičně na startu a na celé desetikilometrové trase schází. Již podruhé obhajovala svoje vítězství v soutěži o nejzajímavější kostým dvojice Tomáš Macháček – Milan Jirota z Vojkova, která patřila do party kamarádů – spolupořadatelů, zvané Čábuze. „Letos se na trasu vydáme v závojích jako nevěsty,“

Méně zdatní vodáci se „cvakli“ hned pod sedlčanským jezem.

byla ze Sedlčan a blízkého okolí, ale nechyběli ani jejich kamarádi z Prahy, Pikovic, sousedního Hradištka, Tábora, Votic, Neveklova a dalších míst. Každý rok se spousta vodáků obléká do roztodivných kostýmů, aby na svých plavidlech po-

uvedl Tomáš Macháček. „Loni jsme vyhráli v kostýmech prostitutek.“ Čábuze jsou skupinou vodáků, kteří spolupořadatelství převzali po zakladateli velikonočního splutí Mastníka Pavlu „Špekovi“ Slaninkovi ze Suchdola. Druhým pořadatelem také

letos byla pražská firma Železný, která zájemcům půjčovala lodě. A že jich dopravila do Sedlčan skutečně úctyhodný počet, se diváci mohli přesvědčit hned u startu. „Na Velký pátek jsme prořezávali půl dne trasu až do Radíče a o Bílé sobotě stavěli jez na startu,“ připomněl mluvčí Čábuzů Milan Jirota. Na trasu se vydala i parta vodáků z Pikovic a Hradištka, která zná Mastník už velice dobře. „Jsme tady potřetí, ale hlavně jezdíme na naši domovskou Sázavu,“ svěřil se Jakub Nožička z Hradištka. „Máme sice svoje lodě, ale protože jsme už trochu pohodlní, v Sedlčanech si je půjčujeme.“ Kromě tradičních plavidel a lodě s nevěstami se na trasu letos vydali dva námořníci, Viking s rohy na pokrývce hlavy, kapitán parníku a nechyběla ani posádka lodi, připomínající windsurfing bez plachty. Jeden z členů posádky si brzy po startu sice pořádně natloukl, ale i on společně s dalšími vodáky vzkázal: „Ahoj zase za rok!“ David Myslikovjan

ZPRAVODAJSTVÍ


Odpad patří do popelnic, ne do přírody LÍCHOVY Že odpad patří

na skládku ví i malé děti. Bohužel, černých skládek stále přibývá a pro obce je to velký problém. Jejich odstraňování je nákladné a jsou místa, kde se černé skládky objevují opakovaně.

mi černými skládkami však zůstává rozum stát hned dvakrát. To je případ i skládky v části obce Dublovice, v Líchovech. Na pozemku, který dle katastru nemovitostí patří ZS Dublovice se

na vozík za auto. Tedy prozatím. Zkušenost říká, že malá skládka časem roste a roste, protože na ni svůj odpad odloží další nevychovaní jedinci. Je velká škoda, že místo aby okolí bývalé zeměděl-

nachází zbytky stavebního materiálu, polystyren, kartony, prázdný kanystr, kusy igelitu, plasty, hadry i kovový kbelík. Jak ukazuje fotka, jedná se o množství, které by se vešlo

ské budovy, která vyhořela a je z velké části zdemolována, bylo alespoň trochu kultivované, tak jej hyzdí harampádí a nepořádek, který do přírody nepatří. Tomáš Vašíček

Hasiči posbírali z Mastníka náklaďák odpadu SEDLČANY Každoročně uklí-

zí SDH Sedlčany II břehy Mastníka před tradičním velikonočním splutím potoka. Úklidu se zúčastnilo

26. března jedenáct členů sboru a tři členky se postaraly po akci o občerstvení v klubovně sboru. Odpad, kterého bylo jedno nákladní

3

Strážníci sledují, jak chodci svítí SEDLČANY Novela zákona o silničním provozu, která zavedla povinnost pro chodce nosit reflexní prvky, pokud se za snížené viditelnosti pohybují po kraji silnice mimo osvětlené části obce, platí již několik týdnů. Podle vrchního komisaře městské policie Petra Krcha strážníci za nedodržování této povinnosti zatím pokuty nerozdávají, ale pouze upozorňují ignoranty, a velmi často i podroušené osoby, na možné tragické následky. Vždyť jen za loňský rok zahynulo

na českých silnicích přes sedmdesát lidí kvůli tomu, že je řidiči ve tmě neviděli. Barevné retroreflexní pásky se nosí na rukou, na nohou nebo mohou být přímo součástí oblečení, ale je dobré umístit třeba i na batoh. Pro vlastní bezpečnost je vhodné mít je na sobě i v obci, kde je snížená viditelnost. Ještě lepší je čelovka nebo jiná svítilna, avšak jen jako doplněk k reflexním páskám, neboť o ní se zákon nezmiňuje. Jindra Votrubová

Kuňka ohnivá se nemusí bát, získá zvláštní ochranu

Hromada odpadu v obci Líchovy u Dublovic

I to je jeden z důvodů, proč se nyní diskutuje úprava zákona, která by odpovědnost za černou skládku přenesla plně na vlastníka pozemku, ledaže by ten prokázal, že ji nezpůsobil. Nad některý-

strana

auto, byl odvezen do technických služeb k dalšímu zpracování. Jako obvykle bylo nejvíce odpadu u zahrádek kolem jatek. -hof-

Zleva stojící: Pudil, Kocura, Hofman, Spálenka, Malý a Němec Viktor ml., zleva sedící: Pinkas, Chyba, Němec Viktor st., Bouček, Němec Zdeněk.

Dokončení ze strany 1

v několika etapách v závislosti na deštích od dubna do srpna. A proč tolik informací o jedné žabce? Populaci kuňky obecné, kterou latiníci nazývají úsměvně Bombina bombina, se daří v lokalitě rybník Starý u Líchov, což je aktuálně tzv. evropsky významná lokalita a nyní by se dle návrhu odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Středočeského kraje mohla stát i zvláště chráněným územím v kategorii přírodní památka. „Cílem ochrany je udržení dlouhodobě příznivého stavu lokality pro zachování a příznivý vývoj populace kuňky ohnivé,“ píše se v návrhu, který se objevil na úřední desce obce Dublovice. Předmětný rybník se nachází necelé dva kilometry severně od Líchov a jeho plocha lehce přesahuje 3 hektary. Kromě kuňky ohnivé se zde daří i dalším obojživelníkům, například čolkovi obecnému, skokanu zelenému, ropuše obecné či rosničce zelené. Pokud budou souhlasit vlastníci dotčených pozemků a obec Dublovice, mělo by k vyhlá-

šení přírodní památky dojít ještě v druhé polovině letošního roku. A co všechno by ochrana rybníka s pásmem 50 metrů kolem vodní plochy znamenala? Byl by zde například zakázán chov kachny divoké a jiné vodní drůbeže, v místě nepůjde provádět výkopové práce a jiné terénní úpravy, tabu zůstanou i chemické prostředky a k vypouštění nádrže by mohlo dojít pouze na podzim. Vodní plocha, která se stane zvláště chráněnou nemá nárok ani na vápnění či odbahňování, v jejím okolí se nesmí tábořit či rozdělávat oheň, vyloučeny jsou také hromadné sportovní či společenské akce a je zde zvlášť dohlíženo na ničení přírody, trhání rostlin či usmrcování živočichů. Vzhledem k tomu, že tato omezení by platila pouze pro vodní plochu a minimální zákonem stanovené pásmo v rozsahu 50 metrů a nejedná se o oblast zastavěnou či například turisticky frekventovanou, nebudou případná opatření prakticky nijak omezovat současný život v obci a okolí. Tomáš Vašíček

Zabezpečovací zařízení, kamerové systémy, přístupové systémy. E-mail: [email protected], tel.: 603 504 097

4

ZPRAVODAJSTVÍ

strana


První farmářský trh byl především ve znamení svátků jara SEDLČANY Sdružení obcí Sedlčanska uspořádalo v sobotu 26. března na náměstí T. G. Masaryka první letošní farmářský trh. A protože se jednalo o sobotu velikonoční, stovky zájemců si mohli prohlédnout nebo koupit nejenom nejrůznější vyrobené i vypěstované produkty, ale také potěšit svůj zrak či chuť symboly Velikonoc. V nabídce byly desítky kraslic nejenom ze slepičích vajec, upečení beránci i zajíci, jarní květy v košících, velikonoční perníky a také pomlázky. Jednu z nich svojí dceři Magdalence koupil Lukáš Gottwald z Kamýka nad Vltavou, který nám řekl: „Magdalenku byli už loni o Velikonocích vyšlehat kluci, kteří jsou jenom o něco větší, než je ona. Přijdou i tentokrát, a proto jsme společně s maminkou malovali vajíčka, které Magdalenka klukům dá

do košíku.“ Na trhu ale samozřejmě trhovci nabízeli spoustu tradičních produktů. Nechyběly mezi nimi slovenské ovčí sýry, maďarské klobásy, ryby, zelenina, koření, brambory, medovina, škvarky a tlačenka. Stalo se již tradicí, že s e d l č a n sk é f a r m á ř sk é trhy mají svůj doprovod-

Nabídka kraslic byla skutečně pestrá.

ný program a v jeho úvodu představila Centrum ochrany fauny ČR v Hrachově u Sedlčan pracov-

nice této záchranné stanice pro zraněné volně žijící živočichy. Stanice vznikla před osmnácti lety ve Voticích a před několika lety přesídlila do Hrachova. Pracovnice centra přiblížila činnost stanice a zajímavé bylo hlavně její vyprávění o tom, jak teď na jaře společně se svými kolegy připravuje tzv. žabí přechody u frekventovaných silnic, aby se obojživelníci mohli dostat k rybníkům. Velkému zájmu se těšilo vystoupení folklorního souboru Kamýčan a Kamýček z Kamýka nad Vltavou. Tento soubor vystupuje na sedlčanských farmářských trzích pravidelně, ale tentokrát si připravil skutečný bonbónek. Jednalo se o tanec, který předvedly Cukrové báby. Ty prý kdysi chodily na plesy a taneční zábavy sledovat, zda se mladí dobře baví a s kým tancují. Cukrové báby

z Kamýka se svým tancem zvítězily v loňském roce v celostátní soutěži folklorních souborů Sed-

lých a dětí, který se jmenoval Ševcovský. Součástí velikonočního farmářského trhu byla

Diváky pobavil tanec, který předvedly Cukrové báby.

mikvítek. Pozadu nezůstali ani malí tanečníci, kteří ve stejné soutěži ve své kategorii rovněž vyhráli, a pohár jim letos v lednu předával předseda vlády. Děti předvedly mimo jiné tanec zvaný Ráček, v němž tančily pozpátku. Nechyběl ani společný tanec dospě-

soutěžní výstava obrázků na téma Jaro je tu. U morového sloupu si návštěvníci mohli prohlédnout, co všechno kolektivy dětí i jednotlivci vytvořili. Do soutěže se zapojila 1. ZŠ Sedlčany, všechny tři zdejší mateřské školy a další děti. David Myslikovjan

A N K E TA

Sledujete práci svých obecních úřadů? SEDLČANY Na Bílou sobotu odpoledne 26. března jsme oslovili několik chodců na náměstí T.G.M. a zajímali se, zda sledují a jak hodnotí práci svých obecních úřadů. Veronika Kovrsková, Sedlčany, 33 let

Určitě sledujeme, jsme spokojeni s jejich prací. Když něco potřebujeme na sociálce vyřídit, vždycky nám vyjdou vstříc a ochotně pomohou. Máme štěstí, že ve městě máme nebývale hodné úředníky. Jsou města nebo obce, kde je to mnohem horší. Jinam

přehled. Pocházím od Prachatic, jsme v azylovém domě. Chtěli bychom tu zakotvit nastálo. Milada Červová, Sedlčany, 18 let

bychom se nestěhovali. Dana Šimková, Sedlčany, 62 let

Místní úředníci jsou šikovní. Dnes měli například místní rybáři schůzi. I když je sobota, byl na ní starosta a senátor Jiří Burian. Hezky na setkání mluvil, slíbil, že může leccos sehnat. Stále se tu něco – myslím v Sedlčanech – děje. Nemůžeme si třeba vynachválit nový vodovod. Daniel Palátka, Sedlčany, 19 let Ne, nesleduji. Nemám tolik času. Sportuji a studuji v Třeboni ochranu vod. Co by se

mohlo zlepšit? Jistě by úředníci našeho města neměli zapomínat na sokolovnu, která chátrá. Plavecký bazén bych bral všemi deseti. Helena Korbelová, Sedlčany, 26 let

Bydlím v Sedlčanech teprve dva dny. Nemám zatím

Mám-li se přiznat, moc práci městského úřadu nesleduji. Neřeším to. Myslím si, že každá vesnice nebo město má takové správce, jaké si zvolí. Vždy záleží na lidech, na jejich zapálení pro práci. Úředníci by měli mít rádi obyčejné lidi, vždyť jejich práce je spíše jako poslání a služba, kterou si vybrali. Občas na to zapomínají, což někdy uvnitř zamrzí.

Josefa Kundrlíková, Sedlčany, 76 let

Sleduji pravidelně Sedlčanský kraj, tam si vždycky podstatné informace najdu, takže mi neuteče ani to, o čem naši radní jednají. Čtu také i místní zpravodaj Radnici. A jak se mi tu žije? Sedlčany bych za jiné město nevyměnila, třebaže původně pocházím z Moravy. Bydlím tu od roku 1966, rovné půlstoletí! Každý si dnes na cokoliv stěžuje, ale já jsem celkem spokojená. Nic mi neschází. Léčím se bylinkami. Vladimír Stibor

 Muž 50 let hledá ženu k seznámení. Tel.: 728 549 674. 98/16  K o u p í m s t a r é p e ř i n y. Te l . : 720 543 953. 99/16  Prodám palivové dřevo 900 Kč/m3, nařezané a naštípané. Dovoz zdarma. Tel.: 730 529 545. 100/16  Vdovec 65 let, abst. nek., se seznámí s ženou. Věk neřeším. Tel.: 731 046 032. 101/16  Prodám srub - rozebraný, kulatina, 5,5 x 6,5 m, cena 20 000 Kč. Tel.: 606 362 853. 102/16  Prodám ze zdravotních důvodů zděnou chatu na Štilečku. Zařízená - voda, elektřina. Tel.: 605 733 662. 103/16  Koupím tvrdé palivové dřevo v metrech. Tel.: 608 543 848. 104/16

HASICÍ SERVIS LACHOUT JOSEF prodej a servis hasicích přístrojů a požárních vodovodů

Střechy Kučera nabízí

plnění a výměna CO2 - NA

SVÁŘENÍ

poradenská činnost, prodej hadic typ B C D

Petrovice 160, tel./zázn.: 318 856 335, 602 876 955

klempířské, pokrývačské, tesařské a zednické práce

Tel.: 777 084 736 www.strechy-kucera.wz.cz

Rozhledna Drahoušek Osečany

Slavnostní otevření rozhledny 2. dubna od 13 hodin (u rozhledny) vystoupení country kapely, občerstvení zajištěno

STŘECHY HLAVÁČEK Klimětice 8, 264 01 Sedlčany [email protected]

mobil: 603 343 734 www.strechy-hlavacek.cz

Kompletní dodávka materiálu Cenová kalkulace zdarma

Otevírací doba: od dubna do června každý víkend a svátky od 1000 do 1700

Pivovar Vysoký Chlumec, a.s. hledá

BETONÁRKA provozovna Červený Hrádek

PRODEJ PÍSKU - BETONU

kubík betonu od 1 400 Kč Pracovní doba: Po - Pá 7 - 16 hod. So 7 - 11 hod.

Tel.: 606 382 032

po dohodě doprava písku ZDARMA

Doprava: Avia, Liaz, Mix

Vladimír Mišík a ETC Sobota 16. dubna od 19 hodin Vysoký Chlumec - sál Staré hospody

- dělník do potravinářského provozu - lahvovna - brigádník/ce Požadujeme:

- trestní bezúhonnost - pečlivost, důslednost, samostatnost - chuť učit se novým věcem Nabízíme:

- odpovídající platové podmínky - nástup dle dohody Pokud vás tato pozice osloví, zašlete prosím váš strukturovaný životopis na e-mail: [email protected]. Vybrané kandidáty budeme kontaktovat.

TRADIČNÍ JARNÍ VÝPRODEJ nohel garden

NOVINKY A NEJPRODÁVANĚJŠÍ ZBOŽÍ ZA SKVĚLÉ CENY VÝPRODEJOVÉ PLASTOVÉ A KERAMICKÉ OBALY JIŽ OD 5 KČ

9. 4. 2016 23. 4. 2016 7. 5. 2016 AREÁL FIRMY NOHEL GARDEN a.s.

od 8.00 do 11.00 hod.

D KE K ÁREK A NÁK ŽDÉMU UPU !

VŠE PRO DŮM I ZAHRADU: hnojiva a pesticidy, zahradní nářadí, plastové a keramické obaly, osiva a cibuloviny, květníky, podmisky, truhlíky, substráty, svíčky, rohože...

NOHEL GARDEN a. s., Budínek 86, 3 km od Dobříše, tel.: 318 533 532 - 5, offi[email protected], www.nohelgarden.cz

6

ZPRAVODAJSTVÍ

strana


MaPa chce v květnu zahájit službu dopravy KOSOVA HORA Ve středu 23. března odpoledne se členky spolku MaPa sešly, aby vyrobily dekorace na slavnostní velikonoční stůl. Tím jaro pro seniory teprve začalo. O dalších aktivitách jsem si povídala s předsedkyní spolku Markétou Vohnoutovou. Jaké služby nabízíte? V současné době nabízíme sociálně aktivizační činnosti pro seniory a zdravotně postižené. Je

to převážně sociální poradenství, aktivizace v bydlišti klienta, nově setrvání s klientem po dobu nepřítomnosti pečující osoby. Jednou měsíčně pořádáme akci pro veřejnost. A od května přibude MaPa doprava. Co konkrétně to znamená? Legislativně půjde o takzvanou smluvní dopravu. Vyřídili jsme si za tímto účelem živnos-

tenské oprávnění, máme nový automobil Citroën Berlingo Multispace, který je svým vyšším podvozkem vhodný pro nastupování osob se sníženou pohyblivostí. Zavazadlový prostor pojme i elektrický invalidní vozík. Službu jsme představili na valné hromadě Sdružení obcí Sedlčanska a starosty jednotlivých obcí žádáme o podporu, aby byla cena za kilometr pro koncové-

ho zákazníka co nejnižší. V jaké fázi je počítačový kurz pro seniory? Blíží se do svého finále. Poslední dvě lekce slavnostně zakončíme v místní pizzerii. Frekventanti si osvojili ovládání počítačů od úplných začátků, práci s internetem, základy MS Word a Excel. Co chystáte pro seniory na jaro? Na duben přednášku o bylinkách a zdravém ži-

votním stylu, na květen projížďku s instruktáží v jízdě na elektrokolech a aranžování kytic. Čeká vás první výročí spolku. Jak ho oslavíte? Z ej m é n a z a h á j e n í m služby MaPa doprava – na vozidle slavnostně přestřihneme stuhu. Společně si shrneme první rok existence spolku. Svou účast přislíbil i starosta Kosovy Hory. Lenka Žirovnická

Hodí starosta Chvála ručník do ringu? Rozhodne možná smlouva o bioodpadu Dokončení ze strany 1

Celá situace dostává další rozměr tím, že zemědělec Hurtík čerpá na svoz a kompostování bioodpadu dotaci od Ministerstva životního prostředí ČR a navíc při jednání zastupitelstva prohlásil, že jeho výtisk smlouvy je jiný, než obecní! „Na posledním jednání zastupitelstva pan Krampera napadl neplatnost smlouvy. Naše právnička dospěla k závěru, že smlouva je platná a nemuselo se to řešit na zastupitelstvu,“ začal jednání starosta. Poté zastupitelům přečetl stanovisko právničky Sedlákové, která smlouvu typově označila jako smlouvu o dílo, jejíž schválení má v kompetenci rada obce. Jelikož obec Radíč radu nevolí, vykonává kompetence rady obce dle zákona starosta. „Zastupitelstvo obce nemá povinnost se uzavřenou smlouvou zabývat a rozhodování o této smlouvě mu není vyhrazeno. Aby byly naplněny zákonné požadavky na platnost právního jednání, nemusí být záměr uzavřít tuto smlouvu projednán v zastupitelstvu obce. Starosta obce uzavírá takovou smlouvu jako statutární orgán obce,“ vyhodnotila situaci právnička. To podle starosty jasně dokazuje, že smlouva na svoz bioodpadu je platná. Ke slovu se přihlásil i pan Hurtík. „Podlé mého

názoru udělal starosta krok, který mu ukládá zákon. Čekáte, až udělá chybu, abyste ho útopili´. Jste v tom všichni, zanedbali jste to,“ rozohnil se ve snaze obhajovat smlouvu, kterou se starostou uzavřel. Diskuze byla celkově velmi vzrušená, vzduchem lítala slova jako žaloba, právníci, vracení dotace, úroky, kontrola. František Hurtík dokonce hájil smlouvu tak vehementně, že odmítal ostatní pustit ke slovu. Své ke smlouvě chtěla říci i za-

stejně nedobrali. „Podle mě je smlouva stejně neplatná,“ vyjádřil své přesvědčení Krampera, který jej podpořil citací z odpovědi Ministerstva vnitra, kam poslal dotaz ohledně kompetence starosty uzavřít smlouvu. Krampera zároveň zapochyboval, zda právnička vůbec smlouvu viděla. „Přiznejme si, že starosta obce na svoji funkci nemá,“ nadhodil Krampera, který později řekl, že v situaci starosty Chvály by již rezignoval. Stejně se vyjádřila i zastupitelka Planetová.

Zastupitelé nebyli schopni určit potřebný počet nádob ani stanovit periodu svozu. Zasekávali se také na vysvětlení několika pojmů a samotném znění zákona. Diskuze nikam nevedla, protože na jednání se kvůli zdravotním komplikacím nemohla dostavit právnička. Zastupitelé tak řešení odložili a naplánovali další termín svého jednání. To se konalo 29. března a v dalším čísle vás budeme informovat, jak zastupitelstvo situaci uzavřelo. Zastupitelé

Zastupitelstvo obce Radíč na svém jednání

stupitelka Planetová, Hurtík ji však stále skákal do řeči. Planetová mu položila jednoduchou otázku: „Tak necháte mě chvíli mluvit?“ - „Nenechám, nenechám, protože to je úplně zbytečný,“ odpověděl Hurtík zvýšeným hlasem. Diskuze kolem smlouvy trvala téměř hodinu, leč výsledku se zastupitelé

Kromě samotné platnosti smlouvy řešilo zastupitelstvo i konkrétní způsob svozu či počet kontejnerů a lokality, kam se umístí. Místostarostka Kadeřábková poté všem přečetla čtyři návrhy možného řešení svozu bioodpadu, které pro obec připravily Sedlčanské technické služby. Ani to však k řešení nevedlo.

zároveň trvali na tom, aby jejich jednání byla příště přítomna právnička Sedláková, jelikož právních nejasností je tolik, že vyžadují širší prostor a odborné vyjádření. „Já se držím toho, že smlouva je platná,“ zopakoval starosta, ale přislíbil pozvání právničky na další jednání. „Jak může právník

schválit smlouvu, kde jsou chyby a kde nejsou doplněny údaje? Je zde mnoho otázek, které potřebujeme zodpovědět,“ řekla Planetová. Situaci v obci Radíči je obtížné hodnotit. Zásadní je otázka, zda starosta porušil zákon či nikoliv. Pokud se ukáže, že zákon byl skutečně porušen, hrozí zřejmě zneplatnění smlouvy a vracení dotace, kterou čerpal pan Hurtík. Každopádně starosta Chvála, motivován dobrým úmyslem zajistit pro obec svoz bioodpadu, minimálně opomněl zastupitele informovat o uzavření smlouvy. Poněkud divně působí také tvrzení zemědělce Hurtíka, že on má k dispozici jinou verzi téže smlouvy, což by bylo samozřejmě nestandardní. Vzhledem k tomu, že na svoz biologicky rozložitelného odpadu je čerpána dotace soukromým zemědělcem, je pravděpodobné, že smlouvy a její podmínky prověří také příslušné kontrolní orgány. V krajním případě se věc může stát předmětem policejního vyšetřování a soudního řízení. Obec navíc musí ještě upravit svoji „odpadovou“ vyhlášku. Vzhledem k tomu, že odkládání bioodpadu má obec zajistit podle zákona od 1. dubna, lze předpokládat, že termín nestihne a řešení pro letošní sezonu bude spíše přechodné. Tomáš Vašíček

VELIKONOCE


Zelená barva je způsobena přidáním bylin a sirupu S E D LČ A N Y N a Z e l e n ý

čtvrtek 24. března večer se v Pohoda clubu točilo jako na spoustě dalších míst v republice zelené

přidání bylin a sirupu,“ poodkryla tajemství zelené barvy barmanka Kateřina Kaiserová, která svoji práci dělá přes rok a čtvrt.

Vlastimil Pešek, distributor piva, potvrdil velký zájem o zelené pivo.

pivo, které je k dostání jen jednou v roce právě v tento den. Ještě než začali přicházet první hosté, jsem vyzpovídal mladou a sympatickou slečnu za barem. „Máme k dispozici dva sudy. Pivo je dovezené z vysokochlumeckého pivovaru. Obsahuje šest procent alkoholu. Jeho výrazně zelené zbarvení způsobuje

U baru se to začalo pomalu zaplňovat a každý, kdo přišel, byl zvědavý na chuť „zelenáče“ v půllitru. Osobně jsem ho nemohl okusit, byl jsem zde jako řidič a tak nezbylo nic jiného, než se zeptat někoho z degustérů. „Pivo je nasládlé a silné. Jako když smícháte zelenou s pivem. Ale ta zelená barva je opravdu

něco,“ řekl s úsměvem Josef Budil. Po pátrání dalších názorů, jsem shodou okolností narazil na distributora značkového piva. „Tohle speciální pivo, které je v prodeji jen jednou za rok a bude se točit tak maximálně do neděle, jde hodně na odbyt. Já osobně jsem měl objednávku u dodavatele na 280 sudů, přišlo jich 250. Nezbyl jediný,“ potvrdil velký zájem Vlastimil Pešek. Na pultu se střídalo jedno zelené pivo za druhým. Myslím, že do ranních hodin nezbyla ani kapka. Před odjezdem jsem se zeptal provozního klubu Miroslava Šmardy, co vše po takových akcích musí řešit. „Dnešní mládež se baví stejně jako kdysi my. Někdo vydrží víc, někdo méně. Nezáleží, jestli je to kluk nebo holka. Uklízeček je mi po takových akcích líto... Jeden z kuriózních případů se stal nedávno. Někdo nám tu ukradl novou kliku u dveří.“ David Štverák

strana

7

Velikonoce jsou pro věřící nejdůležitějšími svátky v roce do kostela zavítala více svatého Mikuláše bylo než stovka věřících nejen o velikonočních svátcích z krásnohorské farnosti. šest setkání. Z církevního Faráři Zbigniewu Grzypohledu je důležitý celý bovi asistovalo během pašijový týden, naopak čtyřdílné bohoslužby pět k pomlázkovému pondělí se již církevní tradice nevážou. Na Zelený čtvrtek sloužil Zbigniew Grzyb mši svatou na pam á t k u Ve č e ř e Páně. O Velkém pátku byla po pobožnosti Křížové cest y Památka u m u če n í P á n ě . Na Bílou sobotu První část Velikonoční vigilie – svěcení začala Velikonoč- ohně a zapalování paškálu ní vigilie o hodinu dříve, ministrantů, na kůru pělo než tomu bývá jiné roky, deset členů místního neboť čas se měnil na let- farního sboru pod vedení až v noci potom. Další ním Věry Schubertové. dvě velikonoční boho- Během druhé části, tedy služby se konaly v neděli bohoslužby slova, se také po dvou dnech roa v pondělí. Tradičně největší ná- zezněly, po svém návratu vštěvnost byla na so- z Říma, zvony. Olga Hadáčková botním vzkříšení, kdy

KRÁSNÁ HORA V kostele

Cesta za velikonočními kraslicemi vedla ze Sedlčan do Nazaretu SEDLČANY Na Bílou sobotu

vyprovázela starobylým poutnickým pozdravem ‚Zdrávi došli!‘ shromážděné pěšáky Mirka Královcová. Manželé Královcovi založili tradici velikonočních pochodů před šestatřiceti lety. „Chodívalo se na celý den, cíl býval na Bačkorách. Někdy přišlo až osmdesát lidí, hlavně rodičů s dětmi. A tak se stávalo, že jsem občas musela vajíčka narychlo dobarvovat,“ vzpomíná s úsměvem organizátorka každoročních jarních výletů. Za ta léta prý obarvila a rozdělila turistům na dva tisíce velikonočních vajec. „Včera jsme kvůli dešti nemohli rozvěsit vajíčka a fáborky po celé trase, takže vám budou ukazovat cestu jen poslední kilometr před cílem,“ omlouvá se a dodává: „ale spoléhejte na mého muže.“

Vydáváme se přes kotlinu směrem na Chalupy a dál přes lesy a louky. Je

z mokré hlíny žluté hlavičky podbělu a ženské se zastavují, aby si natrhaly

Velikonoční nadílka u sv. Barbory

to kraj, kde zná Bohumil Královec každou pěšinku. Podél Lužnice, místního potoka, až k jejímu soutoku s Mastníkem stoupá z rozmáčených luk svěží kořenitá vůně vlhké země. Na kraji cesty se zvedají

rašící kopřivy na velikonoční nádivku. „Dřív jsem taky pekla jehňata nebo kůzle na česneku, přidávala jsem i tymián a šalvěj. Se špenátem a s knedlíčky. Ale dnes je to všechno hrozně drahé,“ povídají si

o svátečních jídlech. Některé se chystají na večerní bohoslužbu u sv. Martina: „Je to pro mě chvíle klidu a zamyšlení. Liturgii podrobně neznám, ale půjdu si tam poslechnout slova kázání.“ Na posledním úseku cesty přes kňovické lesy nás vedou na stromech rozvěšené papírové kraslice. Zastavujeme na mírném návrší nad Chlumem. Před námi se v dáli za Vltavou modrají Brdy. Napravo se zvedá Drbákov a Stříbrný vrch, vlevo Libešov, Teč, Větrov, vyjmenovává okolní kopce Bohumil Královec. Kousek dál na louce, na níž prý kdysi býval vojenský lazaret, a proto se tomuto místu donedávna říkalo ‚V Nazaretu‘, u kapličky svaté Barbory, patronky horníků, sedláků,

architektů, zajatců a také umírajících, vítá poutníky proutí ozdobené kraslicemi, mohutná pomlázka z osmi s pestrobarevnými mašlemi a dva košíky, to vše přichystané Mirkou Královcovou a její dcerkou. Z jednoho si berou všichni malované vajíčko a ze druhého nabízejí Královcovi žlutočerveně žíhaná jablíčka, která se urodila na starých jabloních na Bačkorách, kde kdysi vycházka ‚Pro velikonoční vajíčko‘ končila. Příští pochod připomene leteckou havárii amerického bombardéru na konci 2. světové války. Pod názvem ‚Cestou zlámaných křídel‘ se na něj členové turistického oddílu vypraví 16. dubna. Sledujte vývěsku u prodejny Bobo. Jindra Votrubová

8

ZPRAVODAJSTVÍ

strana

V mateřské škole učitelky zařazují prvky programu Začít spolu KRÁSNÁ HORA V budově

mateřské školy se ve středu 6. dubna bude od třinácti do sedmnácti hodin konat zápis dětí do MŠ pro školní rok 2016–17. V této souvislosti jsme se zeptali, co je v krásnohorské mateřské škole nového. Od začátku školního roku zde učitelky zařazují prvky programu Začít spolu. Program běží na některých školkách v České republice od devadesátých let. Klade větší důraz na individuální rozvoj dětí, spolupráci s rodiči a změnu v přístupu pedagoga. „Učitelky absolvovaly prázdninový seminář tohoto programu, ze kterého přijely velmi nadšené a s chutí se tedy pustily do práce,“ uvedla ředitelka ZŠ a MŠ v Krásné Hoře Eva Šedivá. „Cíle, které program má,

jsou v souladu s celkovou vizí naší školy, což byl důvod pro jeho využití. Tyto cíle se dají shrnout do tří bodů, a to: dítě jako tvůrce svého vzdělání, rodič jako vítaný spolupracovník škol a učitel jako průvodce dítěte na jeho vzdělávací cestě. Část činností probíhá v takzvaných centrech aktivit a dětem je dána volba, jakým způsobem budou vzdělávací úkol plnit. Například zda v tématu Ovoce půjdou pracovat do centra Ateliér a budou ovoce malovat, nebo do centra Písmena a budou skládat slova z písmen podle vzoru, nebo budou ovoce vystřihávat apod. V rámci možností našeho prostoru jsme vytvořili i další centra například Dramatizace a nedávno i Dílna.“ Centra jsou podle slov ředitelky vytvořena tak,

aby děti měly vždy vše potřebné po ruce. „Podle odborných poznatků v práci, kterou děláme dobrovolně, jsme úspěšnější, než v té co udělat musíme. Dětem je dána možnost při výběru jak úkol splnit, a zároveň po dětech požadujeme, aby vybraný úkol dokončily. Součástí vzdělávací činnosti je samozřejmě i hodnocení a sebehodnocení,“ doplnila Eva Šedivá. „Učitelky velmi oceňují, že se rodiče zapojili do plnění ranních úkolů, které jsou úvodem do pracovního tématu dne. Velmi hezká účast byla i na odpoledních dílnách rodičů a dětí. A ještě jednu novinku jsme zařadili v tomto školním roce. Pravidelně jednou či dvakrát v týdnu chodí děti cvičit do školní tělocvičny.“ David Myslikovjan


Družinářky uspořádaly velikonoční tvoření KRÁSNÁ HORA Ve středu

před Velikonocemi uspo-

U Jana Náhody si několik dětí mohlo uplést z prout-

Maminky pomohly dětem nazdobit perníčky.

řádaly družinářky Jana Černá a Kateřina Benešová tvořivé odpoledne pro děti s rodiči. Zúčastnilo se ho se svým doprovodem 23 z celkových 40 žáků, kteří jsou do družiny v tomto školním roce přihlášeni. Ve školní jídelně bylo připraveno občerstvení, malování perníčků, které děti upekly předem, a vybarvování velikonočních obrázků a mandal. V kuchyňce to hýřilo barvami.

ků pomlázku. Na stole bylo připraveno velké množství různorodého materiálu, kterým si děti s maminkami nebo babičkami zdobily vajíčka a vlněná hnízda. Kateřina Benešová byla na konci odpoledne spokojená: „Myslím, že se to povedlo. Všechno je tak hezké! Jsme rády, že se tu sešlo tolik dětí. Je vidět, že mají takové akce smysl.“ Olga Hadáčková

Nejvíce mě baví přemýšlet o příbězích nalezených předmětů, říká nadšený sběratel a možná i budoucí učitel dějepisu Tomáš Tábořík SEDLČANY Tomáš je student

čtvrtého ročníku gymnázia, který se už od dětství zabývá historií a vším kolem ní. Zjišťovali jsme, o co všechno se zajímá a kde bere své vědomosti. O co přesně se v oblasti historie zajímáš? Jako každý zájemce o historii mám svá oblíbená období, a přesto, že se věnuji takřka všemu v oblasti dějin, asi nejraději mám 2. světovou válku a obecně 20. století. Jak ses k tomu dostal? Od malička jsem byl zvídavý kluk a zajímala mě spousta věcí, ale už tehdy jsem hodně tíhnul k historii a časem to vlastně vyústilo v zájem o historii samotnou. Můj otec často sleduje různé dokumenty o válce a také se jistým způsobem o historii zajímá, takže i díky němu se ve mne probudil zájem o dějiny. Co všechno sbíráš?

Vždy mne bavilo lézt po půdách a podobných prostorech a hledat všeli-

Tomáš Tábořík se věnuje historii už od dětství.

jaké poklady. I dnes lze najít opravdu zajímavé věci. Vůbec první věcí, kterou jsem začal nějak soustavně sbírat, byly mince. Časem do toho však začaly přibývat i staré noviny, různé tiskoviny a také militárie, v současnosti navíc sbírám také předměty každodenní potřeby. Občas hledám i s detektorem kovů a leckdy najdu věci, které si stojí za to nechat jako artefakt doby. Ovšem nejvíce mne

baví přemýšlet o příbězích předmětů. Mám ve sbírce například opaskovou přezku německé armády nebo detektorem v lese nalezený 15ti krejcar. Jaký voják ji mohl nosit? Kde všude bojoval? Byl to nějaký ,,blátošlap‘‘, nebo měl pohodlnou službu někde na velitelství? Jaký je jeho osud – padl, nebo byl zajat? To samé platí i u mincí. Při jaké příležitosti dotyčný člověk minci ztratil? Sbíral houby a mince mu vypadla z kapsy, nebo snad před něčím utíkal? Co si třeba mohl koupit, kdyby ji neztratil? Je pro mě zajímavé takhle o tom přemýšlet. Nejsem omezen obdobím, z jakého musí předměty pocházet, ovšem ten mezní limit je pro mě rok 1989. Zvlášť třeba z období socialismu mě zajímají různé příručky, brožurky a plakáty – ačkoli jsem tuto dobu nezažil, pousměji se občas nad tím, jak ta doba byla

někdy skutečně absurdní. Kde získáváš vědomosti, které máš o historii? Na počátku všeho byly nejspíše časopisy Epocha a 21. století. Četl jsem se zájmem i jiné články než historické, ovšem potom jsem se více a více zamě-

Ukázka protektorátní jízdenky

řoval pouze na články týkající se nějakým způsobem historie. V současné době si občas kupuji časopis zaměřený na války s názvem 2. světová. Musím zmínit

televizi, kde občas koukám na různé dokumenty a pořady o historii, zejména pak ty z období 2. světové války. Také už více než deset let je mou stálicí pořad Kalendárium. A pochopitelně jsem vědomosti získával při hodinách dějepisu. Na facebooku jsem členem několika diskusních skupin, kde též občas narazím na nějaký zajímavý historický článek nebo se zde diskutuje o různých militáriích, sem tam i s jiným sběratelem něco vyměním. Chceš se této oblasti věnovat dál? Dějepis jsem měl jako předmět vždy nejraději, takže se chci věnovat jeho studiu i nadále na vysoké škole a když se všechno podaří, tak ho i vyučovat. Láká mě představa seznamovat studenty s historií a přibližovat jim dobu právě pomocí různých historických předmětů. Denisa Bartůňková

TOULKY KRAJEM


TA J E M S T V Í D O M Ů S E D L Č A N S K A ( 8 )

Řeznictví Silbernagel Výkladní skříň domu nad sedlčanskou farou zdobil ještě před pětasedmdesáti lety honosný nápis Řeznictví a strojní uzenářství

ku snížil nezaměstnanost i během poválečných krizí. Proslavil se nejen výrobou uherského salámu, ale i uzenářským vynálezem

agelům. Později koupil již zmíněnou dvoupatrovou budovu pod domem lékaře Chodounského. Byty nad řeznictvím pronajímal,

strana

P O S TO PÁC H P E T R OV I C K É NAUČNÉ STEZKY (8)

Na Brzině bývalo třiatřicet vodních mlýnů Od Týnčan, ve kterých jsme se zastavili minulý týden, se dnes vydáme k prvním dvěma mlýnům na naší trase.

Radášův mlýn

Řeznictví Jaroslava Silbernagela na Komenského náměstí, nyní bufet Jaromíra Dvořáka. Foto: Archiv Městského muzea Sedlčany

Jaroslav Silbernagel. Před ním tu měl ve dvacátých letech minulého století svůj obchod „módní a kůžemi“ židovský obchodník Oto Pick. Není však jisté, zda dům s číslem popisným 45 na Komenského náměstí vlastnil. Jaroslav Silbernagel se narodil roku 1893 jako jedno z pěti dětí kováře Josefa Silbernagela z Oříkova, a to za jeho druhého manželství. Koncem 19. století Josefovi patřil dům s čp. 47 pod hospodou Na Vyšehradě. Jaroslav si snad lepší školu pro svou budoucí práci nemohl zvolit. Svá učňovská léta totiž strávil v Praze u proslulého řezníka a uzenáře Macešky, který pocházel z Vlašimska. Ten již v osmnácti letech založil řeznickou a uzenářskou firmu v pražských Nuslích, později přemístil výrobu a prodej na Vinohrady. Za první světové války při všeobecném nedostatku surovin nechal postavit v Beztahově u Votic vepřín, aby měl pro svou firmu stálý přísun masa. Díky tomu na Votic-

– mazacím buřtem, který po něm dostal pojmenování maceška. Dokonce získal pivovar, lihovar, pilu, vápenku a několik hospodářských dvorů. Štěstí se k němu obrátilo zády v době druhé světové války. Němci mu ve Voticích sebrali, co mohli, jeho pražskou továrnu srovnala se zemí bomba z amerického bombardéru, původně určená pro Drážďany. Po válce byl nařčen z kolaborace a když se komunisté dostali k moci, znárodnili mu všechen majetek.

jedním z jeho nájemníků byl doktor David, který prý zásadně chodil s hůlkou a motýlkem pod krkem. Podle zápisu městského kronikáře Jana Pavelky je řezník a uzenář v č. 45 Jaroslav Silbernagel (příjmení uvedeno v podobě Silbernágl) zapsán na seznamu živnostníků, kteří v Sedlčanech roku 1944 samostatně provozovali své živnosti. Uveden je tu také Alois Silbernágl, obchod se smíšeným zbožím v č. 47. Po válce byla slavná firma nahrazena masnou.

Od 1. století před Kristem až do 14. století se obilí drtilo mezi kameny malých ručních a nožních mlýnků v každé domácnosti. Od devátého století se začaly v Evropě stavět také mlýny vodní. Na Brzině jich bývalo třiatřicet. Jedním z nich je i mlýn U Radášů. I když má starší základy, pochází z první poloviny 19. století. Patříval ke kamýckému panství a tedy ke hradu Karlštejnu. Měl jedno kolo na svrchní vodu. V 18. století zde byla zřízena i pila. Patrová budova stojí ve svahu a od Brziny k ní vede náhon. Průčelní štít je bohatě tvarovaný, dělený fabionovou římsou

Jako řezník začínal Jaroslav Silbernagel v domku svého otce, v malém přízemním krámku, jenž patřil tzv. horním Silbern-

Od šedesátých let tady vedl řeznictví Antonín Sirotek, dnes zde má masnou jídelnu Jaromír Dvořák. Petr Ryšlavý

vické tvrzi. V roce 1544 se o něm zmiňuje rytíř Jiřík z Krašovic v zápisu o svém dědictví. Na počátku sedmnáctého století měl šest mlýnských kol, v roce 1630 tři kola, dvě složení a stoupy. Byla tu i pila na řezání prken. V roce 1925 měl kola dvě, dvoje válce, francouzský a český kámen a loupačku. Od května 1871 patřil mlýn Slabovým, jednomu z nejstarších rodů Krásnohorska. V červenci 1881 se jim narodil nejstarší ze tří synů Rudolf. Vystudoval práva na Karlově univerzitě, byl advokátem, spisovatelem a dokumentaristou. Jeho mladší bratr Antonín, narozený v roce 1887, byl učitelem měšťanské školy. V červnu 1908 se narodil nejmladší z bratrů Jiří Pavel Slaba, autor reportáží z cest v různých periodikách a zakladatel

Červený mlýn na Brzině, kde se kdysi rýžovalo zlato.

na dvě části. Při příchodu k němu budete muset překonat chátrající lávku, za tabulí vás uvítají ovce.

Červený mlýn

Bufet Dvořák, dříve řeznictví Silbernagel

9

Tento mlýn patří k nejstarším a největším v okolí. Je také posledním mlýnem na Brzině. V údolí pod mlýnem je podle informační tabule možné zahlédnout létající klenot naší přírody plachého ledňáčka říčního. Název Červený mlýn je odvozen od červené zlatonosné rudy z vrchu Roudnice, která se zde drtila. Ze zlata rýžovaného přímo z potoka se za krále Jana Lucemburského razily mince. Patřil ke krašo-

nezávislého měsíčníku Sedlčanský kraj. Ten vyšel prvně 10. srpna 1934. Stal se tlumočníkem potřeb místních obyvatel, informoval o kulturním i hospodářském dění. Snažil se také o zvýšení cizineckého ruchu. Se Slabou spolupracovali nejznámější kulturní pracovníci nejen ze sedlčanského okresu, ale také z Táborska či Voticka. Sedlčanský kraj byl kvalitním a čtenářsky přitažlivým regionálním šestistránkovým časopisem. Přesto však nevycházel ani celé čtyři roky. Poslední číslo vyšlo v poslední den roku 1937. Olga Hadáčková

PORTRÉT

10 strana


Maminkou na více než sto procent Mladou maminku Martinu Novákovou jsem vždy vídával, jak ráno přiváží své děti do škol a po vyučování s nimi zase opačným směrem ujíždí k domovu. Dalo by se říci běžná situace, která se opakuje každý den v tisících rodinách, ale nesmělo by tady být ono „kdyby“.

Pražská holka Mar tina se narodila v Praze Motole, s rodiči bydlela v Košířích. „Na Sedlčansko jsme jezdili za dědou, který odtud pocházel a koupil si tady chalupu. Byla jsem to dítě, co vyskočilo ze škodovky a hned se letělo kouknout k sousedům na prase. Táta ze mne chtěl mít kluka, učil mě například zatloukat hřebíky. V dílně jsem byla nejradši. Jednou jsem si umanula, že postavím loď! Tatínek ochotně nalezl prkénka a já tloukla a tloukla, jeden hřebík po druhém, až z toho byla děravá obr krabice. Táta mi ale neřekl, že je to hrozný… Jen mi vysvětlil, že moje loď vypadá spíše jako ptačí budka. Dokázal mi to podat tak, že jsem byla hrdá na své dílo, a to musím objektivně přiznat, že jsme měli tu nejpříšernější ptačí budku na světě! Kouzelného venkova jsem si ale příliš neužila. Naši se rozvedli a jezdění na chalupu byl konec. Táta ji půjčil známým a my se sem vrátili až po otcově smrti. S mámou jsme se odstěhovaly na samý okraj Prahy. Svůj volný čas jsem ale povětšinou trávila u babičky, v bytě u Anděla. Máma pro mě dělala maximum. Společně jsme navštívily velkou část zámků v celé republice. Díky babičce jsem zase mnohé víkendy trávila v muzeích a v Národním divadle jsem byla jako doma. Zhlédla jsem mnohá představení – od baletu po veselohru. Pak bohužel umřela i tahle fajn babička. Z původ-

ní rodiny mi již zůstal pouze jeden děda, který celý život zasvětil práci pro Českou televizi. Měl i své soukromé studio, kam mě často brával. Vlastnil obrovský archiv filmů a seriálů, které se za komunistů nesměly vysílat. Dnes již je bohužel i tenhle děda po mozkové mrtvici upoután na lůžko.“

Neplánovaný návrat Na venkov se Martina vrátila po letech. Původně s partnerem neměli v úmyslu přestěhovat se do malé vesničky nedaleko Sedlčan natrvalo. Chtěli zde žít pouze do té doby, než si najdou vhodný byt. Všechno ale dopadlo jinak. „I přes ná-

la, druhá škola a školka, taxikaření. V duchu se občas ptá: „Proč tu vlastně ještě jsem? Proč jsem utekla z Prahy? Co mě drží v téhle díře, kde nic není? Kde jsou ty časy, kdy doma stačilo nastavit teplotu a elektrické přímotopy už samy topily. Tady na chalupě je jen práce okolo domu, v létě zahrádka a v zimě topení dřívím. Vždyť v Praze bych měla školy, lékaře, obchody… vše při ruce.“ Mar tina ale stejně vždycky najde argumenty, proč je její domov právě tam, kde je jen pár domů, les a potok: „Něco mě tu drží, i když sem tam uteču do Prahy na nákupy, s dětmi za babičkami nebo k lékařům, vždycky zase

Mladá maminka Martina Nováková je spokojená na venkově.

mitky rodiny a přátel, co tu v takové díře děláme, jsme už v Křemenici přes osm let. Tak moc se nám tu zalíbilo! Nevadí, že cesta končí v lese a autobusová zastávka je od nás dva kilometry. Pro malé děti je to ráj, mají tu rozběh, vím, že jim tu nic nehrozí. Škoda jen, že zde nemají žádné kamarády. Už jsem si i zvykla, že dětem dělám taxikáře, denně najedu okolo sto kilometrů a to mi nepřijde normální.“ Martina absolvuje každodenní maraton: Ško-

pospíchám zpátky sem – domů. Asi proto, že je tu krásně a pro mě tak důležitý klid. Život v městském bytě si už nedokážu ani představit. Jen tiše závidím místním maminkám, které mají při ruce fungující babičky. Ty jsou k nezaplacení.“

Když přišly děti Po narození prvního dítěte patř ila Mar tina k maminkám, jež se trumfují s ostatními, která má doma dokonalejšího génia. A pak s manželem

čekali další př ír ůstek do rodiny. „Mám v bříšku holčičku, nakupuji jak zběsilá vše růžové, připravená postýlka je také růžová, už abych porodila! Ještě pes nám chybí, a jsme rodinka jak z katalogu,“ psala v internetových diskuzích. Tak to uběhlo až k samotnému porodu. „Již jsem dobře věděla, že příchod nového člena rodiny vám změní život, ale nečekala jsem, že až tak, jak se to stalo u nás. Výbavičku koupenou miminku na první měsíc a půl jsem nepotřebovala. Naše holčička po porodu zůstala v nemocnici. Jezdila jsme ji tam co čtyři hodiny kojit. Sdělili nám, že máme těžce postižené dítě, čekalo nás neznámo. Jediné, s čím mě seznámili, bylo to, že bude mentálně retardovaná a ležák. Díky naší holčičce jsem pochopila, že není hlavní být na dětském hřišti za hvězdu. Budu ráda, když ji s pomocí Vojtovy metody vůbec nějak rozhýbeme. Už ani na dětské hřiště nechodím, jelikož jsou tam všichni dokonalí a já mám v kočáru ležící nehybné dítě, co sem tam dostane epileptický záchvat jako bonus. Na otázky, proč nesedí, proč jí nedám sušenku, jsem už alergická. Ale nevzdávám se. Devítileté špatně chodící dítě vydávající pazvuky asi nenaplňuje většinu rodičovských ambic. Moje ale ano. Já to beru jako neskutečný úspěch. Ano, je retardovaná a ve třiceti možná bude občas mít pubertální manýry, že nechce zrovna tohle tričko, tyhle kalhoty… Asi ji budu celý život přebalovat a připravovat jí stravu. Je to takové přerostlé batole, ale zároveň ta naše vytoužená holčička, co chodí v růžovém. Mám ji ráda stejně jako prvorozeného budoucího génia a stejně tak jako naše třetí dítě, po kterém už tak nevyža-

duji, abychom se na hřišti blýskli…“

Báječné všední dny Martinina octavie je už věkem babička a občas své majitelce připraví nemilé překvapení. Zatím si ale nakonec vždycky nechala říct a zajišťuje spojení rodiny se světem. A všechny nesnáze vyvažují na druhé straně radosti. Martina, přestože okolo chalupy a s dětmi je nikdy nekončící práce, si našla čas a přečetla celého Stanislava Rudolfa. Zasáhla ji zvláště kniha Memento i Děti ze stanice ZOO. Pustila se i do čtení knížek cestopisných a historických a v současnosti se zamilovala do románů. A protože žijí takřka na samotě pod lesem, začali chovat i ovce a králíky. „Mým nejoblíbenějším zvířetem byl ale beránek Bedřich. Neměli jsme ho to srdce sníst, tak jsme ho dovezli k jednomu pánovi, kde má velký výběh a dokonce svůj harém. Zaslouží si ještě pár let hezkého života. Občas ale doma máme i nevítaného hosta. Když se vám po kuchyni plazí užovka, já se bojím každého hada, v tu chvíli stojím na lince a křičím na manžela, ať tu potvoru okamžitě zlikviduje! A když pak zjistím, že užovku vypustil za barákem, chci se okamžitě stěhovat. A když to není užovka, tak nás navštíví alespoň myš, ještěrka, nebo si se senem pro morče donesu slepýše. Občas nám na půdu taky zavítá kuna.“ Martina se svými třemi dětmi se vydává k domovu. Zamává. Březnový sníh se začíná lepit na přední sklo jejího vozu. Čeká jí úzká cesta okolo lesa, klesání plné nebezpečných serpentýn. Ještě slyším, jak říká: „Žádné strachy, všude vyjedu, mám auto čtyřkolku.“ Vladimír Stibor

KULTURA


strana

11

Mladý všestranný hudebník se na konzervatoř nechystá

Kvarteto malých hudebníků nemá ve Středočeském kraji konkurenci

by cikánského hudebníka rumunského původu Latcha Droma, jehož nesmírně těžkou skladbu La Verdine Ivan na soutěži zahrál. Jiří Neužil prý vybírá svým svěřencům repertoár ‚na hraně‘: „To abychom neskončili hned v okresním kole.“ Tahle taktika mu vychází, neboť jeho žáci postoupili Učitel hudby Jiří Neužil v soutěžích ZUŠ do celostátního kola už šestkrát. solvent ZUŠ a jinak také Ivanova maminka, Jis t u d e n t s e d l č a n sk é h o tka Žaková, však říká, že gymnázia, potřebný pona konzervatoř její syn čet bodů v krajském kole nepomýšlí. Hudsoutěže ve hře bu miluje, hraje na elektronické v několika hudebklávesové nástroních uskupeních, je čili keyboard ale cvičení doma pro žáky ZUŠ věnuje maximálv Kralupech nad ně tři hodiny týdVltavou a postouně. Po maturitě pil do celostátnína gymnáziu, kde h o ko l a , k t e r é také dosahuje výs e b u d e ko n a t borných výsledv květnu ve Franků, by rád pokrat i š kov ý c h L á z čoval ve studiu ních. na vysoké škole. Není to poJindra pr vé, co Ivan Votrubová v krajském nebo Ivan Žak na soutěži keyboardistů v Kralupech

SEDLČANY

SEDLČANY Minulý týden získal Ivan Žak, letošní ab-

celostátním kole zabodoval. Podle jeho učitele Jiřího Neužila má prý talent od boha a kromě keyboardu výborně ovládá ještě hru na akordeon a na pozoun. „Už ho nemám co učit. Svou hrou technicky převyšuje svého učitele,“ říká Neužil. Vysvětluje, že jeho učitelská role spočívá hlavně ve výběru atraktivního repertoáru a v nápadité aranži, na které se často podílejí i další kolegové, jak tomu bylo právě u sklad-

Dechové trio ve složení Stanislav Koblížek, Andrej Sokol a Libor Kříž s klavírním doprovodem Štěpána Konvalinky získalo bezkonkurenční počet bodů v krajském kole soutěže komorní hry pro žáky ZUŠ v Kolíně. Jako jediní ve své věkové kategorii pojedou začát-

Waigneina. Říká, že za jejich úspěchem je nejen velký talent, ale taky hodně práce. Před soutěží se na společný nácvik scházeli až třikrát týdně. Sám výborný hráč na trubku má s přípravou mladých hudebníků bohaté zkušenosti. V září zahájili dva z jeho svěřenců, Vašek

Učitel Stanislav Drozd, Andrej Sokol a Standa Koblížek

kem května do Orlové, aby reprezentovali sedlčanskou hudebku v celostátním kole. Nejmladšímu z nich je devět, nejstaršímu čtrnáct. Učitel Stanislav Drozd s nimi nacvičil známou skladbu Silenzio od Nina Rossa a Menuet Andrého

Cháb a Tomáš Holoubek, studium na konzervatořích v Praze a desetiletý Standa Koblížek, člen nynějšího dechového tria, se loni stal absolutním vítězem v kategorii sólové hry na trubku v ústředním kole soutěže pro žáky ZUŠ. Jindra Votrubová

Žáci sedlčanské ZUŠ dosáhli v krajské soutěži na pomyslná medailová umístění SEDLČANY Žáci učitelů Jana

Marhoula, Jaroslavy Novákové, Jiřího Neužila a Stanislava Drozda získali zlato, stříbro i bronz v krajském

kole soutěže žáků ZUŠ. Z Kralup nad Vltavou přivezl 1. místo s postupem do ústředního kola keyboardista Ivan Žak, na pěkném

2. místě skončila Anna Koželoužková, oba žáci Jiřího Neužila. V Kolíně zvítězilo a postup do celostátního kola si zajistilo dechové trio

s doprovodem klavíru, které na soutěž připravil Stanislav Drozd. V Pečkách se konala krajská soutěž akordeonistů, odkud se vrátil s 2. místem

žák Jaroslavy Novákové Ondřej Budka a dvě třetí místa získali žáci Jana Marhoula Martin Zrůbek a Hynek Heger. Jindra Votrubová

JM?:QB=A<=DFÜKHGJLHJGãHDFİC9ð< <ÜLİK=RBE=EGKHGJL$

Firma ATLANTIK PRODUKT Třešňák s. r. o. hledá pracovníka na pozici:

SKLADNÍK - ZÁSOBOVAČ pro provozovnu v Sedlčanech, Kňovická 1249

L9CF=N@=B9KL9ĴK=F9ïAEFGN÷EĂD=F=E9@JĂ=E

AF9FĂFİ FJGĂF÷ CGFÜĂ=C

R9ĂFAKFEA@JLJM?:Q

)&F¦Zgj\Ŀl±\g),d]l2 Kdy: 7.4.2016 od 16 C\]2K]\dăYfq Ejkc¦jfY kc¦jfY kc¦jfY kc¦jfY c¦ za gy gymnáziem m 30

*&F¦Zgj\Ŀl±\g),d]l2

Kdy: 16.4.2016 od 1000 C\]2K]\dăYfq Ejkc¦jfY C\]2K C\ C\]2 C\]2K]\ K \ K]\ gymnáziem za g

Požadujeme: dobrou znalost práce s PC a internetem časovou flexibilitu spolehlivost výborné komunikativní schopnosti samostatné rozhodování bezúhonnost řidičské oprávnění skupiny B životopis podmínkou

N a bí zí m e : hlavní pracovní poměr dobré platové podmínky zázemí prosperující firmy nástup ihned Kontakt: Jana Králová, tel.: 736 537 953; e-mail: [email protected]

RUGBY Y CLUB SEDLCANY

KONTAKT: KO K ON O NTAK TAKT

www.rugbysedlcany.com [email protected] 603 514 553

Plošná inzerce od 12,10 Kč/cm2

KALENDÁŘ

12 strana KONCERTY, ZÁBAVY  Sedlčany – kult. dům 31. 3. Ústřední hudba AČR český orchestr světové úrovně; 19:30 5. 4. Precedens zpěvačka Iva Marešová; 19:30

 Nechvalice – kult. dům 9. 4. Noc na Karlštejně hrají žáci ZŠ a MŠ Nechvalice; 19:00  Prosenická Lhota - sál 10. 4. Lijavec hra s opravdovým deštěm; 18:00

KINA  Kosova Hora – kino 2. 4. Koncert Blue Orchestra 19:00

PLESY  Libčice 2. 4. Maškarní ples hraje Static

 Sedlčany 1. 4. Wilsonov detektivní komedie; 20:00 2. 4. Otcové a dcery drama USA; 20:00 8. 4. Rodinka Bélierových komedie; 20:00 9. 4. Vojtěch komedie, drama; 20:00  Sedlec-Prčice 1. 4. V hlavě

VÝSTAVY


 Dublovice – fotbalové hřiště 3. 4. Fotbalové utkání Sokol Nečíň – Dublovice; 16:30 9. 4. Fotbalové utkání Dublovice – SK Litavan Bohutín; 16:30  Kosova Hora – fotbalové hřiště 11. 4. Fotbalové utkání žáci – Daleké Dušníky; 14:15 muži B – Vysoký Chlumec 12. 4. Fotbalové utkání muži A – Trhové Dušníky; 16:30  Sedlčany – hřiště Tatran 3. 4. Fotbalové utkání muži B – Union Čerhovice; 16:30 10. 4. Fotbalové utkání

SEDLČANY V kulturním domě se 7. dubna od 14:45 hodin uskuteční krajská postupová přehlídka dětských skupin scénického tance. Jejím organizátorem je již třetí rok ZUŠ Sedlčany. Porota vybere čtyři nominace na celostátní přehlídku v Kutné Hoře, která se uskuteční v květnu. Přehlídky se zúčastní soubory z dvanácti středočeských měst a nebudou chybět ani zástupci místní základní umělecké školy, kteří v loňském roce dostali hned dvě nominace. Foto: Ivo Mičkal

Hnízdo 31. 3. Šicí workshop na stroji 18:00–19:30  Sedlčany – kotlina 3. 4. Auto-moto burza 7:00  Sedlčany 9. 4. Sběr železného šrotu od 9:00  Příčovy – zámecká kaple sv. Vojtěcha 9. 4. Pouťová mše svatá 15:00

OSEČANY V neděli 27. března se v naprosto vyprodaném sále místní restaurace bavili křečovičtí sportovci. K tanci a poslechu do brzkých ranních hodin hrála kapela Ešner Band. Foto: Aleš Bobál

 Sedlčany – muzeum České dýmky dříve a nyní do 24. dubna  Sedlčany – knihovna Kouzlo skla a oči zvířat výstava Kateřiny Jelenové a Ivany Stoupové; do 6. 4. Strom v nás výstava 13. ročníku komunitního projektu Lukášek; od 8. 4.

DIVADLO

animovaná komedie; 16:00, 20:00 8. 4. Avengers: Age of Ultron akční scifi; 20:00

PŘEDNÁŠKY  Sedlčany – muzeum 31. 3. Radim Hanuš: Srí Lanka pro každého v přednáškovém sále; 18:00

SPORT

 Sedlčany – kult. dům 3. 4. Velikonoční čtyřlístek plný pohádek pohádka pro nejmenší; 15:00

 Smilovice 6., 13. 4. Plavání diabetiků Sedlčany odjezd z autobusového nádraží; 15:00

Přijmu zaměstnankyni na výrobu slaměných kruhů. Vlastní prostory např. garáž výhodou. Tel.: 605 121 784

 Sedlčany – kult. dům 13. 4. Výroční schůze sva-

zu tělesně postižených 13:00  Sedlčany – náměstí 13. 4. Šermíři na náměstí pohádkové vystoupení Corpus Bellatores; 21:00  Všechny podrobnosti k uvedeným akcím, najdete na našich internetových stránkách www.sedlcansky-kraj.cz v rubrice Kalendář. Umístění akce do rubriky je zdarma. Upoutávky posílejte včas e-mailem na: kalendar@sedlcansky-kraj. cz nebo poštou na adresu redakce.

muži A – Jindřichův Hradec; 16:30  Sedlčany – kotlina 9., 10. 4. Racer buggy pohár sponzorů

OSTATNÍ  Sedlčany – knihovna 30. 3., 6. 4. Hajánek čtení pro rodiče s dětmi; 17:00 7. 4. Vernisáž výstavy Strom v nás 17:00  Sedlčany – hvězdárna 1., 7. 4. Pozorovací program 18:00–21:00  Osečany – rozhledna Drahoušek 2. 4. Oficiální otevření rozhledny country kapela Fanda Tomášek a přátelé; 13:00  Sedlčany – centrum

V Doublovičkách v tradici koledy pokračují nejmladší osadní koledníci. Na snímku zleva vzadu Anna Bílková, Libor Bílek, zleva vpředu Béata Grécová, Monika Grécová. Foto: František Vávra

KULTURA


Dvaapadesáté Sukovy Sedlčany zahájila opera Carmen SEDLČANY V kulturním domě v úterý 22. března uvedl Operní soubor Jihočeského divadla v Českých Budějovicích jednu z nejznámějších světových oper Carmen autora Georgese Bizeta. Jednalo se o zaha-

opera, která patří k nejznámějším a nejoblíbenějším z evropského operního repertoáru,“ uvedl Jan Bubák. „Dnes si to již mnohdy neuvědomujeme, ale jedná se svým způsobem o dobovou populární hudbu,

V roli Carmen se v Sedlčanech představila Šárka Hrbáčková. Dona Josého ztvárnil italský pěvec Paolo Lardizzone.

jovací představení 52. ročníku Hudebního festivalu Sukovy Sedlčany. Úvodním slovem program zahájil senátor a starosta města Jiří Burian, který připomněl, že tento mezinárodní hudební festival, připomínající skladatele Josefa Suka, se stal pojmem v našem hudebním a kulturním dění. Přítomným divákům i návštěvníkům dalšího programu v rámci festivalu popřál, aby si z nabídky vybrali to, co obohatí jejich vědomí. Bezprostředně před zahájením opery Carmen jsme oslovili dirigenta představení Jana Bubáka a požádali jej, aby nám přiblížil verzi opery v podání českobudějovického operního souboru. „Carmen je

která byla povýšena na divadelní umění. My jsme pro naši produkci, kterou jsme uvedli v loňském roce v premiéře v kulturním domě Metropol v Českých Budějovicích, připravili verzi Carmen, která se nejvíce blíží verzi původní. Nastudovali jsme ji v té formě, jak ji Bizet původně koncipoval. Znamená to, že hudební čísla jsou spojována krátkými dialogy ve francouzštině. Pro zájezdová představení počet účinkujících snižujeme a také orchestr je v Sedlčanech v maximální velikosti, která se do orchestřiště vejde. Hudebníků je tedy v Sedlčanech minimum na to, aby zde opera zazněla tak, jak zaznít má.“ David Myslikovjan

strana

13

O víkendech bývá v sedlčanském kině zřídka plno SEDLČANY Městské kino je v rámci KDJS příspěvkovou organizací MÚ. Místostarosta Hölzel uvádí, že na provozní náklady je ročně potřeba jeden milion korun, město poskytuje dotaci ve výši 50 %, bez ní by byly ceny vstupenek pro diváky nepřijatelné. Ředitel KDJS Martin Severa konstatuje, že zájem diváků o projekce kin celostátně slábne, ale domnívá se, že ve městech velikosti Sedlčan má existence kina své opodstatnění. Na otázky odpovídá vedoucí kina Marcel Čekal, který má kromě zabezpečení provozu také na starosti výběr programu pro víkendové projekce. Kolik představení uvádíte? Hrajeme po jednom představení v pátek a v sobotu pro dospělé, jednou až dvakrát měsíčně v neděli odpoledne promítáme pro děti. Ve čtvrtek, také jednou až dvakrát měsíčně, bývá kino vyhrazeno programům Filmového klubu pod vedením Petra Sokola. Na jaké úrovni je technické zařízení kina? Před dvěma lety jsme ho zmodernizovali, nyní máme silný digitální projektor na úrovni E-Cinema, který promítá z nosičů jako DVD, MP4, BD i lepší zvu-

To záleží na financích. Digitální projektor stojí kolem dvou milionů korun. Náš projektor byl pořízen za sto padesát tisíc. Jak si opatřujete snímky k promítání? Půjčujeme si je z půjčoven, kterých je celkem deset až dvanáct, např. Falcon, Bioscop, Blue Sky Film nebo Artcam. Jedno zapůjčení stojí od 1200 do 3000 korun bez DPH. Půjčovné je buď fixní, nebo procentní. Digitální premiéra je v určité datum v multiplexech, poté, v rozmezí dvou až pěti měsíců, uvolní půjčovna filmy na nosičích DVD, Blue Ray Discs a MP4 pro kina typu E-Cinema, což je i to sedlčanské. Jak vybíráte filmy pro sedlčanské kino? Dostávám nabídku od půjčoven, ze které vybírám. Snažím se, abych film dostal zapůjčený co nejdříve po premiéře. Dalším důležitým kritériem je kompatibilita přehrávaného nosiče se zařízením našeho kina. Jaké žánry volíte? To je různé, spíš záleží na tom, co se vydává. Upoutávky na filmy si píšete sám? Ano. Každá distribuční nabídka půjčovny obsa-

Aby se promítalo, musí přijít alespoň dva diváci. Většina půjčoven si účtuje fixní půjčovné, takže teoreticky bych mohl promítat i pro jednoho diváka, cena by byla stejná. Kolik diváků se vejde do sálu? Kino má 215 míst. Zároveň s výměnou technického zařízení došlo také na výměnu sedadel, takže jsou nyní pohodlnější. Bylo za poslední rok kino při nějakém představení vyprodáno? Bylo. Byl to dokument o Lídě Baarové. A který film měl početnější návštěvnost? Většinou české komedie nebo zahraniční bestsellery. Vstupné na české filmy je podle požadavků půjčoven vyšší než na zahraniční. Vstupenky do našeho kina stojí od 80 do 100 korun. Kolik pracovníků má kino? Kromě mne ještě čtyři zaměstnance na částečný pracovní úvazek. Co byste si jako vedoucí kina přál? Aby přibyli diváci. Který promítaný film v sedlčanském kině vás zaujal? V kině jsem při každém promítání. Líbí se mi

Vedoucí kina Marcel Čekal obsluhuje nový digitální projektor v sedlčanském kině.

kové vybavení s efektovými reprosoustavami. Jde o částečnou digitalizaci. Plánujete zvýšení parametrů vašeho zařízení?

huje základní informace o každém filmu a z nich čerpám. V jakém případě film nepromítnete?

především české filmy. Ze zahraničních snímků mě zaujal Mrzout, norský film o rodinných vztazích. Jindra Votrubová

SPORT

14 strana


Kamýčtí udrželi v Obořišti čisté konto Obořiště – Kamýk nad Vltavou 0:5 (0:3) OBOŘIŠTĚ V sobotu 26. března se hrálo 14. kolo třetí fotbalové třídy. Kamýk nad Vltavou zavítal na hřiště do Obořiště. Utkání plné útočných akcí skončilo pro domácí debaklem. Po dlouhé zimní přestávce se fanoušci z nižších fotbalových soutěží také dočkali. Na stadion jich dorazil slušný počet, kamýčtí fanoušci se zde neztratili. V úvodu domácí vyzkoušeli pozornost brankáře střelou nad břevno. Vzápětí se to samé stalo v opačném gardu. Hostující Marian Viskup vystřelil v 9. minutě jen těsně vedle tyče. V 16. minutě po přihrávce Michala Tatouška vstřelil první branku v zápase Tomáš Horký – 0:1. Domácí se snažili o vyrovnání, jejich útočné výpady úspěšně zastavovala hostující obrana i za cenu faulů na hraně. Jeden z nich předvedl i kamýcký Jan Soukup a dostal za něj žlutou kartu. Luboš Maršík

mohl vyrovnat, ale jeho střelu s vypětím všech sil vyrazil mimo tyče brankář Ondřej Čedík. Domácí fotbalisté nejvíce hrozili po pravé straně hřiště –

Nátlaková hra po lajně ale nepřinesla vyrovnávající branku. O to horší to bylo pro domácí po půlhodině hry – prohrávali 0:2. Gól dal Radek Lukeš. Ještě

lo, fotbalisté byli zjevně výsledkem 0:2 rozhození. Na klidu jim ve 41. minutě nepřidal ani další gól na 0:3 v podání Tomáše Horkého.

Nebezpečnou hlavičku od Romana Šimka reflexivně Ondřej Čedík vyráží nad břevno.

křídelní rychlonozí hráči dělali Kamýku problémy.

před koncem prvního poločasu se na hřišti jiskři-

Do druhého poločasu vysvitlo na hřiště skryté

sluníčko. A jak rychle vysvitlo, tak se mohl měnit i stav. Po přihrávce Tomáše Horkého se řítil sám na bránu Michal Tatoušek, ale neuspěl. Brankář ho včasným vyběhnutím vychytal. Domácí Václav Sklenář mohl snížit na rozdíl dvou branek, ale svoji šanci nedal. Vzápětí se v další šanci ocitl i jeho spoluhráč Roman Schrödl, ovšem také bez efektu. A tak v 77. minutě dal svoji druhou branku Michal Tatoušek – 0:4. Ani za stavu 0:4 se domácí nevzdali a sympaticky se snažili útočit a alespoň výsledek zmírnit. Blízko tomu byl Roman Šimek, ale včasný reflex bezchybného hostujícího brankáře mu pokazil radost. V další velké šanci se ocitl Tomáš Horký, po střele Lukáše Novotného se po zákroku brankáře míč odrazil přímo na jeho kopačky, Horký ale z několika metrů přestřelil prázdnou bránu a nezavršil možný hattrick. Diváci nakonec pátou branku viděli. Tu dal Lukáš Novotný a zpečetil konečný výsledek na 0:5. David Štverák

V sobotu bude znám vítěz dlouhodobé soutěže amatérských hokejistů SEDLČANY Hokejisté, bojující o Pohár starosty města, v pátek 25. března ukončili maratón zápasů v základní části soutěže a hned druhý den rozehráli play-off. Do vyřazovací části postoupilo z každé ligy šest týmů s tím, že vždy první dva byly nasazeny přímo do semifinále a zbývající čtyři se střetly ve čtvrtfinále. Poslední výsledky základní části – 1. liga: Příčovy – Zvírotice 0:5 (kontumačně), Štětkovice – Daleké Dušníky 2:2. V konečné tabulce patří první místo Zvíroticím, druhý skončil Genemusic

a třetí Stará garda Štětkovice. Poslední šesté skončily Daleké Dušníky, ale i tento tým se dostal do play-off. 2. liga: SK Votice – Vršovice 6:6, Chlum – Křepenice 2:2, STROS – Domino 7:2. Vítězem základní části druhé ligy se staly Votice, druhý byl STROS a třetí Chlum. Do play-off se nedostali poslední sedmí vršovičtí Huroni. 3. liga: Olbramovice – Draci 4:4, Neveklov – Ševci Nový Knín 6:4, Solopysky – Štětkovice B 4:1. Ve třetí lize zvítězily Solopysky, před novok-

nínskými Ševci a B týmem Štětkovic. Poslední sedmí skončili Draci. 4. liga: Drásov – Medvědi 8:6, AHC Nový Knín – Rumola 2:3, Miličín – Hrádek 5:7. Vyhrál Miličín, druhý skončil tým AHC Nový Knín a třetí Drásov. Bez play-off letos zůstali sedlčanští Medvědi. V sobotu 26. března odstartovala vyřazovací část soutěže a na začátku nového týdne už bylo na programu semifinále všech čtyř lig, které ale skončilo až po naší uzávěrce. Čtvrtfinále play-off – 1. liga: Štětkovice – Daleké Dušníky 5:0,

Rožmitál – Příčovy 6:1. V semifinále se utkaly Zvírotice s Rožmitálem a Genemusic se Štětkovicemi. 2. liga: Chlum – Domino 2:1, Kňovice – Křepenice 1:3. V semifinále se střetly Votice s Křepenicemi a Bubáci z Chlumu se Strojírnami. 3. liga: Štětkovice B – Olbramovice 3:2, Kosova Hora – Neveklov 5:1. V semifinále se potkají Solopysky s Kosovou Horou a Ševci z Nového Knína s „béčkem“ Štětkovic. 4. liga: Rumola – Drásov 6:3, Rybníkáři – Hrádek 2:9. Semifinále: Rumola – Miličín a Hrá-

dek – AHC Nový Knín. Dlouhodobá pohárová soutěž amatérských hokejistů bude gradovat od čtvrtka do neděle, kdy jsou na programu všechna čtyři finálová utkání, která se budou hrát na třikrát dvacet minut. Finále čtvrté ligy začíná 31. března v půl deváté večer. V pátek 1. dubna v 18. 30 hod. rozehrají nejdříve svoje finále druholigisté a o dvě hodiny později hráči třetí ligy. Finále první ligy se bude konat v sobotu 2. dubna a úvodní buly rozhodčí vhodí v 16 hodin. David Myslikovjan

SPORT


strana

15

Na derby přišlo pět set dvacet diváků, ti viděli domácí zvítězit v penaltovém rozstřelu Tatran Sedlčany – FC ZVVZ Milevsko 2:2 (0:1), na penalty 5:3 SEDLČANY V neděli 27. března za slunečného počasí hostil Tatran na svém hřišti fotbalisty z Milevska. Jihočeši se před zápasem nacházeli v tabulce na třináctém místě. O favoritovi místního derby 18. kola divize nebylo pochyb – hosté se 43 obdrženými brankami byli v tabulce divize A před zápasem druhým nejhorším týmem. Hůře na tom je už jen Plzeň. Divák tedy očekával ofenzivní smršť v podobě sedlčanských fotbalistů. Trenér ponechal vítěznou sestavu z Varů, Petr Pešek zůstal po nemoci na lavičce, a tak přivedl tým na hřiště s páskou na ruce brankář Pavel Capouch. První poločas začal svižně, hned v 1. minutě měl velkou šanci Dominik Němec, ale jeho střela jen těsně minula

nad břevnem. O tři minuty později napálil z 25 metrů ze standardní situace Michal Kdolský břevno, míč se odrazil od země ven z brány. Ve 22. minutě vystřelil z přímého kopu opět Michal Kdolský, ale jeho rána jen těsně minula pravou tyč. Po půlhodině hry se pokoušelo ujmout herní aktivity Milevsko, domácí se snažili o rychlé brejky nakopávanými dlouhými centry, ale ty končily jen v náruči brankáře, nebo za autovou pomezní čárou. Ve 38. minutě odcentroval Němec prudký míč do vápna, nabíhající Haas v letu jen těsně hlavou minul. Domácí fotbalisté bojovali, dostávali se do šancí, hosté tak chytře vyčkávali na svoji oj e d i n ě l o u p ř í l ež i to s t zvýšit skóre. Fanoušci chtěli do poločasu vyrovnání skandováním „dejte jim šatňáka“, ale hosté si těsný výsledek pohlídali. „Tatran měl více ze hry. Chtělo by to hrát více po zemi a více střílet. Věřím, že zvítězíme. Remíza je málo, i když jsou po-

Šance Dominika Němce končí jen těsně vedle tyče.

pravou tyč. V 7. minutě přihrál z pravé strany Petr Haas na nabíhajícího Dominika Němce, ten orazítkoval břevno. Z následného protiútoku se radovali hosté. Petr Dvořák střelou k tyči nedal Capouchovi šanci – 0:1. Po čtvrt hodině hry zahrávali hosté přímý kop. Letící míč za kontroly Capoucha prosvištěl těsně

tom penalty,“ řekl nám o přestávce sedlčanský fanoušek Karel Zábranský. Druhý poločas začal velkou šancí Tatranu. Tomáš Senft vyslal tvrdou střelu, ale brankář se natáhl do vzduchu a zneškodnil ji. Po souboji Haase s hostujícím brankářem vznikla strkanice mezi ním a hostujícími hráči. Vše uklidnil hlavní

rozhodčí. V 58. minutě se domácí konečně dočkali

do tabulky. Příští zápas hraje Tatran v sobotu

Petr Haas (zleva) se snaží pokrýt míč před faulujícím milevským hráčem.

vyrovnání. Po nechytatelné střele k pravé tyči od Tomáše Senfta srovnali na 1:1. O pět minut později se mohl Tatran dostat do vedení. Přízemní centr od Haase neproměnil Němec. Míč jen těsně minul pravou tyč. Neproměněné šance o to víc mrzely, když si Jihočeši vzali zpět své vedení. Druhou branku v zápase vsítil Petr Dvořák. Honza Vystyd přece jen čtvrt hodiny před koncem vyrovnal přesnou hlavičkou. Ještě před koncem zápasu měl obrovskou šanci Němec, ale tváří v tvář brankářovi přestřelil. V nastaveném čase byl v pokutovém území viděn zákrok na Jakuba Čejdu, který byl přidržen za dres a spadl. Píšťalka sudího zůstala němá. O vítězi v derby rozhodly až penalty. Ty zvládli na sto procent domácí hráči v podání Senfta, Brotánka, Kdolského, Peška a Vystyda. Hosté z jižních Čech jednou orazítkovali břevno. A tak si Sedlčany po konečné výhře 3:2 připsaly další dva body

2. dubna od 10.15 hod. na hřišti Petřínu Plzeň.

Řekli po zápase Honza Vystyd: „V začátku druhého poločasu jsme chtěli co nejrychleji vyrovnat na 1:1 a dál pokračovat v nátlaku do zatažené obrany hostů. Moje vyrovnávající branka na 2:2 padla po centru z pravé strany, míč jsem trefil přes skrumáž hráčů do protipohybu brankáře. Na penaltu jsem šel s klidnou hlavou, měli jsme náskok. Stranu, kam pošlu míč, jsem

měl předem vybranou.“ Trenér Tatranu Sedlč a ny L a d i s l av Š a c h : „Dnes jsme zbytečně ztratili bod. V zápase měl tým převahu a vytvořil si daleko více brankových příležitostí. Soupeř měl vlastně pořádné dvě gólové šance, které proměnil. Němec měl dát tři branky, Haas nedal stoprocentní šanci. To nás dnes stálo další bod. Náš dlouhodobý problém je v neproměňování těch stoprocentních šancí. Až se to jednou zlomí, budeme zápasy vyhrávat daleko jednodušeji. Na příští utkání do Plzně pojedeme určitě s cílem bodovat, nejlépe vyhrát. Soupeř hraje o záchranu, čekám, že budou dobře bránit a vycházet ze zajištěné obrany do rychlých protiútoků“. Trenér FC ZVVZ Milevsko Karel Syrovátka: „Utkání bylo pro diváky atraktivní – fotbal nahoru, dolů. Domácí byli v zápase lepší, zaslouženě vyrovnali. Fanoušci je pak hnali dopředu. V penaltách to byla loterie. Sedlčanští mají výborného brankáře, na kterého se strašně špatně kopou penalty.“ Sestava Tatranu Sedlčany: Capouch – Vystyd, Brotánek, Řehák – Soldát, Kvěch (82. Sirotek), Kdolský, Dvořák (80. Čejda) – Senft, Němec, Haas (72. Pešek) David Štverák

Výsledky fotbalových týmů Tatranu Sedlčany MUŽI A Tatran Sedlčany – ZVVZ Milevsko 2:2 (0:1), na penalty 5:3 Branky Tatranu: Senft, Vystyd MUŽI B Sedlec-Prčice – Tatran Sedlčany 2:0 (2:0) STARŠÍ DOROST Tuchlovice – Tatran Sedlčany 2:3 (1:2) Branky Tatranu: Otrado-

vec 2x, Glogar MLADŠÍ DOROST Tuchlovice – Tatran Sedlčany 0:0 (0:0) STARŠÍ ŽÁCI Tatran Sedlčany – Neratovice 2:3 (1:2) Branky Tatranu: Barták 2x MLADŠÍ ŽÁCI Tatran Sedlčany – Neratovice 1:10 (1:7) Branka: Štemberk -lž-

PUBLICISTIKA

16 strana


POZNÁMKA

POZNÁMKA

Kácení stromů nebylo v plánu

Jak se rodí terorista?

Čas od času se stane, že se do redakce dostane nějaká „zaručená“ informace. Tu může redakce vyhodnotit jako nepravdivou a dál téma neřešit. Ale informaci může také ihned uveřejnit. Obojí je špatně. Správný postup je prověření, při kterém se někdy zjistí, že vše je v pořádku. Tak tomu bylo i v případě zvěsti, že v obci Solopysky mělo ještě do konce břez-

na dojít ke kácení vzrostlých stromů. Dle všeho se tato zpráva nezakládala na pravdě a žádný strom nepřišel k úhoně. To koneckonců potvrzují i slova Markéty Šejbové z odboru životního prostředí MěÚ Sedlčany: „Tento rok jsme žádné stromy v této lokalitě neoznačovali.“ A tak má mini příběh o hledání pravdy docela dobrý konec. Tomáš Vašíček

Je to smutné konstatování, že před nejnovějším nebezpečím nejenom evropští, ale i naši politikové strkají hlavu do písku. Podle psychologů se každý terorista rodí především z frustrace. Jistě nebudou daleko od pravdy. Většinou se rodí a rekrutují v ghettech, podupávají na okraji společnosti, pociťují nedostatek respektu ve školách, v zaměstnání nebo mimo hranice své komunity, jejich charakter vybrušuje ideologie... Muslimští atentátníci věří, že když usmrtí bez-

věrce, stanou se mučedníky a v nebi na ně bude čekat sedmdesát těch nejkrásnějších panen. A ještě navíc ekonomicky zabezpečí své rodiny na mnoho let dopředu. Stejně hrůzné je pomyšlení, jak bojovníci tzv. Islámského státu rozdávají sušenky dětem, aby oslavili úspěšné masakry v Belgii před pár dny. Ideologie, jak dobře víme, moc ráda plodí fanatismus. Vzpomeňme na nacismus, komunismus, islamismus… „Každý ismus,“ říkával můj táta, „je hrozný. Tříská s vámi ode zdi ke zdi, i kdy-

by to byl na pohled nevinný nacionalismus.“ Bylo by dobré vše pojmenovávat skutečnými jmény. Vražda zůstane vraždou, i kdyby byla ve jménu jakéhokoliv boha. Zvěrstvo bude navždy zvěrstvem, i když je většinou pácháno na lidech. Exploze v Paříži, Bruselu nebo kdekoliv jinde, se k nám neustále přibližují. Nedej bože, aby také něco bouchlo v Sedlčanech, i když tu nemáme mrakodrapy, letiště, ani metro... Vladimír Stibor

GLOSA

Za odložené věci neručíme. Nebo ano? Známe to asi všichni. Přijdeme do restaurace a když si na věšák odkládáme kabát, zahlídneme poblíž cedulku s jasně znějícím varováním: Za odložené věci neručíme. Mnoho hostů tak například volí variantu, že si svůj kabát odloží na vedlejší židli u stolu nebo jej přehodí přes opěradlo židle, na které sedí. Nechtějí zkrátka riskovat odcizení.

Faktem ale zůstává, že žádná cedulka s prohlášením provozovatele odpovědnosti za odložené věci nezbavuje. Je jasně dána občanským zákoníkem a nelze se ji zbavit jednostranným prohlášením. A nejedná se o nic nového, stejně tuto záležitost upravoval i dřívější občanský zákoník. „Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání

věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil, popřípadě vlastníku věci,“ hovoří zákon jasně. Je to koneckonců logické. Kam jinam bychom si měli odložit kabát, než na věšák, který je k věšení oblečení určený.

Cedulku se známým nápisem najdeme prakticky v každé restauraci.

A představa, že každou minutu chodíme kontro-

lovat, zda náš kabát ještě na věšáku visí je nesmyslná. Pokud zmizí, provozovatel restaurace nám škodu musí nahradit. Pro úplnost jen doplníme, že odpovědnost za škodu se v tomto případě vztahuje pouze na daný kus našeho oblečení. Diamantový náhrdelník či peněženku a další věci, které byste případně zapomněli v kapsách vám nikdo nezaplatí. Tomáš Vašíček

FEJETON

V nose mě šimrá příchod jara Jaro je tady, jupí! Příroda se probouzí, všechno raší, roste, pučí a klíčí. Dny se prodlužují, teplota se zvedá a to je jasný pokyn pro všechny rostlinky, které radostně vystrkují růžky z odpočaté země. Jaro je krásné období. To vám může potvrdit zejména každý alergik. Ti začínají z příchodu jara mohutně slzet dojetím. A taky kýchat. A já jsem jedna z nich. Pylová zrnka, která si budou v následujících několika měsících vesele rejdit vzduchem blázní můj imunitní systém tak, že přehnaně reaguje i na ten nejneškod-

nější podnět. I přes to mě vlahé jarní počasí vylákalo jít se proběhnout ven. Samozřejmě bez jakéhokoliv protialergenního přípravku i bez mobilu. Vyrazila jsem směr Příčovy, kde na mě čekala moje kamarádka a cestou jsem se kochala kvetoucími stromy, kolem kterých poletovaly pilné včelky sbírající pyl. Doběhla jsem ke kamarádce, která se už z dálky tvářila dost ustaraně, ale zatím jsem tomu nevěnovala pozornost. S úsměvem jsem doběhla k ní, a začala jí nadšeně vyprávět zážitky z cesty, když v tom mě

přerušila s tím, jestli je mi dobře. Chtěla jsem odpovědět, že mi nikdy nebylo líp, jenže už to přes silně oteklé rty moc nešlo. Náhle jsem si uvědomila tu osudnou chybu, kterou jsem udělala, když jsem vyběhla z domu, aniž bych byla pod vlivem Zodacu. Ani jsem se nerozloučila a běžela jsem zpátky k Sedlčanům. Na hlavní silnici mi zastavil pán s tím, jestli nechci odvézt do nemocnice. Po celém těle mi totiž vyskákaly dost výrazné červené skvrny, kterých si nešlo nevšimnout. Odmítla jsem, jak nejzdvořileji jsem v tu chví-

li dokázala a pádila dál. Domu jsem doběhla oteklá tak, že jsem se skoro nevešla do dveří, téměř poslepu našla prášky a když

jsem pomalu splaskávala na gauči, zapřísáhla jsem se, že bez Zodacu už nevytáhnu paty z domu... Denisa Bartůňková

Týdeník vychází ve středu, uzávěrka v pondělí v 11 hodin Vedoucí redakce: Hana Pechačová, tel.: 774 414 225 ([email protected]) Redaktoři: David Myslikovjan, tel.: 721 784 743 ([email protected]) Olga Hadáčková ([email protected]) Petr Ryšlavý tel.: 606 547 278 ([email protected]) Vladimír Stibor ([email protected]) David Štverák tel.: 605 162 506 ([email protected]) František Vávra tel.: 723 846 237 ([email protected]) Inzerce: Lenka Žirovnická, tel.: 774 822 213 ([email protected]) Adresa redakce: Havlíčkova 514, 264 01 Sedlčany Návštěvní hodiny v redakci: pondělí až pátek 8 - 12 hodin Korektura: Pavla Kolářová. Sazba: redakce. Tisk: Van druck Sedlčany. Vydavatel: Zdeněk Kolář. Registrační číslo: MK ČR E 11724. Internet: www.sedlcansky-kraj.cz

2016 Cena 15 Kč. SEDLČANY V ranních hodinách

Recommend Documents