2014. ekozpravodaj. Zpravodaj Ekologického centra Most pro Krušnohoří

2/2014

ekoZpravodaj Zpravodaj Ekologického centra Most pro Krušnohoří

Z OBSAHU: • Pozor! Nové semináře zdarma • Jaký byl rok 2013 z hlediska imisí? • GMO aneb je libo čerstvou zeleninku? • Jak na klíšťata • Léčivky na zimu

OBSAH 2

Úvodník

©https://commons.wikimedia.org

w w w . ecmost . cz

3 Nové semináře na podzim

Zelené žáby na Zelené lince

4

Jaký byl rok 2013 z hlediska imisí?

5

GMO aneb je libo čerstvou zeleninku?

6

Exkurze CELIO

8

Pravidelné rubriky (Slovníček, Zelená domácnost, Co se děje..., Okénko z přírody, Z vašich dotazů)

10

Ekocetrum nabízí

K R U Š N O H O Ř Í

-

Vážení a milí příznivci Ekologického centra Most pro Krušnohoří,

M O S T

P R O

Ekologické centrum Most pro Krušnohoří Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s. tř. Budovatelů 2830/3, 434 01 Most Tel./fax: 476 703 992 E-mail: [email protected] URL: www.ecmost.cz, www.vuhu.cz Zelená linka: 800 195 342 (Po - Pá: 6.15 - 19.30 hod.)

E K O L O G I C K É

C E N T R U M

Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) je otevřeným informačním střediskem o životním prostředí, které funguje již od roku 2000. Svým charakterem (zejména napojením na dispečinky průmyslových podniků v regionu) je mostecké ekocentrum jediné svého druhu v České republice. Činnost ECM se opírá především o aktivní informování veřejnosti, zajištění efektivní komunikace s průmyslovými podniky, veřejnou správou a veřejností a hledání společných řešení environmentálních problémů v regionu. Disponuje bezplatným Zeleným telefonem, jehož prostřednictvím zodpovídá dotazy veřejnosti.

Zelená linka (Po - Pá: 6.15 - 19.30 h)

a je tu druhé číslo našeho elektronického zpravodaje v roce 2014. Je tu čas prázdnin a dovolených, slunce, modrého nebe, koupání, výletů do přírody… Ale pozor, se slunečním svitem stoupají nejen teploty, ale i koncentrace škodlivých látek v ovzduší, např. ozonu, kdy může docházet k podráždění očí, nosu a hrdla. Jako akutní obtíže uvádějí lidé nejčastěji podráždění spojivek, kašel, malátnost, pocit tlaku na hrudi a bolesti hlavy. Nejvíce jsou ohroženy rizikové skupiny jako děti a starší lidé. V létě roku 2013 byly vyhlášeny díky vysokým koncentracím ozonu dvě smogové situace. Proto nezapomeňte, že i v době dovolené můžete volat na bezplatnou Zelenou linku 800 195 342 Ekologického centra Most pro Krušnohoří (ECM), kde Vám dispečeři ochotně sdělí aktuální koncentrace čistoty ovzduší. Žáci a studenti se o problematice ozonu, ale i dalších škodlivin ovzduší dozvědí na podzim, kdy proběhnou bezplatné interaktivní semináře s příznačným názvem „Co dýcháme-?“. Semináře jsou tvořeny a budou realizovány za finanční podpory Ústeckého kraje. Chystáme ale i další zajímavé akce, o kterých se více dozvíte na webových stránkách ECM. Po celé prázdniny – až do 31.08.2014 – trvá vědomostní a kreativní soutěž ke 100 letům trvání vodního díla Janov, neboli také mostecké přehrady. Absolvujte ve volných chvílích náš KVIZ, ze kterého se dozvíte mnoho zajímavého o tomto dnes již záložním zdroji pitné vody pro město Most nebo spolu se svými dětmi napište či namalujte přání 100leté jubilantce. Všichni mají šanci vyhrát velmi pěkné ceny, které věnovalo do soutěže Povodí Ohře, s.p. Příjemnou dovolenou a hezké prázdniny přeje všem Ing. Milena Vágnerová vedoucí ECM

Foto na titulní straně: http://pixabay.com/ (tuku)

2

POZOR! NOVÉ SEMINÁŘE ZDARMA

Zájemci z řad pedagogů mohou své třídy nahlásit již nyní na Zelené lince Ekologického centra Most pro Krušnohoří 800 195 342. Těšíme se na Vaši účast.

link a

měření vnitřního ovzduší a podle jeho záznamů zjistíme, jak se v průběhu semináře mění hodnoty koncentrací prachových částic přímo v učebně. Samozřejmě, že nepůjde jen o nudné vyprávění lektorů, ale program bude doplněn množstvím zajímavých aktivit a úkolů.

se uskuteční v týdnu od 6. do 10. října 2014, vždy od 8 a od 10:30 hodin v učebně Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí a.s., tř. Budovatelů 2830/3 v Mostě.

zelen á

Vysvětlíme si, jakým způsobem mohou škodliviny z ovzduší poškozovat naše zdraví a jakými cestami se do našeho těla dostávají, povíme si také o tom, jestli se musíme bát vyrazit ven, když je za oknem mlha, a zdali jsme v uzavřené místnosti před znečištěným ovzduším dobře ochráněni. K dispozici budeme mít i přístroj na

10 bezplatných seminářů „Co dýcháme“

b ezpl a tn á

Co vlastně dýcháme? To ví přece každý, že dýcháme vzduch. Ale jaký vzduch? O tom se dozvíte v našem novém semináři „Co dýcháme“. Připravili jsme jej za finanční podpory Ústeckého kraje a rádi bychom na něm přivítali žáky 8. a 9. tříd základních škol. Ti už o vzduchu vědí spoustu informací z fyziky i z chemie a od nás se dozvědí, jak je to s jeho znečišťováním, kdo a jakým způsobem ho znečišťuje, jak se na tom podílíme i my sami a jak bychom mohli znečištění ovzduší vlastním přístupem a chováním minimalizovat.

8 0 0

© Michal Procházka

Zavolala nám bezradná obyvatelka vsi Milá na Mostecku s žádostí o radu. Měla na zahradě mnoho desítek žab neznámého druhu, kterým nechtěla ublížit, ale které byly zároveň takřka všude – a zvláště po setmění bylo těžké se jim vyhnout. Obrátili jsme se na Správu CHKO České středohoří, jejíž zoolog Ing. Borek Franěk provedl na místě terénní šetření a zjistil, že jde o ropuchu. V České republice žijí 3 druhy: ropucha obecná, ropucha krátkonohá a ropucha zelená a všechny jsou zde chráněné. V Milé se usídlila ropucha zelená, která

je dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, řazena mezi silně ohrožené druhy, tedy do druhé nejohroženější kategorie ze tří celkem. Ochrana toho druhu spočívá převážně v evidenci populací a ochraně a údržbě lokalit vhodných k rozmnožování. Ropucha zelená byla zvolena Českou herpetologickou společností obojživelníkem roku 2009. Je to typický druh stepí a lesostepí, běžně jsou jejím domovem pole, rumiště, zahrady...

3 4 2

Na bezplatnou Zelenou linku 800 195 342 přijalo Ekologické centrum od začátku roku více než 1 900 dotazů. Témata jsou různá, ale v letošním roce zvláště neobvyklá, např. proč je tolik klíšťat v porovnání s minulostí a jak se proti nim bránit jinak než očkováním, a žáby!

1 9 5

Zelené žáby na Zelené lince

(...plné znění článku) Autoři článku: Ing. Vít Joza, Bc. Dana Kovaříková 3

Jaký byl rok 2013 z hlediska imisí?

w w w . ecmost . cz

Víte, kde se měří znečištění ovzduší v Mostě, v Litvínově či v Lomu? Víte, jaké koncentrace škodlivin byly naměřeny v roce 2013? Jak dopadl rok 2013 z hlediska imisí v porovnání s předchozími roky?

P R O

K R U Š N O H O Ř Í

-

Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) zpracovává každým rokem zprávu o imisní situaci v Mostě a v Litvínově, a od roku 2012 i v Lomu. K vyhodnocení využívá aktuální neverifikovaná data Českého hydrometeorologického ústavu i Zdravotního ústavu Ústí nad Labem, která získává na základě smluvních podmínek.

E K O L O G I C K É

C E N T R U M

M O S T

Jaké je hodnocení stavu ovzduší ve jmenovaných lokalitách za poslední období? Ve zprávách Ministerstva životního prostředí o stavu životního prostředí se v posledních letech obvykle dozvídáte o tom, jak se stav ovzduší od roku 1997, kdy byla dokončena modernizace odsiřovacích zařízení a zavádění účinných koncových technologií v průmyslových podnicích, elektrárnách a teplárnách, výrazně zlepšil, a také o tom, že trend zlepšování a snižování koncentrací po roce 2000 ustal a nyní dochází ke kolísání či i k mírnému zhoršování ovzduší.

4

S tímto nelze než souhlasit, ale pojďme se blíže podívat na to, jak se vyvíjí situace ve výše jmenovaných lokalitách. Předkládáme vám 2 grafy, jež jsou součástí zpráv ECM,

vyhodnocující imisní situaci za příslušný rok v Mostě, Litvínově a Lomu. V grafu č. 1 lze sledovat počet překročení denního imisní limitu prachových částic PM10 50 µg/m3 v letech 2006 až 2013. Povolený počet překročení hodnoty dle předchozího zákona č. 86/2001 Sb., o ochraně ovzduší a nového zákona č. 201/2012, o ochraně ovzduší, je 35x za rok. Z grafu č. 1 však jednoznačně vyplývá, že k překročení povoleného počtu dochází v Mostě i v Lomu každým rokem. Červené sloupce,

které vypovídají o prachovém znečištění v Litvínově, se drží hluboko pod čarou znázorňující hranici, jež by neměla být překračována, s výjimkou roku 2006, kdy zde došlo k překročení naposledy. Pro porovnání stavu ovzduší na vyjmenovaných lokalitách v roce 2013 jsme ze zpráv ECM vyhodnocující imisní situaci vybrali graf č. 2, zobrazující hodnoty oxidu siřičitého (v roce 2006 nebyl na stanici Most ČHMÚ měřen), oxidu dusičitého, přízemního ozonu a prachových částic PM10. I zde oranžová barva vypovídá

o tom, že Litvínov si stojí v hodnocení ovzduší nejlépe, zatímco Most s Lomem si předávají štafetu při dosahování na vyšší příčky úrovně znečištění jednotlivými polutanty a to nejen v uplynulém roce 2013, ale i v letech předcházejících. Chcete-li vědět více o stavu ovzduší v Mostě, Lomu či Litvínově v roce 2013 či v předchozích letech, seznamte se s vyhodnocujícími zprávami ECM na našich webových stránkách. Autor článku: Bc. Dana Kovaříková

GMO aneb je libo čerstvou zeleninku? Geneticky modifikované organismy neboli organismy se super vlastnostmi. Ano, i tak nám mohou připadat potraviny, které si např. dokáží vyrobit samy jedovatou látku a zničit tak svého škůdce. O účincích potravin vyrobených tímto způsobem se stále vedou polemiky, přesto je již teď jasné, že ty negativní převládají. Co přesně jsou geneticky modifikované potraviny? Jak se vyrábějí a čím jsou výjimečné? Nemáte v tom jasno? Přečtěte si náš článek.

1 9 5

GM rostliny a ČR Od roku 2005 je v České republice pěstována GM kukuřice typu MON810 od firmy Monsanto. Tato kukuřice je odolná vůči zavíječi kukuřičnému a bývá též označována jako Bt kukuřice. Doposud největší výměra GM kukuřice byla zaznamenána v roce 2008, kdy bylo oseto 8 380 ha (cca 3 % celkové plochy kukuřice v ČR), od té doby dochází k poklesu.

3 4 2

V EU v současnosti existuje až 430 zón bez GMO – tzv. GMO-free zón. V těchto oblastech je zakázáno pěstovat upravené plodiny kvůli možnosti kontaminace nemodifikovaných plodin či osiv prostřednictvím pylu či osiva. V rámci EU panují poměrně přísná pravidla, povoluje se experimentování pouze s některými druhy GMO (mezi povolené odrůdy patří GM kukuřice či brambory). ČR přitom náleží

8 0 0

© www.pixabay.com/derRenner

Mnoho výzkumů dokazuje, že vědci jsou schopni zvýšit výživovou hodnotu rýže, tento proces je však částečně zpomalován ze strany EU.

Chemické látky kontaminují vodu a půdu a zabíjejí tak živočišné druhy, které se s nimi dostanou do styku. Čím dál více dětí, jak v Americe, tak Evropě, bojuje s těžkými alergiemi – geneticky modifikované rostliny totiž vytvářejí nové, silnější alergeny. Největší riziko však představuje jejich dlouhodobá konzumace a vliv na lidský organismus.

-

Genetická modifikace se často využívá při pěstování rýže, sóji, kukuřice, pšenice. Výjimku netvoří ani tabák či brambory, do kterých

Popularita Geneticky modifikované rostliny jsou často spojeny s rozvojovými zeměmi. Až třetina populace je přímo ohrožená hladem nebo podvýživou. Lidé jsou často přímo odkázáni na jediný druh potravy. Nejčastěji je to rýže. Rýže však neobsahuje všechny potřebné živiny v dostatečném množství, a tak milióny lidí trpí různými chorobami z nedostatku vitamínů (slepota, deformace kostí apod.). Proto by v těchto případech mohla genetická modifikace výrazně pomoci.

link a

Máme se jich bát? Velkopěstitelé a výrobci potravin už dlouho uvažují, jak vyšlechtit „ideální plodiny“, které by jim ušetřily náklady a zároveň přinesly bohatou úrodu a kvalitní plody. Genetická modifikace představuje jednu z možností. Na základě dosavadních poznatků se do genetického fondu běžných rostlin přidávají cizí geny. Takto modifikované rostliny získávají vlastnosti, které by běžně neměly. Aplikují se jak rostlinné, tak i živočišné geny.

Proč je genetická modifikace pro mnohé vyspělé krajiny postrachem? Oproti mnohým výhodám je tu i několik špatných ukazatelů, jako např. neúmyslné poškození ostatních organismů. Několik typů rostlinných i živočišných škůdců si už dokázalo vytvořit imunitu vůči látkám, které produkují geneticky modifikované rostliny na svojí obranu. Tak se stávají rezistentní i proti pesticidům a herbicidům používaných v běžné výrobě. A vyšší odolnost v tomto případě znamená používání agresivnějších chemikálií.

zelen á

Pojem GMO je často spjat s genetickým inženýrstvím, jedná se relativně o mladý obor, lze tedy stěží odhadnout jeho dlouhodobé důsledky a přímý vliv na lidské zdraví a přírodu. Přesto

lze říci, že tento obor umí vytvářet organizmy, které by nikdy samovolně nevznikly.

Modifikují se i různé druhy ovoce. Zvyšuje se tak atraktivita nejen pro spotřebitele, ale ulehčuje se proces výroby. Tím, že se rostliny „upraví“ mohou být odolné vůči škůdcům, protože si samy dokáží vytvořit odpudivé látky. Pěstitelé tudíž nemusí používat tuny pesticidů, které ohrožují lidské zdraví.

k relativně progresivním členům z hlediska ochoty experimentovat v této oblasti.

b ezpl a tn á

Co je to vůbec GMO? Zkratka GMO (genetically modified organism) pochází z anglického jazyka a znamená: geneticky modifikovaný organizmus. Jde o vědomé pozměnění genetického materiálu vybraného organizmu tak, aby u něho převládaly preferované vlastnosti aby se stal odolným vůči určitým typům onemocnění, případně chemickým postřikům (např. do polních rostlin se vkládají geny z bakterií, které mají následně zvýšit jejich odolnost, výnosy či prodloužit trvanlivost).

se často implantuje protimrazový protein (gen AFP) získaný z ryb, které žijí ve studených vodách. Takto upravené rostliny v pohodě přežijí teploty, které by jejich méně „moderní příbuzné“ úplně zničily.

Autor článku: Martina Černá (...plné znění článku)

5

CEntrální LIkvidace Odpadů...

P R O

K R U Š N O H O Ř Í

-

w w w . ecmost . cz

V roce 2013 zaměřilo Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) svou pozornost mimo jiné i na odpadovou problematiku. Nejen v souvislosti s dlouho připravovaným novým zákonem o odpadech (náhrada za stávající zákon č.185/2001, o odpadech), ale také v souvislosti se záměrem výstavby zařízení k energetickému využití odpadů v Komořanech u Mostu. Oslovili jsme odborníky z řad úředníků, ekologů, vědeckých pracovníků i provozovatelů skládek. O rozhovor jsme požádali také provozně obchodního ředitele společnosti CELIO a.s., Ing. Kaucu, který nás namísto rozhovoru vyzval přímo k návštěvě areálu, abychom se mohli blíže seznámit s jeho provozem. Nabídku přivítali pracovníci obou ekocenter (Mostu i Kralup nad Vltavou) a dne 27.05.2014 navštívili areál společnosti CELIO a.s. – CEntrální LIkvidace Odpadů v Růžodolu u Litvínova, veřejnosti známý jednoduše jako areál CELIO.

E K O L O G I C K É

C E N T R U M

M O S T

O firmě CELIO a.s. Firma CELIO a.s. vznikla v červnu roku 1993 a od prvopočátku až do současnosti se zabývala a zabývá nakládáním s odpady, nejprve pouze skládkováním, postupně pak i dalším využitím odpadů. Společnost CELIO a.s. patří mezi středně velké firmy s převážně regionálním významem, ve které je zaměstnáno 48 pracovníků. Specializuje se na nakládání s pevnými i kašovitými odpady. Vlastní a provozuje jeden z největších areálů v České republice. Areál je postupně přeměňován z pouhého místa pro skládkování do regionálního centra pro nakládání s odpady s více variantami jejich úpravy, využití nebo odstranění. V posledních pěti letech společnost investovala do svého rozvoje téměř 200 mil.Kč. 6

Cíl návštěvy Areál CELIA se nachází v Růžodolu, je trochu skryt v odlehlé lokalitě mezi Mostem a Litvínovem, takže zdejší občané toho příliš o dění ve společnosti CELIO

© Archiv EC

nevědí. To byl také jeden z důvodů naší návštěvy, seznámit se na vlastní oči se způsobem nakládání s odpady a být tak připraveni zodpovídat dotazy či poskytovat rady občanům regionu, související s odpadovou problematikou. Vždyť areál se od sídla Ekologického centra Most pro Krušnohoří nachází vzdušnou čarou pouhých cca 5 km, bylo by tedy velká škoda nabídky managementu společnosti CELIO a.s. nevyužít. Vstup do areálu Po vstupu do upraveného areálu s pěknou administrativní budovou a provozními halami ještě nic nenasvědčovalo tomu, že se zde manipuluje s něčím takovým, jako je odpad. S věcmi, které nám odpadnou

od ruky, jichž se chceme zbavit. Žádný odpad se zde nepovaluje jen tak, každý druh odpadu má svůj přesně vymezený skladovací a manipulační prostor. Informace přímo od zdroje Ing. Jindřich Kauca, obchodně provozní ředitel společnosti CELIO a.s. nás pozval do zasedací místnosti, kde nás velmi otevřeně seznámil formou prezentace s příznačným názvem „Cesta od skládky k centru pro nakládání s odpady“ s historií, současností i dalším plány společnosti do budoucna. Společnost v minulém roce oslavila 20 let od svého založení, kdy byla dceřinou společností CHEMOPETROL, a.s., a UNIPETROL, a.s. Ale i letošní rok je svým způsobem jubilejní, protože

© Archiv EC

© http:// www.freedigitalphotos.net/

v nakládání s odpady působí v regionu spousta firem. Dá se říci, že většina komunálního odpadu z Mostu končí na CELIU a převážná většina komunálního odpadu z Litvínova také. Konstatoval, že dnes je situace taková, že kdo je ekonomicky nejpřijatelnější pro původce odpadu, tak toho si původce k převzetí odpadu vybere. Důležitým ukazatelem je dopravní neboli přepravní vzdálenost, která dnes rozhoduje i v Ústeckém kraji. Přestože by mohl být odpad materiálově, energeticky nebo jakkoliv jinak ještě

8 0 0 1 9 5

(...plné znění článku)

3 4 2

Pneumatiky SSoučástí areálu je i hala s linkou pro drcení pneumatik a technické pryže za účelem energetického nebo dalšího materiálového využití o výkonu 7 tun/hod. Materiál lze nadrtit na granulometrii dle požadavku odběratele. Zpracování pneumatik je složitější z důvodu obsahu

-

využit, tak vzhledem k vysokým nákladům na jeho přepravu, se odpad raději uloží do skládky, která se nachází v blízkosti místa původce odpadu. Zpracování odpadu a jeho další využití je samozřejmě mnohem dražší než jeho prosté vysypání do skládky. Dá se říci, že až na výjimky (např. japonské firmy) původce odpadu nezajímá, jak bude s jeho odpadem naloženo z hlediska dalšího využití; zohledňuje jen ekonomickou stránku věci.

kovových částí, ale i s tím si v CELIU poradí. Staré a nepotřebné pneumatiky mohou být po podrcení výborným palivem. Bohužel v České republice je velmi málo míst, kde se dá odpad energeticky využít. CELIO v tomto směru spolupracuje s cementárnou v Čížkovicích a s cementárnou v Radotíně, výrobní kapacita však značně převyšuje poptávku po tomto alternativním palivu z odpadních materiálů. Podle slov Ing. Jindřicha Kauci by naší společnosti prospělo mnohem vyšší energetické využívání odpadů, a to ne cestou nově postavených spaloven odpadů, ale spoluspalováním paliv a odpadů po úpravě spalovacího zařízení a technologie čištění spalin přímo v teplárnách, které jsou skoro v každém větším městě či podniku.

link a

rozvoje společnosti a nakládání s odpady cca 100 milionů Kč (stroje, logistika, biodegradační plocha, objekty….). Do konce roku 2013 investováno dalších cca 185 milionů Kč. A to není vše, jak ukázala vlastní prohlídka areálu. V prezentaci nás zaujal letecký snímek areálu CELIO z roku 1994, na kterém je v okolí patrná aktivní vnější Růžodolská výsypka, hnědouhelný lom Ležáky a popelová odkaliště CHEMOPETROL a.s., který uvádíme (viz celý článek). Následná diskuze objasnila některé naše nejasnosti, např. i dotaz, zda se na CELIO sváží všechen odpad z domácností města Mostu a Litvínova. Ing. Kauca nám vysvětlil, že toto je věcí smluvní a v oblasti

technologií umožňující třídění a zpracování odpadu pro jeho další využití. V procesu třídění zde dochází k separování kovů, minerálních složek, biologického odpadu, energeticky využitelného odpadu a materiálně a energeticky nevyužitelného odpadu, který je odstraněn skládkováním. Komunální odpad z českých domácností končí většinou na skládkách. Pokud je však komunální odpad svážen do CELIA, tak je díky třídění využit v maximální možné míře a jen malá část uložena na skládce. CELIO a.s. je jedinou společností v Ústeckém kraji, která umí takovýmto způsobem komunální odpad využít.

zelen á

© Archiv EC

© Archiv EC

b ezpl a tn á

v roce 2014 je to 20 let od zahájení aktivit v oblasti odpadů. Prvními akcionáři dále byli MUS a.s., Vodní Stavby a.s. a belgický Vulcan Industrie. V prvních letech byla společnost orientována pouze na provoz skládek (SOO, SNO, SIO) bez využití potenciálu areálu. Až v roce 2001 byla po kompletní výměně managementu (důvodem hluboká ekonomická ztráta společnosti) zahájen proces přechodu od prostého skládkování (logistika, dodavatel sanačních zakázek,…). Do roku 2009 bylo investováno do

Autor článku: Ing. Milena Vágnerová a Jana Krátká

© Archiv EC

Centrum pro třídění odpadu Po prezentaci následovala prohlídka areálu, započatá v Centru pro třídění a mechanickou úpravu objemného komunálního a průmyslového odpadu, které je vybaveno moderní 7

SLOVNÍČEK

ZELENÁ DOMÁCNOST

Pro zlepšení orientace v pojmech, souvisejících s životním prostředím jsme pro Vás připravili populárně naučný slovníček.

Léčivky na zimu

E K O L O G I C K É

C E N T R U M

M O S T

P R O

K R U Š N O H O Ř Í

-

w w w . ecmost . cz

S aerosoly se setkáváme nejčastěji v ovzduší, jsou totiž jeho všudypřítomnou složkou. Atmosférický aerosol se významně podílí na dějích v atmosféře jako je vznik srážek nebo teplotní bilance Země. Zvláštní kategorií je bioaerosol, který zahrnuje organismy v ovzduší. Pod pojmem bioaerosol si lze představit jakýkoli aerosol biologického původu jako jsou bakterie, viry, spory plísní, roztoči, mrtvé i živé buňky, pyl nebo zbytky rostlinných a živočišných produktů. Velikost částic bioaerosolu se pohybuje v rozmezí 0,5–2,5 μm. Bioaerosoly se dělí na dvě základní skupiny, na životaschopné, které obsahují živé organismy, nebo neživé (mrtvé), které kromě mrtvých organismů zahrnuje pyl, zbytky živočichů nebo exkrementů hmyzu. Jako nejvíce rozšířené bioaerosoly jsou často uváděny spory hub a bakterií. V ovzduší se koncentrace bioaerosolu snižuje s časem a to v závislosti na sedimentaci a depozici na zemský povrch. Jako zdroj znečišťování bioaerosoly jsou považovány nejen rostliny, zvířata, půda, voda, ale také lidská činnost. Ve venkovním ovzduší se běžné koncentrace bioaersolů pohybují v rozmezí 100–1 000 jednotek kolonií na m3. Nejvyšší koncentrace bioaerosolů (104 – 1 010 jednotek na m3) jsou naměřeny zejména u farem, chovů zvířat, potravinářských závodů a dokonce i skládek. Běžné metody, kterými se zachytávají částice bioaerosolu, jsou sedimentace, impakce, filtrace a impinger. Bioaerosol je poté zachycen na skleněných destičkách, agaru nebo filtru. Bioaerosol ovlivňuje lidské zdraví a může způsobovat řadu závažných onemocnění jako je infekce, předčasné porody, respirační problémy nebo rakovina.

8

Léto je v plném rozpuku a kolem nás kvetou stromy, keře a louky. Mnohdy kolem nich procházíme aniž bychom tušili, že míjíme rostliny, které v sobě skrývají cenné látky s léčivými účinky. Abychom se do sběru mohli pustit, je důležité nejen rostliny dobře znát, ale i dbát na to, aby se sbíraly ve správný čas, na správném místě a správným způsobem. Obecně platí, že nejlepší léčivé účinky mají rostliny čerstvě nasbírané a pocházející z našeho okolí. Při sběru léčivých bylin bychom měli dodržovat následující pravidla: • Důkladně se seznámit s bylinou, kterou chceme sbírat, s jejími typickými rozlišovacími znaky, požadavky na sběr, sušení a skladování. • Nesbírat najednou několik druhů, může tak snadno dojít k velice nepříjemným záměnám. • Vždy ponechat na místě sběru několik jedinců, které zajistí následné uchování rostliny, nebo několik listů na rostlině, kterou sbíráte. • Nesbírat byliny za deště nebo ihned po dešti, když jsou ještě mokré. • Pro přenos nasbíraných bylin nepoužívat igelitové sáčky.

•

•

•

•

Pro přepravu nasbíraných bylin používat vhodné nádoby - např. košíky, papírové sáčky, apod. Nesbírat byliny v okolí továren, rušných komunikací, různých skládek, apod. Přinesené listy, květy a drobné plody nijak neoplachovat ani namáčet do vody. Volně je rozprostřít na lísky vystlané čistým papírem, nebo na síto a umístit na místo, kde proudí vzduch, kde je teplo a sucho, ale ne horko (do 35 °C). Dobře usušené byliny ukládat do uzavíratelných sklenic a chránit je před světlem.

CO SE DĚJE... V areálu Scholy Humanitas byl vybudován školní geologický park. Projekt “Školního geologického parku” je koncipován jako praktické doplnění výuky mineralogie, geologie a pedologie na střední odborné škole a pro navazující bakalářské a magisterské studium realizované v prostorách školy. Na třech velkoplošných informačních tabulích se návštěvníci areálu seznámí s geologickým vývojem České republiky nebo geologickým vývojem mostecké oblasti a jednotlivými genetickými typy půd v mostecké oblasti. V prostoru geoparku je pak rozmístěno celkem 10 typickým hornin zdejšího regionu. Školní geologický park Scholy Humanitas bude určen také široké veřejnosti a školám v regionu v rámci výukových a vzdělávacích programů ekologického centra VIANA, které působí při Schole Humanitas.

© Schola Humanitas

B

BIOAEROSOL

© http://pixabay.com/rudolf_langer

Školní geologický park navazuje na již vytvořené arboretum u Scholy Humanitas a vhodně jej doplňuje. Projekt byl podpořen v rámci grantového programu NADACE ČEZ.

OKÉNKO z PŘÍRODY

Z VAŠICH DOTAZŮ

Jak na klíšťata

Když kvete voda...

Každý z nás se s ním v životě setkal – klíště obecné (Ixodes ricinus). Klíšťata žijí ve volné přírodě, potkat je můžeme ale často i v městských trávnících a parcích. Jsou opravdu všude? A lze je nějak potlačovat?

Nejste-li si jisti s přítomností sinic, můžete vyzkoušet následující test.

8 0 0

K testu Vám postačí prázdná PET láhev. Do láhve nabereme vodu a necháme ji alespoň 20 minut stát v klidu na slunci.

•

V případě, že se na hladině vytvoří kroužek, který nám bude připomínat např. sekané jehličí, nebo zelenou krupičku, ale voda přitom zůstane čirá, půjde s největší pravděpodobností o sinice.

•

Naopak zůstane-li voda zakalená rovnoměrně, nebo se u dna vytvoří kal, bude se jednat o řasy.

3 4 2

•

1 9 5

(...plné znění článku)

Rozhodnete-li se koupat v nesledovaných vodách, můžete se zkusit na kvalitu vody optat také na příslušném odboru životního prostředí (specializace vodní hospodářství) či obecním úřadě.

link a

Šíří se klíšťata nebo jsou prostě všude? Klíšťata se nejčastěji vyskytují na vlhčích lokalitách (např. v trávě a na lesní vegetaci) v teplých oblastech. V posledních desetiletích se projevuje jejich šíření do vyšších nadmořských výšek, proto dnes nejsou vzácná ani v horách. Je to zřejmě způsobeno celkovým zlepšením životního prostředí, předpoklad vlivu oteplování klimatu na klíšťata není dosud potvrzen. S přibývající nadmořskou výškou však jejich početnost silně klesá. Z některých studií plyne, že v nadmořské výšce kolem 1 000 m žije o 1 – 2 řády méně klíšťat než na srovnatelné ploše o několik set metrů níže.

Informace o kvalitě vody v koupališti by vám předně měl sdělit sám provozovatel koupaliště. Jestliže se na koupališti provádí pravidelné rozbory vody Hygienickou stanicí, je možné nalézt výsledky měření na webových stránkách jednotlivých krajských poboček Hygienické stanice dle místa koupaliště či zde: http://www.koupacivody.cz/ a http://www.mzcr.cz/ verejne/obsah/koupani-ve-volne-prirode_1071_5.html.

zelen á

mláďat, některé zdroje uvádějí dokonce 5 000! Klíště má ve obvykle 2 období množení – první je na jaře, druhé pak zhruba v polovině léta. Jeho početnost se tedy v průběhu sezóny mění. Klíšťata na podmínky také reagují délkou ontogeneze – jedinec klíštěte má několik vývojových stádií a délka vývoje všech se uvádí mezi 1 a 4 roky.

Pro většinu lidí představuje kontakt s nimi, především pak pro alergiky, velké riziko. Při kontaktu s kůží hrozí zarudnutí a různé ekzémy. Některé sinice obsahují i toxiny. Ty mohou vyvolat různé reakce, od lehkých otrav projevujících se střevními a žaludečními potížemi, přes bolesti hlavy, až po vážnější jaterní problémy. Riziko stoupá s délkou pobytu ve vodě a koncentrací sinic v ní. Proto je jedním z nejjednodušších způsobů, jak předejít všem komplikacím, vyvarování se koupání v kontaminované vodě.

b ezpl a tn á

Co ovlivňuje množení klíšťat Málokdo má představu o početnosti klíšťat v území, kde se často pohybuje. Početnost klíšťat i její změny se velmi těžko zjišťují, ve hře je totiž mnoho faktorů. Je to vhodnost prostředí, poměrně skrytý život v trávě a při povrchu půdy a velký počet hostitelů. V našich podmínkách jde o několik desítek druhů savců – především hlodavců a hmyzožravců, srnčí zvěře a divočáků; dále ptáků, mezi hostitele patří ale také někteří plazi. Jsou ale známy i další faktory, které mohou populaci klíštěte v určité oblasti ovlivnit – jak kladně, tak negativně. Určitý vliv má, zda je zima dlouhodobě mrazivá či naopak mírná (mírná nahrává klíšťatům). Velmi záleží také na průběhu počasí v konkrétním vegetačním období. Klíčové období pro množení klíštěte i nalezení jeho hostitele je zhruba období květen – srpen. Klíšťata dávají přednost alespoň mírně vlhkým stanovištím, takže pokud je v určitém území na jaře a v časném létě přiměřené teplo a vlhko, dá se očekávat nárůst početnosti klíšťat. Naopak je-li v témže období dlouhodobé horko a sucho, dalšímu množení klíšťat to nepřeje. Proto někdy bývá v dlouhodobě suchém a teplém jaře a první polovině léta druhá vlna klíšťat podstatně slabší než v jarním období. Především však mají klíšťata velkou množivost: jedna samička může mít až 3 000

Většina z nás se ráda osvěží za horkého letního počasí, v kdejakém rybníku či nádrži. Často si ale neuvědomuje, že se jedná o domov celé řady živočichů a drobných organismů. Některé můžeme vidět pouhým okem, jiné pouze pod mikroskopem. Bohužel mezi ty nejobávanější patří sinice neboli vodní květ.

Zaznamenáte-li po koupání zdravotní potíže, můžete informovat Státní zdravotní ústav pomocí webového dotazníku. Jeho vyplněním můžete pomoci prevenci obdobných potíží u dalších lidí.

Pro aktuální informace lze využít předpověď aktivity klíštěte obecného na území České republiky na stránkách ČHMÚ. Autor článku: Ing. Vít Joza 9

Ekologické centrum Most pro Krušnohoří nabízí výukové programy, semináře “na míru” s tématy: biopotraviny, krajina, průmysl, zdraví a životní prostředí, voda, půda, odpady, biodiverzita, obnovitelné energie, klimatické změny a další. S kompletní nabídkou se můžete seznámit v Katalogu vzdělávacích programů ECM.

Realizované zakázky: •

AKTA U - Po stopách uhlí a záhadných únosů žab Environmentálně vzdělávací projekt pro školy.

•

Cesta za tajemstvím ropy Interaktivní výukový program.

•

Těžba a rekultivace Interaktivní výukový program.

•

Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny Výukový program o významu energie pro lidstvo.

•

Voda pro život Úspěšný výukový program.

•

O uhlí Interaktivní program realizovaný pro SD a.s.

•

Co dýcháme? - NOVINKA Nový výukový program nejen o ovzduší

E K O L O G I C K É

C E N T R U M

M O S T

P R O

K R U Š N O H O Ř Í

-

w w w . ecmost . cz

EKOLOGICKÉ CENTRUM NABÍZÍ

POZVÁNKY, AKCE

SLAVÍME...

28. června 2014 Den medových medvědů ZOO Ústí nad Labem Oslava třetích narozenin samičky medvěda malajského Babu za účasti zástupců ambasády Malajské republiky.

11. července - Světový den populace

©http: www.zoousti.cz

3. června - 17. srpna 2014 přírodou Českého středohoří Louny Návštěvníci se mohou seznámit s jednou z přírodovědně nejcennějších oblastí naší země, která se nachází v bezprostředním okolí města Louny. Výstava vysvětluje např. jak se pečuje o lounské stepi, proč se kriticky ohroženému syslovi ... Více informací o akci - zde.

je mezinárodní svátek, jehož cílem je zvýšit povědomí o problémech globální populace. Byl ustanoven Radou guvernérů Rozvojového programu OSN v roce 1989. Předcházel mu „Den pěti miliard“, stanovený na 11. července 1987, což je přibližné datum, kdy měla světová populace dosáhnout počtu pěti miliard obyvatel Země. Více informací: http://www.unfpa.org