3/2014
ekoZpravodaj Zpravodaj Ekologického centra Most pro Krušnohoří
Z OBSAHU: • Soutěž ke Dni stromů • S prachem nejsou žerty • Výroční konference STOP PRACH • Velké, širé, rodné lány • Málo známe dřeviny na Mostecku
2
Úvodník
3
Soutěž ke Dni stromů Výherci soutěže VD Janov
4
S prachem nejsou žerty Výroční konference STOP PRACH
5
Mostecké jezero a ovzduší Přírodovědné a technické vzdělávání Ústeckého krajey
6
Velké, širé, rodné lány Mravenci - strážci lesní čistoty
7
Jdeme na žížaly... Invazní rostliny na Mostecku
8
Pravidelné rubriky (Slovníček, Zelená domácnost, Co se děje..., Okénko z přírody, Z vašich dotazů)
10
Ekocetrum nabízí
K R U Š N O H O Ř Í
-
w w w . ecmost . cz
OBSAH
C E N T R U M
M O S T
P R O
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s. tř. Budovatelů 2830/3, 434 01 Most Tel./fax: 476 703 992 E-mail:
[email protected] URL: www.ecmost.cz, www.vuhu.cz Zelená linka: 800 195 342 (Po - Pá: 6.15 - 19.30 hod.)
E K O L O G I C K É
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) je otevřeným informačním střediskem o životním prostředí, které funguje již od roku 2000. Svým charakterem (zejména napojením na dispečinky průmyslových podniků v regionu) je mostecké ekocentrum jediné svého druhu v České republice. Činnost ECM se opírá především o aktivní informování veřejnosti, zajištění efektivní komunikace s průmyslovými podniky, veřejnou správou a veřejností a hledání společných řešení environmentálních problémů v regionu. Disponuje bezplatným Zeleným telefonem, jehož prostřednictvím zodpovídá dotazy veřejnosti.
Zelená linka (Po - Pá: 6.15 - 19.30 h)
©https://commons.wikimedia.org
Vážení a milí příznivci Ekologického centra Most pro Krušnohoří, je tu podzim a s ním můžeme očekávat nejen babí léto, krásně zbarvené listy stromů, ale také zhoršení rozptylových podmínek a smogové situace. Ve třetím číslo našeho elektronického EkoZpravodaje v roce 2014 Vám přinášíme zajímavé informace právě na téma ovzduší. Přečtěte si o tom, zda Mostecké jezero má nebo nemá vliv na kvalitu ovzduší, jak jsou na tom některá města ústeckého regionu hlediska v počtu překročení zákonem povoleného počtu překročení denního imisního limitu pro PM10, jak iniciativa STOP PRACH hodnotí po 5 letech své výsledky akčních plánů ke snížení úrovně znečištění ovzduší prachovými částicemi, jak společnost Severočeské doly a.s plní protiprašný projekt, dále, že právě v podzimním období (od 06.10. do 10.10.2014) budou v ECM probíhat za finanční podpory Ústeckého kraje pro žáky základních škol bezplatné semináře s příznačným názvem „Co dýcháme ?“, o zapojení ECM prostřednictvím 3 tzv. balíčků na téma OVZDUŠÍ, TĚŽBA a CHEMIE do zajímavého projektu Ústeckého kraje “Přírodovědné a technické vzdělávání Ústeckého kraje, CZ.1.07/1.1.00/44.0005”; projekt je zaměřen na propagaci, podporu a zkvalitnění vzdělávání žáků v Ústeckém kraji v návaznosti na aktuální požadavky potencionálních zaměstnavatelů. V EkoZpravodaji naleznete dále informace o výhercích soutěže ke 100letům VD Janov, o nové soutěži k blížícímu se svátku Dne stromů, dozvíte se i něco o historii vysazování ovocných dřevin v Čechách a o měně známých druzích těchto dřevin, ale v také jak je to s našimi Velkými, širými, rodnými lány a invazními rostlinami na Mostecku. Nezapomeňte, že s Vašimi dotazy, náměty, připomínkami můžete volat na bezplatnou Zelenou linku 800 195 342 Ekologického centra Most pro Krušnohoří (ECM), kde Vám dispečeři ochotně sdělí nejen aktuální koncentrace čistoty ovzduší, ale zodpoví i další dotazy související s životním prostředím. Hezky zbarvené podzimní dny přeje
Foto na titulní straně: http://pixabay.com/ (geralt)
2
Ing. Milena Vágnerová vedoucí Ekologického centra Most pro Krušnohoří (ECM)
Soutěž ke Dni stromů U příležitosti celosvětových oslav Dne stromů připravilo pro veřejnost Ekologické centrum Most pro Krušnohoří podzimní soutěž, jejímž cílem je upozornit veřejnost na význam stromů pro život, na význam jejich ochrany a pěstování vztahu a úcty k nim. Budeme rádi, když se zapojíte do naší soutěže, jejímž prostřednictvím se nejen něco o stromech dozvíte, ale také se s námi podělíte o dojmy, poznatky či zážitky se stromy. soutěže je zapojení do všech kol, splnění úkolů a správné zodpovězení otázek.
b ezpl a tn á
Jednotlivá kola soutěže Pravidla soutěže naleznete zde.
zelen á
Sponzoři soutěže:
link a
Soutěž ke Dni stromů vyhlašujeme u příležitosti jejich svátku, který se v České republice slaví vždy 20. října. Soutěž je zahájena dnem 15.09.2014 a bude ukončena dnem 20.10.2014. Má pět kol, která budeme postupně po týdnu vyhlašovat. V každém kole je připravena jiná forma soutěže. Podmínkou účasti v soutěži a tedy i pro vyhodnocení výherců
3 4 2
Vědomostní část 1. místo – Růžena Lahovská, Ústí nad Labem 2. místo – Jitka Svobodová, Most O to obtížnější byl výběr nejlepších prací v kreativní části soutěže. V prostorách ECM bylo vystaveno celkem 47 soutěžních děl, literárních i výtvarných. Rozhodování trvalo dlouho a bylo opravdu těžké. Výběr probíhal v několika kolech, než se komise usnesla na těchto výsledcích. Výherci kreativní části (výtvarná tvorba) 1. místo – Marie Horváthová,
Zuzana Gorolová, ZŠ a SŠ Palacha Most 2. místo – Petra Szabo, Mariánské Lázně 3. místo – Michal Panhans, ZŠ Hamr 4. místo – Natálie Lochovská, ZŠ Lipenec
1 9 5
© Archiv ECM
Losování bylo jednoduché, neboť těch, kdo správně odpověděli bylo pouze 6.
8 0 0
Dne 9. září 2014 se uskutečnilo v prostorách ECM za účasti zástupců Povodí Ohře, s. p. Ing. Petra Víta, ředitele závodu Chomutov, Ing. Zdeňky Štípkové, vedoucí odboru vnitřní správy a tiskového mluvčího Ing. Jana Svejkovského a dále vedoucí Ekologického centra Most pro Krušnohoří Ing. Mileny Vágnerové losování výherců vědomostní části soutěže a výběru výherců její kreativní části.
-
výherci soutěže VD Janov
3D plastika, zobrazující VD Janov, žáků Petra Dunka a Václava Nechvapila, zaujala ředitele závodu Chomutov Ing. Víta natolik, že se rozhodl udělit „ředitelskou zvláštní cenu“. Dílo se, dle jeho slov lišilo od všech nejen svým originálním zpracováním, ale hlavně nápadem, který „nese“ hlavní myšlenku přehrady – voda je tu pro všechny, pro lidi i zvířata. (plné znění článku) 3
S prachem nejsou žerty
w w w . ecmost . cz
Za námi jsou letní dny plné hřejivého slunce, pomalu si přivykáme na kratší den a prodlužující se noc. V duchu už se připravujeme na chladné a deštivé počasí, kdy je lépe zalézt do teplých domovů a schoulit se ve vyhřátém pelíšku. Ale takový vyhřátý pelíšek přináší i nutnost topit a topení obvykle přináší zvýšené koncentrace prachu v ovzduší. V letošním roce jsme na rozdíl od předešlých let nezaznamenali dosud žádnou smogovou situaci. Znamená to, že je prachu v ovzduší méně? suspendovaných částic frakce PM10. Smogové situace se omezily pouze na dvě severomoravské oblasti. Smogové situace z důvodu vysokých koncentrací oxidu dusičitého NO2 a oxidu siřičitého SO2 nebyly vyhlášeny. Oproti minulým sezónám nebyla vyhlášena
K překračování denního imisního limitu PM10 docházelo v průběhu uvedeného období na všech stanicích SVRS, ale k překračování prahových hodnot docházelo pouze na některých z nich. Nejlepší situace byla v kraji Vysočina, v Karlovarském kraji a v Jihočeském kraji. Naopak nejvíce dní s překročením denního imisního limitu bylo zaznamenáno v aglomeraci Ostrava/Karviná/FrýdekMístek, Středočeském a Ústeckém kraji. Charakteristika zimního období 2013/2014 Koncentrace prachu v ovzduší a tím i škodliviny PM10 souvisí nejen se zdroji znečišťování ovzduší a množstvím jimi
LOKALITA
POČET PŘEKROČENÍ
Most Lom Ústí nad Labem Děčín Teplice Chomutov Krupka
50 48 48 46 41 37 37
Zdroj: ČHMÚ, stav ke dni 6.10.2014
produkovaných emisí, ale také s podmínkami meteorologickými. Rok 2014 byl atypický teplou zimou, téměř beze sněhu a dešťových srážek, což sice vedlo ke snížení potřeby energie pro vytápění domácností a tím i ke snížení emisí z lokálních topenišť, ale vzhledem ke snížené vlhkosti ovzduší byla vyšší sekundární prašnost např. z dopravy. (...plné znění článku) Autor článku: Ing. Milena Vágnerová Bc. Dana Kovaříková
P R O
K R U Š N O H O Ř Í
-
Prachu ubylo? V období od 1. října 2013 do 31. března 2014 bylo ve všech 15 oblastech Smogového a varovného regulačního systému (SVRS) České republiky vyhlášeno pouze 5 smogových situací, způsobených zvýšenými koncentracemi
žádná regulace vybraných zdrojů.
M O S T
STOP PRACH - výroční konference
E K O L O G I C K É
C E N T R U M
Dne 25.09.2014 se v informačním centru Elektrárny Ledvice konala výroční konference iniciativy STOP PRACH, které se zúčastnila i vedoucí Ekologického centra Most pro Krušnohoří Ing. M. Vágnerová, technický náměstek Ing. P. Svoboda, CSc. a ředitelka Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí a.s. Ing. M. Šafářová, Ph.D. 4
Cílem konference bylo u příležitosti pětiletého výročí založení iniciativy STOP PRACH zhodnotit dosažené výsledky a prezentovat výsledky Protiprašného projektu společnosti Severočeské doly a.s., jehož zpracování bylo Severočeským dolům uloženo na základě Stanoviska Ministerstva životního prostředí k posouzení vlivu záměru „Plán otvírky, přípravy a dobývání lomu Bílina na období 2010 - 2030“. Dalším a neméně důležitým cílem konference bylo poděkovat stávajícím zastupitelům obcí za spolupráci a vyslovit naději, že spolupráce bude pokračovat i s nově zvolenými zastupiteli ve
volbách do zastupitelstev obcí, které proběhnou ve dnech 10.-11.10.2014. Co je to iniciativa STOP PRACH? Na překračování imisních limitů suspendovaných částic PM10 v okolí lomu Bílina se kromě těžebních činností lomu podílí výrazně také místní zdroje znečišťování ovzduší, zejména domácnosti a jejich lokální topeniště a doprava (včetně resuspenze). Minimalizace vlivu lomu Bílina na úroveň znečištění ovzduší byla řešena v rámci přípravy, projednávání a posuzování... (...plné znění článku) Autor článku: Ing. Milena Vágnerová
© archiv ECM
Mostecké jezero a ovzduší
těžby v hnědouhelných povrchových lomech a jejich následnou rekultivací. Vedle řady hydrologických rekultivací menšího rozsahu lze cca do roku 2050 předpokládat v oblasti mostecké pánve 4 rozsáhlé rekultivační akce, kdy
Hydrická (nebo také hydrologická) rekultivace představuje významný zásah do krajiny, který se může projevit ve změně mikroklimatu, ekosystému a i v kvalitě ovzduší. (...plné znění článku) Autor článku: Ing. Milena Vágnerová Ing. Jan Brejcha
link a
Údaje o ploše těchto vodních nádrží, budoucích jezer se dle různých pramenů částečně liší a lze předpokládat jejich
postupné upřesňování (zejména v případě povrchového lomu ČSA).
zelen á
Vznik nových vodních nádrží zejména jako způsob zahlazování následků těžby nerostných surovin (obecně) je aktuální problém, který v současné době i bližší budoucnosti velmi úzce souvisí s postupným, plánovaným ukončováním
plocha budoucích jezer ve zbytkových jamách povrchových lomů přesáhne plochu Mosteckého jezera. Půjde o jezero ČSA (předpoklad cca 700 ha), jezero Vršany-Šverma (předpoklad 467 ha), jezero Libouš (předpoklad 1 083 ha) a jezero Bílina (předpoklad 1 050 ha).
b ezpl a tn á
Má nebo nemá Mostecké jezero vliv na kvalitu ovzduší? To je otázka, na kterou mimo jiné hledá odpověď výzkumný projekt s názvem vývoje č. TA01020592 “Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů“, který je podporován TA ČR a na kterém již 4 roky společně pracují řešitelé Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí a.s. (VÚHU), Univerzity J.E.Purkyně (UJEP) a Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i. (ÚFA). Vedoucí Ekologického centra Most pro Krušnohoří je jedním z řešitelů projektu.
středních i základních škol možnosti seznámit se s přírodovědnými a technickými obory, ať již na pravidelných kroužcích, tak při samotné výuce.
1 9 5 3 4 2
Projekt Ústeckého kraje je především zaměřen na propagaci, podporu a zkvalitnění vzdělávání žáků v Ústeckém kraji v návaznosti na aktuální požadavky potencionálních zaměstnavatelů, ale také na další rozvoj znalostí a dovedností žáků. Jedná
V rámci projektu bude realizována řada aktivit, které svým charakterem přispějí k naplnění stanovených projektových cílů. Nejprve bude doplněna infrastruktura, jedná se o vybavení a doplnění speciálních učeben a laboratoří v zapojených školách. V těchto moderních učebnách získají žáci
8 0 0
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří se zapojilo do projektu Ústeckého kraje „Přírodovědné a technické vzdělávání Ústeckého kraje“(registrační číslo CZ.1.07/1.1.00/44.0005), jehož cílem je rozvoj a zvýšení kvality počátečního vzdělávání žáků v oblasti přírodovědných a technicky zaměřených oborů. ECM nabídlo žákům exkurze na téma OVZDUŠÍ, CHEMIE či TĚŽBA.
-
Přírodovědné a technické vzdělávání...
(...plné znění článku) Autor článku: Ing. Milena Vágnerová
© archiv ECM
se o komplexní podporu vzdělávání technického a přírodovědného směru. Finálním cílem projektu se stává motivace žáků ke studiu a profesní volbě směrem k technickým a přírodovědně zaměřeným oborům a to napříč vzdělávací soustavou. 5
Velké, širé, rodné lány?
w w w . ecmost . cz
Už od nepaměti je člověk úzce spjat s půdou. Obdělává ji, šlechtí, pěstuje na ní plodiny, chová zvěř, staví na ní obydlí, získává z ní vodu. Půda představuje jistotu a je synonymem bohatství, které se nám naši předkové snažili zachovat po staletí. Zároveň je to jedna z nejvýznamnějších složek životního prostředí, která se nedá nahradit žádným způsobem.
K R U Š N O H O Ř Í
-
Zpátky do historie Půda patří nepochybně k největším hodnotám naší planety. Vzniká v prostoru podložních hornin spolu s ovzduším a vodou. Vytváří tak specifické prostředí vhodné pro rozvoj mikroorganismů a rostlin, a tím i celého suchozemského života.
C E N T R U M
M O S T
P R O
Půda – kriticky ohrožený druh? Zřejmě jedním z nejvíce využívaných přírodních zdrojů na světě je půda. Již od neolitu je hlavním prostředkem k získávání obživy lidstva. Představuje základní zdroj pro produkci
většiny potravin, krmiv, dřeva, či nerostů. Zároveň poskytuje útočiště mnoha rostlinným a živočišným druhům, je tak velmi důležitou základnou biodiverzity. Půda je velmi pomalu obnovitelný přírodní zdroj, jeden centimetr půdy (ornice) se tvoří nejméně 100-150 let. Urbanizace krajiny Přílišná urbanizace krajiny (nová výstavba domů, skladů, obchodních center) vede k postupnému ubývání půdy a tedy i její nejúrodnější části - humusu (polního, lučního, lesního atd.), který se výrazně podílí na půdních vlastnostech, především
© http://pixabay.com/geralt
na obsahu živin v půdě, půdní úrodnosti a také na schopnosti zadržet vláhu. Dobře strukturovaná půda dokáže lépe absorbovat a poskytovat živiny potřebné pro rostliny. Postupné ubývání půdy má nezanedbatelný vliv i na vodní režimy v krajině – roste riziko povodní a záplav – zatímco na území pokrytém vegetací se až 95 % srážek vsákne, na zastavěných plochách se vsákne minimum a většina vody odteče.
zastavěných ploch se v roce 2013 zvýšil o 290 ha, což je více než dvojnásobek oproti roku 2012. Tímto tempem, dle MŽP, zmizí v České republice denně 15 hektarů zemědělské půdy.
V roce 2013 ubylo celkem 8 252 ha (cca 0,3 % celkové výměry) orné půdy. Rozsah
Autor článku: Martina Černá
Bohužel si neuvědomujeme, že takovýmto zakrýváním kvalitní půdy přicházíme o nevratnou hodnotu – to co se tvořilo desítky let, jsme schopni zlikvidovat během pár měsíců. (...plné znění článku)
mravenci - strážci lesní čistoty
E K O L O G I C K É
Léto skončilo a pomalu se připravujeme na zimu. Opravdu zatím pomalu, ještě máme před sebou celý podzim s jeho barevnou krásou a v myšlenkách se stále vracíme k létu. To příroda je na tom jinak, nevzpomíná a neželí uplynulého: plody dozrávají, stromy se vybarvují, rostlinky vypouští do světa semínka, která na jaře opět vyklíčí, tažní ptáci se chystají na cestu do jižních krajů a ti, co zůstávají, se společně s ostatními zvířaty chystají na zimu změnou letního šatu na zimní, tvorbou potravinových zásob na zimu a budováním chráněného útočiště. Svůj 6
instinkt využívají i mravenci a pilně pracují na vybudování svého zimního domova. Pokud vyrazíte do lesa, můžete zahlédnout mraveniště plná pohybu a života. A před velkými kupami s hemžícími se mravenci má člověk respekt. Leckdo však neví, že lesní mravenci jsou chráněni zákonem (zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny),
a už vůbec nezná důvod, proč tomu tak je. Ale ačkoliv se nám zdá, že v lese na každém kroku potkáváme ohromné množství mravenišť, ve skutečnosti mravenců lesních rychle ubývá. Lesní mravenci – strážci čistoty naší přírody – se stali ohroženými druhy. Chráněny jsou všechny druhy, která si budují kupovitá mraveniště. Mraveniště jsou důmyslné a obdivuhodné stavby. Větší část mraveniště – zhruba 2/3 - se nachází pod povrchem půdy, nad povrchem je kupa, která může dosáhnout výšky až 1 metr, v příznivých
podmínkách i více než 2 metry, a šířky přes 5 metrů. Povrch mraveniště je krytý hustou vrstvou jehličí odolnou proti dešti a sněhu. Teplotu v mraveništi si regulují samy dělnice větracími šachtami, které podle potřeby otevírají a zavírají. V zimě mravenci přesídlí do podzemní části mraveniště. V každé takové stavbě žije a bydlí několik set tisíc jedinců, často jejich počet dosahuje i více než jednoho milionu. (...plné znění článku) Autor článku: Bc. Dana Kovaříková
Jdeme na žízaly... Rozumné a vyspělé bytosti na této zemi vědí, že planetě Zemi je potřeba pomoci z toho, čeho jí právě člověk za posledních pár století naložil vrchovatě, a to je například i kvantum odpadu, jež se rok od roku zvyšuje a zmenšuje tak plochu, kterou mohou obývat lidé, živočichové i rostliny. Jednou z možností, jak snížit množství odpadu a zároveň vyrobit užitečnou a žádanou hmotu vhodnou pro rostliny, je kompostování.
Ještě chytřejší než chytrý zahradník se o svůj kompost pečlivě stará, hýčká si ho a náležitě si ho hledí. Chytrý a ještě chytřejší zahradník však vůbec nemusí vlastnit zahrádku či pozemek
pro pěstování, může mít však plný byt nádherně vzrostlých hrnkových rostlin nebo za oknem truhlíky plné barevných květin, pro jejichž pěstování rovněž využívá svého vlastnoručně vyrobeného kompostu. (...plné znění článku) Autor článku: Bc. Dana Kovaříková
Co je to kompost a co vermikompost Kompost je organická hmota vzniklá z rozkládajících se zbytků organického původu, která se využívá pro zlepšení půdy. Je to energie vrácená do půdy, živá hmota pro nový život.
b ezpl a tn á
Chytrý zahradník či zahrádkář ukládá zbytky rostlinného
zelen á
Ti z nás, kteří pečlivě třídí, vědí, že ačkoliv pilně odnášejí své odpady do barevných kontejnerů před domem či do sběrných dvorů, stále se jim v odpadkovém koši hromadí zbylý odpad, který se na rozdíl od plastů, papíru či skla již v krátké době rozkládá a nepříjemně zapáchá. Co s ním? Zkusme to s vermikompostováním.
materiálu na určené místo a vytváří si kompost. Hloupý zahradník odváží odpad ze zahrady pryč, někam za plot, někam daleko.
© http://pixabay.com/ Antranias
zavlékaných, k tomu je 324 pěstovaných. Celkem se tedy u nás můžeme potkat s více než 4 tisíci druhy cévnatých rostlin. Zdaleka ne každému druhu, který se dostane mimo oblast svého původního rozšíření, se však v nové domovině daří. A jen nepatrný zlomek nepůvodních rostlin je tak úspěšných, že se stanou v novém území invazními. Do některých bychom to ani neřekli: například naše běžná třezalka tečkovaná je už dávno na loukách a pastvinách Severní Ameriky hotovou pohromou, stejně jako růžovokvětý kyprej vrbice v tamních mokřadech.
1 9 5 3 4 2
V České republice je v současnosti známo přibližně 2 900 druhů a poddruhů původních a zdomácnělých cévnatých rostlin (bylin i dřevin), nepočítaje v to křížence. Dalších 860 druhů a poddruhů je přechodně
8 0 0
© Archiv autora
Původní, zavlečený, zplaňující, invazní… V každém území najdeme původní, tedy přirozeně rostoucí druhy. K nim přistupují druhy, které jsou člověkem záměrně či neúmyslně do tohoto území rozšířené. Člověk navíc pěstuje mnoho okrasných druhů rostlin, z nichž některé přechodně nebo dokonce dlouhodobě zplaňují. Z některých v území nepůvodních druhů se mohou za určitých okolností stát druhy invazní.
-
Znáte invazní druhy rostlin ve svém okolí? Určitě znáte trnovník bílý neboli akát, nejspíš jste už potkali východoasijskou křídlatku japonskou a netýkavku malokvětou ze střední Sibiře, možná i kavkazský bolševník velkolepý. Na Mostecku je však mnoho dalších rostlin, které úspěšně žijí ve stínu těchto „invazních hvězd“.
link a
Invazní druhy rostlin na Mostecku
(...plné znění článku) Autor článku: Ing. Vít Joza 7
ZELENÁ DOMÁCNOST
Pro zlepšení orientace v pojmech, souvisejících s životním prostředím jsme pro Vás připravili populárně naučný slovníček.
Vysazujeme strom!
C
CO
E K O L O G I C K É
C E N T R U M
M O S T
P R O
K R U Š N O H O Ř Í
-
w w w . ecmost . cz
Chemický vzorec CO je vzorec pro bezbarvý plyn oxid uhelnatý, který je bez chuti a bez zápachu a o něco málo lehčí než vzduch. Je jednou z nejrozšířenějších látek znečišťujících ovzduší. Vzniká nedokonalým spalováním uhlíkatých materiálů a rovněž v některých průmyslových a biologických procesech. Největším emisním zdrojem oxidu uhelnatého je nedokonalé spalování, např. v automobilech, v průmyslu, v teplárnách a ve spalovnách, Oxid uhelnatý má nejen neblahý vliv na životní prostředí, ale je velice nebezpečný pro zdraví člověka. Reaguje totiž s hemoglobinem za vzniku karboxyhemoglobinu a tím znemožňuje přenos kyslíku z plic do tkání. Koncentrace přírodního pozadí oxidu uhelnatého v ovzduší jsou v rozsahu 10 až 230 µg/m3. Koncentrace oxidu uhelnatého v ovzduší v městských oblastech závisí na intenzitě dopravy a na meteorologických podmínkách; mění se značně v závislosti na čase a na vzdálenosti od emisních zdrojů. Ve venkovním ovzduší jeho koncentrace v posledních letech poklesly hluboko pod imisní limit 10 000 µg/m3, proto se na mnoha měřicích stanicích čistoty ovzduší od sledování CO upouští. Ve vnitřním prostředí zaujímá otrava CO první místo mezi náhodnými otravami v důsledku zanedbání revizí topidel i spalinových cest, špatné instalace spotřebičů a jejich provozu v prostorech bez cirkulace čerstvého vzduchu. © http://pixabay.com/PublicDomainPictures
8
20. říjen je v ČR Dnem stromů. A jak lépe tento svátek oslavit než výsadbou! Vždyť toto období je k tomu přímo ideální. Při výsadbě nového stromu je důležité vzít v úvahu více aspektů. Především bychom se měli zamyslet nad tím kam, a proč budeme strom sázet. Mezi důležité faktory prostředí, které bychom měli vzít v úvahu při výsadbě stromů, jsou klimatické podmínky a vlastnosti půdy. O tom, zda vysadit strom listnatý či jehličnatý, rozhoduje především naše pohodlnost. Jehličnaté stromy neopadávají a nám tak odpadá podzimní hrabání listí. Na druhou stranu se ale nemůžeme těšit z podívané, jakou nám nabízí barevně proměňující se listí. Dalšími faktory při výběru stromu je jeho funkce. Jiný tvar koruny je vhodný, potřebujeme-li odhlučnit či zachytit prach z rušné ulice nebo chceme-li vytvořit na zahradě stín, příp. větrolam. Obdobně zvolíme jiné stromy, je-li naším přáním sklízet jedlé plody nebo dopřát jedlé plody i jiným živočichům. Pro ty, kteří si potrpí na estetiku zahrady, budou jistě hlavními faktory při rozhodování barevnost květů i listů a doba kvetení. Jestliže jsme si vybrali strom, je třeba ho zasadit. Sázení stromu není tak
© http://pixabay.com/Hans
SLOVNÍČEK
jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Nejdříve je třeba vykopat jámu - kulatou či hranatou. Jáma by měla být 2x hlubší a větší než je kořenový bal stromku. Na dno jámy je třeba nasypat kvalitní zeminu smíchanou s kompostem či přírodním hnojivem. Tuto hlínu je dobré trochu udusat, aby se nám stromek nepropadl. Strom by měl být do půdy zasazen do výšky kmenu, v jaké byl zasazen v kontejneru. Všechny kořeny by měly být pod povrchem. Hlínu okolo stromu udusáme, směrem ke kmeni vytvoříme „mísu“ pro lepší zalévání a nahoru nasypeme mulč, aby půda příliš nevysychala. Pro lepší ochranu stromu je možné ke kmenu upevnit kůl nebo přímo trojnožku. Někteří také kmen stromu obalují jutou nebo pletivem zabraňujícím okusu zvěří.
CO SE DĚJE... Město Most obdrželo od autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s. “Osvědčení o úspoře emisí” za rok 2013 za třídění využitelných složek komunálního odpadu a jeho předávání k následné recyklaci. Za r. 2013 bylo v Mostě vytříděno 6 183,95 tun odpadu a město za to obdrželo finanční příspěvek ve výši 4 132 017,- Kč. Tříděním odpadu přispívají občané ke zlepšení životního prostředí a snížení tzv. „uhlíkové stopy“.
Za více než tři miliony korun upraví město Litvínov zeleň v Zámeckém parku. Město podalo žádost o dotaci na oživení zeleně v parku již v listopadu 2012. Většinu investic pokryje dotace ze Státního fondu životního prostředí ČR, ta by měla dosáhnout bezmála 2,7 mil. Kč. Záměrem radnice je, aby park po dokončení prací více připomínal původní zámeckou zahradu. Veřejnou zakázku na uskutečnění prací vyhrála společnost OK GARDEN s cenou 3,2 milionu korun.
OKÉNKO z PŘÍRODY
Z VAŠICH DOTAZŮ
Málo známé ovocné dřeviny na Mostecku
Tu a tam se nás ptáte, jak třídit domácí odpad. Máme pro vás malý sumář toho, s čím se při domácím třídění můžete setkat.
© www.pixabay.com
1 9 5 3 4 2
(...plné znění článku)
8 0 0
Krajové odrůdy ovocných dřevin V době rozlehlých unifikovaných ovocných sadů a ovoce dováženého z celého světa působí staré místní odrůdy ovocných dřevin možná nevýznamně, nemalá část jich je ale dosud v našich krajinách využívána, byť v malém. V severozápadních Čechách vznikly také některé takové krajové odrůdy.
Jestliže máme k dispozici zvláště kontejnery na bílé a barevné sklo, tuto situaci respektujeme. Kromě skleněných obalů sem patří také rozbité skleničky. Do kontejneru na sklo ale nepatří porcelán, zrcadla, autoskla a další speciální skla.
-
Velký význam ovocných dřevin v krajině je ale i v kráse a vůni jejich květů a podzimním zbarvení.
Při vyhazování PET lahví platí jedno základní pravidlo – lahev je třeba sešlápnout. Do kontejneru ji můžete vhazovat i s víčkem a etiketou. Stejně tak není třeba oddělovat průhledné okénko z papírové obálky. Bublinkovou fólii už ale z obálky vyjměte a vhoďte do plastu.
link a
Ovocnářská minulost severozápadních Čech Do začátku 20. století byly severozápadní a severní Čechy pro ovocnáře zemí zaslíbenou. Však také území Českého středohoří Bohuslav Balbín v 16. století nazval Českým rájem. Vedle ekonomického užitku z přímo konzumovaných plodů bylo velmi důležité jejich sušení. Dnes nám to bude možná připadat nepředstavitelné, ale na konci 19. století se ze severozápadních Čech do sousedních krajů a po Labi také do Saska i Pruska vyvážely ročně stovky až tisíce tun sušených švestek, hrušek i jablečných křížal. Tento obchod však od začátku 20. století postupně upadal.
© www.pixabay.com
Do barevných kontejnerů ale nepatří mastné plastové obaly (obaly od oleje apod.), mokrý, mastný či jinak znečištěný papír (např. použité kapesníky). Obaly od vajíček a ruličky od toaletního papíru již dále nelez recyklovat a vhazují se do směsného odpadu.
zelen á
V Čechách jsou původní jen plané hrušně, třešně, lísky a některé další dnes již nevyužívané druhy ovocných dřevin, jako jsou hlohy, jeřáby, bezy a dříny. Postupně byly původní druhy doplněny o další, například o jabloně (planá jabloň lesní sice u nás dosud roste, nám známá jablka jsou však výsledkem křížení tohoto druhu s dalšími cizokrajnými druhy jabloní), ořešáky, mandloně a další. Odedávna se však v cizině i u nás ovocné druhy šlechtily, takže postupem času vzniklo několik tisíc odrůd hrušní a jabloní.
V třídění domácího odpadu nám pomáhají značky, jež jsou vyznačeny na obalech. Značka, v podobě trojšipky a písmenek či čísel, udává materiál, ze kterého je obal vyroben a dle toho je také separujeme.
b ezpl a tn á
Ve střední Evropě lidé využívají ovoce od nepaměti. V severozápadních Čechách jsou první dochované písemné prameny o pěstování ovocných dřevin z konce 11. století. Tehdy se využívaly především místní druhy. Teprve později se ovocnářství značně rozšířilo, dokonce tak, že v období před bitvou na Bílé hoře už představovalo významný hospodářský příjem statků. Pěstovalo se hlavně na těžko obdělávatelných svazích a později také podél cest, často se v sadech zároveň páslo. Využívalo se téměř každé vhodné místo v krajině.
Do oranžových kontejnerů na nápojové kartony patří obaly od mléka, vína či džusů. Nevhazují se sem ale papírové kartony sloužící k uskladnění a přenosu skleněných lahví s vínem či pivem. Kromě těchto komodit lze z domácnosti vytřídit také bioodpad (na kompost), kovy (do sběrny), elektroodpad (do červených kontejnerů či do prodejen elektra), baterie (do speciálních e-boxů), textil (na charitu či do speciálních kontejnerů) či léky (do lékárny). Rozměrný odpad (nábytek apod.) a nebezpečný odpad (barvy, oleje apod.) a stavební odpad odvážíme do sběrného dvora.
Autor článku: Ing. Vít Joza 9
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří nabízí výukové programy, semináře “na míru” s tématy: biopotraviny, krajina, průmysl, zdraví a životní prostředí, voda, půda, odpady, biodiverzita, obnovitelné energie, klimatické změny a další. S kompletní nabídkou se můžete seznámit v Katalogu vzdělávacích programů ECM.
Realizované zakázky: •
AKTA U - Po stopách uhlí a záhadných únosů žab Environmentálně vzdělávací projekt pro školy.
•
Cesta za tajemstvím ropy Interaktivní výukový program.
•
Těžba a rekultivace Interaktivní výukový program.
•
Udržitelná energie pro všechny Výukový program o významu energie pro lidstvo.
•
Voda pro život Úspěšný výukový program.
•
O uhlí Interaktivní program realizovaný pro SD a.s.
•
Co dýcháme? Nový výukový program nejen o ovzduší
E K O L O G I C K É
C E N T R U M
M O S T
P R O
K R U Š N O H O Ř Í
-
w w w . ecmost . cz
EKOLOGICKÉ CENTRUM NABÍZÍ
POZVÁNKY, AKCE 26. září - 30. listopadu 2014 RADOVESICE „PŘÍBĚH JEDNÉ ZMIZELÉ VESNICE“ Teplice (regionální muzeum) Již po válce bylo rozhodnuto, že obec Radovesice ustoupí povrchové těžbě uhlí a hlušina zasype celou obec až po střechu kostela. Než se tento projekt uskutečnil, proběhly složité archeologické výzkumy. Výstava má přiblížit nejen to, co prožívali obyvatelé zaniklé obce, ale i náročnost výzkumu. Více informací naleznete zde.
SLAVÍME...
9. - 12. října 2014 NÁŠ CHOV Lysá nad Labem 19. ročník národní výstavy hospodářských zvířat a drobných zvířat, potřeb pro chovatele, krmení, technologií a pomůcek. http://www.vll.cz/veletrh-173
©http://pixabay.com
4. října Mezinárodní den zvířat Slaví se na počest sv. Františka z Assisi, který v tento den r. 1226 zemřel. Tento mnich františkánského řádu zasvětil celý svůj život péči o nemocná a opuštěná zvířata. Podle historických pramenů dokázal se zvířaty mluvit.
