2012 V Praze dne. ledna 2012

MINISTR OBRANY Alexandr VONDRA

Čj. MOCR 302/2012

V Praze dne

. ledna 2012

Příloha: 1/15

Vážený pane ministře, na základě Vašeho požadavku čj. 2011/93743-213 ze dne 30. prosince 2011 a v souladu s usnesením vlády ČR ze dne 19. října 2011 č. 770 k Souhrnné zprávě o plnění Priorit a postupů vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže v roce 2011 Vám zasílám vyhodnocení plnění tohoto programového dokumentu vlády v působnosti Ministerstva obrany.

S pozdravem

Vážený pan Dr. Ing. Jaromír Drábek ministr práce a sociálních věcí Praha

Příloha k čj. MOCR 302/2012

MINISTERSTVO OBRANY

Vyhodnocení plnění opatření stanovených usnesením vlády ze dne 19. října 2011 č. 770 k Souhrnné zprávě o plnění Priorit a postupů vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže v roce 2011 dle předepsané osnovy (V souladu s pokyny je uveden stručný obsah vyhodnocení plnění priorit a postupů vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže za rok 2011 přímo do předepsané osnovy. Hodnoceny jsou pouze ty úkoly, za které odpovídá ministr obrany, ostatní úkoly jsou z osnovy vyjmuty. V případě úkolů s termínem plnění v následujících letech je uvedeno pouze průběžné plnění, pokud již bylo zahájeno). 1. INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ ŽEN A MUŽŮ 1.1 Uveďte obecné poznámky k plnění Priorit a postupů vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže za rok 2011. Uveďte obsah a vyhodnocení plnění rezortních priorit a postupů při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže za rok 2011. V případě úkolů s termínem plnění v následujících letech, uveďte vyhodnocení průběžných aktivit. Informace, pokud možno, též kvantifikujte. Oblast uplatňování principu rovnosti mužů a žen v rezortu Ministerstva obrany (MO) patří do věcné působnosti náměstka ministra obrany pro personalistiku, který zastupuje rezort v Radě vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. Koordinátorka rovných příležitostí žen a mužů (gender focal point) je v organizační struktuře zařazena do přímé podřízenosti ředitele sekce – personálního ředitele MO (ŘS - PŘ MO). Hodnocení plnění vládních, resp. rezortních opatření přijatých k prosazování rovných příležitostí žen a mužů za celý výcvikový rok zpracovávali, v rámci své působnosti, všichni funkcionáři přímo podřízení ministrovi obrany na základě Indikátorů pro hodnocení plnění ustanovení vládních a rezortních opatření k prosazování rovných příležitostí žen a mužů za rok 2011 (viz str. 15). Rezortní opatření, resp. vnitřní předpis k prosazování rovnosti mužů a žen stanovuje povinnosti vedoucím zaměstnancům (základní ustanovení), obsahuje úkoly související s tvorbou právních předpokladů, se zvyšováním právního vědomí (vzdělávání, výchova, medializace), s kontrolní činností, se zpracováním analýz a s úkoly týkajícími se spolupráce. V následujícím je uvedeno stručné vyhodnocení těchto úkolů. Pokud jde o úkoly týkající se tvorby právních předpokladů, pak za tyto odpovídali věcní gestoři jednotlivých vnitřních předpisů, a to vždy v součinnosti se sekcí legislativní a právní MO (SLP MO). Při posuzování materiálů legislativního charakteru a návrhů vnitřních předpisů, které jsou tomuto odboru předkládány v rámci připomínkových řízení ke zpracování nebo posouzení, je principu rovných příležitostí žen a mužů věnována trvalá pozornost. V hodnoceném období nebylo zjištěno porušení principu rovných příležitostí žen a mužů. SLP MO má navíc zastoupení v rezortní pracovní skupině k řešení problematiky rovného zacházení s muži a ženami. Vnitřní předpisy i návrhy zákonů z pohledu možného

rozdíleného dopadu na muže a ženy posuzoval také odbor interního auditu MO (OIA MO), Inspekce ministra obrany (IMO) a samozřejmě také sekce personální MO (SP MO) jako povinné připomínkové místo. Ze závěrů OIA MO ani IMO nevyplynula potřeba změny vnitřních předpisů související s danou problematikou. Vzdělávání/výchova studentů a studentek vojenských škol se řídí Organizačně metodickými pokyny pro vojenské školy, které upřesňují úkoly a opatření vyplývající z Koncepce vzdělávání personálu rezortu MO, výstavby a rozvoje vojenského školství na období 2006 – 2011. Téma rovných příležitostí je trvale začleněno do výuky studentů Univerzity obrany v Brně (UO). Není soustředěno do jednoho předmětu, ale probíhá vždy v rámci vybraných předmětů a stanovených témat: Základy práva (2 hodiny), Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení (4 hodiny), Řízení a rozvoj lidských zdrojů (6 hodin), Mezinárodní smlouvy a závazky (2 hodiny), Sociální politika a trh práce (2 hodiny), Sociologie podniku, organizace, armády a vojenského povolání (12 hodin), Sociologické aspekty sociálně nežádoucích jevů (4 hodiny), Etika řízení lidských zdrojů (2 hodiny), Filozofie a politologie (2 hodiny). Dále UO zorganizovala kurz lektorů prevence sociálně-nežádoucích jevů (SNJ) v délce 3 semestrů, ve kterém byla pozornost věnována SNJ se zaměřením na obtěžování, nezdravé mezilidské vztahy, rasismus a xenofobii. V kurzu Generálního štábu Armády České republiky (AČR) na UO je přednášeno téma Kariéra vojenského profesionála a téma Aktuální sociologické problémy vojenského profesionála. I v rámci těchto témat byla věnována pozornost uplatňování principu rovného zacházení s muži a ženami a zákazu diskriminace. Katedra řízení lidských zdrojů UO zorganizovala pracovní seminář Výchova v AČR; z úrovně gender focal point byla zdůrazněna nezbytnost trvalého vzdělávání/výchovy směrem k genderové problematice. Vzdělávání žáků a žákyň Vojenské střední školy a Vyšší odborné školy MO v Moravské Třebové organizuje velitel školy a metodik prevence SNJ za pomoci právního poradce. Žáci a žákyně čtyřletého studia mají toto téma zařazeno v průběhu celého studia. Poprvé se s touto problematikou setkávají již v prvním ročníku, kde absolvují vstupní téma Jak studovat vojenskou školu. Na kvalitativně vyšší úrovni se problematikou rovnosti mužů a žen zabývá předmět občanská nauka. V tematickém okruhu základy sociální psychologie a sociologie, především v tématech Společenské postavení a role, Problémy dnešní společnosti a Principy rovnosti mužů a žen ve společnosti a v AČR. Mezi výchozí materiály, které vyučujícím slouží, patří především poznatky z odborných seminářů věnujícím se této oblasti, ale také publikace vydané nevládním sdružením Hnutí NESEHNUTÍ - Rovné příležitosti žen a mužů v zaměstnání a Rovné příležitosti dívek a chlapců ve vzdělání. V rámci výuky dějepisu proběhla beseda na téma Žena v muslimském světě a Feministické hnutí na přelomu 19. a 20. století. Specializovaným zaměstnáním vedení školy se žáky a žákyněmi čtvrtého ročníku, tedy před ukončením studia, byla beseda o uplatnění žen v AČR. V rámci přípravy personálu vysílaného do zahraničních misí provedl Institut rozvoje Velitelství výcviku – Vojenské akademie zaměstnání zaměřené na rasovou diskriminaci, sexuální obtěžování, rovnost příležitostí mužů a žen, a to v rozsahu 2 hodin. Kulturní odlišnosti dané země v oblasti chování k ženám je zabezpečeno samostatným zaměstnáním před každou rotací do zahraniční mise. Vzdělávání zaměstnanců v pracovním i služebním poměru vycházelo z odborného nařízení k realizaci vojensko-odborné přípravy u organizačních útvarů MO ve výcvikovém roce 2011 a z programu velitelské a operační přípravy ve výcvikovém roce 2011. Téma zaměřené na problematiku rovných příležitostí mužů a žen bylo do těchto dvou rezortních opatření v roce 2011 zařazeno. U každého organizačního útvaru a vojenského útvaru byla tato

2

problematika zařazena do programu přípravy minimálně jedenkrát v rozsahu minimálně 1 hodiny. Tato praxe je dlouhodobá a lze konstatovat, že se s genderovou problematikou každý rok setkává téměř každý zaměstnanec a zaměstnankyně v pracovním i služebním poměru. K tomu výrazně přispívá úzká spolupráce vedoucích funkcionářů se SP MO. Koordinátorka rovných příležitostí žen a mužů uskutečnila na základě požadavků vedoucích zaměstnanců vojenských útvarů a zařízení 20 přednášek zaměřených na rovné příležitosti žen a mužů. Jednalo se konkrétně o přednášky na téma: Prosazování rovnosti na základě pohlaví – rezortní opatření, Rovné postavení žen a mužů – proč ženy vstávají ze židlí a muži zatínají zuby?, Genderová rovnost – pryč s negativními stereotypy a předsudky v myšlení, jazyce a činech. V řadě případů poskytla školitelům (především členům komisí pro prevenci SNJ útvarů a zařízení) na základě vyžádání odborné materiály, metodickou pomoc, vzorovou/základní přednášku týkající institucionálního zajištění rovných příležitostí a přijatých rezortních opatření. Tyto jsou k dispozici všem zaměstnancům na rezortní intranetové síti. Přednáškám se věnovala i stálá delegátka ve Výboru NATO pro genderovou perspektivu, přičemž její přednáška Rovné příležitosti mužů a žen a genderová perspektiva byla zaměřena na úkoly plynoucí pro rezort MO z mezinárodních závazků. Pro zaměstnance s rozhodovacími pravomocemi, koncepční a ostatní odborné zaměstnance zorganizovala SP MO ve spolupráci s Psychologickým ústavem AV ČR a Sociologickým ústavem AV ČR desátý přednáškový cyklus na téma Aktuální stav obtěžování v zaměstnání a přípravě na povolání – mobbing, bossing, sexuální obtěžování (případové studie). Přednášky v celkovém rozsahu 3 hodin se zúčastnilo celkem 200 výše zmíněných zaměstnanců. Vybraný personál Vojenské policie, který zabezpečuje činnosti v oblasti personální práce, absolvoval v rámci průběžného zvyšování odborné erudice formou e-learningu Test rovných příležitostí pro muže a ženy ([email protected]) s následnou diskusí. Vzdělávací a výchovné aktivity zaměřené na mezilidské vztahy, rovné příležitosti, obtěžování, sexuální obtěžování zajišťoval i odbor humanitní služby Ředitelství personální podpory, a to v rámci jarních a podzimních celodenních zaměstnání pro metodiky prevence SNJ. Oblast mediální zabezpečuje především odbor komunikace a propagace MO. Vyhodnocení konkrétních kroků z této oblasti viz bod 1.4 osnovy . Významná a aktivní spolupráce pokračovala s Výborem NATO pro genderovou perspektivu (Výbor). Od roku 2008 je ve funkci stálé delegátky AČR ve Výboru mjr. Ing. Magdalena Dvořáková, která se na jeho činnosti podílí celoročně. Do této pozice byla jmenována náčelníkem Generálního štábu AČR (NGŠ AČR). Výbor je poradním orgánem Vojenského výboru NATO v oblasti genderové politiky. Jeho návrhy a doporučení se týkají rovných příležitostí mužů a žen v ozbrojených silách členských států a v souvislosti s přijetím rezoluce RB OSN 1325 o ženách, míru a bezpečnosti a rezoluce RB OSN 1820 o sexuálním násilí během ozbrojených konfliktů také oblasti přípravy vojáků a vojákyň do zahraničních operací a jejich nasazení. Z titulu funkce se mjr. Ing. Dvořáková zúčastnila ve dnech 23. až 27. května 2011 konference Výboru. Na základě doporučení, která ze závěrů konference pro členské státy NATO vyplynuly, navrhla NGŠ AČR ve spolupráci s gender focal point vytvoření dílčího pracovního týmu, který by měl v gesci MO připravit tzv. obranný akční plán. Do tohoto dokumentu by měly být implementovány úkoly plynoucí pro AČR z mezinárodních závazků, resp. z výše citovaných rezolucí RB OSN.

3

Kontrolní činnost zabezpečovala především IMO. V roce 2011 neprošetřovala žádnou stížnost, jejíž podstatou by byla genderová problematika. Ve spolupráci se SP MO prošetřovala stížnost na zneužívání postavení ženy při nečerpání mateřské dovolené. Šetření prokázalo, že stížnost byla oprávněná. Ani kontrolní orgán NGŠ AČR, kterým je Inspektorát NGŠ AČR, nešetřil žádné podání stížnosti týkající se porušování rovných příležitostí. V rámci plánované kontrolní činnosti zaměřené na prevenci SNJ na UO, které se zúčastnila i gender focal point, nebyly zjištěny žádné nedostatky týkající se problematiky rovných příležitostí. V souladu s plánem vojensko-odborné přípravy vedoucích pracovníků, velitelů a štábu UO proběhlo zaměstnání s tematikou zaměřenou na prosazování principu rovnosti mužů a žen, Listinu základních práv a svobod a zákaz diskriminace v rozsahu 3 hodin. Programové cíle vycházejí především z výsledků kvantitativních genderových analýz, které zpracovává SP MO od roku 2002. Jedná se o samostatný materiál zpracovávaný vždy k 31. 3. daného roku. S výsledky analýzy je seznamován náměstek ministra obrany pro personalistiku. Součástí předkládané analýzy jsou i návrhy na přijetí dalších opatření k účelnému prosazování a zabezpečování rovného přístupu k mužům a ženám a rovného zacházení s nimi v pracovním a služebním poměru. Stručné shrnutí vybraných výsledků: - Podíl žen-vojákyň na celkovém počtu profesionálů potvrzuje skutečnost, že AČR je ženám dlouhodobě otevřená (podíl vojákyň se na celkovém počtu vojáků z povolání zvýšil). - Zvýšení podílu vojákyň je patrné u vedoucích systemizovaných míst, a to jak na MO, tak v AČR. U žen v pracovním poměru se rovněž mírně zvýšilo procento žen ve vedoucích systemizovaných místech, především na MO (ředitelka sekce, odboru a vedoucí oddělení). - Zvýšil se počet žen v hodnostech plukovnice, podplukovnice a majorka. - Snižuje se počet žen se vzděláním bez maturity a naopak se zvyšuje počet vojákyň s vysokoškolským vzděláním. - Poměr žen a mužů přijatých ke studiu ve vztahu k počtu uchazečů a uchazeček o studium a poměr žen přijatých v rámci náborové činnosti ve vztahu k počtu žadatelek nasvědčuje tomu, že k diskriminačním přístupům nedochází. Pokud jde o přijetí ke studiu či do služebního poměru, je úspěšnost žen a mužů téměř vyrovnaná. - Proti roku uplynulému se mírně zvýšil podíl žen vyslaných do zahraničních operací. - Rozdíl vyplaceného průměrného platu žen a mužů je v porovnání s uplynulými roky minimální (386,- Kč). - Institut rodičovské dovolené (RD) je využíván jak vojákyněmi, tak vojáky - počet vojáků i vojákyň zařazených v dispozici z důvodu RD se zvyšuje (v případě vojákůmužů je udělena ve 2 případech RD i bez nároku na peněžní náležitosti). - Od roku 2008 dochází ke snižování podílu žen vyslaných do struktur NATO a EU. V roce 2010 to byla jen 2 %, přičemž v letech 2006 a 2007 to byl cca 11% podíl žen. Návrh opatření: Vzhledem k tomu, že členem výběrové komise NGŠ AČR, která projednává a schvaluje v souladu s nařízením NGŠ AČR č. 33/2007 kandidáty a kandidátky na vyslání do struktur NATO a EU, je ŘS-PŘ MO, bylo mu uloženo, aby tento trend projednal na jednání této komise a ověřil skutečné objektivní, příp. i subjektivní příčiny tohoto trendu. Na základě ostatních předložených výsledků nebyla shledána potřeba příjímání dalších zvláštních opatření.

4

1.2 Popište základní zaměření resortních priorit a postupů při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže pro rok 2012. Rezort MO má k prosazování principu rovnosti mužů a žen zpracováno zásadní opatření, jímž je vnitřní předpis - rozkaz ministra obrany č. 29/2002 Věstníku MO Prosazování principu rovnosti mužů a žen v působnosti MO (RMO). Nedílnou součástí tohoto předpisu je dílčí/pracovní dokument Priority a postupy rezortu MO při prosazování principu rovných příležitostí mužů a žen, který je RMO zastřešen a je každoročně operativně aktualizován na základě příslušného usnesení vlády a jeho přílohy. Pro rok 2011 a 2012 proběhla jeho aktualizace v souladu s přílohou k usnesení vlády č. 770 ze dne 19. října 2011 a na základě úkolového listu ministra obrany, který byl k realizaci tohoto usnesení vlády vydán. K praktické a jednotné realizaci přijatých opatření byla v roce 2011 vydána nová služební pomůcka Rovné zacházení s muži a ženami. Pomůcka je určena všem příslušníkům a příslušnicím našeho rezortu a je k dispozici na všech pracovištích. Zaměřuje se především na objasnění práva zaměstnanců nebýt diskriminován z důvodu pohlaví, na rovné zacházení s muži a ženami a na možné postupy při zjištění případů diskriminace z důvodu pohlaví. Informuje o právech osob, které jsou diskriminovány, a o možných důsledcích porušení práv a povinností, jež vyplývají z rovného zacházení. Obsahuje výpis z příslušných ustanovení dotčených právních předpisů a pro případ poradenství neformálního či formálního řešení problému i přehled kontaktních orgánů. Úkoly rezortních opatření jsou rozpracovány do oblasti tvorby právních předpokladů, osvěty (vzdělávání, výchova, média), spolupráce s jinými orgány a organizacemi, kontroly a stanovení programových cílů. Uvedená rezortní opatření, ale i další informace související s touto problematikou, jsou k dispozici na webových stránkách MO (www.army.cz). 1.3 Popište základní zaměření a činnost pracovních skupin k rovným příležitostem pro ženy a muže v roce 2011, včetně počtu jednání a popisu projednávaných bodů. V rezortu MO působí pracovní skupina k řešení problematiky rovného zacházení s muži a ženami již od roku 2002, která je poradním a iniciačním orgánem ŘS-PŘ MO. Pracovní skupině předsedá gender focal point, v organizační struktuře je začleněna do přímé podřízenosti ŘS-PŘ MO. Pracovní skupina má svůj statut a jednací řád a je složena z vybraných zástupců organizačních celků MO. V hodnoceném období jednala třikrát, z toho dvakrát formou elektronické komunikace (některé členky působí v mimopražských útvarech a zařízeních) a jedenkrát se schůzka uskutečnila na MO. Předmětem jednání bylo zpracování návrhu služební pomůcky Rovné zacházení s muži a ženami a vyhodnocení připomínkového řízení, příprava a návrh složení dílčího pracovního týmu pro zpracování obranného akčního plánu k implementaci a naplnění úkolů plynoucích pro AČR z rezoluce RB OSN 1325 a rezoluce RB OSN 1820, organizace desátého přednáškového cyklu k rovným příležitostem, seznámení s usnesením vlády č. 770/2011 a s úkoly, které pro rezort MO z usnesení plynou, aktualizace rezortních opatření na rok 2011 a 2012, hodnocení ustanovení rezortních opatření, rozšíření složení pracovní skupiny o vrchní psycholožku AČR a vrchního praporčíka AČR.

5

1.4 a) Uveďte počet konkrétních realizovaných kroků v oblasti mediální politiky v roce 2011. V průběhu roku 2011 věnovala média problematice žen v armádě trvalou pozornost, a to jak na celostátní, tak na regionální úrovni. Na pracovišti monitoringu odboru komunikace a propagace MO bylo do databáze uloženo přes 80 stran textu tištěných periodik a záznamy různých médií, která se uvedenému tématu věnovala. Kvantitativně největší pozornost problematice žen v armádě věnovaly v roce 2011 deníky Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a Právo. Dále je možno uvést ČTK a televizní stanice TV Nova, ČT1, ČT 24 a Prima TV. Na celostátní úrovni byla uvedená tematika zaznamenána také v periodikách Květy, Letectví+kosmonautika, Profit a Respekt. Z rozhlasových stanic se ženám v armádě nejčastěji věnovaly ČRo 1 – Radiožurnál, Frekvence 1 a ČRo Olomouc. Z regionálních periodik lze uvést Svitavský deník, Plzeňský deník, Pardubický deník, Přerovský a hranický deník, Rakovnický deník, Nové Přerovsko, Přerovský a hranický deník, Hranický týden, Horácké noviny, Jihlavský deník, Vyškovský deník, Týdeník Opavský a Hlučínský Region, Liberecký deník a Jablonecký deník. Z Internetových servrů lze uvést iDNES.cz, novinky.cz, ct24.cz, parlamentnilisty.cz, lidovky.cz, denik.cz, tyden.cz, nova.cz, zpravy.rozhlas.cz, virtually.cz, vitalia.cz a erasport.cz. b) Popište a vyhodnoťte konkrétní realizované kroky v oblasti mediální politiky v roce 2011. Pokud možno, uveďte také odkaz, na němž je možné tyto konkrétní kroky najít. Vzhledem ke značné kvantitě článků a záznamů k dané problematice jsou dále uvedeny jen některé informace vybrané podle zajímavosti nebo důležitosti, a to v chronologickém sledu. Právo 3. 1. 2011 pod titulem „Pyrotechničky a pilotky armáda má, ženy chybějí už jen mezi bojovníky“ otisklo řadu informací o působení žen v armádě. Např., že v české armádě pracuje okolo 3000 žen, což je 13,4 procenta. novinky.cz 3. 1. 2011 pod titulem „Stále více žen dělá kariéru v české armádě, harašení se bát nemusí“ uvedly např., že v armádě slouží i tři pilotky (jedna pilotuje vrtulník, druhá L-39 a třetí dopravní letoun Casa) a řada výsadkářek či pyrotechniček. Frekvence 13. 1. 2011 v pořadu věnovaném ženám v české armádě informovala, že jediným útvarem, kde ženu zatím nenajdete, je prostějovská speciální jednotka nasazovaná například v afghánských horách. Samotné vojákyně si mužské prostředí pochvalují. Muži jsou prý sice tvrdší, ale upřímnější. Pardubický deník a denik.cz 31. 1. 2011 zmínily působení Terezie Němcové v misi v Afghánistánu: „Byla jsem právní poradkyně velitele. Zabezpečovala jsem právní servis, přes uzavírání smluv po řešení škod a úrazů“. Svitavský deník 1. 2. 2011 pod názvem „Vojáci na misi v Afghánistánu zažili i raketové útoky“ uvedl slova Terezie Němcové: „Byla to moje první mise a jela bych znovu“. Květy 10. 2. 2011 pod titulem „Ženy jako záložačky“ uvedly, že mezi čtyřmi novými příslušníky aktivních armádních záloh v Hradci Králové je také jedna žena. Letectví+kosmonautika 10. 2. 2011 „Vítejte na palubě AČR“. Pod tímto titulem bylo upozorněno na méně známou skutečnost, že stevardi a stevardky jsou nedílnou součástí posádek armádních letounů i vrtulníků. V současné době u kbelské základny dopravního letectva slouží už pětadvacet žen v pozici stevardky. Mladá fronta Dnes 19. 2. 2011 „V našem kontingentu v Afghánistánu (vrtulníkové jednotce) působilo šest žen, z nichž jedna byla pilotka,“ uvedl velitel kontingentu Jaromír Šebesta.

6

TV Nova 23. 2. 2011 pod titulem „Konec mise v Kosovu“ uvedla, že za 12 let se v Kosovu vystřídalo 8 tisíc vojáků, někteří se vrátili do této mise i čtyřikrát; byla mezi nimi i necelá pětistovka žen. Horácké noviny 11. 3. 2011 pod názvem „Báječné ženy na létajících strojích“ informovaly, že den po svátku žen se v třebíčské knihovně konala přednáška Jiřího Kabáta na téma „Báječné ženy na létajících strojích“. Hlavním hostem večera byla npor. Kateřina Hlavsová z 22. základny letectva v Náměšti nad Oslavou. Je v České republice jedinou ženou, která pilotuje bojové letouny Aero L-39ZA Albatros. Jihlavský deník 18. 3. 2011 Vojenská pilotka npor. Kateřina Hlavsová přesvědčila, že i ženy mají v ryze mužském povolání své místo. nova.cz 26. 4. 2011 v rozhovoru pod titulem „Ženy, které se nebojí skákat z oken, letadel či střech“ uvedla pplk. Jana Zechmeisterová: „Myslím, že dnes už není žena v uniformě takovou raritou jako kdysi. Ať už jde o vojákyni či policistku, nebo jiná, dříve výhradně mužská povolání. V české armádě je dnes zhruba 13 % žen a jsou na téměř všech odborných pozicích. Máme personalistky, zdravotní sestry, ale také velitelky jednotek nebo pilotky vrtulníků či stíhací pilotky.“ iDNES.cz 29. 4. 2011 pod názvem „Nejtvrdší armádní kurz Komando poprvé v historii dokončila žena“ informoval, že extrémní armádní výcvik Komando v lesích na Vyškovsku poprvé v historii úspěšně absolvovala žena. Prima TV 4. 6. 2011 Tato žena je jediná palubní střelkyně v české armádě. Má za úkol chránit jak vrtulník, tak jeho posádku proti útokům ze země. Palubní střelkyně říká: „Dokážu unést to, co oni a žádný výjimky neexistujou. Není pro mě problém jak střílení, tak nošení těžkých věcí“. ČRo Olomouc 15. 7. 2011 pod titulkem „Prostějovští průzkumníci se připravují do Afghánistánu“ uvedl, že tři stovky příslušníků osmé jednotky provinčního rekonstrukčního týmu v silách ISAF budou postupně odlétat do afghánské provincie Lógar, kde od poloviny srpna převezmou plnění operačního úkolu od svých předchůdců. V jednotce působí devět žen a 60 % už má zkušenosti ze zahraničních misí. Právo 26. 7. 2011 Pavlína Závodská, která nastoupila k Hradní stráži v roce 2005, po šesti letech povýšila na velitele družstva. Byla jednou ze dvou prvních žen u Hradní stráže. novinky.cz 27. 7. 2011 První žena v Hradní stráži povýšila na velitele: „Když je venku pětatřicet stupňů a vy tam musíte stát v rukavicích a v kožených botách, je to těžké, ale z praxe vím, že jestli někdo omdlévá, tak jsou to spíš chlapi. Ženské se připravují zodpovědněji, víc toho ustojí,“ říká rotná Pavlína Závodská. Mladá fronta Dnes 30. 7. 2011 „Zvládnout Univerzitu obrany byla výzva“, říká absolventka Ondráčková. Na slavnostním vyřazení absolventů brněnské Univerzity obrany byla Petra Ondráčková vyhlášena nejlepším studentem vojenského prezenčního studia. Podle Ondráčkové ale rozhodně neplatí, že by na vojenské univerzitě byla jediná holka. „Na fakultě ekonomiky a managementu, kam jsem chodila já, to bylo tak půl na půl. A dohromady je na univerzitě přibližně třicet procent žen,“ popsala Ondráčková. Plzeňský deník 9. 8. 2011 „Veze nás ženská“, lamentovali muži. „K životu adrenalin prostě potřebuju,“ tvrdí Sylva Špillerová. Aby ne. Dva roky pracovala v armádě, dokonce se zúčastnila mise v Iráku. „Byla jsem strážní střelec, což prakticky znamenalo, že jsem hlídala základnu,“ vypráví Sylva Špillerová, jež patřila mezi čtyři ženy ze 45 vyslaných vojáků. Liberecký deník a Jablonecký deník 11. 8. 2011 pod názvem „Žena pomáhá vojákům v krizi“ představil Zdeňku Košvancovou, vojenskou psycholožku z Liberce, která má za sebou mise v Kosovu a Afghánistánu. Respekt 29. 8. 2011 v článku „Za Markétou Fialkovou“ vzpomněl na ženu, která se nebála sloužit.

7

idnes.cz 2. 9. 2011 Informace z armády o tom, že se chystá částečné obnovení povinné vojenské služby žen a povolávací rozkazy kvůli nedostatku některých profesí, vyvolala ve veřejnosti poprask a nesouhlas. Armáda však mezi politiky, kteří by změnu museli schválit v zákoně, nenachází podle ankety Práva podporu. Právo 10. 9. 2011 Slavnostní nástup na chrudimském Resselově náměstí ukončil půlroční vojenskou misi 7. jednotky Provinčního rekonstrukčního týmu. Jednotka, ve které bylo 280 mužů a žen, se podílela v Lógaru na výcviku nové afghánské armády a policie a plnila i bojové úkoly. TV Nova 12. 10. 2011 Vrtulník právě pilotuje první česká pilotka v armádě po 50 letech. Když se tady na letecké základně Šarana v Afghánistánu řekne letecká základna Přerov, znamená to jediné - kvalita. K pověstem o vysoké profesionalitě českých pilotů přispívá i jedna žena, kapitánka Jitka Sehnoutková. Lidové noviny 10. 11. 2011 „Chtěla jsem zažít něco nového, nechci celý život sedět v kanceláři,“ vysvětluje vystudovaná geografka, sedmadvacetiletá Lucie. Armádou byla přijata v říjnu v rámci velkého náboru jako jedna z deseti žen. Svitavský deník 21. 11. 2011 Vojáci 43. výsadkového a mechanizačního praporu v Chrudimi absolvovali od úterý dvoudenní vzpomínkový pochod na počest čs. parašutistů. Možná překvapí, že mezi 230 vojáky byly i tři ženy. Každá z nich si rovněž nesla batoh o váze 20 kg. Tisková služba v několika případech zprostředkovala pro nejrůznější média rozhovor s vojákyněmi, kde hlavními náměty byly:  zkušenosti vojenské pilotky,  zkušenosti vojákyň, které se zúčastnily zahraničních misí. Některá média požadovala statistické údaje o ženách v AČR (počty žen v rezortu obrany, počty vojákyň, nejčastější specializace žen, specifika ženské výstroje a uniforem apod.). V časopisu A-report, který vydává MO - odbor komunikace a propagace MO, vyšly články se zaměřením na problematiku zdravotnických odsunů, zdravotnických aspektů humanitární pomoci a články související s ukončením zahraniční operace KFOR, přičemž hlavními diskutovanými tématy v těchto článcích bylo srovnání výkonu funkce vojenské a civilní zdravotní sestry, zastoupení mužů a žen v této profesi, specifika působení v islámském prostředí a rodinné otázky v souvislosti s nasazováním žen do zahraničních operací. V článku „Žena s přesnou muškou“ byla vzpomenuta první československá vojenská snajperka Marie Lastovecká. 1.5 Uveďte, jakým způsobem bylo v roce 2011 v rámci dotačních programů přihlíženo k tématu rovných příležitostí pro ženy a muže a o jaké se jednalo dotační programy. Uveďte jejich počet, stručný popis, formu a hodnocení výzev. Dotační politika je v rezortu MO zaměřena na organizace, které jsou napojeny na vojenské prostředí nebo organizace vojenskému prostředí blízké (např. vojenské tělovýchovné jednoty, armádní historické a sportovní kluby apod.). Jednalo se tedy především o projekty zaměřené na podporu rozvoje vojenských tradic a podporu sportu a branné přípravy apod. Projekty specificky prosazující rovné příležitosti žen a mužů v rezortu MO nebyly v roce 2011 podporovány.

8

1.6 a) Vyhodnoťte ukazatele obsažené v příloze č. 4 Zprávy o rovnosti žen a mužů v roce 2010 v České republice (Ukazatele pro implementaci Pekingské akční platformy v členských státech EU). Ukazatel „podíl účastnic mírových operací OSN“: Zahraničnní operace - % vojákyň 12% 9,8%

10%

8,8%

8% 6% 4%

7% 4%

5,9%

6,1%

6,0%

3,8%

2% 0% rok 2004 rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010 rok 2011

b) Rozšíření sledovaných ukazatelů nenavrhujeme. 2. ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI ŽEN A MUŽŮ V MOCENSKÝCH A ROZHODOVACÍCH POZICÍCH 2.1 a) Popište vývoj struktury zastoupení zaměstnankyň a zaměstnanců dle funkce, pracovního zařazení a pohlaví ve Vašem resortu za posledních deset let (dle přiložené tabulky). Pokud možno uveďte počet uchazečů/uchazeček o vedoucí pozice dle pohlaví za toto období. Počty mužů a žen zastávajících vedoucí místa nebo vykonávajících odbornou práci na MO (stav k 31. 12. - ústřední orgán) náměstek MO/ náměstkyně MO

ředitel/ka sekce a odboru

muži

ženy

muži

ženy

muži

ženy

muži

ženy

Vojáci z povolání

1

0

61

0

98

1

369

24

Občanští zaměstnanci

2

1

9

0

21

5

214

246

1

70

0

119

6

584

2001

CELKEM

3

% žen

25,0

vedoucí oddělení

0,0

ostatní odborní zaměstnanci

4,8

270 31,6

náměstek MO/ náměstkyně MO


muži

ženy

muži

ženy

muži

ženy

muži

ženy


1

0

52

1

102

0

358

30


5

1

53

1

108

21

564

918

1

105

2

210

21

922

2002

CELKEM % žen

6

14,3

1,9

vedoucí oddělení

9,1


948 50,7

9

2003



vedoucí oddělení


muži

ženy

muži

ženy

muži

ženy

muži

ženy


1

0

33

0

97

2

379

42


4

1

51

1

108

22

532

948

5

1

84

1

205

24

911

990

CELKEM % žen

2004

16,7

1,8



muži

10,5 vedoucí oddělení

52,1 ostatní odborní zaměstnanci

ženy

muži

ženy

muži

ženy

muži


1

0

33

0

94

2

342

50


4

1

51

1

105

21

576

846

5

1

84

1

199

23

918

896

CELKEM % žen

2005 Vojáci z povolání Občanští zaměstnanci CELKEM

16,7

Vojáci z povolání Občanští zaměstnanci CELKEM % žen

2007


10,6

49,4


Ředitel/ka sekce a odboru vč. zástupců/kyň

vedoucí oddělení vč. zástupců/kyň


muži

ženy

muži

ženy

muži

ženy

muži

ženy

1 4 5

0 1 1 16,7

48 39 87

0 3 3 3,3

109 118 227

3 39 42 15,6

286 347 633

38 595 633 50,0

% žen

2006

1,3

ženy


Ředitel/ka sekce a odboru vč. zástupců/kyň

vedoucí oddělení vč. zástupců/kyň


muži 1 3

ženy 0 1

muži 43 40

ženy 0 4

muži 83 79

ženy 3 18

muži 347 519

ženy 55 407

4

1 20,0

83

4 4,6

162

21 11,5

866

462 34,8

vedoucí oddělení

ostatní odborní zaměstnanci/ zaměstnankyně



muži 1 4

ženy 0 0

muži 25 20

ženy 0 2

muži 50 42

ženy 0 8

muži 369 353

ženy 70 347

5

0 0,0

45

2 4,3

92

8 8,0

722

417 36,6

10

2008


2009


2010


2011




vedoucí oddělení


muži 1 4

ženy 0 0

muži 24 29

ženy 0 2

muži 61 68

ženy 0 11

muži 365 548

ženy 75 456

5

0 0,0

53

2 3,6

129

11 7,9

913

531 36,8



vedoucí oddělení


muži 1 4

ženy 0 0

muži 24 25

ženy 0 3

muži 55 67

ženy 2 9

muži 344 477

ženy 77 425

5

0 0,0

49

3 5,8

122

11 8,3

821

502 37,9



vedoucí oddělení


muži 2 4

ženy 0 0

muži 28 26

ženy 0 4

muži 59 69

ženy 4 20

muži 307 495

ženy 85 460

6

0 0,0

54

4 6,9

128

24 15,8

802

546 40,5



vedoucí oddělení


muži 1 4

ženy 0 0

muži 26 21

ženy 0 11

muži 48 64

ženy 5 19

muži 296 483

ženy 84 432

5

0 0,0

47

11 19

112

24 17,65

779

516 39,85

Počty uchazečů/uchazeček o vedoucí pozice nejsou sledovány.

11

b) Popište a vyhodnoťte, jaká konkrétní opatření byla přijata na základě § 16 odst. 3 zákoníku práce (pokud je podíl zastoupení žen nebo mužů ve vedoucích pozicích menší jak 30%). Uveďte případně možnosti opatření, které jsou realizovatelné v rámci Vašeho rezortu. Přijetí dočasného mimořádného opatření ve smyslu ustanovení čl. 3 RMO1 se nepředpokládá. Porovnáme-li výsledky uplynulých let s rokem 2011, lze konstatovat, že dochází k přirozenému zvyšování počtu žen na těchto pozicích. Výrazné zvýšení počtu žen v roce 2011 je patrné na pozici ředitelka sekce a odboru, ale i na pozici vedoucí oddělení. Zastoupení žen v odborných činnostech na MO je, s ohledem na specifičnost rezortu MO a v souvislosti s průběžně prováděnými organizačními a dislokačními změnami, dlouhodobě příznivé. 3. ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI ŽEN A MUŽŮ NA TRHU PRÁCE A V PODNIKÁNÍ 3.1 Navrhněte okruh témat a otázek týkajících se slaďování pracovního, soukromého a rodinného života, které za Váš rezort považujete za relevantní vzhledem k dotazníkovému šetření. Dotazník zaměřený na oblast slaďování pracovního, soukromého a rodinného života by měl především zjišťovat zájem o flexibilní formy práce bez ohledu na pozice, na kterých tazatel/tazatelka pracuje, a v jakém režimu tazatelé pracují současně, rozpracování otázek na flexibilní formy práce by mělo odrážet specifika jednotlivých rezortů (pracovněprávní vztahy, služebně právní vztahy), otázky zaměřené na některé formy práce by neměly být příliš rozmělňovány a měly by odrážet realitu. Pokud jde o dotazy týkající se zařízení péče o děti, i zde musí být dána možnost uplatnit rezortní specifika. 3.2 a) Popište jakou strukturu dat ke sběru anonymizovaných statistik týkajících se výše platů pracovnic a pracovníků v jednotlivých platových třídách dle pohlaví je možné za Váš rezort poskytnout. V rámci zpracovávání genderových kvantitativních analýz jsou již od roku 2002 sledovány počty žen a mužů v pracovním a služebním poměru v platových stupních (dle počtu odpracovaných a započtených let pro daný druh požadované práce), počty žen a mužů v pracovním a služebním poměru zařazených do platových tříd (dle náročnosti vykonávané práce a plnění kvalifikačních předpokladů, případně požadavků), dále je srovnávána výdělková úroveň mužů a žen – průměr vyplacené složky platu na 1 muže/měsíc a 1 ženu/měsíc v členění tarifní plat, hodnostní příplatky, příplatky za vedení, osobní příplatky ostatní zvláštní příplatky, příplatky za práci v noci+so+ne, příplatky za práci přesčas a ve svátek, příplatky za pracovní pohotovost, odměny mimořádné, jubilejní a první odchod do důchodu, náhrady platu. 1

V koncepční, normativní a rozhodovací činnosti sledují a vyhodnocují příslušní vedoucí zaměstnanci opatření stanovená k dodržování rovných příležitostí mužů a žen. Zabezpečí odstranění překážek, které by bránily nebo brání rovným pracovním podmínkám, především v přístupu ke vzdělání, k odborné přípravě, služebnímu povyšování a rovnosti v odměňování. K tomu mohou formou dočasných mimořádných opatření stanovovat a realizovat, v rámci své působnosti, opatření, která směřují k odstranění případného znevýhodnění v zastoupení mužů a žen.

12

b) Popište, jaké konkrétní prostředky jsou ve vašem rezortu využívány k zajišťování platové transparentnosti. Odměňování žen a mužů v pracovním poměru se řídí nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě a Kolektivní smlouvou 2012. Ve služebním poměru se řídí nařízením vlády č. 565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání. Při stanovení platové třídy zaměstnanců a zaměstnankyň rozhoduje výhradně náročnost vykonávané práce (dle katalogu prací ve veřejných službách a správě a katalogu prací vojáků z povolání) a plnění kvalifikačních předpokladů a požadavků, při stanovení platového stupně rozhoduje výhradně počet odpracovaných a započtených let pro daný druh požadované práce. 4. SLADĚNÍ PRACOVNÍHO, SOUKROMÉHO A RODINNÉHO ŽIVOTA 4.4 Uveďte počet a účinnost konkrétních opatření, druhy a formy nabízených flexibilních pracovních úvazků ve Vašem rezortu, včetně tabulky zachycující podíl osob pracujících na flexibilní pracovní úvazek mezi všemi zaměstnankyněmi a zaměstnanci. Vytváření flexibilních pracovních podmínek je plně v kompetenci statutárních orgánů jednotlivých organizačních celků MO (v rezortu MO přenesenou pravomoc v pracovněprávních vztazích vykonávají statutární orgány) v součinnosti s odborovými organizacemi. Úprava pracovní doby, včetně možnosti využívání flexibilních pracovních podmínek, je podrobně rozpracována pro zaměstnance a zaměstnankyně rezortu MO v Pracovním řádu. Současná pracovně právní úprava umožňuje zaměstnancům a zaměstnankyním využívat institutu kratší pracovní doby, dohod o provedení práce, úprav pracovní doby dle požadavku zaměstnanců, včetně pružného rozvržení pracovní doby, jakož i sdílení pracovního místa. Úprava pracovní doby, zejména její pružné rozvržení a možnost úpravy pracovní doby (doby služby) dle požadavků zaměstnanců, je v organizačních celcích MO v závislosti na charakteru jejich činnosti hojně požadováno a využíváno. Ostatní flexibilní formy pracovních podmínek, tj. sdílení pracovního místa, kratší pracovní doba, práce z domova jsou využívány také; jedná se však o jednotlivce, kteří o tyto flexibilní formy projevili zájem. K 1. 1. 2011 bylo sjednáno 256 dohod o práci konané mimo pracovní poměr (43 dohod o provedení práce a 213 dohod o pracovní činnosti). Počty zaměstnanců, kteří využívají pružného rozvržení pracovní doby, o kterém rozhoduje statutární orgán v součinnosti s odborovými organizacemi, nejsou centrálně sledovány. Na základě čl. 3 Kolektivní smlouvy 2012 omluví příslušný statutární orgán zaměstnanci nepřítomnost v práci s náhradou platu ve výši průměrného výdělku (zdravotní indispozice) v rozsahu 4 dnů v kalendářním roce. Pravidla pro úpravu rozvrhu pracovní doby pro zaměstnankyně a zaměstnance jsou stanovena v Pracovním řádu, což je stvrzeno smluvními stranami Kolektivní smlouvy 2012. S oběma dokumenty jsou seznamováni všichni zaměstnanci a zaměstnankyně a písemný záznam o jejich seznámení je ukládán do osobního spisu. Oba dokumenty jsou zveřejněny na intranetu MO. V případě uchazeček a uchazečů o zaměstnání informuje o výše zmíněných dokumentech příslušný personální orgán.

13

4.5 Uveďte kroky podniknuté samostatně nebo ve spolupráci více rezortů v souvislosti s rozšířením možností péče o děti předškolního věku pro pracovnice a pracovníky Vašeho rezortu. MO-gender focal point – navázalo spolupráci s rezortem Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva kultury, Ministerstva financí, ale i s Ministerstvem práce a sociálních věcí, kde běží pilotní projekt takového zařízení. Uskutečnilo se jedno společné jednání, na kterém si zástupkyně vyměnily zkušenosti, názory a možnosti (legislativní, finanční, provozní), jak takové zařízení realizovat. 5. DŮSTOJNOST A INTEGRITA ŽEN 5.4 a) Popište způsoby zavádění konkrétních opatření vedoucích k zjišťování, monitorování a řešení případů sexuálního obtěžování na pracovišti. V rámci prevence a s ohledem na tento úkol, uspořádala sekce personální pro vedoucí, koncepční a další odborné zaměstnance přednášku na téma Aktuální stav obtěžování v zaměstnání a přípravě na povolání – mobbing, bossing, sexuální obtěžování (případové studie). Přednáška je zveřejněna na interním komunikačním portálu k dalšímu možnému využití pro všechny zaměstnance a zaměstnankyně rezortu. b) Uveďte počet zjištěných případů sexuálního obtěžování na pracovišti a výsledky jejich šetření v rámci Vašeho rezortu. Z hodnotících podkladů funkcionářů přímo podřízených ministrovi obrany vyplývá, že v jejich působnosti nebylo řešeno v roce 2011 žádné podání, které by souviselo s tímto problémem. (Dotaz byl součástí zpracovaných indikátorů pro hodnocení). Stejně tak ani IMO neřešila žádnou stížnost týkající se sexuálního obtěžování. Inspektorát NGŠ AČR uskutečnil dotazníkové šetření u vybraného vojenského útvaru se zaměřením na chování a jednání se sexuálním podtextem při služebních akcích, popř. výskyt sexuální diskriminace na pracovišti v jakékoli formě. Šetření bylo provedeno formou anonymního strukturovaného dotazníku, který prověřoval existenci sexuální diskriminace na pracovišti a pohovorem s respondentkami. Z výsledků šetření vyplývá, že většina dotázaných žen je celkově spokojena s chováním mužských kolegů na svých pracovištích. Dvě z dotázaných žen uvedly, že se s jednáním, ve kterém lze spatřovat prvky sexuálního obtěžování, setkaly (vulgární vtipy, důvěrnější fyzický kontakt a sexuální gesta). Obě uvedly, že se však nejedná o sexuální obtěžování ze strany současných spolupracovníků ani nadřízených. Ostatní dotázané se setkaly v nějaké formě s nevhodným chováním, ale za sexuální obtěžování toto chování nepovažují. Žádná z žen nezvažuje podat trestní oznámení v souvislosti se sexuálním obtěžováním na pracovišti, ani neví o nikom, kdo by tak hodlal učinit.

14

Indikátory pro hodnocení plnění ustanovení vládních a rezortních opatření k prosazování rovných příležitostí žen a mužů za rok 2011 Pro hodnocení tvorby právních předpokladů: - informovat o stavu, příp. změnách vnitřních předpisů dopadajících rozdílně na muže a ženy, které v hodnoceném období nastaly, o návrzích na zrušení apod.; uvést příp. spolupráci se sociálními partnery a nevládními organizacemi v rámci přípravy nebo revize právních předpisů. Pro hodnocení vzdělávacích aktivit v oblasti rovných příležitostí a zabezpečení rovných příležitostí: - uvést konkrétní aktivity pokud jde o vzdělávání občanských zaměstnanců, jejich rozsah, využitou odbornou literaturu či metodiku; uvést témata, četnost, příp. spolupráci s nevládními organizacemi a sociálními partnery; - uvést způsob a rozsah vzdělávání vojáků a vojákyň zařazených v různých typech přípravy (základní, odborná a speciální příprava, praporčické, důstojnické a odborné kurzy); uvést využitou odbornou metodiku či literaturu; - uvést, je-li systémově začleněna genderová problematika do přípravy všech nových kontingentů, příp. uvést jiný způsob a rozsah přípravy vojenského personálu vysílaného do zahraničních operací v souladu s rezolucí č. 1325 RB OSN2 (o ženách, míru a bezpečnosti); - uvést, jak konkrétně probíhá vzdělávání studentů v oblasti lidských práv ve vojenských školách, v jakém rozsahu včetně využité odborné literatury. Pro vyhodnocení podpory slaďování profesního a rodinného života: - uvést druhy a formy flexibilních pracovních úvazků (pružná pracovní doba, dohody o provedení práce, kratší a změněná pracovní doba, práce z domova apod.). Pro hodnocení mediální politiky na úrovni celostátní a rezortní: - uvést konkrétní informace, aktivity a tyto kvantifikovat (rozhovory, články, publikace, příp. další informace týkající se působení žen v AČR), jak v rezortních médiích (týká se i měsíčníku A-Report), tak v celostátních médiích; - uvést konkrétní informace (rozhovory, články, příp. další informace), které se týkají působení žen v zahraničních operacích, a to jak v rezortních médiích (týká se i měsíčníku A-Report), tak v celostátních médiích. Pro hodnocení spolupráce s jinými orgány a organizacemi v oblasti rovných příležitostí: - uvést konkrétní spolupráci s konkrétními nevládními organizacemi, sociálními partnery, profesními partnery, příp. spolupráci s jinými rezorty a v jakém směru, za jakým účelem (např. poskytnutí odborných materiálů, lektorské činnosti, poradenství apod.). Pro hodnocení řešení případů porušení principu rovných příležitostí: - uvést počet podání, která souvisela s porušením principu rovných příležitostí, včetně stručné charakteristiky případu; - vyhodnotit způsob řešení podání (např. spolupráce s nevládními organizacemi, využití metodiky dle pomůcky Pers-51-1 Rovné zacházení s muži a ženami apod.).

2

Překlad zveřejněn na ŠIS portálu v sekci Témata (na konci stránky) Rovné příležitosti

15

2012 V Praze dne. ledna 2012

Recommend Documents