2012 K.Ú.:

Zpracovatel: ING. ARCH. PETR SLADKÝ - projekční kancelář 160 00 Praha 6, Nad Šárkou 60 IČ: 18722822 Spolupráce: Ing.arch. Veronika Erlebachová Ing.arch. Petra Kolaříková

............................................................. Ing. arch. Petr Sladký autorizovaný architekt ČKA 02 686

K.Ú.:

RANÁ U LOUN, HRÁDEK U LOUN

FÁZE:

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY TEXTOVÁ ČÁST

05 / 2012

ZPRACOVATEL: ING.ARCH. PETR SLADKÝ - PROJEKČNÍ KANCELÁŘ, Nad Šárkou 60, 160 00 Praha 6, zastoupená Ing.arch. Petrem Sladkým (autorizovaným architektem ČKA 02 686), spolupráce: ing.arch. V.Erlebachová, ing.arch. P.Kolaříková

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Obsah textové části 1.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1 1.1.1 1.1.2 1.1.3 1.1.4 1.1.5 1.1.6 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8

2.

ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OBCE IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OBJEDNATELE IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE POŘIZOVATELE IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZPRACOVATELE NADŘÍZENÝ ORGÁN ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ DATUM DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU CÍLE POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PRÁVNÍ PŘEDPISY V OBLASTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PLATNÁ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY SOUSEDNÍ SPRÁVNÍ ÚZEMÍ PODKLADY SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK:

ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY 2.1 ŘEŠENÉ ÚZEMÍ 2.2 POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYDANÉ KRAJEM, POPŘ. Z DALŠÍCH ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ

3.

STAV A VÝVOJ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 3.1 3.2

4.

4 4 4 4 4 5 5 5 5 6 6 6 6 7 8 8 9 10

STAVEBNÍ A BYTOVÝ FOND, OBČANSKÁ VYBAVENOST, REKREACE A CESTOVNÍ RUCH 11 HISTORICKÝ VÝVOJ SÍDEL 12 OCHRANA HODNOT ÚZEMÍ

4.1 KULTURNÍ HODNOTY 4.2 PŘÍRODNÍ HODNOTY 4.2.1 GEOMORFOLOGIE, GEOLOGIE A PEDOLOGIE 4.2.2 HYDROGEOLOGIE 4.2.3 BIOREGION 4.2.4 KRAJINNÝ RÁZ, KRAJINNÉ DOMINANTY A ROZHLEDOVÁ MÍSTA 4.2.5 FAUNA A FLÓRA 4.2.6 KLIMATICKÉ POMĚRY 5.

4

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 5.1 5.1.1 5.1.2 5.2 5.2.1 5.2.2 5.3 5.3.1 5.3.2 5.4 5.5 5.5.1 5.5.2 5.6 5.7 5.7.1

OCHRANNÁ PÁSMA DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA OCHRANA NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK A ARCHEOLOGICKÝCH LOKALIT OCHRANA NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK OCHRANA ARCHEOLOGICKÝCH LOKALIT OCHRANA NEROSTNÝCH SUROVIN, VLIV TĚŽBY OCHRANA LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN SESUVY PŮDY, PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ, HLAVNÍ DŮLNÍ DÍLA A HALDY RADONOVÉ RIZIKO OCHRANA VOD A VODNÍCH ZDROJŮ OCHRANA VODNÍCH TOKŮ PÁSMA OCHRANY VODNÍCH ZDROJŮ ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ

15 15 16 16 17 17 18 20 20 21 21 21 21 22 22 23 24 24 24 24 24 24 25 25 26 26 1

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 5.7.2 5.8 5.8.1 5.8.2 5.9 5.10 5.11 6.

DALŠÍ ROZBORY 6.1 6.2 6.3 6.3.1 6.3.2 6.3.3 6.3.4 6.3.5 6.3.6 6.3.7 6.4 6.4.1 6.4.2 6.4.3 6.4.4 6.4.5 6.4.6 6.4.7 6.4.8 6.4.9 6.4.10 6.4.11 6.5 6.5.1 6.5.2 6.5.3

7.

ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ A ÚZEMNÍ VZTAHY SILNIČNÍ SÍŤ DOPRAVA V KLIDU HROMADNÁ DOPRAVA LETECKÁ DOPRAVA ŽELEZNIČNÍ SÍŤ CESTY PRO PĚŠÍ A CYKLISTY TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ODTOKOVÉ POMĚRY A VODNÍ TOKY PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA VODNÍ PLOCHY ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZÁSOBOVÁNÍ POŽÁRNÍ VODOU KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD ODVÁDĚNÍ DEŠŤOVÝCH VOD ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM A TEPLEM ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ VÝROBA ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ DATOVÉ, ELEKTRONICKÉ SÍTĚ, TELEKOMUNIKACE HYGIENA PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ, HLUK A VIBRACE STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

28 29 29 29 29 29 29 30 30 30 30 30 30 31 31 31 31 32 32 32 32 33 33 33 34 34 34 34 35 35 35 35 35 36

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ POMOCÍ SWOT – ANALÝZY 36 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6 7.7 7.8 7.9 7.10

8.

OBECNĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ OCHRANA ZPF BONITOVANÉ PŮDNĚ EKOLOGICKÉ JEDNOTKY INVESTICE DO PŮDY OCHRANA LESNÍHO PŮDNÍHO FONDU OCHRANNÁ PÁSMA OCHRANA ZVLÁŠTNÍCH ZÁJMŮ V ÚZEMÍ

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE VODNÍ REŽIM HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ZPF A PUPFL VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY BYDLENÍ REKREACE HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY

36 36 36 37 37 37 38 38 38 38

ZÁMĚRY A NÁMĚTY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

39

8.1 URČENÍ OKRUHŮ A TÉMAT K ŘEŠENÍ V ÚP 8.1.1 ZÁMĚRY OBCE 8.1.2 ZÁMĚRY MÍSTNÍCH OBČANŮ A PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ 8.1.3 ZÁMĚRY DLE ODBORNÉHO NÁZORU ZPRACOVATELE

39 39 39 39

2

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Obsah grafické části 01 02 03 04 05 06

Výkres hodnot území Výkres limitů území Výkres záměrů Výkres problémů Výkres limitů území – detaily Historický vývoj sídel

M 1:10 000 M 1:10 000 M 1:10 000 M 1:10 000 M 1:3 000 -

3

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 1.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1.1

ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

1.1.1 Identifikační údaje obce Region (NUTS2): Kraj (NUTS3): Okres (NUTS4 / LAU1): Obec (NUTS5 / LAU2): Obec s rozšířenou působností: Obec s pověřeným obecním úřadem: Stavební úřad: Obec: Statut: ZUJ (kód obce) ID obce: Počet částí: Katastrální území - kód: Katastrální výměra: Nadmořská výška: Počet obyvatel: Hustota obyvatel: Členská obec: Kód zakázky: 1.1.2

Identifikační údaje objednatele

IČ: Zástupce: Tel./fax: E-mail: Web: Určený zastupitel: 1.1.3

OBEC RANÁ Obecní úřad Raná Raná 114 439 24 Raná u Loun 00556416 Ing. Jaroslav Veselý, starosta obce +420 415 679 247 [email protected] www.obec-rana.cz Lenka Boudová, členka Zastupitelstva obce

Identifikační údaje pořizovatele

Tel.: E-mail: 1.1.4

CZ04 - Severozápad CZ042 - Ústecký kraj CZ0424 - Louny CZ0424566659 Louny Louny Louny Raná Obec 566659 13924 2 RANÁ U LOUN - 739243 HRÁDEK U LOUN - 739235 1234 ha (ZSJ Hrádek … 275 ha) 297 m.n.m. 251 (k 1.1.2012 … z toho 124 mužů a 127 žen) (ZSJ Hrádek … 20 obyvatel k 1.1.2001) 0,2 obyvatele / 1 ha Severočeské sdružení obcí – SESO (zájmové sdružení) 2.187 Rana-UP

Městský úřad LOUNY Oddělení územního plánování 440 23 Louny, Pod Nemocnicí 2379 Zástupce: Bc. Zbyněk Zeibich, vedoucí oddělení územního plánování +420 415 621 210 [email protected]

Identifikační údaje zpracovatele Ing. arch. Petr Sladký – PROJEKČNÍ KANCELÁŘ 160 00 Praha 6, Nad Šárkou 60 4

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST IČ: Zástupce: Tel.: E-mail: Spolupráce:

1.1.5

18 72 28 22 Ing. arch. Petr Sladký, autorizovaný architekt ČKA 02 686 +420 775 986 161 / +420 224 324 131 [email protected] Ing. arch. Veronika Erlebachová, tel.: +420 737 344 334 Ing. arch. Petra Kolaříková Jana Fillerová – vodní hospodářství

Nadřízený orgán územního plánování Krajský úřad Ústeckého kraje Odbor regionálního rozvoje Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem

1.1.6

Datum Doplňující průzkumy a rozbory … 04-05/2012

1.2

DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Obec Raná nemá v současné době metodicky a digitálně aktuálně zpracovanou platnou územně plánovací dokumentaci, která by pokrývala celé správní území obce a tudíž účinně zabezpečovala funkčnost využívání území, stanovovala zásady jeho organizace a vytvářela předpoklady pro soulad všech funkcí v území v souladu s platnou legislativou. Původní územní plán nabyl účinnosti před platností zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Z těchto důvodů rozhodlo Zastupitelstvo obce Raná v usnesení ze dne 3.4.2012 o pořízení nového územního plánu Raná (ÚP). Zpracovatelem původního Územního plánu sídelního útvaru Raná byl AA - ATELIER ALFA, spol. s r.o., Přístavní 483/27, Ústí nad Labem pod vedením ing. arch. Vladimíra Zápotockého. Návrh byl schválen 10.11.1993. Vyhláška obce o závazné části ÚPD nabyla účinnosti dne 25.10.1993. Pro řešené území byla dále zpracována Změna č.1 územního plánu sídelního útvaru Raná, jejímž zhotovitelem byl ing. arch. Pavel Čermák, Sokolovská 2135, Louny, která nabyla účinnosti 12.4.2004 a jejímž předmětem bylo zejména vytvoření podmínek pro homogenizaci komunikace I/28 (úpravu tělesa komunikace ve stávající trase), vymezení trasy kanalizace, návrh dvou rozvojových ploch pro obytnou výstavbu v návaznosti na zastavěné území a vymezení jedné plochy přestavby pro potřeby dětského hřiště a veřejné zeleně. 1.3

CÍLE POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Výsledkem pořízení ÚP, tohoto strategického dokumentu obce, bude přehledná a pochopitelná územně plánovací dokumentace, do které budou koordinovaně vtěleny základní vize udržitelného rozvoje území obce, která bude zároveň fungovat jako účinná opora pro rozhodování samosprávy a v co největší míře zohlední zájmy většiny občanů, zájmových skupin a dalších subjektů. Cílem ÚP je stanovení základní koncepce rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistická koncepce), uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury; dále vymezení zastavěných území, ploch a koridorů, zejména zastavitelných ploch a ploch vymezených ke změně využití území, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanovení podmínek pro využití těchto ploch a koridorů. ÚP zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování, v souladu se zásadami územního rozvoje kraje (ZÚR ÚK) a s politikou územního rozvoje (PÚR ČR). Předmětem řešení nového ÚP Raná bude celé správní území obce s důrazem na uspořádání jeho zastavěných a zastavitelných částí. Územní plán bude zpracováván digitálním způsobem v programu ArcGis, v souladu s Metodikou jednotného zpracování územních plánů v prostředí Gis pro Ústecký kraj (ESRI *SHP+*MXD).

5

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Fáze doplňujících průzkumů a rozborů nového ÚP (grafická i textová část) slouží jako podklad pro zpracování návrhu zadání a dalších fází ÚP. Průzkumy a rozbory byly zaměřeny na komplexní sumarizaci objektivních informací o území, tzn. poznání a vyhodnocení současného stavu, podmínek využívání území (dostupné limity využití území); identifikaci hodnot, problémů, disproporcí, střetů v území, rozvojových tendencí, předpokladů a možností rozvoje obce. Samotný návrh ÚP bude zaměřen na řešení urbanistických, architektonických a technických podmínek využití území, stanoví přípustné a nepřípustné funkční využití a uspořádání území a jejich základní regulaci. 1.4

PRÁVNÍ PŘEDPISY V OBLASTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ÚP bude zpracován v souladu s těmito platnými českými právními předpisy, upravujícími oblast územního plánování: - zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (SZ), ve znění pozdějších předpisů, - vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů, - vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. 1.5 -

1.6

PLATNÁ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY Politika územního rozvoje ČR, schválená dne 20.7.2009 usnesením Vlády ČR č.929 (PÚR ČR); Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje, vydané usnesením č. 23/25Z/2011 Zastupitelstva Ústeckého kraje dne 7.9.2011 (ZÚR ÚK); ÚAP ORP Louny - úplná aktualizace 2010; Územní plán sídelního útvaru Raná, zpracovatel: AA - ATELIER ALFA s.r.o., ing. arch. Vladimír Zápotocký, Ústí nad Labem, 1993; Změna č.1 Územního plánu sídelního útvaru Raná, zpracovatel: ing. arch. Pavel Čermák, Louny, 2004. SOUSEDNÍ SPRÁVNÍ ÚZEMÍ ORP Most: Bečov: Obec Bečov, Bečov 126, 435 26 Bečov u Mostu Bělušice: Obec Bělušice, Bělušice 64, 434 01 Bělušice ORP Louny: Libčeves: Obec Libčeves, K zámku 1, 440 01 Libčeves Chraberce: Obec Chraberce, Chraberce 11, 440 01 Chraberce Louny: Město Louny, Mírové nám. 35, 440 23 Louny Dobroměřice: Obec Dobroměřice, Pražská 53, 440 01 Dobroměřice Lenešice: Obec Lenešice, Knížete Václava 521, 439 23 Lenešice Břvany: Obec Břvany, Dlouhá ul. 41, 440 01 Břvany

1.7 -

PODKLADY Digitální katastrální mapa řešeného území Ortofotomapa Vlastní průzkum v terénu během dubna a května 2012 Obecně webové prostředí Generel územního systému ekologické stability, resp. generel ÚSES dle ZÚR ÚK Generel ÚSES Ústeckého kraje, RNDr. A. Friedrich 2009 (tzn. podklad dle ÚAP) Chráněná území Lounska, Petr Janda, MěÚ Louny OŽP 2010 Podklady Obecního úřadu Raná Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje (PRVKUK) Podklady Povodí Ohře, s.p. – správce toků Podklady Městského úřadu Louny Podklady Severočeských vodovodů a kanalizací, a.s.

6

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST -

1.8

Krajinný ráz území typických agrárními valy a mezemi a jejich vegetací na vybraných příkladech ze severozápadních Čech, Jiří Riezner, Studia OECOLOGICA, 2010 SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK:

BPEJ … bonitovaná půdně ekologická jednotka CTR … centrální tankoviště ropy ČOV … čistička odpadních vod DTS … distribuční trafostanice ES … ekologická stabilita EVL … evropsky významná lokalita HOZ … hlavní odvodňovací zařízení CHKO … chráněná krajinná oblast IP … interakční prvek KČT … Klub českých turistů KN … katastr nemovitostí KPÚ … komplexní pozemkové úpravy LBC … lokální biocentrum LBK … lokální biokoridor MÚ … městský úřad NN … nízké napětí NPR … národní přírodní rezervace OP … ochranné pásmo ORP … obec s rozšířenou působností PHM … pohonné hmoty PUPFL … pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR ČR … Politika územního rozvoje ČR 2008 RBC … regionální biocentrum RBK … regionální biokoridor RD … rodinný dům STL … středotlaký SZ … stavební zákon TTP … trvalý travní porost ÚAN … území s archeologickými nálezy ÚAP … územně analytické podklady ÚP … územní plán ÚPD … územně plánovací dokumentace ÚS … územní studie ÚSES … územní systém ekologické stability VDJ … vodojem VKP … významný krajinný prvek VN … vysoké napětí VVN … velmi vysoké napětí VPS … veřejně prospěšná stavba VPO … veřejně prospěšné opatření VTL … vysokotlaký VVTL … velmi vysokotlaký ZD … zemědělské družstvo ZPF … zemědělský půdní fond ZSJ … základní sídelní jednotka ZÚR ÚK … Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje

7

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 2.

ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY

2.1

ŘEŠENÉ ÚZEMÍ Správní území obce Raná (tzn. řešené území) se nachází v jižní části Ústeckého kraje, při severovýchodním okraji okresu Louny, na severním okraji ORP Louny, 7 km severně od města Louny a cca 18 km jihovýchodně od města Most. Významnou dopravní vazbou pro řešené území je průtah silnice I. třídy č.28, zajišťující dobrou dopravní dostupnost do Loun. Řešeným územím neprochází železniční trať.

Předmětem řešení je celé správní území obce Raná, tzn. dvě katastrální území. V k.ú. Raná u Loun se nachází sídlo Raná na úpatí stejnojmenného kopce a solitérní usedlost Oblík opět na úpatí kopce stejného jména, v k.ú. Hrádek u Loun se nachází sídlo Hrádek spolu s významným areálem letiště pro bezmotorové létání. Pro řešené území má prioritní význam blízkost města Louny („jižní brány Českého středohoří“) coby okresního centra s odpovídající infrastrukturou, pracovními příležitostmi a službami, a dále pak vzdálenější město Most.

Jednoznačnou přírodní dominantou zdejší krajiny je výrazná hora Raná ve tvaru „trojkopce“, která je součástí západní části Českého středohoří. Raná je centrem paraglidingu a sportovního létání v severních Čechách. Sídlo Raná plní v rámci řešeného území převážně obytnou a rekreační funkci.

8

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST

2.2 POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYDANÉ KRAJEM, POPŘ. Z DALŠÍCH ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ V Politice územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR), schválené usnesením Vlády České republiky č. 929 ze dne 20.7.2009, byly mj. vymezeny rozvojové oblasti a rozvojové osy. Řešené území není v PÚR ČR zařazeno do žádných rozvojových os, rozvojových oblastí ani specifických oblastí. Řešeným územím prochází tyto koridory sítí technické infrastruktury: - Koridor pro ropovod (dálkovod) DV1 (koridor pro zdvojení potrubí k ropovodu Družba – Kralupy-CTR Nelahozeves, CTR Nelahozeves - Litvínov) – ve směru JV – SZ, tzn. územní ochrana koridoru pro zabezpečení přepravy strategické suroviny pro ČR a tím zajištění navyšování přepravy ropy z Ruska do ČR – možné zvyšování zpracování ropy v rafinérii Litvínov a Kralupy; - Koridor pro vnitrostátní tranzitní VVTL plynovod (stav) – ve směru JV – SZ; - Koridor pro vedení VVN 400 kV E10 Výškov – Chotějovice – Babylon a dále zdvojení stávajících vedení 400 kV v trasách V450 Výškov – Babylon včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických staniv – vedoucí při jihovýchodním okraji řešeného území, tzn. územní ochrana koridoru a umožnění připojení nové elektrické stanice Chotějovice a tím zajištění vyvedení výkonu z nových plánovaných zdrojů (elektráren) do přenosové soustavy ČR s cílem zvýšení spolehlivosti systému v oblasti severních Čech. Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje“ (ZÚR ÚK), schválené Zastupitelstvem Ústeckého kraje dne 7.9.2011, nezařazují řešené území do rozvojových oblastí, rozvojových os ani specifických oblastí. Z jihu řešené území sousedí s rozvojovou oblastí při rozvojové ose nadmístního významu NOS1 (Louny Chomutov – hranice ČR/SRN - Chemnitz) a ze severu se specifickou oblastí SOB5 (Mostecko). Řešeným územím prochází tyto koridory technické infrastruktury nadmístního významu: Stav: - ropovod (produktovod / dálkovod) MERO ČR, a.s. - OP 300 m na obě strany – ve směru JV – SZ, - produktovod ČEPRO, a.s. (ethylbenzen) – bez OP (ve směru V – Z), - VVTL plynovod – bezpečnostní pásmo 200 m na obě strany, - Vedení VVN 400 kV – s OP 40 m na obě strany – v jihovýchodní části řešeného území. Územní rezervy: - Územní ochrana koridoru DVR1 – zdvojení potrubí k ropovodu Družba, úsek centrální tankoviště ropy Nelahozeves – Litvínov formou územní rezervy - tzn. převzetí a zpřesnění koridoru DV1 dle PÚR ČR, - Územní ochrana koridoru ER6 pro zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kV TR Výškov – TR Babylon formou územní rezervy - tzn. převzetí a zpřesnění koridoru E10 dle PÚR ČR, výhled ve vazbě na rozšíření rozvodny Výškov.

-

Ze ZÚR ÚK vyplývají pro ÚP tyto požadavky: zohlednit dotčení řešeného území nadregionální hierarchickou úrovní ÚSES, 9

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST -

zohlednit dotčení řešeného území CHKO České středohoří.

Severočeské sdružení obcí (SESO), jehož je obec Raná členem, vzniklo v roce 1993 jako nástupnická organizace Sdružení severočeských měst a obcí a Regionálního ekofondu pánevní oblasti. V současné době má SESO 142 členských obcí ze všech okresů Ústeckého kraje. Účelem SESO je napomáhání vzájemné informovanosti mezi obcemi, koordinace jejich akcí přesahujících rámec územního obvodu a vytváření podmínek pro jejich součinnost. Nadační činností SESO získává finanční prostředky pro financování regionálních projektů, koordinuje zahraniční spolupráci a pomoc regionu a zajišťuje vzdělávání představitelů samosprávy. Obec Raná nemá zpracovaný strategický plán, který by mohl posloužit jako podklad pro zpracování ÚP. Přesahy z platných ÚPD sousedních obcí budou zapracovány v další fázi ÚP. Do budoucna je pro udržitelný rozvoj území žádoucí zejména rozvoj obytných funkcí a občanské vybavenosti, posílení funkcí veřejných prostranství a zamezení nežádoucích zásahů narušujících charakter zdejší krajiny.

3.

STAV A VÝVOJ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Obě sídla řešeného území (Raná a Hrádek) leží na úpatí vrchu Raná v otevřené krajinné poloze. Napojení Rané na silnici I/28, která v území coby frekventovaná trasa pro tranzitní dopravu funguje jako výrazná prostorová bariéra, zprostředkovávají dva, potažmo tři sjezdy. Sídlo Hrádek při jižním okraji protíná silnice II/250, zabezpečující dopravní napojení letiště. Řešené území nemá dostatek účelových komunikací, vhodných např. pro cyklistickou a pěší dopravu. Residenti jsou tak prioritně závislí na automobilech. Usedlost na Oblíku je přístupná pouze po klikatých polních cestách. V katastrálních územích Raná u Loun a Hrádek u Loun nebyly provedeny jednoduché ani komplexní pozemkové úpravy. Raná - Socioekonomická situace (2010): Počet bydlících obyvatel k 31.12.2010: 256 (z toho 124 mužů a 132 žen). Podíl obyvatel ve věku 0-14 let: 36 (cca 14%), podíl obyvatel ve věku nad 65 let: 26 (cca 10%). Přírůstek obyvatelstva: +5. Míra registrované nezaměstnanosti: 14,39% (muži 11,39%, ženy 18,87%). Hospodářská činnost: 64 podnikatelských subjektů. Socioekonomická situace (2001): Ekonomicky aktivní obyvatelé: 132 obyvatel, z nichž 82 (62%) vyjíždí za prací mimo obec. Počet trvale obydlených domů: 81. Počet trvale obydlených bytů: 86. Vývoj počtu obyvatel - Raná: 1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2006

2012

559

640

666

749

745

717

696

407

361

343

267

242

236

240

251

Zde je zachycen vývoj počtu obyvatel zjištěný při provedeném sčítání obyvatelstva v uvedených letech podle současného stavu správního vymezení obcí. Do roku 1950 je sledováno obyvatelstvo přítomné, později je uváděno obyvatelstvo bydlící. Výraznou změnou v pohybu obyvatel bylo charakteristické období po roce 1945 související s odsunem německého obyvatelstva. Pro Ranou to znamená více než třetinový úbytek obyvatel. V poválečném období je zaznamenán postupný pokles počtu obyvatel, který mezi léty 1950 – 2001 pokračuje. Minima dosáhla obec v roce 2001. Od té doby počet obyvatel mírně stoupá. Po dobu předpokládané životnosti nového ÚP (tzn. cca 10-15 let) lze v řešeném území počítat s tím, že se reálný počet bydlících osob bude pohybovat v rozmezí 250 – 300 osob s ohledem na pozitivní efekt rozvojových ploch pro bydlení, které bude nový ÚP řešit. Hlavní subjekty, které v území hospodaří na vlastních i pronajatých pozemcích: soukromý zemědělec na Oblíku (I.H.Farm s.r.o.) a Rolnické družstvo Dobroměřice (p. Krupky). Místní zájmové skupiny / sdružení / neziskové organizace: Aeroklub Raná, Sbor dobrovolných hasičů Raná a různé zájmové letecké spolky.

10

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Příznivé poměry na Rané využívají pro létání piloti větroňů z Aeroklubu Raná, piloti závěsných kluzáků - rogalisté a v posledních letech především piloti padákových kluzáků - paraglidisté. Ideální terén využívá pro výcvik svých pilotů několik škol závěsného létání i paraglidingu. Na Rané má svoje stálé sídlo Letecký klub Raná a pořádá se zde soutěž Ranský pohár zaměřená na dálku přeletu z Rané. Mimořádné přízni návštěvníků se těší podzimní poletování maškar na Rané, kdy lze spatřit různá historická létací zařízení i podivně vystrojené piloty současné. 3.1

STAVEBNÍ A BYTOVÝ FOND, OBČANSKÁ VYBAVENOST, REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Dominující složkou, tvořící základ stavebního fondu v řešeném území, jsou rodinné domy. Rekreační objekty jsou v území zastoupeny v minimální míře, zejména ve vazbě na letiště. V sídle Raná je obecní úřad, pobočka veřejné knihovny, pošta, kostel, prodejna potravin, restaurace (Ponorka), rychlé občerstvení „Skleník“, dětské hřiště a autobusové zastávky dálkového i místního významu. V Rané není zřízena základní škola ani mateřská školka. Chybějící základní vybavenost a vyšší občanská vybavenost (zdravotní středisko, mateřská a základní škola, atd.) se nachází v Lounech v dosahu autobusové dopravy. Nejdůležitějším rekreačním cílem řešeného území je jednoznačně areál sportovního letiště u Hrádku (269 m.n.m.) jako neveřejná zóna, který je v provozu celoročně a kde je pořádáno ročně několik akcí pro veřejnost (Ranský pohár apod.). Areál poskytuje širokou škálu služeb jako jsou např. výcvik pilotů kluzáků, pořádání plachtařských soutěží a setkání, individuální létání, hangárování létajících aparátů, pořádání soustředění a školení leteckých odborností (paragliding, motoparagliding, UL létání, parašutismus, motorové soutěže), možnost pořádání soustředění neleteckých zájmových a (netradičních) sportovních činností (modelářství, srazy příznivců historických vozidel apod.), ubytování (v hlavní budově a okolních chatkách) a stravování. Jako zázemí pro letecké nadšence fungují i původní objekty (stodoly) přímo v Hrádku.

Objekty občanské vybavenosti, které jsou vyznačeny v grafické části dokumentace: OV3 – Kostel Všech svatých v Rané OV4 – Obecní úřad v Rané OV8 – Kaplička v Hrádku

OV2 – Hřbitov v Rané OV1 – „Skleník“ (objekt pro ubytování s barem a rychlým občerstvením)

11

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST

OV6 – Budova pošty s restaurací v Rané OV5 – Dětské hřiště + hasičská zbrojnice OV7 – Objekt bývalé školy u Rané (v havarijním stavu) 3.2

HISTORICKÝ VÝVOJ SÍDEL Raná (původně Rannay) První písemná zmínka o obci, která vznikla na severozápadním úpatí stejnojmenného čedičového vrchu, pochází z roku 1335. "Villa Rana" se objevuje v listině Jana Lucemburského vydané v Praze 7. srpna. Panovník v ní potvrzuje nadaci, kterou pro klášter magdalenitek, umístěný mezi Louny a Dobroměřicemi, založil lounský rychtář Bero. V listině je zmíněn rovněž ranský kostel, k němuž mají mít magdalenitky patronátní právo. V předhusitském období byl majetek v Rané rozdělen mezi klášter a bohaté lounské měšťany. Za husitských válek klášter magdalenitek zanikl a veškerý jeho majetek přešel na Louny. V roce 1459 ustanovil Jiří z Poděbrad, že z bývalého klášterního majetku včetně Rané vznikne záduší, z něhož se bude financovat provoz špitálu. Od té doby byla Raná, s výjimkou krátkého období po třicetileté válce, trvale v majetku Loun. Nejstarší lounská účetní kniha obsahuje soupis všech poplatníků městské dávky z Rané z roku 1450. Platilo ji 22 usedlostí, Raná měla v té době tudíž kolem 150 obyvatel. Město Louny si v Rané vybudovalo hospodářský dvůr, který provozovalo ve vlastní režii. Ke dvoru patřilo 72 hektarů orné půdy, vinice, rybníky a pastviny. Nejvýnosnějším odvětvím dvora bylo v předbělohorském období obilnářství, ekonomicky výnosný byl i chov ovcí a vinařství. V důsledku třicetileté války byla Raná zpustošena. Přispěl k tomu i požár v roce 1624, kdy s výjimkou kostela, městského dvora a čtyř usedlostí vyhořela celá vesnice. Na konci války, v roce 1654, bylo v Rané podle berní ruly z 18 usedlostí 11 pustých. Na svazích kopce Raná se stále pěstovala vinná réva. Podle soupisu poddaných podle víry z roku 1651 měla Raná pouhých 23 obyvatel, polovina z nich se stále nepřihlásila ke katolické víře. Při pobělohorských konfiskacích připadly všechny lounské špitální vesnice včetně Rané královské komoře a byly zastaveny postupně několika šlechtickým rodům. Až roku 1684 si je směly od panovníka vykoupit zpět. V 17. století se do Rané přistěhovali noví, německy mluvící kolonisté. Až do konce druhé světové války zůstala Raná národnostně smíšená. První zmínka o učiteli v Rané pochází z roku 1715. Nová školní budova zde byla postavena roku1829. Vyučovalo se zde německy, česká škola byla postavena roku 1893. Ve 30. letech 20. století zde prožíval dětství významný český archivní teoretik a historik Ivan Hlaváček, jehož otec zde byl řídícím učitelem. Na konci 19. století si v Rané obě etnika zakládala spolky. Nejstarším německým byli hasiči z roku 1893, o rok později vznikla česká čtenářsko-hospodářská beseda. V roce 1928 byla Raná elektrifikována. Do 30. let spadají počátky leteckého sportu na Rané. Vládní delegaci na plachtařských závodech v červnu 1938 vedl president Edvard Beneš. Po Mnichově se Raná stala součástí Velkoněmecké říše. 1. května 1945 se v Rané ustavil ilegální národní výbor, složený z Čechů, kteří prožili válku v Rané. Ranští Němci byli v roce 1946 odsunuti. V témže roce ve vsi založili strojní družstvo, roku 1950 vzniklo JZD. Při správní reformě roku 1981 byl v Rané zrušen místní národní výbor, vesnice se stala osadou Loun. Samostatnou se Raná stala opět v roce 1991. Podle Antonína Profouse pochází název vesnice ze starého slovanského výrazu "ranъ", který znamenal ráno nebo raný / časný. Vrch Raná byl před druhou světovou válkou rozhraním mezi česky a německy mluvícími oblastmi pohraničí. Obec Raná měla ještě převahu česky mluvícího obyvatelstva, kdežto obec Hrádek na druhé 12

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST straně kopce byla již v převážně německy hovořící oblasti. Po okleštění republiky v rámci Mnichovské dohody byl vrch Raná i se stejnojmennou obcí na německém území a hranice procházela vnitrozemím až za obcí Raná.

Císařské otisky stabilního katastru (1843) – detail Rané

Znak obce

Hrádek (původně Hradek) První písemná zmínka o obci pochází z roku 1333. Západní část sídla v údolí potoka zanikla pravděpodobně až v druhé polovině minulého století, dnes lze na místě dohledat pouze zbytky staveb.

Císařské otisky stabilního katastru (1843) – detail Hrádku, Hrádecká hospoda Hrádecká hospoda (Malý Hrádek) (původně Hradeker Wirthshaus / Schenke) Dle údajů pamětníků byla hospoda jako taková v provozu do poloviny šedesátých let minulého století, i když ostatní chalupy byly již opuštěné. V roce 1921 tu stálo celkem 5 domů. Hospoda ukončila údajně činnost až v okamžiku odchodu hostinského do penze. V poslední den provozu rozdal hostinský vybavení a to zejména zdobené porcelánové korbely s cínovým víkem hostům. Některé by měly být dosud v majetku jednoho z chalupářů na Hrádku. Po odchodu hostinského vzhledem k odlehlosti objektu hospoda zanikla. Oblík (původně Hoblik) Dominantní poloha kopce Oblík přitahovala návštěvníky již v pravěku, jak dokazuje nález laténské (keltské) spony na jeho vrcholu. Od poloviny 15. do poloviny 18. století se na svazích jižně od Oblíku pěstovala vinná réva. Roku 1506 byla na Oblíku vysvěcena kaple, jež zanikla za třicetileté války. Poté zde byl roku 1667 postaven dřevěný kříž. V té době se zde každoročně pořádaly svatojiřské poutě. Další,

13

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST dřevěná kaple, zasvěcená Sv. Jiří, byla na kopci postavena roku 1675. Pražská konzistoř totiž podmínila konání dalších poutí vybudováním kaple. Podle Jaroslava Schallera stála ještě roku 1787, před polovinou 19. století kaple zanikla. Vrcholem kopce procházela hranice panství Libčeves a městského dominia Louny. Pod kopcem se rozkládala stejnojmenná vesnice, doložená v pramenech prvně roku 1335, kdy byla majetkem kláštera magdalenitek v Lounech. Ještě v polovině 15. století, kdy ves patřila Lounům, zde platilo městské dávky 10 hospodářů. Zřejmě během třicetileté války vesnice zanikla. Ve 2. polovině 17. století zde byl vystavěn hospodářský dvůr, který zůstal dodnes. Historické mapové podklady a fotografie jsou soustředěny na výkresu č.06 – Historický vývoj sídel. Letecké sporty na Rané: Počátky leteckého sportu na Rané spadají do roku 1932, kdy členové studentského leteckého spolku Německé techniky v Praze "Akaflieg Prag" hledali o jarních prázdninách výhodný plachtařský terén a objevili holý hřbet se třemi vrcholky, dlouhý téměř 1,5 km, pozvolna vystupující z nížiny, tzn. plachtařský svah jak z letecké příručky. 2. září 1932 začala historie plachtění na Rané prvním několika minutovým letem. Již 13.listopadu se instruktor Erwin Primavesi udržel ve vzduchu 2 hodiny a 25 minut. Dosažený sportovní výkon byl zveřejněn v několika novinách a i pražský rozhlas přinesl senzační hlášení. Pod vedením mladého (17 let) plachtařského instruktora Masarykovy letecké ligy (MLL) z Prahy začali s létáním na Rané také budoucí letci z Loun. Tak se začala psát slavná historie plachtění na Rané. Konal se zde 1. a 2. národní plachtařský závod. Ústřední plachtařská škola zde v letech 1933-1938 vyškolila převážnou většinu svých plachtařů pilotů-instruktorů. Příznivý plachtařský terén nebyl využíván jen členy MLL a Akaflieg. Své pravidelné letní tábory zde měly i skupiny ČOS (Sokola) a VDF i.d. ČSR (Německého leteckého svazu v ČSR). Nehledě na různé národnosti byli to plachtaři "táhnoucí za jedno lano". Ačkoli mezi německými a českými plachtaři panovala na Rané dobrá spolupráce, v době vyhrocování národnostního napětí těsně před válkou byl i tento terén záminkou k třenicím. Svobodné létání na Rané skončilo v říjnu 1938, kdy byly Sudety okupovány. Se začátkem války se z Rané stalo německé školící středisko pro piloty kluzáků Luftwaffe. Během válečných let dochází postupně ke změnám v technikách startů. Od "vystřelování" kluzáků gumovým lanem ze svahů se doba posunula k upřednostňování startů z rovných letišť pomocí navijáků. Po roce 1945 se stala Raná Mekkou plachtařské mládeže z celé republiky. Zemská plachtařská škola zde vyškolila 962 pilotů, kteří zde v roce 1946 provedli dnes nepředstavitelných 41 367 startů. Dnešní sportovní letiště vybudovali lounští plachtaři brigádně. Pro tuto slavnou a průkopnickou minulost nazvali plachtaři Ranou u Loun kolébkou českého a československého plachtění.

Vývoj urbanistické struktury sídel: Původní zástavba Rané je soustředěna kolem trojúhelníkového náměstí s kostelem, ze kterého dále vybíhá severozápadním směrem původní dvorní struktura, kde na křížení historických cest do Hrádku a Bečova vznikla druhá náves. Severovýchodně v těsné vazbě na sídlo je umístěn dominantní čtvercový dvůr. Zástavba chalup vybíhá od kostela jižním směrem po vrstevnici na úpatí kopce (viz dnešní ulice směrem ke „Skleníku“). Hrádek vykazuje původní ulicovou zástavbu, která je na západní straně ukončena dvorem.

14

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 4.

OCHRANA HODNOT ÚZEMÍ

4.1

KULTURNÍ HODNOTY HISTORICKÉ, URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ HODNOTY Kromě dále uvedených nemovitých kulturních památek je nutné zmínit ostatní památky mající vliv na zachování kulturních hodnot území i sídel. Architektonicky hodnotné objekty: - budova bývalé fary u kostela v Rané (viz výkres č.01),

-

urbanisticky exponovaná poloha zemědělského statku v Hrádku na vyvýšeném ostrohu (viz výkres č.01),

-

kříže, kaple (kaplička v Hrádku) a další drobné sakrální stavby, pomníky a místa významné události (památník padlým světových válek v Rané), symbol obce – letadlo OK-DHG umístěné na veřejném prostranství,

-

solitérní kameny (např. při cestě na kopec Raná), zbytky technických staveb (mosty, lávky, staré mlýnské náhony a jiná vodní díla), zbytky zaniklých cest. Urbanisticky hodnotné prostory: prostranství kolem kostela včetně ulice vybíhající severozápadním směrem s jednostrannou lipovou alejí a dále včetně veřejného prostoru vybíhajícího východním směrem s pěším propojením (ze spodní části s průhledem na vrchol Oblíku). 15

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Obecně lze konstatovat, že se na veřejných prostranstvích sídla Raná vyskytuje vysoký podíl vzrostlé zeleně, což pozitivně přispívá k výslednému dojmu z těchto veřejných prostorů. Ulici vycházející dále v cestu jižním směrem z Rané po vrstevnici kopce Raná lze považovat za příklad scenerické cesty, která umožňuje výhledy do okolní krajiny více směry nebo v delším úseku dálkové pohledy. 4.2 4.2.1

PŘÍRODNÍ HODNOTY Geomorfologie, geologie a pedologie Z hlediska geomorfologického členění ČR náleží řešené území do následujících jednotek: Hercynský systém – provincie Česká vysočina – subprovincie Krušnohorská soustava – Podkrušnohorská oblast – celek České středohoří – podcelek Milešovské středohoří – Ranské středohoří – okrsek Chožovská vrchovina/středohoří – Oblická část. Modelace krajiny Českého středohoří je neopakovatelná a svým způsobem unikátní zejména dynamikou konfigurace jednotlivých vrcholů.

Otevřené panorama severním směrem s pohledem na Milou Řešenému území dominují dva významné vrcholy, resp. krajinné dominanty Českého středohoří: Raná a Oblík. Kopec Raná (457 m.n.m.) je čedičový trojvrcholový solitérní masiv, který se nachází asi 6 km severozápadně od Loun v západní části Českého středohoří. Jedná se o velmi výrazně podlouhlou horu rozloženou v SV-JZ směru v délce asi 1 kilometru. Hlavní vrchol se nachází uprostřed hřebenu, dva nižší vrcholy vystupují po jeho bocích (jihovýchodní, severozápadní). Ladné tvary téměř holého vrchu narušují vedle lesovitého porostu na severním svahu stopy bývalého kamenolomu. Ten se nacházel v blízkosti stejnojmenné vsi, při východním úpatí vrchu. Pojmenování Raná (německy Rannayer Berg) přejala hora podle přilehlého sídla Raná (německy Rannay). Jedná se o bezlesnatý horský hřbet porostlý xerotermními travinami s občasným výskytem malých suťových polí. Z geologického hlediska je Raná tvořena čedičovou horninou (olivinický nefelinit). Podobně jako v případě sousedních kopců, vznikla vyplněním tektonické trhliny v křídovém útvaru horkým magmatem během sopečné činnosti v období mladších třetihor. Následně došlo k postupnému odnosu měkčích hornin na povrchu a odhalení a zvýraznění reliéfu sopečného tělesa. Na svazích je možno v odkryvech horniny nalézt tenké žilky neprůsvitného žlutavého kalcitu i aragonitu kusového vzhledu. Uprostřed jihovýchodního úbočí Rané jsou pozůstatky lomu z 2.poloviny devatenáctého století, v němž byl těžen stavební kámen. Zbytky základů několika stavení a kostelíka na jihovýchodním úbočí naznačují, že v době těžby kamene byl kopec obydlen a hojně využíván.

16

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST

Pohled na Ranou z Milé

Hřeben Rané

Oblík (německy Hoblik), čedičový solitérní masiv, je nejvyšším vrcholem řešeného území (509 m.n.m.), který se nachází mezi obcemi Raná, Chraberce a Mnichov. Na severovýchodě na něj navazují dva nižší vrcholy Srdov (482 m.n.m.) a Brník (471 m.n.m.), oddělené sedlem. Oblík je pravidelně utvářený suk z nefelinického bazanitu. Vznikl v závěru třetihor v důsledku sopečné činnosti. Charakteristickým rysem této kupy jsou sesuvy, zejména na západním a severním svahu. Na vrcholu tohoto kopce je umístěno světelné signalizační zařízení pro letecký provoz. Většina vrchu je holá, bez lesa. Dřeviny na severních svazích nejsou příliš vzrostlé a mají často křovitý charakter. Nejčastější jsou svída, dřín, hloh, z vyšších jasan a lípa. Zastoupena je i líska, vysázená zde v 16. století v souvislosti s vinařstvím. Z lísky se vyráběly viniční kůly.

Půdy jsou zde většinou kambizemě eutrofní, na plošinách východní části pseudogleje, na slínech slínovatky a černozemě na spraších. Na svazích vulkanických kopců se vyskytují rankery. Z půdních typů na Oblíku plošně převládají hnědozemě, dále jsou zastoupeny pararendziny (nejníže ležící jižní část) a černozemě (východní okraj). 4.2.2

Hydrogeologie Sklon severní části řešeného území severovýchodním směrem determinuje směr toku Hrádeckého potoka, jižní část řešeného území je spádována směrem jižním. Území leží v povodí řeky Ohře, náleží tedy k pomoří Severního moře (Ohře → přítok Labe). V řešeném území se nachází několik vodních nádrží – viz dále. 4.2.3

Bioregion Řešené území náleží z hlediska biogeografického členění ČR do 1.14 Milešovského bioregionu, z fytogeografického hlediska k 4a. fytogeografickému okresu Lounské středohoří. Typická část bioregionu je tvořena izolovanými vulkanickými suky - buď úzkými s příkrými stěnami nebo ve tvaru homole, kuželu, kupy, případně protáhlého hřbetu, tzn. skalnatými vyvýšeninami vystupujícími nápadně nad okolí, tvořené pevnou

17

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST sopečnou (lávovou) vyvřelinou. Vulkanické suky jsou doprovázeny teplomilnými doubravami, místy se šípákem, dubohabřinami, suťovými lesy a vegetací skalních stepí a nexerotermního bezlesí, výše i květnatými bučinami. Mezi kužely jsou menší kotlinové deprese s dubohabrovými háji. Nereprezentativní části jsou rozsáhlé deprese bez neovulkanitů. Geologická stavba bioregionu je mimořádně složitá; tvořená komplexem křídových hornin budovaným pískovci, slíny, slínovci i smíšenými horninami a místy přerušeným tektonicky vynořenými ostrůvky kyselých hornin krystalinika (ruly, fylity, ale i paleoryolity), na četných místech proraženým a překrytým terciérními neovulkanity, které dnes nápadně vynikají v terénu v podobě vulkanických suků. Je zde zastoupena rozsáhlá škála bazických hornin přes typické čediče po tefrity a trachyandezity až po neutrální vápnem chudé horniny trachytické (sodalitické trachyty, fonolity). Z pokryvných útvarů třeba jmenovat mocné svahoviny, především hrubě kamenité sutě, místy až volné droliny, v nižších okrajových zónách i spraše. Reliéf se vyznačuje na české poměry mimořádně velkou výškovou členitostí, má charakter ploché hornatiny s členitostí 300 – 450 m. Dle Quitta leží okrajové části bioregionu v teplé oblasti, střední polohy v mírně teplé oblasti. Celé území leží ve srážkovém stínu. Průměrné teploty se zde pohybují mezi 8 - 8,5 °. Ve skutečnosti se zde projevuje bohatá klimatická mozaika daná vysoce členitým reliéfem, se strmými lokálními gradienty, expozičním klimatem a bezprostředně sousedícími extrémy podporovanými specifickými fenomény. Půdy jsou obdobně rozmanité jako substrát a reliéf. Hlavní roli hrají hnědé půdy nasycené i nenasycené, eubazické (na čedičích) i mezo- až oligobazické. Je zde pestrá škála slabě vyvinutých půd od nejrůznějších typů rankerů po pararendziny. V nižších suchých polohách jsou různé typy černozemních půd, od typických černozemí na spraších, po těžké slínovatky na slínech. Půdy se rychle střídají podle sklonu a expozice. 4.2.4

Krajinný ráz, krajinné dominanty a rozhledová místa Řešené území leží z typologického hlediska dle ZÚR ÚK v typu krajiny 1Z17: stará sídelní krajina Hercynica a Polonica, zemědělská krajina, krajina kuželů a kup. Z toho většinová část leží v krajinném celku 5b. CHKO České středohoří – Lounské středohoří a menšinová západní část kolem Hrádku ve 13. Severočeské nížiny a pánve. Nevyskytují se zde definované oblasti ani místa krajinného rázu (dle ÚAP). Současná krajinná struktura je výsledkem po tisíciletí trvajícího hospodaření. Jedná se o kulturní krajinu s nezaměnitelným krajinným rázem s nepopiratelnými estetickými hodnotami území, vyznačujícími se zejména na obou kopcích dochovaným členěním plužiny, vysokým zastoupením dřevinných porostů sukcesního původu na agrárních valech a mezích. Krajinný segment Oblík se svým krajinným rázem má blíže ke krajinám přímořských oblastí západní Evropy. S nimi má srovnatelnou krajinnou mozaiku a fyziognomickou převahu keřového patra v liniových porostech, které tak připomínají živé ploty. Tato skutečnost a přírodní hodnoty činí Oblík po krajinářské stránce zcela výjimečným a tudíž velmi cenným v rámci celé České republiky. Z krajinářského hlediska se krajinný segment Oblíku, území typické agrárními valy a mezemi, vyznačuje řadou přírodních a estetických hodnot. Velmi působivá krajinná scéna oblasti Oblíku je výsledkem kombinace unikátní maloplošné mozaikovité struktury krajiny, na ní vázaných agrárních forem reliéfu, liniové vegetace a v neposlední řadě výrazného vrcholu Oblíku a siluet blízkých kopců vulkanického původu jako přírodních dominant oddělených polní krajinou. Parcely jsou ze všech stran ohraničené těžko proniknutelnými koridory a pro zemědělskou techniku jsou přístupné většinou jen po jedné cestě přerušující koridor. Z hlediska pozorovatele stojícího uvnitř pozemku jsou tedy v závislosti na své velikosti (ta činí desítky až stovky metrů) vizuálně otevřené až (polo)uzavřené. Vysoká druhová a prostorová diverzita společenstev agrárních valů a mezí, bohatost barev a rozmanitost tvarů rostlin a dřevin jsou bezpochyby rysem s vysokou estetickou hodnotou. Na jaře je výrazný aspekt bíle kvetoucích dřevin (hloh, trnka a třešeň), v pozdním létě jsou pak typické bobule červené, modré a černé barvy. Lokalitě dominují strmé svahy Oblíku (sklon do 45°, relativní p řevýšení až 250 m), vytvářející gradaci, což je jeden z rysů krajinné scény indikující vizuální atraktivitu. Kontrastně k rovinatému okolí působí též blízké vrcholy: Raná s vertikálně zvlněnou hřbetnicí, Srdov (krátký úzký hřbet) a výrazný kuželovitý suk Brníku. Ze svahů Oblíku se otevírají působivé daleké výhledy do ploché zemědělské krajiny Poohří s městem Louny a Džbánem na jižním horizontu.

18

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Z obou vrcholů, Rané a Oblíku, významných rozhledových míst, je za dobré viditelnosti výborný kruhový rozhled. Z opačného pohledu je soustava dominantních vrchů v rovinatém terénu dolního Poohří viditelná z velké dálky. V území se nevyskytují výrazné pohledové horizonty ani kulturně-historické dominanty.

Střední nadmořská výška sídla Raná je cca 297 m.n.m. Ve volné krajině se vyskytuje relativně malé množství rozptýlené zeleně (doprovodná zeleň podél cest a vodních toků, skupiny stromů, solitérní dřeviny a remízky. Důležitým faktorem při péči o zdejší krajinu je pastva. První písemné zmínky pocházejí ze 17.století, podle historických pramenů však lze konstatovat, že zde pastva probíhala již mnohem dříve s velmi různou intenzitou. V letech 1990 – 1991 došlo k prudkému poklesu počtu ovcí a následnému výraznému rozšíření křovinatého náletu (zejména trnky, hlohu a šípku). Situace se začala poté měnit až v roce 2000, kdy se na Rané objevuje stádo ovcí a koz (80 ks a 10 ks). Vzhledem ke stavu porostu dochází ke kombinaci formy přepásání s formou vypásání za pomoci oplůtku. Celkově je vypásáno 30 ha z celkové plochy NPR Raná + I. zóna. Od roku 2001 probíhá na pozemcích pastva formou přepásání za použití kombinovaného stáda ovcí a koz (110 ks a 10 ks). Pastva probíhá zejména v červnu až srpnu na jihozápadní části kopce. Vzhledem k tomu, že stádo není trvale přítomno na lokalitě (doprava z Karlových Varů), není možné v současné době zajistit pastvu po celé vegetační období. Během let 1991 – 1996 nebylo na Oblíku prováděno žádné extenzivní přepásání, čímž docházelo ke zmenšení plochy kavylové stepi. V roce 1997 dochází k redukci křovin a od roku 1998 se objevují nové pokusy se započetím pastvy ovcí. Situace se začala stabilizovat po roce 2000, kdy po dobu jednoho měsíce docházelo k přehánění ploch stádem ovcí a koz o průměrném počtu 80 ks. V roce 2001 se objevilo stádo ovcí (80 ks) na farmě Oblík a tím pastva začala probíhat po celé vegetační období. Zároveň došlo ke změně technologie, kdy byla použita intenzivnější forma – výpas pomocí oplůtků. V roce 2002 se forma pastvy opět vrací k formě přepásání pozemků po dobu celého vegetačního období. Pastva je realizována na ploše 25 ha.

19

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 4.2.5

Fauna a flóra Mezi typické ranské chráněné rostliny patří koniklec luční český (Pulsatilla pratensis bohemica), vzácná teplomilná tráva připomínající jemné peří Kavyl Ivanův (Stipa pennata), Ovsíř stepní (Avenastrum desertorum) a hlaváček jarní (Adonis vernalis). Unikátem Rané je speciální forma kavylu – kavyl sličný lysý, známá na celém světě jen odtud. Na Rané je možné vidět největší porost kavylů ve střední Evropě. Nejlepším obdobím je doba květu kavylů (dojem stříbrných vln moře) – konec května a začátek června. Na travnatých svazích se hojně vyskytuje vzácný sysel obecný. Rozšíření syslů na Rané je orientováno od jihovýchodu na západ úpatí okolo kopce. Pro podporu jeho výskytu je nezbytné zajištění nízkostébelnatého travního porostu (do 15 cm). Plochy jeho výskytu je proto nutné udržovat pravidelným kosením již od počátku dubna anebo kombinací kosení s následnou pastvou (za podpory dotací z norských fondů). V případě pastvy je však nutné nejméně jednou za tři roky provádět kosení nedopasků (zejména jehlice trnité), aby nedošlo k rozrůstání a šíření nežádoucích křovin. Další podmínkou jeho výskytu je nízká hladina podzemní vody, protože většinu života tráví sysel v podzemním systému nor. Sysel přežil na Rané a sportovním letišti Hrádek i díky aktivitám letců, rogalistů a paraglidistů při údržbě startovacích ploch. Přerušení tradiční pastvy ovcí a koz koncem 80.let minulého století způsobilo zvýšené šíření vysokých trav a zarůstání lokality křovinami (sekundární sukcese). Tyto změny vedly k ústupu mnoha vzácných druhů rostlin i živočichů a např. vyhynutí brouka chrobáka pečlivého. Po roce 2000 byla pastva ovcí obnovena a výskyt vzácných druhů se opět zvyšuje. Z botanického hlediska je nejzajímavější jižní svah Oblíku, kde je na suché strmé stráni teplomilná vegetace s chráněnými druhy rostlin. Roste zde např. hlaváček jarní (Adonis vernalis), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), kozinec bezlodyžný, rakouský a dánský (Astragalus excapus, A. austriacus, A. danicus),modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), ovsíř stepní čedičový (Helictotrichon desertorum subsp basalticum), kavyly Ivanův, sličný, chlupatý, tenkolistý, vláskovitý, Smirnovův a olysalý (Stipa pennata, S. pulcherrima, S. dasyphylla, S. tirsa, S. capillata, S. smirnovii, S. zalesskii), chrpa chlumní (Cyanus triumfetii), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), orsej blatoucholistý (Ficaria calthifolia), křivatec pomořanský (Gagea transversalis), kostřava waliská (Festuca valesiaca), pomněnka úzkolistá (Myosotis stenophylla), zlatovlásek obecný (Aster linosyris) a violka obojetná (Viola ambigua). V letech 1982-1983 bylo na Oblíku pozorováno 81 druhů obratlovců a 66 druhů ptáků. Ze zajímavějších zde byl zaznamenán výskyt dudka chocholatého (Upupa epops), dřemlíka tundrového (Falco columbarius), motáka pilicha (Circus cyaneus), strnada zahradního (Emberiza hortulana) a bělořita šedého (Oenanthe oenanthe). Z plžů zde byli pozorováni zrnovka trojzubá (Pupilla triplicata), vrkoč horský (Vertigo alpestris) a hrotice obrácená (Balea perversa). Nejprozkoumanější skupinou fauny zde jsou střevlíci, kterých zde bylo napočteno přes sto druhů. K potenciální vegetaci zde patří především černýšová dubohabřina, ve vyšších polohách na Rané a Oblíku pak mochnová doubrava a hrachorová nebo kamejková doubrava. 4.2.6

Klimatické poměry Řešené území leží v rámci klimatologického dělení ČR v teplé klimatické oblasti T2 a ve srážkově velmi chudém regionu. Průměrná roční teplota vzduchu: 8-9 °C Průměrný roční úhrn srážek: cca 470 mm Počet dní v roce se sněhovou pokrývkou: 40-50

Obecně oblast Poohří a Středohoří náleží k nejteplejším regionům Čech. Průměrné teploty se pohybují okolo 9°C, p řičemž nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 19,5°C. K vysokým hodnotám průměrných teplot ještě přistupuje nízký úhrn srážek způsobený větrnou anomálií, tzv. srážkovým stínem Krušných hor. Roční úhrn srážek tak činí pouhých 470 mm, ale nejdůležitější pro unikátní živou přírodu Lounska je fakt, že nejvlhčím měsícem je červenec a naopak nejsušším je měsíc leden. Zároveň jsou výše uvedené mezní klimatické faktory zvýrazněny konkrétní mikroklimatickou situací patrnou zejména na kuželech Českého středohoří (nejlépe na Rané a Oblíku). Pro získání aktuálních meteorologických informací o stavu počasí na vrcholu Rané slouží meteosonda, jejíž údaje se přenášejí nejen do "Skleníku", ale i na webové stránky. Jiným zdrojem informací

20

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST jsou webové kamery, které snímají od jihovýchodu jednak celou horu, jednak v detailu její vrchol s větrným rukávem. Denní proměnlivost větru na Rané je poměrně výrazná, což významně ovlivňuje možnosti zdejších leteckých aktivit.

5.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Limity využití území jsou definovány ve stavebním zákoně v § 26 Územně analytické podklady odst. (1) , kde je uvedeno: „…omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (dále jen „limity využití území“),…Tyto jsou souhrnně zachyceny v grafické části dokumentace. 5.1

OCHRANNÁ PÁSMA DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

5.1.1

Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura má tato ochranná pásma (OP): OP silnice I. třídy 50 m od vozovky, resp. osy přilehlého jízdního pásu OP silnice II. a III. třídy 15 m od vozovky, resp. osy přilehlého jízdního pásu

5.1.2 -

-

Technická infrastruktura Technická infrastruktura má tato ochranná pásma: OP kanalizační stokové sítě 1,5 m na obě strany (pro DN 500 včetně) 2,5 m na obě strany (pro DN nad 500) OP zásobovacích a přiváděcích vodovodních řadů 1,5 m na obě strany (pro DN 500 včetně) 2,5 m na obě strany (pro DN nad 500) ochranné pásmo vodojemů nejméně 10 m OP VVTL plynovodu 200 m na obě strany bezpečnostní pásmo VVTL plynovodu 40 m na obě strany bezpečnostní pásmo VTL DN 80-100 10 m na obě strany bezpečnostní pásmo VTL DN 300 20 m na obě strany bezpečnostní pásmo VTL regulační stanice 10 m (vodorovná vzdálenost) bezpečnostní pásmo STL regulační stanice není stanoveno bezpečnostní pásmo NTL a STL v obci není stanoveno OP VTL DN 80-100 4 m na obě strany OP VTL DN 300 4 m na obě strany OP STL a VTL regulační stanice 4 m (vodorovná vzdálenost) OP NTL a STL v obci 1 m na obě strany OP ropovodu, resp. produktovodu 300 m na obě strany OP VVN 400 kV 40 m na obě strany OP VN 110 kV do 220 kV 15 m na obě strany ochranné pásmo sdělovacích vedení 1,5 m na obě strany

Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými a bezpečnostními pásmy. Ochranným pásmem se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu. Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinku případných havárií plynových zařízení. Umisťování staveb v bezpečnostním pásmu plynárenského zařízení je možné pouze s písemným souhlasem provozovatele zařízení. Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky (§ 46, odst. 2).

21

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST S poukazem na ustanovení § 98, odst. 2 energetického zákona je právní režim ochranného pásma nutné posuzovat podle doby jejich vzniku a právního předpisu účinného v době jejich vzniku, tj. zákona č.79/1957 Sb., zákona č. 222/1994 Sb. a současně platného zákona č. 458/2000 Sb.

druh el. zařízení Nadzemní vedení nad 400kV Nadzemní vedení nad 220kV do 400kV vč. Nadzemní vedení nad 110kV do 220kV vč. Nadzemní vedení nad 35kV do 110kV vč. Nadzemní vedení nad 1kV do 35kV včetně vodiče bez izolace Nadzemní vedení nad 1kV se základní izolací do 35kV včetně závěsná kabelová vedení Podzemní vedení nad 110kV Podzemní vedení nad 1kV do 110kV včetně Elektrická stanice stožárová Elektrická stanice kompaktní a zděná Elektrická stanice vestavěná Elektrická stanice venkovní

ochranné pásmo dle z. dle z. dle z. 458/2000 222/1994 79/1957 30 m 30 m 20 m 25 m 25 m 15 m 20 m 20 m 12 m 15 m 15 m 7m 7m 10 m 7m 7m 10 m 2m 1m 3m 3m 1m 1m 1m 1m 7m 20 m 30 m 2m 20 m 30 m 1m 20 m 30 m 20 m 20 m 30 m

vymezení od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního kabelu od krajního kabelu vymezení svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od oplocení nebo obestavění

5.2

OCHRANA NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK A ARCHEOLOGICKÝCH LOKALIT

5.2.1

Ochrana nemovitých kulturních památek V řešeném území se nachází níže uvedené nemovité kulturní památky: o č. 43358 / 5-1384 – kostel Všech svatých v Rané

Původně gotický jednolodní objekt s polokruhově uzavřeným presbytářem, poprvé uváděný roku 1335, prošel v 18.století kompletní barokní úpravou. Po jeho severní straně se nachází obdélníková sakristie, západní průčelí zakončuje hranolovitá věž. Hlavní portál kostela je pozdně gotický a zakončený oslím obloukem. Ke kostelu a hřbitovu jej obklopujícímu vede schodiště, zdobené kamennými koulemi, a brána s polokruhově zakončeným vstupem a barokním volutovým štítem s trojúhelníkovým nástavcem. V současné době má kostel pouze opravenou střechu, interiér je zdevastovaný, celý kostel není přístupný. V dezolátním stavu, s povalenými a poničenými náhrobky, je zejména okolní prostor původního hřbitova. o č. 43519 / 5-1386 – areál venkovské usedlosti č.p. 32 v Rané

22

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST

Usedlost z konce 18.století. o č. 42614 / 5-1385 – socha Ecce Homo – před domem č.p. 20 v Rané Socha Ecce Homo je osazena na soklu z roku 1739, vyzdobeném plastikami světců, na vrcholu je umístěna mladší socha Krista. Nachází se před domem č.p. 20.

o č. 42775 / 5-1144 – kříž

Tento barokní kříž stál původně jihovýchodně od sídla Raná při křižovatce silnice I/28 a staré cesty. V roce 2009 byl zrestaurován a přemístěn do jihovýchodní části sídla k obslužné komunikaci pod novou obytnou zónou. 5.2.2

Ochrana archeologických lokalit V řešeném území nejsou evidovány s archeologickými nálezy).

archeologické

lokality

(naleziště

a zóny

–

území

23

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 5.3

OCHRANA NEROSTNÝCH SUROVIN, VLIV TĚŽBY

5.3.1

Ochrana ložisek nerostných surovin V jižní části řešeného území se nachází plocha schváleného, dosud netěženého prognózního zdroje vyhrazených nerostů Louny-sever (P) č. 9048400 (cihlářská surovina, vápenec). Dále zde není zastoupen dobývací prostor (DP), neuplatňují se chráněná ložisková území (CHLÚ), nenachází se zde výhradní bilancovaná ani nebilancovaná ložiska nerostných surovin ani nevýhradní prognózní ložiska. 5.3.2

Sesuvy půdy, poddolovaná území, hlavní důlní díla a haldy V řešeném území se nachází níže uvedená sesuvná území: Sesuvy - aktivní plochy Klíč Lokalita Klasifikace Stupeň aktivity Rok pořízení záznamu Aktualizace 461 Milá sesuv aktivní 1962 1977 Sesuvy - ostatní plochy Klíč Lokalita Klasifikace 520 Raná sesuv 521 Raná sesuv 522 Chraberce sesuv 530 Raná sesuv 532 Raná sesuv 535 Raná sesuv

Stupeň aktivity potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální stabilizovaný

Rok pořízení záznamu Aktualizace 1962 1986 1962 1978 1962 1978 1962 1978 1962 1981 1963 1978

Nenachází se zde žádná poddolovaná území, svahové deformace ani oznámená hlavní důlní díla či haldy. 5.4

RADONOVÉ RIZIKO Radonové riziko je jedním z faktorů ovlivňujících hygienickou kvalitu životního prostředí. Míra radonového rizika je dána v prvé řadě přirozenou radioaktivitou geologického podloží (z půdního vzduchu a podzemních vod). Dalším významným zdrojem jsou stavební materiály. Určené plochy jednotlivých kategorií rizika však nelze použít pro stanovení radonového rizika v jednotlivých objektech, protože skutečná radiační zátěž stavebního pozemku je vždy ovlivněna lokální situací (různá propustnost půd, lokální anomálie aktivních látek v horninách, atd.). Zvýšenou pozornost problematice protiradonových opatření je třeba věnovat až v oblastech kategorie vysokého a středního radonového rizika. Na lokalitách určených pro zástavbu je třeba včas provést detailní průzkum, případně přijmout opatření k eliminaci nepříznivých účinků. V území se uplatňují zejména kategorie nízkého a středního radonového rizika, oba vrchy řešeného území jsou dotčeny právě kategorií středního rizika. Zastavěná území spadají převážně do kategorie přechodné až nízké.

5.5

OCHRANA VOD A VODNÍCH ZDROJŮ

5.5.1

Ochrana vodních toků 24

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST V řešeném území se neuplatňuje vyhlášené záplavové území, ani zde není vymezena aktivní záplavová zóna vodního toku. Nejsou zde zaznamenány větší problémy při průchodu extrémních srážkových vod (potenciálních povodňových průtoků). Pokud bude správce vodního toku při výkonu správy požadovat pro nezbytný přístup k vodnímu toku užívání pozemků sousedících s korytem vodního toku, může jejich pozemků užívat po předchozím projednání s vlastníky pozemků (viz § 49 vodního zákona). 5.5.2

Pásma ochrany vodních zdrojů Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. Vyhlášená ochranná pásma v zájmovém území: Menší část k.ú. Raná u Loun se nachází v prozatímním ochranném pásmu zdrojů přírodních minerálních vod Břvany (I. a II. stupeň) Část k.ú. Hrádek u Loun se nachází v prozatímním ochranném pásmu zdrojů přírodních minerálních vod Břvany (II. stupeň). Prozatímní ochranná pásma byla vyhlášena výměrem z 5.1.1972, uvedeném ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČSR č.9 a 10/1972 (dle stanov Českého inspektorátu lázní a zřídel). V území je nutno respektovat prozatímní ochranné pásmo zdrojů přírodních minerálních stolních vod Břvany dle výměru ministerstva. V ochranném pásmu je jednak zakázáno znečišťování mělkých podzemních vod. Další omezení se týkají vrtných a zemních prací a všech jiných činností, které by mohly ovlivnit kvalitu a kapacitu zdrojů. V řešeném území nebyly zjištěny významné vodní zdroje, pouze jednotlivé drobné vodní zdroje k individuálnímu zásobování vodou. Žádný z těchto vodních zdrojů nemá vyhlášené ochranné pásmo. Celé řešené území spadá do vyjmenované „Zranitelné oblasti“, (tzn. území, kde se vyskytují povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody) dle Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., která specifikuje i používání a skladování hnojiv a pesticidů, střídání plodin a provádění protierozních opatření s ohledem na půdně klimatické podmínky stanoviště. Pro zranitelné oblasti jsou stanoveny zvláštní ochranné podmínky. 5.6

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) V řešeném území a v jeho nejbližším navazujícím okolí byl ÚSES vymezen již dávno formou jednoho z prvních Generelů, který byl na Lounsku v 90. letech minulého století ještě za neustálené metodiky zpracováván, tzn. dle podkladů ze ZÚR ÚK. V této dokumentaci se nacházejí některé metodické chyby systematického charakteru. V mezidobí byl ÚSES zpřesněn, toto řešení bylo promítnuto do ÚAP. Tyto staré dokumentace ÚSES bude proto nutné koncepčně revidovat a upřesnit pro další potřeby územně plánovacích dokumentací v další fázi zpracování ÚP. Nachází se zde zejména tyto prvky nadregionální hierarchické úrovně: - nadregionální biocentrum (NRBC) 18 - nefunkční, Oblík, Raná s OP 50 m - NRBK 21 - nefunkční, Stroupeč (1) – Oblík, Raná (2) s OP 50 m Vyšší hierarchie ÚSES vychází z celorepublikové koncepce založené v ÚTP NRaR ÚSES ČR (Bínová et al. 1996) a byla fakticky převzata (po aktualizaci nadregionálního ÚSES, kterou pořizovalo MŽP, resp. AOPK ČR) z platných ZÚR Ústeckého kraje (2011). Obecně je nutné vytvářet podmínky pro funkčnost vymezených skladebných částí lokálního územního systému ekologické stability krajiny a zajistit spojitost a funkčnost prvků ÚSES, zejména ve střetu se stávající i plánovanou dopravní infrastrukturou, vodohospodářskými zájmy, urbanizací atd. Zároveň je třeba realizovat přiměřená opatření zajišťující prostupnost krajiny a migraci živých organismů přes dopravní koridory a v sídlech a v rozvojových územích. Zvyšování biodiverzity krajiny je podporováno zejména ochranou krajiny, dále je třeba podporovat revitalizaci vodních toků, zlepšování stavu lesních porostů diverzifikací druhové skladby a mimoprodukční funkce krajiny. Biocentrum je biotop nebo centrum biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. 25

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Interakční prvek, součást podpůrné sítě lokálního ÚSES, je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti a to z důvodu posílení základní sítě málo funkčních až nefunkčních biokoridorů v intenzivně zemědělsky využívané krajině a zachování některých významných přírodních biotopů i ekologických vazeb mezi nimi. Mimo to interakční prvky často umožňují trvalou existenci určitých druhů organismů, majících menší prostorové nároky (vedle řady druhů rostlin některé druhy hmyzu, drobných hlodavců, hmyzožravců, ptáků, obojživelníků atd.) 5.7

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY V územních plánech obcí je nutno zabezpečovat ochranu chráněných území, tzn. obecně chráněných území (OCHÚ) a zvláště chráněných území (ZCHÚ) včetně jejich zonace a ochranných pásem. Do územních plánů je nezbytné zapracovat i návrhy na rozšíření stávajících chráněných území a návrhy na nová chráněná území. Stejně tak je nutno do ÚP obcí zapracovat území soustavy NATURA 2000 – ptačí oblasti či evropsky významné lokality. 5.7.1

Zvláště chráněná území Většina řešeného území (s výjimkou malé západní části) je dotčena (CHKO) České středohoří (I., III. a IV. zóna). Segment č. I/11 Oblík (zahrnuje NPR Oblík, Srdov, Brník a okolí) Segment č. I/12 Raná (zahrnuje NPR Raná a okolí) Segment č. I/13 Milá (zahrnuje PR Milá a bezprostřední okolí)

chráněnou krajinnou oblastí 2,7 km2 1,3 km2 0,6 km2

Chráněná krajinná oblast České středohoří o rozloze 1.063,77 km2 byla vyhlášena 19.3.1976, je zřízena (zaujímá 84%) na stejnojmenném geomorfologickém celku, jehož následné vnitřní horopisné dělení je na podcelek Verneřické středohoří, který tvoří zvlněná plošina na destruovaných lávových příkopech a podcelek Milešovské středohoří, jenž tvoří výrazné kužele, kupy a krátké hřbety v území křídových sedimentů. K Milešovskému podcelku náleží i lounská část, která je nazývaná Chožovské středohoří. Reliéf chráněné krajinné oblasti je pestrý, vysoce členitý, jednoznačně unikátní a neopakovatelný. Tento reliéf je výsledkem tektonických pohybů a vulkanismu v třetihorách a souběžné a následné denudace. Jedinečnost Českého středohoří doplňují pseudokrasové jevy v neovulkanitech a mineralogické zvláštnosti, především výskyt českého granátu a ojediněle i diamantů. Typická je unikátnost klimatu a pontickopanonské, submediteránní a sarmatské flóry a fauny. Doplnit lze jen aktuální počty výskytu zvláště chráněných druhů: z rostlin se v CHKO vyskytuje minimálně 18 kriticky ohrožených druhů, 44 silně ohrožených a 44 ohrožených. Živočichové jsou pak v následujících druzích: 39 kriticky ohrožených, 66 silně ohrožených druhů a 61 ohrožených. Jedná se o mimořádně vysoké počty chráněných druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů. Na území CHKO České středohoří se nachází tato maloplošná chráněná území: - NPR Oblík (v řešeném území) - NPR Raná (v řešeném území) - NPP Kamenná slunce: - PR Číčov - PP Tobiášův vrch - PP Třtěnské stráně Charakteristika I. zóny CHKO: Přírodě blízké nebo člověkem málo pozměněné ekosystémy udržované v žádoucím stavu vhodným managementem nebo ponechané přirozenému vývoji. Jedná se především o lesy s přirozenou nebo přírodě blízkou druhovou skladbou a prostorovou i věkovou strukturou, mokřady, společenstva skal, přirozená travní společenstva a polopřirozená, příp. značně pozměněné ekosystémy se soustředěným výskytem vzácných a existenčně ohrožených druhů bioty vázané na určitý typ obhospodařování. Dále jsou zařazena souvislá území s mimořádnou krajinářskou hodnotou a souvislá území s výskytem geologických a geomorfologických jevů. Zahrnuje chráněná území podle zák. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, včetně jejich ochranných

26

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST pásem, další území potřebná pro jejich ochranu, koridory spojující ochranná pásma a chráněná území, plochy s významnými ekosystémy. Jedná se o území s nevýraznými civilizačními zásahy, s výskytem mimořádných přírodních hodnot v měřítku celostátním i mezinárodním, většinou bez trvalých sídel a s minimálním zastoupením orné půdy. Charakteristika III. zóny CHKO: Člověkem silně pozměněné ekosystémy, běžně hospodářsky využívané, zejména lesy se zcela pozměněnou druhovou skladbou, věkově a prostorově málo strukturované, druhově chudší intenzivně obhospodařované louky a pastviny, orná půda a ostatní zemědělské pozemky rozčleněné do menších částí s bohatým zastoupením dřevin mimo les, s rozptýlenou venkovskou zástavbou. Hodnoty krajiny jsou určovány kombinací přírodních a kulturních prvků. Území se sídly místního významu, významné jsou mimoprodukční funkce území vodohospodářské, rekreační a kulturní. Charakteristika IV. zóny CHKO: Člověkem zcela pozměněné ekosystémy a části krajiny, zejména souvisle zastavěná území, intenzivně obhospodařované velké celky zemědělských pozemků (s převahou orné půdy), větší dobývací prostory, průmyslové a reály a pozemky určené jako územní rezerva pro zástavbu. Zahrnuje ostatní území přechodu z volné (nechráněné) krajiny do CHKO. Vrchol kopce Raná spolu s částí prostoru letiště u Hrádku je dotčen národní přírodní rezervací Raná. Vrchol Oblíku zase národní přírodní rezervací Oblík. NPR Raná, vyhlášená od roku 1951 (1936) o rozloze 10,94 ha, je nepřehlédnutelný a nezaměnitelný kopec Lounského středohoří. Byl původně podpovrchovým tělesem budovaným z olivinického nefelitu. NPR se rozkládá pouze v západní malé části, na takzvané „Malé bouli“. Na Ranské hoře nalezl 21. 6. 1902 profesor botaniky Josef Podpěra vzácnou trávu jihoruských stepí – ovsíř stepní. Dnes je tato rostlina zařazena na seznamu kriticky ohrožených druhů rostlin a v Českém středohoří se vyskytuje pouze na 3 lokalitách. Z důvodu ochrany ovsíře stepního vyhlásila Městská rada v Lounech 12. 6. 1936 území Ranské hory za tzv. „městskou rezervaci“. Vegetace Ranské hory je podobně exkluzivní jako vegetace Oblíku. Kromě kavylů, které jsou vyjmenovány u Oblíku, se zde nachází endemitní forma (vyskytující se pouze zde) kavylu sličného (Stipa pulcherrima f. nudicostata). Z dalších rostlin dále tařice skalní (Aurinia saxatilis), pupava bezlodyžná vyvýšená (Carlina acaulis subsp. caulescens), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), hlaváček jarní (Adonis vernalis), kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), kozinec dánský (Astragalus danicus) a další. Zavlečena sem byla rostlina jihomoravských stepí – katrán tatarský (Crambe tatarica). Vyskytuje se zde vzácný hmyz, např. střevlíci, chrobáci (Sisyphus schaefferi) a (Aphodius vaccinarius) a ze vzácných druhů motýlů se zde vyskytuje např. modrásek ligrusový (Polyommatus damon) a okáč skalní (Chazara briseis). Jižní část lokality a sousední letiště v Hrádku obývá sysel obecný (Spermophilus citellus), který je kriticky ohroženým druhem. Místa výskytu chráněných živočichů (Chazara briseis a Spermophilus citellus) jsou vyznačena na výkresu č.01 – Výkres hodnot území. Pro hospodářské využití travních porostů Oblíku a Rané byla podle složitosti terénních poměrů typická pastva skotu a ovcí, která dnes citelně chybí a proto započal projekt její obnovy. Odborníci rovněž zkoumají možnosti a význam sešlapu vegetace návštěvníky a turisty, který způsobuje tzv. disturbanci a kupodivu i snazší rozmnožování vzácných motýlů. Na Rané často dochází k nekázni turistů nebo sportovců, která např. v roce 1993 vyústila v nežádoucí vyhoření rezervace. Na území NPR Raná i Oblík je vstup mimo veřejné a značené turistické cesty zakázán. NPR Oblík, vyhlášená od roku 1967 o rozloze 20,5 ha, je všeobecně známý a dominantní izolovaný čedičový kopec. Oblík a sousední izolované vrchy Srdov a Brník jsou nejtypičtějším představitelem a dokladem tzv. lineárních erupcí v Českém středohoří. Oblík je budovaný nefelitickým bazaltem zatímco Srdov a Brník je z olivinického nefelitu. A právě kvůli geologickému podkladu a zejména zvláštním mikroklimatickým podmínkám je plocha Oblíku nejcennějším komplexem stepních a lesostepních ekosystémů v jihozápadní části Českého středohoří. Asi 30% plochy porůstají křoviny a les. Na ostatních plochách jsou vyvinuta společenstva středoevropské kontinentální stepi, složená z vzácných druhů rostlin. Výčet je tak rozsáhlý, že je nutné zmínit třeba jen kavyl olysalý (Stipa zalesskii), kavyl chlupatý (Stipa dasyphylla), kavyl Smirnovův (Stipa 27

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST smirnowii), kavyl Ivanův (Stipa pennata), kavyl sličný (Stipa pulcherrima), kavyl tenkolistý (Stipa tirsa) a jediný obyčejný kavyl vláskovitý (Stipa capillata). Dále zde roste kostřava waliská (Festuca valesiaca), ovsíř stepní čedičový (Helictotrichon dessertorum subsp. basalticum) a další chráněné rostliny – hlaváček jarní (Adonis vernalis), pomněnka úzkolistá (Myosotis stenophylla), kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), kozinec dánský (Astragalus danicus), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuifl ora), divizna brunátná (Verbascum phoenicum), zlatovlásek obecný (Aster linosyris), violka obojetná (Viola ambigua) a mnoho dalších rostlin stepí významnými botaniky dříve členěných na tzv. skalní, květnaté anebo chudé. Tyto rostliny jsou přizpůsobeny extrémním podmínkám a to nejen suchu, ale i mrazu. Nejprozkoumanější skupinou fauny Oblíku jsou střevlíci, kteří zde tvoří unikátní sestavu o více než 100 druzích. Z dalších živočichů je nápadný výskyt ptáků (66 druhů). Spolupůsobení vlivů, jako je klima oblasti, mikroklima (slunce, vítr), geologický podklad, expozice a tvar, umožnilo zachování takových společenstev, která z Oblíku učinila perlu české stepní květeny. Další zvláště chráněná území přírody dle §14 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, ani jejich ochranná pásma (národní park, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka) se zde nenacházejí. 5.7.2

Obecně chráněná území Přírodní park: Do řešeného území nezasahuje plocha přírodního parku dle §12 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Významný krajinný prvek: V řešeném území se nacházejí významné krajinné prvky (VKP) ze zákona – lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy dle § 3 písm. b zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Nenachází se zde registrovaný významný krajinný prvek. Při záměru týkajícího se zásahu do VKP je třeba si vyžádat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi zásahy se řadí stavby, pozemkové úpravy, změny kultury pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží nebo těžba nerostů. Památné stromy: V řešeném území se nenachází žádný památný strom dle § 46 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Natura 2000: Do řešeného území zasahují tyto lokality Natura 2000 dle § 3 odst.1 písm. q a r zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění: - EVL Raná – Hrádek (CZ0424033) – v k.ú. Hrádek u Loun, Lenešice, Raná u Loun Tato evropsky významná lokalita o rozloze 168,94 ha zahrnuje plochu vrchu Raná a přilehlé travnaté letiště. Jedná se o lokalitu kontinentálních opadavých křovin, polopřirozených suchých trávníků a facií křovin na vápnitých podložích, středoevropských silikátových sutí a zároveň významná lokalita sysla obecného, jehož kolonie čítá minimálně 200 jedinců a vzácného sarančete Stenobothrus eurasius. - EVL Oblík – Srdov – Brník (CZ0424039) – v k.ú. Charvatce u Loun, Chraberce, Mnichov u Loun, Mnichovský Týnec, Raná u Loun Tato to nejcennější lounská evropsky významná lokalita a také druhá největší (rozloha 335,17 ha) v sobě zahrnuje plochu NPR Oblík rozšířenou o další dva samostatné vrchy – Srdov a Brník. Oficiálně je důvodem zapsání existence prioritních biotopů i druhů: vápnité nebo bazické skalní trávníky, vápnité sutě pahorkatin a horského stupně, polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích a lokalita přástevníka kostivalového, sarančete (Stenobothrus eurasius) a kavylu olysalého. Do řešeného území nezasahuje žádná lokalita Natura 2000 – ptačí oblast, žádné smluvně chráněné území (SCHÚ) dle § 39 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Dále se zde nevyskytují území biosférické rezervace ani geoparku (UNESCO). 28

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 5.8

OCHRANA ZPF

5.8.1

Bonitované půdně ekologické jednotky Ochrana ZPF se realizuje formou vymezených bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Hranice BPEJ (I. a II.) jsou znázorněny v grafické části dokumentace. Podmínky ochrany ZPF vyplývají ze zákona České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF (Ochrana ZPF při územně plánovací činnosti) a vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., ve znění pozdějších úprav. Kvalita ZPF je hodnocena podle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze ZPF. Pro účely ochrany ZPF byly tímto pokynem zavedeny „Třídy ochrany zemědělského půdního fondu“, zařazující jednotlivé pětimístné kódy BPEJ do 5 tříd přednosti v ochraně (I. až V.). VYUŽITÍ PŮD V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Celková výměra

Plocha 1234 ha

Zastoupení 100 %

Orná půda TTP Ovocné sady Vinice Zahrady Zemědělská půda Lesy Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy

839 ha 115 ha 1 ha 1 ha 6 ha 962 ha 14 ha 6 ha 10 ha 242 ha

87,2 % 12 % 0,1 % 0,1 % 0,6 % 78 % 1% 0,5 % 0,8 % 19,7 %

Půdy I. a II. třídy přednosti v ochraně jsou vyznačeny na výkresu č.04 – Výkres problémů. 5.8.2

Investice do půdy V k.ú. Raná u Loun je evidován pouze jeden otevřený meliorační kanál (HOZ 0191-1976-0,672-2), který se nachází v oblasti Oblíku. V k.ú. Raná u Loun a Hrádek u Loun není evidována žádná jiná stavba ve správě Zemědělské vodohospodářské správy. Trubní vedení od profilu DN 300 (nenachází se v řešeném území) a HOZ (kanály) jsou ve vlastnictví státu. Samotná drenáž je v majetku vlastníka pozemku, kde je uložena. V řešeném území se nachází systematická trubní drenáž (v majetku vlastníka pozemku), kde je drenáž uložena. Dané pozemky jsou vyznačené na výkresu č.02 – Výkres limitů území. V řešeném území nebyly zaznamenány pozemky, na kterých se objevují účinky vodní a větrné eroze.

5.9

OCHRANA LESNÍHO PŮDNÍHO FONDU Lesy jsou chráněny ze zákona jako významné krajinné prvky a mají stanoveno ochranné pásmo 50m od okraje. Řešené území je charakteristické velmi nízkým podílem lesních porostů (1%) oproti republikovému průměru. Nacházejí se zde lesy hospodářské a na kopci Raná les zvláštního určení. 5.10

OCHRANNÁ PÁSMA Ochranná (zejména orientační hygienická) pásma u vybraných ploch budou upřesněna v další fázi zpracování ÚP. V grafické části je vyznačeno obecné hygienické ochranné pásmo hřbitova v Rané 100 m.

5.11

OCHRANA ZVLÁŠTNÍCH ZÁJMŮ V ÚZEMÍ V území se nenacházejí lokality důležité pro obranu státu, vojenské objekty s jejich ochrannými pásmy ani významná zařízení civilní ochrany (zájmy Armády ČR, zájmy Ministerstva obrany ČR). Nejsou zde zastoupeny ani plochy požární ochrany. Celé řešené území se nachází v OP radiolokačního stanoviště vojenského objektu (radaru) Lažany.

29

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 6.

DALŠÍ ROZBORY

6.1

ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ V grafické části dokumentace jsou vyznačeny hranice zastavěných území, které byly důsledně převzaty z původního ÚP sídelního útvaru Raná (hranice intravilánu obce). Pro přehlednost jsou zde zaznamenány i zastavitelné plochy dle původního ÚP a Změny č.1 původního ÚP. Úpravy hranic zastavěných území budou předmětem další fáze zpracování ÚP. 6.2

PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ V grafické části dokumentace jsou vymezeny plochy s rozdílným způsobem využití tak, jak byly zaznamenány během terénních průzkumů a na základě informací katastru nemovitostí. Tyto plochy jsou definovány v intencích vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Nad rámec výše definovaného využití ploch byly doplněny tyto kategorie: - plochy, kde realita neodpovídá KN – plochy vykazující nesoulad stavu dle průzkumů v terénu a údajů dle katastru nemovitostí – přesný způsob jejich využití bude stanoven v další fázi zpracování ÚP, - plochy zbořenišť a zaniklých staveb – pozemky se zdevastovanými či úplně zbořenými stavbami, evidované v KN s druhem pozemku nazvaným "zastavěná plocha a nádvoří", jejichž současný stav byl vyhodnocen během průzkumů v terénu – přesný způsob jejich využití a hranice zastavěného území budou stanoveny v další fázi zpracování ÚP. 6.3

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

6.3.1

Širší dopravní a územní vztahy Řešené území se nachází při jednom z hlavních dopravních tahů ORP Louny, na silnici I/28 z Loun do Mostu, která je západně od Loun napojena na rychlostní silnici R7 (Praha – Slaný – Louny – Chomutov a dále ke hranicím se SRN). Silniční dopravní obsluha řešeného území je dále stabilizovaná. 6.3.2

Silniční síť Frekventovaná silnice I. třídy č.28 řešeným územím prochází ve směru S-J. V září 2010 byl uveden do provozu zkapacitněný cca sedmikilometrový úsek mezi obcemi Odolice a Dobroměřice. Rekonstrukci pro Ředitelství silnic a dálnic ČR provedlo Sdružení Dobroměřice – Odolice (EDS Holding, Ekostavby Louny, Silnice Group) podle projektu brněnského Dopravoprojektu. Z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury, Operačního programu Doprava a dotací Evropské unie byla silnice ve své původní trase rozšířena, byla upravena její niveleta, odstraněny dopravní závady a byly postaveny tři nové mosty (přes Hrádecký a Dobroměřický potok, u Rané byl postaven most přes biokoridor). Úprav se dočkaly také všechny stávající křižovatky. V těsné blízkosti Rané byla komunikace podle informací zástupců obce postavena v odlišné niveletě oproti původní schválené dokumentaci, se kterou byla obec oficiálně seznámena, tzn. řádově o 5-7 metrů výše, což způsobuje obci zásadní komplikace v podobě několika násobně zvýšené hladiny hluku, prašnosti, atd. oproti původnímu stavu. Tento problém se dotýká hlavně jižní části zástavby v Rané, která se profiluje jako čistě obytná. Ještě nevzrostlá ochranná zeleň, realizovaná v pásu podél silnice rozhodně není s ohledem na konfiguraci terénu opatřením, které by tuto situaci v budoucnosti zásadně ovlivnilo. Silnice tak svou úlohu výrazné prostorové bariéry ještě upevnila. Průchozí koridor pod křižovatkou byl podle všech ukazatelů realizován v problematickém místě, bez vazby ke dvěma přirozeným migračním bodům, ležícím severním a jižním směrem.

30

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST

Řešeným územím dále procházejí tyto pozemní komunikace: silnice II/250 - ve směru V-Z silnice, tzn. spojnice silnic I/28 a R7 až dále do Žatce, silnice III/25019 (Hrádek – křižovatka směr Bečov / Bělušice), silnice III/25020 (krátký úsek Raná – křižovatka se silnicí I/28), silnice III/2498 (křižovatka se silnicí I/28 – Mnichov). Dopravní zátěže na těchto komunikacích jsou únosné, převládá zde podíl místní dopravy. Technický stav a parametry těchto komunikací jsou uspokojivé. Nebyly zjištěny žádné závažnější nedostatky, které by znamenaly snížení bezpečnosti provozu. Uvnitř sídla Raná je proznačena obytná zóna, v rámci které mohou chodci užívat pozemní komunikaci v celé její šířce a v níž je omezena rychlost pohybu vybraných vozidel na 20 km/hod. Místní a účelové komunikace jsou vázány na zastavěné území obce s přímým kontaktem zejména na silnice III. tříd. Je třeba zvážit možnost částečné obnovy a využití zaniklých polních cest v souvislosti s případným prováděním komplexních pozemkových úprav a realizací prvků ÚSES. -

6.3.3

Doprava v klidu Obě sídla mají především charakter zástavby s rodinnými domy s minimálními nároky na odstavné nebo parkovací plochy. Parkovací možnosti jsou vázané na dopravní prostor místních komunikací resp. na dopravní prostor silničních průtahů. V Rané je k dispozici pod objektem „Skleníku“ veřejná parkovací plocha, určená zejména pro odstavování obytných karavanů návštěvníků mířících za leteckým sportem. Dílčí úpravy je možné provést v rámci prostorů veřejných prostranství, jejichž obecným problémem jsou předimenzované zpevněné plochy (zejména asfaltové). Veřejným prostorům obecně chybí jasnější vymezení odstavných parkovacích ploch. 6.3.4

Hromadná doprava Řešené území je napojeno na své okolí autobusovými linkami zejména směrem do Loun a Mostu, provozovanými hlavně Dopravním podnikem Ústeckého kraje, a.s., Dopravním podnikem měst Mostu a Litvínova, a.s. a Autobusy Kafka, a.s., atd. V území se nachází tři autobusové zastávky: - Raná (uvnitř sídla Raná) – pro linky místního významu, - Raná, rozc. (při silnici I/28) – zejména pro dálkové autobusy soukromých dopravců (Praha, Most, Litvínov, Teplice), - Raná, Hrádek (uvnitř sídla Hrádek) – pro linky místního významu. Velmi problematickou se jeví vazba sídla Raná na zastávku dálkových autobusů Raná, rozcestí. Pěší vazba do sídla je zejména po příjezdu ve směru od Loun při nutnosti překonání rovného úseku silnice I/28 velmi obtížně využitelná. 6.3.5

Letecká doprava V řešeném území se nachází plocha sportovního letiště v Hrádku, (resp. Raná u Loun) - vzletové a přistávací plochy, a tudíž do něho zasahují ochranná pásma vzletových a přistávacích ploch a kuželových ploch. Celé řešené území je také dotčeno OP letiště v Panenském Týnci. 6.3.6

Železniční síť

31

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Řešeným územím neprochází železniční trať. Nejbližší zastávky jsou v Břvanech a Lenešicích (trať č. 126 Louny - Most) nebo v Bělušicích či Libčevsi (trať Most-Lovosice). 6.3.7

Cesty pro pěší a cyklisty Řešeným územím neprochází žádné značené regionální cyklotrasy. Nenachází se zde ani žádné cyklostezky. V Rané je částečně vybudována základní síť chodníků a komunikací pro pěší, chodníky se vyskytují pouze lokálně; v Hrádku není tato síť vybudována vůbec. Rozlišení profilu komunikací by bylo zvláště vhodné v rámci nové obytné zóny v Rané, kde je asfaltový povrch realizován až k hranicím soukromých parcel a chybí zde úplně zeleň ve veřejných prostorech. Pod kostelem v Rané jsou realizovány první příklady dobrého ztvárnění parteru v malém sídle (pobytová teráska, atd.) Dílčí úpravy je dále možné provádět v rámci vymezených veřejných prostranství. Sedlem mezi hlavním a jihovýchodním vrcholem Rané prochází modře značená turistická cesta KČT vedoucí z Loun, přes Lenešice a Lenešický Chlum, pokračující odsud dále přes Hrádek k vrchu Milá a dále do Mostu. Do tohoto sedla vede také velmi pohodlná částečně zpevněná cesta od parkoviště a „Skleníku“ na jižním okraji Rané. Ze sedla pak stoupá podél hřbetu značená odbočka k samotnému vrcholu. Přístup na jihovýchodní vrchol, který je přírodní rezervací, podléhá omezením z hlediska ochrany přírody. Z Loun dále vede kolem Dobroměřického rybníka zeleně značená turistická cesta KČT přes vrchol Oblíku do Mnichova. Pěší prostupnost krajiny mimo zastavěná území je v převážné části řešeného území podprůměrná. Jde o několik zpevněných i nezpevněných účelových polních cest. Při porovnání současného stavu s historickými mapy se v členitém terénu nedochovala značná část cestní sítě. 6.4

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

6.4.1

Odtokové poměry a vodní toky Řešené území spadá do povodí řeky Ohře. Do řešeného území zasahuje část povodí toku Hrádeckého potoka č. 1-13-04-002 a jeho bezejmenných přítoků. Hrádecký potok protéká řešeným územím v jeho severní až severozápadní části, je zařazen mezi kaprovité vody (dle Nařízení vlády č. 71/2003 Sb.) a je charakterizován jako neupravený tok s nízkým podílem doprovodné zeleně. Hrádecký potok tvoří souvislý vegetační předěl v zemědělsky využívané krajině a má značný krajinotvorný význam, jeho břehový doprovod představuje významnou krajinotvornou hodnotu řešeného území. Řešené území dále zasahuje do povodí toku Dobroměřického potoka č. 1-13-04-006 a jeho bezejmenných přítoků. Bezejmenný přítok Dobroměřického potoka protéká z rybníka jižní částí řešeného území. Hrádecký potok pramení nad obcí Libčeves, protéká podél obce Charvátce, Raná, Hrádek. Dále teče do obce Břvany, Lenešice, kde se vlévá do Ohře. Dobroměřický potok je v povodí kaprovitých vod. Dobroměřický potok pramení nad obcí Nečichy, protéká přes Dobroměřický rybník, přes Dobroměřice, kde se severně od Loun vlévá do Ohře. Oba vodní toky, Hrádecký i Dobroměřický potok, jsou ve správě Povodí Ohře, s.p. 6.4.2

Protipovodňová ochrana Řešené území není ohrožováno velkými vodami. Koryta Hrádeckého potoka, Dobroměřického potoka a jejich bezejmenných přítoků je však třeba udržovat v průchozím stavu. Správné postupy v oblasti ochrany před povodněmi a negativním účinkem sucha (Závazná část Plánu oblasti povodí Ohře a Dolního Labe pro území Ústeckého kraje – nař. Ústeckého kraje č.5/2010 – příloha 1) • Podporování akumulační vodohospodářské funkce krajiny jako prevence proti velkoplošným povodním prostřednictvím zvyšování retenční kapacity území a snižování odtoku a jako prevence proti suchu v rámci adaptačních opatření proti nepříznivému vývoji změny klimatu • Preventivní opatření pro ochranu před povodněmi provádět na podkladě studií odtokových poměrů, ekologických charakteristik vodních toků a na základě rizikové a finanční analýzy posuzující náklady a užitky těchto opatření

32

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST • •

•

•

Záplavové území, kde se dosud nenachází žádná zástavba, ponechat pro možnost rozlivu velkých vod a nepovolovat zde žádné nové objekty zvyšující urbanizaci těchto prostorů Pokud je náklad na protipovodňové opatření srovnatelný či vyšší než hodnota ochráněného majetku, prosazovat možnost vykoupení veškerých nemovitostí v záplavovém území pro možnost umožnění neškodného rozlivu velkých vod Pomocí komplexních pozemkových úprav zvyšovat retenční schopnost krajiny prostřednictvím změny kultur a hospodaření v povodí, vytvářením retenčních prostor, zasakovacích pásů, remízků apod. Respektování eventuality klimatických změn a s tím spojených změn četnosti výskytu i intenzity extrémních hydrologických jevů, tj. jak povodní, tak i období sucha, a zohlednění tohoto při rozdělení prostorů vodních nádrží a při návrzích funkčních objektů vodních děl

6.4.3

Vodní plochy Vodní plochy zaujímají celkově 0,5 % rozlohy řešeného území. Jihozápadně od Oblíku na pozemku p.č. 814/1 v k.ú. Raná u Loun se nachází umělá (revitalizovaná) vodní plocha U božích muk o výměře 14.525 m2 ve vlastnictví města Louny. Odtok z této umělé vodní nádrže je zaústěn do Dobroměřického potoka. Severně od Rané na pozemku p.č. 524/1 v k.ú. Raná u Loun při korytu Hrádeckého potoka se nachází vodní plocha o výměře 2.364 m2 v soukromém vlastnictví. V severní části sídla Raná se nachází požární nádrž, umístěná na pozemku p.č. 542/9 v k.ú. Raná u Loun. Nádrž o rozloze cca 610 m2 je funkční a je v majetku obce Raná. Na letišti u Hrádku je funkční požární nádrž (dle KN sportoviště a rekreační plocha) na pozemku p.č. 266/3 v k.ú. Hrádek u Loun. Plocha nádrže je cca 172 m2. Nádrž je v majetku soukromých osob. 6.4.4

Zásobování pitnou vodou Raná je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Louny. Zdrojem vody je VDJ Raná – 2x100 m3 (310,00 / 314,00 m n.m.), který je zásobován přes VDJ Břvany – 1x400 m3 (270,00 / 275,00 m n.m.) z přívodního řadu DN 500 v rámci Vodárenské soustavy Přísečnice. Na vodovodní síť je napojeno 96 % trvale bydlících obyvatel. Zbylá 4% obyvatel jsou zásobena individuálně (vlastní zdroje pitné vody). Přívodní řad do VDJ je proveden z potrubí PVC. Vodovod v obci je proveden z potrubí PVC a litinového potrubí. Hrádek je také zásobován pitnou vodou ze skupinového vodovodu Louny. Zdrojem vody je VDJ Hrádek – 2x10 m3 (302,90 m n.m.), který je zásobován přes VDJ Břvany – 1x400 m3 (270,00 / 275,00 m.n.m.) z přívodního řadu DN 500 v rámci Vodárenské soustavy Přísečnice. Na vodovodní síť je napojeno 100 % trvale bydlících obyvatel. Vodovod je proveden z potrubí PVC a PE. Majitelem vodárenského zařízení v řešeném území je Severočeská vodárenská společnost a.s., Teplice. Zařízení provozují Severočeské vodovody a kanalizace, a.s., Teplice. Vodovody jsou v celém rozsahu bez větších provozních problémů. Případnou nově navrženou zástavbu bude možné napojovat na vybudované rozvody pitné vody. Princip napojení bude stanoven dle podmínek konkrétních záměrů. Nouzové zásobování: Pitnou vodou – cisterny v rámci závodu SčVK, a.s. (Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou.) Užitkovou vodou – bude zajišťováno z veřejného vodovodu. (Při využívání zdrojů pro zásobování užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika). 6.4.5

Zásobování požární vodou Na území obou sídel - Raná a Hrádek - je vybudován veřejný vodovod s osazenými hydranty. V Hrádku je vyhovující podzemní hydrant osazen u č.p. 14. Nadzemní hydrant, který je umístěný na přivaděči do vodojemu Raná, odpovídá požadavku ČSN 730873 (průtok 4,6 l/s). Ostatní podzemní hydranty osazené na vodovodní síti v obci Raná (u č.p. 81 – průtok 3,6l/s, u č.p. 16 – průtok 3,0l/s, u č.p. 40 – průtok 0 l/s) nelze využívat k požárním účelům, tj. nejsou k dispozici zdroje požární vody, které odpovídají požadavkům ČSN 730873 a ČSN 736639. 33

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Za ztížených podmínek lze v Rané využít k hašení požárů víceúčelovou požární nádrž, která je umístěná na pozemku p.č. 542/9 v k.ú. Raná u Loun. Kubatura nádrže je 900 m3. Nádrž je umístěna v severní části sídla západně od zemědělského statku a je v majetku obce Raná. Původní nádrž na veřejném prostranství pod kostelem byla zasypána. Na letišti u Hrádku je požární nádrž na pozemku p.č. 266/3 v k.ú. Hrádek u Loun. Kubatura nádrže je 3 150 m a je v majetku soukromých osob. 6.4.6

Kanalizace a čištění odpadních vod Raná má vybudovanou splaškovou kanalizaci s likvidací odpadních vod na ČOV Louny. Tento systém odkanalizování území ve správě CHKO České Středohoří byl vybudován v letech 2004 – 2005 za finanční spoluúčasti SFŽP ČR, Severočeské vodárenské společnosti a.s. a obce Raná. Doprava splašků je realizována výtlačným potrubím do koncové šachty v obci Dobroměřice. Stokovou síť tvoří převážně gravitační kanalizace. V místech nepříznivých spádových poměrů je uplatněn výtlačný systém. Na trase jsou vybudovány 3 čerpací šachty – u č.p. 69, u požární nádrže a u hřbitova. Trasy jsou vedeny převážně v komunikaci. Gravitační úseky jsou provedeny z PVC potrubí. Tlakové úseky v obci jsou provedeny z tlakového potrubí PVC, výtlak do koncové šachty v obci Dobroměřice je proveden z potrubí PE. Případnou nově navrženou zástavbu bude možné napojovat na vybudované rozvody splaškové kanalizace. Princip napojení bude stanoven dle podmínek konkrétních záměrů. Zařízení provozují Severočeské vodovody a kanalizace, a.s., Teplice. Hrádek nemá vybudovanou kanalizační síť. Odpadní vody od 100% trvale bydlících obyvatel jsou akumulovány v bezodtokových jímkách s vyvážením na pole. S ohledem na velikost obce Hrádek není pravděpodobně investičně a provozně výhodné budovat kanalizační síť a ČOV. 6.4.7

Odvádění dešťových vod V centrální části sídla Raná je vybudována dešťová kanalizace, stoky jsou provedeny z betonového potrubí. Provozovatelem dešťové kanalizace jsou SčVK a.s. V Hrádku není vybudována dešťová kanalizace. Dešťové vody z pozemků rodinných domů jsou obvykle likvidovány na pozemcích zasakováním do okolních travnatých ploch. 6.4.8

Zásobování plynem a teplem Ve směru z jihovýchodu na severozápad řešené území protíná stávající koridor vnitrostátního tranzitního velmi vysokotlakého plynovodu VVTL s několika plynovodními objekty, ochranným pásmem a bezpečnostním pásmem. Při silnici I/28 prochází vedení VTL plynovodu, ze kterého je napojena regulační stanice VTL/STL, umístěná nedaleko ZD v Rané. V Rané se nachází zařízení a rozvody středotlaké plynovodní sítě (STL) s napojením ve výše uvedené stanici. V řešeném území se nachází pouze malé tepelné zdroje o výkonu do 200 kW, určené pro vytápění jednotlivých objektů. Podstatná část tepla v objektech pro bydlení je vyráběna na bázi zemního plynu. Plošnou plynofikací jsou vytvořeny podmínky pro plnou náhradu tuhých paliv plynem. Dále je pro vytápění využíváno elektřiny, dřeva a uhlí. Spalování uhlí negativně ovlivňuje kvalitu přízemní vrstvy atmosféry a to zejména v době teplotních inverzí. Způsob vytápění bude i do budoucna řešen individuálně s preferencí technicky vyspělejších a ekologicky šetrnějších způsobů spalování (dřevo, biomasa, tepelná čerpadla, solární systémy, propanbutan ze zásobníků). 6.4.9

Zásobování elektrickou energií Vedení VVN: Jihovýchodní částí řešeného území (přibližně ve směru JZ-SV) prochází vedení VVN 400 kV a 220 kV. Zdrojovým místem je nedaleká rozvodna 400/220/110/22 kV Výškov. Do této rozvodny je vyveden výkon elektráren Počerady I, II a III. Rozvodna se nachází jihozápadním směrem cca 8 km od Rané. Z této rozvodny je vyvedena celá řada strategických vedení o napěťové hladině 400, 220 a 110 kV. Provozovatel přenosové soustavy elektřiny ČEPS, a.s. předpokládá rozšíření rozvodny ve Výškově. Toto rozšíření bude realizováno v katastru obce Břvany a má být důsledkem výstavby dvou nových elektrárenských paroplynových bloků v areálu stávajících elektráren Počerady I, II a III.

34

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST -

Poté bude realizována výstavba následujících vedení 400 kV: zdvojení linky Výškov – Babylon (linka bude z části umístěna na stávající vedení), zdvojení linky Výškov – Čechy Střed, dvojitá linka Výškov – Chotějovice (výhledově nahradí stávající linku 220 kV Výškov– Chotějovice).

Distribuční vedení VN a NN: Severní část řešeného území je standardně napájena nadzemním vedením VN 22 kV z výše uvedené rozvodny. Jednotlivá vedení jsou průběžně opravována a rekonstruována tak, aby byla udržena potřebná provozní spolehlivost dodávky elektrické energie odběratelům. V řešeném území distribuci elektrické energie zajišťují tyto trafostanice 22/0,4 kV: Raná – OBEC … OP 30 m Raná – RODINNÉ DOMKY … OP 30 m Raná – JZD … OP 7 m Hrádek – OBEC … OP 30 m Raná – OBLÍK … OP 7 m Distribuční síť NN je v Rané převážně kabelizována, v Hrádku je převážně v nadzemním provedení. V cenných částech krajiny a sídel je třeba upřednostnit postupnou podzemní kabelizaci NN. V Rané je realizováno vedení veřejného osvětlení, které je provedeno výbojkovými svítidly osazenými na stožárech, intenzita osvětlení je však místy nedostatečná. 6.4.10 Výroba energie z obnovitelných zdrojů V současné době klesají ceny technologií slunečních kolektorů pro ohřev vody a fotovoltaických panelů pro výrobu elektřiny. Lze očekávat nadále zájem veřejnosti o tyto obnovitelné energetické zdroje. Instalace těchto zdrojů na střechy jednotlivých objektů není třeba řešit na úrovni ÚP. V řešeném území se nenachází žádná plošně rozsáhlá fotovoltaická elektrárna (míněno na půdě ZPF), bioplynová stanice nebo malá vodní elektrárna. 6.4.11 Datové, elektronické sítě, telekomunikace Zabezpečení řešeného území telekomunikačními a datovými službami představuje vzhledem k jejich důležitosti pro rozšíření potřebných ekonomických aktivit i pro prosté zabezpečení standardních služeb pro rezidenty důležitý význam. Místní telekomunikační síť v řešeném území, realizovaná jako kabelová s možností dalšího rozšíření, je v relativně dobrém technickém stavu a její kapacita je dostačující. Další telekomunikační možnosti nabízí dynamicky se rozvíjející sítě pro mobilní telefony a síť internetu (dálkové kabely UPC, atd.). V současné době se v řešeném území neplánuje žádná větší investiční akce. V řešeném území není umístěna rádiová (základnová) stanice ani jím neprochází radioreléová trasa. Do západního cípu řešeného území zasahuje část OP radioreléové trasy. 6.5

HYGIENA PROSTŘEDÍ

6.5.1

Ovzduší, hluk a vibrace Většina správního obvodu ORP Louny spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisím s přilehlého území mostecké pánve. Situace se zlepšila především po realizaci odsíření bloků elektrárny Počerady. V Rané dochází ke znečišťování ovzduší exhalacemi z průjezdné dopravy po silnici I. třídy, která je doprovázena zvýšenou hlučností a prašností. Hygienickou závadou je také závislost malých obcí na lokálním vytápění tuhými palivy. Hrozbou pro území ORP je současné zvyšování cen energií, kdy dochází u řady obcí, které byly plynofikovány, k návratu vytápění tuhými palivy. Hlavními lokálními znečišťovateli jsou tak místní domovní kotelny a topeniště. 6.5.2

Staré ekologické zátěže V řešeném území se nenachází žádné evidované kontaminované místo (území ekologického rizika) dle NIKM (Národní inventarizace kontaminovaných míst – Cenia). V sousedním správním území obce Břvany se v blízkosti západní hranice s řešeným územím nachází evidované kontaminované místo skládka Břvany.

35

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 6.5.3

Nakládání s odpady Likvidace odpadu probíhá standardně, komunální odpad je shromažďován v popelnicích a kontejnerech, sbírán a odvážen odbornou firmou na skládku mimo řešené území. Probíhá sběr všech složek (komunální, separovaný, objemový, nebezpečný). Obec má vypracovanou obecně závaznou vyhlášku o nakládání s komunálním odpadem, která je závazná pro všechny obyvatele správního území. Biologický odpad likvidují občané individuálně kompostováním. V současné době není v řešeném území provozováno žádné zařízení pro nakládání s odpady, tj. není zde zařízení pro skládkování odpadů (skládka), zahlazování důlních prostor a složiště, zařízení na recyklaci odpadů nebo autovrakoviště.

7.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ POMOCÍ SWOT – ANALÝZY

V tomto bodu jsou shrnuta zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematických členění pomocí SWOT – analýzy. Závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je určení problémů k řešení (s odkazem na výkres č.04 – Výkres problémů) v ÚPD zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. 7.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE SILNÉ STRÁNKY Převažuje slabé a přechodné radonové riziko. Území bez CHLÚ, DP a výhradních ložisek coby významných limitů rozvoje. PŘÍLEŽITOSTI Úprava starého lomu. Prognózní zdroj – možnost těžby cihlářské hlíny a vápence v budoucnosti

7.2 VODNÍ REŽIM SILNÉ STRÁNKY Přítomnost Hrádeckého potoka a jeho přítoků. Přítomnost vodních ploch a pramenů. Přírodní léčivý zdroj Břvany a jeho OP (mimo řešené území). PŘÍLEŽITOSTI Zvýšení retenční schopnosti území podporou strukturní zeleně a podporou prvků ÚSES na orné půdě. Zvýšení podílu trvalých travních porostů a lesa. Vazba na blízký Dobroměřický a Lenešický rybník. 7.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SILNÉ STRÁNKY Pokles dálkových imisí z Mostecké pánve. Kvalitní sídelní zeleň. Plynofikace řešeného území. Vyřešené odpadové hospodářství vč. separace odpadu. PŘÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY Sesuvná území (převažují pasivní). Opuštěný starý lom (kopec Raná). HROZBY Případná těžba nevýhradního ložiska Břvany na území sousedního správního území č.31817000 (opuka, spongilit) by byla újmou na krajinném rázu širšího území.

SLABÉ STRÁNKY Srážkově deficitní území.

HROZBY Používání nadměrných dávek přírodních i strojených hnojiv a pesticidů vzhledem k zařazení tohoto území mezi zranitelné oblasti. Vodní eroze na vrcholech Raná a Oblík.

SLABÉ STRÁNKY Zatížení hlukem, exhalacemi a prašností od tranzitní dopravy.

HROZBY 36

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Trvalá péče o zeleň a její další rozšiřování (izolační a ochranná zeleň). Efektivnější řešení izolační zeleně podél silnice I/28.

7.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY SILNÉ STRÁNKY Koncepce ochrany přírody je dána vymezením chráněných území: CHKO České středohoří, NPR Oblík a NPR Raná vč. OP, Natura 2000 2x EVL, výskyt chráněných živočichů. Vymezení kulturních památek. Vymezení přírodních památek. Vymezené prvky ÚSES. PŘÍLEŽITOSTI Zvýšení podílu lesa. Realizace nefunkčních částí ÚSES. Zkvalitnění prostupnosti krajiny zejména pro cyklistickou dopravu. Obnova a údržba liniové zeleně podél vodních toků a komunikací. Revitalizace zatrubněných vodních toků. Rozvoj cestovního ruchu s vazbou na přírodní hodnoty a plochu letiště. 7.5 ZPF A PUPFL SILNÉ STRÁNKY Dostatečná síť polních cest. Kvalitní zemědělská půda třídy I. a II. PŘÍLEŽITOSTI Podpora orientace zemědělství a ochranu krajiny. Investice do protierozních opatření.

na

tvorbu

Používání nadměrných dávek přírodních i strojených hnojiv a pesticidů vzhledem k zařazení tohoto území mezi zranitelné oblasti. Zvyšování podílu vytápění tuhými palivy v důsledku zvyšování cen energií.

SLABÉ STRÁNKY Narušená krajina schopná autoregulace. Nebezpečí inverzních situací. Zatížení hlukem a exhalacemi od tranzitní dopravy. Špatný stavebně technický stav jednotlivých památek. HROZBY Necitlivá realizace nových rozvojových ploch v kontaktu s přírodním prostředím.

SLABÉ STRÁNKY Nebezpečí vodní eroze na plochách svažitých a bez strukturní zeleně. Nedostatečné zalesnění území. HROZBY Nízké % vodních srážek v území. Hrozba vodní eroze půdy v plochách s nedostatkem zeleně. Narušená retenční schopnost půdy

7.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Dobrá dostupnost do Loun, Mostu, Chomutova, Omezující liniová stavba v krajině - silnice I. třídy. Slaného a Prahy. Hrádek nemá řešeno odkanalizování a čištění Optimální hustota silniční sítě silnic II. a III. třídy. odpadních vod. Síť turistických cest. Energetická koncepce u sídel založená na elektrické Všechna sídla jsou napojena na sítě dopravní energii a vytápění tuhými palivy. a technické infrastruktury. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Napojení území pomocí cyklotras a cyklostezek Návrat ke spalování tuhých paliv v lokálních (bezpečný dojezd do škol a zaměstnání) nebo etážových topeništích v důsledku růstu Konverze budov zemědělského areálu ve vazbě cen energií. na silnici I/28. Zvýšení podílu ekologického vytápění a využití netradičních způsobů vytápění.

37

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 7.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY Dochází k postupné stabilizaci obyvatel a v mnohých případech k mírnému nárůstu počtu stálých obyvatel. Dobrá nabídka pracovních příležitostí v Postoloprtech, Lounech, Žatci, Mostě, Počeradech. PŘÍLEŽITOSTI Vytvoření nových kvalitních rozvojových ploch bydlení. Geografická poloha města včetně dobré dostupnosti občanské vybavenosti pro menší obce. Potenciál péče o seniory v kvalitním prostředí. 7.8 BYDLENÍ SILNÉ STRÁNKY Zachovalá urbanistická struktura sídel. Výhodná poloha území v blízkosti významných center osídlení. PŘÍLEŽITOSTI Navržení kapacitních rozvojových ploch pro bydlení v ÚP. Výstavba v prolukách.

7.9 REKREACE SILNÉ STRÁNKY Vysoký podíl individuálního bydlení, bez potřeby hledání „druhého bydlení“. Snadná dostupnost celodenní rekreace – CHKO ČS, pro zimní rekreaci Krušné hory. Rekreační hodnota krajiny pro turistiku a cykloturistiku. PŘÍLEŽITOSTI Využít historického a krajinného potenciálu území. Rozvoj služeb cestovního ruchu a cykloturistiky. 7.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY Vyvážený poměr výrobních ploch vůči plochám pro bydlení a cennému přírodnímu území. Výhodná dopravní poloha u silnice I/28 a v blízkosti R7. PŘÍLEŽITOSTI Konverze budov zemědělského areálu ve vazbě na silnici I/28.

SLABÉ STRÁNKY Vyjížďka do zaměstnání mimo území obce. Nízký podíl osob se středoškolským a vysokoškolským vzděláním.

HROZBY Odchod vzdělaných odborníků do větších okolních měst. Stárnutí populace venkovských sídel.

SLABÉ STRÁNKY Částečné omezení funkce bydlení od tranzitní dopravy. HROZBY Snahy na rozšiřování zastavitelného území pro bydlení na úkor přírodního prostředí. Výstavba a rozšiřování okrajových částí urbanizovaných celků bez vazby na stávající hmotové a urbanistické členění.

SLABÉ STRÁNKY Nedostatek kvalitních rekreačních prostorů pro denní rekreaci. Absence rekreační vybavenosti – ubytování, a stravování.

HROZBY Ohrožení chráněných území a živočichů.

SLABÉ STRÁNKY Nevyužité, nefunkční a esteticky závadné plochy.

HROZBY Rozvoj ekonomických aktivit na úkor přírodního prostředí.

38

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 8.

ZÁMĚRY A NÁMĚTY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

8.1

URČENÍ OKRUHŮ A TÉMAT K ŘEŠENÍ V ÚP V této kapitole jsou soustředěny veškeré podněty na provedení změn v území, strukturované pouze podle kritéria, kdo ze zúčastněných subjektů příslušný záměr podal.

8.1.1 -

-

8.1.2 -

Záměry obce pořízení nového ÚP obce do 31.12.2015 ve vazbě na blízké město Louny vymezit dostatek zastavitelných ploch pro rozvoj bydlení a obslužných funkcí v návaznosti na zastavěné území (v rozsahu max. 20-25 stavebních parcel), s důrazem na plochy přestavby – viz Z3 na výkresu č.03 prověřit možnosti umístění multifunkční plochy pro společenské, kulturní, rekreační a sportovní vyžití na rovinaté ploše na úpatí kopce Raná s přímou vazbou na „Skleník“ při omezení negativních vlivů na okolní přírodní hodnoty – viz Z1 na výkresu č.03 umožnit rozšíření ploch občanské vybavenosti pro potřeby rekreačního a ubytovacího zázemí u „Skleníku“ (např. formou propojení se zastavěným územím) – viz Z2 na výkresu č.03 prověřit možnost obnovení pěšího spojení z Rané do Lenešic Záměry místních občanů a podnikatelských subjektů přehled žádostí občanů – viz následující tabulka:

Ozn. Žadatel

Žádost

kontakt

parc.č. v žádosti

funkční využití dle KN

-

-

1

Ing. Ladislav Šimko

tištěně

Raná 141, 439 24 Raná u Loun

2

Jaroslav Polák

tištěně

463 42 Frýdštejn

3

Martin a Zuzana Veihandovi

tištěně

Hrádek 41, 440 01 Louny

funkční využití žádost zapracování staveb veřejných WC na veřejných prostranstvích v sídlech

237/15 ostatní plocha v k.ú. Hrádek u Loun

výstavba RD

427/5

výstavba RD

trvalý travní porost

v k.ú. Raná u Loun

8.1.3 -

-

Záměry dle odborného názoru zpracovatele vyhodnocení aktuální naplněnosti a potřebnosti dalších zastavitelných ploch / prioritní využití (respektování) zastavitelných ploch pro bydlení vymezených předchozím ÚP prověřit možnosti vymezení zastavěného území v zaniklé západní části Hrádku a na samotě bývalé Hrádecké hospody prověřit možnosti rozšíření areálu zemědělské usedlosti na Oblíku prověřit funkčnost realizovaného pásu izolační zeleně podél silnice I/28 s případným návrhem doplňkových opatření sloužících k omezení hlučnosti a prašnosti této frekventované komunikace vymezit plochy izolační zeleně na jihovýchodním okraji sídla Raná pro potřeby ochrany obytné zóny – viz Z4 na výkresu č.03 pro bývalé a nevyužívané areály zemědělské výroby podpořit nezemědělské využívání (drobná nerušící výroba, služby, bydlení), tzn. prověřit možnosti jejich konverze – viz Z5 na výkresu č.03 doplnit značené cyklotrasy s upřednostněním trasování formou cyklostezek: z Rané směrem na Lenešice – viz L1 na výkresu č.03; z Rané směrem na Oblík, s vyřešením přechodu přes silnici I/28 – viz L2 na výkresu č.03; z Oblíku směrem na Nečichy – viz L3/A nebo L3/B na výkresu č.03 prověřit možnost výhledové realizace ČOV pro místní část Hrádek zvážit zvýšení míry zalesnění území prověřit možnosti dalšího využití objektu bývalé školy v solitérní poloze západně od Rané

39

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Obecně lze konstatovat, že vzhledem k umírněnému rozsahu rozvojových záměrů v území zůstane i do budoucna dominantní historická struktura sídel a charakter okolní krajiny. Za prioritu pro fázi návrhu ÚP lze považovat udržení stávající urbanistické struktury v původní stopě a její dílčí rozvoj v logice a měřítku venkovského osídlení (vždy v návaznosti na zastavěné území) a dále ochranu zdejších unikátních hodnot. Možnosti rozvoje obce je dále možné vidět především v souvislosti s rozvojem různých forem bydlení s možností podnikání (ve vazbě na blízké okresní město), s využitím kvalit obce spočívajících zejména v kvalitním veřejném prostoru a okolním přírodním zázemí tak, aby v budoucnu nedocházelo k odlivu obyvatelstva, nezájmu o ekonomické aktivity či obecně ke stagnaci území.

40