2012 Dostupný z

ˇ ´ Tento dokument byl staˇzen z Narodn´ ıho uloˇ ´ ziˇsteˇ sˇ ede´ literatury (NUSL). Datum staˇzen´ı: 25.12.2016

ˇ ı spolecnost ˇ ˇ ıslech - 2011 Informacn´ v c´ ˇ Cesk´ y statistick´y uˇ ´ rad 2012 Dostupn´y z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203637 ´ eno ˇ ´ ´ D´ılo je chran podle autorskeho zakona cˇ . 121/2000 Sb.

´ Dalˇs´ı dokumenty muˇ ıho rozhran´ı nusl.cz . ˚ zete naj´ıt prostˇrednictv´ım vyhledavac´

Kód publikace: 9705-11

Č.J.: 302/2011-63

INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH

2011 ČESKÁ REPUBLIKA A EU

ISBN: 978-80-250-2088-3

 Český statistický úřad, Praha 2011

Obsah

ÚVOD ............................................................................... 5 A

Telekomunikační a internetová infrastruktura .............. 7 Telekomunikační infrastruktura a provoz........................... 8 Vysokorychlostní přípojky k internetu .............................. 10

B

Domácnosti ................................................................... 13 Domácnosti s pevnou telefonní linkou ............................. Domácnosti s mobilním telefonem................................... Domácnosti s osobním počítačem................................... Domácnosti s připojením k internetu ...............................

C

Jednotlivci ......................................................................21 Uživatelé osobního počítače ........................................... Uživatelé internetu .......................................................... Použití internetu k vybraným činnostem .......................... Jednotlivci nakupující přes internet.................................. Děti používající doma internet .........................................

D

48 49 50 52 54 56 58

Školství .......................................................................... 59 Počítače a internet ve školách......................................... Webové stránky vysokých škol........................................ Studenti používající internet ............................................ Studenti používající internet k vybraným činnostem ........

G

32 34 36 38 40 44

Veřejná správa............................................................... 47 Vysokorychlostní internet ve veřejné správě ................... Využívání internetu organizacemi veřejné správy ........... Webové stránky veřejné správy a jejich využití .............. Zaměstnanci a informační technologie ............................ Použití internetu jednotlivci ve vztahu k veřejné správě... Použití internetu podniky ve vztahu k veřejné správě ...... Webové stránky obcí s rozšířenou působností ................

F

22 24 26 28 30

Podniky .......................................................................... 31 Podniky s firemní počítačovou síťí .................................. Podniky s vysokorychlostním internetem......................... Využívání internetu podniky ............................................ Podniky s webovými stránky ........................................... Elektronické obchodování ............................................... Zaměstnanci a informační technologie ............................

E

14 15 16 18

60 61 62 64

Zdravotnictví.................................................................. 65 Počítače a internet ve zdravotnických zařízeních ............ Lékaři používající internet k vybraným činnostem ........... Zdravotnická zařízení s webovými stránkami .................. Využití webových stránek lékařů k vybraným činnostem . Vyhledávání informací o zdraví na internetu jednotlivci ...

66 67 68 69 70

Publikace ČSÚ o informační společnosti .................... 73

3

4

Úvod I v letošním roce připravil Český statistický úřad další aktualizované vydání brožurky: „Informační společnost v číslech“. Stejně jako v předchozích letech je tato brožurka koncipována tak, aby v přehledné formě poskytla dostatečné množství oficiálních statistických údajů o rozvoji informační společnosti v České republice a umožnila srovnání s jednotlivými státy EU. Brožurka je rozdělena do následujících sedmi kapitol: A.

Kapitola Telekomunikační a internetová infrastruktura obsahuje základní údaje o dostupné telekomunikační a internetové infrastruktuře a její struktuře.

B.

V kapitole Domácnosti jsou uvedeny informace o přístupu domácností k pevné telefonní lince, mobilnímu telefonu, osobnímu počítači a internetu.

C.

V kapitole Jednotlivci jsou uvedeny informace o uživatelích osobního počítače a internetu v dospělé populaci. Tyto základní informace jsou doplněny o údaje o místě, frekvenci a způsobu použití počítače a internetu a také o vybraných aktivitách prováděných na počítači a internetu se zaměřením na internetový nákup. Nově v brožurce naleznete informace o dětech používajících doma internet a o tom, jak je rodiče ve využívání IT omezují.

D.

Kapitola Podniky přináší přehled o rozšíření, způsobu a míře využívání vnitřních počítačových sítí, internetu a webových stránek mezi podniky a jejich zaměstnanci. Tyto základní informace jsou doplněny a elektronickém nákupu a prodeji prostřednictvím počítačových sítí - elektronickém obchodování.

E.

Kapitola Veřejná správa informuje o využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě, poskytování služeb na www stránkách a o způsobu využívání služeb eGovermentu jednotlivci a podniky.

F.

V kapitole Školství se čtenář dozví o vybavenosti škol počítači, dostupnosti vysokorychlostního internetu ve školách či tom, jak studenti tyto informační technologie využívají.

G.

Kapitola Zdravotnictví přináší přehled o vybavenosti zdravotnických zařízení informačními technologiemi; údaje o používání počítače a internetu v samostatných ordinacích lékařů k vybraným činnostem, a také informace o používání internetu jednotlivci k vyhledávání informací o zdraví.

Údaje za jednotlivce jsou tříděny podle pohlaví, věku a vzdělání, za podniky podle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) či velikosti ekonomického subjektu. V kapitolách školství a zdravotnictví je členění podle typů škol a zdravotnických zařízení. Kromě výše uvedeného členění je většina údajů v brožurce dostupná v regionálním (krajském) a mezinárodním (EU27) srovnání. Pro podrobnější informace o šetřeních ČSÚ navštivte naše webové stránky www.czso.cz, sekce Věda, IT. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_pm V Praze, březen 2011 Kontaktní osoby: Ing. Martin Mana [email protected] Mgr. Eva Skarlandtová [email protected] Český statistický úřad Odd. statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti 5

6

A Telekomunikační a internetová infrastruktura Telekomunikační a internetová infrastruktura je základním stavebním prvkem většiny informačních technologií a informační společnosti jako celku. Údaje o stavu a vývoji infrastruktury v oblasti elektronických komunikací v České republice a v zemích EU v této kapitole pochází, na rozdíl od ostatních kapitol, od poskytovatelů těchto služeb. Vysvětlivky: 

Účastník pevné telefonní sítě je fyzická nebo právnická osoba, která je napojena na veřejnou pevnou telefonní síť na základě smlouvy s poskytovatelem přístupu k těmto sítím. Počet účastníků v pevné telefonní síti je měřen prostřednictvím počtu hlavních telefonních stanic (pevných telefonních linek) pro veřejnou pevnou telefonní síť, které dále můžeme členit na:  bytové jež zahrnují hlavní telefonní stanice nebo přípojky určené pro soukromé potřeby fyzických osob (nejsou určené pro podnikání); tato kategorie zpravidla bývá uvedena ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné telefonní (hlasové či jiné) služby;  podnikové jež zahrnují hlavní telefonní stanice nebo přípojky určené pro podnikatelské potřeby fyzických a právnických osob (určené pro podnikání, resp. jinou výdělečnou činnost) a pro potřeby státních orgánů, organizací, sdružení, spolků, apod.;  ostatní (veřejné telefonní automaty, hovorny a stanice)



Účastník mobilní telefonní sítě je fyzická nebo právnická osoba, která je napojena na veřejnou mobilní telefonní síť na základě smlouvy s poskytovatelem přístupu k těmto sítím. Počet účastníků v mobilní telefonní síti je měřen prostřednictvím počtu aktivních SIM karet pro mobilní telefonní síť. Aktivní SIM karty dále dělíme na předplacené karty (zákazník si předem zaplatí určitou částku, kterou postupně provolává a za poskytnuté služby tak platí předem) a smluvní zákazníky jež mají s operátorem uzavřenou smlouvu, na jejímž základě platí měsíční paušální poplatek. Pozn.: Jelikož jeden člověk může používat více aktivních SIM karet a SIM karty mohou být použity i v jiných zařízeních než v mobilních telefonech, může být počet účastníků mobilních telefonů vyšší než počet jednotlivců celkem.



Vysokorychlostní přípojky k internetu (broadband) zahrnují počet smluvních zákazníků (účastníků) poskytovatelů služeb připojení k internetu, a to pro jednu z následujících služeb:  xDSL vedení (ADSL atd.)  televizní kabelové rozvody (TV kabel/CATV),  bezdrátový přístup (WiFi a ostatní pevné bezdrátové připojení),  připojení prostřednictvím mobilních sítí (CDMA, UMTS)  optická vlákna (FTTx)  ostatní služby umožňující připojení k internetu s nominální přenosovou rychlostí od 256 kbit/s včetně. Pozn.: Pevné vysokorychlostní internetové přípojky nezahrnují připojení prostřednictvím mobilních sítí.

Údaje za Českou republiku získal ČSÚ od Českého telekomunikačního úřadu. Více informací naleznete na: http://www.ctu.cz/ . Mezinárodní srovnání bylo zpracováno ČSÚ z veřejně dostupných údajů Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Více informací naleznete na: http://www.itu.int/ITU-D/ict/ nebo http://www.oecd.org/sti/ict/broadband. Více o telekomunikační a internetové infrastruktuře naleznete na: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/telekomunikacni_a_internetova_infrastruktura

7

A Telekomunikační a internetová infrastruktura Tab. A1 Telekomunikační infrastruktura a provoz v ČR v tisících/miliónech 2008 2009 2 264 2 070 1 273 1 161 969 889 22 20 13 571 13 415 7 077 6 375 6 493 7 040 2 875 2 579 2 692 2 430 184 149 12 698 13 824 12 351 13 509 347 315

2007 2 354 1 395 935 24 13 055 7 207 5 849 3 751 3 544 207 10 882 10 497 385

pevné telefonní linky (v tis.) bytové podnikové ostatní aktivní SIM karty v mobilní síti (v tis.) předplacené karty smluvní zákazníci provolané minuty z pevné sítě (v mil.) doma do zahraničí provolané minuty z mobilní sítě (v mil.) doma do zahraničí

Graf A1 Účastníci v telefonní síti (počet na 100 obyvatel) v pevné (pevné linky) 2009

v mobilní (aktivní SIM karty) 128,4

19,7

2008

129,6

21,6

2007

125,8

23,1

2006

119,8

27,8

2005

111,7

31,4

2004

103,6

33,5

2003

95,1

35,5

2002

84,4

36,0

2001

68,1

37,8 42,3 37,7

2000 18,9

1999

37,0

Graf A2 Národní telefonní provoz (v mil. odchozích minut)

2004

2005

2 692 3 544 2007

2008

2 430

12 351

10 497

9 249 2006

13 509

z veřejné mobilní sítě

5 445

7 193

7 208

8 180

6 495

z veřejné pevné sítě

2009

Zdroj: Český telekomunikační úřad 8

A Telekomunikační a internetová infrastruktura Graf A3 Počet pevných telefonních linek na 100 obyvatel Malta Německo Francie Lucembursko Švédsko Spojené království Řecko Slovinsko Kypr Irsko EU27 Španělsko Nizozemsko Belgie Rakousko Portugalsko Dánsko Estonsko Itálie Maďarsko Bulharsko Lotyšsko Finsko Polsko Rumunsko Litva Česká republika Slovensko

2009 2000

0

10

20

30

40

50

60

70

80

Graf A4 Počet mobilních telefonů (SIM karet) na 100 obyvatel Estonsko Itálie Litva Lucembursko Finsko Portugalsko Rakousko Bulharsko Dánsko Spojené království Česká republika Německo Nizozemsko EU27 Švédsko Rumunsko Řecko Maďarsko Polsko Belgie Španělsko Kypr Irsko Slovinsko Malta Slovensko Lotyšsko Francie

203

2009 2000

0

25

50

75

100

125

150

175

Zdroj: Mezinárodní telekomunikační unie 9

A Telekomunikační a internetová infrastruktura Tab. A2 Vysokorychlostní přípojky k internetu v ČR v tisících 2007 Celkem

2008

2009

1 679

2 036

2 376

xDSL vedení (ADSL)

613

697

778

bezdrátový přistup (WiFi, FWA)

520

610

680

TV kabel (CATV)

309

383

442

mobilní sítě (CDMA a UMTS)

182

277

371

55

70

105

optická vlákna (FTTx)

Graf A5 Vysokorychlostní přípojky k internetu (v tisících) 800 700

ADSL

600

WiFi

500 400

TV kabel

300 200

mobiln í sítě

100

optická vlákna

0 2005

2006

2007

2008

2009

Graf A6 Struktura vysokorychlostního internetu; 2009 14%

3% 34%

ADSL WiFi

19%

TV kabel mobilní sítě optická vlákna 30%

Graf A7 ADSL připojky koncovým zákazníkům od TO2 (v tis.)

405

462

540

508

579

634

677

702

326 226

4Q 05 2Q 06 4Q 06 2Q 07 4Q 07 2Q 08 4Q 08 2Q 09 4Q 09 2Q 10

Zdroj: TO2 - Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Zdroj: Český telekomunikační úřad

10

A Telekomunikační a internetová infrastruktura Graf A8 Pevné vysokorychlostní přípojky k internetu (počet na 100 obyvatel) 2009

2005 28

Švédsko 25

Dánsko

38

25

Nizozemsko Lucembursko

15

Francie

16

31 30

16

Spojené království

30 19

Belgie

29 22

Finsko

29

13

Estonsko

25

12

EU27

25

13

Malta

24

10

Slovinsko

23 14

Rakousko

22

8

Irsko Španělsko

22 12

22

4

Kypr

20 12

Itálie

20

Česká republika

7

19

Litva

7

19

Maďarsko

6

19 11

Portugalsko

17

1

17 3

Slovensko

36 33

13

Německo

Řecko

41

14

Polsko

2

14

Rumunsko

2

13

Bulharsko

2

13

Lotyšsko

3

12

Zdroj: Mezinárodní telekomunikační unie (ITU)

11

A Telekomunikační a internetová infrastruktura Graf A9 Vysokorychlostní internetové přípojky podle typu použité technologie; červen 2010 (počet na 100 obyvatel) xDSL (ADSL) optická vlákna (FTTx)

TV kabel (CATV) ostatní*

Dánsko Nizozemsko Švýcarsko Norsko Lucembursko Island Švédsko Francie Německo Spojené království Belgie Finsko Rakousko Irsko Španělsko Itálie Česká republika Maďarsko Portugalsko Řecko Slovensko Polsko 0

5

10

15

20

25

30

35

40

Graf A10 Struktura vysokorychlostních internetových přípojek podle typu použité technologie; červen 2010 xDSL (ADSL) optická vlákna (FTTx)

TV kabel (CATV) ostatní*

Řecko Itálie Francie Island Německo Lucembursko Finsko Španělsko Spojené království Irsko Švýcarsko Rakousko Dánsko Nizozemsko Norsko Belgie Portugalsko Švédsko Polsko Slovensko Maďarsko Česká republika 0%

20%

40%

60%

80%

100%

* zahrnuje pevné bezdrátové připojení a pronajaté linky Pozn.: Údaje za přípojky přes optická vlákna nejsou dostupná za všechny státy.

Zdroj: Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), 2010 12

B Domácnosti Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje od roku 2005 rozšíření vybraných informačních technologií v domácnostech, a to prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: „Výběrové šetření o informačních a komunikačních technologií v domácnostech a jejich využívání jednotlivci“. Toto šetření je v ČR realizováno jako příloha Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) prováděného ČSÚ a to prostřednictvím osobního interview s využitím osobního počítače (Computer Assisted Personal Interviewing – CAPI). V roce 2010 proběhlo šetření ve 2. čtvrtletí, na otázky v dotazníku odpovědělo cca 8,7 tis. jednotlivců starších 16 let ve 4,4 tis. domácnostech. Od roku 2006 probíhá šetření dle Nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu ke statistikám informační společnosti: “REGULATION No 808/2004“ a tím umožňuje přinášet srovnatelné údaje s jednotlivými zeměmi EU. Poznámky: Referenční období: Údaje za domácnosti se vztahují ke 2. čtvrtletí příslušného roku. Srovnatelnost údajů publikovaných ČSÚ a Eurostatem: Údaje, které uvádí Eurostat za české domácnosti se mírně odlišují od údajů, které za ČR publikuje ČSÚ. Rozdíl je způsoben tím, že Eurostat do údajů, které publikuje, zahrnuje pouze domácnosti v nichž žije alespoň jedna osoba ve věku 16 až 74 let. ČSÚ standardně uvádí data za všechny domácnosti. Z tohoto důvodu jsou v jednotlivých tabulkách za ČR uvedeny dvoje hodnoty: celkem a celkem (16-74). Krajské srovnání: Data pro krajské srovnání jsou v případě domácností počítána jako tříletý klouzavý průměr. U grafu B7 je uveden rok 2009 a jedná se o výpočet z hodnot za roky 2008–2010. Vysvětlivky: 



Domácnosti s dětmi – domácnosti s nezaopatřenými dětmi definovanými jako děti/ osoby do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do věku 26 let, osoby dále studující (více viz. §11 zákona č. 117/1995 Sb.). Pozn.: V případě dat z Eurostatu jsou za domácnosti s dětmi považovány domácnosti s dětmi mladšími 16 let. Vysokorychlostní internet: zahrnuje ADSL připojení, připojení prostřednictvím televizního kabelového rozvodu (CATV), pevná bezdrátová připojení (WiFi + FWA), a připojení prostřednictvím mobilních sítí (EDGE, CDMA, UMTS) s nominální přenosovou rychlostí od 256 kbit/s včetně.

Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny v publikaci ČSÚ: „Využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2010, kód 9701-10“, která je volně přístupná na stránkách ČSÚ www.czso.cz. Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ Jako doplňkový zdroj informací k tomuto šetření slouží statistika rodinných účtů ČSÚ. Z tohoto zdroje pocházejí údaje o vybavenosti domácností pevným a mobilním telefonem; a u údajů před rokem 2005 i o vybavenosti domácností počítačem a internetem. Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/rodinne_ucty Více o informačních technologiích v domácnostech naleznete na: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/domacnosti_a_jednotlivci

13

B Domácnosti Tab. B1 Domácnosti v ČR s pevnou telefonní linkou % 2007 Celkem

2008

34,8

2009

31,1

27,6

podle typu domácnosti domácnosti bez dětí

38,5

34,9

31,0

domácnosti s dětmi

28,1

24,4

21,6

zaměstnanec

29,6

24,8

21,5

samostatně činný

39,0

37,0

30,5

nezaměstnaný

15,0

15,9

18,5

důchodce

44,5

41,3

37,2

podle postavení osoby v čele domácnosti

podle věku osoby v čele domácnosti do 29 let

7,3

6,6

6,8

30–39 let

17,0

13,7

13,1

40–49 let

33,2

28,2

22,3

50–59 let

38,0

33,1

30,4

60–69 let

43,2

36,5

32,5

70 a více let

53,1

52,4

45,9

podíl z celkového počtu domácností v dané socio-demografické skupině

2004

2005

2006

2007

28%

2003

31%

72%

2002

35%

74%

2001

44%

76%

2000

55%

76%

1999

66%

77%

Graf B1 Domácnosti s pevnou telefonní linkou

2008

2009

Graf B2 Domácnosti a jejich přístup k telefonu Mají pevnou linku i mobilní telefon

Mají pouze mobilní telefon

Mají pouze pevnou linku Nemají ani pevnou linku ani mobilní telefon

25% 49% 7% 71% 30% 3% 3% 17% 70% 2009

2% 4%

2004

20%

1999

podíl z celkového počtu domácností Zdroj: ČSÚ, Statistika rodinných účtů 14

B Domácnosti Tab. B2 Domácnosti v ČR s mobilním telefonem 2007 90,2

2008 92,4

Celkem podle typu domácnosti domácnosti bez dětí 86,1 89,2 domácnosti s dětmi 97,4 98,0 podle postavení osoby v čele domácnosti zaměstnanec 95,3 95,9 samostatně činný 89,5 92,7 nezaměstnaný 91,1 92,8 důchodce 79,7 84,7 podle věku osoby v čele domácnosti do 29 let 96,1 95,6 30–39 let 96,6 97,7 40–49 let 97,0 97,9 50–59 let 90,9 93,6 60–69 let 87,9 90,3 70 a více let 74,7 80,4 podíl z celkového počtu domácností v dané socio-demografické skupině

% 2009 94,6 92,1 98,9 97,7 93,7 94,5 88,6 98,4 98,1 97,4 96,4 93,6 85,3

90%

92%

95%

81%

77%

70%

61%

87%

1999

2006

2007

2008

2009

30%

7%

48%

Graf B3 Domácnosti s mobilním telefonem

2000

2001

2002

2003

2004

2005

podíl z celkového počtu domácností

11

42

196

188

181

169

149

142

74

98

122

Graf B4 Mobilní telefony v domácnostech (počet mobilních telefonů na 100 domácností)

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: ČSÚ, Statistika rodinných účtů 15

B Domácnosti Tab. B3 Domácnosti v ČR s osobním počítačem

Celkem Celkem (16–74 let) podle typu domácnosti domácnosti bez dětí domácnosti s dětmi podle příjmu domácnosti první (nejnižší) kvartil druhý kvartil třetí kvartil čtvrtý (nejvyšší) kvartil

2008 47,7 52,4

2009 54,2 59,6

% 2010 59,3 64,1

31,7 76,3

43,1 82,5

49,9 84,8

. . . .

16,5 45,2 77,4 91,3

21,2 46,8 75,1 91,8


59%

54%

48%

40%

36%

34%

33%

28%

24%

21%

18%

15%

Graf B5 Domácnosti s počítačem

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Graf B6 Domácnosti s počítačem; 2010 stolní počítač

47%

přenosný počítač

26% 42%

jeden počítač dva a více počítačů

18%

podíl z celkového počtu domácností

Graf B7 Domácnosti s počítačem v krajích ČR (%); 2009

podíl z celkového počtu domácností v daném kraji Zdroj: ČSÚ, SRÚ a Šetření o využívání IT v domácnostech a mezi jednotlivci 16

B Domácnosti Graf B8 Domácnosti s osobním počítačem 2010

2005

Nizozemsko

92%

78%

Lucembursko

90%

75%

Švédsko Dánsko Německo

70% 70%

Finsko

86% 83% 82%

64%

Belgie*

77%

58%

Irsko

76%

55%

Francie*

76%

62%

Rakousko

76%

63%

EU27

74%

58%

Malta

46%

73%

Slovensko

47%

72% 61%

Slovinsko

70%

43%

Estonsko

69%

40%

Polsko

69% 55%

Španělsko

69%

42%

Maďarsko

66%

46%

Itálie

65%

30%

Česká republika

64%

32%

Lotyšsko

63% 46%

Kypr Portugalsko

61%

42%

Litva

32%

Řecko

33%

Bulharsko*

88%

84%


Rumunsko*

90%

80%

59% 59% 53%

26%

48%

21%

35%

podíl z celkového počtu domácností, kde je alespoň jeden její člen ve věku 16 až 74 let * místo roku 2005: Belgie, Bulharsko, Rumunsko - 2006; Francie - 2007 Zdroj: Eurostat, 2011

17

B Domácnosti Tab. B4 Domácnosti v ČR s připojením k internetu

Celkem Celkem (16–74 let) podle typu domácnosti domácnosti bez dětí domácnosti s dětmi podle příjmu domácnosti první (nejnižší) kvartil druhý kvartil třetí kvartil čtvrtý (nejvyšší) kvartil

2008 41,7 45,9

2009 49,2 54,2

% 2010 56,0 60,5

27,3 67,3

38,8 76,0

47,2 79,8

. . . .

12,6 39,9 72,3 86,4

18,8 42,0 71,7 89,1

Graf B9 Domácnosti s připojením k internetu

2003

2007

2009

56% 51%

49%

2008

44%

42% 33%

2006

32%

2005

19%

27% 15%

2002

5%

15% 2%

8%

6% 2001

26%

Vysokorychlostním

Celkem

2010

Graf B10 Domácnosti s vysokorychlostním připojením k internetu podle typu domácnosti; 2010 Domácnosti celkem

51%

bez dětí

43%

s dětmi s nejnižšími příjmy

73% 18%

s nejvyššími přijmy

81%


Graf B11 Typ použité technologie pro internetové připojení v domácnostech ADSL linka bezdrátové připojení

TV kabel vytáčená telefonní linka 43%

35%

14%

19% 18%

2006

31%

26%

22% 22%

20% 14%

2008

5%

2010

podíl z celkového počtu domácností s internetem Zdroj: ČSÚ, SRÚ a Šetření o využívání IT v domácnostech a mezi jednotlivci 18

B Domácnosti Graf B12 Domácnosti s připojením k internetu; 2010 Vysokorychlostní

Celkem Nizozemsko*

90%

70%

80%

Dánsko

75%

Finsko

76%

81%

69%

Spojené království* Francie

80% 74%

67% 64%

Rakousko

73%

70%

Belgie Irsko

73% 72%

58% 69%

Malta EU27

61%

Slovinsko

62%

70%

68%

49%

Slovensko

67% 57%

Polsko

70%

68%

64%

Estonsko

63%

Litva

54%

61%

Česká republika

54%

61%

Maďarsko Lotyšsko

52%

60%

53%

60%

57%

Španělsko 49%

Itálie

59% 59%

Portugalsko

50%

54%

Kypr

51%

54%

41%

Řecko

86% 82%

Německo

Bulharsko

88%

83%

Švédsko

Rumunsko

91%

77%

Lucembursko

46% 42%

23% 26%

33%

podíl z celkového počtu domácností, kde je alespoň jeden její člen ve věku 16 až 74 let * vysokorychlostní internet - data za rok 2009 Zdroj: Eurostat, 2011

19

B Domácnosti Graf B13 Domácnosti s připojením k internetu podle typu domácnosti; 2010 Domácnosti s dětmi*

Domácnosti bez dětí*

88%

Nizozemsko

99% 99%

75%

Finsko

87% 98%

Lucembursko

98%

85%

Švédsko

83%

Dánsko

97% 97%

79%

Německo 62%

Malta

95% 94%

66%

Rakousko Slovinsko

59%

92%

Estonsko

59%

92% 75%


91%

65%

Francie

90%

67%

Belgie

89% 86%

60%

Slovensko

64%

Irsko

84%

65%

EU27

84%

52%

Litva

84%

54%

Polsko

83% 82%

52%

Lotyšsko

44%

Portugalsko

80% 80%

53%

Česká republika 41%

Kypr

79% 54%

Maďarsko

77%

Itálie

53%

74%

Španělsko

52%

73%

39%

Řecko Bulharsko Rumunsko

66%

29%

62% 37%

50%

podíl z celkového počtu domácností, kde je alespoň jeden její člen ve věku 16 až 74 let * za domácnosti s dětmi jsou v případě dat z Eurostatu považovány domácnosti s dětmi mladšími 16 let Zdroj: Eurostat, 2011 20

C Jednotlivci Český statistický úřad (ČSÚ) zjišťuje od roku 2005 podrobné informace o uživatelích osobního počítače a internetu v dospělé populaci, a to prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: „Výběrové šetření o informačních a komunikačních technologií v domácnostech a jejich využívání jednotlivci“. Toto šetření je v ČR realizováno jako příloha Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) prováděného ČSÚ a to prostřednictvím osobního interview s využitím osobního počítače (Computer Assisted Personal Interviewing – CAPI). V roce 2010 proběhlo šetření ve 2. čtvrtletí, na otázky v dotazníku odpovědělo cca 8,7 tis. jednotlivců starších 16 let. Od roku 2006 probíhá toto šetření dle Nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu ke statistikám informační společnosti: “REGULATION No 808/2004“ a tím umožňuje přinášet srovnatelné údaje s jednotlivými zeměmi EU. Poznámky: Referenční období: Údaje za používání počítače a internetu jednotlivci se vztahují k posledním 3 měsícům před uskutečněním šetření (2. čtvrtletí) v daném roce. Pouze v případě nakupování přes internet se data týkají 12 měsícům před uskutečněním šetření v daném roce. Kategorie vzdělání je publikována za věkovou skupinu 25 a více let. Mezi jednotlivci ve věku 16-24 let je velmi mnoho studentů, kteří mají nízké nejvyšší dosažené vzdělání, ale ICT využívají velmi intenzivně. Nezapočítání věkové skupiny 16–24 let umožňuje přesnější posouzení vlivu vzdělání na využívání ICT technologií. Srovnatelnost údajů publikovaných ČSÚ a Eurostatem: Údaje, které uvádí Eurostat za jednotlivce se mírně odlišují od údajů, které za ČR publikuje ČSÚ. Rozdíl je způsoben tím, že Eurostat do údajů, které publikuje, zahrnuje pouze jednotlivce ve věku 16 až 74 let. ČSÚ u tohoto šetření standardně uvádí data za celou dospělou populaci, tj. 16 a více let. Z důvodu lepší mezinárodní srovnatelnosti jsou na začátku tabulek za ČR uváděny jak údaje za celek 16+, tak za celek 16-74. Vysvětlivky: 

Uživatel osobního počítače/internetu – za uživatele osobního počítače či internetu je považován jednotlivec, který použil alespoň jednou osobní počítač/internet za jakýmkoliv účelem z jakéhokoliv místa v posledních 3 měsících před uskutečněním rozhovoru s ním.



Student – jednotlivec, který studuje a zároveň je ekonomicky neaktivní, tj. nemůže být klasifikován ani jako zaměstnaný, ani jako nezaměstnaný.



Starobní důchodce – jednotlivec v řádném starobním důchodu

Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny v publikaci ČSÚ: „Využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2010, kód 9701-10“, která je volně přístupná na stránkách ČSÚ www.czso.cz. Údaje o rozšíření používání ICT v závislosti na pohlaví sledovaných jednotlivců najdete v publikaci: “Zaostřeno na ženy a muže“. http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/1413-10 Více o využívání informačních technologií jednotlivci naleznete na: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/domacnosti_a_jednotlivci

21

C Jednotlivci Tab. C1 Uživatelé osobního počítače v ČR

Celkem 16+ Celkem 16–74 podle pohlaví muži 16+ ženy 16+ podle věkových skupin 16–24 let 25–34 let 35–44 let 45–54 let 55–64 let 65–74 75+ podle dokončeného vzdělání (25+) základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské podle specifické skupiny populace studenti 16+ starobní důchodci

2008 58,7 63,4

2009 59,2 63,9

% 2010 64,1 68,7

62,8 54,7

62,5 56,1

67,8 60,6

92,2 80,2 76,0 62,5 36,8 12,9 1,7

92,0 79,6 77,3 62,0 39,8 14,6 3,6

94,5 85,2 83,2 67,9 44,4 21,0 5,6

13,7 41,5 71,8 87,7

10,9 40,5 73,0 89,3

17,0 47,5 76,1 89,1

99,0 9,8

98,4 10,9

98,7 18,2

podíl z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině

Graf C1 Jednotlivci používající osobní počítač doma % jednotlivců celkem

2005

37%

2006

51%

41%

2007

2008

93%

91%

87%

81%

78%

72%

30%

% jednotlivců používajících počítač

54%

2009

60%

2010

Graf C2 Frekvence použití osobního počítače; 2010 64,4%

1,8% 9,0%

méně než 1x za měsíc nejméně 1x za měsíc, ale ne každý týden 1-4 dny v týdnu

24,4%

každý den nebo téměř každý den

podíl z uživatelů osobního počítače ve věku 16 a více let Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 22

C Jednotlivci Graf C3 Uživatelé osobního počítače 2010

2005

Švédsko

84%

Nizozemsko

83%

Lucembursko

91%

77%

Dánsko

90%

83%

89%

76%

Finsko Spojené království

72%

Německo

73%

Belgie*

88% 86% 83%

67%

79%

55%

Francie*

79%

Slovensko

63%

Rakousko

63%

Estonsko

78% 77%

60%

EU27

75%

58%

71%

44%

Irsko

70% 52%

Slovinsko Česká republika

70%

42%

69% 52%

Španělsko

67%

47%

Lotyšsko Maďarsko

67%

42%

Malta

64%

45%

64%

42%

Litva

62%

45%

Polsko

62%

41%

Kypr Portugalsko

40%

Itálie

41%

Řecko

92%

29%

Bulharsko*

30%

Rumunsko*

30%

57% 55% 53% 48% 45% 41%

podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let * místo roku 2005 rok 2006 Zdroj: Eurostat, 2011 23

C Jednotlivci Tab. C2 Uživatelé internetu v ČR 2008 54,0 58,4

% 2010 61,8 66,4

2009 55,9 60,4

Celkem 16+ Celkem 16–74 podle pohlaví muži 16+ 58,0 59,2 ženy 16+ 50,3 52,9 podle věkových skupin 16–24 let 90,3 90,3 25–34 let 73,9 76,9 35–44 let 69,4 72,7 45–54 let 56,2 56,9 55–64 let 32,6 36,0 65–74 9,7 12,0 75+ 1,6 3,3 podle dokončeného vzdělání (25+) základní 10,5 9,3 střední bez maturity 35,6 36,3 střední s maturitou 65,8 69,1 vysokoškolské 85,4 87,0 podle specifické skupiny populace studenti 16+ 97,4 97,3 starobní důchodci 7,8 9,2 podíl z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině

65,8 58,1 92,3 83,1 79,7 65,8 42,1 19,1 5,1 15,3 44,9 73,5 87,9 97,5 16,5

Graf C4 Místo použití internetu; 2010 doma

92%

v práci

40%

u přátel/známých

19%

ve škole

16%

na úřadě

4%

jinde

11%

podíl z uživatelů internetu ve věku 16 a více let

Graf C5: Jednotlivci používající internet každý/skoro každý den % jednotlivců celkem

% jednotlivců používajících internet 57%

56%

52%

50% 41% 30%

28%

32%

35%

22% 10% 2005

17%

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci

24

C Jednotlivci Graf C6 Uživatelé internetu 2010

2005

Švédsko

81% 79%

Nizozemsko Lucembursko

77%

Finsko

88% 86%

66%

Německo

83%

65%

80%

47%

Francie*

79%

Belgie

58%

Slovensko

78%

50%

76%

55%

Rakousko Estonsko

74%

59%

EU27

74%

51%

69%

47%

Slovinsko Irsko

68%

37%

Česká republika

67%

32%

Lotyšsko

66% 42%

Španělsko

66%

44%

Maďarsko

64%

37%

Malta

62%

38%

Litva

34%

Polsko

35%

Kypr

62% 60% 59%

31%

Itálie

52%

34%

Portugalsko

Bulharsko*

90%

73%


Rumunsko*

90%

69%

Dánsko

Řecko

91%

51%

32%

51%

22%

44%

24%

43%

21%

36%

podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let * místo roku 2005 rok 2006 Zdroj: Eurostat, 2011

25

C Jednotlivci Tab. C3 Použití internetu k vybraným činnostem v ČR 2008 Komunikace posílání/přijímání e-mailů 47,6 telefonování přes internet 20,0 psaní na chat (chatování) 15,1 video hovory pomocí webové kamery 5,7 aktivní účast v sociálních sítích . Vyhledávání informací o zboží a službách 41,6 týkající se cestování a ubytování 23,9 o zdraví 13,1 čtení on-line zpráv, novin a časopisů 30,3 za účelem vzdělávání 23,1 hledání práce, poslání životopisu přes internet 4,4 Zábava a volný čas stahování počítačových programů 7,8 on-line hraní/stahování her 8,7 on-line poslouchání rádia 10,8 on-line sledování televize 6,2 přehrávání/stahování hudby 14,9 přehrávání/stahování filmů, videa 11,8 Internetové služby internetové bankovnictví 13,4 prodej zboží (např. prostřednictvím aukcí) . nakupování přes internet 21,0 podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 a více let

2009

% 2010

50,7 23,3 18,7 9,3 5,2

55,3 25,4 19,6 8,6 9,3

46,5 25,0 18,7 39,4 24,1 7,3

49,8 24,9 19,2 41,1 19,1 7,2

12,9 9,1 13,7 12,0 17,7 14,9

11,2 12,5 16,4 14,2 15,4 20,1

17,0 3,9 22,0

21,0 7,9 25,4

Graf C7 Jednotlivci vkládající vzkazy na diskuzní fóra; 2010 % jednotlivců používajících internet

1% 7% 65-74

2% 4% 55-64

45-54

4% 7%

7% 9% 35-44

14% 17% 25-34

6% 11% Ženy

16-24

12% 18% Muži

Celkem

9% 15%

29% 32%

% jednotlivců celkem

Graf C8 Jednotlivci používající internetové bankovnictví; 2010

36% 2% 75+

3% 17% 65-74

11% 26% 55-64

37% 24% 45-54

35-44

25-34

17% 19% 16-24

Ženy

33% 41%

36% 44%

% jednotlivců používajících internet

31%

37% 18%

24% Muži

Celkem

21%

34%

% jednotlivců celkem

Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 26

C Jednotlivci Graf C9 Použití internetu k vybraným činnostem; 2010 Česká republika

EU27

61% 59%

Posílání/přijímání e-mailů

56% 53%

Vyhledávání informací o zboží a službách 34%

Čtení on-line zpráv, novin a časopisů

44% 31% 28%

Posílání příspěvků na chat, blog, do diskuzí

40%

Nakupování přes internet

27% 19%

Telefonování přes internet

27% 37%

Vyhledávání informací týkajících se cestování

27% 36%

Internetové bankovnictví

23% 26% 22%

Poslouchání rádia/ sledování TV

34%

Vyhledávání informací o zdraví

21%

Vyhledávání informací na webových stránkách úřadů Stahování počítačových programů Prodej zboží (např. prostřednictvím aukcí) Hledání práce

Tvorba vlastních webových stránek

28% 15% 21% 12% 13% 8% 15% 8% 10% 7%

Používání peer-to-peer sítí k výměně souborů

14% 6%

On-line vyplnění formuláře na webu úřadů

13% 4%

podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let Zdroj: ČSÚ a Eurostat, 2011 27

C Jednotlivci Tab. C4 Jednotlivci nakupující přes internet v ČR 2008 21,0 22,7

% 2010 25,4 27,4

2009 22,0 23,7

Celkem 16+ Celkem 16–74 podle pohlaví muži 16+ 24,5 25,3 ženy 16+ 17,7 18,8 podle věkových skupin 16–24 let 35,0 31,7 25–34 let 35,6 37,9 35–44 let 26,0 30,1 45–54 let 18,7 18,4 55–64 let 9,6 11,3 65–74 2,3 3,5 75+ . . podle dokončeného vzdělání (25+) základní 2,9 2,1 střední bez maturity 12,4 12,5 střední s maturitou 25,2 28,5 vysokoškolské 40,3 41,5 podle specifické skupiny populace studenti 16+ 36,6 34,1 starobní důchodci 2,3 2,8 podíl z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině

28,0 23,0 38,8 44,5 34,7 22,1 10,5 4,1 1,5 4,2 14,0 32,7 43,8 40,7 3,7

Graf C10 Jednotlivci nakupující přes internet % jednotlivců celkem


39%

39% 34% 29% 5% 17%

2005

21% 12% 2006

22%

25%

15%

2007

2008

2009

2010

Graf C11 Zboží nakoupené přes internet; 2010 Vstupenky

35%

Elektronika

25% 24%

Oblečení, obuv Kosmetika, zdrav. potřeby

23% 21%

Knihy, časopisy Bílá technika

15% 13%

Sportovní potřeby Mobilní telefony Filmy, hudba Počítače

13% 8% 6%

podíl z jednotlivců ve věku 16 a více let nakupujících přes internet Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci

28

C Jednotlivci Graf C12 Jednotlivci nakupující přes internet 2010

2005

Dánsko

48%


44%

Nizozemsko

67% 67%

43%

Švédsko

50%

Lucembursko

39%

Německo

38% 38%

14%

Irsko

19%

Slovensko

36% 33%

9%

29%

7% 5%

27%

Slovinsko*

27%

13%

Španělsko

24%

12% 8%

18%

Kypr

5%

18%

Lotyšsko

5%

17% 17%

7%

Itálie

6%

15%

Portugalsko

6%

15%

Řecko

12%

2%

Litva 2% Bulharsko* Rumunsko*

40%

16%

Malta

Estonsko

42%

24%

Belgie

Maďarsko

56%

25%

EU27

Česká republika

59%

22%

Rakousko

Polsko

59%

38%

Francie*

66% 60%

42%

Finsko

68%

11%

2% 5% 4%

podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let * místo roku 2005 rok 2006 Zdroj: Eurostat, 2011 29

C Jednotlivci Tab. C5 Děti (10–15 let) používající doma internet; 2010

Celkem

% frekvence použití každý/skoro 1–4 dny každý den v týdnu 50,5 29,9

Celkem 10–15 let 84,0 podle pohlaví chlapci 86,6 54,5 29,0 dívky 81,2 46,2 30,8 podle typu rodiny úplná rodina 86,4 51,4 30,6 neúplná rodina 75,1 47,0 27,3 podle příjmu domácnosti první (nejnižší) kvartil 53,1 33,7 19,4 druhý kvartil 76,1 40,1 34,6 třetí kvartil 85,8 55,6 26,2 čtvrtý (nejvyšší) kvartil 92,4 53,8 32,6 podle nejvyššího vzdělání rodičů základní 67,1 45,7 . střední bez maturity 72,7 45,3 24,6 střední s maturitou 91,9 54,3 32,1 terciární 88,6 52,0 34,7 podíl z celkového počtu dětí ve věku 10–15 žijících v daném typu domácnosti

Graf C13 Počet hodin strávených doma dětmi na internetu za týden podle typu rodiny; 2010 1 hodina a méně

10%

4% 37%

1–5 hodin

24% 23% 22%

5–10 hodin 11% 10%

10–20 hodin více než 20 hodin

úplná rodina

4%

13%

neúplná rodina

podíl z celkového počtu dětí ve věku 10–15 žijících v daném typu domácnosti

Graf C14 Přehled rodičů o chování dětí na internetu; 2010 rodiče omezující pohyb dětí na internetu

54%

rodiče sledují děti: pravidelně, mají dobrý přehled

44%

pouze namátkově vůbec nesledují

46% 10%

podíl z domácností s dětmi ve věku 10-15 let, které používají doma internet Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci

30

D Podniky Již od roku 2002 sleduje Český statistický úřad (ČSÚ) pravidelně rozvoj a využívání informačních technologií v podnikatelském sektoru prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: „Šetření o využívání informačních a komunikačních technologií a elektronického obchodování u ekonomických subjektů podnikatelského sektoru, ICT 5-01“. V roce 2010 proběhlo toto výběrové šetření v 1. čtvrtletí a na otázky v dotazníku odpovědělo 6,5 tis. podniků s 10 a více zaměstnanými osobami ve všech odvětvích ekonomických činností kromě zemědělství, těžby a služeb v oblasti vzdělávání, zdravotní péče a kulturních, zábavních a rekreačních činností. Výsledné údaje pak byly dopočteny na celkovou sledovanou populaci podniků v ČR, tj cca 46 tis. podniků. Od roku 2006 pak probíhá toto šetření dle Nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu ke statistikám informační společnosti: “REGULATION No 808/2004“ a tím umožňuje přinášet srovnatelné údaje s jednotlivými zeměmi EU. Poznámky: Referenční období: stavové údaje za roky 2000 – 2004 se vztahují vždy k 31.12. sledovaného roku; za roky 2006 – 2010 pak k lednu sledovaného roku. V případě elektronického obchodování jsou data vztažena k celému roku 2009. Srovnatelnost publikovaných údajů:  Z důvodu přechodu na novou mezinárodní klasifikaci ekonomických činností NACE Rev. 2 (v ČR CZ-NACE) nejsou hodnoty za leden 2009 a 2010 plně srovnatelné s hodnotami předchozích období, které jsou založené na klasifikaci NACE Rev. 1.1 (v ČR OKEČ).  Údaje, které uvádí Eurostat za ČR se mohou nepatrně odlišovat od údajů, které za ČR uvádí ČSÚ. Rozdíl je způsoben tím, že Eurostat do údajů, které publikuje, nezahrnuje všechny podniky ze sekce Finančního zprostředkování. Vysvětlivky: 

Elektronická výměna dat (EDI) – přenos strukturovaných zpráv (např. objednávek, faktur, platebních příkazů, apod.) mezi dvěma počítačovými aplikacemi uskutečněný přes internet nebo jiné počítačové sítě a realizovaný v předem dohodnutém formátu datových zpráv založených na standardech umožňujících jejich automatizované zpracování jako je např. XML, EDIFACT aj., tj. bez použití manuálního zápisu, přepisu či opisu zprávy.



Elektronické obchodování – nákup nebo prodej (zadání nebo akceptace objednávek) přes internet nebo ostatní počítačové sítě prostřednictvím webových stránek nebo pomocí elektronické výměny dat (EDI), a to bez ohledu na způsob platby nebo realizace dodávky.



Homeworking (práce na dálku z domova) – placený zaměstnanec vykonává celou nebo jen část práce (minimálně půl dne za týden) doma a výsledky své pracovní činnosti předává zaměstnavateli prostřednictvím informačních a komunikačních technologií.



Intranet – vnitřní podnikový informační systém založený na aplikaci mechanismů internetu (jako www stránek atd.) sloužící pro komunikaci a sdílení informací a provozování informačních služeb uvnitř podniků.

Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny v publikaci ČSÚ: „Informační a komunikační technologie v podnikatelském sektoru za rok 2010, kód 9702-10“, která je volně přístupná na stránkách ČSÚ www.czso.cz. Více o informačních technologií v podnicích naleznete na: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/podnikatelsky_sektor 31

D Podniky Tab. D1 Podniky s firemní počítačovou sítí v ČR; leden 2010 % Celkem Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výr. a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Prodej a oprava motorových vozidel Velkoobchod Maloobchod Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činn. v oblasti cestovního ruchu Audiovizuální činn. a vydavatelství Telekomunikační činnosti Činn. v oblasti IT a informační činn. Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činn. Administrativní a podpůrné činn.

65,1 58,5 88,9 96,8

WLAN 39,0 33,3 57,5 75,1

intranet 29,3 24,2 44,2 72,1

68,0 72,9 57,1 75,5 79,6 51,9 57,5 62,0 37,5 79,9 92,7 98,1 93,9 91,3 73,7 81,6 36,7

41,0 44,4 31,8 43,4 49,2 29,4 33,9 47,5 20,6 44,4 67,6 67,4 76,1 48,3 44,3 46,2 20,4

29,5 29,5 21,4 36,1 34,9 21,6 25,1 25,2 20,5 38,6 50,5 71,9 81,2 65,5 30,2 36,8 20,6

podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii WLAN - bezdrátové připojení k firemní počítačové síti

Graf D1 Podniky s bezdrátovým připojením k firemní síti

Celkem

malé

2010

střední

44% 52% 63% 67% 75%

2009

26% 29% 42% 51% 58%

2008

12% 19% 25% 28% 33%

2007

16% 22% 29% 34% 39%

2006

velké

Graf D2 Podniky mající intranet a extranet; leden 2010 Celkem malé střední

16%

extranet

29%

intranet

13% 24% 25% 44% 41%

velké

72%

podíl z celkového počtu podniků v dané velikostní skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 32

D Podniky Graf D3 Podniky s firemní počítačovou sítí; leden 2010 Celkem mající interní webové stránky (intranet) Lucembursko

35%

Dánsko

98%

37%

85%

Německo

46%

85%

Finsko

46%

85%

Španělsko

25%

Malta

85%

29%

Belgie

84% 38%

Švédsko

83%

44%

Rakousko

83%

29%

83%

Nizozemsko

32%

83%

Slovinsko

33%

82%

Kypr

20%

80%

Francie

44%

77%

34%

EU27

76%

Itálie

24%

75%


24%

74%

Řecko

27%

73%

Polsko

43%

Slovensko

72%

46%

Lotyšsko

68%

34%

Česká republika

66%

29%

* podniky s 10 a více zaměstnanými osobami Estonsko

26%

Portugalsko

27%

Irsko

Maďarsko

63% 62%

38% 19%

62% 55%

Bulharsko Rumunsko

64%

41%

Litva

65%

43% 28%

54% 53%

podíl z celkového počtu podniků Zdroj: Eurostat, 2011

33

D Podniky Tab. D2 Podniky s vysokorychlostním internetem v ČR; leden 2010 % Celkem Celkem (10 a více zaměstnanců) 85,5 malé (10–49 zaměstnanců) 83,0 střední (50–249 zaměstnanců) 94,3 velké (250 a více zaměstnanců) 98,7 podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl 86,8 Výr. a rozvod energie, plynu a vody 90,3 Stavebnictví 81,9 Prodej a oprava motorových vozidel 91,5 Velkoobchod 88,4 Maloobchod 79,4 Doprava a skladování 85,3 Ubytování 89,3 Stravování a pohostinství 79,2 Činn. v oblasti cestovního ruchu 97,0 Audiovizuální činn. a vydavatelství 96,6 Telekomunikační činnosti 99,1 Činn. v oblasti IT a informační činn. 96,3 Peněžnictví a pojišťovnictví 95,7 Činnosti v oblasti nemovitostí 87,3 Profesní, vědecké a technické činn. 91,1 Administrativní a podpůrné činn. 72,0 podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii

2 Mb/s+* 81,3 78,9 89,4 95,0

20 Mb/s+* 9,1 8,5 10,3 15,0

81,9 86,4 77,9 85,3 83,9 75,8 79,4 79,4 72,5 93,8 92,8 98,1 96,4 94,6 84,2 90,4 71,9

7,4 6,2 8,5 7,7 8,1 6,5 6,9 11,2 9,3 17,4 19,7 70,8 21,0 22,0 9,5 14,3 12,5

Graf D4 Rychlost* internetového připojení v podnicích méně než 2 Mb/s

více než 2 Mb/s

99% 86%

86%

82%

71% 18%

14%

14% 29%

1% 2002

2004

2006

2008

2010

*Maximální rychlost připojení (download) uvedená ve smlouvě

Graf D5 Typ použité technologie pro pevné internetové připojení v podnicích; 2010 ADSL linka

57%

bezdrátové připojení

35%

ISDN linka pronajatá digitální linka analogový modem (dial-up)

30% 15% 10%

optické připojení (FTTx)

6%

kabelové připojení (CATV)

5%

Pozn.: Podniky mohly označit více odpovědí podíl z celkového počtu podniků s připojením k internetu Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 34

D Podniky Graf D6 Podniky s vysokorychlostním internetem; leden 2009 Celkem používající ADSL připojení Finsko Španělsko

92%

Francie

93% 92%

80%

Švédsko

91%

66%

Nizozemsko

78%

Belgie

91% 90%

80%

Německo

90%

84%

Estonsko

88%

74%


83%

Slovinsko

88% 88%

71%

Lucembursko

87%

82%

Irsko

87%

71%

Dánsko

66%

Česká republika

87% 86%

54%

EU27

76%

Portugalsko

81%

Itálie

79%

Rakousko

78%

53%

Polsko

57% 32%

Bulharsko

81% 79%

61%

Slovensko

84%

81%

55%

* podnikyŘecko s 10 a více zaměstnanými osobami 77% Maďarsko

85%

82%

58%

Litva

86% 85%

72%

Kypr

Rumunsko

95%

91%

Malta

Lotyšsko

96%

84%

69% 68% 62%

40% 52%

24%


35

D Podniky Tab. D3 Využívání internetu v podnicích v ČR; leden 2010 % podniky používající internet k: e-bankovn.

internet. telefonii

školení zaměstn.

20,5 18,5 26,6 36,0

14,8 12,2 21,1 40,3

21,5 18,3 12,2 20,3 28,5 13,9 18,7 17,0 13,4 52,4 42,9 69,4 61,9 34,7 18,2 24,2 13,2

12,3 21,6 12,6 34,6 14,6 10,1 8,4 17,3 5,1 14,9 25,8 40,8 58,5 40,6 10,8 25,0 9,2

Celkem (10 a více zaměstnanců) 86,6 malé (10–49 zaměstnanců) 84,8 střední (50–249 zaměstnanců) 93,1 velké (250 a více zaměstnanců) 94,4 podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl 88,4 Výr. a rozvod energie, plynu a vody 89,9 Stavebnictví 85,0 Prodej a oprava motorových vozidel 89,7 Velkoobchod 93,8 Maloobchod 80,1 Doprava a skladování 85,8 Ubytování 78,9 Stravování a pohostinství 70,2 Činn. v oblasti cestovního ruchu 93,9 Audiovizuální činn. a vydavatelství 95,4 Telekomunikační činnosti 96,1 Činn. v oblasti IT a informační činn. 94,6 Peněžnictví a pojišťovnictví 95,0 Činnosti v oblasti nemovitostí 89,4 Profesní, vědecké a technické činn. 92,1 Administrativní a podpůrné činn. 74,6 podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii

Graf D7 Podniky používající elektronické bankovnictví

malé

95%

94%

93%

93%

střední

80%

58%

Celkem

2010

75%

85%

85%

87%

2006

61%

86%

2002

velké

Graf D8 Způsob použití internetu v podnicích; leden 2010 Celkem malé střední velké

21%

internetová telefonie

15%

školení a vzdělávání zaměstnanců

19% 12% 27% 21%

36% 40%


D Podniky Graf D9 Účel použítí internetu v podnicích; leden 2010 bankovní a finanční služby (elektronické bankovnictví) školení a vzdělávání zaměstnanců (e-learning)

Estonsko

36%

93%

Litva Slovinsko

38%

Slovensko

Itálie

91% 89%

46%

Česká republika Nizozemsko

93%

55%

32%

89% 88%

16% 17%

Rakousko

86% 85%

28%

Lotyšsko

31%

83%

Malta

30%

82%

Francie

22%

Irsko Lucembursko Německo

81%

36% 24%

79% 79%

16%

Polsko Maďarsko

82%

25%

77% 74%

16%

* podniky s 10 a více zaměstnanými osobami Portugalsko Kypr

29% 59%

22%

Řecko Bulharsko

74%

46%

52%

17%

Rumunsko

58%

46%

50%

podíl z celkového počtu podniků Zdroj: Eurostat, 2011 37

D Podniky Tab. D4 Podniky v ČR s webovými stránkami; leden 2010 % vytvořené Celkem cizojazyčné externí firmou 74,0 29,9 59,1 70,2 23,7 56,0 88,1 50,6 71,2 92,2 69,4 70,2

Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl 76,9 Výr. a rozvod energie, plynu a vody 73,3 Stavebnictví 72,0 Prodej a oprava motorových vozidel 84,8 Velkoobchod 83,3 Maloobchod 53,5 Doprava a skladování 66,4 Ubytování 88,9 Stravování a pohostinství 56,9 Činn. v oblasti cestovního ruchu 96,9 Audiovizuální činn. a vydavatelství 96,3 Telekomunikační činnosti 99,1 Činn. v oblasti IT a informační činn. 95,0 Peněžnictví a pojišťovnictví 96,1 Činnosti v oblasti nemovitostí 71,6 Profesní, vědecké a technické činn. 85,3 Administrativní a podpůrné činn. 59,1 podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii

39,5 24,2 11,4 20,8 30,5 11,0 29,2 64,1 21,9 45,7 37,2 26,7 62,6 55,6 28,6 46,9 20,5

60,8 62,2 60,3 72,5 68,0 44,8 54,1 78,2 50,6 81,8 65,8 61,1 37,8 81,0 58,8 63,4 42,0

Graf D10 Podniky s webovými stránkami

30%

2002

2004

74% 33%

67%

70% 28% 2006

2008

2010

27%

56%

21%

40% 2000

74%

i v cizojazyčné verzi

Celkem

Graf D11 On-line služby nabízené na webových stránkách podniků; leden 2010

malé

střední

platba

10%

5%

27%

6%

3%

52% 27%

4%

3%

25%

5%

3%

25%

Celkem

sledování zakázky 55%

objednávka/rezervace

42%

44%

prohlížení produktů

velké


D Podniky Graf D12 Podniky s webovými stránkami leden 2010

leden 2006

Švédsko

89%

86%

Dánsko

88%

83%

Finsko

87%

80%

Německo

84%

73%

Nizozemsko

81%

79%

Rakousko

78%

Belgie

78%

69%


80%

75% 76%

Slovensko

74%

61%

Česká republika

74%

70%

Slovinsko

73%

62%

Lucembursko

70%

60%

Estonsko

70%

58%

EU27

62%

Irsko

69% 68%

64%

Malta

66%

61%

Polsko

65%

53%

Litva

65%

42%

Španělsko

62%

47%

Itálie

61%

57%

60% 58%

Řecko

57% 58%

Francie

* podniky s 10 a více zaměstnanými osobami Maďarsko Portugalsko

52%

35%

Kypr

43%

Lotyšsko

52% 48%

34%

Bulharsko Rumunsko

57%

42%

37%

33%

35%

24%

podíl z celkového počtu podniků Francie, Malta: leden 2007 Zdroj: Eurostat, 2011 39

D Podniky Tab. D5 Podniky v ČR nakupující elektronicky; 2009 % Celkem

přes web

36,2 33,8 42,8 58,3

31,6 30,1 36,1 45,1

12,5 10,6 16,9 33,6

35,3 38,1 29,6 55,0 46,5 30,1 30,2 30,2 21,9 56,2 52,9 78,0 77,7 31,9 46,3 26,2

30,2 33,5 25,0 43,5 42,9 26,0 24,0 27,8 20,0 51,7 50,7 75,5 72,0 29,0 43,3 21,8

12,1 16,6 10,0 30,3 14,7 11,7 10,5 11,1 6,7 17,4 14,4 37,6 27,9 8,6 11,3 8,2

Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výr. a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Prodej a oprava motorových vozidel Velkoobchod Maloobchod Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činn. v oblasti cestovního ruchu Audiovizuální činn. a vydavatelství Telekomunikační činnosti Činn. v oblasti IT a informační činn. Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činn. Administrativní a podpůrné činn.

pomocí EDI

podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii Pozn.: Údaje zahrnují všechny podniky, které v průběhu sled. roku alespoň jednou zadaly e-objednávku přes internet nebo jiné počítačové sítě.

pomocí EDI přes ost. PC sítě

29%

16% 4%

43%

36%

10%

2%

34%

Celkem

30%

12%

3%

36%

32%

58%

přes www stránky

pomocí EDI přes internet

45%

Celkem

malé

střední

14%

Graf D13 Podniky nakupující elektronicky; 2009

velké

podíl z celkového počtu podniků v dané velikostní skupině

Graf D14 Finanční hodnota e-nákupů

2004

24% 2008

6%

7%

17%

18% 12%

6% 2006

přes jiné počítačové sítě

5%

11%

3%

7%

2%

4%

2% 2002

4%

přes internet

Celkem

2009

podíl na celkové finanční hodnotě nákupů uskutečněných v podnicích Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 40

D Podniky Graf D15 Podniky nakupující elektronicky; 2009 Celkem 10 % a více ze svých celkových nákupů Spojené království

24%

Belgie

30%

Lucembursko

50% 23%

Nizozemsko

43%

14%

39%

Česká republika

21%

36%

6%

36%

9%

Maďarsko

30%

Litva

16%

Portugalsko

29%

11%

Francie

27%

9%

26%

6%

Slovinsko

26%

9%

Španělsko

25%

12%

Estonsko

24%

10%

Malta

Polsko

43%

15%

EU27

Lotyšsko

44%

20%

Finsko

Slovensko

51%

14%

Irsko

Kypr

52%

17%

Rakousko

Itálie

53%

23%

14%

23%

7%

20%

4%

17%

7%

Řecko

4%

Rumunsko

4%

Bulharsko

2%

17% 13% 8% 7%


41

D Podniky Tab. D6 Podniky v ČR prodávající elektronicky; 2009 % Celkem

přes web

pomocí EDI

Celkem (10 a více zaměstnanců) 20,5 13,8 9,8 malé (10–49 zaměstnanců) 18,8 13,4 10,6 střední (50–249 zaměstnanců) 25,0 15,2 16,9 velké (250 a více zaměstnanců) 38,7 16,4 33,6 podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl 22,2 12,6 11,9 Výr. a rozvod energie, plynu a vody 16,0 5,2 11,4 Stavebnictví 12,0 7,2 5,6 Prodej a oprava motorových vozidel 23,9 18,3 12,7 Velkoobchod 34,9 25,8 14,2 Maloobchod 13,2 11,5 5,1 Doprava a skladování 17,9 10,9 8,7 Ubytování 39,0 34,6 16,6 Stravování a pohostinství 13,8 9,1 5,8 Činn. v oblasti cestovního ruchu 64,2 56,0 27,3 Audiovizuální činn. a vydavatelství 41,2 38,0 14,0 Telekomunikační činnosti 59,8 53,3 37,5 Činn. v oblasti IT a informační činn. 36,1 29,4 17,4 Činnosti v oblasti nemovitostí 9,1 7,2 4,3 Profesní, vědecké a technické činn. 17,6 12,3 7,0 Administrativní a podpůrné činn. 12,5 8,6 7,3 podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii Pozn.: Údaje zahrnují všechny podniky, které v průběhu sled. roku alespoň jednou obdržely e-objednávku přes internet nebo jiné počítačové sítě.

Graf D16 Podniky prodávající elektronicky; 2009

malé

střední

23%

13%

39%

16%

4%

15%

25%

2%

13%

8%

19%

3%

14%

9%

21%

Celkem

13%

přes www stránky pomocí EDI přes ost. PC sítě

Celkem pomocí EDI přes internet

velké

podíl z celkového počtu podniků v dané velikostní skupině

Graf D17 Finanční hodnota e-prodejů

2004

2006

2008

14%

5%

19%

11% 4%

15%

přes jiné počítačové sítě

5%

3%

8%

3%

8%

3%

5%

2% 2002

5%

přes internet

Celkem

2009

podíl na celkových tržbách podniků Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 42

D Podniky Graf D18 Podniky prodávající elektronicky; 2009 Celkem 10 % a více ze svých celkových tržeb Dánsko Belgie

17%

Švédsko

14%

Nizozemsko

22% 21%

13%

Česká republika

21%

15%

Portugalsko

14%

Finsko

19% 19%

9%


9%

Rakousko

18% 18%

8%

Malta

10%

EU27

17% 16%

9%

Lucembursko

15%

10%

Francie

8%

Španělsko

8%

Slovinsko

8%

Estonsko

14% 13% 12% 11%

7% 5%

9% 9%

5%

Polsko

9%

6%

8%

4%

Kypr

4%

Lotyšsko

4%

Rumunsko

24%

16%

Irsko

Slovensko

24%

16%

Litva

Maďarsko

29% 25%

15%

Německo

Řecko

29%

18%

7% 7% 6%

4%

Itálie

2%

Bulharsko

2%

5% 4%


43

D Podniky Tab. D7 Zaměstnanci v podnicích ČR používající v práci počítač; leden 2010 %

41,0 38,7 38,5 43,8

s přístupem na internet 33,3 36,3 34,0 31,3

34,8 42,2 33,8 62,4 58,8 36,0 41,7 36,2 22,4 62,0 74,4 92,0 90,6 82,7 39,4 75,7 15,8

25,8 38,0 33,0 59,0 52,2 23,2 22,7 31,9 16,9 61,6 72,8 77,1 90,0 81,7 37,3 73,6 14,3

Celkem Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výr. a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Prodej a oprava motorových vozidel Velkoobchod Maloobchod Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činn. v oblasti cestovního ruchu Audiovizuální činn. a vydavatelství Telekomunikační činnosti Činn. v oblasti IT a informační činn. Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činn. Administrativní a podpůrné činn.

Graf D19 Zaměstnanci v podnicích používající v práci počítač

2004

2006

2008

33%

41%

33%

41% 28%

31%

38%

35% 21% 2002

42%

s přístupem na internet

Celkem

2010

Graf D20 Zaměstnanci v podnicích, kteří absolvovali počítačové školení; 2009 Celkem malé

5,5% 3,3% 5,8%

střední velké

6,4%

podíl z celkového počtu zaměstnanců v podnicích v dané kategorii Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 44

D Podniky Graf D21 Zaměstnanci používající v práci počítač; leden 2010 s přístupem na internet

Celkem Finsko

64%

Dánsko

64%

Švédsko

71%

63%

Belgie

71%

55%

Nizozemsko

68%

58%

Lucembursko

64%

54%

Německo

49%


48%

Irsko

47%

61% 59% 56%

Španělsko

44%

55%

Francie

44%

55%

EU27

43%

52%

Slovinsko

43%

52%

Rakousko

42%

Malta

51%

35%

Estonsko

48% 43%

Slovensko

33%

Itálie

33%

46% 44% 43%

Kypr

34%

Řecko

34%

40%

Polsko

33%

40%

42%

republika 32% 40% * Česká podniky s 10 a více zaměstnanými osobami Maďarsko

29%

Portugalsko

30%

Litva Lotyšsko Rumunsko Bulharsko

39% 36%

28% 26%

29%

23% 20%

32%

27% 24%

podíl z celkového počtu zaměstnanců v podnicích Zdroj: Eurostat, 2011 45

D Podniky Tab. D8 Podniky v ČR umožňující zaměstnancům:; leden 2010 % vzdálený přístup ke služebnímu e-mailu Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výr. a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Prodej a oprava motorových vozidel Velkoobchod Maloobchod Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činn. v oblasti cestovního ruchu Audiovizuální činn. a vydavatelství Telekomunikační činnosti Činn. v oblasti IT a informační činn. Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činn. Administrativní a podpůrné činn. podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii

práci z domova pomocí ICT (homeworking)

44,6 37,1 70,4 86,9

26,6 21,9 42,7 56,5

45,3 46,7 36,2 45,9 60,8 29,3 39,4 37,9 16,7 71,2 85,6 92,3 89,9 79,9 42,5 63,3 32,3

25,1 25,3 18,7 28,9 40,3 23,3 16,3 17,7 6,9 46,0 64,9 73,9 77,1 41,5 22,8 39,7 21,8

Graf D22 Práce z domova pomocí ICT v podnicích; leden 2010

Celkem

malé

2,5%

3,4%

3,9%

22%

3,1%

27%

43%

57%

% podniků umožňující práci z domova pomocí ICT % zaměstnanců pracující z domova pomocí ICT alespoň půl dne v týdnu

střední

velké

Graf D23 Podniky omezující (časově nebo obsahově) zaměstnancům přístup k internetu; leden 2010 Celkem malé střední

14% 8% 31%

velké

64%


E Veřejná správa Český statistický úřad sleduje od roku 2004 rozvoj a využívání ICT ve veřejné správě. Jako hlavní zdroj informací o využívání ICT veřejnou správou slouží roční šetření o využívání ICT veřejnou správou, které je přílohou ročního státního statistického výkazu organizačních složek státu. Jako doplňkový zdroj informací k tomuto šetření slouží průzkum webových stránek organizací veřejné správy. Poznámky: Referenční období: V případě dat ze šetření o využívání ICT veřejnou správou je referenčním obdobím vždy stav k 31.12. sledovaného roku. Průzkum webových stránek organizací veřejné správy probíhal vždy v srpnu příslušného roku. Údaje za jednotlivce se vztahují k posledním 3 měsícům od okamžiku šetření (2. čtvrtletí 2010) a data za podniky se týkají roku 2009. Základní soubor šetření „využívání ICT ve veřejné správě“ zahrnuje veškeré organizační složky státu (376 subjektů), kraje a obce (včetně městských částí hl.m. Prahy; 6 301 obcí). Jedná se o vyčerpávající šetření. Základní soubor průzkumu webových stránek organizací veřejné správy tvořily úřady ústřední státní správy (25 subjektů), krajské úřady + hl.m. Praha a 205 obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Vysvětlivky: 

Blind friendly – přístupnost stránek pro těžce zrakově postižené uživatele.



FAQ (frequently asked questions) – nejčastěji kladené otázky a odpovědi na ně na stránkách úřadu.



Formulář ke stažení – na webové stránce jsou formuláře ke stažení (nejčastěji ve formátu doc a pdf), občané/firmy si stáhnou formulář z webové stránky úřadu, vyplní ručně nebo na počítači, ručně podepíší a doručí na úřad.



On-line vyplnění – občané/firmy vyplní formulář přímo na webové stránce (správnost vyplnění je kontrolována počítačem), vytisknou, ručně podepíší a doručí na úřad.



Úplné elektronické podání – občané/firmy vyplní formulář přímo na webové stránce a přímo z webové stránky jej i odešlou (v nutných případech zahrnuje i elektronický podpis).



Bezplatný bezdrátový internet – přístup k internetu pomocí technologie WiFi, který nabízí obec na svém území. Služba je určena především pro zasílání e-mailů a prohlížení webových stránek (přístup na některé stránky však bývá omezen).

Cenným zdrojem informací je šetření o využívání informačních a komunikačních technologií jednotlivci a firmami. Konkrétně se jedná o údaje o využívání internetu jednotlivci a podniky ve vztahu k veřejné správě, využívání webových stránek veřejné správy k vyhledávání informací, stažení formulářů a k vyplňování formulářů on-line způsobem. Mezinárodní srovnání je možné pouze v případě využívání informačních a komunikačních technologií jednotlivci a firmami. Data pro toto srovnání pocházejí z databáze Eurostatu. Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny v publikaci ČSÚ: „Informační a komunikační technologie ve veřejné správě za rok 2009, kód 9703-10“, která je volně přístupná na stránkách ČSÚ www.czso.cz. Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ Více o informačních technologiích ve veřejné správě naleznete na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/verejna_sprava 47

E Veřejná správa Tab. E1 Organizace veřejné správy ČR s vysokorychlostním internetem

Organizační složky státu Krajské úřady Obecní úřady celkem podle velikosti obce více než 20 000 obyvatel 5 000–19 999 obyvatel 2 000–4 999 obyvatel 1 000–1 999 obyvatel 500–999 obyvatel méně než 500 obyvatel

2007 93,4 100,0 83,9

2008 96,9 100,0 87,1

% 2009 97,1 100,0 87,5

100,0 98,2 94,5 92,9 89,0 77,6

100,0 99,5 96,5 94,0 91,9 81,8

100,0 98,6 95,1 93,3 90,4 83,2

Graf E1 Organizace veřejné správy s vysokorychlostním internetem

26% méně než 500

83%

90% 51% 500 999

59%

93%

95% 2 000 4 999

5 000 19 999

20 000 a více

s počtem obyvatel

obce celkem

1 000 1 999

72%

91% 99%

96% 100%

88%

100% 100% kraje

2009

41%

86% 97% organizační složky státu

2005

podíl z celkového počtu organizací v dané skupině

Graf E2 Obecní úřady s vysokorychlostním internetem v krajích ČR (%); 2009

podíl z celkového počtu obecních úřadů v daném kraji Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT ve veřejné správě 48

E Veřejná správa Tab. E2 Využívání internetu v organizacích veřejné správy ČR; 2009 % organizace používající internet k: internetovému bankovnictví Organizační složky státu Krajské úřady Obecní úřady celkem podle velikosti obce více než 20 000 obyvatel 5 000–19 999 obyvatel 2 000–4 999 obyvatel 1 000–1 999 obyvatel 500–999 obyvatel méně než 500 obyvatel

internetové telefonii

školení zaměstnanců

82,3 92,3 80,0

21,7 38,5 11,2

48,0 100,0 20,4

98,7 98,2 95,1 90,9 85,3 72,2

24,1 22,5 21,4 13,3 10,4 8,8

79,7 62,4 31,3 25,2 23,2 12,8

Graf E3 Organizace veřejné správy umožňující občanům přístup k internetu v prostorách organizace

méně než 500

79% 57% 500 999

51% 67%

80% 62% 1 000 1 999

69% 75%

48% 57% 5 000 19 999

2 000 4 999

44% 56% s počtem obyvatel

2009

20 000 a více

71% 55% obce celkem

kraje

organizační složky státu

31% 29%

54% 69%

2005

podíl z celkového počtu organizací v dané skupině

Graf E4 Obecní úřady provozující bezplatný bezdrátový internet na území obce v krajích ČR (%); 2009


E Veřejná správa Tab. E3 Organizace veřejné správy ČR s webovými stránkami % 2007 Organizační složky státu Krajské úřady Obecní úřady celkem

2008

2009

87,8

89,7

91,2

100,0

100,0

100,0

87,9

90,6

94,0

podle velikosti obce více než 20 000 obyvatel

100,0

100,0

100,0

5 000–19 999 obyvatel

100,0

100,0

100,0

2 000–4 999 obyvatel

99,5

100,0

99,2

1 000–1 999 obyvatel

98,7

98,6

99,2

500–999 obyvatel

96,0

97,2

98,3

méně než 500 obyvatel 80,2 podíl z celkového počtu organizací v dané skupině

84,6

90,0

Graf E5 Vytváření/správa webových stránek v organizacích veřejné správy, 2009

66% 91%

55% 92%

61% 73%

67% 65%

55% 72%

55% 64%

5 00019 999

2 0004 999

1 0001 999

500-999

méně než 500

zaměstnanci organizace

20 000 a více

s počtem obyvatel:

100%

57% 68% obce celkem

46% kraje


52% 88%

externí firmou

Pozn.: Organizace měly možnost označit obě odpovědi podíl z celkového počtu organizací s vlastní webovou stránkou

Graf E6 Obecní úřady s webovými stránkami v krajích ČR (%); 2009


E Veřejná správa Tab. E4 On-line služby nabízené na webových stránkách organizací veřejné správy ČR; 2009

Organizační složky státu Krajské úřady Obecní úřady celkem podle velikosti obce více než 20 000 obyvatel 5 000–19 999 obyvatel 2 000–4 999 obyvatel 1 000–1 999 obyvatel 500–999 obyvatel méně než 500 obyvatel

Formulář ke stažení 66,2 92,3 44,7

On-line vyplnění 35,9 76,9 11,5

% Úplné el. podání 44,4 69,2 10,6

98,7 97,2 75,6 55,4 43,3 33,4

27,8 18,3 13,4 12,2 11,9 10,0

22,8 18,8 19,4 11,1 10,3 8,5

Graf E7 Organizace veřejné správy umožňující na stránkách stažení formuláře

43%

500 999

1 000 1 999

32%

38%

48% 2 000 4 999

5 000 19 999

20 000 a více

s počtem obyvatel

23%

45%

obce celkem

kraje

55%

76%

97%

99%

87%

89%

100%

2009

66%


53%

92%

2005

Graf E8 Organizace veřejné správy umožňující na stránkách on-line vyplnění formuláře 2009

12%

12%

500 999

13%

12%

1 000 1 999

13%

2 000 4 999

15%

18%

5 000 19 999

18%

28%

20 000 a více

s počtem obyvatel

12%

obce celkem

7%

18%

77%

kraje

22%


36%

62%

2005

podíl z celkového počtu organizací s vlastní webovou stránkou Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT ve veřejné správě 51

E Veřejná správa Tab. E5 Organizace veřejné správy ČR umožňující svým zaměstnancům; 2009 %

Organizační složky státu Krajské úřady Obecní úřady celkem podle velikosti obce více než 20 000 obyvatel 5 000–19 999 obyvatel 2 000–4 999 obyvatel 1 000–1 999 obyvatel

vzdálený přístup ke služebnímu e-mailu 68,9 100,0 35,0

práci z domova prostřednictvím IT 39,9 23,1 14,1

83,5 60,1 31,5 23,0

38,0 26,1 11,2 8,9

32%

23% 1 000 1 999

5 000 19 999

2 000 4 999

60%

84% s počtem obyvatel

20 000 a více

35% obce celkem

100% kraje


69%

Graf E9 Organizace veřejné správy umožňující zaměstnancům vzdálený přístup ke služebnímu e-mailu; 2009

9% 1 000 1 999

11% 2 000 4 999

26% 5 000 19 999

s počtem obyvatel

20 000 a více

38%

14% obce celkem

23% kraje


40%

Graf E10 Organizace veřejné správy umožňující zaměstnancům práci z domova prostřednictvím IT; 2009

41%

7%

2%

5 000 19 999

2 000 4 999

1 000 1 999

63% s počtem obyvatel

20 000 a více

13% obce celkem

46% kraje


69%

Graf E11 Organizace veřejné správy omezující zaměstnancům přístup k internetu; 2009

podíl z celkového počtu organizací v dané skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT ve veřejné správě 52

E Veřejná správa Tab. E6 Zaměstnanci organizací veřejné správy ČR mající k dispozici:; 2009 %

Organizační složky státu Krajské úřady Obecní úřady celkem podle velikosti obce více než 20 000 obyvatel 5 000–19 999 obyvatel 2 000–4 999 obyvatel 1 000–1 999 obyvatel

služební e-mailovou adresu 82,7 86,6 57,0

osobní počítač s přístupem na internet 80,2 82,4 56,0

63,5 64,8 41,4 31,2

60,9 65,0 41,9 31,4

2%

6% 2 000 4 999

1 000 1 999

16% 5 000 19 999

s počtem obyvatel

20 000 a více

17% obce celkem

kraje

15% organizační složky státu

25%

31%

Graf E12 Zaměstnanci organizací veřejné správy, kteří absolvovali počítačový kurz; 2009

0,4% 1 000 1 999

0,6% 2 000 4 999

0,9% 5 000 19 999

0,9% s počtem obyvatel

20 000 a více

0,8% obce celkem

1,3% kraje


1,4%

Graf E13 Zaměstnanci organizací veřejné správy, kteří využili možnosti pracovat z domova pomocí IT; 2009

1,6%

1,6%

1,2%

1,9%

20 000 a více

5 000 19 999

2 000 4 999

1 000 1 999

s počtem obyvatel

1,6%

2,5% kraje

obce celkem

3,0% organizační složky státu

Graf E14 IT specialisté zaměstnaní v organizacích veřejné správy; 2009

podíl z celkového počtu zaměstnanců organizací v dané skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT ve veřejné správě 53

E Veřejná správa Tab. E7 Jednotlivci používající internet k vybraným činnostem ve vztahu k veřejné správě ČR; 2010 Vyhledávání informací

Stahování formulářů

% On-line vyplnění formulářů 5,3 5,7

Celkem 16+ 19,1 9,4 Celkem 16–74 20,5 10,2 podle pohlaví muži 16+ 21,0 10,6 ženy 16+ 17,3 8,3 podle věku 16–24 let 14,9 5,7 25–34 let 30,1 15,8 35–44 let 27,4 15,2 45–54 let 23,5 12,5 55–64 let 13,8 5,6 65–74 let 5,1 1,4 podle dokončeného vzdělání (25+) základní 2,5 0,9 střední bez maturity 9,6 3,6 střední s maturitou 27,6 14,9 vysokoškolské 44,2 24,2 podle specifické skupiny populace studenti 16+ 11,6 4,7 starobní důchodci 4,8 1,3 podíl z celkové počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině

6,6 4,0 4,2 8,6 9,6 6,2 2,3 . . 1,7 7,4 15,7 3,3 0,6

Graf E15 Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě 25% 17%

15%

2006

2007

22%

18%

5% 2005

2008

2009

2010

Graf E16 Jednotlivci používající internet k vybraným činnostem ve vztahu k veřejné správě 2005

2010

19% 3%

vyhledávání informací

1%

2%

9%

komunikace s úřady e-mailem

9%

stáhování formulářů

1%

5%

on-line vyplnění formulářů

podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 a více let Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 54

E Veřejná správa Graf E17 Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě; 2010 k on-line vyplnění formuláře

Celkem Dánsko

59%

Norsko Švédsko

76%

37%

Finsko

68%

39%

Lucembursko

68%

23%

67%

Nizozemsko

43%

Francie

64%

41%

59%

Rakousko

20%

51%

Slovensko

20%

50%

Estonsko

38%

Německo

23%


23%

Belgie Slovinsko

45% 44%

21%

41%

14%

Španělsko

40%

17%

Malta

39%

15%

37%

Irsko

27%

Maďarsko

37%

18%

35%

10%

28%

Portugalsko

19%

Kypr

13%

24% 24%

17% 6%

Itálie

7%

Řecko

7%

Rumunsko

4%

26% 25%

8%

Litva Česká republika

48%

22%

EU27

Bulharsko

50% 50%

12%

Lotyšsko

Polsko

78%

49%

23% 23% 16% 8%

podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let Zdroj: Eurostat, 2011

55

E Veřejná správa Tab. E8 Podniky používající internet k vybraným činnostem ve vztahu k veřejné správě ČR; 2009

82,6 79,5 94,0 98,2

82,9 79,6 95,2 97,5

% On-line vyplnění formulářů 56,8 50,5 79,6 88,8

84,2 94,0 84,7 83,6 89,1 69,3 83,4 79,8 63,3 88,1 94,0 93,6 95,4 96,8 88,7 86,1 71,1

84,6 92,0 85,7 85,2 88,4 71,3 82,4 79,6 58,8 88,7 92,2 92,6 92,8 94,2 87,8 88,9 72,5

59,6 72,7 54,2 59,1 59,9 42,2 57,0 52,5 35,5 56,2 73,6 79,7 68,6 76,5 63,4 67,7 51,2

Vyhledávání Stahování informací formulářů Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výr. a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Prodej a oprava motorových vozidel Velkoobchod Maloobchod Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činn. v oblasti cestovního ruchu Audiovizuální činn. a vydavatelství Telekomunikační činnosti Činn. v oblasti IT a informační činn. Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a techn. činn. Administrativní a podpůrné činn.

Graf E18 Podniky používající internet ve vztahu k veřejné správě 89% 76%

73%

73%

2005

2006

2007

66%

2008

2009

Graf E19 Podniky používající internet k úplnému elektronickému podání podle typu služby, 2009 malé

střední

velké

služby České správy soc. zab.

celní řízení

43% 29%

14%

10%

14%

28%

6%

daňové přiznání

3%

31% 18%

9%

6%

41% 8%

16%

61%

Celkem

jiné podání

podíl na celkovém počtu podniků v dané kategorii Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 56

E Veřejná správa Graf E20 Podniky používající internet ve vztahu k veřejné správě; 2009 k on-line vyplnění formuláře

Celkem

92%

71%

Dánsko

90%

48%

Lucembursko

90%

68%

Švédsko

89% 89%

Polsko Česká republika

89%

57%

Slovensko

88%

60%

Slovinsko

88%

80%

Irsko

87%

67%

Itálie

84%

51%

Estonsko

68%

80%

Norsko

68%

79%

77%

53%

Malta Řecko

77%

67%

Belgie

77%

66%

EU27

75%

60%

Rakousko

75%

55%

75%

64%

Portugalsko Kypr

78%

72%

Francie

74%

17%

71%

62%

Maďarsko Německo

56%

Španělsko

55%

Bulharsko

67% 64%

53% 33%

68% 67%

49%


Rumunsko

72%

65%

Lotyšsko

50%

podíl z celkového počtu podniků Zdroj: Eurostat, 2011 57

E Veřejná správa Tab. E9 Obce s rozšířenou působností s webovými stránkami % 2008 Celkem cizojazyčná verze stránek 1 cizí jazyk 2 cizí jazyky 3 cizí jazyky 4 a více cizích jazyků aplikace na webových stránkách blind friendly vyhledávač návštěvnost registrace přístupu on-line kontakt FAQ diskuze anketa poskytování informací pracovní místa rozvojový plán

2009

2010

100,0 71,7 5,9 37,6 20,0 8,3

100,0 71,7 9,3 41,0 14,6 7,8

100,0 71,7 6,8 36,6 19,5 8,8

26,0 98,0 32,2 47,3 38,0 27,0 31,0 38,0

31,7 99,5 33,2 49,3 41,5 31,7 29,3 36,1

35,1 99,0 25,4 40,5 48,3 36,1 25,9 30,2

86,3 95,6

76,6 98,5

74,6 99,0

Graf E21 Obce s rozšířenou působností mající cizojazyčné webové stránky; srpen 2010 Celkem

72%

anglické

70%

německé

64%

polské

15%

jiné

19%

Graf E22 On-line služby na webových stránkách obcí s rozšířenou působností; srpen 2010

živnostenská oprávnění

stavební povolení

71% 25%

1%

20% 1%

26%

matriční doklady

6%

78%

91%

1 - pouze informace o službě

73%

osobní doklady

1%

8%

1%

90%

0 - služba není k dispozici 2 - jednosměrná interakce

sociální dávky

1 - Informace o službě: poskytování on-line informací o dané službě 2 - Jednosměrná interakce: poskytování administrativního formuláře ke stažení podíl z celkového počtu šetřených obcí s rozšířenou působností Zdroj: ČSÚ, Průzkum webových stránek organizací veřejné správy 58

F Školství Údaje o počtu počítačů celkem a s připojením k internetu na 100 žáků/studentů jednotlivých stupňů škol v ČR pocházejí z datových zdrojů Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV), který sbírá tyto údaje od roku 2003 na všech základních, středních a vyšších odborných školách v rámci ročního výkazu o ředitelství škol (R13-01). Od roku 2005 jsou tyto údaje k dispozici v krajském členění. Poznámky: Referenční období: stav k 30. 9. sledovaného roku Srovnatelnost údajů podle stupně škol: hodnoty o počtu počítačů na 100 žáků celkem jsou nižší než hodnoty za jednotlivé stupně základních škol. Důvodem je skutečnost, že v mnoha školních budovách probíhá výuka více stupňů škol, jeden počítač tak bývá často dostupný a započítaný pro žáky několika stupňů. Do průměru za všechny stupně škol je však započítán pouze jednou. Základní údaje o využívání počítače a internetu studenty ve věku 16 let a více jsou k dispozici z pravidelného ročního šetření ČSÚ: „Výběrové šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci“. Mezinárodní srovnání pochází z datových zdrojů Eurostatu. Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny v publikaci ČSÚ: „Využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2010, kód 9701-10“, která je volně přístupná na stránkách ČSÚ. Jako doplňkový zdroj informací slouží průzkum webových stránek vysokých škol, který sleduje zpřístupnění informací a služeb na jejich webových stránkách. Vysvětlivky: 

První stupeň základních škol – 1.-5. ročník základních škol; ISCED 1



Druhý stupeň základních škol – 6.-9. ročník základních škol a nižší ročníky 6 a 8letých gymnázií; ISCED 2



Střední školy – školy poskytující střední odborné či úplné střední všeobecné vzdělání ISCED 3 a školy poskytující pomaturitní vzdělání (nejde o vysokoškolské ani vyšší odborné) ISCED 4



Vyšší odborné školy – ISCED 5B (zahrnuje i konzervatoře)






Socrates/ Erasmus – vysokoškolský program zajišťující mezistátní mobilitu studentů a pedagogů v rámci studijních/ pracovních stáží.



Student - jednotlivec, který studuje a zároveň je ekonomicky neaktivní, tj. nemůže být klasifikován ani jako zaměstnaný, ani jako nezaměstnaný.

Více o informačních technologiích ve školství naleznete na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_ve_sk olstvi

59

F Školství Tab. F1 Počet počítačů na 100 žáků ve školách v ČR 2008 11,6 15,1 18,2 . 31,0 10,8 13,5 17,3 . 29,2 10,1 12,3 16,2 . 29,1

Celkem první stupeň základních škol druhý stupeň základních škol střední školy vyšší odborné školy s připojením k internetu první stupeň základních škol druhý stupeň základních škol střední školy vyšší odborné školy s vysokorychlostním internetem první stupeň základních škol druhý stupeň základních škol střední školy vyšší odborné školy

2009 12,5 16,0 21,0 15,1 33,8 11,8 14,6 20,1 14,5 31,7 11,2 13,5 19,0 14,2 31,3

2010 13,5 16,8 22,8 16,2 34,2 12,8 15,6 22,0 15,7 31,8 12,2 14,5 20,8 15,3 31,3

Pozn.: Z metodologických důvodů jsou celková průměrná čísla za ČR nižší než čísla u jednotlivých stupňů škol. Důvodem je skutečnost, že v mnoha školních budovách probíhá výuka více stupňů škol, jeden počítač bývá často dostupný a započítaný pro žáky několika stupňů. Do průměru za všechny stupně škol je však započítán pouze jednou.

Graf F1 Počet počítačů s připojením k internetu na 100 žáků ve školách - podle stupně škol 2005

2007

2010

22,0 15,6 12,4 9,1

ZŠ 1. stupeň

15,2 11,4

10,8

ZŠ 2. stupeň

13,5

15,7

Střední školy

Graf F2 Počet počítačů s vysokorychlostním připojením k internetu na 100 žáků na středních školách; 2010

Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání 60

F Školství Tab. F2 Vysoké školy v ČR s webovými stránkami; 2010 % veřejné VŠ 91,1 91,1 3,4 0,7 0,7 0,7

soukromé VŠ 75,0 73,1 11,5 21,2 1,9 5,8

cizojazyčná verze stránek anglická německá ruská francouzská jiná základní aplikace na stránkách blind friendly 19,9 elektronická přihláška ke studiu 92,5 potvrzení o studiu ke stažení 42,5 vyhledávač 83,6 základní informace na stránkách harmonogram akademického roku 93,8 informace o přijímacím řízen 99,3 novinky, aktuality 100,0 poplatky spojené se studiem 71,2 Socrates/Erasmus 94,5 stipendia 96,6 podíl z celkového počtu šetřených vysokých škol v dané kategorii

13,5 71,2 7,7 59,6 61,5 100,0 92,3 94,2 44,2 67,3

Graf F3 Informace poskytované na webových stránkách vysokých škol podle oboru; 2010

100% 91% 79%

100% 94% 88% 60%

technické vědy

poplatky spojené se studiem

100% 100%

100% 81% 82%

100% 95%

přírodní vědy

stipendia

53%

93% 100% 79%

informace o přijímacím řízení

společenské vědy

zeměd., zdravotnické, lesnické, farmaceutické veterinární vědy

kultura a umění

Graf F4 Informace o mezinárodní spolupráci poskytované na webových stránkách vysokých škol; 2010

poplatky za studium pro zahr. studenty

90%

95%

soukromé VŠ

studijní programy/ obory vyučované v cizím jazyce

zahraniční vztahy (např. partnerské školy apod.)

44%

40%

52%

76%

56%

65%

veřejné VŠ

Socrates/Erasmus

podíl z celkového počtu šetřených vysokých škol v dané kategorii Zdroj: ČSÚ, Průzkum webových stránek vysokých škol 61

F Školství Tab. F3 Studenti 16 let a starší v ČR používající internet 2008 97,4 97,5 97,4

% 2010 97,5 97,4 97,6

2009 97,3 96,9 97,6

Celkem 16+ muži ženy podle typu škol studenti středních škol 96,8 96,3 studenti vysokých škol 99,1 99,0 podíl z celkového počtu studentů ve věku 16 a více let v dané kategorii

97,2 99,5

Graf F5 Místo použití internetu studenty doma

44%

89%

ve škole

64%

u přátel, známých, rodiny jinde

20%

88%

51%

10%

2010

30%

2005

Graf F6 Studenti používající internet každý/skoro každý den

2005

2006

2007

2008

2009

78%

76%

75%

73%

66%

56%

65%

% studentů používajících internet

52%

43%

40%

27%

21%

% studentů celkem

2010

Graf F7 Studenti používající internet k vybraným činnostem; 2010 92%

posílání/přijímání e-mailů

83%

vyhledávání info za účelem vzdělávání

69%

chatování

61%

čtení on-line zpráv, novin a časopisů přehrávání/stahování filmů nebo videa

61%

telefonování přes internet

61% 55%

přehrávání/stahování hudby

39%

sledování TV na internetu

38%

stahování PC programů (vyjma her)

35%

stahování PC her nebo videoher on-line hraní PC her

34%

aktivní účast v sociálních sítích

34%

internetové bankovnictví psaní blogu on-line vzdělávací kurz

14% 10% 5%

podíl z celkového počtu studentů ve věku 16 a více let Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 62

F Školství Graf F8 Studenti používající internet; 2010 ve škole

Celkem Slovinsko

100%

73%

Slovensko

87%

100%

Finsko

88%

100%

Estonsko

78%

Dánsko

99%

64%

Litva Německo

85%

99%

84%

99%

72%

Nizozemsko Francie

99%

67%

Malta

99% 99%

58%

Lucembursko

99%

66%

Belgie

64%

Polsko

99% 99%

68%

Lotyšsko

78%

Španělsko

99% 98%

65%

Švédsko

98%

76%

Rakousko

64%

98%

Česká republika

98%

88%

Kypr

97%

65%

Irsko

60%


97% 97%

78%

EU27

69%

Portugalsko

96% 95%

80%

Bulharsko

94%

62%

Maďarsko Řecko

99%

76%

90%

39%

Itálie

54%

Rumunsko

94%

61%

90% 85%

podíl z celkového počtu studentů ve věku 16 a více let Zdroj: Eurostat, 2011

63

F Školství

Graf F9 Použití internetu k vybraným činnostem studenty; 2010 Česká republika

EU27

Posílání/přijímání e-mailů

89% 92%

Posílání příspěvků na chat, blog, do diskuzí

79% 76%

Hraní/stahování her, hudby, filmů

66% 76%

Vyhledávání informací o zboží a službách

70% 67%

Čtení on-line zpráv, novin a časopisů

48% 61%

Telefonování přes internet

37% 61%

Poslouchání rádia/ sledování TV

53% 56%

Vyhledávání informací týkajících se cestování

41% 40%

Vyhledávání informací o vzdělávání

54% 38%

Stahování počítačových programů

43% 38%

Používání peer-to-peer sítí k výměně souborů

39% 24%

Tvorba vlastních webových stránek

52% 23% 34%

Nakupování přes internet Prodej zboží (např. prostřednictvím aukcí)

23% 12% 15%

Internetové bankovnictví

14%

Vyhledávání informací o zdraví

13%

Hledání práce Účast na on-line vzdělávácích kurzech

31%

37%

24% 12% 11% 5%

podíl z celkového počtu studentů ve věku 16 a více let Zdroj: ČSÚ a Eurostat, 2011 64

G Zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) ve spolupráci s ČSÚ sleduje od roku 2003 údaje o vybavenosti zdravotnických zařízení v ČR informačními technologiemi, a to prostřednictvím vyčerpávajícího ročního šetření o zaměstnavatelích, evidenčním počtu zaměstnanců a smluvních pracovnících E (MZ) 4-01. Součástí tohoto šetření jsou i otázky o účelu použití počítače a především internetu v samostatných ordinacích lékaře prostřednictvím speciálního oddílu: „Využívání počítače a internetu“. Poznámky: Referenční období: stav k 31. 12. sledovaného roku u vybavenosti a rok u použití internetu k jednotlivým aktivitám. Sledovaná zdravotnická zařízení: v této publikaci jsou uvedeny údaje za všechny samostatné ordinace lékaře a lékárny, které vyplnily výkaz. V roce 2009 bylo obesláno 19 823 ordinací lékaře, přičemž výkaz vyplnilo 17 565 z nich (89 % návratnost) a dále 2 320 lékáren od nichž se vrátilo 2277 výkazů (98 % návratnost). Informace o využívání internetu k vyhledávání informací o zdraví jednotlivci pochází z pravidelného ročního statistického zjišťování ČSÚ: „Výběrové šetření o informačních a komunikačních technologií v domácnostech a jejich využití jednotlivci“. Mezinárodní srovnání pochází z datových zdrojů Eurostatu. Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny v publikaci ČSÚ: „Využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2010, kód 9701-10“, která je volně přístupná na stránkách ČSÚ. Jako doplňkový zdroj informací slouží průzkum webových stránek nemocnic, který sleduje zpřístupnění informací a služeb na webových stránkách nemocnic. Jedná se o pravidelné šetření uskutečňované vždy v období červen – červenec sledovaného roku. Základní soubor tohoto průzkumu tvoří 157 nemocnic v ČR. Vysvětlivky: 




Jednotlivec používající internet (uživatel internetu) – za uživatele internetu je považován jednotlivec, který použil internet za jakýmkoliv účelem z jakéhokoliv místa v posledních 3 měsících.



Lékař specialista – alergolog, kožní lékař, oční lékař, urolog apod.



Student – jednotlivec, který studuje a zároveň je ekonomicky neaktivní, tj. nemůže být klasifikován ani jako zaměstnaný, ani jako nezaměstnaný.



Starobní důchodce – jednotlivec v řádném starobním důchodu



Vyhledávání informací o zdraví – hledání informací o nemocech, léčbě, diagnostice, prevenci, zdravé výživě atd. na internetu.



Vysokorychlostní internet – připojení umožňující vyšší přenosovou rychlost dat - alespoň 256 kb/s (xDSL, připojení přes kabelovou televizi, bezdrátové připojení, WI-FI, vysokorychlostní mobilní připojení - CDMA).

Více o informačních technologiích ve zdravotnictví naleznete na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_ve_zdr avotnictvi

65

G Zdravotnictví Tab. G1 Zdravotnická zařízení v ČR s vybranými IT; 2009 PC samostatné ordinace lékaře celkem

Internet

% Vysokorychl. internet

97,0

76,4

46,6

praktický lékař pro dospělé

97,4

78,9

48,7

praktický dětský lékař

94,2

77,9

46,7

zubní lékař

97,0

72,7

40,7

gynekolog

97,7

83,2

58,2

lékař specialista

97,5

76,0

47,9

99,8

98,6

75,7

lékárny

podíl z celkového počtu zdravotnických zařízení daného druhu

Graf G1 Zdravotnická zařízení s připojením k internetu

2006

2007

99%

76%

97%

lékárny

72%

60%

67%

91%

96%

samostatné ordinace lékaře

2008

2009

Graf G2 Samostatné ordinace lékaře s připojením k internetu



zubní lékař

gynekolog

76%

62%

83%

66%

73%

2009

54%

78%

65%

79%

62%

2006

lékař specialista

podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného druhu

Graf G3 Samostatné ordinace lékaře s vysokorychlostním internetem v krajích ČR (%); 2009

podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře v daném kraji Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 66

G Zdravotnictví Tab. G2 Lékaři samostatných ordinací v ČR používající internet k vybraným činnostem % 2007

2008

2009

k získávání informací o : praktické medicíně teoretické medicíně farmacii pro komunikaci s :

61,1 55,4 53,7

obchodními partnery 42,5 zdravotními pojišťovnami 41,7 zdravotnickými zařízeními 34,2 pacienty 24,8 lékárnami 9,4 k vedení zdravotnické dokumentace 9,5 * zahrnuje používání internetu z domova i z ordinace podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře

62,5 57,8 57,0

64,9 59,9 60,1

45,8 48,2 37,9 28,3 11,3 8,1

49,6 55,8 42,5 33,4 13,8 8,3

Graf G4 Lékaři samostatných ordinací používající e-mail ke komunikaci s pacienty



gynekolog

26%

39%

29%

22%

zubní lékař

45%

2009

14%

20%

38%

19%

33%

2006

lékař specialista

Graf G5 Lékaři samostatných ordinací vedoucí zdravotnickou dokumentaci na počítači



zubní lékař

gynekolog

81%

78%

83%

79%

80%

2009

70%

68%

60%

78%

72%

2006

lékař specialista

Graf G6 Lékaři samostatných ordinací vedoucí zdravotnickou dokumentaci na internetu



zubní lékař

gynekolog

8%

7%

12%

8%

4%

2009

3%

12%

17%

14%

19%

2006

lékař specialista

podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného druhu Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

67

G Zdravotnictví Tab. G3 Zdravotnická zařízení v ČR s webovými stránkami % 2007 2008 samostatné ordinace lékaře celkem 11,2 13,1 praktický lékař pro dospělé 8,1 9,0 praktický dětský lékař 14,5 16,9 zubní lékař 5,8 6,7 gynekolog 15,3 19,6 lékař specialista 15,9 18,5 lékárny 26,6 31,6 podíl z celkového počtu zdravotnických zařízení daného druhu

2009 16,7 12,8 22,4 8,0 24,2 23,1 36,9

Graf G7 Zdravotnická zařízení s webovými stránkami

2006

17%

32%

37%

lékárny

13%

27%

11%

25%

10%

samostatné ordinace lékaře

2007

2008

2009

Graf G8 Samostatné ordinace lékaře s webovými stránkami



zubní lékař

gynekolog

23%

15%

13%

24%

2009

8%

5%

12%

22%

13%

7%

2006

specialista

Graf G9 Samostatné ordinace lékaře s webovými stránkami v krajích ČR (%); 2009

Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

68

G Zdravotnictví Tab. G4 Lékaři samostatných ordinací v ČR používající webové stránky k vybraným činnostem; 2009 on-line objednávky k lékaři 5,2

samostatné ordinace lékaře celkem

% on-line konzultace s lékařem 6,1


4,6

3,8


7,1

9,1

zubní lékař

2,0

2,0

gynekolog

6,3

11,9

lékař specialista 7,6 podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného typu

8,9

Graf G10 Lékaři samostatných ordinací umožňující on-line objednání prostřednictvím svých webových stránek


zubní lékař

gynekolog

8%

5%

4%

2%

2%


6%

2009

7% 2%

5%

1%

2006

lékař specialista

Graf G11 Lékaři samostatných ordinací umožňující on-line konzultaci prostřednictvím svých webových stránek

2%

2%


6%

7%

9% 4%

4%

2%


9%

2009 12%

2006

zubní lékař

gynekolog

lékař specialista

podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného druhu

Graf G12 Služby poskytované na webových stránkách nemocnic formuláře/ žádanky ke stažení

39% 54%

on-line kontaktní formulář on-line objednání se na vyšetření blind friendly stránky

37% 39% 6% 12%

2009

2% 14%

2010

podíl z celkového počtu nemocnic Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 69

G Zdravotnictví Tab. G5 Jednotlivci v ČR používající internet k vyhledávání informací o zdraví % 2008 13,1

2009 18,7

2010 19,2

14,2

20,1

20,5

muži 16+

8,1

11,6

12,6

ženy 16+

17,9

25,4

25,5

Celkem 16+ Celkem 16–74 podle pohlaví

podle věkových skupin 16–24 let

8,3

15,9

13,1

25–34 let

19,0

25,9

25,0

35–44 let

20,3

27,7

29,3

45–54 let

16,4

21,5

23,4

55–64 let

10,7

16,4

16,3

65–74 let

4,4

5,4

9,7

podle dokončeného vzdělání (25+) základní

2,6

2,0

4,1

střední bez maturity

7,4

11,8

12,3

střední s maturitou

20,8

27,3

27,8

vysokoškolské

29,6

37,3

37,7

studenti 16+

7,4

16,0

13,2

starobní důchodci

3,5

5,6

8,2

podle specifické skupiny populace

podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 a více let

Graf G13 Vyhledávání informací o zdraví jednotlivci; 2010 % jednotlivců celkem


celkem 16+ 13%

muži

19%

ženy 13% 14%

16–24 let

31%

25%

25%

25–34 let 35–44 let

23%

45–54 let 16%

55–64 let 65–74 let

základní střední bez maturity

30% 29%

44%

37% 36% 39%

10%

51%

4%

27% 12%

27% 28%

střední s maturitou vysokoškolské

38% 38% 43%

Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci

70

G Zdravotnictví Graf G14 Jednotlivci používající internet k vyhledávání informací o zdraví 2010

2005

Lucembursko

41%

Finsko Dánsko

52%

34%

Slovinsko

48%

15%

43%

10%

41%

Švédsko

23%

Rakousko

40%

16%

Belgie

37%

19%

Francie*

37% 36%

13% 9%

35%

Estonsko

16%

EU27

16%

34%

16%

34%

Malta Španělsko Lotyšsko

Portugalsko Irsko Polsko Itálie Řecko Kypr

35%

13%

34%

7%

Spojené království Litva

50%

41%

Německo*

Slovensko

57%

24%

Nizozemsko

Maďarsko

58%

39%

32% 32%

25% 9%

31%

10%

30%

10%

27%

7%

25%

9%

23% 22%

2%

21%

8%

Česká republika

3%

Rumunsko*

5%

Bulharsko*

5%

21% 19% 13%

podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let v dané zemi * místo roku 2005 rok 2006 Zdroj: Eurostat, 2011 71

G Zdravotnictví Graf G15 Jednotlivci používající internet k vyhledávání informací o zdraví podle pohlaví; 2010 ženy

muži

Finsko

51%

Lucembursko Dánsko

47%

Nizozemsko

47%

Německo

54% 52%

39%

Švédsko

48%

33%

Estonsko

48%

25%

44%

Maďarsko

38%

Lotyšsko

43%

20%

43%

Francie

41%

31%

Slovensko

30%

Belgie

41%

34%

Rakousko

39%

37%

EU27

38%

31%

Litva

37%

23%


37%

28%

36%

Španělsko

32%

36%

Malta

32%

36%

Irsko

23%

Portugalsko

32% 30%

Polsko

21%

28% 25%

18%

Itálie

24%

22%

Řecko

31% 30%

13%

Kypr

23% 22%

Rumunsko Bulharsko

57%

43%

Slovinsko

Česká republika

64% 58% 58%

18% 9%

20% 17%

podíl z celkového počtu mužů/žen ve věku 16 až 74 let v dané zemi * místo roku 2005 rok 2006 Zdroj: Eurostat, 2011 72

Publikace ČSÚ o informační společnosti Informační a komunikační technologie v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2010, kód 9701 – 10 Publikace přináší výsledky v pořadí z již sedmého šetření ČSÚ o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci. Mezi hlavní údaje obsažené v této publikaci patří informace o přístupu domácností a jednotlivců k vybraných informačním a komunikačním technologiím či o použití počítače a internetu jednotlivci. Informační a komunikační technologie v podnikatelském sektoru ČR v roce 2010, kód 9702 – 10 Osmé vydání této publikace přináší základní údaje o rozšíření, způsobu a míře využívání jednotlivých moderních informačních a komunikačních technologií a systémů podniky a jejich zaměstnanci. Mezi klíčové údaje patří informace o rozšíření elektronického obchodování v podnikatelském sektoru. Informační a komunikační technologie ve veřejné správě ČR v roce 2009, kód 9703 - 10 Sedmé vydání této publikace obsahuje informace o rozšíření a používání vybraných informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě. Informace o poskytování služeb na www stránkách veřejné správy, míře a způsobu využívání služeb eGovernmentu jednotlivci a podniky. Výše uvedené publikace jsou k dispozici nejen v tištěné podobě, ale i zdarma v elektronické formě na stránkách ČSÚ, sekce věda, výzkum a informační technologie: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/veda_it Seznam internetových odkazů ke statistikám informační společnosti:  Domácnosti a jednotlivci: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/domacnosti_a_jednotlivci  Podniky: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/podnikatelsky_sektor  Veřejná správa: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/verejna_sprava  Školství: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_ve_skolstvi  Zdravotnictví: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_ve_zdravotni ctvi

73

2012 Dostupný z

Recommend Documents