ˇ ´ Tento dokument byl staˇzen z Narodn´ ıho uloˇ ´ ziˇsteˇ sˇ ede´ literatury (NUSL). Datum staˇzen´ı: 07.02.2017
ˇ ı ekonomika v c´ ˇ ıslech - 2011 Informacn´ ˇ Cesk´ y statistick´y uˇ ´ rad 2012 Dostupn´y z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203636 ´ eno ˇ ´ ´ D´ılo je chran podle autorskeho zakona cˇ . 121/2000 Sb.
´ Dalˇs´ı dokumenty muˇ ıho rozhran´ı nusl.cz . ˚ zete naj´ıt prostˇrednictv´ım vyhledavac´
Kód publikace: 9707-11
Č.J.: 1311/2011 - 63
INFORMAČNÍ EKONOMIKA V ČÍSLECH
2011 ČESKÁ REPUBLIKA A SVĚT
ISBN: 978-80-250-2140-8
Český statistický úřad, Praha 2011
Obsah
ÚVOD ................................................................................... 5 A
IT odborníci ........................................................................ 7 IT odborníci celkem ............................................................. 8 IT odborníci podle zaměstnání .......................................... 10 Mzdy IT odborníků ............................................................. 12 Vysokoškolští studenti IT oborů......................................... 14
B
Výdaje za ICT služby ....................................................... 15 Výdaje za ICT služby celkem ........................................... Výdaje za IT služby ........................................................... Výdaje za telekomunikační služby .................................... Investice do softwaru .........................................................
C
16 17 18 19
Výzkum, vývoj a patenty v ICT ....................................... 21 Výdaje na výzkum a vývoj v oblasti ICT celkem ............... 22 Výdaje na výzkum a vývoj v oblasti softwaru .................... 23 Patenty v oblasti ICT .......................................................... 24
D
Zahraniční obchod s ICT ................................................ 27 Zahraniční obchod s ICT zbožím celkem .......................... Zahraniční obchod s komunikačním zařízením ................. Zahraniční obchod s počítači a periferním zařízením ....... Zahraniční obchod se spotřební elektronikou .................. Zahraniční obchod s elektronickými součástkami ............. Zahraniční obchod s částmi a díly ICT j.n. ........................ Zahraniční obchod s ICT službami celkem ....................... Bilance zahraničního obchodu s ICT zbožím a službami..
E
28 32 34 36 38 40 44 48
ICT sektor ......................................................................... 49 Zaměstnané osoby v ICT sektoru celkem ......................... Zaměstnané osoby v ICT průmyslu ................................... Zaměstnané osoby v telekomunikacích ............................ Zaměstnané osoby v IT službách ...................................... Tržby v ICT sektoru celkem ............................................... Tržby v ICT průmyslu ......................................................... Tržby v telekomunikacích .................................................. Tržby v IT službách ............................................................ Tržby v obchodu s ICT .......................................................
3
50 52 54 56 58 60 62 64 66
4
Úvod Informační ekonomika je založena na rostoucím vlivu moderních informačních a komunikačních technologií (ICT), které při jejich efektivním využívání mají nezanedbatelný vliv na rozvoj jednotlivých ekonomik prostřednictvím zvyšování její konkurenceschopnosti a budování inovativní a znalostní společnosti. Moderní ICT významně změnily jak dostupnost, tak i způsob a možnosti práce s informacemi. ICT hrají zásadní roli v tom, jak se změnila řada podnikových činností jako výroba, distribuce, nákup, marketing, řízení atd. a tím i zvyšování produktivity práce. Dynamičnost vývoje v oblasti ICT a jejich vliv na ekonomiku a společnost zasluhuje jejich zachycení statistickými metodami a proto již čtvrtým rokem vychází publikace: „Informační ekonomika v číslech“. Hlavním cílem této publikace je přehledně a srozumitelně poskytovat dostatečné množství základních statistických údajů o vývoji ekonomických ukazatelů v oblasti ICT v České republice a zároveň umožňovat srovnání s ostatními vyspělými ekonomikami Evropy a světa. Publikace poskytuje základní přehled o stavu a vývoji ICT v následujících pěti oblastech: A.
IT odborníci: tato kapitola obsahuje údaje o počtu a struktuře osob zaměstnaných v IT povoláních a jejich průměrné mzdě. Nově jsou přidány také informace o počtu vysokoškolských studentů v IT oborech.
B.
Výdaje za ICT služby: tato kapitola zahrnuje základní údaje o celkových výdajích (investice, konečná spotřeba, mezispotřeba) za ICT služby a jejich struktuře. Podrobněji se dále věnuje investicím do softwaru.
C.
Výzkum, vývoj a patenty v ICT: tato kapitola přináší údaje jak o finančních zdrojích investovaných do VaV v oblasti ICT, tak i o samotných výsledcích VaV v této oblasti, jako jsou např. udělené patenty.
D.
Zahraniční obchod s ICT: tato kapitola informuje čtenáře o vývozu a dovozu ICT výrobků a služeb jako celku a také v členění podle jednotlivých kategorií.
E.
ICT sektor: v poslední kapitole jsou uvedeny hlavní ekonomické ukazatele (počet zaměstnaných osob a tržby) za podniky s převažující ekonomickou činností v oblasti ICT.
Data uvedená v této publikaci pocházejí z oficiálních šetření ČSÚ. Mezinárodní údaje pocházejí z datových zdrojů Eurostatu, OECD a UN. Pro podrobnější informace o šetřeních ČSÚ navštivte naše webové stránky www.czso.cz, sekce Věda, IT. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_pm v Praze, prosinec 2011 Kontaktní osoby: Ing. Martin Mana
[email protected] Mgr. Eva Skarlandtová
[email protected] Český statistický úřad Odd. statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti 5
6
A IT odborníci IT odborníci se dělí na dvě hlavní skupiny, přičemž základem pro toto členění je mezinárodní klasifikace ISCO 88 (v ČR odpovídající rozšířená klasifikace zaměstnání KZAM-R): KZAM-R 213 – Vědci a odborníci v oblasti výpočetní techniky • • •
Projektanti a analytici výpočetních systémů (KZAM-R 2131) Programátoři (KZAM-R 2132) Ostatní odborníci zabývající se výpočetní technikou (KZAM-R 2139)
KZAM-R 312 – Techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky • • • •
Poradenství v ICT (KZAM-R 3121) Operátoři a obsluha výpočetní techniky (KZAM-R 3122) Operátoři průmyslových strojů, NC strojů (KZAM-R 3123) Ostatní technici ve výpočetní technice (KZAM-R 3129)
Vědečtí pracovníci se podílí na samotném vývoji nových technologií a souvisejících konceptů, jde především o analytiky a vývojáře softwaru a počítačových aplikací (programátory) a specialisty na databáze a počítačové sítě. Techničtí pracovníci se podílí spíše na provozu a podpoře těchto systémů, jde především o techniky uživatelské podpory informačních technologií či správce webu. IT odborníky monitorujeme podle věkové skupiny, pohlaví, odvětví ekonomické činnosti (CZ-NACE), pracovního zařazení, oblastí ČR (NUTS 2), nejvyššího dosaženého stupně vzdělání (ISCED) a oboru vzdělání (ISCED). Zdrojem dat pro statistiku IT odborníků je Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), které ČSÚ provádí kontinuálně již od roku 1993. Výsledky VŠPS, pro naše účely, jsou vždy průměrné údaje za příslušný rok. U veškerých údajů z tohoto šetření platí, že úhrny menší než 3 tisíce osob jsou považovány za údaje s velmi nízkou spolehlivostí. Ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí publikuje Český statistický úřad výsledky strukturální statistiky mezd zaměstnanců. Z tohoto šetření pocházejí údaje týkající se mezd IT odborníků. Data týkající se mezd, uváděná v této publikaci, nejsou dopočtena na celkovou populaci; týkají se vzorku šetření, který čítá cca 1,7 mil. zaměstnaných osob. Data pro mezinárodní srovnání pocházejí z datových zdrojů Eurostatu, konkrétně ze šetření LFS (Labour Force Survey). Data za studenty vysokých škol IT oborů pocházejí z datových zdrojů Ústavu pro informace ve vzdělávání. Vzhledem k tomu, že studijní obor se stejným kódem může mít na různých vysokých školách různý obsah a zařazení jednotlivých studentů do příslušných skupin oborů je proto problematické, jsou v případě členění podle oborů uváděny kvalifikované odhady ÚIV. Celkové součty studentů nemusí souhlasit se součty za typy studijních programů a skupiny studijních oborů, a to z toho důvodu, že jeden student může studovat současně více oborů na více vysokých školách a v souhrnném ukazateli je pak takovýto student započítán pouze jednou. Více informací o IT odbornících naleznete na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/lidske_zdroje_pro_informacni_technologie
7
A IT odborníci Tab. A1 IT odborníci v ČR tisíce fyzických osob 2008 Celkem
2009
2010
110,8
114,2
121,6
muži
96,1
101,8
108,7
ženy
14,7
12,4
12,9
podle pohlaví
podle věkových skupin 15-24 let
12,2
9,7
10,3
25-34 let
50,6
52,9
54,5
35-44 let
25,6
28,6
32,0
45-54 let
16,8
14,4
17,2
5,5
8,7
7,5
55 let a více
podle dokončeného vzdělání terciární
45,0
55,0
60,5
střední s maturitou
54,8
50,7
53,6
ostatní
11,0
8,5
7,6
podle oboru studia Všeobecné vzdělávací programy Obchod a správa
10,0
6,8
5,8
6,1
7,2
7,1
Informatika
12,9
18,7
18,7
Technika a technická řemesla
54,8
50,8
55,7
ostatní
27,0
30,8
34,2
Graf A1 IT odborníci IT odbormíci - tis. fyzických osob podíl IT odborníků na celkovém počtu zaměstnaných ČR 2,2% 2,3% 1,5%
73
2000
1,8% 1,9% 1,7%
1,5% 1,7%
1,8%
2,5%
2,0%
86
91
81
79
88
96
73
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
111
114
122
2008
2009
2010
Graf A2 Struktura IT odborníků podle dokončeného vzdělání terciární
2010
2000
střední s maturitou
50%
ostatní
44%
37%
55%
6%
8%
Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil 8
A IT odborníci Graf A3 IT odborníci, (podíl na zaměstnané populaci) 2010
2000
Švédsko Nizozemsko Dánsko Švýcarsko Finsko Belgie Norsko Česko Spojené království Německo Slovinsko EU27 Francie Rakousko Slovensko Španělsko Estonsko Maďarsko Itálie Lotyšsko Polsko Portugalsko Litva Bulharsko Řecko Rumunsko 0,0% 0,5% 1,0% 1,5% 2,0% 2,5% 3,0% 3,5% 4,0%
Zdroj: Eurostat, European Labour Force Survey 9
A IT odborníci Tab. A2 IT odborníci v ČR podle zaměstnání, 2010 tisíce fyzických osob IT odborníci celkem
Vědci a odborníci
Techničtí pracovníci
121,6
48,9
72,7
muži
108,7
44,7
64,0
ženy
12,9
4,2
8,7
Celkem
podle pohlaví
podle věkových skupin 15-24 let
10,3
1,2
9,1
25-34 let
54,5
23,1
31,4
35-44 let
32,0
12,4
19,6
45-54 let
17,2
7,2
10,0
7,5
5,0
2,5
terciární
60,5
43,7
16,8
střední s maturitou
53,6
5,0
48,5
7,6
0,2
7,4
Všeobecné vzdělávací programy
5,8
0,8
5,0
Obchod a správa
7,1
2,6
4,6
Informatika
18,7
11,1
7,6
Technika a technická řemesla
55,7
19,0
36,7
ostatní
34,2
15,4
18,8
55 let a více
podle dokončeného vzdělání
ostatní
podle oboru studia
Graf A4 IT odborníci podle zaměstnání (tisíce), 2010 Projektanti a analytici VS
5,9
Programátoři
32,2
Ostatní odboníci ve VT
10,5
Poradenství v ICT
22,9
Operátoři a obsluha VT
25,5
Operátoři průmyslových strojů
9,7
Ostatní technici ve VT
13,7
Graf A5 Struktura IT odborníků podle dokončeného vzdělání a zaměstnání, 2010 terciární
střední s maturitou
Vědci a odborníci Techničtí pracovníci
89%
23%
ostatní 10%
67%
10%
VT - výpočetní technika; VS - výpočetní systémy Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil 10
A IT odborníci Graf A6 IT odborníci podle zaměstnání, 2010 (podíl na zaměstnané populaci) Vědci a odborníci
Techničtí pracovníci
Švýcarsko Švédsko Belgie Dánsko Finsko Nizozemsko Estonsko Spojenské království Francie Německo Norsko EU27 Rakousko Polsko Česko Maďarsko Sovinsko Litva Slovensko Lotyšsko Španělsko Bulharsko Rumunsko Itálie Portugalsko Řecko 0,0% 0,5% 1,0% 1,5% 2,0% 2,5% 3,0% 3,5%
Zdroj: Eurostat, European Labour Force Survey 11
A IT odborníci Tab. A3 Průměrná hrubá měsíční mzda IT odborníků v ČR Kč 2008 Celkem
2009
43 703
2010
43 952
44 209
podle pohlaví muži
45 484
45 590
45 934
ženy
35 000
35 583
35 478
podle věkových skupin 20-24 let
26 015
25 950
25 132
25-29 let
36 864
36 126
34 960
30-34 let
48 522
47 800
46 739
35-39 let
51 637
51 992
52 204
40-44 let
49 392
50 031
51 381
45-49 let
46 257
47 111
48 209
50-54 let
43 558
44 269
45 161
55-59 let
41 185
41 308
42 076
60-64 let
43 018
44 182
44 206
podle dokončeného vzdělání vysokoškolské
54 255
53 784
53 800
vyšší odborné a bakalářské
39 037
38 799
39 404
střední s maturitou
36 193
36 907
37 221
střední bez maturity
25 977
26 056
27 576
podle velikosti podniku 10 až 49 zaměstnanců
36 822
36 628
40 453
50 až 249 zaměstnanců
38 013
42 013
40 829
250 až 999 zaměstnanců
48 268
47 816
48 833
1 000 až 4 999 zaměstnanců
40 888
40 974
40 547
5 000 a více zaměstnanců
44 158
44 202
45 791
podle sféry působení podnikatelská sféra
45 246
45 443
45 654
nepodnikatelská sféra
26 607
27 905
27 976
Graf A7 Průměrná hrubá měsíční mzda* (Kč) IT odborníci
zaměstnanci celkem 43 703
43 952
44 209
40 333 29 543
31 500
33 539
35 652
19 801
20 428
21 290
22 236
23 596
25 344
27 247
27 825
28 372
26 530
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
* Výše průměrné hrubé měsíční mzdy v ČR uváděná v této publikaci se mírně liší od průměrné hrubé měsíční mzdy v ČR publikované v jiných materiálech a to z důvodu použití analytických (nedopočtených) dat, která se týkají vzorku šetření (cca 1,7 mil zaměstnaných osob).
Zdroj: Strukturální mzdová statistika 12
A IT odborníci Tab. A4 Průměrná hrubá měsíční mzda IT odborníků v ČR podle zaměstnání, 2010 Kč Vědci a odborníci
IT odborníci celkem Celkem
44 209
Techničtí pracovníci
50 185
35 333
podle pohlaví muži
45 934
51 440
37 209
ženy
35 478
42 687
27 685
podle věkových skupin 20-24 let
25 132
29 321
23 458
25-29 let
34 960
39 119
30 161
30-34 let
46 739
51 934
37 999
35-39 let
52 204
57 873
41 953
40-44 let
51 381
56 772
41 875
45-49 let
48 209
52 798
40 010
50-54 let
45 161
49 955
35 740
55-59 let
42 076
47 182
33 331
60-64 let
44 206
50 186
33 045
podle dokončeného vzdělání vysokoškolské
53 800
56 191
46 921
vyšší odborné a bakalářské
39 404
42 942
33 723
střední s maturitou
37 221
43 287
střední bez maturity
27 576
31 245 .
27 576
podle velikosti podniku 10 až 49 zaměstnanců
40 453
43 913
36 236
50 až 249 zaměstnanců
40 829
45 357
34 419
250 až 999 zaměstnanců
48 833
53 786
41 098
1 000 až 4 999 zaměstnanců
40 547
47 678
31 559
5 000 a více zaměstnanců
45 791
51 813
31 766
podle sféry působení podnikatelská sféra
45 654
52 011
36 241
nepodnikatelská sféra
27 976
29 985
24 881
Graf A8 Průměrná hrubá měsíční mzda IT odborníků podle zaměstnání, 2010 (Kč) Projektanti a analytici VS
55 541
Programátoři
49 188
Ostatní odboníci ve VT
48 994
Poradenství v ICT
42 613
Operátoři a obsluha VT
29 577
Operátoři průmyslových strojů
28 980
Ostatní technici ve VT
31 153
VT - výpočetní technika; VS - výpočetní systémy Zdroj: Strukturální mzdová statistika 13
A IT odborníci Tab. A5 Vysokoškolští studenti IT oborů v ČR 2008
2009
2010
19 473
21 495
22 478
muži
17 231
18 842
19 655
ženy
2 242
2 653
2 823
Celkem
podle pohlaví
podle studijního programu bakalářské a magisterské
18 524
20 433
21 158
bakalářské
14 624
15 962
15 988
magisterské
3 917
4 488
5 182
949
1 062
1 321
12 744
14 612
15 316
6 799
6 944
7 229
státní občanství ČR
16 979
18 550
19 211
cizí státní občanství
2 494
2 945
3 267
doktorské
podle oboru počítačové vědy užití počítačů
podle občanství
Graf A9 Vysokoškolští studenti IT oborů Studenti IT oborů - fyzické osoby
% populace 20–29 let
1,45% 1,21% 0,96%
1,55%
1,30%
1,08%
0,81% 0,67%
8 646
11 134
13 224
15 141
16 571
18 286
19 473
21 495
22 478
7 085
0,51%
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
0,42%
Graf A10 Struktura studentů VŠ v oboru Informatika podle typu studijního programu bakalářský 2010
magisterský
doktorský 23%
71%
2009
74%
21%
2008 2007
75%
20%
76%
20%
2006
76%
20%
2005
26%
69%
2003
34%
60%
2002 2001
21%
74%
2004
48%
47% 63%
33%
Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání 14
B Výdaje za ICT služby Informační a komunikační technologie (dále jen ICT) jsou definovány jako produkty, jejichž hlavní funkcí je uskutečnění nebo umožnění komunikace nebo zpracování informací, včetně jejich přenosu a zobrazení elektronickou cestou (OECD, 2008). ICT služby jsou pro statistiku ročních národních účtů, z nichž vycházejí data o výdajích a investicích v této oblasti, vymezeny na základě Klasifikace produkce (CZ-CPA), a to jako: •
Telekomunikační služby (CZ-CPA 61)
•
IT služby (Služby v oblasti programování a poradenství: CZ-CPA 62)
Jelikož údaje z ročních národních účtů nejsou k dispozici v podrobnějším členění než na dvoumístnou úroveň klasifikace CZ-CPA, nezahrnují výdaje za IT služby údaje za CZ-CPA 58.2: Vydávání softwaru, CZ-CPA 63.1: Zpracování dat, hosting a související služby; obsah webových portálů a CZ-CPA 95.1: Opravy počítačů a komunikačních zařízení, které jsou v jiných statistikách součástí IT služeb. Výdaje za ICT služby podle typu dodávek (jejich produkce) se člení na tuzemskou produkci určenou na domácí trh (P.1), dovoz (P.7) a ostatní výdaje (obchodní rozpětí, daně a dotace). Výdaje za ICT služby podle typu výdajů (jejich užití) se člení na mezispotřebu (P.2), tvorbu hrubého fixního kapitálu (P.51) a výdaje na konečnou spotřebu domácností (P.3). Mezispotřeba (P.2) je hodnota výrobků a služeb spotřebovaných jako vstupy do výrobního procesu, vyjma fixních aktiv, jejichž spotřeba se zachycuje jako spotřeba fixního kapitálu (investice). Výrobky a služby mohou být ve výrobním procesu buď přeměněny, nebo spotřebovány. Tvorba hrubého fixního kapitálu (P.51) zahrnuje pořízení a úbytky hmotných a nehmotných fixních aktiv a zvýšení hodnoty nevyráběných nefinančních aktiv. Fixní aktiva jsou hmotná nebo nehmotná aktiva, vyrobená jako výstup z výrobního procesu, a používají se ve výrobním procesu opakovaně nebo průběžně po dobu více než jednoho roku. Výdaje na konečnou spotřebu domácností (P.3) se skládají z výdajů vynaložených domácnostmi (jednotlivci) na výrobky a služby, které jsou určeny pro přímé uspokojení individuálních potřeb nebo přání nebo kolektivních potřeb členů domácností. Software dle Klasifikace produkce CZ-CPA zahrnuje následující produkty: •
Vydávání softwaru (CZ-CPA 58.2)
•
IT služby (Služby v oblasti programování a poradenství: CZ-CPA 62)
Pod pojmem investice do softwaru se v jednotlivých tabulkách rozumí Tvorba hrubého fixního kapitálu (P.51). Definice jednotlivých ukazatelů vycházejí z Evropského systému národních a regionálních účtů (ESA95): http://apl.czso.cz/nufile/ESA95_cz.pdf. Údaje za Českou republiku vycházejí z údajů z Matice dodávek a užití Ročních národních účtů. Podrobné informace naleznete na: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkaout.dod_uziti?mylang=CZ. Mezinárodní srovnání pak pochází z "Input Output“ databáze OECD: http://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=STAN_IO_TOTAL.
15
B Výdaje za ICT služby Tab. B1 Výdaje za ICT služby v ČR mil. Kč 2008 Celkem
2009
2010*
274 271
278 661
281 316
telekomunikační služby
152 636
150 385
143 767
IT služby
121 635
128 276
137 549
228 052
podle typu dodávek 221 814
221 510
dovoz
tuzemská produkce
24 067
29 488
24 606
ostatní (obch. rozpětí, daně a dotace)
28 390
27 663
28 658
podle typu výdajů investice
40 277
39 965
42 841
konečná spotřeba domácností
58 439
56 832
55 047
175 555
181 864
183 428
mezispotřeba
* předběžné údaje
Graf B1 Výdaje za ICT služby (mld. Kč) 300 konečná spotřeba investice
250
mezispotřeba
56
58
36
40
176
176
57
55
40
43
182
183
54 200 46
46 31
40 32
150
100
50
22
28
23
25
94
95
30
28
25 28
111
123
131
140
156
0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Graf B2 Struktura výdajů za ICT služby podle typu telekomunikační služby
2010
2000
51%
IT služby
49%
66%
34%
Zdroj: ČSÚ, Roční národní účty – Matice dodávek a užití 16
B Výdaje za ICT služby Tab. B2 Výdaje za IT služby v ČR mil. Kč 2008
2009
2010*
121 635
128 276
137 549
tuzemská produkce
88 130
92 565
105 039
dovoz
15 474
18 549
14 109
ostatní (obch. rozpětí, daně a dotace)
18 031
17 162
18 401
Celkem
podle typu dodávek
podle typu výdajů investice
40 277
konečná spotřeba domácností
39 965 .
mezispotřeba celkem
42 841 .
.
81 355
88 311
94 708
198
212
259
42
44
51
9 335
8 370
9 492
v tom podle odvětví (sekce CZ-NACE) Zemědělství, Lesní hospodářství, Rybolov Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví
551
657
590
1 055
1 131
1 238
Obchod; Opravy a údržba mot. vozidel
5 776
7 248
7 747
Doprava a skladování
1 588
1 846
2 177
Ubytování, stravování a pohostinství
273
313
331
31 118
35 350
37 554
z toho činnosti v oblasti IT
24 378
28 312
30 091
Peněžnictví a pojišťovnictví
14 719
14 416
14 064
Činnosti v oblasti nemovitostí
1 681
1 529
1 741
Profesní, vědecké a technické činnosti
5 849
6 443
7 012
Informační a komunikační činnosti
Administrativní a podpůrné činnosti
1 554
1 512
1 596
Veřejná správa a obrana
3 309
3 971
4 672
Vzdělávání
967
1 167
1 074
Zdravotnictví a sociální péče
581
765
918
2 759
3 337
4 192
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
* předběžné údaje
Graf B3 Výdaje za IT služby (mld. Kč) 160 investice
140
mezispotřeba
120 100
36
40
83
81
60
30
28
25 20
43
31
80
40
40
23 23
25 29
28 27
38
45
52
67
88
95
0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Zdroj: ČSÚ, Roční národní účty – Matice dodávek a užití 17
B Výdaje za ICT služby Tab. B3 Výdaje za telekomunikační služby v ČR mil. Kč Celkem
2008
2009
2010*
152 636
150 385
143 767
133 684
128 945
123 013
8 593
10 939
10 497
10 359
10 501
10 257
podle typu dodávek tuzemská produkce dovoz ostatní (obch. rozpětí, daně a dotace)
podle typu výdajů investice
.
.
.
konečná spotřeba domácností
58 436
56 832
55 047
mezispotřeba celkem
94 200
93 553
88 720
588
576
653
78
72
73
6 262
4 937
5 105
v tom podle odvětví (sekce CZ-NACE) Zemědělství, Lesní hospodářství, Rybolov Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
1 080
1 105
1 006
Stavebnictví
2 503
2 343
2 330
Obchod; Opravy a údržba mot. vozidel
5 388
6 598
6 044
Doprava a skladování
3 155
3 052
3 378
2 170
2 303
2 321
Informační a komunikační činnosti
Ubytování, stravování a pohostinství
47 117
46 148
41 158
z toho telekomunikační činnosti
37 160
43 038
42 099
Peněžnictví a pojišťovnictví
2 754
2 603
2 523
Činnosti v oblasti nemovitostí
2 549
2 171
2 227
Profesní, vědecké a technické činnosti
5 246
5 073
5 169
Administrativní a podpůrné činnosti
1 337
1 178
1 133
11 392
12 431
12 261
583
645
634
1 046
1 218
1 366
952
1 100
1 339
Veřejná správa a obrana Vzdělávání Zdravotnictví a sociální péče Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
* předběžné údaje
Graf B4 Výdaje za telekomunikační služby (mld. Kč) 160
konečná spotřeba
140
mezispotřeba
120 100 80
32 22
28
70
66
40
46
46
85
86
87
54
56
58
57
93
94
94
55
60 40
84
89
89
20 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Zdroj: ČSÚ, Roční národní účty – Matice dodávek a užití 18
B Výdaje za ICT služby Tab. B4 Investice do softwaru v ČR mil. Kč Celkem
2008
2009
2010*
42 320
42 095
45 110
z toho: nefinanční podniky
27 847
26 217
30 985
finanční instituce
8 118
7 356
8 166
vládní instituce
5 964
8 347
5 186
domácnosti
282
111
711
neziskové instituce
109
64
62
podle odvětví (sekce CZ-NACE) Zemědělství, Lesní hospodářství, Rybolov
118
83
193
89
68
343
Zpracovatelský průmysl
6 400
5 023
5 917
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
1 072
1 244
1 392
Stavebnictví
1 440
294
590
Obchod, Opravy a údržba mot. vozidel
3 014
2 027
2 711
Doprava a skladování
4 135
2 527
2 493
173
179
199
10 111
11 323
11 650
Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí
8 118
7 358
8 189
147
209
467
Profesní, vědecké a technické činnosti
1 571
1 654
2 137
Těžba a dobývání
Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti
Administrativní a podpůrné činnosti
895
1 010
1 664
3 392
7 340
4 491
Vzdělávání
607
680
685
Zdravotnictví a sociální péče
621
650
1 552
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
417
426
437
Veřejná správa a obrana
* předběžné údaje
Graf B5 Investice do softwaru mld. Kč
3,8%
3,7%
25
26
2000
2001
4,1%
podíl na celkových investicích v ČR (%)
3,7%
29
27
2002
2003
4,1%
3,7%
31
30
2004
2005
3,8%
33
2006
3,8%
38
2007
4,1%
4,5%
4,9%
45
42
42
2008
2009
2010
Graf B6 Struktura investic do softwaru podle sektorů nefinanční podniky 2010
2000
finanční instituce 69%
vládní instituce 18%
66%
20%
domácnosti 11%
10%
Zdroj: ČSÚ, Roční národní účty – Matice dodávek a užití 19
B Výdaje za ICT služby Graf B7 Investice do ICT vybavení a softwaru, 2005* podíl na celkových investicích Spojené království
podíl na HDP
1,9%
Lucembursko
13,7%
1,7%
Maďarsko
11,0%
1,3%
10,9%
Rakousko
1,6%
Dánsko
1,6%
Francie
1,5%
10,3%
Nizozemsko
1,5%
10,3%
Belgie
1,6%
10,8% 10,5%
10,0%
Německo
1,3%
Portugalsko
1,3%
Slovensko
1,4%
8,0%
Slovinsko
1,5%
8,0%
9,9% 9,4%
Finsko
1,0%
7,7%
Řecko
0,9%
7,7%
Kanada
0,8%
7,2%
Itálie
0,9%
7,2%
Španělsko
1,3%
6,6%
Česko
1,3%
6,6%
Polsko Norsko
1,0%
6,5%
0,7%
6,1%
Estonsko Irsko Tchaj-wan Turecko
5,1% 0,8% 0,3% 0,05%
4,2% 3,6% 3,2%
* nebo nejbližší dostupný rok Zdroj: OECD, input-output tables
20
C Výzkum, vývoj a patenty v ICT Výzkum a vývoj je systematická tvůrčí práce konaná za účelem rozšíření stávajícího poznání, včetně poznání člověka, kultury a společnosti, získání nových znalostí nebo jejich využití v praxi, a to metodami, které umožňují potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků. Od roku 2008 je oblast ICT pro potřeby statistiky výzkumu a vývoje vymezena podle Klasifikaci produkce (CZ-CPA) do následujících dvou kategorií: •
ICT vybavení a součástky (CZ-CPA 261-4 a 268)
•
Software (CZ-CPA 62).
Výdaje na výzkum a vývoj zahrnují veškeré běžné a investiční výdaje určené na výzkum a vývoj prováděný ve sledovaných subjektech na území daného státu uskutečněné v průběhu sledovaného roku, a to bez ohledu na zdroj jejich financování. Údaje za Českou republiku pocházejí z přímého vyčerpávajícího statistického zjišťování ČSÚ, prostřednictvím Ročního výkazu o výzkumu a vývoji (VTR 5-01). Podrobnější informace o šetření VTR 5-01 naleznete na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistika_vyzkumu_a_vyvoje. Patent je veřejná listina vydaná příslušným patentovým úřadem, která poskytuje právní ochranu na vynález po dobu až 20 let (jsou-li placeny udržovací poplatky), a to na teritoriu, pro něž byl tímto úřadem vydán. Oblast ICT je pro potřeby patentové statistiky vymezena podle Mezinárodního patentového třídění (MPT/IPC) do čtyř základních skupin oblastí předmětu přihlášky zahrnuté v nároku: •
Telekomunikace
•
Spotřební elektronika
•
Počítače
•
Ostatní ICT
Pozn.: Pro potřeby patentové statistiky jsou, na rozdíl od jiných kapitol, v ICT zahrnuty i patenty, kdy chráněný technický vynález souvisí s využíváním elektronického zpracování pro zachycení, měření a/nebo zaznamenání fyzikálních jevů nebo kontrole fyzikálních procesů (ostatní ICT). Jde především o vědecké, měřící, kontrolní, navigační a diagnostické přístroje používané ve zdravotnictví. Údaje za Českou republiku pocházejí z patentové databáze ČSÚ, která vychází z administrativních dat Úřadu průmyslového vlastnictví ČR (ÚPV ČR), který zajišťuje patentovou ochranu na území ČR. EPO – Evropský patentový úřad (European Patent Office), který uděluje evropské patenty, jež jsou platné v několika nebo ve všech členských státech. Tato skutečnost záleží na žadateli, neboť jakmile dojde k udělení evropského patentu, musí jeho majitel v každém z určených států provést jeho validaci, tj. překlad patentového spisu a zaplacení administrativního poplatku u úřadu pro průmyslové vlastnictví daného státu. Údaje pro mezinárodní srovnání pochází z datových zdrojů OECD: www.oecd.org/sti/ipr-statistics. Podrobnější informace o patentové statistice naleznete na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/patentova_statistika.
21
C Výzkum, vývoj a patenty v ICT Tab. C1 Celkové výdaje na VaV v oblasti ICT v ČR 2008
2009
mil. Kč 2010 6 811
Celkem
7 055
6 630
ICT vybavení a součástky
3 794
3 327
3 147
software
3 261
3 303
3 664 5 956
podle sektorů provádění VaV 6 216
5 801
vládní
podnikatelský
263
209
180
vysokoškolský
561
603
667
16
17
9
soukromý neziskový
Tab. C2 Veřejné výdaje na VaV v oblasti ICT v ČR 2008
2009
mil. Kč 2010
1 315
1 384
1 282
1 018
1 041
947
297
343
335
Celkem ICT vybavení a součástky software
podle sektorů provádění VaV podnikatelský
609
716
554
vládní
225
184
162
vysokoškolský
475
480
561
5
4
5
soukromý neziskový
Graf C1 Celkové výdaje na VaV v oblasti ICT mil. Kč
% z celkových výdajů na VaV v ČR 13,0%
10,6%
11,4% 7 055 6 170
4 492
2005
12,0%
11,5%
6 630
6 811
2009
2010
10,1%
5 017
2006
2007
2008
Graf C2 Struktura výdajů na VaV v oblasti ICT podle sektorů provádění a zdrojů financování, 2010 podnikatelský Celkem
veřejné zdroje
vládní
vysokoškolský
87%
43%
13%
10%
44%
Zdroj: ČSÚ, Roční šetření o výzkumu a vývoji VTR 5-01
22
C Výzkum, vývoj a patenty v ICT Tab. C3 Celkové výdaje na VaV v oblasti softwaru v ČR mil. Kč Celkem
2008
2009
2010
3 261
3 303
3 664
3 083
3 105
3 415
9
12
13
169
174
235
0
11
1
podle sektorů provádění VaV podnikatelský vládní vysokoškolský soukromý neziskový
Tab. C4 Veřejné výdaje na VaV v oblasti softwaru v ČR mil. Kč 2008 Celkem
2009
2010
297
343
335
142
205
137
8
9
11
146
125
187
0
3
1
podle sektorů provádění VaV podnikatelský vládní vysokoškolský soukromý neziskový
Graf C3 Celkové výdaje na VaV v oblasti softwaru mil. Kč
% z celkových výdajů na VaV v ČR
5,5%
6,0%
6,0%
3 261
3 303
2008
2009
6,2%
5,2% 4,5% 3 664 2 845
2 342
2 258
2005
2006
2007
2010
Graf C4 Struktura výdajů na VaV v oblasti softwaru podle sektorů provádění a zdrojů financování, 2010 podnikatelský
Celkem
vládní
41%
vysokoškolský
56%
veřejné zdroje
93%
6%
Zdroj: ČSÚ, Roční šetření o výzkumu a vývoji VTR 5-01 23
C Výzkum, vývoj a patenty v ICT Tab. C5 Udělené ICT patenty v ČR počet Celkem Telekomunikace Spotřební elektronika Počítačové vybavení Ostatní ICT
2008 317 81 30 74 132
2009 304 83 25 70 126
2010 304 79 33 41 151
24 12 3 5 5 293 95 41 21 18
42 21 2 17 2 262 88 44 20 17
37 7 3 26 1 267 72 53 25 17
podle přihlašovatele tuzemští celkem podnikatelský sektor vládní sektor vysokoškolský sektor fyzické osoby zahraniční celkem Německo Spojené státy Švýcarsko Japonsko
Graf C5 Udělené ICT patenty v ČR Telekomunikace Spotřební elektronika Počítačové vybavení Ostatní ICT % z celkového počtu patentů udělených v ČR 450 6,6%
6,6%
400
6,6% 6,5%
350 300 250
5,9%
6,1% 132
126
151
74
70
41
110
200 83
150
55
100
59
38
50
34 36
57
64
81
83
79
2005
2006
2007
2008
2009
2010
0
Graf C6 Udělené ICT patenty v ČR podle přihlašovatele Zahraniční přihlašovatelé
Domací přihlašovatelé
400 350 24
300 250 200 150 100 50
42
37
262
267
2009
2010
25 21 293
26 180
236
111
0 2005
2006
2007
2008
Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ 24
C Výzkum, vývoj a patenty v ICT Tab. C6 ICT patenty platné v ČR k 31.12.2010 podle přihlašovatele
Celkem Celkem
tuzemské zahraniční
1 406
153
Telekomunikace
380
17
1 253 363
Spotřební elektronika
166
23
143
Počítačové vybavení
270
2
268
Ostatní ICT
590
111
479
Graf C7 Struktura ICT patentů platných k 31.12.2010 podle typu ICT a přihlašovatele Telekomunikace
Spotřební elektronika
Počítačové vybavení
Ostatní ICT
Celkem
27%
zahraniční
29%
tuzemské
11%
12%
19%
11%
42%
21%
15%
38% 73%
Graf C8 ICT patenty platné k 31.12.2010 v ČR podle země přihlašovatele Německo
421
Spojené státy
186
Česko
153
Švýcarsko
93
Francie
83
Japonsko
81
Nizozemí
73
Švédsko
57
Itálie
49
Spojené království Korea Finsko
44 33 29
Belgie
17
Rakousko
17
Španělsko
9
Dánsko
9
Norsko
7
Irsko
5
Izrael
5
Maďarsko
3
Slovinsko
2
ostatní
14
Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ 25
C Výzkum, vývoj a patenty v ICT Graf C9 ICT patenty udělené EPO (na milion obyvatel) 2010
2002
Švýcarsko Švédsko Německo Finsko Nizozemsko Dánsko Japonsko Rakousko Francie Belgie EU27 Spojené státy Itálie Izrael Norsko Irsko Spojené království Korea Slovinsko
Slovinsko
Španělsko
Španělsko
Maďarsko
Maďarsko Česko
Česko
Lotyšsko Lotyšsko Portugalsko Portugalsko
Slovensko
Slovensko
Řecko
Řecko
Polsko
Polsko
Bulharsko Čína
Bulharsko
Litva
Čína
Rumunsko Litva 0
Rumunsko 0
50
100
150
5
200
10
15
250
20
300
350
Zdroj: OECD 26
D Zahraniční obchod s ICT Produkty v oblasti informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT zboží a služby) jsou definovány jako zboží nebo služby, jejichž hlavní funkcí je uskutečnění nebo umožnění komunikace nebo zpracování informací, včetně jejich přenosu a zobrazení elektronickou cestou (OECD, 2008). Seznam ICT zboží použitý pro statistiku zahraničního obchodu vychází z Harmonizovaného systému (HS2007), mezinárodní klasifikace zboží používaná v mezinárodním obchodě. ICT zboží je pro účely statistiky zahraničního obchodu rozděleno do následujících 5 hlavních kategorií: • Komunikační zařízení; • Počítače a periferní zařízení; • Spotřební elektronika; • Elektronické součástky; • Ostatní díly a části ICT j.n. Podrobné vymezení základních skupin ICT zboží naleznete na webových stránkách ČSÚ, v sekci Věda, IT – Informační technologie pod odkazem Zahraniční obchod s ICT zbožím. Z důvodu významných změn v klasifikaci HS2007 v oblasti vymezení ICT zboží jsou údaje za podrobnější členění hlavních kategorií ICT zboží k dispozici až od roku 2007. Údaje o vývozu a dovozu ICT zboží patří ve statistice zahraničního obchodu České republiky mezi ty, které jsou nejvíce ovlivněny tzv. “brandingem“. Více informací k této problematice naleznete na: www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/zahranicni_obchod_v_narodnim_pojeti20110308 Údaje za Českou republiku pocházejí z databáze zahraničního obchodu ČSÚ: http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO. Mezinárodní srovnání bylo zpracováno ČSÚ z „International Trade by Commodity Statistics (ITCS)“ databáze OECD a z „United Nations Commodity Trade Statistics (UN Comtrade)“ databáze: http://stats.oecd.org/ a http://comtrade.un.org/db/ Údaje zpracované ČSÚ pro mezinárodní srovnání se z metodologických důvodů mohou nepatrně lišit od údajů publikovaných OECD a „United Nations Statistics Division“, a to především v členění podle hlavních kategorií ICT zboží. Více o zahraničním obchodu s ICT zbožím naleznete na : http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zahranicni_obchod_s_ict_zbozim. ICT služby použité pro statistiku zahraničního obchodu jsou vymezeny podle následujících platebních titulů a jim odpovídajících kódů Rozšířené klasifikace služeb v platební bilanci (EBOPS): •
Telekomunikační služby (kód 247),
•
IT služby (Služby v oblasti výpočetní techniky kód 263) – Jedná se o služby v oblasti technického (hardware) a programového (software) vybavení počítačů a služby související se zpracováním dat.
Podrobné vymezení základních skupin ICT služeb naleznete na webových stránkách ČSÚ, v sekci Věda, IT – Informační technologie pod odkazem Zahraniční obchod s ICT službami. Údaje za Českou republiku pocházejí od roku 2005 z přímého čtvrtletního šetření ČSÚ o dovozu a vývozu služeb ZO 1-04. Údaje za mezinárodní srovnání pocházejí z „International Trade by Service Category“ databáze OECD: http://stats.oecd.org/. Více o zahraničním obchodu s ICT službami naleznete na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zahranicni_obchod_s_ict_sluzbami. 27
D Zahraniční obchod s ICT Tab. D1 Vývoz ICT zboží z ČR mil. Kč Celkem Komunikační zařízení Počítače a periferní zařízení
2008
2009
2010
361 427
314 002
379 572
45 716
27 953
34 358
154 488
142 412
175 425
Spotřební elektronika
91 879
76 171
85 739
Elektronické součástky
33 466
32 812
43 305
Ostatní díly a části ICT j.n.
35 878
34 655
40 745
Graf D1 Vývoz ICT zboží mld. Kč
podíl na celkovém vývozu zboží z ČR (%)
13% 12% 11%
14%
15%
15%
15%
11%
11%
7% 4%
47 2000
347
361
2007
2008
278 90 2001
134
146
2002
2003
203
210
2004
2005
2006
380 314
2009
2010
Graf D2 Struktura vývozu ICT zboží podle skupin výrobků Komunikační zařízení
Počítače a periferní zařízení
Spotřební elektronika
Elektronické součástky
Ostatní díly a části ICT j.n. 2010
9%
2000
11%
46%
19%
23%
22%
13%
11%
11%
34%
Graf D3 Podíl vývozu ICT zboží z ČR podle zemí Německo Nizozemsko Spojené království Francie Slovensko Itálie Polsko
2010
Švýcarsko
2000
Rusko ostatní 0%
10%
20%
30%
40%
50%
Zdroj: ČSÚ, Databáze statistiky zahraničního obchodu 28
D Zahraniční obchod s ICT Tab. D2 Dovoz ICT zboží do ČR mil. Kč Celkem
2008
2009
2010 429 872
345 340
315 247
Komunikační zařízení
32 307
24 276
34 683
Počítače a periferní zařízení
94 842
91 653
126 148
Spotřební elektronika
40 944
29 644
28 540
Elektronické součástky
59 753
73 223
111 348
117 494
96 451
129 154
Ostatní díly a části ICT j.n.
Graf D4 Dovoz ICT zboží mld. Kč
podíl na celkovém dovozu zboží do ČR (%) 18%
12%
14% 12%
12%
16%
15%
14%
348
345
315
2007
2008
2009
11%
9%
8%
430 287 104
125
2000
2001
164
176
212
206
2002
2003
2004
2005
2006
2010
Graf D5 Struktura dovozu ICT zboží podle skupin výrobků Komunikační zařízení Spotřební elektronika Ostatní díly a části ICT j.n. 2010
8%
2000
29%
22%
Počítače a periferní zařízení Elektronické součástky
7%
29%
26%
12%
30%
12%
25%
Graf D6 Podíl na dovozu ICT zboží do ČR podle zemí Čína Německo Nizozemsko Thajsko Korea Japonsko Tchaj-wan Singapur
2010
Malajsie
2000
ostatní 0%
10%
20%
30%
40%
50%
Zdroj: ČSÚ, Databáze statistiky zahraničního obchodu 29
D Zahraniční obchod s ICT Graf D7 Vývoz ICT zboží, (podíl na celkovém vývozu zboží) Malajsie Čína** Maďarsko Korea* Mexiko Slovensko Thajsko Česko Nizozemsko Izrael Japonsko Spojené státy Švédsko Polsko Rumunsko Irsko Estonsko Finsko Spojené království Lotyšsko EU-27 Německo Rakousko Francie Portugalsko Dánsko Litva Řecko Bulharsko Belgie Slovinsko Španělsko Itálie Švýcarsko Norsko
2010 2000
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
Graf D8 Vývoz ICT zboží, (mld. US$) Čína** Spojené státy EU-27 Japonsko Korea* Německo Malajsie Nizozemsko Mexiko Thajsko Spojené království Maďarsko Francie Česko Švédsko Polsko
637
2010 2000
0
50
100
150
200
250
300
350
* údaje za rok 2009; ** vč. Hongkongu a Macaa Zdroj: UN, Comtrade database 30
D Zahraniční obchod s ICT Graf D9 Dovoz ICT zboží, (podíl na celkovém dovozu zboží) Malajsie Čína** Maďarsko Mexiko Česko Slovensko Thajsko Nizozemsko Spojené státy Korea* EU-27 Japonsko Švédsko Irsko Polsko Estonsko Spojené království Rumunsko Německo Izrael Finsko Dánsko Norsko Itálie Francie Španělsko Lotyšsko Rakousko Švýcarsko Portugalsko Bulharsko Řecko Slovinsko Litva Belgie
2010 2000
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
Graf D10 Dovoz ICT zboží, (mld. US$) Čína**
477
Spojené státy EU-27 Německo Japonsko Nizozemsko Mexiko Spojené království Malajsie Francie
2010
Korea* 2000
Itálie Kanada Thajsko Česko 0
50
100
150
200
250
300
* údaje za rok 2009; ** vč. Hongkongu a Macaa Zdroj: UN, Comtrade database 31
D Zahraniční obchod s ICT Tab. D3 Vývoz komunikačního zařízení z ČR mil. Kč Celkem Mobilní telefony
2008
2009
2010
45 716
27 953
34 358
22 071
12 690
16 125
2 331
1 951
1 487
21 315
13 312
16 746
Ostatní telekomunikační zařízení TV a radiové vysílače a převaděče
Graf D11 Vývoz komunikačního zařízení mld. Kč
podíl na celkovém vývozu ICT zboží z ČR (%)
18% 15% 12%
11%
11%
11%
13% 9%
9% 6% 4%
39 5
16
16
2000
2001
2002
21
2003
34
28
22
2004
46
13
10
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Graf D12 Struktura vývozu komunikačního zařízení podle skupin výrobků Mobilní telefony Ostatní telekomunikační zařízení TV a radiové vysílače a převaděče 2010
2007
47%
26%
4%
9%
49%
66%
Graf D13 Podíl vývozu komunikačního zařízení z ČR podle zemí Německo Nizozemsko Spojené království Itálie Slovensko Ukrajina
2010
SAE*
2000
Rusko Hongkong ostatní
* Spojené arabské emiráty
74% 0%
10%
20%
30%
40%
50%
Zdroj: ČSÚ, Databáze statistiky zahraničního obchodu 32
D Zahraniční obchod s ICT Tab. D4 Dovoz komunikačního zařízení do ČR mil. Kč 2008
2009
2010
32 307
24 276
34 683
20 870
14 345
20 798
Ostatní telekomunikační zařízení
2 466
2 249
2 415
TV a radiové vysílače a převaděče
8 971
7 682
11 469
Celkem Mobilní telefony
Graf D14 Dovoz komunikačního zařízení mld. Kč
podíl na celkovém dovozu ICT zboží do ČR (%)
22% 13% 10%
23
2000
11%
11%
17
16
20
23
2001
2002
2003
2004
7%
6%
15
17
2005
2006
9%
9%
30
32
2007
2008
8%
8%
35
24
2009
2010
Graf D15 Struktura dovozu komunikačního zařízení podle skupin výrobků Mobilní telefony Ostatní telekomunikační zařízení TV a radiové vysílače a převaděče 2010
60%
2007
7%
53%
10%
33%
37%
Graf D16 Podíl dovozu komunikačního zařízení do ČR podle zemí Čína Německo Tchaj-wan Maďarsko Malajsie Korea 2010
Finsko
2000
Spojené státy Spojené království ostatní
55% 0%
10%
20%
30%
40%
50%
Zdroj: ČSÚ, Databáze statistiky zahraničního obchodu 33
D Zahraniční obchod s ICT Tab. D5 Vývoz počítačů a periferního zařízení z ČR mil. Kč Celkem
2008
2009
2010 175 425
154 488
142 412
Přenosné počítače
10 538
14 684
34 801
Ostatní počítače
84 724
73 442
86 393
PC periferní zařízení celkem
59 226
54 285
54 231
paměťová zařízení
23 902
21 948
27 171
zvuk., graf., síťové a jiné PC karty
11 490
14 031
6 681
9 480
5 409
4 510
PC monitory PC tiskárny, kopírky a faxy
6 906
5 462
5 575
ostatní periferní zařízení*
7 450
7 435
10 294
*klávesnice, myši, skenery atd.
Graf D17 Vývoz počítačů a periferního zařízení mld. Kč 45%
podíl na celkovém vývozu ICT zboží z ČR (%) 48% 42%
46%
47%
44%
43%
45%
131
152
154
142
2006
2007
2008
2009
46%
27% 19% 60 9
24
2000
2001
2002
71
85
95
2003
2004
2005
175
2010
Graf D18 Struktura vývozu počítačů a periferního zařízení podle skupin výrobků Přenosné počítače 2010 2007
Ostatní počítače
20%
PC periferní zařízení
49%
6%
31%
61%
34%
Graf D19 Podíl vývozu počítačů a periferního zařízení z ČR podle zemí Německo Spojené království Nizozemsko Francie Švýcarsko Rusko Itálie
2010
Švédsko
2000
Polsko ostatní 0%
10%
20%
30%
40%
50%
Zdroj: ČSÚ, Databáze statistiky zahraničního obchodu 34
D Zahraniční obchod s ICT Tab. D6 Dovoz počítačů a periferního zařízení do ČR mil. Kč Celkem Přenosné počítače Ostatní počítače PC periferní zařízení celkem
2008
2009
2010
94 842
91 653
126 148
18 313
22 054
46 209
9 544
10 254
15 437
66 984
59 345
64 501 36 617
paměťová zařízení
29 617
27 801
zvuk., graf., síťové a jiné PC karty
12 924
10 471
4 106
4 318
3 289
4 490
PC monitory PC tiskárny, kopírky a faxy ostatní periferní zařízení*
7 187
6 223
7 033
12 939
11 561
12 254
* klávesnice, myši, skenery atd.
Graf D20 Dovoz počítačů a periferního zařízení mld. Kč 36%
podíl na celkovém dovozu ICT zboží do ČR (%)
32%
29%
29%
25%
23%
30
45
53
51
53
47
2000
2001
2002
2003
2004
2005
24%
69
2006
27%
27%
29%
93
95
92
2007
2008
2009
29%
126
2010
Graf D21 Struktura dovozu počítačů a periferního zařízení podle skupin výrobků Přenosné počítače 2010 2007
37% 19%
Ostatní počítače
PC periferní zařízení
12%
51%
13%
69%
Graf D22 Podíl dovozu počítačů a periferního zařízení do ČR podle zemí Čína
53 %
Německo Singapur Thajsko Malajsie Nizozemsko
2010
Irsko
2000
Korea Tchaj-wan ostatní
52% 0%
10%
20%
30%
40%
50%
Zdroj: ČSÚ, Databáze statistiky zahraničního obchodu
35
D Zahraniční obchod s ICT Tab. D7 Vývoz spotřební elektroniky z ČR mil. Kč Celkem
2008
2009
2010
91 879
76 171
85 739
Rozhlasové a TV přijímače Přístroje pro záznam nebo reprodukci zvuku a obrazu
67 919
54 972
66 761
11 265
13 764
12 327
ostatní*
12 695
7 435
6 652
* monitory, mikrofony, reproduktory, zesilovače a jíná zařízení pro spotřební elektroniku včetně nenahraných médií
Graf D23 Vývoz spotřební elektroniky mld. Kč
podíl na celkovém vývozu ICT zboží z ČR (%)
25% 22% 19%
21%
23%
24%
25%
24%
23%
13% 10%
10
2000
23
17
15
2001
2002
2003
63
39
43
2004
2005
2006
83
92
2007
2008
76
86
2009
2010
Graf D24 Struktura vývozu spotřební elektroniky podle skupin výrobků Rozhlasové a TV přijímače Přístroje pro záznam nebo reprodukci zvuku a obrazu ostatní 2010
78%
2007
76%
14%
12%
8%
12%
Graf D25 Podíl vývozu spotřební elektroniky z ČR podle zemí Německo
56%
Spojené království Francie Nizozemsko Itálie Polsko Slovensko
2010
Španělsko
2000
Maďarsko ostatní 0%
10%
20%
30%
40%
50%
Zdroj: ČSÚ, Databáze statistiky zahraničního obchodu 36
D Zahraniční obchod s ICT Tab. D8 Dovoz spotřební elektroniky do ČR mil. Kč Celkem
2008
2009
2010
40 944
29 644
28 540
Rozhlasové a TV přijímače
20 235
13 368
11 244
Přístroje pro záznam nebo reprodukci zvuku a obrazu
12 733
9 822
8 503
7 976
6 454
8 793
ostatní*
* monitory, mikrofony, reproduktory, zesilovače a jíná zařízení pro spotřební elektroniku včetně nenahraných médií
Graf D26 Dovoz spotřební elektroniky mld. Kč
12%
podíl na celkovém dovozu ICT zboží do ČR (%)
12%
12% 9%
12%
13%
11%
10%
12% 9% 7%
13
15
14
18
2000
2001
2002
2003
26
26
2004
2005
36
39
41
2006
2007
2008
30
29
2009
2010
Graf D27 Struktura dovozu spotřební elektroniky podle skupin výrobků Rozhlasové a TV přijímače Přístroje pro záznam nebo reprodukci zvuku a obrazu ostatní 2010
39%
2007
30%
43%
31%
34%
23%
Graf D28 Podíl dovozu spotřební elektroniky do ČR podle zemí Čína Slovensko Japonsko Polsko Německo Maďarsko
2010
Korea
2000
Portugalsko Irsko ostatní 0%
10%
20%
30%
40%
50%
Zdroj: ČSÚ, Databáze statistiky zahraničního obchodu 37
D Zahraniční obchod s ICT Tab. D9 Vývoz elektronických součástek z ČR mil. Kč Celkem elektronické integrované obvody
z toho procesory tištěné obvody ostatní elektronické součástky
2008
2009
2010
33 466
32 812
43 305
14 587
15 621
19 438
10 822
12 000
14 869
3 253
2 639
2 996
15 627
14 551
20 871
Graf D29 Vývoz elektronických součástek mld. Kč
podíl na celkovém vývozu ICT zboží z ČR (%)
22% 16%
14%
12%
11%
12%
26
29
28
2005
2006
2007
10
14
18
17
22
2000
2001
2002
2003
2004
10%
9%
10%
33
33
2008
2009
8%
11%
43
2010
Graf D30 Struktura vývozu elektronických součástek podle skupin výrobků Elektronické integrované obvody Tištěné obvody Ostatní elektronické součástky 2010
45%
2007
7%
49%
48%
12%
39%
Graf D31 Podíl vývozu elektronických součástek z ČR podle zemí Německo Nizozemsko Spojené království Slovensko Itálie Filipíny
2010
Francie
2000
Rusko Švýcarsko ostatní 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
Zdroj: ČSÚ, Databáze statistiky zahraničního obchodu 38
D Zahraniční obchod s ICT Tab. D10 Dovoz elektronických součástek do ČR mil. Kč Celkem elektronické integrované obvody
z toho procesory tištěné obvody ostatní elektronické součástky
2008
2009
2010
59 753
73 223
32 816
35 643
45 163
25 003
28 877
36 279
111 348
9 209
6 549
7 329
17 728
31 031
58 856
Graf D32 Dovoz elektronických součástek mld. Kč 37% 29%
34%
podíl na celkovém dovozu ICT zboží do ČR (%) 35%
29%
28% 21%
23% 17%
17%
26%
111 30 2000
46
56
61
62
58
60
58
60
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
73
2009
2010
Graf D33 Struktura dovozu elektronických součástek podle skupin výrobků Elektronické integrované obvody Tištěné obvody Ostatní elektronické součástky 2010
41%
2007
7%
53%
62%
18%
19%
Graf D34 Podíl dovozu elektronických součástek do ČR podle zemí Čína Nizozemsko Německo Japonsko Tchaj-wan Malajsie
2010
Spojené státy
2000
Korea Spojené království ostatní 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
Zdroj: ČSÚ, Databáze statistiky zahraničního obchodu 39
D Zahraniční obchod s ICT Tab. D11 Vývoz ostatních dílů a částí ICT j.n. z ČR mil. Kč Celkem
2008
2009
2010
35 878
34 655
40 745
18 440
17 393
23 203
2 191
7 206
7 716
15 247
10 056
9 826
z toho díly a součástky - převáženě pro počítače j.n. - pro telekomunikační zařízení - pro spotřební elektroniku
Graf D35 Vývoz ostatních dílů a částí ICT j.n. mld. Kč
podíl na celkovém vývozu ICT zboží z ČR (%)
34% 23%
17%
15%
16
21
22
22
2000
2001
2002
2003
17%
15%
34
32
2004
2005
16%
13%
46
46
2006
2007
10%
11%
11%
36
35
41
2008
2009
2010
Graf D36 Struktura vývozu ostatních dílů a částí ICT j.n. podle skupin výrobků - převáženě pro počítače j.n. - pro telekomunikační zařízení - pro spotřební elektroniku 2010
57%
2007
19%
65%
6%
24%
29%
Graf D37 Podíl vývozu ostatních dílů a částí ICT j.n. z ČR podle zemí Německo Nizozemsko Slovensko Spojené království Francie Švédsko Polsko Maďarsko
2010
Itálie
2000
ostatní 0%
10%
20%
30%
40%
50%
Zdroj: ČSÚ, Databáze statistiky zahraničního obchodu 40
D Zahraniční obchod s ICT Tab. D12 Dovoz ostatních dílů a částí ICT j.n. do ČR mil. Kč 2008 Celkem
2009
2010
117 494
96 451
129 154
54 149
48 653
62 433
5 222
4 632
7 152
58 123
43 166
59 569
z toho díly a součástky - převáženě pro počítače j.n. - pro telekomunikační zařízení - pro spotřební elektroniku
Graf D38 Dovoz ostatních dílů a částí ICT j.n. mld. Kč
podíl na celkovém dovozu ICT zboží do ČR (%) 36%
25%
37%
29%
26%
34%
31%
30%
21% 15%
15%
128
103 26
32
25
26
2000
2001
2002
2003
45
2004
129
117
96
60
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Graf D39 Struktura dovozu ostatních dílů a částí ICT j.n. podle skupin výrobků - převáženě pro počítače j.n. - pro telekomunikační zařízení - pro spotřební elektroniku 2010
48%
2007
46%
52%
43%
Graf D40 Podíl dovozu ostatních dílů a částí ICT j.n. do ČR podle zemí Čína
51%
Thajsko Korea Německo Japonsko Nizozemsko Singapur
2010
Tchaj-wan
2000
Spojené království ostatní 0%
10%
20%
30%
40%
50%
Zdroj: ČSÚ, Databáze statistiky zahraničního obchodu 41
D Zahraniční obchod s ICT Graf D41 Struktura vývozu ICT zboží podle skupin výrobků, 2010 Komunikační zařízení Počítače a periferní zařízení Spotřební elektronika Elektronické součástky Ostatní díly a části ICT j.n. Belgie Bulharsko Česko
7%
27%
16%
30%
14%
9%
Čína**
15% 13%
30%
Estonsko
17%
Irsko Itálie
Japonsko
21%
Litva
7%
12%
25%
Slovinsko Spojené království Spojené státy Španělsko Švédsko Švýcarsko Thajsko
10%
39% 32%
36%
17%
38%
15%
23%
11%
11%
21%
35%
32%
18% 10%
27%
14%
15%
24% 15%
21%
21% 21%
37%
36%
10% 14%
39%
19% 36%
33%
14%
14%
19% 12%
6% 13%
9%
18%
10% 46%
13%
16% 17% 11%
71% 25%
15%
30%
59%
8%
19%
8% 11%
65% 10%
12%
18%
52%
9% 6%
Řecko
19%
20%
17%
8%
29%
46%
24%
16%
11%
13%
23%
Rumunsko
Slovensko
54% 52%
14%
12%
Polsko
14% 27%
37%
17%
18%
19%
41%
23%
15% 26%
29%
44%
Norsko
Rakousko
11%
8% 4%
17%
Mexiko
Portugalsko
27%
60%
25%
Malajsie
Nizozemsko
19%
16% 14%
42%
16%
Maďarsko
Německo
13%
13%
20%
22% 8% 7% 6%
7% 11%
Korea*
Lotyšsko
13%
34%
Izrael
34%
6% 7% 20%
24%
8%
63% 14%
21%
23%
31%
25%
Finsko Francie
12%
50%
EU-27
11% 10%
25%
24%
6%
29%
45%
Dánsko
12%
24%
35%
28%
25% 18% 17% 11% 25% 12% 17%
* údaje za rok 2009; ** vč. Honkongu a Macaa Zdroj: UN, Comtrade database 42
D Zahraniční obchod s ICT Graf D42 Struktura dovozu ICT zboží podle skupin výrobků, 2010 Počítače a periferní zařízení Komunikační zařízení Spotřební elektronika Elektronické součástky Ostatní díly a části ICT j.n. Belgie
28%
Bulharsko Česko
26%
8% 8%
Dánsko
31%
18%
Estonsko
10% 11%
EU-27
26%
16%
Finsko
25%
18%
Francie
26%
Irsko
20%
Korea* Litva
Malajsie Mexiko Německo
Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko
26%
9% 9%
39% 45%
27%
28%
10%
24% 47%
14% 9% 11%
11% 16% 25%
22% 22%
34%
17%
21%
24% 21%
10% 7% 13%
17%
26%
24%
18%
11%
25%
46% 26%
19%
31%
24%
18%
11%
16%
18%
15%
30%
16%
15%
29%
24%
24%
19%
36%
24%
20% 20% 32%
Švédsko
16%
14%
24%
11%
9%
30%
21% 14%
25%
25%
33% 18%
19%
23% 14%
38%
18%
12%
28% 21%
18%
25%
36%
Španělsko
Thajsko
15%
69%
22%
Švýcarsko
13% 7%
28%
13% 10%
14%
7% 8%
Spojené státy
16%
30%
23%
6%
Řecko
Slovinsko
31%
22%
Slovensko
Spojené království
11%
63%
20%
Nizozemsko Norsko
7%
28%
18%
9% 8% 11%
8%
24%
40% 16%
7%
25%
Lotyšsko Maďarsko
22% 17%
19%
12%
24%
24% 15%
19%
23% 12%
21%
12%
21%
15%
26%
Japonsko
25%
12%
11%
13%
37%
20%
33%
Itálie
20% 8%
29%
30%
12%
7%
29%
59%
11%
Izrael
11%
20%
26%
27%
29%
Čína**
22%
27%
12%
20%
12% 10% 12%
14% 7% 23%
* údaje za rok 2009; ** vč. Honkongu a Macaa Zdroj: UN, Comtrade database 43
D Zahraniční obchod s ICT Tab. D13 Vývoz ICT služeb z ČR mil. Kč Celkem z toho ze zahraničních afilací
2008
2009
2010
31 024
33 266
31 506
27 708
29 315
28 926
podle typu služeb Telekomunikační služby IT služby
9 023
9 346
9 156
22 002
23 920
22 351
podle velikosti podniků malé (0–49 zaměstnanců)
3 381
1 920
1 857
střední (50–249 zaměstnanců)
5 460
6 682
7 402
22 184
24 664
22 248
velké (250+ zaměstnanců)
Graf D43 Vývoz ICT služeb Telekomunikační služby - mld. Kč IT služby - mld. Kč podíl na celkovém vývozu služeb z ČR (%) 50 8,9%
7,8%
40
8,3%
9,0%
22,0
23,9
22,4
7,9%
6,7%
30 20
19,9
12,7
8,2
8,5
10,7
9,0
9,3
9,2
2005
2006
2007
2008
2009
2010
14,0 10 0
Graf D44 Struktura vývozu ICT služeb podle velikosti podniku střední
malé 2010
2007
6%
23%
9%
velké 71%
26%
65%
Graf D45 Vývoz ICT služeb z ČR podle zemí, 2010 (mld. Kč) Německo Spojené státy Slovensko Irsko Nizozemsko Finsko Švýcarsko
2010
Rakousko
2005
Spojené království ostatní země nerozlišeno 0%
10%
20%
30%
40%
50%
Zdroj: ČSÚ, ZO 1-04 44
D Zahraniční obchod s ICT Tab. D14 Dovoz ICT služeb do ČR mil. Kč Celkem z toho do zahraničních afilací
2008
2009
2010
22 533
28 913
29 944
21 116
26 850
28 057
podle typu služeb Telekomunikační služby IT služby
8 313
10 780
10 433
14 220
18 133
19 511
podle velikosti podniků malé (0–49 zaměstnanců)
2 354
2 315
1 892
střední (50–249 zaměstnanců)
2 671
4 055
5 813
17 508
22 543
22 239
velké (250+ zaměstnanců)
Graf D46 Dovoz ICT služeb Telekomunikační služby - mld. Kč IT služby - mld. Kč podíl na celkovém dovozu služeb do ČR (%) 50 40
7,6%
7,3%
7,4%
7,4%
10,7
11,8
12,8
14,2
7,9
7,9
8,7
2005
2006
2007
8,1%
9,2%
30 18,1
19,5
8,3
10,8
10,4
2008
2009
2010
20 10 0
Graf D47 Struktura dovozu ICT služeb podle velikosti podniku střední
malé 2010
2007
6%
10%
19%
velké 74%
15%
75%
Graf D48 Dovoz ICT služeb do ČR podle zemí, 2010 (mld. Kč) Německo Spojené státy Slovensko Nizozemsko Rakousko Spojené království Irsko Francie Švýcarsko ostatní země nerozlišeno
8%
2010 2005
0%
10%
20%
30%
40%
50%
Zdroj: ČSÚ, ZO 1-04 45
D Zahraniční obchod s ICT Graf D49 Vývoz ICT služeb, (podíl na celkovém vývozu služeb) Indie Irsko Finsko Filipíny Rumunsko Izrael Švédsko Belgie Česko Norsko Maďarsko Estonsko Německo Itálie Slovensko Slovinsko Spojené království Bulharsko Lotyšsko Rakousko Polsko Francie Portugalsko Dánsko Spojené státy Litva
52%
19%
2009 2000
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
Graf D50 Vývoz ICT služeb, (mld. US$) Indie
47
Irsko Spojené státy Německo Spojené království Švédsko Belgie Finsko Itálie Francie Izrael Norsko Rakousko Filipíny
2009
Dánsko
2000
Česko Rumunsko 0
5
10
15
20
25
30
35
40
Zdroj: OECD – Trade in Services; UN – Service trade database
46
D Zahraniční obchod s ICT Graf D51 Dovoz ICT služeb, (podíl na celkovém dovozu služeb) Rumunsko Finsko Slovinsko Estonsko Švédsko Česko Itálie Belgie Lotyšsko Maďarsko Německo Spojené království Norsko Spojené státy Polsko Rakousko Slovensko Izrael Španělsko Francie Litva Indie Dánsko Bulharsko Filipíny Irsko
2009 2000
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
Graf D52 Dovoz ICT služeb, (mld. US$) Spojené státy Německo Spojené království Itálie Francie Belgie Španělsko Švédsko Finsko Norsko Indie Rakousko Dánsko Irsko Rumunsko
2009
Česko
2000
Polsko Maďarsko 5 10 15 20 25 30 35 40 * údaje za rok 2007 0 Zdroj: OECD – Trade in Services; UN – Service trade database
47
D Zahraniční obchod s ICT Graf D53 Bilance zahraničního obchodu s ICT zbožím a službami, 2009 ICT služby - mld. US$
ICT zboží - mld. US$ -0,4
Korea
37,2
Japonsko
8,9 0,4
Maďarsko
5,6 32,2
Irsko
5,3 2,7 3,0
Izrael 0,0
Slovensko
2,9 3,9 0,3 0,2 0,0 0,0
Finsko Česko Lotyšsko
-0,1 0,1
Estonsko
-0,1 0,0
Litva
-0,3 3,6
Švédsko
-0,5 0,0 -0,6
Slovinsko
0,2
Bulharsko
-0,8 -0,1 -1,1 -0,1 -1,6
Polsko Rumunsko
0,6
Rakousko
-2,4 0,5
Portugalsko
-2,8 -0,2 -3,3 -0,1 -3,6
Řecko Dánsko
0,8
Norsko
-3,9 1,6
Belgie
-4,7 -0,6
Rusko
-11,7 44,7
Indie
-14,6 -2,2 -17,9
Itálie
0,5
Francie
-19,3 1,2
Německo
-21,8 2,7
Spojené království
-25,3 45,2
EU 27
-108,3 -5,5 -116,0
Spojené státy -40
-30
-20
-10
0
10
20
30
40
Zdroj: OECD, International trade database; UN - Comtrade 48
E ICT sektor ICT sektor je definován jako kombinace ekonomických činností produkujících výrobky a poskytujících služby, jež jsou primárně určeny ke zpracování, komunikaci a distribuci informací elektronickou cestou, včetně jejich zachycení, ukládání, přenosu a zobrazení (OECD, 2007). Seznam ekonomických činností zařazených do ICT sektoru je vymezen prostřednictvím Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) do čtyř hlavních skupin ICT činností. Do ICT se zařazují ekonomické subjekty, jejichž převažující činnosti patří do následujících skupin a tříd CZ-NACE: Výroba ICT (ICT průmysl) • Výroba elektronických součástek a desek (26.1) • Výroba počítačů a periferních zařízení (26.2) • Výroba komunikačních zařízení (26.3) • Výroba spotřební elektroniky a médií (26.4 + 26.8) Obchod s ICT – Velkoobchod s počítači a komunikačním zařízením (46.5) Telekomunikační činnosti (telekomunikace) • Činnosti související s pevnou telekomunikační sítí (61.1) • Činnosti související s bezdrátovou telekomunikační sítí (61.2) • Ostatní telekomunikační činnosti (61.3 + 61.9) Činnosti související se satelitní telekomunikační sítí (61.3) Ostatní telekomunikační činnosti (61.9) Služby v oblasti informačních technologií (IT služby) • Programování a jiní IT činnosti (58.2 + 62) Vydávání softwaru (58.2) Činnosti v oblasti informačních technologií (62) Programování (62.01) Poradenství v oblasti informačních technologií (62.02) Správa počítačového vybavení (62.03) Ostatní činnosti v oblasti informačních technologií (62.09) • Činnosti související se zpracováním dat a hostingem; činnosti související s webovými portály (63.1) • Opravy počítačů a komunikačních zařízení (95.1) Definice sledovaných ukazatelů (zaměstnané osoby, tržby) naleznete na webových stránkách ČSÚ, v sekci Věda, IT – Informační technologie pod odkazem ICT sektor. Údaje za Českou republiku pocházejí z ročního Strukturálního šetření ekonomických subjektů vybraných produkčních odvětví P4-01 a P5-01. Prvním referenčním obdobím pro zpracování dat podle nové klasifikace CZ-NACE byl rok 2008. Údaje za roky 2005–2007 vycházejí ze zpětného přepočtu strukturálních dat. Údaje před rokem 2005 jsou k dispozici pouze podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ). Jelikož tyto údaje z důvodu odlišného rozvržení jednotlivých činností uvnitř ICT sektoru nejsou srovnatelné s publikovanými údaji podle klasifikace CZ-NACE nejsou uvedeny v této publikaci. V roce 2012 plánuje ČSÚ úřad zveřejnit vybrané údaje o ICT sektoru dle klasifikace CZ-NACE v časové řadě 19952010 i dle metodiky Ročních národních účtů. Údaje za rok 2010 jsou publikovány jako předběžné a v době zpracování této publikace nebyly k dispozici v podrobnějším třídění podle vlastnictví a velikosti sledovaných podniků. Služby podnikatelského sektoru zahrnují sekce H-N (bez K) a oddíl S.95 Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE). Údaje za mezinárodní srovnání pocházejí z Eurostatu z databáze „Structural business statistics (SBS)“: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/european_business/intr oduction. Více dat a informací o statistice ICT sektoru naleznete na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ict_sektor. 49
E ICT sektor Tab. E1 Zaměstnané osoby v ICT sektoru v ČR fyzické osoby Celkem
2008
2009
2010
147 916
141 003
137 728
ICT průmysl
41 515
34 177
29 360
Obchod s ICT
11 235
10 478
10 779
Telekomunikační činnosti
22 196
21 790
20 952
IT služby
72 970
74 559
76 637
Graf E1 Zaměstnané osoby v ICT sektoru ICT sektor celkem - tis. osob podíl na celkové počtu zaměstnaných osob v podnikatelském sektoru*
3,2%
3,4%
3,7%
3,7%
4,0%
3,3%
125
124
136
148
141
138
2005
2006
2007
2008
2009
2010
* bez sekce CZ-NACE: K – Peněžnictví a pojišťovnictví
Graf E2 Struktura zaměstnaných osob v ICT sektoru podle skupin činností ICT průmysl 2010
Obchod s ICT
21%
2005
8%
32%
Telekomunikační činnosti
15%
IT služby
56%
8%
19%
42%
Graf E3 Struktura zaměstnaných osob v ICT sektoru podle vlastnictví podniku zahraniční afilace
domácí podniky 2009
45%
2005
55% 63%
37%
Graf E4 Struktura zaměstnaných osob v ICT sektoru podle velikosti podniku 0–49 zaměstnanců 2009
38%
2005
40%
50–249 zaměstnanců 20% 19%
250+ zaměstnanců 42% 41%
Zdroj: ČSÚ, Strukturální šetření podnikatelského sektoru P4-01 a P5-01 50
E ICT sektor Graf E5 Zaměstnané osoby v ICT sektoru, 2009 (podíl na zaměstnaných v podnikatelském sektoru*) ICT průmysl
Finsko
ICT služby
2,1%
4,4%
Nizozemsko
5,2%
Švédsko 1,7%
3,3%
Norsko
4,0%
Spojené království
4,0%
Slovensko
1,9%
2,1%
Itálie
3,1%
Německo**
2,8%
Estonsko
2,8%
Španělsko
3,0%
Belgie
2,7% 0,9%
2,5%
Rakousko Slovinsko
1,4%
5,1%
Maďarsko
Česko
Obchod s ICT
2,7% 0,7%
2,8%
Rumunsko**
2,6%
Lotyšsko
2,5%
Polsko
2,3%
Bulharsko**
2,2%
Irsko
0,8% 1,2%
Litva
2,0%
Portugalsko
1,8%
Chorvatsko
1,5% 0%
1%
2%
3%
4%
5%
6%
7%
8%
* bez sekce NACE: K – Peněžnictví a pojišťovnictví ** data za rok 2008 Zdroj: Eurostat, Structural business statistics
51
E ICT sektor Tab. E2 Zaměstnané osoby v ICT průmyslu v ČR fyzické osoby Celkem zaměstnanci
2008
2009
2010
41 515
34 177
29 360
39 114
31 818
N/A
2 402
2 359
N/A
podnikatelé (živnostníci, majitelé atd.)
podle vlastnictví podniku domácí podniky
11 936
8 694
N/A
zahraniční afilace
29 579
25 483
N/A
podle velikosti podniku malé (0–49 zaměstnanců)
7 061
6 745
N/A
střední (50–249 zaměstnanců)
6 485
6 469
N/A
27 969
20 963
N/A
Výr. počítačů a periferních zařízení
10 129
8 012
Výr. elektronických součástek a desek
11 623
9 190
8 767
6 713
6 491
6 744
13 050
10 484
5 862
velké (250 + zaměstnanců)
podle převažující činnosti podniku
Výr. komunikačních zařízení Výr. spotřební elektroniky a medií
7 987
Graf E6 Zaměstnané osoby v ICT průmyslu ICT průmysl - tis. osob podíl na zaměstnaných osobách ve zpracovatelském průmyslu (%) 2,3%
2,5%
2,8%
3,0%
30
33
38
42
2005
2006
2007
2008
2,8%
2,4%
34
29
2009
2010
Graf E7 Struktura zaměstnaných osob v ICT průmyslu podle převažující činnosti podniku Výr. počítačů Výr. komunikačních zařízení 2010
27%
2005
27%
Výr. elektronických součástek Výr. spotřební elektroniky 30% 33%
23% 23%
20% 17%
Graf E8 Struktura zaměstnaných osob v ICT průmyslu podle velikosti podniku 0–49 zaměstnanců
50–249 zaměstnanců
250+ zaměstnanců
podniku 2009
20%
2005
21%
19%
61%
20%
60%
Zdroj: ČSÚ, Strukturální šetření podnikatelského sektoru P4-01 a P5-01 52
E ICT sektor Graf E9 Zaměstnané osoby v ICT průmyslu, 2009 (podíl na zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu) Výr. elektronických součástek
Výr. počítačů
Výr. telekomunikačního zařízení
Výr. spotřební elektroniky
Irsko*
3,7%
5,4%
Finsko
7,1%
Maďarsko
2,4%
Slovensko
2,1%
Estonsko*
2,0%
Spojené království*
1,2%
2,5%
2,2% 2,6%
1,1%
Česko Rakousko
1,4%
Belgie Slovinsko Německo
1,3% 1,1%
Polsko
Polsko
Itálie
Itálie
Nizozemsko
0,7% 1,0%
Nizozemsko
1,1%
1,1%
Norsko
Norsko Chorvatsko
0,6%
0,9%
Chorvatsko
0,7%
Rumunsko
0,7%
0,7%
Rumunsko Litva Litva Portugalsko
0,5%
0,5%
Portugalsko Švédsko Švédsko
0,6%
Španělsko
Španělsko
Bulharsko
Bulharsko
Lotyšsko
Lotyšsko
Řecko
Řecko
0,5%
0,0% 0,5% 1,0% 1,5% 2,0% 0%
1%
2%
3%
4%
5%
6%
7%
8%
9% 10%
* data za rok 2008 Zdroj: Eurostat, Structural business statistics 53
E ICT sektor Tab. E3 Zaměstnané osoby v telekomunikacích v ČR fyzické osoby Celkem zaměstnanci
2008
2009
2010
22 196
21 790
20 952
21 087
20 791
N/A
1 109
999
N/A
podnikatelé (živnostníci, majitelé atd.)
podle vlastnictví podniku domácí podniky zahraniční afilace
5 051
4 814
N/A
17 145
16 976
N/A
podle velikosti podniku malé (0–49 zaměstnanců)
3 872
3 829
N/A
střední (50–249 zaměstnanců)
1 903
1 533
N/A
16 421
16 429
N/A
velké (250 + zaměstnanců)
podle převažující činnosti podniku Činn. bezdrátové telekomunikační sítě Činn. pevné telekomunikační sítě
8 339
8 553
11 634
12 951
12 348
8 597
905
889
721
Ostatní telekomunikační činnosti
Graf E10 Zaměstnané osoby v telekomunikacích Telekomunikační činnosti - tis. osob podíl na zaměstnanosti ve službách podnikatelského sektoru* (%) 2,4%
2,3%
2,2%
2,1%
2,1%
2,0%
23
23
22
22
21
23
Graf E15 Struktura zaměstnanosti v telkom. službách 2005
2006
2007
2008
2009
2010
* bez sekce CZ-NACE: K – Peněžnictví a pojišťovnictví
Graf E11 Struktura zaměstnaných osob v telekomunikacích podle převažující činnosti podniku Činnosti související s bezdrátovou telekomunikační sítí Činnosti související s pevnou telekomunikační sítí Ostatní telekomunikační činnosti 2010
56%
2005
41%
29%
68%
Graf E12 Struktura zaměstnaných osob v telekomunikacích podle velikosti podniku 0–49 zaměstnanců 2009 2005
18% 13%
50–249 zaměstnanců
7%
250+ zaměstnanců 75%
7%
80%
Zdroj: ČSÚ, Strukturální šetření podnikatelského sektoru P4-01 a P5-01 54
E ICT sektor Graf E13 Zaměstnané osoby v telekomunikacích, 2009 (podíl na zaměstnaných ve službách podnikatelského sektoru*) Činnosti bezdrátové telekomunikační sítě Činnosti pevné telekomunikační sítě Ostatní telekomunikační činnosti Rumunsko
1,3%
Bulharsko**
2,7%
0,9%
2,5%
Kypr Polsko
2,7% 0,7%
2,0%
Slovinsko
1,0%
1,5%
Estonsko
0,9%
1,7%
Lotyšsko
0,8%
Švédsko
0,6%
Irsko
0,6%
Litva
0,7%
Finsko
1,5% 1,7% 1,8% 1,6%
0,8%
1,6%
Spojené království**
2,3%
Norsko
1,8%
Česko
0,8%
Maďarsko
1,2% 1,4%
Německo
1,0%
Itálie Rakousko
0,6%
1,2% 0,5%
Nizozemsko
1,1%
0,9%
Španělsko
0,9%
Portugalsko
0,8% 0%
1%
2%
3%
4%
5%
* bez sekce NACE: K – Peněžnictví a pojišťovnictví ** data za rok 2008 Zdroj: Eurostat, Structural business statistics 55
E ICT sektor Tab. E4 Zaměstnané osoby v IT službách v ČR fyzické osoby Celkem
2008
2009
2010
72 970
74 559
76 637
zaměstnanci
58 261
59 150
N/A
podnikatelé (živnostníci, majitelé atd.)
14 709
15 409
N/A
podle vlastnictví podniku domácí podniky
46 459
45 472
N/A
zahraniční afilace
26 512
29 087
N/A
podle velikosti podniku malé (0–49 zaměstnanců)
38 350
39 108
N/A
střední (50–249 zaměstnanců)
18 146
17 493
N/A
velké (250 + zaměstnanců)
16 474
17 958
N/A
podle převažující činnosti podniku Programování a jiné IT činnosti
55 790
56 948
58 513
Zpracování dat a hosting
11 106
10 934
11 165
6 074
6 677
6 959
Opravy PC a komunikačních zařízení
Graf E14 Zaměstnané osoby v IT službách IT služby - tis. osob podíl na zaměstnanosti ve službách podnikatelského sektoru* (%) 6,8%
7,1%
7,3%
64
73
75
77
2007
2008
2009
2010
5,4%
5,7%
6,2%
53
57
2005
2006
* bez sekce CZ-NACE: K – Peněžnictví a pojišťovnictví
Graf E15 Struktura zaměstnaných osob v IT službách podle převažující činnosti podniku Programování a jiné IT činnosti Zpracování dat a hosting Opravy PC a komunikačních zařízení 2010
76%
15%
9%
2005
76%
15%
8%
Graf E16 Struktura zaměstnaných osob v IT službách podle velikosti podniku 0–49 zaměstnanců 2009 2005
50–249 zaměstnanců 52%
250+ zaměstnanců 23%
62%
24% 25%
13%
Zdroj: ČSÚ, Strukturální šetření podnikatelského sektoru P4-01 a P5-01 56
E ICT sektor Graf E17 Zaměstnané osoby v IT službách, 2009 (podíl na zaměstnaných ve službách podnikatelského sektoru*) Programování a jiné IT činnosti
Zpracování dat a hosting
Opravy PC a komunikačních zařízení Švédsko
9,1%
Finsko
8,0%
Norsko
7,1%
Česko
5,4%
Maďarsko
5,7%
Spojené království**
6,1%
Itálie
4,1%
Belgie
2,3% 6,3%
Slovinsko
5,4%
Slovensko
4,2%
Rumunsko
4,4%
Polsko
4,0%
Estonsko
4,7%
Německo
4,8%
Rakousko
3,8%
Bulharsko
4,3%
Španělsko
4,2%
Lotyšsko
3,0%
Litva
3,0%
Portugalsko
1,4%
3,4%
Chorvatsko
3,0%
Kypr
1,8% 0%
2%
4%
6%
8%
10%
* bez sekce NACE: K – Peněžnictví a pojišťovnictví ** data za rok 2008 Zdroj: Eurostat, Structural business statistics 57
E ICT sektor Tab. E5 Tržby v ICT sektoru v ČR mil. Kč Celkem
2008
2009
2010
674 813
625 326
661 803
ICT průmysl
265 053
230 994
258 145
Obchod s ICT
108 033
91 017
109 488
Telekomunikační činnosti
144 655
137 639
128 445
IT služby
157 073
165 676
165 725
Graf E18 Tržby v ICT sektoru ICT sektor celkem - mld. Kč podíl na tržbách v podnikatelském sektoru v ČR* (%) 6,1%
6,2%
6,2%
6,2%
6,3%
6,4%
532
595
653
675
625
662
2005
2006
2007
2008
2009
2010
* bez sekce CZ-NACE: K – Peněžnictví a pojišťovnictví
Graf E19 Struktura tržeb v ICT sektoru podle skupin činností ICT průmysl
Obchod s ICT
2010
Telekomunikační činnosti
39%
2005
17%
32%
19%
21%
IT služby 25%
25%
22%
Graf E20 Struktura tržeb v ICT sektoru podle vlastnictví podniku domácí podniky 2009
zahraniční afilace
24%
2005
76%
40%
60%
Graf E21 Struktura tržeb v ICT sektoru podle velikosti podniku 0–49 zaměstnanců 2009
2005
22%
25%
50–249 zaměstnanců 15%
250+ zaměstnanců 63%
20%
56%
Zdroj: ČSÚ, Strukturální šetření podnikatelského sektoru P4-01 a P5-01 58
E ICT sektor Graf E22 Tržby v ICT sektoru, 2009 (podíl na celkových tržbách v podnikatelském sektoru*) ICT průmysl
ICT služby
Finsko
8,7%
Slovensko
3,4%
5,7%
Španělsko
2,8%
5,9%
Maďarsko
2,2%
3,6%
Spojené království
Obchod s ICT
3,7%
4,9%
Švédsko
4,6%
Česko
1,6%
2,3%
Francie
3,1% 4,1%
Portugalsko
1,3%
3,5%
Lotyšsko
3,0%
Itálie
3,4%
Slovinsko
3,3%
Rakousko
2,6%
Norsko
3,2%
Německo
1,9%
3,5%
Kypr
3,2%
Litva
2,7%
Chorvatsko
2,6%
Polsko
2,5%
Bulharsko** Rumunsko** Estonsko** 0%
2%
4%
6%
8%
10%
12%
14%
* bez sekce NACE: K – Peněžnictví a pojišťovnictví ** data za rok 2008 Zdroj: Eurostat, Structural business statistics 59
E ICT sektor Tab. E6 Tržby v ICT průmyslu v ČR mil. Kč Celkem z vlastní produkce
2008
2009
2010
265 053
230 994
258 145
255 059
221 837
N/A
podle vlastnictví podniku domácí podniky zahraniční afilace
35 812
12 591
N/A
229 241
218 403
N/A
podle velikosti podniku malé (0–49 zaměstnanců)
15 131
13 806
N/A
střední (50–249 zaměstnanců)
11 132
10 811
N/A
238 790
206 377
N/A 148 189
velké (250 + zaměstnanců)
podle převažující činnosti podniku Výr. počítačů a periferních zařízení
125 080
115 027
Výr. elektronických součástek a desek
32 842
27 618
32 361
Výr. komunikačních zařízení
15 861
15 037
19 557
Výr. spotřební elektroniky a medií
91 270
73 312
58 038
Graf E23 Tržby v ICT průmyslu ICT průmysl - mld. Kč podíl na tržbách ve zpracovatelském průmyslu (%)
5,8%
172
2005
6,9%
7,4%
7,7%
7,7%
6,5%
214
250
265
231
258
2006
2007
2008
2009
2010
Graf E24 Struktura tržeb v ICT průmyslu podle převažující činnosti podniku 0–49 zaměstnanců
50–249 zaměstnanců
2009
6%
89%
2005
6%
88%
250+ zaměstnanců
Graf E25 Struktura tržeb v ICT průmyslu podle velikosti podniku Výr. počítačů Výr. komunikačních zařízení 2010
57%
2005
57%
Výr. elektronických součástek Výr. spotřební elektroniky 13% 10%
8% 15%
22% 19%
Zdroj: ČSÚ, Strukturální šetření podnikatelského sektoru P4-01 a P5-01 60
E ICT sektor Graf E26 Tržby v ICT průmyslu, 2009 (podíl na tržbách ve zpracovatelském průmyslu) Výr. elektronických součástek
Výr. počítačů
Výr. telekomunikačního zařízení
Výr. spotřební elektroniky
Finsko
24,6%
Slovensko
11,5%
Česko
3,8%
2,4%
Estonsko*
Rumunsko
Polsko Portugalsko
1,0%
Portugalsko Rakousko
1,3%
Rakousko Spojené království Spojené království Francie
1,1%
Německo
1,2%
0,9%
Francie
Německo Chorvatsko
1,2%
Chorvatsko Itálie Itálie
Slovinsko
Slovinsko
0,9%
Švédsko
Švédsko
Bulharsko
Bulharsko
0%
0%
5%
10%
15%
1%
20%
2%
25%
* data za rok 2008 Zdroj: Eurostat, Structural business statistics 61
E ICT sektor Tab. E7 Tržby v telekomunikacích v ČR mil. Kč Celkem z vlastní produkce
2008
2009
2010
144 655
137 639
128 445
139 607
132 693
N/A
podle vlastnictví podniku domácí podniky
9 463
9 744
N/A
135 192
127 895
N/A
malé (0–49 zaměstnanců)
9 640
10 743
N/A
střední (50–249 zaměstnanců)
5 198
5 230
N/A
129 817
121 666
N/A
zahraniční afilace
podle velikosti podniku
velké (250 + zaměstnanců)
podle převažující činnosti podniku Činn. bezdrátové telekomunikační sítě
62 374
59 330
55 251
Činn. pevné telekomunikační sítě
79 482
74 802
69 823
Ostatní telekomunikační činnosti
2 799
3 506
3 371
Graf E27 Tržby v telekomunikacích Telekomunikační činnosti - mld. Kč podíl na tržbách ve službách podnikatelského sektoru* (%) 8,8%
8,6%
8,1%
7,7%
7,8%
7,3%
135
138
145
145
138
128
2005
2006
2007
2008
2009
2010
* bez sekce CZ-NACE: K – Peněžnictví a pojišťovnictví
Graf E28 Struktura tržeb v telekomunikacích podle převažující činnosti podniku Činnosti související s bezdrátovou telekomunikační sítí Činnosti související s pevnou telekomunikační sítí Ostatní telekomunikační činnosti 2010
43%
2005
54%
37%
62%
Graf E29 Struktura tržeb v telekomunikacích podle velikosti podniku 0–49 zaměstnanců
50–249 zaměstnanců
2009
8%
88%
2005
6% 7%
87%
250+ zaměstnanců
Zdroj: ČSÚ, Strukturální šetření podnikatelského sektoru P4-01 a P5-01 62
E ICT sektor Graf E30 Tržby v telekomunikačních službách, 2009 (podíl na tržbách ve službách podnikatelského sektoru*) Činnosti bezdrátové telekomunikační sítě Činnosti pevné telekomunikační sítě Ostatní telekomunikační činnosti Rumunsko
8,7%
Bulharsko**
8,5%
Portugalsko
5,2% 3,9%
4,3%
5,5%
Kypr
7,6%
Slovinsko
2,3%
5,0%
Španělsko
4,1%
3,5%
Litva
5,7%
6,1%
Polsko
3,7%
4,3%
Itálie
5,0%
3,4%
Lotyšsko
5,2%
5,4%
Maďarsko
3,2%
2,7%
Spojené království
5,1% 8,1%
Francie
3,9%
Německo
3,1%
Česko
3,4%
Finsko
2,9%
3,5% 3,2% 4,3% 4,1%
Norsko
1,6%
4,6%
Švédsko
2,0%
3,9%
Irsko
3,0%
Rakousko
2,9%
0%
2%
1,6%
3,1% 2,2%
4%
6%
8%
10%
12%
14%
16%
* bez sekce NACE: K – Peněžnictví a pojišťovnictví ** data za rok 2008 Zdroj: Eurostat, Structural business statistics 63
E ICT sektor Tab. E8 Tržby v IT službách v ČR mil. Kč Celkem z vlastní produkce
2008
2009
2010
157 073
165 676
165 725
135 584
142 134
N/A
podle vlastnictví podniku domácí podniky
77 536
76 101
N/A
zahraniční afilace
79 536
89 575
N/A
podle velikosti podniku malé (0–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 + zaměstnanců)
12 358
12 035
N/A
144 715
153 641
N/A
79 536
89 575
N/A 129 467
podle převažující činnosti podniku Programování a jiné IT činnosti
124 146
129 655
Zpracování dat a hosting
22 340
23 287
23 806
Opravy PC a komunikačních zařízení
10 587
12 734
12 452
Graf E31 Tržby v IT službách IT služby - mld. Kč podíl na tržbách ve službách podnikatelského sektoru* (%) 9,4%
9,4%
157
166
166
2008
2009
2010
7,5%
8,1%
8,0%
8,4%
115
130
143
2005
2006
2007
* bez sekce CZ-NACE: K – Peněžnictví a pojišťovnictví
Graf E32 Struktura tržeb v IT službách podle převažující činnosti podniku Programování a jiné IT činnosti Zpracování dat a hosting Opravy PC a komunikačních zařízení 2010 Graf
E29 Tržby v IT službách podle velikosti podniku 78% 14%
2005
79%
12%
8% 8%
Graf E33 Struktura tržeb v IT službách podle velikosti podniku 0–49 zaměstnanců 2009 2005
50–249 zaměstnanců
40%
36%
48%
23%
250+ zaměstnanců 24% 29%
Zdroj: ČSÚ, Strukturální šetření podnikatelského sektoru P4-01 a P5-01 64
E ICT sektor Graf E34 Tržby v IT službách, 2009 (podíl na tržbách ve službách podnikatelského sektoru*) Programování a jiné IT činnosti
Zpracování dat a hosting
Opravy PC a komunikačních zařízení Švédsko
9,8%
Finsko
8,8%
Maďarsko
6,6%
Česko
2,2%
7,4%
Spojené království
1,3%
8,3%
Německo
8,1%
Slovensko
6,9%
Francie
6,4%
Belgie
7,5%
Norsko
6,9%
Itálie
5,4%
1,9%
Slovinsko
6,2%
Rumunsko
6,1%
Polsko
4,9%
Španělsko
5,6%
Bulharsko
5,4%
Rakousko
4,1%
Portugalsko
1,8%
4,9%
Chorvatsko
4,2%
Estonsko
3,8%
Litva
3,0%
Lotyšsko
2,8%
Kypr
2,7% 0%
2%
4%
6%
8%
10%
* bez sekce NACE: K – Peněžnictví a pojišťovnictví Zdroj: Eurostat, Structural business statistics 65
E ICT sektor Tab. E9 Tržby v " Obchodu s ICT" v ČR mil. Kč 2008 Celkem z vlastní produkce
2009
2010
108 033
91 017
109 488
7 879
8 141
N/A
podle vlastnictví podniku domácí podniky
62 916
51 764
N/A
zahraniční afilace
45 117
39 253
N/A
malé (0–49 zaměstnanců)
51 607
48 565
N/A
střední (50–249 zaměstnanců)
49 970
37 260
N/A
6 456
5 192
N/A
podle velikosti podniku
velké (250 + zaměstnanců)
Graf E35 Tržby v obchodu s ICT Obchod s ICT - mld. Kč podíl na tržbách ve velkoobchodu (%)
5,4%
5,0%
4,7%
4,7% 4,3%
110
112
2005
2006
116
108
2007
2008
4,2%
91
2009
109
2010
Graf E36 Struktura tržeb v obchodu s ICT podle velikosti podniku 0–49 zaměstnanců
2009
2005
50–249 zaměstnanců
53%
250+ zaměstnanců
41%
51%
6%
47%
Zdroj: ČSÚ, Strukturální šetření podnikatelského sektoru P4-01 a P5-01 66
