Školní krounský občasník
2
červen/2010
Zprávy z ředitelny Ve středu 1. září 2010 zahájilo školní rok celkem 176 žáků. Opožděně, ale přece bych je chtěl (stejně jako všechny zaměstnance) přivítat ve škole. Obzvláště pak nové žáky – prvňáčky a také ty, kteří se do Krouny přistěhovali během léta nebo kteří do naší školy nastoupili během prvních školních měsíců. Všem pak ve školním roce 2010/2011 přeji mnoho úspěchů. Přál bych si, abyste si Vy, děti, vážily nadstandardní péče, kterou Vám učitelé (a mnohdy na úkor svého volna a zdarma) věnují. Oceníte ji, až změníte školu nebo nastoupíte do zaměstnání. Během prázdnin byly dokončeny terénní úpravy kolem nově vybudovaného chodníku a parkoviště v areálu školy a byl opraven stojan na kola. Od září jsme ve škole přešli na elektronické třídní knihy a pro rodiče i žáky byl zpřístupněn internetový školní informační systém. Webová aplikace je schopna poskytnout poměrně velké množství služeb, od těch nejjednodušších jako jsou informace o rozvrhu žáků nebo o suplování (žáci nebo jejich rodiče si mohou z domova den předem zjistit, jestli není v jejich rozvrhu na další den nějaká změna např. suplování) přes informace ze školního plánu akcí (tedy jaké akce jsou na nejbližší dobu naplánovány - např. pochodová cvičení, výlety, divadelní představení a podobně) nebo informace o průběžné klasifikaci nebo absenci žáků (tj. v podstatě elektronická žákovská knížka a okamžitý přehled o absenci vlastního dítěte) až po velmi sofistikovaný komunikační systém Komens (ten například umožňuje přímý a obousměrný kontakt vyučujících s jednotlivými žáky nebo jejich rodiči nebo skupinový kontakt s nimi s libovolnou tvorbou skupin, případně kontakt s celou třídou, a to včetně přímého omlouvání absencí žáků rodiči). O přístupové údaje si rodiče nebo žáci mohou požádat v ředitelně školy. Ve zbytku kalendářního roku plánujeme nemalé investice především do školní jídelny (nová myčka v ceně přes 100.000,- Kč) a do MŠ (nová lehátka a lůžkoviny). Přímo ve škole pak bude pokračovat výměna vestavěných skříní v učebnách (uč. 10 a uč. 45) a snad se podaří realizovat i výměnu tabule v učebně 45. První dva měsíce školního roku přinesly také řadu akcí: GO pobyt šesťáků v Daňkovicích, Halloweenské spaní ve škole, 4. ročník krajské konference o podpoře interaktivní výuky a jiné různé akce a programy. A spousta dalších akcí se chystá (rozsvícení stromečku, recitační soutěž atd.). Mám radost, že se podařilo zajistit a zorganizovat našim dětem příjemné zpestření a obohacení školní výuky, ale hlavním musí stále zůstat učení. Po prázdninách se podařilo obnovit činnost kroužků – počítačového, divadelního, časopisu, pěveckého, hasičského, přírodovědného, probíhá cvičení
Školní krounský občasník
3
červen/2010
aerobiku. V provozu je opět i žákovská knihovna. Od ledna 2011 počítáme s jejím zpřístupněním i pro žáky II. stupně. Od září 2010 škola realizuje rozsáhlý projekt podpory výuky, na který jsme z evropských fondů získali více než jeden milion korun. Všechny děti, a zejména ty starší, bych chtěl opakovaně a důrazně upozornit na zákaz požívaní alkoholických a tabákových výrobků, a to nejen v budově nebo v areálu školy, ale celkově. Zakazuje vám to zákon i školní řád a v případě dosažení hranice 15 let jste již trestně odpovědní. O pomoc žádám také rodiče, aby svým dětem a jejich přípravě do školy věnovali zvýšenou pozornost. A to jak v učení a nošení pomůcek, tak i v jejich volném čase (kde, co a s kým dělají ve svém volném čase). Problémem se stává „toulání se“ žáků v pozdních večerních a nočních hodinách. Apeluji na rodiče, aby pečlivě zvážili, zda umožní svým 13-ti nebo 14-ti letým dětem návštěvy zábav, víkendové návštěvy restaurací nebo shlukování se do part a pohyb po obci v nočních nebo pozdně večerních hodinách. Doba se sice mění, ale ani dnes by nemělo být normální, aby se o víkendech po obci bez dozoru pohybovaly v nočních hodinách skupinky dětí – žáků VI., VII. nebo VIII. třídy nebo aby tyto děti navštěvovaly noční zábavy. Riziko (neštěstí,“namočení se do průšvihu“, návyk na alkohol, cigarety nebo drogy, v krajním případě i úmrtí) je obrovské. Vzpomeňme si na pravidla, která nám stanovovali naši rodiče, a neustupujme tvrzení, že „tak chodí všichni“. Ti normální nechodí! Děti rády věci manipulují tak, aby dosáhly svého. Další informace a zejména aktuální novinky o dění ve škole najdete pravidelně na www.zskrouna.cz, zejména v sekci novinky. Listopad 2010
Mgr. Josef Kyncl, ředitel školy
Bleskáč (naše interview) První rozhovor v letošním školním roce pořídili redaktoři Škrobu již v pátek 10. září 2010. A tentokrát nebylo nutné nikam cestovat. Na naši školu zavítala radní Pardubického kraje pro oblast školství paní ing. Jana Pernicová, která si našla čas a odpověděla nám na několik otázek. Naši redaktoři se zajímali nejen o to, jestli budou skládat povinné přijímací zkoušky, ale i o názory paní radní na fungování českého školství a na její vztah ke škole.
Čím jste chtěla být, když jste byla malá? Měla jste jasnou představu o svém povolání? Měla jsem jasnou představu. Chtěla jsem být učitelkou. Bavilo Vás chodit do školy? Bavilo, protože já jsem se ráda učila. Byla jste pilnou žákyní?
Dá se říci, že ano. Měla jste problémy s nějakým učitelem? Ano, měla jsem problémy s jednou paní učitelkou. Jaký předmět Vás ve škole nejvíce bavil a který byste nejraději zrušila?
Školní krounský občasník Zrušila bych tenkrát matematiku. Nejvíce mě bavila hudební výchova, tělocvik a výchovy vůbec. Chtěla byste se opět vrátit do školních lavic?
P. Hainc a M. Sklenářová při rozhovoru s paní radní Pernicovou
Když vím, co by mě čekalo, než bych absolvovala celé to „kolečko“ jednotlivých škol, tak se přiznám, že ani ne. Trošku jsem si život sama zkomplikovala. Ale když bych teď měla možnost udělat některé věci jinak, pak bych se do školních lavic vrátila ráda. Dokážete si představit, že byste si vyzkoušela roli učitele? Ano, protože já učitelka jsem. Co si myslíte o dnešních dětech? Myslíte si, že jsou dostatečně ctižádostivé? Myslím si, že dnešní děti by mohly být více ctižádostivé. Záleží to však hodně na rodičích, ještě více na učitelích, jak ve vás projeví ten daný zájem a jakým způsobem vás do budoucna nasměrují. Ale je pravda, že konkrétně vaše škola je velmi příjemná a mně jako žákovi by se zde líbilo a asi bych nerada odcházela. Jste spokojena se školstvím takovým, jaké je? Kdybyste mohla, jaké změny byste provedla? Nejsem spokojená se školstvím, jaké dnes je, protože se neustále mění. Dá se říci, že každé čtyři roky dochází ke
4
červen/2010 změnám a jak učitelé, tak i žáci se v tom těžko orientují. Ale je pravda, že by školství mělo být přísnější a že by měly být nastaveny daleko tvrdší mantinely. Můžete nám sdělit svůj názor na závěrečné zkoušky, které mají probíhat v páté a deváté třídě základní školy? Já osobně s nimi souhlasím. Náš kraj teď bude poprvé organizovat přijímací zkoušky na všechny střední školy, které budou mít maturitní obory. Samozřejmě že by je některé kraje okolo měly také zavést, a já doufám, že k tomu dojde. Domnívám se, že je to jenom dobře, protože v počtu dětí je obrovský úbytek. Například v letošním školním roce nastoupilo na střední školy o 765 žáků méně, v celém kraji vyšlo 4470 dětí a volných míst v prvních ročnících na středních školách máme 8800. Myslím
Paní radní ing. Jana Pernicová
si, že když zavedeme přijímací zkoušky, bude kvalita gymnázií a středních škol vyšší a odborné školství bude posíleno taktéž.
Školní krounský občasník Měly by se podle Vás dělat přijímací zkoušky na všechny střední školy? Na to už jsem vlastně odpověděla. Měly, ale pouze na střední školy s maturitou. Na učňovské obory ne. Jak se díváte na zavedení státních maturit? Domnívám se, že je to krok vpřed, který už tady měl dávno být. Nesouhlasím s náklady, které státní maturity obnáší, jejich příprava mi přišla jako příliš zdlouhavá etapa. Nelíbí se mi, že by měly být
5
červen/2010
Školní krounský občasník
6
listopad/2010
dvoustupňové – jedna méně náročná a druhá více. Jsem zvědavá, jak dopadne test státních maturit, který proběhne na podzim. Nedomnívám se, že se toho bojí studenti, ale spíše učitelé, kteří mají pochybnosti, jestli připravují studenty dobře. Ve školství teď fungovala velká „demokracie“.
Připravili redaktoři Škrobu
ZE ŽIVOTA ŠKOLY Šestka v Daňkovicích
Jako každý rok nás, žáky VI. třídy, čekal GO pobyt v Daňkovicích. Absolvovali ho s námi naše třídní, p. uč. Mgr. Jitka Urbanová, a p. uč. Mgr. Roman Tlapák. Sešli jsme se 9. 9. 2010 v 6:30 hodin ráno na autobusové zastávce v Krouně a odjeli jsme autobusem do Svratky. A protože stále pršelo a nemohli jsme jít v dešti pěšky, čekali jsme na další autobus, který nás měl odvézt do Sněžného. Čekání jsme si zpříjemnili v cukrárně teplým čajem a sladkostmi a někteří také nákupem v místním obchodě. Pak jsme odkráčeli zase na zastávku, kde už stál autobus, který jel do Sněžného. V autobuse jsme se dobře pobavili, popovídali si a někdo snědl svačinu a vypil pití. Když jsme dorazili do Sněžného a vystoupili z autobusu, čekala nás 3 km dlouhá pěší trasa do Daňkovic. Asi po hodině se před námi konečně objevil penzion Selský dvůr, ve kterém jsme se ubytovali. Protože nás bolely nohy a záda od batohů, usadili jsme se ve společenské místnosti. Během odpočinku nám paní učitelka rozdala k vyplnění dotazníky a pak nás čekal oběd. Velkou radost nám udělala svíčková s houskovým knedlíkem a následný polední klid.
Odpoledne jsme putovali na nedaleký Buchtův kopec. Výlet se nám moc líbil, až na to, že jsme museli absolvovat prudké stoupání. Na Buchtově kopci jsme hráli různé skupinové soutěže, například hra Medvědi spočívala v tom, že jsme museli vyskočit na kmen stromu, zachytit se ho rukama a nohama a co nejdéle se v této poloze udržet. Cesta zpátky z kopce do penzionu nám rychle utekla. V penzionu nás čekala svačina. Po svačině jsme se rozdělili do družstev a každé družstvo mělo vymyslet scénku nebo hru, kterou budeme po večeři předvádět nebo hrát. Na večeři jsme si moc pochutnali a s velkou radostí jsme šli předvádět scénky. Byly velmi zábavné a každý se při nich zasmál. Byli jsme tak rozdovádění, že se po večerce v 23:00 hod. nikomu nechtělo spát. Zato ráno se nám nikomu v 7:00 hodin nechtělo vstávat, sbalit věci a jít na snídani. Po snídani nám vyučující rozdali diplomy za skupinové hry a za absolvování GO pobytu a odměny. Čekala nás cesta zpátky, pěšky z Daňkovic do Sněžného, autobusem ze Sněžného do Svratky a ze Svratky opět pěšky do Krouny. Na cestu nám pěkně svítilo sluníčko, ale i přes to jsme přišli pěkně unavení. GO pobyt v Daňkovicích u Sněžného byl velmi pěkný a zábavný. Jana Pokorná
Školní krounský občasník
7
listopad/2010
V pátek 24. září se sportovci z naší školy vydali na atletické závody, které se konaly v areálu svratecké ZŠ. Kromě našich zástupců a domácích žáků ze Svratky se závodu také zúčastnily školy z Herálce, Jimramova, Sněžného, Kameniček a dvě ZŠ z Nového Města na Moravě. Soutěž se skládala z běhu na 60 m, běhu na 1500 m, hodu granátem (pro mladší kriketovým míčkem) a skokem dalekým. M. Holomek – běh na 1500 m Po převlečení do sportovních úborů a po zahajovacím projevu ředitele svratecké školy se všichni soutěžící rozutekli ke svým disciplínám, aby některou nepropásli. Všude zde panovala dobrá nálada, soutěže ubíhaly jedna za druhou, a kdo měl zrovna volnou chvíli, mohl si jít do tělocvičny zahrát fotbal. Celkem jsme v tomto klání získali 6 zlatých, 8 stříbrných a 6 bronzových medailí, tedy dohromady krásných 20 medailí.
Zlaté medaile:
Simona Pešková Michaela Knettigová Daniel Vašulín Michal Holomek Eliška Tušlová Jarmila Šubecová Petr Vávra Jiří Jelínek
Stříbrné medaile: Daniel Vašulín Helena Ondřichová
6. třída (běh 60 m) 6. třída (skok do dálky) 7. třída (běh 60 m) 7. třída (běh 1500 m) 8. třída (běh 60 m) 8. třída (hod granátem) 6. třída (skok do dálky) 6. třída (hod kriket. míčkem) 7. třída (skok do dálky) 8. třída (běh 60 m)
Školní krounský občasník
Bronzové medaile:
8
listopad/2010
Michal Sádovský Dominik Bělský Dominik Bělský Patrik Zelenka Michaela Knettigová Jiří Jelínek Dana Gregorová Rostislav Talacko Martin Filipi Patrik Zelenka
8. třída (běh 60 m) 9. třída (skok do dálky) 9. třída (hod granátem) 9. třída (běh 60 m) 6. třída (běh 1500 m) 6. třída (skok daleký) 8. třída (běh 1500 m) 8. třída (hod granátem) 9. třída (běh 1500 m) 9. třída (hod granátem) Ondřej Bouška
Ve středu 6. října 2010 zavítala do školy po roční přestávce skupina Marbo. Letošní vystoupení neslo název „Najdi si svůj styl“. Skupina nás jako vždy velice pobavila. V sále panovala při koncertě hodně příjemná atmosféra. Vyslechli jsme písně mnoha hudebních žánrů, plno hezkých písniček jsme si společně zazpívali a získali jsme nové poznatky z historie hudby. Samozřejmě jsme byli rádi, že jsme se nemuseli učit. Marbo si pro nás připravilo také dárek, naše škola dostala CD s jejich písničkami. Takže kdo chtěl, mohl si ho potom půjčit od pana ředitele, doma si ho pustit, popřípadě vypálit. Z koncertu jsme odcházeli velmi spokojeni s pocitem dobře prožitých dvou hodin. A nyní se již budeme těšit na jejich další vystoupení. Daniela Nováková, Michaela Sklenářová
Ve středu 20. října se žáci 8., 9. a části 7. třídy vydali na film Ležáky 42 a na výlet do vypálené osady Ležáky. V půl osmé ráno jsme u školy nasedli do autobusu, který nás zavezl do Skutče ke kinu. Po chvíli čekání jsme byli vpuštěni dovnitř a zanedlouho film začal.
Školní krounský občasník
9
listopad/2010
Půl druhé hodiny trvající film pojednával o osudu ležáckých obyvatel, místní odbojové skupiny a členů parašutistických skupin plánujících atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha a další odbojovou činnost. Film reálně zobrazil utrpení zdejších obyvatel, jejich mučení a popravu a vyvolal v nás mnoho emocí. Po zhlédnutí hraného dokumentu nás autobus odvezl na autentická místa zdejší tragédie, do Ležáků. Na místě, kde stávala osada Ležáky, je dnes památník a spousta pomníků, jež připomínají kdysi zde stojící stavení. V památníku jsme zhlédli krátký desetiminutový dokument a po poslechu vyčerpávajícího výkladu Žáci IX. třídy v Ležákách pracovnice památníku a jeho prohlídce jsme vyrazili ven. Zde jsme si prošli celé území někdejší osady. Poté nás autobus dopravil do Hlinska, kde následoval ještě půlhodinový rozchod na nákup občerstvení. Potom už cesta pokračovala směrem Krouna. Petr Hainc
OTÁZKY NA TĚLO Dominik Bělský, žák IX. třídy Kolik je Ti let a kde ses narodil? Čím bys chtěl být, až budeš dospělý? Chodíš rád do školy?
Jsi pilný žák?
Jak hodně ve škole zlobíš? Měl jsi někdy sníženou známku z chování? Jaký je Tvůj nejoblíbenější předmět na ZŠ? Jaký předmět nesnášíš?
Je mi 14 let a narodil jsem se v Chrudimi. Profesionálním hasičem. No, jak kdy. Jsou dny, kdy bych nejradši zůstal doma, a také dny, kdy se to dá vydržet. Nevím, to musí posoudit učitelé, ale v některých předmětech snad tak špatný nejsem. Normálně. Ne.
Školní krounský občasník Kdo je Tvým životním vzorem? Které lidi ze svého okolí máš rád? Jaký je Tvůj největší zážitek během školní docházky? Které země jsi ve svém životě navštívil? Tvůj oblíbený zpěvák, zpěvačka či skupina?
Tvá oblíbená osobnost obrazovky, film?
z televizní
Tvůj oblíbený politik? Co sleduješ nejčastěji v televizi? Myslíš si, že máš v životě štěstí? Čeho se nejvíc bojíš? Na co se nejvíc těšíš? Máš nějaké tajné přání? Co Tě dokáže nejvíc rozčílit? Jaké roční období máš nejraději? Jaké máš koníčky? Jak odpočíváš?
10
listopad/2010
Rodiče a Francesc Fabregas(španělský fotbalista). Své přátele. Je jich hodně. Chorvatsko, Slovensko, Rakousko, Slovinsko a to je asi vše. František Moravec, Veronika Borovková, Tři sestry, Alkehol, The Adicts, Pendulum, Ska-P, Deadline, Volant a další. Jackie Chan, Nicolas Cage, Angelina Jolieová, Josef Polášek, Ladislav Potměšil. Žádný. Sportovní, filmové a hudební kanály. Určitě, každý máme aspoň trochu štěstí. Smrti. Na prázdniny. Ano. Když mi někdo lže do očí. Zimu. Hasiči, fotbal, snowboarding a mnohé další sporty. Spánkem, posloucháním hudby, sportem a ve vaně.
ZAJÍMAVOSTI Z DOMOVA I ZE SVĚTA ANEB VÍTE, ŽE…
Tělesná výchova. Matiku, chemii a výtvarku.
Podle nových poznatků moderní člověk zřejmě osídlil východní Asii daleko dříve, než se předpokládalo. Zjistil to mezinárodní tým, který
Školní krounský občasník
11
listopad/2010
analyzoval fosílie (zkameněliny) zubů a části čelisti nalezené v jižní Číně v roce 2007. Tyto tělesné pozůstatky patřily „modernímu“ člověku, který žil před 100 tisíci lety, informovala britská BBC s odvoláním na magazín PNAS. Podle studie byli dosud známí nejpůvodnější lidé z východní Asie o polovinu „mladší“, tedy bylo předpokládáno, že do oblasti přišli o 50 tisíc let později. Objevy vědci učinili v jeskyni Zhirendong na východě Číny. Podle doktora Erika Trinkouse z Washingtonské univerzity v Saint Louis objevení těchto dávných pozůstatků znamená, že moderní člověk žil v Asii společně s nejbližším příbuzným člověka, člověkem neandrtálským. foto: Čínská akademie věd
Podle serveru novinky.cz připravil Michal Hromádko
Školní krounský občasník
12
listopad/2010
Inklings („Tušitelé“ nebo „Inkousťata“). 28. března 1972 obdržel od královny Alžběty II. Řád britského impéria. Kromě Hobita, Pána prstenů, vědeckých pojednání a překladů zahrnuje Tolkienovo dílo množství textů z pozůstalosti o historii fiktivního světa Středozemě, v níž se Hobit a Pán prstenů odehrávají. Část z nich pod názvem Silmarillion uspořádal a vydal autorův syn Christopher. Tolkien pro všechny tyto příběhy používal slovo legendárium. Zbylá Tolkienova díla jsou pohádky a příběhy původně vyprávěné jeho dětem a nevztahují se přímo ke Středozemi. Pro neutuchající popularitu a vliv je Tolkien často považován za nejdůležitějšího z otců žánru moderní hrdinské fantasy. Foto: www.listzblog.com a www.wikipedia.org
Podle www.wikipedia.cz připravil Ondřej Bouška
LETEM SVĚTEM ANEB CESTOVNÍ HOREČKA
Hádej, o jakou velkolepou stavbu se jedná (3. ledna 1892 – 2. září 1973)
John Ronald Reuel Tolkien (3. ledna 1892 – 2. září 1973) byl anglický spisovatel, filolog a univerzitní profesor, nejvíce známý jako autor Hobita a Pána prstenů. Na Univerzitě v Oxfordu působil v letech 1925–1945 jako profesor staré angličtiny, v letech 1945–1959 pak jako profesor anglického jazyka a literatury. Byl význačným jazykovědcem a znalcem staré angličtiny a staré severštiny. Spolu s nejbližším přítelem C. S. Lewisem byl členem literárního diskusního klubu
Tento zámek patří mezi nejvýznamnější stavby empírové architektury v Čechách. Byl vybudován v 19. století jako letní sídlo nejvyššího purkrabího Českého království Jana Rudolfa Chotka. Zámek splňoval nejpřísnější nároky na reprezentaci muže jeho postavení. Autorem architektonického návrhu byl dražďanský architekt Ch. F. Schuricht, ale samotnou stavbu realizoval pražský stavební rada J. F. Joendel a v posledních letech arcibiskupský olomoucký stavební rada A. Arche. Průběh stavby však nepříznivě ovlivnil rakouský státní bankrot roku 1811, po němž byla stavba přerušena. I
Školní krounský občasník
13
listopad/2010
přesto se mohl Chotek roku 1823 do zámku nastěhovat. Během 2. světové války okupovali budovu příslušníci Hitlerovy mládeže a v posledním roce války nacistické jednotky SS. Od roku 1950 zde bylo umístěno zemědělské muzeum. Po roce 1995 byly původní zemědělské a potravinářské expozice rozšířeny o prezentaci života různých společenských vrstev 19. století na venkově, postupně byla zpřístupněna i chotkovská knihovna, divadlo a tzv. chotkovská expozice přibližující dějiny rodu Chotků. V roce 2001 se stal zámek národní kulturní památkou. Od roku 2009 je na zámku umístěna nová expozice Český a moravský venkov v proměnách staletí. Pokud jste poznali, o jaké stavbě je řeč, napište svoji odpověď spolu se jménem a třídou na kousek papíru a do 10. prosince zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny. Připravila Lenka Drahošová Foto: www. rekreace.jannemec.com
KULTURNÍ OKÉNKO KDO JE TO? Fotbalový brankářský talent se narodil 20. května 1982 v Plzni. S fotbalem začal v místní Viktorce v sedmi letech, v šestnácti se už postavil do brány v ligovém zápase. Ligu hrál za Plzeň jedinou sezonu, pak ho pro sebe získal klub z Blšan. Tam vydržel až do roku 2001 a poté se stěhoval do pražské Sparty. Byl oporou reprezentační osmnáctky na mistrovstvích Evropy v letech 1998 (na tomto šampionátu dokonce dostal cenu pro nejlepšího gólmana) a 2000. Ve Spartě odchytal celkem 12 zápasů v Lize mistrů a postoupil s ní do osmifinále této prestižní soutěže. Z pražského klubu přestoupil na zahraniční angažmá nejprve do francouzského týmu Stade Rennes a později se zařadil do kádru londýnské Chelsea, kde hraje dodnes. Slavný brankář se stal také jedním z našich nejlepších reprezentantů. V roce 2004 na mistrovství Evropy postoupil s naším týmem až do semifinále. Češi skončili nakonec bronzoví a náš brankář se dostal do All Stars Teamu. Tento náš slavný fotbalista žije v současnosti se svou manželkou Martinou, dcerou Adélkou a synem Damiánem v Londýně. Pokud jste poznali, o jaké osobnosti je řeč, napište svoji odpověď spolu se jménem a třídou na kousek papíru a do 10. prosince zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny. Podle článku serveru www.osobnosti.cz připravila Helena Pražanová
Školní krounský občasník
14
listopad/2010
ŠKROB DOPORUČUJE SVÝM ČTENÁŘŮM
Harry Potter a Relikvie smrti je sedmým a posledním pokračováním dobrodružství Harryho Pottera, které je očekávanou událostí a bude rozděleno do dvou celovečerních filmů. Film začíná, když se trojice Harry, Hermiona a Ron vydávají hledat viteály za účelem zabití Voldemorta a chtějí tak dokončit Brumbálovu práci. Kouzelnická společnost se stala nebezpečným místem pro každého nepřítele Temného pána. Vládne strach a válka už dávno začala. Smrtijedi ovládli ministerstvo kouzel a Bradavice. Každý, kdo se jim postaví do cesty, přijde o život. Smrtijedi stále pátrají po tom nejcennějším úlovku: Harry Potterovi. Vyvolený se stal loveným. Harryho jedinou nadějí je najít všechny viteály předtím, než ho Voldemort najde. Jenže se objevuje dávná a téměř zapomenutá legenda - Relikvie smrti. Dobrodružný / Drama / Rodinný / Fantasy; Velká Británie / USA, 2010
Režie: David Yates Hrají: Daniel Radcliffe, Emma Watson, Rupert Grint, Ralph Fiennes, Helena Bonham Carter, Alan Rickman, Jason Isaacs, Bill Nighy, Bonnie Wright, Tom Felton a další Připravil Dominik Bělský Foto: harrypotter-news.estranky.cz
Isabel Abediová: Lola tajnou agentkou „Jmenuji se Fond. Jane Fond.“ Tak tohle je další role sympatické hrdinky Loly. Už byla zpěvačkou, novinářkou a teď je tajnou agentkou, která noc co noc zachraňuje svět. Přes
Školní krounský občasník
15
listopad/2010
den už ovšem jako špionka tak úspěšná není. Navíc má restaurace jejího táty problémy. Známý kritik vyhrožuje, že o ní napíše zdrcující kritiku. Samozřejmě neprávem. A tak se Lola se svou kamarádkou Ró pověsí kritikovi na paty a nespustí ho z očí. Chtějí získat a zničit nespravedlivý článek dřív, než bude otištěn. Nebezpečná akce se však zkomplikuje, když se Lola zamiluje do syna svého úhlavního nepřítele...
Školní krounský občasník
CD Mars útočí obsahuje tyto skladby: 1. Barbie
7. Proč?
2. Snílek 3. Mimozemská
8. To není fér 9. JoJo
4. Zavři oči
10. Neopisuj!
5. Ty & já 6. Sk8 party
11. Vánoční 12. Snílek ft. Gappeq (remix) Foto: nmnl.cz
Připravila Michaela Sklenářová
Naše příroda je populárně naučný
Zdroj: kosmas. cz; foto: kniha.cz
přírodovědný časopis se zaměřením na
Připravila Monika Novotná
ÚTOČÍ
flóru, faunu a zajímavá místa České republiky i nejbližších států. Čtenáře
Hudební skupina KOBLÍŽC! hraje pop-punk nebo punk-rock. Je to skupina čtyř mladých kluků ze Šumperka, jež vznikla na začátku března roku 2008. V únoru 2009 vydali svoje první CD Řev z pískoviště, které vyvolalo velký zájem (přes 500 stažení alba za první týden od vydání). Jejich druhé CD s názvem Mars útočí vyšlo v roce 2010. Písničky ke stažení a ostatní informace o kapele najdete na http://bandzone.cz/koblizci.
Složení kapely:
listopad/2010
Škrob doporučuje: ČASOPIS NAŠE PŘÍRODA
Nakladatel: Mladá fronta Formát: 200 stran Rok vydání: 2010
KOBLÍŽC! – MARS
16
Brandy: kytara Rob: bubeník Josie: kytara, zpěv Filip: kytara, zpěv
osloví
zejména
fotografiemi,
profesionálními
kvalitními
články
a
zajímavými rozhovory. Časopis je určen všem milovníkům přírody, lidem se zájmem
o
turistiku,
ochranářskou
činnost nebo fotografování přírody. Od roku 2009 vychází jako dvouměsíčník. Počet stran:
80
Vychází: Rok vzniku: Šéfredaktorka: Vydavatelství: Běžná cena:
1x za 2 měsíce 2008 Mgr. Pavla Mládková Naše příroda 48,- Kč/vydání Připravil: Petr Hainc Zdroj: http://www.nasepriroda.cz
Školní krounský občasník
17
listopad/2010
TIP NA VÝLET
V této nové rubrice si vám dovoluji podstrčit pár nápadů, kam ve volných dnech vyrazit s rodiči na nějaký ten zajímavý výlet. Vždyť byste přeci nechtěli prosedět celý život doma u počítače nebo u televize. Jako první návrh na výlet jsem si pro vás vybral nádhernou procházku podzimně zbarvenou přírodou v Krkonošském národním parku a trošku konkrétněji pěší výlet k překrásným Krkonošským vodopádům. Mezi nejkrásnější přírodní výtvory bezesporu patří vodopády. Hukot padající vody a romantické prostředí působí uklidňujícím dojmem a pohled na sílu vodního živlu představuje nezapomenutelný zážitek. A tak není divu, že turisté z celého světa podnikají dlouhé cesty, aby mohli spatřit například Niagarské nebo Viktoriiny vodopády. Své putování můžete začít v Harrachově, odkud vede údolím říčky Mumlavy modrá turistická značka. Po pohodlné cestě zanedlouho dojdete k Mumlavskému vodopádu, který možná dříve uslyšíte, než uvidíte. Patří totiž mezi naše nejvodnatější vodopády, i když zdaleka ne mezi ty nejvyšší. Voda padá z výšky asi deseti metrů, avšak téměř po celé šířce koryta říčky, a tak výsledkem je pořádný hukot a nádherná podívaná. Pohled si můžete nejlépe vychutnat z lávky pod vodopádem, ale při větrnějším počasí nebuďte překvapeni, když vás občas ochladí vodní tříšť. Další vodopád se nachází poblíž Rokytnice nad Jizerou. Pokud sem někdy zavítáte, můžete se po modré značce vydat k Huťskému vodopádu. Ten má úplně jiný charakter,
Školní krounský občasník
18
listopad/2010
je méně vodnatý a skládá se spíše z řady stupňovitých kaskád. To, že se skládá z malých kaskád, mu však neubírá nic z jeho krásy. A jako poslední bych vám snad mohl představit Pančavský vodopád. Najdete ho nedaleko Labské boudy, kde pramení říčka Pančava. Její voda se vrhá do hloubky 140 m a vytváří tak náš nejvyšší vodopád. Můžete ho obdivovat z více míst, buď z Ambrožovy vyhlídky, nacházející se na jeho začátku, anebo odspodu z Dolu Bílého Labe. Foto: czech-tim.cz
Ondřej Bouška
JAZYKOVÝ KOUTEK
Znáte svůj mateřský jazyk? Co znamená, když se řekne: „DUMAT“
Vyberte z následujících možností: a) tvrdě spát b) cucat (například palec) c) přemýšlet o životě Co je to: HLAVÁČEK Vyberte z následujících možností: a) léčivá bylina se žlutými květy b) stěhovavý pták s velkou hlavou c) špatně napsané příjmení slavného zpěváka Řešení naleznete na straně 29.
POZNÁTE FILMOVÉ HLÁŠKY? V červnovém čísle Škrobu jsme opět přinesli hádanku z oblasti českého filmu. Připravili jsme pro vás úkol, v němž jste měli poznat, ze kterého díla jsme pro vás vybrali další známé filmové „hlášky“. Pokud jste při hledání řešení nebyli úspěšní, můžeme vám prozradit, že oním filmem byla velmi oblíbená česká komedie Ecce homo Homolka režiséra Jaroslava Papouška. Abyste se s filmem lépe seznámili, přinášíme jeho stručnou charakteristiku.
Školní krounský občasník
19
listopad/2010
Manželé Ludva a Heduš Homolkovi žijí se svými kluky-dvojčaty a Ludvovými rodiči v pražském bytě. V neděli všichni společně vyrazí na výlet do přírody, aby si užili zdravého vzduchu. Suverénní děda, starostlivá, leč nekompromisní babi, poněkud ušlápnutý Ludva s nespokojenou Heduš a zvídavými dvojčaty si ale moc užít nedokážou. Celý den je snůškou malicherných sporů a hádek, které jako by k jejich životům neodmyslitelně patřily. Ironická komedie má silný satiricko-kritický podtext. Můžeme se Homolkovým smát, ale zároveň nás při tom smíchu trochu mrazí.
Školní krounský občasník
listopad/2010
3) „Karle, co to máš na sobě?“ „No co, co? To jste ještě neviděli chlapa v pyžamu?“ „Chlapa jo, ale Máchu ne...“ „To je po dědovi, přece se to nevyhodí...“
Perličky ze žákovských knížek Po písemné práci snědl tahák. Po zvonění chodí na záchod, o přestávce nemá čas! Pod záminkou, že málo voní, naočkoval místní květiny kolínskou, načež všechny následně uhynuly. Podle záznamu v třídní knize zasvinil třídu jablkem. Pomocí ocelové trubičky plivá na mě kuličky.
Zdroj: www.csfd.cz
Poučte syna o slušném chování a vyjadřování. (Poznámka byla udělena za vyjádření údivu slovy "ty krávo" a navíc po skončení vyučování.)
Do listopadového čísla Škrobu jsme vybrali ukázku ze scénáře dalšího populárního filmu, tentokrát od režiséra Karla Smyczka. Uhodnete jeho název? Řešení se dozvíte v příštím čísle. 1) „Ti kluci si vážně nedaj říct. Podívej se, Boženko. Tak teď byli v sámošce, nakoupili plnej batoh piva a teď se to budou snažit obejít nás zadním vchodem. No, jako bych to za ta léta nepoznal nejmíň dvacetkrát. Ovšem tohle je extra materiál. Cabadaj, Převrátil, Mácha - ke mně!“ „Co je?“ „Tak neptej se, co je, a pojď ke mně.“ „Co s nima mám udělat, Boženko? Tak, copak to máš za zádama?“ „Bágl...“ „Jo? A co máš v tom báglu?“ „Nic.“ „Aha. A jaktože to "nic" cinká jako láhve?“ „No, to, pane profesore, asi proto, že tam máme mlíko.“ „Kluci, já snesu moc. Ale blbce byste ze mě dělat nemuseli.“ „Ale my z Vás žádnýho to... No opravdu, pane profesore... Blbce bysme si z Vás... To mi z Vás neděláme... To bysme si nedovolili.“ „No ukažte. Já se toho vašeho mlíka taky rád napiju. Po vepřovým je žízeň...“ „No prosím, pane profesore.“ (Vytáhne láhve s mlékem a všichni se začnou smát.) 2) „Pan Prtko?“ „Ne Prtko. Brťka!“ „Prťka. Pane Prťka, vydržte u aparátu, moment, přepojím, ano. Vydrž, Prťka, vydrž!“
20
Používá úřední doklad jako pálku na pinec! Poznámka učitele: Vaše dcera při hodině neustále brebentí a brebentí. Odpověď otce: Buďte rád, že neslyšíte její matku.
Perličky ze školních lavic Pozor!!! V letošním školním roce přinášíme novou rubriku pod názvem Perličky ze školních lavic. Zatím jste se bavili jen na úkor učitelů a jejich poznámek v žákovských knížkách, nyní máte možnost zasmát se také některým výrokům žáků, které pronesli při vyučování. Český jazyk: Vyjmenovaná slova jsou slova, která musíme vyjmenovat, abychom si vzpomněli, jestli se v nich píše "i" nebo"y".
Školní krounský občasník
21
listopad/2010
Jiné národy, třeba Němci, nemají vyjmenovaná slovy, takže to mají ještě horší, protože se při psaní diktátu nemohou spolehnout na taháky.
Literatura: Josef Dobrovský napsal první česko - německý slovník. Předtím si Češi a Němci nerozuměli, protože si to nemohli přeložit. Dlouhé básně psali básníci proto, že nevěděli, že se to jednou budeme muset učit nazpaměť.
Matematika: Rovnice o dvou neznámých je, když nevíme ani jedno číslo a přitom musíme vypočítat výsledek. Ludolfovo číslo je tak dlouhé, že si ho můžeme zapamatovat jenom kousek.
Dějepis: V pravěku lidi ještě moc nemysleli, a když na něco přišli, tak to byla náhoda. Doba ledová byla v zimě. Obrázky: jmtv.cz a olomoucky.denik.cz; zdroj: perlicky.kvalitne.cz a radver.blog.cz
Připravil Petr Schmied
Jazykolamy Řekni Lili nalili-li liliputáni liliím vodu. Patří rododendron do čeledi rododendronovitých či nerododendronovitých? Letěl jelen jetelem, jetelem letěl jelen. Ne ta teta za tou tetou je támhleté tetě tetou, to ta teta za tamtou tetou je téhleté tetě tetou. Vznese se se sesečeného pole.
FANTAZII SE MEZE NEKLADOU ANEB NAŠE LITERÁRNÍ POKUSY
Školní krounský občasník
22
listopad/2010
jsem se nenápadně vyptávat vychovatelek, kde Alex teď bydlí. Nic mi neřekly. Musím ho tedy najít sama. „Dneska v noci uteču.“ Řekla jsem své spolubydlící Kláře. „Jdu s tebou,“ odpověděla a začala se chystat na útěk. Nevěděla jsem, kde je Alex, ale bylo mi to jedno, prostě ho najdu. V noci jsme otevřely okno a vyskočily. Byly jsme v přízemí, takže to bylo snadné. Šly jsme k naší kamarádce. Už je dospělá, což je výhoda, protože má vlastní byt. Všechno jsme si domluvily předem. Když jsme došly na místo, zazvonily jsme. „Co je?“ vybafl na nás cizí hlas místo pozdravu. „Hledáme Alici,“ řekla jsem do mikrofonu. „Tady nikdo takový není,“ oznámil nám. Chtěla jsem znovu zazvonit, ale Klára zakroutila hlavou. „To nemá cenu.“ Neměly jsme kde spát, tak jsme si lehly na lavičky. Ráno bylo bílo. Napadl sníh a byla pořádná zima. Klára tvrdila, že bychom se měly vrátit. Já jsem to odmítala. To radši zemřu, než abych se tam vrátila. Byli z nás teď bezdomovci. Několik týdnů jsme žily z našich úspor, ale ty se nebezpečně zužovaly. Nakonec jsem se rozhodla to ukončit. Napsala jsem Kláře krátký dopis.
Milá Kláro, vrať se do děcáku. O mě se nestarej. Nikomu neříkej neříkej o mém plánu. Věřím ti. Snad se brzy uvidíme. To, To, co teď chci udělat, udělat, prostě udělat musím. Nikdo mě nemá rád a nemám pro co žít. Pevně věřím, že budeš mít život plný štěstí. Já ho neměla. P. S. Všechny moje věci teď patří tobě. Tvoje Nikola Hned jak Klára usnula, jsem se vytratila. Několik hodin jsem chodila ulicemi, a když začalo svítat, šla jsem pomalu k mostu. Konečně skončí moje trápení. Pamatujte na mě v dobrém. Tohle jsou moje poslední slova. Poslední pohled na modrou oblohu. Na zelené stromy a děti hrající si na hřišti. Možná se mi bude stýskat. „Ahoj sestřičko. Za chvíli budu u tebe.“ Vylezla jsem na zábradlí a vykročila. Kam jsem vykročila? Do nebe. Konečně… Iveta Sodomková
BOLESTIVÝ ŽIVOT Třetí část Připomenutí předchozího děje: V předchozích částech jsme se dočetli, že hlavní hrdinka našeho příběhu Nikola se po neshodách s rodiči, kteří ublížili její sestře, ocitla v dětském domově. Tam ji ovšem nečekalo také nic dobrého. Seznámila se s chlapcem Alexem, který se k ní ovšem zachoval velmi hrubě. Nikola se rozhodla, že ho proto využije při svém plánu pomsty rodičům. Můj plán byl prostý. Než jsem ho však stačila uskutečnit, Alex zmizel. Nevěděla jsem, kam šel. Vychovatelky mi řekly, že si ho vzal otec. Konec mým plánům. Co teď budu dělat? Bez Alexe to prostě nejde. Musím ho najít. Začala
A je tu ten den. První září. Otevřela jsem vchodové dveře, třásla se mi kolena a stěží jsem popadala dech. Vešla jsem do třídy, kde seděli noví spolužáci. Cítila jsem se nepříjemně, když na mě všichni koukali a vzájemně si něco šeptali. Třídní si mě zavolala k sobě a celé třídě řekla: „Představuji vám vaši novou spolužačku Natálii Prchalovou. Doufám, že ji přijmete do kolektivu.“ Pozdravila jsem je a vypravila se posadit do volné lavice. Nijak jsem je nezkoumala. Učitelka začala vykládat o událostech, které se budou v novém školním roce konat. Po skončení hodiny jsem se sebrala a šla domů. Sešla jsem ty dlouhé schody a vypadla radostí z budovy. V nitru jsem měla smíšené pocity. Na jednu stranu
Školní krounský občasník
23
listopad/2010
jsem se radovala z poznání nových lidí, ale měla jsem obavy, že mě nepřijali mezi sebe. Celá zamyšlená jsem se nekoukala, kam šlapu. Zakopla jsem a upadla. Za mnou byl slyšet jen smích. Posbírala jsem popadané věci a běžela na autobusovou zastávku. Po chvíli mě doběhla nějaká holka. Zeptala se mě: „Ty jsi ta nová, že?“ Odkývla jsem jí. Ona se mi představila. Jmenovala se Martina. Vypadala velice mile a sympaticky. Došla se mnou k autobusu a rozloučila se. Druhý den, když jsem přicházela do školy, jsem šla s pocitem, že tam budu mít konečně kamarádku. Vešla jsem, přezula se a utíkala do třídy. V mé lavici někdo seděl. Při pohledu na toho člověka se mi zatajil dech. Vypadal a měl hlas úplně jako můj idol Honza ze staré školy. Zírala jsem na něho a nikoho jiného jsem neviděla. Ale moje snění mi brzo přerušila nějaká holka. Strčila do mě a spustila: „Co tu děláš? Ty k nám do třídy nepatříš!“ Než jsem se stačila vzpamatovat, všichni se smáli. Ano, spletla jsem si třídu. Bohužel už zvonilo a já neměla ponětí, kde mám být. Asi až na pátý pokus jsem konečně trefila do správné třídy. Celá nesmělá a udýchaná jsem usedla do lavice. Omluvila jsem se za pozdní příchod. Po hodině za mnou přišla Martina. Vyprávěla jsem jí o Honzovi. Každý den jsme se poznávali blíž a blíž, až se z nás po třech měsících staly nejlepší kamarádky. Do třídy jsem zapadla bez potíží. Byl z nás parádní kolektiv. Zanedlouho nám byla poskytnuta nabídka na výlet do Vídně. Takovou příležitost na předvánoční nákupy jsem si nemohla nechat ujít. S Martinou jsme plánovaly, jak si to společně užijeme. Každý den jsme se těšily víc a víc, až nakonec nastal ten den D. Doprovázela nás 4. B, tedy i můj idol. Brzy ráno jsme vyrazili. Jeli jsme autobusem. Seděla jsem s Martinou. Ani jsme nepostřehly, že jedeme čtyři hodiny. Celou cestu jsme si povídaly. Při příjezdu na místo jsem se odvážila a šla za tím klukem, který mi tak připomínal Honzu. Skočila jsem k němu a řekla jsem: „Jé, ty sem chodíš taky?“ On se na mě otočil a jen se usmál. Radši jsem dál držela pusu a utekla od něj co nejdál. Myslela jsem, že se hanbou propadnu. Takže on to nebyl. Celý výlet jsem se mu vyhýbala. Při každém pohledu na něj jsem se nehorázně styděla. Ale uteklo to rychle a zanedlouho jsme se vraceli domů. Po návratu z Rakouska, když jsme se rozcházeli od autobusu, na mě někdo zavolal: „Slečno, zpomalte trochu.“ Otočila jsem se a ON za mnou utíkal. Zastavila jsem a usmála se. Řekl mi, že sice neví, kým jsem myslela, že je, ale jmenuje se Tomáš. Takhle vzniklo naše přátelství. Ještě ten den jsem se sešla s Martinou a všechno jsme probraly. Ona se na to nijak hezky nekoukala. Nevěděla jsem, proč
Školní krounský občasník
24
listopad/2010
z toho nemá radost. Později jsem přišla na to, že do něho byla v prváku zamilovaná. Po tomhle jsme se hodně často hádaly, ale zato s Tomášem jsem byla čím dál větší kamarádka. Každý den jsme si spolu psali. Věděli jsme o sobě všechno. Při jakémkoli problému mi pomohl a já jemu. Nikdy jsem nevěřila, že může být nejlepší kamarád kluk. Ale poznáním Tomáše jsem změnila názor. Takový kamarád do jakékoli nálady. Postupem času jsem se do něj zamilovala. Každý den po škole jsme chodili ven. Ale už se blížil konec školního roku a s ním i jeho odchod ze střední školy. A taky maturitní zkoušky. Takže na mě už neměl tolik času jako předtím, protože se musel připravovat. Samozřejmě jsem se ho pokoušela co nejvíc psychicky držet. Netrvalo to tak dlouho a on šel na to. Celou dobu jsem mu držela palce, co nejvíc to šlo. Samozřejmě uspěl. A společně jsme to šli oslavit na maturitní večírek. Shodou náhod tam byla i Martina. Nebyla nadšená, že nás tam vidí spolu. S Tomášem jsme proslavili celou noc. Byl tam i alkohol a my jsme nemohli odmítnout. Mně stačí opravdu kapka a už nad sebou ztrácím kontrolu. Ale celý večer jsem si užila, jelikož jsem byla po jeho boku. Druhý den jsem se dozvídala plno věcí. Ani nevím, co jsem tam vyváděla, ale prý jsem Tomášovi povídala hodně zajímavé věci. Snažila jsem se je z něj dostat. Nešlo to. Potom mi napsal, že mi je poví jedině tehdy, když s ním půjdu ven. Domluvili jsme se už na příští den. V noci jsem nemohla ani spát, jak jsem se těšila. Nakonec už byly tři hodiny a blížilo se naše setkání. O půl čtvrté jsem vyšla. Měli jsme se sejít na náměstí. Než jsem tam přišla, on už tam byl. Celá vystrašená jsem k němu došla a pozdravila ho. On se na mě podíval a říkal: „A pusu nedostanu?“ Já se začala smát a řekla, že ne. Nevím proč, když jsem to tolik chtěla. Celý „rande“ jsme propovídali. Bylo mi s ním krásně. Uteklo to jako voda a už byl čas se rozloučit. Při loučení se mě opět zeptal, jestli dostane pusu. Usmála jsem se a říkám: „Ne, protože tu pusu dáš ty mně.“ On se naklonil a políbil mě. V duchu jsem si říkala, ať nepřestává, jelikož nebudu vědět, co říct. Najednou se ode mě odtrhl a pošeptal mi, že mě miluje. Než jsem stačila něco říct, byl pryč. Odešel. Když jsem přišla domů, přišla mi od něj SMS. V ní se mi omlouval, že tak zmizel, protože měl strach, že ho odmítnu. V tu chvíli jsem byla v sedmém nebi. Takhle to mezi námi jiskřilo delší dobu. Za necelé dva týdny jsme spolu začali chodit. Bylo to víc než geniální. S menšími krizemi jsme spolu strávili prázdniny a potom ještě necelé dva roky. Bohužel jeho rodiče se rozváděli a on se musel přestěhovat. Zkusili jsme vztah na dálku, ale nestálo to za nic. Vídali jsme se jednou nebo dvakrát do týdne. Někdy ani to. Časem to přestávalo klapat. I
Školní krounský občasník
25
listopad/2010
Školní krounský občasník
když to hodně bolelo, přestávala jsem k němu cítit to, co dřív. Řekla jsem mu to a on mi na to odpověděl, že to cítí stejně a nevěděl, jak mi to říct. Takže všechno krásný skončilo. Byla jsem ráda vůbec za to, že se to alespoň stalo. On si našel holku. Myslím, že byl šťastný. No a já jsem na milostné vztahy neměla čas. Připravovala jsem se na vysokou školu. Maturitní zkoušky jsem udělala. S Martinou jsem se usmířila. A s Tomášem? Dodnes s ním jsem kamarádka. Píšeme si, pomáháme a scházíme se. Rádi se vždycky zasmějeme tomu našemu seznámení. Nikdy na střední školu nezapomenu, protože jsem tam poznala člověka, který pro mě vždycky bude strašně moc znamenat. Daniela Nováková
Poslední dobou je u nás počasí opravdu zrádné, ale není to jen v téhle době. Bylo tomu tak už před několika lety. Například: V roce 1125 dne 20. května velký mráz zničil úrodu a k tomu ještě napadalo mnoho sněhu, který ale úrodu nezachránil. R. 1281 byly velké a dlouhotrvající mrazy, že lidé jedli zmrzlá zvířata, neboť byla veliká bída z té zimy, která trvala od září až do 5.
Taková zvláštní slova Iveta Sodomková Taková zvláštní slova, plná citu, něhy, touhy, touhy, by si přál člověk mít, mít, a proto proto je hledá všude, po všech koutech světa, prosí boha, prosí ďábla o láskyplná slova. Hledá, hledá, nenachází. Taková zvláštní slova, s nádechem soucitu, ve mně se probouzejí. Hledají cestu ven. Nechci je pustit. Dusím je v sobě. Přestaňte ve mně skotačit, nepustím vás ven. Taková zvláštní slova, bručivá, učivá, se rozpouští ve smyčkách času a prostoru, nikdo je neznal před pouhými pár lety. Znají je všichni od nedávna a jsou jim lhostejná.
listopad/2010
NÁZORY, UDÁLOSTI, KOMENTÁŘE
Obrázky: spolcs.cz a leniicka.blog.cz
Taková zvláštní slova, temná, jemná, mně srdcem proplouvají, nikdo je nevidí. Jsou jenom moje a přece je všichni vidí, slyší, cítí z výrazu mé tváře. Taková zvláštní slova, jasná, sladká, sladká, mně šeptá celý svět. svět. Tak proč se jiným zabývat? zabývat? Nech všechno plavat. Vydej se vpřed. Propadni kouzlu. Není cesty cesty zpět. Taková zvláštní slova, prostá, sprostá, sprostá, vycházejí z úst mladých lidí. Nestydí Nestydí se za ně, nafouklí pýchou, přejí si zemřít, zemřít, ale stále žijí.
26
května. Roku 1316 dne 30. listopadu uhodily již mrazy a trvaly nepřetržitě až do 28. března. Při tání vznikla velká povodeň (Labe zničilo v Sasku 450 vesnic s lidmi i s dobytkem). Dne 24. května 1323 zničil noční prudký mráz všechnu úrodu. V letech 1334 a 1353 napadly sice spousty sněhu a ležely až do dubna, ale pak byla veliká úroda. R. 1432 byla tuhá zima a sníh ležel až do začátku dubna. Potom z toho byla nevídaná povodeň kolem dokola. R. 1434 byly velké mrazy od počátku prosince až do Velikonoc a při nich mnoho lidí zmrzlo. R. 1637 měsíce ledna bylo takové teplo, že lidé chodili bosi jako v létě. Jednoho dne se na obloze ukázaly tři duhy a v té chvíli začalo hromobití a krupobití, načež následovala zima až do Velikonoc. Veliké mrazy byly také v letech 1799, 1829, 1835 a 1840, potom v r. 1846, 1855 a 1858.
Školní krounský občasník
27
listopad/2010
V dnešní době lidé trápí velké deště, ze kterých vznikají povodně. Povodeň je přírodní katastrofa, která vzniká rozlitím nadměrného množství vody z koryt řek. Způsobuje velké škody na majetku, ekologické škody či oběti na lidských životech. Lidé, kteří nebydlí u řek, mají větší výhodu, nemusí se bát o svůj majetek. Naopak lidé žijící v blízkosti vodních toků se brání pytli s pískem, které naskládají vedle sebe podél řeky. Ale to při velkých povodních moc nepomáhá.
28
Školní krounský občasník
listopad/2010
Průzkum na naší škole: Jaký trest za porušení školního řádu je pro vás nejpřijatelnější? (Jeden hlas získaly tyto tresty: dvojka z chování, stání v koutě, vyhození ze školy.)
Michaela Sklenářová
Seriál se dá definovat jako obecné označení pro opakující se událost, děj nebo dílo. Ale po hlubším zamyšlení nad touto definicí přijde zjištění, že v dnešních seriálech děj za moc nestojí, události se většinou opakují a nedá se to nazvat dílem. A z toho také vyplývá, že práh současné mediální zábavy zaměřený hlavně na seriály je dosti nízký. Některé seriály mají pouze omezený počet dílů, u kterých není úroveň sledovatelnosti ještě tak nízká, ale zato jiné takzvané „nekonečné seriály’’ jich mají stovky a u nich většinou už není na co koukat. Mezi typické seriálové žánry patří telenovely, u kterých jde o díla bez vysokých uměleckých cílů (jeden příklad za všechny, v 652. dílu někdo postaví vodu na kávu a v 687. dílu ji někdo začne pít). Je pro ně obvyklý velmi jednoduchý děj s důrazem na city a emoce. Dalším podobným žánrem je sitcom, v němž převládají komediální prvky a různé komické situace. Sitcomy jsou vytvářeny a vysílány především pro pobavení, takže od nich také nelze moc očekávat. A za takový top žánr se dají považovat seriály z nemocničního a lékařského prostředí. Takovéhle seriály nejvíce bodují ve sledovanosti, často se tváří jako populárně-naučné a snaží se divákům masírovat mozky palbou odborné terminologie, které herci a režiséři zpravidla vůbec nerozumí. Avšak ani to neudrží diváky u obrazovek do nekonečna. Naproti tomu všemu, ale existují i seriály umělecky hodnotné, kterých je vysíláno už jen poskromnu a většina jich je vytvořena před více než dvaceti lety. A tak nezbývá než doufat, že takovýchto seriálů přibude. Petr Hainc Obrázek: www.dekomunizace.cz
Připravili Michal Hromádko a Jan Mach
Anketa: Dokážete porovnat, v čem je lepší elektronická třídní kniha než papírová papírová? Jitka Urbanová, Urbanová, 7. třída – Nemusí se nosit. Martin Filipi, Filipi, 9. třída – Že je na počítači. Helena Pražanová, Pražanová, 6. třída – Nezabírá moc místa a nemusí se pro ni chodit do ředitelny.
Tomáš Spilko, Spilko, 8. třída – Že si ji nemusíme hlídat a nosit. Simona Pešková, Pešková, 6. třída – Nemusí se nosit. Připravily Radka Kusá a Monika Novotná
Školní krounský občasník
29
listopad/2010
Školní krounský občasník
30
listopad/2010
VYMALUJ OBRÁZKY
HLAVOLAM, ŘEŠENÍ SOUTĚŽÍ
ŘEŠENÍ HLAVOLAMU MOUCHA A VLAKY: Nejjednodušší je spočítat dobu, po kterou moucha létala (tj. dobu do srážky vlaků) a pak z její rychlosti určit nalétanou vzdálenost. Vlaky se srazí v polovině trati. To je za 45 minut (0,75h). 100x0,75=75 km. Moucha uletěla 75 km.
RAMBO IX Zadání: Akce! Tma, bouřka, silný déšť. Podminovaná lávka přes širokou rozvodněnou řeku. Dvoučlenné komando prozatím uspělo. Oba politici držení v zajetí teroristy byli osvobozeni. Ještě je třeba se dostat na druhou stranu lávky, která exploduje za 17 minut. Víc času není. Lávka je ale moc úzká a bambus víc jak dva lidi najednou neunese. A pak, je hrozná tma a oni mají jenom jednu baterku (asi nízkorozpočtový film). Bez baterky se lávka prostě přejít nedá. To by byla sebevražda. Oba komandos jsou celkem ve formě: první přeběhne lávku za 1 minutu, druhý za 2 minuty. Politici jsou na tom ale hůř: jeden přejde lávku za 5 a druhý za 10 minut. Přes lávku mohou jít jen dva najednou a ten rychlejší samozřejmě musí čekat na toho pomalejšího. Jak to stihnou? Nebo to nebude americký happy end? Řešení přineseme v dalším čísle. Zdroj: hlavolamy.stylove.com
Řešení úkolu: Co znamená, když se řekne: „DUMAT“. Správná odpověď je c.; Co je to: „HLAVÁČEK“. Správná odpověď je a.
Vydává Základní a Mateřská škola v Krouně, PSČ 539 43, 469341115 e-mail:
[email protected], http://www.zskrouna.cz, ročník XVIII.
Redakční rada: L. Drahošová, J. Beneš, J. Pokorná, H. Pražanová, M. Hromádko, R. Kusá, M. Novotná, D. Nováková, M. Sklenářová, I. Sodomková, O. Bouška, P. Hainc, D. Bělský, Mgr. Petr Schmied Illustrations: Tereza Brožková Kopírování či jiné používání jakékoliv části bez souhlasu vydavatele je zakázáno.
Listopad 2010 Obrázky: celysvet.cz, topomalovanky.cz, snehurka.puntik.cz
Školní krounský občasník
31
ANGLICKÁ KŘÍŽOVKA
listopad/2010
Školní krounský občasník
32
listopad/2010
&&&&& Žofka křížovka &&&&& Při podnikání se může stát, že podnikatel není schopen platit svoje závazky (prostě proto, že nemá žádné peníze) a dluží tak svým dodavatelům (například za energie, suroviny nebo za telefon) i svým zaměstnancům (tedy, že jim neplatí za odvedenou práci). Tomuto stavu se říká … (dokončení v tajence).
VODOROVNĚ: A. Virové onemocnění rtů; listnatý strom často rostoucí na vlhkých místech. – B. Sušenka; zkratka pro ultrafialové záření; ukazovací zájmeno. – C. Cizí mužské jméno; kožní onemocnění. – D. Smlouva; internet; pocit štěstí. – E. Všichni dva; dětské citoslovce; peněžní trest; výraz pro porážku nebo velkou únavu. – F. Kůň (básnicky); finanční částka; spojka; přístroj pro vysílání a zachycování zvuků ve vodě. – G. Africký veletok; 2. část TAJENKY. – H. Stmívat se; titul doktora pedagogických věd. – I. Příslušník starověkého kmene nájezdníků; obec v Polsku. SVISLE: 1. Anglicky „lžička“. – 2. Mužské jméno; ostří. – 3. Snadno opracovatelný kámen; značka známé moravské mlékárny. – 4. 1. část TAJENKY; římská číslice „5“. – 5. Elfská hrdinka; značka českých elektrospotřebičů. –– 6. Radiotelevizní technologie (zkratka); rozsáhlé literární výpravné dílo; chemická značka prvku stroncium. – 7. Název značky pro litr; značka výrobce elektrického nářadí; písmeno označující vztah k elektronické komunikaci. – 8. Druh zeleniny; naši vývojoví předci. – 9. Zvětšovací sklo; přivést ke spánku. – 10. Evropan; náplň do tiskáren a kopírek. – 11. Předpona slov s významem „místní“ nebo „krajový“; elektroda. – 12. Označení našich letadel; chemická značka síry; obranný plyn. – 13. Anglická předložka; pracoviště v dole na předku ražby. Pomůcka: ort, Itra, etno. Pokud jste správně vyluštili tajenku dnešní křížovky, napište její znění spolu se svým jménem a třídou na kousek papíru a do 10. prosince zaneste p. uč. Schmiedovi. Ze správných odpovědí vylosujeme výherce, kteří obdrží drobné ceny.