2009 ČERVENEC SRPEN

7-8/2009

ˇ ERVENEC–SRPEN C

Odpocˇinek — rekreace Slovo rekreace pocha´zı´ ? obdobı´m, kdy

ma´me dostatek cˇasu pro z latiny a znamena´: re - Boha creatio, neboli znovu KRITE´RIUM DOBRE´HO ODPOCˇINKU stvorˇenı´. Po dobre´m odpocˇinku se cˇloveˇk vracı´ do ´ CE A ODPOCˇI- sve´ho beˇzˇne´ho prostrˇedı´ a do sve´ praće posilPRA neˇn, s chutı´ a radostı´. Ne s nechutı´ a unaven. NEK Zˇivot cˇloveˇka ma´ ryt- Z dobre´ rekreace se cˇloveˇk nemusı´ rekreomus praće a odpocˇinku, vat. . . rekreace. Ma´ odpocˇ´ı- KDO SI NEUMI´ ODPOCˇINOUT, vat a dovolit i druhy´m, meˇl by se zamyslet nad tı´m: aby si mohli oddech? jak vidı´ svu˚j vy´znam, zda neocˇeka´va´ vsˇe od nout. Praće patrˇ´ı k zˇivotu cˇloveˇka. Nema´ ale sebe, od svyćh (omezenyćh) sil a mozˇnostı´... cˇloveˇka znicˇit. ? jak du˚veˇrˇuje v Boha, ktery´ se o cˇloveˇka ODPOCˇINEK a rekreace MU˚ZˇE BY´T: stara´... ? prˇ´ılezˇitostı´ k nacˇerpańı´ sil pro teˇlo i ducha ? jak umı´ spolupracovat s druhy´mi lidmi a ? cˇasem pro lidi blı´zke´: deˇti, partnery, sta´r- s Bohem... ? zda mu nenı´ praće bohem, drogou, a smysnoucı´ rodicˇe, opusˇteˇne´ prˇa´tele ? skveˇlou prˇ´ılezˇitostı´, abychom zjistili, zˇe lem vsˇeho... i bez na´s se sveˇt ani nezhroutı´, ani nezastavı´ ? prˇ´ılezˇitostı´ k obdivovańı´ Bozˇ´ıho dı´la ? prˇ´ılezˇitostı´ k zamysˇlenı´ nad sebou samy´m ? prˇ´ılezˇitostı´ k pohledu na sebe a na zˇivot pod jiny´m zorny´m u´hlem ? prˇ´ılezˇitostı´ k (prˇe)hodnocenı´ zabeˇhanyćh zˇivotnıćh cest

STOUPNEˇTE SI NA ZACˇA´TKY CEST, VYHLI´ZˇEJTE A PTEJTE SE: KTERA´ CESTA JE DOBRA´? PO TE´ SE VYDEJTE A NAJDETE ODPOCˇINEK PRO SVE´ DUSˇE. Jer 6,16 prˇevzato z www.vira.cz, IM 1

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

ČERVENEC–SRPEN 2009

P. Emila Soukupa, fara´rˇe prˇi katedra´le sv. Bartolomeˇje, cˇerstve´ho sedmdesa´tnı´ka V dobeˇ va´lky jsem byl jesˇteˇ maly´, ale na P. Emila Soukupa potka´va´m neˇkolikra´t ty´dneˇ, kdyzˇ prˇecha´zı´ prˇes rozlehle´ plzenˇske´ na´meˇstı´ pova´lecˇna´ le´ta 1945 azˇ 1948 vzpomıńa´m veRepubliky od sve´ fary ve Frantisˇkańske´ ulici lice ra´d jako na le´ta sˇt’astna´. Bydleli jsme navedle kostela Nanebevzetı´ Panny Marie ke ka- proti divadlu na rohu tehdejsˇ´ıch Nejedle´ho tedra´le sv. Bartolomeˇje nebo opacˇny´m smeˇ- sadu˚ a Husovy trˇ´ıdy, otec meˇl krejcˇovsky´ sarem. Kraćˇ´ı vzˇdycky svizˇny´m krokem, tu od- loń. Do prvnı´ trˇ´ıdy jsem nastoupil ke Sˇkolpovı´ na pozdrav kolemjdoucıćh, tu se s neˇky´m sky´m sestra´m De Notre Dame. Take´ jsem zazastavı´. cˇal ministrovat pod vedenı´m Msgre. Josefa Pu˚sobı´ jako cˇloveˇk v neusta´le´m pohybu, Limpoucha, ktery´ byl v te´ dobeˇ profesorem chvilku je tady, za chvı´li zase tam — v kos- na Masarykoveˇ gymna´ziu a rektorem kostela tele, v u´rˇadeˇ, na na´vsˇteˇveˇ v nemocnici, na Nenabevzetı´ Panny Marie. Kazˇdy´ den jsem svatbeˇ, na pohrˇbu, nikdy nevı´te, kde ho zrovna vsta´val velice brzy, protozˇe u frantisˇkańu˚ byly potka´te. A tak kdyzˇ jsem se dozveˇdeˇla, zˇe po- msˇe sv. uzˇ v sˇest hodin, ale byl jsem tak prˇitaslednı´ cˇervnove´ u´tery´ oslavı´ prˇi msˇi sv. v ka- hovań osobnostı´ Msgre. Limpoucha, zˇe jsem tedra´le sve´ 70. narozeniny, nechteˇlo se mi veˇ- cˇas ani nevnı´mal. Byla to kra´sna´ doba. Mirˇit. nistroval jsem mu velmi ra´d. Byl pro meˇ prˇ´ı„Vlastneˇ jsem meˇl by´t podle prˇańı´ rodicˇu˚ kladem horlive´ho kneˇze. Myslı´m, zˇe svy´m holcˇicˇka,“ rˇ´ıka´ P. Emil, kdyzˇ useda´m upro- kneˇzˇsky´m postojem prˇedbeˇhl II. Vatikańsky´ strˇed parne´ho dne v jeho prˇ´ıjemne´ chladne´ koncil. farnı´ kancela´rˇi v by´vale´m frantisˇkańske´m Kdyzˇ se vla´dy zmocnili komuniste´, bylo kla´sˇterˇe pote´, co jsem ho pozˇa´dala o ohle´dnutı´ va´m deveˇt let. Jak jste to vnı´mal? za sedmi desı´tkami let jeho zˇivota. Nejprve na´m zavrˇeli cı´rkevnı´ sˇkolu. Pak prˇiKdyzˇ jsem se 30. cˇervna 1939 v Plzni na- sˇla reforma sˇkolstvı´ v roce 1953, kvu˚li nı´ jsem rodil, meˇli moji rodicˇe uzˇ dva syny a zvla´sˇteˇ vysˇel v 8. trˇ´ıdeˇ, ale pak musel jesˇteˇ chodit do maminka si prˇa´la dceru. Ale narodil jsem se jednorocˇnı´ho ucˇebnı´ho kurzu. Pote´ jsem naja´ a oni nemeˇli prˇipravene´ jmeńo pro chlapce. stoupil na tzv. jedenaćtiletku, dnes je to MasaTak jsem dostal jmeńo po mamince Emı´lii a rykovo gymna´zium. Tehdy ovsˇem gymna´zia byl jsem pokrˇteˇn na sv. Prokopa jako Emil nebyla, meˇli jsme obavy, zdali i z te´to sˇkoly Jirˇ´ı. bude mozˇne´ jı´t na vysokou sˇkolu. Vsˇechno Pak se narodil jesˇteˇ va´sˇ mladsˇ´ı bratr bylo nejasne´, tak neˇjak „jako“. Maturoval Jan, dnes zna´my´ plzenˇsky´ architekt. Takzˇe jsem v cˇervnu 1957 a prˇihla´sil se na prazˇskou bohosloveckou fakultu v Litomeˇrˇicıćh. z holcˇicˇky nebylo nic. Maminka byla prˇesveˇdcˇena, zˇe pouze dcera Vidı´te, zase to „jako“, byla to prazˇska´ fabude schopna se o ni ve sta´rˇ´ı postarat. Ro- kulta, ale se sı´dlem v Litomeˇrˇicıćh. Nicmeńeˇ dicˇe stra´vili sve´ sta´rˇ´ı u meˇ na farˇe v Cˇeske´m jakmile jsem nastoupil, bylo mi jasne´, zˇe jsem Krumloveˇ, a tak jsem se mohl o neˇ postarat. ve spra´vne´ sˇkole, zˇe je tu vsˇe stoprocentnı´. Poma´hali velmi obeˇtaveˇ lide´ z farnosti. Po peˇti letech jste absolvoval a byl vyDeˇtstvı´ jste tedy prozˇ´ıval ve va´lecˇnyćh a sveˇcen na kneˇze. To sveˇcenı´ v roce 1962 ale pova´lecˇnyćh letech. nebylo asi jednoduche´? 2


Bylo to dost dramaticke´. V te´ dobeˇ ani novokneˇzˇ´ı prazˇske´ arcidiece´ze nebyli sveˇceni v Praze, ra´do se to nevideˇlo, v roce 1960 byla prohla´sˇena Cˇeskoslovenska´ socialisticka´ republika a v nı´ se s kneˇzˇ´ımi uzˇ prˇ´ılisˇ nepocˇ´ıtalo. V cˇeskyćh zemıćh nebyl jediny´ biskup, ktery´ by smeˇl svou biskupskou funkci vykona´vat. Diece´ze tehdy spravovali tzv. kapitulnı´ vika´rˇi, cozˇ byli provizornı´ ordina´rˇi, vesmeˇs prominenti sta´tnı´ moci. V nasˇem prˇ´ıpadeˇ bylo tedy rozhodnuto, zˇe sveˇcenı´ bude v Litomeˇrˇicıćh a bude sveˇtit biskup Necsey z Nitry. Ten ovsˇem ty´den prˇed sveˇcenı´m se pro nemoc omluvil, takzˇe na´s nakonec sveˇtil trnavsky´ biskup Mons. Ambrozˇ Lazı´k. Bylo na´s dvacet kandida´tu˚, zacˇ´ınalo se v 8 hodin rańo a biskup uzˇ ve cˇtyrˇi odpoledne birˇmoval v Bratislaveˇ. Vasˇ´ım prvnı´m pu˚sobisˇteˇm se staly Domazˇlice? Domazˇlice byly my´m pu˚sobisˇteˇm dokonce dvakra´t nebo spı´sˇ trˇikra´t. Po sveˇcenı´ jsem tam nastoupil 1. za´rˇ´ı 1962, ale uzˇ 1. rˇ´ıjna jsem byl povolań na vojnu do Jicˇ´ına, kde jsem stra´vil dva roky u radistu˚. Tady jsem si uveˇdomil, jak se ucˇit cizı´m jazyku˚m. Absolvoval jsem totizˇ radisticky´ kurz a zı´skal trˇ´ıdnost druhe´ho stupneˇ. V kursu na´s zacˇ´ınalo trˇicet a dokoncˇili jsme ho cˇtyrˇi. Prˇi vysı´lańı´ morseovkou jsem se ucˇil rozezna´vat prˇerusˇovane´ zvuky, cˇ´ım de´le, tı´m vıće jsem je zacˇal desˇifrovat, orientoval se v nich. Tote´zˇ jsem pak zacˇal pouzˇ´ıvat prˇi naslouchańı´ cizı´m rˇecˇem a na tomto principu jsem se je zacˇal ucˇit. Takzˇe mi dneska neda´ velkou praći porozumeˇt cizı´mu jazyku. . . . O va´s je zna´mo, zˇe hovorˇ´ıte plynneˇ neˇkolika jazyky a zˇe i ve veˇku, kdy veˇtsˇina lidı´ uzˇ ucˇenı´ se cizı´m jazyku˚m da´vno vzdala, jste schopen se ucˇit dalsˇ´ı a dalsˇ´ı rˇecˇi. Naprˇ´ıklad va´m stacˇilo pa´r ty´dnu˚ pobytu ve slovinske´m kla´sˇterˇe a uzˇ jste mluvil slovinsky, chodı´te na francouzsˇtinu do Allinaz Francaise . . .


No tak . . . (Pater Emil se skromeˇ usmı´va´.) Neˇmecky umı´m od mla´dı´, latina je mu˚j profesnı´ jazyk, domluvı´m se sˇpaneˇlsky a italsky, francouzsky jsem se zacˇal ucˇit, kdyzˇ nasˇe farnost v roce 2006 uzavrˇela partnerstvı´ s belgickou farnostı´ Lie´ge, kde je te´zˇ katedra´la zasveˇcena´ sv. Bartolomeˇji. Slovinsˇtinu jsem se naucˇil v kla´sˇterˇe v Pleterii prˇed peˇti lety.

Po vojneˇ jste se vra´til zpeˇt do Domazˇlic? Ano a zu˚stal jsem tam azˇ do roku 1969. Tady jsem take´ prozˇ´ıval obdobı´ tzv. Prazˇske´ho jara, podepisovali ru˚zne´ petice, zvonili jsme prˇi srpnovyćh uda´lostech apod. Take´ jsem zazˇil na´vrat cˇeskobudeˇjovicke´ho biskupa Msgre. Josefa Hloucha. Protozˇe jsem byl kneˇzem cˇeskobudeˇjovicke´ diece´ze, kam v te´ dobeˇ patrˇily i Domazˇlice, ma´ dalsˇ´ı mı´sta pu˚sobenı´ se nacha´zela v jizˇnıćh Cˇechaćh. Od srpna 1969 jsem stra´vil peˇt let v Lomnici nad Luzˇ3


nicı´, v krajineˇ rybnı´ku˚ a opravdu hodnyćh lidı´, a od roku 1974 jsem pu˚sobil v Cˇeske´m Krumloveˇ. Tehdy byla normalizace v plne´m proudu, byli jsme pod dohledem cı´rkevnı´ho tajemnı´ka, ktery´ naprˇ. v Krumloveˇ ostrˇe sledoval, jake´ ma´me kontakty s neˇmecky mluvıćı´mi sousedy a na´vsˇteˇvnı´ky, rozsˇirˇovalo se pohranicˇnı´ pa´smo a spousta dalsˇ´ıch neprˇ´ıjemnostı´. Nicmeńeˇ va´m se toho v Krumloveˇ i dost podarˇilo. Podarˇilo se opravit dı´ky aktivita´m veˇrˇ´ıcıćh cˇeskokrumlovsky´ chra´m sv.Vı´ta, dodnes na te´to stavbeˇ nenı´ jedina´ trhlinka, a to jsme rekonstrukci dokoncˇili v roce 1986. Stejneˇ tak byl rekonstruovań poutnı´ kostel Nanebevzetı´ Panny Marie v Ka´joveˇ, za obojı´ jsem velmi vdeˇcˇny´. Prˇes vsˇechny teˇzˇkosti pracovala ru˚zna´ podzemnı´ spolecˇenstvı´, lide´ se dali dohromady a ućˇinneˇ poma´hali jak prˇi opravaćh, tak sobeˇ navza´jem. Jak dosˇlo k tomu, zˇe jste se z Cˇeske´ho Krumlova ocitl v plzenˇske´ diece´zi a vlastneˇ podruhe´ v Domazˇlicıćh? V roce 1993 meˇ pozˇa´dal biskup Frantisˇek Radkovsky´, zdali bych se nechteˇl sta´t kneˇzem noveˇ zalozˇene´ diece´ze. Vnı´mal jsem to jako vu˚li Bozˇ´ı a souhlasil. I kdyzˇ mi mnozı´ rˇ´ıkali, zˇe jsem se zbla´znil, kdyzˇ odcha´zı´m pra´veˇ v dobeˇ, kdy se Cˇesky´ Krumlov sta´va´ sveˇtovy´m meˇstem a pama´tkou UNESCO, nelitoval jsem. V Domazˇlicıćh jsem setrval osm let.


vy jako chlapec ministroval. Je to jaky´si kruh. Jak to prozˇ´ıva´te? To je du˚kaz, zˇe Pań Bu˚h ma´ smysl pro humor. Nikdy meˇ nenapadlo, zˇe budu v Plzni, ale cˇloveˇk nema´ nikdy rˇ´ıkat nikdy. V Plzni jsem vyru˚stal, myslı´m, zˇe tu mnoha veˇcem rozumı´m, protozˇe vı´m, odkud vycha´zejı´. Naprˇ. ota´zka ućty k Plzenˇske´ madoneˇ, ota´zka mariańske´ ućty obecneˇ, ta tu byla vzˇdy velika´, prˇi ma´jovyćh pobozˇnostech tu byly kostely vzˇdy nabite´. Troufa´m si rˇ´ıct, zˇe rozumı´m i lidem, kterˇ´ı tu zˇijı´. V jizˇnıćh Cˇechaćh jsou lide´ uzavrˇeneˇjsˇ´ı, je to ta poveˇstna´ zemeˇ zamysˇlena´, ale kdyzˇ zı´ska´te jejich du˚veˇru, je to jednou provzˇdy. Je rozdı´l by´t katedra´lnı´m fara´rˇem nezˇ fara´rˇem „beˇzˇne´“ farnosti? Je to veˇtsˇ´ı za´vazek a zodpoveˇdnost. Katedra´lnı´ farnost, kde je sı´delnı´ chra´m biskupa, by meˇla by´t vzorem, musı´ mı´t urcˇitou u´rovenˇ. Tı´m, zˇe je v centru meˇsta, prˇitahuje hodneˇ lidı´, a to je vy´zva — veˇnovat se vsˇem lidem, kterˇ´ı sem prˇicha´zejı´. Duchovnı´ spra´va je trochu odlisˇna´. Kneˇz musı´ by´t k dispozici neusta´le, prˇicha´zejı´ i cizinci, takzˇe zapotrˇebı´ je i jista´ jazykova´ vybavenost. Nesu si takovou vzpomıńku z mla´dı´. Bylo mi zhruba patnaćt let a bylo to na Silvestra vecˇer. Chteˇl jsem se vyzpovı´dat, obesˇel jsem nejru˚zneˇjsˇ´ı mı´sta, ale nenasˇel zˇa´dne´ho zpoveˇdnı´ka. Tenkra´t jsem si rˇekl, zˇe budu-li jednou kneˇzem, nikdy nikoho neodmı´tnu. A to se snazˇ´ım dodrzˇet.

A na za´veˇr — co byste si prˇa´l k vasˇim kulaty´m narozenina´m? Aby farnost, kde pu˚sobı´m, byla sta´le zˇiveˇjsˇ´ı. Aby k na´m nacha´zelo cestu i hodneˇ lidı´, kterˇ´ı trˇeba neveˇrˇ´ı, kterˇ´ı hledajı´. Chteˇl bych, aby to byla farnost otevrˇena´, aby se v nı´ lide´ dobrˇe Vasˇ´ım vzorem z mla´dı´ byl Msgre. Josef cı´tili. A take´ bych si prˇa´l, aby se rozvinula Limpouch a vy sa´m jste se nakonec stal fa- vıće ućta k Panneˇ Marii, Madoneˇ Plzenˇske´. ra´rˇem ve stejne´ farnosti, kde pu˚sobil on a S P. Emilem Soukupem si povı´dala Alena Ourˇednı´kova´ Pak meˇ opeˇt pozˇa´dal otec biskup, zda bych se neujal katedra´lnı´ farnosti. Jednak proto, zˇe pocha´zı´m z Plzneˇ, zna´m to tu a ma´m tu kontakty, jednak zˇe jsem byl uzˇ ve veˇku, kdy bych mohl by´t oporou pro mladsˇ´ı kneˇze v Plzni.

4



Kostel sv. Petra a Pavla v Liticıćh Prvnı´ pı´semna´ zmıńka o obci Litice pocha´zı´ z roku 1212. Jesˇteˇ neda´vno se myslelo, zˇe kostel byl postaven kra´tce po polovineˇ 14. stoletı´ jako novostavba, ale prˇi opraveˇ fasa´dy byly objeveny kameny s romańsky´m plasticky´m dekorem, ktere´ doka´zaly, zˇe zde sta´la stavba jizˇ na prˇelomu 12. a 13. stoletı´. O starsˇ´ı stavbeˇ sveˇdcˇilo i silne´ zdivo dolnı´ cˇa´sti veˇzˇe, ale hmatatelny´ du˚kaz chybeˇl. Dnesˇnı´ kostel byl postaven v dobeˇ velke´ho rozmachu vrcholneˇ goticke´ architektury v Cˇechaćh. Jeho stavebnı´ detaily, naprˇ´ıklad tvary klenebnıćh zˇeber v presbyta´rˇi a porta´lu jsou velmi blı´zke´ architekturˇe trojlodı´ chra´mu sv. Bartolomeˇje v Plzni. Je te´meˇrˇ jiste´, zˇe se stavebnı´ hut’, ktera´ budovala plzenˇsky´ chra´m, podı´lela na stavbeˇ zdejsˇ´ıho kostela, cˇi neˇjak ovlivnila jeho stavbu. Kostel sv. Petra a Pavla je jednolodnı´, s uzˇsˇ´ım obde´lnı´kovy´m peˇtiboce ukoncˇeny´m presbyta´rˇem se sakristiı´ na jizˇnı´ straneˇ. V za´padnı´m pru˚cˇelı´ stojı´ mohutna´ hranolova´ veˇzˇ. Severnı´ pru˚cˇelı´ zdobı´ sedlovy´ porta´l, bohateˇ profilovany´ s kraby v tympanonu a baldachyńem ve vrcholu, pod nı´mzˇ je masiv neopracovane´ho kamene viditelneˇ prˇipraveny´ pro dodeˇlańı´ plastik trˇ´ı postav. Strˇecha veˇzˇe kostela byla znicˇena na konci 2. sveˇtove´ va´lky a provizorneˇ zakryta nı´zky´m jehlanem do roku 1982, kdy byla obnovena jehlancova´ strˇecha V roce 1570 koupil choteˇsˇovsky´ kla´sˇter Litice a o 30 let pozdeˇji byl porˇ´ızen novy´ hlavnı´ olta´rˇ s bohatou socharˇskou vy´zdobou, ktery´ pocha´zı´ z dı´lny Daniela Altmana z Eydenburgu. Zajı´mavostı´ je, zˇe na olta´rˇi je zpodobneˇn i sv. Bartolomeˇj, ale neobvykle jako biskup s mitrou a berlou a s knihou s na´pisem „Hle pravy´ Izraelita.“ V roce 1665 byla porˇ´ızena kazatelna od V. Ribery. Kdyzˇ byl

v roce 1782 kla´sˇter v Choteˇsˇoveˇ zrusˇen, Litice byly prˇevedeny pod Na´bozˇensky´ fond a v roce 1809 se dostala farnost pod spra´vu premonstra´tske´ho kla´sˇtera v Teple´. Prˇed zborˇenı´m choteˇsˇovske´ho kla´sˇternı´ho kostela roku 1827 byly do Litic prˇeneseny dva olta´rˇe, ktere´ se staly bocˇnı´mi olta´rˇi kostela. Jejich autorem je prazˇsky´ socharˇ V. M. Ja¨ckel. V te´ dobeˇ byl kostel opraven a pote´ znovu zacˇa´tkem 20. stoletı´. Varhany s postavami sv. Jana, P. Marie a andı´lku˚ jsou z doby kolem roku 1800.

V za´znamech o opraveˇ na zacˇa´tku 20. stoletı´ je uvedeno, zˇe v presbyta´rˇi byly nalezeny goticke´ malby, ale pro nedostatek financı´ byly zabı´leny. Tento za´pis je velmi vy´znamny´ a meˇl by by´t podneˇtem k jejich obnoveˇ. 5


Nove´ opravy zacˇaly v roce 1999, kdy byl opraven krov a strˇecha nad presbyta´rˇem a bylo provedeno odvodneˇnı´ na severnı´ straneˇ kostela. V roce 2002 byl instalovań na veˇzˇnı´ hrotnici novy´ krˇ´ızˇ a opravena fasa´da hornı´ho pa-


tra veˇzˇe. Opravy sta´le pokracˇujı´ a dnes jizˇ je kostel z vneˇjsˇ´ı strany v porˇa´dku. Vsˇak si tato vy´znamna´ pama´tka pećˇi, kterou jı´ prokazujı´ bratrˇi a sestry z Koinonie Jan Krˇtitel, zaslouzˇ´ı. Jan Soukup

„Jako Otec poslal mne, tak i ja´ posı´la´m ktera´ se stala poslednı´m mı´stem odpocˇinku va´s . . . “ (Jan 20,18) cˇtyrˇ papezˇu˚ a kryptu svate´ Cecı´lie, jejı´zˇ socha dotva´rˇ´ı prˇedstavu tehdejsˇ´ıch zvyku˚. Velky´m • Evropske´ setkańı´ Papezˇske´ho dojmem zapu˚sobila i nedeˇlnı´ na´vsˇteˇva Kolomisijnı´ho dı´la deˇtı´ se Sv. otcem sea, na kterou se deˇti velmi teˇsˇily. Stala se ˇ ´ımeˇ. zavrsˇenı´m cele´ho trˇ´ıdennı´ho pobytu v R Dne 1. cˇervna se z Rˇ´ıma do svyćh domovskyćh farnostı´ vra´tila skupina 50 ućˇastnı´ku˚ (34 deˇtı´ s dospeˇly´m doprovodem) z Plzenˇska, Otrokovicka, Rychnovska, Bı´tovska, Rousıńova, Brna a Dubnˇan z Evropske´ho setkańı´ deˇtı´ z Papezˇske´ho misijnı´ho dı´la deˇtı´ se Svaty´m otcem. Setkańı´ „malyćh misiona´rˇu˚“ se Sv. otcem probeˇhlo pod za´sˇtitou sveˇtove´ organizace Papezˇske´ho misijnı´ho dı´la deˇtı´ a to v sobotu 30. kveˇtna 2009. Cˇeskou republiku na te´to akci zastupovaly deˇti a jejich dospeˇlı´ anima´torˇi, kterˇ´ı se aktivneˇ zapojujı´ do praće Papezˇske´ho Duchovnı´ program doplnˇoval i program odmisijnı´ho dı´la deˇtı´ v ra´mci Misijnıćh klubek, dychovy´. Deˇti se naprˇ. jizˇ v pa´tek 30. 5. po kteryćh je v soucˇasne´ dobeˇ v CˇR 125. na´rocˇne´ cesteˇ vykoupaly v morˇi a vyuzˇily Sobotnı´ program byl opravdu hodneˇ na- kra´snou soukromou pla´zˇ, kde mnohe´ prˇekvabity´. Po setkańı´ s hlavou rˇ´ımskokatolicke´ pil cˇerny´ a velmi rozpa´leny´ pı´sek. Skupinu cı´rkve v Sala Nervi na´sledoval kra´tky´ obeˇd z Cˇeska vedly diece´znı´ rˇeditelky Papezˇskyćh a prˇeprava k bazilice Svate´ho Pavla za misijnıćh deˇl: za plzenˇskou diece´zi Olga Lanhradbami. Zde byla slouzˇena msˇe svata´. Prˇi drova´, FMA a za brneˇnskou diece´zi Mgr. Jana nı´ si vsˇichni zućˇastneˇnı´ mohli v podańı´ Jirky Zehnalova´. Cˇeska´ skupina v Rˇ´ımeˇ byla ve poslechnout cˇtenı´ v cˇeske´m jazyce. spojenı´ s ućˇastnı´ky 7. celosta´tnı´ Misijnı´ pouti Sobotnı´ podvecˇer pak patrˇil na´vsˇteˇveˇ roz- a 4. Misijnı´ho dne deˇtı´ v Cˇeske´ Trˇebove´, prolehle´ho komplexu Katakomb svate´ho Kalista, tozˇe se vsˇe konalo soubeˇzˇneˇ. v nichzˇ bylo pu˚vodneˇ pochovańo na pu˚l milionu mrtvyćh. Po horke´m dnu byla stabilnı´ Neˇkolik cˇerstvyćh postrˇehu˚ od plzenˇpatnaćtistupnˇova´ teplota podzemı´ prˇ´ıjemny´m skyćh „malyćh misiona´rˇu˚“ — ućˇastnı´ku˚ ´ cˇastnıći prosˇli prohlı´dkovou tra- Evropske´ho setkańı´ PMDD se Sv. otcem osveˇzˇenı´m. U „Nejvıć se mi lı´bilo sobotnı´ setkańı´ deˇtı´ se sou druhe´ho ze cˇtyrˇ podzemnıćh poschodı´. Mimo jine´ zde navsˇtı´vili Papezˇskou kryptu, Svaty´m otcem a to, zˇe jsme ho mohli videˇt tak 6



moc blı´zko, na vlastnı´ ocˇi a bez televize,“ rˇ´ıka´ Marta. Nejveˇtsˇ´ı za´zˇitek ma´ Terezka. „Mohla jsem podat ruku Svate´mu otci a pozdravit ho osobneˇ jmeńem vsˇech deˇtı´ z Cˇeske´ republiky.“ Ma´ pravdu. Byla vylosovańa, aby se spolu s Toma´sˇem a neˇkolika za´stupci z jinyćh zemı´ setkala s papezˇem prˇede vsˇemi. Jejich postavy oblecˇene´ v bohatyćh lidovyćh krojıćh jizˇnı´ Moravy pouka´zaly na nasˇe na´dherne´ tradice.

Zkra´tka neprˇisˇly ani ostatnı´ deˇti. V prˇedprogramu prezentovaly Cˇeskou republiku cˇtyrˇmi tanci na motivy lidovyćh pı´snı´. Jejich vystoupenı´ bylo odmeˇneˇno bohaty´m potleskem. „Jsem moc ra´da, zˇe jsme mohli zatancˇit. Byli jsme jedina´ delegace z ciziny, ktera´ se takto prˇedstavila,“ komentuje spolecˇne´ vystoupenı´ nasˇich deˇtı´ Katka.

• Vzpomıńka na pana Lubosˇe Hrusˇku

Zacˇ´ınalo se v 9 hodin v kostele Panny Marie Sneˇzˇne´ prˇedna´sˇkou P. Vojteˇcha Kodeta OCarm., kneˇze, exercita´tora a delega´ta Rˇa´du karmelitańu˚ v Cˇeske´ republice. V zˇive´m prˇednesu P. Kodeta jsme se zaposlouchali do u´vah a mysˇlenek o zˇivoteˇ s Bohem, cita´tu˚ z Pı´sma, do proble´mu˚ dnesˇnı´ spolecˇnosti zˇijıćı´ bez Boha. Celkem byly na programu trˇi prˇedna´sˇky. Po kazˇde´ z nich jsme mohli vyuzˇ´ıt ticho a klid kostela k adoraci, nebo odejı´t na faru a zahradu, kde bylo prˇipraveno obcˇerstvenı´. Hrou na kytaru a housle doprova´zel v kostele cely´ program Petr Albrecht a Michaela Rezkova´ z K. Varu˚. Plzenˇske´ knihkupectvı´ „U frantisˇkańu˚“ na´m prˇipravilo nabı´dku knih prˇ´ımo v kostele, mohli jsme si take´ zakoupit poslednı´ vydanou knihu P. Kodeta „Ucˇednictvı´ “ a nechat si ji od autora podepsat. Za´veˇr vikaria´tnı´ho dne patrˇil v 15 hod. msˇi svate´. Peˇkne´ pocˇası´ na´m umozˇnilo sejı´t se po msˇi na zahradeˇ u fary a popovı´dat si s ostatnı´mi bratry a sestrami. Sdeˇlit si sve´ dojmy a nove´ poznatky a pozdravit se s lidmi, ktere´ jsme delsˇ´ı dobu nevideˇli. ——– V sobotu 20. cˇervna probeˇhla v katedra´le sv. Bartolomeˇje v Plzni od 10 hod. velka´ slavnost vysveˇcenı´ nasˇeho ja´hna Mateˇje Go´zdzika. Z rokycanske´ farnosti byl do Plzneˇ vypraven autobus.

„Jestli prˇezˇiju, jestli se vra´tı´m domu˚ zˇivy´, pak z otcova sadu udeˇla´m pama´tnı´k teˇmto obeˇtem, obeˇtem komunismu,“ rˇekl zakladatel Pama´tnı´ku obeˇtem zla v Plzni pan Lubosˇ Hrusˇka, procˇ se rozhodl vybudovat toto mı´sto odpusˇteˇnı´, meditace a povzbuzenı´. Svu˚j slib, ktery´ si kdysi v komunisticke´m la´gru dal, skutecˇneˇ splnil a naplnil ho vrchovateˇ. Z otcova ovocne´ho sadu vybudoval pama´tnı´k nejen obeˇtem zlovu˚le komunismu, ale vsˇem obeˇtem vesˇkere´ho zla, lidem, kterˇ´ı prˇinesli za lepsˇ´ı zˇivot ve sveˇteˇ cenu nejvysˇsˇ´ı. Dnes uzˇ se pan Lubosˇ Hrusˇka zahradou neprocha´zı´. Mı´sto neˇho stromy vypra´veˇjı´. A voda v rybnıćˇkaćh a kameny taky. Kameny, co se promeˇnily v sochy, kameny mluvıćı´ k na´m. Zastavte se i vy na chvı´li v cˇase a v pokorˇe vyslechneˇte vypra´veˇnı´ velke´ho cˇloveˇka Lubosˇe Hrusˇky, sveˇdectvı´, ktere´ na´m zde prˇed svy´m odchodem zanechal . . . Jarka Strakova´

• Vikaria´tnı´ den a primice v Rokycanech Zˇeny a muzˇi z nasˇich spolecˇenstvı´ se sesˇli a prˇipravili faru i kostel, abychom mohli prˇivı´tat na´vsˇteˇvnı´ky jizˇ 17. vikaria´tnı´ho dne. Probeˇhl v sobotu 13. cˇervna v Rokycanech.

Olga Landrova´ FMA a Mirka Svobodova´

7


V pru˚beˇhu msˇe se uskutecˇnil obrˇad kneˇzˇske´ho sveˇcenı´ nasˇeho ja´hna Mateˇje. Pan biskup v prostoru katedra´ly, v cele´ te´ slavnostnı´ kra´se, prˇi na´dherne´m zpeˇvu plzenˇskyćh schol, prˇedal posveˇcenı´ dalsˇ´ımu sluzˇebnı´ku Bozˇ´ı pravdy a la´sky, nebot’ podstatou na´sledovańı´ Krista je la´ska a pravda, ktera´ se da´va´. Po slavnosti byla mozˇnost obcˇerstvit se na plzenˇske´m biskupstvı´. Mateˇjovi hoste´ z Polska pak vyuzˇili volne´ chvı´le a prohle´dli si kra´sy plzenˇske´ho historicke´ho strˇedu. Po prˇ´ıjezdu do Rokycan si prosˇli nasˇe meˇsto a den zakoncˇili vecˇerˇ´ı na zdejsˇ´ı farˇe. Na´sledujıćı´ den, v nedeˇli 21. cˇervna, slavil nynı´ jizˇ kneˇz Mateˇj svoji primicˇnı´ msˇi v rokycanske´m kostele Panny Marie Sneˇzˇne´. Po skoncˇenı´ se vsˇichni sesˇli na zdejsˇ´ı farˇe a prˇilehle´ zahradeˇ, aby obeˇ vy´znamne´ uda´losti spolecˇneˇ s polsky´mi bratry a sestrami oslavili. Deˇkujeme nasˇemu Pańu, zˇe na´m poma´hal se vsˇemi prˇ´ıpravami i v pru˚beˇhu oslav; zˇe jsme se mohli zućˇastnit, zˇe jsme meˇli mozˇnost poznat nove´ skveˇle´ lidi a zˇe ma´me dalsˇ´ıho sluzˇebnı´ka Kristova. Dana Anezˇka Plechata´

• Evangelizace cˇi christianizace snadno a rychle? Poucˇme se od profesiona´lu˚! Vy´zkumny´ ty´m s krycı´m jmeńem Novy´ Jeruzale´m se ve dnech 7.–10. kveˇtna 2009 po Kristu zućˇastnil pod ideoveˇ–organizacˇnı´m vedenı´m Toma´sˇe Mikulky a duchovnı´m vedenı´m P. RNDr. Jana Rajlicha OP projektu, jehozˇ cı´lem bylo ba´dańı´ o pu˚sobenı´ krˇest’anskyćh veˇrozveˇstu˚ Konstantina a Metodeˇje mezi slovanstvem na Velke´ Moraveˇ. Na za´kladeˇ vy´sˇe uvedene´ho dospeˇla k za´veˇru, zˇe to byli opravdovı´ machrˇi. Kam se na neˇ hrabeme! Avsˇak neprˇedbı´hejme. Badatelska´ skupina dorazila do oblasti Slovaćka — konkre´tneˇ do Stare´ho meˇsta u Uherske´ho Hradisˇteˇ — 8


v hodinaćh nekrˇest’ansky pozdnıćh. Po kra´tke´m ohledańı´ tereńu si zbudovala docˇasnou za´kladnu poblı´zˇ cyklostezky v pu˚li cesty na Velehrad. Dveˇ hodiny spańku nespańku — okorˇeneˇnyćh srdceryvny´mi vy´krˇiky k smrti vydeˇsˇenyćh kolemjdoucıćh (du˚vod: cˇtyrˇnohy´ cˇlen ty´mu byl poveˇrˇen sluzˇbou nocˇnı´ho hlı´dacˇe, jizˇ vykona´val sveˇdomiteˇ), hojneˇ padajıćı´ rosou (ergo mokry´mi spaca´ky) a zimou — vhodneˇ zocelily celou expedici a prˇipravily ji na nejna´rocˇneˇjsˇ´ı fa´zi. Prvnı´ zastavenı´ se uskutecˇnilo v Modre´ u Velehradu, kde kdysi sta´l jeden z nejstarsˇ´ıch kostelu˚ na nasˇem u´zemı´. Po liturgii na´sledovala prezentace Toma´sˇe Mikulky. Tento lı´dr vy´pravy a — procˇ to nerˇ´ıci — nasˇe badatelske´ eso, vyzdvihl fakt, zˇe solunˇsˇtı´ bratrˇi Konstantin a Metodeˇj nebyli zdaleka prvnı´mi zveˇstovateli evangelia. Neprˇisˇli na pole zcela neorane´: prˇed nimi zde jizˇ pu˚sobili misiona´rˇi latinsˇtı´, ale z jejich nesrozumitelne´ho bla´bolenı´ byli nasˇi slovansˇtı´ praprˇedci asi ´ speˇch konstantinovsko– prama´lo moudrˇ´ı. U metodeˇjske´ mise netkveˇl v jejich prvenstvı´, ale v profesiona´lnı´m postupu, ktery´ zvolili. Na pozvańı´ Rostislavovo byli oba muzˇi vyslańi byzantsky´m cı´sarˇem Michalem mezi Slovany a u´kolu jim sveˇrˇene´ho se zhostili systematicky a du˚vtipneˇ. Konstantin (constantus = sta´ly´, pevny´, trvaly´, du˚sledny´) a Metodeˇj (methodos = rˇ´ızenı´, hledańı´, cesta za neˇcˇ´ım) deˇlali cˇest svy´m jmeńu˚m i sve´mu Pańu a skveˇle se doplnˇovali. Konstantin zvany´ Filosof vytvorˇil starosloveˇnsˇtinu, jı´zˇ vsˇichni Slovane´ naprˇ´ıcˇ rozlicˇny´mi dialekty bez proble´mu˚ rozumeˇli, ktera´ se vedle hebrejsˇtiny, rˇecˇtiny a latiny meˇla sta´t cˇtvrty´m liturgicky´m jazykem Cı´rkve. Tuto „cı´rkevnı´ slovansˇtinu“ doplnil pı´smem hlaholicı´. Metodeˇjovi prˇipadl u´kol vy´konny´ a prakticky´: prosadit Filosofovy na´pady v Rˇ´ımeˇ, cozˇ se mu po peripetiıćh podarˇilo, a te´zˇ se stal biskupem slovanske´ diece´ze. Tak Slovane´ poznali Spasitele.



Nema´ jisteˇ smysl rozepisovat se o vsˇech bodech na´rocˇne´ anaba´ze, ktera´ nakonec prˇinesla tak sladke´ plody. Proto jen strucˇneˇ. Velehrad jsme nechali daleko za sebou a po chrˇibskyćh kopcıćh jsme dorazili azˇ na sv. Kliment, kde jsme absolvovali dalsˇ´ı vy´zkumneˇ– vzdeˇla´vacı´ seanci. Nakonec jsme jaksepatrˇ´ı umorˇeni zakotvili v Kostelci u Kyjova, kde na´s mı´stnı´ pan fara´rˇ ubytoval. Hranolky, kloba´sa, kofola nebo pivo a hlavneˇ kvalitnı´ spańek obcˇerstvily nasˇe teˇla i dusˇe a my jsme se vydali vstrˇ´ıc novy´m dobrodruzˇstvı´m. Malebne´mu meˇstecˇku Vracov jsme my, Za´padocˇesˇi — majıće za humny jen pomalu z mrtvyćh vsta´vajıćı´ Sudety — mohli jen tisˇe za´videˇt upravene´ domecˇky, chodnıćˇky, kerˇ´ıcˇky, zahra´dky, ba i kostelıćˇky a farˇicˇky. Byl horky´, te´meˇrˇ letnı´ den a cely´ sveˇt se sma´l — na na´s se navıć u vracovske´ho na´drazˇ´ı jizˇ zda´li sma´ly Anicˇka s Marusˇkou, ktere´ obohatily na´sˇ vycˇerpany´ ty´m o cˇerstvou, mladou a sveˇzˇ´ı krev.

kroku slibovali, zˇe prˇ´ısˇteˇ se poucˇ´ı. Nynı´ vsˇak jejich kajıćı´ postoj necˇekaneˇ vyu´stil v zbabeˇle´ rozhodnutı´ zkra´tit si cestu uzˇitı´m dopravnıćh prostrˇedku˚. Co se „unavenyćh“ tyćˇe: jejich motivy i zdu˚vodneˇnı´ byly prostsˇ´ı, du˚sledek stejny´. Obeˇ skupiny se semkly a odtrhly. My ortodoxnı´ jsme v notneˇ oslabene´ sestaveˇ absolvovali vy´stup na nejvysˇsˇ´ı horu Miloticka: Na´klo (265 m. n. m.). Komornı´ liturgie i Toma´sˇova prezentace Konstantinova osudu na na´s silneˇ zapu˚sobila; v na´bozˇne´m ztisˇenı´ a rozjı´mańı´ jsme sesˇli do Dubnˇan. Domovem pro druhou noc se na´m staly Dolnı´ Bojanovice, prˇ´ıveˇtiva´ a tradicˇneˇ katolicka´ ves, kde jizˇ na na´s cˇekali starˇ´ı zna´mı´ odpadlıći z Milotic; je-li vsˇak toto ućtyhodne´ „prvenstvı´ “, ra´di prˇijı´ma´me punc porazˇenyćh.V prˇ´ıjemne´ hospu˚dce jsme za zvuku˚ sprostona´rodnıćh songu˚ doprova´zenyćh lı´bezny´mi tońy akordeonu pojedli grilovane´ speciality, popili a vyvra´tili mıńeˇnı´ blizˇnıćh u sousednı´ho stolu, kterˇ´ı na´s povazˇovali za jehovisty, abychom Podmaniva´ vu˚neˇ borovicove´ pryskyrˇice, pak na farˇe dlouho do noci vedli teologickou kterou jsme lacˇneˇ nasa´vali chrˇ´ıpı´m, na´m deˇdisputaci o eschatologickyćh ota´zkaćh. lala spolecˇnost azˇ na za´mek Milotice. Hromadna´ okupace tamnı´ kasˇny, jezˇ zdobila vstup Vrcholem veˇdecke´ho u´silı´ cele´ho projektu do za´mecke´ho parku, pu˚sobila snad na ostatnı´ se vsˇak stal den trˇetı´. Mikulcˇice jsou zna´my na´vsˇteˇvnı´ky trosˇku buransky, chodidla vsˇak jako pravdeˇpodobne´ centrum Velke´ Moravy. zˇa´dala sve´, proto je svlazˇili i ti serio´zneˇjsˇ´ı Kde jinde by tedy meˇla koncˇit nasˇe cesta? Joz na´s. Za´mecke´ panı´ pro na´s pote´ ve stıńu hann Gottfried Herder (1744–1803) i Nikomajesta´tnı´ho cizokrajne´ho stromu usporˇa´daly laj Jakovljevicˇ Danilevskij (1822–1885) jsou piknik. Obeˇd prˇisˇel na´ramneˇ k duhu. Me- prˇesveˇdcˇeni, zˇe budoucnost patrˇ´ı Slovanu˚m. louny, ovoce, slane´ i sladke´ pecˇivo, krouhane´ Nasta´va´ pry´ nasˇe chvı´le. Kde jinde tedy hledat zelı´, citronova´ kofola. Je snad toto ra´j, ptali zdroj slovanske´ sı´ly nezˇ u korˇenu˚? Nasˇi veˇjsme se v duchu? Ale jak to tak by´va´: ve chvı´- decˇtı´ kolegove´ ze Slovanske´ho hradisˇteˇ v Milıćh blahobytu nasta´va´ u´padek. Mnohy´m z na´s kulcˇicıćh se s na´mi vstrˇ´ıcneˇ podeˇlili o sve´ sveˇtske´ radovańky natolik prˇirostly k srdci, poznatky, ktere´ jsme konfrontovali s nasˇimi zˇe zacˇali reptat. Nastalo schisma. Schismatici daty. Nutno poctiveˇ prˇiznat, zˇe jsme jim na byli dvojı´ho typu: tzv. „sanda´lnıći“ a „una- opla´tku — snad kromeˇ u´smeˇvu, uprˇ´ımne´ho venı´ “. „Sanda´lnıći“, kterˇ´ı se na zacˇa´tku ex- za´jmu a peˇtadvacetikorunove´ho poplatku za pedice holedbali vhodneˇ zvolenou obuvı´, je- prohlı´dku jejich expozice — nemeˇli, co navili se by´t po neˇkolika desı´tkaćh kilometru˚ bı´dnout. Nasˇe nedeˇlnı´ liturgie se uskutecˇnila podivneˇ nemluvnı´. Za dalsˇ´ıch neˇkolik desı´tek na mı´stech, kde sta´valo nejveˇtsˇ´ı velkomoravjizˇ uznali chybu a suzˇovańi bolestı´ prˇi kazˇde´m ske´ hradisˇteˇ. 9


´ nava udeˇlala sve´ a tak jsme si na hodoU nıńske´m na´drazˇ´ı notneˇ oddechli: zaplat’ Pań Bu˚h, zˇe je to za na´mi. Stokilometrova´ (po zaokrouhlenı´) tu´ra beˇhem trˇ´ı dnı´, spojena´ navıć s intelektua´lnı´ aktivitou, je pro veˇdecky´ ty´m vıće nezˇ dostatecˇny´m vytı´zˇenı´m. Prˇi na´vratu domu˚ na´s necˇekali paparazzi s fotoapara´ty, ani du˚stojnı´ muzˇove´ v kravataćh — slovutnı´ historikove´, slaviste´, konstantinologove´ a metodeˇjologove´, speˇchajıćı´ na´m potrˇa´sti pravicı´. Dostavil se vsˇak pocit naplneˇnı´, ktere´ho si cenı´me mnohem vıće. Bohu dı´ky. Petr Pavlas, Klatovy

• Svata´ Marta Sva´tek svate´ Marty na´m cı´rkev prˇipomıńa´ jako za´vaznou pama´tku, a to 29. cˇervence. Svata´ Marta byla sestrou Marie a Lazara z Betańie a ucˇednicı´ Pańeˇ. O svate´ Marteˇ evangelista sv. Luka´sˇ pı´sˇe: „A kdyzˇ sˇli, stalo se, zˇe vesˇel

Vikaria´tnı´ den rokycanske´ho vikaria´tu se konal 13. cˇervna v Rokycanech, trˇi promluvy P. Vojteˇcha Kodeta OCarm. vyslechlo na dveˇ steˇ posluchacˇu˚. 10


do jedne´ vesnice a jista´ zˇena jmeńem Marta ho prˇijala do sve´ho domu. Meˇla sestru Marii, ktera´ si sedla u Jezˇ´ısˇovyćh nohou a poslouchala jeho slova. Ale Marta byla zanepra´zdneˇna´ mnozˇstvı´m sluzˇby. Ta prˇistoupila a rˇekla: Pane, tebe nezajı´ma´, zˇe meˇ ma´ sestra nechala slouzˇit samotnou? Proto jı´ rˇekni, at’ mi pomu˚zˇe. Jezˇ´ısˇ ji tedy odpoveˇdeˇl: Marto, Marto, stara´sˇ se a tra´pı´sˇ se mnoha veˇcmi. Jen jedno je vsˇak potrˇeba. A Marie si vybrala dobrou cˇa´st, ktera´ jı´ nebude odnˇata.“ O Svate´ Marteˇ pı´sˇe i evangelista sv. Jan, kdyzˇ bratr Marty a Marie, Lazar zemrˇel. „Jakmile Marta uslysˇela, zˇe prˇicha´zı´ Jezˇ´ısˇ, vysˇla mu naproti, Marie sedeˇla doma. Marta rˇekla Jezˇ´ısˇi: Pane, kdybys tu byl, mu˚j bratr by nezemrˇel. Ale i ted’ vı´m, zˇe o cokoli bys Boha porˇa´dal, to ti Bu˚h da´. Jezˇ´ısˇ jı´ odpoveˇdeˇl: Tvu˚j bratr vstane. Marta mu odpoveˇdeˇla: Vı´m, zˇe vstane prˇi vzkrˇ´ısˇenı´ v poslednı´ den. On jı´ nato: Ja´ jsem vzkrˇ´ısˇenı´ i zˇivot. Kdo veˇrˇ´ı ve mne, i kdyby zemrˇel, zˇ´ıt bude. Veˇrˇ´ısˇ tomu? Marta rˇekla: Ano, Pane, ja´ jsem uveˇrˇila, zˇe ty jsi Kristus, syn Boha zˇive´ho, ktery´ prˇisˇel na tento sveˇt.“ Veronika Pechova´

Rok kneˇzˇ´ı, vyhla´sˇeny´ papezˇem Benediktem XVI. (19. 6. 20009–19. 6. 2010), zaha´jil v nasˇ´ı diece´zi biskup Frantisˇek prˇi slavnostnı´ bohosluzˇbeˇ v katedra´le sv. Bartolomeˇje dne 19. cˇervna.



Kneˇzˇske´ sveˇcenı´ prˇijal 20. cˇervna ja´hen Maciej ˇ teˇtıńa; pu˚sobı´ v Rokycanech. Go´zdzik z polske´ho S

Kostel sv. Anny v Sedleci ma´ novou strˇechu, na jarˇe byla dokoncˇena vy´meˇna krytiny, na´klady cˇinily cca pu˚l mil. Kcˇ

Obcˇanske´ sdruzˇenı´ na zaćhranu kostela sv. Anny v Sedleci bylo zalozˇeno s cı´lem pomoci zachrańit tento poutnı´ baroknı´ kostel, (postaveny´ v letech 1738–1745) a da´le take´ nacha´zet mozˇnosti jeho kulturnı´ho vyuzˇitı´. Vıće na www.kostel-sv-anny.unas.cz.

Scˇ´ıtańı´ ućˇastnı´ku˚ bohosluzˇeb

? pru˚meˇrny´ veˇk: 51,19 let ? pocˇet za diece´zi celkem: 9253 – zˇen 5810 (62,79%); muzˇu˚ 3443 (37,21%) ? vy´deˇlecˇneˇ cˇinnyćh: 3190 (34,48%) – zˇen 1612 (50,53%); muzˇu˚ 1578 (49,47%) ? nevy´deˇlecˇneˇ cˇinnyćh: 6060 (65,49%) – zˇen 4197 (69,26%); muzˇu˚ 1863 (30,74%)

veˇk do 10 let 11 azˇ 20 21 azˇ 30 31 azˇ 40 41 azˇ 50 51 azˇ 60 61 azˇ 70 71 azˇ 80 81 azˇ 90 nad 90 let

vsˇichni 722 659 811 855 877 1209 1723 1794 582 21

zˇeny 364 337 438 470 487 718 1234 1309 440 13

muzˇi 358 322 373 385 390 491 489 485 142 8

Sbı´rky v Kcˇ vikaria´t Domazˇlice Cheb Karlovy Vary Klatovy Plzenˇ-meˇsto Plzenˇ-jih Plzenˇ-sever Rokycany Sokolov Tachov Celkem

cˇa´stka 18 376 21 754 20 652 14 961 39 138 9 926 10 906 5 155 6 936 9 645 157 449

na ućˇastnı´ka 11,36 21,08 19,09 18,99 20,25 16,27 15,65 9,49 14,98 19,76 17,02 11


• Setkańı´ se svaty´m otcem ve Stare´ Boleslavi 28. za´rˇ´ı V pondeˇlı´ 28. za´rˇ´ı se papezˇ Benedikt XVI. zućˇastnı´ Na´rodnı´ svatovaćlavske´ pouti ve Stare´ Boleslavi. V 1000 hodin bude celebrovat msˇi svatou u polnı´ho olta´rˇe na velke´ louce na okraji Stare´ Boleslavi. Po zakoncˇenı´ msˇe svate´ se uskutecˇnı´ setkańı´ papezˇe s mla´dezˇ´ı. K ućˇasti na pouti jsou ale zvańi vsˇichni veˇrˇ´ıcı´. Vstupenky na setkańı´ se budou rozda´vat azˇ na mı´steˇ, tzn., zˇe ti, kterˇ´ı prˇijedou drˇ´ıve, zaujmou mı´sta blı´zˇ papezˇske´ho olta´rˇe. Prˇi organizaci dopravy je trˇeba myslet na to, aby poutnıći na mı´sto setkańı´ dorazili nejpozdeˇji kolem 8. hod. rańo. Spolecˇna´ doprava je mozˇna´: – Autobusem: parkovacı´ plocha je vzda´lena´ cca 1,5 kilometru od plochy, na ktere´ se bude konat msˇe svata´, cca 15 minut chu˚ze – Vlakem: z Prahy budou zajisˇteˇne´ zvla´sˇtnı´ dopravnı´ spoje pro poutnı´ky (hodiny odjezdu˚ budou uprˇesneˇny), vlakove´ na´drazˇ´ı se nacha´zı´ cca 2,5 km od plochy, na ktere´ se bude konat msˇe sv. Mla´dezˇ bude mı´t svu˚j prˇedprogram ve Stare´ Boleslavi uzˇ v nedeˇli vecˇer v 1900 hod. u po´dia na na´meˇstı´. Mla´dezˇ bude mı´t take´ svu˚j zvla´sˇtnı´ sektor prˇ´ımo prˇed papezˇsky´m olta´rˇem. Diece´znı´ centrum mla´dezˇe bude organizovat spolecˇnou dopravu pro mla´dezˇ, ktera´ se chce zućˇastnit prˇedprogramu. Za´jemci o ućˇast na prˇedprogramu at’ se jizˇ nynı´ prˇihlasˇujı´ na DCM ([email protected], 377 381 757). Ministranti v ministrantskyćh oblecıćh budou mı´t svu˚j zvla´sˇtnı´ sektor prˇ´ımo prˇed papezˇsky´m olta´rˇem. Aby se tam dostali, potrˇebujı´ k tomu vstupenku. Z toho du˚vodu je potrˇeba pocˇty ministrantu˚ z farnosti nahla´sit do 15. cˇervence na pastoracˇnı´m centru BP ([email protected], 377 223 112). 12


• Narozeniny biskupa Frantisˇka 3. rˇ´ıjna oslavı´ na´sˇ biskup Frantisˇek 70 let sve´ho zˇivota, jizˇ dnes jste zvańi na deˇkovnou bohosluzˇbu od 10 hod. v katedra´le sv. Bartolomeˇje. Odpoledne se pak uskutecˇnı´ slavnostnı´ koncert spojenyćh plzenˇskyćh schol od 1430 takte´zˇ v katedra´le.

• Vecˇer pro kla´sˇter Choteˇsˇov VII Tradicˇnı´ beneficˇnı´ akci na podporu ohrozˇene´ kulturnı´ pama´tky porˇa´da´ obcˇanske´ sdruzˇenı´ Choteˇsˇovska´ vlna v sobotu 8. srpna v prostoraćh kla´sˇtera Choteˇsˇov.

Bl. Hroznata podepisuje za´kladacı´ listinu kla´sˇtera

Sedmy´ rocˇnı´k benefice bude zaha´jen ve 14 hodin rekonstrukcı´ bitvy z dob trˇicetilete´ va´lky v podańı´ skupin historicke´ho sˇermu Equites Coronae Carolinae a hostu˚. Beˇhem cele´ho dne a vecˇera cˇeka´ prˇ´ıchozı´ bohaty´ program slozˇeny´ z prˇedna´sˇek, koncertu˚, prohlı´dek, divadla, ohnˇove´ show, chybeˇt nebude ani program pro deˇti prˇipraveny´ skupinami historicke´ho sˇermu. Kla´sˇter letos opeˇt uvı´ta´ plzenˇske´ho architekta Jana Soukupa, ktery´ si pro na´vsˇteˇvnı´ky prˇipravil tematickou prˇedna´sˇku. Prˇ´ıchozı´ budou da´le moci nahle´dnout do historie kla´sˇtera, a to beˇhem prohlı´dek konventu a gotickyćh sklepu˚ s pru˚vodci, cˇi navsˇtı´venı´m



jindy neprˇ´ıstupne´ho rajske´ho dvora kla´sˇtera. Chybeˇt nebudou ani hudebnı´ vystoupenı´, prˇes rock a blues se dostaneme azˇ k vystoupenı´ voka´lnı´ho souboru Hlasoplet, ve vecˇernıćh hodinaćh ztemneˇly´m kla´sˇterem zaznı´ gregoriańsky´ chora´l. Program bude v pozdnıćh nocˇnıćh hodinaćh zakoncˇen ohnivou show v podańı´ skupiny historicke´ho sˇermu Pantaleon. Vy´teˇzˇek akce bude pouzˇit ve prospeˇch kla´sˇtera Choteˇsˇov a na sbı´rku „Kup si sve´ okno“. Spojte prˇ´ıjemne´ s uzˇitecˇny´m a prˇijd’te podporˇit snahy o zaćhranu te´to vy´znamne´ pama´tky. Dalsˇ´ı informace o cele´ akci naleznete na www.vecerproklaster.cz. Pavel Rˇ´ıha

ˇ ESADLO • Festival KR Ra´di bychom va´s pozvali na hudebnı´ festival Krˇesadlo, ktery´ se kona´ jizˇ po deva´te´ na podzim v Klatovech, letos 12. za´rˇ´ı v 16 hodin ve farnı´m kostele (u Bı´le´ veˇzˇe). ´ cˇinkujıćı´mi budou tentokra´t dveˇ kapely. U Prvnı´ je plzenˇska´ skupina Boanerges — Sy-

nove´ Hromu, ktera´ se veˇnuje hudebnı´mu stylu worship — zpeˇv chval a jinyćh duchovnıćh pı´snı´. V obsazenı´ majı´ vedle zpeˇvu˚ akustickou kytaru, baskytaru, kla´vesove´ na´stroje a bicı´. Jejich pı´sneˇ jsou zameˇrˇeny prˇedevsˇ´ım na chva´lu Nejvysˇsˇ´ıho, prolıńajı´ se s cˇetbou Pı´sma a meditacemi. Jejich zalozˇenı´ ma´ prameny na poutnıćh mı´stech Anglie a Bosny a Hercegoviny, odkud si zakla´dajıćı´ cˇlenove´ Milan a Marek odvezli touhu hra´t a chva´lit Boha hudbou. V dubnu tato kapela ućˇinkovala na festivalu Pils Alive v Liticıćh, kde sklidila vrˇely´ potlesk publika. Hlavnı´m hostem je Vockap aneb Voka´lnı´ kapela — peˇticˇlenna´ skupina slozˇena´ z muzˇskyćh hlasu˚ bez pouzˇitı´ na´stroju˚. Veˇnujı´ se spiritua´lu˚m, gospelu˚m a jiny´m vıćehlasy´m pı´snı´m, ktere´ obohacujı´ improvizovany´mi peˇvecky´mi vsuvkami a nadneseny´m humorem. Okouzlı´ va´s prˇedevsˇ´ım kvalitou svyćh muzˇskyćh hlasu˚ s neby´valy´m rozsahem, patrˇicˇnou dynamikou a prˇirozenou lehkostı´. Jindrˇich Kovarˇ´ık, porˇadatel

prozˇ´ıvańı´ prˇ´ıtomnosti; praći vlastnıćh rukou jako podı´l na dotva´rˇenı´ sveˇta. Vıće na ? Stra´zˇov pa´tek 3. cˇervence 1700 na farˇe, www.komunitanoe.cz. vede P. Josef Zˇa´k Hlaste se, prosı´me, do konce cˇervna na ? Rokycany 4. cˇervence od 900 (tentokra´t [email protected] nebo 775 196 821 (Elva) vy´let na Karlovarsko)

• Pokracˇovańı´ duchovnıćh obnov

• Prokopnutı´

• Hudebnı´ le´to Borska

? 9. cˇervence Damnov, kostel sv. Martina V nedeˇli 5. cˇervence se ve Stare´m Sedlisˇti v 1800, voka´lneˇ–instrumenta´lnı´ soubor Muna farnı´ zahradeˇ kona´ maly´ hudebnı´ festival sica da cuore, Vivaldi, Telemann, Bertoldi; k prˇ´ılezˇitosti pouteˇ ke sv. Prokopu. Zacˇ´ına´ ve ? 23. cˇervence Bernartice, kostel sv. Petra 1400 poutnı´ msˇ´ı, vıće www.iprogress.cz a Pavla v 1800, A. Dvorˇa´k Biblicke´ pı´sneˇ, J. • Velka´ letnı´ scho´le´ Suk Meditace na Svatovaćl. chora´l, A. Vivaldi Du˚m Komunity Noe Holostrˇevy, 5.–12. cˇer- Le´to (J. Sedlaćˇek housle, B. Novotna´ zpeˇv); vence. Mozˇnost zazˇ´ıt vzdeˇla´vańı´ v pu˚vod- ? 6. srpna Stare´ Sedlo, kostel Nanebevzetı´ nı´m smyslu, jako snahu o kultivaci dusˇe a Panny Marie v 1800, koncert komornı´ hudby dialog; kontemplaci jako cestu k hlubsˇ´ımu „Musica piccola“ Ha¨ndl, Bach, Hayden. 13



– msˇe svata´ kazˇdy´ den, plzenˇske´ diece´ze se kona´ v Kla´sˇternı´ area´lu – navsˇtı´vı´me premonstra´ty v Teple´, trapisty v Ostroveˇ od 26. cˇervna do 30. srpna. Foto- v Nove´m Dvorˇe a mnoho zaniklyćh kla´sˇteru˚, grafie, obrazy, plastiky a dalsˇ´ı prˇedmeˇty po- – informace a prˇihla´sˇky: [email protected] znamenane´ pohnuty´m osudem. Na vy´staveˇ najdete naprˇ. renesancˇnı´ pras- ? Klubu HORA ma´ od cˇervence do za´rˇ´ı kly´ zvon z jaćhymovske´ho kostela, gotickou „pra´zdniny“. Od rˇ´ıjna se mu˚zˇete teˇsˇit na pramadonu a drˇeveˇne´ Desatero, ktere´ prˇezˇilo po- videlny´ program. zˇa´r kostela v Kra´sne´m Lese a dalsˇ´ı zajı´ma- ? Slavnostnı´ msˇe na zaha´jenı´ akademicvosti. Nejveˇtsˇ´ım expona´tem je samotny´ kla´sˇ- ke´ho sˇkolnı´ho roku 2009 — 2010 se uskuternı´ kostel Zveˇstovańı´ P. Marie v Ostroveˇ. tecˇnı´ ve strˇedu 7. rˇ´ıjna od 1930 v kostele Otevrˇeno u´tery´ azˇ nedeˇle 930–1230 a 1300– Panny Marie Nanebevzate´ (u frantisˇkańu˚). 1800, vıće na www.klasterostrov.cz ? Podrobnosti o vsˇech chystanyćh akcıćh najdete na: http://hora-plzen.ic.cz Meditacˇnı´ zahrada —

• Vy´stava Znicˇene´ kostely

Pama´tnı´k obeˇtem zla v Plzni

• Koncert v Klatovech

v ra´mci Mezina´rodnı´ho festivalu komornı´ srpna od 19 hod. v je? mı´sto nadeˇje, pravdy, odpusˇteˇnı´ a usmı´rˇenı´ hudby ve cˇtvrtek 27. ´ cˇinkujı´: Ivana Dohnalova´ zuitske ´ m kostele. U ? otevrˇeno strˇeda–nedeˇle 10–17 hod. ? msˇe sv. v kapli sv. Maxmiliańa Kolbeho harfa a Karl–Heinz Krumpo¨ck viola. pravidelneˇ 2. a 4. cˇtvrtek v meˇsıći od 16 hod. • Knihovna na biskupstvı´ ? Kontakt: spra´vcova´ mob. 603 809 798, Pastoracˇnı´ oddeˇlenı´ nabı´zı´ pu˚jcˇovańı´ knih mail: [email protected] z vlastnı´ knihovny. Jedna´ se o literaturu te? Letnı´ pozvańka do Meditacˇnı´ zahrady: ologickou, biblickou, da´le z oblasti duchov– sobota 27. cˇervna 1930–2100 koncert Petra nı´ho zˇivota, cı´rkevnıćh deˇjin, knihy veˇnovane´ Lutky 2130–2300; prohlı´dka Meditacˇnı´ za- partnerstvı´ a rodicˇovstvı´ a take´ beletrii s krˇest’anskou te´matikou. hrady prˇi nocˇnı´m osveˇtlenı´ Knihy je mozˇno pu˚jcˇit na pastoracˇnı´m – pa´tek14. srpna 1600 poutnı´ msˇe sv. v kapli sv. Max. Kolbeho — hudebnı´ doprovod: oddeˇlenı´ (3. patro biskupstvı´) od pondeˇlı´ 00 00 plzenˇsky´ komornı´ peˇvecky´ sbor Vox im- do pa´tku 9 –14 hod., jindy po domluveˇ, 377 223 112, mail: [email protected]. Na perfecta (msˇe sv. mı´sto 2. cˇtvrtka) tomto cˇ´ısle je mozˇne´ oveˇrˇit, zda pozˇadova00 00 – sobota 29. srpna 20 –21 koncert Tria F.O.K; 2100–2230 prohlı´dka Meditacˇnı´ za- nou knihu ma´me k dispozici. hrady prˇi nocˇnı´m osveˇtlenı´

• Studentska´ duch. spra´va Plzenˇ

?

Peˇsˇ´ı putovańı´ po kla´sˇterech plzenˇske´ diece´ze 12.–16. srpna – putovańı´ se spaca´kem a karimatkou v krosneˇ, varˇenı´m na ohni, prˇespa´vańı´m v kla´sˇterech nebo v prˇ´ırodeˇ, 14

• Duchovnı´ sluzˇba nemocny´m v plzenˇskyćh nemocnicıćh Od 1. ledna platı´ nove´ tel. cˇ´ıslo 777 167 004 (nonstop) pro domluvenı´ na´vsˇteˇvy kneˇze cˇi pastoracˇnı´ asistenky v plzenˇskyćh nemocnicıćh (mozˇnost rozhovoru, sv. smı´rˇenı´, eucharistie, pomazańı´ nemocnyćh).



• Program Dnu˚ dobre´ vu˚le — Na´rodnı´ pouti Velehrad 4.–5. cˇervence sobota 4. cˇervence beˇhem dne nejru˚zneˇjsˇ´ı programy a prezentace 1930 vecˇer lidı´ dobre´ vu˚le (od 2000 prˇenos CˇT a Cˇro1) 2100–2400 program hnutı´ a novyćh komunit „La´ska Kristova je nasˇ´ı silou“, bazilika a podium 2400 msˇe svata´ v bazilice sobota 5. cˇervence Slavnost svatyćh Cyrila a Metodeˇje 630 a 730 msˇe svate´ v bazilice 830 msˇe sv. v bazilice — celebrujı´ novokneˇzˇ´ı Cˇeske´ republiky 945 modlitba ru˚zˇence v bazilice 1030 slavnostnı´ poutnı´ msˇe svata´, hlavnı´ celebrant: kardina´l Jozef Tomko; koncelebrujı´ biskupove´ Cˇech, Moravy a Slezska (prˇenos CˇT a Cˇro2) 00 15 Byzantsko–slovanska´ liturgie svate´ho Jana Zlatou´ste´ho v bazilice nedeˇle 12. cˇervence mala´ pout’ 730, 1000 a 1500 msˇe svate´ v bazilice

• Hlavnı´ pout’k Panneˇ Marii v Nicoveˇ 5. cˇervence Program: 730 msˇe svata´, hl. celebrant P. Jo´zef Frelich; 930 katecheze Mons. Josef Zˇa´k; 1030 msˇe svata´, hl. celebrant P. Krzysztof Dedek. Po celou dobu prˇ´ılezˇitost ke sva´tosti smı´rˇenı´.

• Pout’k Panneˇ Marii Klatovske´, arcideˇkansky´ kostel 11.–12. cˇervence sobota 11. cˇervence 930 Adorace 1015 „Svaty´ Dominik a dominikańi“ P. Augustin Jirˇ´ı Prokop OP z Plzneˇ 1100 Koncert folklornıćh souboru˚ 1200 Chvı´le pro tichou modlitbu — prˇesta´vka na obeˇd 1330 „Modlitba ru˚zˇence: historie a soucˇasnost“ P. Augustin Jirˇ´ı Prokop OP z Plzneˇ 1415 Modlitba ru˚zˇence — vede Mariina Legie 1500 Koncelebrovana´ poutnı´ msˇe (hl. celebrant P. Michael Fuchs, gen. vika´rˇ z Rˇezna) 1630 Pru˚vod meˇstem s obrazem Panny Marie Klatovske´ 1830 Koncert skupiny Zebedeus (vıćehlase´ spiritua´ly a jine´ folkove´ pı´sneˇ) Sva´tost smı´rˇenı´ 1000–1200 a 1300–1430 v jezuitske´m i arcideˇkanske´m kostele nedeˇle 12. cˇervence 930 Modlitba ru˚zˇence 1000 Poutnı´ msˇe svata´ (hlavnı´ celebrant P. Augustin Jirˇ´ı Prokop OP z Plzneˇ )

• Sˇesta´ pout’ke sv. Bartolomeˇji u Beˇsˇin v nedeˇli 23. srpna Na mı´steˇ zrˇ´ıceniny pu˚vodnı´ho farnı´ho kostela nad obcı´ bude poutnı´ msˇe sv. ve 1400, pak na´sleduje kulturnı´ program, ktery´ prova´zı´ dechova´ hudba „Mala´ muzika Nausˇe Pepı´ka“. Ve 1300 vycha´zı´ pru˚vod z Beˇsˇin od kostela (cca 3 km). Mozˇnost prˇ´ıjezdu take´ od obce Podolı´ po tzv. tankove´ cesteˇ + asi 400 m peˇsˇ´ı chu˚ze. 15



• Peˇsˇ´ı rodinna´ pout’na Chlum sv. Ma´rˇ´ı 29. srpna 600 sraz u kostelu˚ ve Skalne´ a v Lubech 1100 msˇe sv. P. P. Libner 1300 katecheze o sv. smı´rˇenı´ Mons. J. Zˇa´k 1400 Loretańske´ litanie v Milostne´ kapli

• Diece´znı´ pout’do Teple´ 5. za´rˇ´ı Program zacˇ´ına´ v 930 prˇivı´tańı´m poutnı´ku˚ u krˇ´ızˇe. Hlavnı´m prˇedna´sˇejıćı´m bude tentokra´t otec biskup Mons. Karel Herbst SDB. Po prˇedna´sˇce bude na´sledovat msˇe sv., po polednı´m obcˇerstvenı´ pak deˇleny´ program (krˇ´ızˇova´ cesta, prˇedna´sˇka). V ra´mci programu pro manzˇele vystoupı´ manzˇele´ Alena a Pavel Polaćˇkovi s prˇedna´sˇkou „2 v 1 aneb je libo instant? (Rozdı´ly mezi muzˇem a zˇenou a jejich du˚sledky v manzˇelstvı´)“. Tak jako prˇedcha´zejıćı´ roky budou salesiańky z Plzneˇ ve´st program pro deˇti. Program pro mla´dezˇ bude tradicˇneˇ zacˇ´ınat uzˇ v pa´tek vecˇer (divadlo M. Cˇa´stka „Jak na´s d’a´bel sta´le pokousˇ´ı“ a modlitba s biskupem), mla´dezˇ bude prˇespa´vat v prostoraćh kla´sˇtera.

ˇ ´ıma — 20 let od svatorˇecˇenı´ Anezˇky Cˇes. 13.–19. listopadu • Pout’do R odjezd v pa´tek 13. listopadu v 16 hod. z Chlumu sv. Marˇ´ı a z dalsˇ´ıch mı´st dle domluvy. ˇ ´ıma. Ubytovańı´ v cˇeske´m poutnı´m domeˇ Velehrad. Program: 14. 11. v poledne dojezd do R ˇ ´ımeˇ na´vsˇteˇva 4 rˇ´ımskyćh Dalsˇ´ı program bude uprˇesneˇn dle situace a pocˇası´. Beˇhem pobytu v R bazilik, bazilika sv. Krˇ´ızˇe, Vatikańske´ muzeum, Sixtinska´ kaple, Forum Romanum, na´vsˇteˇva hrobu Sv. Otce Jana Pavla II., zasta´vka u Collosea, Fontańa di Tre´vi a Sˇpaneˇlske´ schody. ˇ ´ıma do Assisi. Prohlı´dka Prˇislı´bena´ msˇe sv. bazilice sv. Petra, 17. 11. po snı´dani odjezd z R chra´move´ho komplexu sv. Frantisˇka a baziliky sv. Kla´ry. Prˇenocovańı´. 18. 11. po snı´dani odjezd do Padovi. Na´vsˇteˇva baziliky sv. Antonıńa s mozˇnostı´ msˇe sv. nebo modlitba ru˚zˇence. 18. 11.–19. 11. v nocˇnıćh hodinaćh prˇ´ıjezd do Cˇech. Cena: 9 200 Kcˇ zahrnuje dopravu, ubytovańı´, vstupne´ a strava. Kapesne´ dobrovolne´ Prˇihla´sˇky: P. Krysˇtof Labe¸d´z, Sokolov, 731 754 846 nebo M. Josefova´ 731 433 148

• Pouteˇ ve farnostech ´ jezd pod Prˇimdou, kaple sv. Jana Krˇtitele 27. cˇervna 1000 U 1030 Svojsˇ´ın, kostel sv. Petra a Pavla ´ tery´, kostel Narozenı´ sv. Jana Krˇtitele 1700 U 28. cˇervna 1030 Litice, kostel sv. Petra a Pavla 1100 Chodova´ Plana´, kostel Narozenı´ sv. Jana Krˇtitele 1330 Lipnice, kaple Petra a Pavla; po msˇi posezenı´ venku s hudbou a pout’ovy´mi kolaćˇi 1400 Mnichov u Mar. La´znı´, kostel sv. Petra a Pavla ´ loh, kaple sv. Petra a Pavla 1500 U 4. cˇervence 1000 Lestkov, pout’sv. Prokopa 1000 Skvirˇ´ın, kostel sv. Petra a Pavla 16



5. cˇervence 900 Ny´rˇany, kostel sv. Prokopa, po nı´ azˇ do 1700 Den otevrˇenyćh dverˇ´ı kostela. 1000 Kra´sno, pout’k Panneˇ Marii Kra´senske´ 1100 Vrsˇ´ıcˇek u Rokycan, kaple Navsˇtı´venı´ Panny Marie 1130 Beˇsˇiny, kostel Navsˇtı´venı´ Panny Marie 11. cˇervence 1000 Stare´ Sedlo, kostel Nanebevzetı´ Panny Marie 18. cˇervence 1000 kla´sˇter Tepla´, pout’k bl. Hroznatovi 19. cˇervence 1000 Dlazˇov, kaple sv. Marke´ty 1000 Bezdeˇkov, kaple sv. Anny 23. cˇervence 1500 Vysoke´ Sedlisˇteˇ, na louce u kostela 24. cˇervence 915 Plana´ na´meˇstı´, peˇsˇ´ı pout’ ke Svate´ Anneˇ; 1000 cˇeskoneˇmecka´ msˇe svata´, prˇedseda´ na´sˇ plzenˇsky´ biskup Mons. Frantisˇek Radkovsky´ 1500 Brod nad Tichou, pout’sv. Jakuba 1800 Pomezı´ n. Ohrˇ´ı, kostel sv. Jakuba Starsˇ´ıho 25. cˇervence 930 Domaslav, pout’sv. Jakuba 1230 Broumov, pout’sv. Anny s roda´ky 1500 Zelena´ Hora u Chebu, pout’ke sv. Anneˇ 26. cˇervence 1000 Pnˇovany, kaple sv. Anny, Den otevrˇenyćh dverˇ´ı do 1700 (msˇe svata´ vzhledem k probı´hajıćı´m oprava´m nenı´ mozˇna´) 1000 Plana´, kostel sv. Anny, cˇeska´ pout’ 1030 Prusiny, kostel sv. Jakuba Starsˇ´ıho 1030 Stanˇkov, kostel sv. Jakuba Starsˇ´ıho 1100 Chylice u Mirosˇova, kostel svate´ho Jakuba Veˇtsˇ´ıho 1500 Klatovy — Hu˚rka, pout’ke sv. Anneˇ (v kostele sv. Martina) 28. cˇervence 1000 Hornı´ Slavkov, kostel sv. Anny 2. srpna 900 Rokycany, kostel Panny Marie Sneˇzˇne´ 1000 Klatovy, jezuitsky´ kostel Neposkvrneˇne´ho Pocˇetı´ Panny Marie a sv. Ignaće 9. srpna 1100 Strasˇice, kostel svate´ho Vavrˇince 1400 Ovesne´ Kladruby, kostel sv. Vavrˇince 15. srpna 1000 Mariańske´ La´zneˇ, kostel Nanebevzetı´ Panny Marie 1400 Pavlovice, kaple Panny Marie 1500 Loreta Stary´ Hroznˇatov, pout’k Panneˇ Marii 16. srpna 900 Plana´, pout’Nanebevzetı´ Panny Marie 1100 Osek, kostel Nanebevzetı´ Panny Marie 22. srpna 1500 Podlesı´ u Chebu, pout’k Panneˇ Marii na Javorˇinu 23. srpna 1100 Volduchy, kostel svate´ho Bartolomeˇje 1400 Beˇsˇiny, sv. Bartolomeˇj 1500 Pı´stov, pout’ke sv. Bartolomeˇji 30. srpna 1400 Tepla´ — meˇsto, kostel sv. Jiljı´ 17


• Charismaticka´ konference


bohosluzˇby. Prˇedna´sˇejıćı´: Charles a Sue Whiteheadovi, Veronika Bara´tova´, P. Vojteˇch Kodet, P. Alesˇ Opatrny´, Jirˇ´ı Cˇerny´, Katerˇina Lachmanova´, Josef Zeman, Stanislav Jurańek, Hana Pinknerova´ a dalsˇ´ı. Soucˇa´stı´ je paralelnı´ deˇtsky´ program pro deˇti od 4 let. Vıće informacı´ a eletronicke´ prˇihla´sˇenı´ najdete na http://konference.cho.cz

Dvaca´ty´ rocˇnı´k Katolicke´ charismaticke´ konference s mottem „Vzchopte se, nebojte se, ja´ jsem to“ (Mt 14,27) se kona´ 8. azˇ 12. cˇervence v Brneˇ, na vy´stavisˇti BVV. Program konference tvorˇ´ı prˇedna´sˇky, adorace, neforma´lnı´ setkańı´, spolecˇna´ modlitba a

fon/mobil, nutnou potrˇebu samostatne´ho popro muzˇe a zˇeny 31. cˇervence–3. srpna, vede koje) nebo volejte na mob. tel. 604 936 691. Mons. Josef Zˇa´k a kneˇzˇ´ı plzenˇske´ diece´ze. • Biblicke´ hodiny Te´ma: „Aposˇtol na´rodu˚, sv. Pavel“ („Vı´m, pro verˇejnost zaha´jı´me v rˇ´ıjnu, kazˇde´ prvnı´ a komu jsem uveˇrˇil.“ 2 Tm 1,12). Prˇihla´sˇky: Biskupstvı´ plzenˇske´, Anna Sˇlaj- trˇetı´ pondeˇlı´ v meˇsıći. Uzˇ ted’ si mu˚zˇete rezersova´, na´meˇstı´ Republiky 35, 301 00 Plzenˇ vovat tyto dny pro spolecˇna´ setka´vańı´. Na´zvy (nutno uve´st: jmeńo a prˇ´ıjmenı´, bydlisˇteˇ, tele- te´mat budou uprˇesneˇny v za´rˇ´ı.

• Rekolekce na Svate´ Horˇe

Centrum pro rodinu • Nahra´vka ze Dnu˚ vı´ry Prˇedna´sˇku pro manzˇele (Jirˇ´ı Cˇerny´: Partnerstvı´, dospeˇlost a zrańı´ v manzˇelstvı´) na CD si objednejte na adrese Zpravodaje nebo sta´hneˇte z www.bip.cz v sekci Informujeme.

• Exercicie pro manzˇelske´ pa´ry v Necˇtinech 19.–25. cˇervence

• Setkańı´ na konci le´ta Rodinny´ festival 11.-13. za´rˇ´ı v Holostrˇevech: semina´rˇ o vyćhoveˇ deˇtı´, rodinny´ vy´let do jı´zda´rny a dolu˚, vecˇer chval, vecˇernıćˇek, posezenı´ u ohneˇ, koncert, bohosluzˇba.

• Vı´kend pro zˇeny 9.-10. rˇ´ıjna v Teˇnovicıćh.

• Rekolekce s Komunitou Blahoslavenstvı´ Exercicie s te´matem „Vı´m komu jsem uveˇrˇil“ (2 Tm 1,12) vede P. Alesˇ Opatrny´ ve sˇkoli- 6.-7. listopadu v Plzni. cı´m centru ZCˇU, cena 2 490 Kcˇ, soubeˇzˇny´ • Chlapi podzim program pro deˇti do 10 let. 13.-15. listopadu v Desˇenicıćh.

• Prˇedna´sˇka na diece´znı´ pouti

• Prˇihla´sˇky, informace:

v Teple´ 5. za´rˇ´ı; Alena a Pavel Polaćˇkovi, 731 619 704; [email protected] te´ma: 2 v 1 aneb je libo instant? (Rozdı´ly J. Fencl, mezi muzˇem a zˇenou, du˚sledky v manzˇelstvı´). • Poradna PPR 18


Vysˇkolene´ instruktorky Va´m nabı´zejı´ bezplatne´ konzultace ohledneˇ symptoterma´lnı´ metody prˇirozene´ho plańovańı´ rodicˇovstvı´, plańovańı´ pocˇetı´, . . . Domluva mozˇna´ na 608 200 601 nebo 776 200 028.

Sady 5. kveˇtna cˇ. 8, Plzenˇ www.plzenskepanenky.cz

• Program na cˇervenec a srpen Mile´ zˇeny, maminky, prˇa´tele´, vy vsˇichni, kterˇ´ı mozˇna´ touzˇebneˇ ocˇeka´va´te dny pra´zdnin a vyhlı´zˇ´ıte je jako prvnı´ za´blesky rannı´ho slunce. Vzˇdyt’ma´loktera´ rocˇnı´ obdobı´ jsou tak nakazˇliva´ slovy jako jsou: teˇsˇenı´, za´pady slunce, jı´zda Posa´zavsky´m motoraćˇkem, sjeta´ sˇlajsna, italska´ zmrzlina v kornoutu, spanı´ pod sˇira´kem, vu˚neˇ levandule, bourˇka nad Ostry´m . . . Da´l uzˇ si to kazˇdy´ z na´s doplnı´me sami. Cˇas pra´zdnin je neˇcˇ´ım posva´tny´. Rozhodujeme o neˇm sami a veˇdomeˇ plańujeme a rˇ´ıka´me, zˇe chceme by´t s teˇmi, ktere´ milujeme nejvıć ze vsˇech na sveˇteˇ. Prˇeji Va´m, aby ty nejhezcˇ´ı chvı´le prostoupily hlubiny Vasˇich srdcı´ a staly se pokladem na dny pozdeˇjsˇ´ı. At’ Va´s nic neodradı´ od novyćh cest a Vasˇ´ım pru˚vodcem mohou by´t na´dherna´ slova: „Neoba´vej se nicˇeho, vydej se trˇeba na konec sveˇta, vsˇude to neˇjake´ je. Nezabı´jı´ hlad, zˇ´ızenˇ ani da´lka, ale strach z nich. Jdi lehounce, jako chodili da´vnı´ kralevicove´. S cˇistou myslı´ a s tichy´m veˇdomı´m cı´le za dalekou a jasnou hveˇzdou.“ Miroslav Nevrly´, Karpatske´ hry. Ke´zˇ Va´s na cestaćh prova´zı´ Bozˇ´ı pozˇehnańı´, ke´zˇ se spolu setka´me, o neˇco vıće podobni da´vny´m kralevicu˚m. Prˇeji dny plne´ slunce a radosti. Majka Lachmanova´


• S CHUTI´ A SPOLU 13.–31. cˇervence kazˇdy´ den dopoledne od 900–1130 hod. probı´hajı´ vy´tvarne´ a tvu˚rcˇ´ı programy na nejru˚zneˇjsˇ´ı te´mata. Jsou urcˇeny pro deˇti a jejich doprovod (maminky, tatıńky, babicˇky, atd., kterˇ´ı deˇtem pomu˚zˇou s vyra´beˇnı´m.Mladsˇ´ı deˇti si po dobu vyra´beˇnı´ mohou hra´t s rodicˇi v herneˇ. Podrobny´ kalenda´rˇ najdete na webovyćh strańkaćh www.plzenskepanenky.cz. V srpnu je v MC zavrˇeno — pra´zdnıńy. Teˇsˇ´ıme se na va´s v za´rˇ´ı.

• AHOJ NA HRADISˇTI 4. za´rˇ´ı v 1500 hod. zveme vsˇechny nadsˇene´ prˇa´tele a prˇ´ıznivce Plzenˇskyćh panenek, rodiny a deˇti vsˇeho veˇku na Hradisˇteˇ u Plzneˇ — k jezu u hospody. Dostanete se tam peˇsˇky nebo autem od konecˇne´ ;stanice tramvaje cˇ. 1 na Slovanech ulicı´ Plzenˇska´ cesta smeˇr na Hradisˇteˇ je mozˇne´ jı´t s kocˇa´rky. Pokud pojedete na kole, tak u Tyrsˇova mostu v Doudlevcıćh smeˇrem k Meditacˇnı´ zahradeˇ, pak po cyklostezce na Hradisˇteˇ a k hospu˚dce; vonı´ uzˇ na da´lku grilovanı´m. Vstupne´: dospeˇly´ 30,– Kcˇ, dı´teˇ 20,–Kcˇ. V ceneˇ vstupne´ho: deˇti — stanovisˇteˇ sportovnı´ a vy´tvarne´ + odmeˇna, dospeˇlı´ — ope´kańı´ burˇtu. Da´le bude mozˇne´ zakoupit jine´ dalsˇ´ı pochutinky. Pivo a vesˇkere´ dalsˇ´ı na´poje — lze zakoupit v hospodeˇ (vy´borne´ pivo).

ˇ TMI • POUTˇ MAMINEK S DE DO MEDITACˇNI´ ZAHRADY 7. za´rˇ´ı v 1000 hod. zveme vsˇechny maminky s deˇtmi, ktere´ bra´zdı´ a krˇizˇujı´ cele´ meˇsto Plzenˇ se svy´mi kocˇa´rky a deˇtmi, peˇsˇky nebo tramvajı´, na jizˇ tradicˇnı´ pout’ do Meditacˇnı´ zahrady. Uzˇ jen ta skutecˇnost, zˇe pu˚jdeme spolecˇneˇ, silnicı´ a pak cestou k mı´stu, kde se prˇed na´mi otevrˇe neˇco jako rajska´ zahrada, ticha´ a prˇ´ıveˇtiva´, to stojı´ za dobrodruzˇstvı´ pouti. Prˇesneˇjsˇ´ı na´zev zahrady znı´ Pama´tnı´k 19


obeˇtem zla, nebot’je zde instalovańa Krˇ´ızˇova´ cesta socharˇe Romana Podra´zske´ho a byla instalovańa jako veˇcˇna´ prˇipomıńka teˇch, kterˇ´ı byli za totality zle posˇkozeni. Co na´s na te´to pouti cˇeka´? Prohlı´dka zahrady s pru˚vodkynı´, prˇ´ıveˇtive´ stromy a jemny´ tra´vnıćˇek pro nasˇe znavene´ nohy, obcˇerstvenı´ prova´zejıćı´ akce Panenek a pro za´jemce take´ film o Lubosˇovi Hrusˇkovi, zakladateli Meditacˇnı´ zahrady. Srdecˇneˇ zveme vsˇechny, kterˇ´ı jesˇteˇ nenavsˇtı´vili skvost Plzneˇ — Meditacˇnı´ zahradu. Blizˇsˇ´ı in-


formace budou k dispozici v za´rˇ´ı nebo na www.plzenskepanenky.cz.

ˇ ENY • REKOLEKCE PRO Z 13.–15. listopadu se konajı´ rekolekce pro zˇeny s na´zvem: „KDO JE V KRISTU, ˇ ENI´.“ Duchovnı´ cvicˇenı´ JE NOVE´ STVOR se konajı´ v Perninku s Josefem Kasˇe a P. Krzysztofem. Prˇihla´sˇky posı´lejte, prosı´m, na adresu: [email protected]. Podrobne´ informace o rekolekci obdrzˇ´ıte v rˇ´ıjnu 2009. Za organizacˇnı´ ty´m (Vlad’ka, Martina, Anicˇka) se teˇsˇ´ı Majka Lachmanova´.

ninove´ akce a nebude chybeˇt duchovnı´ slovo, adorace a modlitba. Po noci stra´vene´ v kla´sˇterˇe (vezmeˇte spaca´k a karimatku) bude v sobotu program pokracˇovat — ućˇast naprˇ´ıklad prˇislı´bil otec biskup Ka´ja Herbst. Za´jemce o nocleh prosı´me o nahla´sˇenı´ prˇedem.

´ ... CO SE CHYSTA • Kajaky v Polsku 16.–30. srpna Jizˇ tradicˇneˇ se na konci srpna chysta´me sjet jednu z polskyćh rˇek. Jaka´ to bude letos? Tradicˇnı´ „veletok“, cˇi snad „divocˇina“? Nechte se prˇekvapit . V ra´mci programu se take´ vyda´me na jednodennı´ peˇsˇ´ı pout’ do Czestochowe a opeˇt snad skoncˇ´ıme u morˇe .

• Exercicie pro mla´dezˇ 20.–24. 8.

• Setkańı´ mla´dezˇe s papezˇem ve Stare´ Boleslavi 28. za´rˇ´ı Zˇe nasˇi republiku navsˇtı´vı´ Svaty´ otec Benedikt, nenı´ trˇeba prˇipomıńat, stejneˇ jako zˇe je samo sebou, zˇe kdyzˇ uzˇ k na´m zavı´ta´ takova´ vzaćna´ na´vsˇteˇva, meˇli bychom udeˇlat vsˇechno pro to, abychom se s nı´m setkali. Protozˇe Benedikt XVI. projevil prˇańı´ se v ra´mci Svatovaćlavske´ pouti setkat s mla´dezˇ´ı, organizujeme do Stare´ Boleslavi velkou vy´pravu. Jede se v nedeˇli odpoledne (cˇeka´ na´s peˇkny´ prˇedprogram ), blizˇsˇ´ı info brzy na nasˇich strańkaćh, prˇihla´sit se je mozˇne´ jizˇ dnes. A kdo by chteˇl pomoci s porˇadatelskou sluzˇbou, necht’se na´m co nejdrˇ´ıve ozve!

I letos zveme mla´dezˇ na exercicie s Mons. Josefem Zˇa´kem, tentokra´t na farˇe na Bozˇ´ım Daru. Te´ma: sv. Pavel — aposˇtol na´rodu˚. Prˇihla´sˇky na DCM nebo na webovyćh strańkaćh. Cena pro aktivnı´ cˇleny Obcˇanske´ho sdruzˇenı´ ´ NA cˇinı´ 1000 Kcˇ, pro ostatnı´ 1100 Kcˇ). BRA • Pout’mla´dezˇe s biskupem do

• Diec. pout’do Teple´ 4.– 5. za´rˇ´ı

Freiburgu 16.–18. rˇ´ıjna

Jizˇ tradicˇneˇ zveme vsˇechny mlade´, aby na Trˇetı´ rˇ´ıjnovy´ vı´kend se jizˇ tradicˇneˇ chysta´me diece´znı´ pout’ prˇijeli uzˇ v pa´tek vecˇer. Za- do Neˇmecka na pout’s nasˇ´ım biskupem Francˇneme v 1900 vecˇerˇ´ı, zavzpomıńa´me na pra´zd- tisˇkem. Tentokra´t navsˇtı´vı´me starobyle´ meˇsto 20


Freiburg a nebude chybeˇt ani „tradicˇnı´ “ zasta´vka v Regensburgu. Teˇsˇit se mu˚zˇete na prohlı´dku obou meˇst, rozhovory se zajı´mavy´mi lidmi a snad i neˇjake´ to prˇekvapenı´. To vsˇe bude neseno spolecˇnou modlitbou, bohosluzˇbou s otcem biskupem. Prˇedpokla´dana´ cena cˇinı´ 450 Kcˇ (aktivnı´m cˇlenu˚m Obcˇanske´ho ´ NA poskytujeme slevu 50 Kcˇ). sdruzˇenı´ BRA

• Kurz pro anima´tory 2009/10 Jak ve´st spolecˇenstvı´? * Jak se zapojit do sluzˇby ve farnosti? * Jak zajı´maveˇ a na´paditeˇ prˇipravit hru? * Jak prˇipravit spolecˇnou modlitbu nebo zajı´mavy´ vecˇer? * Jak prˇeda´vat deˇtem vı´ru? * Jak je zapojit prˇi msˇi svate´? * Jak mluvit o du˚lezˇityćh te´matech? * Jak rˇesˇit konflikty? * Jak spolupracovat a vychovat si spolupracovnı´ky? * Co vsˇechno zajistit na ta´bor? * Jaka´ jsou pravidla stravovańı´ a zdravoveˇdy a jak prˇipravit rozpocˇet akce? Na takove´to a mnoho dalsˇ´ıch praktickyćh ota´zek dostanete odpoveˇd’ na kurzu. Budete moci zazˇ´ıt spolecˇenstvı´ se svy´mi veˇrˇ´ıcı´mi vrstevnı´ky, setka´te se ale take´ i se zajı´mavy´mi osobnostmi, mezi ktery´mi nebude chybeˇt otec biskup Frantisˇek, gen. vika´rˇ Mons. Robert Falkenauer, kancle´rˇ P. Ludolf Kazda, P. Petr Hrusˇka, P. Jan Balı´k, P. Vı´t Zatloukal, P. Jan Rajlich, P. Jan Vyhna´lek, JUDr. Jan Klail, Mgr. Jaromı´r Tippl, Mgr. Marie Kadlecova´, Mgr. Irena Pulicarova´ a jesˇteˇ mnoho dalsˇ´ıch. Mu˚zˇete se take´ teˇsˇit na sportovnı´ za´zˇitky, exkurze a na´vsˇteˇvy — trˇeba do trapisticke´ho kla´sˇtera v Nove´m Dvorˇe, na za´mek v Becˇoveˇ. Podı´va´me se, jak se pracuje s mla´dezˇ´ı u salesiańu˚, frantisˇkańu˚ . . . , zkusı´me keramiku, vy´robu svıćˇek a mozˇna´ se i sezna´mı´me s modlitbu tancem. Urcˇiteˇ to bude skveˇly´ za´zˇitek, tak neva´hejte a prˇihlaste se uzˇ ted’! Kurz bude probı´hat beˇhem peˇti vı´kendu˚ — prvnı´ setkańı´ se uskutecˇnı´ v rˇ´ıjnu. Absolventi sˇkoly anima´toru˚ mohou take´ zı´skat osveˇdcˇenı´, ktere´ je nutne´ pro vedoucı´ ta´boru˚ s dotacemi


Ministerstva sˇkolstvı´, mla´dezˇe a teˇlovyćhovy — tento kurz ma´ akreditaci MSˇMT. Prvnı´ setkańı´ se uskutecˇnı´ o vı´kendu 23.–25. rˇ´ıjna.

• „S tebou meˇ bavı´ sveˇt . . . “ (kurz partnerstvı´ 2009/10) Jak jizˇ mnohy´m neuniklo, rozhodli jsme se, zˇe na podzim otevrˇeme zcela novy´ kurz, ktery´ by za´bavneˇ–vzdeˇla´vacı´ formou pomohl nale´zt odpoveˇdi na ota´zky ty´kajıćı´ se volby ´ cˇastnıći zı´skajı´ inspiidea´lnı´ho partnera. U raci k prohloubenı´ jejich partnerskyćh vztahu˚, nebo jim kurz bude prˇ´ıpravou na partnersky´ vztah a pozdeˇjsˇ´ı manzˇelstvı´ a rodicˇovstvı´. Prˇedna´sˇejıćı´mi budou odbornıći na te´mata ty´kajıćı´ se vztahu˚ mezi muzˇi a zˇenami (z rˇad le´karˇu˚ i psychologu˚) a manzˇelske´ pa´ry. Prˇihla´sit se je mnozˇne´ jizˇ dnes.

ˇ DNES VA ´ S ZVEME . . . JIZ ? Pravidelne´ modlitebnı´ setkańı´ (od za´rˇ´ı kazˇde´ u´tery´ v 1900 na DCM) ? Pout’ du˚veˇry na zemi Poznanˇ 29. 12. 2009–2. 1. 2010 Silvestr s komunitou z Taize´ ? Celost. setkańı´ anima´toru˚ 15.–21. 8. 2010

STALO SE . . . • Skalna´ nebyla zdolańa aneb reporta´zˇ z fotbalove´ho BiskupCUPu V sobotu 23. kveˇtna probeˇhl jizˇ trˇetı´ rocˇnı´k prestizˇnı´ho fotbalove´ho turnaje v Domazˇlicıćh zasˇtı´teˇne´ho biskupem Frantisˇkem Rad´ cˇastnilo se jej 7 nadsˇenyćh ty´mu˚, kovsky´m. U neˇktere´ se prˇijely jen zućˇastnit a pobavit fotbalem, jine´ chteˇli „za kazˇdou cenu vyhra´t“, cozˇ se take´ nakonec jednomu ty´mu podarˇilo. Cely´ turnaj prova´zela dobra´ na´lada, kra´sne´ slunecˇne´ pocˇası´ a dokonala´ prˇ´ıprava mı´stnıćh organiza´toru˚. Poha´r si nakonec odvezlo druzˇstvo ze Skalne´, na stupnıćh vı´teˇzu˚ da´le stanul 21


plzenˇsky´ „salesiańsky´ ty´m“ a borci od sv. Michala z Ostrova nad Ohrˇ´ı. Doufa´m, zˇe se za rok tento jizˇ tradicˇnı´ turnaj bude opeˇt konat a zˇe na neˇj dorazı´ vıće nadsˇenyćh hraćˇu˚ z koutu˚ plzenˇske´ diece´ze! Vasˇek Sˇ.

• Dny vı´ry — „takova´ norma´lnı´ rodinka . . . “ Prˇesneˇ v duchu dvou rozdı´lnyćh sveˇtu˚ „takove´ norma´lnı´ rodinky“ se nesla cela´ sobota 30. kveˇtna. Prˇedevsˇ´ım mla´dezˇ si z letosˇnıćh Dnu˚ vı´ry odnesla nove´ podneˇty k prˇemy´sˇlenı´ o zˇenske´m a muzˇske´m sveˇteˇ. Veˇrˇ´ıcı´ cele´ diece´ze se sesˇli v katedra´le sv. Bartolomeˇje v 930. Po rannı´ modlitbeˇ se oddeˇlila mla´dezˇ, ktera´ se ubı´rala smeˇr frantisˇkańi. Tady uzˇ na na´s cˇekal zna´my´ pı´snicˇka´rˇ Jirˇ´ı Cˇerny´. Pra´veˇ on na´m neobvyklou formou poda´val rozdı´ly mezi zˇensky´m a muzˇsky´m sveˇtem. Asi nikdo ze zućˇastneˇnyćh nezapomene na u´smeˇvne´, ale hodneˇ pravdive´ mysˇlenky.


take´ vyply´va´, zˇe zˇena a muzˇ vidı´ la´sku jinak a zˇe i vznik vztahu vidı´ v neˇcˇem jine´m. Vlastneˇ cely´ svu˚j zˇivot a zˇivot toho druhe´ho vnı´majı´ odlisˇneˇ. Na´dherne´ na tom je, zˇe kdyzˇ vytvorˇ´ı pa´r, jejich sveˇty se navza´jem propojujı´ a doplnˇujı´. Asi jsme nebyly jedine´, kdo o tom dlouho prˇemy´sˇlely a diskutovaly. Po prˇedna´sˇce uzˇ na na´s cˇekal skveˇly´ obeˇd na biskupstvı´. Byl to cˇas, kdy jsme se vsˇichni mohli setkat se svy´mi prˇa´teli a popovı´dat si, a to nejen o za´zˇitcıćh z prˇedna´sˇky. Dalsˇ´ı cˇa´st programu se odehra´vala v katedra´le. Meˇli jsme mozˇnost poslechnout si koncert harfy a houslı´. Pu˚l hodiny se katedra´lou nesly melodie zna´myćh skladeb. Umeˇnı´ dvou hudebnic bylo pote´ odmeˇneˇno dlouhy´m potleskem. Prˇed druhou hodinou odpoledne se u „kecpultu“ zabydlel dalsˇ´ı prˇedna´sˇejıćı´. Mons. Robert Falkenauer pu˚sobiveˇ hovorˇil na aktua´lnı´ te´ma — Duch svaty´. To byla poslednı´ cˇa´st programu prˇed slavnostnı´ msˇ´ı svatou. V 15 hodin se katedra´lou rozezneˇly varhany a zacˇala msˇe sv. Promluva o. biskupa prˇi ka´zańı´ se ty´kala voleb do Evropske´ho parlamentu. Myslı´m, zˇe veˇtsˇina zućˇastneˇnyćh plnoletyćh se stala uveˇdomeˇly´mi volicˇi. Ota´zka je, jestli se to projevilo na celkove´m sko´re vy´sledku˚. Po za´veˇrecˇne´m aposˇtolske´m pozˇehnańı´ se veˇtsˇina zastavila jesˇteˇ na biskupstvı´, ale neˇkterˇ´ı se uzˇ chystali na zpa´tecˇnı´ cestu. Bohuzˇel i nasˇe farnost se odebrala k odjezdu velmi brzo, takzˇe je na´m lı´to, zˇe jsme se nenajedly na zpa´tecˇnı´ cestu (hlavneˇ duchovneˇ, i kdyzˇ . . . ). Marusˇka a Ancˇa Cı´slerovy

NABI´DKA • Fara Stod Oslovila na´s nejen forma podańı´, ktera´ se jen tak neslysˇ´ı. Koneckoncu˚ i te´ma „Procˇ je tak jiny´, procˇ je tak jina´“ bylo neobvykle´. Naprˇ´ıklad na´s zaujala mysˇlenka, zˇe kazˇdy´ cˇloveˇk v sobeˇ skry´va´ kus zˇenske´ho a muzˇske´ho sveˇta, ale prˇevazˇuje jen jeden z nich. Z toho 22

Obnovene´ prostory fary mohou poslouzˇit k vı´kendovy´m a pra´zdninovy´m setkańı´m pro vasˇe (farnı´) spolecˇenstvı´, veˇk nenı´ podmıńkou. Kapacita cca 20 lidı´ (vejde se i vıće prˇi mensˇ´ım pohodlı´). Blizˇsˇ´ı informace na DCM. z DCM zdravı´ P. Krysˇtof, Petr, Dan, Pavla a Pavlıńka



ˇ IVOTA I◦ ´ ZA NOVE´HO Z • OA

a naucˇit se samostatneˇ ru˚st ve vı´rˇe. Bohaty´ program (setkańı´ nad Pı´smem sv., sˇkola modletnı´ duchovnı´ obnova na farˇe v Klencˇ´ı pod litby, vy´pravy do prˇ´ırody); veˇk: od 15 do 35 Cˇerchovem 31. 7.– 16. 8. Letnı´ sˇkola vı´ry let; informace, kontakt, prˇihla´sˇky: P. Dr. Jan a evangelizace — cı´l: zı´skat vztah ke Kristu Rajlich OP, [email protected]

• MBs TRAVEL AGENCY nabı´zı´ Nakladatelstvı´ pro jubilejnı´ Rok kneˇzˇ´ı chysta´ neˇkolik publikacı´:

? Rˇ´ım letecky 3.–7. za´rˇ´ı, cena 13 890 Kcˇ • Modlitby za kneˇze ? Jizˇnı´ Bavorsko a Innsbruck 11–12. za´rˇ´ı, Jubilejnı´ rok kneˇzˇ´ı je urcˇen pro celou cı´rkev,

cena 2 970 Kcˇ (Hohenpessenberg, Wieski- jezˇ deˇkuje za dar kneˇzˇstvı´ a vzy´va´ Pańa zˇneˇ, rche, Neuschvanstein, Innsbruck, nocleh aby na ni posı´lal sta´le nove´ deˇlnı´ky a skrze neˇ v *** hotelu, lanovkou na Patcherkofel, za´- da´val zaza´rˇit Kristoveˇ svatosti ve sveˇteˇ. mek Ambras, kla´sˇter Ettal. V te´to knı´zˇecˇce najdete modlitby za nova´ ? Prˇihla´sˇky, informace: MBs TRAVEL povolańı´, za seminaristy, za ja´hny, kneˇze v jeAGENCY, Miroslav Byrtus, Sˇvabinske´ho jich sluzˇbeˇ i v teˇzˇkostech; za papezˇe a biskupy, 561, 344 01 Domazˇlice, 605 432 066, za rodiny kneˇzˇ´ı a farnı´ spolecˇenstvı´; za [email protected] na´rˇe, za zasveˇcene´ i za laiky ve sluzˇbeˇ Bozˇ´ımu lidu. Brozˇ., cca 32 str., cena cca 35 Kcˇ.

Knihkupectví

ˇ ivot a • Sv. Jan M. Vianney — Z modlitby na jeho prˇ´ımluvu

Jungmannovo n. 18 110 00 PRAHA 1, tel./fax: 224 818 757, [email protected], www.paulinky.cz

Pro ctitele sveˇtce z Arsu jsou prˇipraveny ru˚zne´ modlitby, litanie a noveńa na jeho prˇ´ımluvu, prˇipojen je i strucˇny´ zˇivotopisny´ medailonek.

• Mary Healyova´ — Muzˇi a zˇeny jsou z ra´je: Pru˚vodce Teologiı´ teˇla Jana Pavla II.

• Anna Penna — Sveˇdek Bozˇ´ı ˇ ivot a dı´lo Jana Marii la´sky: Z Vianneye

Brozˇ., 32 str., cena cca 35 Kcˇ.

Touha milovat a by´t milovań v du˚veˇrne´m, tr- Prˇepracovane´ druhe´ vydańı´ zˇivotopisu sv. Javale´m vztahu, je vepsana´ hluboko do lidske´ho na M. Vianneye. Kniha srdce. Jan Pavel II. na´s zve k objevenı´ skutecˇje obohacena tematicky ne´ho vy´znamu muzˇe a zˇeny a du˚vodu˚, procˇ vrˇazeny´mi u´ryvky z jeho se k sobeˇ chova´me tak, jak se chova´me. ka´zańı´. Nenı´ tu prˇedstaTajemstvı´ muzˇe a zˇeny nehledejme na jivovań „svatousˇek“, ale nyćh planetaćh, ale tam, odkud oba pocha´zejı´ cˇloveˇk zˇijıćı´ z Bozˇ´ı mi— v ra´ji. Lze pouzˇ´ıt ve farnostech, spolecˇenlosti a zcela vydany´ do stvıćh, skupinkaćh i k samostatne´mu studiu. rukou Bohu a sluzˇbeˇ blizˇVsˇechno, co potrˇebujete kromeˇ te´to knı´zˇky, nı´m a nejpotrˇebneˇjsˇ´ım. je Bible a sesˇit. Brozˇ., 120 str., cena 128 Kcˇ. Brozˇ., 104 str., cena 118 Kcˇ. 23

2.–5. 7. Velehrad, zasedańı´ CˇBK, na´rodnı´ pout’ 6.–7. 7. Eisenstadt, slavnost 50-ti let kneˇzˇstvı´ biskupa Paula Iby 8.–17. 7. spolecˇna´ dovolena´ biskupu˚ 18. 7. 1000 Tepla´, pout’k bl. Hroznatovi 1800 Neutraubling, msˇe sv. a pozˇehnańı´ sochy bl. Hroznaty 19. 7. 1030 katedra´la sv. Bartolomeˇje, msˇe sv. s udı´lenı´m akolyta´tu Petru Meclovi 24. 7. 1000 Plana´ u Mariańskyćh La´znı´, Svata´ Anna, poutnı´ msˇe sv. 25.–31. 7. studijneˇ–formacˇnı´ setkańı´ biskupu˚ 1.–4. 8. Plzenˇ, ućˇast na kongresu Ackermann–Gemeinde 15. 8. 1000 Domazˇlice, sv. Vavrˇinec, poutnı´ msˇe sv. 16. 8. 1000 Tachov, poutnı´ msˇe sv. 24. 8. 1630 Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, poutnı´ msˇe sv. 28.–30. 8. Praha, ućˇast na mezina´rodnı´m kongresu Koinonie Jan Krˇtitel 30. 8. 1500 Cˇerchov, msˇe sv. U´daje jsou podle stavu v dobeˇ uza´veˇrky, prˇ´ıpadne´ zmeˇny nejsou vyloucˇeny.

• La´gr: Pavel Kucˇera v rozhovoru kterˇ´ı se exilem pokousˇeli rˇesˇit sve´ osobnı´ proble´my. Ty prˇ´ıbeˇhy neˇkdy by´vajı´ opravdu s Alesˇem Palańem Odchod ze zemeˇ pu˚vodu je fenomeń, ktery´ se cˇeskou historiı´ ta´hne po staletı´. Ma´lokdy v historii vsˇak zasa´hl samou podstatu nasˇ´ı spolecˇnosti tak jako ve 20. stoletı´. Nemala´ cˇa´st exulantu˚ stanula prˇed branami utecˇenecke´ho ta´bora Zirndorf v Bavorsku. Duchovnı´ i ekonomickou pomoc, radu i podporu jim tu neuńavneˇ poskytoval ta´borovy´ kaplan Pavel Kucˇera (1932). Vzhledem k tomu, zˇe Mons. Pavel Kucˇera sta´l v pomyslne´ „prvnı´ linii“, mohl utecˇence poznat v jejich skutecˇne´m lidstvı´. Kucˇera nezastı´ra´, zˇe mezi uprchlı´ky byli komunisticˇtı´ agenti, nevyzra´le´ osobnosti, stejneˇ jako lidi,

hodneˇ bolestne´ . . . A naopak: uzˇ v Cˇeskoslovensku, kdy pracoval jako deˇlnı´k a meˇl kontakty na tajnou cı´rkev, ale i beˇhem cˇtyrˇ desı´tek let v exilu, se Pavel Kucˇera setkal s celou rˇadou inspirujıćıćh osobnostı´. Hovorˇ´ı naprˇ. o Josefu Beranovi, Pavlu Hnilicovi, Bo´zˇovi Modre´m, Ja´rovi Kohoutovi, Karlu Krylovi, Anasta´zi Opaskovi, Toma´sˇi Sˇpidlı´kovi, Sˇteˇpańu Trochtovi a dalsˇ´ıch. A vypra´veˇt, to Pavel Kucˇera umı´! Kniha La´gr zaznamena´va´ dosud poneˇkud opomı´jenou kapitolu cˇeske´ novodobe´ historie. Exulanti se snazˇili na dobu stra´venou v ta´borˇe co nejrychleji zapomenout. Cˇeska´ literatura by to ale deˇlat nemeˇla.

Vydalo Karmelitańske´ nakladatelstvı´ Kostelnı´ Vydrˇ´ı 2009, cena 199 Kcˇ

ˇ SKE´ DIECE´ZE, pastoracˇnı´ a informacˇnı´ meˇsıćˇnı´k pro vnitrˇnı´ potrˇebu diece´ze. Vyda´va´ 1x meˇsıćˇneˇ BISKUPSTVI´ PLZEN ˇ SKE´, Na´m. Republiky 35, ZPRAVODAJ PLZEN 301 14 Plzenˇ. Odpoveˇdny´ redaktor Jindrˇich Fencl, 377 223 112; mailova´ adresa redakce: [email protected]. Redakce si vyhrazuje pra´vo kra´tit a redakcˇneˇ upravovat zaslane´ prˇ´ıspeˇvky. Sazba a tisk Jirˇ´ı Broucˇek, 377 221 887. Sazba v syste´mu LATEX. Prˇ´ıp. vadne´ vy´tisky vyreklamujte v mı´steˇ distribuce za zdrave´. Zpravodaj na Internetu: http://www.bip.cz. Toto cˇı´slo vycha´zı´ 25. cˇervna, prˇ´ısˇtı´ cˇı´slo vyjde 27. srpna, uza´veˇrka je 13. srpna. Prˇ´ıspeˇvek na 1 vy´tisk 5 Kcˇ (kromeˇ posˇtovne´ho).

2009 ČERVENEC SRPEN

Recommend Documents