2009 ČERVENEC SRPEN

7 – 8/2009

ČERVENEC – SRPEN

Klobouky na zahradě Trmalovy vily Jak jsem překonala sama sebe z Co se dělo v MH centrech Rady pro pacienty a jejich blízké Odpolední programy od září opět začínají! Hradecké MH centrum najdete na adrese: Gočárova 760

zlom.indd 1

4.8.2009 23:54:34

SLOVO DO DUŠE

Když se nedaří Možná se vám taky někdy stalo, že jste měli pocit, že život nestojí ani za to žít. Nic se nedaří, předsevzetí a plány, které jsme kdysi měli, se nám nepodařilo naplnit a víme, že čas pokročil a už je naplnit nedokážeme. Někdy nás trápí nepohody a nemoci, až jsme z toho k smrti unavení. A někdy jsou to naši nejbližší, kvůli kterým nás srdce bolí tak, že se to nedá popsat… Zažili jste to jistě někdy také, a tak mi dáte za pravdu, že i v této situaci máme ony dvě možnosti. Buď se nechat zlomit, nebo se postavit opět na nohy a pomalými krůčky se vydat dál. Jak je to někdy těžké, je asi zbytečné popisovat. V našich životech jsou prostě období, kdy je svět růžový, občas se zamračí, někdy trochu zaprší a občas se přežene i bouřka. Pokud se pak vyčasí, vyčistí vzduch a rozjasní nebe, je to v pořádku. Vídám to tak často u lidí, kteří k nám do centra přicházejí… unavení, vyčerpaní – ať už z boje s nemocí, nebo s jiným trápením. Někdy je to pořádné tornádo, nebo lavina, co nás semele. Ale většinou toto těžké období za čas přejde. Není prý důležité co se děje, ale jak to člověk přijme. A také je faktem, že někdy bohužel s některými věcmi opravdu nemůžeme nic udělat. Je potom velice těžké naučit se přijímat to, s čím nic nenaděláme a je ještě těžší najít si i v těch situacích pokoj a klid. My ženy máme alespoň slzy, které nám pomáhají alespoň částečně odplavit bolest a žal. Někdy to opravdu pomůže, ale je důležité se slzami lítost také dokázat odložit, jak to zpívá v jedné písničce Radůza: … A když mě cestou přece jen něco rozpláče, chci to oplakat a už se s tím nevláčet… Jedna vtipná moudrost také říká: Netrap se tím, co bude zítra – dnes je ten den, kvůli kterému jsi se trápil už včera! Vězme, že ať je situace zlá, nebo dobrá, změní se. A připomeňme si, že i když nemáme kontrolu nad tím, co se nám stane, máme ji nad tím, co uděláme. K životu patří i problémy, a ty můžeme brát také jako lekce, které přicházejí a odcházejí. Co se z nich naučíme, nám může sloužit po zbytek našeho života. Někdy se nám může zdát, že ostatní mají život jednodušší – ale my neznáme cesty, kterými oni museli projít! Každý máme tu svou a je na nás, jak si s ní poradíme. Někdy se nám může zdát, že už jsme v koncích a že po té své cestě už jít nedokážeme. A to jsou chvíle, kdy je moc dobře, že na ní nejsme sami. Na každé cestě někoho potkáváme, někdy jde i kousek cesty s námi a někdy nám pomáhá, nebo nás dokonce podepírá, nebo i kousek poponese. V nejtěžších chvílích nám pomůžou přátelé a rodina. Ale i práce je asi pro každého z nás důležitá, a když nás baví, dokážeme i zapomenout na svá trápení a bolesti. Práce prý patří mezi trojici pomyslných sloupů, na kterých stojíme. Jsou to práce, rodina a zdraví. Pokud je jeden z této trojnožky sloupů stability narušen, nebo dokonce chybí, náš život se nám začíná hroutit, nebo se moc těžko držíme nad vodou. Ale naštěstí máme okolo dost přátel, kteří nám pomohou. Někdy stačí jen se vypovídat a člověku se uleví. A protože každý nemá odvahu zajít třeba za psychologem, je dobře, že můžete přijít 3

zlom.indd 3

4.8.2009 23:54:40

kdykoliv do některého z našich center a tam najdete uši ochotné k naslouchání a srdce, která jsou vnímavá k vašim bolestem i strachům. Je dobře, že si takto můžeme pomáhat, utěšit se, nebo jenom tiše naslouchat, případně přidat nějakou radu na základě vlastní zkušenosti. Přeji vám i sobě už co nejméně zkoušek na cestě, co nejvíce přátel u cesty a pevnou trojnožku, na které budeme pevně stát. Jana Zrnečková

LISTÁRNA

J

menuji se Věra a s rakovinou prsu se léčím od konce roku 2002. Občas jsem se u vás v MH centru v Praze zastavila jen tak na pokec, byla jsem na rekondičáku a letos chci jet opět. Naposledy jsem tam byla pro kvítečky, které jsme s holkou nabízely (ona se sama nabídla, že mi s tím pomůže a tím mě překvapila, protože mi připadalo, že není stavěná na to lítat za lidmi a nabízet jim letáčky…) Pak se šel pochod, já nemohla, manžel potřeboval pomoct a najednou mi děvčátko zavolalo, že je na pochodu Avonu, že je tam úplně sama bez známých a že už koupila tričko a hrošíka a že právě vyráží na ze startu na náměstí Republiky. Překvapila mě! Večer, když se vrátila domů, měla oči jako tenisáky, nadšená z pochodu, z toho, jak tam ženské vyprávěly o sobě, z atmosféry. Něco z toho si vyfotila a nahrála na mobil, tak mi to přehrávala na počítači a když pak hráli písničku od Queenů a pouštěly se růžové balonky, viděla jsem, jak jí tečou slzičky. Měla jsem z ní radost, protože 18letá puberťačka dokáže být jen výjimečně taky pěkně naměkko… No a to nejlepší teprve přišlo: ráno jsem vstávala dřív než ona a našla jsem na kabelce položený lísteček složený do obálky s namalovaným červeným srdíčkem a avonskou růžovou stužkou a tam bylo napsáno: „Když jsem viděla letět tisíce růžových balónků, který pomůžou tisíce ženám, hřálo mě u srdíčka, ale tekly mi slzy, že 2 000 ženám ročně ty balónky už život nezachrání a z nemocnice se nevrátí. Nejvíc jsem byla dojatá, když osm mammahelpek vyprávělo, že každá má pár let nemoc za sebou, která byla náročná, ale jsou šťastné. Uvědomila jsem si, jak moc jsi statečná. Osud mně a tatínkovi nadělil to největší štěstí... z nemocnice ses nám v r á t i l a. Mám tě moc ráda.“

A dopoledne mi přišla kraťounká SMS: Ten můj balonek byl za tebe ... Tak, a ani já neměla oči suché. Mluvila jsem pak s Hankou Jírovcovou, četla jí to a ta mi říkala, ať to napíšu a pošlu – že je to docela hezká ukázka, že ty pochody k něčemu jsou – jak k sehnání potřebných peněz, tak ke spojení lidí a že vlastně si i ti mladí uvědomí, že ta nemoc existuje, a že to není žádná sranda!!! Mějte se hezky a hodně zdraví nám všem. 4

zlom.indd 4

4.8.2009 23:54:41

Díky za dárek a inspiraci!

S

polu s bulletinem jsem od Mamma HELPU dostala časopis Sanquis. Hned mě zaujala nádherná ilustrace Petra Nikla. Pak jsem se dočetla o možnosti navštívit putovní výstavu inspirovanou myšlenkami J. A. Komenského. Mám tříletého vnuka a teď má období, kdy se zajímá o kanály. Tak jsem využila možnosti navštívit s ním Ekotechnické muzeum v bývalé čističce odpadních vod v Praze – Bubenči. Už jak jsem viděla nádhernou stavbu bývalé kanalizační čistírny, tušila jsem, že půjde o něco mimořádného. Výstava Labyrint světla mě i mého vnuka nadchla. Vnuk si vyzkoušel zvučící kolo Jiřího Konvrzka, pohyblivost formiček na magnetickém stole, se zatajeným dechem sledoval měnící se světla na zavěšeném motýlku, podíval se do strojovny čističky, pozoroval gejzíry barev v útrobách Labyrintu, vyzkoušel si nožní systém spouštění sprch… Pořád jsme objevovali něco zajímavého. Děkuji za skvělý zážitek! Marcela Baltaretuová

Vzkaz pro mammahelpky – počítače se nebojte a příště pojeďte s námi!

Ch

ci touto cestou poděkovat naší ředitelce Janě Drexlerové, že mně a dalším dvěma mammahelpkám umožnila zúčastnit se kurzu práce na PC a internetu, který uspořádalo občanské sdružení VIALIN ve Vojkovicích u Karlových Varů. Byl pro nás opravdu skvělým přínosem. Díky patří i manželům Katce a Zdeňkovi Kubálkovým z VIALINU, kteří vyšli vstříc nad rámec svých povinností všem různě handikapovaným účastníkům kurzu a výborně se o nás starali i v době svého volna. Jako překvapení nám dokonce pozvali dvě kosmetičky a masérku, které nám zpestřily volný čas, když odpoledne pořád pršelo. Zařídili také výlet do lázní Jáchymov s několika procedurami a návštěvu solné jeskyně. Ubytování i stravování bylo výborné a lektor pan Ďurovič s námi měl opravdu trpělivost. I jemu patří dík. Musím jen dodat, že je škoda, že Mamma HELP nemohl obsadit celý kurz. V takovém případě by totiž celá výuka mohla být přizpůsobena na míru přímo našim potřebám a znalostem… Tak snad příště. Mohu všem jen doporučit, jela bych zase. Další možností je využít tohoto střediska k rekondičním pobytům. Kapacita penzionu SIDONIA je 20 – 25 osob, takže by byl celý jen pro nás. Je tu krásná společenská místnost, tělocvična, dobře vybavená počítačová učebna, zahrada s venkovním krbem a zakrytým sezením, a co hlavně, krásná příroda v údolí řeky Ohře, v podhůří Doupovských hor. Do Karlových Varů 20 kilometrů, do lázní Jáchymov je to taky jen kousek. VIALIN nabízí i pro5

zlom.indd 5

4.8.2009 23:54:41

dloužený víkend, zaměřený na zdraví a krásu (kosmetika, manikura, pedikura, masáže, cvičení, zdravý životní styl). Věřím, že se ve Vojkovicích ještě setkáme! Marcela Špánková, Plzeň

Náš společný výlet na Panskou líchu

V

polovině června jsme se v Brně domluvily, že si uděláme takový malý výlet na Panskou líchu. Proč právě tam? Je to díky naší milé Pauline. Její manžel Pavel tam má ustájeného koně a celá rodina právě na Panskou líchu chodí jezdit na koních. Je to velice pěkný areál kousek od Soběšic. Počasí nám moc přálo, byl krásný letní den, Helena koupila zásobu mrkve pro koně a tak jsme vyrazily. Z našeho Mamáče jsme se tam dopravily za necelou půlhodinku. Do areálu patří nejen jízdárna, stáje pro koně a tratě pro závody, ale také je zde penzion a restaurace se zahrádkou k posezení. Díky Pauline jsme si mohly všechno prohlédnout, včetně stájí. Tam jsme rozdaly skoro všechnu mrkev. (Nenapadlo nás, kolik koní je zde ustájených – a zjistily jsme, že mrkve máme málo! Ale pro Pavlova a Paulinina koně Harlema jsme nějakou mrkvičku ušetřily.) Mohly jsme se taky podívat, jak pěkně na koni umí jezdit Paulininy tři dcery – záviděly jsme jim! A pak honem na zahrádku, osvěžit se něčím chladivým, dát si kávičku a něco na mls. Vycházka se nám moc líbila (i díky stálému našemu vtipkování a neutuchajícím poznámkám Stáni) a slíbily jsme si, že ji určitě zopakujeme! Jana Z.

Největší událost letošního léta, aneb

Klobouky na zahradě Trmalovy vily Léto začalo pro mammahelpky symbolicky – Zahradní kloboukovou slavností v sobotu 13. června. O to slavnostnější, že jsme se sešli se spoustou našich přátel nad narozeninovým dortem s čokoládovou číslicí deset. Skutečné výročí založení Mamma HELPu nastane sice až v listopadu, ale kulatá desítka si přece zaslouží připomínat po celý rok. A zahrada Trmalovy vily v Praze Strašnicích je k oslavám jako stvořená, tuhle příležitost jsme si opravdu nemohli nechat ujít, zvlášť když se jako zázrakem právě a jen o tomto víkendu vydařilo i pravé letní počasí. Klobouky byly ústředním mottem celé akce – vlály na zahradě, zdobily vystavené portréty mammahelpek i hlavy všech, kdo akci připravovali, a přišla v nich i většina hostů, přesně jak jsme si to přáli. Nechyběly samozřejmě na naší už proslulé přehlídce klobouků MADE IN MAMMAHELP, která měla v novém prostředí díky choreografce Lence Vinické 6

zlom.indd 6

4.8.2009 23:54:41

také zcela novou a báječnou podobu. I Evě Holubové, která stejně jako vloni naši slavnost moderovala, moc slušel noblesní tmavě modrý modelový klobouk. Klobouky, čepice i šátky do dražby, kterou opět vedl pan Jiří Zeman, věnovaly známé osobnosti nejrozmanitějších oborů: hejtmanka plzeňského kraje MUDr. Milada Emmerová a zástupkyně ombudsmama RNDr. Jitka Seitlová, architektka světového jména Eva Jiřičná, cestovatel a režisér večerníčků Václav Chaloupek, spisovatelka a šéfredaktorka módního časopisu Bára Nesvadbová, scénárista, textař, zpěvák, spisovatel a vynikající herec Zdeněk Svěrák, a ze stejné branže i dámy slavných jmen – Simona Stašová, Aňa Geislerová, Jana Švandová, Ljuba Krbová a neméně populární herec Jiří Lábus. Hostům, kteří unikátní pokrývky hlavy zakoupili, srdečně děkujeme, na místě přispěli do naší pokladny téměř dvaceti tisíci. Poděkovat musíme ale všem, kdo se na pohodovém odpoledni a podvečeru podíleli: hudební skupině Klobouk dolů, která přijela až z Plzně, nezapomenutelným Two voices, studentům zahradnické školy v Praze 9 a jejich učitelce Marii Weighrichtové, kteří pilně a krásně předváděli své floristické umění, tanečníkům Renatě Brožové a Zdeňku Ottovi, cateringové firmě Golem, paní Vančurové a firmě Hájek a Boušová, která všechny naše hosty skvěle nasytila, cukrářské výrobně manželů Řiháčkových až z Brna a Jirkovi Odehnalovi, který jejich sladkosti a narozeninový dort bezpečně dopravil, firmě Nesspresso a Jiřímu Palivcovi a jeho kolegyním z firmy Graffitti Networks Grafix, grafičce Heleně Fialové a firmě Sigmont Praha, vizážistkám Romaně Beitlové a Petře Šestákové, zvukaři Zdeňku Hnykovi, firmám RYOR, Harlequin, Blanche a Biomedica, které nás přímo na zahradě svými stánky podpořily, panu Černému a celému osazenstvu Trmalovy vily, agentuře FOIBOS a hlavně partnerům, kteří nám umožnili celou slavnost uspořádat: American Cancer Society, AVON FUNDATION USA a firmám Roche a AVON Cosmetics. Ohromné poděkování si ovšem zaslouží na tři desítky mammahelpek, které na přípravě akce i potom na zahradě nesmírně obětavě pracovaly – a řada z nich přijela opravdu zdaleka, některé vypomohly i svými rodinnými příslušníky… všichni mají lví podíl na atmosféře i úspěchu slavnosti. A jen tak mimochodem, když se podíváte na naše fotky, zveřejněné na www. mammahelp.cz – že ty klobouky opravdu mají něco do sebe? Jana Drexlerová

Jak jsem překonala sama sebe Ve svých 56 letech a navíc s mozkem propláchnutým chemoterapií jsem byla vyslána na kurz počítačové techniky pro pokročilé. Už to slovo pokročilé ve mně vzbuzovalo obavy, že si jako začátečník trhnu mezi ostatními studenty ostudu. 7

zlom.indd 7

4.8.2009 23:54:41

Nějaké znalosti jsem měla, uměla jsem počítač zapnout a vypnout, otevřít si poštu a odpovědět na email, vyhledat si něco na internetu, prohlédnout si uložené fotky, pokud se mi ovšem podařilo najít ten správný chlívek, kam je někdo schoval, to byla někdy pořádná makačka. Prostě moje znalosti byly minimální, komunikace probíhala systémem pokus-omyl a byly i chvíle, kdy jsem chtěla ten krám rozbít. Určitě s tím máte někdo zkušenost, hodinu něco píšete, radujete se, jak vám to pěkně jde a najednou to všechno zmizí. Tak to je situace, kdy vám žádné slušné slovo na jazyk nepřijde, to sprosté taky nepomůže problém vyřešit, ale trochu se vám uleví. Možnost naučit se něco víc přišla v pravou chvíli. Kurz pořádalo občanské sdružení Vialin se sídlem ve Vojkovicích nedaleko Karlových Varů. Už samotný příjezd je impozantní. Silnice nejprve šplhá skoro až do nebe, z výšky mi ukáže krásné údolí, do kterého mě následně svede několika zatáčkami, pár domků, trať a už stojím před místní věhlasnou vinárnou, kde kromě instrukcí o místě konání kurzu dostávám tu nejlepší hovězí polévku s játrovými knedlíčky. V bříšku jak v pokojíčku a jedu hledat penzion. Žlutá budova připomínající vesnickou základku se stává na příští týden mým domovem. Hned při vstupu se všechny obavy rozplývají, vkusně vyzdobená hala, krásné staré schodiště lemované proutěnými košíčky, sušenými kytkami a kameny. Ujímá se mne mladá milá paní Kubálková, provází mě penzionem, ze kterého dýchá rodinná pohoda, seznamuje mne s ostatními účastníky. Je nás celkem sedm žen, jeden muž a dva pejsci. Odpoledne začíná výuka a už tu mám první problém – neumím zapnout počítač. Zjišťuji, že nejsem sama v nesnázích, lektor obchází žáky, uvádí počítače do provozu a už mu zřejmě začíná být jasné, že výraz pokročilý jsme pochopili po svém. Dozvídáme se, co všechno bychom se měli v tomto kurzu naučit. Některé výrazy slyším prvně v životě, moje terminologie je hodně vzdálená od odborné, ale po čase si rozumíme, lépe řečeno lektor chápe, co se snažím říct. Tři hodiny učení, v hlavě zmatek a ještě dostáváme domácí úkol, tak to je mazec. Odcházíme společně na večeři do vinárny, dobré jídlo, nezvykle milá obsluha, přípitek na uvítanou, začínáme se oťukávat. Každý máme nějaké své postižení, spojuje nás chuť naučit se něco nového a spřátelit se s novými lidmi, tak snad se nám ten týden vydaří. Večer se scházíme všichni ve třídě nad domácím úkolem a snažíme se vzpomenout si, co jsme se to vlastně učili. Ráno budíček v 7.30, sprcha, snídaně. U té snídaně se musím zdržet, to bych vám přála vidět, to se paní Kubálková vyšvihla, chleba, pečivo, jogurty, salámy, šunka, sýry, vajíčka, zelenina, ovoce, čaj, káva, džus a navrch ještě lívanečky, tak tady se mi začíná hodně líbit. Teď honem do lavic, přijeli jsme se něco naučit. Učení – mučení, v mém věku to není žádná legrace, navíc jsem většinu života prožila v éře tužky a papíru. Základní pojmy informačních a komunikačních technologií, Hardware, Software, typy počítačových sítí, virtuální společenství, operační systém, správa souborů, Bože, na co jsem se to dala. Lektor Jiří Ďurovič má s námi neskonalou trpělivost, vysvětluje a vysvětluje, opravuje a opravuje. Postupně začínám chápat Word a jsem sama na sebe pyšná. Ale ouha, přichází Excel, vytváříme tabulky, grafy, počítáme výplaty 8

zlom.indd 8

4.8.2009 23:54:42

fiktivních zaměstnanců, odměny v %, sčítáme sloupce a řádky, jeden neopatrný klik a jsem mimo, návrat zpět bez pomoci lektora je nemožný. A zase domácí úkol… Středa, dopolední výuka, mozek už nebere, jsme na tom všichni přibližně stejně. Manželé Kubálkovi, majitelé penzionu a autoři celého projektu mají pro nás v pravý čas úžasné překvapení. Pozvali masérku, pedikérku, kosmetičku. Necháváme se postupně všichni namasírovat, mimochodem taková reflexní masáž chodidla nemá chybu. Ve společenské místnosti probíhá péče o nohy, ruce, obličej, vlasy, ale hlavně péče o duši. Všechny jako jedna rodina procházíme zkrášlováním a máme pocit sounáležitosti. Pryč jsou všechny osobní starosti a obavy, mozek vnímá jen příjemné a krásné odpoledne ve společnosti neskutečně milých lidiček, najednou je svět růžový a všichni se máme rádi, záříme. Nedá se to popsat, musí si to člověk prožít, aby pochopil. Kubálkovi jsou najednou jedni z nás, mám pocit, že se známe léta. Od tohoto dne máme k sobě všichni nějak blíž, dokážeme se otevřít, pochopit druhé, zmizely pomyslné hranice. Když se nad tím zpětně zamyslím, docházím k poznání, že vzdělávací pobyt ve Vojkovicích nebyl jen o možnosti naučit se něco víc na počítači, ale především o způsobu vnímání lidí kolem sebe, o toleranci, kolektivu, kamarádství. Byl to pro mě hluboký zážitek, naprosté vybočení ze všední reality. Svůj život jsem měla rozdělený na „před rakovinou a po ní.“ Při sdělení diagnózy jsem musela udělat tlustou čáru za dosavadním způsobem života a začít znovu a jinak, prostě jsem pochopila o čem to je. Dalším mezníkem se pro mne staly Vojkovice. Vřele doporučuji všem, kteří si myslí, že mají nějaký neřešitelný problém, všem, kteří v životě tápou a neví jak dál, prostě všem, kteří najednou neumí žít, vlastně všem. Milá paní Kubálková, milý pane Kubálku, chtěla bych vám tímto poděkovat za nevšední zážitek, kterým pobyt u vás pro mne byl. Ať se vám i nadále daří svou laskavostí a vstřícností ukazovat lidem tu správnou cestu. Daniela T. P.S.: Ještě se musím pochlubit, napsaný text mi ani jednou nezmizel a ještě jsem vám přidala pár obrázků (viz. www.mammahelp.cz). Jen s těmi procenty a grafy si nejsem jistá, jestli by vás to bavilo. A to je umím i barevně!

Festival sociálních služeb „Poznejme se navzájem“ aneb netradiční prezentace služeb pro seniory, zdravotně postižené, rodiny s dětmi, osoby v krizové situaci a v nouzi, v Hradci Králové Na začátku června jsem neměla úplně dobrou náladu. Psychika mi lítala nahoru a dolů, zřejmě dle momentálního stavu počasí. K chmurám jsem neměla objektivní důvod, 9

zlom.indd 9

4.8.2009 23:54:42

protože jsem právě v květnu absolvovala každoroční kontrolní kolečko testů a všechny dopadly výborně. Co si přát víc? Také jsem v minulém období cestovala, pracovala, zahradničila a slavila (několik příjemných sezení s rodinou v hradeckých hospůdkách). Přesto jsem se necítila úplně fit fyzicky ani psychicky. Přestala jsem dokonce chodit i na jógu, která mě jinak moc baví a tudíž jsem ani nevěděla, že již proběhlo stěhování hradeckého MH centra do nových prostor… V tomto rozpoložení mě zastihla jeho koordinátorka Renata, která má nějaký šestý smysl nebo co to vlastně je. Zavolala mi a poptala se, jak se mám. Pohovořily jsme a ona mi nabídla, zda se nechci trochu rozptýlit a zúčastnit se jedné zajímavé akce. A já na to, že ráda. Ve středu, den před dnem D, mi ještě telefonicky předala nejnutnější organizační pokyny. A tak jsem ve čtvrtek ráno vstala do krásného letního rána, jediného po dlouhé době. Oblékla jsem se jako na koupaliště – do trička, sukýnky, kloboučku a vietnamek, nasadila sluneční brýle, do tašky vzala velikou láhev minerálky a noviny– kdyby byla nuda! MHD autobus mě dovezl do hradeckých Jiráskových sadů. Bylo 9.30 hod a panoval tam čilý ruch. Lehce jsem našla centrum dění. Chvíli jsem bloumala a pozorovala ostatní účastníky, kteří měli své stánky v různém stavu rozestavěnosti a příprav. Našla jsem kolegyni Alču obloženou několika taškami a kufříkem. Společně jsme vyhledaly pořadatele a připravily naše stanoviště (stolek, židle a lavičku). Naše stanoviště bylo na strategickém místě, takže nás příchozí nemohli minout. To už bylo 10 hodin a začalo slavnostní zahájení na hlavním pódiu v altánku – úvodním slovem Ing. Martina Soukupa, náměstka primátora. Pod jeho záštitou se totiž celá akce konala. Dozvěděli jsme se, že na místě je přítomno více než tři desítky organizací, které poskytují sociální služby rodinám s dětmi, seniorům, zdravotně postiženým či lidem v tíživé životní situaci. A potom se rozjel program, který byl opravdu úžasný. Probíhal nejen v Jiráskových sadech, ale i v centru Obnovitelné zdroje elektřiny ve vodní elektrárně Hučák. My dvě jsme bohužel slyšely a viděly jen kusé ukázky, ale byl to opravdu docela zážitek. Jen nerada jsem se odtrhovala od hlavního pódia, kde probíhala komentovaná ukázka asistenčních psů pro nevidomé, procházka trasy za pomoci bílé hole, ukázka romských tanců, chvíle s cimbálovkou. S foťákem jsem se snažila zachytit jedinečnou atmosféru při vystoupení pěveckého souboru Daneťáček. Mentálně postižení mladí lidé zpívali tak hezky, že jsem se rozplakala. Hned po začátku programu se k nám připojila Libuška. Musím přiznat, že jsem se zájmem pozorovala její práci a moc se mi to líbilo. Její učitelská profese se nedá zapřít. No a Alča, ta je profík. Snažila jsem se jim sekundovat, jak jsem dovedla. Nabízely jsme jako obvykle letáčky a samolepky s informacemi o Mamma HELPU a našem hradeckém MH centru, letáček Avonu Ženy ženám 2009 s příspěvkem 200,- Kč na vyšetření prsou. Možnost vyzkoušet si samovyšetření prsů na modelu po počátečním ostychu také návštěvníci hojně využívali a samozřejmě nemohly chybět naše výšivky. O ty byl mimořádný zájem a je vidět, že kvalitní ruční práce se ještě stále cení. 10

zlom.indd 10

4.8.2009 23:54:42

Byl to opravdový úspěch, protože jsme měly velikou konkurenci v nápaditých a leckdy velmi levných výrobcích jiných stánků. Spousta drobností bylo také v nabídce zdarma (bonbóny, perníčky, ručně vyráběné sáčky s popkornem, srdíčka z pohledů, omalovánky…). A tak jsem i já občas prohlížela a ochutnávala. Kdybych chtěla popsat úžasný program, zabrala bych půlku bulletinu – temná kavárna, soutěž ve slalomu vozíků, ochutnávka specialit romské kuchyně, malování na tělo a na sklo, drátkování, tisk na textil, decoupage, minikino, ukázka auta schodolez, ukázky znakové řeči, ukázky kompenzačních pomůcek pro neslyšící, laserová střelba, trampolína, prolézací tunel, atd. A hlavně přednášky, poradenství… Prostě akce, která měla nejen pobavit, ale také nabídnout informace o dostupných službách lidem, kteří potřebují pomoc druhých. U našeho stolku jsme také netrpěly hladem, bagetu a velkou minerálku nám přinesly hostesky pořadatele, kávu a tatranku jsem si koupila v místním občerstvení. Hned, jak jsem tatranku snědla, jsem vyrazila do stánku VZP, nechat si zdarma změřit tlak, cukr a cholesterol. Holky využily této služby také a pak jsme se trumfovaly naměřenými hodnotami. Skladba lidí, kteří navštěvovali jednotlivá stanoviště a stánky (i ten náš) byla úžasná. Proudili zde návštěvníci (školy, důchodci, maminky s dětmi, rodiny, mladé páry), dále účinkující (kteří zrovna nevystupovali) i zástupci jednotlivých organizací, sponzorů, úřadů, mediálních partnerů a organizátoři. Zjistily jsme, že naše práce má smysl, protože mnoho žen již chodí na preventivní prohlídky a zná i naši organizaci. Ve volnější chvilce jsme si popovídaly se zástupci Danety, Červeného kříže, VZP, Péče o duševní zdraví, Domova důchodců, centra Skok do života a dalších kolegů a přátel. Prostě byl to příjemný horký den, který se mi velice líbil a uvědomila jsem si, že se mám vlastně fantasticky. Jana z Hradce Králové

CO SE DĚLO V MAMMA HELP CENTRECH?

I v Praze nás čeká snášení do nového hnízda Jako každé léto i letos jsme věrní tradici – u nás se prostě o prázdninách vždycky rekonstruuje, opravuje, staví… No a v tomto roce nám radnice Prahy 3, tedy majitel našich prostor, mění okna, včetně parapetů! A tak máme všechno podobně jako vloni ukryté pod igelitem, jsme vděčné za každou pomocnou ruku, která nám pomůže uklidit. Ale s novými okny to u nás bude o něco líp vypadat, a na to se moc těšíme. A ještě máme jedno překvapení – získáme hned v sousedství další prostory, radní v Praze 3 mají opravdu pro naši práci pochopení, paní starostka Milena Kozumplíková i místostarosta pan Matušek se snaží zohlednit naše potřeby se znalostí věci. A tak bude mít vbrzku 11

zlom.indd 11

4.8.2009 23:54:42

potřebné samostatné zázemí telefonní AVON linka proti rakovině prsu, kterou už pět let provozujeme provizorně v kanceláři, management sdružení Mamma HELP se konečně oddělí od provozních prostor pražského MH centra, které má sloužit jen a jen potřebám klientek, přestěhujeme i artedílnu tak, aby navazovala na místnost pro klientky – prostě, čeká nás stěhování, zařizování, vybavování, shánění… Co říkáte, pomůžete nám? Možná se hodí něco z toho, co už nepotřebujete doma, určitě potřebujeme mužskou sílu a šikovné ruce – přijďte se podívat, zavolejte mi,nabídněte nám vaše schopnosti. Využijeme je rádi. Hanka Jírovcová, MH Praha

Jak vypadá léto v Brně a několik letních rad Letošní prázdniny nám plynou nějak rychleji než jindy. O prázdninách v MH centru nesloužíme ve dvojicích, a i když jsme rády, že máme víc času na odpočinek, relaxaci i rodinu, přesto nám něco chybí.. Už jsme si zvykly na blízký kontakt mezi sebou i s ženami, které prožívají svůj těžký boj s nemocí. A tak jsme byly v kontaktu alespoň díky emailům. Často blahořečím této technické vymoženosti a dokonce bych ji zavedla jako povinnou výuku pro starší generaci. Hodně by to ulehčilo v samotě a konec konců je to i zdroj velké zábavy. Pro mladé je to už tak přirozené jako dýchat vzduch. A věřte, že je to i skoro tak jednoduché. Vážně. A má to ohromné výhody, prakticky neomezený přístup k nepředstavitelnému množství informací, ale co považuju za úplně nejlepší, je možnost komunikovat s kýmkoliv, prakticky z kteréhokoliv koutu světa. A nejen to, můžete si posílat fotky, písničky. I na svých cestách a dovolených můžete být prakticky kdykoliv s kýmkoliv v kontaktu. — Nedávno jsem četla dobrou radu, kterou vám ráda nabídnu. Když vás například na dovolené nedej bože okradou o doklady a jiné dokumenty, je záchranou, když máte všechny důležité údaje uložené ve svém emailu. Například číslo pasu, telefonní kontakty na rodinu, konzulát, banku, no prostě veškeré údaje, které můžete potřebovat v případě nouze. Protože k emailu se dostanete prakticky kdekoliv na světě. — A ještě o jednu radu se podělím. Pořád totiž vidím, že spousta z nás neví jak správně odstranit klíště. Paní doktorka Hulínská radí, že prý rozhodně se nesmí zakapávat olejem, alpou a podobně. Je to velice nebezpečné, protože klíště se začne dusit a vydáví do rány celý obsah svých střev. Nebezpečné začne být až po asi 3 až 5 dnech, kdy je dostatečně napité a bakterie v jeho zažívacím traktu dozrají. Tehdy je začne vylučovat do rány a to je ten okamžik, kdy se můžeme nakazit, pokud je infikované. A jak je máme tedy odstranit? Je prý úplně jedno, jestli je budeme kroutit po nebo proti směru hodinových ručiček. Důležité je jej nepřetrhnout a ránu důkladně vydesinfikovat. Nejlépe je na odstranění klíštěte použít 12

zlom.indd 12

4.8.2009 23:54:43

speciální pinzetu, kterou si můžeme koupit v lékárně. Repelenty je lépe používat na tělo než na šaty – a že klíšťata odpuzuje vitamin B, je prý také babská rada… — Ale abych nezapomněla podělit se s vámi o to, co jsme dělaly o prázdninách. Bylo nám líto, že se neuvidíme, protože o prázdninách nebývají naše středeční programy a tak jsme se domluvily, že si společně vyrazíme na výlet. Tentokrát jsme dostaly tip od Boženky a tak jsme vyrazily do Rájce na zámek a po cestě zpět jsme se zastavily na pštrosí farmě. Příspěvek o tomto výletu bohužel nikdo nestihnul sepsat a já tam nebyla, abych vám o tom napsala. (Kvůli ohromnému horku a své momentální léčbě jsem neměla odvahu podniknout tuto jistě bezvadnou výpravu. ) Tak možná v příštím čísle bulletinu někdo o výletě napíše. — I my, stejně jako děvčata v Plzni, jsme zvládly letní úklid – i když nebyl asi tak radikální, jako u nich. — Největší cestovatelka je letos Maruška, Zdenka se chystá za hranice až v září. Možná si zase nachystáme několik Cestovatelských okýnek, protože ta měla u našich klientek vždy velký úspěch. No zkrátka , prázdniny jsou fajn, ale zase se už máme na co těšit, až se opět v září začneme scházet. Už teď ale vím, že budeme potřebovat vaši pomoc při výrobě dárkových předmětů v artedílnách. Tak nás nenechte ve štychu! Helena Přibylová, MHC Brno

Pololetní bilance z Přerova Uplynulo půl letošního roku jako voda v potoce. Nabízí se udělat bilanci naší práce v poradně. Jsme rády, že si nás klientky našly, a že jim můžeme poskytnout radu a pomoc. Nám se to zdá sice samozřejmé, ale když nám na závěr posezení řeknou, moc jste mi pomohly, máme přece jen velkou radost! — Utkvěla mi v mysli paní, která ani není naší klientkou, ale přišla se zeptat na rekondiční pobyty pro ženy s lymfedémem po onkologických operacích. Musela jsem ji zklamat, nikdo momentálně tyto rekondice nezabezpečuje. Ptala se proč? Nevím, řekla jsem. Divila se, copak to není závažná komplikace a onemocnění, které ztěžuje a omezuje život mnoha nemocným? Pokrčila jsem jen rameny, nemohla jsem jí podat v tomto směru žádné příznivé informace. A ona se rozpovídala o svém osudu… Dívala jsem se do tváře 77 leté paní. Krásný obličej starší dámy, bystré oči, pěkné oblečení. Ale hlavně ta energie a optimismus, co z ní vyzařovaly. Říkala, víte, já jsem teď po operaci kyčle (přišla o berlích), cítím se výborně, brzy pojedu s jedním klubem na dovolenou. Jsou tam sice vycházky, ale já to zvládnu! Řekla to tak, že nebylo třeba další argumentace. Z jejího vyprávění a jistoty bylo evidentní, že je to silná žena. Je to poučení i pro nás všechny, které si moc nevěříme, měly bychom si neustále opakovat, já to zvládnu, já to zvládnu!!!! Sama vím, jak často to potřebuji… 13

zlom.indd 13

4.8.2009 23:54:43

— V našem přerovském centru jsme teď s Martou jen dvě. Naše další kolegyně Dáša je nemocná. Snažíme se, ale chybí nám. Těšíme se, až se vrátí a budeme opět silná trojka. Po prázdninách bychom chtěly začít s přednáškami o prevenci na školách a v institucích, kde jsou zaměstnané ženy. A také se zapojit do benefičních prodejních akcí naší Růžové výšivky, abychom finančně pomohly Mamma HELPU. — Teď ale hurá na prázdniny a dovolené, načerpat síly a pak zase plnou parou vpřed. Zdraví Jana Čaganová, Přerov

Začátek prázdnin v Plzni Začaly jsme tak jako vždycky, ne jarním, ale letním úklidem. Nakoupily jsme mycí a čisticí prostředky všeho druhu (každá z nás má své osvědčené a nejlepší!) a pustily se do práce. Počáteční chaos se za chvíli změnil v koordinovanou činnost. Rozdělily jsme si práce a úkoly a už to jen frčelo. Při poslechu písniček z rádia nám šla práce pěkně od ruky a ještě jsme si zazpívaly. Já a Marie jsme blýskaly okna, dýchaly na ně a leštily je z obou stran a měly jsme radost, že na sebe přes ně vidíme (neobešlo se to bez všelijakých grimas). Doslova jsme blbly jako malé děti. Zdena se oháněla koštětem, mopem a vysavačem a za chvíli už namáčela hadr do kbelíku a drhla lino. Broňa se zase vrhla s vervou jí vlastní na dveře, obkladačky, WC a sprcháč. Hanka vynášela všelijaké nepotřebné věci do popelnice. Nevěřil by nikdo, kolik zbytečností a krámů se nahromadí už za 2 roky! My už to víme! Ze závěsů, potahů, záclon a dalších textilií rostla stále větší hora. Už jsem se začala obávat, abychom netrhly rekord a neměly v našm mamáči největší horu v ČR. A to ještě každou chvíli některá z nás přihodila tu potah na polštářek, tu ubrus nebo nějakou zapomenutou utěrku či ručník. Pak jsme začaly horu zase pěkně rozebírat a každá z nás vzala domů něco vyprat… a rázem bylo po rekordu. Když jsme vyšmejdily celé centrum, padly jsme unavené, ale spokojené do naší sedačky. Popíjely jsme kafíčko, čaj i minerálku a uždibovaly různé dobroty, které jsme si přinesly na svačinu, na kterou jsme tak nějak v návalu práce pozapomněly. V pohodě a dobré náladě z dobře vykonané práce se nám z čistého a voňavoučkého centra nechtělo ani domů. Doma nás však čekají další povinnosti i radosti, a tak jsme každá spěchala za svým…jedna za vnoučaty, druhá za maminkou, další na chatu či zahrádku. — A tak pro nás sloužící plzeňské mammahelpky začaly prázdniny. Musím ještě dodat, že v létě plánujeme tradiční společný výlet za naší kamarádkou Mílou Hájkovou do Železné Rudy, kam se vždy móóóc těšíme! Marcela Špánková, MHC Plzeň 14

zlom.indd 14

4.8.2009 23:54:43

Rady pro pacienty a jejich blízké Doporučení pro partnery nemocných s rakovinou, aby mohli být svým nejbližším skutečně prospěšní Pacientka či pacient prožívají po oznámení závažné diagnózy různé pocity a projevují různé psychické reakce. Po období šoku se může objevit snaha popřít až zapomenout nepříznivou zprávu, později se může projevit agrese, silná deprese, tendence ”smlouvat s osudem”, nepřiměřené naděje v zázračné postupy a teprve nakonec přijetí daného stavu a racionální spolupráce se zdravotníky. Tyto reakce se v různé míře projevují také u lidí, kterým na nemocném záleží, protože je závažná zpráva rovněž zasáhne. Nemusí být v časové shodě s prožitky pacienta (např. nemocný popírá své onemocnění a snaží se na ně zapomenout, zatímco partner se propadá do deprese). Chcete-li svým příbuzným a blízkým pomáhat, bude často nutné naučit se v nových a těžkých podmínkách pomoc poskytovat. Mnoho věcí bude totiž vycházet a dopadat jinak, než jste byli zvyklí dříve. Bude také nutné naučit se přijímat pomoc – pečující o vážně nemocné se sami ocitají také v těžkém stresu a bez doplňování citových rezerv se sami často dostávají do stavů psychického ohrožení. Seznamte se co nejdříve se zdravotním stavem partnera či partnerky. Nejlepší je, poskytne-li vám oběma úplnou informaci ošetřující lékař, pokud možno oběma současně. Tím se předchází zkreslení a nedorozumění. Není třeba, abyste znali podrobnosti o nádorových buňkách, enzymech a dalších podrobnostech, je však nutné, abyste věděli, jak pomoci svým blízkým v konkrétních situacích. Neodmítejte diskusi s vašim blízkým, zvláště po sdělení diagnózy „rakovina”. Neutíkejte od tématu k vedlejším věcem, překročte „spiknutí mlčení” charakterizované obavou promluvit o čemkoliv, co se týká nemoci. Zmatek, šok nebo paniku, která vznikla při zjištění, že partner je nemocný, musíte zvládnout. Mluvte o svých pocitech, můžete vyjádřit společné obavy a současně ujistíte druhého, že budete s ním… Nebojte se místo slov třeba partnera obejmout, pohladit, pomilovat. Nebojte se tělesného kontaktu s nemocným, místo slov je někdy větší pomocí držení za ruku, objetí, polibek, nebo třeba i společné mlčení. 15

zlom.indd 15

4.8.2009 23:54:43

Povzbuzujte partnera v jakékoliv aktivitě, kterou je schopen vykonávat. Pocit takové schopnosti dodává pacientovi sílu, sebejistotu a chuť se s chorobou poprat. Humor nemusí být vždy šibeniční . Naučí-li se bez pocitu křivdy oba partneři na některá zásadní témata žertovat (např. při vypadávání vlasů a používání paruky), lze je přijmout i odlehčeně. Nezapomeňte, že nemocný partner má zábrany, stydí se, bojí se, jeho sebevědomí je v kontaktu s vámi velmi nízké. Nemocný člověk je často přesvědčen, že okolí na něm chorobu pozná, a že se ho štítí. Nezapomeňte proto, že tělesný kontakt a tělesná blízkost je pro nemocné velmi potřebná (a to zdaleka ne jen v oblasti sexuální). Nezvládáte-li sami svoje pocity a nálady, neváhejte navštívit odborníka – psychoterapeuta (psychologa, psychiatra, duchovního seznámeného s pastorační prací, poradce z pracoviště pro partnerské vztahy atd.). Ptejte se tam, jak jednat s partnerem, i jak pracovat sami se sebou. Při některých nepříjemných až odpuzujících skutečnostech (samovolný odchod moče nebo stolice, zvracení, atd.) ovládněte svou přirozenou nechuť přiblížit se, a místo kroku zpět udělejte vstřícný krok vpřed. Nezapomeňte, že i po vyléčení zůstává ve vašem nemocném partnerovi strach, zda bude účinek léčby trvalý. Nebuďte netrpělivý a naučte se „obyčejnému” naslouchání. Nereagujte agresivně na případné výbuchy zloby, zlosti nebo nerudné nálady svého nemocného partnera, uvědomte si, že jde o „vztek na osud”, nikoliv na vás. Dejte naopak najevo svou účast a porozumění. Nikdy, ani v těch nejhorších chvílích, neberte partnerovi víru v možnost uzdravení. Odklon od lékařské péče, např. k léčitelům, bylinkám apod. nekritizujte, ale dohlédněte, aby váš nemocný partner zároveň dodržoval všechna lékařská doporučení a chodil na pravidelné lékařské kontroly. Všimnete-li si, že se váš partner propadá do úzkostné a beznadějné nálady, a ztrácí o všechno kolem zájem, vyhledejte společně pomoc psychologa, psychiatra či psychoterapeuta. Dovolte si vzájemně vyjádřit i silné pocity lítosti nebo strachu – lépe se vám pak budou zvládat. 16

zlom.indd 16

4.8.2009 23:54:44

Nepropadejte předčasné beznaději a uvědomte si, že sdělení, že váš blízký má rakovinu, ještě zdaleka neznamená, že již na rakovinu umírá. Mnoho nádorových onemocnění lze dnes úspěšně léčit. Doc. PhDr. Marcela Bendová, Ph.D., FNB Porodnice, Obilní trh 11, Brno MUDr. Radkin Honzák, Praha

Květinová sbírka proti rakovině vynesla zatím přes 14 milionů korun – i díky nám! Na boj s rakovinou darovali lidé při Českém dni proti rakovině přes 14 milionů korun, podobně jako loni. ČTK to řekla Jitka Bajgarová z Ligy proti rakovině Praha (LPR). Čistý výtěžek sbírky půjde na projekty prevence nádorů v Česku či třeba na dovybavení diagnostického centra ve Fakultní nemocnici Praha. Peníze se využijí i na zajištění preventivních vyšetření návštěvníků putovní výstavy Každý svého zdraví strůjcem, kterou LPR Praha organizuje v devíti městech ČR v září a říjnu letošního roku. Výtěžek podpoří též 54 členských organizací, konkrétní příjemce darů zveřejní LPR po uzavření sbírky. Sbírka Český den proti rakovině totiž nekončí, sbírkový účet LPR Praha 6500065/0300 je otevřen do konce roku. Dárci mohou posílat též dárcovské SMS ve tvaru DSM KVET na číslo 87777 do konce září. Sbírka se konala 13. května v 551 městech a vesnicích ČR. Do akce se zapojilo přes 9500 dobrovolníků. Nabízeli 750.000 žlutých kytiček společně s letáčkem informujícím dárce o prevenci rakoviny tlustého střeva, na kterou se letošní sbírka zaměřila. Česku dlouhodobě patří nechtěné světové prvenství ve výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku u mužů. Je rovněž na pátém místě v Evropě a devátém ve světě u žen. Nemoc je ročně odhalena u zhruba 7000 lidí. Za posledních 50 let vzrostly počty pacientů takřka na trojnásobek. Tolik zpráva Ligy proti rakovině. A jak jsme dopadly my mammahelpky? Pro MHC Praha prodávaly 43 osoby a utržily za kytičky 252 110 korun, v Brně 46 lidí prodalo 6 138 kytiček za 151 607 korun, Plzeň při osmi prodejcích utržila19 624 Kč, v Přerově čtyři lidé za 600 kytiček získali 12 704 korun, ve Zlíně 16 dvojic utržilo 35 719 korun a v Hradci a okolí 6 lidí prodalo za 20 130 Kč. Naše celková tržba pro sbírku Ligy je tedy 491 894 korun a tím jsme zároveň pro Mamma HELP vlastní pílí vydělaly 147 568 korun (30 % z naší tržby od Ligy dostaneme). Děkujeme všem, kdo takto pomohli! 17

zlom.indd 17

4.8.2009 23:54:44

A moc, moc si přejeme, aby se v roce 2010 našlo ještě víc těch, kdo s námi do ulic s kytičkami ochotně vyrazí!!! Olga Růžičková, Praha

HORKÁ LINKA

Upozornění pro pečující osoby ve starobním či invalidním důchodu Pečující osoby ve starobním či invalidním důchodu, pozor! Požádejte si na ČSSZ o přepočet vašeho starobního nebo invalidního důchodu! Pokud jste pečovali alespoň 15 let o blízkou nebo jinou osobu, nebo o závislou osobu, požádejte si na České správě sociálního zabezpečení (Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5) o přepočet vašeho starobního nebo invalidního důchodu. Procentní výměra starobního nebo invalidního důchodu pojištěnce, který pečoval alespoň 15 let o blízkou nebo jinou osobu nebo o závislou osobu, se od 1. 7. 2009 stanoví tak, že za jeho příjem před 1. 1. 2007 se považuje částka 96 000,- Kč vynásobená přepočítacím koeficientem. Takto získaná částka se přičte k jeho vyměřovacímu základu za příslušný rok. Po 1. 1. 2007 se bude přičítat částka odpovídající příspěvku na péči k ročnímu vyměřovacímu základu pojištěnce. Výše přepočítacího koeficientu se zjistí tak, že v čitateli je všeobecný vyměřovací základ za rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ pečující osoby, a ve jmenovateli všeobecný vyměřovací základ 2007. Tato úprava spolu s dalšími změnami v započítávání příjmů a vyloučených dobách může podstatně zvýšit váš důchod! (Zdroj: Národní rada zdravotně postižených, JUDr. Jan Hutař)

Sloučení lékařských posudkových služeb ČSSZ a ÚP Od 1. července 2009 došlo ke sloučení lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a lékařské posudkové služby úřadů práce (ÚP), a tím k opětovnému vytvoření jednotné lékařské posudkové služby v rámci ČSSZ. Od tohoto dne je veškerá dosavadní činnost posudkové služby ÚP převedena na okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). (Od 1. 7. 2006 byla totiž lékařská posudková služba v oblasti působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí rozdělena na část působící na ČSSZ a OSSZ pro účely důcho18

zlom.indd 18

4.8.2009 23:54:44

dového a nemocenského pojištění, a na část působící na ÚP pro účely zaměstnanosti a ostatních systémů sociální ochrany. K tomuto rozdělení došlo v souvislosti se zavedením nové sociální dávky – příspěvku na péči v systému sociálních služeb.) Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

ZAPIŠTE SI DO DIÁŘE

Program MHC Praha čtvrtek, začátky od 17.00 hod. 16. 9. Prezentace firmy TIMO, Simona Černá přinese vzorky zdravotního prádla z nových kolekcí 24. 9. Babinec – sejdeme se po prázdninách, popovídáme si o dovolených a také o rekondicích v Malých Svatoňovicích a Lednici 1. 10. Artedílna se Štěpánkou – co budeme vyrábět upřesníme v zářijovém bulletinu – ale určitě to bude novinka!

Sobotní výlet 26. 9. Procházka z Klecan do Pravého Hradce – naučnou stezkou. Sejdeme se na stanici autobusů Kobylisy v 8:45 a odjedeme do Klecan.

Tělocvična – začínáme 14. září! Pondělí 15.00 a 16.30 Rehabilitační cvičení s Helou Čtvrtek 14.00 a 15.30 Jóga s Irenou. Čtvrtek 19.00 Hodina stepu s Renatou Brožovou. Přijďte, zvládnete to!

Internetová kavárna/čajovna Mammanetka Pondělí, úterý: 11.30 – 16.30 s obsluhou, pro začátečníky Středa, čtvrtek, pátek: 10.00 – 14.00 pro pokročilé Cena: 15,- Kč za 2 hodiny pro mammahelpky, 30,- Kč pro ostatní 19

zlom.indd 19

4.8.2009 23:54:44

Personální poradna pro mammahelpky Ve středu od 17.00 do 19.00 hod., 2x měsíčně. Konzultace s personalistkou ing. Michaelou Škodovou (bezplatně!) Praktická pomoc při hledání zaměstnání, zvládnutí změny oboru, pozice, pracovního nasazení a stylu. Orientace na portálech pracovní nabídky a poptávky, sestavení životopisu, příprava na vstupní pohovory.

Program MHC Brno středa, začátky od 14.00 hod. 2. 9.

Babinec. Po prázdninách si jistě bude o čem vyprávět, doneste fotky z léta

9. 9.

Artedílna. Ubrouskovou technikou budeme vyrábět dárky a výrobky na prodej

16. 9. Artedílna se Štěpánkou. Tentokrát nás naučí jak s voskovkami a žehličkou udělat krásná přáníčka, nebo dokonce obrázek 23. 9. Artedílna. Budeme vyrábět dárky a výrobky na prodej. Přijdete nám pomoci? 30. 9. Den otevřených dveří. V rámci Brněnských dnů pro zdraví návštěvníkům nabídneme nejen řadu informačních materiálů týkajících se onkologického onemocnění a jeho léčby, ale také jim rády zodpovíme veškeré otázky z oblasti prevence. Pošlete k nám své známé! POZVÁNKA: V neděli 20. září vás všechny zveme na již tradiční Kloboukové loučení s létem, opět v Denisových sadech v Brně. Zajímavý program začíná ve 14.00. (více na www.mammahelp.cz)

MHC Hradec Králové čtvrtek, začátky od 14.00 hod. 2. 9.

15:00 hod. Číše vína – slavnostní otevření Mamma Help centra na nové adrese: Gočárova třída 760

5. 9.

Slavnosti královny Elišky – už třetí rok budeme nabízet naše výšivky a další výrobky 20

zlom.indd 20

4.8.2009 23:54:44

10. 9. Český ráj a jeho přírodní krásy. Výlet s LPR HK – hodina a místo odjezdu budou přihlášeným účastníkům včas oznámeny. Pro nečleny Ligy za 100,Kč. 17. 9. 14:00 hod. Křest podruhé! Srdečně zveme všechny naše členky a příznivce na prohlídku nového MH centra. Občerstvení zajištěno! 24. 9. Babinec – sbohem léto. Rozloučení s kalendářním létem a povídání o tom, jak jsme prožily prázdniny a dovolené 1. 10. 7:45 hod. nádraží ČD. Praha, její pamětihodnosti a kultura – výlet s LPR HK. Program bude přizpůsoben počasí 8. 10. 14:00 hod. u kostela na Novém Hradci. Putování po hvězdách – procházka naučnou stezkou

Pravidelné cvičení Od 8. 9.(úterý) Začínáme opět cvičit jógu. Sejdeme se ve 12:30 hod. Začátek dalších hodin bude dodatečně upřesněn po dohodě s cvičitelkou paní Hrdinovou

Program MHC Plzeň čtvrtek, začátky od 15.00 hod. 3. 9.

Výlet k Ejpovickému jezeru s překvapením – sraz v MHC Plzeň v 15.00

17. 9. Cvičení jógy s Martou Jiřincovou 26. 9. Sobotní procházka podzimní přírodou, vezměte muže, děti i vnoučata! Arboretum Sofroňka, Bolevecké rybníky (sraz v 10.00 hod. na konečné tram č.1 v Bolevci)

Pravidelné akce Počítače – Každé úterý od 13 do 15 hodin – příležitost pro mammahelpky, které se chtějí naučit základům práce na počítači. Zájem o výuku je nutno předem projednat na telefonu 377 917 395. Cvičení jógy s paní Jiřincovou – Každý čtvrtek od 15.30 hodin – hodinka pohybu pro všechny, které si chtějí protáhnout svá těla

21

zlom.indd 21

4.8.2009 23:54:45

Program MHC Přerov čtvrtek, začátky od 15.00 hod. 3. 9.

Babinec – zážitky z našich dovolených

7. 9.

Artedílna – ubrousková a korálková technika

30. 9. Podzimní vycházka k řece Bečvě

Program MHC Zlín začátky od 15.00 hod. 2. 9.

Artedílna – výroba dekorativních předmětů ze sádry pro benefiční prodej

16. 9. Artedílna – pokračujeme ve výrobě dekorativních předmětů

Gratulace: těm z nás, které oslaví své narozeniny v září Marie K. a Eva S. – 2.9., Alena S. a Alena K. – 3.9., Milena S. – 4.9., Ludmila B. (55) a Lenka B. – 6.9., Marta V. – 7. 9., Milada B. MUDr. – 8.9., Elena M. Ing. (55) a Hana T. – 10.9., Jana M. a Olga P. Mgr. (80) – 12.9., Milan Brychta MUDr., Jana Š. a Mária T. – 13.9., Miluška J. – 15.9., Alena H. (60), Helena K. a Alena P. – 16.9., Miluše H. – 18.9., Hana B. a Miroslava J. – 19.9., Krista M. a Helena V. – 21.9., Dana G. a Jaroslava S. – 22.9., Růžena M., Lenka P. PaeDr., Václava Š. a Marie V. – 23.9., Věra K., Marie N., Marcela N., Hana P. (50) a Libuše V. – 25.9., Jitka K. – 26.9., Jana D. (75) a Eva K. (65) – 27.9., Hana D., Olga R. a Drahomíra T. – 28.9., Vlasta K. – 29.9., Alena Č., Hana K., Františka K. (70) a Milena V. – 30.9. 22

zlom.indd 22

4.8.2009 23:54:45