Básnička
CHLUMEČEK 2/2008
PIETA Březen/duben 2/2008 Pastorační rada
V tmách zlatá křídla dne po Pátku sinají, krev, která tryskala, je napolo už suchá. Nástrojem přeostrým jsou přikázání Ducha po Těle vyryta na novém Sinaji. Syn zbodený se ztišil Matce na klíně, tkví v rukou prosebnice růženec ran rudý. Ke zdrojům pokoje jdou bolesti a bludy po krve klikaté a strmé pěšině.
Máme faráře!
Ekumenické Lozice
Do brány srdce jdou a ta se rozzela, plot žeber pohnul se, vchod povolil klíč kopí. Jdou bičů pěšinky a vedou spárů stopy v sad, který večer zalil kalich anděla. Spí slunce v posledním oblaku objetí, sní hrozen jediný na divotvorné révě, na prsou Matčiných po nových jeslích dřevě je skryt a podobá se těžké pečeti na bráně vyhnání, již ráj už přerůstá. Výhony v ústrety nám vyslal nedočkavě – zpod trnů v koruně na Ježíšově hlavě krev tryskla Evě nové v skráň a na ústa. (Bohuslav Reynek)
Jak jsme plesali
Chlumeček číslo 2/2008 (Březen/duben) Redakce: P. J. Hubálek (oJ), J. Sedlák (JS), M. Zárubová (MZ), M. Doležalová (MD), P. Jirásko (PFJ), T. Urbanová. (TU) Uvítáme vaše příspěvky i pomoc při tvorbě časopisu. Uzávěrka příštího čísla 20.4.2008. Neprodejné. Vydává: Římskokatolická farnost Luže, Komenského 137, tel: 469671110, č.účtu 1142883309/0800, účet na opravu varhan: 1142957339/0800 web: http://www.chlumek.net; e-mail:
[email protected]
Zakládáme spolčo
Kaple chlumeckého ambitu: Sedmibolestná
Dvouměsíčník farností Luže a Řepníky
Prázdniny v Rokytnici
strana 2
Úvodník
CHLUMEČEK 2/2008
Děti Boží musejí ve své apoštolské činnosti působit jako silné elektrické přístroje – osvěcují svět, aniž by bylo vidět zdroj. (Sv. Josemaría Escrivá, španělský kněz – Výheň č. 670) Milí přátelé, nacházíme se v čase přípravy na svátky, kterým říkáme Velikonoce. Jsme vyzýváni k pokání, ke změně smýšlení. Jsou to možná pro mnohé cizí slova bez obsahu. Pokud tomu tak je a my sami chceme dobře prožít tento čas Boží přízně, musíme mít odvahu jít proti proudu doby a hledat Boží království, které už je v tomto světě, i když je pro mnohé dosud skryté. Církev nás vede k jádru naší víry. Texty písma nedělní liturgie nám připomínají nejstarší události dějin spásy. Asi by dost lidí na to řeklo, kdo se o to zajímá, jak se toto může dotýkat života současných lidí? Pro mnohé je přece daleko důležitější, zda je dost sněhu na horách, nebo jak výhodně nakoupit v obchodním domě. Děti přece daleko více sledují, co je v televizi nebo hrají různé hry na počítači. Já sám mnohdy žasnu, jak dnes lidé raději přijmou různé báje a mýty než Boží slovo. V mýtu o bílé paní se dovíme, jak bloudí po zámku či hradu a lidi, kteří tam přicházejí, straší. Věřím, že by se zvedla účast, pokud bychom něco takového zveřejnili o některém hradu, zámku nebo kostelu. Mýtus je fantazie, něco vymyšleného. Mýtus se možná také podobá snu. Říkáme, že máme sny. Máme je opravdu? Spíš mají sny nás; vstupují do mysli, jak sami chtějí. Sen závisí na fyziologickém stavu těla. Je velkou chybou a zlem pro člověka, když se nechá ovládat mýty. Písmo svaté (bible) nás chce osvobodit od tohoto klamu. První kapitoly jsou psané právě s úmyslem osvobodit člověk od bájí. Pro staré národy bylo slunce božstvem. V Bibli se stalo pouhou svítilnou, která je podrobená jedinému Bohu. První zpráva o stvoření je koncipována jako řád, ve kterém vše probíhalo. To co se zdá mnoha lidem nepřijatelné, že jako první bylo stvořeno světlo. Nikoliv tedy slunce. (I řekl Bůh: „Buď světlo!“ A bylo světlo.1.Moj.1,3).Přestavme si následující situaci. Jste sami v místnosti, kde nečekaně zhasne světlo. Může to nastat v situaci, kdy se přetaví vlákno v žárovce, dojde ke zkratu, vyhodí to hlavní jistič. A jste nečekaně ve tmě. Najednou cítíte nejistotu, napadají nás různé otázky, co se stalo. Až když se rozsvítí, vše zase dostane jasné obrysy, a můžete se rozhlédnout kolem sebe. A pokud by se vyskytlo nějaké nebezpečí, dovedli bychom se lépe bránit. Už pak vidíme, co kde je. Světlo je řád, které je poselstvím bible. Proto to první, co je tam zmíněné, je právě světlo. V písmu se dovídáme, jak je vše podřízeno jedinému Bohu. Slunce, měsíc, rostliny i moře. Už to nejsou božstva. Nemusíme se těchto sil bát. A ani matka země už nemá tajemný božský klín, zbyla z ní jen úrodná země. Řekl bych, že zbytek z tohoto zbožštění přírody se dochovalo v našem školství, kdy se učilo, že Bůh je příroda. Hmota je prý věčná. V bibli jsme vyváděni z těchto omylů. Jsme myslící bytosti, a proto se předpokládá, že přijmeme to, co je rozumné, co nám ukazuje směr kupředu.
Úvodník
CHLUMEČEK 2/2008
Svět mýtů a bájí člověka k ničemu nezavazuje, proto bude vždy přitažlivý. Dnes si možná také daleko více uvědomujeme, že člověk potřebuje určitý program. Bible nám dává i v této věci pevný bod v desateru. Velikonoce jsou svátky kontrastu světla a tmy. Světlo vítězí nad temnotou. Sv. Jan píše: „Bůh je světlo a temnota v něm není.“(1Jan1,5) Naplní se tato pravda také v našem životě? Velikonoce to není jen dávná historie, dotýká všech lidí, každého z nás, ale to už je další kapitola dějin naší spásy… Vás otec Josef
PŘÁNÍ A PODĚKOVÁNÍ
Josefům na zdraví! Tam u vás doma – blíže Mariánské Hory, kde žil jste šťastně dětství svých rodičů v péči, v mladosti dál Vaše kroky spěly, tak jdete dnes ve vzácné profesi, která Vám svědčí. Kéž jste dál s námi, milý otče Josefe, tím vzácným slovem Božím zdárně nás veďte, pro nás to je dar vzácný – Vaší snahy, péče, a že ta naše dění nejsou marná, tomu věřte. Nemůžeme jinak, než prosit za Vaše zdraví, že je to přání od nás upřímné, v modlitbě berte. Panenka Chlumecká – patronka Vaše i Bartoloměj svatý dopřej vám mnohé požehnání, kéž z těchto darů ke službě vzácné hojně dostáváte. A to jarní sluníčko, kéž prozáří i Vše srdíčko. Ale nejen to, mnohem více Vám vyprošují Vaší farníci. (JM)
Našemu otci Josefovi i všem Josefům ve farnosti přejeme k svátku pevné zdraví,, pevné nervy a pevnou hůl svatého Josefa na všechny zlořády. Tak tedy – NA ZDRAVÍ! (redakce)
strana 3
strana 4
Otázky a odpovědi
CHLUMEČEK 2/2008
OTÁZKY A ODPOVĚDI PRO KŘESŤANA
Slovníček cizích slov
CHLUMEČEK 2/2008
SLOVNÍČEK CIZÍCH SLOV - HNUTÍ
Žiji rozumně a harmonicky 28. Jaké jsou hříchy proti opatrnosti? Opakem ctnosti opatrnosti jsou nectnosti a hříchy: neopatrnost, ukvapenost – zbrklost, nepozornost, nestálost, opatrnost těla, vychytralost, lest, podvod, přílišná péče o časné věci, nervozita, nerozumná pracovitost, nerozumná starostlivost, žehravost. 29. V čem je nerozumnost v neopatrnosti a proč může být závažným hříchem? Neopatrnost pohrdá nejen radou svého vlastního rozumu, ale i radou zkušeností druhých lidí. 30. Co je ukvapenost – zbrklost? Ukvapený člověk se žene ve svém jednání tak rychle, že mu nezbude čas k potřebné rozumné úvaze. Jeho emociální jednání nemusí být vždycky zaměřeno k dobrému a potřebnému cíli. 31. Co je nepozornost? Čím je skutek závažnější, tím více je třeba vzít v úvahu všechny ctnosti opatrnosti. Přezírání těchto ctností vede k ukvapenosti a neopatrnosti. 32. Co je nestálost? Nestálost je ustupování od rozumného a dobrého jednání pro malicherné příčiny nebo určitou náročnost. 33. Co je nedbalost? Nedostatečná péče rozumu i vůle zachovat to, co už člověk dosáhl dobrého. 34. Co se rozumí nectností „opatrnost těla“? Nectnost opatrnost těla je vyhovování požadavkům těla a smyslnosti na úkor rozumného a důstojného zachovávání mravního řádu. 35. Co je vychytralost? Vychytralost je využívání rozumu a všech jeho schopností jen pro vlastní, osobní prospěch. 36. Co je lest a podvod? Lest a podvod jsou vnější projevy vychytralosti. Lest je většinou slovní formou, podvod je v dokonaném skutku. 37. V čem je nectnost přílišné péče o časné věci? Vše, co je člověku svěřeno na tomto světě, je jen nástrojem a prostředkem, vedoucím člověka k jeho poslednímu cíli, k Bohu. Zapomíná-li člověk nebo úmyslně nedbá o pořadí těchto hodnot, nepřipravuje se na svoji budoucnost, a tak hřeší proti opatrnosti. 38. Je nervozita nectností? Je třeba rozlišit nervozitu jako psychickou skutečnost, pramenící z příčin a vlivů, které člověk ani nevyvolal, ani se jim nemůže vyhnout, a nervozitou, která je důsledkem prosazování své vůle. Člověk nehledá řád, který nabízí Boží moudrost, ale chce vytvořit svůj. Nestačí však svou vůlí toto uskutečnit, vznikají komplikace a neúspěch, a člověk je nespokojen, ztrácí ctnost opatrnosti. strana 5
Církevní hnutí a komunity – fenomén současné církve, většinou laická společenství snažící se o prohloubení křesťanského života, charakteristická určitou spiritualitou Fatimský apoštolát Toto hnutí bylo založeno Mons. Haroldem V. Colganem (1894-1972) v USA. Nyní působí ve 110 zemích světa, má více jak 25 mil. členů. V České republice byl Fatimský apoštolát obnoven v roce 1990. Důstojný otec P. Beer z Německa, který byl zodpovědný za činnost Fatimského apoštolátu v bývalých východních zemích, navštívil v roce 1990 Brno a po přednáškách o Fatimě svěřil starost o šíření Fatimského apoštolátu P. Pavlu Dokládalovi, tehdejšímu faráři ve Šlapanicích u Brna. Činnost apoštolátu pokračuje v Třebíči a poté od srpna 1995 za přítomnosti otce arcibiskupa Karla Otčenáška, tehdejšího sídelního biskupa královéhradecké diecéze, v Koclířově, kde je otevřeno centrum pro Českou republiku v bývalém klášteře Školských sester sv. Františka. V pohraniční farnosti, kde žije 700 obyvatel, každý měsíc přichází stovky a stovky poutníků. Národní centrum FA ČR v Koclířově se ze své činnosti zodpovídá obecně diecéznímu biskupovi a České biskupské konferenci. Specificky pak vedení Světového apoštolátu Fatimy (World Apostolate of Fatima), jeho současnému prezidentovi Prof. Americo Pablo Lopez Ortizovi z Portorika, mezinárodní radě Světového apoštolátu Fatimy. Na svátek Panny Marie Růžencové 7. října 2005 Svatý Stolec schválil stanovy předložené Mezinárodní radou Světového apoštolátu Fatimy stvrzené všemi účastnickými zeměmi tohoto veřejného sdružení věřících. Slavnostní vyhlášení působnosti katolického mariánského hnutí, Světového apoštolátu Fatimy - Fatimského apoštolátu v univerzální církvi se uskutečnilo ve Vatikánu v aule papežské rady pro laiky „AULA MAGNA“ v pátek 3. února 2006. Fatimský apoštolát chce být nápomocen všem ctitelům Panny Marie - být pevně zakotven v církvi, ve světle jejího učení. Rozšiřovat a formovat modlitební skupiny a všechny spojovat v jednotě večeřadla biblického Ceanacula - Večeřadla na Sionu. Chce působit v naprosté jednotě s církví, která miluje Pannu Marii jako svou Matku. Instituce FA ČR: Světový apoštolát Fatimy - centrum Domus Pacis ve Fatimě, Národní centrum FA ČR v Koclířově - Českomoravská Fatima (P. Mgr. Pavel Dokládal - prezident Fatimského apoštolátu v ČR, Martin Palkovič – místopředseda, Ing. Hana Frančáková – jednatelka, Mgr. Lenka Palkovičová – pokladník), 15 oblastních center ČR, Modlitební farní skupiny. Více na http://www.cm-fatima.cz. (PFJ) strana 6
Svatí a jejich atributy
CHLUMEČEK 2/2008
SVATÍ A JEJICH ATRIBUTY Sv. Dominik Savio, 9.3. Pocházel z chudých rodičů, kováře a švadleny, měl deset sourozenců. Narodil se 1842 v Riva de Chieri, nedaleko Turína v Itálii. Od pěti let ministroval, v sedmi poprvé přijal eucharistii. Tehdy si do zápisníku napsal heslo pro život: „Raději smrt, než hřích." Za svého duchovního vůdce si zvolil Jana Boska, aby z něj učinil krásný šat pro Boha. Měl žhavou touhu stát se svatým. V tom viděl Boží vůli. Naplněn láskou působil nevtíravým způsobem, byl milým společníkem, jenž vedl druhé k nebi. Měl rád skutky sebezáporu. Své oči držel na uzdě. Na dotaz, k čemu je má, odpověděl: „Abych jimi viděl Matku Boží, až mi Bůh dá milost vejít do nebe." K ní šířil úctu na zemi a ve svátosti oltářní se často spojoval s jejím Synem. Zemřel na tuberkulózu 1857. Patron mládeže a studentů.
strana 7
Vyslyšené prosby
CHLUMEČEK 2/2008
FARÁŘSKÝ DEKRET Sv. Jiří, 24.4. Málokterý svatý je tak populární a tak opředen legendami jako svatý Jiří. Tradice v něm jednomyslně uctívá vojáka, který za císaře Diokleciána, kolem roku 303, šel pro Krista na smrt. Jisté se zdá jen to, že podstoupil mučednickou smrt v Lyddě, kde byl v šestém století nalezen jeho hrob. Jako patron rytířstva a zbraní stal se prostě patronem Anglie. Proslulý prapor svatého Jiřího pochází z roku 1284; první anglický rytířský řád, z roku 1348 - řád podvazkový - byl přirozeně pod patronátem tohoto světce. Legenda z něho učinila urozeného, bohatého Kappadočana, hrdinského tribuna císařské armády, který sráží vesele modly a zabíjí bez námahy draka pustošícího Libyi. Patron Anglie, vojáků, jezdců, rytířských řádů. Atributy: rytíř bojující s drakem. (PFJ)
Luže měla opravdového faráře naposledy před 60 lety, byl jím Emanuel Šavrda, který zemřel 27.10.1948. Pozdější duchovní správci byli „pouze“ administrátoři. Letos jsme se konečně dočkali: P. Josef Hubálek byl jmenován farářem v Luži, blahopřejeme! A zde je důkaz:
strana 8
Pane Bože, co mám dě lat?
CHLUMEČEK 2/2008
PANE BOŽE, CO MÁM DĚLAT? ANEB MANUÁL PRO ČLOVĚKA, KTERÝ SI V KOSTELE PŘIPADÁ JAKO ALENKA V ŘÍŠI DIVŮ SVATBY „Já, František, odevzdávám se Tobě Marie a přijímám Tě za manželku. Slibuji, že Ti zachovám lásku, úctu a věrnost, že Tě nikdy neopustím a že s Tebou ponesu všechno dobré i zlé až do smrti. K tomu ať mi pomáhá Bůh. Amen.“ A ona říká: „Já, Marie...“ Takto zní manželský slib v Římskokatolické církvi. Uvážíte-li do důsledku tento slib, který si snoubenci řeknou z očí do očí, dáte mi za pravdu, že je to velká zodpovědnost a závazek. Svatba patří mezi sedm svátostí, je tedy viditelným znamením neviditelné Boží moci. Předpokládá se proto, že snoubenci budou pokřtění. Musím se přiznat, že v otázkách manželství nemám takřka žádné zkušenosti. Proto v této kapitole budu citovat P. Aleše Opatrného: „Katolická církev chápe manželství jako trvalý vztah muže a ženy, ke kterému se rozhodli svobodně a na celý život, z něhož chtějí přivést na svět děti a chtějí ho žít s Boží pomocí, ne tedy jen z vlastních sil. K uzavření manželství je třeba, aby ti dva byli pokřtění katolíci, pokud ne, musí se žádat o dovolení biskupa. Dále je třeba, aby nejméně měsíc před svatbou navštívili společně faráře, pokud možno svého vlastního a nebo v kostele, kde budou mít svatbu a vzít s sebou křestní listy, rodné listy a občanské průkazy. Musí absolvovat sepsání protokolu a přípravu na tuto svátost (ten, který vás bude oddávat, by se měl zeptat, jak vy sami vidíte svůj vztah, zda se rozhodujete k trvalému manželství atd.). Člověk má být tedy na uzavření manželství nějak připraven, aby věděl, jak závažnou svátost přijímá. Dnes snad už také všichni vědí, že se manželství uzavírá buď na úřadě (to ale nemá platnost před církví), nebo v církvi, a to má platnost i před státem .“ Říkám, že důležité věci se nemají uspěchat, ale dobře připravit. Tedy i manželství. Jestliže uvažujete o svatbě v kostele, přijďte za knězem raději půl roku dopředu. Ano, slyšíte dobře. Co je to půl roku ve srovnání s padesáti lety (zhruba) společného života? Na jedné straně je kněz „úředníkem“, takže s vámi musí vyplnit nezbytné formuláře, na druhé vám nasadí nejednoho brouka do hlavy, když otevře otázky, které si pro zamilovanost nekladete. Kněz je často zná ze zpovědnice, kde manželé mluví o svých trápeních: „Je potřeba jasně říci, oč jde, aby člověk mohl dělat jasné rozhodnutí, aby věděl, k čemu se rozhoduje. Dále je třeba upozornit na některé věci, které jsou pro lidi, chystající se přijmout svátost manželství, zatím čistou teorií .“ strana 9
Pane Bože, co mám dě lat?
CHLUMEČEK 2/2008
„Co se ale stane, když se manželství katolíků rozpadne? Jsou zde v podstatě tři možnosti. Za prvé, že požádají biskupa o rozvod od stolu a lože. To znamená, že nebudou užívat ani společného majetku, ani společného lože, ale neopravňuje je to uzavřít další sňatek. Druhá možnost je, že se po velice obtížném církevním soudním procesu zjistí, že manželství bylo z určitého důvodu od začátku neplatné (např. jeden z manželů nechtěl manželství natrvalo a tento jeho postoj se prokáže). Je-li manželství za takové prohlášeno, jsou oba dva opět volní pro další sňatek. Nakonec je zde ještě třetí možnost, a ta je nejčastější, že se s tím nedá nic dělat, že zkrátka až do smrti jednoho z partnerů je jejich manželství platné, i kdyby každý z nich uzavřel třeba ještě postupně tři další svazky .“ Někteří lidé si často dokáží, byť nevědomky, svůj život zauzlovat. Ale i pro tyto lidi je církev otevřená, nabízí jim pomoc a doprovázení, i když plně nemohou nabírat z pokladů, které společenství církve nabízí. (Z knihy P. Petr Šabaka: Pane Bože, co mám dělat? Pokračování příště)
PANNA MARIA LURDSKÁ Panna Maria se v Lurdech, v malém městečku pod Pyrenejemi ve Francii, poprvé zjevila 11. února 1858 malé dívce Bernardetě Soubirousové v jeskyni u řeky Gavy. V tomto místě vytryskla při jednom zjevení voda s léčivými účinky. „Jsem neposkvrněné početí“, tak se dívce představila, ona to však nepochopila, ale byla to zpráva pro ostatní. Panna Maria se jí zjevovala po dobu 14 let a ještě za života této světice došlo k mnohým uzdravením a během půldruhého století se stovky dalších nemocných uzdravily. Bernardeta byla v roce 1933 papežem Piem XI. svatořečena. Svatý otec Benedikt XVI. schválil dekret, jímž se udílely plnomocné odpustky v souvislosti se Světovým dnem nemocných (připadl na 11.2.). Děkujeme našemu panu faráři Josefovi, že na nás v tyto dny myslel. Společně jsme se modlili stanovené modlitby u sošky Panny Marie Lurdské v kostele sv. Bartoloměje a na Chlumečku na závěr mše svaté. (MZ)
strana 10
Z naší knihovny
CHLUMEČEK 2/2008
CESTA K DOKONALOSTI Svatá Terezie od Ježíše Svatá Terezie, mystička, církevní učitelka, narozena 28.3.1515 v Avile ve Španělsku, píše své poznatky z oblasti duchovního života především svým řeholním spolusestrám v klášterech řádu Panny Marie Karmelské. Její moudrá slova a rady neztratily svou autentičnost ani v naší současné době, svědčí o tom četná vydání celé řady jejich děl. Svůj život zasvětila v plnosti a s velkou láskou Ježíši Kristu. Byla odměněna zvláštními dary, mezi které patří i získání síly, moudrosti a tvořivosti při zakládání nových karmelitánských klášterů s mnohem přísnějšími pravidly, než bylo doposud obvyklé. Sv. Terezie patří k největším postavám katolického reformního hnutí vzniklého pod vlivem Tridentského koncilu. Sv. Terezie měla úžasnou lásku k Pánu Ježíši, Panně Marii a vlastně ke každému člověku. Byla to velice jemná žena, nikdy se nevyvyšovala, naopak se považovala za malou, bezvýznamnou. Vynikala dokonalostí a své poznatky sepisovala na žádost svých spolusester a doporučení Tereziných duchovních kněží. Vyjádřila, že je třeba pohrdat tělesným pohodlím, jaké dobro přináší řeholní chudoba. Mluví o různých věcech duchovního života, o lásce k bližnímu, o dokonalé lásce, že je nutné nelpět na žádné stvořené věci, na sobě samých, ani příbuzných, ale být vnitřně svobodný, pokorný. Upozorňuje na přemáhání vlastní vůle a tělesných pokušení. Aby člověk dosáhl pravé spravedlnosti, musí se vyhýbat ješitnosti a světskému smýšlení. Velkým dobrem je neomlouvat se, i když je někdo obviněn bezdůvodně a vyzdvihuje naprostou poslušnost nadřízenému. Hovoří o kontemplativním životě, kdo ho může dosáhnout, o těžkostech s tím spojených. V další části knihy se zabývá modlitbou, o různých cestách modlitby, o důležitosti věnovat se jí s velkou rozhodností a nevšímat si překážek, které staví Zlý. Vysvětluje, co je rozjímavá modlitba, kdy je ústní modlitba dokonalá a jak se má spojovat s rozjímavou. Bůh může právě tím povznést k nadpřirozeným milostem. Vlastní uvedení do modlitby aplikuje na originálním výkladu modlitby Páně. Je důležité chápat, oč v modlitbě prosíme. Rozebírá jednotlivé prosby modlitby a vysvětluje různé druhy pokušení a radí, jakými prostředky se jich zbavit. Dovídáme se o bázni Boží a jak se uchránit lehkých hříchů. V této knize nalezneme mnoho skvělých rad i pro sebe. Mnohé myšlenky mě zaujaly a některé uvádím, aby přiblížily na svou dobu tak významné dílo. - Upřímná láska, kterou si máme navzájem projevovat, je velmi důležitá, protože pak není nic obtížného, co by se nedalo snést, když se navzájem milujeme. Kdyby se ve světě zachovávalo toto přikázání, jak se má, bylo by velmi snadné zachovávat všechna ostatní. - Nikdy nedopusťme, aby se naše srdce dalo někým zotročit, ať je v něm pánem jenom Ten, který je získal svou krví, neboť jinak se zapleteme, že se nedokážeme oprostit. strana 11
Z naší knihovny
CHLUMEČEK 2/2008
- Veškeré naše dobro je v důkladném poznání toho, čeho je zapotřebí k přesnému zachovávání Božího zákona. Jen na tomto základě má modlitba dobré předpoklady. - Když Bůh udělí duši jasně poznat, jakou hodnotu má svět, že existuje jiný úžasně rozdílný, když jí dá poznat, co znamená milovat Stvořitele nebo tvora, pak tato duše miluje mnohem dokonaleji. - Kříž kontemplativních osob není lehký, Pán je zkouší. Cestu kříže Bůh vyhradil těm, které má rád a tím více trápení na ně sesílá. Dává jim kříž, který sám nesl. - Tolik žasnu nad dobrým Ježíšem. Věděl, že nás musí milovat jako sebe samého, aby splnil Otcovu vůli, a proto ji chtěl naplnit co nejlépe, navzdory jakémukoliv sebekrutějšímu utrpení. Jak jsi, Věčný Otče, mohl souhlasit? Jak jsi mohl chtít, aby tvůj Syn byl každý den vydán na pospas tak zvráceným lidem, jako jsme my? - „Chléb náš vezdejší, dej nám dnes“ – jako by říkal, že když nám ho dal jednou, aby za nás zemřel, je už navždy náš. Nevezme nám ho do konce světa, ale ponechá nám ho, aby nám sloužil každý den. - V modlitbě Páně se s námi Ježíš naprosto sjednocuje, neboť má stejnou přirozenost jako my. Avšak jako Pán své vůle dává najevo Otci, že se nám chce darovat. (MZ)
POVÍDÁNÍ O TOM, JAK PŘIŠLA TOUHA NA SVĚT Před časem jsem četl zajímavou povídku o tom, jak přišla touha na svět, což mě svým námětem zaujalo. Vypráví se v ní o stvoření světa. Ještě než Stvořitel dokončil své dílo, přemýšlel, co ještě chybí. Ano, lidská bytost a vzápětí stvořil člověka. Jenomže v pozadí sledoval celé dílo se závistí záludný ďábel a pochvaloval až až. Krásné dílo, Stvořiteli, krásné, ale jen u toho člověka něco chybí. A co?, zeptal se Stvořitel. Touha – touha mu chybí. Máš pravdu, ďáble, hned to napravím a vložil do nitra člověka ten vzácný dar. Ďábel, mna si ruce, zajásal, to je ono, to je ono! A rychle zmizel. Byl spokojen, že dosáhl svého záměru, protože věděl, že tento dar bude hrát v životě člověka velkou úlohu. Má totiž dvě stránky. Tu dobrou i tu horší. Jenomže máme všichni ještě naštěstí další dar a to je svobodná vůle, takže s její pomocí své rozhodování můžeme řídit buď k dobrému nebo ke zlému. A Stvořitel? Ten jistě vše bral v potaz a tak k tomu nepotřeboval ďábla. Je to jistě jen jedna z mnoha bajek, ale stejně i to je k zamyšlení. A tak kéž vždy dobře pochopíme, pro co se máme rozhodnout, jak máme jednat. (JM)
strana 12
Ohlasy – Farní pobyt v Rokutnici
CHLUMEČEK 2/2008
Ohlasy – Poznáváme krásy naší vlasti
CHLUMEČEK 2/2008
VOLBA PASTORAČNÍ RADY
PASTORAČNÍ PLÁN FARNOSTI LUŽE NA ROK 2008
Výsledková listina do Pastorační rady farnosti Luže (Volba čtyř kandidátů za celou farnost)
Akce ve farnosti Ekumenické setkání Postní duchovní obnova
Datum 21.2. 8.3.
Přednáška o schoenstattské spiritualitě Udílení svátostí nemocných Diecézní setkání mládeže Velikonoční svátky
14.3.
Zvolení 1. Jirsák Josef, Řepníky 64 hlasů 2. Tesař Tomáš, Voletice 52 3. Zárubová Lenka, Luže 47 4. Čapek Petr, Chrudim (Zdislav) 39 Jmenovaní dle možnosti stanov Biskupství 5. Brázdová Barbora, Luže 21 6. Urbanová Tereza, Chroustovice 20 7. Vodvárka Pavel, Luže 17
Slavnostní slib složili noví radní v sobotu 2.2.2008 při mši svaté a přijali jmenovací dekrety. Vyprošujme jim hojnost darů Ducha svatého a pomáhejme jim v jejich práci.
Dětské setkání ve farnosti 8.5. Farní zájezd (sv. Hora u Příbrami, 3.5. Slapy, Konopiště) Diecézní setkání dětí s otcem 17.5. biskupem
Statistika voleb do Pastorační rady farnosti Luže
Luže Řepníky
Počet rozdaných Volebních listů 95 35
Počet platných odevzdaných lisů 75 26
14.3. 15.3. 20.-24.3.
Počet neplatných odevzdaných lisů 2 0
Slavnost Božího Těla První svaté přijímání ve farnosti Pouť KDU ČSL s Mons.D.Dukou OP Diecézní pouť Poutě na Chlumku Prázdninový pobyt dětí Celostátní setkání mládeže Poutní zájezd farnosti Cyklovýlet Podzimní pobyt v Rokytnici Svatováclavská pouť
25.5. 1.6. 22.6. 6.7. 17.8. 14.9.
Hodina 17.30 celý den přednášky 8.30,14.00,17.00 od 18.00
Místo konání Lozice Luže
17.00 mše sv. 9.30 Dle pořadu bohoslužeb Bude upřesněno Bude upřesněno
Luže Hradec Králové Luže
Luže - fara
H.Králové
9.30 9.30 mše sv. Bude upřesněno 8.00, 9.30, 11.00 mše sv. Bude upřesněno
18.- 20.7. 18.- 26.8.
Chlumek Chlumek Chlumek Chlumek Chlumek
Velehrad Medžugorje Bude upřesněno
28.9.
Pouť Střemošice 28.9. Pouť v Srbcích 12.10. Podzimní výlet mladých na Vesmír
9.30
Chlumek
Bud upřesněno Bude upřesněno
Střemošice
Bude upřesněno Slavení sv. Mikuláše Bude upřesněno Adventní duchovní ob. Bude upřesněno Setkání farnosti s biblickou olympiádou
strana 13
Bude upřesněno
strana 14
Ohlasy – Pouť do Srbců
CHLUMEČEK 2/2008
JARNÍ PRÁZDNINY V ROKYTNICI Chtěl bych se s vámi podělit o nevšední zážitek týdne stráveného v jedné horské obci v zajetí strmých kopců našich nejvyšších hor. Do Rokytnice nad Jizerou vede od nás spletitá cesta, na které cestovatele čekají různá úskalí a lze i zabloudit. Také naše skupina se jí na začátku jarních prázdnin se svými expedičními vozy vydala. Protože jsme ale měli dobré řidiče a navigátory, nakonec se nám tohoto cíle podařilo dosáhnout. S našimi, po střechu naplněnými vozidly jsme stanuli před horským obydlím, které se nám mělo stát útočištěm. Byli jsme přijatí milým panem správcem, který nám sdělil, že obyvatelnost příbytku ještě není plně možná. Odebrali jsme se tedy prozkoumat okolí, což skončilo v blízké restauraci (byla totiž doba oběda). Trochu jsme se podivovali nad tím, že místo všudypřítomných mas sněhu, na které jsme byli připraveni, vidíme jen skromné bílé hromádky, ale pan správce nás uklidnil, že v horách ho ještě trochu zbývá. Proto jsme neváhali a týž den večer se odebrali sníh najít a vyzkoušet. Opravu se podařilo a my zde mohli poprvé slyšet svist našich lyží. Tento večer také k naší skupině dorazil další člen, jak se později ukázalo – nejrychlejší sjezdař. Druhý den jsme naplánovali výstup do vyšších poloh. Jaké však bylo naše překvapení, když s rostoucí výškou sněhu ubývalo a někde jsme překračovali i potůčky. Po dosažení konců lanových drah na úbočí hory Studenov ho bylo sice již dost, ale o něco níže vykonalo horské slunce své. My se ale nenechali odradit a sjížděli jsme. Navíc jsme při pozorování okolí spatřili celou bílou protější severní stráň. Pan správce nám řekl, že tam je provozováno i večerní lyžování. Ve stanovený čas jsme tedy naložili expediční vozidla vybavením a vyrazili. Podmínky zde byly opravdu skvělé. Podle počtu osob na vleku bylo zřejmé, že toto místo z povědomí lyžařů nějak vypadlo. Ovšem kvalita povrchu upraveného sněhovou rolbou byla vynikající. Takováto situace se k naší radosti opakovala pravidelně každý večer. V neděli jsme též byli na mši svaté v místním chrámu sv. Michaela archanděla. Jde o vskutku pěkný kostel, který povstal ze svých (téměř) trosek díky velkému úsilí místního kněze P. Mazury a také za štědré podpory odsunutých Němců, kterým „jejich“ kostel nezůstal lhostejný. strana 15
Ohlasy – Pouť do Srbců
CHLUMEČEK 2/2008
Následující den jsme měli v plánu pokořit další vysokou horu, tentokrát Lysou horu. Do lyžařského areálu „Lysé“ je nutno se dopravit Ski Busem. Proto je důležité se do Ski Busu dostat. My jsme to štěstí vždy měli, protože naše zastávka byla strategicky výhodně položena. Na Lysou horu se není možné pro sjezdaře dostat přímo, ale musí se použít přibližovací sedačkové lanovky. Poté následuje již lanovka vedoucí k vrcholu. Výhled je zde opravdu impozantní. Vzhledem k tomu, že panovalo slunečné počasí s mírnou inverzí, která udržovala oblačnost v údolích, mohli jsme pokaždé obdivovat nádherná horská panoramata. Potvrdila se i slova správce, že „…nahoře je sněhu dost“ a my se pustili do křižování svahů. Někteří prozíraví z našeho týmu stanovili, že lyžovat budeme do oběda. Od chvíle před obědem do odpoledne totiž docházelo k zajímavému jevu, kdy se zhoršující se kvalitou sněhu pod nápory slunce narůstal počet lyžařů na sjezdovce a ve frontách u vleků. My jsme se tedy v čase oběda vydali zpět domů. Odpoledne jsme obědvali, doplňovali potravinové zásoby a nabírali síly na večerní lyžování. Během pondělí a úterý dorazili do našeho horského sídla další, netrpělivě očekávaní členové celého našeho týmu, v čele s P. Hubálkem. Kapacita domu tento nápor spolehlivě pokryla a vládla zde dobrá nálada. Díky velkému sportovnímu vypětí a vynikajícímu svařáku jsme ale večery netrávili společnou zábavou, nýbrž odpočinkem a spánkem. Středa byla stanovena jako náš opravdu expediční, běžkařský den. Mnozí zpochybňovali svoje schopnosti a odrazovali od celého podniku, ale přesto jsme vyrazili. Start byl na Lysé hoře, odkud bylo třeba sjet a vyjet mírné sedlo, abychom se dostali na hřebenovou cestu. Zde jsme se naučili trochu ovládat lyže, aby ony neovládaly nás. Také jsme vyzkoušeli pády na všechny strany. Po tomto úvodu probíhala cesta v podobném duchu za krásného počasí dále po hřebeni Krkonoš. Během oběda u opravdové horské chaty jsme zjistili, že nám chybí nůž na nakrájení salámu. To nás, civilizované lidi, nerozházelo a použili jsme místo něho kreditní kartu. Tak jsme nakonec absolvovali celou cestu až do Rokytnice. Byli jsme opravdu rádi za odpočinek a teplo naší chaty. Ve čtvrtek se počasí trochu zhoršilo. Přibyly mraky, teplota klesala. Přesto jsme šli lyžovat. Asi v polovině cesty na Lysou horu lanovka vjela do bílé tmy, ve které bodal do tváří srážející se led. Již jsme téměř nedoufali ve změnu, ale v tom se před námi objevil vrchol v plném, oslepujícím slunečním světle. P. Hubálek to přirovnal k události Proměnění Páně na hoře Tábor. Večer šli ještě někteří lyžovat nebo bylo možné zúčastnit se mše svaté. Během pátku a soboty se náš horský tým rozloučil a rozjížděl se do svých domovů. Myslím, že se celý pobyt vydařil a zážitky z něho v našich vzpomínkách zůstanou. (J. Vostrovský) strana 16
Ohlasy – Jak to bylo v Chroustovicích
CHLUMEČEK 2/2008
EKUMENA V LOZICÍCH
Články – Dušičková úvaha
CHLUMEČEK 2/2008
VELIKONOČNÍ ZAMYŠLENÍ
Tradiční Ekumenické shromáždění se uskutečnilo ve čtvrtek 21. února 2008 v 17:30 na faře Českobratrské církve evangelické na téma „V modlitbách neustávejte“ (1Te 5,17). Věřícím evangelíkům, adventistům a katolíkům předsedali Rut Kučerová, Aleš Kocián a P. Josef Hubálek. Na úvod zazpívaly děti několik rozehřívacích písniček a pak už zazněly úvahy kazatelů. V letošním roce slavíme sté výročí modliteb za jednotu křesťanů. Poprvé se tento oktáv konal v lednu 1908. O šedesát let později, v roce 1968, byl „Týden modliteb za jednotu křesťanů“ již připravován společně Komisí pro víru a řád Světové rady církví. Od té doby se vžila praxe, společně připravovat texty pro tento čas, připravují je křesťané z různých církví. Letos nás provázejí slova sv. Pavla z prvního listu řecké Soluni. Bylo to malé společenství, nové společenství a Pavel cítil, že je nutné, aby jednota byla stále pevnější. Vyzýval je k pokoji, k trpělivosti, aby neopláceli zlým za zlé, ale usilovali o dobro mezi sebou, ale i vůči všem. A také, aby se stále modlili, jakoby chtěl zdůraznit, že jednota, pokoj a trpělivost je možná jen skrze život modlitby. Carlo Careto napsal knihu pouť ve městě, kde vysvětluje, jak žít v rušném městě svou poušť s Bohem, jak se v takové situaci modlit. Vypráví, jak se vracel domů v přeplněném vlaku. V rohu jednoho kupé pozoroval dva mladé lidi, kteří spolu neustále mluvili, dívali se jeden na druhého a drželi se za ruce. Povídali spolu plní zájmu jeden o druhého, nedali se odradit nervozitou, nepokojem, který v tak přeplněném vlaku byl. Byla to jejich poušť uprostřed města. Našli si i tam okamžik, chvíli, kde žili svou lásku. A tak my můžeme hledat svou pouť ve městě a v prostředí, kde žijeme. Bůh je všude s námi! A tak můžeme naplňovat slova „bez přestání se modlete…“ (oJ)
strana 17
Vstupujeme do ročního období, kdy zima ztrácí své kouzlo a lidé víc touží po jarním sluníčku, které provoní celou probouzející se přírodu. Znovu s radostí obdivujeme Stvořitelovo dílo, kdy pochmurný ráz krajiny začne být zkrášlován všemi jemnými odstíny zeleně, modravým blankytem oblohy a zlatým slunkem. A tuto krásu ještě umocní kvítka rozmanitých rostlin, stromy oblékají svůj nový šat, včelky, ptáčci i zazimovaná zvířátka se znovu probouzí. Tolik nádhery je kolem nás. Každý rok je mi líto, že to nedokážu v plnosti vnímat. Velikonoční svátky, kdy s Pánem Ježíšem prožíváme dny plné bolesti, kdy setrvával v modlitbě se svým Otcem v Getsemanské zahradě, byl zajat, odsouzen, ponížen, mučen a pokorně nesl kříž a obětoval svůj život za nás na kříži; potom následovalo vítězné zmrtvýchvstání, kdy prožíváme opravdovou radost, a to vše jakoby koresponduje s koncem zimy a s příchodem jara. Na Květnou neděli pan farář požehná v kostele sv. Bartoloměje ratolesti – kočičky, někdo si přinese zlatý déšť, palmovou větévku. Pak kráčíme průvodem do chrámu Panny Marie a cestou si připomínáme Pána Ježíše, který na oslátku vstupoval do bran Jeruzaléma, doprovázen lidmi, kteří mu pod nohy kladli palmové ratolesti. Tito lidé nevěděli, co bude následovat. Provolávali Ježíši slávu. Byli ve velikém očekávání, toužili po Králi, který uvede do jejich života mír a blahobyt. My na rozdíl od nich víme, jak vše probíhalo. Kráčíme průvodem za Pánem Ježíšem a jsme ponaučení z chyb, pýchy, zloby, nadutosti těch skvělých židů, kteří dali život Ježíše za Barabáše. To, že byl poslušný až k smrti a obětoval za nás svůj život, nás inspiruje v našem postoji, jak máme žít. Toužíme víc poznávat Božího Syna a každý dobrý křesťan se mu chce alespoň kousíčkem připodobňovat. Můžeme Ho přijímat v Eucharistii, jak to ustanovil při poslední večeři. Boží království máme žít tady na zemi. Království v nás tvoří především láska k Pánu Bohu, láska jeden k druhému se zachováváním všech Božích přikázání. Dostáváme sílu žít s mírem v srdci, když se obracíme k Pánu Ježíši a Panně Marii. Nejdůležitější a nejhodnotnější pro každého z nás jsou duchovní dary, o které musíme sami usilovat. Chceme žít tak, abychom znovu našli trvalou radost ze vzkříšeného Ježíše Krista. Každý má určitě zkušenost nebo zážitek z kouzelné jarní procházky. Nenechme si utéci tuto příležitost a se vzdáním velkých díků za všechny nesmírné dary se brouzdejme Stvořitelovým dílem, objevujme všechny krásy a odpoutejme se od starostí. Je to dar od Pána Boha, který nás naplní radostí a posílí do dalšího žití. (MZ)
strana 18
Články – Dušičková úvaha
CHLUMEČEK 2/2008
VZÁCNÁ UDÁLOST Naše krásná česká zem ve svém trvání prošla žel i neblahými vlivy. Jedním takovým v paměti nás mnohých byl i zábor pohraničí nacisty v r. 1939. Tehdy chtě nechtě museli tuto část opustit čeští usedlíci, čímž byly zpřetrhány letité nejen sousedské, ale i rodinné vztahy obou národů. Válka skončila a tragedie se opakovala. Krajinu opouštěli zase němečtí občané. I ti jako ti čeští odcházeli jen s tím nejnutnějším. Aby se rychle obnovil částečně narušený život v této oblasti, došlo k dosídlování. Ti občané, co měli potřebu se napevno usadit, využili této příležitosti. Zdárně to podpořilo i to, že byli tací, že přijeli, pobrali, co se jim hodilo a hurá zpět do vnitrozemí. Říkalo se jim zlatokopové, což je stále pro některé neblahá vize, že touží ještě dnes po cizím majetku. To vše si my starší dobře pamatujeme. Můj starší bratr, vyučený pekař, též toužil po osamostatnění. Rozjel se tedy hledat vhodný zdroj. Bylo mu doporučeno místo na Trutnovsku. Tam na vesnici dostal do užívání domek s bývalou pekárnou, což se mu velmi hodilo. Když měl vše zajištěné, otevřel živnost své profese. A jako každý začátek je těžký, tak ani on to neměl lehké. Byl jsem krátce po ukončení školy a co nejmladšího si mě rodiče nechali při hospodářství. Rozhodli tedy, že než se bratr ožení, půjdu k němu na čas do díla. A tak jsme spolu začali pekařit. Víte, ta vesnice byla velká, kdysi dost živá – pět továren na zpracování lnu, t.č. v provozu jen jedna, tři hospody, tři obchody potravin. Nechyběl ani kostel, již si nepamatuji, myslím že byl zasvěcen sv. Petru. Jeho zdrobnělé jméno nesla i tato ves. Dojížděl tam německý,dobře česky mluvící kněz. A tak jsme vždy v neděli odpoledne chodili na mši svatou, bratr ho brával na svačinu. Vedlo se mu na tu dobu dobře, práce nás bavila a měla nejen svůj význam, ale i užitek. Jenom mně v mém mládí vadilo, že jsem musel vstávat již krátce po půlnoci. Lidé pracující v tamním závodě nám již o půl šesté ťukali na okno a žádali teplé pečivo. Moc se mi to i přes ty drobné problémy líbilo. Ve volných chvílích jsme dělali drobné úpravy kolem domku, až jsme se dostali na půdu. No tam to vypadalo. Objevil jsem tam dva zaprášené obrazy, 60x80 cm v nevkusných rámech. Pannu Marii v modrém poli a Pána Ježíše v zahradě Getsemany. Ten první si ponechal bratr a ten druhý jsem si vyprosil já, velmi mě zaujal. Když jsem se vracel po čase k rodičům, vezl jsem si ten skvost s sebou. V té době ale ve vlacích jedoucích z pohraničí byly kontroly, které hlídaly, kdo co převáží. Tak se stalo, že než jsem dojel do Jaroměře, došlo i na mne. Financ, který prohlédl i můj vak, se ptal, co to vezu. Říkám, obraz a měl jsem strach, že mi jej vezme. Ještě jednou se podíval, mávl rukou a tak nějak nepříjemně pokračoval dál. Přesto jsem byl rád, že to tak dopadlo. Po čase jsem s tím obrazem putoval do nedaleké Luže, kde měl pod kostelem sv. Bartoloměje živnost dobrý člověk sklenář, co rámoval obrazy. Když jsem jej po týdnu opět navštívil, abych si dotyčnou zakázku odvezl domů, byl jsem mile překvapen, protože přisouzením vhodného rámu to byl úplně jiný obraz. Mimo jiné mi také pověděl, že do obchodu přišla jistá místní občanka a podivila se: „Prosím vás, tohle si dávají lidé ještě na zeď?“ A on jí odpověděl: strana 19
Články – P. Václav Hejčl slavil
CHLUMEČEK 2/2008
„No vidíte, paní, jsou ještě dnes tací.“ Byl to jistě také dobrý věřící a věřte, že si naň rád vzpomenu, i to bylo malým příspěvkem k utužení mého přesvědčení. Že nám ten obraz zdobí ne jen část obydlí, ale více jak půl století k němu hledíme s úctou. Kolik proseb a kolik díků bylo vzneseno, to ví jen modlící se Ježíš, manželka a já. Náhodní hosté, kteří k nám občas zavítají, projeví vždy obdiv i patřičnou úctu. I když to je jenom kopie, dotyčný malíř byl jistě veden Prozřetelností v hluboké víře, taková a podobná díla se nedají tvořit bez její pomoci. Událost, co tu uvádím, je již letitá, mnohé se ale nedá přece zapomenout. (JM)
PLES KDU-ČSL Dne 26. ledna se v lužském kulturním domě konal jubilejní 40. ples KDUČSL. V předvečer plesu naše mládež pomohla s přípravou sálu, nerozestavěla stoly a procvičila si plíce při výzdobě sálu balonky. Druhý den bylo pro tancechtivé, i pro ty „seduchtivé“, jedince vše řádně připraveno. Každý kdo toužil dostat se do sálu, musel nejprve chtě nechtě odložit své svršky v šatně u milých paní šatnářek. Po vstupu do sálu měl každý možnost pokusit štěstěnu a zakoupit si los do tomboly, případní výherci se mohli radovat např. z krásného a jistě chutného dortu, šatní stěny, nebo z 50 kg pšenice. Co se této oblasti týče musím konstatovat, že mám štěstí v lásce. K tanci a k poslechu nám příjemně hrála již tradičně kapela Na Šlupky, jejíž název má jistě pikantní historii. U mikrofonu je na nějakou dobu vystřídali Honza Brázda s Markétou Bouškovou, při jejichž zpěvu jsme měli možnost krásně si „zaploužit“. Díky patří všem, kteří se na realizaci plesu jakýmkoliv způsobem podíleli, protože bez nich bychom přišli o mnoho zábavy a pěkných zážitků. Už se moc těším na ten další 41. společenský ples! (TU) Letošní tradiční, již 40. ples KDU-ČSL měl nejednu novotu - nejen, že se konal v nově opravené sokolovně a byl jubilejní, ale hlavní bylo, že nedělním ránem vlastně neskončil. Po krátkém odpočinku, duchovním občerstvení při mši svaté a nedělním obědě se obvyklý úklid sálu proměnil v bál pro děti. Akce to byla velice vydařená, děti si ji moc užily (největším zážitkem byla likvidace balónkové výzdoby ), za což patří pořadatelům veliký dík - hlavně moderátorovi odpoledne - Pavlu Vodvárkovi. Úklid musel být potom sice mnohem důkladnější, zato ale veselejší. (JJ) strana 20
Ohlasy z kůru (pro náctileté)
CHLUMEČEK 2/2008
♪♫♫♪♫♪♫♫♪ ♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫♪ ♫♫♪♫♪♫ ♫♪♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫ ♪♫♫♪♫♪♫♪♫♫♪♫ Otevřeme Mu? Již od prosince loňského roku se schází skupinka biřmovanců v počtu asi 15 osob na faře v Chrasti, kde je P. Jan Paseka připravuje na přijetí svátosti biřmování. Scházejí se každé dva týdny a postupně s P. Pasekou procházejí jednotlivá témata jako je např. Písmo svaté, Víra, Modlidba, Eucharistie, Hledání osobního povolání, Desatero a Vyznání víry. Většina setkání se odehrává na chrastecké faře, ale v programu přípravy jsou zahrnuty také společné víkendové pobyty na některých oblíbených místech, jako je Hoješín, Rokole nebo Vesmír v Deštné v Orlických horách. K dobré přípravě biřmovanců přispěje mimo P. Paseky také P. Prokop Brož, který se v Hoješíně bude věnovat tématu Hřích a odpuštění nebo P. Tomáš Hoffmann, který nám na Vesmíru poodhalí tajemství Eucharistie. Celá příprava bude zakončena 24.5. v chrasteckém kostele přijetím svátosti biřmování od biskupa Dominika Duky OP. (TU)
Ahoj holky a kluci
CHLUMEČEK 2/2008
soutěž o hodnotné ceny (lyžařské brýle, DVD Anděl Páně, moderní saně) se slosováním na konci roku stále pokračuje! Ahoj děcka,
!!! Zalistujte v Bibli a máte to! !!! Víte, co je na obrázku? Poznámka pod obrázkem napoví!
!!!!!! Správnou odpověď spolu se jménem, věkem a adresou vhoďte do schránky na faře v Luži, nebo uvedené údaje pošlete formou SMS na číslo 776 815 190 !!!!!!
♪♫♫♪♫♪♫♫♪ ♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫♪ ♫♫♪♫♪♫ ♫♪♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫ ♪♫♫♪♫♪♫♪♫♫♪♫ V Luži se chystá zrození nového společenství! • Řadíš se mezi mládežníky naší farnosti? • Chybí Ti u nás sdílení se svými vrstevníky? • Chceš smysluplně využít svůj volný čas? • Chceš poznat Boha, sebe a druhé? • Máš chut občas překročit práh naší farnosti a mít s ostatními společné zážitky? • Chybí Ti motivace a povzbuzení ve víře? Jestli jsi alespon na 2 otázky odpověděl ANO, pak hledáme právě Tebe :-)! Ve svém diáři si rezervuj páteční večer 14.3. a sobotu 15.3.2008. V pátek se sejdeme v 19 hodin na faře - o programu se nechte překvapit. V sobotu ráno společně vyrazíme na Diecézní setkání mládeže do Hradce Králové. Vrátíme se kolem šesté hodiny večer. S Sebou: spacák, něco na zub (snídaně bude společná a oběd v Hradci zajištěn), pití, peníze na cestu a na setkání cca 225Kč, šátek samozřejmě dobrou náladu :-) Pokud máš zájem přidat se k nám, případně nějaké dotazy, ozvi se na
[email protected] (BB) strana 21
strana 22
Ahoj holky a kluci
CHLUMEČEK 2/2008
Informace
CHLUMEČEK 2/2008
Jedno vajíčko nemá dvojici. Najdeš ho? Vajíčka, která mají stejný vzor vybarvi stejnými barvami. Postní duchovní obnova - 8.3.2008, přednášky v 8.30, 14.00, 17.30 v kostele sv. Bartoloměje v Luži. Udílení svátostí nemocných - 14.3.2008 při mši sv. v 17.00 v kostele sv. Bartoloměje v Luži. Přednáška o schönstattské spiritualitě - 14.3.2008 od 18.00 na faře v Luži. Diecézní setkání mládeže - 15.3.2008 od 9.30 v Hradci Králové. Křížová cesta v Nových Hradech - 16.3.2008 v 15:00. Velikonoční svátky 20.3.-24.3.2008: Zelený čtvrtek – 16:00 Řepníky, 18:00 Chlumek Velký pátek – 18:00 Chlumek Bílá sobota – 19:00 Chlumek Boží Hod velikonoční – 8:00 Řepníky, 9:30 Chlumek Pondělí velikonoční – 8:00 Řepníky, 9.30 Bartoloměj, 11:00 Voletice Farní zájezd – 3.5.2008, sv. Hora u Příbrami, Slapy, Konopiště, bude upřesněno. Schönstattská duchovní obnova - Byla jsem už několikrát na duchovní obnově maminek v Blansku (i některé další maminky z Luže) a protože se mi tam vždy líbilo a přijela jsem naplněná láskou Boží a pohlazená dobrotou Blanenských i ostatních maminek z celé ČR, pocítila jsem potřebu předat tuto nabídku i maminkám a ženám z našich farností. Obnova je vedená Schönstattským hnutím, které je orientováno k P. Marii. Je však otevřená všem maminkám i ženám.Věk není omezen. DNY DUCHOVNÍ OBNOVY povede P. MUDr. Zdeněk Králík a budou se konat 3.a 4.května 2008 v Katolickém Domě v Blansku. V případě zájmu ráda sdělím podrobnosti. Přihlásit se je možné do konce března. Chvalme a oslavujme dobrého Boha a naši nejmilejší maminku Marii.Kéž vás všechny chrání! Tel. 775305630 Jana Vodvárková Dětské setkání ve farnosti - 8.5.2008. Na stopě - pátráme po pachatelích dobrých skutků. Začátek v 9:00 na faře. Na setkání přijďte v převleku za osobu, která páchá dobré skutky a nezapomeňte si papírek, na který napíšete dobré skutky, které jste sami spáchali. Dětský tábor ve Vrbatově Kostelci - začátek srpna (bude upřesněno).
!!! Dobrý nápad !!! Chcete-li si vyrobit hezkou velikonoční dekoraci, použijte vejdumek, ze kterého vyrobte vázičku na jarní květiny. Vázičku můžete posadit např. do velikonoční travičky nebo do misky s kamínky.
Páček shledáček Vaše Barunka :o)
strana 24 strana 23