EVALUACE 2006/2007
T VORBA EVALUAČNÍCH A AUTOEVALUAČNÍCH POSTUPŮ PRO ZŠ A SŠ NA ÚZEMÍ HL . MĚSTA P RAHY
Tento materiál obsahuje výklad a podrobný návod ke studiu výsledků srovnávacích testů pro 6. třídy základních škol a odpovídající ročníky víceletých gymnázií. Testy proběhly v rámci projektu Evaluace. Každá škola, která se testování účastnila, najde v této zprávě souhrnné výsledky celého testování a dotazníkového šetření, komentovaný návod k interpretaci analytické zprávy a detailní výsledky svých žáků. Vložené listy (analytická zpráva) obsahují souhrnné výsledky školy a celkové výsledky všech tříd.
SOUHRNNÁ ZPRÁVA pro 6. třídy a primy říjen 2006
STRUKTURA ZPRÁVY Souhrnná zpráva 1. jak číst výsledky (návod) základní pojmy otázky, na které dostanete odpověď 2. souhrnná část (souhrnné výsledky v textové a grafické podobě a jejich interpretace) zapojené školy výsledky testování výsledky dotazníkového šetření 3. návod k interpretaci tabulek a grafů (analytické zprávy) -vaše pomoc při interpretaci grafů příklady typů grafů a tabulek výsledků testů příklady grafů výsledků dotazníkového šetření ukázka individuální zprávy žáka s komentářem 4. rozdělení jednotlivých testů do tematických a dovednostních částí Analytická zpráva (samostatné listy) : I. část tabulka souhrnných informací o škole graf průměrných percentilů pro školu a pro všechny třídy graf relativního postavení školy pro každý předmět pro školu tabulky podrobných výsledků žáků za každou třídu v každém testu tabulka extrémních výsledků pro každou třídu II. část Grafy výsledků testů graf analýzy tematických a dovednostních částí pro každou třídu a předmět graf analýzy po úlohách pro každý předmět graf využití potenciálu ve třídě pro každou třídu a každý předmět graf porovnání využití potenciálu v rámci všech škol pro každý předmět a každou třídu graf průměrného výsledku podle známek každou třídu a pro matematiku a český jazyk graf závislosti výsledků testu na známce pro každou třídu a matematiku a český jazyk graf porovnání problémů při přechodu na 2. stupeň pro každou třídu Grafy výsledků dotazníků graf názory na výuku českého jazyka graf problémy při přechodu na 2. stupeň (názor rodičů) graf názory na výuku matematiky (rozdělené do dvou grafů) graf názory na výuku českého jazyka (rozdělené do dvou grafů) graf zájmy a koníčky žáků
graf zvládnuté dovednosti a kompetence žáků graf spokojenost rodičů se školou
1. JAK ČÍST VÝSLEDKY? Začněte zde! Prostudujte si úvodní část (pojmy a otázky, na které dostanete odpověď) a projděte si souhrnnou část, kde najdete celkové výsledky testů a dotazníkového šetření. Dobře se zorientujete v používané terminologii a získáte podklady pro interpretaci vaší analytické zprávy (samostatné vložené listy), a to také díky uvedeným souhrnným výsledkům testů a dotazníkového šetření.
ZÁKLADNÍ POJMY Tato část vysvětluje některé důležité pojmy a termíny, které se objevují v následujícím textu. Doporučujeme vám seznámit se s ní ještě před samotným čtením zprávy. S podrobnějším komentářem těchto pojmů a s návodem k interpretaci se setkáte také u některých grafů. Skupiny škol V testování jsme školy rozdělili na dvě základní skupiny : GYM víceletá gymnázia ZŠ
základní školy
Percentil Pořadí účastníka testu přepočtené na stupnici 0 až 100 (čím vyšší, tím lepší: 0 = nejhorší, 50 = přesný střed, 100 = nejlepší). Percentil lze též interpretovat jako počet procent ostatních, které účastník předstihl. Jde o základní hodnotu, kterou ve zprávě užíváme pro vyjádření výsledků. Průměrný percentil je vždy 50, proto někde používáme pro přesnější určení výsledků i celkový průměrný percentil a skupinový percentil. Pokud se např. testu zúčastnilo 500 žáků, pak účastník s percentilem 80 předstihl 80 %, tj. 400 ostatních a umístil se na 100. místě. Pokud je percentil 6.A 40 a percentil 6.B 50, je rozdíl jejich výsledků 10 percentilových bodů (10 pcb). Skupinový percentil Pro porovnání škol stejného typu je nutné vzít v úvahu pouze žáky z těchto škol a ostatní pominout. Skupinový percentil tedy označuje percentil, který se vztahuje jen k žákům stejného typu školy, je počítán v rámci určité skupiny. Např. žák GYM s percentilem 70 a skupinovým percentilem 55 předstihl 70 % všech ostatních účastníků testování, avšak jen 55 % žáků z víceletých gymnázií.
Průměrný percentil, celkový průměrný percentil Vysvětluje, jaký je průměrný percentil určité skupiny žáků (např. gymnázií, jazykových škol atd.). Počítá se jako průměr z percentilu. Není tedy totožný jako skupinový percentil. Čistá úspěšnost (úspěšnost) Vyjadřuje poměr mezi skóre dosaženým v celém testu a maximálním možným počtem bodů, kterého lze v testu dosáhnout (odpovídá počtu úloh v testu). Čistá úspěšnost může nabývat i záporných hodnot, pokud je dosaženo záporného skóre (při velkém počtu chybných odpovědí). Čistá úspěšnost je vždy nižší než hrubá úspěšnost. V rámci zprávy používáme hodnoty čisté úspěšnosti. Hrubá úspěšnost
Vyjadřuje poměr mezi počtem správných odpovědí a počtem všech úloh. Hrubá úspěšnost není nikdy menší než čistá a nemůže nabývat záporných hodnot. Hrubou úspěšnost používáme jen v grafu analýzy po úlohách. Skóre Je dáno součtem bodů za test. Za každou správně vyřešenou úlohu žák získává 1 bod, za nesprávně vyřešenou úlohu se odečítá bod nebo část bodu: u úloh se čtyřmi možnostmi (A) až (D) jedna třetina bodu (např. ČJ), u úloh s pěti možnostmi jedna čtvrtina bodu (například některé úlohy OSP), u úloh s rozhodováním ano-ne jeden bod (např. některé úlohy ČJ). Pokud žák úlohu vynechá, nic se nepřičítá ani neodečítá. Důvodem tohoto na pohled složitého výpočtu je eliminace vlivu tipování. Penalizace za nesprávnou odpověď je stanovena tak, aby náhodně tipující žák získal v průměru 0 bodů; pokud však dokáže v úloze vyloučit některé možnosti jako nesprávné a mezi ostatními hádá, již v průměru část bodu získá.
Využití studijního potenciálu Porovnáním percentilů žáka v testu z určitého předmětu a v testu obecných studijních předpokladů (OSP) můžeme přibližně zjistit, zda dosažené studijní výsledky odpovídají jeho předpokladům. Využití potenciálu je spočteno jako rozdíl percentilu v testu z daného předmětu a v testu OSP. Kladné hodnoty znamenají, že žák dosáhl lepšího výsledku, než jaký odpovídá jeho předpokladům – škola tedy „přidala“ k jeho předpokladům více než průměrné množství vědomostí. Záporné hodnoty naopak ukazují, že žák dosáhl horšího výsledku, než jaký odpovídá jeho předpokladům – škola jeho předpoklady pravděpodobně nerozvíjí dostatečně. Využití potenciálu ovšem ovlivňuje mnoho dalších faktorů, např. motivace. Směrodatná odchylka Jde o poměrně složitě vypočítanou veličinu. Vyjadřuje, nakolik se sledovaná hodnota vzdaluje od průměru. (Je to kladná odmocnina rozptylu, což je průměr čtverců odchylek od průměru).
OTÁZKY, NA NĚŽ DOSTANETE ODPOVĚĎ Tato část je určena hlavně těm, kteří čtou zprávu poprvé. Doporučujeme vám, abyste si před četbou následujícího textu připravili grafy, které jste od nás obdrželi. Která třída z naší školy je nejlepší v českém jazyce? Mezi grafy, které jste dostali v rámci souhrnné zprávy, vyhledejte celostránkový graf s průměrnými percentily vašich tříd (graf pro školu) a v něm český jazyk. Každé třídě odpovídá jeden sloupeček, třída s nejvyšším sloupečkem je nejlepší. Spočítáte-li rozdíl čísel dvou tříd, zjistíte, o kolik je jedna třída lepší nebo horší. Uvedenou informaci lze zjistit i ze souhrnné tabulky českého jazyka pro školu. U každé třídy jsou uvedeny průměrné hodnoty všech důležitých veličin (percentil, úspěšnost), jejichž porovnáním zjistíte, která třída je nejlepší. Jak jsou na tom třídy naší školy v matematice ve srovnání s jinými školami? Odpověď poskytnou hodnoty průměrného percentilu (celostránkové grafy percentilů nebo tabulky výsledků za školu) z matematiky, pokud chcete třídy porovnávat se všemi ostatními účastníky testování. Průměrná hodnota percentilu všech škol je 50, čím vyšší číslo, tím je třída lepší a naopak. Je zde uveden i celkový průměrný pecentil základních škol a celkový průměrný percentil gymnázií pro jemnější srovnání. V čem jsou naše třídy v českém jazyce lepší a v čem horší než ostatní? Jak dopadli jednotliví žáci a kdo je nejlepší v jednotlivých částech testu? Informace o výsledcích jednotlivých částí vám poskytne tabulka podrobných výsledků žáků zkoumané třídy v českém jazyce. V řádku „Průměr“ je ve sloupci „Percentily za části“ uveden za každou část průměrný percentil žáků třídy. Graficky tyto výsledky prezentuje graf Analýza tematických a dovednostních částí. Percentil je v tabulce uveden také u každého žáka, takže lze snadno zjistit, kdo je nejlepší v gramatice, komu dělají největší potíže úlohy z literatury apod. Zajímavé informace můžete vyčíst i v tabulce extrémních výsledků, z níž rychle poznáte nejlepší a nejhorší žáky, případně zjistíte, kteří žáci dosáhli nejméně a nejvíce vyrovnaných výsledků. Využívá naše škola přiměřeně studijní potenciál žáků? Odpověď na tuto otázku není jednoduchá. Předpokládáme-li, že test OSP měří předpoklady žáků ke studiu a že se tyto předpoklady během docházky do školy nemění, lze porovnat umístění žáka v „předmětovém“ testu a v testu OSP. Žáci, kteří se umístí v předmětu lépe než v testu OSP, dosáhli lepšího výsledku, než jaký odpovídá jejich studijním předpokladům škola tedy k jejich předpokladům přidala nadprůměrné množství vědomostí. Porovnání výsledku obou testů poskytuje hodnota využití potenciálu, kterou lze nalézt v grafu za třídu a předmět, kde jsou zobrazeni jednotliví žáci, i v grafu porovnání s ostatními třídami. Zde můžete porovnat, nakolik vaše škola využívá potenciál svých žáků v porovnání s ostatními školami. Informaci můžete také vyčíst z tabulky podrobných výsledků žáků.
2. SOUHRNNÁ ČÁST a. výsledky testování b. výsledky dotazníkového šetření
I. ZAPOJENÉ ŠKOLY Zpráva komentuje výsledky testování 6. ročníků ZŠ nebo prim víceletých gymnázií, které proběhlo v rámci projektů Komplexní evaluační analýza (KEA), Srovnávací testování (STZŠ), do kterých jsou zapojeny školy z celé ČR, a také v rámci projektu Evaluace, který probíhá na školách na území Prahy. Tyto projekty realizovala společnost Scio v říjnu 2006, školy zapojené do těchto tří projektů testovaly své žáky z českého jazyka, matematiky a obecných studijních předpokladů (použity byly stejné testy), školy zapojené do KEA a do projektu Evaluace navíc vyplňovaly dotazníky žáků, rodičů a učitelů. Celkové počty zúčastněných (včetně rozložení do jednotlivých projektů i regionů) zahrnuje poslední řádek v tabulce Počet žáků, tříd a škol podle zastoupení v jednotlivých krajích. K porovnání výsledků byla použita data škol zapojených do všech tří projektů. Díky tomu jsme mohli k porovnání použít téměř trojnásobný objem dat (do souhrnu byla zahrnuta jen data škol, které je odevzdaly ve správném termínu). Všechny grafy a tabulky tedy vychází z dat všech projektů, ale navíc vám předkládáme dva typy grafů (Průměrné percentily a Relativní postavení školy). Pro ty jsme brali v úvahu pouze data pražských škol. Tyto grafy vám umožní porovnání pouze v rámci hl. města Prahy. Počet žáků, tříd a škol podle zastoupení v jednotlivých krajích Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj celkem
školy celkem KEA 101 6 14 9 21 13 11 11 16 8 6 3 49 22 28 20 6 2 10 5 46 33 14 12 16 11 8 11 349 163
STZŠ 95 5 8 0 8 3 27 8 4 5 13 2 5 3 186
žáci celkem KEA 3 740 185 382 206 757 433 424 424 555 231 167 118 1 630 769 846 620 235 112 293 85 1 713 1231 494 446 514 355 255 338 12 088 5 470
STZŠ 3555 176 324 0 324 49 861 226 123 208 482 48 159 83 6 618
třídy 179 19 36 18 26 9 81 41 11 16 82 24 25 15 582
V celorepublikovém měřítku nejde o zcela vyvážený vzorek. Svědčí o tom i podíly v jednotlivých krajích. Nejvíce žáků testy vyplnilo v Praze (projekt Evaluace), ve Středočeském a Moravskoslezském kraji, nejméně v Pardubickém a Libereckém. Podíl testovaných žáků a všech žáků 6. tříd v jednotlivých krajích dokládá následující graf. Nejvíce žáků z celkové populace bylo kromě Prahy otestováno ve Středočeském, Karlovarském a Olomouckém kraji, nejméně v Libereckém a Pardubickém.
Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
II. VÝSLEDKY TESTOVÁNÍ Následující tabulky odpovídají hlavně na otázky: Jak dopadly testy celkově, jak byly náročné, jaká je jejich spolehlivost? Můžete si s nimi také porovnat svou analytickou zprávu (vložené listy). 1. Celkové výsledky jednotlivých testů podle typu školy
Víceletá gymnázia počet úlohprůměrné skóre průměrná čistá úspěšnost % max. dosažené skóre (max. možné)min. dosažené skóre(min. možné)reliabilita český jazyk
50
35,8
71,7
50 (50)
-0,67 (-20,7)
matematika
30
21,8
72,8
30 (30)
-0,67 (-10)
0,813
60
29,8
49,7
51,2 (60)
-0,25 (-15,6)
0,811
obecné studijní předpoklady
0,819
hrubá úspěšnost (správně) % vynechané % neřešené % český jazyk
79,2
2,7
0,4
matematika
78,3
4,8
0,2
obecné studijní předpoklady
57,6
9,1
3,1
Základní školy počet úloh průměrné skóre průměrná čistá úspěšnost %max. dosažené skóre (max. možné) min. dosažené skóre(min. možné) reliabilita český jazyk
50
22,263
44,53
50 (50)
-11,33 (-20,7)
matematika
30
11,662
38,87
30 (30)
-8,67 (-10)
0,797
obecné studijní předpoklady
60
15,238
25,40
47,9 (60)
-12,58 (-15,6)
0,769
hrubá úspěšnost (správně) % vynechané % neřešené % český jazyk
57,9
7,4
2,5
matematika
51,2
11,0
0,7
obecné studijní předpoklady
37,1
12,6
5,1
0,821
Tyto tabulky charakterizují především samotné testy – jejich průměrnou čistou a hrubou úspěšnost. Zajímavý je údaj o maximálním a minimálním dosaženém skóre a o počtu vynechaných a neřešených úloh (ty, které žáci nestihli). Nejtěžší byl pro žáky test z obecných studijních předpokladů. Svědčí o tom nejnižší průměrná čistá úspěšnost. Nikdo ze studentů (základních škol, ale i víceletých gymnázií) nedosáhl plného počtu bodů (narozdíl od matematiky a českého jazyka). Největší je i podíl úloh, které studenti vynechali (neodpověděli na ně) a vůbec nečetli (závěrečné úlohy v testu). Naopak nejlehčí test byl pro žáky ZŠ test z českého jazyka. Pro víceletá gymnázia byl lehčí test z matematiky (podle čisté úspěšnosti), ale v českém jazyce studenti dosáhli vyšší hrubé úspěšnosti a vynechali nejméně odpovědí, což znamená, že se často snažili odpověď odhadnout (to se jim ne vždy vyplatilo). Všechny testy vykazují výborné psychometrické parametry - reliabilitu. Tato hodnota slouží k měření přesnosti testování. Reliabilita je teoreticky číslo mezi -1 a 1, v praxi bývá mezi 0 a 1. Čím je reliabilita vyšší, tím menší vliv na výsledek má náhoda. Při reliabilitě 0 by šlo o výsledky zcela náhodné, při reliabilitě 1 by byly výsledky zcela přesné. Protože měříme intelektuální dovednosti, přesnosti 1 a ani jí blízké se nikdy nedosahuje. Zpravidla se reliabilita pohybuje mezi 0,5 a 0,95. Všeobecně uznávané hranice reliability: test s reliabilitou nad 0,95 je pokládán za vynikající, reliabilita nad 0,85 někdy nad 0,90, se pokládá za dostatečnou, pokud chceme činit rozhodnutí na základě jedné zkoušky, při třech testech je postačující reliabilita nad 0,7. Kvalita dat - Garbage in, garbage out V nadpisu je slogan, který před mnoha lety vymysleli programátoři. Znamená, že když vstupní data pro program (zpracování) nejsou v pořádku (doslovně odpadky), nemůže být v pořádku ani výsledek zpracování. Naprostá většina škol zasílá data v pořádku nebo jen s drobnými chybami, které se nám často podaří odstranit. U některých škol však jde o chyby závažnější, které často odstranit nelze. Neumíme např. řešit situaci, kdy dva žáci v jednom předmětu vyplní v záznamovém archu stejné číslo, nebo naopak žádné číslo, ani situaci, kdy ve ScioDatu jsou založeny 4 různé třídy, z nichž každá skládá zkoušku z jednoho předmětu apod. Takové chyby samozřejmě vedou k tomu, že chybující škola dostává poněkud zmatené výsledky (je pak bohužel její věcí, jak se v nich vyzná). Horší je, že v některých případech taková závadná data poškozují i zpracování pro ostatní školy. Z toho důvodu jsme také museli některá zaslaná data vyřadit. 2. Výsledky testů a jejich částí podle jednotlivých projektů Průměrná čistá úspěšnost za jednotlivé části předmětů (%) Český jazyk KEA PRAHA STZŠ celkem
gramatika 33 37 31 34
větný rozbor 52 61 50 54
sloh a literatura 49 56 47 51
jazyk 44 52 42 46
znalost 39 44 37 40
porozumění 47 54 45 49
aplikace 56 64 53 57
Matematika KEA PRAHA STZŠ
přirozená čísla a číslo nula 40 47 38
celkem
Obecné studijní předpoklady
41
zlomky 70 75 68 71
geometrie znalost 32 59 39 66 31 59 34
61
porozumění 43 50 40 44
aplikace 26 35 25 29
číselné operace
porovnávání hodnot
orientace v obrázku
orientace v grafu a tabulce
analýza informací
porozumění textu
slovní zásoba
kvantitativní část
analytická část
verbální část KEA PRAHA STZŠ
36 41 34
32 38 31
12 16 10
42 46 40
1 6 -0
9 12 7
41 48 39
22 28 17
8 12 7
10 14 9
celkem
37
34
13
43
2
9
42
23
9
11
Výsledky ukazují, že nejlépe si s testy poradili žáci ze škol zapojených do projektu Evaluace (projekt probíhající na území Prahy), rozdíl však není velký a lze jej vysvětlit mimo jiné vyšší koncentrací žáků s vyššími studijními předpoklady. Lepších výsledků dosáhli i školy v Komplexní evaluační analýze - KEA (je to zřejmě dáno tím, že do tohoto projektu jsou zapojené školy, které se (auto)evaluaci věnují cíleně a více než ostatní školy, které si objednávají jen testy pro jednotlivé ročníky v rámci projektu STZŠ). Projekt KEA je dlouhodobý a komplexní (škola testuje všechny ročníky v několika následujících letech, dostává podrobnější výsledky a také doplňuje testování dotazníkovým šetřením, které umožňuje mimo jiné nacházet možné příčiny špatných výsledků a hodnotit podmínky výuky a např. klima školy). Percentily za jednotlivé předměty Český jazyk ZŠ PRAHA
ostatní ZŠ
GYM PRAHA
ostatní GYM
zn al os po t ro zu m ěn í ap li k ac e
ja zy k
ce lk
em gr am at ik vě a tn ý ro sl zb oh or a lit er at ur a
90 80 70 60 50 % 40 30 20 10 0
Matematika
ZŠ PRAHA
ostatní ZŠ
GYM PRAHA
ostatní GYM
př i ro ze ná
OSP
ap lik ac e
oz um ěn í
zn al os t
ky zl om
ge om et rie
po r
čí sl a
a
čí sl o
ce lk em
nu la
100 90 80 70 60 % 50 40 30 20 10 0
ZŠ PRAHA
ostatní ZŠ
GYM PRAHA
ostatní GYM
ce lk em ve rb ál ní an čá al st yt ic ká kv an čá tit st at iv ní sl čá ov st ní po zá ro so zu ba m ě an ní or al te ie ýz nt xt a u ac in e fo v rm gr ac af u í or a ie ta nt b ac ul e ce po v o ro b rá vn zk áv u án í ho čí se dn ln ot é op er ac e
100 90 80 70 60 % 50 40 30 20 10 0
III.
ANALÝZA VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ
Tato část analyzuje výsledky testování v rámci širšího kontextu, hledá souvislosti mezi jednotlivými prvky školního života a všímá si jejich vzájemných vztahů (tomuto procesu se také říká „vytěžování dat“). Cílem celé zprávy, a tedy i této analýzy, je pomoci škole interpretovat co nejlépe své výsledky s přihlédnutím k těm souhrnným a díky tomu co nejlépe ohodnotit práci školy, případně naplánovat opatření vedoucí k jejímu zlepšení. Výsledky vychází z údajů dotazníkového šetření (souhrnné údaje i s počtem respondentů najdete v části IV. Dotazníkové šetření).
1. Výsledek podle typu třídy Následující graf poskytuje podrobnější rozčlenění výsledků jednotlivých skupin (rámců). Zaměření třídy jsme zjišťovali z dotazníku pro učitele. Graf pouze potvrzuje očekávanou skutečnost, že ve všech testech má větší výběrovost třídy za následek lepší průměrný výsledek testu. Nejlépe si pochopitelně vedli žáci víceletých gymnázií s průměrným percentilem ze všech testů nad 85. Ze základních škol dopadli nejlépe žáci tříd s rozšířenou výukou matematiky (průměrné percentily okolo 70), průměrné percentily žáků s rozšířenou výukou cizích jazyků se pohybovaly okolo 55. Může překvapit, že „matematici“ porazili (o více než 10 bodů) „jazykovky“ i v testu z českého jazyka. Vysvětlením je zřejmě přísnější výběrovost do tříd s rozšířenou výukou matematiky, kam se zpravidla dostávají skutečně nadané děti, zatímco jazyková třída bývá někdy spíše odrazem přání rodičů než skutečných schopností žáka. Žáci tříd bez zaměření dopadli podle očekávání nejhůře a jejich tři průměrné percentily (Čj, Ma, OSP) se vměstnaly do půl bodu od 45.
Výsledek testu podle zaměření třídy 90 ZŠ, bez zaměření
průměrný percentil dosažený v testu
80 70
ZŠ, rozšířená výuka cizích jazyků
60
ZŠ, rozšířená výuka matematiky
50
víceleté gymnázium
40 30 20 10 0 český jazyk
matematika
obecné studijní předpoklady
test
2. Výsledek podle zájmů žáků Následující grafy nám dávají odpověď na otázku, jak ovlivňuje zájem (zájmy) u žáka jeho výsledek v předmětovém testu. První sloupec udává průměrný dosažený percentil u těch, kteří deklarovali daný zájem, druhý sloupec u těch, kteří jej popřeli. Zájmy, které jednoznačně rozdělují žáky (z hlediska výsledku testu) na lepší a horší, můžeme identifikovat tři – četbu + literaturu, cizí jazyky a matematiku + logické hry (nazveme je „hlavní zájmy“). Z ostatních zjištění můžeme ještě zmínit negativní závislost výsledku testu z češtiny na zájmu o počítače a elektroniku; k deklaraci tohoto zájmu se asi uchylovali často horší žáci, kteří např. hrají počítačové hry. Výsledek testu z českého jazyka podle zájmů žáků 70
baví mě, dělám rád nebaví mě, nedělám rád
50
40
30
20
10
zájmová oblast
ro ni ka
to rie
ka ,e le kt
hi s
te ch ni
př íro da
hr y ké a, lo gi c
po čí ta če m at em
at ik
ci
zí j
az y
ky
0
sp m al or ov t án í, ke ra m ik a di va dl če o, tb fil a, m ps an íl ite ra tu ry hu db a, zp ěv
průměrný percentil testu z českého jazyka
60
Význam zájmu o český jazyk a literaturu je jistě pochopitelný, ale zajímavý je i vysoký percentil z matematiky u těchto žáků (následující graf). Svědčí pravděpodobně o tom, že dobrých výsledků dosahují žáci s všestrannými zájmy.
Výsledek testu z matematiky podle zájmů žáků
Výsledek testu z obecných studijních předpokladů podle zájmů žáků 70
baví mě, dělám rád
baví mě, dělám rád
nebaví mě, nedělám rád
nebaví mě, nedělám rád
30
ni ka le kt ro
da
hr y
př íro
te ch ni ka ,e
al ov án í,
sp or t m
hi te st ch or ni ie ka ,e le kt ro ni ka
m at em
po čí
ja zy ci zí
př í ro da
0
ta če at ik a, lo gi ck é hr y
0 ky
10
di va dl če o, tb fil a, m ps an íl ite ra tu ry hu db a, zp ěv
10
po čí ta če
20
lo gi ck é
20
40
at ik a,
30
50
m at em
40
ciz íj az yk y
50
ke ra m ika di va d če lo tb ,f a, ilm ps an íl ite ra tu ry hu db a, zp ěv
průměrný percentil testu z OSP
60
hi st or ie
60
m sp al or ov t án í, ke ra m ik a
průměrný percentil testu z matematiky
70
zájmová oblast
zájmová oblast
Podívejme se, s jakou silou diskriminují tři výše uvedené hlavní zájmy (četba + literatura, cizí jazyky, matematika + logické hry) výsledky dovednostních testů u žáků. Následující graf zobrazuje průměrný dosažený percentil žáků rozdělených podle počtu deklarovaných hlavních zájmů (nula až tři). U všech tří testů jde o jednoznačnou lineární závislost. Žáci, kteří nemají žádný z uvedených hlavních zájmů, dosáhli ve všech testech průměrného percentilu pod 40, zatímco žáci se všemi třemi hlavními zájmy jsou vždy nad percentilem 60.
Úspěšnost žáků v testech podle počtu hlavních zájmů 65 český jazyk matematika
průměrný percentil testu
60
OSP
55
50
45
40
35 žádný zájem
jeden zájem
dva zájmy
tři zájmy
skupiny žáků podle počtu hlavních zájmů (literatura, cizí jazyky, matematika)
3. Výsledek podle zvládnutých kompetencí a dovedností žáka
Graf dává další pohled na závislost výsledku testů na údajích z dotazníkového šetření. Sledujeme kompetence a dovednosti žáků důležité pro studium a výuku. Graf ukazuje průměrné percentily všech tří testů ve skupinách žáků se stejným počtem zvládnutých dovedností. Vidíme, že od jedné dovednosti výše jde opět o monotónní průběh, podobný u všech tří testů. (Podobnost hezky ilustruje stěží uvěřitelná shoda u žáků se šesti dovednostmi, kde se všechny tři testy „vešly“ do rozsahu tří desetin procenta!) Zajímavý je pohled na průměrné percentily u těch žáků, kteří neovládají (podle vlastního názoru) ani jedinou dovednost. Zatímco u českého jazyka nevybočuje z očekávání, u matematiky a obecných studijních předpokladů je zde patrná výrazná anomálie, protože tito žáci se v průměru nacházejí ve výsledku testu z matematiky a OSP okolo „středního“ percentilu 50. Bližší pohled na data nám řekne, že právě v této skupině (početně nevelké, 10 žáků) se nacházejí žáci s extrémními rozdíly ve výsledku jednotlivých testů (u jednoho žáka např. Čj=36,4, Ma=81,0, OSP=62,4). Můžeme udělat závěr, že se do této skupiny často zařadili velmi nesebevědomí žáci s vyhraněnou orientací na nehumanitní předměty. Zdůrazněme ještě, že tento graf vychází pouze z dat žáků, kteří se nějak vyjádřili (ano/ne) ke všem nabízeným dovednostem. Nemůže tedy jít o ovlivnění těmi, kteří některé otázky 26-32 ignorovali.
Úspěšnost žáků v testech podle počtu zvládnutých dovedností 60 český jazyk matematika
55
OSP
průměrný percentil testu
50
45
40
35
30
25 0
1
2
3
4
5
skupiny žáků podle počtu zvládnutých dovedností (připravit referát, využít více zdrojů, vystoupit bez trémy, pořídit si výpisky, zeptat se na učivo, pracovat ve skupině, vyhledat si informace)
6
7
4. Výsledek podle pohledu na výuku V následujících grafech jsme naznačili závislost mezi pohledem žáka na výuku a výsledkem jeho testu z daného předmětu. Žáky jsme rozdělili podle dosaženého percentilu do pěti stejně početných skupin. Každá čára v grafu představuje jeden výrok o výuce (např. „výuka mě baví“) a ukazuje, jak na něj odpovídaly uvedené skupiny žáků. Stoupající křivka znamená, že žáci s lepším testovým výsledkem s výrokem souhlasí častěji než ti horší.
výuka mě baví
Pohled žáků na výuku českého jazyka podle úspěšnosti v testu 100%
učitel umí navodit dobrou atmosféru v hodinách se nenudím
podíl žáků souhlasících s výrokem
90%
nemusím se příliš učit nazpaměť učitel mě nechá objevovat nové věci
80%
učitele vysvětlí proč se co učíme v hodině jsem zažil pocit úspěchu
70%
je mi jasné na co se učitel ptá vím co se mám naučit
60%
učitel kontroluje domácí úkoly chápu co mě mají domácí úkoly naučit
50%
učitel komentuje vypracované domácí úkoly doma mi s domácími úkoly pomáhají
40% nejhorších 20%
čtvrtých 20%
třetích 20%
druhých 20%
nejlepších 20%
skupiny žáků podle úspěšnosti v testu z českého jazyka
V obou předmětech je mírná, ale zřetelná kladná závislost míry pochopení výuky („je mi jasné, na co se učitel ptá“, „vím, co se mám naučit“ apod.) na výsledku testu. Očekávané závislosti vykazuje dojem zábavnosti výuky. Žáci, které výuka baví a v hodinách se nenudí, dosahují lepších výsledků. Lepších výsledků dosahují také žáci, kteří se nemusí v hodinách učit nazpaměť. Překvapivé asi není ani to, že pomoc s úkoly potřebují nejvíce naopak ti nejslabší žáci. Větší kritičnost lepších žáků se projevuje u výroku „učitel vysvětlí, proč se co učíme“, se kterým spíše souhlasí horší žáci. Zajímavý je pohled na výrok „učitel komentuje vypracované domácí úlohy“, kde křivka klesá na obou koncích (zejména u ČJ) – horší žáci zřejmě komentář nezaznamenají či nepochopí, pro ty lepší je nedostatečný. Potěšující je, že i ti nejslabší žáci zažívají v hodině pocit úspěchu (přes 70 % z nich v českém jazyce, v matematice dokonce přes 80 %).
Pohled žáků na výuku matematiky podle úspěšnosti v testu
výuka mě baví
100% učitel umí navodit dobrou atmosféru v hodinách se nenudím 90%
podíl žáků souhlasících s výrokem
nemusím se příliš učit nazpaměť učitel mě nechá objevovat nové věci 80% učitele vysvětlí proč se co učíme v hodině jsem zažil pocit úspěchu 70% je mi jasné na co se učitel ptá vím co se mám naučit 60% učitel kontroluje domácí úkoly chápu co mě mají domácí úkoly naučit učitel komentuje vypracované domácí úkoly doma mi s domácími úkoly pomáhají
50%
40% nejhorších 20%
čtvrtých 20% třetích 20% druhých 20% skupiny žáků podle úspěšnosti v testu z matematiky
nejlepších 20%
IV. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Dotazníkové šetření bylo součástí projektu KEA a Evaluace pro žáky 6. tříd ZŠ (respektive prim osmiletých gymnázií). Šetření bylo realizováno formou papírových dotazníků pro žáky a jejich rodiče a internetového dotazníku pro příslušné učitele českého jazyka a matematiky. Cílem šetření bylo kvantifikovat některé subjektivní názory na výuku, její průběh a výsledky, včetně souvisejících aspektů, např. mimoškolních zájmů žáků, a porovnat je s výsledky testů příslušných žáků. Počty Do zpracování dotazníkového šetření bylo zahrnuto celkem 5 218 dotazníků žáků, 5 708 dotazníků rodičů a 548 dotazníků učitelů. U žáků jsme mohli analyzovat odlišnosti obou pohlaví, učitelé byli pochopitelně rozděleni podle vyučovaného předmětu (český jazyk, matematika).
Použité veličiny a metody Při vypracování souhrnné zprávy jsme vycházeli z četností odpovědí na jednotlivé otázky dotazníku (vyjádřené v procentech), přičemž jako základní soubor (100%) jsme brali pouze ty respondenty, kteří na danou otázku skutečně odpověděli. Při porovnání s výsledkem znalostních testů (z českého jazyka, matematiky a obecných studijních předpokladů) jsme vycházeli z dosaženého percentilu žáka v daném testu. Zdůrazněme, že používáme percentil z testování všech testovaných žáků, tedy i těch, kteří se dotazníkového šetření nezúčastnili. Při vypracování závěrečné zprávy jsme využívali znázornění pomocí grafů se slovním popisem. Omezili jsme se na popisnou statistiku bez toho, že bychom nalezené závislosti testovali metodami matematické statistiky. Hovoříme-li tedy dále o „výrazném rozdílu“, „zřetelné závislosti“ apod., není tím myšleno prokázání statistické významnosti (ve smyslu např. t-testu atd.).
Hodnocení výuky
Žáci měli ve svém dotazníku zhodnotit, zvlášť pro český jazyk a matematiku, 13 faktorů výuky daného předmětu (otázky 2-14). Tam, kde to bylo účelné, dostali porovnatelnou otázku i učitelé (otázky 1-13) a rodiče (12-19, zvlášť Čj a Ma). Grafy porovnávají odpovědi chlapců a dívek a srovnávají je s odpověďmi rodičů a učitelů příslušného předmětu. Mezipředmětové srovnání zde ukazuje, že žáci mají raději hodiny matematiky (více odpovědí „výuka mě baví“, „nenudím se“ apod.). Přitom příčinou tohoto rozdílu je zejména výsledek chlapců, kteří matematiku preferují jednoznačně (79 % chlapců baví matematika, pouze 55 % český jazyk). Pohled dívek je mnohem vyrovnanější (75 % vs. 71 %). I v dalších otázkách souvisejících s průběhem vyučovacích hodin dopadá matematika lépe než český jazyk.
Pohled žáků na výuku matematiky výuka mě baví chlapci
učitel umí navodit dobrou atmosféru v hodinách se nenudím
dívky
nemusím se příliš učit nazpaměť
názor učitelů
učitel mě nechá objevovat nové věci
názor rodičů
učitel vysvětlí proč se co učíme v hodině jsem zažil pocit úspěchu je mi jasné na co se učitel ptá vím co se mám naučit učitel kontroluje domácí úkoly chápu co mě mají domácí úkoly naučit učitel komentuje vypracované domácí úkoly doma mi s domácími úkoly pomáhají 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % podíl žáků souhlasících s daným výrokem
Srovnáme-li odpovědi žáků s příslušnými odpověďmi učitelů, nalezneme patrnou odlišnost u názoru, zda žáky baví výuka českého jazyka – učitelé zábavnost předmětu přeceňují. Dále lze obecně říci, že učitelé obou předmětů vidí svoji práci v lepším světle než žáci – viz rozdíl v odpovědích na otázky „učitel vysvětlí, proč se co učíme“ a „učitel komentuje vypracované domácí úkoly“.
Pohled žáků na výuku českého jazyka výuka mě baví chlapci učitel umí navodit dobrou atmosféru dívky
v hodinách se nenudím nemusím se příliš učit nazpaměť
názor učitelů
učitel mě nechá objevovat nové věci
názor rodičů
učitel vysvětlí proč se co učíme v hodině jsem zažil pocit úspěchu je mi jasné na co se učitel ptá vím co se mám naučit učitel kontroluje domácí úkoly chápu co mě mají domácí úkoly naučit učitel komentuje vypracované domácí úkoly doma mi s domácími úkoly pomáhají 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
podíl žáků souhlasících s daným výrokem
Porovnáme-li odpovědi žáků a rodičů, můžeme konstatovat v podstatě dobrý soulad, snad s výjimkou otázky na nudu v hodinách, kde rodiče výuku obecně přeceňují.
Názor učitelů Učitelé se prostřednictvím otázek 15-22 svého dotazníku vyjadřovali ke svému vlastnímu vedení výuky. Mohli zvolit jednu ze škály odpovědí („ano“ – „spíše ano“ – „spíše ne“ – „ne“). Názory učitelů českého jazyka na svoji výuku mé vztahy s žáky jsou dobré žákům poradím s tím čemu nerozumí žákům vysvětlím domácí přípravu žáci si mohou sami vybírat cvičení žáci si mohou vybrat způsob práce mám již přehled o úrovni žáků zadávám různé úkoly podle možností žáků snažím se o individualizaci výuky 0%
10%
20%
30%
40%
určitě ano
50%
60%
spíše ano
70% spíše ne
80%
90%
100%
určitě ne
podíl odpovědí učitelů na daný výrok
Popisné grafy ukazují četnosti jednotlivých odpovědí. Nepřekvapí, že převládá kladné hodnocení vlastní práce, spíše se můžeme divit, že na výrok „žákům poradím s tím, čemu nerozumí“ vůbec někdo odpověděl „ne“. Jednostrannost dat ztěžuje i porovnání učitelů obou předmětů. Z odlišného charakteru českého jazyka a matematiky zřejmě plyne fakt, že „žáci si mohou sami vybrat cvičení“ častěji v českém jazyce, zatímco „žáci si mohou vybrat způsob práce“ spíše v matematice. I individualizace je, zdá se, o něco snazší při vyučování českého jazyka.
Názory učitelů matematiky na svoji výuku mé vztahy s žáky jsou dobré žákům poradím s tím čemu nerozumí žákům vysvětlím domácí přípravu žáci si mohou sami vybírat cvičení žáci si mohou vybrat způsob práce mám již přehled o úrovni žáků zadávám různé úkoly podle možností žáků snažím se o individualizaci výuky 0%
10%
20%
určitě ano
30%
40%
50%
spíše ano
60%
70%
spíše ne
80%
90%
100%
určitě ne
podíl odpovědí učitelů na daný výrok
Charakteristika žáků Žáci měli v dotazníku možnost uvést jednotlivě u jedenácti předepsaných aktivit, zda je baví a rádi je dělají (otázky 15-25). Jejich odpovědi lze srovnat s pohledem rodičů na aktivity svých dětí (otázky 20-30 rodičovského dotazníku). Následující graf je pouze popisný, ukazuje četnost příslušného zájmu mezi chlapci a děvčaty, včetně porovnání s pohledem rodičů. Potvrdila se očekávaná výrazná převaha uměleckých a humanitních zájmů u dívek (malování, literatura, hudba) a technických zájmů u chlapců (technika, elektronika, počítače). Zájmy žáků sport
chlapci dívky
malování, keramika
názor rodičů
divadlo, film četba, psaní literatury hudba, zpěv cizí jazyky počítače matematika, logické hry příroda historie technika, elektronika 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
podíl žáků s daným zájmem
70%
80%
90%
100%
Kompetence a dovednosti žáků důležité pro studium a výuku Žáci v dotazníku hodnotili u každé ze sedmi uvedených dovedností (otázky 26-32), zda ji ovládají nebo ne. Jedná se o dovednosti obecné (např. „dělat si samostatně výpisky“), bez rozdělení na český jazyk a matematiku. Prostřednictvím následujícího grafu se dovíme, jak se žáci z hlediska zvládnutí daných dovedností sami hodnotí. Problémem pro ně jistě není práce ve skupině (přes 90% žáků), naopak „sebejistě přednést referát“ už dovede pouhá polovina. Dovednost přednést referát je také ve srovnání s ostatními výjimečná u obou pohlaví – chlapci ji deklarují častěji, stejně jako dovednost zeptat se na nepochopené učivo (kde je ale rozdíl malý). Ve všech ostatních dovednostech se hodnotí lépe děvčata. Potěšující může být, že většina žáků je schopna si již nyní samostatně najít doplňující informace v knihovně, v časopise či na internetu a dokáže s těmito zdroji pracovat například při přípravě referátu (dovednost hledat zdroje, umět je využít a pracovat s nimi opět hodnotí lépe dívky). Zvládnuté školní dovednosti podle názoru žáků chlapci dívky
připravit referát
využívat více zdrojů informací
sebejistě přednést referát
pořídit si výpisky z výkladu
zeptat se na nepochopené učivo
pracovat ve skupině
najít si sám doplňující informace 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
podíl žáků udávajících své zvládnutí dané dovednosti
Pohled na školu očima rodičů Rodiče měli ve svém dotazníku zhodnotit, které z deseti potenciálních překážek (otázky 2-11) jsou pro jejich dítě skutečnou obtíží při zvládání přechodu na druhý stupeň. Četnost jejich odpovědí vidíme na následujícím grafu. Žádná možnost nebyla hodnocena jako překážka více než polovinou rodičů, nejvíce se této hranici přiblížila nutnost více se učit doma. V souhrnu lze říci, že se rodiče neobávají přetížení dítěte v souvislosti s náročnějším rozvrhem nebo novými předměty, spíše očekávají problémy související s novým stylem výuky, který klade vyšší požadavky na samostatnou práci žáka (patří sem např. i přesun ze třídy do třídy po každé hodině).
Překážky v přechodu na druhý stupeň podle názoru rodičů nutnost více se učit doma odlišný styl výuky větší nároky učitelů méně volného času větší samostatnost vztahy s novými učiteli přetížení dítěte nové předměty více domácích úkolů náročný rozvrh 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
podíl rodičů spatřujících v dané možnosti překážku
Spokojenost se školou Vyjádřit svou (ne)spokojenost s jednotlivými oblastmi školního života mohli rodiče v otázkách 31-42. Výsledek vidíme na dalším grafu. Z frekvence odpovědí lze jednoznačně konstatovat celkovou spokojenost rodičů (respondentů) se školou svých dětí. Přes 20% nespokojených nalezneme pouze u kvality výuky cizích jazyků (zde zřejmě působí vyšší ambice rodičů a zejména obtíže většiny škol se sháněním kvalitních učitelů) a u nabídky mimoškolních aktivit (otázkou je, nakolik je skutečně špatná a nakolik ji rodiče prostě neznají). Ostatní oblasti se spokojeností přes 80% lze pokládat za bezproblémové, případný vyšší výskyt nespokojenosti na vaší škole odhalí specifická analytická část zprávy. Je však nutno mít na paměti, že větší podíl nespokojených rodičů se patrně skrývá mezi těmi, kteří na dotazník nereagovali. Spokojenost rodičů se školou vztahy učitelů s rodiči vztahy učitelů s žáky příjemné prostředí prostředí přátelské k žákům bezpečné prostředí školy kvalita pedagogického sboru metody a způsoby výuky vybavenost školy zaměření, profilace školy málo výchovných problémů kvalita výuky cizích jazyků nabídka mimoškolních aktivit 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
podíl rodičů vyjadřujících spokojenost s danou oblastí
Znají učitelé své žáky na počátku 2. stupně (víceletého gymnázia)? Učitelé měli ve svém dotazníku odhadnout, jak jejich třída dopadne v testu z daného předmětu (český jazyk nebo matematika). Tento odhad jsme porovnali se skutečně dosaženým průměrným percentilem třídy. Pro srovnání jsme brali v úvahu pouze třídy základních škol, nikoli víceletá gymnázia.
Porovnání výsledku testu z matematiky s odhadem učitele
počet tříd
70
odhad učitele
60
třída bude mezi nejlepšími třída bude dobrá
50
třída bude průměrná třída bude špatná
40 třída bude mezi nejhoršími 30
20
10
0 10-20
20-30
30-40 40-50 50-60 60-70 průměrný percentil třídy v testu z matematiky (pouze třídy základních škol)
70-80
80-90
Porovnání výsledku testu z českého jazyka s odhadem učitele 70 odhad učitele
počet tříd
60
třída bude mezi nejlepšími
50
třída bude dobrá
40
třída bude průměrná
třída bude špatná 30 třída bude mezi nejhoršími
20
10
0 10-20
20-30
30-40 40-50 50-60 60-70 průměrný percentil třídy v testu z českého jazyka (pouze třídy základních škol)
70-80
80-90
Grafy poskytují přehled, nakolik se učitelé „trefili“ ve svém odhadu. U obou předmětů je znát, že odhad učitele sice se skutečným výsledkem třídy souvisí, ale pouze volně. Třída odhadovaná jako „dobrá“ (ve škále „mezi nejlepšími“ – „dobrá“ – „průměrná“ – „špatná“ – „mezi nejhoršími“) dosáhla jednou percentilu 28,6 (!), jindy 88,7. I tipování třídy se slaboučkým průměrným percentilem 14,3 na „průměrnou“ je zarážející. . Naopak mezi „nejhorší“ byla jedním učitelem zařazena třída s percentilem 46,1 (!) a jednou dokonce 73,3 (! – zde snad muselo jít o chybu při vyplňování). V kvalitě odhadu není patrný velký rozdíl mezi učiteli českého jazyka a matematiky.
3. NÁVOD K INTERPRETACI TABULEK A GRAFŮ (ANALYTICKÉ ZPRÁVY na vložených listech) Tato část zprávy obsahuje ukázky celostránkových grafů a tabulek výsledků v testech -Analytické zprávy, kterou obdržíte současně s touto zprávou. Ukázky jsou vždy doplněné komentářem, který by vám měl pomoci se základní interpretací vašich tabulek a grafů, a dalšími pojmy. Jiné možnosti interpretace najdete také v předcházející části, která komentuje souhrnná data.
Následující grafy a tabulky jsou pouze vzorové a netýkají se vaší školy. Grafy výsledků testů pro školu – informace pro vedení školy
Souhrnné informace za celou školu
porozumění
aplikace
znalost
jazyk
sloh a literatura
gramatika
průměrné skóre
směrodatná odchylka
čistá úspěšnost
ČJ ČJ ČJ ČJ ČJ ČJ
percentil
6.A 6.B 6.C 6.D 6.E celkem
počet žáků
test
Členění za části testu
třída
aplikace
porozumění
znalost
geometrie
zlomky
směrodatná odchylka
čistá úspěšnost
MA MA MA MA MA MA
průměrné skóre
test
6.A 6.B 6.C 6.D 6.E celkem
percentil
třída
počet žáků
Členění za části testu
větný rozbor
přirozená čísla a číslo nula
Tato tabulka poskytuje řadu informací o každém testovaném předmětu a každé testované třídě (informace jsou rozpracovány a zachyceny i v samostatných grafech, např. percentily za části). V tabulce najdete všechny důležité hodnoty - percentily tříd za všechny testy i za jejich jednotlivé části, hodnotu čisté úspěšnosti a skóre (tyto údaje můžete porovnat s výsledky testování uvedenými v souhrnné části zprávy, kde je uvedena průměrná čistá úspěšnost ZŠ i GYM ).
Průměrné percentily
celkový průměrný percentil žáků GYM celkový průměrný percentil žáků ZŠ 100 90 80
průměrný percentil
70 60 50 40 30 20 10 0
OSP
ČJ
MA
Třída A
15
36
42
Třída B
50
47
80
V grafu tohoto typu se vždy uvádí průměrný percentil dosažený ve všech testovaných předmětech za všechny třídy dané školy. Tento graf obdržíte pro školu, jsou zde zachyceny všechny 6. ročníky vaší školy. Na grafu také uvidíte hranici průměrného percentilu základních škol a průměrného percentilu víceletých gymnázií (např. školy s rozšířenou výukou se mohou jednoduše srovnat s gymnázii). Z grafu lze vyčíst porovnání tříd mezi sebou: Výrazně lepší třídou ve všech předmětech je třída B. V testu obecných studijních předpokladů dosáhla o 35 percentilových bodů lepšího výsledku než třída A. Nejmenší rozdíl je u obou tříd v českém jazyce
(11 percentilových bodů), výsledek obou lze hodnotit jako průměrný. V matematice je třída A dokonce o 38 percentilových bodů horší. Graf také prezentuje porovnání tříd s ostatními školami. V tomto typu grafu můžete také vidět celkové výsledky. Zde je celkově třída A průměrná (až podprůměrná). Zatímco v porovnání se základními školami lze výsledky školy dosažené v testu OSP a v testu z českého jazyka hodnotit jako průměrné, výsledky testu z matematiky jsou mírně podprůměrné. Třída B naopak v matematice a OSP dosáhla výborného výsledku (lepšího než je průměrný percentil skupiny základních škol) v testu OSP dokonce špičkového (srovnatelného s průměrným výsledkem žáků víceletých gymnázií). Výsledek z českého jazyka je naproti tomu možné hodnotit jako průměrný (shoduje se s průměrným percentilem základních škol). Pro další rozbor výsledků by (zejména u třídy B) bylo vhodné sledovat hodnoty využití potenciálu (tabulka nebo samostatný graf). Ve třídě studují děti s vysokými studijními předpoklady, ale v českém jazyce podávají horší výkony, „než na jaké mají“. Zajímavý může být rozdíl mezi výsledky jednotlivých dětí. Tento typ grafu obdržíte také pro porovnání škol pouze v rámci Prahy. Do něj byla započtena data pouze pražských škol, poskytne vám tedy informaci o tom, jak jste na tom v porovnání s těmito školami. Hodnoty pro výpočet hodnocení (pro všechny typy škol) Percentil 0-5 = velice slabý výsledek, 5–15 = hodně podprůměrný výsledek, 15–30 = podprůměrný výsledek, 30-70 = průměrný výsledek, 70–85 = nadprůměrný výsledek , 85–95 = vysoce nadprůměrný výsledek, 95– 100 = špičkový výsledek. Stejný typ grafu obdržíte také pro každý předmět zvlášť s percentily i za jednotlivé části testu Analýza částí.
Relativní postavení školy
všechny ZŠ
všechna GYM
vaše škola
100
80
vaše škola
výsledek testu - průměrný percentil
90
70 60 50 40 30 20 10 0
jednotlivé školy
Graf barevným odlišením vystihuje postavení (pořadí) vaší školy mezi ostatními zúčastněnými školami (tedy jak je na tom škola v rámci každého předmětu ve srovnání s ostatními školami, které se zúčastnily testování) – jde vlastně o takový „žebříček“ škol. Toto pořadí všech škol bylo vytvořeno na základě průměrných percentilů z dosažených výsledků v jednotlivých předmětových testech za celý ročník školy. Můžete zde vidět, kolik škol a o kolik jste svým výsledkem předstihli. Vaše škola je na grafu vyznačena tmavou barvou a popiskem. V grafu lze barevně rozlišit i jednotlivé skupiny škol – gymnázia a základní školy. Tento typ grafu obdržíte také pro porovnání škol pouze v rámci Prahy.
Do něj byla započtena data pouze pražských škol, poskytne vám tedy informaci o tom, jak jste na tom v porovnání s těmito školami. Na příkladu vidíme, že výsledky OSP studentů daného ročníku školy jsou průměrné až mírně nadprůměrné, pokud je srovnáváme s ostatními školami. Škola dosáhla přibližně percentilu 60 a jak vidíme, patří mezi nejlepší čtvrtinu škol.
Tabulka extrémních výsledků V této tabulce lze sledovat extrémní výsledky žáků. Pro všechny testované předměty a pro každou třídu obdržíte jednu souhrnnou tabulku.
100 100 + 98 86 56 40 25
98 86 60 45 25
+ +
15 15
-
46
47
90 85 66 67 92 15 20 49
95 90 71 72 97 20 25 54
+ +
+
90 90 81 21 24 36 30 40
95 95 86 26 29 41 35 45
extrém
skupinový percentil
percentil
skupinový percentil
percentil
extrém
skupinový percentil
percentil
jméno Jan Novák Lucie Moudrá Jan Lukášek Martin Omáčka Ondřej Čech Miluše Voborníková Petra Hladíková průměry směrodatná odchylka
Je zde uveden seznam žáků a pro každý testovaný předmět následuje vždy percentil, skupinový percentil a znázornění extrému (počítá se ze skupinového percentilu).
OSP
extrém
MA
ČJ
+ + +
Znaménko plus ve sloupci extrém označuje žáky, kteří dosáhli v daném předmětu vysoce nadprůměrného až špičkového výsledku (15 % nejlepších), znaménko mínus naopak žáky, kteří dosáhli podprůměrného až velmi slabého výsledku (15 % nejhorších).
Tabulka umožňuje komplexní pohled na výsledky všech žáků ve všech předmětech, je proto možné hledat souvislosti mezi výsledky v jednotlivých předmětech, porovnávat žáky mezi sebou a díky znaménkům +/– se rychle a dobře orientovat v dosažených extrémech. Na uvedené tabulce můžeme porovnávat výsledky dosažené ve všech testech. Např. žák Jan Lukášek využívá dobře svůj studijní potenciál v českém jazyce, zatímco v matematice dosahuje mnohem horších výsledků než na jaké „má“. Sety pro předmětové komise Výsledky předmětových testů z matematiky a českého jazyka jsme rozdělili na sety po předmětech, určeny jsou hlavně pro předmětové komise, aby se dobře orientovaly ve výsledcích jednotlivých tříd a mohly porovnávat jejich výsledky mezi sebou.
Tabulka podrobných výsledků Tato tabulka zachycuje detailní výsledky jednotlivých žáků, čímž umožňuje podrobnější vhled do výsledků třídy. Obdržíte ji pro každý testovaný předmět a pro každou třídu, která se testování zúčastnila. Lze z ní zjistit, jak dopadli jednotlivci a zda jejich výsledek odpovídá očekávání. V tabulce je u každého žáka uvedeno nejprve číslo, pod nímž byl zapsán, následuje celkový percentil, skupinový percentil, známka, úspěšnost, hodnota využití potenciálu, dále percentily za tematické a dovednostní části testu. Skupinový percentil může být užitečný hlavně pro gymnázia. Protože základní školy mezi testovanými školami převažují, gymnázia často dosahují vysokého percentilu. Ten se většinou změní, pokud jim vypočítáme percentil jen mezi jednotlivými gymnázii. A gymnázia by samozřejmě měla mít ambici se porovnat nejen se základními školami, ale hlavně s gymnázii. Údaje o žákovi uzavírá počet správných a špatných odpovědí. Poslední řádky v tabulce tvoří průměry jednotlivých žáků a směrodatná odchylka, která zjednodušeně řečeno vyjadřuje rozdíl mezi maximálním a minimálním dosaženým percentilem, tedy jak velký je rozdíl mezi jednotlivými žáky.
Tabulka díky těmto souhrnným údajům umožňuje i pohled na celkové výsledky třídy v testovaných předmětech a v jejich jednotlivých částech.
Tabulka podrobných výsledků
průměry směrodatná odchylka
86 56 40 25
15
87 56 40 26 15
2 1 2 4 3
60 20
60 20
2
správně
aplikace
porozumění
jazyk
sloh a literatura
větný rozbor
gramatika
využití potenciálu
úspěšnost (%)
známka
skupinový percentil
percentil
100 100 1 98 99 3
odpovědi
skóre
3 1 6 31 2 23 5
percentily za dovednosti
špatně
Jan Novák Lucie Moudrá Jan Lukášek Martin Omáčka Ondřej Čech Miluše Voborníková Petra Hladíková
číslo žáka
jméno
percentily za části
znalost
ČJ
5 7 14 23 27 8 18
48 43 34 21 15 10 6
86 10 79 8 61 5 38 35 27 16 18 - 11 11 -15
68 95 100 92 84 100 97 49
50 17
48 53 65 54 55 61 56 33 15 25
12 25
86
47 29 47 36 26 22
87 90 59 13
18 6 25
95 82 67 42 33 34 24
92 76 33 49 20 16 23
88 67 49 43 30 24 22
97 78 49 47 32 27 15
90 91 66 20
18 7 22
47 41 32 28 16 18 4
5
5
Hodnoty, které si v této tabulce modelové třídy zasluhují pozornost, jsou pro větší přehlednost označeny větším písmem. Zajímavé jsou výsledky žáka Jana Nováka. Mezi všemi testovanými byl nejlepší, avšak i u něj nalezneme oblast, ve které by se mohl zlepšit, a tou je gramatika (v dovednostech znalost). Také Lucie Moudré dosáhla špičkového výsledku (98 percentil), vidíme však, že ve škole je z předmětu hodnocena známkou 3. I u ní najdeme rezervy v gramatické části. Příčiny jejího špatného sebehodnocení a špatné známky mohou být různé. Zde by bylo dobré porovnat její studijní předpoklady a zamyslet se nad tím, zda je žákyně dostatečně motivována k učení. Interpretovat její výsledek můžete jedině se znalostí dalšího kontextu. Martin Omáčka naopak pracuje poměrně vysoko nad své možnosti, využívá svůj potenciál a dosahuje mnohem lepších výsledků, než by odpovídalo jeho studijním předpokladům. Žákyně Miluše Voborníková se svým výkonem zařadila mezi hodně podprůměrné žáky. Z tabulky vyčteme zápornou hodnotu využití potenciálu, škola jej tedy dostatečně nevyužívá. Žákyně má na lepší výsledky. Vidíme také, že zatímco v ostatních částech dosáhla průměrného výsledku, v dovednosti aplikace a ve větném rozboru se zařadila k podprůměru. Pokud bude žákyně na zlepšení v těchto částech systematicky pracovat, její celkové výsledky se mohou zlepšit. Petra Hladíková (nejhorší ze třídy) také nevyužívá dostatečně svůj potenciál, k silnému podprůměru se zařadila v dovednosti aplikace a ve větném rozboru. Zajímavý je podíl správných a špatných odpovědí - žákyně se často snažila správnou odpověď uhodnout. Tabulka slouží i k pohledu na výsledky testu celé třídy. Nejhůře třída dopadla v gramatice, nejlépe naopak ve slohu a literatuře, kde se blíží nadprůměrným výsledkům. Vidíte, že v krátké době lze z tabulky vyčíst mnoho informací, které vám poodhalí možné příčiny špatných celkových výsledků žáků i celé třídy, a tím vám umožní naplánovat změny.
STRUKTURA VĚDOMOSTÍ TŘÍDY Následující grafy jsou zaměřené na výsledky tematických a dovednostních částí. Obdržíte je pro každý testovaný předmět a každou třídu, která testování prováděla. Tyto grafy umožňují podrobnější analýzu dosažených výsledků jednotlivých tříd a přehledně prezentují výsledky zachycené v předchozí tabulce.
Členění na jednotlivé části není univerzálně aplikovatelné na všechny testované předměty, a proto se liší. Rozdělení všech otázek jednotlivých testů do tematických a dovednostních částí najdete na konci této zprávy. Ke každému předmětu obdržíte jeden graf členěný dle témat a dovedností. Z těchto grafů lze zjistit, jak byla vaše škola úspěšná v jednotlivých tematických částech testů v porovnání s ostatními školami. Můžete také porovnávat dosažené percentily jednotlivých tříd vaší školy. Graf zachycuje vždy nejprve celkový percentil, dále následují percentily za jednotlivé části. Sloupečky s percentily třídy vaší školy jsou pro porovnání rámovány (širší průhledný sloupec) průměrnými percentily, kterých dosáhly školy srovnatelného typu.
Analýza tematických a dovednostních částí Český jazyk
80 74 70 60
percentil
50
56 49
54 48
47
45
40 27
30 20 10 50
50
50
50
50
50
50
50
celkem
gramatika
větný rozbor
sloh a literatura
jazyk
znalost
porozumění
aplikace
0
Na příkladu grafu vidíme, že třída dosáhla celkově průměrného výsledku (49 percentil). Dále pozorujeme, že průměrných výsledků dosahuje třída téměř ve všech částech testu z českého jazyka. V porovnání s ostatními školami má třída výrazně lepší úspěšnost ve slohu a literatuře (nadprůměrný výsledek), výsledek v gramatice lze však hodnotit jako podprůměrný. Celkově jsou výsledky v jednotlivých částech nevyrovnané. Nejlepšího výkonu třída dosáhla v dovednostních částech, které testují schopnost porozumění, v ostatních částech se téměř shoduje s průměrem všech škol. Výsledky jednotlivých částí testu (které odpovídají tématům výuky) mohou například ukázat, zda vyučující ve třídách věnují jednotlivým tématům přibližně stejnou pozornost, resp. zda se jim práce u jednotlivých témat stejně daří, a naopak ve kterých částech či dovednostech nedosahuje škola dobrých výsledků. Na základě údajů zjištěných z těchto grafů lze lépe plánovat výuku. Pracovat s nimi budou pravděpodobně hlavně předmětové komise, které mohou porovnávat výsledky jednotlivých tříd mezi sebou.
PŘEHLED DOVEDNOSTÍ Znalost
Žák si vybaví, reprodukuje nebo rozezná dříve naučené informace. Typickými myšlenkovými činnostmi jsou zapamatování a reprodukování naučených údajů. Porozumění Žák dokáže vlastními slovy vyjádřit dříve naučenou látku, pochopit studovanou látku, umí si vybavit informace a shrnout je. Aplikace Žák dokáže použít dříve naučenou látku, přibývá tvořivé a složitější myšlení, žák si látku nejen vybaví, ale také s ní dále pracuje. Díky tomu umí řešit běžné životní situace. Informace o zvládnutí jednotlivých dovedností pomáhá učitelům při zařazování jednotlivých činností do výuky a při plánování a stanovování výukových cílů. Výuka by měla pokrývat všechny typy dovedností. Zjednodušeně lze říci, že potřebujeme, aby žák měl nutné a potřebné vědomosti (znalosti), aby rozuměl naučené látce (porozumění) a aby získané znalosti uměl používat (aplikace).
PŘEHLED ČÁSTÍ A DOVEDNOSTÍ V TESTU OSP Test obecných studijních předpokladů se skládá ze tří specifických částí, z nichž každá testuje jeden ze tří základních typů myšlení - verbální, analytické a kvantitativní. U verbálního myšlení (části Slovní zásoba a Orientace v textu) se zkoumá schopnost pracovat se slovy a texty, schopnost správně jim porozumět, správně s nimi nakládat a interpretovat je. Sleduje se umění postihnout význam slov a souvislostí nalézáním vhodných významových opaků a odpovídajících významových analogií. U analytického myšlení (části Analýza informací, Orientace v grafu a tabulce a Orientace v obrázku) se testuje logické uvažování. Zjišťuje se, do jaké míry dokáže testovaná osoba posoudit, zda některá tvrzení bezprostředně vyplývají z kratších textových úryvků, či nikoli. Také se sleduje schopnost řešit konkrétní logické a rozhodovací úlohy za dodržení určitých pevně stanovených podmínek. Do kvantitativního myšlení (části Porovnávání hodnot a Číselné operace) spadají základní aritmetické dovednosti, schopnost elementárních algebraických úprav a úvah, řešení jednoduchých slovních úloh, porovnávání kvantitativních výrazů. Tato část testu není zkouškou z matematiky, mnohem více je zde zapotřebí pružná orientace v zadaných informacích a schopnost aplikace jednoduchých poznatků. Proto v testu bývají úspěšní i ti, kteří v matematice prospívají špatně. Na základě výsledků zachycených v tomto grafu můžete lépe plánovat výuku, zařazovat do ní tematické celky a činnosti zaměřené na rozvoj všech typů myšlení tak, abyste je u svých žáků rovnoměrně rozvíjeli. Výsledky mohou např. ukázat, které konkrétní dovednosti je třeba u žáků posilovat a rozvíjet, které dovednosti naopak žáci zvládají a na které dovednosti můžete ve výuce navazovat.
Analýza po úlohách
Tento druh grafu obdržíte pro každý předmět a zobrazuje hrubou úspěšnost, jaké dosáhli žáci v jednotlivých úlohách. Zjednodušeně řečeno vyjadřuje, jaký podíl žáků ve třídě odpověděl na danou otázku správně. Tento typ grafu je pro 6. třídu jediný, který pracuje s hrubou úspěšností, v ostatních grafech a tabulkách pracujeme s hodnotou čisté úspěšnosti a s percentily.
vaše třída
všechn y školy
100
průměrná hrubá úspěšnost
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
úlohy
Hrubá úspěšnost poskytuje k celkovému pohledu na výsledky třídy poskytuje zajímavější informace, které můžeme využít ve výuce (díky zobrazení podílu skutečně správných úloh zde nejsou rozlišeny úlohy řešené špatně a vynechané úlohy, a tak víte přesně, jaký počet žáků odpověděl na danou otázku správně). K porovnání s ostatními naopak lépe slouží čistá úspěšnost (zahrnuje i špatné odpovědi a „strategii řešení“). Hodnotu celkové hrubé úspěšnosti pro každý předmět najdete v souhrnné části výsledky testování. Důležitý je i druhý sloupeček – ukazuje u každé úlohy průměrnou hrubou úspěšnost ostatních škol, díky tomu můžete vidět, zda a o kolik jsou vaši žáci v dané úloze lepší nebo horší než ostatní. Tento graf může posloužit k podrobnému rozboru testu, případně k detailnímu rozboru silných a slabých stránek vašich žáků.
VYUŽÍVÁNÍ STUDIJNÍHO POTENCIÁLU ŽÁKŮ Využití potenciálu popisuje výsledky vzdělávací práce učitele mnohem lépe než absolutní výsledky. Je totiž všeobecně známo, že různé školy, ale i jednotlivé třídy pracují s žáky různých kvalit. Některé školy mají lepší možnost výběru žáků (např. ve velkých městech, kde je dobré dopravní spojení a kde se soustředí rodiče s vysokým vzděláním), některé mají možnosti menší (menší obce závislé na dopravním spojení, vzdělanostní struktura regionu). Na některé školy se tradičně hlásí vynikající žáci, některé jiné školy přijmou i slabší studenty. Proto je při posuzování skutečných výsledků vzdělávací práce školy i třídy ošidné srovnávat absolutní výsledky. Absolutní výsledky žáků jsou pochopitelně důležité, zejména z hlediska žáků – rozhodují např. o přijetí na SŠ či VŠ a popisují, co si opravdu žák ze školy odnáší, nepopisují ale kvalitu vzdělávací práce školy i jednotlivých učitelů. Pokud ze třídy, do které vstupují žáci hluboce podprůměrní, odcházejí nadprůměrní absolventi, je nejspíše skutečná kvalita práce vyučujícího lepší než ve škole, ze které sice také odcházejí nadprůměrní absolventi, kteří již ale do školy jako vynikající vstupovali. Právě test OSP dovoluje zkoumat a vyjádřit výsledek třídy a školy z tohoto hlediska.
Využití potenciálu uvnitř třídy
Tento typ grafu dostanete ke každému testovanému předmětu. Zobrazuje využívání studijního potenciálu u jednotlivých žáků ve třídě. Přerušovaná přímka vyjadřuje průměrné využití potenciálu všech škol, plná přímka vyjadřuje využití potenciálu v dané třídě vaší školy (zachycuje závislost výsledku OSP a výsledku v předmětovém testu).
percentil - Český jazyk
Jednotlivé body představují žáky vaší třídy (identifikujete je podle výsledků, pokud si vezmete k ruce např. tabulku podrobných výsledků, a můžete zkoumat Využití potenciálu ve třídě Český jazyk jejich detailní výsledky a hledat 100 příčiny malého využívání 90 potenciálu), kteří se zúčastnili 80 testování. Na ose x je znázorněn výsledek jejich testu OSP 70 v percentilech, na ose y je 60 výsledek testu z jednotlivých 50 předmětů opět v percentilech. 40
Vzdálenost od přerušované 30 přímky vyjadřuje průměrné 20 využití studijního potenciálu 10 žáků v daném předmětu. U 0 žáků, jejichž body leží 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 percentil - OSP v blízkosti přímky, odpovídají výsledky v předmětu průměrné schopnosti využití obecných studijních předpokladů v dané třídě. Žáci vyznačení nad přímkou mají výsledky v předmětu nadprůměrné s ohledem na své studijní předpoklady, žáci pod přímkou mají výsledky podprůměrné.
Využití potenciálu porovnání třídy vaší školy s ostatními třídami
Tento typ grafu porovnává všechny zúčastněné třídy mezi sebou. Vaši třídu představuje trojúhelník. Jednotlivé body představují všechny třídy, které se testování zúčastnily. Na ose x je výsledek třídy v testu OSP, na ose y výsledek třídy v předmětovém testu. Přímka vyjadřuje průměrné využití potenciálu všemi třídami. Pokud je vaše třída nad přímkou, využívá v průměru potenciál svých žáků v porovnání s ostatními lépe, pokud je pod přímkou (např. na uvedeném grafu), studijní předpoklady žáků nejsou dostatečně využity, žáci pracují pod své možnosti.
Porovnání využití potenciálu Český jazyk
Průměrný výsledek podle známek
100 90 průměrný percentil - Český jazyk
100 90 80
průměrný percentil
70 60 50 40
80 70 60 50 40 30 20 vaše třída
30
10 20
0 10
0
10
20
30
40
50
60
70
průměrný percentil - OSP
0
známka 1
známka 2
známka 3
známka 4
5.A
80
52
51
40
0
všechny ZŠ
73
49
29
17
známka 5 12
80
90
100
V tomto typu grafu, který dostanete pro každou třídu k matematice a k českému jazyku, můžete sledovat vztah mezi známkou z daného předmětu a výsledky žáků v průměrných percentilech. Sloupce představují percentil, kterého v daném předmětu dosáhli ti, jež měli z daného předmětu známku 1, další sloupec tvoří výsledek dvojkařů atd. Širší sloupec vždy představuje percentil všech žáků ve skupině ZŠ, kteří se testování zúčastnili a kteří získali na vysvědčení danou známku. V modelové třídě, kterou zde uvádíme, je vidět, že dvojkaři i trojkaři dosahují podobného výsledku.
Závislost výsledku testu na známce Jednotlivé body představují žáky, na ose x je percentil, kterého žák dosáhl v testu, osa y zachycuje známku, kterou žák získal na konci školního roku (získali jsme ji z aplikace ScioDat, kam ji škola vkládala). Plná přímka vyjadřuje klasifikaci ve vaší třídě, přerušovaná přímka průměrnou klasifikaci. Můžete zde odhalit, nakolik vaše známkování odpovídá schopnostem žáka. Vidíme, jakého percentilu dosahují dvojkaři, jaký je rozptyl výsledků žáků s totožnou známkou. Zároveň můžeme vzájemnou závislost známky a výsledku ve třídě porovnat s průměrem ostatních škol. Závisí na učiteli, zda dá přednost klasifikaci důsledně podle výsledků, nebo přihlédne i k možnostem žáka, k jeho pokrokům, zlepšování, k podmínkám apod. a využije hodnocení jako motivačního nástroje.
0
známka - Matematika
1
2
3
Na uvedeném příkladu můžeme sledovat klasifikaci 5 v matematice uvnitř třídy. Pozorujeme určitou 6 nerovnoměrnost, kdy téměř 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 stejných a velmi dobrých percentil - Matematika výsledků dosahují žáci se známkou 1, 2 i 3 (mezi 80 a 100 percentilem). Zarážející je, že vůbec nejhoršího výsledku v testu dosáhl žák, který byl ohodnocen na konci školního roku známkou 2. Dobrých výsledků překvapivě dosáhl i žák se známkou 4 (mezi 60 a 70 percentilem). 4
Dotazníkové grafy
Problémy přechodu na 2. stupeň nebo víceleté gymnázium Následující graf, který obdržíte za každou testovanou třídu, ukazuje, jakou váhu přikládají rodiče jednotlivým překážkám, které mohou ovlivňovat jejich děti v dané třídě při přechodu na 2. stupeň (na víceleté gymnázium). Vybarvený sloupeček ukazuje názor rodičů dětí z této třídy, průhledný "rámec" ukazuje pro srovnání názor rodičů všech testovaných dětí. Graf zahrnuje podíl rodičů, kteří na otázku odpověděli kladně.
Problémy při přechodu na 2. stupeň - názor rodičů rodiče - 6. A
rodiče - všechny třídy
Odlišný styl výuky než na 1. stupni Nutnost více se učit doma Vztahy s novými učiteli Více domácích úkolů Přetížení dítěte Méně volného času Větší samostatnost Větší nároky učitelů Náročný rozvrh Nové předměty 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
podíl rodičů
Na modelovém příkladu vidíme, že ačkoliv většina rodičů nepociťuje větší nároky učitelů na druhém stupni jako překážku, rodiče uvedené třídy ano (a to 45 % z nich). Naopak nutnost učit se více doma ostatním rodičům připadá jako překážka ,ale rodičům této třídy to vadí méně.
Názory na výuku Graf prezentuje názory žáků, rodičů i učitelů na výuku (na jednotlivé složky výuky) uvedeného předmětu v této třídě. Pro porovnání je sloupec rámován odpověďmi všech žáků, rodičů a učitelů. Názory na výuku jsou rozděleny do dvou grafů, v jednom jsou odpovědi na otázky, na které odpovídali žáci, rodiče i učitelé, ve druhém jen odpovědi na otázky položené žákům a učitelům. Graf obdržíte pro matematiku i český jazyk a pro každou testovanou třídu vaší školy. Umožňuje unikátní a poměrně detailní porovnání názorů všech aktérů výuky, konfrontaci jejich rozdílného nebo naopak stejného pohledu. Vztah a význam jednotlivých složek pro výuku (dobré výsledky výuky) najdete v souhrnné části. Tyto grafy mohou poodhalit příčiny špatných výsledků (např. neporozumění či vzájemné nepochopení) a posloužit jako materiál pro učitele jednotlivých předmětů při plánování změn ve výuce. Při opakovaném šetření a testování pak bude možné sledovat, zda tyto změny přinesly lepší výsledky, a to jak ve znalostech a dovednostech žáků, tak v jejich vnímání výuky. Odpovědi učitele konkrétní třídy tvoří pouze učitel daného předmětu, proto jeho podíl bude vždy buď 0 % (záporná odpověď) nebo 100 % (kladná odpověď).
Názory na výuku českého jazyka (žáci, učitelé) žáci - 6. A
učitelé - 6. A
žáci - všechny třídy
učitelé - všechny třídy
Daří se učiteli v hodině navodit dobrou atmosféru?
Zažívají žáci pocit úspěchu v hodinách?
Je žákům jasné, na co se jich učitel v hodinách ptá?
názory na výuku
Vysvětluje učitel žákům, proč se co učí?
Kontroluje učitel domácí úkoly?
Komentuje učitel vypracované domácí úkoly?
0%
20%
40%
60%
80%
100%
podíl odpovědí
Zvládnuté kompetence a dovednosti Graf popisuje, jaké kompetence a dovednosti důležité pro výuku na druhém stupni žáci této třídy zvládají. Důležité je rozdělení odpovědí na chlapce a dívky, pro porovnání jsou sloupečky těchto odpovědí rámovány odpověďmi všech žáků. Informace plynoucí z tohoto grafů vám umožní lépe přizpůsobit metody používané v dané třídě. Na grafu třídy, který je zde použit jako příklad, vidíme, že ačkoliv 80 % všech žáků zvládá týmovou spolupráci ve skupině, z této třídy je to jen necelých 50 %. Zvládnuté dovednoti a kompetence žáků dívky - 6. A
chlapci - 6. A
dívky - všechny třídy
chlapci - všechny třídy
příprava referátů bez větších problémů
míra sebejistoty při přednesu referátu před samostatná tvorba výpisků z výkladu schopnost dotázat se v případě
dovednost / kompetence
využívání více zdrojů informací při přípravě
schopnost pracovat ve skupině (týmová projev samostatného zájmu o učivo či 0%
20%
40%
60%
podíl žáků
80%
100%
Zájmy žáků Graf ukazuje zájmy žáků této třídy. Zahrnuje kladné odpovědi žáků i jejich rodičů (vybarvené sloupečky) a ty jsou pro porovnání rámovány vždy odpověďmi celého rámce (všech rodičů, všech žáků). Závislost jednotlivých zájmů na výsledcích a jejich najdete v souhrnné části zprávy. Díky tomuto grafu získáte přehled o tom, co nejvíce baví žáky v jednotlivých třídách, což vám může pomoci při plánování výuky (projekty, mezipředmětové vazby, exkurze), ale i při zvažování nabídky zájmových kroužků. Zájmy a koníčky žáků žáci - 6. A
rodiče - 6. A
žáci - všechny třídy
rodiče - všechny třídy
Technika, elektronika Historie, dějepis Příroda zájmy, koníčky
Matematika (logické hry, Sudoku) Počítače Cizí jazyky Hudba, zpěv, hudební nástroje Četba, psaní povídek, básniček Divadlo, filmy Malování, kreslení, keramika Sport 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90% 100%
podíl žáků
Spokojenost rodičů Spokojenost rodičů rodiče - 6. A
rodiče - všechny třídy
Metody a způsoby výuky Vybavenost školy Kvalita pedagogického sboru Kvalita výuky cizích jazyků Nabídka mimoškolních aktivit Zaměření, profilace školy Malé procento výchovných problémů Bezpečné prostředí školy Prostředí přátelské žákům Příjemné prostředí Vztahy učitelů s rodiči Vztahy učitelů s žáky 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
podíl rodičů
Graf popisuje, s čím jsou rodiče žáků z uvedené třídy spokojeni a s čím nespokojeni (vybarvený sloupeček). Důležitý je pro porovnání uvedený rámec odpovědí rodičů všech žáků (význam takového srovnání si ukažme na modelovém příkladu: pro školu by zjištění, že více než polovina rodičů žáků je spokojena se vztahy učitelů a žáků, mohlo být hodnoceno jako pozitivní, kterým je možné se chlubit. Když však víte, že celostátně takto odpovídá 85 %všech rodičů, jde rázem spíše o chybu, kterou je třeba řešit.) Otázky pro rodiče se týkali výuky, prostředí i vztahů mezi jednotlivými aktéry.
Ukázka grafů z individuální zprávy pro žáka – český jazyk Výsledky žáka jsou v individuální zprávě žáka zachyceny v jednoduchých grafech doplněných stručnou textovou informací. Protože s žáky budete zprávu rozebírat, následuje ukázka výstupů pro jeden testovaný předmět (takto zpracované jsou výsledky všech testů).
ČESKÝ JAZYK
Výsledky : správně chybně vynecháno neřešeno
Počet odpovědí 0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
Tvoje odpovědi Průměr za všechny žáky
32 37 %
Tvůj percentil: Tvá čistá úspěšnost:
1. Graf Výsledky vždy zobrazuje přehled správných a špatných odpovědí, vynechaných a neřešených (těch, které žák prokazatelně nestihl řešit, tedy těch, které jsou až za poslední řešenou úlohou).
Tvůj výsledek je v rámci všech testovaných ZŠ průměrný.
Je zde také důležitá informace o žákově celkovém percentilu a čisté úspěšnosti. Výsledky za části testu : 0
Percentil
20
40
60
80
100
Za celý test
2. Dále následuje graf Výsledky za části testu, kde je zachycen percentil za celý test a percentily za jednotlivé tematické a dovednostní části (umožňuje vidět konkrétní žákovy silné a slabé stránky). Pod grafem je informace o vyrovnanosti žákova výsledku v jednotlivých částech testu.
Gramatika Větný rozbor Sloh a literatura Jazyk Znalost Porozumění Aplikace
Tvé výsledky v jednotlivých částech testu jsou velmi nevyrovnané. 2
Tvoje známka ve škole:
Porovnání za celý test : Percentil
0
20
40
60
80
Tvůj výsledek Průměr třídy
;
Průměr všech žáků ZŠ Průměr všech žáků GYM Průměr pro Tvoji známku Průměr pro Tvé OSP
Tvé výsledky jsou mnohem horší, než odpovídá Tvým studijním předpokladům.
100
3. V grafu Porovnání za celý test je žák porovnáván s ostatními žáky, je tu zobrazen jeho celkový výsledek za test, průměrný percentil třídy (pro srovnání se spolužáky) a celkový průměrný percentil všech žáků základních škol a celkový průměrný percentil žáků gymnázií (GYM) (srovnání s různými skupinami škol). Hodnota průměr pro Tvoji známku ukazuje, jaký je průměrný percentil žáků, kteří mají z předmětu stejnou známku jako žák a poslední hodnota v grafu je průměr pro Tvé OSP (uvádí, jaký je průměrný výsledek žáků v daném předmětu, kteří mají stejný výsledek testu OSP jako žák). Údaje zachycené v tomto grafu poslouží k jedinečnému porovnání s ostatními žáky, kteří se testování zúčastnili (připomínáme, že jich bylo přes 12 000).
4. ROZDĚLENÍ ÚLOH JEDNOTLIVÝCH TESTŮ NA TEMATICKÉ A DOVEDNOSTNÍ ČÁSTI
Český jazyk gramatika větný rozbor sloh a literatura jazyk
1 až 9, 15,22 10 až 14, 16 až 21 23 až 34, 36 až 44, 46,47 35, 45, 48, 49, 50
znalost porozumění aplikace
1 až 9, 15, 17, 20, 22, 45, 50 12,19, 21, 23 až 35, 36 až 44, 46, 47, 48 10, 11, 13, 14, 16, 18, 49
Matematika přirozená čísla a číslo nula zlomky geometrie
3, 4, 5, 8 až 17, 20, 23, 24, 28, 29, 30 1, 6, 18 2, 7, 19, 21, 22, 25, 26, 27
znalost porozumění aplikace
1, 2, 6, 26, 27 3, 4, 5, 7, 9, 10, 13, 15, 16, 17, 18, 20, 21, 28, 29, 30 8, 11, 12, 14, 19, 22, 23, 24, 25
OSP verbální část analytická část kvantitativní část
1 až 21 22 až 40 41 až 60
slovní zásoba porozumění textu analýza informací orientace v grafu a tabulce orientace v obrázku porovnávání hodnot číselné operace
1 až 18 19 až 21 22 až 26 27 až 40 41 až 45 46 až 52 53 až 60