Sponzorem čísla je společnost
Zasedala Vědecká rada VŠB-TUO str. 4–5 Studentům přednášeli poslanci Evropského parlamentu str. 6 Kandidátem na děkana HGF byl zvolen prof. Ing. Vladimír Slivka, CSc. str. 6–7 Studentům Institutu geoinformatiky se dařilo! str. 8
Současná úloha a postavení studentů na VŠ 2005 str. 18
Hvězdy finančního nebe opět na Ekonomické fakultě str. 18–19
„V současné době řada českých spolupracovníků odjíždí na dlouhodobé stáže do zahraničí, kde mají možnost získávat cenné zkušenosti a zdokonalovat znalost cizích jazyků v praxi.“ Říká ve svém úvodním slově řídící partner KPMG Česká republika František Dostálek.
ROČNÍK X ČÍSLO 1/2006 ZDARMA
úvodní slovo AKADEMIK »ASOPIS VäB-TUO RedakËnÌ rada: Doc. Ing. ä·rka Vilamov·, Ph.D. öÈfredaktorka
MilÈ studentky, milÌ studenti, brzy ukonËÌte sv· studia a budete se rozhodovat, jak naloûit s profesnÌ kariÈrou. ÿada z v·s jiû zÌskala pracovnÌ zkuöenosti v nÏkterÈ spoleËnosti v »eskÈ republice Ëi v zahraniËÌ, a mÏla tak p¯Ìleûitost ovϯit si teoretickÈ znalosti v praxi. Opravdov˝ vstup do pracovnÌho ûivota ale vÏtöinu z v·s teprve Ëek·, a to v dobÏ, kdy se otevÌrajÌ dalöÌ a dalöÌ moûnosti. P¯Ìleûitosti se rozrostly mimo jinÈ dÌky vstupu »eskÈ republiky do EvropskÈ unie. SpoleËnost KPMG »esk· republika si v tomto rychle se rozvÌjejÌcÌm a konkurenËnÌm prost¯edÌ jiû ¯adu let udrûuje na trhu v˝znamnÈ postavenÌ, coû dokazujÌ kaûdoroËnÌ statistiky o n·boru a spokojenosti jejÌch zamÏstnanc˘. KPMG »esk· republika pat¯Ì mezi dynamicky se rozvÌjejÌcÌ auditorskÈ a poradenskÈ spoleËnosti s mezin·rodnÌm know-how. S 580 zamÏstnanci jsme jednou z nejvÏtöÌch spoleËnostÌ na ËeskÈm trhu. Ovöem poËet zamÏstnanc˘ samoz¯ejmÏ nenÌ hlavnÌm klÌËem k naöemu ˙spÏchu. Dlouhodob˝ r˘st a spokojenost naöich klient˘ jsou zaloûeny p¯edevöÌm na kvalitÏ naöÌ pr·ce. Jsme rovnÏû hrdÌ na to, ûe mnoho naöich b˝val˝ch spolupracovnÌk˘ zast·v· v˝znamnÈ pozice ve v˝robnÌch a obchodnÌch spoleËnostech Ëi ve finanËnÌm sektoru. V pr˘bÏhu patn·cti let, kdy p˘sobÌme na ËeskÈm trhu, se n·m poda¯ilo vychovat svÈ vlastnÌ zamÏstnance, z nichû mnozÌ dos·hli aû na vedoucÌ pozice a postupnÏ nahradili vÏtöinu zahraniËnÌch odbornÌk˘. V souËasnÈ dobÏ ¯ada Ëesk˝ch spolupracovnÌk˘ odjÌûdÌ na dlouhodobÈ st·ûe do zahraniËÌ, kde majÌ moûnost zÌsk·vat cennÈ zkuöenosti a zdokonalovat znalost cizÌch jazyk˘ v praxi. P¯eji v·m mnoho ˙spÏch˘ p¯i ukonËenÌ vaöeho studia a vykroËenÌ do profesnÌho ûivota a tÏöÌm se na spolupr·ci s tÏmi z v·s, kte¯Ì se rozhodnete pro n·roËnou, nicmÈnÏ zajÌmavou a prestiûnÌ pr·ci v KPMG »esk· republika.
Doc. Ing. Ji¯Ì Loö·k, CSc. ñ FBI Ing. Roman Kozel, Ph.D. ñ EkF Ing. Irena Svatoöov· ñ FAST Prof. Ing. Arnoöt Pokorn˝, CSc. ñ FS Ren·ta Most˝nov· ñ FEI Doc. Ing. Petr é˘rek, CSc. ñ HGF Prof. Ing. Dana Kriötofov·, CSc. ñ ñ FMMI PhDr. Daniela Zemanov· ñ ñ Katedra spoleËensk˝ch vÏd Mgr. NadÏûda Pe¯inov· ñ ñ Katedra jazyk˘ Mgr. Ji¯Ì éÌdek ñ KTVS Mgr. Daniela TkaËÌkov· ñ ñ ⁄st¯ednÌ knihovna foto: Josef Pol·k Redakce: INFOCENTRUM VäB-TUO Studentsk· 1770 (E320) 700 32 Ostrava-Poruba tel./fax: 597 326 375
[email protected] http://ic.vsb.cz Vyd·v·: INFOCENTRUM AKADEMIK Sazba a tisk: ASEITA spol. s†r.o. Studentsk· 1770/C 700 32 Ostrava-Poruba tel.: 596 996 218 Distribuce: vlastnÌ N·klad: 5.000 kus˘ Uz·vÏrka p¯ÌötÌho ËÌsla: 27. 1. 2006 Toto ËÌslo vyölo: 3. 1. 2006
ZmÏna program˘ je vyhrazena po¯adatel˘m Platnost kaûdÈ akce doporuËujeme ovϯit telefonicky Frantiöek Dost·lek ¯ÌdÌcÌ partner KPMG »esk· republika
Za obsah reklamy odpovÌd· zadavatel Obsah p¯ÌspÏvk˘ se nemusÌ shodovat s n·zorem redakce
ISSN 1213-8916
AKADEMIK 1/2006
3
Zasedala Vědecká rada VŠB-TUO U příležitosti oslav dne boje studentů za svobodu a demokracii pořádá VŠB-Technická univerzita Ostrava již tradičně slavnostní zasedání Vědecké rady VŠB-TUO. To poslední se konalo 16. listopadu 2005 v sále Vesmír. RNDr. Hana Kulveitov·, Ph.D. Dr. Ing. Miroslav Merenda Ing. Pavel äonovsk˝, CSc. D·le byli na pÛdium pozv·ni nÌûe uvedenÌ absolventi doktorskÈho studia, aby z rukou rektora VäB-TUO slavnostnÏ p¯evzali diplom: Fakulta bezpečnostního inženýrství Ing. Petr BebË·k Ing. V·clav KratochvÌl Ing. Daniel Kysela
TÏsnÏ p¯ed zaË·tkem zased·nÌ se v s·le VesmÌr shrom·ûdili ËlenovÈ VÏdeckÈ rady VäB-TUO, vyznamenanÌ, novÏ jmenovanÌ docenti, absolventi doktorskÈho studia a absolventi studijnÌho programu MBA. P¯esnÏ v 10,00 hodin, za znÏnÌ slavnostnÌch akademick˝ch fanf·r v pod·nÌ Ëlen˘ DechovÈ harmonie Jan·Ëkovy konzervato¯e v OstravÏ, vyöli ËlenovÈ VÏdeckÈ rady VäB-TUO, vöichni odÏni ve slavnostnÌch tal·rech, na pÛdium s·lu VesmÌr. Po uvÌt·nÌ promotorem prorektorem pro vÏdu, v˝zkum a zahraniËnÌ spolupr·ci na VV doc. Dr. Ing. VladimÌrem Kebem, p¯ednesl rektor prof. Ing. Tom·ö »erm·k, CSc. sv˘j slavnostnÌ projev. Prorektor prof. Ing. Petr NoskieviË, CSc. d·le sezn·mil p¯ÌtomnÈ se zd˘vodnÏnÌm n·vrh˘ na udÏlenÌ medailÌ Georgia Agricoly, na jejichû udÏlenÌ byli VÏdeckou radou VäB-TechnickÈ univerzity Ostrava navrûeni a schv·leni: Prof. RNDr. ZdenÏk Weiss, DrSc., kterÈmu byla na z·kladÏ n·vrhu VysokoökolskÈho ˙stavu chemie materi·l˘ a po schv·lenÌ VÏdeckou radou VäB-TUO udÏlena medaile Georgia Agricoly in memoriam. PamÏtnÌ medaili Georgia Agricoly za svÈho zesnulÈho manûela p¯evzala RNDr. KvÏtoslava Weissov·. Doc. Ing. Nina »astov·, CSc., kterÈ byla na z·kladÏ n·vrhu Fakulty elektrotechniky a informatiky a po schv·lenÌ VÏdeckou radou VäBTUO p¯ed·na medaile Georgia Agricoly. PotÈ p¯edstavil prorektor pro studium prof. Ing. Petr NoskieviË, CSc. novÏ jmenovanÈ docenty, kter˝m byl p¯ed·n jmenovacÌ dekret, konkrÈtnÏ byli jmenov·ni: RNDr. Irena Durdov·, Ph.D. Dr. Ing. LubomÌr Hrb·Ë Ing. Martin Mach·Ëek, Ph.D. Ing. ZdenÏk Folta, Ph.D. Ing. Lenka Landryov·, CSc. Dr. Ing. Old¯ich Kodym Ing. Ji¯Ì David, Ph.D.
4
Ekonomická fakulta Ing. Petr Bar·nek Ing. Lenka Filipov· Ing. Mgr. Yvetta Grubl Ing. Igor Gula Ing. Jana Kadlubcov· Ing. Josef KaöÌk Mgr. Jan Kov·cs Ing. David Lenert Ing. VladimÌra Lipt·kov· Ing. Jan MikulËÌk Ing. Marie Mikuöov· Ing. Mgr. Petra Sk·lov· Ing. Tom·ö Sluka Ing. Jan Such·Ëek Ing. Martin ätÏp·nek Ing. Marek Valdmann Fakulta stavební Ing. Miloö Rieger Ing. Ivan Koloö Mgr. Lenka JurËÌkov· Ing. Johon Albert Restrepo Fakulta strojní Ing. Robert »ep Ing. Petr Folt˝n Ing. LubomÌr Noga Ing. Petr Janoö Ing. Filip Kova¯ËÌk Ing. Libor Kyjonka Ing. Martin Pavliska Ing. Marek SadÌlek Ing. Martin Sondel Ing. Roman Stacha Ing. Tom·ö Zieschang Fakulta elektrotechniky a informatiky Ing. Martin Foldyna Ing. Radovan H·jovsk˝ Ing. ZdenÏk Hor·k Ing. RenÈ Hruboö Ing. Michal Jahelka Ing. Martin Marek Ing. Martin Reimer Ing. ZdenÏk Sawa Ing. Hana Souökov· Ing. P¯emysl äolc
Hornicko-geologická fakulta Ing. Ivan BÌl˝ Ing. Luboö BouËek Ing. Romana Bsumkov· Ing. Milan Dej Ing. Miloö Duraj Ing. Petr Hemza Ing. Irena Hlav·Ëov· Ing. Josef Chovanec Ing. Richard Keler Ing. Ota Ney Ing. Milan Stoch Ing. David äevËÌk Ing. Ota äpinka Ing. Vladislav VanËura Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství Ing. Richard FabÌk Ing. LudvÌk MartÌnek Ing. Old¯ich Salva Ing. Ivo Husar Ing. VÌt VladÌk Ing. Vlastimil MatÏjka Ing. ZdenÏk Vaöek Ing. Petr Lich˝ Ing. Ji¯Ì Pavlovsk˝ Ing. Libor »amek Po p¯ed·nÌ poslednÌho diplomu vystoupil z·stupce docent˘ a doktor˘ Ing. Ji¯Ì Pavlovsk˝, Ph.D. a p¯ednesl dÏkovn˝ projev. V samotnÈm z·vÏru slavnostnÌho zased·nÌ VÏdeckÈ rady VäB-TUO byly p¯ed·ny diplomy absolvent˘m studijnÌho programu MBA na EkonomickÈ fakultÏ VäB-TU Ostrava. Diplomy p¯ed·val rektor prof. Ing. Tom·ö »erm·k, CSc. souËasnÏ se z·stupci Liverpool John Moores University prorektorem pro rozvoj prof. Stevem Kennym a prof. Mauricem Yollesem. Diplom obdrûeli tito absolventi studia Master of Business Administration: Ing. Ji¯Ì Bacho Ing. Hana Blaûkov· Ing. Pavel »epila Ing. Libor Kremel Mgr. Marek KuËera Ing. Jan Muöal Mgr. Jan PeluÚka Ing. B¯etislav Piprek Ing. VÌt Ruprich Ing. Michal äigut Ing. Pavel TÌûek Mgr. Dalibor Vida Z·vÏrem slavnostnÌho zased·nÌ podÏkoval promotor prorektor doc. Dr. Ing. VladimÌr Kebo DechovÈ harmonii Jan·Ëkovy konzervato¯e v OstravÏ za hudebnÌ doprovod a vöem p¯Ìtomn˝m za ˙Ëast a ukonËil slavnostnÌ zased·nÌ VÏdeckÈ rady VäB-TU Ostrava. Doc. Ing. ä·rka Vilamov·, Ph.D. Tajemnice rektora Foto: Kamila Wysoudilov·
AKADEMIK 1/2006
Studentům přednášeli poslanci Evropského parlamentu Dne 8. prosince 2005 proběhly na Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava dvě přednášky poslanců Evropského parlamentu, konkrétně doc. Ing. Josefa Zieleniece, CSc. a Mgr. Tomáše Zatloukala z nejsilnější politické skupiny v Evropském parlamentu – EPP-ED (skupina Evropské lidové strany – Evropských demokratů). Skupina sdružuje křesansko-demokratické a konzervativní strany a jiné tradiční politické síly středu a pravého středu z 25 členských států Evropské unie. Europoslanec Zieleniec p¯edn·öel student˘m oboru ÑEurospr·vaì a tÈma jeho p¯edn·öky se t˝kalo ÑEvropskÈho parlamentu a jeho fungov·nÌì. V˝klad doc. Zieleniece byl rozdÏlen do nÏkolika sekcÌ. PrvnÌ byla vÏnov·na postavenÌ »eskÈ republiky v EU. Doc. Zieleniec se zmÌnil, ûe »R hled· prostor pro seberealizaci v EU a ûe pro politickou sfÈru je v˝zvou ujmout se procesu tÈto seberealizace, p¯edevöÌm uplatnit komparativnÌ v˝hody a odhalit slabiny. DalöÌ Ë·st prezentace byla vÏnov·na jednotnÈmu vnit¯nÌmu trhu. V tÈto sekci se posluchaËi dozvÏdÏli, ûe jednotn˝ vnit¯nÌ trh nenÌ zaloûen pouze na konkurenci podnik˘, ale takÈ st·t˘ a alokace prost¯edk˘ z·visÌ na kvalitÏ ve¯ejnÈ spr·vy. Z·vÏr byl vÏnov·n jednotliv˝m institucÌm EU, p¯edevöÌm EvropskÈmu parlamentu. PotÈ n·sledovala dlouh· a plodn· diskuse. Studenti oboru ÑRegion·lnÌ rozvojì si zase mohli vyslechnout p¯edn·öku na tÈma ÑPodpora region·lnÌho rozvoje z rozpoËtu EUì,
kterou jim p¯ednesl europoslanec Mgr. Zatloukal. Hovo¯il o p¯ipravovanÈm rozpoËtovÈm v˝hledu na lÈta 2007 - 2013. I kdyû jed-
n·nÌ o v˝öi rozpoËtu prov·zejÌ mezi Ëleny EU spory, podle st·vajÌcÌch n·vrh˘ by »esk· republika mÏla dle Mgr. Zatloukala zÌskat nejvyööÌ Ë·stku v p¯epoËtu na jednoho obyvatele, coû by mÏla co nejlÈpe vyuûÌt. BÏhem p¯edn·öky takÈ diskutoval se studenty o pr·ci institucÌ, jejichû prost¯ednictvÌm do »eskÈ republiky plynou penÌze na region·lnÌ politiku, o nevyËerpan˝ch finanËnÌch prost¯edcÌch na struktur·lnÌ politiku, a takÈ o tom, ûe naöe zemÏ zatÌm vyuûila finanËnÌ podporu z unijnÌho rozpoËtu pouze z 35 %. Doc. Ing. Josef Zieleniec, CSc. je Ëlenem V˝boru pro zahraniËnÌ vÏci a n·hradnÌkem v Hospod·¯skÈm a mÏnovÈm v˝boru. Jako n·hradnÌk p˘sobÌ takÈ v Delegaci pro vztahy s ParlamentnÌm shrom·ûdÏnÌm NATO. V uplynul˝ch mÏsÌcÌch se vÏnoval nap¯Ìklad ot·zce budoucÌho ËlenstvÌ Turecka v NATO, demokratizace Ukrajiny a dalöÌm zahraniËnÏ-politick˝m ot·zk·m. Mgr. Tom·ö Zatloukal si pro svÈ p˘sobenÌ vybral V˝bor pro kulturu, vzdÏl·v·nÌ, ml·deû, mÈdia a sport, je n·hradnÌkem v rozpoËtovÈm v˝boru. PodÌlel se mimo jinÈ na p¯ÌpravÏ rozhodnutÌ o tzv. ÑEuropassuì, kter˝ je celoevropsk˝m dokladem vzdÏl·nÌ a pracovnÌ kvalifikace. Zab˝v· se takÈ problematikou struktur·lnÌch fond˘. Ing. Roman Kozel, Ph.D. ProdÏkan pro vnÏjöÌ vztahy EkF Foto: Kamila Wysoudilov·
Kandidátem na děkana HGF byl zvolen prof. Ing. Vladimír Slivka, CSc. VolbÏ kandid·ta na dÏkana HGF p¯edch·zela volba novÈho AS HGF pro funkËnÌ obdobÌ 1. 9. 2005 aû 31. 8. 2008. Tak jako v roce 2002 i letos, podruhÈ v historii HGF, byl zvolen AS fakulty v ¯·dnÈm termÌnu voleb, a to 4. a 5. dubna 2005. MÌstop¯edsedovÈ AS HGF jsou: Ing. Michal VanÏk ñ za akademickou komoru a Ing. Gabriela LyËkov·, studentka 2. roËnÌku doktorskÈho studia ñ za studentskou komoru. Volby kandid·ta na dÏkana HGF VäBTUO se konaly na zased·nÌ AkademickÈho sen·tu fakulty dne 14. ¯Ìjna 2005. Pro volbu byl navrûen jeden kandid·t - prof. Ing. VladimÌr Slivka, CSc. PoËet opr·vnÏn˝ch voliˢ 20, poËet vydan˝ch hlasovacÌch lÌstk˘ 20, poËet odevzdan˝ch hlasovacÌch lÌstk˘ 20. PoËet platn˝ch hlasovacÌch lÌstk˘ pro kandid·ta prof. Ing. VladimÌra Slivku, CSc. byl 20. Ve smyslu Ël·nku 3, bodu 13 VolebnÌho a jednacÌho ¯·du AS HGF VäB-TUO byl p¯ijat n·vrh na jmenov·nÌ prof. Ing. VladimÌra Slivky, CSc. kandid·tem na dÏkana Hornic-
6
ko-geologickÈ fakulty. »leny volebnÌ komise byli: Ing. Old¯ich Vlach, Ph.D., Ing. Hana ätÏp·nkov· a Ing. Gabriela LyËkov·. Prof. Ing. Vojtech Dirner, CSc. P¯edseda AS HGF StruËn˝ ûivotopis prof. Ing. VladimÌra Slivky, CSc. Datum a mÌsto narozenÌ: 5. 8. 1953, Ostrava PracoviötÏ: VäBñTU Ostrava, HGF, Institut geologickÈho inûen˝rstvÌ Funkce: profesor, prodÏkan pro vÏdu a v˝zkum a zahraniËnÌ styky, statut·rnÌ z·stupce dÏkana Odbornost: Vä: VäB-TUO, HGF, obor Loûiskov· a pr˘zkumn· geologie, 1976 CSc.:VäB-TUO, tÈma disertaËnÌ pr·ce: ÑPetrologie a geochemie rulov˝ch hornin kry PradÏdu desenskÈ skupinyì, 1985 Doc.: VäB-TUO, habilitaËnÌ ¯ÌzenÌ pro obor Geochemie, mineralogie a petrologie, tÈma habilitaËnÌ pr·ce: ÑGran·ty v˝chodnÌ Ë·sti HrubÈho JesenÌku a jejich v˝znam pro petrologickÈ aplikace,ì 1991 Prof.: VäB-TUO, profesorskÈ ¯ÌzenÌ pro obor Mineralogie a geologie, 2003 Pr˘bÏh odbornÈ praxe: 1976ñ1979 asistent na Kated¯e geologie a mineralogie
1979ñ1983 odborn˝ asistent na Kated¯e geologie a mineralogie 1983ñ1984 vedoucÌ ölichovÈ prospekce Ësl. GeologickÈ expedice v JiûnÌm Jemenu 1984ñ1991 odborn˝ asistent, od roku 1985 vedenÌ p¯edn·öek z p¯edmÏt˘ Mineralogie a Petrografie 1991 docent v oboru Geochemie, mineralogie a petrologie 1991ñ1993 vedoucÌ fili·lky DPB Paskov a.s. pr˘zkumn˝ch a technick˝ch vrt˘ ve äpanÏlsku 1995ñ1997 vÏdeck˝ tajemnÌk Institutu geologickÈho inûen˝rstvÌ (IGI) 1998ñ1999 vedoucÌ oddÏlenÌ geochemie, mineralogie a petrografie IGI 2000ñdosud prodÏkan pro vÏdu a v˝zkum a zahraniËnÌ styky HGF, VäB-TUO ProfesnÌ zamϯenÌ: mineralogie a petrologie magmatick˝ch a metamorfovan˝ch hornin, petrografie uölechtilÈho kamene a kameniva, mineralogie a petrologie pr˘myslov˝ch odpad˘ jako potenci·lnÌch druhotn˝ch surovin, technick· mineralogie a petrografie. ZahraniËnÌ st·ûe a pobyty: 1979 (3 mÏsÌce) studijnÌ pobyt na polymetalickÈm loûisku Cu-Pb-Zn rud AZNACOLLAR, äpanÏlsko 1983ñ1984 vedoucÌ ölichovÈ prospekce, JiûnÌ Jemen
AKADEMIK 1/2006
1988 (semestr) studijnÌ a p¯edn·ökov˝ pobyt na St·tnÌ univerzitÏ v Moreliii ve st·tÏ Michoacan, Mexico 1991ñ1993 vedoucÌ fili·lky pr˘zkumn˝ch a technologick˝ch vrt˘ DPB Paskov a.s. ve äpanÏlsku P¯ehled pedagogickÈ praxe: od roku 1976 asistent na Kated¯e geologie a mineralogie od roku 1979 odborn˝ asistent na oddÏlenÌ geochemie, mineralogie a petrografie od roku 1985 p¯edn·ökov· Ëinnost v p¯edmÏtech Mineralogie a Petrografie na HGF, RudnÌ mineralogie na HuF, vedenÌ pracÌ SVO» od roku 1991 docent pro obor Geochemie, mineralogie a petrologie od roku 1994 garant zamϯenÌ aplikovan· mineralogie a petrografie od roku 1995 Ëlen komisÌ pro st·tnÌ z·vÏreËnÈ zkouöky v zamϯenÌ aplikovan· mineralogie a petrografie, loûiskov· geologie od roku 1995 Ëlen oborovÈ rady a ökolitel v oboru doktorskÈho studia GeologickÈ inûen˝rstvÌ »lenstvÌ v odborn˝ch institucÌch a org·nech: »len v˝boru mineralogickÈ sekce N·rodnÌho geologickÈho komitÈtu IUGS (1988-1991), p¯edseda POK Ë. 105 hornictvÌ, grantovÈ agentury »R, Ëlen Rady vysok˝ch ökol »R, mÌstop¯edseda komise pro vÏdu a v˝zkum RVä, Ëlen redakËnÌ rady profesnÌho Ëasopisu ÑKRYSTALINIKUMì a UhlÌ, rudy, geologick˝ pr˘zkum, mÌstop¯edseda pro geologii »eskomoravskÈ asociace pro b¯idlici, Ëlen VÏdeckÈ rady Hornicko-geologickÈ fakulty a VÏdeckÈ rady VäB-TUO, soudnÌ znalec v oboru Petrografie, drûitel opr·vnÏnÌ Ë. 71/98 pro Ëinnost prov·dÏnou hornick˝m zp˘sobem a projektov·nÌ hornickÈ Ëinnosti a Ëinnosti prov·dÏnÈ hornick˝m zp˘sobem. Od roku 2002 do r. 2004 Ëlen p¯edsednictva FR Vä. VolebnÌ program Pro vymezenÌ z·kladnÌho smÏru rozvoje fakulty na obdobÌ 2006ñ2009 je moûnÈ vych·zet ze souËasnÈho trendu ve v˝voji fakulty, neboù ten tvo¯Ì dobr˝ z·klad ve vöech oblastech aktivit, kterÈ fakulta v r·mci VäB-TUO zabezpeËuje. Z toho vypl˝v· jeden ze z·kladnÌch cÌl˘, a to je kontinuita nastaven˝ch proces˘. Kontinuita ovöem neznamen· setrvaËnost, ale tv˘rËÌ a dynamick˝ p¯Ìstup ve smϯov·nÌ fakulty k z·kladnÌmu strategickÈmu cÌli a tÌm je: pokraËujÌcÌ zmÏna struktury fakulty (vytv·¯enÌ a rozvoj nov˝ch obor˘) v podmÌnk·ch p¯echodu na strukturovanÈ studium, p¯i zachov·nÌ klasick˝ch hornick˝ch obor˘, kterÈ jsou jedineËnÈ z hlediska vysokoökolskÈ edukace v r·mci celÈ »R. Cesty, kterÈ povedou k dosaûenÌ vymezenÈho strategickÈho cÌle, lze rozËlenit do nÏkolika oblastÌ. Studium ï zabezpeËit dostateËn˝ poËet student˘ ñ z·kladnÌ p¯edpoklad existence a rozvoje fakulty. K dosaûenÌ cÌle je nutnÈ v˝raznÏ posÌlit vöechny formy propagace a marketingu na st¯ednÌch ökol·ch.
AKADEMIK 1/2006
ï v prost¯edÌ strukturovanÈho studia nalÈzt odpovÌdajÌcÌ pomÏr mezi bakal·¯sk˝m, magistersk˝m a doktorsk˝m studiem. K tomu je zapot¯ebÌ vych·zet z re·lnÈ ˙rovnÏ absolvent˘ st¯ednÌch ökol, poûadavk˘ na vysokoökolskou vzdÏlanost v EU a poûadavk˘ na zv˝öenÌ kvality absolvent˘ p¯edevöÌm magisterskÈho a doktorskÈho studia. Na z·kladÏ vstupnÌch limit diskutovat ˙pravu uËebnÌ pl·n˘. ï v˝raznÏ posÌlit podÌl presenËnÌch doktorand˘ v r·mci t¯etÌho stupnÏ strukturovanÈho studia. CÌlem bude dos·hnout v˝hledovÏ alespoÚ pomÏru 1:1 ve vztahu k doktorand˘m kombinovanÈho studia. K tomu je zapot¯ebÌ soustavnÏ podporovat zapojenÌ student˘ magisterskÈho a doktorskÈho studia do specifickÈho v˝zkumu prost¯ednictvÌm internÌ grantovÈ agentury HGF a n·slednÏ nejlepöÌ integrovat do struktury v˝zkumn˝ch center a v˝zkumn˝ch z·mÏr˘. Podle pot¯eb fakulty tyto studenty preferovat p¯i p¯ijÌmacÌm ¯ÌzenÌ nov˝ch pracovnÌk˘ fakulty. ï v r·mci VäB-TUO zv˝öit podÌl elektronickÈ komunikace mezi studentem a fakultou. Realizace tohoto z·mÏru z·visÌ na celoökolskÈ ˙rovni na produktech realizovan˝ch CVT. VÏda a v˝zkum a zahraniËnÌ styky SouËasn˝ stav v oblasti VaV aktivit fakulty je ovlivnÏn ne˙spÏchem v soutÏûi o zÌsk·nÌ fakultnÌho v˝zkumnÈho z·mÏru na rok 2005 ñ 2011, coû reprezentuje v˝razn˝ v˝padek v p¯Ìjmech fakulty z tÈto Ëinnosti. Tato skuteËnost ovlivÚuje i cÌle pro budoucÌ obdobÌ, kterÈ lze charakterizovat n·sledovnÏ: ï v˝padek v˝zkumnÈho z·mÏru fakulty nahradit zv˝öenou aktivitou v pod·van˝ch projektech do jin˝ch grantov˝ch agentur »R jako je GA»R, resortnÌ VaV granty p¯edevöÌm »B⁄, MéP a MPO. ï usilovat o zÌsk·nÌ v˝zkumnÈho z·mÏru v r·mci ve¯ejnÈ soutÏûe vypsanÈ MäMT k 1. 1. 2007. ï p¯ipravit projekty pro vypsanou ve¯ejnou soutÏû MäMT v˝zkumn˝ch center z·kladnÌho a aplikovanÈho v˝zkumu ï v˝znamnÏ posÌlit podÌl a kvalitu student˘ magisterskÈho a doktorandskÈho studia zapojen˝ch do ¯eöenÌ projektu VaV. K tomu vyuûÌt institucion·lnÌch prost¯edk˘ pro specifick˝ v˝zkum. Zapojit doktorandy do Ñpost docì grantov˝ch projekt˘, v˝zkumn˝ch center a v˝zkumn˝ch z·mÏr˘. ï zefektivnit p¯enos v˝sledk˘ v˝zkumu do praxe prost¯ednictvÌm uûöÌ spolupr·ce s odbÏrateli v˝sledk˘ v˝zkumu. ï nad·le usilovat o zÌsk·nÌ projekt˘ financovan˝ch zejmÈna z prost¯edk˘ RP EU. ï aktivnÏ rozvÌjet divizi environment·lnÌch technologiÌ v r·mci vznikajÌcÌho CPIT. ï rozvÌjet mezin·rodnÌ spolupr·ci na z·kladÏ spoleËn˝ch projekt˘ v r·mci EU, ale takÈ dvoustrannÈ spolupr·ce v r·mci uzav¯en˝ch smluv. Z toho se budou logicky rozvÌjet mobility mezi kooperujÌcÌmi partnery. ï v r·mci internacionalizace zv˝öit podÌl student˘ vyjÌûdÏjÌcÌch na studijnÌ pobyty na part-
nerskÈ univerzity. VyuûÌt k tomu p¯edevöÌm projekt˘ EU jako je SOCRATEC/ERASMUS, LEONARDO da VINCI a dalöÌ. Rozvoj fakulty Existence a rozvoj fakulty je bytostnÏ spjat s v˝ukou akreditovan˝ch studijnÌch program˘, p¯iËemû ˙spÏch akreditace, Ëi reakreditace se odvÌjÌ od person·lnÌ struktury, publikaËnÌ a vÏdecko-v˝zkumnÈ Ëinnosti pedagog˘ fakulty. Tomu z·konitÏ odpovÌdajÌ dÌlËÌ cÌle pro n·sledujÌcÌ obdobÌ: ï pokraËovat ve zvyöov·nÌ podÌlu pedagog˘ s vÏdeckou hodnostÌ docent˘ a profesor˘. P¯itom mÌt na mysli, ûe kvantita nem˘ûe b˝t na ˙kor kvality. ï zvyöovat podÌl odborn˝ch asistent˘ s vÏdeckou hodnostÌ Ph.D. Soust¯edit se p¯edevöÌm na v˝bÏr konËÌcÌch presenËnÌch doktorand˘, nebo tÏch, kte¯Ì budou zapojeni do v˝zkumn˝ch z·mÏr˘, Ëi v˝zkumn˝ch center. (Pokud fakulta uspÏje ve vypisovan˝ch v˝bÏrov˝ch ¯ÌzenÌch). ï v˝sledky odborn˝ch aktivit publikovat v odborn˝ch Ëasopisech, nejlÈpe s impakt faktorem. Toto preferovat ve vztahu k publikacÌm na konferencÌch. ï v r·mci pokraËujÌcÌ transformace fakulty vyjÌt z kvalitnÌho z·kladu obor˘ hydrogeologie a hospoda¯enÌ s vodou a pracovat na studijnÌm programu, kter˝ bude postihovat problematiku vody jako strategickÈ suroviny od vyhled·v·nÌ zdroj˘, pouûitÌ aû po recyklaci. P¯Ìpravu realizovat jako souËast Erasmus Mundus, programu EU. ï klasickÈ hornickÈ obory rozvÌjet v oblasti energetick˝ch surovin smÏrem k problematice tÏûby mocn˝ch slojÌ (OKR), povrchovÈ tÏûby (SU a. s., SD a. s. a MUS a.s.). Posilovat aktivity v oblasti nerudnÌch surovin, kterÈ jsou souË·stÌ dynamicky se rozvÌjejÌcÌho stavebnÌho pr˘myslu (Podpora celofakultnÌ akreditovanÈ laborato¯e v˝zkumu hornin atd.). Financov·nÌ fakulty FinanËnÌ situace fakulty je z·visl· na rozpoËtov˝ch a mimorozpoËtov˝ch zdrojÌch. Z·kladnÌmi rozpoËtov˝mi prost¯edky jsou dotace na poËet student˘. Zde bude zapot¯ebÌ jiû v r·mci p¯ÌötÌho p¯ijÌmacÌho ¯ÌzenÌ vykr˝t v˝padek ök. r. 2005/2006. MimorozpoËtovÈ zdroje jsou na fakultÏ bezprost¯ednÏ spjaty p¯edevöÌm s ˙spÏönostÌ ve vypisovan˝ch soutÏûÌch VaV na ˙rovni »R a EU. Tomu odpovÌdajÌ i stanovenÈ cÌle v oblasti vÏdy a v˝zkumu. Z uvedenÈho vypl˝v·, ûe naplnÏnÌ poûadavk˘ na poËty student˘ a zÌskan˝ch VaV projekt˘ je z·kladnÌm p¯edpokladem pro zÌsk·nÌ takov˝ch finanËnÌch prost¯edk˘, kterÈ umoûnÌ racion·lnÌ chod fakulty. K dosaûenÌ uveden˝ch cÌl˘ ve vöech oblastech aktivit fakulty je zapot¯ebÌ kvalitnÌ a zodpovÏdnÈ ¯ÌdÌcÌ struktury fakulty, kter· bude ˙zce spolupracovat s vedoucÌmi jednotliv˝ch institut˘. P¯i naplnÏnÌ vöech v˝öe uveden˝ch p¯edpoklad˘ a dÌlËÌch cÌl˘, vϯÌm, ûe v˝sledkem bude spokojenost pracovnÌk˘ a student˘ fakulty.
7
Studentům Institutu geoinformatiky se dařilo! U příležitosti mezinárodního Dne GIS se v pátek 25. 11. 2005 na Katedře informatiky a geoinformatiky Fakulty životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem uskutečnil 1. ročník soutěže GEOCUP. Jednalo se o soutěž v dovednostech v geoinformačních technologiích pro studenty vysokých škol.
o simulovanou nehodu automobilu, z nÏhoû unikajÌ nebezpeËnÈ l·tky a hrozÌ jejich rozö̯enÌ do okolÌ. V tÈto kategorii se Roman Oûana umÌstil na 3. mÌstÏ. V druhÈ kategorii mÏli ve stejnÈm ËasovÈm limitu vytvo¯it kvalitnÌ mapov˝ v˝stup. V tÈto kategorii zvÌtÏzila Lenka Ferkov· a na 3. mÌstÏ se umÌstil Jan Kucharczyk. TÏöÌ n·s, ûe naöi vyslanci byli ˙spÏönÌ. Gratulujeme jim. Mgr. Ivana »eökov· Institut geoinformatiky HGF Foto: archÌv Institutu geoinformatiky
Institut geoinformatiky HornickoñgeologickÈ fakulty reprezetovali studenti 4. roËnÌku: Lenka Ferkov·, M·ria B·rdyov·, Roman Oûana, Jan Kucharczyk a Tom·ö Hub·lek. SoutÏû probÌhala ve dvou kategoriÌch. Studenti mÏli bÏhem 150 minut vy¯eöit analytickou ˙lohu s prostorov˝mi daty: Jednalo se
Den GIS 2005 na Institutu geoinformatiky VŠB-TUO Jako tradičně již po tři předchozí roky jsme i letos uspořádali pro studenty ze středních škol ukázkovou prezentaci geoinformačních technologií. Po vöeobecnÈm p¯edstavenÌ tzv. chytr˝ch map a z·kladnÌch metod d·lkovÈho pr˘zkumu ZemÏ si studenti mohli sami prohlÈdnout anaglyfovÈ leteckÈ snÌmky, uskuteËnit proch·zku virtu·lnÌm mÏstem a vyzkouöet celou ¯adu internetov˝ch odkaz˘ na nejr˘z-
8
nÏjöÌ mapovÈ servery. ZasoutÏûili si v pozn·v·nÌ Ëesk˝ch a slovensk˝ch mÏst z ptaËÌ perspektivy a ve vyhled·nÌ svÈ ökoly na nÏkterÈ internetovÈ mapÏ. Sami studenti projevili z·jem o mϯenÌ pomocÌ GPS p¯Ìstroj˘, kterÈ jim Ing. Vojtek p¯edvedl.
Mezi p¯ÌchozÌmi byli studenti z Gymn·zia »s. exilu z OstravyñPoruby, ze SoukromÈho öestiletÈho gymn·zia v OstravÏ-Hrab˘vce, p¯ijeli i z Gymn·zia v P¯Ìbo¯e, z Hav̯ova a z Frenöt·tu pod RadhoötÏm. Celkem jsme v naöich laborato¯Ìch p¯ivÌtali p¯es 90 z·jemc˘. Mgr. Ivana »eökov· Institut geoinformatiky HGF Foto: archÌv Institutu geoinformatiky
AKADEMIK 1/2006
Úspěch festivalu TECHNÉ OSTRAVA 2005 Již po čtvrté se letos uskutečnil mezinárodní festival filmů a televizních pořadů o technických a průmyslových památkách se zaměřením na vědeckou spolupráci a cestovní ruch v Kulturním domě Poklad v OstravěPorubě pod názvem TECHNÉ OSTRAVA 2005.
je potÏöitelnÈ, ûe vedle p¯evl·dajÌcÌch pedagog˘ vysok˝ch ökol byli p¯Ìtomni i z·stupci mÏst a uËitelÈ st¯ednÌch ökol. Jako trvalou vzpomÌnku na zajÌmavou akci obdrûeli vöichni ˙ËastnÌci kolokvia SbornÌk p¯ÌspÏvSmyslem tohoto festivalu bylo, tak k˘, kter˝ obsahuje 25 refer·t˘. Mijak v minulosti, seznamovat jak odmo¯·dnou akcÌ, kter· byla nabÌdnuta bornou tak öiröÌ ve¯ejnost s moûnost˙ËastnÌk˘m kolokvia, byla prohlÌdka mi vyuûitÌ technick˝ch pam·tek i s GeologickÈho pavilonu prof. Poöepv˝sledky pÈËe o tyto zajÌmavÈ reliknÈho VäB-TUO. ProhlÌdka jedineËty jednotliv˝ch pr˘myslov˝ch obon˝ch sbÌrek doprov·zen· vynikajÌcÌm r˘, kterÈ jiû doslouûily, ale poskytujÌ v˝kladem pracovnÌk˘ pavilonu se sepot¯ebnÈ informace o v˝voji lidskÈtkala s velk˝m z·jmem a neËekanÏ p¯Ìho myölenÌ, zruËnosti i p¯Ìpadn˝ch znivou odezvou mezi n·vötÏvnÌky. omylech. Vzhledem k tomu, ûe v souProto ËlenovÈ organizaËnÌho öt·bu ËasnÈ dobÏ je snaha st·tnÌ agentury festivalu chtÏjÌ touto cestou podÏkoCzechinvest ve spolupr·ci s Minisvat vedenÌ naöÌ ökoly za moûnost seterstvem pr˘myslu a obchodu hledat zn·mit se podrobnÏ s rozs·hlou i nenovÈ vyuûitÌ opuötÏn˝ch pr˘mysloobyËejnÏ zajÌmavou sbÌrkou nerost˘ ⁄ËastnÌci festivalu TECHN… OSTRAVA 2005 v GeologickÈm v˝ch are·l˘ zvan˝ch brownfields, byl pavilonu VäB-TUO a pr˘vodc˘m, pracovnÌk˘m geologicfestival uskuteËÚov·n pod ˙st¯ednÌm kÈho pavilonu za zasvÏcen˝ v˝klad. n·zvem ÑMoûnosti spolupr·ce soukromÈtento technick˝ skanzen stane s nejvÏtöÌ V nezvykle znaËnÈm rozsahu se letos uskuho a ve¯ejnÈho sektoru p¯i ochranÏ a obnopravdÏpodobnostÌ ekonomicky nez·visl˝m. teËnila soutÏû o nejlepöÌ bakal·¯skÈ i magistervÏ technickÈho a pr˘myslovÈho dÏdictvÌ a HlavnÌ festivalov· cena Ostravsk· Venuöe skÈ pr·ce z oblasti vyuûitÌ technick˝ch pam·jeho vyuûitÌ v cestovnÌm ruchuì p¯iËemû snabyla odbornou porotou za p¯edsednictvÌ Dr. tek v cestovnÌm ruchu, prosazov·nÌ metody hou po¯adatel˘ bylo zd˘raznit takÈ ˙lohu Jana Rywika udÏlena filmu »T Ostrava a QQ PPP (private-public-partnership), p¯emÏn mÏst a obcÌ v tÈto oblasti. studia Ostrava s n·zvem ÑZpr·va brownfields a forem metod propagace i ¯ÌzenÌ Festival, nad nimû p¯evzali z·ötitu prim·z ËernÈ dÌryì p¯in·öejÌcÌ neot¯el˝ pohled na vyuûitÌ technick˝ch pam·tek. SoutÏûe se z˙tor mÏsta Ostravy Ing. Aleö ZednÌk, rektor tÏûkou pr·ci hornÌk˘ a p¯ipomÌnku hornickÈ Ëastnilo 23 ˙ËastnÌk˘ p¯iËemû na z·kladÏ rozVäBñTU Ostrava prof. Ing. Tom·ö »erminulosti mÏsta Ostravy. UdÏlenÌ ceny kohodnutÌ odbornÈ poroty pod p¯edsednictvÌm m·k, CSc. a starosta mÏstskÈ Ë·sti Ostravañ mentoval dramaturg filmu Martin Novosad prof. RNDr. Arnoöta Wahly, CSc. bylo udÏPoruba Nov·k, obeslalo pÏt st·t˘ celkem 58 tÏmito slovy: ÑZtratili jsme s filmem hodnÏ leno v r·mci Ceny rektora VäB-TUO 1. mÌssnÌmky. SoutÏûnÌ porota vybrala do vlastnÌ nerv˘. MyslÌm, ûe je to neobvykl˝ snÌmek, to sleËnÏ Ing. Anna Zajac z Polytechniky Slaztak jsme byli spolu s reûisÈrem Michalem NasoutÏûe 24 film˘, jejichû p¯edvedenÌ se seskej, 2. mÌsto zÌskal Ing. Marek Kova¯Ìk jbrtem moc r·di, ûe nÏkdo takto ohodnotil naöi tkalo se zv˝öen˝m z·jmem div·k˘. Nutno z VäE Praha a 3. mÌsto pak Ing. Zuzana Gepr·ciì. ScÈn·¯ neobyËejnÏ p˘sobivÈho a zaj̯Ìci, ûe z·jmu se tÏöila p¯edevöÌm festivalonerov· z UMB v BanskÈm Bystrici. Cenu mavÈho snÌmku napsala dvojice Novosad ñ v· rarita, jÌû se stal cyklus pÏti film˘, jeû n·mÏstka prim·tora mÏsta Ostravy zÌskala Ing. Najbrt a roli pr˘vodce filmem si zahr·l Petr poskytl N·rodnÌ filmov˝ archiv v Praze a arch. VÏra äatochinov· z »VUT Praha a ËestN·roûn˝. Z·roveÚ byla udÏlena t¯i Ëestn· uzn·jehoû souË·stÌ byly t¯i snÌmky, kterÈ jejich n· uzn·nÌ festivalu byla udÏlena Ing. Kate¯inÏ nÌ, kter· zÌskala kolekce film˘ Nadace Muzea tv˘rci natoËili jiû v letech nÏmÈho filmu. P¯ÌLorencovÈ z »VUT Praha a Ing. HanÏ Batechniky Wroclaw za propagaci industri·lnÌch tomnÈ div·ky zejmÈna nadchnul v r·mci tÈto ËevskÈ z VäB-TU Ostrava. pam·tek na ˙zemÌ regionu, nizozemsk˝ snÌsÈrie promÌtan˝ patn·ctiminutov˝ film z roku Druh˝ den festivalu byl vedle promÌt·nÌ filmek ÑHolandsko, zemÏ vodyì a Ëesk˝ filmo1933 ÑPodzemnÌ boj s vodou a skalamiì, m˘ vÏnov·n i odborn˝m exkurzÌm po techv˝ dokument ÑZimnÌ zahrada Ledniceì. nick˝ch pam·tk·ch, jeû p¯edstavujÌ doprovypr·vÏjÌcÌ o ˙silÌ lidÌ p¯i odËerp·v·nÌ vody Soöku OstravskÈ Venuöe za celoûivotnÌ vodn˝ program festivalu. ZahraniËnÌ hostÈ z nejzn·mÏjöÌ propasti MoravskÈho krasu, osobnÌ p¯Ìnos k ochranÏ a vyuûitÌ technicse v r·mci tÈto prohlÌdky sezn·mili s jedineËz Macochy. O jeho natoËenÌ se zaslouûil tehk˝ch hornick˝ch pam·tek p¯evzal Otakar nostÌ technick˝ch pam·tek Ostravy, kdyû dejöÌ dodavatel ËerpacÌ techniky firma SigPodh·jsk˝, zlÌnsk˝ rod·k, kter˝ letos v ËervnavötÌvili dolnÌ oblast VÌtkovic, kde shlÈdli mund, p¯edch˘dce pozdÏji zn·mÈho podninu oslavil sedmdes·tÈ narozeniny. Mnoho unik·tnÌ soubor vysok˝ch pecÌ a technoloku Sigma Olomouc. Zcela logicky doölo let svÈho ûivota zasvÏtil nam·havÈmu horgickou linku v˝roby koksu v n·vaznosti na i na blok snÌmk˘ hovo¯ÌcÌch o lokalitÏ, kter· nickÈmu povol·nÌ a proöel hornickou protÏûbu uhlÌ na Dole Hlubina i HornickÈ muzekdysi vtiskla OstravÏ jejÌ nezamÏniteln˝ r·z, fesÌ doslova od z·kladu aû po funkci ¯editeum OKD na Dole Anselm v Pet¯kovicÌch. o dolnÌ oblasti VÌtkovic, kde p¯ed nÏkolika le Dolu »SA. P¯ed vÌce neû deseti lety se ⁄ËastnÌci z »R navötÌvili Polsko, kde si m·lo lÈty vyhasla poslednÌ vysok· pec. SvÈ zapojil do pr·ce na vytv·¯enÌ nynÏjöÌho s velk˝m z·jmem prohlÈdli jedineËnÈ parnÌ snÌmky na toto tÈma vyslalo do soutÏûe stuHornickÈho muzea OKD v Pet¯kovicÌch a tÏûnÌ stroje vyrobenÈ poË·tkem minulÈho stodio »eskÈ televize Ostrava. Tento ucelen˝ st·l tÈû p¯i zrodu Nadace Landek. letÌ a st·le udrûovanÈ v chodu na Dole Ignablok film˘ uzav¯ely ËerstvÈ informace holNeodmyslitelnou souË·stÌ festivalu je jiû cy-Hoym v Rybniku a z˙Ëastnili se kulturnÌdingu VÌtkovice o poslednÌch projektech, t¯etÌm rokem mezin·rodnÌ vÏdeckÈ kolokviho programu Ñ»eskÈho dneì v prostor·ch jak vyuûÌt tuto jedineËnou pam·tku nejen um, na nÏmû letos zaznÏlo celkem 16 refer·dolu. P¯i tÈ p¯Ìleûitosti doölo k p¯ijetÌ ˙ËastnÌk prohlÌdk·m v r·mci turistiky, ale i k dalt˘ p¯edn·öejÌcÌch z Polska, Slovenska, NÏk˘ exkurse p¯edstaviteli mÏsta Rybniku na öÌm komerËnÌm ˙Ëel˘m. O tom jak se to mecka a »R, kterÈ zahrnovaly öirokÈ spektradnici mÏsta za ˙Ëasti gener·lnÌho konsula dÏl· ve svÏtÏ se o nÏkolik dalöÌch okamûik˘ rum tÈmat z oblasti v˝znamu technick˝ch pa»R v KatowicÌch. div·ci dozvÏdÏli z nÏmeckÈho snÌmku o dole m·tek a jejich vyuûitelnosti v rozvoji induDoc. Ing. V·clav Lednick˝, CSc. Zollberein v Essenu. Z doprovodnÈho kostri·lnÌho cestovnÌho ruchu. LetoönÌho koDr. Jan Rywik ment·¯e k filmu vyplynulo, ûe je p¯edpolokvia se z˙Ëastnilo vÌce neû öedes·t osob a Foto: archÌv klad, ûe zhruba nÏkdy kolem roku 2010 se
AKADEMIK 1/2006
9
Zdvihací stroje a zařízení v teorii a praxi – 2005 Ve dnech 21.–23. září 2005 se v horském hotelu Válcovny na úpatí hory Smrk v Beskydech v katastru obce Ostravice konal jubilejní desátý ročník mezinárodní konference „Zdvihací stroje a zařízení v teorii a praxi“. Hlavním organizátorem této akce byl Institut dopravy Fakulty strojní VŠBTU Ostrava ve spolupráci s Českou společností pro manipulaci s materiálem – logistika a Asociací zdvihacích zařízení – ČR. PrvnÌ rok ËlenstvÌ »eskÈ republiky v EU m·me za sebou, aniû by byly v mnoha oblastech technickÈ Ëinnosti zaznamen·ny v˝raznÈ zmÏny. Tuto skuteËnost lze deklarovat takÈ dÌky tomu, ûe jsme mÏli moûnost se na tuto zmÏnu v dostateËnÈm p¯edstihu p¯ipravit, mimo jinÈ i vËasn˝m zav·dÏnÌm evropskÈ technickÈ legislativy a takÈ harmonizovan˝ch norem.
V oblasti vysokoökolskÈ vÏdy a potaûmo i v˝uky se v souËasnÈ dobÏ pot˝k·me s ¯adou z·vaûn˝ch problÈm˘ a nedostatk˘, a to aù r·zu person·lnÌho Ëi finanËnÌho. Ekonomick· situace mnoha vysokoökolsk˝ch pracoviöù je v kritickÈm stavu, jedin˝m moûn˝m zp˘sobem jak tuto situaci zvr·tit je znovuoûivenÌ a prohloubenÌ vz·jemn˝ch kontakt˘ s praxÌ, p¯ehodnocenÌ z·mÏru a postup˘ v oblasti v˝uky dle souËasn˝ch poûadavk˘ trhu. Toto nenÌ myslitelnÈ bez intenzivnÌ spolupr·ce s pr˘myslem v oblasti aplikovanÈ vÏdy, v˝zkumu a vz·jemnÈ v˝mÏny mnohdy velmi rozdÌln˝ch n·zor˘ na konkrÈtnÌ stav ¯eöen˝ch problÈm˘. Vz·jemn· spolupr·ce vysokoökolsk˝ch vÏdeck˝ch institucÌ a pr˘myslu Ëasto v·zne na nez·jmu, aù jednÈ Ëi druhÈ strany, podÌlet se na spoleËnÈm ¯eöenÌ ˙kol˘; z obavy moûnÈho ˙niku a zneuûitÌ informacÌ a Ëasto i neochotÏ p¯ehodnocenÌ sv˝ch, mnohdy dlouhodobÏ zaûit˝ch n·zor˘, kterÈ se pak
10
v koneËnÈm d˘sledku odr·ûejÌ ve st·le se prohlubujÌcÌ propasti mezi teoriÌ a praxÌ. V oblasti zdvihacÌch za¯ÌzenÌ je moûno tento stav dokumentovat p¯Ìkladem produkce automobilov˝ch je¯·b˘ na ËeskÈm trhu. V souËasnÈ dobÏ, z mnoha d¯Ìve produkujÌcÌch z·vod˘, z˘st·v· pouze jedin· firma zab˝vajÌcÌ se konstrukcÌ autoje¯·b˘ a tak mnohdy za¯ÌzenÌ, kter· byla dlouhodobÏ v minulosti vyr·bÏna na ˙zemÌ »R, jsme nuceni nakupovat v zahraniËÌ. ⁄stav dopravnÌch a ˙pravnick˝ch za¯ÌzenÌ Institutu dopravy se jiû ¯adu let snaûÌ prohloubit ˙roveÚ vÏdy a v˝uky spolupracÌ s jin˝mi vysokoökolsk˝mi pracoviöti a dostat svÈ jmÈno do podvÏdomÌ praxe. P¯Ìkladem je i Ëast· ˙Ëast na semin·¯Ìch a konferencÌch, kde b˝vajÌ v hojnÈ m̯e zastoupeni ËlenovÈ v˝robnÌ sfÈry, p¯edstavitelÈ »eskÈ spoleËnosti manipulace s materi·lem ñ Logistika, org·ny St·tnÌho technickÈho odbornÈho dozoru, z·stupci Asociace zdvihacÌch za¯ÌzenÌ - »R a ËlenovÈ Institutu technickÈ inspekce. Oblast zdvihacÌch za¯ÌzenÌ, kter· zahrnuje öirokou ök·lu za¯ÌzenÌ od jednoduch˝ch zdvihadel aû po speci·lnÌ typy je¯·b˘, je notnÏ rozö̯ena ve vöech pr˘myslov˝ch oblastech a provozech a tudÌû tvo¯Ì i n·plÚ vysokoökolskÈ
v˝uky, a to v bakal·¯skÈm studijnÌm programu B2341 StrojÌrenstvÌ v oboru 2302R00300 DopravnÌ stroje a manipulace s materi·lem, v p¯edmÏtu Je¯·by a v navazujÌcÌm magisterskÈm studijnÌm programu M2301 StrojnÌ inûen˝rstvÌ v oboru 2301T001-00 DopravnÌ a manipulaËnÌ technika, v p¯edmÏtu DopravnÌ stroje a zdvihacÌ za¯ÌzenÌì na Institutu dopravy FS VäB-TUO.
JednotlivÈ semin·¯e v oblasti zdvihacÌch za¯ÌzenÌ, kterÈ jsou v pr˘bÏhu roku po¯·d·ny ve spolupr·ci s ⁄stavem dopravnÌch a ˙pravnick˝ch za¯ÌzenÌ, Institutu dopravy se zamϯujÌ na öirokou ök·lu problÈm˘, souvisejÌcÌch s legislativou a provozem vyhrazen˝ch za¯ÌzenÌ, jejichû p¯edstaviteli jsou zdvihacÌ za¯ÌzenÌ se strojnÌm pohonem a nosnostÌ nad 5 tun.
AKADEMIK 1/2006
Mezin·rodnÌ konference ÑZdvihacÌ stroje a za¯ÌzenÌ v teorii a praxiì byla prov·zena velk˝m z·jmem odbornÈ ve¯ejnosti, a to jak ze strany pr˘myslov˝ch firem, tak ze strany technick˝ch univerzit. V pr˘bÏhu dvou jednacÌch dn˘ bylo p¯edneseno na 20 p¯ÌspÏvk˘ z r˘zn˝ch oblastÌ, souvisejÌcÌch s nosn˝m tÈmatem konference a prezentovalo se cca 10 firem zab˝vajÌcÌch se produkcÌ komponent˘, Ëi n·vrhy zdvihacÌch za¯ÌzenÌ. Dovolte mi v kr·tkosti vzpomenout na odborn˝ semin·¯ ÑZdvihacÌ za¯ÌzenÌ rok po vstupu »R do EUì, kter˝ byl po¯·d·n ve dnech 25.ñ26. kvÏtna 2005 v brnÏnskÈm hotelu Santon. HlavnÌm organiz·torem tÈto v˝znamnÈ akce byl D˘m techniky Ostrava, spol. s r.o.,
ve spolupr·ci s ¯adou odbornÌk˘ z praxe a z·stupc˘ vysok˝ch ökol. TÈto akce se z˙Ëastnilo p¯es sedmdes·t odborn˝ch pracovnÌk˘ a reviznÌch technik˘ zdvihacÌch za¯ÌzenÌ. Po¯adateli akce byla oslovena dvÏ pracoviötÏ VäB-TUO (⁄stav dopravnÌch a ˙pravnick˝ch za¯ÌzenÌ FS a Katedra obecnÈ elektrotechniky FEI) a poû·d·na o p¯ednesenÌ odbornÈ p¯edn·öky na danÈ tÈma. ⁄stav dopravnÌch a ˙pravnick˝ch za¯ÌzenÌ byl na semin·¯i zastoupen odbornou p¯edn·ökou, z oblasti ¯eöen˝ch problÈm˘ ˙stavu, t˝kajÌcÌ se mobilnÌho manipulaËnÌho za¯ÌzenÌ mostov˝ch je¯·b˘, FEI vedoucÌm Katedry obecnÈ elektrotechniky doc. Ing. V·clavem Vr·nou, CSc. Touto cestou bych r·d podÏkoval doc.
Vr·novi za spolupr·ci p¯i prezentaci VäBTUO na tomto semin·¯i a p¯ednesenÌ odbornÈ p¯edn·öky na tÈma: KmitoËtovÈ ¯ÌzenÌ pohon˘ zdvihacÌch za¯ÌzenÌ, kter· vzbudila z·jem öirokÈ ve¯ejnosti ˙ËastnÌk˘. Z·vÏrem dovolte vyslovit p¯esvÏdËenÌ, ûe se jako vysokoökolsk· pracoviötÏ dok·ûeme v brzkÈ dobÏ zaËlenit do v˝robnÌ sfÈry, ûe vz·jemnou komunikacÌ omezÌme dalöÌ prohlubov·nÌ propasti mezi teoriÌ a praxi a tak dos·hneme lepöÌ a uûöÌ vz·jemnÈ prov·zanosti. Doc. Ing. Leopold Hrabovsk˝, Ph.D. VedoucÌ ⁄stavu dopravnÌch a ˙pravnick˝ch za¯ÌzenÌ Institut dopravy Foto: autor
INZERCE
AKADEMIK 1/2006
11
Program Napájeni Sluncem Fakulta elektrotechniky a informatiky, katedra měřicí a řídicí techniky VŠBTU Ostrava pořádá každoročně Program Napájeni Sluncem zakončený celorepublikovou soutěží středoškolské mládeže a široké technické veřejnosti v oblasti využití obnovitelných a alternativních zdrojů energií. Soutěž si klade za cíl aktivizovat zájem široké veřejnosti, především středoškolské mládeže o studium technických oborů vysoké školy a formou aktivní přípravy k soutěži seznámit soutěžící a širokou veřejnost s problematikou využití obnovitelných a alternativních zdrojů energií a jejich aplikací. V r·mci samostatnÈ p¯Ìpravy na soutÏû se z·jemci sezn·mÌ s aplikovan˝mi fyzik·lnÌmi principy fotovoltaick˝ch a palivov˝ch Ël·nk˘, elektropohon˘ a jejich ¯ÌzenÌm v souvislosti s nap·jenÌm fotovoltaick˝mi sol·rnÌmi nebo palivov˝mi Ël·nky. CÌlem vlastnÌ soutÏûe je vytvo¯it bezobsluûn˝ mobilnÌ prost¯edek ñ robot poh·nÏn˝ elektromotory, nap·jen˝ pouze fotovoltaick˝mi sol·rnÌmi nebo palivov˝mi Ël·nky p¯edepsanÈho rozmÏru. Navrhnout, sestavit a se¯Ìdit robot tak, aby p¯i soutÏûi projel soutÏûnÌ ˙sek v co nejkratöÌm Ëase (sol·rnÌ pohon) nebo projel co nejdelöÌ dr·hu (pohon s palivov˝m Ël·nkem).
Soust¯edÏnÌ p¯i startu. T¯i soutÏûnÌ a dvÏ testovacÌ dr·hy spolu se servisnÌm depem sotva staËily na n·por soutÏûÌcÌch.
P¯i testovacÌch jÌzd·ch nÏkterÈ konstrukce nevydrûely. NÏkte¯Ì soutÏûÌcÌ dorazili s konstrukcemi na nichû bylo nutno jeötÏ ¯·dnÏ popracovat. Proto mnoh˝m p¯iölo z¯ÌzenÈ a vybavenÈ servisnÌ depo vhod.
vov˝m Ël·nkem. VäB-TUO se tak st·v· druh˝m ale co do poËtu nejvÏtöÌm v˝robcem palivov˝ch Ël·nk˘ v »eskÈ reublice. V ˙noru bude p¯ipraveno k p¯ed·nÌ 200ks.
Expozice reprezentaËnÌho t˝mu VäB-TUO s prototypem HydrogenIX motivovala ¯adu student˘ i jejich uËitel˘ k ˙vah·m, kam aû m˘ûe jejich nadöenÌ a tvo¯ivost dos·hnout. V˝voj Laborato¯e palivov˝ch Ël·nk˘ a PrototypovÈ laborato¯e VäB-TUO iniciovaly inovaci a rozö̯enÌ Programu Nap·jeni Sluncem o nov˝ smÏr v oblasti alternativnÌch zdroj˘ energiÌ.
VedenÌ VäB-TUO aktivnÏ podporuje Program Nap·jeni Sluncem. Pr˘bÏh soutÏûe smazal uniformitu a mnozÌ se byù na jedno dopoledne vr·tili do studentsk˝ch let. Kreativita mlad˝ch nezn· mezÌ. ÿada konstrukcÌ byla na vysokÈ technickÈ i estetickÈ ˙rovni.
OrganizaËnÌ t˝m soutÏûe byl oblÈknut do ûlut˝ch trikot˘. Obavy, ûe bude organiz·tor˘ vÌce neû soutÏûÌcÌch odvanul aû n·por p¯i prezenci soutÏûÌcÌch. ⁄Ëastnilo se vÌce neû 300 student˘ z celÈ republiky.
V den p·tÈho roËnÌku soutÏûe byla p¯edstavena inovace pro dalöÌ obdobÌ. RozvÌjejÌcÌ se vodÌkovÈ technologie vnesly do soutÏûe pro rok 2006 novou kategorii. HydrogenIX Junior bude zaloûena na stavebnici VodÌkovÈho jezdce s reverzibilnÌm PEM pali-
Prototyp HydrogenIX byl nejen vystavov·n. Spolu s ostatnÌmi, menöÌmi Ñbratryì se aktivnÏ ˙Ëastnil jÌzd v r·mci exhibice. P¯esvÏdËil, ûe uûit· technologie je nejen funkËnÌ, ale i zcela bezpeËn·.
ExhibiËnÌ jÌzdy seznamujÌ soutÏûÌcÌ s realitou dopadajÌcÌ energie na Zemsk˝ povrch. V porovn·nÌ s podmÌnkami soutÏûe jela mnoh· vozÌtka o pozn·nÌ lÈpe. Exhibice tradiËnÏ potvrdila v˝sledky dopolednÌch soutÏûnÌch jÌzd. Ing. Bohumil Hor·k, Ph.D., FEI Foto: Ing. Radovan H·jovsk˝
Fakulta elektrotechniky a informatiky srdečně zve na výstavu k 15. výročí založení fakulty ve dnech 9.–27. ledna 2006 v prostorách GALERIE hlavní budovy VŠB-TUO.
AKADEMIK 1/2006
13
Moravské naftové doly, a.s. udělily podporu grantovému projektu HGF V roce 2005 vyhlásily Moravské naftové doly, a.s. (MND) se sídlem v Hodoníně již II. ročník projektu grantového sponzoringu Energie z přírody, a to za účelem podpory a navázání partnerských vztahů s představiteli regionů. Společnost MND, a.s., v rámci tohoto projektu vystoupila se záměrem poskytnout finanční prostředky na realizaci konkrétních projektů v oblasti sportu, volného času, školství a kultury subjektům (obcím, občanským sdružením či právnickým osobám), které mají vztah k lokalitám, v nichž se nachází některá z organizačních součástí MND, nebo které se nacházejí v zájmovém území Moravských naftových dolů, či mají k těmto územím vztah. PracovnÌci Institutu geologickÈho inûen˝rstvÌ (d¯Ìve pod jin˝mi n·zvy: Katedra loûiskovÈ a pr˘zkumnÈ geologie, Katedra pr˘zkumnÈho a hlubinnÈho vrt·nÌ, ...) spolupracovali a spolupracujÌ s podnikem MND, a.s. (dneönÌ n·zev) jiû od öedes·t˝ch let minulÈho stoletÌ. Spolupr·ce se t˝k· zejmÈna oblasti vÏdy a v˝zkumu a d·le oblasti pedagogicko v˝chovnÈ. Pro zabezpeËenÌ tÏchto ˙kol˘ byly vûdy mezi MND a Institutem geologickÈho inûen˝rstvÌ HGF VäB-TUO uzav¯eny r·mcovÈ dohody o dlouhodobÈ spolupr·ci, kterÈ jsou kaûdoroËnÏ up¯esÚov·ny podle pot¯eb zainteresovan˝ch organizacÌ. V souËasnÈ dobÏ je ¯eöena zejmÈna problematika likvidace sond na vytÏûen˝ch loûiscÌch uhlovodÌk˘ a s nÌ spojenÈ sledov·nÌ moûnÈ kontaminace horninovÈho prost¯edÌ, povrchov˝ch a podzemnÌch vod (lokality Nesyt, Luûice, T˝nec, ...); problematika sledov·nÌ Ëinnosti podzemnÌch z·-
sobnÌk˘ plynu (DolnÌ Bojanovice a Uh¯ice) a problematika zv˝öenÌ vytÏûitelnosti loûisek s tzv. ÑtÏûkouì ropou (éd·nice). Na z·kladÏ tÈto dlouhodobÈ spolupr·ce se pracovnÌci Institutu geologickÈho inûen˝rstvÌ HGF p¯ihl·sili s û·dostÌ o podporu do projektu v˝öe uvedenÈho grantovÈho sponzoringu. Grantov˝ projekt byl zamϯen na rekonstrukci pojÌzdnÈ provoznÏ-v˝ukovÈ
vrtnÈ, vzorkovacÌ a mϯicÌ jednotky, umoûÚujÌcÌ sledov·nÌ kontaminace horninovÈho prost¯edÌ, povrchov˝ch a podzemnÌch vod. Grantov˝ projekt byl p¯ijat a po sdruûenÌ finanËnÌch p¯ÌspÏvk˘ bylo zakoupeno technickÈ vozidlo GAZELLe model 27057 (viz foto), kterÈ nejlÈpe vyhovovalo vöem poûadavk˘m vËetnÏ cenovÈ dostupnosti. Jednotka je vyuûÌv·na jednak p¯i realizaci praktick˝ch cviËenÌ prov·dÏn˝ch v†terÈnu, zejmÈna z p¯edmÏt˘: pr˘zkumnÈ vrt·nÌ; speci·lnÌ technickÈ pr·ce; podzemnÌ hydraulika; tÏûba kapalin a plyn˘; z¯izov·nÌ a provoz podzemnÌch z·sobnÌk˘ plynu student˘ 3., 4. a 5. roËnÌk˘ r˘zn˝ch zamϯenÌ se zvl·ötnÌm z¯etelem na posluchaËe zamϯenÌ: hlubinnÈ vrt·nÌ, tÏûba a uskladÚov·nÌ uhlovodÌk˘. D·le pak pro provoznÏ v˝zkumnÈ ˙Ëely se zamϯenÌm na sledov·nÌ kontaminace horninovÈho prost¯edÌ povrchov˝ch a podzemnÌch vod, p¯edevöÌm v lokalit·ch vytÏûen˝ch loûisek uhlovodÌk˘ (likvidace star˝ch sond a dalöÌch tÏûenÌch relikt˘) a pro monitorov·nÌ stavu v okolÌ sbÏrn˝ch naftov˝ch st¯edisek a podzemnÌch z·sobnÌk˘ plynu. Grantov˝ p¯ÌspÏvek poskytnut˝ Moravsk˝mi naftov˝mi doly tak posÌlil dlouhodobÈ vz·jemnÏ prospÏönÈ vazby mezi vysokoökolsk˝m pracoviötÏm a pr˘myslovou praxÌ. Prof. Ing. Petr Bujok, CSc. VedoucÌ oddÏlenÌ techniky pr˘zkumu Institut geologickÈho inûen˝rstvÌ HGF Foto: archÌv
INZERCE
AKADEMIK 1/2006
15
Nech studuje kdokoliv, kdekoliv a kdykoliv Ministerstvo práce a sociálních věcí považuje první kolo čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu za úspěšné. Spokojená může být rovněž VŠB–Technická univerzita Ostrava, nebo v první výzvě Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů pro Opatření 3.2. Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje získala ze všech vysokých škol ČR druhý největší objem finančních prostředků. Jeden z jejich Ëty¯ ˙spÏön˝ch projekt˘ byl zah·jen 1. listopadu 2005 a vÏnuje se rozvoji struktury, systÈmu a kvality vzdÏl·v·nÌ na EkonomickÈ fakultÏ, a to s vyuûitÌm informaËnÌch a komunikaËnÌch technologiÌ (ICT). N·zev Projektu je Nechù studuje kdokoliv, kdekoliv a kdykoliv. O rozhovor jsme proto poû·dali manaûerku projektu RNDr. Danuöi Bauerovou, Ph.D., kter· n·m objasnila obsah, cÌle a p¯edpokl·dan˝ pr˘bÏh jeho ¯eöenÌ. K Ëemu jsou prost¯edky EvropskÈho soci·lnÌho fondu v projektech OP RLZ urËeny? Naöe fakulta zÌskala velk˝ objem finanËnÌch prost¯edk˘, tÈmϯ 10 mil. KË. Je d˘leûitÈ, ûe jsou urËeny pro oblast rozvoje lidsk˝ch zdroj˘, neboù se v minulosti uk·zalo, ûe pro rozvoj nestaËÌ nakoupit techniku, pokud nejsou k dispozici lidÈ, jeû dok·ûÌ nabÌzen˝ch moûnostÌ plnÏ vyuûÌvat. OperaËnÌ program Rozvoj lidsk˝ch zdroj˘ je investicÌ do lidÌ, jeû majÌ v naöem projektu realizovat souËasnÈ zmÏny ve form·ch a metod·ch vzdÏl·v·nÌ. Co bylo podnÏtem k p¯edloûenÌ Vaöeho projektu? Jednou z priorit V˝zvy je rovnost p¯ÌleûitostÌ. Vych·zeli jsme ze skuteËnosti, ûe znev˝hodnÏnÌ je ve skuteËnosti mnohem vÌce, neû se na prvnÌ pohled zd·. Nap¯. na naöÌ fakultÏ jsou jiû lÈta realizov·ny negradu·lnÌ programy celoûivotnÌho vzdÏl·v·nÌ. VÏtöina jejich absolvent˘ m· z·jem pokraËovat ve studiu aû k zÌsk·nÌ diplomu, coû je vöak v souËasnÈ dobÏ moûnÈ jen v prezenËnÌ formÏ studia. ÿada lidÌ je r·zem znev˝hodnÏna, neboù jsou nap¯. ûiviteli rodin, dojÌûdÏjÌ na velkou vzd·lenost, peËujÌ o malÈ dÏti. P¯id·me-li ty, jeû majÌ nejr˘znÏjöÌ problÈmy v oblasti osobnostnÌ, zdravotnÌ, vËetnÏ postiûenÌ v·ûn˝ch aj., uk·ûe se, ûe pro velkou Ë·st student˘ je nezbytnostÌ individu·lnÌ p¯Ìstup ke studiu. Je zn·mo, ûe souËasn˝ rozvoj ICT toto umoûÚuje, neboù poskytuje efektivnÌ n·stroje k realizaci vzdÏl·v·nÌ jako sluûby student˘m. M˘ûete vÌce p¯iblÌûit moûnosti ICT v oblasti vzdÏl·v·nÌ? ElektronickÈ vzdÏl·v·nÌ neboli eLearning umoûÚuje, aby si student s·m zvolil svÈ tempo vzdÏl·v·nÌ, ba co vÌce, m˘ûe dokonce s·m zvolit cestu, po kterÈ se vyd·. MoûnostÌ, jak dos·hnout cÌle, je v dobÏ, kdy informace leûÌ na kaûdÈm kroku, vÌce, a rovnÏû rychlost postupu na tÈto cestÏ m˘ûe b˝t r˘zn·. Umoûnit to m˘ûe kvalitnÌ webovÈ vzdÏl·v·nÌ, jeû poËÌt· s osobnostÌ pedagoga jako klÌËe k po-
16
ûadovanÈ individualizaci studia. Jeho myölenÌ se musÌ podstatnÏ zmÏnit ñ jiû se nem˘ûe povaûovat za Ñmudrce na scÈnÏì, ale rovnocennÈho partnera ñ proto jsou investice do rozvoje lidsk˝ch zdroj˘ tak d˘leûitÈ. Individu·lnÌ p¯Ìstup ke studiu vyuûÌv·nÌm nov˝ch metod a forem umoûÚuje realizaci vzdÏl·v·nÌ vskutku po cel˝ ûivot, neboù ökola takto pod·v· ruku nejen p¯i p¯echodu ze ökoly do praxe, ale rovnÏû naopak, tj. ze zamÏstn·nÌ zpÏt do ökoly! JakÈ dalöÌ v˝stupy projektu kromÏ tÏchto zmÏn m˘ûeme oËek·vat? Zcela konkrÈtnÌ podobu budou mÌt v˝stupy v podobÏ eLearningov˝ch (eL) kurz˘ studijnÌch p¯edmÏt˘. Na fakultÏ je jiû druh˝m rokem vyuûÌv·n celosvÏtovÏ velmi ˙spÏön˝ vzdÏl·vacÌ ¯ÌdÌcÌ systÈm LCMS Moodle z ¯ady open source, jeû n·m umoûÚuje realizovat velmi efektivnÌ, ale takÈ p¯ÌvÏtivÈ vzdÏl·v·nÌ. Absolventi takov˝ch kurz˘ v minulosti projevovali velkÈ uspokojenÌ zejmÈna z toho, ûe majÌ pocit, ûe kurz je öit˝ na mÌru pr·vÏ pro nÏ, dok·ûe se p¯izp˘sobit jejich moûnostem, ale i schopnostem, ba dokonce konstatujÌ, ûe komunikace v nich v mnohÈm p¯edËÌ skuteËnost v prezenËnÌ v˝uce. KonkrÈtnÌ v˝stupy Projektu budou zasahovat rovnÏû do struktury fakulty ñ zah·jÌ Ëinnost dvÏ nov· pracoviötÏ. Jak moc jsou tyto novÈ formy a metody vzdÏl·v·nÌ finanËnÏ n·roËnÈ? Kaûd˝ eL kurz zaËÌn· p¯Ìpravou studijnÌch materi·l˘, coû je Ëinnost velmi n·roËn·. Jde nejen o psanÌ studijnÌch text˘ odbornÌky, ale rovnÏû o vytv·¯enÌ animacÌ, jeû nap¯. simulujÌ pedagoga kreslÌcÌho na tabuli sloûit˝
graf s jeho v˝kladem. Student pak m˘ûe s vyuûitÌm takovÈ podpory svÈho studia ˙spÏönÏ proch·zet i partiÌ, kter· je pro nÏj velmi obtÌûn·. Investice do tvorby studijnÌch opor jsou okolÌm akceptov·ny pomÏrnÏ snadno, daleko obtÌûnÏjöÌ je prosadit fi-
nancov·nÌ do n·roËn˝ch zmÏn na poli systemizace a strukturalizace. Tyto zmÏny jsou nejen dlouhodobÈ, tedy rovnÏû finanËnÏ pomalu n·vratnÈ, ale navÌc tÏûko hmatatelnÈ ñ jde o zmÏny v myölenÌ a postojÌch lidÌ, a to nejen tÏch, jeû zmÏny ¯ÌdÌ, ale realiz·tor˘ na vöech stupnÌch. Se star˝m myölenÌm vöak novÈ procesy realizovat nelze. JakÈ Ëinnosti, kromÏ zp¯ÌstupnÏnÌ studijnÌch materi·l˘ (opor) ke studiu v elektronickÈ podobÏ, obn·öÌ spuötÏnÌ eL kurzu? Elektronick· podoba studijnÌch materi·l˘, navÌc jejich dostupnost p¯es webovÈ rozhranÌ, je samoz¯ejmostÌ p¯i stavbÏ eL kurzu ñ jen tak lze naplÚovat myölenku p¯Ìstupnosti vzdÏl·v·nÌ odkudkoliv. K p¯ekon·nÌ jednÈ z nejËastÏjöÌch chyb eLearningu ñ p¯Ìliön˝ d˘raz na obsah kurzu ñ je vöak pot¯eba teprve vykonat mnohem vÏtöÌ dÌl pr·ce. Zde pat¯Ì doplÚov·nÌ kurz˘ komunikaËnÌmi n·stroji, zakl·d·nÌm on-line samostatn˝ch ˙kol˘, test˘, sebetest˘ a jin˝ch n·stroj˘ zpÏtnÈ vazby, zakl·d·nÌ t˝m˘ a jin˝ch. n·stroj˘ nutn˝ch k motivaci studia bez p¯ÌmÈho kontaktu s pedagogem a spolustudujÌcÌmi. Teprve zde zaËÌn· nov·, v informaËnÌ a znalostnÌ spoleËnosti vöak naprosto nezbytn· a nezastupiteln· role pedagoga. Jen on dok·ûe vytvo¯it a st·le podnÏcovat interaktivnÌ motivujÌcÌ prost¯edÌ pro vzdÏl·v·nÌ studujÌcÌch. Jen tak lze p¯ech·zet od pouhÈho sdÏlov·nÌ informacÌ ñ prost¯ednictvÌm webovÈho rozhranÌ ñ k jejich zpracov·v·nÌ a p¯etv·¯enÌ v novÈ znalosti studujÌcÌch. P¯Ìprava eL kurz˘ je tedy koneËn˝m cÌlem projektu?
AKADEMIK 1/2006
Nikoliv. VznikajÌcÌ studijnÌ opory, jeû budou komponov·ny pomocÌ n·stroje LCMS Moodle z velkÈho mnoûstvÌ jednotliv˝ch vzdÏl·vacÌch objekt˘ (nap¯. v˝klad, samostatn˝ ˙kol, test aj.), budou pouze n·strojem k vlastnÌ realizaci kvalitnÌho vzdÏl·v·nÌ. V dobÏ kon·nÌ Projektu se oËek·v· proökolenÌ asi 2500 lidÌ, a to jak z ¯ad studujÌcÌch, tak rovnÏû z tÏch, jeû vzdÏl·v·nÌ poskytujÌ. ZmÌnila jste, ûe v˝stupy Projektu budou rovnÏû v oblasti struktur·lnÌ. PopisovanÈ aktivity se na EkF realizujÌ jiû mnoho let a jejich souËasn˝m v˝stupem je ustanovenÌ Institutu Inovace vzdÏl·v·nÌ, jeû zahajuje v dobÏ realizace Projektu svou Ëinnost. Druh˝m struktur·lnÌm v˝stupem bude p¯Ìprava a otev¯enÌ Centra pro handicapovanÈ, jehoû Ëinnost se bude v prvnÌ f·zi soust¯edit na jedno ze z·vaûn˝ch zdravotnÌch postiûenÌ ñ zrakovÈ. VöeobecnÏ se soudÌ, ûe pr·ce s PC zrak niËÌ ñ jak m˘ûe v˝poËetnÌ technika pom·hat tÏm, co h˘¯e vidÌ? Elektronizace vzdÏl·v·nÌ d·v· tÈto skupinÏ lidÌ rozhodujÌcÌ n·stroj k jejich resocializaci, neboù digit·lnÌ informace urËenÈ pro obvyklou kvalitu zraku lze snadno p¯izp˘sobovat pro rozliËnÈ specifickÈ podmÌnky,
nap¯. zvÏtöov·nÌm pÌsma, zmÏnou barev, ale tÈû p¯ev·dÏnÌm ve zvukov˝ v˝stup, Ëi dokonce do Braillova pÌsma. N·ö projekt se vyd·v· cestou nikoliv vzniku nov˝ch speci·lnÌch kurz˘ pro zrakovÏ postiûenÈ (to by byla pr·ce vskutku sysifovsk·), ale hled·nÌm cesty ke zp¯ÌstupÚov·nÌ co nejvÏtöÌ Ë·sti toho, co je vytvo¯eno prim·rnÏ pro populaci bez tohoto zdravotnÌho handicapu. Zde pat¯Ì nejen pr·ce program·torsk· t˝kajÌcÌ se ˙pravy ¯ÌdÌcÌho vzdÏl·vacÌho systÈmu, ale rovnÏû osvÏta mezi tv˘rci kurz˘, neboù vyhovÏt nÏkter˝m z poûadavk˘ je snadnÈ, jen je nutnÈ o nich vÏdÏt. Jak zajistÌte, aby bylo ¯eöenÌ Projektu p¯esnÏ v souladu s tÌm, co tÏmto lidem pom·h·? ZrakovÏ postiûenÌ se budou podÌlet na realizaci cÌl˘ Projektu. Budou nejen analyzovat situaci a testovat pouûitelnost vytvo¯en˝ch v˝stup˘, ale zapojÌ se rovnÏû do pr·ce program·torskÈ s cÌlem zajiötÏnÌ opravdu toho, co pro svÈ studium pot¯ebujÌ. Pr·ci v Projektu zÌskajÌ studenti St¯ediska pro pomoc student˘ se specifick˝mi n·roky Teiresias z Masarykovy univerzity v BrnÏ. Z·vratnost moûnostÌ, jeû v˝poËetnÌ technika umoûÚuje, dokumentuje tÈû skuteËnost, ûe grafickÈ pr·ce pro propagaci Projektu bude
vytv·¯et student se z·vaûn˝m zrakov˝m postiûenÌm (rovnÏû ze St¯ediska Teiresias), jeû s Ekonomickou fakultou spolupracuje v tÈto oblasti dlouhodobÏ. KterÈ dalöÌ instituce se budou na realizaci tÏchto n·roËn˝ch cÌl˘ podÌlet? VϯÌme, ûe pro ˙spÏönost je jednou z rozhodujÌcÌch skuteËnostÌ, ûe do hry vstupujÌ velmi kvalitnÌ partne¯i Projektu. TechnickÈ ot·zky vËetnÏ Ë·sti se specifick˝mi poûadavky budeme ¯eöit ve spolupr·ci s Fakultou informatiky Masarykovy univerzity v BrnÏ, pedagogickÈ aspekty s P¯ÌrodovÏdeckou a pedagogickou fakultou OstravskÈ univerzity, exaktnÌ zpracov·nÌ efektivnosti v˝stup˘ s ObchodnÏ podnikatelskou fakultou SlezskÈ univerzity a v neposlednÌ ¯adÏ resocializaci zrakovÏ postiûen˝ch s ObËansk˝m sdruûenÌm Kafira z Opavy. VϯÌme, ûe naöe vz·jemn· spolupr·ce v tÈto oblasti v moravskoslezskÈm regionu, jeû m· dlouholetou tradici, bude korunov·na v˝znamn˝mi multiplikaËnÌmi efekty v dobÏ realizace Projektu i po jeho ukonËenÌ. DÏkuji za rozhovor a p¯eji V·m hodnÏ ˙spÏch˘ p¯i realizaci tohoto uûiteËnÈho projektu. Ing. Jaroslav éelasko
Projekt TRANSPOFAST v rámci programu Interreg IIIA ČR-PL Fakulta stavební Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava uspěla v květnu roku 2005 při předkládání projektu do programu Interreg IIIA na česko-polské hranici. Tento program Společenství podporuje přeshraniční spolupráci sousedících regionů. Spolu s polským partnerem podala komplementární projekt s názvem Vzájemná spolupráce mezi stavebními fakultami Politechniky Opole a VŠB-TU Ostrava v oblasti životnosti a spolehlivosti stavebních materiálů a konstrukcí. Projekt byl zahájen 13. 5. 2005 a bude ukončen 30. 9. 2007. HlavnÌm cÌlem projektu je usnadnÏnÌ p¯eshraniËnÌ spolupr·ce mezi sousednÌmi vzdÏl·vacÌmi institucemi v OstravÏ a Opole. Projekt m· slouûit ke sblÌûenÌ a vz·jemnÈmu pozn·nÌ obou vzdÏl·vacÌch institucÌ a vybudov·nÌ pocitu vz·jemnÈ podobnosti a soun·leûitosti. V koncovÈm efektu se zamϯuje na vytvo¯enÌ takovÈho programu ËinnostÌ, kterÈ budou realizovanÈ obÏmi univerzitami, coû p¯ispÏje ke vzniku novÈ Ëesko-polskÈ pracovnÌ skupiny. Bezprost¯ednÌm cÌlem projektu je vytvo¯enÌ spolupr·ce mezi fakultami v oblasti v˝mÏny poznatk˘ vÏdy a v oblasti vzdÏl·v·nÌ. Spolupr·ce se uskuteËÚuje v oblasti teoretickÈ i v oblasti experiment·lnÌch v˝zkum˘ ûivotnosti a nez·vadnosti stavebnÌch materi·l˘ a konstrukcÌ. V˝zkumy prov·dÏnÈ v r·mci spolupr·ce zahrnujÌ v˝jezdy student˘, student˘ doktorskÈho studia, diplomant˘ a akademick˝ch pracovnÌku do Opole s cÌlem prov·dÏt spoleËn˝ v˝zkum a laboratornÌ testy na nov˝ch a modernÌch p¯ÌstrojÌch zakoupen˝ch s p¯ispÏnÌm Evrop-
AKADEMIK 1/2006
skÈ unie, zejmÈna v oblasti betonov˝ch a d¯evÏn˝ch konstrukcÌ. SpoleËnÈ v˝zkumnÈ z·jmy se zamϯujÌ takÈ na stavebnÏ energetickÈ anal˝zy a provoznÌ koncepce budov v r·mci systematickÈho managementu a ˙drûby budov, a d·le na implementace smÏrnic EvropskÈ unie z oblasti energetiky do podmÌnek legislativy »eskÈ republiky. P¯Ìnosem projektu je i vytvo¯enÌ novÈho pracovnÌho mÌsta na FakultÏ stavebnÌ ve fakultnÌch laborato¯Ìch. Projekt na fakultÏ garantuje dÏkan Fakulty stavebnÌ VäB-TUO doc. Ing. Alois Materna, CSc., MBA, prodÏkanka pro rozvoj doc. Ing. Darja Skulinov·, Ph.D. a projektov˝ manaûer Mgr. Marcela Zahnaöov·. Na projektu spolupracujÌ vöechny katedry fakulty, mezi hlavnÌ kooperujÌcÌ pracoviötÏ vöak pat¯Ì Katedra konstrukcÌ, Katedra pozemnÌho stavitelstvÌ, Katedra stavebnÌch hmot a hornickÈho stavitelstvÌ a Katedra stavebnÌ mechaniky. Kaûd˝ rok se takÈ uskuteËnÌ v r·mci projektu LetnÌ ökola pro mladÈ odbornÈ pracov-
nÌky. Rozö̯enÌm spolupr·ce budou kaûd˝ rok organizov·na Ëesko-polsk· sympozia, na kter˝ch budou prezentov·ny v˝sledky realizovan˝ch odborn˝ch pracÌ. V˝sledky projektu budou publikov·ny takÈ v Ëasopise StavebnÌho inûen˝rstvÌ, kter˝ je vyd·v·n pod patron·tem Komise stavebnÌho inûen˝rstvÌ v Opole p¯i oddÏlenÌ PolskÈ Akademie vÏd v KatovicÌch. CÌlem ËinnostÌ je nav·z·nÌ trvalÈ spolupr·ce mezi univerzitami, kter· bude pokraËovat i po skonËenÌ projektu. V r·mci programu Interreg IIIA se jiû v Polsku uskuteËnila mezin·rodnÌ konference nazvan· Current Aspects in Development of Concrete Technology. Fakulta stavebnÌ VäB-TU Ostrava po¯·dala ve dnech 8.ñ9. 12. 2005 semin·¯ s n·zvem Integrovan˝ p¯Ìstup k projektov·nÌ stavebnÌch konstrukcÌ, jehoû garantem je dÏkan Fakulty stavebnÌ doc. Ing. Alois Materna, CSc., MBA. Projekt p¯ispÌv· k nav·z·nÌ velkoprostorovÈ spolupr·ce mezi sousednÌmi univerzitami v OstravÏ a Opole. Jeho v˝sledky a v˝stupy p¯inesou novÈ poznatky v oblasti didaktickÈ i vÏdecko-v˝zkumnÈ. V˝sledky projektu budou zve¯ejnÏny na internetov˝ch str·nk·ch Fakulty stavebnÌ v OstravÏ www.fast.vsb.cz a Fakulty stavebnÌ v Opole www.wb.po.opole.pl. Tento projekt je spolufinancov·n Evropskou uniÌ. Doc. Ing. Darja Skulinov·, Ph.D. Mgr. Marcela Zahnaöov· Fakulta stavebnÌ VäB-TUO
17
Současná úloha a postavení studentů na VŠ 2005 1.–2. prosince se na VUT v Brně uskutečnil již 5. ročník celostátní konference studentů vysokých škol s podtitulem „Pojme žít a fungovat! Aneb objevování studentských organizací v ČR“, kterou každoročně pořádá Akademické centrum studentských aktivit. Letos byla konference po¯·d·na pod z·ötitou p¯edsedy vl·dy »R Ing. Ji¯Ìho Paroubka a rektora VUT v BrnÏ prof. RNDr. Ing. Jana Vrbky, DrSc., kter˝ takÈ celou konferenci zahajoval. ⁄ËastnÌky byli p¯edevöÌm studenti akademick˝ch sen·t˘, studentsk˝ch uniÌ, ale takÈ nejr˘znÏjöÌch organizacÌ fungujÌcÌch p¯i vysok˝ch ökol·ch. Tento roË-
nÌk konference se takÈ mohl pyönit mnoha v˝znamn˝mi p¯edstaviteli a pedagogy univerzit z celÈ »R jako jsou nap¯. rektor Z·padoËeskÈ univerzity v Plzni doc. Ing. Josef Pr˘öa, p¯edseda Rady vysok˝ch ökol doc. RNDr. Frantiöek Jeûek, CSc., nebo prorektor pro strategick˝ rozvoj VUT v BrnÏ prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA. Za Ministerstvo ökolstvÌ ml·deûe a tÏlov˝chovy se s aktivnÌm p¯ÌspÏvkem z˙Ëastnila vedoucÌ oddÏlenÌ Rozvoje vysok˝ch ökol MäMT RNDr. VÏra äùastn· a ¯editel Odboru vysok˝ch ökol MäMT Ing. Josef Beneö, CSc. Z VäB-TUO na akci p¯ijeli tÈmϯ vöichni ËlenovÈ StudentskÈ komory AS VäB-TUO
a takÈ nÏkte¯Ì ËlenovÈ SK AS EkF. AktivnÌmi ˙ËastnÌky, tedy tÏmi, kte¯Ì p¯ednesli sv˘j p¯ÌspÏvek na tÈma ÑDopad a v˝znam studentsk˝ch organizacÌ v kontextu SK AS a SUS na VäB-TU Ostravaì byli z naöÌ univerzity Josef MyslÌn a Radim Lauko, ËlenovÈ SK AS VäB-TUO. Z ¯ad pedagog˘ se za VäB-TUO konference z˙Ëastnil prodÏkan pro vnÏjöÌ vztahy EkF Ing. Roman Kozel, Ph.D. P¯ednesl p¯ÌspÏvek na tÈma: ÑProË a jak vysokÈ ökoly
podporujÌ studentskÈ organizace?ì a dotknul se z·vaûn˝ch ot·zek jako nap¯. jak jsou studentskÈ organizace vnÌm·ny vedenÌm vysok˝ch ökol, jak by se mÏli na p˘dÏ univerzity spr·vnÏ prosazovat nebo jak zÌskat finanËnÌ prost¯edky pro svou Ëinnost. NabÌdl tÌm pohled na studentskÈ organizace z druhÈ strany. SouË·stÌ konference byla takÈ v˝stava studentsk˝ch organizacÌ, kterou si n·vötÏvnÌci rektor·tu VUT v BrnÏ mohli prohlÈdnout aû do 12. prosince. Jedinou studentskou organizacÌ reprezentujÌcÌ naöi univerzitu na tÈto v˝stavÏ bylo INFOCENTRUM VäB-TUO. P¯ed koncem konference probÏhla prezentace skupiny Mlad˝ch projektov˝ch manaûer˘ p¯i ACSA, kde vystoupil takÈ Ëlen SK AS EkF Duöan œurË·k. Manaûe¯i nastÌnili d˘leûitost spr·vnÈho vedenÌ a p¯esnÈho ËasovÈho napl·nov·nÌ jakÈhokoli p¯ipravovanÈho projektu. Na z·vÏr celÈ akce probÏhla formulace a shrnutÌ z·vÏr˘ konference a po zaznÏnÌ studentskÈ hymny Gaudeamus Igitur takÈ podÏkov·nÌ organiz·tor˘m za profesion·lnÏ p¯ipravenou konferenci. Lucie Vilamov· SK AS EkF VäB-TUO Foto: Jana Nov·kov· a ArchÌv ACSA
Hvězdy finančního nebe opět na Ekonomické fakultě INFOCENTRUM VŠB-TUO ve spolupráci s vedením EkF VŠB-TUO uspořádalo dne 29. listopadu v prostorách fakulty setkání studentů 3.–5. ročníku se zástupci čtyřech největších finančně poradenských společností světa „Big 4“. P¯ed zaË·tkem vlastnÌch prezentacÌ se z·stupci spoleËnostÌ Deloitte, Ernst&Young, KPMG a PricewaterhouseCoopers setkali s dÏkanem EkF doc. Ing. Josefem Fialou, CSc. ObÏ strany si vymÏnily svÈ zkuöenosti a n·zory na studenty a absolventy EkF. Mimo jinÈ byla p¯ipomenuta ˙Ëast v zimnÌm semestru dvou z tÏchto spoleËnostÌ ñ KPMG a PricewaterhouseCoopers ñ na projektu ÑJak uspÏt na trhu pr·ceì, kter˝ byl vytvo¯en speci·lnÏ pro studenty fakulty.
18
Po setk·nÌ s dÏkanem fakulty se vöechny spoleËnosti p¯esunuly do p¯edn·ökovÈ mÌst-
nosti, kde se prezentovaly student˘m 3. roËnÌku ve 20 minutov˝ch blocÌch. Pro 4. a 5.
AKADEMIK 1/2006
roËnÌk byly vymezeny 10 minutovÈ bloky prezentacÌ, kterÈ se uskuteËnily p¯ed zcela naplnÏnou aulou student˘. Je vidÏt, ûe o informace o tÏchto spoleËnostech kaûdoroËnÏ stoup· z·jem a jistÏ takÈ po uplatnÏnÌ student˘ pr·vÏ ve ÑvelkÈ Ëty¯ceì. V odpolednÌch hodin·ch navötÏvovali stu-
mÏstnaneck˝ch v˝hod, kariÈrnÌho r˘stu, firemnÌ kultury a dalöÌch. K potÏöenÌ organiz·tor˘ i spoleËnostÌ p¯ich·zeli bÏhem celÈho odpoledne novÌ studenti, kte¯Ì velice r·di vyuûili p¯Ìleûitosti se se z·stupci spoleËnostÌ osobnÏ setkat. ChtÏla bych touto cestou podÏkovat vedenÌ fa-
mohli vöichni z˙ËastnÏnÌ vymÏnit svÈ prvnÌ dojmy z celÈ akce. Vy, kte¯Ì jste se akce HvÏzdy finanËnÌho nebe nez˙Ëastnili, nebo z nÏjakÈho d˘vodu nemohli z˙Ëastnit, m·te moûnost zÌskat informaËnÌ materi·ly tÏchto spoleËnostÌ v kancel·¯i INFOCENTRA VäB-TUO (koleje,
denti z·stupce spoleËnostÌ v samostatn˝ch mÌstnostech, kde se mohli dozvÏdÏt konkrÈtnÏjöÌ informace o moûnostech zamÏstn·nÌ, voln˝ch pozicÌch, Ëi o procedu¯e p¯ijÌm·nÌ. Byl zde samoz¯ejmÏ prostor k individu·lnÌ diskusi a dotaz˘m jako nap¯.: ÑJak˝ je pr˘mÏrn˝ vÏk zamÏstnanc˘ ve spoleËnosti?ì nebo ÑJak˝ je n·stupnÌ plat?ì Z·stupci se dotkli takÈ tÈmatu v˝bÏrov˝ch ¯ÌzenÌ, za-
kulty, ûe na dobu bÏhem akce vyhl·silo mimo¯·dnÈ dÏkanskÈ volno pro 3. aû 5. roËnÌk, a tÌm dalo student˘m jedineËnou öanci vyuûÌt tento Ëas k setk·nÌ se z·stupci praxe a k zÌsk·nÌ nov˝ch informacÌ pro svÈ budoucÌ uplatnÏnÌ. Na konci celÈho dne probÏhlo neform·lnÌ posezenÌ organiz·tor˘, vedenÌ fakulty a z˙ËastnÏn˝ch spoleËnostÌ, bÏhem kterÈho si
budova E, 3. patro). DoporuËuji takÈ sledovat internetovÈ str·nky http://ic.vsb.cz, kde se m˘ûete dozvÏdÏt nejen o vöech akcÌch, kterÈ po¯·d·me, jako nap¯. o SymbiÛze 2006, ale takÈ o vöech spoleËnostech, se kter˝mi spolupracujeme. Lucie Vilamov· INFOCENTRUM VäB-TUO Foto: Miroslav Zem·nek
AKADEMIK 1/2006
19
Katedra městského inženýrství se zaměřila na Slezskou Hartu StudijnÌ obor MÏstskÈ inûen˝rstvÌ a stavitelstvÌ StudijnÌ obor MÏstskÈ inûen˝rstvÌ a stavitelstvÌ, jehoû cÌlem je p¯ipravit stavebnÌ odbornÌky vybavenÈ nejen öirok˝m spektrem profesnÌch znalostÌ, ale takÈ pozn·nÌm souvislostÌ a vztah˘ mezi stavebnÌmi specializacemi navz·jem a stavebnÌ ËinnostÌ (a dalöÌmi Ëinnostmi p¯i v˝stavbÏ) v r·mci celkovÈho rozvoje obcÌ a mÏst, je garantov·n Katedrou mÏstskÈho inûen˝rstvÌ, kter· p˘sobÌ na FakultÏ stavebnÌ VäB-TU Ostrava od jejÌho samotnÈho vzniku v roce 1997. Absolventi tohoto studijnÌho oboru nach·zejÌ uplatnÏnÌ ve firm·ch a institucÌch, jeû se zab˝vajÌ investorskou, inûen˝rskou a projektovou ËinnostÌ, d·le v realitnÌch kancel·¯Ìch, apar·tu st·tnÌ spr·vy a samospr·vy ñ p¯edevöÌm na stavebnÌch ˙¯adech, ale i ve vöech odborech a refer·tech, kterÈ se zab˝vajÌ investicemi. PropojenÌ diplomov˝ch pracÌ s technickou praxÌ MÏstskÈ inûen˝rstvÌ jako interdisciplin·rnÌ obor oËek·vajÌ v·ûnÈ ˙koly p¯i zajiöùov·nÌ rozvoje sÌdel v tv˘rËÌ spolupr·ci a rovnocennÈm partnerstvÌ s urbanisty. P¯itom jde o novou dÏlbu ˙kol˘ a zodpovÏdnosti vyûadujÌcÌ kvalitativnÏ vyööÌ ˙roveÚ spolupr·ce v Ëinnostech: ï ˙zemnÏ pl·novacÌch ï urbanistick˝ch ï architektonick˝ch ï kulturnÌch a soci·lnÌch ï v oblasti ekonomickÈ, ekologickÈ, provoznÌ a politickÈ. Pro konkrÈtnÏjöÌ p¯edstavu jsme ze zpracovan˝ch diplomov˝ch pracÌ na Kated¯e mÏstskÈho inûen˝rstvÌ vybrali uk·zky tÏch pracÌ, kterÈ jsou tÈmaticky zamϯeny na oblast vodnÌ n·drûe Slezsk· Harta. Slezsk· Harta v diplomov˝ch pracÌch V akademickÈm roce 2003/2004 bylo na kated¯e MÏstskÈho inûen˝rstvÌ ¯eöeno celkem 6 diplomov˝ch pracÌ bezprost¯ednÏ se t˝kajÌcÌch okolÌ turisticky velmi atraktivnÌ lokality SlezskÈ Harty. Tyto pr·ce mÏly uk·zat cestu budoucÌho moûnÈho rozvoje tÈto lokality a lze smÏle konstatovat, ûe v˝slednÈ podoby jednÈ kaûdÈ pr·ce byly velmi zda¯i-
KomplexnÌ urbanistick˝ n·vrh ¯eöenÈ lokality
AKADEMIK 1/2006
Vernis·û diplomov˝ch pracÌ absolvent˘ Katedry mÏstskÈho inûen˝rstvÌ
Starosta Brunt·lu Bc. Stanislav Navr·til v diskusi s prof. Ing. VÌtÏzslavem Kutou
lÈ. V n·sledujÌcÌm textu budou zmÌnÏnÈ pr·ce podrobnÏji p¯edstaveny. Vöechny diplomovÈ pr·ce obsahujÌ z·kladnÌ poznatky o vymezenÈm ˙zemÌ (charakteristika ˙zemÌ, obyvatelstva, v˝roby, p¯ÌrodnÌch podmÌnek a moûnosti rozvoje ¯eöenÈho ˙zemÌ), vlastnÌ urbanistick˝ n·vrh (urbanisticko architektonickÈ ¯eöenÌ, n·vrhy dopravnÌ sÌtÏ a zelenÏ, ¯eöenÌ technick˝ch sÌtÌ ñ vodnÌ hospod·¯stvÌ, energetika a telekomunikace), vlastnÌ objemovou studii vybran˝ch objekt˘ a p¯ÌpadnÏ ekonomickÈ zhodnocenÌ n·vrh˘. Diplomov· pr·ce Urbanistick· studie dostavby a p¯estavby obce Mezina ¯eöÌ komplexnÌ n·vrh obnovy obce Mezina. V obci, jakoûto potenci·lnÌmu rekreaËnÌmu cÌli v oblasti p¯ehrady Slezsk· Harta, je nutnÈ vybudovat stavby cestovnÌho ruchu s pat¯iËn˝m komfortem, kterÈ by doplnily kr·snÈ p¯ÌrodnÌ prost¯edÌ, jeû se v okolÌ vodnÌ n·drûe nalÈz·. KromÏ zmÌnÏnÈ pot¯eby nov˝ch budov ¯eöÌ tato pr·ce vyuûitÌ st·vajÌcÌch objekt˘ pr·vÏ pro rozvoj cestovnÌho ruchu ñ a to p¯edevöÌm co se ubytov·nÌ v soukromÌ t˝Ëe. HlavnÌm ˙kolem UrbanistickÈ studie sportovnÏ rekreaËnÌho are·lu u vodnÌ n·drûe Slezsk· Harta bylo vypracov·nÌ variantnÌch ¯eöenÌ sportovnÏ rekreaËnÌho st¯ediska v obci Leskovec nad MoravicÌ. Pr·ce rovnÏû zahrnovala zpracov·nÌ objemovÈ studie objektu hotelu, jakoûto i n·vrh rozdÏlenÌ do etap pro v˝hledovÈ obdobÌ realizace projektu. DalöÌ ˙spÏönou pracÌ je Urbanistick· studie dostavby a p¯estavby prostoru k¯iûovatky st·tnÌ silnice Ë. 11 s mÌstnÌmi komunikacemi v obci Milotice nad Opavou, jejÌmû ˙Ëelem bylo navrûenÌ vhodnÈ z·stavby obËanskÈho vybavenÌ a sluûeb v uvedenÈ obci, kter· je jednou z dopravnÌch n·stupiöù do oblasti SlezskÈ Harty.
Urbanistick· studie z·stavby lokality Nov· Pl·Ú zpracov·v· n·vrh na do¯eöenÌ p¯Ìb¯eûnÌho prostoru v katastr·lnÌm ˙zemÌ obce Nov· Pl·Ú. V˝sledkem je zda¯il· pr·ce prezentujÌcÌ tuto oblast jako nanejv˝ö vhodnou pro vybudov·nÌ rekreaËnÌho st¯ediska s ubytov·nÌm bungalovovÈho typu, jehoû dominantnÌm prvkem by byl jachetnÌ klub. Diplomov· pr·ce s n·zvem Urbanistick· studie are·lu motelu, kempu a parkoviötÏ v obci Leskovec nad MoravicÌ navrhuje rekreaËnÌ zÛnu, jejÌmû stÏûejnÌm bodem je pl·û s vyËlenÏn˝m p¯ÌrodnÌm koupaliötÏm. SevernÏji od pl·ûovÈ oblasti je navrûen autokemp. PoslednÌ pracÌ zpracovanou na zmiÚovanÈ tÈma byla Urbanistick· studie sportovnÏ rekreaËnÌho are·lu v obci Razov·. Zpracovan· pr·ce sv˝m obsahem p¯ispÌv· k podrobnÏjöÌmu a pl·novitÈmu ¯eöenÌ rekreace v danÈ z·jmovÈ lokalitÏ obce Razov·. VariantnÌ ¯eöenÌ pr·ce, navÌc s komplexnÌm n·vrhem technickÈ infrastruktury, napom·h· p¯edstav·m o vybudov·nÌ atraktivnÌ rekreaËnÌ lokality. Uveden· obec m· nejlepöÌ p¯ÌrodnÌ podmÌnky pro vyuûitÌ ˙zemÌ k volnoËasov˝m aktivit·m u vodnÌ n·drûe Slezsk· Harta.
Vizualizace jachetnÌho klubu
Slovo z·vÏrem CÌlem v˝öe uveden˝ch pracÌ bylo navrhnout moûnÈ vyuûitÌ lokalit v tÏsnÈ blÌzkosti SlezskÈ Harty a uk·zat moûn˝ budoucÌ rozvoj tÈto atraktivnÌ p¯ÌrodnÌ krajiny. V souËasnÈ dobÏ trv· celkem neutÏöen˝ stav vÏtöiny ¯eöen˝ch ˙zemÌ a je z¯ejmÈ, ûe jak·koliv obnova by p¯ispÏla k rozmachu turistickÈho ruchu nejen v tÈ Ëi kterÈ obci, ale i v oblasti SlezskÈ Harty jako celku. Rozvoj turismu p¯in·öÌ nemalÈ ekonomickÈ stimuly, v tÈto oblasti zvl·öù pot¯ebnÈ, a proto je nutno rozvoj okolÌ SlezskÈ Harty br·t jako prioritu. D˘kazem ˙spÏönÈho propojenÌ s re·ln˝m svÏtem byla v˝stava v˝öe uveden˝ch pracÌ ve foyer MÏstskÈho divadla v Brunt·le, jeû mÏla podpo¯it vystavovanÈ pr·ce a blÌûe sezn·mit n·vötÏvnÌky se zamϯenÌm Katedry mÏstskÈho inûen˝rstvÌ. V˝stava se jiû p¯i vernis·ûi, a n·slednÏ po celou dobu, setk·vala s velk˝m ohlasem n·vötÏvnÌk˘ z dotËen˝ch lokalit. Ing. Karel MalÌk Ing. Rostislav Walica Katedra mÏstskÈho inûen˝rstvÌ FAST Foto: Ing. Renata Zda¯ilov·
21
malÈ Ñvz·jemnostiì na pozadÌ mizejÌcÌho genia loci mÌsta, do nÏhoû byli zasazeni. P¯ed kamerou se vedle zn·mÈho Jaroslava Duöka objevÌ herci Igor Chmela, Roman Slov·k, Slovenka Petra Beokov· a Pol·k Riszard DoliÒski a skvÏlÌ neherci Ji¯Ì VymÏtal a Slov·k Jozef Polievka.
PREMIÉRY 5.1. Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň Ještě žiju s věšákem, plácačkou a … Rychlovka Důkaz 12.1. Jak se krotí krokodýli Obchodník se smrtí 19.1. Finty Dicka a Jane Domino 26.1. Panic je na nic Pýcha a předsudek Hra s nevěrou Hooligans 9.2. Zathura: Vesmírné dobrodružství 23.2. Fimfárum 2
Ještě žiju s věšákem, plácačkou a …
Film je souËasn·, p¯imϯenÏ such·, lehce absurdnÌ filmov· tragikomedie o st¯ednÏ velkÈm ËeskÈm n·draûÌ v lÈtÏ. Postavami filmu jsou n·draû·ci, kte¯Ì ¯eöÌ, nebo se spÌö snaûÌ, ve velmi humornÈ nads·zce, ¯eöit svÈ
Finty Dicka a Jane
Dicku Harperovi (JIM CARREY) se koneËnÏ vypl·cejÌ roky jeho tvrdÈ pr·ce ñ po dlouhÈm Ëek·nÌ je pov˝öen na viceprezidenta spoleËnosti Globodyne, svÏtovÈho leadera v oblasti konsolidace mÈdiÌ. PotÈ, co na svÈ novÈ pozici str·vÌ jeden den, je vöak Globodyne potopena ekonomickou katastrofou, kter· se podob· skand·lu ve firmÏ Enron. A Ëern˝ Petr z˘st·v· v ruce Dickovi. N·hl· zmÏna vrtkavÈ ötÏstÏny udÏlala Dickovi, kter˝ si nestihl naöet¯it û·dnÈ penÌze na horöÌ Ëasy, velkou Ë·ru p¯es rozpoËet. A mÌsto horöÌch Ëas˘ p¯ich·zejÌ rovnou ty nejhoröÌ ñ Dick a Jane (T…A LEONI) s hr˘zou sledujÌ, jak z jejich ûivota postupnÏ mizÌ pompÈznÌ d˘m na p¯edmÏstÌ, luxusnÌ auta i p¯·telÈ z vyööÌ spoleËnosti. Dick, kter˝ hr·l cel˝ ûivot podle pravidel a cÌlevÏdomÏ smϯoval k tomu, aby zajistil sobÏ a svÈ rodinÏ pohodln˝ ûivot, je zcela nep¯ipraven se americkÈho snu vzd·t. Tvrd· lekce od jeho amor·lnÌho zamÏstnavatele mu vöak vnukne skvÏl˝ n·pad: pokud bylo kradenÌ dost dobrÈ pro jeho öÈfa, je dost dobrÈ i pro nÏj. Spolu se svou milujÌcÌ ûenou se proto rozhodne napl·novat velkolepou pomstu a d·t velkÈmu byznysu za vyuËenou.††† (ofici·lnÌ text distributora)
Soutěž o ceny Rekapitulace ot·zek a odpovÏdÌ z minulÈho ËÌsla: 1. V r·mci svÈho Young graduate programu p¯ijÌm· KomerËnÌ banka kaûdoroËnÏ cca 40 absolvent˘ vysok˝ch ökol. 2. I pro n·sledujÌcÌ obdobÌ byl Akademick˝m sen·tem do funkce rektora naöÌ univerzity zvolen prof. Ing. Tom·ö »erm·k, CSc. 3. BÏhem poslednÌho obdobÌ navötÌvilo p˘du naöÌ univerzity hned nÏkolik z·stupc˘ vl·dy: premiÈr »R Ing. Ji¯Ì Paroubek, ministrynÏ ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy JUDr. Petra Buzkov· a jejÌ kolegynÏ z ministerstva informatiky Ing. Dana BÈrov·. A kdo vyhr·l? 1. cena: od spoleËnosti KB Lea SadÌlkov· 2. cena: lÌstky do multikina Cinestar Ji¯Ì Lener 3. cena: od spoleËnosti GTS international Kamil HanzlÌk 4. cena: od spoleËnosti Copy Petra Janasov· 5. cena: lÌstky do kina Pr˘van Mirka Pracha¯ov· V˝hry si vyzvednÏte do 17. 1. 2006, jinak propadnou, coû by byla jistÏ ökoda. Pokud i vy chcete mÌt öanci p¯ÌötÏ vyhr·t, odpovÏzte na naöe dneönÌ soutÏûnÌ ot·zky: 1. Kolik let p˘sobÌ na ËeskÈm trhu spoleËnost KPMG? 2. Kte¯Ì poslanci EvropskÈho parlamentu p¯edn·öeli student˘m EkonomickÈ fakulty VäB-TUO? 3. Na Hornicko-geologickÈ fakultÏ probÏhla volba novÈho dÏkana, kter˝ z kandid·t˘ na tento post uspÏl? SvÈ spr·vnÈ odpovÏdi poölete e-mailem, noste na INFOCENTRUM VäB-TUO, resp. do obchod˘ SUS nebo je vhazujte do schr·nek, kterÈ jsou umÌstÏny na kolejÌch s oznaËenÌm: AKADEMIK INFOCENTRUM nejpozdÏji vöak do 27. 1. 2006. JmÈna v˝herc˘ se dozvÌte v p¯ÌötÌm ËÌsle. Kdo vÏnuje ceny do soutÏûe tentokr·t?
-jaz-
22
AKADEMIK 1/2006