2006 ZDARMA

Partnerem čísla je společnost

Aula VŠB-TUO slavnostně otevřena! str. 4–5

Zasedala Správní rada VŠB-TUO str. 6 Promoce prvního těžce tělesně postiženého absolventa FEI VŠB-TUO str. 6

Studentská vědecká odborná činnost SVOČ 2006 v chemii str. 12

„Bakalářské pasování“ na hradu str. 13 České univerzitní veslování má základnu na VŠB-TUO str. 19

„Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava je jedna z nejvýznamnějších institucí, které u nás rozvíjejí vysoké technické školství, a my si jí velmi vážíme.“ Říká ve svém úvodním slově Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel OHL ŽS, a.s.

ROČNÍK X ČÍSLO 5/2006 ZDARMA

úvodní slovo AKADEMIK »ASOPIS VäB-TUO RedakËnÌ rada: Doc. Ing. ä·rka Vilamov·, Ph.D. öÈfredaktorka

V·ûenÌ Ëten·¯i, dovolte mi, abych touto formou podÏkoval za ocenÏnÌ ÑZa osobnÌ p¯Ìnos k v˝stavbÏ Auly VäB-TUOì, kterÈ jsem obdrûel od p¯edstavitel˘ VäB-TUO spolu s kolegy Janem Navr·tilem, ¯editelem divize StavitelstvÌ Ostrava, a Ji¯Ìm KolibaËem, vedoucÌm projektu a ¯editelem v˝stavby tÈto Auly. Bylo pro n·s ctÌ podÌlet se na realizaci tÈto investice, kter· obohatila nejenom kampus VäB-TUO, ale takÈ mÏstskou Ë·st Ostrava-Poruba. Takov˝ch prostor, vhodn˝ch pro studijnÌ a z·roveÚ i spoleËenskÈ vyuûitÌ, v moravsk˝ch mÏstech mnoho nenÌ. Vztah OHL éS, a.s. k VäB-TUO je velmi blÌzk˝ uû proto, ûe asi pÏtina naöich zamÏstnanc˘ poch·zÌ z MoravskoslezskÈho kraje. Pro obmÏnu toho nejd˘leûitÏjöÌho pro kaûdou firmu ñ lidsk˝ch zdroj˘ ñ vyuûÌv·me zvl·ötÏ stavebnÌ fakulty v BrnÏ a OstravÏ. Vysok· ökola b·Úsk·-Technick· univerzita Ostrava je jedna z nejv˝znamnÏjöÌch institucÌ, kterÈ u n·s rozvÌjejÌ vysokÈ technickÈ ökolstvÌ, a my si jÌ velmi v·ûÌme. ÿÌk· se, ûe Ñvöechno zlÈ je k nÏËemu dobrÈì. Ostravsko pot¯ebuje restrukturalizaci svÈho pr˘myslu, ale pr·vÏ VäB-TUO m˘ûe jeho rozvoj smÏrovat. NovÈ firmy p¯ich·zejÌ, pokud vÏdÌ, ûe lidskÈ zdroje v danÈm regionu jsou orientov·ny na p¯Ìsluön˝ segment v˝roby. I to je d˘vod, proË si vysokÈ ökolstvÌ zaslouûÌ pozornost nejen p¯edstavitel˘ tÈ kterÈ oblasti, ale takÈ vl·dy a Ëesk˝ch i zahraniËnÌch firem. VϯÌm, ûe nov· Aula je urËit˝m symbolick˝m milnÌkem v historii ökoly. P¯eji VäB-TUO ˙spÏönou budoucnost, k nÌû m· vöechny p¯edpoklady ñ kvalifikovan˝ management, pedagogick˝ sbor, a jiû vÌce neû dvacet tisÌc student˘. HodnÏ ˙spÏch˘.

Ing. Petra Kubov· manaûerka pro vnÏjöÌ vztahy VäB-TUO Doc. Ing. Ji¯Ì Loö·k, CSc. ñ FBI Ing. Roman Kozel, Ph.D. ñ EkF Ing. Irena Svatoöov· ñ FAST Prof. Ing. Arnoöt Pokorn˝, CSc. ñ FS Ren·ta Most˝nov· ñ FEI Doc. Ing. Petr é˘rek, CSc. ñ HGF Prof. Ing. Dana Kriötofov·, CSc. ñ ñ FMMI PhDr. Daniela Zemanov· ñ ñ Katedra spoleËensk˝ch vÏd Mgr. NadÏûda Pe¯inov· ñ ñ Katedra jazyk˘ Mgr. Ji¯Ì éÌdek ñ KTVS Mgr. Daniela TkaËÌkov· ñ ñ ⁄st¯ednÌ knihovna foto: Josef Pol·k Redakce: INFOCENTRUM VäB-TUO Studentsk· 1770 (E320) 700 32 Ostrava-Poruba tel./fax: 597 326 375 [email protected] http://ic.vsb.cz Vyd·v·: INFOCENTRUM AKADEMIK Sazba a tisk: ASEITA spol. s†r.o. Studentsk· 1770/C 700 32 Ostrava-Poruba tel.: 596 996 218 Distribuce: vlastnÌ N·klad: 5.000 kus˘ Uz·vÏrka p¯ÌötÌho ËÌsla: 13. 10. 2006 Toto ËÌslo vyölo: 10. 10. 2006 ZmÏna program˘ je vyhrazena po¯adatel˘m

Ing. Michal äTEFL p¯edseda p¯edstavenstva a gener·lnÌ ¯editel OHL éS, a.s.

Platnost kaûdÈ akce doporuËujeme ovϯit telefonicky Za obsah reklamy odpovÌd· zadavatel Obsah p¯ÌspÏvk˘ se nemusÌ shodovat s n·zorem redakce

ISSN 1213-8916

AKADEMIK 5/2006

3

Aula VŠB-TUO slavnostně otevřena! U příležitosti zahájení akademického roku nadešla dlouho očekávaná chvíle – slavnostní otevření Auly VŠB-TU Ostrava.

Stalo se tak 2. ¯Ìjna t. r. za ˙Ëasti v˝znamn˝ch host˘ politickÈho, spoleËenskÈho a pr˘myslovÈho ûivota, za vöechny jmenujme mÌstop¯edsedu PoslaneckÈ snÏmovny Parlamentu »R PhDr. LubomÌra Zaor·lka, ministra pr˘myslu a obchodu Ing. Martina ÿÌmana, hejtmana MoravskoslezskÈho kraje Ing. Evûena ToöenovskÈho, prim·tora Statut·rnÌho mÏsta Ostravy Ing. Aleöe ZednÌka, poslance Parlamentu »R a zmocnÏnce vl·dy pro Moravskoslezsk˝ kraj doc. Ing. Petra Wolfa, CSc., viceprezidenta Hospod·¯skÈ komory »R a p¯edsedy p¯edstavenstva KrajskÈ hospod·¯skÈ komory »R Ing. Pavla Bartoöe, z˙Ëastnili se takÈ p¯edstavitelÈ pr˘myslovÈ sfÈry regionu p¯edseda p¯edstavenstva a ¯editel VOKD, a.s. Ing. Jan B¯ezina, p¯edseda Spr·vnÌ rady TCHAS, s.r.o. Ing. V·clav DanÏk, gener·lnÌ ¯editel BorsodChem MCHZ, s. r. o. Ing. Alexander P·lffy, CSc., ¯editel pro v˝robu a techniku a mÌstop¯edseda p¯edstavenstva Mittal Steel Ostrava, a.s. Ing. Josef Buryan, akci rovnÏû navötÌvili rekto¯i Ëesk˝ch vysok˝ch ökol, nÏkolik poslanc˘ a sen·tor˘ a mnoho dalöÌch v˝znamn˝ch host˘. SlavnostnÌ zah·jenÌ akademickÈho roku zaËalo zased·nÌm VÏdeckÈ rady VäB-TUO, jehoû prvnÌm bodem byl projev rektora VäB-TUO prof. Ing. Tom·öe »erm·ka, CSc., po nÏmû n·sledovalo symbolickÈ uvedenÌ Auly do ûivota formou p¯est¯iûenÌ p·sky. N·slednÏ byli imatrikulov·ni z·stupci student˘ prvnÌch roËnÌk˘ jednotliv˝ch fakult. Za osobnÌ p¯Ìnos k v˝stavbÏ Auly byli zlat˝m pamÏtnÌm odznakem z rukou rektora VäB-TU Ostrava ocenÏni: Ing. Michal ätefl, gener·lnÌ ¯editel OHL éS

4

Ing. Jan Navr·til, ¯editel divize StavitelstvÌ Ostrava, OHL éS Ji¯Ì KolibaË, stavbyvedoucÌ, OHL éS Ing. Arch. Petr »vanda, AteliÈr IDEA Ing. Arch. Josef Kupka, AteliÈr IDEA

PotÈ p¯evzali z rukou rektora prof. Ing. Tom·öe »erm·ka, CSc. ocenÏnÌ za osobnÌ p¯Ìnos k v˝stavbÏ Auly pracovnÌci naöÌ ökoly: Ing. Josef Kurka Jaroslav Chuda Doc. Ing. Alois Materna, CSc., MBA Ing. VladimÌr Meduna Ing. Jaroslav BurdÌk SlavnostnÌ r·z akce dokreslil sv˝m vystoupenÌm Jan·Ëk˘v komornÌ orchestr, kter˝ spoleËnÏ se sÛlistou Luk·öem Kubenkou zahr·l Koncert F-dur pro varhany a orchestr od G. F. H‰ndela. PoprvÈ tak zaznÏly novÈ varhany, kterÈ jsou souË·stÌ VelkÈho s·lu Auly VäB-TUO. KromÏ bohatÈho programu slavnostnÌho zah·jenÌ pokraËoval prvnÌ den novÈho akademickÈho roku koncertem Jan·Ëkova komornÌho orchestru urËen˝m pro zamÏstnance univerzity a koncertem ostravskÈ skupiny Banana pro zamÏstnance a studenty naöÌ ökoly. V odpolednÌch hodin·ch doölo k odhalenÌ

sochy ÑMyslitel na zemÏkouliì, kterou naöÌ univerzitÏ vÏnoval gener·lnÌ ¯editel akciovÈ spoleËnosti OHL éS Ing. Michal ätefl. V˝stavba novÈ Auly VäB-TUO a jejÌ souË·sti ñ Centra informaËnÌch technologiÌ trvala dva roky a zaËlenila se do rozs·hlÈho kempusu VäBTUO v OstravÏ-PorubÏ. Objekt bude vyuûÌv·n pro v˝uku, slavnostnÌ shrom·ûdÏnÌ, kongresy, promoce, mezin·rodnÌ konference i kulturnÌ programy. Unik·tnÌm zp˘sobem je ¯eöen zdroj tepla a chladu. P˘vodnÏ mÏla b˝t Aula vyt·pÏna d·lkov˝mi rozvody z centr·lnÌho zdroje, ale v pr˘bÏhu v˝stavby investor rozhodl o zmÏnÏ na tepeln· Ëerpadla, kter· kromÏ vyt·pÏnÌ a chlazenÌ budovy poskytujÌ i zajÌmavou moûnost vÏdeckÈho zkoum·nÌ a rozvÌjenÌ technologiÌ v tomto oboru. Instalovan˝ systÈm tepeln˝ch Ëerpadel je nejvÏtöÌ, kter˝ byl v »R doposud realizov·n. Je tvo¯en deseti övÈdsk˝mi tepeln˝mi Ëerpadly IVT o celkovÈm v˝konu 700 kW a systÈmem 110 vrt˘ hlubok˝ch 140 m proveden˝ch v prostoru parkoviötÏ Auly VäBTUO a parkoviötÏ vedle NovÈ knihovny VäB-TUO. Instalovan· tepeln· Ëerpadla v˝raznÏ sniûujÌ n·klady na vyt·pÏnÌ a klimatizaci budovy. Tepeln· Ëerpadla jsou financov·na dotacemi ze struktur·lnÌch fond˘ EU, ze st·tnÌho fondu ûivotnÌho prost¯edÌ a ze zdroj˘ univerzity. Zhotovitelem stavby je akciov· spoleËnost OHL éS, firma s vÌce neû pades·tiletou tradicÌ, kter· pat¯Ì k nejvÏtöÌm a nejv˝znamnÏjöÌm stavebnÌm spoleËnostem v »R. OHL éS je souË·stÌ mezin·rodnÌ öpanÏlskÈ stavebnÌ a investiËnÌ spoleËnosti ñ Skupiny OHL. Doc. Ing. ä·rka Vilamov·, Ph.D. Kanclȯka VäB-TU Ostrava Foto: Kamila Wysoudilov·

AKADEMIK 5/2006

Zasedala Správní rada VŠB-TU Ostrava Na svém řádném zasedání se sešli dne 29. května 2006 členové Správní rady VŠB-TU Ostrava. Tento v˝znamn˝ org·n ökoly mimo jinÈ projednal a bez p¯ipomÌnek schv·lil tyto dokumenty: ï V˝roËnÌ zpr·vu o Ëinnosti VäB-TU Ostrava za rok 2005, ï V˝roËnÌ zpr·vu o hospoda¯enÌ VäB-TU Ostrava za rok 2005, ï RozpoËet VäB-TU Ostrava na rok 2006, ï InvestiËnÌ v˝stavbu VäB-TU Ostrava v†roce 2006, ï Dlouhodob˝ z·mÏr VäB-TU Ostrava a jeho aktualizaci. D·le na û·dost rektora SR projednala a udÏlila Ëty¯i p¯edchozÌ pÌsemnÈ souhlasy s pr·vnÌmi ˙kony podle ß 15 z·kona Ë. 111/98 Sb. ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, kterÈ se t˝kaly: z¯ÌzenÌ vÏcn˝ch b¯emen na pozemcÌch VäB-TUO, darov·nÌ a koupÏ pozemk˘. Spr·vnÌ rada VäBTUO rovnÏû projednala a schv·lila jmenov·nÌ Ing. Mileny WidomskÈ, Ph.D. do

funkce internÌ auditorky VäB-TUO. »lenovÈ SR v obs·hlÈ diskusi v pr˘bÏhu zased·nÌ konstatovali existenci naprostÈho nedostatku nÏkter˝ch technick˝ch profesÌ na trhu pr·ce (stroja¯i, technologovÈ apod.) a nutnost podpory technick˝ch studijnÌch obor˘ i aplikovanÈho v˝zkumu pro ˙spÏön˝ rozvoj ËeskÈho pr˘myslu. SR zd˘raznila, ûe prioritou ËeskÈho vysokÈho ökolstvÌ musÌ b˝t podpora a rozvoj technick˝ch studijnÌch obor˘ se zamϯenÌm na modernÌ technologie, aplikovan˝ v˝zkum a inovace. SR se d·le zab˝vala r˘stem poËtu student˘ na Ëesk˝ch Vä a jejich p¯ipravenostÌ na

vysokoökolskÈ studium v souvislosti s mnoûstvÌm a strukturou pedagogickÈho sboru. SR poû·dala o p¯edloûenÌ rozboru struktury a ˙vazk˘ pedagog˘ univerzity na p¯ÌötÌm zased·nÌ SR. »lenovÈ Spr·vnÌ rady VäB-TUO rovnÏû podpo¯ili p¯ednesen˝ Dlouhodob˝ z·mÏr rozvoje ökoly a jeho aktualizaci a zd˘raznili, ûe se jedn· o kroky vedenÈ spr·vn˝m smÏrem zejmÈna s d˘razem na problÈmy vysokÈho ökolstvÌ a pr˘myslu »R. P¯ÌötÌ zased·nÌ Spr·vnÌ rady VäB-TU Ostrava se uskuteËnÌ v listopadu letoönÌho roku. Doc. Ing. ä·rka Vilamov·, Ph.D. Tajemnice Spr·vnÌ rady VäB-TUO Foto: Kamila Wysoudilov·

Promoce prvního těžce tělesně postiženého absolventa FEI VŠB-TUO Zvyšující se dostupnost studia vysokých škol pro handicapované Vysokoškolské studium se stále více otevírá i studentům s handicapem – nejen smyslovým, ale i tělesným. Prvním studentem s těžkým tělesným postižením, který ukončil studium na Fakultě elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO a byl slavnostně promován v pátek 30. června 2006 v Domě kultury Vítkovice v Ostravě, je Jaroslav Hořejší. Na fakultě studují i nejen tělesně postižení studenti, ale i studenti se smyslovým handicapem, a to konkrétně sluchově postižení. Jaroslav Ho¯ejöÌ (23) se rozhodl i p¯es sv˘j handicap studovat vysokou ökolu, kterou letos zd·rnÏ dokonËil sloûenÌm st·tnÌch zkouöek a zÌsk·nÌm titulu bakal·¯e. Svou akademickou dr·hu vöak nekonËÌ, rozhodl se d·le pokraËovat navazujÌcÌm magistersk˝m studiem a st·t se inûen˝rem v oboru Informatika a v˝poËetnÌ technika. Jaroslav Ho¯ejöÌ prodÏlal dÏtskou mozkovou obrnu, jejÌmû n·sledkem je kvadruplegie ñ ˙plnÈ ochrnutÌ vöech Ëty¯ konËetin ñ jist· motorika mu z˘stala jen v pravÈ ruce. Do studia na univerzitÏ se mohl pustit jen dÌky podpo¯e sv˝ch rodiˢ, a to zejmÈna otce, kter˝ s nÌm do ökoly pravidelnÏ dojÌûdÏl a dÏlal mu z·pisky z p¯edn·öek. V poslednÌ dobÏ se situace na FakultÏ elektro-

6

techniky a informatiky podstatnÏ zmÏnila ñ na fakultu byla p¯ijata asistentka pro studenty s handicapem Jana Bogdov·, kter· z Ë·sti p¯evzala povinnosti Jaroslava Ho¯ejöÌho staröÌho a rovnÏû pom·h· ostatnÌm handicapovan˝m student˘m. SystÈm v˝uky vËetnÏ vykon·v·nÌ zkouöek se p¯izp˘sobuje specifick˝m pot¯eb·m smyslovÏ i tÏlesnÏ handicapovan˝ch student˘, studijnÌ materi·ly jsou dostupnÈ i v elektronickÈ podobÏ. ⁄spÏch pana Ho¯ejöÌho je velkou v˝zvou pro jeho dalöÌ talentovanÈ a pracovitÈ handicapovanÈ kolegy, ukazuje, ûe v nÏkter˝ch oblastech opravdu nez·leûÌ na tÏlesnÈ a fyzickÈ kondici a kaûd˝ ËlovÏk se m˘ûe st·t uzn·van˝m odbornÌkem. Na celÈ univerzitÏ jsou moûnosti bezbariÈrovÈho pohybu a pra-

Jaroslav Ho¯ejöÌ p¯ebÌr· diplom bakal·¯e z rukou dÏkana FEI prof. Ing. Ivo Vondr·ka, CSc.

covnÌci Fakulty elektrotechniky a informatiky fandÌ vöem cÌlevÏdom˝m student˘m, tÏm handicapovan˝m zvl·öù. Jana MlateËkov·, Jana Bogdov· FEI VäB-TUO Foto: Kamila Wysoudilov·

AKADEMIK 5/2006

Smlouva o vzájemné spolupráci mezi VŠB-TUO a Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska Dosavadní dobrá spolupráce mezi VŠB-Technickou univerzitou Ostrava a Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska dostala dne 12. června 2006 novou kvalitu tím, že byla podepsána rámcová smlouva o vzájemné spolupráci.

ökol a Centra hasiËskÈho hnutÌ v P¯ibyslavi a podle moûnosti a z·jmu bude vedenÌ sdruûenÌ zv·t pedagogickÈ pracovnÌky na v˝znamnÈ akce a setk·nÌ po¯·danÈ SH »MS.

¯eöit nÏkter· aktu·lnÌ tÈmata z odborn˝ch oblastÌ SH »MS. Ve smlouvÏ je vyj·d¯ena i podpora spolupr·ci hasiËsk˝ch ökol p¯edevöÌm s Fakultou bezpeËnostnÌho inûen˝rstvÌ. D˘leûitÈ je i to, ûe bude umoûnÏna propagace dobrovolnÈ poû·rnÌ ochrany za ˙Ëelem nav·z·nÌ kontakt˘ se studenty a pedagogy majÌcÌmi z·jem o spolupr·ci s SH »MS. DobrovolnÌ hasiËi umoûnÌ pedagog˘m a student˘m vyuûÌvat prostory hasiËsk˝ch

P¯i p¯Ìleûitosti podeps·nÌ smlouvy p¯edal starosta SH »MS Ing. Karel Richter rektorovi VäB-TU Ostrava prof. Ing. Tom·öi »erm·kovi, CSc. ÿ·d svatÈho Floriana. Byla tak ocenÏna zejmÈna dlouhodob· podpora dobrovolnÈho hasiËstva panem rektorem.

Smlouvu podepsal rektor VäB-TUO prof. Ing. Tom·ö »erm·k, CSc. a starosta SH »MS Ing. Karel Richter, b˝val˝ odborn˝ asistent na Kated¯e techniky poû·rnÌ ochrany a bezpeËnosti pr˘myslu. Naöe univerzita umoûnÌ dobrovoln˝m hasiˢm moûnost studia University III. vÏku, bude spolupracovat v oblasti zpracov·nÌ projekt˘ pot¯ebn˝ch pro rozvoj SH »MS. Formou diplomov˝ch, bakal·¯sk˝ch a semestr·lnÌch pracÌ budou studenti

Doc. Dr. Ing. Miloö KvarË·k Katedra poû·rnÌ ochrany a ochrany obyvatelstva FBI

„Systém dalšího vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje v Moravskoslezském kraji a jeho realizace“ Zvýšíme naši úspěšnost v podávání projektů výzkumu a vývoje?

PracovnÌci VäB-TUO se aktivnÏ zapojili do p¯Ìpravy a ¯eöenÌ projektu ESF zamϯenÈho na rozvoj lidsk˝ch zdroj˘ v oblasti v˝zkumu a v˝voje (VaV). ⁄Ëelem je p¯ipravit z·jemc˘m z ¯ad akademickÈ obce ucelen˝ soubor v˝ukov˝ch modul˘, kterÈ jim nabÌzejÌ moûnost doplnit si znalosti a dovednosti nutnÈ k ˙spÏönÈ orientaci v oblasti projekt˘ v˝zkumu a v˝voje. O ˙spÏchu v soutÏûÌch VaV rozhodujÌ zejmÈna dovednosti vystihnout podstatnÈ n·leûitosti a indikativnÌ ukazatele kaûdÈ soutÏûe, schopnosti pouûÌt jasnÈ a relevantnÌ pojmy, akceptovat filosofii programu VaV a efektivnÏ p¯ekonat administrativnÌ n·strahy soutÏûÌ. Ve spolupr·ci 3 ve¯ejn˝ch Vä MSK a s podporou ESF jsme vytvo¯ili systÈm 30 v˝ukov˝ch modul˘, kterÈ jsou p¯ipraveny pro

AKADEMIK 5/2006

distanËnÌ formu v˝uky a kterÈ nabÌzÌme k proökolenÌ pracovnÌk˘ nejen naöÌ univerzity. HlavnÌm cÌlem projektu je podpo¯it naöi ˙spÏönost ve ve¯ejn˝ch soutÏûÌch VaV a tÌm p¯ispÏt k v˝bornÈmu hodnocenÌ naöich pracoviöù, fakult a n·vaznÏ celÈ technickÈ univerzity. Absolvov·nÌ alespoÚ jednoho modulu kursu p¯in·öÌ ˙ËastnÌk˘m: 1. Ucelen˝ soubor v˝ukov˝ch materi·l˘ ñ 30 distanËnÌch v˝ukov˝ch opor. 2. NovÈ dovednosti v oblasti zpracov·nÌ a ¯ÌzenÌ projekt˘ a uplatnÏnÌ v˝sledk˘ v praxi. 3. Certifik·t kurzu ESF, kter˝ d·v· absolvent˘m vÏtöÌ öanci ˙spÏönÏ se zapojit do nov˝ch v˝zev n·rodnÌch i mezin·rodnÌch projekt˘ VaV. SystÈmu vzdÏl·v·nÌ VaV se vÏnovala kon-

ference ÑÿÌzenÌ vÏdy, v˝zkumu a v˝voje a jejich trendyì, kter· probÏhla na VäB-TUO ve dnech 13. ñ 14. z·¯Ì 2006. Byly zde prezentov·ny p¯ipravenÈ v˝ukovÈ moduly a nastÌnÏn jejich z·kladnÌ popis. DalöÌ informace o kursech jsou uvedeny na WEB str·nk·ch projektu: http://www.vsb.cz/rozvoj-lidskych-zdroju, kde se m˘ûou z·jemci p¯ihl·sit k ˙Ëasti ve vybranÈm modulu kurzu. VϯÌm, ûe uvedenÈ informace jsou pro V·s p¯ÌnosnÈ a ûe se setk·me p¯i realizaci kurs˘ v pr˘bÏhu akademickÈho roku 2006/07. S pozdravem a p¯·nÌm hodnÏ ˙spÏch˘ v soutÏûÌch VaV Doc. Dr. Ing. VladimÌr Kebo Prorektor pro spolupr·ci s pr˘myslem

7

Setkání rektora se členy Studentské komory AS Dne 30. května 2006 proběhlo v zasedací místnosti A333 setkání rektora VŠB-TUO prof. Ing. Tomáše Čermáka, CSc. se členy Studentské komory Akademického senátu. Pozvání přijala také vedoucí Katedry jazyků VŠBTUO PhDr. Julie Švábová. Setkání bylo realizováno za účelem projednání závěrů z výjezdního zasedání SK konaném v době od 7.–9. dubna 2006 na Horní Bečvě. Jedn·nÌ zah·jila a ¯Ìdila p¯edsedkynÏ SK AS†VäBñTUO Ing. et Ing. Mgr. Jana Nov·kov·. Po ˙vodnÌm vystoupenÌ rektora prof. Ing. Tom·öe »erm·ka, CSc. se zaËaly projedn·vat stÏûejnÌ ot·zky setk·nÌ, a to hodnocenÌ v˝uky a pedagog˘, systÈm v˝uky cizÌch jazyk˘, ¯eöenÌ ot·zky soci·lnÌho a zdravotnÌho pojiötÏnÌ student˘ doktorskÈho studia. Nejprve Radim Lauko (EkF) p¯ednesl stanoviska SK AS VäBñTUO k hodnocenÌ v˝uky a pedagog˘. Jeho projev doplnil Petr PetroviË (FEI) o diskuzi r˘zn˝ch forem realizace hodnocenÌ, a to jednak listinnÈ formy dotaznÌku a elektronickÈho hodnocenÌ v˝uky a pedagog˘. P¯ehled souËasnÈmu stavu a moûn· zlepöenÌ v˝uky cizÌch jazyk˘ na univerzitÏ prezentovala Bc. Kate¯ina PolÌnkov· (HGF). Byly diskutov·ny n·vrhy na zlepöenÌ v˝uky jazyk˘ ñ rozdÏlenÌ student˘ do skupin

podle jejich jazykov˝ch znalostÌ aj. VedoucÌ Katedry jazyk˘ PhDr. Julie äv·bov· informovala studenty o realizovan˝ch a takÈ p¯ipravovan˝ch zmÏn·ch ve v˝uce cizÌch jazyk˘ na naöÌ univerzitÏ. Ing. Lenka Pet¯kovsk· nastÌnila problÈm platby soci·lnÌho a zdravotnÌho pojiötÏnÌ student˘ doktorskÈho studijnÌho programu staröÌch 26 let a jeho vazbu na Dlouhodob˝ z·mÏr vzdÏl·vacÌ, vÏdeckÈ, v˝zkumnÈ a dalöÌ tv˘rËÌ Ëinnosti VäB-TUO na obdobÌ 2006ñ2010. Ke vöem bod˘m jedn·nÌ se vyj·d¯il rektor a vyt˝Ëil potencion·lnÌ n·vrhy na jejich ¯eöenÌ. Na z·vÏr setk·nÌ podÏkovala p¯edsedkynÏ SK rektoru prof. Ing. Tom·öi »erm·kovi, CSc. a PhDr. Julii äv·bovÈ za jejich vst¯Ìcnost a iniciativu p¯i ¯eöenÌ moûnostÌ zkvalitnÏnÌ studia a za jejich Ëas, kter˝ si vyËlenili na setk·nÌ se z·stupci student˘. ⁄pln˝ z·pis ze setk·nÌ je uve¯ejnÏn na webov˝ch str·nk·ch SK AS: (http://www.vsb.cz/as-sk). Ing. et Ing. Mgr. Jana Nov·kov· P¯edsedkynÏ SK AS VäB-TUO Foto: Ing. Gabriela LyËkov· SK AS VäB-TUO

Zvýšili si svou odbornost Další důlní pracovníci dokončili na VŠB-TUO rekvalifikační studium Ve čtvrtek 30. března 2006 proběhlo na Hornicko-geologické fakultě VŠBTechnické univerzity Ostrava slavnostní vyřazení absolventů rekvalifikačního studia oborů Hlubinné dobývání ložisek a Úpravnictví. Z rukou p¯edsed˘ zkuöebnÌch komisÌ prof. Ing. VladimÌra Petroöe, CSc. a prof. Ing. Ji¯Ìho Nov·Ëka, CSc. p¯evzali zamÏstnanci d˘lnÌch z·vod˘ OKD p¯ÌsluönÈ osvÏdËenÌ. Tato forma studia je urËena absolvent˘m vysok˝ch ökol nehornick˝ch obor˘. Spokojenost byla s p¯Ìstupem vöech öesti studujÌcÌch hlubinnÈ dob˝v·nÌ loûisek i se öesti studujÌcÌmi problematiku ˙pravy uhlÌ, kte¯Ì studium zah·jili a takÈ jej dokonËili, coû

v minulosti nebylo pravidlem. Dlouhodob· ˙zk· spolupr·ce se spoleËnostÌ OKD nese svÈ ovoce. Studium bylo rozdÏleno do t¯Ì semestr˘ podle akreditovan˝ch uËebnÌch pl·n˘ obor˘ HornickÈ inûen˝rstvÌ a ⁄pravnictvÌ. Kaûd˝ semestr obsahoval pÏt p¯edmÏt˘ studovan˝ch individu·lnÌ formou. Na konci studia museli vöichni prok·zat nabytÈ vÏdomosti zpracov·nÌm a obh·jenÌm z·vÏreËnÈ pr·ce zamϯe-

Absolventi rekvalifikaËnÌho studia oboru HlubinnÈ dob˝v·nÌ loûisek p¯i slavnostnÌm vy¯azenÌ (zleva): Ing. V·clav Kopta (D˘l Lazy), Ing. Libor Dluhoö (D˘l »SA), Ing. AntonÌn MÌra (D˘l Darkov), Ing. LudÏk Oborn˝ (D˘l Paskov), Ing. Radim äevËÌk (D˘l Lazy), Ing. Tom·ö Koö·rek (VOKD)

8

nÈ na ¯eöenÌ konkrÈtnÌch problÈm˘ jejich zamÏstnavatele. Obhajoba probÏhla p¯ed komisemi sloûen˝mi z pedagog˘ Hornicko-geologickÈ fakulty a z·stupce OB⁄ v OstravÏ. RekvalifikaËnÌ studium rozö̯ilo student˘m rozhled ve studovanÈ oblasti. Skloubit pracovnÌ povinnosti se studiem nebylo rozhodnÏ jednoduchÈ. DÌky vlastnÌ pÌli a pochopenÌ nad¯Ìzen˝ch a spolupracovnÌk˘ se poda¯ilo studium zvl·dnout. Prof. Ing. Vlastimil HudeËek, CSc. VedoucÌ rekvalifikaËnÌho studia HGF Foto: Ing. Petr MichalÌk, Ing. Vlastimil ÿepka, Ph.D.

Na tÈto fotografii jsou absolventi rekvalifikaËnÌho studia ⁄pravnictvÌ po obhajobÏ z·vÏreËnÈ pr·ce (zleva): Ing. ZdenÏk Piech (D˘l »SA), Ing. Radomil Ocisk (D˘l »SM), Ing. Miroslav Hudzietz (D˘l »SA), Ing. Ji¯Ì Broû (D˘l Darkov), Ing. Marek äpok (D˘l Lazy), Ing. Rostislav SlÌva (D˘l Paskov)

AKADEMIK 5/2006

Ekonomická fakulta VŠB-TUO využívá novou budovu V pátek 12. května 2006 proběhla na Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava slavnostní chvíle, během níž byla otevřena nová budova na Havlíčkově nábřeží, která výrazným způsobem zlepšuje prostorové podmínky pro výuku na fakultě. Jedná se o zrekonstruovaný objekt bývalé Agrobanky, později GE Money Bank, který v roce 2005 VŠB-TU Ostrava zakoupila. SlavnostnÌ otev¯enÌ novÈ budovy zah·jili rektor VäB-TU Ostrava prof. Ing. Tom·ö »erm·k, CSc. a dÏkan EkonomickÈ fakulty VäB-TUO doc. Ing. Josef Fiala, CSc., kte¯Ì ve sv˝ch vystoupenÌch zd˘raznili n·roËnost akce a p¯edevöÌm v˝znam novÈ budovy pro fakultu. Nakonec oba p·novÈ p¯est¯ihnutÌm p·sky uvedli novou budovu do ûivota. Z historie rekonstrukce budovy V poslednÌch letech prostory EkonomickÈ fakulty VäB-TU Ostrava kapacitnÏ nevyhovovaly stoupajÌcÌmu velkÈmu z·jmu posluchaˢ o studium. V˝uka byla rozt¯ÌötÏna do jednotliv˝ch objekt˘ (st·vajÌcÌho are-

·lu na ulici SokolskÈ v centru Ostravy a do pronajatÈ budovy b˝valÈ Zä v OstravÏñMich·lkovicÌch), navÌc do mnoûstvÌ paralelnÌch skupin. V roce 2005 proto VäB-TUO odkoupila budovu b˝valÈ Agrobanky v blÌzkosti fakulty na HavlÌËkovÏ n·b¯eûÌ. Po zpracov·nÌ projektovÈ dokumentace bylo vyhl·öeno v˝bÏrovÈ ¯ÌzenÌ pro zhotovitele akce. Z nÏho vyöel vÌtÏznÏ z·vod Unips Ostrava, tehdy dce¯in· spoleËnost firmy TCHAS, pozdÏji jejÌ z·vod. Zhotovitelem interiÈru je firma INTEXT ñ Ing. Vladislava UliËnÈho. Po vyd·nÌ stavebnÌch povolenÌ byla neprodlenÏ zah·jena rekonstrukce. Byl dodrûen z·mÏr p¯ebudovat st·vajÌcÌ volnÏ stojÌcÌ administrativnÌ a bankovnÌ budovu, kter· byla zÌsk·na pro pot¯eby fakulty, na hodnotn˝ v˝ukov˝ objekt, pro rozö̯enÌ uËeben, kabinet˘ pedagogick˝ch a vÏdeck˝ch pracovnÌk˘ a obsluûn˝ch pracoviöù se vöemi vyûadovan˝mi ˙Ëelov˝mi prostorami. Technick˝m zhodnocenÌm, zmÏnou dispoziËnÌho uspo¯·d·nÌ, modernizacÌ, v˝mÏnou a doplnÏnÌm vnit¯nÌho vybavenÌ vËetnÏ n·bytku a techniky pro v˝uku, zateplenÌm st¯echy a pl·ötÏ budovy bylo vybudov·no modernÌ centrum pro vedenÌ fakulty, jejÌ administrativu a rozö̯enou v˝uku. Pro pot¯eby v˝uky se v budovÏ nach·zÌ 15 uËeben p¯edstavujÌcÌch 463 mÌst. Ing. Roman Kozel, Ph.D. ProdÏkan pro vnÏjöÌ vztahy EkF

Martin Říman diskutoval se studenty EkF Na konci letního semestru, dne 25. května 2006, přijel přednášet a rokovat se studenty Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava Ing. Martin Říman (v době přednášky ministr průmyslu a obchodu stínový, v době uzávěrky Akademika již ministr skutečný – pozn. redakce). Přednáška se jmenovala „Veřejné statky, mýtus nebo realita?“. Ing. ÿÌman se zam˝ölel nad vymezenÌm pojmu ve¯ejn˝ statek, resp. ve¯ejn˝ z·jem. Zd˘raznil, ûe ve¯ejnost ch·pe pojem ve¯ejn˝ statek jako nÏco, co dost·v· od st·tu zdarma (zdravotnictvÌ, ökolstvÌ, ...). Pravdou je, ûe skuteËn· definice ve¯ejnÈho statku je uûöÌ a ûe s†postupujÌcÌm rozvojem technologiÌ se v˝Ëet tÏchto oblastÌ zmenöuje. Jako p¯Ìklad uvedl silnice, resp. d·lnice, kterÈ d¯Ìve slouûily bez omezenÌ vöem a dnes bude jejich vyuûÌv·nÌ kontrolov·no satelity a vybÌr·no m˝tnÈ. Ve¯ejnost si postupnÏ navykla na Ëerp·nÌ Ñzdarmaì, a proto pro z·stupce ve¯ejnosti ñ politiky a z·jmovÈ skupiny je d˘leûit˝ dalöÌ pojem ñ ve¯ejn˝ z·jem. Veökerou svou Ëin-

AKADEMIK 5/2006

nost se tak snaûÌ vyd·vat za ve¯ejn˝ z·jem, aby uklidnili öirokou ve¯ejnost, zatÌmco mnohdy sledujÌ pouze sv˘j osobnÌ z·jem. V n·slednÈ diskusi padaly dotazy, co je a nenÌ ve Ñve¯ejnÈm z·jmuì, jako nap¯. otevÌracÌ doba v zastav·rn·ch, z·kon o neziskov˝ch nemocnicÌch, stavba nov˝ch d·lnic apod. Ing. ÿÌman tazatel˘m vûdy vysvÏtlil st·vajÌcÌ situaci danÈ problematiky a ¯ekl sv˘j n·zor na danou z·leûitost. Diskuse byla plodn· a mnohdy se aktȯi setk·nÌ k nÏkter˝m ot·zk·m znovu vraceli a probÌrali je vÌce dopodrobna. Ing. Martin ÿÌman vystudoval dvÏ vysokÈ ökoly, pracoval jako program·tor a potÈ soukrom˝ podnikatel. Nejprve byl Ëlenem

Zastupitelstva a z·stupcem starosty mÏsta Fr˝dek-MÌstek, pak p¯ednostou OkresnÌho ˙¯adu ve Fr˝dku-MÌstku, ministrem dopravy a spoj˘ »R a potÈ poslancem PoslaneckÈ snÏmovny Parlamentu »R za ODS. Ing. Roman Kozel, Ph.D. ProdÏkan pro vnÏjöÌ vztahy EkF

9

Představujeme... „Budoucnost je jednoznačně spjata s poznáním a vědou,“ říká prof. Ing. Jaromír Pištora, CSc. – proděkan pro vědu, výzkum a zahraniční styky Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO a vedoucí Oddělení fyziky nanostruktur Institutu fyziky. Jako pedagog a vÏdeck˝ pracovnÌk se zab˝v· optikou plan·rnÌch a periodick˝ch struktur, magnetooptikou a magnetickou defektoskopiÌ. ÑZcela nejnovÏjöÌ vÏci, kter˝mi se nynÌ zaobÌr·m, souvisejÌ s m˝m poslednÌm pobytem v Japonsku, kde jsem p˘sobil na Research Institute of Electronics na Shizuoka University v Hamamatsu. Tam jsme se zab˝vali spektr·lnÌ elipsometriÌ metalick˝ch optick˝ch m¯Ìûek.ì Na ot·zku, jakÈho pracovnÌho ˙spÏchu si nejvÌce v·ûÌ, ¯Ìk·: ÑMyslÌm, ûe ve vÏdÏ a v˝zkumu m˘ûe b˝t povaûov·no za ˙spÏch i to, ûe se na tÈto vysokÈ ökole poda¯ilo aktivovat skupinu lidÌ orientovan˝ch na optiku, kter· se postupnÏ stabilizovala. Dnes m· p¯ibliûnÏ deset Ëlen˘, t¯i laborato¯e. ÿada z tÏchto lidÌ byla na st·ûÌch v zahraniËÌ, publikujÌ v zahraniËnÌch Ëasopisech a mnohÈ vÏci se ˙spÏönÏ dot·hly do formy patent˘.ì V r·mci oboru magnetickÈ defektoskopie se prof. Piötora zamϯuje na n·vrhy a konstrukci za¯ÌzenÌ pro nedestruktivnÌ magnetickou diagnostiku. ÑNaöe skupina se nezaobÌr· jen z·kladnÌm v˝zkumem, ale takÈ v˝zkumem aplikovan˝m a realizaËnÌm. Dlouh· lÈta jsme se vÏnovali nedestruktivnÌ defektoskopii ocelov˝ch lan, to souviselo s pr˘myslov˝mi aktivitami v tomto regionu. D˘lnÌ aktivity po r. 1990 poklesly, ale objevili se dalöÌ pr˘myslovÌ z·jemci o magnetick· diagnostick· za¯ÌzenÌ. Dnes jsme hlavnÏ napojeni na energetickÈ a chemickÈ firmy, konkrÈtnÏ na »EZ a UJP Praha a spoleËnÏ vyvÌjÌme r˘znÈ typy magnetick˝ch defektoskop˘. V uplynul˝ch 2 letech to byla za¯ÌzenÌ pro nedestruktivnÌ magnetickou diagnostiku trubek elektr·rensk˝ch kotl˘, nynÌ je tato Ëinnost zamϯena na defektoskopii teplosmÏnn˝ch za¯ÌzenÌ. V r. 1997 byla naöemu kolektivu za konstrukci za¯ÌzenÌ REMA-I udÏlena AsociacÌ inovaËnÌho podnik·nÌ cena Inovace roku.ì Prof. Piötora je autorem a spoluautorem vÌce neû 250 pracÌ publikovan˝ch v tuzemsk˝ch a zahraniËnÌch Ëasopisech a sbornÌcÌch konferencÌ, je Ëlenem nÏkolika vÏdeck˝ch a odborn˝ch spoleËnostÌ. Nap¯. lze uvÈst The Institute of Electrical and Electronics Engineers (IEEE), The Optical Society of America (OSA) a The International Society for Optical Engineering (SPIE). ÑHlavnÌm p¯Ìnosem ËlenstvÌ v tÏchto organizacÌch je vÏtöÌ öance dostat se na trh informacÌ. Jsou n·m poskytov·ny zpr·vy o r˘zn˝ch konferencÌch, grantech, publikacÌch, ale z·roveÚ m˘ûeme na tento trh sami vstoupit prost¯ednictvÌm celosvÏtov˝ch periodik.ì Prof. Piötora je takÈ p¯edsedou »eskÈho komitÈtu pro optiku ñ International Committee for Optics (»KOICO), Ëlenem »eskÈ a SlovenskÈ spoleËnosti pro fotoniku (»SSF) a Fyzik·lnÌ vÏdeckÈ sekce Jednoty Ëesk˝ch matematik˘ a fyzik˘ (FVS J»MF). Ñ»KO sdruûuje pÏt optick˝ch sdruûenÌ v »R, jedn· se o volnou formu spo-

10

lupr·ce. äk·la aktivit je velmi öirok·, spolupracujeme s mezin·rodnÌm ICO t˝mem, snaûÌme se distribuovat odbornou literaturu, hled·me moûnosti spoleËn˝ch projekt˘ a grant˘. V r·mci J»MF se jedn· opÏt o vz·jemnou informovanost o aktivit·ch jednotliv˝ch pracoviöù, snaûÌme se propagovat oblast vÏdy a v˝zkumu. KaûdoroËnÏ se nap¯Ìklad udÏlujÌ ceny mlad˝m fyzik˘m.ì Moûnost poznat nepoznanÈ mladou generaci vûdy p¯itahovala a pr·ce ve vÏdÏ a v˝zkumu jÌ pr·vÏ tuto moûnost nabÌzÌ. Prof. Piötora k tomu ¯Ìk·: Ñ»lovÏk, kter˝ chce dÏlat ve vÏdÏ a v˝zkumu si musÌ uvÏdomit, ûe se nejedn· o osmihodinovou pracovnÌ dobu, mnohdy je nutnÈ tomu vÏnovat mnohem vÌce Ëasu. Na jednÈ stranÏ zahraniËnÌ pobyty a st·ûe jsou velmi atraktivnÌ, je ale nutnÈ si otev¯enÏ ¯Ìci, ûe to nenÌ û·dn˝ pobytov˝ z·jezd. Jedn· se o stovky hodin mϯenÌ v laborato¯Ìch, modelov·nÌ, interpretace v˝sledk˘ a jejich prezentaci. Na öpiËkov˝ch zahraniËnÌch pracoviötÌch se ˙zkostlivÏ sleduje vÏdeck· v˝konnost kaûdÈho ËlovÏka, vyhodnocuje se a formou semin·¯˘ konzultuje, co kdo zmϯil, publikoval, jakÈ jsou aplikaËnÌ v˝stupy. Tlak na lidi je relativnÏ vysok˝. Je vöak zapot¯ebÌ takÈ ¯Ìci, ûe kdyû nÏkdo projde dlouhodobou st·ûÌ na öpiËkovÈm zahraniËnÌm pracoviöti, znamen· to neobyËejnÏ velk˝ p¯Ìnos pro jeho dalöÌ odbornÈ p˘sobenÌ. Je to velmi vysok· reference, na z·kladÏ kterÈ m· dve¯e do v˝zkumn˝ch institucÌ nejen v »R otev¯eny.ì Co lze tedy udÏlat pro vÏtöÌ zapojenÌ mlad˝ch lidÌ do vÏdy a v˝zkumu? Prof. Piötora odpovÌd·: ÑJe nutnÈ jednak hledat schopnÈ lidi, kte¯Ì jsou do toho ochotni jÌt a vytvo¯it jim vhodnÈ podmÌnky. Uvedu snad nÏkterÈ. V˝raznÏ podporovat dlouhodobÈ st·ûe doktorand˘ na p¯ednÌch zahraniËnÌch vÏdeck˝ch pracoviötÌch vË. realizacÌ bilater·rnÌch doktorsk˝ch studiÌ. VÌce prosazovat Ñsabaticalì pro mladÈ vÏdeckÈ pracovnÌky. Zv·t öpiËkovÈ zahraniËnÌ pracovnÌky jako konzultanty ¯eöenÌ vÏdeck˝ch problÈm˘. OtvÌrat na doktorsk· studia pro zahraniËnÌ studenty a vytv·¯et mezin·rodnÌ vÏdeckÈ t˝my. Podporovat vznik a vybavenÌ experiment·lnÌch laborato¯Ì navrhovan˝ch a veden˝ch nadan˝mi mlad˝mi vÏdeck˝mi pracovnÌky. Neb·t se zahajovat habilitaËnÌ a profesorsk· ¯ÌzenÌ u mlad˝ch lidÌ (samoz¯ejmÏ pokud jsou splnÏna odborn· kritÈria). Stimulovat vznik v˝znamn˝ch publikacÌ, patent˘, pr˘myslov˝ch vzor˘ atd. Nelze opomenout ani ot·zku finanËnÌho ohodnocenÌ. Pokud je mlad˝ ËlovÏk velmi schopn˝, ale po ukonËenÌ Ph.D. studia mu nabÌdneme t¯eba patn·ct, dvacet tisÌc mÏsÌËnÏ a nap¯. v bankovnÌm sektoru je tomu dvakr·t, t¯ikr·t vÌce, pak m˘ûe b˝t problÈm udrûet ho na univerzitÏ.ì A jak˝ je vztah vÏdce k pedagogickÈ Ëinnosti? Slovy prof. Piötory je tato vazba naprosto p¯Ìm· a blÌzk·:

ÑPokud m·te studenta Ph.D. studia, j· osobnÏ tÏûko hled·m a ani nechci hledat hranice mezi pedagogickou a vÏdeckou ËinnostÌ. Jestliûe s tÌmto studentem konzultujete nÏjakou odbornou ot·zku, je to zcela jasnÈ propojenÌ pedagogick˝ch a vÏdeck˝ch aktivit. A samoz¯ejmÏ p¯edpokl·d·m a vϯÌm, ûe pro vöechny kolegy je zcela bÏûnÈ, ûe se poznatky, kterÈ zÌskajÌ v oblasti v˝zkumu, co nejrychleji p¯en·öejÌ do v˝ukovÈho procesu.ì Za jednoznaËnÏ silnou str·nku VäB-TUO prof. Piötora povaûuje kvalitnÌ z·zemÌ, kterÈ ökola nabÌzÌ: ÑJe urËitÏ kladnou str·nkou ökoly, ûe m· relativnÏ nov˝ are·l, technickÈ a prostorovÈ z·zemÌ, relativnÏ velk˝ rozsah laboratornÌch mÌstnostÌ a je zde koncentrace velkÈho poËtu lidÌ, kte¯Ì jsou orientov·nÌ na vÏdu a v˝zkum.ì K vÏcem, kterÈ by se daly jeötÏ zlepöit, prof. Piötora ¯Ìk·: ÑNedostatkem, o kterÈm uslyöÌte vöude, jsou penÌze. Z·kladnÌ i aplikovan˝ v˝zkum, vyûaduje velkÈ finanËnÌ vklady, velkÈ granty, velkÈ projekty. Jedn· se zde o finance na p¯ÌstrojovÈ vybavenÌ a materi·lovÈ n·klady. K zÌsk·nÌ velkÈho grantu vede dosti trnit· cesta a nejsem plnÏ p¯esvÏdËen o tom, ûe vöichni navrhovatelÈ majÌ stejnÈ podmÌnky a öance (m·m na mysli p¯edevöÌm mimouniverzitnÌ scÈnu). Na druhÈ stranÏ musÌm ¯Ìci, ûe Ëerp·nÌ zÌskan˝ch prost¯edk˘ nenÌ vûdy plnÏ efektivnÌ. Faktory, kterÈ to zp˘sobujÌ, nejsou vöak jen subjektivnÌ. DalöÌm nedostatkem je spolupr·ce mezi fakultami. Fakulty jsou relativnÏ samostatnÈ a vz·jemn· kooperace nenÌ takov·, jak· by b˝t mohla.ì JakÈ se tedy nabÌzÌ ¯eöenÌ? Prof. Piötora ¯Ìk·: ÑVelkou öanci vidÌm nap¯. v oboru Nanotechnologie, kter˝ byl letos akreditov·n jako univerzitnÌ studijnÌ program. OdbornÈ zabezpeËenÌ programu je postaveno na b·zi 4 fakult a vysokoökolskÈho ˙stavu.ì AktivnÏ se vÏnujete nanotechnologiÌm. Oboru, kter˝ se zab˝v· objekty o rozmÏrech velikosti jednoho atomu ke stu nanometr˘m. Jsou nanotechnologie pouze mÛdnÌ z·leûitostÌ nebo se skuteËnÏ jedn· o nov˝ p¯Ìstup ke zkoum·nÌ a ¯ÌzenÈ zmÏnÏ vlastnostÌ materi·l˘ Ëi vytv·¯enÌ nanoobjekt˘ s r˘zn˝mi funkcemi? ÑJ· pevnÏ vϯÌm, ûe se v˘bec nejedn· o mÛdnÌ z·leûitost. Naopak oËek·v·m, ûe v nejbliûöÌch letech cel˝ tento öirok˝ proud vÏdeck˝ch aktivit, jak˝m nanotechnologie jsou, n·m p¯inese takovÈ skuteËnosti a poznatky, o kter˝ch se n·m dnes m˘ûe jenom zd·t. Vûdyù nap¯. v r. 2005 se na v˝zkum nanotechnologiÌ vynaloûilo na celÈm svÏtÏ z ve¯ejn˝ch v˝daj˘ asi 4,1 mld. dolar˘ a odhadovanÈ investice firem v tÈto oblasti jsou jeötÏ vyööÌ,ì uzavÌr· prof. Piötora. Helena BonËkov·

AKADEMIK 5/2006

Dohoda o vzájemné spolupráci VŠB-TU Ostrava a CDV Dne 23. června 2006 podepsali zástupci VŠB-TU Ostrava rektor prof. Ing. Tomáš Čermák, CSc. a ředitel Centra dopravního výzkumu Ing. Josef Mikulík, CSc. dohodu o vzájemné spolupráci. Tato dohoda je výsledkem několika jednání mezi oběmi institucemi a klade si za cíl vytvoření kvalitní vzdělávací a vědecko-výzkumné základny, prostřednictvím které se budou společně podílet na výzkumných projektech a vzdělávacích procesech.

Rektor VäB-TUO prof. Ing. Tom·ö »erm·k, CSc. a ¯editel Centra dopravnÌho v˝zkumu Ing. Josef MikulÌk, CSc. p¯i podpisu smlouvy

Prostor pro spoleËnou spolupr·ci spat¯ujÌ obÏ instituce zejmÈna v oblasti dopravnÌho odvÏtvÌ. Centrum dopravnÌho v˝zkumu (CDV) pokr˝v· sv˝m zamϯenÌm znaËnou Ë·st specializacÌ tohoto odvÏtvÌ a podÌlÌ se na ¯adÏ projekt˘ VaV n·rodnÌch a zahraniËnÌch. CDV je jednou z nemnoha v˝zkumn˝ch organizacÌ, kterÈ majÌ zaveden systÈm managementu jakosti pro z·kladnÌ (v˝zkumnou a servisnÌ) Ëinnost podle mezin·rodnÌch kritÈriÌ. Sv˝m zamϯenÌm mohou b˝t potencion·lnÌmi partnery z naöÌ univerzity zejmÈna Fakulta stavebnÌ, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Fakulta bezpeËnostnÌho inûen˝rstvÌ a v neposlednÌ ¯adÏ takÈ Fakulta strojnÌ. Pr·vÏ souË·stÌ Fakulty strojnÌ, jeû takÈ zavedla systÈm managementu jakosti podle

Trend ˙zkÈ spolupr·ce v˝zkumn˝ch pracoviöù a vysok˝ch ökol lze povaûovat za celoevropsk˝. Oba partne¯i musÌ b˝t schopni se rychle adaptovat na novÈ podmÌnky trhu a pruûnÏ reagovat, pouze tak lze uspÏt v soutÏûi s obdobn˝mi pracoviöti nejen v »R ale takÈ v zahraniËÌ. Pot¯eba prov·zanosti ËinnostÌ vÏdy a v˝zkumu se vzdÏl·va-

»SN EN ISO 9001, je Institut dopravy, kter˝ se bude na pl·novanÈ spolupr·ci aktivnÏ podÌlet. P¯Ìnos pl·novanÈ spolupr·ce v oblastech definovan˝ch ve smlouvÏ m· b˝t podporou rozvoje dopravnÌch obor˘, zv˝öenÌ kvality vÏdy a v˝zkumu, odbornÈho r˘stu zamÏstnanc˘, kvality a takÈ ˙rovnÏ pedagogickÈho procesu na naöÌ univerzitÏ.

cÌm procesem je d·na p¯irozen˝m v˝vojem obou oblastÌ. Doufejme, ûe uzav¯enÌ tÈto smlouvy otev¯e novÈ moûnosti obÏma partner˘m a bude jednÌm z milnÌk˘ na cestÏ k ˙spÏchu a prosperitÏ obou stran. PrvnÌm konkrÈtnÌm v˝sledkem spolupr·ce mezi Institutem dopravy, BESIPem a Centrem dopravnÌho v˝zkumu je velmi oblÌben· ÑPodzimnÌ ökola smyk˘ì po¯·dan· v termÌnu 9. ñ11. ¯Ìjna 2006 v are·lu VäB-TUO v OstravÏ-PorubÏ. ⁄ËastnÌci budou sezn·meni s dopravnÌ nehodovostÌ, teoriÌ smyk˘ s praktickou uk·zkou a nÏkter˝m bude umoûnÏn i vlastnÌ pokus dovednosti, pohotovosti a post¯ehu pod vedenÌ profesion·l˘. Pro moûnost zmÏn termÌn˘ budou informace up¯esnÏny na http://www.vsb.cz/ a http:/ /www.id.vsb.cz/. Zveme vöechny z·jemce o dopravu a dopravnÌ obory. Prof. Ing. Ji¯Ì Zegzulka, CSc. ÿeditel Institutu dopravy FS Ing. Jind¯ich FriË, BESIP Foto: Kamila Wysoudilov·

Rektor VäB-TUO prof. Ing. Tom·ö »erm·k, CSc., ¯editel Centra dopravnÌho v˝zkumu Ing. Josef MikulÌk, CSc., dÏkan Fakulty strojnÌ prof. Ing. Petr Horyl, CSc. a ¯editel Institutu dopravy prof. Ing. Ji¯Ì Zegzulka, CSc. p¯i jedn·nÌ o spolupr·ci

Otevření nově zrekonstruované Galerie VŠB-TUO

NovÏ opraven· Galerie VäB-TechnickÈ univerzity Ostrava, kter· se nach·zÌ v budovÏ rektor·tu v OstravÏ-PorubÏ, byla znovuotev¯ena v˝stavou fotografiÌ sleËny Bc. VÏry StejskalovÈ. SlavnostnÌ vernis·û k

AKADEMIK 5/2006

v˝stavÏ probÏhla v sobotu 16. z·¯Ì 2006 a vystoupil na nÌ Ji¯Ì Neduha ñ divadelnÌk, liter·t a hudebnÌk, kter˝ akci dodal slavnostnÌ r·z sv˝m kytarov˝m doprovodem. SleËna Bc. VÏra Stejskalov· je studentkou Fakulty metalurgie a materi·lovÈho inûen˝rstvÌ, na nÌû studuje obor Tepeln· technika a pr˘myslov· keramika. N·zev v˝stavy souboru jejich fotografiÌ, kterÈ otvÌraly zrekonstruovanou galerii je ÑObjektivnÌ objektivì. V souËasnÈ dobÏ je moûno v Galerii VäBTUO shlÈdnout v˝stavu prof. Ing. Miroslava PokornÈho, CSc. s n·zvem ÑTvar a stÌnì a od 17. 10. bude prof. Ing. Jan Fuxa, CSc. vystavovat svÈ soubory fotografiÌ. V˝stavy jsou zdarma p¯ÌstupnÈ dennÏ od 7 do 16 hodin v prostoru Galerie VäB-TUO.

Vöechny pracovnÌky i studenty srdeËnÏ zveme k n·vötÏvÏ. Doc. Ing. ä·rka Vilamov·, Ph.D. Kanclȯka VäB-TUO Foto: Kamila Wysoudilov·

11

Studentská vědecká odborná činnost SVOČ 2006 v chemii Stejně jako minulý rok tak i letos Česká společnost chemická – pobočka Ostrava ve spolupráci se společností BorsodChem MCHZ, s.r.o. a Katedrou analytické chemie a zkoušení materiálu Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství VŠB-TU Ostrava a Katedrou chemie Přírodovědecké fakulty OU v Ostravě uspořádala 1. června 2006 2. ročník ostravského finále soutěže ve Studentské vědecké odborné činnosti (SVOČ) v chemii a příbuzných oborech. Finále ostravského kola se stalo příležitostí porovnat nejlepší studentské práce s chemickým zaměřením, které vznikly na VŠB-TUO a na OU v Ostravě.

SVO» 2006

Za VäB-TUO se z˙Ëastnili Petra Hor·kov·, Lucie KrejËÌËkov· (obÏ studentky 5. roËnÌku FMMI VäB-TUO, obor ProcesnÌ inûen˝rstvÌ) a Ji¯Ì Sobek (student 5. roËnÌku FMMI VäB-TUO, obor ChemickÈ inûen˝rstvÌ). Odbornou ˙roveÚ pracÌ a jejich pod·nÌ pak bÏhem diskuse hodnotila komise ve sloûenÌ Ing. Alexander P·lffy, CSc. (gener·lnÌ ¯editel BorsodChem MCHZ, s.r.o.), Ing. JaromÌr Lubojack˝, MBA (BorsodChem MCHZ, s.r.o.), prof. Ing. Jana Dobrovsk·, CSc. (VäB-TUO) a prof. Ing. Boleslav Taraba, CSc. (OU v OstravÏ). Vöechny hodnocenÈ pr·ce mÏly vysokou odbornou ˙roveÚ. Nakonec se komise shodla na tom, ûe nejlepöÌ pr·ci p¯edvedl Aleö VÌtek z OU v OstravÏ na tÈma: ÑTermodynamika iontov˝ch klastr˘ vz·cn˝ch plyn˘ì, 2. mÌsto zÌskal Ji¯Ì Sobek z VäB-TUO s tÈmatem: ÑStu-

Odborn· komise SVO»

Nad letoönÌm 2. roËnÌkem SVO» p¯evzal z·ötitu prof. Ing. BohumÌr Strnadel, DrSc., prorektor VäB-TUO pro vÏdu, v˝zkum a zahraniËnÌ spolupr·ci ve VaV, kter˝ se osobnÏ z˙Ëastnil zah·jenÌ ostravskÈho fin·le a soutÏû kr·tk˝m proslovem zah·jil. Z·ötitu nad touto akcÌ p¯evzali takÈ dÏkan FMMI prof. Ing. ºudovÌt Dobrovsk˝, CSc., Dr.h.c. a dÏkan P¯F OU v OstravÏ doc. RNDr. Petr äindler, CSc. Pan prorektor zd˘raznil pot¯ebnost tÏchto soutÏûÌ a ocenil skuteËnost, ûe takov˝mi akcemi se prohlubuje spolupr·ce mezi obÏma ostravsk˝mi vysok˝mi ökolami. SpoleËnost BorsodChem MCHZ, s.r.o. zastupoval gener·lnÌ ¯editel Ing. Alexander P·lffy, CSc.

SoutÏûÌcÌ

Fin·le soutÏûe se z˙Ëastnili t¯i nejlepöÌ studenti z obou ökol, kte¯Ì postoupili z univerzitnÌch kol. Ostravskou univerzitu reprezentovali Sandra Kocurov·, Iva MartinÌkov· (obÏ studentky 3. roËnÌku bakal·¯skÈho oboru Chemie) a Aleö VÌtek (student 5. roËnÌku UËitelstvÌ pro Sä, kombinace matematika-fyzika).

dium p¯emÏn aminokyselin p¯i mikrovlnnÈm oh¯evuì a 3. mÌsto obsadila Lucie KrejËÌËkov· z VäB-TUO s pracÌ: ÑVliv obsahu octanu sodnÈho na regenerovatelnost slÈv·rensk˝ch smÏsÌ s vodnÌmi sklyì. DÌky dlouholetÈ spolupr·ci a podpo¯e spoleËnosti BorsodChem MCHZ, s.r.o. na stu-

VÌtÏzovÈ soutÏûe, zleva: 2.†mÌsto: Ji¯Ì Sobek (VäB-TUO), 1.†mÌsto: Aleö VÌtek (OU v OstravÏ), 3.†mÌsto: Lucie KrejËÌËkov· (VäB-TUO)

Vyhl·öenÌ v˝sledk˘ STO» 2006 v chemii

12

denty Ëekalo mnoho ocenÏnÌ a vÌtÏzovÈ obdrûeli i finanËnÌ ceny. Ing. VladimÌra PlaËkov· (VäB-TUO) Doc. RNDr. V·clav Slov·k, Ph.D. (OU) Doc. RNDr. Ji¯Ì Kalina, Ph.D. (OU) Ing. Ji¯Ì Pavlovsk˝, Ph.D. (VäB-TUO)

AKADEMIK 5/2006

„Bakalářské pasování“ na Slezskoostravském hradu Už několik let studují na Ekonomické fakultě VŠB-TUO budoucí specialisté v oboru Účetnictví a daně. O tento obor je velký zájem nejen u studentů prezenční formy studia, ale zejména u studentů celoživotního vzdělávání. Tímto studiem si zpravidla rozšiřují a doplňují znalosti ze svého profesního zaměření. Jde o pracovníky ekonomických útvarů různých podniků, státních i nestátních organizací, ale i finančních úřadů, notářských kanceláří, drobných firem – prostě o všechny, kteří mají na starost vedení účetnictví a řešení problematiky daní v plném rozsahu nebo jeho kumulaci s jinou prací.

Z·roveÚ byli vyhodnoceni t¯i nejlepöÌ studenti podle dosaûen˝ch studijnÌch v˝sledk˘ a t¯i nejlepöÌ bakal·¯skÈ pr·ce dle zpracovanÈho tÈmatu. Na vöechny Ëekaly hodnotnÈ ceny vÏnovanÈ naöimi sponzory, bez kter˝ch by se tato akce nemohla uskuteËnit, a kter˝m tÌmto srdeËnÏ dÏkujeme. Uveden˝mi sponzory jsou: Winterthur penzijnÌ fond a.s., Praha, MoravskoslezskÈ dr·tovny, a. s., OstravañVÌtkovice, MephaCentrum, a. s., Os-

V minul˝ch letech bylo toto studium akreditov·no pouze v bakal·¯skÈm stupni. To znamenalo, ûe studenti, kte¯Ì chtÏli pokraËovat v magisterskÈm studiu, se po bakal·¯sk˝ch zkouök·ch hl·sili na jinÈ studijnÌ obory. Jejich vytrval˝ z·jem o pokraËov·nÌ ve

l·¯skÈho studia oboru ⁄ËetnictvÌ a danÏ na EkonomickÈ fakultÏ VäB-TUO, spojenÈ s p¯ed·nÌm upomÌnkov˝ch listin a dalöÌm programem. Pozv·nÌ p¯ijala cel· ¯ada Ëestn˝ch host˘ v Ëele s dÏkanem EkonomickÈ fakulty VäB-

travañPoruba, Ostravsk· znaleck·, a. s., OstravañP¯Ìvoz, KOPR software, v.o.s., Ostrava, ELCOM GROUP, a. s., Ostrava, Libuöe PivoÚkov·, OstravañHe¯manice, JazykovÈ centrum SvÏt, Ostrava, Student agency, Ostrava, Ing. Radim Nov·k, Ostra-

studiu ˙ËetnictvÌ a danÌ v magisterskÈm stupni, spolu se z·jmem Katedry ˙ËetnictvÌ a na z·kladÏ podpory vedenÌ fakulty a ökoly vedl k tomu, ûe v roce 2005 byl na MäMT akreditov·n nov˝ magistersk˝ studijnÌ obor ⁄ËetnictvÌ a danÏ. Dne 16. Ëervna 2006 se v prostor·ch novÏ zrekonstruovanÈho SlezskoostravskÈho hradu konalo druhÈ slavnostnÌ ukonËenÌ baka-

TUO doc. Ing. Josefem Fialou, CSc., dalöÌmi z·stupci fakulty, z podnikatelskÈ sfÈry a dalöÌch p¯Ìznivc˘ Katedry ˙ËetnictvÌ vËetnÏ sponzor˘. SlavnostnÏ bylo pasov·no doc. Dr. Ing. Ren·tou HÛtovou, vedoucÌ Katedry ˙ËetnictvÌ a garantem tohoto oboru celkem 74 absolvent˘, z nichû vÏtöina pokraËuje v magisterskÈm studiu oboru ⁄ËetnictvÌ a danÏ.

va, KomerËnÌ banka, poboËka Ostrava, Ing. Ji¯Ì Ml˝nek, MBA a GTS International, spol. s r. o., poboËka Ostrava. Katedra ˙ËetnictvÌ se jiû tÏöÌ na p¯ÌötÌ akademick˝ rok, kdy ˙spÏönÏ ukonËÌ studium prvnÌ absolventi magisterskÈho oboru ⁄ËetnictvÌ a danÏ. Text a foto: Ing. Jana Hakalov·, Ph.D. Katedra ˙ËetnictvÌ EkF

AKADEMIK 5/2006

13

Katedra informatiky FEI VŠB-TUO získává světový věhlas Modelování informací a reprezentace znalostí se stalo v posledních dekádách žhavým tématem nejen pro akademické pracovníky zabývající se výzkumem v oblasti informačních technologií („Computer Science“), ale také pro odborníky z praxe, kde jsou informační technologie aplikovány. Akademičtí pracovníci z Katedry informatiky FEI VŠB-TU Ostrava byli vybráni, aby zorganizovali 16. ročník prestižní Evropsko-Japonské konference s názvem „Information Modelling and Knowledge Representation“, EJC 2006, a to poprvé v České republice.

Marie DuûÌ zahajuje konferenci EJC 2006

Po dobu 5 dn˘ na poË·tku Ëervna v malebnÈm prost¯edÌ Beskyd v hotelu R·ztoka si vymÏÚovalo zkuöenosti 47 vÏdeck˝ch pracovnÌk˘ univerzit a odbornÌk˘ z praxe, a to celkem z jeden·cti zemÌ (»R, Estonsko, Finsko, Japonsko, Korea, NÏmecko, Norsko, Polsko, Slovensko, ävÈdsko, Vietnam). 16. Evropsko-Japonsk· konference EJC 2006 na tÈma ÑInformaËnÌ modelov·nÌ a reprezentace znalostÌì (vÌce http://ejc.cs.vsb.cz/) byla pokraËov·nÌm sÈrie konferencÌ, kter· p˘vodnÏ vznikla jako v˝sledek spolupr·ce mezi Japonskem a Finskem. V souËasnÈ dobÏ rozsah konference expandoval natolik, ûe pokr˝v· Evropu, Japonsko a ostatnÌ st·ty celÈho svÏta (vËetnÏ NovÈho ZÈlandu a USA). RovnÏû rozsah tÈmat, na kterÈ se

konference zamϯuje, p¯erostl p˘vodnÌ koncentraci na datab·ze a b·ze znalostÌ natolik, ûe poskytuje öirokÈ odbornÈ fÛrum pro v˝mÏnu poznatk˘ v prakticky celÈ oblasti informaËnÌch technologiÌ a v p¯Ìbuzn˝ch teoretick˝ch disciplÌn·ch, jako je umÏl· inteligence, kognitivnÌ vÏdy, analytick· filosofie, logika a lingvistika. V letoönÌm roËnÌku p¯inesla inovace zvan· p¯edn·öka dÏkana Fakulty elektrotechniky a informatiky prof. Ing. Ivo Vondr·ka, CSc. na tÈma ÑÿÌzenÌ proces˘ì a panelov· diskuse pod vedenÌm doc. RNDr. Marie DuûÌ, CSc. na tÈma ÑMulti-agentnÌ systÈmyì. Toto zamϯenÌ nebylo vybr·no n·hodnÏ. PoËÌtaËovÈ systÈmy pro zpracov·nÌ informacÌ a znalostÌ jsou v praxi jiû pomÏrnÏ rozö̯enÈ, avöak pouze pro aplikace a vyuûitÌ poËÌtaˢ v bÏûn˝ch, norm·lnÌch situacÌch. Avöak v krizov˝ch situacÌch a stavech nouze tyto bÏûnÈ systÈmy selh·vajÌ, p¯itom pot¯eba adekv·tnÌch a pravdiv˝ch informacÌ rapidnÏ vzr˘st· a st·v· se doslova ot·zkou ûivota a smrti. Je proto nutno zamϯit v˝zkum na oblast multi-agentnÌch systÈm˘, tj. decentralizovan˝ch systÈm˘ sest·vajÌcÌch z velkÈho poËtu vÌce Ëi mÈnÏ inteligentnÌch, autonomnÌch agent˘. Takov˝to systÈm je totiû robustnÌ, odoln˝ proti selh·nÌ jednoho Ëi vÌce agent˘, neboù kaûd˝ Ñkomputerizovan˝ì agent je vybaven alespoÚ z·kladnÌm inteligenËnÌm j·drem tak, aby se mohl samostatnÏ rozhodovat a Ñp¯eûÌtì i ve chvÌli kaJeötÏ poslednÌ foto tastrofy, kdy nap¯. ne-

dostane pokyn Ëi p¯Ìkaz od svÈho ¯ÌdicÌho dispeËera. Proto byla na Kated¯e informatiky VäBñ TUO z¯Ìzena v roce 2004 Laborato¯ inteligentnÌch systÈm˘ (LabIS, viz http://labis.vsb.cz/) s nejv˝znamnÏjöÌm projektem ÑLogika a umÏl· inteligence pro multi-agentnÌ systÈmyì, podporovan˝m AkademiÌ vÏd

⁄ËastnÌci konference z 11 zemÌ pozornÏ sledujÌ p¯edn·öky

v r·mci programu ÑInformaËnÌ spoleËnostì. ⁄ËastnÌci konference vöak ocenili nejen bohat˝ odborn˝ program, ale takÈ p¯ipraven˝ program spoleËensk˝, kdy jsme mohli v˝znamn˝m host˘m uk·zat nÏco z poklad˘ ËeskÈ kultury jako rodn˝ d˘m a muzeum Leoöe Jan·Ëka na Hukvaldech a proûitek z koncertu Jan·Ëkova M·je v OstravÏ. Doc. RNDr. Marie DuûÌ, CSc. VedoucÌ organizaËnÌho t˝mu a Ëlen programovÈho v˝boru EJC Katedra informatiky FEI Foto: archÌv

a nashledanou za rok ve Finsku!

Setkání českých a japonských odborníků VŠB-TU Ostrava v rámci svých bohatých zahraničních kontaktů uspořádala česko-japonský workshop „New Methods of Damage and Failure Analysis of Structural Parts“, kterého se ve dnech 4.–7. září 2006 zúčastnilo 18 japonských a 25 českých odborníků na hodnocení degradačních procesů materiálu a na analýzu poškození konstrukčních částí. Za japonskou stranu se mj. z˙Ëastnili prof. Shiratori, dÏkan StrojnÌ fakulty YokohamskÈ univerzity, Dr. Ishikawa, ¯editel V˝zkumnÈho ˙stavu Nippon Steel a vedoucÌ sekce v˝zkumu jadernÈ energetiky Hitachi, Dr. Hasegawa. Z Ëesk˝ch odbornÌk˘ na degradaËnÌ procesy materi·l˘ se z˙Ëastnili

14

z·stupci v˝zkumu a v˝voje Bonatrans, a. s., Ëesk˝ch vysok˝ch ökol ñ VUT Brno, »VUT Praha a VäCHT Praha a takÈ odbornÌci z ⁄stavu fyziky materi·l˘ AV a VÕTKOVICE ñ V˝zkum a v˝voj, s.r.o. »esko-japonsk˝ workshop nebyl jen moûnostÌ k diskusi nad odborn˝mi problÈmy, ale

takÈ p¯ÌleûitostÌ k rozvoji soci·lnÌch, kulturnÌch a spoleËensk˝ch vztah˘ mezi »R a Japonskem. Ing. Petra Kubov· Manaûerka pro vnÏjöÌ vztahy VäB-TUO

AKADEMIK 5/2006

INTENSIVE COURSE ASSISTIVE TECHNOLOGY 2006 Intenzivní kurz podpůrných technologií – Jyväskyla Polytechnic 2006 Každý rok se na finské universitě Jyväskyla Polytechnic koná čtrnáctidenní kurz tzv. Podpůrných technologií. Jde o technologie používané na pomoc starším a handicapovaným lidem. Této akce se účastní studenti a lektoři různých studijních oborů (sociologie, medicína, strojní obory) a z různých zemí (Maarsko, Holandsko, Rumunsko, Finsko, Německo a Česká republika). Tento rok byla poprvé přizvána i Fakulta strojní VŠBTUO, z níž byli vybráni čtyři studenti ze studijních oborů Aplikovaná mechanika, Konstrukce strojních dílů a skupin a Automatizace. Naši studentskou výpravu ještě posílil jeden pedagog – Ing. Alena Bilošová, Ph.D. Hned po zah·jenÌ kurzu jsme byli rozdÏleni do mezin·rodnÌch t˝m˘, ve kter˝ch jsme po dobu Ëtrn·cti dn˘ vypracov·vali r˘znÈ projekty podle toho, kter· l·tka byla zrovna p¯edn·öena. P¯edn·öen˝ch tÈmat bylo celÈ spektrum, nap¯Ìklad anal˝za bezpeËnosti za¯ÌzenÌ pouûÌvan˝ch pro handicapovanÈ, tzv. chytrÈ domy nebo design produktu orientovanÈho na konkrÈtnÌ postiûenÌ osoby a podobnÏ. Navrhovali jsme nap¯Ìklad podp˘rn˝ prost¯edek pro osoby s Parkinsonovou chorobou, vybavenÌ domu pro pacienty trpÌcÌ motorick˝mi poruchami nebo jsme prov·dÏli anal˝zu bezpeËnostnÌch rizik p¯i pouûÌv·nÌ dÏtskÈho koleËkovÈho k¯esla atd. Z˙Ëastnili jsme se prezentacÌ firem, kterÈ se zab˝valy v˝robou nÏkter˝ch z v˝öe uve-

den˝ch produkt˘, a navötÌvili sanatorium pro handicapovanÈ. NabÌzÌ se ot·zka, zda mÏl tento pobyt pro mne nÏjak˝ p¯Ìnos a jestli bych doporuËil student˘m z˙Ëastnit se dalöÌch roËnÌk˘. OdpovÏÔ znÌ ñ ano. KromÏ zkuöenostÌ z oblasti, kter· je n·m, student˘m technick˝ch obor˘, zcela cizÌ, tÌm myslÌm pr·ci a pÈËi o handicapovanÈ osoby, jsme zÌskali zkuöenosti z pr·ce v mezin·rodnÌm t˝mu. Spolupr·ce se studenty jin˝ch studijnÌch obor˘ je takÈ neoceniteln·. Velk˝m p¯Ìnosem pak je zkuöenost jazykov·. Za dva t˝dny se ËlovÏk nestane samoz¯ejmÏ rodil˝m mluvËÌm, ale m· moûnost si ovϯit, jak se dok·ûe domluvit a jak dok·ûe porozumÏt a vyj·d¯it se v odbornÈ angliËtinÏ. OstatnÌm

»esk˝ t˝m Fakulty strojnÌ p¯i p¯edstavov·nÌ. Na fotografii zleva: Ond¯ej Frantiöek, Michal Weisz, Michal ätolfa a Milan Pozzi

SkupinovÈ foto vöech ˙ËastnÌk˘ kurzu.

student˘m proto doporuËuji neb·t se a urËitÏ se tohoto kurzu v p¯ÌötÌm roce z˙Ëastnit. Text a foto: Ond¯ej Frantiöek Student 3. roËnÌku Fakulty strojnÌ

Projekt TRANSPOFAST a výměnné pobyty studentů Projekt TRANSPOFAST, který je realizován v rámci programu Interreg IIIA má za sebou první rok svého trvání. Za tuto dobu byla konkretizována spolupráce se zahraničním partnerem, zejména v oblasti přípravy a konání seminářů a konferencí a pobytu studentů. V rámci 1. etapy se konaly plánované konference, semináře a přednášky pořádané v Opole a v Ostravě. Tyto konference, semináře a přednášky byly tématicky zaměřené na problematiku životnosti a spolehlivosti stavebních materiálů. Dle harmonogramu projektu byly zrealizov·ny vz·jemnÈ v˝mÏny student˘. »·st ¯eöenÌ problematiky byla zamϯena na v˝bÏr a n·slednÈ po¯ÌzenÌ laboratornÌho vybavenÌ a PC techniky. Byla rovnÏû provedena propagace projektu v mÈdiÌch a vznikla 2 nov· pracovnÌ mÌsta. Bylo z¯Ìzeno »esko-polskÈ odbornÈ centrum, jehoû posl·nÌm je koordinace vz·jemnÈ spolupr·ce mezi Fakultou stavebnÌ VäBTUO a Opolskou technickou univerzitou. Koordin·tory tohoto centra jsou Ing. Petr Vaöek (FAST) a Mgr Urszula Brudkiewicz (Opole), kte¯Ì informujÌ akademickÈ pracovnÌky o moûnostech dalöÌ spolupr·ce v oblasti v˝zkumu mezi jednotliv˝mi fakultami. Ing. Vaöek pod·v· takÈ informace o projektu a jeho aktivit·ch, kter˝mi jsou nap¯. 14ti dennÌ v˝mÏny student˘, letnÌ ökoly, semin·¯e konanÈ na stavebnÌ fakultÏ a konference.

AKADEMIK 5/2006

V kvÏtnu 2006 probÏhla ¯·dovÏ prvnÌ v˝mÏna student˘ mezi univerzitami. ZainteresovanÌ studenti FAST se z˙Ëastnili dvout˝dennÌho studijnÌho pobytu v Opole a polötÌ studenti zÌsk·vali zkuöenosti a novÈ znalosti v OstravÏ. Program Ëesk˝ch student˘ v Opole byl rozdÏlen na dvÏ Ë·sti. PrvnÌ Ë·st probÌhala na Kated¯e stavebnÌch materi·l˘. Zde se studenti ˙Ëastnili otev¯enÌ poËÌtaËovÈ uËebny, kter· vznikla v r·mci projektu spolupr·ce mezi Ëeskou a polskou stranou programu Interreg IIIA. Setkali a sezn·mili se s pracovnÌky katedry a jejich pracÌ. SouË·stÌ programu d·le byla teoretick· a praktick· uk·zka n·vrhu betonovÈ smÏsi vËetnÏ n·vrhu na PC v programu COBET. V druhÈ Ë·sti pobytu, kter· se uskuteËnila na Kated¯e stavebnÌ fyziky, byli studenti p¯ijati jejich pracovnÌky a sezn·meni s ËinnostÌ tÈto katedry. SouË·stÌ n·vötÏ-

vy univerzity byly takÈ p¯edn·öky, kterÈ se t˝kaly nap¯. termodynamiky a vlhkostnÌch vlastnostÌ kapil·rnÏ pÛrovat˝ch materi·l˘. Po p¯edn·ök·ch pak n·sledovala praktick· uk·zka v˝zkumu v laborato¯Ìch. KromÏ odbornÈ Ë·sti programu mÏli studenti takÈ moûnost navötÌvit malÈ mÏsteËko s n·zvem Moöna, letiötÏ z druhÈ svÏtovÈ v·lky, mÏsteËko Nisa, skanzen a dalöÌ zajÌmav· mÌsta. V˝lety byly velice pestrÈ a v˝klad byl profesion·lnÌ s velice zajÌmav˝m koment·¯em. Podle n·zor˘ student˘ byla celkovÏ n·vötÏva Politechniky velmi p¯Ìnosn·, neboù uk·zala cestu vz·jemnÈ spolupr·ce mezi Fakultou stavebnÌ VäBTU Ostrava a Politechniky Opole v oblasti rozvoje a v˝zkumu. Je zde moûnost pokraËovat na spoleËn˝ch projektech a v˝zkumech v r·mci projektu Interreg III A. DalöÌ akcÌ konanou v r·mci programu TRANSPOFAST je LetnÌ ökola mlad˝ch vÏdeck˝ch pracovnÌk˘, kter· se uskuteËnila v termÌnu 11.ñ17. 9. 2006 v OstravÏ a v MalenovicÌch. Na ja¯e 2007 se uskuteËnÌ dalöÌ dvout˝dennÌ v˝mÏnn˝ pobyt 8 student˘. Studenti FAST, kte¯Ì budou mÌt z·jem se v˝mÏny z˙Ëastnit, se mohou p¯ihl·sit u Mgr. Marcely ZahnaöovÈ (tel: 1979). Informace o pl·novan˝ch n·vötÏv·ch polsk˝ch pedagog˘ budou vyvÏöeny na webov˝ch str·nk·ch fakulty a projektu (www.fast.vsb.cz). Mgr. Marcela Zahnaöov· Fakulta stavebnÌ

15

Seminář – problematika 7. Rámcového programu EU Dne 6. 9. 2006 proběhl na VŠB-TUO seminář na téma „Problematika 7. Rámcového programu EU“, který byl určen všem pracovníkům výzkumu a vývoje, kteří se zabývají problematikou související se získáváním, administrací a financováním evropských projektů nebo tyto činnosti na fakultách koordinují. ⁄vodnÌ slovo k tomuto semin·¯i pronesl prof. Ing. BohumÌr Strnadel, DrSc., ve kterÈm vyzval k aktivnÏjöÌmu p¯Ìstupu v p¯ÌpravÏ projekt˘ EU. Je to jedna z moûnostÌ jak zÌsk·vat finanËnÌ prost¯edky k dlouhodobÈmu systematickÈmu v˝zkumu a z·roveÚ i nutn˝ p¯edpoklad pro zapojenÌ VäBñ TU Ostrava do evropskÈho v˝zkumnÈho prostoru. Na semin·¯i vystoupili manaûerka TechnologickÈho centra AV »R Ing. é·kov·, kter· sezn·mila p¯ÌtomnÈ se sluûbami centra p¯i p¯ÌpravÏ projekt˘ EU a zejmÈna projekt˘ 7. R·mcovÈho programu.

N·rodnÌ kontaktnÌ body (NCP National Contact Point), kterÈ jsou souË·stÌ centra, mohou pomoci ûadatel˘m p¯Ìmo v regionech. VÌce informacÌ lze nalÈzt v odkazech: www.tc.cz, www.fp7.cz. Semin·¯ d·le pokraËoval p¯ÌspÏvkem Ing. PerglovÈ, manaûerky CZELA ñ Czech Liaison Office for R&D, na tÈma ÑRole kancel·¯e CZELO v Bruseluì. O Ëinnosti a sluûb·ch kancel·¯e CZELO lze zÌskat dalöÌ informace na www.czelo.cz, www.iglortd.org. Ing. Kub·tov·, z·stupce N·rodnÌho kontaktnÌho bodu pro nanotechnologie v Bruselu, infor-

movala na semin·¯i vöechny p¯ÌtomnÈ o historii r·mcov˝ch program˘ a p¯ÌpravÏ 7. RP pro obdobÌ 2007ñ2013 v oblasti nanotechnologiÌ. Podle smlouvy o Evropsk˝ch spoleËenstvÌch bude 7. RP prost¯ednictvÌm Ëty¯ specifick˝ch program˘, kooperace, kter˝ zahrnuje 10 tÈmat, myölenky ñ pr˘lomov˝ v˝zkum ve vöech vÏdeck˝ch a technick˝ch oborech, lidÈ ñ rozvoj vÏdeckÈ kariÈry, kapacity ñ v˝zkumnÈ infrastruktury, podpora mal˝m a st¯ednÌm podnik˘m, a specifick˝ program JRC ñ SpoleËnÈ v˝zkumnÈ st¯edisko. VÌce informacÌ lze zÌskat na webov˝ch str·nk·ch: http://europa.eu.int/comm/research a http://cordis.europa.eu/fp7. Prof. Ing. BohumÌr Strnadel, DrSc. Prorektor pro vÏdu, v˝zkum a zahraniËnÌ spolupr·ci ve VV

Odborná exkurze studentů oboru „Úprava a recyklace surovin“ Začal bych netradičně čínským příslovím: „Uvidět je lepší než uslyšet, poznat je lepší než uvidět, udělat je lepší než poznat.“

To, aby studenti uslyöeli o strojnÌm za¯ÌzenÌ a technologiÌch pro zpracov·nÌ surovin a odpad˘, slouûÌ p¯edn·öky. Na cviËenÌch si vyzkouöÌ nÏkterÈ postupy v laborato¯Ìch a mohou takÈ vidÏt prospekty jednotliv˝ch stroj˘. Pro pozn·nÌ jednotliv˝ch technologiÌ jsou urËeny odbornÈ exkurze, kde se student˘m takÈ dostane zasvÏcenÈho koment·¯e pracovnÌk˘, kte¯Ì na nich dennÏ pracujÌ. PoslednÌ Ë·st p¯ÌslovÌ, kterÈ jsem vzpomenul v ˙vodu, je jiû na studentech samotn˝ch, jak se budou snaûit p¯i vypracov·nÌ bakal·¯skÈ nebo diplomovÈ pr·ce a d·le v zamÏstn·nÌ.

16

BÏhem naöÌ t˝dennÌ exkurze jsme navötÌvili 8 z·vod˘ na zpracov·nÌ nerostn˝ch i druhotn˝ch surovin, z nichû nÏkterÈ jsou unik·tnÌ v r·mci »eskÈ republiky a mnohdy i Evropy. Ve Fluoritu SobÏdruhy jsme vidÏli zpracov·nÌ fluoritu, k¯emene a sintermagnezitu, na ˙pravnÏ hnÏdÈho uhlÌ SD v LedvicÌch rozdruûov·nÌ v SM van·ch s r˘znou hustotou tÏûkÈ suspenze. ZajÌmav· byla n·vötÏva tÏûby a sazeËkovÈ ˙pravy Ëesk˝ch gran·t˘ v PodsedicÌch a n·slednÏ muzea v T¯ebenicÌch. Unik·tnÌ byly vÌce neû pades·tiletÈ st·le funkËnÌ briketovacÌ lisy v briket·rnÏ SokolovskÈ uhelnÈ spoleËnosti ve V¯esovÈ a zpracov·nÌ nejkvalitnÏjöÌho kaolinu v ˙pravnÏ BoûiËany. Z recyklace jsme mÏli moûnost vidÏt v˝robu granul·tu z odpadnÌch plast˘ v z·vodÏ KAMAplast v BraÚanech u Mostu. ZajÌmavÈ bylo i pozn·nÌ, ûe ûateckÈ pivo se p¯ed plnÏnÌm do sud˘ pouze filtruje na k¯emelinÏ a nepasterizuje se. Jako poslednÌ podnik jsme navötÌvili KovohutÏ P¯Ìbram, kterÈ jako jedin˝ n·ö v˝robce vyuûÌvajÌ k v˝robÏ olova druhotnÈ suroviny a to hlavnÏ akumul·tory. V are·lu z·vodu je rovnÏû linka na zpracov·nÌ elektroodpadu, a to vËetnÏ plastov˝ch sk¯ÌnÌ a sklenÏn˝ch monitor˘. V r·mci kultury jsme rovnÏû navötÌvili mÏstskou pam·tkovou rezervaci s hradem Loket, kterÈ jsou obemknuty meandrem ¯eky Oh¯e. Text a foto: Ing. Vlastimil ÿepka, Ph.D. OddÏlenÌ ˙pravy nerostn˝ch surovin HGF

AKADEMIK 5/2006

Distanční vzdělávání – možnost pro všechny Ve dnech 28.–30. června 2006 se uskutečnil na Ekonomické fakultě VŠBTU Ostrava 4. ročník národní konference „Distanční vzdělávání v České republice – současnost a budoucnost“. Konferenci pořádalo Národní centrum distančního vzdělávání CSVŠ za podpory ČADUV pod záštitou náměstka ministryně školství doc. RNDr. Petra Koláře, CSc. a děkana Ekonomické fakulty VŠB-TUO doc. Ing. Josefa Fialy, CSc. a za podpory projektu ESF „Nech studuje kdokoliv, kdekoliv a kdykoliv“. UchazeËi o studium a studenti mohou mÌt rozliËnÈ bariÈry v p¯Ìstupu ke vzdÏl·v·nÌ ñ v·ûn· jsou omezenÌ zdravotnÌ, ale nemenöÌ p¯ek·ûkou m˘ûe b˝t öpatn· Ëi jen neobvykl· situace soci·lnÌ, ekonomick· aj. V souËasnÈ

TajemnÌk AkreditaËnÌ komise doc. Ing. V·clav Vinö, CSc., MäMT »R

dobÏ je doporuËov·no, mnohdy p¯Ìmo vyûadov·no, aby se lidÈ vzdÏl·vali celoûivotnÏ. Pro ty, kte¯Ì z nejr˘znÏjöÌch d˘vod˘ nemohou dennÏ sedÏt ve ökolnÌch lavicÌch, se nabÌzÌ moûnost studovat v distanËnÌ formÏ. Tato forma umoûÚuje b˝t ve st·lÈm kontaktu se ökolou a jejÌmi pedagogy, aniû by to bylo v rozporu s tÌm, ûe je p¯es den pot¯eba peËovat o malÈ dÌtÏ, b˝t v pr·ci, nemÌt moûnost do ökoly cestovat z d˘vodu fyzickÈho handicapu Ëi nevidÏt na tabuli apod. Tento

p¯Ìstup ke student˘m je velmi n·roËn˝, a to nejen finanËnÏ, ale navÌc takÈ person·lnÏ, neboù schopnost poskytovat specifickou podporu tÏmto r˘zn˝m znev˝hodnÏn˝m skupin·m vyûaduje novÈ znalosti a dovednosti pedagog˘ a dalöÌch pracovnÌk˘ ökol. Myölenka distanËnÌho vzdÏl·v·nÌ se ve svÏtÏ velmi ˙spÏönÏ realizuje jiû mnoho desÌtek let, ale teprve nynÌ m· neb˝valÈ moûnosti rozvoje dÌky vstupu informaËnÌch a komunikaËnÌch technologiÌ (ICT). Jiû nenÌ pot¯eba zasÌlat studijnÌ materi·ly a zpÏt vypracovanÈ ˙koly poötou, ale staËÌ nÏkolik kliknutÌ na poËÌtaËi. Digitalizace zdroj˘ m· mnoho dalöÌch moûnostÌ, nap¯. lze p¯en·öet nejen text, ale rovnÏû zvuk, obraz, animace a v˝sledkem m˘ûe b˝t efektivnÌ samostudium bez prezenËnÌho kontaktu s vyuËujÌcÌm. NovÈ technologie majÌ i dalöÌ moûnosti, nap¯. lze ËÌst, i kdyû je ËlovÏk nevidom˝, neboù digit·lnÌ text se p¯evede do zvukovÈho Ëi hmatovÈho v˝stupu. Na konferenci byly prezentov·ny p¯ÌspÏvky s prezentacemi z oblasti organizaËnÌho zajiötÏnÌ distanËnÌ formy studia v instituci. V˝mÏnu zkuöenostÌ vyûaduje rovnÏû problematika motivace studujÌcÌch, neboù bez jejÌho neust·lÈho oûivov·nÌ je procento nedokonËenÈho studia v distanËnÌ formÏ ne˙nosnÏ vysokÈ. Lze konstatovat, ûe na konferenci zaznÏly na jednÈ stranÏ p¯ÌspÏvky sledujÌcÌ v˝zkum v danÈ oblasti, bez nÏhoû by bylo naplÚov·nÌ tÏchto vizÌ nemoûnÈ, a vedle toho konkrÈtnÌ poznatky a zkuöenosti z jiû realizovanÈho studia, vËetnÏ nap¯. pod-

pory zrakovÏ handicapovan˝ch nebo dokonce spoluobËan˘ ve v˝konu trestu. Je zn·mkou vyspÏlÈ spoleËnosti, ale rovnÏû jednotliv˝ch institucÌ, ûe dok·ûÌ p¯ipravit pro znev˝hodnÏnÈ obËany specifickÈ podmÌnky. Jejich realizace je vöak velmi n·roËn· finanËnÏ, ale nemÈnÏ v p¯ÌpravÏ lidsk˝ch zdroj˘, jeû se na uskuteËÚov·nÌ podÌlejÌ. Je potÏöitelnÈ, ûe ökoly naöeho regionu jsou souË·stÌ tÏchto zmÏn, vûdyù v podobnÏ znev˝hodnÏnÈ situaci se m˘ûe ocitnout kaûd˝ z n·s! CelÈ jedn·nÌ konference bylo snÌm·no do digit·lnÌ podoby na tzv. Mediasite a zve¯ej-

RNDr. Helena Zl·malov·, CSc., N·rodnÌ centrum distanËnÌho vzdÏl·v·nÌ Praha, CSVä a dÏkan EkonomickÈ fakulty VäBTUO doc. Ing. Josef Fiala, CSc.

Úov·no v re·lnÈm Ëase na internetu, tedy v online p¯enosu ñ nap¯. pro ty, kte¯Ì se nemohli fyzicky z˙Ëastnit. Z·znam je k dispozici takÈ v offline reûimu, tedy ke sledov·nÌ po uzav¯enÌ konference, a to na adrese http:/ /was.vsb.cz/mediasite/viewer/ v sekci NCDiV. Ing. Roman Kozel, Ph.D. ProdÏkan pro vnÏjöÌ vztahy EkF Foto: Kamila Wysoudilov·

INZERCE

AKADEMIK 5/2006

17

WORLD YOUTH FORUM 2006 v Bukurešti Ve dnech 10.–15. 8. 2006 se v Bukurešti (Rumunsko) konala mezinárodní konference World Youth Forum 2006 se 140 účastníky z více než 35 zemí světa. Konferenci organizovala Pro-Youth Association při příležitosti mezinárodního dne mládeže za podpory National Youth Autority, Ministry of Education and Research, Finans Association, Academy of Economics Studies, Agency for Supporting Students, Bucharest Students Club.

Konference ml·deûe se z˙Ëastnili i studenti naöÌ univerzity Ing. et Ing. Mgr. Jana Nov·kov· (FS) a Petr PetroviË (FEI). SlavnostnÌmu zah·jenÌ p¯edsedal prezident asociace Pro-Youth Marian Rujoui, d·le se ˙Ëastnili Jacek Paliszewski (polsk˝ velvyslanes v Rumunsku), Jorge Orgando Quieros (ko-

ordin·tor ml·deûnickÈho programu Portuguese National Agency) aj. N·plnÌ konference byly workshopy, prezentace svÏtov˝ch ml·deûnick˝ch organizacÌ a p¯ÌpadovÈ studie na ¯eöenÌ souvisejÌcÌch problÈm˘ v ˙Ëastnick˝ch zemÌch. SouË·stÌ programu konference byly takÈ zajÌmavÈ exkurze, jejichû n·plnÌ byly prohlÌdky historick˝ch pam·tek v Bukureöti a celodennÌ v˝let do oblasti Transilvanie na z·mek Peles a hrad Bran (jinak zn·mÈho takÈ jako Dr·kul˘v hrad). V˝stupem konference je World Youth Declaration 2006 s hlavnÌmi body: zapojenÌ ml·deûnick˝ch organizacÌ do rozhodov·nÌ o vÏcech ve¯ejn˝ch, univerz·lnÌ pr·va a z·vazky ml·deûe, ˙Ëast ml·deûnick˝ch organizacÌ na mezin·rodnÌm rozhodov·nÌ, ukazatele pro mϯenÌ efektivity ml·deûnickÈ

politiky. Webov· prezentace deklarace je uve¯ejnÏna na adrese www.youth-world.net, kde takÈ naleznete moûnost se k deklaraci p¯ipojit sv˝m podpisem. Naöi z·stupci si p¯ivezli nejen certifik·t o ˙Ëasti na tvorbÏ World Youth Declaration vydan˝ Pro-You-

th Association, ale takÈ mnoho skvÏl˝ch z·ûitk˘ a kontakt˘ na zahraniËnÌ studenty a ml·deûnickÈ organizace. Ing. et Ing. Mgr. Jana Nov·kov· P¯edsedkynÏ SK AS VäB-TUO Foto: Petr PetroviË

Odborný seminář Projektového řízení V horském prostředí Jeseníků na Ramzovském sedle se v době od 10. do 14. 7. 2006 konal seminář „Projektové řízení I“. Seminář byl organizovaný Akademickým centrem studentských aktivit při Vysokém učení technickém v Brně zejména pro studenty působící v akademické samosprávě. Posláním pořádaného semináře bylo mimo jiné podpořit aktivní studenty v akademických senátech či studentských organizacích a napomoci jim řešit situace, do kterých se v rámci jejich působení dostávají. Semin·¯e se z˙Ëastnily Ëlenky StudentskÈ komory AkademickÈho sen·tu VäBñTUO Ing. et Ing. Mgr. Jana Nov·kov· (FS), Ing. Gabriela LyËkov· (HGF) a Bc. Kate¯ina PolÌnkov· (HGF) za ˙Ëelem pochopenÌ a praktickÈho osvojenÌ si z·kladnÌch pojm˘ projektovÈho ¯ÌzenÌ a pouûÌvan˝ch metod p¯i pl·nov·nÌ projekt˘ podle evropsk˝ch standard˘ International Project Management Association. StÏûejnÌm lektorem semin·¯e byl doc. Ing. Branislav Lacko, CSc. (SpoleËnost pro projektovÈ ¯ÌzenÌ), kter˝ zajÌmavÏ a vtipnou formou p¯edn·öel ˙ËastnÌk˘m tÈmatiku projektovÈho ¯ÌzenÌ ñ z·kladnÌ pojmy a metody projektovÈho ¯ÌzenÌ, n·leûitosti projekt˘, z·sady t˝movÈ projekËnÌ pr·ce, poËÌtaËovou podporu ¯ÌzenÌ projekt˘ (CIP), operativnÌ ¯ÌzenÌ implementace projekt˘, ¯ÌzenÌ zmÏn a krizÌ v projektu, jakost projekt˘ aj. N·plnÌ programu semin·¯e byly takÈ lekce t˝movÈ pr·ce pod vedenÌm Zuzany Nov·-

18

kovÈ (ACSA). Teoreticky nabytÈ vÏdomosti byly procviËov·ny v pracovnÌch skupin·ch v r·mci p¯Ìpadov˝ch studiÌ zamϯen˝ch vûdy na jednotlivÈ odp¯edn·öenÈ celky. Po plnÈm absolvov·nÌ semin·¯e zÌskali ˙ËastnÌci osvÏdËenÌ o absolvov·nÌ odbornÈho semin·¯e vydanÈm VUT v BrnÏ a takÈ moûnost nav·zat na svÈ znalosti a absolvovat mezin·rodnÏ uzn·vanou certifikaci pro-

jektovÈho manaûera podle IPMA (http:// www.ipma.ch) k zÌsk·nÌ mezin·rodnÌho certifik·tu D - Projektov˝ praktikant platn˝ ve 28 zemÌch Evropy. ⁄ËastnÌk˘m byla nabÌdnuta moûnost st·t se Ëleny Skupiny mlad˝ch projektov˝ch manaûer˘ (YPMG), kter· pod z·ötitou IPMA funguje v r˘zn˝ch form·ch ve vÏtöinÏ zemÌ Evropy. Ve volnÈm programu byl p¯edstaven nov˝ projekt Zelen· univerzita s podtitulem ÑOzeleÚte si svoji univerzituì zab˝vajÌcÌ se efektivnÌm t¯ÌdÏnÌm odpadu, ˙sporou energiemi i materi·ly, podporou recyklace odpad˘, alternativnÌmi zp˘soby dopravy aj. DÌky relativnÏ nÌzkÈmu poËtu ˙ËastnÌk˘ (cca 35) zde byla vytvo¯ena atmosfÈra vhodn· pro diskuzi, p¯ed·v·nÌ praktick˝ch zkuöenostÌ, ale takÈ nav·z·nÌ komunikace mezi studentsk˝mi z·stupci jednotliv˝ch vysok˝ch ökol. Naöe z·stupkynÏ SK AS si ze semin·¯e p¯ivezly nejen znalosti o ¯ÌzenÌ projekt˘, ale takÈ kontakty na studenty z jin˝ch ökol a organizacÌ, spoustu p¯Ìjemn˝ch vzpomÌnek a zejmÈna motivaci k dalöÌ Ëinnosti p¯i naplÚov·nÌ studentsk˝ch ide·l˘, realizaci n·pad˘ a prosazov·nÌ dobr˝ch vÏcÌ na naöÌ akademickÈ p˘dÏ VäBñTUO. Ing. et Ing. Mgr. Jana Nov·kov· P¯edsedkynÏ SK AS VäB-TUO Foto: Bc. Kate¯ina PolÌnkov·

AKADEMIK 5/2006

INFOCENTRUM VŠB-TUO PRO STUDENTY I ZAMĚSTNAVATELE INFOCENTRUM VŠB-TUO funguje na půdě univerzity od roku 1997 a letos oslavilo malé jubileum v podobě 5. ročníku Symbiózy. Také v novém akademickém roce budeme usilovat o navazování kontaktů mezi budoucími absolventy a nejvýznamnějšími zaměstnavateli. Dovolte nám tedy zrekapitulovat, co jsme pro vás celý rok připravovali. Na konci listopadu probÏhla jiû tradiËnÌ akce na EkonomickÈ fakultÏ s n·zvem HvÏzdy finanËnÌho nebe, kter· je zamϯena p¯edevöÌm na studenty 3.ñ5. roËnÌk˘, jeû majÌ na tuto akci kaûdoroËnÏ vyhrazeno dÏkanskÈ volno. Studenti se zde mohli setkat s finanËnÏ poradensk˝mi firmami a dozvÏdÏt se od nich pot¯ebnÈ informace o svÈm moûnÈm budoucÌm uplatnÏnÌ v praxi. V zimnÌm semestru probÌhal na EkonomickÈ fakultÏ kaûdou st¯edu p¯edn·ökov˝ cyklus s n·zvem Jak uspÏt na trhu pr·ce, kde p¯edn·öeli personalistÈ z v˝znamn˝ch region·lnÌch i nadn·rodnÌch firem. TÈmata byla volena tak, aby co nejvÌce dok·zala pomoci Ëerstv˝m absolvent˘m v hled·nÌ zamÏstn·nÌ. ZamÏstnavatele informovali studenty nap¯. jak˝m zp˘sobem napsat ûivotopis nebo jak co nejlÈpe uspÏt u v˝bÏrovÈho ¯ÌzenÌ. P¯edn·ökov˝ cyklus pokraËoval v letnÌm semestru takÈ na technick˝ch fakult·ch. SymbiÛza i letos slavila p¯i svÈm 5. v˝roËÌ

velk˝ ˙spÏch. Zaznamenali jsme mnohem vyööÌ z·jem ze strany student˘ a takÈ rostoucÌ spokojenost s naöimi absolventy ze strany zamÏstnavatel˘. Firmy letos vyzvedly nejen organizaËnÌ servis celÈ akce, ale takÈ vyööÌ zkuöenost student˘ s podobn˝mi akcemi a jejich velmi vÏcnÈ dotazy, kter˝mi je doslova zasypali.

Aktu·lnÌ informace o p¯ipravovan˝ch akcÌch naleznete na internetov˝ch str·nk·ch ic.vsb.cz nebo staËÌ sledovat n·stÏnky INFOCENTRA VäB-TUO. Na naöich internetov˝ch str·nk·ch takÈ funguje on-line datab·ze firem, kde po cel˝ rok m˘ûete nalÈzt aktu·lnÌ pracovnÌ nabÌdky firem z nejr˘znÏjöÌch obor˘ na volnÈ pozice, st·ûe, praxe atd. Tyto nabÌdky jsou pr˘bÏûnÏ aktualizov·ny. V p¯ÌpadÏ, ûe m·te z·jem o zasÌl·nÌ informacÌ o voln˝ch pozicÌch a po¯·dan˝ch akcÌch, vyplÚte on-line dotaznÌk umÌstÏn˝ na naöich webov˝ch str·nk·ch. N·slednÏ budete za¯azeni do datab·ze INFOCENTRA, ze kterÈ si naöi v˝znamnÌ zamÏstnavatelÈ vybÌrajÌ svÈ budoucÌ zamÏstnance. ⁄spÏön˝ akademick˝ rok jsme zakonËili akcÌ LÈto s Davidem Gruberem, odbornÌkem na oblast vyuûÌv·nÌ duöevnÌch technik. Na konci Ëervence probÏhl kurz s n·zvem Racion·lnÌ ËtenÌ, kde se mohli ˙ËastnÌci dozvÏdÏt nap¯. jak se rychle zorientovat v z·plavÏ text˘, jak˝m zp˘sobem mohou ignorovat nepodstatnÈ nebo si osvojit umÏnÌ, jak uvÏdomÏle zapomÌnat p¯eûitÈ a osvojovat si novÈ. INFOCETRUM VäB-TUO v·m p¯eje mnoho ˙spÏch˘ ve studiu. Lucie Vilamov· INFOCENTRUM VäB-TUO

České univerzitní veslování má základnu na VŠB-TUO Uplynulo již 15 let od doby, kdy byl ustaven jediný univerzitní veslařský oddíl v ČR – VSK VŠB-TU Ostrava. Jeho předsedou a hlavním koučem je od počátku Mgr. Jiří Žídek, odb. asistent KTVS. Kromě oddílové práce je rovněž předsedou komise veslování České asociace univerzitního sportu (ČAUS) a pravidelně od r. 1992 připravuje účast českého akademického týmu na vrcholných světových soutěžích. Letos bylo vrcholem sezony univerzitnÌch vesla¯˘ 9. AkademickÈ mistrovstvÌ svÏta (AMS) v litevskÈ Trakai ve dnech 11.ñ13. srpna. T˝m chtÏl nav·zat na ˙spÏchy z let minul˝ch, kdy zÌskal celkem 7 zlat˝ch, 1 st¯Ìbrnou a 3 bronzovÈ medaile. Cel· p¯Ìprava smϯovala k†obhajobÏ zlata skifa¯ky lehk˝ch vah Daniely Nach·zelovÈ (SVä LA Jä Praha) a k ˙spÏchu vlajkovÈ lodi ñ osmy muû˘. Ta na p¯ÌpravnÈ regatÏ v chorvatskÈm Z·h¯ebu uk·zala svou sÌlu a zvÌtÏzila v konkurenci 16 univerzitnÌch osem ze 6 zemÌ Evropy. DalöÌ Ëty¯i pos·dky odjÌûdÏly do Trakaie s cÌlem prosadit se do fin·le a p¯ÌpadnÏ bojovat o medaile. Ty ovöem visely letos zatracenÏ vysoko! V LitvÏ startovali univerzitnÌ vesla¯i 26 zemÌ celÈho svÏta a 18 z nich se radovalo z medailÌ! Takov· sÌla jeötÏ nikdy na AMS nebyla. Jak si tedy vedli naöi? Daniela Nach·zelov· ve skifu LV (do 59 kg) nakonec titul neobh·jila, zÌskala st¯Ìbrnou medaili za vÌtÏznou Australankou O¥Hanlonovou. Nakonec jejÌ medaile mÏla cenu zlata, neboù û·dn· dalöÌ pos·dka jiû me-

AKADEMIK 5/2006

daili nezÌskala! Osma muû˘, po v˝bornÏ zajetÈ rozjÌûÔce a p¯ÌmÈm postupu do fin·le, podlehla v drtivÈm finiöi vöem medailist˘m (1. Polsko, 2. Velk· Brit·nie, 3. Estonsko)

a obsadila tu nejmÈnÏ oblÌbenou 4. p¯ÌËku ñ zÌskala Ñbramborovouì medaili. Na sv˘j v˝kon vöak m˘ûe b˝t pos·dka osmy hrd·, prvnÌ t¯i lodÏ se smÏstnaly do 1 sekundy a musela rozhodovat cÌlov· fotografie! Do fin·le osem se neprobojovaly takovÈ vesla¯skÈ velmoci jako Kanada nebo NÏmecko! DalöÌ fin·lov· umÌstÏnÌ p¯idaly pos·dky dvojskifu muû˘ LV a skifu muû˘ LV (do 72,5 kg), kdyû ve fin·le obsadily 5. p¯ÌËku. DalöÌ dvÏ lodÏ bojovaly ve fin·le B o 7.ñ12. mÌsto, lÈpe z nich si vedla Ëty¯ka bez kormidelnÌka muûi ñ 1. mÌsto (o 0,2 s. p¯ed lodÌ N. ZÈlandu), dvojka bez kormidelnÌka muû˘ byla 4. a celkovÏ obsadila 10. pozici. Diplomatick˝m ˙spÏchem byla volba Mgr. Ji¯Ìho éÌdka do regatnÌ komise AMS v Trakai, spoleËnÏ ze z·stupci Francie, Austr·lie, äv˝carska a p¯edsedou jury ¯eöil vzniklÈ organizaËnÌ problÈmy AMS (kolize lodÌ, poökozenÌ ËÌnskÈ osmy a opakov·nÌ rozjÌûÔky, posunutÌ ËasovÈho programu kv˘li silnÈmu boËnÌmu vÏtru apod.). Vrcholn· soutÏû Ëek· univerzitnÌ vesla¯e opÏt za dva roky, kdy se bude 10. AMS konat v BÏlehradÏ (Srbsko) a tamtÈû se pojede takÈ vesla¯sk· regata v r·mci LetnÌ svÏtovÈ univerzi·dy v r. 2009. Text a foto: Mgr. Ji¯Ì éÌdek Katedra tÏlesnÈ v˝chovy a sportu VäB-TUO

19

Příprava pro úspěšný vstup na trh práce Zkušenosti pracovníků zabývajících se problematikou uplatnění absolventů na trhu práce ukazují, že absolventi českých vysokých škol odcházejí do praxe připraveni velmi dobře teoreticky a mnohdy i prakticky, ale příčinou neúspěchu u přijímacích pohovorů bývá nedostatek znalostí a dovedností úspěšně se prezentovat ve výběrových řízeních. VŠB-TUO proto nabízí pomoc svým studentům ZDARMA hned dvojím způsobem.

Speci·lnÌ p¯edn·öky V r·mci rozvojovÈho projektu ÑVstup absolvent˘ bakal·¯sk˝ch i magistersk˝ch studijnÌch program˘ na trh pr·ceì, jehoû ¯eöitelem je prodÏkan pro vnÏjöÌ vztahy EkF VäBTUO Ing. Roman Kozel, Ph.D. budou i v tomto akademickÈm roce probÌhat speci·lnÌ p¯edn·öky personalist˘ zastupujÌcÌch v˝znamnÈ zamÏstnavatele absolvent˘ VäBTUO (vÌce viz Akademik 4/2006). P¯edn·ökov˝ cyklus s n·zvem ÑJak uspÏt na trhu pr·ceì probÏhne v zimnÌm semestru na EkonomickÈ fakultÏ. Z·jemci se mohou tÏöit na p¯edn·öky kaûdÈ ˙ter˝ od 12.30 na B 357 v obdobÌ od poloviny ¯Ìjna do poloviny prosince 2006. V letnÌm semestru bude stejn· problematika p¯edn·öena student˘m technick˝ch fakult v PorubÏ. Na p¯edn·ök·ch v˝znamnÏ participuje INFOCENTRUM VäB-TUO, na jehoû webov˝ch str·nk·ch (http://ic.vsb.cz) najdete vûdy aktu·lnÌ pozv·nku na konkrÈtnÌ p¯edn·öenÈ tÈma. VzdÏl·vacÌ kurz Pro z·jemce, kte¯Ì kromÏ kvantity informacÌ poûadujÌ hluböÌ probr·nÌ tÈmatu a nejlÈpe praktickÈ proökolenÌ nÏkter˝ch situacÌ nebo dovednostÌ, je na letoönÌ podzim p¯ipraven Ëty¯dennÌ vzdÏl·vacÌ kurz tvo¯en˝ ucelen˝m cyklem vzdÏl·vacÌch semin·¯˘, kterÈ mohou z·jemc˘m usnadnit vstup do praxe v n·roËnÈm konkurenËnÌm prost¯edÌ dneönÌho trhu pr·ce. Absolventi kurzu obdrûÌ certifik·t o absolutoriu. Kurz byl vytvo¯en v r·mci rozvojovÈho projektu s n·zvem ÑP¯Ìprava absolventa Vä pro vstup do zamÏstn·nÌì, jehoû ¯eöitelem je prorektor pro studium VäB-TUO prof. Ing. Petr NoskieviË, CSc. HlavnÌm cÌlem kurzu je dostateËnÏ p¯ipravit absolventy na n·stup

do praxe ñ tedy zÌskat komunikaËnÌ a prezentaËnÌ schopnosti, trÈnovat ÑnaneËistoì, uspo¯·dat d¯ÌvÏjöÌ znalosti, podnÌtit anal˝zu vlastnÌho projevu, p¯ipomenout efektivnÌ techniky komunikace, posÌlit dobrÈ a vytvo¯it novÈ n·vyky a v neposlednÌ ¯adÏ i d·t z·klad pr·vnÌmu povÏdomÌ budoucÌho zamÏstnance. äkolenÌ bude rozdÏleno do blok˘, kterÈ ˙ËastnÌci absolvujÌ bÏhem 4 dn˘. JednotlivÈ bloky na sebe navazujÌ. Jejich dÈlka a struktura bude flexibilnÏ mÏnÏna podle pot¯eb skupiny. Zamϯuje se na d˘leûitÈ aspekty zvolenÈho tÈmatu ñ prezentace a komunikace s obchodnÌmi partnery nebo zamÏstnavateli. N·plÚ blok˘ se aktivnÏ p¯izp˘sobuje sv˝m obsahem a strukturou podle zjiötÏn˝ch skuteËnostÌ. P¯edpokl·d·me proökolenÌ n·sledujÌcÌch blok˘: 1) Hled·nÌ zamÏstn·nÌ (trh pr·ce a jeho fungov·nÌ, oËek·v·nÌ zamÏstnavatel˘, struktura v˝bÏrovÈho ¯ÌzenÌ, organizace hled·nÌ pr·ce (systÈm a jeho moûnosti), zamϯenÌ ñ smÏr v˝bÏru, schopnost sebepercepce, korespondence p¯i hled·nÌ pr·ce ñ CV, motivaËnÌ dopis, pr˘vodnÌ dopis). 2) P¯Ìprava na v˝bÏrovÈ ¯ÌzenÌ (p¯Ìprava na pohovor, informace o osobÏ kandid·ta, informace o spoleËnosti, tajemstvÌ ˙spÏchu u pohovoru, ot·zky a odpovÏdi, kterÈ jsou klÌËem k ˙spÏchu, sebepozn·nÌ sv˝ch siln˝ch a slab˝ch str·nek, diagnos-

tika, assessement centre a dalöÌ techniky posuzov·nÌ). 3) Rozvoj komunikaËnÌch a prezentaËnÌch dovednostÌ (komunikace p¯i pohovoru, prezentace a sebeprezentace, schopnost improvizace, neverb·lnÌ a verb·lnÌ styl komunikace, nedostatky a chyby p¯i jedn·nÌ ñ faktory, kterÈ lze pouûÌt ve sv˘j prospÏch, smÏry komunikace a oËek·v·nÌ zamÏstnavatel˘). Celkov˝ pr˘bÏh ökolenÌ bude prov·dÏn aktivnÌm systÈmem pr·ce skupiny, coû podporuje kolektivnÌho ducha, pom·h· k lepöÌm v˝kon˘m a stmelov·nÌ skupiny. V r·mci kurzu budou vyuûity metody a formy pr·ce jako nap¯. p¯edn·öka, semin·¯, diskuse, brainstorming, modelovÈ situace, pr·ce ve skupin·ch a p¯ÌpadovÈ studie. Kurzy povedou zkuöenÌ lekto¯i poradenskÈ person·lnÌ spoleËnosti MITA THOR INTERNATIONAL, mezi jejÌû spokojenÈ klienty pat¯Ì nap¯. Shimano, CE WOOD, Vetropack Moravia Glass, Inform Net partners, Kappa Packaging, WF »ern· Hora, MPCS HodonÌn, EIT, BMT, LINDE VÌtkovice, Delta Pek·rny. OdbornÌci z tÈto spoleËnosti spolupracujÌ p¯i p¯ÌpravÏ televiznÌho magazÌnu pod n·zvem Nem·m pr·ci, vysÌlanÈm »eskou televizÌ. VϯÌm, ûe si ¯ada Ëten·¯˘ plnÏ uvÏdomuje vlastnÌ zodpovÏdnost za svou budoucÌ kariÈru a vyuûijÌ nabÌzenÈho vzdÏl·vacÌho kurzu, neboù cena tohoto BEZPLATN…HO kurzu pro studenty poslednÌch roËnÌk˘ prezenËnÌ formy studia magistersk˝ch studijnÌch program˘ VäB-TUO by z·jemce jinde p¯iöla na nÏkolik tisÌc korun. Kurz bude realizov·n dle projevenÈho z·jmu ve dvou bÏzÌch: 1) 20.ñ21. 10. a 3.ñ4. 11. 2) 10.ñ11. 11. a 24.ñ25. 11. Z·jemci se mohou hl·sit u Ing. Stanislavy KebovÈ z PoradenskÈho centra VäB-TUO umÌstÏnÈho v prostor·ch rektor·tu VäBTUO v PorubÏ (kancel·¯: B217, tel.: 597 323 220, e-mail: [email protected]) nejpozdÏji do poloviny ¯Ìjna pro prvnÌ bÏh a nejpozdÏji do konce ¯Ìjna pro druh˝ bÏh. PoËet ˙ËastnÌk˘ kurzu je kapacitnÏ omezen. Ing. Roman Kozel, Ph.D. »len kolektivu autor˘ kurzu

INZERCE

AKADEMIK 5/2006

21

Soutěž o ceny

PREMIÉRY V ŘÍJNU 5.10. World Trade Center Nebohá paní pomsta Extrémní svahy Nabít a zabít

je totiû dÏlilo nekoneËn˝ch dvan·ct hodin, po kterÈ se k nim dost·vali z·chran·¯i. SkuteËn˝ p¯ÌbÏh dvou muû˘, kte¯Ì jako poslednÌ vyv·zli ûivÌ z inferna SvÏtovÈho obchodnÌho centra, vypr·vÌ drama Olivera Stonea World Trade Center.

12.10. Grandhotel V tom domě straší Děkujeme, že kouříte

Grandhotel P¯ÌbÏh neurotickÈho port˝ra, samot·¯e, kter˝ nikdy neopustil Liberec, nikdy nemÏl holku, nikdy nevyzkouöel û·dnou drogu, ale zato vÌ vöechno o poËasÌ, mracÌch, vzduön˝ch proudech a hotelov˝ch hostech, kterÈ öpÌzuje klÌËovou dÌrkou.

19.10. Rytíři nebes Stormbreaker 26.10. Ďábel nosí Pradu Asterix a Vikingové

World Trade Center Jako prvnÌ 11. z·¯Ì 2001 zareagovali na vol·nÌ o pomoc z vÏûÌ SvÏtovÈho obchodnÌho centra a kdyû se obÏ z¯Ìtily, z˘stali uvÏznÏni v jejich trosk·ch. PolicistÈ Will Jimeno (Michael Pena) a John McLoughlin (Nicolas Cage) na rozdÌl od sv˝ch koleg˘ jako z·zrakem p¯eûili, ovöem zaûiva poh¯beni pod öesti metry sutÏ. P¯estoûe se navz·jem nemohli vidÏt, slyöeli se a vz·jemnÏ si dod·vali odvahu. To jim zachr·nilo ûivot. Od svobody

(fota a ofici·lnÌ texty distributora)

Audiovizuální centrum VŠB-Technická univerzita Ostrava

Akademický Filmový Klub VESMÍR říjen 2006 9. a 10. 10. HAVANA BLUES – film v rytmu originálního kubánského rocku 11. a 12. 10. ČESKÝ FENOMEN „TANEČNÍ“ – film plný tance a muziky, dokument o tanečních kurzech 13.–21. 10. MEZINÁRODNÍ FESTIVAL OUTDOOROVÝCH FILMŮ 2006 – podrobné informace na reklamních letáčcích 16. 10. ŽENA VE VODĚ – romantický, originálně pojatý příběh 18. 10. ÚDOLÍ VČEL – starší velmi úspěšný film od režiséra Františka Vláčila 23. 10. ZELENÝ PAPRSEK – velmi úspěšný francouzský film 24. 10. FAUNOVO VELMI POZDNÍ ODPOLEDNE – velmi úspěšný film Věry Chytilové 25. 10. MLÉČNÁ DRÁHA – starší velmi úspěšný film 26. 10. PROKLETÍ – dokument o dětech, které i vlastní rodiny v Kongu označily za posedlé áblem 30. a 31. 10. RABAVICA – příběh ze současného Sarajeva, ocenění Zlatý medvěd na letošním Berlinale

Rekapitulace ot·zek a odpovÏdÌ z minulÈ soutÏûe: 1. Nov˝m vlastnÌkem spoleËnosti VÕTKOVICE STEEL se v loÚskÈm roce stal nejvÏtöÌ rusk˝ v˝robce oceli skupina Evraz Group. 2. ÑAkademickouì zlatou medailÌ byl ocenÏn v b¯eznu tohoto roku ˙spÏön˝ Ëesk˝ olympionik a student HGF Luk·ö Bauer. 3. Na sportovnÌm poli se v poslednÌm obdobÌ da¯ilo hlavnÏ naöim hokejist˘m, kte¯Ì dos·hli na titul p¯i AkademickÈm MistrovstvÌ »R a taky futsalist˘m, kte¯Ì opÏt vybojovali postup do 1. celost·tnÌ ligy futsalu. A kdo vyhr·l? 1. cena: od spoleËnosti VÕTKOVICE STEEL Pavel Tejkal 2. cena: lÌstky do multikina Cinestar Jakub Such˝ 3. cena: od spoleËnosti GTS international Martin Krapek 4. cena: od spoleËnosti Copy Eva HamöÌkov· 5. cena: lÌstky do kina VesmÌr Pavel Oravec V˝hry si vyzvednÏte do 17. 10. 2006, jinak propadnou, coû by byla jistÏ ökoda. Pokud i vy chcete mÌt öanci p¯ÌötÏ vyhr·t, odpovÏzte na naöe dneönÌ soutÏûnÌ ot·zky: 1. Kter· v˝znamn· stavebnÌ spoleËnost vystavÏla pro VäB-TUO reprezentativnÌ Aulu? 2. S kter˝m v˝znamn˝m z·jmov˝m sdruûenÌm, kterÈ m· svou ËinnostÌ blÌzko studijnÌm obor˘m na VäB-TUO, byla podeps·na r·mcov· smlouva o vz·jemnÈ spolupr·ci? 3. Kolik·t˝ roËnÌk prestiûnÌ Evropsko-JaponskÈ konference s n·zvem ÑInformation Modelling and Knowledge Representationì, EJC 2006, mÏli p¯Ìleûitost uspo¯·dat akademiËtÌ pracovnÌci z Katedry informatiky FEI VäBñTUO? SvÈ spr·vnÈ odpovÏdi poölete e-mailem, noste na INFOCENTRUM VäB-TUO, nebo je vhazujte do schr·nek, kterÈ jsou umÌstÏny na kolejÌch s oznaËenÌm: AKADEMIK INFOCENTRUM nejpozdÏji vöak do 20. 10. 2006. JmÈna v˝herc˘ se dozvÌte v p¯ÌötÌm ËÌsle. Kdo vÏnuje ceny do soutÏûe tentokr·t?

Hlavní promítání vždy od 19:30 hodin. Pokladna otevřena půl hodiny před začátkem představení. Telefonické i osobní rezervace PO–ČT 8:00–20:00 hodin, PÁ 8:00–14:00 hodin, tel.: 597 325 733. Sídlo promítání Filmového klubu: Zahradní ul. 17, Ostrava 1 -jaz-

22

AKADEMIK 5/2006

Evropský svátek hudby na VŠB-TUO Každým rokem se den Slunovratu, 21. červen, stává jedním velkým pódiem pro tisíce hudbymilovných občanů. Nadační fond Evropský svátek hudby – ČR vyzývá hudebníky a správní orgány k účasti a pořádání svátku hudby. Základním principem akce je pořádání nekomerčních koncertů v místech, kde obvykle hudba často nezní. VäB-TU Ostrava nez˘stala ani v tÈto aktivitÏ pozadu. V hudebnÌm salonku v budovÏ NovÈ knihovny zaznÏl v˝bÏr z dÌla J. Brahmse, B. Martin˘, J. B. Accolayho a Rachmaninovy romance. Na p˘dÏ naöÌ univerzity jsme mohli p¯ivÌtat klavÌristy, V·clavu »ernohorskou a Alexandra StarÈho, absolventy OstravskÈ konzer-

Ìr, Alexandr ohorsk· ñ klav V·clava »ern Star˝ ñ klavÌr

INZERCE

vato¯e a AMU Praha, kte¯Ì majÌ za sebou jiû ¯adu vystoupenÌ na koncertnÌch podiÌch i hudebnÌch soutÏûÌch. P¯edstavili se mistrovsk˝m provedenÌm Ëty¯ruËnÌ verze Uhersk˝ch tanc˘ J. Brahmse. Kamila äevËÌkov·, absolventka OstravskÈ konzervato¯e a Institutu pro umÏleck· studia OstravskÈ univerzity p¯ednesla p˘vabnÈ PÌsniËky na jednu str·nku Bohuslava Martin˘ a dvÏ Rachmaninovy romance. P¯Ìjemn˝m zpest¯enÌm i p¯ekvapenÌm odpolednÌho koncertu byl dvan·ctilet˝ houslista Tom·ö NoskieviË, û·k Z·kladnÌ umÏleckÈ ökoly a Ëlen é·kovskÈho komornÌho orchestru, kter˝ zahr·l 1. vÏtu oblÌbenÈho koncertu a-moll J. B. Accolaye. Koncert se uskuteËnil dÌky peËlivÈ p¯ÌpravÏ pracovnÌk˘ Audiovizu·lnÌho centra pod vedenÌm Ing. JiljÌho Flanderky. Z·jem o koncert potvrdil, ûe VäB-TUO je instituce, vzdÏl·vajÌcÌ svÈ studenty a zamÏstnance nejen v oblasti technick˝ch vÏd. Jana MlateËkov· Fakulta elektrotechniky a informatiky Foto: Kamila Wysoudilov·

V·clava »ern ohorsk· ñ klav Ìr, Tom·ö NoskieviË ñ ho usle

vÌr, Kamila äe ohorsk· ñ klav V·clava »ern ËÌkov· ñ zpÏv