1945> >1989 III. KAPITOLA

1945> >1989 III. KAPITOLA Období pováleãné a období centrálnû fiízené ekonomiky 1945–1989

III. KAPITOLA

1945> >1989

Jako v‰ude v republice, tak také v Elektrick˘ch podnicích praÏské obce se od prvních t˘dnÛ po osvobození zaãíná úãtovat s obtíÏemi a následky vyvolan˘mi pfiedcházejícím váleãn˘m obdobím. Mnoho pracovníkÛ bylo v prÛbûhu váleãného konfliktu totálnû nasazeno v Nûmecku, zavleãeno do koncentraãních táborÛ a zranûno koncem války pfii bojích v Praze. ¤ízení firmy se ujímají nové orgány – komise pro Elektrické podniky (orgán Ústfiedního národního v˘boru hlavního mûsta Prahy), kter˘ nahradil dfiívûj‰í správní radu, a zvolená závodní rada – pfiedstavitel zamûstnancÛ. Oficiálnû v‰ak dál existovaly Mûstské podniky praÏské. Závodní rada se v jednom z prvních úkolÛ postarala o od‰kodnûní váleãn˘ch obûtí, napfi. v záfií 1945 bylo proplaceno pÛl milionu Kãs jako podpora pozÛstal˘m po padl˘ch zamûstnancích a dále byly proplaceny mzdy 28 zamûstnancÛm zranûn˘m bûhem kvûtna 1945, ktefií se dlouhodobû léãili.

44

Zamûstnanci hole‰ovické elektrárny u jednoho z turbogenerátorÛ ve strojovnû

Zásadní zmûnu v dal‰ím v˘voji energetiky na území hlavního mûsta znamenal dekret prezidenta republiky z 24. fiíjna 1945 o znárodnûní dolÛ a nûkter˘ch prÛmyslov˘ch podnikÛ, kter˘m bylo provedeno znárodnûní v‰ech energetick˘ch podnikÛ a zafiízení slouÏících k v˘robû, opatfiování rozvodu a dodávce energie v‰eho druhu, kterou lze rozvádût ‰ir‰ímu okruhu spotfiebitelÛ. Na jeho základû 7. 3. 1946 zfiídil ministr prÛmyslu národní podnik Stfiedoãeské elektrárny, jehoÏ souãástí se stala i b˘valá elektrárenská ãást Elektrick˘ch podnikÛ. V rámci tohoto organizaãního uspofiádání zamûstnanci Stfiedoãesk˘ch elektráren, n. p., plnili nové úkoly. Prv˘m z nich bylo pozdvihnout úroveÀ sluÏeb obyvatelstvu hlavního mûsta Prahy na pfiedváleãnou úroveÀ. Kromû tohoto úkolu byly organizovány brigády do pohraniãí, které mûly za úkol dokonãit úplnou elektrizaci vesnic a osad v pohraniãí. Postupnû docházelo k okle‰Èování demokratick˘ch principÛ pfiedváleãné republiky a k naprosto deformovanému postavení podniku v kontextu celé spoleãnosti. Opravdové sm˘‰lení zamûstnancÛ podniku se projevilo v únoru 1948, kdy se praωtí pracovníci Stfiedoãesk˘ch elektráren, n. p., postavili za poÏadavky fie‰ení vládní krize prezidentem Bene‰em a nepfiipojili se k hodinové stávce dne 24. 2. 1948. Po únoru 1948 nûktefií zamûstnanci museli svá pracovi‰tû opustit. Pracovníci podniku byli nuceni absolvovat organizované brigády, podnik ztratil moÏnost rozhodovat sám o sobû a v rámci centrálnû fiízené ekonomiky pouze plnil pfiíkazy politick˘ch orgánÛ. Hospodáfisko-ekonomické podmínky byly dány poÏadavky doby:     

podstatnû zv˘‰it podíl tûÏkého prÛmyslu, stavût nové hutû, doly, elektrárny, strojírny, pfiejít v zemûdûlství od malov˘roby k druÏstevní velkov˘robû, dokonãit osídlení pohraniãí, v rámci moÏností zdokonalovat technické vybavení prÛmyslu v celém národním hospodáfiství, zmûnit orientaci zahraniãního obchodu a mezinárodní hospodáfiské spolupráce.

V dal‰ích letech pro‰lo fiízení ãeskoslovenské energetiky sloÏit˘m v˘vojem. V roce 1950 do‰lo k organizaãnímu oddûlení v˘roby elektfiiny od jejího rozvodu. Souãasnû byla územní pÛsobnost novû zfiízen˘ch podnikÛ upravena podle nov˘ch krajÛ. Tak vznikly PraÏské energetické rozvodné závody, n. p., pozdûji zaãlenûné do národního podniku Energotrust Praha. Dalekosáhlé direktivní zmûny hospodáfiství pohltily ve‰keré investiãní prostfiedky a pfiesunuly podstatnou ãást pracovníkÛ do v˘robního procesu. Tyto skuteãnosti se zákonitû odráÏely i v ãinnosti PraÏsk˘ch energetick˘ch rozvodn˘ch závodÛ, n. p. Pracovní kapacity se pfiená‰ely z hlavního mûsta Prahy na mimopraÏské preferované energetické stavby republiky (Slapy, elektrárny na Mostecku a na Ostravsku), na roz‰ifiování napájecí sítû 110 kV, na pomoc pfii elektrifikaci JZD a podobnû. Celostátní ekonomická koncepce aÏ do roku 1955 omezila pfiíliv potfiebného objemu prostfiedkÛ do terciální správy a do správy sluÏeb, kam patfiil i rozvod elektrické energie na území hlavního mûsta Prahy. âinnost praÏsk˘ch elektrikáfiÛ proto byla nasmûrována zejména do údrÏby a na provádûní generálních oprav stávajícího zafiízení, které bylo vybudováno v období první republiky. Zafiízení elektrického rozvodu se vzhledem k vysok˘m vlastním investicím obvykle budovala za pomoci tzv. cizích investorÛ, ktefií pfii v˘stavbû objektÛ a sídli‰È zafiizovali i rozsáhlé nové ãásti elektrického rozvodu VN a NN. Pfiíkladem takovéto v˘stavby jsou sídli‰tû Stra‰nice a Vr‰ovice. V roce 1952 do‰lo vlivem v˘buchu olejového vypínaãe 3 kV pfii zapnutí kabelu 3 kV ke zkratu, kter˘ zpÛsobil pracovník poruchové sluÏby. Následkem toho do‰lo k úplné destrukci rozvodny 22/3 kV v Sokolské ulici. Proto bylo nutno vybudovat novou rozvodnu zvanou Karlov v ulici Ke Karlovu, která byla uvedena do provozu v roce 1956. Tato rozvodna byla osazena 4 transformátory 6,3 MVA 22/3 a 1 transformátorem 5 MVA 22/6 kV. Rozvodna 22/3 a 6 kV byla vybudována kobkov˘m zpÛsobem jako dvousystémová s podéln˘m dûlením sbûren, vyzbrojená expanzními vypínaãi a byla umístûna ve zdûné budovû. Nûkolikaletá kritická situace v napájení ãásti Nového Mûsta a Vinohrad byla zvládána zv˘‰enou údrÏbou stávajícího pfietûÏovaného zafiízení a rÛzn˘mi provizorii. Rozsah investiãní ãinnosti v letech 1948–1955 vedl ke kritické situaci v zásobování elektrickou energií zejména na pravém bfiehu Vltavy ve zdrojích nadfiazené soustavy 110 kV a TR 110/22 kV. Proto se zaãínají budovat TR 110/22 kV Bûchovice, V˘chod a Sever II, které se postupnû uvádûjí do provozu v letech 1956, 1957 a 1958. Rozvoj prÛmyslové oblasti Vysoãan si v roce 1957 vyÏádal urychlit proces zprovoznûní transformovny 110/22 kV V˘chod, která je umístûna v objektu âKD Praha. Rozvodna 22 kV je spoleãná s rozvodnou pro âKD.

45

46

První strana Sbírky zákonÛ a nafiízení s dekretem prezidenta republiky ã. 100/1945 Sb., kter˘m byla znárodnûna ãeskoslovenská energetika.

Oznámení o ustavení národního podniku Stfiedoãeské elektrárny, kter˘ pfievzal ve‰kerá zafiízení slouÏící k v˘robû a distribuci elektfiiny v Praze.

47

Vyhlá‰ka ministra prÛmyslu, kterou byly zfiízeny Stfiedoãeské elektrárny, národní podnik – jejich souãástí se stala i elektrárenská ãást Mûstsk˘ch podnikÛ praÏsk˘ch, nûkdej‰ích Elektrick˘ch podnikÛ hl. mûsta Prahy.

Transformaãní stanice 110/22 kV Sever v areálu hole‰ovické elektrárny slouÏila v letech 1926 –1980; byla prvním zafiízením svého typu v Praze.

Po znárodnûní energetiky vystfiídal pÛvodní nápis Elektrické podniky na ústfiední budovû v Hole‰ovicích neon Sláva komunismu – „zdobil“ tuto budovu aÏ do roku 1990.

Budova cejchovny a zku‰ebny v Hole‰ovicích, dokonãená v roce 1940

50

Vnitfiek nové cejchovny krátce po dokonãení

Transformovna 110/22 kV Praha Sever II byla zprovoznûna v roce 1958 jako napájecí bod 110 kV. V roce 1970 byla pfiistavûna rozvodna 22 kV a transformovna 110/22 kV pro napájení Severního Mûsta. Rozvodna 110 kV je provedena jako venkovní, klasická a tfiísystémová. Hlavní konstrukce je kovová. Do rozvodny je vyveden v˘kon z elektrárny Mûlník I vedením V 909 a V 910. Je dimenzována na zkratov˘ v˘kon 3500 MVA. Stav sítí rozvodu elektrické energie slouÏících k napájení hlavního mûsta Prahy byl v 60. letech následující – sítû 110 kV o celkové délce 23,5 km jednoduchého vedení byly tvofieny pfieváÏnû vodiãi o prÛfiezu 3 x 185 AIFe 6. Tato vedení napájela 5 stávajících transformoven 110/22 kV, které byly popsány v pfiedchozím textu. Tyto sítû byly v prÛmûru 23 rokÛ staré; 12 % jich bylo technicky a morálnû zastaral˘ch. Pfienosovû sice vyhovovaly, zejména s ohledem na jejich dobudování v padesát˘ch letech, ale v pfiípadû poruch nebyly plnû spolehlivé. Byly pfieváÏnû vybudovány jako dvojité vedení na spoleãn˘ch podpûrách. Z této sítû má hlavní mûsto Praha pouze jediného odbûratele prÛmyslového charakteru – âKD Vysoãany. Kabelové sítû 22 kV mûly pfieváÏnû charakter napájecí, ménû pak distribuãní. V prÛmûru byly 25 let staré; ze 33 % morálnû a technicky zastaralé, o celkové délce 420 km. Napájecí síÈ byla provedena kabely o prÛfiezu 3 x 120 mm2 Cu typu HTP, distribuãní síÈ pak kabely 3 x 50 mm2 Cu HTP 70–120 mm2 AI HATP. Pfii vyãerpání rezerv byla tato síÈ schopna zhruba 8 let sledovat pfiibliÏnû 7% pfiirozen˘ trend vzestupu spotfieby. Napájecí síÈ 22 kV slouÏila pro napojení tfiinácti TR 22/6/3 kV a mûníren pro Dopravní podniky; v men‰í ãásti pak pro rozpínací stanice v dfiíve jmenovan˘ch vybudovan˘ch sítích v nov˘ch aglomeracích. Distribuãní síÈ 22 kV pfieváÏnû slouÏila pro napájení nejdÛleÏitûj‰ích odbûratelÛ prÛmyslového charakteru, zejména na Smíchovû, v Libni a ve Vysoãanech a jako síÈ pfiekryvná v oblastech rozvodu VN o napûtí 3 a 6 kV v 707 TS 22/0,4 kV a 1 TS 22/0,1 kV. Vrchní sítû 22 kV o celkové délce 315 km a prÛfiezu 16–50 mm2 Cu jednoduchého vedení byly pfieváÏnû na hranici morálního a technického opotfiebení. Pro sníÏení zkratového namáhání byly napájeny z TR 110/22 kV pfies reaktory a z rozvodny 22 kV Spalovna pfies oddûlovací transformátory 22/22 kV. Tato síÈ slouÏila k rozvodu elektrické energie v okrajov˘ch oblastech hlavního mûsta Prahy a v pfiidruÏen˘ch obcích (zejména v jiÏní ãásti).

Kabelové sítû 3 kV o celkové délce 652 km se dûlily jako síÈ 22 kV na napájecí a distribuãní. Tyto sítû (zejména napájecí) byly z 80 % pfietíÏené. Napájecí síÈ byla vybavena kabely o prÛfiezu 3 x 95 mm2 Cu; distribuãní síÈ pak kabely o prÛfiezu 25–50 mm2 Cu; z ãásti pak 70 mm2 Al. Navíc celá tato síÈ byla morálnû a technicky zastaralá. Byla napájena z v˘‰e jmenovan˘ch transformoven 22/3 kV, které kromû transformoven Karlov, Rokoska a Kavalírka byly rovnûÏ opotfiebené a vytíÏené, bez v˘konov˘ch rezerv. Pfiitom tato síÈ slouÏila pro rozvod elektrické energie odbûratelÛm centrálních oblastí hlavního mûsta Prahy s nejhust‰í zástavbou, tj. ze Starého a Nového Mûsta, Vy‰ehradu, Vinohrad, ÎiÏkova, Vr‰ovic, centra Male‰ic a Stra‰nic, Libnû, Vysoãan, Kobylis, Malé Strany, Dejvic, Letné, Hole‰ovic, Motola a Strahova z 1013 transformaãních stanic 3 kV/NN. Sítû 6 kV o celkové délce 81 km byly provozovány pfieváÏnû jako sítû distribuãní s v˘vody pfiímo z rozvoden o prÛfiezu 3 x 50 mm2 Cu nebo 70 mm2 Al. Sítû byly v prÛmûru 27 let staré, ze 60 % morálnû opotfiebené a na mezích pfienosov˘ch moÏností. Zásobovaly oblasti Bfievnova, Nuslí, Pankráce, Michle, Podolí a Braníka. Napájeny byly z transformovny Zelená li‰ka, Karlov a Klárov pfies 221 transformaãní stanici 6 kV/NN. V rámci nového územního uspofiádání byl v roce 1960 konstituován národní podnik Stfiedoãeské energetické závody, kter˘ zabezpeãoval zásobování Prahy a Stfiedoãeského kraje elektfiinou. Návaznû byla v rámci STE zfiízena Okresní správa Praha. Dne 4. 9. 1960 byla dokonãena plo‰ná elektrifikace mûst a obcí v âeskoslovensku. Dnes si jiÏ vÛbec nedovedeme pfiedstavit Ïivot bez elektrické energie, coÏ pfied zhruba 45 lety nebylo zase aÏ tak neobvyklé. Zatímco dnes si v zimû topíme, v létû se chladíme elektfiinou, v dobách nedávn˘ch byli obyvatelé Prahy z nûkter˘ch okrajov˘ch ãtvrtí vdûãni za moÏnost pouÏít alespoÀ Ïárovku v objímce ke skromnému osvûtlení. V roce 1965 vznikly âeskoslovenské energetické závody, n. p., pozdûji rozdûlené na âeské a Slovenské energetické závody. Zapoãat˘ rozvoj Prahy s morálnû doÏívající sítí VVN, VN a NN vyvolal potfiebu stanovit dlouhodobûj‰í koncepãní plány rozvoje sítí elektrické energie. Tak jiÏ v roce 1958 vzniká generel hlavního mûsta Prahy v technickém odboru Stfiedoãesk˘ch energetick˘ch závodÛ, n. p., kde byla vypracována koncepce soustavy 110/22 kV s perspektivou do roku 1980 poplatná tehdej‰ím poÏadavkÛm a pfiedstavám politick˘ch orgánÛ. Nutnost v˘stavby vût‰ích obytn˘ch aglomerací, obnova bytového fondu a zvy‰ování vybavenosti v‰ak vyvolávají siln˘ tlak na nutn˘ rozvoj energetick˘ch sítí. Proto bylo pfiikroãeno k opatfiením, která sledovala alespoÀ doãasné zlep‰ení kvality dodávky elektrické energie a situace v jejím rozvodu. ·lo zejména o následující opatfiení:  



Energetick˘ dispeãink praÏského metra v roce 1985

odstraÀování tzv. slab˘ch míst v rozvodu, investiãní zaji‰tûní takového rozvoje soustavy, aby tato byla na v‰ech stupních napûtí schopna sledovat alespoÀ pfiirozen˘ trend rozvoje 7 % ve v˘konu a 10 % v práci elektrické energie, vytvofiit takové v˘konové rezervy, aby pfii poru‰e jednoho prvku v kaÏdé napûÈové hladinû nedo‰lo k trvalej‰ímu v˘padku proudu.

Podcenûní potfieb mûsta v oblasti zásobování elektrickou energií, nedostatek alokovan˘ch investiãních prostfiedkÛ a stále se zhor‰ující v‰eobecn˘ stav distribuãní sítû vedl k nesystematickému a nekoncepãnímu dokonãování transformoven a dal‰ích obsluÏn˘ch zafiízení, která jsou pro úplnost (zároveÀ se základními informacemi) uvedena dále. Rozvoj prÛmyslu zejména v Praze 5-Smíchovû a sídli‰tních celcích v oblastech Prahy 6 vyvolal potfiebu urychleného dokonãení a zprovoznûní transformovny 110/22 kV Praha západ, coÏ bylo realizováno v roce 1966 ve dvou etapách. V roce 1981 byla nahrazena nevyhovující skfiíÀová rozvodna 22 kV novou umístûnou v samostatné budovû a dále byla posílena transformace 110/22 kV na jednotkov˘ v˘kon 63 MVA. Rozvodna 110 kV je klasického venkovního provedení se dvûma systémy pfiípojnic.

51

Pro rychl˘ rozvoj prÛmyslové oblasti Hostivafie byla uvedena do provozu transformovna 110/22 kV Mûcholupy. Transformovna byla zprovoznûna ve dvou etapách v roce 1968 pfii v˘stavbû plynárny. SlouÏí k napájení plynárny, prÛmyslov˘ch závodÛ a obãanské v˘stavby v oblasti Hostivafie. Rozvodna 110 kV je venkovního provedení v zapojení do H; s vypínaãi u traf a ve spojce na zkratov˘ v˘kon 4000 MVA. Pro zlep‰ení energetické bilance oblasti Dejvic a Bfievnova v soustavû 6 kV musela b˘t uvedena do provozu transformovna 22/6 kV Octárna s transformátory 2 x 10 MVA a rozsáhlou napájecí sítí 6 kV, a to i pfiesto, Ïe se pÛvodnû po roce 1980 uvaÏovalo o likvidaci tohoto rozvodu po pfiemûnû na 22 kV. Vzhledem k nezbytnosti vyhovût stále vy‰‰ím poÏadavkÛm na distribuãní soustavu bylo poãátkem 70. let rozhodnuto provést pfiemûnu napûtí z 3/0,1 kV na 22/0,4 kV na území celé zásobované oblasti. Bylo rozhodnuto provádût tuto pfiemûnu plo‰nû, tj. ve vût‰ích územních celcích. Celková plocha historického jádra a centra ostatních ãtvrtí o celkové zastavûné plo‰e 29,5 km2 byla rozdûlena na ucelené etapy podle charakteru území od 0,5 km2 do 2,5 km2. Z anal˘z proveden˘ch v této dobû vyplynulo, Ïe je nutno v rozmezí let 1970–1985 investovat do plo‰né pfiemûny napûtí (nepoãítaje v to místní opatfiení, odhadnuté na 100 mil. Kãs) cca 1,2 miliardy Kãs tak, aby bylo dosaÏeno likvidace ve‰keré sítû 3 kV a na jejím území téÏ sítû 120 V. Poãínaje lety devadesát˘mi (s pfiihlédnutím jednak k devalvaci koruny a k nutnosti masivních investic do rozvodu) se v˘‰e uvedená v˘‰e investic jeví jako velmi nízká. Podnik investoval v devadesát˘ch letech (tento trend pokraãuje i v novém tisíciletí) pfiibliÏnû stejnou ãástku, av‰ak kaÏdoroãnû.

52

Vzhledem k tomu, Ïe poÏadavkem bylo dokonãit tyto zmûny do poloviny 80. let, bylo nutno v prÛmûru roãnû investovat 80 milionÛ Kãs. V porovnání s poãáteãním tempem pfiemûny napûtí, kdy roãní investice ãinily cca 14 mil. Kãs je zfiejmé, Ïe pfiedpokládané náklady vynaloÏené na plo‰nou pfiemûnu napûtí by v Praze stouply minimálnû na 5,5násobek dfiívûj‰ího objemu roãních investic. Po dokonãení pfiemûny napûtí v oblasti Letné z 3/0,1 kV na 10/0,4 kV v roce 1967 bylo zapoãato koncem roku 1970 s plo‰nou pfiemûnou napûtí z 3/0,1 kV na 22/0,4 kV realizací ãásti I. etapy Staré Mûsto. Toto se samozfiejmû odrazilo na objemu investiãních prostfiedkÛ vyãlenûn˘ch na fie‰ení rizikov˘ch míst v ostatním rozvodu elektrické energie, kter˘ byl minimální a pfiedstavoval pouze 20 % celkov˘ch prostfiedkÛ. I pfies tyto urãité úspûchy se rozvoj elektrizaãní soustavy Prahy v letech 1961–1985 nedafiilo zaji‰Èovat v potfiebném objemu tak, jak by si to vyÏadoval rozvoj mûsta. Naopak elektrizaãní soustava stárla rychleji, neÏ byla obnovována, coÏ zpÛsobovalo potíÏe napfiíklad pfii plo‰né pfiemûnû napûtí. PotíÏe vznikaly tím, Ïe plány nebyly v plné mífie realizovány, hlavnû z dÛvodÛ dodavatelsk˘ch a finanãních. Neustále docházelo k roz‰ifiování zastavûn˘ch ploch v Praze a v posledních letech i k roz‰ifiování hranic na fiadu obcí do té doby pfiíslu‰ejících ke Stfiedoãeskému kraji. Toto územní roz‰ifiování, které bylo zpÛsobeno novou prÛmyslovou, ale hlavnû bytovou v˘stavbou, se odráÏelo v rÛstu poãtu zafiízení, které musel Rozvodn˘ závod Praha obhospodafiovat, provozovat a udrÏovat. Rostla nejen hustota zafiízení na jednotlivé plochy, ale rozrÛstala se i zásobovaná oblast; zvût‰ovaly se dopravní vzdálenosti. Dopravní problematika ve vnitfiním mûstû donutila energetiku k ukládání kabelÛ do investiãnû nároãn˘ch tunelÛ a kolektorÛ, tedy do tzv. „druhého suterénu“. Vlivem prudkého nárÛstu dopravního zatíÏení dochází k znaãn˘m problémÛm pfii likvidaci poruch, a proto bylo nutno realizovat nová rozmístûní údrÏbov˘ch a poruchov˘ch ãet. To jsou ov‰em problémy, které je moÏno fie‰it vÏdy jen ve spojitosti s investiãní v˘stavbou, ãímÏ se „bludn˘ Velín transformovny a rozvodny 110/22 kV Chodov pfii zahájení provozu v roce 1979 kruh“ uzavírá. Je zapotfiebí opût investovat a získávat potfiebné kapacity.

Uveìme dále pro úplnost nûkteré skuteãnosti stojící za zmínku, které napomohly alespoÀ ãásteãnû fie‰it prohlubující se nesoulad mezi potfiebami hlavního mûsta a moÏnostmi podniku v 70.– 80. letech: 



Rozvodna 110 kV Chodov













Rozvodna Lhotka

dokonãení trasy C praÏského metra, pfiemûna napûtí v oblasti Prahy 1 a 2, jakoÏ i modernizace centra mûsta; to v‰e si vyÏádalo urychlené zprovoznûní nejmodernûj‰í transformovny 110/22 kV Praha-Stfied v roce 1974, z hlediska nadfiazené soustavy byl vybudován v roce 1975 v ¤eporyjích pro hlavní mûsto Prahu první napájecí bod 400 kV s transformátory 250 MVA a s rozvodnou 110 kV, která byla vybudována v pfiedstihu v roce 1967; okruh vedení 110 kV slouÏící pro napájení praÏsk˘ch rozvoden 110/22 kV má od roku 1976 pfiívody ze v‰ech zdrojÛ nadfiazené soustavy (elektrárna Mûlník do rozvodny Sever II, vltavská kaskáda do rozvodny Jih, systém 220 kV do rozvodny Male‰ice), ze soustavy 220 kV mûlo b˘t uvedeno do provozu do konce roku 1978 druhé trafo 200 MVA 220/110 kV v transformovnû Male‰ice s vedením 220 kV z rozvodny âechy-Stfied vãetnû, bylo vyzbrojeno pfiíslu‰né pole 220 kV (podafiilo se aÏ v roce 1982); v dal‰ím rozvoji nadfiazené soustavy 400 kV bylo zaji‰tûno zprovoznûní vedení âechy-Stfied – ¤eporyje v roce 1982 a osazení ãtvrtého trafa v této rozvodnû; k zabezpeãení v˘konÛ ze soustavy 110 kV do sítû 22 kV byly vybudovány rozvodny 110/22 kV Chodov, Hole‰ovice, Jinonice a PraÏaãka s pfiíslu‰n˘mi pfiívody 110 a 22 kV, v roce 1979 byla zprovoznûna transformovna 110/22 kV Chodov v souvislosti s obãanskou v˘stavbou JiÏního Mûsta a trasy metra C; rozvodna 110 kV je venkovního klasického provedení se tfiemi systémy pfiípojnic na zkratov˘ v˘kon 5000 MVA, v roce 1980 byla zprovoznûna transformovna 110/22 kV Hole‰ovice; stavba rozvodny byla vyvolána potfiebou nahradit stavbu nevyhovující Rozvodny Sever I, dále uvedením nové trasy metra do provozu a v neposlední fiadû i stavbou nádraÏí Praha-Hole‰ovice, rozvodna Jinonice byla uvedena do provozu aÏ v roce 1985; byla postavena pro zaji‰tûní dodávky elektrické energie pro obãanskou vybavenost Jihozápadního Mûsta a prÛmyslov˘ch závodÛ v oblasti Jinonic, transformovna PraÏaãka byla zapotfiebí pro krytí potfiebn˘ch v˘konÛ centrální oblasti mûsta, nové trasy metra B a zv˘‰eného odbûru elektrické energie prÛmyslové oblasti Libnû a ÎiÏkova nejpozdûji v roce 1980. V˘stavba transformovny PraÏaãka 110/22 kV byla zahájena v roce 1981, do provozu byla dána v roce 1985.

V roce 1977 byly Stfiedoãeské energetické závody zaãlenûny do koncernu âEZ jako koncernov˘ podnik. Dal‰ím opatfiením, které vedlo k lep‰ímu vyuÏití denního diagramu zatíÏení, a tím i k rovnomûrnûj‰ímu zatûÏování rozvodné soustavy, bylo zprovoznûní HDO Male‰ice v roce 1982 a HDO ¤eporyje v roce 1986. ObtíÏnû se dafiilo plnit také úkoly v sociální a personální oblasti, zejména v oblasti provozu, údrÏby, stavebnû-montáÏní ãinnosti a v materiálnû-technickém zabezpeãení. I kdyÏ STE, k. p., v rámci sv˘ch moÏností preferoval potfieby Rozvodného závodu Praha, pfiece jenom nemohl zcela zanedbat zájmy hospodáfisky dÛleÏitého stfiedoãeského kraje. Z toho dÛvodu vzniká k 1. 1. 1982 rozdûlením Stfiedoãesk˘ch energetick˘ch závodÛ, k. p., nov˘ koncernov˘ podnik PraÏské energetické závody. Pracovníci dfiívûj‰ího rozvodného závodu Praha jsou pfievedeni do tohoto novû vzniklého subjektu. Krajsk˘ energetick˘ podnik zÛstává jako jedin˘ v republice s jednostupÀov˘m fiízením. Podnik se pfiemisÈuje z pÛvodního sídla závodu v Praze 2 na Fügnerovû nám. ã. 5 do administrativní budovy v Praze 10, Na hroudû 19 (dfiíve sídlo Energoinvestu). Ostatní pracovní prostory a sociální zafiízení zejména pro pracovníky poruchov˘ch a údrÏbov˘ch ãet zÛstávají bez podstatn˘ch zmûn.

53

54