RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
145 let
Záchranné sluby hl. m. Prahy
1
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
ISBN 80-902895-2-5
2
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Neptal se tu nikdo z nás: Kdo jest to, kdo potøebuje naí pomoci? Èím jest? Jakého jest politického smýlení? Jakého jest náboenství? Nae jediná otázka jest:
Kde jest zapotøebí naí pomoci?
3
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Vem zneastnìlým poskytovati rychlou pomoc. Velectìné shromádìní, nic tak nevzpruuje èinnos blahodìjnou, by nìkdy i s nevdìkem se potkala, jako pohled na práci vykonanou, byla-li vykonána k blahu strádajících spolubratøí. Ve vìdomí vykonané povinnosti lásky k blinímu najde pak kadý èlen spolku lidumilného nejlepí odmìnu a pohlíeje na vykonané dílo, dílo dobré, odolá kadému pocitu trpkosti, který by se chtìl vkrásti v srdce jeho v pøípadì neuznalosti. Myslím, e mi rozumíte, pánové
. Úèelem Praského dobrovolného sboru ochranného jest poskytovati za kadé doby první pøímou pomoc, jako i bráti podílu a podporovati úøední akci pomocnou pøi vech úrazech a nehodách, bezpeènosti osoby i majetku se týkajících, tudí zejména pøi poárech, tøenici ledu, povodních a jiných nehodách ivelních, pak v pøípadech zabití, poranìní a onemocnìní veho druhu a zvlá té v pádu mobilizace a války.
4
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Zdravotnická záchranná sluba hlavního mìsta Prahy - územní støedisko záchranné sluby
1857 - 2002
5
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
145 let pøednemocnièní neodkladné péèe v hlavním mìstì Praze 8. 12. 2002 slaví Zdravotnická záchranná sluba hl. m. Prahy - územní støedisko záchranné sluby (dále jen ZZS HMP) 145. výroèí svého vzniku. Od poèátku je její èinnost zamìøena na záchranu zdraví a ivotù lidí v hlavním mìstì Èeské republiky. Svou dlouhou historií, irokým zábìrem èinností, objemem vykonávané práce, ale i poètem zamìstnancù a kapacitou záchranných prostøedkù je nejvìtí organizací svého druhu v naí zemi a patøí mezi nejstarí v Evropì a moná i ve svìtì. Souèasnì si letos pøipomínáme dalí dvì významná výroèí v historii ZZS HMP. Jedním je 15. výroèí zahájení provozu letecké záchranné sluby (dále jen LZS), které jsme oslavili spoleènì s Leteckou slubou Policie ÈR dne 17. 4. na Spiritce.
15. výroèí vzniku LZS - Spiritka
Vrtulník LZS Praha v poèátcích své pùsobnosti zajioval pøednemocnièní neodkladnou péèi (dále jen PNP) nejen v Praze a Støedoèeském kraji, ale byl k dispozici obèanùm a zdravotnickým zaøízením celé dnení Èeské republiky. LZS Praha se tak stala vzorem pro ostatní LZS v ÈR.
6
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Druhým je 15. výroèí zahájení provozu setkávacího systému (rendez-vous systém dále jen RVS), pøevzatého z Francie (SAMU). Právì díky tomuto progresivnímu zpùsobu vyuívání sil a prostøedkù je moné zajistit provoz na území hlavního mìsta s vysokou dostupností a pøitom s relativnì nízkými náklady. Opìt i v tomto pøípadì byla ZZS HMP prùkopníkem tohoto systému zajitìní pøednemocnièní neodkladné péèe v ÈR.
Francie - RLP vùz záchranné sluby SAMU v RVS
7
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
8
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Historie
9
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
10
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Historie (z Archivu hlavního mìsta Prahy) Z historických materiálù vyplývá, e z iniciativy barona Päumanna, tehdejího policejního øeditele, vznikla v lednu 1857 mylenka zaloit v Praze dobrovolný sbor ochranný. Byly vypracovány zvlátní instrukce, které byly podány k posouzení a schválení na tehdejí c. k. místodritelství. Schváleny byly právì 8. prosince 1857 pod èíslem 10509. Od tohoto data se odvíjí historie vzniku naí organizace. Praský dobrovolný sbor ochranný (Prager freiwilliges Rettungskorps) byl zaloen nikoliv na bázi spolku, ale jako sdruení, které mìlo na poèátku 36 dobrovolníkù. V lednu 1858 byl seznam èlenù zaslán c. k. místodritelství, 10. února byl schválen a kadému èlenovi zaslán dekret. Tak byla fakticky zahájena èinnost organizovaného záchranného sboru na území Prahy. V právním smyslu se sdruení stalo spolkem teprve o 35 let pozdìji podle zákona è. 134/1867 ø. z.
11
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Výpis ze spolkového katastru
12
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
C. k. policejní øeditelství vydalo naøízení vem policejním komisaøstvím, aby mustvo stráe bezpeènostní sbor ve vem podporovalo. Odznakem byla èervenobílá stuha na levé pai, nahrazená 6. dubna 1859 odznakem sboru. Dne 22. 3. 1858 poádali obèané Karlína o zaloení jejich vlastní poboèky tohoto sboru. ádosti bylo vyhovìno.
13
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Své schopnosti prokázal sbor ji rok po svém zaloení 25. 12. 1858 pøi poáru Novomìstských (itkovských) mlýnù, dále pak 1. 2. 1862, 26. 5. 1872 a 4. 9. 1890 pøi povodních v Praze.
Vídeòská záchranná spoleènost se roku 1890 zúèastnila zachraòovací akce po povodni v Praze a zøídila zde záchrannou stanici
27. 2. 1861 po odchodu barona Päumanna nastoupil do úøadu policejního øeditele vládní rada Václav Ullmann, který setrval ve funkci a do 20. 3. 1866. V tomto období dolo k útlumu èinnosti sboru.
Dalí policejní øeditelé 20. 3. 1866 - 18. 5. 1869: dvorní rada Adolf rytíø Straub 18. 5. 1869 - 15. 1. 1872: dvorní rada Vojtìch Sedláèek, rytíø z Granthalu 15. 1. 1872 - 30. 10. 1873: dvorní rada Vilém Marx - za jeho pùsobení dolo k oivení èinnosti sboru, prvním pøedsedou sboru : JUDr. Jan Emminger, pozdìji Alois Janka. 30. 10. 1873 - 7. 7. 1880: Frantiek rytíø Czyhlaø, byl zvolen první stálý výbor sboru (tzv. Beirath) s pøedsedou JUDr. Frantikem Söllnerem a od 12. 10. 1878 jej nahradil Emanuel Suchý. 7. 7. 1880 byl do úøadu policejního øeditele jmenován Frantiek rytíø Stejskal, policejní prezident ve Vídni, a dále pak 7. 6. 1892 c. k. policejní øeditel Jiøí Dörfl. Oba sbor velmi podporovali.
14
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Ambulanèní vùz
V roce 1888 u pøíleitosti 40leté vlády Jeho Velièenstva Frantika Josefa byl zaloen jubilejní fond. Z tohoto fondu byly sboru poskytnuty finanèní prostøedky. Významným zdrojem financí pro èinnost ochranného sboru byl i osobní dar pana J. Schebka ve výi 5 000 zlatých. 4. záøí 1890 postihla Prahu rozsáhlá povodeò. Pøi této ivelné pohromì se sbor velmi vyznamenal a vznikla potøeba dát èinnosti sboru pevnìjí zákonný rámec a pozmìnit jeho vnitøní organizaèní strukturu. Proto byly 13. 12. 1891 vytvoøeny nové stanovy, byla zavedena nepøetritá sluba, sbor byl ustanoven jako spolek a název mu byl ponechán. Povodeò se stala historickým zlomem v dìjinách sboru - byla zøízena tzv. stanice záchranná - 22. 10. 1890. Protoe byly obtíe s jejím umístìním, sídlila nejprve a krátce na dolejím Václavském námìstí. Správcem byl tehdy MUc. V. J. Durdík a od 3. 7. 1891 byl inspektorem záchranné stanice jmenován MUDr. Cyriák Hlavièka. Po jeho odchodu jej nahradil MUDr. Václav Solil. 8. 5.1891 byl zvolen starostou Emanuel Suchý. V tehdejích stanovách stálo:
Úèelem Praského dobrovolného sboru ochranného jest poskytovati za kadé doby první pøímou pomoc, jako i bráti podílu a podporovati úøední akci pomocnou pøi vech úrazech a nehodách, bezpeènosti osoby i majetku se týkajících, tudí zejména pøi poárech,
15
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
tøenici ledu, povodních a jiných nehodách ivelních, pak v pøípadech zabití, poranìní a onemocnìní veho druhu a zvlá té v pádu mobilizace a války. Mimo první pomoc zajioval sbor ochranný také rychlou dopravu poranìného do bytu nebo do ústavu ve dne i v noci. Pro pøípad nenadálých netìstí, poárù a povodní mìl kadý èlen sboru na domì, kde bydlel, tabulku s oznaèením, e je pøísluníkem tohoto sboru ochranného. V souvislosti s ohroením, které pøedstavovala Vltava, byly poøízeny lodice ochranné (dodal J. Mayer, stavitel lodic na Smíchovì) a záchranné vìnce firmy Ruston a spol. Lodice byly zakotveny na vykázaném místì a spravovány p. Mayerem. Pøi pøíleitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 zøídil sbor pøímo na výstaviti záchrannou stanici, která dùstojnì reprezentovala sbor na veøejnosti. V provozu byla od rána do noci a personál tvoøili lékaøi a medici. Byla vybavena léky a zdravotnickým materiálem. Na zøízení stanice vynaloila praská radnice velké finanèní prostøedky. Rada královského hlavního mìsta Prahy tak uznala dùleitost tohoto spolku a nadále jej i finanènì podporovala.
Záchranná stanice rok po svém zaloení zøídila pøi jubilejní výstavì roku 1891 doèasnou stanici na výstaviti
Z dostupných údajù se dochovala i následující zajímavá statistika: v dobì od øíjna do prosince roku 1890 bylo celkem 346 pøípadù (z toho 46 chirurgických tìkých, 214 chirurgických lehkých, 4 porody, 52 interních pøípadù tìkých, 59 interních lehkých, 2 psychózy, 5 pokusù o sebevradu), pøi nich byl ambulanèní vùz pouit 120krát. V roce 1891 bylo zaznamenáno u celkem 2 275 pøípadù, v roce 1895 ji 7 328 pøípadù, z nich jen pøi národopisné výstavì v tomto roce bylo oetøeno 1 359 lidí. Z èísel je patrný postupný nárùst poètu oetøených a pøepravených osob.
16
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
8. 5. 1892 se konala první valná hromada sboru, kde byli zvoleni: protektor sboru Jeho Excelence hrabì Frantiek Thun z Hohensteinu a námìstci: starosta Prahy JUDr. Jindøich olc a policejní øeditel Frantiek rytíø Stejskal. V tu dobu mìl sbor u celkem 216 èlenù. 20. 12. 1892 - zmìna znaku, který u nese název v obou zemských jazycích. 12. 4. 1894 - starosta sboru Emanuel Suchý byl vyznamenán rytíøským øádem Frantika Josefa a na poèest sboru se 8. 5. 1894 konal slavnostní banket. Ochranný sbor byl v té dobì také hojnì finanènì podporován jak od jednotlivcù, tak od rùzných spolkù, zejména od Èeské spoøitelny (Královské Vinohrady, Smíchov, Libeò, ikov, Karlín).
Ambulanèní vùz
17
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
18
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Z výroèních zpráv
19
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
20
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Výroèní zprávy z let 1897 - 1910 a zejména valná hromada konaná dne 8. 5. 1897 V roce 1898 byly znièeny lodice, poøízeny nové ze sbírky èlenù sboru a zakotveny na strategických místech u Palackého mostu, Støeleckého ostrova, Odkolkových mlýnù, Køiovnického klátera, malostranské poráky a u mostu Na Frantiku. Správcem byl loïaø J. Chroust. V této dobì byl zakoupen i sterilizátor a aparát Paqueliùv. Za rok 1897 sbor zasahoval celkem ve 12 082 pøípadech. Ukázky z výroèní zprávy 1900
21
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
22
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
23
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
24
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Z výroèní zprávy z roku 1903 Redakce èasopisu Erste Hilfe zaslala záchranné stanici jedno èíslo svého èasopisu na ukázku - pojednávala o záchranných akcích, hygienì a pìstování veøejného zdravotnictví. Stanice mìla tehdy 162 èleny a 38 pøíznivcù. O její èinnosti se pochvalnì zmiòoval dobový tisk: Hlas národa, Národní listy, Národní politika, Právo lidu, Èech. Na pøelomu století se sbor zaèínal potýkat se stálým nedostatkem financí, které ji neodpovídaly rostoucím nákladùm na provoz. Objevily se i první odborné posudky o stanici záchranné, a to od lékaøù publikujících v Èasopise lékaøù èeských.
Z výroèní zprávy z roku 1905 Stanice záchranná získala místnosti v domì è. 979/II na Havlíèkovì námìstí.
Výbor Praského dobrovolného sboru ochranného - u pøíleitosti 50letého výroèí - 1907
25
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Z výroèní zprávy z roku 1908 V tomto roce byly lodice pøedány do správy obce praské. Asistence záchranné stanice na dostizích v Chuchli, pøi jubilejní výstavì obchodní a ivnostenské komory na výstaviti, kde opìt byla zøízena stanice záchranná. Pøi kvìtinovém korzu se splaili konì, vznikla panika, pøi ní bylo mnoho lidí zranìných a ulapaných. Proto zde byl zøízen i improvizovaný polní lazaret.
Z výroèní zprávy z roku 1909 Stanice záchranná mìla v té dobì ji 8 stálých lékaøù, jednotlivé stanice byly zøizovány na rùzných výstavách a u pøíleitosti poøádaných spoleèenských a sportovních akcí. Tehdy byl zakoupen i jeden ruèní vozík k pøeváení nemocných.
V roce 1910 byl mìstskou pojiovnou zakoupen první ambulanèní automobil.
Ambulanèní automobil zakoupený Praskou mìstskou pojiovnou
26
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
V roce 1911 se sbor pøestìhoval do budovy staré mincovny na Staromìstském námìstí, kde se také v této dobì objevily i první motorizované prostøedky.
Sanitní vozy na Staromìstském námìstí
Z výroèní zprávy za rok 1914 V dùsledku mobilizace a následného váleèného stavu spolek spolupracoval zejména v souèinnosti s Hasièským sborem, dobrovolníky a Èerveným køíem hlavnì pøi nakládání a vykládání ranìných vojákù na nádraích, jejich oetøení a dalím transportu. Pøi této èinnosti byly vyuívány i civilní automobily firem a soukromých osob. V té dobì sbor trpìl nedostatkem lékaøù, protoe mnoho z nich bylo mobilizováno do války. Také v tomto roce byly zøízeny takzvané doèasné záchranné stanice u pøíleitosti konání rùzných akcí, napø. Pegoudùv vzlet na Letné, koòské dostihy, divadelní pøedstavení v árce apod.
27
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
JUDr. Bedøich hrabì Deym, c. a k. nadporuèík, rytíø suverenního maltézského øádu a prezident Praského dobrovolného ochranného sboru
Sanitní automobil, který na podnìt pøedsedy J. Nerada dal zemský správní výbor vyrobit v zemské prùmyslové kole v Mladé Boleslavi
28
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Rok 1924 znamenal dalí významný mezník. Tehdy získala záchranná stanice v Praze oprávnìní pouívat zvuková výstraná znamení.
První sanitní motocykl pro kratí vyjíïky
Z jednatelské zprávy za rok 1930 Záchranná stanice v tomto roce poskytla první pomoc a bylo pøevezeno celkem 21 630 osob, tj. v prùmìru asi 60 dennì, z toho 7 617 chirurgických pøípadù, 9 971 interních, 1 022 oèních, 852 rodièky byly pøevezeny do porodnice, 778 duevnì chorých, 802 opilci, mrtvých na pitvu 588. Za obvod Velké Prahy bylo vykázáno 406 jízd za Kè 97 382,40 a ujeto celkem 26 000 km. Celkovì bylo v provozu 13 vozù, které najely celkem 1 930 tis. km/rok. Doèasné záchranné stanice s lékaøskou slubou byly zøízeny opìt na jarním a podzimním veletrhu, na Hospodáøské výstavì, dále byl vyslán lékaø na valnou hromadu Národní banky èeskoslovenské. Ambulanèní vùz byl pøítomen i na motoristických závodech, koòských dostizích a pøi alegorickém prùvodu. Zkuebnì byla zøízena dalí poboèná stanice ve Vrovicích. Za pøevozy v roce 1930 bylo pøijato 84 969,80 korun a vydáno 101 490,55 korun. Zároveò byla podána ádost o finanèní pøíspìvek na nové automobily, které by zùstaly majetkem obce. Nejvìtí finanèní podporu poskytla opìt Rada hl. m. Prahy, dále byly získány subvence od ministerstva zdravotnictví a dar od Zemského úøadu ve výi 20 000 korun. Zástupci spolku se zúèastnili Mezinárodního kongresu záchrany a první pomoci ve francouzském Trouville, kde získal spolek za úèast a za monografii o Praském dobrovolném sboru ochranném cenu Grand prix. Pøedseda, jednatel a MUDr. K. Slavík získali od Ministerstva války francouzské republiky èestný diplom.
29
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
30
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Spolek byl pozván k úèasti na Mezinárodní konferenci o zamezení prùmyslových poárù a o záchranì pøi úrazech v prùmyslu v øíjnu 1930 do Vídnì. Probìhla návtìva naich zástupcù u vídeòské záchranné stanice vèetnì seznámení s její èinností.
Ze zprávy za rok 1932 Navrhované zmìny stanov byly schváleny. Zdravotní rada MUDr. Pavlík pøednesl návrh na zøízení nemocnice na levém bøehu Vltavy. Probíhala dlouhá jednání o propùjèení pozemku U Obecního dvora na stavbu budovy, kde by byly umístìny správní budovy a byt lékaøe. Praský dobrovolný sbor ochranný byl podporován praským magistrátem a do roku 1948. Stanovitì bylo na Staromìstském námìstí, kde proilo boj o Staromìstskou radnici za války. V té dobì bylo technické zázemí skuteènì malé. Obsahovalo dva telefony, skromné prostory ve formì dvou místností a ordinace.
31
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
32
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Pováleèná doba
33
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
34
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
V kvìtnu 1945 byla znièena budova bývalé staré mincovny na Staromìstském námìstí, èinnost byla proto pøesunuta na krátkou dobu do Rùové ulice. Zde u byly vidìt technické pokroky ve formì manuální poboèkové ústøedny pro spojení k posádkám. Okolo roku 1950 byly získány prostory u Strossmayerova námìstí v ulici Dukelských hrdinù. Zde vznikl i první dispeèink, dnes nazývaný zdravotnické operaèní støedisko. Dne 19. 12. 1949 byla Záchranná sluba Praha zaèlenìna pod správu Ústøedního národního výboru Prahy.
Sanitní automobil z roku 1950 koda 1201
Sanitní automobil z roku 1950 Praga Lady
35
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Budování socializmu a do roku 1989 Radiový systém
Následující informace pocházejí z archivu ZZS HMP a byly ji døíve získány od pana Jaroslava Keraue, který byl u vzniku technických øeení týkajících se vývoje záchranné sluby v Praze a byl také jejich autorem. Vrame se do roku 1938 a konstatujme stav technické a øídicí úrovnì. V této dobì pouíval Praský dobrovolný sbor ochranný dva telefonní aparáty jako tísòové linky. Pøedání pøípadu probíhalo ústnì a posádka vyjídìla k pøípadu. Pro øídícího pracovníka tím vak byla ztracena, a nemohla být z pøípadu odvolána, ani nemohl být upøesnìn stávající stav a do té doby, kdy se posádka odnìkud sama ozvala. Snahy o monost vstoupit do pøípadu byly od poèátku veliké. Ke zvýení disponibility dolo pozdìji, a to povinností posádky hlásit se ze zdravotnického zaøízení po pøedání pacienta. Hláení probíhalo na stejná telefonní èísla, na která volali i lidé v tísni. Takto byl poloen základ pozdìjím dispeèerským linkám. Po roce 1945 v souvislosti s I. Vesokolským sletem pøedstavila výcarská firma BBC poprvé v Praze mobilní radiotelefon pro úèely øízení výjezdových skupin. K vlastnímu zavedení prvních radiostanic do provozu záchranné sluby vak dolo a mnohem pozdìji. První zmínky o dispeèerském pracoviti jsou okolo roku 1950 v souvislosti s pøesunem záchranné sluby do prostor v ulici Dukelských hrdinù, kde na poèátku byla dvì dispeèerská pracovitì, z toho jedno pøíjmové a jedno pøedávací. Pøíjmové pracovitì pøijímalo tísòové výzvy a pracovitì pøedávací tyto výzvy pøedávalo mobilním jednotkám. Stoupající mnoství uskuteèòovaných zásahù bylo pøíèinou zvyování poètu dispeèerských pracovi. V roce 1954 byl proto poèet pracovi zvýen na jedno pøedávací (øídicí) a tøi pøíjmová. Z této doby jsou také první zmínky o zkouení radiového systému v provozu. Zpoèátku byla radiostanicí vybavena jedna mobilní jednotka a dispeèink. Zkuenosti z tohoto druhu ukázaly opodstatnìnost zavádìní radiových zaøízení v podmínkách záchrany lidského ivota a znamenaly obrovský pøevrat ve zpùsobu øízení. Stojí za zmínku uvést, e zavádìní této techniky bylo velice obtíné. Ale obtíe, které provázely tvorbu radiového systému, pøinesly neocenitelné zkuenosti, které v roce 1972 vyústily v návrh nového systému. Ten byl v r. 1976 sputìn do zkuebního provozu a na jaøe 1977 se uskuteènil pøechod do prostor novì vytvoøeného dispeèinku, který ZZS HMP pouívala a do poèátku roku 1999, kdy byl nahrazen souèasným. Radiový systém vyuíval ji tøi oddìlené kmitoèty (vedle vlastního provozního kanálu také 2 koordinaèní kanály, pozdìji nazvané krajský a celostátní). Po technické stránce pøinesl nový systém i dalí monosti, mimo jiné adresné volání vozu, zobrazení pøehledu o pohybu a obsazení jednotlivých vozù èi potvrzení pøevzetí volání. Prostøednictvím nìkolika pøevadìèù bylo také výraznì zlepeno vykrytí celého území hl. m. Prahy radiovým signálem. Systém tak dovolil nahradit nespolehlivá linková pojítka a to umonilo podstatnì zkrátit dobu pro pøedání pøípadù posádkám. Základní koncepce systému je stále povaována za nejlépe vyhovující potøebám záchranky a je pouívaná dodnes, by samozøejmì dolo k obmìnì technologií za moderní, poèítaèovì øízené. V 90. letech se stala Záchranná sluba Praha prùkopníkem pøednemocnièní neodkladné péèe (dále jen PNP) v Èeskoslovensku i ve svìtì. V socialistickém období byla dokonce poøadatelem prvního mezinárodního kongresu o akutní medicínì. V Praze pùsobila jako samostatná, profesionálnì vysoce zdatná organizace. Disponovala i vlastním lùkovým
36
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
zaøízením - ARO v Nemocnici Na Strahovì a pøechodnì v Nemocnici Na Frantiku. S rozvojem PNP postupnì vznikaly a rozvíjely se i ostatní záchranky v celé republice, a to v rámci okresních a krajských ústavù národního zdraví jako souèást nemocnic.
Rok 1987 je významným mezníkem v historii záchranné sluby u nás. V Praze Ruzyni byl ve spolupráci s VIII. správou Federálního ministerstva vnitra oficiálnì zahájen provoz prvního stanovitì LZS na území tehdejí ÈSSR, a to za finanèní podpory Èeskoslovenské pojiovny. Po odborné stránce (lékaø a záchranáø) byl provoz zajiován Záchrannou slubou Praha.
V roce 1987 byl v Praze také úspìnì zahájen provoz záchranné sluby formou RVS.
37
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Právì jedineèné postavení a dlouhá zkuenost umonily zavádìt progresivní prvky do PNP u nás. Mezi nì patøilo, kromì ji zmínìné LZS, také zavedení velkoobjemových sanitních vozù èi zavedení aktivace výjezdových skupin pagingem. Experimentovalo se i s dalími novinkami, jako napø. vyuití RVS s pouitím motocyklù, provozování vlastního anesteziologicko-resuscitaèního oddìlení i centrálního pøíjmu v Nemocnici neodkladné péèe.
Rendez-vous systém s pouitím motocyklù
Pøedávání pacienta - letadlo + sanita poèátek 70. let
38
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Vzpomínky na Záchrannou slubu hl. m. Prahy MUDr. Zdeòka Schwarze seniora Na Záchranné slubì (ZS) jsem byl zamìstnán v dobì od 22. 9. 1961 do 3. 8. 1981. Nejprve jsem pracoval jako sanitáø. Na podzim roku 1962 jsem zaèal studovat na lékaøské fakultì Univerzity Karlovy Praha, kterou jsem ukonèil v èervenci 1968, a zaèal pracovat jako lékaø rychlé zdravotnické pomoci. V prùbìhu dalích let jsem sloil atestaci I. stupnì z chirurgie a pozdìji nadstavbovou atestaci z organizace a øízení zdravotnictví. Ze ZS jsem odeel v roce 1981 ze zdravotních dùvodù, po dohodì se zamìstnavatelem. V dobì mého nástupu na ZS, podle mých vzpomínek, pracovali tito lékaøi: MUDr. Bohumil efrna, MUDr. Jaromír Mayer, MUDr. Václav Pfeifer, MUDr. Jan Køováèek, MUDr. Libue Jelínková, MUDr. Hana Neuwirthová, MUDr. Miroslava Bakosová, MUDr. Karel Nerad a dalí. Jednalo se o kmenové lékaøe, tj. v hlavním pracovním pomìru. Externí lékaøe si nepamatuji.
koda 1201
V té dobì byla ZS vybavena zejména sanitními automobily znaèky koda 1201, pouívala té 1 vùz Mercedes 180, asi 2 vozy Aero 150 (sanitní vùz pro 2 lùka a 4 sedící) a nìkolik vozù starích typù. Pro RZP byly vyèlenìny pouze vozy Mercedes 180 a koda 1201. Vechny tyto vozy byly vybaveny radiostanicí (zn. Fremos - jetì plnì osazenou elektronkami), dále moností inhalace kyslíku, umìlého dýchání pomocí pøístroje RK 32 (mìch s ventilem a nasazenou oblièejovou maskou s pøípojkou pro pøidávání kyslíku), gumovými krtidly, obvazovým materiálem, vèetnì kovových a døevìných dlah, dokonce u i extenèní dlahou na dolní konèetiny a nìkteré vozy mìly ji vìtí pøenosné bateriové svítilny potøebné pro práci v terénu. ZS tehdy zajiovala slubu rychlé lékaøské pomoci (RLP) na dvou stanovitích, a to v budovì øeditelství v Praze 7, Dukelských hrdinù 21 a v Praze 2 na Floøe. Slubu tvoøili ve dne 3 lékaøi s posádkou a v noci a ve dnech pracovního klidu 2 lékaøi s posádkou, dále rychlopøevozovou slubu (celkem 4 vozy s dvouèlennou posádkou) v denních hodinách v pracovních dnech. Samostatným úsekem byla pøevozová sluba, která se skládala z pøevozù po Praze, mimo Prahu (dálkaøi), letecké pøepravy a pøevozù nedonoených dìtí (v rozsahu prakticky celých Èech). Pro pøevozy po Praze bylo ve smìnì v pracovní dny 15 dvouposádek a 3 - 4 vozy pouze s øidièem. V noci Prahu zajiovalo 5 pøevozových vozù s dvouèlennou posádkou. Dálkovou pøepravu pøes den provádìlo 4 - 5 vozù s øidièem. Leteckou slubu tvoøila 1 dvouposádka a pro nedonoené 1 vùz s øidièem.
39
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Základna v ul. Dukelských hrdinù
Budování stanovitì na ikovì
Pøebírání stanovitì na ikovì - garáe
40
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Sluba byla øízena dispeèinkem, kde pracovali pøes den 3 operátoøi, z nich 1 sestra, v noci operátor a sestra. V dobì krátce po mém nástupu byla sluba dispeèinku rozíøena v denní slubì v pracovních dnech na 4 pracovníky. Dispeèink byl vybaven jednoduchými sdruenými pracoviti pro 4 pracovníky, na kterých bylo mono paralelnì pøijímat hovory ze vech pøíchozích linek.
Dispeèink 70. léta
Den mého nástupu na ZS, jako sanitáøe, byl shodou náhod posledním dnem, kdy øidièi a lékaøi ZS pracovali i ve vední dny ve 24hodinových smìnách. Od následujícího týdne mohli ve vední den vykonávat maximálnì smìny 12hodinové. Pouze v nedìli a ve dnech pracovního klidu z dùvodu nedostatku lékaøù i malého zatíení provozu slouili nadále ètyøiadvacítky.
Dopravní nehoda - 80. léta, MUDr. V. Randýsek
41
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
V prùbìhu dalích let docházelo k dalímu roziøování a zkvalitòování slueb ZS. Pøili noví lékaøi, ze kterých si pamatuji ty, kteøí byli na ZS delí dobu: MUDr. Jaroslav Maín, MUDr. Milan Mináø, MUDr. Vladimír Randýsek, MUDr. Alois Ullman, MUDr. Karel Vomáèka a dalí. Roziøoval se i vozový park, byly dodány vozy koda 1202, dalí Mercedes 180 D, na poèátku 70. let jugoslávské sanitní mikrobusy zn. IMV, pozdìji sanitní modifikace furgonu Avia-Renault, zkouela se i sanitní verze Tatry 603, skøíòový Mercedes ji s plným vybavením.
IMV
koda 1203
Zlepovalo se i zdravotnické vybavení vozù. S pøíchodem sanitních mikrobusù bylo mono instalovat do zadní kabiny dráky na infuze, pozdìji i vybavení pro pøetlakovou infuzní léèbu. Do standardního vybavení vozù byly zavedeny náhradní roztoky. Jetì pøed rokem 1968 jsme získali prvních 5 souprav kardioskopù kombinovaných s defibrilátorem
42
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
(tzv. Life-pack) firmy Hewlett-Packard, pozdìji i dalích firem, take vechny vozy s lékaøem jimi byly vybaveny. Kromì toho mìli vybraní lékaøi kapesní kardioskopy, které mìli pøi slubì trvale u sebe. Na konci 70. let byly k dispozici u i jednorázové injekèní støíkaèky a jehly, obvazový materiál v jednotlivém sterilním balení, nafukovací dlahy a pneumatické transportní matrace.
Avia Fourgon
Koncem 70. let se rovnì pøelo na nové typy kombinovaných akusticko-svìtelných výstraných znamení (do té doby se pouívaly nevýkonné rotaèní sirény a amatérsky vyrábìná malá modrá svìtla na støee vozu nad pøedním sklem). Kolem roku 1965 se elektronky v radiovém vybavení vozù nahrazovaly polovodièovými prvky, koncem 70. let pøily nové èeskoslovenské plnì tranzistorované vysílaèe, pozdìji nahrazené výcarským systémem (firmy Brown-Boweri) ji s nìkolika základnovými stanicemi. Podle potøeb mìsta se také roziøoval poèet detaovaných stanovi RLP po Praze. Nejprve ke stávajícím 2 pøibylo stanovitì v Praze 1 umístìné na ARO v Nemocnici Na Frantiku, které bylo pozdìji pøemístìno na Prahu 6 do Nemocnice Na Strahovì. Po vybudování dalí základny ZS v Praze 3 na Ohradì sem bylo pøemístìno stanovitì z Prahy 2 - Flory. Pozdìji byla vytvoøena ve spolupráci s praskými hasièi dalí 4 stanovitì v Praze. Vechna ji pracovala v nepøetritém provozu. Rozíøil se i poèet vozù RZP a pøevozové sluby. V dobì mého odchodu ze ZS ji byl zajitìn nepøetritý provoz vrtulníkové pøepravy v rámci letecké sluby ÈSSR. Na poèátku 70. let byl vybudován nový dispeèink s 10 pracoviti, rozdìlený na pøední pøíjmový polokruh, zadní dvoupracovitì k øízení pøevozové sluby, dále pracovitì letecké sluby a speciální pracovitì dispeèerky RLP. V dobì mého odchodu se uvádìl do provozu dalí nový dispeèink - ve v objektu na ulici Dukelských hrdinù. ZS uspoøádala ve dnech 12. - 16. 10. 1976 spoleènì s Èeskoslovenskou lékaøskou spoleèností J. E. Purkynì VII. Kongres rychlé zdravotnické pomoci s mezinárodní úèastí, kterého se úèastnili lékaøi ze vech 5 svìtadílù. Poznatky z kongresu pøinesly mnohé podnìty pro zlepení èinnosti ZS.
43
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Výjezdové stanovitì Vltavská
Pracovníci ZS v rámci plnìní sluebních povinností zasahovali u mnoha hromadných netìstí, z nich vyjímám ty nejvìtí èi nejzávanìjí, kterých jsem se vìtinou úèastnil : v sráka vlakù v Praze 9 v Hloubìtínì (asi poèátkem 70. let) - 14 mrtvých, cca 60 zranìných; v výbuch Hotelu Vítkov v Praze 3 na ikovì (asi na konci 70. let) - poèty neznám neúèastnil jsem se; v sráka osobních aut v tunelu pod Vyehradem v Praze 2 (koncem 70. let) - první pøípad v Praze, kdy byly usmrceny 4 osoby v jednom autì (èlenové revue Holiday on Ice); v úmyslný nájezd nákladního auta do stanice tramvaje na dolním konci tø. Obráncù míru, nyní Milady Horákové (poèátkem 80. let) - 7 mrtvých a 12 zranìných; v pád letedla DC 9 linky JAT (Jugoslávských aerolinií) dne 30. 10. 1975 56 mrtvých a 63 zranìných.
44
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Statistika výjezdù a zásahù z let 1941 - 67 originály z archivu ZZS HMP poèet jízd
poèet zásahù
45
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Mercedes Benz 409 IRAKHORDO
46
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Období od roku 1989
Tatra 613 pro RVS
Toto období se vyznaèuje nìkterými nekoncepèními a ve svìtì se nevyskytujícími kroky. Na ZZS HMP byly navìeny rùzné pøívìsky, které byly po zmìnì vedení organizace odstranìny. V roce 1989 získala Záchranná sluba Praha (døívìjí název ZZS HMP) do své péèe areál bývalého Státního ústavu národního zdraví na Malvazinkách (SANOPZ) a vznikla zde Nemocnice záchranné sluby. Za dobu své krátké existence prola trnitou cestou vývoje a zapsala se do dìjin praského zdravotnictví. Byla pracovitìm, které se zamìøilo pøevánì na akutní medicínu a traumatologii. Proto zde také vznikl první centrální pøíjem (CP) v Praze. Byla první nemocnicí, která mìla svou vlastní osvìtlenou pøistávací plochu pro vrtulník. Velmi èasto zdejí CP slouil jako jediné místo v Praze, kde záchranná sluba, a to i mimopraská (napø. ZS Prahazápad) mohla bez konfliktù pøedat pacienta ze sanity na lùko. Nìkteøí pacienti zde dokonce pobývali i nìkolik hodin a dní, ne pro nì bylo nalezeno místo v jiném zdravotnickém zaøízení v Praze, ale i mimo ni. Budování nového gigantického monobloku ve Fakultní nemocnici Motol, dále otevøení nedaleké, pro veøejnost ji fungující moderní Nemocnice na Homolce, ale i chyby bývalého vedení ZZS HMP byly pøíèinou útlumu a zániku Nemocnice záchranné sluby, která disponovala obrovským lidským potenciálem, ochotným dávat pacientùm i kolektivu více ne v jiných zdravotnických zaøízeních v té dobì. Mezi dalí neopomenutelné skuteènosti této nemocnice patøilo i vlastní oddìlení soudního lékaøství a klinické zázemí pro zamìstnance pracující ve výjezdových skupinách. Tato gloriola, která se táhne vývojem ZZS obecnì, vak ve své pravdivé skuteènosti nebyla naplnìna. Pouze hrstka nadencù pracujících v nemocnici slouila i na vozech a také minimum lékaøù RLP absolvovalo pár slueb mìsíènì na CP. Ostatní støednì zdravotnický personál z nemocnice na sanitních vozech neslouil vùbec. Pouze nìkolik èlenù výjezdových skupin
47
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
vykonávalo sluby na oddìleních nemocnice. Z toho vyplývá, e ani ve vlastním zdravotnickém zaøízení nebylo tzv. klinické zázemí vyuíváno ke studijním úèelùm a k získávání zkueností z práce u lùka pro praxi v terénu. Nemocnice definitivnì zanikla po nìkolikaletých peripetiích a útlumu èinnosti koncem roku 1998. V dùsledku zmìnìných ekonomicko-právních podmínek a nové koncepce byl nevyuitý areál vrácen mìstu. Oddìlení soudního lékaøství u ZZS HMP tak ukonèilo svou èinnost a pøelo do Fakultní nemocnice Bulovka. Dalí pøívìsek, oddìlení RIAPS (Regionální institut ambulantní a psychosociální sluby), který také nemá u ádné zdravotnické záchranné sluby na svìtì své místo, byl od ZZS HMP odlouèen. Bìhem 9 let od roku 1989 pokraèoval vývoj ZZS HMP v nastoupeném trendu. Postupnì dolo k modernizaci vozového parku jak v oblasti sanitních vozù, tak v oblasti vozidel pouívaných pro dopravu lékaøe v rámci RVS. V roce 1995 se ZZS HMP úspìnì prezentovala na mezinárodním záchranáøském veletrhu Interschutz v Hannoveru. V tomto období také vzniklo z rozhodnutí MZ ÈR Územní støedisko záchranné sluby v Praze, které navzdory logickému vývoji PNP v hlavním mìstì a navzdory vysokým nákladùm vytvoøilo vlastní zdravotnické operaèní støedisko a pøevzalo provoz LZS. Navzdory rùzným snahám nebyly natìstí výhradní kompetence pro obsluhu tísòové linky 155 praské záchranné slubì nikdy odejmuty a její výsadní postavení i funkce v praském záchranném bezpeènostním systému nebyly narueny. Jasná koncepce èinnosti ZZS HMP se vytrácela, náklady na provoz stoupaly. V roce 1997 zaznamenala historie praské záchranky dalí zásadní zmìnu. Na podnìt nespokojených zamìstnancù probìhla øada kontrol ze strany zøizovatele - Magistrátu hl. m. Prahy. Zmínìné dílèí kontroly potvrdily výhrady zamìstnancù ke zpùsobu, jak je ZZS HMP øízena a jak hospodaøí. Po provedeném hlubím auditu, který potvrdil ji známé skuteènosti z pøedchozích kontrol, byl tehdejí øeditel MUDr. Jan tìch odvolán na vlastní ádost. Pro toto období je charakteristická jetì jedna významná událost. ZZS HMP zápasila o svou existenci. Její kompetence a postupnì i materiální a personální vybavení mìla v roce 1999 pøevzít jiná organizace - Ministerstvem zdravotnictví zøízené Územní støedisko záchranné sluby Praha, jejím øeditelem byl v té dobì polistopadový øeditel ZZS HMP MUDr. Pavol Getlík. Za jeho pùsobnosti utrpìla ZZS HMP ztráty jak v oblasti financí, tak i v oblasti vykonávaných èinností. Právì z tìchto dùvodù dolo na podzim roku 1998 ke kompletní výmìnì vedení záchranné sluby. Nové vedení prosadilo zásadní vnitøní reorganizaci podloenou první jasnou koncepcí. Dolo k restrukturalizaci výjezdových stanovi s cílem dosaení lepího taktického rozloení výjezdových skupin a úspor finanèních prostøedkù. Zruila se tak stanovitì v ji nevyhovujících objektech na Ohradì a Vltavské, ale i v ul. Dukelských hrdinù. Dùvodem bylo nejen vysoké nájemné, ale i nevhodnost prostor z hlediska hygieny a provozu. Velkoobjemové sanitní vozy, které zaujímaly ji vìtinu vozového parku, do uvedených objektù nemohly ani zajídìt, a musely parkovat pøed nimi na ulici. Postupné budování Jednotného bezpeènostního systému hl. m. Prahy od roku 1996 pøispìlo k rozvoji dispeèinkù vech sloek. Tak jako Police ÈR, Hasièský záchranný sbor hl. m. Prahy a Mìstská policie hl. m. Prahy, získala i ZZS HMP nové zdravotnické operaèní støedisko, které nebylo bývalé vedení schopno ani po dvou letech zkouení uvést do provozu. Nové vedení urychlilo jeho koneèné zprovoznìní.
48
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Jaro roku 1999 tak pøedstavuje dalí mezník v historii ZZS HMP. Po nìkolika desítkách let opustilo zdravotnické operaèní støedisko budovu v ulici Dukelských hrdinù 21 a pøestìhovalo se do nových prostor v Korunní ulici v Praze 10. Spolu se zmìnou adresy dolo ke zcela zásadním zmìnám v pouívaných technologiích. Nové zdravotnické operaèní støedisko bylo vybaveno nejmodernìjí výpoèetní i telekomunikaèní technikou, a mùe tak odpovídajícím zpùsobem øídit vyuívání sil a prostøedkù ZZS HMP na území hlavního mìsta.
Nové zdravotnické operaèní støedisko v Korunní ulici
49
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Do té doby uívaný lístkový systém byl nahrazen výpoèetní technikou a softwarovým vybavením, které umoòuje plnì digitalizovaný pøíjem a pøedání tísòových výzev výjezdovým skupinám. O nìkolik mìsícù pozdìji se do nových prostor pøestìhovalo i vedení ZZS HMP vèetnì administrativy. Po øadì let je tedy celý øídicí úsek - do té doby roztøítìný do øady lokalit v Praze - soustøedìn na jednom místì. V dalích letech dolo rovnì k modernizaci vybavení jednotlivých pracovi. Postupnì byla budována poèítaèová sí, která dnes propojuje pøevánou vìtinu výjezdových stanovi. Prostøednictvím této sítì jsou zamìstnancùm zpøístupnìny vechny potøebné informace týkající se organizace. Protoe je kladen velký dùraz zejména na dalí vzdìlávání lékaøù (nástavbová atestace z urgentní medicíny) a ostatních zdravotnických pracovníkù, umoòuje vnitøní poèítaèová sí i pøipojení na internet, jeho cestou je zajitìn bezplatný pøístup do mezinárodních lékaøských knihoven. Po nìkolikaletém snaení dolo ke zmìnì legislativy ve prospìch praské záchranky, která se tak stala územním støediskem a byla jí vrácena LZS. mem.
Tím se ZZS HMP opìt stala plnì funkèním, moderním komplexním záchranným systé-
Za svou souèasnou úroveò vdìèí ZZS HMP mnoha lidem, kteøí se na zavádìní nových progresivních postupù a technologií pøímo èi nepøímo podíleli. Za vechny jmenujme alespoò bývalé øeditele MUDr. Rudolfa Mikee a MUDr. Bohumila efrnu. K vysoké odborné i organizaèní úrovni práce ZZS HMP výraznì pøispìl i øeditel MUDr. Frantiek dichynec, který vedl záchrannou slubu v 80. letech. Jeho èinnost byla velmi mnohotvárná. Pomohl povznést praskou záchranku na pièkovou evropskou úroveò, prosadil nákup prvních velkoprostorových sanitních vozù, zavedl setkávací systém a ve spolupráci s Ministerstvem vnitra zahájil provoz LZS. Právì z jeho iniciativy zaèala ZZS HMP provozovat vlastní nemocnici na Malvazinkách, co byl svìtový unikát. Nezanedbatelnou mìrou se MUDr. dichynec podílel i na propagaci èinnosti ZZS HMP. Právì za jeho éry vznikl televizní seriál Sanitka a filmový dokument ke 130. výroèí vzniku organizace.
Z televizního seriálu Sanitka
50
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Po listopadu 1989 byl MUDr. dichynec odvolán z funkce a zastupoval jej MUDr. efrna. Od 1. 11. 1990 byl na základì výsledku konkurzního øízení do funkce øeditele jmenován MUDr. Pavol Getlík. V prùbìhu 90. let sledovala ZZS HMP nadále moderní medicínské trendy. Po organizaèní stránce vak tìila pøevánì jen z dobøe vybudovaného základu. Bylo moné zaznamenat nìkteré negativní prvky vývoje, které se promítly a do dnení doby. Záchranku postupnì opustili nìkteøí její zamìstnanci, kteøí si odnesli i know how. Za tichého souhlasu tehdejího øeditele postupnì docházelo k pøechodu nìkterých èinností z pùsobnosti záchranky do pùsobnosti takto vzniklých soukromých firem. Jednalo se o omezení pøevozové sluby (dopravy ranìných, nemocných a rodièek, dále jen DRNR), zruení dopravy novorozencù s nízkou porodní hmotností, ale i omezení zdravotnických asistencí apod. Navzdory velkému rozvoji zahranièní turistiky docházelo bohuel i k postupnému útlumu repatriací pacientù ze zahranièí. Tyto zmìny spolu s ivelným nákupem drahé, a mnohdy ne zcela vyuitelné techniky, s sebou pøinesly také negativní finanèní dùsledky. Stejnì kriticky lze hodnotit postupné omezování a úplné uzavøení provozu v nemocnici na Malvazinkách a ústup Ministerstvu zdravotnictví v prosazování vlastního územního støediska vèetnì odebrání LZS. Dokonce dolo i k odchodu øady lékaøù, take musel být omezován poèet výjezdových stanovi s lékaøem, èím se zhorila dostupnost PNP v regionu.
Období od roku 1998 V listopadu roku 1998 byl na základì výbìrového øízení, kterého se zúèastnilo 19 zájemcù, jmenován Radou Zastupitelstva hl. m. Prahy do funkce øeditele ZZS HMP MUDr. Zdenìk Schwarz junior. Novému øediteli se podaøilo v krátké dobì provést zásadní reorganizaci. ZZS HMP prola od roku 1998 mnoha zmìnami, které pøi aplikaci nové koncepce a vyuití moderních technologií vedly k výraznému zlepení dostupnosti, kvality i efektivity PNP v Praze. Mezi nejdùleitìjí organizaèní zmìny patøila výmìna nìkterých vedoucích zamìstnancù, restrukturalizace rozmístìní výjezdových stanovi, obsazení výjezdových skupin odbornì zdatným personálem, zruení pøidruených neefektivních èinností, které pøímo nesouvisely s èinností ZZS HMP. Na druhé stranì byla vybudována nová výjezdová stanovitì za výhodnìjích podmínek a v lokalitách, které nebyly do té doby nijak vykryté a kde nebyla splnìna dostupnost PNP do 15 min. Svou roli v úrovni poskytované PNP hraje také ji nìkolikrát zmínìné ZOS, které se podaøilo zprovoznit bìhem nìkolika týdnù po nástupu MUDr. Schwarze do funkce øeditele. Zavedení kontrolních mechanizmù a nových technologií vedlo k výrazným úsporám nákladù na provoz. Jako jedna z prvních organizací svého druhu ZZS HMP v posledních letech soustavnì a standardním zpùsobem sleduje a vyhodnocuje øadu kvalitativních parametrù èinnosti a dbá o pravidelná kolení zdravotnického personálu vèetnì týmového nácviku resuscitace na resuscitaèních modelech. Lékaøi úzce a aktivnì spolupracují s Institutem postgraduálního vzdìlávání ve zdravotnictví, kde øada z nich pøednáí. Rovnì pøedávají své zkuenosti z urgentní medicíny na vech domácích i nìkterých významných zahranièních kongresech a odborných setkáních. ZZS HMP byla jako první organizaci tohoto druhu udìlena Èeskou lékaøskou komorou akreditace pro vzdìlávání v oboru urgentní medicína a medicína katastrof.
51
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
ZZS HMP chce i nadále pokraèovat v nastoupené cestì, zlepovat systém PNP v Praze a plnit vechny úkoly územního støediska záchranné sluby v hlavním mìstì, k nim patøí i nìkteré èinnosti, o které bìhem uplynulých let pøila. Je pochopitelné, e nìkteøí lidé, zejména ti, kteøí dnes podnikají v oblasti, kterou historicky zajiovala a do budoucna opìt hodlá zajiovat ZZS HMP, uvedené zmìny nevidí rádi. V krátké dobì po nástupu MUDr. Schwarze do funkce se objevily rùzné snahy o diskreditaci jeho i celé ZZS HMP. Jedná se o ataky kritizující èinnost po stránce hospodáøské, ale i odborné. Lze pøedpokládat, e takové útoky budou pokraèovat. ádná z tìchto snah vak nemá vliv na kvalitu a efektivitu práce ZZS HMP ani na výjimeènost postavení ZZS HMP v systému pøednemocnièní neodkladné péèe nejen v rámci ZBS HMP (IZS) a Støedoèeského kraje, ale v irím kontextu i v rámci celé Èeské republiky. Èas a výsledky toti dokazují pravý opak tvrzení nepøátel, a jen potvrzují úspìchy souèasného vedení. Nové územnì-správní uspoøádání, kdy územní støediska zdravotnických záchranných slueb budou z Ministerstva zdravotnictví pøevedena pod krajské úøady, jen potvrzuje správnost originálního a v minulosti èasto negativnì komentovaného øeení, které je na území Prahy praktikováno ji mnoho desítek let, a to ponechání ZZS HMP jako územního støediska právì v pùsobnosti hlavního mìsta Prahy, a nikoliv Ministerstva zdravotnictví èi kterékoliv jiné instituce. Právì tento zpùsob øízení a financování zaruèuje nejen dostatek finanèních prostøedkù na èinnost a rozvoj, ale úzké sepìtí ZZS HMP a regionu, ve kterém ji 145 let úspìnì pùsobí. Pøes vechny útoky a snahy o diskreditaci organizace se ZZS HMP stala vzorem pro ostatní oblasti a buduje své výsostné postavení v zajiování a poskytování PNP v ÈR. Proto je nelogické, e nový návrh zákona o zdravotnické záchranné slubì je vytváøen bez úèasti nejvìtí a nejstarí ZZS v ÈR. Nelze se tedy divit, e obsahuje mnoho chyb a nedostatkù, ale je z nìho patrná snaha o zvrat nastavených krokù vývoje smìrem zpìt.
Èinnost Základním úkolem ZZS HMP je: L pøijímání tísòových výzev na lince 155, jejich vyhodnocování a pøedávání výjezdovým skupinám L pøíjem tísòových výzev pomocí SMS - program pro neslyící spoluobèany a obèany s poruchou øeèi L poskytování PNP výjezdovými skupinami RLP a RZP L provozování LZS L koordinace èinností PNP a DRNR na jejím spádovém území Dalími úkoly jsou: L zajiování sekundárních transportù (pøeprava nemocných mezi zdravotnickými zaøízeními) L doprava ranìných, nemocných a rodièek (neakutní transporty) L pøeprava nedonoených novorozencù
52
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
L pøeprava v rámci transplantaèního programu L pøeprava krve a krevních derivátù L vzdìlávání zamìstnancù pracujících v oboru PNP, obèanù i èlenù ostatních sloek IZS v první pomoci L zdravotnické zajitìní spoleèenských, kulturních a sportovních akcí L monitorování akutních lùek ve zdravotnických zaøízeních hl. m. Prahy L výkon èinnosti územního støediska pro Prahu (pro Støedoèeský kraj do konce roku 2002) L výzkumná a vývojová èinnost v oblasti PNP Pøíjem tísòových výzev probíhá nepøetritì na tísòové lince 155 na 8 pracovitích ZOS. Tísòové výzvy mohou být pøedávány také pøímými spoji mezi zdravotnickými operaèními støedisky jednotlivých tísòových sloek ZBS HMP (IZS), zejména Hasièského záchranného sboru hl. m. Prahy, Policie ÈR a Mìstské policie hl. m. Prahy, ale i dispeèinku Dopravního podniku hl. m. Prahy a metra. Vekerá hláení a informace jsou zaznamenávány do poèítaèového systému a mohou být kdykoliv pouity pro dalí zpracování (kontrola, analýza, statistiky). Pøijetí, vyhodnocení a pøedání výzvy elektronickou cestou (pagingovým systémem) výjezdové skupinì trvá zpravidla okolo 1 minuty. Pøijetí výzvy potvrzuje výjezdová skupina radiostanicí ve voze, v nìm vyjídí k pøípadùm. Ve smìnì je trvale celkem 24 - 26 výjezdových skupin, z toho 8 výjezdových skupin RLP, jedna posádka LZS, která je k dispozici i pro Støedoèeský kraj a mimo denní dobu i pro celé Èechy, a 15 - 17 výjezdových skupin RZP rozmístìných na 19 výjezdových stanovitích rovnomìrnì rozloených po celém území hlavního mìsta tak, aby byla zajitìna dostupnost do 15 minut a aby tato stanovitì byla vzájemnì zastupitelná. Skupinami RZP je realizováno cca 70 % z celkového poètu výzev. V kadé výjezdové skupinì RZP je vdy pøítomen kvalifikovaný støednì zdravotnický pracovník - zdravotní sestra nebo zdravotnický záchranáø (obdoba zahranièních paramedikù). Výjezdová stanovitì slouí jako technické a sociální zázemí výjezdových skupin, které se støídají po 12 hodinách. Pøevánou èást pracovní smìny se vak výjezdové skupiny pohybují v ulicích mìsta. Naprostá vìtina zásahù lékaøù probíhá v setkávacím systému (RVS). Jedná se o systém, kdy na místo vyjídí jako první lékaø v osobním voze a k nìmu dojídí velký sanitní vùz. Pokud zdravotní stav pacienta nevyaduje dalí péèi lékaøe, je pacient z místa prvotního zásahu transportován sanitním vozem do nemocnice, nebo ponechán na místì, a lékaø je ihned k dispozici pro dalí zásah. Lékaø tak pracuje s více výjezdovými skupinami. Výjezdová skupina RZP naopak pracuje samostatnì u pøípadù, které nevyadují pøítomnost lékaøe. Stanovitì LZS je umístìno na starém letiti Ruzynì. Zde je sídlo Letecké sluby Policie ÈR, která vrtulník praské LZS provozuje. Také pro èinnost LZS platí dostupnost do 15 minut. Pouze nìkteré okrajové èásti Støedoèeského kraje jsou dostupné a do 20 minut, ale jednotlivá støediska LZS v ÈR se vzájemnì pøekrývají a tísòové výzvy v pøíhranièních oblastech si sousední zdravotnické záchranné sluby (dále jen ZZS) vèetnì LZS vdy navzájem pøedávají podle aktuální situace a dostupnosti. Nutno zdùraznit, e dostupnost PNP je zajiována sítí pozemních zdravotnických záchranných slueb a LZS je pouze jejich doplòkem.
53
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Kromì tísòových výzev zajiuje ZZS HMP i zdravotní transporty DRNR, asistence, repatriace a zdarma nìkteré èinnosti pro potøeby hl. m. Prahy, mezi nì patøí zdravotnické zajitìní významných kulturních a spoleèenských akcí, ale i demonstrací èi podobných akcí, které se soustøeïují do Prahy. Posádky DRNR jsou dvouèlenné, aby mohly zvládnout i zdravotní transporty imobilních pacientù. Tento fakt je velmi dùleitý. Prùzkumem a osobními pohovory se zkuenými pracovníky DRNR bylo zjitìno, e zdravotnická zaøízení objednávají u naí organizace - vìdoma si toho, e pacienty neodmítáme - ménì lukrativní pøevozy imobilních pacientù, kde je vdy potøeba obou èlenù posádky a realizace transportu trvá déle. Soukromí dopravci si pak díky kontaktùm ve zdravotnických zaøízeních a dalím vazbám zabezpeèují pøevánì mobilní pacienty. Mají více jednoèlenných posádek a provádìjí sdruování lehèích pacientù, èím mají mnohem nií náklady. U tìkých pacientù toto není moné. Zdravotní pojiovny hradí v DRNR ujeté kilometry, nikoliv dobu, která je k vykonání transportu potøebná. I toto se promítá do hospodáøského výsledku. Mobilní pacienti jsou pøepraveni døíve ne imobilní. Èím více pøeprav, tím vìtí zisky. Z toho vyplývá i rozdíl v nákladech na provoz. Pokud má organizace jednoèlenné posádky, které pøeváejí více mobilních pacientù za kratí dobu, pak má logicky i nií náklady. Nejde vak o konkurenci a lepí hospodaøení, ale o prostou vypoèítavost soukromníka na úkor mìstského rozpoètu a na úkor pacientù. Analýza práce DRNR vztaená k jednotlivým zdravotnickým zaøízením pøinesla zajímavé výsledky. Nejvíce vyuívá naich slueb Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Fakultní nemocnice Bulovka, Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského (dialýzy), Psychiatrická léèebna Bohnice a Clinicum, a.s., kde byla dopravní zdravotní sluba zruena. Ostatní zdravotnická zaøízení tak vyuívají slueb soukromých pøepravcù, nebo provozují vlastní autodopravu. Dalí zajímavostí je skuteènost, e pacienti jsou do zdravotnických zaøízení pøeváeni naimi pøepravními kapacitami DRNR, ale zpìt jsou tito pacienti rozváeni ve vìtinì pøípadù soukromými firmami. To potvrzuje nae zkuenosti, e personál zdravotnických zaøízení kontaktuje a objednává transporty DRNR nejvíce u soukromých firem. U ostatních transportù, které objednávají u ZZS HMP, se jedná ji o pøevozy nìjakým zpùsobem komplikované, napø. imobilní pacienty apod. Zde je nutné zdùraznit i dalí negativní skuteènost, a to, e soukromé firmy fungují pøevánì v pracovní dobì. V mimopracovní dobì, tj. v noci, o sobotách, nedìlích a svátcích, zajiují transporty DRNR témìø výhradnì nae posádky.
54
P
ol .
a
PL
S
F
St
FN
B
N
N
M
dn
SK
ti ol
ko
í
B
ku ka vá
os
i
ek
ko v sk
á
ká
up
ov
vo
i
a
va
ov
u
o
vá
cí
ns
21
ch
ká
11
lin
o
v
N
ice
ÚV CU
ra
an
m
ou
Pr
.
M
ho
FT hn
NI
Oh
NM
m
VF
NK V
FN ra
Bo
CL I
HD
Na
ol .
Ne l
á
éh
já
áø
60 3
nk
Su
ák
ih
ko
ni
dý
ck
Ap o
sk
s
EM
vic Sl
lín
sla
ilíè
ss
en
Hr a
Lo n
d
ar
Th
N
uz
IK iro
o
K
M
ttu
nì
Na r.
st
el e
lko v
Po
rto
M
N
Na
DD ie
N
Ch i
S
Ge ko
l.
Fr
Ho Ob l P Po
.K a
DD LD
Hv
zd o
DD LD
DD DD Èe
rn o
M Po
M
DD
DD LD
v. A
55 l
ou
ick á
ur
ov
lb
a
ìt
y
Statistika pøevozù DRNR RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Nutno pøipomenout i dalí dùleitá specifika hlavního mìsta, která významnì ovlivòují èinnost naí organizace. Sem patøí napø. umístìní sídla prezidenta republiky a vlády, zastupitelských úøadù, metro, významné køiovatky hromadné dopravy, mezinárodní letitì, ale i svìtovì významný objekt - Radio Free Europe, které je nyní støedem zájmu jako jeden z moných cílù teroristického útoku. Dalím významným prvkem, který ovlivòuje èinnost ZZS HMP stejnì jako chod hlavního mìsta, je hustá doprava, která je ji na hranici únosnosti a pøed kolapsem. Dále to je velký turistický ruch a sídla hromadných sdìlovacích prostøedkù. Jsme tak pod mnohem vìtí kontrolou médií ne ostatní ZZS v ÈR a zdravotnická zaøízení obecnì.
Statistické ukazatele Organizace v souèasnosti zamìstnává cca 480 zamìstnancù. Pøijme pøiblinì 6 000 a odesílá cca 4 000 písemností roènì. Ve svém vozovém parku má 129 vozidel, z èeho je 99 vozù sanitních. Zbývajících 30 vozù jsou vozy technologické a referentské. ZZS HMP vyuívá 19 pronajatých objektù pro výjezdová stanovitì a jedno je umístìno v objektu zøizovatele. Z tohoto poètu se ve 4 pøípadech jedná o hasièské stanice. LZS je umístìna v objektu Policie ÈR na letiti Ruzynì. Øeditelství, administrativa, ZOS a jedno stanovitì se základnou DRNR jsou umístìny v objektu Správy slueb Mìstské policie hl. m. Prahy. Dotace od zøizovatele na rok 2001 èinila cca 158 mil. Kè. Vlastní výnosy organizace za rok 2001 èinily cca 81 mil. Kè, celkové náklady organizace byly cca 237 mil. Kè, z toho bylo kryto pøíjmy od zdravotních pojioven cca 71 mil. Kè za provedené výkony. V období leden a záøí 2002 èinila dotace od zøizovatele cca 127 mil. Kè, náklady organizace byly cca 183 mil. Kè, vlastní výnosy 59 mil. Kè, z toho výnosy od zdravotních pojioven èinily cca 51 mil. Kè. Roènì ZOS vyhodnotí cca 367 000 telefonických volání, to znamená, e za 24 h ZOS obslouí a 850 tísòových volání na lince 155 a a cca 1 500 dalích hovorù na ostatních linkách dennì. ZZS HMP zasahuje roènì u cca 89 000 akutních pøípadù (2/3 RZP, 1/3 RLP nebo RVS). Vrtulník startuje roènì k cca 600 zásahùm. K tomu jetì ZZS HMP vykoná cca 60 000 pøeprav DRNR. Výjezdové skupiny pak dennì øeí prùmìrnì 250 - 350 naléhavých pøípadù a dalích cca 250 neakutních zdravotních transportù provádìných vozy DRNR. Je moné zaznamenat i stoupající trend asistencí, repatriací (oproti roku 1998 a 1999). V souèasné dobì je také pravidlem, e poèet pochval pøevauje nad stínostmi, které jsou ve vìtinì pøípadù neoprávnìné. K 30. 10. 2002 je od poèátku roku evidováno 50 pochval a jen 3 oprávnìné stínosti. Naí organizaci je èasto vytýkáno, e hospodaøí s podstatnì vyími finanèními prostøedky ve srovnání s ostatními územními støedisky (které zøizuje Ministerstvo zdravotnictví). Pro korektní srovnávací analýzu vak nejsou z tìchto støedisek k dispozici odpovídající podklady, které by to potvrdily. Faktem ale zùstává, e roèní objem práce ZZS HMP výraznì pøevyuje souèet poètu pøípadù vech ostatních ÚSZS v republice. Nutno pøipomenout, e vìtina územních støedisek ani neøeí vechny tísòové výzvy ve svém spádovém území vlastními výjezdovými skupinami jako ZZS HMP, ale pøedává je k realizaci okresním støediskùm ZZS, která jsou doposud financována okresními úøady. Z toho vyplývá, e by propagátoøi tìchto teorií mìli k objektivnímu hodnocení pøipoèítat náklady okresních støedisek. V tom pøípadì bychom ale dospìli k závìrùm, e náklady v jiných oblastech jsou vyí ne v hlavním mìstì v Praze.
56
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Hospodaøení s finanèními prostøedky je jistì velmi dùleitým kritériem. Z pohledu pacientù jsou vak jiná kritéria jetì dùleitìjí. Mezi tato kritéria výsledkù práce ZZS HMP nepochybnì patøí doba zpracování, pøedání a realizace tísòové výzvy (èas od chvíle, kdy volající zavolá na tísòovou linku, do okamiku, kdy výjezdová skupina vyjídí na místo události), prùmìrné dojezdové èasy výjezdových skupin (èas od výzvy do pøíjezdu na místo), celková dostupnost PNP v regionu a efektivita zásahu. To platí zejména v pøípadì kardio-pulmocerebrální resuscitace (dále jen KPCR) - viz níe. Sledování a veøejná prezentace tìchto dùleitých parametrù je pro ZZS HMP pod novým vedením u samozøejmostí.
Úspìnost KPCR u ZZS HMP posuzujeme a hodnotíme takto Za resuscitované pacienty, tedy pøesnìji za ty, kteøí podstoupili KPCR, byli povaováni vichni pacienti postiení náhlou zástavou obìhu. Dalí rozdìlení pacientù bylo provedeno na základì údaje, zda byli dovezeni do zdravotnického zaøízení iví, nebo KPCR byla ukonèena v terénu jako neúspìná, s prohláením pacienta za mrtvého. Z dostupných kritérií pro hodnocení úspìnosti KPCR jsou tato data nejpøesnìjí. Procento pacientù pøedaných k definitivnímu oetøení do zdravotnických zaøízení po úspìné KPCR provedené na místì vzniku náhlé zástavy obìhu je v Praze vysoké (30 %) a snese srovnání s jinými vyspìlými systémy poskytování PNP ve svìtì.
Hodnocení úspìnosti resuscitací obìhoLého systému pøi zásazích RLP absolutnì úspìných
neúspìných
450
400
350
Poèty pacientù
300
250
200
150
100
50
0 1996
1997
1998
1999
57
2000
2001
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Z uvedeného je zøejmé, e ZZS HMP patøí mezi pièková pracovitì v oboru PNP. To je moné doloit i dalími statistickými ukazateli z poslední doby. Více ne 90 % volání na linku 155 je vyøizováno do 10 sekund. Prùmìrná doba zpracování tísòové výzvy je do 1 minuty. Prùmìrná doba pøedání a realizace je u RZP do 1,5 minuty a pod 30 vteøin u RLP. Prùmìrná dojezdová doba výjezdových skupin je do 8 minut od pøijetí tísòové výzvy. U nejzávanìjích výzev je prùmìr jetì o nìkolik desítek sekund kratí. Ve více ne 97 % pøípadù je posádka na místì události do 15 minut. Ve zbývajících 3 % pøípadù se zpravidla jedná o zásahy, které snesou odklad (napø. ohledání nalezených tìl zemøelých delí dobu, násilné trestné èiny - vrady a sebevrady, asistence u øeení falených hláení bomb apod.). Pøípady obtíné dostupnosti, a to pøevánì v okrajových èástech území, pøi kalamitních situacích (náledí, sníh, dopravní zácpy) a zcela výjimeènì i v situaci, kdy z dùvodu vyèerpání volných kapacit v místì události zasahuje výjezdová skupina ze vzdálenìjího stanovitì, jsou vzácné. .
Integrovaný záchranný systém ZZS HMP je souèástí ZBS HMP (IZS) spoleènì s dalími základními a ostatními slokami. S dalími slokami ZBS vak spolupracujeme pouze jen ve 12 % vech naich výjezdù. V necelých 90 % vykonáváme svou èinnost zcela samostatnì. I z tohoto pohledu je zøejmé, e se v pøípadì PNP jedná o práci odbornou a vysoce specializovanou. Zde je také nutné zdùraznit, e ZZS je zdravotnické zaøízení, které plní úkoly pøevánì medicínského charakteru. Jedná se o péèi o nemocné, jejich zdravotní stav vyaduje akutní zásah a okamitou léèbu. Pro upøesnìní charakteru èinností je nutné uvést dalí fakt, e úrazy tvoøí jen 21 % vech výjezdù, z nich ménì nì polovina jsou dopravní nehody. Z toho vyplývá ná oprávnìný negativní postoj k zaèlenìní ZZS pod hasièský záchranný sbor, jak bylo v ÈR zámìrem, a to podle amerického a nìmeckého modelu.
Podíl spolupráce L IZS na Lýjezdech RLP Policie
Policie + hasièi
Výjezdy RLP - bez IZS
88%
2%
10%
58
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Struktura ZBS (IZS) HMP
ZBS HMP
Základní sloky
HZS HMP
ZZS HMP
Ostatní sloky Ostatní ozbrojené bezp. sbory Orgány ochrany veøej. zdraví Pohotovostní sluby
Vyèlenìné síly a prostøedky AÈR Ostatní záchranné sbory Odborné sluby
PÈR SHMP Havarijní sluby MP HMP Jiné sluby
Neziskové organizace a obè. sdruení
59
Zaøízení civilní ochrany
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
60
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Porovnání let 1998 a 2002
61
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
62
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Z dùvodu nedostupnosti informací z období socializmu a v porevoluèním období od roku 1989 do roku 1998 (nedostateèný archiv ZZS HMP, zmizení a rozkradení dokumentù bývalými zamìstnanci) uvádím pro zhodnocení vývoje za poslední roky následující informace.
Situace v roce 1998 (pøi mém nástupu do funkce) L koncepce neexistovala L roèní rozpoèet - 215 mil. Kè se ztrátou 18 mil. Kè (60 mil. Kè bylo kryto z vlastních zdrojù, 137 mil. Kè z dotací zøizovatele) L poèet zamìstnancù - 476 L prùmìrný plat - 14 383 Kè L poèet výjezdových skupin RLP - 7 L poèet výjezdových skupin RZP - 17 L poèet vech vozidel - 165 L poèet sanitních vozidel - 135 L pracovitì - staré ZOS umístìné v Holeovicích bez poèítaèového systému s lístkovým zpùsobem, 16 výjezdových stanovi RLP a RZP, základna DRNR v nevyhovujících garáích na Vltavské, oputìný a zdevastovaný areál bývalé Nemocnice neodkladné péèe na Malvazinkách s novì budovaným oddìlením soudního lékaøství, Regionální institut ambulantní a psychosociální sluby (RIAPS) umístìný na Praze 3 v pøedimenzovaných prostorách s neprùhledným provozem, spojové oddìlení umístìné v soukromém bytì na ulici Korunovaèní mimo ZOS, provozování nekoncepèní ústavní pohotovosti ve Fakultní nemocnici Motol L dostupnost PNP - prùmìrná dojezdová doba nebyla vùbec sledována (odhadujeme na cca 10 min.) L dojezdová doba nad 15 min. nebyla sledována (odhadujeme na víc ne 12 - 15 % vech výjezdù) L kontrolní mechanizmy nefungovaly - prokázáno opakovaným auditem L poèty tísòových volání na ZOS nebyly sledovány, evidence pouze v lístkové podobì L poèty oetøených pacientù - 59 292 za rok L analýzy a statistiky provozu nebyly, a na ojedinìlé pøípady, provádìny L neexistovala stabilizace zamìstnancù L velká fluktuace zamìstnancù - 133 nástupù, 146 výstupù za rok L nevyøeená situace s naplnìním vyhláky MZ ÈR è. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné slubì, v platném znìní L existovalo duplicitní Územní støedisko záchranné sluby v Praze zøizované Ministerstvem zdravotnictví, které zajiovalo pouze LZS, a neplnilo své vyhlákou dané povinnosti - nevyjasnìné kompetence vùèi naí organizaci, pøíjímalo pouze tísòová volání z mobilních telefonù ve Støedoèeském kraji
63
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
L novì vybudované, ale stále nefungující ZOS na Korunní ul. (nefunkèní software) se 2 roky nedaøilo zprovoznit a technologie zastarávaly L výpoèetní technika byla vyuívána jen sporadicky L internet a intranet nebyly k dispozici L starý organizaèní øád neodpovídal skuteènosti L vnitøní pøedpisy neodpovídaly poadavkùm provozu L neexistoval hygienický a protiepidemický reim (který by se týkal zejména infekèního odpadu) L organizace mìla zastaralý a nevyhovující traumatologický plán L nedostatky v bezpeènosti a ochranì zdraví pøi práci L neexistovala pøesná evidence spotøeby pohonných hmot, které byly naduívány L èasté a zbyteèné zahranièní cesty vedoucích zamìstnancù organizace L ekonomicky výhodné èinnosti organizace témìø nevykonávala L vzdìlávání zamìstnancù probíhalo pøevánì samostudiem L úhrada výkonù zdravotními pojiovnami mìla nedostatky, nepokrývala plnì náklady (výkony RZP nebyly hrazeny) a pauální platba byla podhodnocena L úhrada za provedené výkony pro nepojitìné pacienty a cizince stagnovala - narùstal dluh, výbìry penìz od cizincù byly nedostateèné a neprùhledné L pracovní morálka vykazovala øadu nedostatkù (krádee, nehospodárnost, nekontrolovatelnost, svévolný pohyb výjezdových skupin) L spotøeba lékù a zdravotnického materiálu v celkové výi 6,5 mil. Kè za rok probíhala bez kontroly (propad cca 1 mil. Kè roènì) L existovala øada pohledávek, které nebyly vymáhány (celková pohledávka organizace èinila u 9,3 mil. Kè) L závodní lékaøská péèe vè. preventivního oèkování byla neúplná a nedostateèná L na úseku DRNR pøevaovaly zastaralé a nevyhovující sanitní vozy typu koda 1203, z nich nìkteré byly dokonce ji nepojízdné L zázemí posádek v objektu Vltavská bylo v rozporu s hygienickými pøedpisy a kapacitnì nevyhovovalo, navíc nebylo pouitelné pro velké sanitní vozy, take dolní patra byla nevyuita L osobní ochranné pracovní prostøedky byly nedostaèující a èlenové výjezdových skupin nebyli odlieni od zamìstnancù jiných firem (zamìstnancù komunikací, kanalizací, dopravních podnikù, ale i soukromých pøepravcù) L nákup drahé techniky (vozidel a pøístrojù) ze zahranièí probíhal chaoticky a ve vìtinì pøípadù bez výbìrových øízení a veøejných obchodních soutìí (tedy nikoliv podle zákona è. 199/1994 Sb., o zadávání veøejných zakázek) L zdravotnická dokumentace nevyhovovala a vykazovala øadu nedostatkù
64
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
L archiv byl nefunkèní (ztráta a znehodnocení nìkterých dokumentù vè. zdravotnické dokumentace)
Situace v roce 2002 L koncepce ZZS HMP byla schválena Bezpeènostním výborem a Zdravotním výborem Rady Zastupitelstva hl. m. Prahy a poté i Zastupitelstvem hl. m. Prahy L rozpoèet - 239 mil. Kè (organizace nebyla za poslední 3 roky nikdy ve ztrátì, 81 mil. Kè bylo v roce 2001 kryto z vlastních zdrojù, vìtí èást z dotace zøizovatele) L pøestoe v roce 1998 byla hospodáøským výsledkem organizace ztráta ve výi 18 mil. Kè, v roce 1999 ji ZZS HMP dosáhla zisku 1,8 mil. Kè, v roce 2000 zisku 0,8 mil. Kè a v roce 2001 èinil zisk 1,6 mil. Kè L poèet zamìstnancù v roce 2001 - 440, k 30. 9. 2002 - 481 L prùmìrný plat v roce 2001 - 20 288 Kè, v roce 2002 - 21 801 Kè L poèet vech vozidel - 129 L poèet sanitních vozidel - 99 L poèet výjezdových stanovi - 20 - jsou organizaènì zaèlenìna do 7 oblastí L dojezdová doba je nyní prùmìrnì 7,9 minuty a kadé ètvrtletí se mírnì zkracuje, u RLP je tìsnì nad hranicí 7 minut L mnoství dojezdù nad 15 minut je nyní pouze u 3 % výjezdù a i tento ukazatel se daøí stále sniovat L poèet telefonátù na tísòovou linku 155 za rok 2001 - cca 267 000 L celkový poèet oetøených pacientù za rok 2001 - cca 129 320 (RLP, RZP, DRNR) L efektivita provozu: - poèet výjezdù uskuteènìných na základì volání na tísòovou linku stoupl za 3 roky o cca 53 % (tj. z cca 59 000 v roce 1998 na 90 000 za rok 2001) - mnoství najetých kilometrù kleslo celkem o cca 8 % (tj. z 2 900 tis. v roce 1998 na 2 680 tis. km za rok 2001), pøestoe poèet výjezdù výraznì vzrostl - spotøeba PHM klesla cca o 25 % (tj. z 518 tis. v roce 1998 na 375 tis. litrù za rok 2001), také i pøes nárùst poètu výjezdù L dolo k sníení provozních nákladù - (pøemístìním výjezdových stanovi klesly nájmy o cca 5 mil. Kè a spotøeba lékù i zdravotnického materiálu klesla o 0,5 mil. Kè, pøestoe ceny lékù a zdravotnického materiálu neustále vstoupají) L fluktuace zamìstnancù neustále klesá - 108 nástupù a 75 výstupù v letoním roce L organizace je územním støediskem záchranné sluby pro Prahu a na pøechodné období i pro Støedoèeský kraj L ZZS HMP provozuje LZS ve spolupráci s Leteckou slubou Policie ÈR
65
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
L ZZS HMP je nejvìtí zdravotnickou záchrannou slubou v ÈR s nejvìtím poètem tísòových volání a výjezdù L ZOS patøí mezi nejmodernìjí a nejvìtí operaèní støediska ZZS v ÈR L organizace je akreditovaným pracovitìm Èeské lékaøské komory pro obor urgentní medicína a medicína katastrof L pravidelnì jsou zøizovateli pøedkládány podrobné ètvrtletní a roèní zprávy o èinnosti L vechny oblasti jsou propojeny intranetem a pøipojeny na internet L prostøednictvím internetu je zajitìn bezplatný pøístup do mezinárodních knihoven, zamìstnanci tak mají pøístup k vzdìlávacím programùm a do odborných knihoven v zahranièí (Velká Británie a USA) L organizaèní øád a vekerá interní akta øízení existují a podle poadavku provozu jsou aktualizována a doplòována L výjezdové skupiny jsou vybaveny novými osobními ochrannými pracovními prostøedky (zásahová obuv, pøilby, reflexní plátì, nové barevné provedení odìvù odliné od odìvù ostatních firem, ochranné brýle a rukavice) L vichni zamìstnanci jsou vybaveni ochrannými oblièejovými maskami s nejnovìjími víceúèelovými filtry proti pøípadnému zamoøení toxickými plyny L výbìrová øízení - za 3 roky probìhlo 72 veøejných zakázek podle zákona è. 199/1994 Sb., o zadávání veøejných zakázek, v platném znìní L 14 lékaøù z 39 má nástavbovou atestaci z nového oboru urgentní medicína a medicína katastrof, dalí lékaøi jsou v pøípravì L spolupráce s Institutem postgraduálního vzdìlávání ve zdravotnictví - kolení lékaøù na základì smlouvy, nai lékaøi pøednáejí na katedøe urgentní medicíny a medicíny katastrof L odborná èinnost - lékaøi pøednáejí doma i v zahranièí (Japonsko, Itálie, USA) L vechny výjezdové skupiny jsou obsazeny kvalifikovaným zdravotnickým personálem (RLP - lékaø, RZP - SZP) L byla vytvoøena funkce primáøe, který dbá na odbornost a kvalitu poskytované péèe L probíhají pravidelná kolení vech èlenù výjezdových skupin s nácvikem KPCR L kolicí støedisko zajiuje pro vechny zájemce vzdìlávání v poskytování první pomoci (øidièe sanitních vozù, recepèní hotelù, letecký personál, pracovníky zahranièních firem, bankovních ústavù, ostatní sloky IZS) L závodní preventivní péèe zamìstnancù je zajitìna na Klinice pracovního lékaøství ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady L probíhá oèkování proti meningitidì, hepatitidì i chøipce a bylo jednáno o preventivních opatøeních TBC L zdravotnická dokumentace splòuje vekeré poadavky L GPS monitoruje pohyb vozidel a spotøebu pohonných hmot
66
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
L úsek DRNR byl umístìn do nových prostor, èím bylo zlepeno zázemí posádek, a rovnì byl vybaven novými sanitními vozy, které plnì nahradily staré 1203 L Státní zdravotní ústav vypracoval studii vlivu práce na zdravotní stav zamìstnancù, která zjistila pouze vliv stresu u operátorek ZOS L vekeré nutné dokumenty jsou archivovány v novém archivu L v nìkolika oblastech èinnosti je ZZS HMP vnímána jako standard, kterým se øídí jiné ZZS (parere - zdravotnická dokumentace, uniformy, vybavení) L spolupráce se zdravotnickými zaøízeními pøi pøedávání pacientù se výraznì zlepila (pøetrvávají jen ojedinìlé problémy) L plnì funkèní on-line evidence obsaditelnosti akutních lùek v Praze L vozový park je neustále obmìòován podle poadavkù provozu L tísòové výzvy pøijímá ZOS ZZS HMP, jako jediná sloka v ÈR, formou SMS zpráv pro potøeby obèanù s vadami sluchu a øeèi L navázání kontaktù a zahájení úzké spolupráce se ZZS mìsta Vídnì a Edinburgu L pravidelná úèast výjezdových skupin ZZS HMP v soutìi Rallye Rejvíz a umisování na pøedních místech L zavedení kamerového systému na výjezdových stanovitích z dùvodu bezpeènosti a kontroly pøipadných vandalù L zdravotnické operaèní støedisko: - pøísná bezpeènostní opatøení - velkoploné obrazovky (GPS) - zdroj elektrické energie trojnásobnì zabezpeèen L neustálá aktualizace traumatologického plánu
Úkoly pro pøítí období L zmìna systému lékaøské sluby první pomoci (návrh koncepce byl v roce 1999 odmítnut, dnes pøicházejí znovu na program v nìm obsaené návrhy) L naplnìní stavu lékaøù (v celé ÈR je chronický nedostatek kvalifikovaných lékaøù ochotných pracovat na ZZS) L naplnìní úkolù územního støediska v plném rozsahu (opìtné provozování èinností, které pøevzaly v 90. letech soukromé firmy) a které mají být provozovány územními støedisky záchranných slueb L zajitìní úhrady od zdravotních pojioven tak, aby odpovídala skuteènosti (zejména plná úhrada setkávacího systému) L prosazování zákona o ZZS, který výraznì chybí jako jediné sloce IZS
67
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
68
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Statistické ukazatele grafy
69
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
70
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Poèty záznamù (vèetnì marných výjezdù) 60000
50000
40000
RLP vèetnì R/V RZP samostatné
30000
z toho R/V
20000
10000
0 1999
2000
2001
1.-3.Q.2002
Poèty pacientù oetøených RLP/RZP a transportovaných DRNR 70000
60000
50000
40000
RLP vèetnì R/V RZP samostatné DRNR
30000
20000
10000
0 1999
2000
2001
71
1.-3.Q.2002
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
LZS Praha v roce 2002 70
60
50
40
30
20
10
0 leden
únor
bøezen
duben
zásah v terénu
kvìten
èerven
akutní transport z nemocnice
èervenec ambulanèní let
srpen
záøí
øíjen
ostatní zásahy
Poèet vzletù LZS Praha v roce 2002 (po mìsících, relativnì vùèi roku 2001)
1,90
1,70
1,50
1,30
1,10
0,90
I.
II.
III.
IV.
V.
0,70
0,50
0,30
72
VI.
VII.
VIII. IIX.
IX.
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Kvalitativní parametry zásahù RLP v roce 2002 (relativnì vùèi roku 2001)
1,10
1,05
1,00 I.
II.
III.
0,95
0,90
DOJEZDOVÁ DOBA R EAKCEVÝJEZD. POSÁDKY REAKCE SKUPINY PODÍL NAD 15 MIN.
0,85
0,80
Poèet výjezdù RLP, RZP a DRNR v jednotlivých ètvrtletích (po ètvrtletích, relativnì vùèi roku 2001)
1,10
1,05
1,00
I.
II.
III.
0,95
0,90
0,85
RLP
RZP
0,80
73
DRNR
IV.
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
74
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Poèet pøíchozích volání na linku 155 v roce 2002 (po ètvrtletích)
79000
77000
75000
73000
71000
69000 P OÈ E T PØÍCHOZÍCH P ØÍCHOZ ÍCH VOL ÁNÍ POÈET VOLÁNÍ
67000
65000 I.
II.
III.
Podíl tísòových volání ze sítí mobilních operátorù (v procentech vùèi celku za dané období)
60,00
50,00
40,00
30,00
20,00
10,00
0,00 VII / 1999
XII / 1999
XII / 2000
75
XII / 2001
X / 2002
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
In
te
rn
n Ce
a
trá
ln
ø íp
íje
m Ne
o ur
lo
gi
e C
ru hi
Ko
r
rg
á on
ie
rn
íj
n ed
ot
ka Ps
h yc
ia
tri
e O
rto
pe
di
e
AR
O
TR
N
-p
lic
t Dì
ní
sk
é
d od
ìl
en
u So
í
dn
íl
a ék
øs
Tr
tv
í
au
m
o at
lo
gi
e
JI t Dì
P
sk
á
c
ru hi
rg
ie P M
o at
et
a
lo
l bo
gi
e
ick
á
j
n ed
ot
ka
Ne
ur
oc
ru hi
rg
ie
Umístìní pacientù do ZZ pøi akcích RLP a RZP (souhrn) ' & % $ # " !
76
St ra ho v
Ú PM D
IK EM
PL B Zá ch yt ka K ub el ík ov a H om ol ka
D FN M
Ú VN Vy so èa ny Po d Pe tø ín em O bl ou ko vá
VF N Fr an ti ku N a
FN M
FN B
FT N
FN K V
O
RL
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
77
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
78
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Historie
vozový park a zásahy
79
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
80
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Latvia TAMRO
Liaz
&
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Renault Master
Mercedes Benz 310
&
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Mercedes Benz 310 Bona
&!
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Dopravní nehoda - 70. léta
Dopravní nehoda - 80. léta
&"
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Dopravní nehody - 80. léta
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Dopravní nehody - 80. léta
&$
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Dopravní nehody - 80. léta
&%
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Mercedes Benz 310 - dopravní nehoda Sokolovská ul. Praha 8
&&
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
89
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
90
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Souèasnost
vozový park a zásahy povodeò - srpen 2002 Praha
91
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
92
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Mercedes Benz VITO
Nissan Primera
Volkswagen LT 35
Nissan Patrol GR
Mercedes Benz 312 Sprinter
Ford Galaxy
93
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Sanitní vozy Iveco
94
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Pøedávání pacienta na heliportu ÚVN Støeovice
Krytof 01 na heliportu Nemocnice Pøíbram
95
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Dopravní nehoda Klánovice
Poár na Hlavním nádraí - souèinnost s HZS
96
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Autonehoda
97
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Nehoda tramvají - Modøany
98
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Nehoda tramvaje a autobusu na námìstí I. P. Pavlova
99
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Nehoda sanitky na Proseku
Nehoda v ul. Milady Horákové v Praze 7
100
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Autonehoda
Pád z výky na stavbì
101
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Dopravní nehoda v Korunní ulici v Praze 10
Dopravní nehoda - poraený chodec
102
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Autonehoda Lochkov - pøevrácený kamion
Zastøelený zubaø v Jeèné ul.
103
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Povodnì Praha, srpen 2002
Evakuace pomocí èlunù
104
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Evakuace Nemocnice na Frantiku
Zatopený Karlín
105
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Situace v dobì povodní Karlín, Holeovice
106
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Situace v dobì povodní Karlín, Holeovice
107
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Situace v dobì povodní Karlín, Holeovice
Ukázka z námìtového cvièení Rallye Rejvíz 2002
108
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Podìkování Za poskytnuté informace a materiály dìkuji lidem, kteøí vìnovali praské záchrance nejen svou dui, ale i kus ivota: MUDr. Zdenìk Schwarz senior - lékaø Jiøí Navrátil - fotograf Karel Skruný - øidiè, vedoucí dopravy JUDr. Karel Chalupa - øidiè, sanitáø, právník Ostatní, které jsem oslovil a poádal o poskytnutí informací a materiálù, mi nevyhovìli a ani neodpovìdìli. Dalí informace a materiály poskytl: Archiv hlavního mìsta Prahy Archiv ZZS HMP Podìkování patøí i PhDr. Jiøinì Karabcové, která informace shromádila.
Na závìr dìkuji vem zamìstnancùm, kteøí se spoleènì se mnou snaí zajistit Praanùm a návtìvníkùm hlavního mìsta Prahy kvalitní a dostupnou pøednemocnièní péèi, a tak zachránit jejich zdraví i ivot.
MUDr. Zdenìk Schwarz øeditel Zdravotnické záchranné sluby hl. m. Prahy - územního støediska záchranné sluby
[email protected] [email protected] http://www.zzshmp.cz
Omlouváme se za zhorenou kvalitu nìkterých fotografií z dùvodù jejich unikátnosti.
109
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Obsah 145 let pøednemocnièní neodkladné péèe v hl. m. Praze Historie - zaloení Praského dobrovolného sboru ochranného - první úspìchy v èinnosti - povodeò v Praze v roce 1890 - konstituování sboru jako spolek
6 9
Z výroèních zpráv - výroèní zprávy z let 1897 - 1910 - z výroèní zprávy za rok 1914 - zprávy jednatelské z let 1930 - 1932 a èinnost do roku 1945
19
Pováleèná doba - první kroky k budování spojových prostøedkù a dispeèinku
33
Budování socializmu do roku 1989 - èinnost a stav prostøedkù - vznik LZS (letecké záchranné sluby) - vznik rendez-vous systému - vzpomínky MUDr. Schwarze seniora - statistika výjezdù a zásahù z let 1941 - 1967
36
Období od roku 1989
47
Období od roku 1998 - statistické ukazatele
51
Porovnání let 1998 a 2002 - situace v roce 1998 - situace v roce 2002 - úkoly pro pøítí období
61
Statistické ukazatele - grafy
69
Historie - vozový park a zásahy
79
Souèasnost - vozový park a zásahy - povodnì Praha, srpen 2002
91
Podìkování
109
110
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
111
RWDNKMCEGMQTGMVSZF5VTPMC
Pro Zdravotnickou záchrannou slubu hl. m. Prahy vydala ASA, spol. s r.o. Redakèní rada: MUDr. Zdenìk Schwarz, PhDr. Jiøina Karabcová, PhDr. Boris Hlaváèek Grafická úprava: Jana Stejskalová, ASA, spol. s r.o. Foto: Archiv hl. m. Prahy, archiv ZZS HMP Tisk: ASA - Exprint-Kocián, s.r.o. Náklad 500 výtiskù Vydání první ISBN 80-902895-2-5
112