13. ARCHITEKTURA KLASICIZMU A RANNÉHO ROMANTISMU KLASICIZMUS - 18.stol. vznik v Itálii a Francii a vývoj ve Francii, u nás 1.pol.18.stol. - Navazuje na antické tradice, respektuje tektoniku, dělíme jej na : - Klasicismus – tvarosloví střídmé, změna v myšlení, technické vynálezy - Empír (poč.1806 – 1810) – geometrická stylizace, jednoduchost, důslednější aplikace římských, ale i egyptských vzorů 1800 – nástup Empíru(fr. Klasicismus) – spojen s vládou Napoleona – císařský sloh Vzchází s klasicismu, odlišnost v detailech, po porážce Napoleona u Waterloo konec empíru - Romantismus (raný) – (konec 18.stol v Anglii, u nás pol.19.stol) – protipól klasicismu, svoboda uměleckého projevu, inspirace ve středověku, na Blízkém a Dalekém Východě, novogotika - Stavebník – šlechta, ludvík 16 – jeho dvůr určoval vkus, Klasicismus byl šlechtický sloh - ideálem bylo republikánské zřízení antického Říma (nové nálezy Pompeí a Herkulánea) - Klasicismus je slohem památníků a monumentálních staveb. Převládá symetrie a podřízennost vyššímu řádu. - V klasicistní architektuře byl spatřován projev něčeho nadosobního a nepodléhajícího lidskému pocitu - Národní sloh USA (Greek Revival). - Za první klasicistní stavbu se považuje Památní Armády (kostel La Madelaleine) z let 1806-1842 od Vignoly - V 1.polovině 19.stol – začala se dělit činnost stavebních inženýrů na architektonické a inženýrské práce. - Význam vytvoření stavebních předpisů na další vývoj stavitelství - Urbanismus - Zakládání městských částí i nových měst (hlavně lázeňská a pevnostní vojenská) - Bourání městských hradeb a rozšiřování měst - Úzká vazba na urbanismus renesanční s důrazem na kompozici i na jednotlivé stavby. - Přehledné uliční osy, symetrie v uliční síti, dominanty v osách. - Klasicistní urbanismus se projevil např. v Paříži, Petrohradu, Londýně i ve Washingtonu Historické souvislosti Období velkých politických přeměn, změny sociálního pořádku, období Velké Francouzské revoluce (1789), období vrcholícího osvícenství, postupný nástup buržoazie. 1789 – Velká fr. Revoluce – konec feudalismu – kapitalismus Druhy staveb Náboženské stavby - venkovské kostelíky Obytné stavby – zámky, činžovní domy (pavlačový dům s kovovým zábradlím) Městské stavby – nemocnice, lázně, ústavy pro tělesně postižené, divadla, nádraží, kasárna Průmyslové stavby – textilky, cukrovary, pivovary, porcelánky, sklárny Inženýrské stavby - řetězové mosty, železniční tratě, tunely, dálkové silnice Zahrady - anglické parky Charakteristické znaky Klasicismus – silný vliv antiky, jednoduchost, slohová čistota - na průčelí patrový i vysoký řád - racionalismu – racionální uplatnění horizontál a vertikál - symetrie, pravidelnost řazení Empír – budovy státní, veřejné, inženýrské, průmyslové a dopravní, nájemní domy - antizující štíty - mírný sklon střechy - klasicistní povrch - symetrie - egyptské motivy - členění zdiva – lisénové rámy s vlysem a zubořezem - ve štítu oblouk - barva – bílá, šedá, béžová, interiér – zlato, černá STĚNA - stěnový nosný systém SLOUPY a PILASTRY - vycházejí z římských řádů, kompozitní hlavice jsou doplněny klasicistními ornamenty OKNA - dvojitá obdélníková nebo s rovným nadpražím, plochými šambránami FASÁDA - Omítané, Ploché symetrické, geometricky řešené, štíty trojúhelníkové nebo mají eliptický stlačený oblouk DEKORACE - ploché štuky : medailony, rozety, festony, ornamenty z palmet a větví, “boží oko“ LISENA – svislý, vystouplý plochý pás ze zdiva nebo jen vytažený v omítce, na rozdíl od pilastru bez hlavice a patky Stavební materiál Dřevo Kámen Hlína - vynález kruhové pece - 1840, cihly pálené v různých variantách
Kovy železo - válcované profily nosníků, kolejnice litina - konstrukce krovů, na velké rozpětí později beton, železobeton Ostatní - izolace vodotěsné - olovo, jíl, sklo v kombinaci s železnými konstrukcemi na skleníky Teorie Stavební řády, Josefinské předpisy z roku 1780 Teoretické spisy – (Stuart a Rewett, Winkelmann) L.Navier – nauka o pružnosti a pevnosti stavebních hmot C.Culman – grafická statika Architektonické klasicistní památky ve Francii a Itálii Itálie Hlavni centrem je Turín a celkově je Itálie do konce 17. stol centrem kulturně-uměleckého života v Evropě. Fillipo Juvara – spojen s Turínem, významný představitel pobarokního klasicismu. - klášter Superga - základ it. Klasicismu, ranný klasicismus, barokní kupole s převýšením, prvky na fasádějednoduchý pilast ve vysokém řádu, sloupový portikus - zámek Stupinidgi – 1739 – klasicistní prvky Italská divadla zač. 18.stol. Forma kukátkového divadla Teatro Olympicko ve Vincenze - otvory v renesanční zdi - částečně reálné, částečně domalované – iluze nekonečna La Scalla – Milán Juseppe Pier Manni 1776 – 1778 Opera San Carlo v Neapoli – antonio Nicolini Divadlo v Janově Carlo Felice – Carlo Barabino Církevní stavby Kostel Sna Francesko di Paola – Pietro Bianchi – pod vlivem řimského Pantheonu San Panteleone Řím – G. Valadier 1806 Francie Konec 18. a začatek 19. stol., hlavně světské stavby a chrámové stavby Kostel sv. Maří Magdalény v Paříži Osterley Park v Londýně Kapitol ve Washingtonu - 1793 – 1865 (amatérský architekt dr. William Thorton) Divadlo v Berlíně - 1818-21 (K.F.Schinkel) Klasicizmus a Empir v Českých zemích velmi krátké období pouze jen 1780-1800, po výtvarně bohatém baroku přicházi stavební vyčerpanost také z důsledku oslabení církve, pd habsburkama Čechy získávají provinční ráz. Přestavitelé šlechty, tedy nejbohatší třídy se netajili sklony k Vídni. Do popředí se dostávají průmysloví podnikatelé. Objevují se hlavně budovy měšťanské a veřejné. Hlavní vliv na český klasicismus má jako v ostatních zemích Francie. Pařížský Panteon, ale také i Versailleský zámek a další příklady pronikly až k nám. Dlouho trvající baroko a empír nastupující už kolem roku 1800 zapřičiňuje, že klasicismus se u nás příliš nezabydlel. Narůstá germanizace a potlačování státnosti. Empírové tvarosloví se uplatňuje na klasicistním základu. Empír u nás pokračuje až do poloviny 19.stol. Také se začíná díky stabilnější pol. situaci likvidovat městská opevnění a tím se otevírají a zvětšují městská centra. Vznik okružních tříd. Na významu získávají i některá města s výskytem léčivých pramenů – vznik lázeňských měst – Teplice, Frant. Lázně, Karlova studánka, Mariánské Lázně. Také se mění postavení architekta – podnikatel. Zámek Kačina 1802 – 24 Letohrádek Kinských v Praze Přestavba kláštera u Hybernů v Praze na celnici Františkovy lázně (1793) Mariánské lázně (poč.19.stol.)
ROMANTIZMUS Začátkem 19.stol. stojí vedle sebe dva směry. Jak už zmiňovaný klasicismus, který má svůj racionální základ, ale hlavně se rozvíjející se Romantismus, který hledá krasu v iracionalitě, návratu do minulosti a útěku do přírody. 1800 – 1830 – 1.období romantismu po 1830 – 2.období romantismu Během romantismu jsou cítit tyto následující vlivy: - orient – Napoleon – výpravy do Egypta, ale také Japonsko, Turecko, Čína, Persie. Napodobení detailů i celku, ale funkce je jiná – minaret v Lednici, Čínské pavilony v Králově dvoře a Vlašimi, Královské letní sídlo v Brigtonu, napodobenina japonského chrámu sloužila jako zahradní altánek - Antika – evropská architektura, ruiny, stavba drobných zámeckých pavilonů, letohrádků, čajoven - lidové vzory – záliba šlechty napodobovat venkovské motivy, vysněný obraz krajiny – rozmazlená šlechta si hrála na venkovany po roce 1830 moc šlechty slábne a do čela nastupuje buržoazie. Hlavní inspirací byl rytířský středověk Opravy zpustošených středověkých sídel a dostavba – neogotila(u nás sv. Vít, Petrov, zámek Hluboká), novostavby Neuschwanstein, výstavba zřícenin – snaha o vytvoření legend a mýtů – vznik kopií 19.stol. – měl zájem o historii, formulace zásad - vnikl do všech evropských měst, ne však ve stejné době a stejném rozsahu Anglie – příznivé podmínky, cesty do zámoří – objevování nových světů a zemí – kolonizace - Královský pavilon v Brigtonu – John Nash – vliv orientu, cibulové kopule se štíhlími věžemi – motiv minaretů, nové materiály – železo, litina(sloupy) Německo obnova a dostavba starších památek - zámek ve Worlitzu – Fridrich Wilhelm – negotická přestavba - zámek Babelsberg - zámek ve Schwerinu - dostavba katedrály ve Kolíně nad Rýnem - Werderský chrám v Berlíně – K.F. Schinkel novostavba – pohádkový zámek – Neuschwanstein – Eduard Riedl pro bavorského krále Ludvíka II. - v interiéru motivy z Wagnerových oper - vztápění horkým vzduchem, technické vynálezy(výtah) Francie romantismus ve Francii se omezil jen na obnovu památek – rekonstrukce do domělého stavu historik a architekt Violette le Duc – teoretik, restaurátor – úpravy na NotreDame v Paříži, St. Chapelle, Chartres, Remeš - restaurování Louvru - uprávy středověkého města Carcassone - záliba v kovo kcích Romantismus v České zemi vznik na základě vlivů Windsorské gotiky a hlavně celoevropského romantického proudu Jiří Wingelmuller, Jan Heidrich – přestavba zámku Lednice – neogotika – lomený oblouk, historizující arch. články, atika ve formě cimbuří, vzor v anglii Bernard Gruber – smíchání smerů – zámek orlík Dostavba sv. Víta – 1859 – ustanovení jednoty Krammer – 1861 – první práce na rekonstrukci Mocker – 1881 – 1899 – dostavba trojlodí Hilbert – 1929 – dokončení Josef Mocker - úpravy Prašné brány - upráva St.městské mostecké věže - úprava kostelůSv. Barbory v Kutné hoře - přestavba Karlštejna, Křivoklatu, Konopiště A. Prokof – dostavba Petrova 1890 Paul Wilhelm Sprengler, Petr Mobile – přestaba Staroměstské radnice Ignác Ulmann – první vysoké pece, Kladno Obnova Památek – metoda purismu – z památky byly odstraněny zásahy pozdějších úprav – ty byly, ale často velmi kvalitní(např.baroko), přístavby byli odstrněny, protožeza slohově čistý se bral jen středověk Zámek Hluboká u Českých Budějovic (Beer, Deworecký 1841 – 71) Zámek Lednice – romantická novogotická přestavba
Klasicistní památky Francie Konec 18. a začatek 19. stol., hlavně světské stavby a chrámové stavby La Madeleine – 1764 – Arch. Vignon – forma kopulového chrámu – Během Napoleona změněno na památník Velké armády
Panteon v Pařiži z 1790 – arch. Soufflot – centrální půdorys řeckého kříže , kupole se zakrytym otvorem
Nám .Vendome – Vítězný sloup – 1805 – Kopie Trajanova Sloupu – oslavuje Napoleonovy úspěchy – nahoře socha cisře Napoleona a sloup symbolem velké armády. Projekt udělali Goudouin a Lepíte.
Pařížská Burza – základ periopteron – arch. Brogniarta
Palác spravedlnosti – Victor Balard 1835 – korýnské sloupy
Uprava Louvre Charle Percier a Piere Fontaine
Německý klasicismus - smysl pro řád - silný protestantismus - zájem o historii – antika - národní uvědomšní - snaha vyrovnat se anglii a francii Památky - výrazná jasná hmota - grékománie – zájem o Řecko - po pádu napoleóna balo roztříštěno na 34 monarchii - 4města Centra – Prusko(Berlim,Postupim) a Bavorsko(Mnichov) Berlínská akademie – škola silně orientovaná na Řecko- malíři a architekti Materiál a konstrukce Dóm v Mohuči – dřevěný krov nahrazen kovovým Johan Gothald Langhaus – Braniborská brána – je chápaána jako Propyláje
Fridrich Gilly – architekt Ber. Akademie – památník Bedřicha II.- dorské sloupořadí – nerealizováno
Heinrich Gentz – stará mincovna v Berlíně(vzor pro celnici u Hybernů)
Peter Sppeth- Mincovna ve Wurzburku
Karl F. Schinkel – žák belinské akademie – klasická tvorba - antika Budova Berlínské hlavní stráže – čtvercová dispozice, úplně nová koncepce
Staré muzeum v Berlíně – jasná vertikála podpíra horizontálu – kupole schovaná za atikou
kostel sv .Mikuláše v Postupimi – podobné jako u Hl. stráže
Budova Činohry v Berlíně – dispozice připomíná chrám – typická dispozice pro divadlo 19.stol. – nezvykle hladká fasáda – budova má blízko ke skelety
Pinakoteka – od architekta Zieblanda Hala osvobození v Kelheimu – památník – rotunda s kopuli
Walhalle – Řezno
Klasicistní Petrohrad
V petrohradu je jednotné klasicistní pojetí již od založení města Petrem Velikým v roce 1703. Svými stavbami předčilo i některé tradiční evropské metropole. Vzniklo na březích řeky Něvy a město využívá ji jako obranný prvek( močály, ostrovy). Vzniká také tzv. Trojzubec- základní kordinační prvek Petrohradu. Je to soustava tří ulic - prospekty(Majerova třída, Dimitrijova třída….). Ty končí v jednom bodě u budovy admirality. Budova Admirality – najvýznamější stavba petrohradského empíru – autorem empirové budovy je Zacharov. Průčelí má asi 400m. Vstup se nalézá ve střední části s obloukovým portálem a vysokou věží – štíhlý jehlan, půdory tvoří 3 zdvojené křídla mezi nimiž je kanál.
Carlo Ivanovič Rossi – ruský architekt a urbanista italského původu - Palácové Náměstí, Senátní Náměstí, Náměstí Umění Budova hlavního štábu – na palácovém náměstí, střední část tvoří půlkruh, v ose s triumfálním obloukem s plastikou konského šestispřeží, průčelí členěno vysokým řádem, boční části jen okna.
Michailovský komplex – na Náměstí Umění Alexandrijské divadlo – v průčelí je nika s 6 sloupy s korýnským hlavicemi, nárožní rizality
Budova Senátu a Sinodu – spojené triumfálním obloukem
Giacomo Guarenghi
Aničkův palác – jedna s prvních kl. budov v Petrohradě Smolný institut – s ionkým portikem a štítem
Andrej N. Voronichin Kazaňský sobor – jádrem stavby je centrála na řeckém kříži, doplněno o vstupní trojlodí, nad středem je sloupový tambur s kupolí, sloupové kolonády
Thomas De Thoron – fr. Architekt Petrohradská burza – dominanta Vasilievského ostrova, Valená klenba, nízká sedlová střecha, dorské kládí, na bocích dva majáky ve tvaru s motivem přidě lodí
August De Monteferand Isakievský sobor – čtvercová centrála doplněná dvěma bočními křídly, kupole na vysokém tamburu, antikizující štíty
Klasicizmus a Empir v Českých zemích Klasicismus Ignác Antonín Palliardi – Knihovna Strahovského kláštera
Antonín Haffenecker Tylovo divadlo
Johann Hetzendorf kostel ve Slavkově
Empír je přehlednější, má větší střízlivost, je více antikizující, racionálnější Jindřich Fischer Celnice u Hybernů
Zámek Kačina – Christin Schribt
Petr Nobile – - zámek Kynžvart
- Boskovice – součástí je i skleník
Obytný dům v empíru Jindřich Hausknecht – Dům Platýz
Romantismus 19.století v Evropě
-
sídlo Strauberry Hill – William Chambers – venkovský charakter, novogoti - zámek Windsdor – Georgie Scott – novogotická přestavba středověkého sídla
Budova parlamentu v londýnu – Charles Burry, August Pugin Romantismus 19.století v České zemi
František Beer, Damian Devorecký – přestavba zámku, vzor ve windsorské gotice, lomený oblouk, fiály, cimbuří, novogotické interiéry, věže
Josef Prouvot –zámek Sychrov
Bernard Gruber – smíchání smerů – zámek orlík
Kovové konstrukce Devatenácté století je považováno za století techniky. Tradiční architekti se využití kovu bránili. Byla to výsada inženýrů. Poprvé se objevuje již na konci 18.stol.(Anglie, Francie, Rakousko-Uhersko). Poprvé se objevuje Litina jako základní materiál. kostel sv. Anny v Liverpoolu – 1770 –litinové sloupy v interiéru most přes řeku Severn , Anglie – 1779
kupole Theatre Francais ve Francii – 1786- Victor Louis
Hlavní rozvoj nastává po roce 1800 - drobné části – zábradlí, ozdoby - 1830 – první profil L - 1856 – objev oceli Křišťálový palác v Londýně – 1851 – Joseph Paxton - u příležitosti 1.sv. výstavy v londýnském Hyde Parku - Litinové sloupy – modul 24 stop - suchá montáž - skleněný obvod pláště - valené klenby - zeleň v interiéru - 1936 – požár a následné zřícení
galerie d´Orleans v Paříži 1830 – P.F.Fontaine - skleněná valená klenba - 1935 zničena
knihovna sv. Jenoféfy v Paříži 1850 – Henry Labrouste - vně historismu
-
železné sloupy nesou ploché kopule
Národní knihovna v Paříži - Henry Labrouste
Tržnice halles Centrales v Paříži – victor Baltard - „břicho Paříže“ - modulová síť 2x2m - 1969 zbořena
Alexander Gustav Eiffel – 1832 -1923 Eiffelova věž – 1889 – větová výstava – 330m Galerie des Machines - galerie strojů - manifest techniky - příhradové nosníky, rozpon 115m - 1910 ende
projekt na stavbu panamnského průplavu Galerie Victora Emanuela II. v Milaně - výrazný vchod - ulice mezi dvěma řadami domů zastřešena valenou klenbou - v přízemí obchody - hluk, špatná ventilace
Romatizmus v Českých zemích zámecký skleník Lednice – 1845 – ing devier - sloupy coby tr. rostliny - plášť – šupinově se překrývající se skla
Průmyslový palác v Praze – kleinův dům – 1848 – Theophil Hansen Průmyslový palác – 1891 – Bedřich Munzberger – pro výstavu království českého
Budova Strojovny – Bedřich Munzberger Petřínská rozhledna – Josef Souček, Fr. Prášil
