Eva Rychlíková 1, Pavla Ryšlavá 1, Markéta Smudková 2, Jiří Skorkovský 1, Eva Hrdličková 1, Martin Kováč 1, Ivan Beneš 1, Jan Leníček 1, Štěpán Rychlík 3, Věra Kudláčková 1 1 Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem 2 Krajská hygienická stanice Ústí nad Labem 3 Český hydrometeorologický ústav Praha
Důvody – zdravotní stav obyvatel – historie smogových episod (incidence hospitalizace se zpožděním ve dnech) RR a 95% CI of increase TSP by 100µg/m3 on CVD hospital admissions 1981-82 January and February in Ústí n.L
1,15
1,10
1,05
1,00
0,95
0,90 0
1
2
3
4
5
6
LAG
7
8
9
10
11
12
13
Standardizovaná úmrtnost na 100 000 v zónách a aglomeracích ČR (přímá standardizace na EPS 2013) Zdroj: ČSÚ
Dispensarizace dětí s nemocemi dýchacích cest (ÚZIS) 30 000 25 000
20 000 15 000 10 000 5 000 0 STC
JHC
PLZ
KAR
2004
2005
UST
LIB
HRA
2006
2007
2008
PAR 2009
VYS 2010
JHM 2011
OLO 2012
ZLI
MSK
PHA
2013
Počet pacientů léčených na alergologii (ÚZIS) 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 STC
JHC
PLZ 2004
KAR
UST
LIB
2005
2006
2007
HRA 2008
PAR 2009
VYS
JHM
2010
OLO
2011
ZLI 2012
MSK 2013
PHA
CZE
Průměrné roční koncentrace PM2,5 v Karlovarském a Ústeckém kraji 2008 – 2014 (ČHMÚ) ug/m3 30
25
20
15
10
5
0 Sokolov
Litoměřice
Lom 2008
Kom.vížka
Most 2009
2010
2011
Teplice 2012
2013
Kočkov 2014
Tušimice
Výsluní
Projekt TAČR 02020944 – „Hodnocení faktorů vnějšího prostředí na zátěž dětské populace alergeny 2012 – 2014“
Incidence příznaků zhoršení astmatu a chronické bronchitidy u dětí v závislosti na ovzduší
Spirometrie u školních dětí sledovaná během dvou let
Expozice školních dětí vnitřnímu a venkovnímu ovzduší
Personální expozice ovzduší u školních dětí
Bioaerosoly
Sledování nemocných dětí v dětské léčebně Edel ve Zlatých Horách (Dr. Richter, CSc.)
Incidence příznaků zhoršení astmatu a chronické bronchitidy u nemocných dětí Sledované příznaky a informace Kvalita ovzduší (ČHMÚ): datum den pravidelný lék ráno SO2 PM10 PM 2,5 NO2 sípání µg/m3 µg/m3 µg/m3 µg/m3 dušnost noční kašel Litoměřice 4,43 20,70 14,47 14,52 ranní kašel (SD) (2,67) (10,23) (8,87) (5,47) kašel během dne musel/a jsem si ještě vzít dnes další lék Teplice 9,2 22,33 14,23 10,51 byl jsem nachlazen/a (SD) ( 10,29) (12,22) (8,43) (7,00) ležel/a jsem s nemocí doma
O3
µg/m3
49,83 (24,81) 48,79 (SD (28,24)
Most
6,2
25,94
16,37
16,39
58,58
(SD)
( 5,9)
(12,83)
(8,44)
(6,05)
(16,85)
Celkem 40 414 osobo/dnů s příznaky
80
20 Nějaký kašel
18
70 16
R² = 0,3177
R² = 0,2702 60
Pravidelný lék ráno Sípání Dušnost
14 Další lék
50 12
40
10 R² = 0,6145
Nachlazení Domácí léčení Lineární (Nějaký kašel)
R² = 0,6461
8
30
Lineární (Pravidelný lék ráno)
R² = 0,0529
6
R² = 0,8182
Lineární (Sípání)
20 4
R² = 0,0664
Lineární (Dušnost) Lineární (Další lék)
10 2
Lineární (Nachlazení)
0
0 0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
Lineární (Domácí léčení)
80
14
Nějaký kašel Pravidelný lék ráno
70 R² = 0,5526
12 Sípání
R² = 0,7617
R² = 0,031
Dušnost
60 10
Další lék
R² = 0,8085 50
Nachlazení
8 Domácí léčení
40 6 30
Lineární (Nějaký kašel) Lineární (Pravidelný lék ráno)
R² = 0,8454 4
20
Lineární (Sípání) Lineární (Dušnost)
R² = 0,4889 10
2
Lineární (Další lék) Lineární (Nachlazení)
R² = 0,6582 0
0 0
20
40
60
80
100
120
140
Lineární (Domácí léčení)
80
7 Nějaký kašel
y = 0,0289x + 68,033 R² = 0,087
Pravidelný lék ráno
70
6 Sípání
60
Dušnost
y = -0,0099x + 5,7121 R² = 0,1378
5 Další lék
50 y = 0,0114x + 1,9573 R² = 0,4857
4
Nachlazení Domácí léčení
40 y = 0,0145x + 1,2615 R² = 0,4986
3
30
Lineární (Nějaký kašel) Lineární (Pravidelný lék ráno)
y = 0,018x + 0,9902 R² = 0,6053
2
Lineární (Sípání)
20 y = 0,0014x + 1,1451 R² = 0,0334 10
Lineární (Dušnost)
1
y = 0,021x + 8,0826 R² = 0,1982
Lineární (Nachlazení)
0
0 0
20
Lineární (Další lék)
40
60
80
100
120
Lineární (Domácí léčení)
Příznaky zhoršení astmatu a NO2
Výsledky měření osobní expozice dětí NO2 70 60 50 40 30 20 10
červen
červen
květen
květen
květen
květen
květen
květen
červen
březen
březen
březen
leden
leden
leden
leden
říjen
listopad
září
září
září
září
září
září
září
0
LITV LTM ÚL ÚL ÚL ÚL ÚL PRG PRG PRG HRA HRA HRA HRA PRG PRG PRG PRG PRG PRG HRA HRA HRA HRA PRG PRG D Koh R Všebo Stráž Koh B SNP KLA BRON POD SPO SPO SPO KLA BRON POD SPO SPO H N K
Výsledky měření osobní expozice dětí aerosolu PM10 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Zima
Léto
Korelace výsledků analýz osobní expozice kovům a arsenu Při hodnocení všech měření korelovaly silně Cu a As dále Mn a Fe, Pb a As, dále Sb a As, Ti s Al, V s Al a As, Cd, Sb a Ti. Vzájemné korelace kovů nalezené v aerosolech u dětí pravděpodobně napovídají, že dítětem vdechovaný aerosol bude obsahovat krustální znečištění (Ti, Al), ale také produkty spalování uhlí (As, Cd, Pb) a zároveň znečištění pocházející z nespalovacích částí motorů z dopravy a z kolejové dopravy (Mn a Fe). Hodnoceno korelací a PCA.
Pobyt v budovách 70%
60%
50%
40% doma 30%
škola jinde in
20%
10%
0%
Vzdálenost od dopravy při pobytu uvnitř a venku 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
do50in do500in víc in
8% 7% 6% 5%
4% 3% 2% 1% 0%
do50out do500out víc out
Náležité hodnoty PEF podle sportu
Náležité hodnoty PEF podle alergie 95%
90%
90%
85%
85%
80% ***
80%
75%
75%
** *
*
70%
70% 65%
65%
60%
60%
55%
55%
50%
50%
alergické
sportující
nealergické
Náležité hodnoty PEF podle dech. nástroje
95%
(*)
90%
***
85% 80%
***
75% 70% 65% 60% 55% 50%
dech.n.
ne dech n.
nesportující
Závěr
Oxid siřičitý ovlivňuje zdraví astmatických dětí pravděpodobně i v nízkých koncentracích, a to i v létě. Sípání bylo nalezeno více u dětí kuřáků.
Aerosolové částice PM10 se významně projevovaly v létě, sípání jsme nalezli opět u dětí kuřáků a v zimě.
Aerosolové částice PM2,5 pravděpodobně přitěžovaly incidenci sípání i dušnosti v zimě. Chlapci vyžadovali další léky kromě ranní pravidelné léčby.
Oxid dusičitý je pravděpodobně silně svázán s kašlem, nejvíce silnou vazbu má NO2 a sípání. Toto znečištění má nejvyšší efekt.
Děti pobývají většinu času (95%) v budovách. Sedí nebo leží, málo sportují. Školy i domovy dětí jsou často situovány blízko dopravy (40%). Děti jsou přítomny při prašných činnostech.
Závěr
Při měření okamžitých hodnot při personální expozici byly zaznamenány vysoké koncentrace PM10 v dopravních prostředcích, dále pak u vaření a luxování. Nejnižší koncentrace byly během spánku.
V zimních měsících u jedenácti dětí z 15 sledovaných dětí v zimním období byla naměřená osobní expozice aerosolovým částicím PM10 větší, než je stanovená limitní hodnota zákonem 201/2012 Sb. - 50 µg/m3. V letní sezóně byla překročená denní limitní hodnota nalezena ve čtyřech případech z 15 sledování.
Nejvyšší expozici měly ústecké děti a zejména v zimě.
Také plicní funkce byly u dětí z UK nejnižší (malý počet dětí !).
Co s tím uděláme?
Nemocné děti vystavené ovzduší, o kterém se domníváme, že je „zdravé“, reagují na zvýšení koncentrací.
Limitní hodnoty stanovené Zákonem 201/2012 Sb., nechrání zdraví všech populačních skupin, nemocných jedinců. Přísnější doporučení WHO jsou oprávněná.
Zlepšování ovzduší s cílem splnění imisních limitů se promítne ve zdraví pravděpodobně jen minimálně.
Zátěž, kterou jsem zažili v minulosti, pravděpodobně přináší současné zdravotní problémy.
Další zlepšování, které respektuje přibývající počet senzitivních osob v populaci (astma, diabetes, stáří….) bude nutné
Děkuji za pozornost!