Pavel Dušek, kruh 3001, 13.–17.12.2010
1
1
Vzorek C, vaginální výtěr
1.1 Úvod Kromě mikrobiálního obrazu poševního je kultivace vaginálního výtěru na Sabouraudově půdě důležitá diagnostická metoda pro případné určení vaginální mykózy. Mezi nejčastější kvasinky způsobující vulvovaginitidu patři mimo jiné Candida albicans, Torulopsis glabrata, Sacharomyces cerevisiae, C. stellatoidea a další. Terapie spočívá v úpravě hormonálních hladin a podpoře růstu zdravé mirkoflóry, která potlačuje růst kvasinek.
1.2
Provedení
Vzorek z tampónu byl pro orientační vyšetření na vaginální mykózu a kandidovou vaginitidu naočkován do dvou zkumavek na šikmou Sabouraudovu půdu a jedna zkumavka ponechána kultivovat při 37°C po dobu 48 hodin a druhá po tu samou dobu při 25°C. Kvasinky rodu Candida vyrostly v obou zkumavkách, z čehož se dá orientačně usuzovat na masivní inokulum. Pro určení druhu byl proveden Gt-test: Inokulum bylo suspendováno ve 2 ml plazmy a ponecháno v termostatu při 37°C po dobu právě 2 hodiny. Poté byl pozorován nativní preparát při 400násobném zvětšení. Byla pozorována germinace a tak určen druh C. albicans.
1.3
Závěr
Vzorek C obsahuje kvasinku Candida albicans.
Pavel Dušek, kruh 3001, 13.–17.12.2010
2
2
Vzorek výtěr z krku
2.1 Úvod Kultivace výtěru z krku je velmi důležitá diagnostická metoda pro mnoho mikrobiálních onemocnění. Významné je mimo jiné vyloučení přítomnosti Streptococcus pyogenes, vykazující β-hemolýzu, jako původce spály a pravé anginy (akutní tonsilitidy), kterou je nutné vzhledem k riziku revmatické horečky nutné léčit antibiotiky, zpravidla penicilinem. Za pouze potenciálně patogenní kmen je považován také β-hemolyzující Streptococcus agalactiae. Mezi běžné bakterie přítomné v krčních výtěrech patří viridující streptokoky (S. mutans a S. sobrinus způsobující zubní kaz, S. sanguis, S. salivarius a další), které vykazují α-hemolýzu. Mezi další kmeny, které jejichž přítomnost je při léčbě důležité rozlišit, patří např. Streptococcus pneumoniae v závislosti na rostoucí fázi, Staphylocccus aureus, Streptococcus pyogenes, Neisseria meningitis, N. gonorrhoeae, či třeba Haemophilus influenzae, který je určován pomocí satelitního růstu v zóně hemolýzy stafylokokové čáry na krevním agaru.
2.2 Provedení Vzorek byl načkován na krevní agar, na němž byla inokulována čára kmenem Staphylococcus aureus k ozřejmění případného růstu Haemofilus influenzae, dále na Sabouraudovu půdu a do zkumavky s bujónem. Krevní agar a bujón byly kultivovány v termostatu při 37°C přes noc, Sabouraudova půda po dobu 48 hodin. Z uniformních kolonií rostoucích na krevním agaru byl připraven preparát Gramovým barvením a ten byl mikroskopován při 1000násobným zvětšením pod imerzním olejem: byly identifikovány Gram-pozitivní i Gram-negativní tyče, které byly považovány za normální bakteriální flóru rostoucí v krku. Ze Sabouraudovy půdy, na které rostly kvasinky, byl proveden Gt-test: Inokulum suspendované ve 2 ml plazmy bylo ponecháno v termostatu při 37°C po dobu právě 2 hodin. V nativním preparátu byly pozorovány rostoucí hyfy a tak identifikován druh Candida albicans.
2.3
Závěr
Bakteriální flóra výtěru z krku byla fyziologická, byla identifikována přítomnost kvasinky Candida albicans, což je dáváno do souvislosti s nedávným požíváním antibiotika azitromycin.
Pavel Dušek, kruh 3001, 13.–17.12.2010
3
3
Vzorek stolice ST2
3.1 Úvod Vyšetření stolice se provádí zejména při průjmových onemocněních, jejichž původci jsou kromě virových či parazitárních průjmů zejména kmeny bakterií jako Salmonella enterica svými různými sérovary, rozpoznatelná, jako ostatní producenti sulfanu, pomocí tvorby černých kolonií na deoxycholát-citrátovém agaru, Shigella sonnei, Sh. flexneri, Sh. dysenteriae, Campylobacter ieiuni, Escherichia coli, Yersinia enterocolitica, Clostridium difficile, Clostridium perfringens, Pseudomonas aeruginosa, Proteus mirabilis a další.
3.2
Provedení
Vzorek stolice byl naočkován na krevní agar, Endovu půdu a deoxycholátcitrátovou půdu a inkubován v termostatu při 37°C přes noc. Z uniformních kolonií, které rostly na všech třech typech agaru, byl připraven preparát Gramovým barvením a mikroskopem se 1000násobným zvětšením pod imerzním olejem byly identifikovány Gram-negativní tyče. Byl proveden oxidačně-fermentační (O/F) test, zkoumané bakterie byly fermentující a tedy patrně z čeledi Enterobacteriaceae. Byl proveden ENTEROtest 16 s výsledkem uvedeným v tabulce 1 a kmen bakterie byl identifikován jako Escherichia coli. Byla stanovena citlivost na antibiotika diskovou difúzní metodou.
3.3 Závěr Vzorek ST2 obsahoval bakterie rodu E. coli, citlivé na Ceftazidime (CAZ) a Gentamicin (GN).
Pavel Dušek, kruh 3001, 13.–17.12.2010
4
4
Vzorek E, stěr z kůže
4.1 Úvod Mezi kmeny běžně se vyskytující na kůži patří zejména Staphylococcus epidermidis, Micrococcus luteus, M. varians, Sarcina lutea, S. flava, Corynebacterium spp. a mnohé další. Z potenciálně patogenních kmenů je to Staphylococcus aureus či Propionibacterium acnes.
4.2 Provedení Vzorek byl naočkován na krevní agar a kultivován přes noc při 37°C v termostatu. Z uniformních nehemolyzujících kolonií byl připraven preparát Gramovým barvením a mikroskopem s 1000násobným zvětšením pod imerzním olejem byly pozorovány Gram-pozitivní koky tvořící hroznovité shluky. Peroxidem vodíku byl proveden katalázový test a plazmou plazmakoagulázový test s výsledkem kataláza-pozitivní a plazmakoaguláza-negativní.
4.3 Závěr Ve vzorku E byly identifikovány bakterie rodu Staphylococcus epidermidis.
Pavel Dušek, kruh 3001, 13.–17.12.2010
5
5
Vzorek moči M6
5.1 Úvod Fyziologicky je moč bez bakteriurie. Za hraniční koncentraci je považováno 104 – 105 bakterií na 1 ml moči. Nejčastějšími původci močových infekcí jsou střevní bakterie ascendetně zanesené do močových cest, jako E. coli, Enterococcus faecalis, Enterococcus faecium, Klebsiella spp., Proteus spp., Citrobacter spp., Enterobacter spp., Morganella spp., Pseudomonas aeruginosa et spp. a další.
5.2
Provedení
Vzorek moči M6 byl naočkován následově: 1 µl neředěné moči na žluč-eskulinový agar, 10 µl moči ředěné fyziologickým roztokem 1:100 na krevní agar, 1 µl ředěné moči (1:100) na krevní agar, 10 µl neředěné moči na Endovu půdu, 10 µl ředěné moči (1:100) na Endovu půdu a 1 µl ředěné moči (1:100) na Endovu půdu. Stejným způsobem byl naočkován i vlastní vzorek moči. Oba byly kultivovány přes noc v termostatu při teplotě 37°C. Vlastní vzorek moči nejevil známky bakteriurie, naopak vzorek M6 obsahoval více než 105 bakterií na 1 ml. Z uniformních kolonií byl připraven Gramovým barvením preparát a mikroskopem s 1000násobným zvětšením byly pod imerzním olejem pozorovány Gram-negativní tyče. Byl proveden oxidačně-fermentační test s výsledkem fermentujicí bakterie, tedy patrně z čeledi Enterobacteriaceae. Poté byl proveden ENTEROtest 16 s výsledkem uvedeným v tabulce 2. Byla stanovena citlivost na antibiotika diskovou difúzní metodou.
5.3
Závěr
Ve vzorku M6 byly identifikovány bakterie rodu Escherichia coli, citlivé na Ceftazidime (CAZ) a Gentamicin (GN).
Pavel Dušek, kruh 3001, 13.–17.12.2010
6
6
Vzorek hemokultury H4
6.1 Úvod V krevním oběhu nejsou fyziologicky přítomny žádné bakterie, případná přechodná či intermitentní bakteriémie je možná při periontitidě či po operacích v dutině ústní. Bakteriémii může způsobit široké spektrum kmenů bakterií či kvasinek, jakákoliv jejich přítomnost v krevním oběhu je závažná, je nutné ji ovšem rozlišit od kontaminace, k níž může dojít při odběru vzorku.
6.2 Provedení Nádobka se vzorkem krve H4 byla dána do termostatu a hemokultura byla kultivována přes noc při 37°C. Indikační terčík na dně nádobky vykazoval mikrobiální růst, proto byl vzorek naočkován na krevní agar, Sabouraudův agar a Endovu půdu, které byly inkubovány přes noc při 37°C. Z uniformních kolonií rostoucích na krevním agaru a Endově půdě byl Gramovým barvením připraven preparát a mikroskopem s 1000násobným zvětšením pod imerzním olejem identifikovány Gram-negativní tyče. Byl proveden oxidačně-fermentační test s pozitivním výsledkem a následně ENTEROtest 16, který určil kmen Escherichia coli. Byla provedeno stanovení citlivosti na antibiotika diskovou difúzní metodou. Po konzultaci s vedoucím praktik byly kolonie z krevního agaru vyočkovány z krevního agaru na žluč-eskulinový agar, který byl inkubován při 37°C přes noc. Rostoucí kolonie se projevily dobře patrným černým zbarvením, preparát obsahoval Gram-pozitivní koky, a tak byl identifikován kmen Enterococcus faecalis. Stanovení citlivosti na antibiotika diskovou difúzní metodou nebylo z důvodu nedostatku času provedeno.
6.3
Závěr
Ve vzorku hemokultury H4 byl identifikován kmen Enterococcus faecalis a kmen Escherichia coli, citlivý na Ceftazidime (CAZ) a Gentamicin (GN), jehož růst byl patrně způsoben kontaminací.
Pavel Dušek, kruh 3001, 13.–17.12.2010
Zkoumaná látka sulfan (H2 S) lysin (LYS) indol (IND) ornitin (ORN) ureáza (URE) fenylalanin (PHE) eskulin (ESL) Simmons citrát (SCI) malonát (MAL) inositol (INO) adonitol (ADO) celobióza (CEL) sacharóza (SUC) sorbitol (SOR) trehalóza (TRE) manitol (MAN)
7
Výsledek − + (+) + − − − + (−) − − − + + + +
Tabulka 1: Výsledek ENTEROtestu 16 se vzorkem stolice ST2
Zkoumaná látka sulfan (H2 S) lysin (LYS) indol (IND) ornitin (ORN) ureáza (URE) fenylalanin (PHE) eskulin (ESL) Simmons citrát (SCI) malonát (MAL) inositol (INO) adonitol (ADO) celobióza (CEL) sacharóza (SUC) sorbitol (SOR) trehalóza (TRE) manitol (MAN)
Výsledek − + + + − − − − − − − − + + + +
Tabulka 2: Výsledek ENTEROtestu 16 se vzorkem moči M6