Chytřejší než oni
pracovní list
1. Prohlédni si následující obrázky. Jak se tato postava na jednotlivých obrázcích cítí? O čem asi bude její příběh?
2. Přečti si první část komiksu o Petru Berounském. Jakým způsobem se vymezoval proti režimu? 3. Petr byl vyzván k tomu, aby se dostavil do Bartolomějské. Co myslíš, že by se stalo, kdyby tuto výzvu neuposlechl? Jak se podle tebe zachová? 4. Přečti si druhou část komiksu. Co symbolizují ptačí hlavy? 5. Interpretuj obrázek vpravo. Snaž se najít co nejvíce symbolů.
6. Co bude podle tebe Říha po Berounském chtít? 7. Přečti si třetí část komiksu. Jak podle tebe příběh Petra Berounského skončí? 8. Příběh Petra Berounského je zasazen do doby tzv. normalizace. Jaké projevy loajality vyžadovala v této době komunistická strana od občanů? Které jsou zmíněny v komiksu?
Na které další si vzpomente?
9. Kdo je na obrázku na zdi? 10. Poslechni si audio Tomáše Hradilka. Jak to, že Petr Berounský mohl bez problémů pálit volební lístky a nechodit k volbám ? 11. Víš, co je to Národní fronta? Které byly strany Národní fronty v roce 1971? Co se stalo, když někdo volební lístek spálil? Jaký to mělo důsledek pro něj, jaký to mělo vliv na výsledek voleb?
1/5
Chytřejší než oni
pracovní list
12. Prohlédni si volební lístky z let 1971 a 2010. Kolik najdeš shodných znaků, v čem se lístky liší? Proč? 13. Porovnej i volební výsledky. Jaká byla v obou letech volební účast?
14. Jak to, že v roce 1971 vyhráli kandidáti Národní fronty tak drtivě?
Rudé Právo, 29. 11. 1971
15. Které z voleb byly svobodné? Z čeho tak usuzuješ?
www.novinky.cz, 29. 5. 2010
2/5
pracovní list
Kartičky - dvojice
Bartolomějská
1971
21.8.1968
SSM
Tuzex
reakcionář
ROH
StB
marxismus-leninismus
ulice, kde sídlila vyšetřovna Státní bezpečnosti
první volby po invazi
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR
Svaz socialistické mládeže
obchod s luxusním zahraničním zbožím
občan, který se staví proti vůli KSČ
revoluční odborové hnutí
Státní bezpečnost
oficiální komunistická ideologie
3/5
Chytřejší než oni
metodický list
Hodina přibližuje žákům na příběhu Petra Berounského dobu normalizace, a dilemata, do kterých lidi tato doba stavěla. Pracovní list pracuje z komiksovým příběhem z knihy Ještě jsme ve válce, kterou si můžete pro svou školu objednat přes banner na hlavní stránce. Pomůcky Rozstříhané kartičky pro každou dvojici žáků, komiksový příběh P. Berounského, pracovní list pro každého žáka, techniku k puštění audioukázek Příprava na hodinu Seznamte se s příběhem Petra Berounského (doplňkový text pro učitele) Časová dotace Aktivity jsou koncipovány na necelé dvě vyučovací hodiny (65 min). Vyučující si podle svých potřeb může některé aktivity vynechat a časovou dotaci zkrátit. Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Mediální výchova. Úvodní aktivita 1. Kartičky: Cílem je seznámení s pojmy a událostmi relevantními pro příběh Petra Berounského a období normalizace. Žáky rozdělíme do dvojic, každá obdrží set rozstříhaných kartiček. Žáci z nich vytvoří logické dvojice. Varianta: lze zahrát jako pexeso. Jednotlivé pojmy při kontrole správnosti v případě potřeby dovysvětlíme. Komentář historika k pojmům najdete v doplňkových materiálech pro učitele. (10 min.) Aktivity z pracovního listu 2. Motivace pro příběh: vysvětlete žákům, že obrázky z cv. 1 jsou z komiksového příběhu P. Berounského. Diskutujte s žáky o tom, jak na ně postava působí, zda je jim sympatická a proč (ne). I když asi nedokáží odhadnout, o čem příběh bude, mohou vystihnout náladu příběhu (veselý, smutný, hrdinský…?) a hlavní motiv (morální dilema – např. z obrázku se zrcadlem). Bereme všechny odpovědi žáků, nejde o správné/špatné odpovědi, ale o zamyšlení se nad tématem. (5 min.) 3. Nechte žáky přečíst první část komiksu. Společně zodpovíme otázku po protirežimní činnosti P. Berounského (nechození k volbám, nadávání na režim v hospodě). Diskutujeme s žáky, zda tyto činnosti za protirežimní činnost považovat lze a proč (ne). S žáky probereme i otázku č.3. (10 min) 4. Žáci čtou druhou část komiksu. Ptačí hlavy - vlastní odpovědi žáků: např. vyjadřují strach, který Petr z komunistické moci cítí; komunistickou moc jako takovou; masku, kterou si při komunikaci s StB nasazuje; přistoupení na estébáckou hru. (5min) 5. Písemná interpretace obrázku – vlastní odpovědi žáků, např. strach z komunistické moci – lampy – představují vyšetřovací metodu, při které se vyšetřovaným nikdy nezhasínalo, při výsleších se jim svítilo do obličeje apod., zároveň lampy připomínají oči – komunisté už o mě stejně všechno vědí. Další motivy: pálení chodidel cigaretami, důtky k bití vyšetřovaných, mříže-vězení, oprátka.. Komunistické metody popisoval Jiří Mucha ve své knize Studené slunce, potvrzení pravdivosti brutality výslechů mohl Petr získat od svého otce, který u soudu pracoval. (5 min) 6. Co bude Říha po Berounském chtít? Vlastní odpovědi žáků.
4/5
Chytřejší než oni
metodický list
7. Projevy loajality obsažené v komiksu: vstup do SSM, chození k volbám, nechození do kostela, oslovení „soudruh“, vstup do ROH. Na které další si vzpomenete? Např. chození do prvomájového průvodu, výzdoba na výročí. (5 min) 8. Kdo je na obrázku na zdi? Prezident Ludvík Svoboda. 9. Pustíme žákům audio Tomáše Hradilka - Jak to, že Petr Berounský mohl bez problémů nechodit k volbám (možná odpověď: jako agent StB měl jistou „volnost“, nebyly od něj vyžadovány projevy loajality ke straně tak důsledně, jako od ostatních občanů.) (5 min) 10. Otázky z úkolu 11: Národní fronta byla ustanovena zástupci československého exilu v Moskvě v březnu 1945. Šlo o sdružení politických stran a později i různých zájmových sdružení, v podstatě se jednalo o politickou koalici. Zpočátku byla jejím cílem obnova Československa a spolupráce všech demokratických uskupení. Demokratické ovšem nebylo ustanovení, že do voleb smí kandidovat pouze strany, které jsou členem Národní fronty. Tím byla posílena pozice KSČ, která měla od počátku v Národní frontě největší vliv. Od počátku měla pravomoc rozhodovat, kterým politickým stranám bude povolena činnost. Po únoru 1948 se NF stala jedním z hlavních nástrojů, kterými KSČ kontrolovala politické dění v zemi. V jejím rámci vznikaly tzv. akční výbory, které byly zakládány v obcích, závodech a dalších institucích. Ty měly za úkol provést očistu veřejného života od odpůrců komunistické strany. V letech 1948 – 1989 byla Národní fronta a všechny její součásti zcela ovládána komunisty. Do voleb byla podávána jednotná kandidátka – voliči tak měli možnost pouze potvrdit či nepotvrdit kandidáta NF. Strany NF v roce 1971: KSČ, Československá strana socialistická, Československá strana lidová; na Slovensku KSS a Strana slobody Nejít k volbám mohlo pro jednotlivce znamenat vystavení se úřední šikaně různého stupně, ve výsledcích voleb se teoreticky promítla nižší volební účast, otázkou však zůstává, zda informace o volební účasti nebyla falšována. (5 min) 11. Volební lístky Shodné věci: formální znaky hlasovacích lístků: název, druh voleb, razítko, datum voleb, seznam kandidátů.. Rozdíly: pro volby 2010 hlasovací lístky podle stran, pro 1971 jednotná kandidátka pro strany Národní fronty. Ve volbách 1971 byl na jedno místo ve sněmovně pouze jeden kandidát, v 2010 víc. Rozdíl je i v názvu orgánu, do kterého se volí. (5 min) 12. Otázky 13-15 žáci zpracovávají písemně. Volební účast 1971: 99 procent, 2010: 63 procent. Drtivé vítězství Národní fronty: Jít k volbám bylo víceméně povinné, a jiná alternativa než Národní fronta nebyla. Svobodné volby: rok 2010. Svobodné volby musí být všeobecné (Volební právo má každý občan od zákonem stanoveného věku. Výjimkou jsou lidé zbavení způsobilosti k právním úkonům – např. z důvodů duševní nemoci.), rovné (Každý občan má jeden hlas, který má stejnou váhu), tajné (Nikdo se nesmí dozvědět, jak kdo hlasoval). Komunistický režim porušoval zejména právo na tajnost volby (odkázat můžeme na historku s plentou z komiksu, i s plentou však komise viděla, jak kdo hlasoval). Žáci mohou zmiňovat i nemožnost reálné volby (pouze jedna kandidátka na výběr). Problémem však není omezenost kandidátky, ale porušení práva občana být volen. Kandidovat mohl totiž pouze člen Národní fronty. Dále žáci zmiňují i povinnost k volbám chodit – povinná volební účast však neznamená jejich nesvobodu, dnes existuje v několika demokratických státech (např. Austrálie, Lucembursko). (10 min)
5/5