1. Řeč a jazyk. Trocha teorie Řeč prostředek k dorozumívání lidí mezi sebou. Řeč má dvě formy: mluvenou ústní psanou písemnou

Český jazyk pro první ročník SOU a SOŠP

Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová

1. Řeč a jazyk Témata: • charakteristika češtiny • komunikace v životě člověka a společnosti • druhy komunikace

Trocha teorie Řeč – prostředek k dorozumívání lidí mezi sebou. Řeč má dvě formy: • mluvenou – ústní • psanou – písemnou Druhy komunikace:

a) verbální – vyjadřovaná slovy b) neverbální – např. řeč těla, gesta, mimika, haptika,… ---) doplňují se, zastupují, často působí společně (zároveň)

Trocha teorie

! 1. úkol: vysvětlete pojmy:

• Výsledek verbální řeči = jazykový projev.

haptika.............................. proxemika......................... gestikulace........................ mimika………………….....

Jazyk = kód mezi mluvčím a posluchačem. = soubor artikulovaných zvuků, grafémů (písmen), slov, větných celků, textových celků. Vztah jazyka a řeči: Jazyk je systém prostředků a řeč se praktické užití daných prostředků.

Jazyky

Klasifikace jazyků: • indoevropské – většina evropských, indické + některé asijské • uralské (ugrofinské) – maďarština, finština, estonština, laponština • altajské – turkotatarské (např. kazaština, turečtina), mungolské (např. mongolština), mandžuskotunguzské • tibetočínské – čínština, tibetština, barmština • thajské – např. thajština • austroasijské - např. vietnamština

• austronéské – např. indonéština • semitohamitské – např. hebrejština, stará egyptština, arabština • africké • indiánské • paleoasijské – např. eskymácko-kamčatské • kavkazské – např. gruzínština • baskičtina • korejština • japonština

-1-

PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory www.fineprint.cz

japonština


Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová JAZYKY INDOEVROPSKÉ

• • • • • • • • • • •

indoíránské helénské balkánské italické keltské germánské baltské arménština anatolské tocharské slovanské

JAZYKY SLOVANSKÉ – 3 skupiny: a) západoslovanské • čeština, slovenština, polština, kašubština, horní + dolní lužická srbština, vymřelá polabština a pomořanština

ruská azbuka

b) východoslovanské • ruština, běloruština, ukrajinština c) jihoslovanské • slovinština, srbština, chorvatština, makedonština, bulharština

! 2. úkol: doplňte text tak, aby fakta v něm byla správně – správnou odpověď buď doplňte, nebo zakroužkujte: Čeština patří do skupiny jazyků Čeština byla v kontaktu s cizími slovanských/germánských Je jí jazyky. Nejvíce na ni působila nejblíže ……………….. a poté latina a němčina. Nyní také polština – protože všechny tři angličtina. Je jazyk jazyky jsou západoslovanské. ………………., což dokládá to, že Čeština má přízvuk na se v češtině skloňuje a časuje. …………………… slabice (stejně Nemá/má narozdíl od jako slovenština). Tempo řeči a francouzštiny, angličtiny, intonace – klidné/dynamické němčiny,... člen. Zato má rody – (narozdíl od italštiny). Češi (jako ………………………., západní Slované) píší ……………………….., latinou/latinkou, pravopis je ……………………….... Má diakritický/spřežkový Měkkost se bohaté tvarosloví – má označuje ………………….., délka ………….. pádů ve …………….. ………………… nad písmenem. číslech. Má ………….. minulý Čeština má/nemá nosovky. Česká čas. Podmět musí/nemusí být slovní zásoba je bohatá, slova se narozdíl např. od angličtiny tvoří nejčastěji vyjádřen. Pořádek slov ve větách zkracováním/odvozováním, je pružný/přesně daný. Česká některá slova skládáním, věta je založena na přejímáním z cizích jazyků. slovese/podstatném jménu.

-2-




N NEZAPOMEŇ: Kdo se stará o jazyk český a kde najdeme, jak co správně napsat • O národní jazyk se stará instituce: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky – založen r. 1911. Zpočátku bylo jeho hlavním úkolem shromáždit materiál české slovní zásoby a na jeho základě připravit k vydání velký výkladový slovník. Výsledkem byl: – 9tisvazkový Příruční slovník jazyka českého – spisovná slova, ale i nářeční, archaická, slangová. – 4svazkový Slovník spisovného jazyka českého – navázal na PSJČ. – 1svazkový Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. – Pravidla českého pravopisu – mají 2 verze: školní a akademickou. Je zde zachycen pravopis.

Český jazyk se podle spisovnosti dělí :

! 3. úkol: vysvětli pojmy:

• slova nářeční • slova archaická • slova slangová

a) spisovný – patří sem: • běžná čeština • hovorová čeština • knižní čeština • odborná čeština (termíny) • básnická čeština

Význam jazyka – jazyk plní několik funkcí: – dorozumívací – komunikativní – mentální = jazyk je nástroj myšlení – estetická = jazyk je nástroj estetického působení – národně-reprezentativní = hlavní znak národní příslušnosti – agitační = nástroj přesvědčování – prestižní = prostředek dosažení žádoucí společenské prestiže uživatele

b) nespisovný – patří sem: • obecná čeština • nářeční čeština • profesionalismy • slangová čeština • argotická čeština

C Zajímavosti: • Jazyk zkoumá vědní disciplína lingvistika. • První vědecké a systematické zkoumání jazyka: 18./19. stol. • Hlavní rozvoj metod a dílčích cílů zkoumání: ½ 20. stol. • Jazykověda souvisí i s psychologií, logikou, sociologií, matematikou, ekonomií,...

-3-




6 Cvičení: 1. Který z uvedených útvarů řadíme do spisovného jazyka? a) b) c) d)

obecná čeština básnická čeština slangová čeština nářeční čeština

2. Které jazyky řadíme do slovanských? Slovanské jazyky podtrhněte: polština, čeština, maďarština, ukrajinština, mongolština, turečtina, japonština, běloruština, slovinština, angličtina, němčina, chorvatština

& Práce s textem:

Vývoj češtiny Čeština, jako každý jazyk, prošla vývojem. Změny nastaly ve slovní zásobě, v oblasti hláskosloví i tvarosloví. V nejstarších dobách čeština obsahovala nosové hlásky a tzv. jery. Jery byly v jednotlivých slovanských jazycích nahrazeny různými samohláskami. Změnil se také přízvuk, v praslovanštině byl volný a pohyblivý, současná čeština má přízvuk na první slabice. Je tomu tak stejně jako ve slovenštině. V polštině se přízvuk ustálil na předposlední slabice. Ve staročeském skloňování a časování se kromě čísla jednotného a množného vyskytoval také duál, který platil pro jevy vyskytující se po dvou. Do současné češtiny se dochovaly zbytky duálu. Je tomu tak ve tvarech číslovek dva, oba a u názvů párových orgánů lidského těla, např. ruce – rukama, oči – očima. Vývoj spisovné češtiny je dlouhý. Do vzniku Přemyslovského státu čeština jako jazyk neexistuje. Na našem území se užívá staroslověnština. Po staroslověnštině se úředním jazykem stává latina. K rozvoji češtiny dochází až ve 14. století, do té doby se objevují ojedinělá česká slova. V 15. století se rozvíjí zvláště mluvený jazyk – důraz je kladen na bohoslužebné slovo. Významným jazykovědcem té doby je Mistr Jan Hus. Hus odstraňuje zastaralá slova i tvary slov, nahrazuje cizí slova českými, ale především zavádí tzv. diakritický pravopis, který umožňuje značit měkkost a délku hlásek. Do té doby existoval pravopis spřežkový, který nyní nalezneme např. v polštině. Významným jazykovědcem v 16. století byl Daniel Adam z Veleslavína, podle něhož je také pojmenována tzv. veleslavínská čeština, která se stala vzorem spisovného jazyka. Nesmíme zapomenout také na tzv. bratrský pravopis – je to pravopis „Bible kralické“ – tedy se začíná ustalovat taková podoba, na níž jsme zvyklí dnes. V době pobělohorské čeština upadá, tvoří se převážně latinsky psané spisy. Návrat k češtině nastává až díky národnímu obrození a osobnostem, jakými byli Dobrovský, Jungmann a Šafařík. První pravidla českého pravopisu vycházejí r. 1902, autorem je Jan Gebauer. Také v současné době dochází neustále k vývoji našeho mateřského jazyka. Slovní zásoba je neustále obohacována novými slovy, převzatými zejména z angličtiny.

Otázky k textu: 1. V čem se čeština liší od polštiny? 2. V čem se liší čeština od praslovanštiny? 3. Vysvětlete vlastními slovy, co do byl duál. 4. Najděte v textu významné osobnosti, o co se zasloužily? 5. Vysvětlete pojem mateřský jazyk.

-4-




J Komunikace v praxi – reklama

Úkoly k obrázkům: 1. Pokuste se vysvětlit slogany na obou reklamách. 2. Jak byste definovali reklamu? 3. Co je úkolem reklamy? 4. K následujícím obrázkům se pokuste vymyslet slogany tak, aby se dané zboží dobře prodávalo (možnost práce ve skupinkách):

5. Zamyslete se nad reklamou v televizi, tisku,... Pokuste se napsat zamyšlení nad reklamou. Do svého zamyšlení zapojte i odpovědi na otázky: a. Jaký typ reklam se mi líbí nejvíce a proč? b. Jaký typ reklam se mi vůbec nelíbí a proč? c. Kterou reklamu považuji za nejzdařilejší/nejvtipnější/nejlepší, co se mi na ní líbí a proč? d. Kde všude dnes najdeme reklamu? e. Co je cílem reklamy?

-5-




J Komunikace v praxi – něco o mně Úkol: Každý žák o sobě napíše v souvislých větách několik informací – např. kde se narodil, před kolika lety, čím jsou jeho rodiče, kolik má sourozenců, jak se jmenují,... Důležité je, aby tento životopis obsahoval alespoň 10 informací. Informace mohou být i smyšlené. Učitel vybere tři žáky, kteří životopis přečtou nahlas před třídou (může jich být i více). Ostatní žáci v klidu poslouchají, nic si NEPÍŠÍ a snaží se zapamatovat si z poslechu co nejvíce. Jakmile vybraní žáci své životopisy přečtou, žáci se pokusí na papír napsat o každém z nich co nejvíce informací. Cíl tohoto cvičení: Zlepšení komunikace a naslouchání mezi žáky.

J Komunikace v praxi – popis obrázku Úkol: Každý žák si přinese do vyučování obrázek (je jedno, co na něm je) a v hodině se ho snaží co nejlépe popsat – např. co se na obrázku nalézá vlevo, vpravo, jakou to má barvu, tvar,... Po sepsání těchto informací se žáci rozdělí do dvojic. Jeden z žáků vždy popisuje obrázek, druhý poslouchá, nic si NEPÍŠE. Pak se žáci prohodí. Jakmile oba dva popíší obrázky, snaží se napsat, co slyšeli od svého spolužáka. Obrázky si NESMĚJÍ ukazovat, vše je založeno na co nejlepším popisu spolužáka. Obměna – žáci mohou být rozděleni do skupin. V každé skupině bude svůj obrázek popisovat jeden z žáků, ostatní budou poslouchat a po jeho popisu zapisovat, co slyšeli. Cíl: Zlepšení naslouchání.

-6-




Opakování po 1. lekci: Zkuste si sami odpovědět na následující otázky. Správné odpovědi najdete v 1. kapitole – Řeč a jazyk. 1. Co je to řeč? 2. Jaké formy má řeč? 3. Jaké druhy komunikace znáte? Pokuste se je popsat – tj. jaká je jejich podstata, v čem se liší?

4. Co je to jazyk?

5. Vzpomenete si alespoň na některé skupiny jazyků?

6. Jak se dělí slovanské jazyky? Na které tři skupiny? Vzpomenete si aspoň na některé jazyky, které do těchto skupin řadíme?

7. Mezi které jazyky řadíme češtinu? 8. Znáte nějaké jazyky, které jsou češtině podobné? Které dva jazyky jsou jí nejpodobnější? 9. Jak se jmenuje písmo, kterým Češi píší? 10. Pokuste se vysvětlit, co jsou to nosovky. Má je čeština? Znáte některý jazyk, který nosovky má?

11. Jak lze tvořit česká slova? Který způsob tvoření je nejčastější? 12. Které jazyky na češtinu působily v minulosti? Které na ni působí nyní? Proč se jazyky ovlivňují?

-7-



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová 13. Kolik rodů se v češtině vyskytuje? Jaké to jsou? Který je podle vás neutrální? Zdůvodněte, proč si to myslíte.

14. Kolik má čeština pádů? V kolika číslech? 15. Jaký je pořádek slov ve větách? Liší se to v nějakém jazyce? V jakém jazyce? Jaký tam mají pořádek slov ve větě?

16. Který slovní druh je pro českou větu nejdůležitější, tj. na čem česká věta stojí? 17. Český jazyk se podle spisovnosti dělí. Jak? Napište i podskupiny.

18. Co je to slovo nářeční, archaické a slangové? Vysvětlete pojmy.

19. Znáte nějaké funkce jazyka? Které to jsou? Vysvětlete, co která funkce znamená.

20. Znáte nějaká nářeční slova? Pokuste se zjistit alespoň 5 nářečních slov. Co znamenají?

21. Znáte nějaká archaická slova? Zkuste si vzpomenout aspoň na 3 a vysvětlete jejich význam. Najdete synonymum v současné češtině?

-8-




2. Informatická výchova

Témata: -

informace a jejich získávání knihovny a jejich služby, internet a další média výpisek, výtah, teze procvičování ze ZŠ

?Pojmy: • • •

informace = zpráva, údaj i poučení informatika = vědní obor, ale i výzkum společenské komunikace a vyjadřovacích prostředků. Je to nauka o získávání, vyhledávání, zpracování, ukládání, zpřístupňování a využívání informací. Vznikla ve 20. letech 20. stol. média = sem lze ukládat informace, jsou to např. pevný disk, CD-ROM, DVD, flash disk,...

!1.

úkol: Napište elektronických dat:

výhody

Knihovny a informační střediska -

!2. úkol: Napište, na které funkce knihoven si

Knihovny jsou základní a vzpomeneš: tradiční informační instituce; jsou zde studovny, čítárny a různá oddělení (pro děti, hudební oddělení aj.)

Druhy knihoven: o veřejné o odborné o státní vědecké o vysokoškolské o knihovny institucí, ústředních organizací, archivů

Významné knihovny: •

Národní knihovna – v Praze, největší, přiděluje knihám mezinárodní čísla (ISBN), je to metodické centrum pro všechny knihovny,... • Moravská zemská knihovna v Brně • Knihovna Akademie věd ČR • Vysokoškolské knihovny -9-




Internet Trocha teorie: -

Je to celosvětová počítačová síť. Vznikla v 90. letech 20. stol. Zpočátku byla zařízena jako malá komunikační síť pro potřeby amerických univerzit. Využívá tyto technologie pro ukládání, zpracování, vyhledávání a přenos dat: o WORLD WIDE WEB (čti vorld vajd veb) – tj. zkratka www; umožňuje přístup a zobrazení informací v tzv. hypertextové podobě. o elektronická pošta – tzv. email (čti ímejl) – nahrazuje klasickou poštu, je rychlejší. V elektronické poště se zadává adresát a vidíme i odesilatele o News Network (čti ňús netverk) – obsahy elektronických konferencí, které obsahují diskusní příspěvky jednotlivých uživatelů internetu. Jsou zaměřeny k určitému tématu. o FTP (= File Transfer Protocol – čti fajl transfer protokol) – služba umožňující přenos dat jakéhokoli typu z kteréhokoli místa v rámci sítě kamkoli. o vyhledávač – umožňuje vyhledávání informací www.seznam.cz, (např. www.google.cz, www.atlas.cz aj.)

-

Výpisek = doslovné vypsání důležité nebo zajímavé části textu – např. zajímavé myšlenky

!3.

úkol: Z textu o Cicerovi pořiďte výpisek, který se týká toho, co dělal Cicero v Římě:

Cicero Marcus Tullius Cicero je považován za největší osobnost antického řečnictví. Svou důležitost ovšem prokazuje také jako literát a politik římského státu na konci republiky. Cicero se narodil 3. ledna roku 106 před n.l. u Arpina jako syn maloměstského aristokrata. V Římě studoval především řečnictví a poštěstilo se mu setkat se s vynikajícími řečníky Marcem Antoniem a Liciniem Crassem, kteří jej podporovali ve snaze stát se řečníkem. Mladý Cicero poznával také divadlo a seznámil se s několika osobnostmi římského i řeckého dramatu, dosáhl i výborného právnického vzdělání díky své spolupráci se Scaevolou a později jeho synovcem. Ve filosofii byl žákem stoika Diodota a akademika Filóna z Lárissy. Cicero začal také poměrně brzy kvůli zdokonalení svého jazyka překládat řecké texty, z nichž několik se nám zachovalo dodnes. V době Sullovy diktatury se Cicero poprvé začal angažovat v soudních sporech, nejprve drobných, poté i hrdelních. V roce 79 se proslavil svou obhajobou křivě obviněného Sexta Roscia. Informace v textu jsou použity z internetových stránek: http://antika.avonet.cz

- 10 -




Výtah - zachycuje přehledně hlavní myšlenky a výstavbu celého textu - obsah a sled tematických složek je zaznamenán ve větných formulacích - osahuje konkrétní údaje - důležitá je přehlednost – možnost užití odrážek, závorek - je možno odkazovat např. k odborné literatuře

!4.

úkol: Z textu o Louisi Armstrongovi pořiďte výtah:

Louis Armstrong Byl známý také pod přezdívkami Pops a Satchmo (slušný překlad zní „Velká huba“). Narodil se v roce 1901 v chudé černošské čtvrti v New Orleansu. Datum Armstrongova narození je obestřeno záhadou. Sám Armstrong uváděl toto datum jako na Den nezávislosti roku 1900 (4. červenec 1900), což bylo v Americe velice oblíbené datum u všech Američanů, kteří neměli rodný list. Místo 4. července 1900 se nejčastěji oficiálně uvádí 4. srpen 1901. Existují však seriózní odhady, že to bylo o několik let dříve. Údajně neexistuje jakýkoliv doklad o jeho existenci do jeho osmnácti let. Jeho otec byl zřejmě velice silná osobnost, s matkou se však téměř nestýkali, a tak malý Louis se od otce nestihl nic naučit. Otcův nezájem nesl těžce i v dospělosti a snažil se tohle bílé místo zaplňovat jinými vztahy. Louis byl přenechán matkou na výchovu tchýni, zatímco se sama přestěhovala do Perdido Street, přímo do samého středu černošského Storyvillu. Pro Louise poslala až kolem roku 1905, aby se staral o ni, tehdy nemocnou, a o jeho tříletou sestřičku Beatrice, přezdívanou Mama Lucy. Chodil do školy, kde se naučil číst, psát a počítat. Často musel shánět jídlo sám, jelikož jeho matka byla pryč i několik dní. Prodával noviny, dělal poslíčka prostitutkám, občas něco ukradl či hrál kostky. Od deseti let se cítil být hlavou rodiny. Nakonec ovšem skončil v polepšovně, kde se naučil hrát na kornet. Svůj první kornet získal od Joea Olivera, kapelníka jazzové hot skupiny. Louis Armstrong byl jednou z osobností, jež předurčili hudební tvář celého století. Armstrong vyrůstal v dost primitivním prostředí, a proto věřil, že když naplno a bez zábran vyjádří to co cítí, je to v pořádku a nemusí se nijak ospravedlňovat. V tomto přirozeném vyjadřování tkvělo kouzlo jeho osobnosti. Byl jednou z nejznámějších osobností neworleanského jazzu. Po celý svůj život zůstal věrným přívržencem raných improvizací s krátkými obdobími orchestrální swingové hudby a typickým představitelem hot-jazzu. Někteří kritici mu vyčítali přílišnou podbízivost bělošskému obecenstvu. Jeho posuňky, grimasy a výstřední přehánění „černošství“ však byly především doplňky jeho představení. Armstrong byl dokonalý profesionál, takže kromě mistrovského zvládnutí hudebního nástroje musel být i showmanem, poskytujícím zábavnou podívanou. Po čase se do Armstronga zamilovala Lillian Hardinová a začala se o něho starat. Zorganizovala svůj i Louisův rozvod (první Armstrongova žena byla prostitutka) a roku 1924 vystrojila svatbu. První infarkt postihl Armstronga už roku 1959. 6. července 1971 zesnul Luis Armstrong v posteli, prý se usmíval.

Informace v textu jsou použity z internetových stránek: http://cs.wikipedia.org

čně vyjádřená základní myšlenka

!5. úkol: Napište základní tezi k článku o Louisi Armstrongovi:

Informatická výchova v praxi: V textu o Louisi Armstrongovi jste se dočetli, že se v polepšovně naučil hrát na kornet. Pomocí internetu zjistěte, co to kornet je a napiš své zjištění:

- 11 -




I n fo r m a ti vní v p r a x i:

výchova

1. Vyberte si z kterékoli knihovny (ať už z té, co máte doma, ve škole či ve vašem městě) některou z knih a pomocí internetu vyhledejte něco o jejím autorovi. Z toho, co se dočtete udělejte výtah:

- 12 -




Opakujeme V každé z následujících kapitol se objeví několik cvičení, která by pro žáky SŠ měla být opakováním toho, co se již naučili ze základní školy. Každé takovéto cvičení bude označeno symbolem: N. Tato cvičení by vám měla pomoci ujasnit si některé jevy, v nichž tápete. N 1. Doplňte čárky v následujícím textu:

GARFIELD Autorem tohoto velice známého amerického komiksu je Jim Davis. Hlavní postavičkou komiksu je Garfield kocour jehož majitelem je John Arbuckle. Tento kocour si v jednom kuse utahuje ze psa Odieho nesnáší pondělí miluje jídlo a svého medvídka Pookyho na něhož nedá dopustit. Na existenci komiksu prý mělo vliv to že Jim Davis jako malý vyrůstal v rodině kde bylo dvacet pět koček z nichž jedna oranžová a tlustá ho prý upoutala nejvíce a tak vznikla komiksová postavička kocoura Garfielda. Kocour Garfield je pojmenován po Jimově dědečkovi Jamesi Garfieldu Davisovi. Davis si dobyl výhradní postavení na novinových stránkách dnes již více než 2000 tiskovin což je mimochodem světový rekord a zápis v Guinnesově knize rekordů za nejrozsáhlejší pravidelně tisknutý kreslený seriál. Jimu Davisovi stačilo stvořit jednu legendární postavu aby si zasloužil slávu uznání a balík peněz. Informace v textu jsou použity z internetových stránek: http://cs.wikipedia.org/wiki/Garfield

N 2. Doplňte chybějící písmena „i“/„y“ a „í“/„ý“ v následujícím textu:

Historie keramiky Keram__cké v__robk__ provázejí člověka od dob__ počátečního rozvoje jeho tvůrčích schopností. První form__ keram__ckých předmětů, zhotovené z přírodní zem__n__, měl__ zpočátku tvar koš__ku nebo měchu a b__l__ nejprve pouze v__sušené a teprve později vypalované. Nejstarší keram__cké nádob__ b__l__ nalezen__ v jižní Číně a doba jej__ch vzniku b__la datována na 10 370± 870 let př. n. l. T__to nádob__ jsou ručně tvarované, s červenou až hnědou barvou střepu a s předpokládanou teplotou v__palu v rozmez__ 700 960 oC. Vedle hrnč__řství je dalším nejstarším oborem keram__cké v__rob__ c__hlářství. První známé pálené cihl__ pocházejí z prvních staletí 4. t__s__ciletí, případně již z posledního století 5. t__s__ciletí př. n. l. (keram__cké stavebn__ tvárn__ce z Uruku nebo Eridu). Objev c__hlářské technolog__e tak patří národu Sumerů v jižní Mezopotámi__. Informace v textu jsou použity z internetových stránek http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/keramika.html

- 13 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová N 3. Následující vtip obsahuje chyby, přepište text bez nich: Jeden pán si koupil papouška ale až doma zjistil že papušek je velmi zprostý. Pán papouškovi domlouval přemlouval ho prosil ho ale když papoušek stále zprostě nadával, došlo i na vyhružky. Pán pohrozil že pokud papoušek i nadále bude vulkární ztrčí ho za trest do mrazáku. Ovšem nepoučitelný papoušek zase brzi použil nevhodné slovo. Pán tedy splnil svou vyhružku a ztrčil papouška na deset minut do mrazáku. Po uplinutí trestu jej vytáhl a optal se jestli je poučen. Papoušek se klepal zimou a skroušeně drkotal: "M-moc se o-o-omlouvám za s-své p-předchozí chování. U-už se to nebude opakovat s-slibuji. M-mám jednu malou o-otázečku. Co udělalo to kuře?" Zajímavost – opravte chyby: Papoušek šedý žako, byl jako domácí společník chován, jyž přet čtiřimi tisýci lety. Na některých egypckých hyeroglifech, jsou zřetelně zobrazení krodcí papoušci. Také staří řekové si ochočených papoušků velmi považovaly a tento zvyk později přejaly zámožní římané. Ti papoušky držely, v pěkně zdobených klecích a cenily si jejich schopnosti mluvit. Žaka vlastnil i Anglický král Jindřich VIII.

- 14 -




Opakování po 2. lekci: Zkuste si sami odpovědět na následující otázky. Správné odpovědi najdete ve 2. kapitole – Informatická výchova. 1. Vysvětlete pojmy: informace informatika médium 2. Co je to knihovna? Pokuste se o definici. 3. Jaké druhy knihoven znáte? Vyjmenujte.

4. Vzpomenete si alespoň na jednu významnou knihovnu ČR? 5. Co je to internet? 6. Proč vznikl internet, tj. za jakým účelem?

7. Co znamená zkratka www? 8. Co je to elektronická pošta? Pokuste se vysvětlit její podstatu a výhody.

9. Znáte nějaké vyhledávače? Napište aspoň 2. K čemu slouží vyhledávač?

10. Co je to výpisek? Jak byste jej definovali? 11. Z následujícího textu pořiďte výpisek – bude se týkat toho, čím dnes lidé kreslí. Lidé kdysi začali kreslit tak, že prsty či klacíky ryli do hlíny jakési obrázky. Pak se naučili používat přírodní barviva a uhel ke kreslení na jiném povrchu. Možná začali kreslit, aby si navzájem sdělili své myšlenky. Od pradávných časů až do 18. století se používaly hroty z měkkého olova, cínu, mědi a dalších kovů. Dnes lidé kreslí křídou, uhlem, pastelem, tužkou nebo perem, tuší a inkoustem. Nejpraktičtějším materiálem, na který se dnes kreslí, je papír. 12. Pokuste se napsat, co je to výtah. Co musí obsahovat?

- 15 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová 13. Z textu pořiďte výtah: Lidé kdysi začali kreslit tak, že prsty či klacíky ryli do hlíny jakési obrázky. Pak se naučili používat přírodní barviva a uhel ke kreslení na jiném povrchu. Možná začali kreslit, aby si navzájem sdělili své myšlenky. Od pradávných časů až do 18. století se používaly hroty z měkkého olova, cínu, mědi a dalších kovů. Dnes lidé kreslí křídou, uhlem, pastelem, tužkou nebo perem, tuší a inkoustem. Nejpraktičtějším materiálem, na který se dnes kreslí, je papír. Umělecké kresby, skici, se často dělají jako příprava k malbám či sochám. Kreslení má umělecké i praktické využití. Například architekt musí nakreslit podrobné výkresy plánů, aby mohly být budovy správně postaveny. A před vynalezením fotografie umělci kreslili pro noviny bitvy a jiné události. Náplň tužky, kterou dnes používáme, je směsice grafitu a hlíny vypálená za vysoké teploty a smíšená s voskem. Tento druh tužky byl vyvinut až koncem 18. století. Čím kvalitnější je papír, tím kvalitnější je kresba.

14. Co je to teze? 15. Napište základní tezi k článku ve cvičení 13. 16. K následujícímu textu pořiďte: a) výpisek – týkající se toho, kde je dostatek planktonu b) výtah c) tezi Kytovci I když je pojem tropů spojen s představou bujného rostlinstva a barvitých korálových útesů, jsou modré vody tropických moří obvykle chudé na živiny, a následkem toho jen málo obývané. Nedostatek planktonu má za následek jen nízké stavy ryb a také zde žije jen poměrně málo obrovských kosticových velryb. Výjimky tvoří moře u Galapág, Karibské moře a záliv Adenský, kde se vody planktonem jen hemží. Kytovci musí od polárních moří proplout tisíce kilometrů pustými vodami, než se dostanou do těchto tropických lovišť. Během cesty najdou jen málo potravy, mají obrovské žaludky téměř prázdné nejméně sto dvacet dní v roce. Ale v té době uplavou i 6400 kilometrů a některé velryby jsou přitom březí nebo kojí mláďata.

- 16 -




3. Zvuková stránka jazyka = hláskosloví

Témata: - výslovnost - zvukové stránky věty a projevu - procvičování ze ZŠ

Pojmy: • fonetika – disciplína zabývající se zvukovou stránkou jazyka • hláska = základní jednotka fonetiky. Zaznamenává se písmeny – tzv. grafémy. Jen jediná hláska se označuje pomocí dvou písmen: „i“ a „y“. • foném = nejmenší jazyková jednotka schopná rozlišit význam slova – např. rasa – rosa. POZOR: Slova, která se stejné vyslovují, se neliší ve fonému – např. let – led – obojí správně vyslovujeme [let].

!1. úkol: Napište alespoň pět dvojic slov, v nichž se liší jeden foném:

Mluvidla a řeč - Mluvidla slouží k tvorbě artikulované řeči, dělí se na: o dýchací – plíce, dýchací cesty, hrudní, bránice – vzniká tam výdechový proud vzduchu o hlasové – hrtan, hlasivky – vzniká tón hlasu o artikulační – dutiny (nosní, ústní,...), hrtan, jazyk, rty, zadní patro, přední patro, dásně, dásňový výstupek a zuby – hlas se přetváří na řeč

!2. úkol: U následujících slov určete, kolik mají hlásek a kolik samohlásek: nejaktuálnější:................................................................................... stav.................................................................................................... příležitostně...................................................................................... sportoviště........................................................................................ artikulační........................................................................................ motýl...............................................................................................

NEZAPOMEŇTE: Soustava českých hlásek o Hlásky se dělí na samohlásky a souhlásky. o V češtině: 25 souhlásek, 10 samohlásek, 1 dvojhláska.

!3. úkol: Napište všech 10 samohlásek:

- 17 -




S A M O H L Á S K Y: -

tvoří se bez překážek (např. bez použití jazyka, zubů) dají se zpívat – tzv. tóny ústa jsou při jejich tvorbě otevřená v češtině je jich 10: a, e, i, o, u, á, é, í, ó, ú pro 10 českých samohlásek máme 14 grafémů: 10 samohlásek + y, ý, ů, ě v češtině se dělí na: krátké a dlouhé

JVěděli jste? Při tvorbě každé samohlásky se jazyk v ústech pohybuje. Tento pohyb zaznamenal r. 1781 Ch. F. Hellwag. Podle něj se samohlásky utvářejí do tzv. Hellwagova trojúhelníku: i u e o a

Souhlásky -

výdechový proud naráží na překážku (např. zuby, jazyk) nedají se zpívat – tzv. šumy ústa jsou při jejich tvorbě přivřená v češtině: 25, v přejatých slovech ještě navíc: x, q, w foném ch = spřežka c + h podle činnosti hlasivek se dělí na: znělé a neznělé – znělé se nedají šeptat, neznělé ano souhlásky se z hlediska pravopisu dělí na: o tvrdé: h, ch, k, r, d, t, n – po nich se zpravidla píše „y“ o měkké: ž, š, c, č, ř, j, ď, ť, ň – po nich se zpravidla píše „i“ o obojetné: b, f, l, m, p, s, v, z – po nich můžeme psát „i“/„y“

!4. úkol: Napište slova cizího původu, v nichž se !5. úkol: Napište, kdy se po nalézá souhláska x, q, w: obojetných x (alespoň 3) – „y“: q (alespoň 2) – w (alespoň 3) – Dvojhláska - je to spojení dvou samohlásek v jedné slabice - v češtině je pouze dvojhláska ou - v přejatých slovech, která užíváme: au (auto) a eu (euforie)

- 18 -


souhláskách

píše



!6. úkol: Napište další slova přejatá s dvojhláskami „au“ a „eu“: „au“: „eu“: Slabika - nejmenší jednotka řeči, kterou vyslovujeme - slovo vyslovujeme po slabikách, ne po hláskách – např. vyslovujeme: po-le, ne p-o-l-e - slabikotvorné souhlásky v češtině: r, l, m, n, j, s, š

!7. úkol: Určete, kolik slabik mají slova: sekera: podivín:

neurčitek: raketomety:

pauza: nejsložitější:

Pauza - delší věty nebo věty složitější se člení Ráz o není to samostatný foném na větné úseky, tvořené skupinou o tvoří se v hrtanu, často předchází slov, která k sobě náleží významem i samohlásku na počátku slabiky skladbou. Hranice větných úseků se o je to vyjádření předělu vyznačuje pauzou, která umožňuje o značí se apostrofem ´ mluvčímu se nadechnout. o např. s ókolím, kÁničce, matkaá otec - nesprávné umístění pauzy může vést k nesrozumitelnosti nebo změně významu sdělení. - pauzami se oddělují zejména dlouhé úseky. Melodie - také intonace. - je to, jakou výšku hlasu volíme: tedy Tempo • pro delší projev, tedy projev složený zda hlas na konci stoupá nebo klesá. z více větných celků, je důležitá volba To nám pomáhá poznat, zda nás přiměřeného tempa mluvčí o něco žádá, něco nám sděluje, • při vypravování s dějovým spádem přikazuje nebo se na něco ptá. volíme tempo rychlejší, při popisu, výkladu a úvaze tempo volnější Větný důraz • příliš rychlé tempo může vést k tomu, - zesílený větný přízvuk. že posluchači uniknout některá slova, - kladen většinou na to slovo, které myšlenky nestojí na konci věty, a přesto ho • příliš pomalé tempo může nudit, chceme zdůraznit. uspávat, posluchač si nepamatuje, o čem mluvčí hovořil na začátku Větný přízvuk - každá slova mají svůj přízvuk. V rámci věty mívá některé slovo přízvuk silnější – většinou stojí na konci věty.

- 19 -




Opakujeme N 1. Doplňte i/í nebo y/ý: b_gbeatový, b_č, sb_tá prkna, zb_tý pes, zb_tý člověk, dob_té hradby, zb_vající b_liny, b_ci a kob_ly, hb_tý pohyb, pob_t v B_střici, b_valé b_dliště, krupob_tí, Zb_ňkova babička, b_kiny, vyb_lený b_t, b_ograf, horská b_střina, b_cí nástroje, starob_lé ob_čeje, moderní b_dlení, b_ologie, kožený b_č, přeb_tek, velká b_da, nab_té zkušenosti, alib_, nab_tá puška, úb_tek vody, dobré b_dlo. N 2. Doplňte pravopisně správné slovo do slovního spojení:

a) sbrousit nátěr, okolí křížem krážem, celý svět, zub, hrany b) zbrousit

a) sedřít barvu, koně, kůru ze stromu, (se) těžkou prací, (si) patu b) zedřít

a) spíchnout halenku, úspěchem, kraje látky, očividně b) zpychnout N 3. Následující slova použijte správně ve větách: sedraný, srostlý, sleva – zleva, sběhlý – zběhlý, nesvedený – nezvedený, správa – zpráva, stuha – ztuha, svolání – zvolání

- 20 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová N 4. Rozhodněte, kde použijete velké a kde malé písmeno – velká písmena nadepište, pokud je tam malé, nechejte tak: (j)ižní (e)vropa, (b)alkán, (s)ever, (o)hňová země, (l)atinská (a)merika, (o)rient, (d)álný (v)ýchod, (h)orní (s)lezsko, (č)eský (r)áj, (h)aná, (k)arel (č)tvrtý, (s)třední (a)sie, (n)obelova (c)ena (f)rýdecko-(m)ístecko KAREL IV.

Opakujeme – co jsme se naučili v předchozích kapitolách Nobelova cena

Alfred Nobel

1. Z následujícího textu pořiďte 1. výpisek – Pod jakým názvem se uvádí Nobelova cena za ekonomii? 2. výtah 2. Na internetu zjistěte alespoň 5 nositelů Nobelovy ceny – napište jejich jména, národnost, za co cenu získali a kdy. Kteří Češi získali Nobelovu cenu? Nobelova cena Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti. V současné době se uděluje v následujících oborech: fyzika, chemie, fyziologie a medicína, literatura, mír; dále se také uděluje „Nobelova cena za ekonomii“, která však není skutečnou Nobelovou cenou. Roku 1968 se Švédská národní banka rozhodla založit Nobelovu cenu za ekonomii, pod názvem „Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela“. Tuto cenu uděluje švédská Královská akademie věd, ale jelikož není zmíněna v Nobelově závěti, peněžní odměna se nevyplácí z Nobelova fondu, a nejedná se tedy o „Nobelovu cenu“. Přesto se uděluje společně s ostatními cenami. V roce 1968 však bylo rozhodnuto, že žádné další ceny „na památku Alfreda Nobela“ již zaváděny nebudou. Nobelova cena se uděluje každoročně na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu. Ve všech oblastech, v nichž se uděluje, je považována za nejprestižnější ocenění. Poprvé byly Nobelovy ceny udělovány roku 1901; ceremoniál se konal ve Stockholmu. Od roku 1902 je většina cen předávána švédským králem na slavnostním večeru, který se koná vždy 10. prosince, v den výročí Nobelovy smrti, ve Stockholmu; Nobelova cena za mír je ve stejný den předávána na ceremoniálu v Oslu. Jména - 21 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová držitelů cen jsou však zveřejněna předem; jednotlivé komise je zveřejňují v průběhu října. Jedna Nobelova cena může být v jednom roce rozdělena i mezi více osob (roku 1968 bylo rozhodnuto, že nejvýše mezi tři osoby). Nobelovu cenu nelze udělit posmrtně (in memoriam), s výjimkou situace, kdy držitel zemře mezi zveřejněním svého jména a slavnostním předáváním. Toto pravidlo bylo zavedeno roku 1974, do té doby mohla být cena udělena i tehdy, pokud již nominovaný člověk zemřel po prvním únoru příslušného roku. Každý držitel Nobelovy ceny má kromě medaile a diplomu nárok také na finanční odměnu, která v současnosti činí 10 miliónů švédských korun (cca 27 miliónů českých korun). Původním cílem této odměny bylo umožnit pokračování ve výzkumu či práci bez nutnosti ohlížet se na finanční situaci, tento důvod však obvykle není aktuální. Článek byl z převzat z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nobelova_cena

Výpisek:

Výtah:

Nositelé Nobelovy ceny

- 22 -




Opakování po 3. lekci: Zkuste si sami odpovědět na následující otázky. Správné odpovědi najdete v 3. kapitole – Zvuková stránka jazyka. 1. Najděte jednoslovné synonymum k termínu „zvuková stránka jazyka“: 2. Vysvětlete pojmy: fonetika hláska foném grafém 3. Napište 5 dvojic slov, v nichž se liší jeden foném a to: a) samohláska

b) souhláska

4. Co jsou to mluvidla? K čemu slouží? 5. Jak se mluvidla dělí? Vzpomenete si na příklady jednotlivých částí mluvidel?

6. Určete, kolik mají daná slova samohlásek, kolik souhlásek: nejneobdělávanější kostka patriarchát příprava mocenský paradigma ideální šestistý nenapovídejte neprosperující 7. a) b) c)

Kolik je v češtině: souhlásek samohlásek dvojhlásek

- 23 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová 8. Napište, co víte o samohláskách, tj. jak se tvoří, kolik jich je, jaké to jsou, kolik grafémů pro ně užíváme, jak se dělí,...

9. Napište, co víte o souhláskách, tj. jak se tvoří, kolik jich je v češtině, jaké se vyskytují ve slovech přejatých, co víte o „ch“, jak se nám dělí (obojí dělení)

10. Napište aspoň 1 slovo, v nichž bude kombinace: a) x + y + další hlásky b) q + a + další hlásky c) w + l + další hlásky d) z + b + další hlásky e) b + b + další hlásky f) c + t + další hlásky g) g + m + další hlásky h) d + ž + další hlásky i) s + c + další hlásky j) ú + p + další hlásky 11. Co je to dvojhlásky? Jaké dvojhlásky v češtině máme? Používají se v češtině i některé dvojhlásky cizího původu – jaké?

12. Co je to slabika? 13. Znáte některé slabikotvorné souhlásky v češtině? 14. Kolik slabik mají následující slova: slabikotvorný překypující prestižní neopodstatněný vlk přísloví

neúprosný panský koblížek

15. Co je to ráz? Vzpomenete si, jak se značí? Uveďte příklady rázu.

16. Co je to pauza? Proč používáme v pauzu? Co se stane, když ji užijeme nesprávně?

- 24 -




4. Grafická stránka jazyka

Témata: -

pravidla českého pravopisu, cvičení psaní slov přejatých (oborová terminologie) procvičování ze ZŠ

Pojmy Psaný jazyk = písemný záznam mluveného projevu. Písmo = grafické značky. Je to soubor znaků k zaznamenání řeči. Grafém (písmeno) = základní grafická jednotka. Pravopis (ortografie) = zásady pro používání písemných znaků.

!1. úkol: Zkuste odpovědět na následující otázky: a) Jak se jmenuje písmo, které se užívá k záznamu češtiny?........................................................ b) Jaká diakritická znaménka se používají v češtině?.................................................................. c) Jaká znáte interpunkční znaménka?........................................................................................ ...................................................................................................................................................... d) Jaký typ pravopisu má čeština?...............................................................................................

Pravopis i/y: - Obecně platí, že v DOMÁCÍCH SLOVECH po tvrdých souhláskách se píše „y“, po měkkých „i“ a po obojetných záleží na tom, zda dané slovo patří mezi slova vyjmenovaná. U SLOV PŘEJATÝCH (= cizích) je psaní i/y dáno jednak pravopisem v původním jazyce, jednak tím, jak se dané slovo ustálilo v českém jazyce.

!2. úkol: V kapitole 3. jsme si řekli, které souhlásky patří mezi tvrdé, měkké a obojetné. Vypište tyto souhlásky: tvrdé: měkké: obojetné:

- 25 -




NPamatuj! Obojetné souhlásky – pravopis i/y a í/ý: psaní i/í • ve většině přípon se píše – např. balík, cizina, krmivo • v koncovkách podstatných jmen: -ovi (3. p., č. j., m., živ.: pánovi), -ích (6. p., č. mn. m, neživ. a stř.: lesích, polích), -ani, -emi, -mi (7. p., č. mn. ž.: blechami, udicemi, stepmi) • vždy v koncovkách přítomného času sloves – prosím, trpíš, běží, musíme, udíte, sáhni,... • po f – v domácích slovech jako např. fičet psaní y/ý • vždy v předponách např. vy-malovat, vy-povědět, vy-prosit psaní i/y a í/ý • v koncovkách podstatných jmen, přídavných jmen a sloves záleží na vzoru

!3. úkol: Vysvětli rozdíl mezi slovy a použij toto slovo ve větě: bít x být bidlo x bydlo nabýt x nabít dobýt x dobít líčený x lýčený mít x mýt pil x pyl slepíš x slepýš sírový x sýrový vír x výr

Pamatuj Některá slova odvodit nelze, musíte si jejich pravopis zapamatovat – např.: symbol, pyramida, cyklista, fyzika, riskovat, tričko, rifle, panika, historie, filozofie, lyrika, antika, statika, statistika

- 26 -




Vyjmenovaná slova B: být, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, být, babyka L: slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, vzlykat, plynout, plýtvat, lysý, lýko, lýtko, lyže, pelyněk, plyš, slynout, plytký, vlys M: my (zájmeno), mýt, myslit (i myslet), mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mýto, mykat, mys, sumýš P: pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýří, pýřit se, pyj S: syn, sytý, sýr, syrový, sychravý, usychat, sýkora, sýček, sysel, syčet, sypat V: vy-, vý- (předpony), vy (zájmeno) vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, cavyky, vyza Z: brzy, jazyk, nazývat (se)

Shoda podmětu s přísudkem: Nezapomeňte, kdy psát i/y: • rod mužský životný – píšeme i – např. Ptáci sklovali do stromu. Kluci hráli fotbal na dvorku. • rod mužský neživotný – píšeme y – např. Stromy byly pokáceny už včera. Středověké hrady bývaly obehnány hradbami. • rod ženský – píšeme y – např. Krávy se pásly na louce. (Ty) Růže kvetly a voněly po celé zahradě. • rod střední – píšeme a – např. Kuřata zobala zrní. (Ta) Pole ležela pod sněhem.

Zvláštnosti a zajímavosti: • • • •

Obojí možnosti: Slanečci nám chutnaly. + Slanečky nám chutnaly. Ledoborce vypluly. + Ledoborci vypluli. POZOR: Koně klusali. = živí koně x ale: Dřevěné koně se všem líbily. = neživí den – v množném čísle: dni, dny, dnové (vše je možné) ---) Dni se krátily. Dny se krátily. Dnové plynuli. oko, ucho, dítě – např. Oči viděly, uši slyšely. Děti běhaly bosy.

!4. úkol: Doplňte i/y a í/ý: dob_t hrad, odb_tý úkol, neb_tové prostory, zab_jačková polévka, neob_čejný příběh, pob_t nepřátele, zab_t čas zábavou, zb_lé zboží, nab_té zkušenosti, přeb_vat na vesnici, b_dýlko pro ptáčka, dobrá nab_dka, nadb_tek energie, moderní b_dlení, b_cí nástroje, neodb_tná osoba, přeb_rala hrách.

- 27 -




!5. úkol: Doplňte i/y/a v koncovkách: Vědci objevil_ léky na různé nemoci. Děvčata šl_ do kina. Zlomil_ se mi běžky. Do střechy auta nám bubnoval_ kapky deště. Hokejisté začal_ zápas s vervou. Ztratil_ se nám dvě koťata. O zápase rozhodl_ přesilové hry týmu. Chřipkou onemocněl_ především žáci devátých tříd. Štěňata byl_ očkována proti vzteklině. Ve školství byl_ zrušeny tělesné tresty.

Víte tohle? Pokud je podmět několikanásobný (= má několik členů), píše se koncovka: • jestliže podmět stojí před přísudkem, pak se píše i: Housata, husy a houseři běhali po dvorku. • jestliže následuje podmět za přísudkem, pak většinou nastává shoda s tím členem podmětu, který je nejblíže: Po dvoře běhaly slepice, kuřata a kohouti. ALE: Po dvoře běhala kuřata, slepice a kohouti. ALE: Po dvoře běhali kohouti, slepice a kuřata.

!6. úkol: Umíte doplnit správné koncovky? Kočky a psi se neměl_ příliš v lásce. Historickou tvář městu dal_ především gotika a baroko. Mladá žena a její partner si vyrazil_ na nákupy. Děvčata běhal_ s chlapci po parku. Děvčata a chlapci hrál_ volejbal. Říká se, že pravda a láska zvítězil_ nad lží a nenávistí. V kině se hrál_ Bratři Karamazovi, Romeo a Julie a Báthory.

Důležité:

Pokud text obsahuje více vět a v některé z vět podmět není vyjádřený, musíme si dobře zapamatovat, kdo je podmětem v ostatních větách. Např.: Zloději se dali na útěk. Ukradli nám ale televizi a počítač. Davy lidí se draly ulicemi. Ušlapaly několik lidí. Žáci jeli na soutěž, aby dokázali, že něco umí a dovedou.

L Kdy psát bě/bje, vě/vje, pě, mě/mně? •

Nejjednodušší je pě – to se píše vždy pě!

•

Kdy psát bje a vje? Když je b a v součástí předpony, po níž následuje slovo, které začíná na j – např. v-jezd, ob-jetí, v-jem, ob-jem.

•

Kdy napsat mně – pomůžeme se podobným slovem, je-li v podobném slově n, pak je i v tom, o němž se bavíme, např. zapomněl (pomni, pomník), zatemnění (zatemnit), nejvýznamnější (významný), domněnka (domnívat se), temnější (temný).

•

Kdy píšeme mě – opět si pomůžeme podobným slovem, pokud tam n není, pak není ani v tom slově, které potřebujeme napsat správně. Např. osamělý (sám), umět (umí), rozumět (rozumí), tamější (tam), zatmění (tma), soukromě (soukromý), zřejmě (zřejmý)

- 28 -




Zájmeno já 1. pád: já, 2. pád (beze) mě, 3. pád (ke) mně, 4. pád (vidí) mě, 6. pád (o) mně, 7. pád (se) mnou.

N NEZAPOMEŇ: mně je pouze ve 3. a 6. pádě!!! !7. úkol: Doplňte vynechaná písmena ě/ně: ---)

zapom_l si všechny pomůcky, leknutím oněm_l, pom_nka, vědom_ mi lhal, mylná dom_nka, zatm_ní M_síce, vým_na brankáře, město v noci vypadalo tajem_, většina žadatelů se chovala skrom_, nedorozum_ní mezi dvěma lidmi, setm_lá krajina, příšerná zapom_tlivost, angličtinu se doučoval soukrom_

Kdy psát ú, ů, u? Psaní ú (s čárkou): • na začátku slova – únor, úroda, úhel (matematický), úkol, úklona, ústav, úložna, úbytek,... • po předponě – ne-úroda, z-úrodnit, z-účastnit se, z-úročit, bez-úročný, bez-účelný,... • ve druhé části složeniny – troj-úhelník, pravo-úhlý,... • u citoslovcí (na konci těchto slov) – vrkú, bú,... • ve slově ocún • v přejatých slovech, jako jsou např. kúra, pedikúra, túra, múza, medúza, skútr, ragú, manikúra Psaní ů (s kroužkem): • uvnitř slov – stůl, sůl, vůl, kůl, zůstat, vrůst, vyrůst, tvůj, můj, svůj, růže,... • v koncovkách – pánů, mužů, hradů, strojů, pánům, mužům, hradům, strojům, otcův,... • v zakončení příslovcí – (jdu) domů, dolů,... Psaní u: • v běžných českých slovech jako – nakupovat, cukrovat, struna, družice,... • v přejatých slovech s příponou: - ura – literatura, kultura, inventura, brožura - una – tribuna, laguna

!8. úkol: Doplňte do textu správně u/ú/ů: V hodině literat_ry bereme s_rrealism_s, což mě baví, protože se m_žu dívat na obrázky Salvadora Dalího. Většina spol_žák_ z_stala včera doma, dostali totiž žlo_tenk_. Sjel dol_ výtahem, kde ho čekalo nemilé překvapení v podobě b_ldoka, který na něj začal vrčet, poko_sal ho na noze a _trhl m_ nohavici. Na naší dovolené se v_bec nic nestalo, akorát sestr_ olízal velký b_vol. Mým snem bylo z_častnit se olympiády, místo toho jsem z_stal doma. Malá dr_žička, která nesla nevěstě vlečk_, spadla ze tří schod_ a _blížila si, měla vážný _raz. Nár_st cen se dotkl všeho, zdražil i p_llitr kofoly. Některé vy_čované předměty jsou pro mě _rp_tný boj a _děsný zážitek.

- 29 -




DNevíte, kdy se píše s, z, vz? Z as e ta teo rie PŘEDLOŽKY: • z/ze: ve 2. pádě – např. z talíře, z povrchu, ze střechy, z hlediska, ze zásady, z povinnosti • s/se: - v 7. pádě – např. se psem, s bratrem, s Ladou, se sestrou, s autem, s vervou - ve 4. pádě – např. být s to, kdo s koho - výjimečně ve 2. pádě – např. shodit se stolu x vyjmout ze stolu – pokud je třeba odlišit povrch od vnitřku. ALE je možné i shodit ze stolu!!! PŘEDPONY 1. píšeme S • směr dohromady: shluk, sběh, sbíječka, seběhnout, sbírat, sbalit, skamarádit se,... • shora dolů: shodit, sjet, sejít, spatra,... • z povrchu pryč: smazat, spláchnout, setřít, sčesat, strhnout,... 2. píšeme Z • dokončený děj, výsledek děje: zorganizovat, zpozorovat, ztratit, zkrátit, zkazit • stát se nějakým (= změní se stav): zchudnout, zpestřit, zúrodnit, zesinat, zblednout, zbělet, zestárnout,... 3. píšeme VZ • směrem vzhůru: vzlétnout, vzhlédnout, vztyčit se, vzkvétat, vzpažit, vzklíčit • vymanit se z něčeho: vzkřísit, vzpamatovat se, vzpomenout si • být proti něčemu: vzbouřit se, vzpírat se • POZOR: vstát = tam je totiž předpona „v-“, NIKOLI „vz-“!!! USTÁLENÉ PŘÍPADY • psaní s: schovat se, skonat, skončit, stěžovat (si), strávit (čas i jídlo), sdělit, scestný, scestovalý, strnout, spropitné, spatřit, splatit, sbohem, stěží, shora,... • psaní z: zkoumat, zkoušet, způsob, zpěv, zpupný, zpytovat, ztepilý, ztuchlý, zprostit, ztratit, zkrotit, zpozdit se, zúčastnit se, zplakat, zpovídat (se), zpocený, zblízka, zpaměti, zprava, zcela, zleva, ztěžka, zčásti, zticha, zpátky,... • psaní vz: vzpomínka, vzkazovat, vztahovat,...

!9. úkol: Vysvětlete rozdíl mezi slovy a napište ve správném slovním spojení: svrhnout x zvrhnout: směnit x změnit: sbít x zbít stvrdit x ztvrdit sužovat x zužovat stlouci x ztlouci slít x zlít smazat x zmazat smotat x zmotat smočit x zmočit spravit x zpravit stéci x ztéci - 30 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová sjednat x zjednat skopat x zkopat skosit x zkosit skroutit x zkroutit slíbat x zlíbat

Souhláskové skupiny •

• • •

• •

Pokud je poslední souhláskou slova ž, š, č, z nemění se: mužský, pařížský, krkonošský, lotyšský, haličský, slezský, francouzský, bezstarostný, rozsypat. Jestliže je poslední souhláskou základového slova c, s, zjednodušuje se: brandýský, hradecký, lužický. Je-li poslední souhláskou základového slova k, h, ch, mění se: otrocký, řecký, pražský, kazašský. POZOR: Ke jménu Čech je přídavné jméno český! Končí-li základové slovo souhláskou d, t, n, ď, ť, ň, zůstávají skupiny nezměněny: poděbradský, poddaný, dětský, bohatší, svědčit, sladší. POZOR: u odvozenin z podstatných jmen vzoru kuře – kde je –ck: knížecký ---) knížectví, zvířectvo, ALE: dětství, dětský. Nachází-li se v základovém slově jako poslední souhláska ř, nedochází zpravidla ke změně: mořský, vinařský. U přídavných jmen odvozených od místních jmen na –nná, -nné se píše pouze jedno n: jablonský.

Kdy psát: •

•

nn – pokud je kořen zakončený na n a k němu se přidává přípona –ný/-ní: cenný, denní, dennodenně, ramenní, ranní (od ráno), souhrnný, vinný (od víno i vina), vinna, vinno, povinný (ALE: povinen), spontánní, mikrovlnný, tenkostěnný,... n – pokud je kořen zakončen na n a přidáváme přípony –ík, -ý/á/é, -í, -ový, -ice: ceník, deník, raný (novověk, salát), dceřiná (společnost), havraní, kuní, cenový, vinice (vinohrad, pachatelka).

!10. úkol: Podtrhněte, který z tvarů je správný: nestraný/nestranný soudce, viný/vinný ocet, rodiný/rodinný recept, slaměný/slaměnný klobouk, dobročiný/dobročinný skutek, dřevěný/dřevěnný nábytek, prkený/prkenný strop, nástěný/nástěnný kalendář, účiná/účinná rada

Vtip – oprav chyby v textu: Jean pamatujete jak sme byly před třiceti lety v africe?" "Lituji sire ale to byl ještě můj předhúdce." "Ale ne Jean bil ste to určitě vy. Spomeňte si přeci jak vás tam pak zežral ten lef!"

- 31 -




Vlastní jména ---) kdy psát velké písmeno: • • • • • • • • • • • • • • •

jména rodná a příjmení: Karel Čtvrtý, Třeboňský mistr, Svatý otec,... příslušníci rodů, národů, kmenů, obyvatelé měst: Přemyslovci, Habsburkové, Polák, Maďar, Ostravan, Pražan,... náboženská jména (vyjadřujeme úctu): Duch svatý, Bůh, Panna Maria x ALE: svatý Václav, léta Páně,... společenská úcta: v dopisech – Ty, Tvůj, Vy, Váš,... mytologické a pohádkové postavy: Afrodita, Hérakles, Popelka, Smolíček,... nebeská tělesa a souhvězdí: Slunce, Měsíc, Mléčná dráha, Země, Venuše,... zeměpisná jména: Balkán, Asie, Tichý oceán, Divoký západ, Bílá hora,... významné stavby: Pražský hrad (Hrad), Svatovítský chrám (ale i chrám sv. Víta),... mezinárodní organizace: Organizace společnosti národů (OSN),... orgány státní správy: Kancelář prezidenta republiky, Městský úřad Hranice,... společenské, hospodářské aj. organizace a instituce: Občanská demokratická strana, Český rozhlas, Základní škola ve Frýdku-Místku,... dokumenty, skladby, literární díla, časopisy: Sbírka zákonů, Kytice, Má vlast, Lidové noviny, Dekret kutnohorský,... názvy a značky výrobků: krém Dove, oplatky Opavia, auto Škoda Fabia,... významné události, svátky: Velká francouzská revoluce, Den Země, Vánoce, Velikonoce významná ocenění: Řád T. G. Masaryka,...

!11.

úkol: Kde se píše velké písmeno? Rozhodněte, kde použijete velké a kde malé písmeno – velká písmena nadepište, pokud je tam malé, nechejte tak: (j)iří (s)voboda, (č)eská (r)epublika, (n)ový rok (myšleno 1. leden), (n)árodní

(d)ivadlo,

(b)rno,

(b)rněnský,

(n)erudova

poezie,

(u)niverzita (k)arlova, (v)ysoké (t)atry, (o)strovy, (k)arlovy (v)ary, (m)istr (t)řeboňský, (č)ech, (p)án (b)ůh, (z)eus, (k)arkulka, (k)rakonoš,

(z)latovláska,

(p)an (š)kolník,

(s)pojené

(s)táty

(a)merické, (t)ichý (o)ceán, (p)oslanecká (s)němovna, (k)ytice (k)arla (j)aromíra (e)rbena, (č)eský (r)ozhlas, (n)obelova (c)ena, (s)mil (f)laška (z) (p)ardubic, (v)ánoce a (v)elikonoce

Hranice slov v písmu 1. • • 2. • •

•

Příslovečné spřežky – spojení předložka + jméno (podstatné, přídavné, zájmeno), číslovka nebo příslovce. Mohou se psát: dohromady – nahoře, zčásti, vpravo, vlevo, vtom,... obojím způsobem – beze sporu i bezesporu, odmala i od mala, z jara i zjara, mimoto i mimo to,... Spojovník: u spojky –li – bude-li, přijmu-li, vdám-li se, neřku-li, mohl-li bys,... v příjmeních a místních jménech: Čapek-Chod, Frýdek-Místek, Praha-východ,... ve vztazích souřadnosti (všechny členy jsou si rovny): propan-butan, zeleno-modrý, černo-červeno-bílý, společensko-politický, literárně-hudební,...

- 32 -




Opakujeme N 1. Oprav v textu chyby: Hystoryje český jmen: Nutnost vlastnit dvě jmená – křestňí a rodové – byla uzákoněny josefínským patentem roku 1786. Uzákoněn byl ale jen daný stav věcy společnost ke dvěma jménum dozpěla sama. V čechách si obivatelé dávaly jména sami, a je známo jen málo, případů kdy bylo přimení přiděleno ůředně. Jinak tomu, ale bilo např. u příslůšníků židovzké víry těm byia jmená přídělována. Kdo měl dost peněz, na úpladky mohl si přímení zvolit sám, a tak se viskitovala jmená jako Saphir a Diamant. Kdo jich měl málo dopadl húře dostal jmeno, jako např. Notdurft (tj. tělesná podřeba). Na ukrajině dávaly polští šlechticy svým podaným s oblíbou jmená jako Svinarenko. České přímení lze rosdělit na několik skupin. Jednou z nich by bila přímení, označující nějakou tělesnou zvláštnost např. Bradáč, Nosal, Kulhánek, Šilhán, Hubáček nebo Hlaváč. Další velmi hojnou, skupinou jsou jména podle nějaké vlastnosti či povahy, např. Drbohlav, Kňourek, Hovora, Outrata, Klíma či Neruda. Vyskitují se také jména podle uřčyté údalosti v životě – Skopal, Skácel, Hrabal, Prchal, Nekvasil, Vyskočil, Zavoral. České přímení mají velké citové zabarvení proto je pro spisovatele velmy těšké vimýslet jméno pro svého hrdinu. Představa že se hlavní postava vážného románu jmenuje Jaromír Placka je mírně nadsazená. Dnešní přímení však nejsou nic proti tomu jaké se vyskytovali ve středověku. Např. Jan Vopice je znám, z roku 1619, jména Vít Chlívec z roku 1520, Melhuba, Mrštichlup, Hansobě, Jan Traptěla, Všemurád, Zavříhuba a. j. známé z roku 1430. Ondřej Smrad je doložen z roku 1540 stejně jako Václav Chcíplý. V Bidžově žil měštan Jakub Božídopuštění, v Praze měšťan Hynek Suchýčert. Informace v textu byly použity z internetových stránek: vodnisvet.wuwej.net/elementViewer.php?elementId=117

- 33 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová N 2. Doplňte vynechaná písmena: a) dd/d nemocniční o__ělení, po__aná ruka, o__aný pes, po__íl na zisku, pán a jeho po__aný, na__aní žáci, důstojníci a po__ůstojníci

b) h/ch s__ovívaví lidé, s__rabat trávu, s__oda v názorech, s__ýbnout

se

pro

spadlou

minci,

hrát

na

s__ovávanou, s__ázet se v klubovně, poštovní s__ránka,

s__odit

papír

ze

stolu,

národní

s__romáždění, na s__ledanou, s__oulit se do klubíčka, s__raňovat cennosti

c) zs/zz/z ro__uřený

býk,

ro__ářené

slunce,

ro__čilená

maminka, ro__vítit baterku

N 3. Opravte text: Počátky olimpyjský her sahájí do roku 776, před narozením krysta. Olimpyjáda se konala jednou za čtiřy roky v olimpyji – odtud název her. Olimpyjády se mohl zůčastnit každý svobodný a bezůhoný Řecký občan. Původně se soutěžilo pouze v bjehu pak přibili další soutěže např. skok do dálky vrch dyskem a oštěpem závody vozů se čtiřzpřežím. Každý kdo zvítězil dostal, Olivovou vjedvičku a ve své obci bil ctěn. Hry však bili zakázání a olimpyjský areál začal hátrat. Jeho zbytki zníčilo zemětřesení. Informace byly použity z knihy „Monumenty“.

- 34 -




Opakování po 4. lekci: Zkuste si sami odpovědět na následující otázky. Správné odpovědi najdete ve 4. kapitole – Grafická stránka jazyka. 1. Vysvětlete pojmy: psaný jazyk písmo grafém pravopis 2. Jaké písmo v češtině užíváme? Znáte nějaký jiný typ písma (jaký a kdo ho užívá)? 3. Jaká znáte diakritická znaménka užívaná v češtině? 4. Co jsou to interpunkční znaménka? Jaká se v češtině užívají – napište ta, na která si vzpomenete. K čemu slouží?

5. Jaký pravopis se užívá v současné češtině? Znáte nějaký jiný typ pravopisu, který se u nás používal? Kdy se změnil, kdo je původcem (autorem) změny? Proč si myslíte, že ke změně došlo?

6. Vypište vyjmenovaná slova po „m“:

7. Doplňte i/í a y/ý: a) krm_vo, bal__k__, dal to pánov__, v__šetř__me ztrátu, v__malujeme b__t, pros__m o pomoc, procházel po les__ch a pol__ch, s m__šm__ je problém – vyhubit ty hlodavce je těžké, pojď se b__t, l__čený provaz nal__čil jako past, větrný v__r nám sebral střechu, slep__š mi ten model, p__l jsem jen vodu, r__skuji pro tebe, c__kl__sta přijel do c__le prvn__, ant__cké Řecko, pl__tvání je hrozn__ zlozv__k, m__lový závod, budeš p__kat za svoje hř__ch__

- 35 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová b) Slavíci zpíval__ od samého rána. Budovy stál__ pěkně v řadě. Mal__ hošíci hrál__ turnaj ve fotbale. Ženy a muži zpíval__ okolo ohně. Matky, otcové a děti se sešl__ na společné oslavě nového roku. Koně se pásl__ na louce. Dřevěné koně se houpal__. Ledoborce vyplul__ z přístavu. Dni, kdy jsem měl odejít do důchodu, se krátil__. Dny mi plynul__ jako voda. Její oči byl__ modré. Její uši byl__ propíchnuté tolikrát, že se všichni přítomní lidé děsil__. Děti seděl__ na písku a stavěl__ hrady. Po dvoře běhal__ husy, housata a houseři. 8. Doplňte ě/je a ně/ě p___šina, v___zd do domu, ob___d je na stole, p___nkava, zapom___l domácí úkol, tem___ší, mylná dom___nka, tam___jší obchod, osam___lý člověk, silný v___m, rozum___t si, zřejm___ to tak je

9. Kdy píšeme mě a kdy mně – ve kterých pádech?

10. Doplňte ú/ů/u ___nor, vrk___, b___ček, ne___roda, literat___ra, frakt___ra, ___klony, oc___n, za___točit,

___hel

(na

kreslení),

bez___věrový,

mo___ka,

p___jčit,

___hel

(matematický), po___čení, ___stav, b___, vyr___st, m___za, hrad___m, st___ha, r___že, med___za, manik___ra, vidím mnoho stol___, bratr___v sešit, z___stat sám, brož___ra

11. Doplňte z/ze, s/se a vz ___ stropu spadla omítka, ___ mou sestrou, ___ psem, ___létnout, ___ knihy udělá výpisek, shodit ___ stolu a vyjmout ___ stolu, ___ zásady mě odmítl, ___ kopce dolů, ___bíječka, ___jet, ___organizovat, ___tratit, se___bírat, ___krátit, ___kypět, ___mazat tabuli pěkně dočista, ___mazat se bahnem, ___křísit, ___rudnout, ___úrodnit, ___česat, ___tyčit, ___pomínka, ___končit, ___platit, ___tahovat, ___strávit čas, ___tepilý, ___kazovat, ___trhnout, ___propitné, ___plodit, ___pocený, ___toupat, ___atemnit, ___hrzený manžel, ___ sestavenými stroji, ___ čtvrtého patra, ___razit, ___lízat, ___mužit

se,

ro___trousit,

___fouknout,

___strojit,

___sypat,

___trávit

oběd,

___montovat stroj, ___létnout, ___kroutit, ___krotit, ___hasnout, ___mýt, ___ oběma muži se ___ešel dvakrát, ___pírat, ___ladit oblečení barevně, ___ladit kávu cukrem, ___modrat, ___šedivět

- 36 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová 12. Od podstatného jména utvořte správné přídavné jméno: Francouz Slezsko Říman Krkonoše Kazach muž vinař Praha

otrok Čech moře dítě

13. Doplňte n/nn: de___ík, spontá___í reakce, vi___ý ocet, ce___ý papír, ce___ík služeb, ra___ý novověk, rodi___é právo, čalouně___ý nábytek, nástě___á malba, povi___é ručení, souhr___ý výpis, dobroči___ý večírek, slouče___é školy

14. V textu doplňte velká písmena (je-li velké, nadepište nad závorku): ve vtipu vystupoval (m)aďar, (p)ražan a (o)tec jednoho z nich, (p)růli (d)ardanelský, (č)ertovo (j)ezero,

(d)ekret (k)utnohorský, (z)ákladní (š)kola, (v)elikonoce, (č)eská

(t)elevize, (o)platky (o)pavia, (m)áchův (m)áj, (m)ěsíc (m)áj, (s)třední (š)kola (f)rantiška (p)alackého ve (f)rýdku-(m)ístku

- 37 -




5. Pojmenování a slovo

Témata: - obohacování slovní zásoby - užívání přejatých slov - procvičování ze ZŠ

Víte? • • •

Slovní zásobou se zabývá jazykovědná disciplína lexikologie. Základní jednotkou slovní zásoby je slovo. Pokud slovo užíváme v komunikačním procesu, říká se mu pojmenování.

!1. úkol: Pokuste se přiřadit pojem k definici pojmu: 1. jádro slovní zásoby 2. národní slovní zásoba 3. individuální slovní zásoba 4. aktivní slovní zásoba 5. pasivní slovní zásoba

a) slova všech útvarů národního jazyka b) slova běžně neužívaná, ale uživatel jim rozumí c) základní slovní fond, nejčastěji užívaná slova d) slova, která uživatel běžně používá e) slovní zásoba jednotlivce

Pojmenování = základní jednotka komunikace. Mohou být: • jednoslovná – most, přes, kolo,... • víceslovná (= sousloví) = spojení 2 a více slov – střední škola, šicí stroj, polohrubá mouka,... Sem patří i termíny (= odborné názvy) – kyselina sírová, skok daleký, přídavné jméno, kočka domácí, čínské zelí,... • frazeologická spojení = ustálená (často metaforická) spojení – růžové brýle, růst jako z vody, házet hrách na stěnu,...

!2. úkol: Jak rozumíte frazeologickým spojením (napište, co daný frazém znamená): nechal mě na holičkách ztratil půdu pod nohama hodil flintu do žita vzal to za špatný konec táhnout za jeden provaz vzít nohy na ramena chytat lelky plést páté přes deváté kout pikle

- 38 -




Pojmenování podle původu: • •

značková – nemůžeme je odvodit od jiných slova, ale mohou se od nich odvozovat slova nová – např. pes, kočka, květina popisná (motivovaná) – mají vztah k jiným slovům (vypovídají, kterého slova byla vytvořen): běžet – běžec.

!3. úkol: Podtrhněte termíny: význam slova, kyselina octová, slepé střevo, slepý člověk, velké písmeno, slepýš křehký, stetoskop, pokácený strom, hnědý květináč, lípa velkolistá, chápavý člověk, chápavý ocas

Možnosti pojmenování v souvislém textu • • • •

přímá pojmenování – slova významově ustálená (obloha, stůl) nepřímá pojmenování – obrazná (jídlo je jedna báseň = chutná moc dobře) pojmenování přirovnáním – pomocí slova jako, jakoby, co, coby, než (lehký jako pírko, chytrý jako liška, těžší než slon) nepřímé opisem (až bude nade mnou růst tráva = až budu mrtvý)

!4. úkol: Určete, zda daná slova patří do vaší aktivní nebo pasivní slovní zásoby. U každého slova určete, co to slovo znamená. Pokud slovu nerozumíte, podtrhněte si ho a jeho význam dohledejte: dráb bruska poločas lkát krasojezdkyně hostinec e-mail

SLOVO Slovo má dva významy: slovní (označuje určitý jev skutečnosti), mluvnický (významu nabývá až ve spojení s jinými slovy). Z tohoto hlediska rozlišujeme slova: • lexikální (= mají jen význam slovní) – citoslovce, příslovce • lexikálně gramatická (= mají význam samy o sobě, ve spojení s jinými slovy se význam může měnit) – podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa • gramatická (= plný význam získávají až ve spojení s jiným slovem) – předložky, spojky, částice, někdy i pomocná slovesa (jsem, bych)

Znáte ze ZŠ? • • • •

synonymum = slovo vyjadřující stejný nebo podobný význam antonymum = slovo opačného významu homonymum = slovo, které má stejnou formu, ale různý význam, jsou i různého původu polysémantická pojmenování = výraz, který se užívá na základě podobnosti ve více funkcích, k základnímu významu jsou přidruženy významy vedlejší (na základě obrazného pojmenování předmětů

- 39 -




!5.

úkol: K následujícím slovům určete: a) synonyma: dům dějiny červený kopaná otec hubený pít zpívat dívat se oděv pes

b) antonyma: stará hubený movitý spisovný nemocný špatně pomoct zamlžený studený tma tiše

!6. úkol: U daných homonym urči významy slova: koruna: kolej:

Vrstvy slovní zásoby Dělení : 1. podle příznakovosti: • bezpříznaková (neutrální) – lze je použít ve všech stylech, např. být, květ, matka,... • příznaková (zabarvená) – použitelná jen v některých funkčních stylech 2. podle spisovnosti: • spisovná: Ä běžná (neutrální) – důl, velký, jasný,... Ä hovorová (v mluvené řeči) – kilo, cédéčko, kluk,... Ä knižní (ve slavnostní řeči, odborném a publicistickém stylu,...) – nechť, udatný, lože,... Ä odborná (termíny) – podmět, software,... Ä básnická (poetismy, neologismy) – luna, oř,vesna,... • nespisovná Ä obecná čeština (soukromý projev) – pětikilo, machr, fajnový,... Ä nářeční jazyk (dialektismy, regionalismy) – kobzole, dědina, ogar,... Ä profesionalismy (v určitém oboru) – trafo, slepák, dépéháčko,... Ä slangismy (v zájmových skupinách) – koule, meruna, děják,... Ä argotická slova (mluva spodiny) – fízl, káča, bonzovat,... 3. podle dobového hlediska Ähistorismy (pojmenování zaniklých jevů) – cech, léno, palcát Äarchaismy (zastaralá slova, dnes nahrazena jinými) – brtník (včelař), orudí (nádobí), silozpyt (fyzika) Ä neologismy (nově vytvořená slova) – robot, kliknout, rogalo (některá slova se již za neologismy nepovažují) 4. podle citového zabarvení • lichotná (familiární) Ä mazlivá (meliorativa) – dušinka, růžovoučký, velikánský Ädětská – hamat, papat, hajat Ä domácká (hypokoristika) – Peťulka, synátor, mamulka Ä zjemnělá (eufemismy) – skonal, přihnul si, plnoštíhlá • hanlivá (pejorativa) Ä zhrubělá (dysfemismy) – zdechnout, tlama, žrát Ä zveličelá – dědek, barabizna, pařát Ä vulgární – sviňárna, huba, hajzl Ä nadávky – pacholek, vůl, kráva Ä žertovná + posměšná – mastičkář (doktor)

- 40 -




!7. úkol: Objasněte význam následujících slov: betony brejk lapačka přesilovka blafák vyrážečka Do které vrstvy slovní zásoby patří?

!8.

úkol: Pojmenujte skutečnost, která je zde vyjádřena

opisem: a) nářadí na nabírání tekutin b) bodnutím umístit c) střela s příslušenstvím d) hromadné získávání osob e) důvěra (víra) v něco příznivého f) pomník na hrobě g) mladá až příliš důvěřivá dívka h) pokračovatel v nějaké činnosti i) přemluvit nebo přesvědčit někoho k něčemu j) závazné pravidlo k) soustavné zaujímání negativního postoje l) proutěný koš s popruhy m) pocit neuspokojení či nedostatku zajímavé činnosti

Obohacování slovní zásoby Proměny slovní zásoby jsou dány vývojem společnosti – některé skutečnosti zanikají, jiné (nové) se objevují. Způsoby obohacování: • změnou původního významu – existující slovo dostane nový význam: spojka, vysílat,... • tvořením nových slov: Ø odvozováním (v češtině nejčastější) – jazykový (od jazyk), červeně (od červený),... Ø skládáním (uplatňuje se především v němčině) – plynojem, vodovod, černobílý,... Ø zkracováním – tvoří se zkratková slova (dají se skloňovat – Tonak, Čedok) a zkratky (nedají se skloňovat – ČR, OSN) • spojováním slov v sousloví – magisterské studium,... • přejímáním slov z cizích jazyků – laser, flash disk, víkend,...

!9. úkol: Ke knižním výrazům uveďte neutrální: odvětit poté otázat se střežit potřísnit chorý

- 41 -




Změny slovního významu = jeden ze způsobů, jak obohatit slovní zásobu. ---) Známe tyto změny slovního významu: 1. zužování – např. dobytek – od dobýt, v původním významu kořist, kterou získal někdo od nepřítele, nyní jen zvířata. 2. rozšiřováním – např. myš – původně hlodavec, nyní i součást počítače. 3. přenášením pojmenování: • metaforické – na základě podobnosti (hřeben – na česání i kohoutí, hřeben hory,...) • synestezie – záměna smyslových kvalit (hořký pláč, sladké tajemství,...) • metonymické – na základě věcné souvislosti (smazat tabuli = smazat to, co je na ní napsáno, ne tabuli jako věc) • synekdochické – spojitost mezi celkem a částí (vrátit se pod rodnou střechu = nejen pod střechu, ale do celého domu) 4. posun slovního významu – např. Xantypa – dříve Sokratova žena, nyní xantypa = zlá, hádavá ženská 5. změny v hodnocení – zhoršování (chlap – původně neurozený muž, nyní hanlivý ráz), zlepšování (znamenitý – původně velký, nyní významný, vynikající) 6. oslabování, zesilování, protiklad

!10. úkol: Pokus se vysvětlit, co znamenají následující termíny (pokud nevíš, vyhledej ve slovníku): hyperbola ironie kakofemismus

NPAMATUJ: •

•

•

sousloví = víceslovná pojmenování s významem jedné slovní jednotky (hod koulí, Karlovy Vary, český jazyk) univerbizace = víceslovný výraz je nahrazován jedním slovem (mobilní telefon = mobil, maturitní zkouška = maturita, tělesná výchova = tělocvik) multiverbizace = jednoslovné pojmenování je nahrazeno víceslovným (namítnout = vznést námitku)

Druhy slovníků 1. podle zaměření a charakteru poskytovaných informací

• naučné (encyklopedické) – výkladové, základní zdroj informací • jazykové – výkladové, překladové, cizích slov, speciální (= např. pravopisné, historické) 2. podle způsobu třídění a zpracování hesel • abecední – podle abecedy, většina slovníků • retrográdní – slova jsou uspořádána abecedně, ale podle pořadí písmen od konce (např. první slovo bude orba – protože od konce je první „a“, kdežto abeceda bude až po orbě) • věcné a synonymické – pojmy jsou tříděny podle věcného významu 2. podle druhu zaznamenané slovní zásoby – synchronní (současná slovní zásoba), historické, terminologické, dialektologické, slangové, frazeologické, cizích slov, zkratek a značek, autorské (např. Shakespearův), vlastních jmen, obrazové 3. podle speciálního účelu – pravopisné, etymologické (= o původu slov), synonymické, frekvenční (podle užívání jednotlivých slov

- 42 -




Opakujeme N 1. Opravte, nespisovná slova nahraďte spisovnými: Eště ten večer sem dorazil do pomněrně heskýho mněsta ménem štýrskej hradec a vystoupil sem na jeho nad mněstem se tičici zříceninu. Ale tadle malá vycháska mně taky zdolala a učinila pasivnim k prohlitce vostatnich pamatek. Byla to snat uš pjetistá zřícenina kerou sem v rozmezí nekolika mňesiců navštivíl že sem se už po jejim schlédnutí zařekl že aš do konce vejletu už do žádního muzea nebo na žádnou zřiceninu nebo hrat nevrkočim. A jak uvidite svúj slip sem dodržel.

N 2. Podtrhněte v textu termíny: Ústrojí hlasové je uloženo v chrupavčité chránce v hrtanu. Z anatomického hlediska patří hrtan k nejsložitějším mechanismům lidského těla. Skládá se z několika chrupavek (jedna z nich vyčnívá jako tzv. ohryzek). Jeho vnitřek je pokryt sliznicí, jež vybíhá do dvou protilehlých záhybů zvaných hlasivky (vazy hlasové). Hlasivky jsou schopny rozmanitých pohybů, a to pomocí hlasivkových chrupavek, které se dají činností zvláštního svalstva sblížit nebo oddálit. Při dýchání se hlasivkové chrupavky oddálí a tím vznikne hlasová štěrbina (glottis) v podobě protáhlého rovnoramenného trojúhelníka. Když se hrtanové chrupavky semknou, štěrbina se uzavře. Vydechovaný vzduch se hromadí pod hlasivkami, až vznikne přetlak, který hlasivky oddálí. Tím se tlak výdechového (expiračního) proudu zmenší a hlasivky se svou pružností vrátí do původní semknutosti. N 3. Opravte chyby: Klucy mají doma věčirek a když jsou v podnapilém stavu tak jeden doztane napad opít jejích psa. Jak vymyslely tak, se stalo ale pes dělal, doma nepořádek tak ho vyhnaly ven. Ráno kdiž se probudily pes ležel na shodech před domem a v tlamně mněl sousedového psa. Kluci neváhaly vzaly mrtvého psa a šli ho sousedovy uvázat k boudě jakože umřel u boudy. Za dva dny si soused ztěžuje jaky sou lidi zlý: Tak mě umře pes já ho zakopu, na zahradu a nějaký darebak, ho vykope a uváže mi ho jěště k boudě!“

- 43 -




Opakování po 5. lekci: Zkuste si sami odpovědět na následující otázky. Správné odpovědi najdete v 5. kapitole – Pojmenování a slovo. 1. Vysvětlete pojmy: lexikologie slovo pojmenování aktivní slovní zásoba pasivní slovní zásoba jádro slovní zásoby 2. Jak lze rozdělit víceslovná pojmenování? Uveďte ke každé skupině aspoň 3 příklady.

3. Co jsou to frazeologická spojení? Uveďte aspoň 3 příklady:

4. Vysvětlete rozdíl mezi pojmenováním značkovým a popisným:

5. Jaké máme možnosti pojmenování v souvislém textu? Uveďte i příklady:

6. Jaké významy má slovo? 7. Co je to synonymum? Uveďte řadu nějakých synonym:

8. Co je to antonymum? Uveďte aspoň 5 dvojic:

9. Co je to homonymum? Uveďte aspoň 2 homonyma a určete jejich významy:

10. Jak dělíme slovní zásobu podle citového zabarvení? Uveďte i s příklady.

- 44 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová 11. Jak můžeme tvořit v češtině nová slova? Uveďte a vysvětlete možnosti tvorby nových slov i s příklady.

12. Vysvětlete rozdíl mezi metaforickým a metonymickým přenášením pojmenování:

13. Co je to sousloví? Uveďte aspoň 5 příkladů:

14. Jaké typy slovníků znáte (aspoň 3)? Vysvětlete jejich princip?

15. Vysvětlete, co znamenají slovní spojení: mít z pekla štěstí nasadit si růžové brýle leze to z tebe jak z chlupaté deky pálí ho dobré bydlo vzít nohy na ramena 16. Podtrhněte termíny: sloveso být, kočka domácí, fraktura, moudrý člověk, zelený list, kyselina chlorovodíková, pravoúhlý trojúhelník, podstatné jméno, krutý osud, můj bratr, posuvné měřítko, nedělní oběd, čaj o páté, módní přehlídka, jazylka

17. K následujícím slovům určete: a) synonyma: krásná spát rostlina český jazyk špatně b) antonyma: široký plný praktický zvládnout sedět

- 45 -




6. Slohové postupy, útvary, styly a slohotvorní činitelé, druhy slohu Témata: - slohové postupy a jejich útvary, jednotlivé styly - slohotvorní činitelé, druhy slohu - procvičování ze ZŠ

Trocha teorie: Slohové postupy Slohový postup = způsob zpracování tématu. Slohovými postupy a slohem vůbec se zabývá tzv. stylistika. Druhy slohových postupů: 1. Informační (sdělovací) – nejjednodušší, podává fakta, něco konstatuje (věcně), nevysvětluje. Říká, co se kdy a kde stalo nebo stane. 2. Vyprávěcí (narativní) – děje a události vypravuje jako jedinečné příběhy. Snaží se o zajímavost, napětí, názornost, pestrost. Děj je vyveden od zápletky k vyvrcholení s překvapivými momenty. 3. Popisný (deskriptivní) a charakterizační – popisný vystihuje vnější znaky, důraz je kladen na části i celek a jejich souvislosti; charakterizační vystihuje vnitřní znaky objektu (osoby), může je buď konstatovat (přímo), nebo podává doklad jednání (nepřímo). 4. Výkladový (explikativní) – vysvětlení podstaty jevu (vnější i vnitřní vztahy, souvislosti). 5. Úvahový (reflexivní) – vyjádření názorů, zamyšlení, hodnocení, srovnávání, vyvozování logických závěrů, citů, postojů.

!1. úkol: Vysvětlete pojmy: a) životní styl b) styl odívání c) styl bydlení d) styl stravování

!2. úkol: Řekněte, v čem jsou následující příklady slohově neobratné, formulujte je správně: 1. Má revma a dvě malé děti následkem vlhkého bytu. 2. V prostoru parku je zákaz vodění volně pobíhajících psů. 3. V nově otevřeném obchodě dostanete ovoce, potraviny, lahůdky, káva, kakao, čaj apod. 4. Napnul poslední síly, které mu zbývaly, a s vypětím všech sil se dostal ke břehu.

- 46 -




Slohotvorní činitelé = Podmínky v komunikaci, které ovlivňují výstavbu projevu. Každý člověk má individuální styl. Dělení slohotvorných činitelů: o subjektivní § pohlaví – styl mužský x ženský (rozdíl v míře emocí) § věk – v různém věku různá slovní zásoba, jiná míra dodržování spisovnosti § všeobecné vzdělání – rozdíl stylu podle míry vzdělání § odborné vzdělání, zaměstnání – vliv profese § výrazová schopnost – talent správně hovořit, jazykové dovednosti § zájmy § psychický typ – charakter, intelekt, emocionalita § stanovisko autora k projevu – vážné (oficiální, slavnostní projev), humorné,... o objektivní § zaměření, cíl, funkce projevu – v běžném hovoru vyjadřování prosté, odborném odborné, v uměleckém estetické,... § situace, časový prostor – projevy připravené x nepřipravené § kontakt mezi autorem a adresátem – přítomnost x nepřítomnost adresáta § druh dorozumívacího textu – dialog x monolog § prostředí – oficiální x neoficiální § zřetel k adresátovi – komu je projev určen (dětem, dospělým,...) § činitel jazykový – projevy psané x mluvené

!3. úkol: Vysvětlete pojmy subjektivní objektivní

Jazykové projevy můžeme realizovat buď v mluvené nebo v psané podobě. Obě formy mají své zvláštnosti a zásady.

!4. úkol: Přiřaďte, která tvrzení platí pro psaný a která pro mluvený jazykový projev: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9)

je neopakovatelný, protože se váže na konkrétní situaci nebývá vázán na konkrétní situaci, tzn. že se k němu můžeme kdykoliv vrátit je charakteristický přímým kontaktem mezi účastníky projevu a nepřipraveností vyjadřování bývá díky nepřipravenosti méně přesné a pečlivé s opakováním stejných slov a jednoduchou větnou stavbou může docházet k různým odchylkám a chybám bývá zpravidla připravený s nepřímým kontaktem mezi pisatelem a čtenářem příprava umožňuje promyšlený výběr jazykových prostředků, stavba vět a souvětí je propracovanější a složitější bývá citově zabarven a doprovázen zvukovými (síla hlasu, tempo řeči, kladení pauz) a optickými (gesta, mimika) projevy zvukové prostředky jsou nahrazeny interpunkcí (!,?, -, … apod.) a grafickým členěním textu (odstavce, nadpisy, zvýraznění apod.)

N Nezapomeňte Vyjadřování je samozřejmostí našeho života, ovšem dbáme na to, aby bylo správné. Etapy procesu stylizace: 1. vyjasnění účelu jazykového projevu – proč chceme něco sdělit 2. výběr faktů – co chceme sdělit 3. uspořádání obsahu – čím chceme začít, pokračovat a skončit 4. výběr jazykových prostředků – jak chceme co sdělit 5. způsob podání – ústně nebo písemně

- 47 -




Funkční styly 1. styl prostě sdělovací (hovorový) – běžná komunikace: • funkce: prostě sdělná = podávání informací, citové a hodnotící postoje (v podstatě o čemkoli) • mluvené projevy – v rodině, práci,... • psané projevy – sdělení, oznámení, osobní korespondence 2. • • •

styl odborný: přesná, odborná profesní komunikace funkce: odborně sdělná = sdělení odborných poznatků dělí se na: o vědecký (teoretický) – výsledky vědeckého výzkumu o prakticky odborný – poznatky z praktické činnosti v daném oboru o popularizační – popularizace vědeckého poznání beletristickou formou

3. • • •

styl administrativní (úřední, jednací): styl informativní a věcné komunikace funkce: hospodářsko-správní + řídicí projevy psané: stylizované (žádost) nebo heslovité (dotazník)

4. • • •

styl publicistický styl věcné komunikace styl novin, časopisů aj. hromadných sdělovacích prostředků ---) novinářský styl funkce: získávací, přesvědčovací a sdělovací

5. • • •

styl umělecký styl literární komunikace funkce: esteticky sdělná styl projevů básnických, prozaických a dramatických

6. styl řečnický • styl veřejných a oficiálních mluvených projevů • funkce: přesvědčovací – propaguje názory a zpravovací – poskytuje informace pro zájemce

!5. úkol: Vysvětlete smysl následujících moudrostí: 1. Mnoho může pečeť v listu, více slovo včas a k místu. 4. Ptáka oklamávají zobem, člověka slovem. 5. Člověka po řeči, bylinu po vůni poznáš. Ukázka byla užita z „Mudrosloví“ Františka Ladislava Čelakovského.

Druhy slohu Zobecníme-li vlastnosti, které vyplývají z povahy jednotlivých slohotvorných činitelů, dospějeme ke klasifikaci druhů slohu. Jestliže vezmeme za základ např. slohotvorné činitele objektivní, zjistíme, že společnými slohovými vlastnostmi se vyznačují jazykové projevy: mluvené narozdíl od psaných, veřejné od soukromých, připravené od nepřipravených apod.

- 48 -




!6. úkol: Přemýšlejte, jste lepší v ústním nebo písemném projevu? Proč si myslíte, že to tak je. Pokuste se navrhnout řešení, která by vedla ke zlepšení toho projevu, který jste u sebe označili za méně úspěšný.

Slohové

útvary-

Slohové postupy a funkční styly 1. informační a) prostěsdělovací b) administrativní nebo prakticky odborný c) publicistický 2. vyprávěcí a) prostěsdělovací b) publicistický c) umělecký 3. popisný a) prostěsdělovací nebo administrativní b) prakticky odborný c) vědecký a naučný d) publicistický e) umělecký 4. charakterizační a) prostěsdělovací nebo administrativní b) umělecký 5. výkladový a) prakticky odborný b) vědecký c) publicistický 6. úvahový a) prakticky odborný b) vědecký c) publicistický d) umělecký další útvary: a) esej b) fejeton c) umělecká reportáž

p ř e h l e d

Slohové útvary a) oznámení, zpráva, dopis, telegram, hovor b) úřední oznámení, obchodní dopis, formulář, dotazník c) zprávy (v novinách, televizi i rozhlase), inzerát, reklama a) vyprávění příhody nebo vzpomínky b) reportáže (novinové, televizní, rozhasové), črty c) novela, povídka, román a) seznam, dotazník, životopis b) odborný popis, návod c) popisné části ve výkladu d) popis v reklamních podkladech, cestopis e) popis postav, prostředí a) charakteristika, posudek b) charakteristika postav, prostředí a) předpisy, směrnice, zákony, referát b) výklad, pojednání, přednáška, odborný referát c) proslov, projev a) úvaha, diskuze b) úvaha v odborných publikacích, kritická stať, recenze, diskuze c) úvaha, beseda (rozhlasová, televizní), úvodník, komentář d) úvaha v próze i poezii

!7. úkol: Pokuste se vlastními slovy vysvětlit, co je to: a) dopis b) projev c) popis d) přednáška e) zpráva f) inzerát g) dotazník - 49 -




!8. úkol: Práce s textem

V třetím tom okně od vchodu vpravo seděli všeobecně vážení občané pan Ryšánek a pan Schlegl den co den navečer vždy od šesti do osmi. Místo jejich bylo vždy pro ně prázdno; aby se byl snad někdo jiný odvážil zasednout kdy místo někomu navyklé, to patřilo vůbec k věcem, jež řádný a mravný Malostraňák byl by od sebe odmítl rozhodně co přímou nemožnost, poněvadž – nu poněvadž se to nedalo ani myslet. Místo zrovna u okna zůstalo vždy prázdno, pan Schlegl seděl na tom konci podkůvky, který je blíž vchodu, pan Ryšánek na konci protějším, loket od sebe. Oba seděli vždy odvráceni od okna, a tedy napolo také odvráceni od stolku i od sebe, a dívali se na kulečník; k stolku se obrátili, jen když se chtěli napít nebo dýmku si nacpat. Jedenáct let již zasedali tak den co den. A po těch jedenáct let nepromluvili na sebe ani slova, ba ani si jeden druhého nevšimnul. Po Malé Straně byla známa krutá zášť, v jaké měl jeden druhého. Nepřátelství mezi nimi bylo staré a nesmiřitelné. Také byla známa příčina. Prapůvod všeho zlého, ženská. Milovali tutéž. Napřed se byla klonila k panu Ryšánkovi, jenž byl již déle obchodníkem samostatným, pak spočinula netušeným obratem náhle v objetí pana Schlegla. Snad proto, že byl pan Schlegl skoro o deset let mladší. Stala se paní Schleglovou. Byla-li paní Schleglová takovou kráskou zvláštní, že to omlouvalo páně Ryšánkův trvalý bol a napotomní věčné mládenectví jeho, nevím. Už byla dávno na pravdě boží, zemřela hned v prvním šestinedělí, zůstavujíc po sobě dcerku. Snad že byla ta obrazem jejím. Ukázka z „Povídek malostranských“ Jana Nerudy.

Úkoly k textu: 1. Pozorně si přečtěte text. 2. Pokuste se určit slohový útvar (popř. útvary). 3. Jaké vrstvy slovní zásoby jsou v textu užity? Najděte příklady. 4. Kdo je vypravěčem textu? 5. Jaké postavy v textu vystupují? Pokuste se je pomocí ukázky popsat.

6. Napište synonymum ke slovu „zůstavujíc“. 7. Pokuste se vlastními slovy napsat, o čem ukázka je.

!9. úkol: Opravte chybné formulace: 1. Prohlíželi jsme si fóliovníky se v zimě naroubovanými stromky rybízu. 2. Tito hráči přispěli k druhému místu našich dorostenců na v neděli skončeném mistrovství Evropy.

- 50 -




!10. úkol: Práce s textem:

Na nádraží Měl jsem tenkrát noční. Venku bylo dusno, tma, chvílemi se zvedal silný vítr a v dálce občas zablesklo. Na nádraží byl klid. Na skladišti stálo několik zetek, na páté čekal bumlák, aby před sebe pustil raketu. Ta měla stanici projet až po rychlíku, pro který jsem právě postavil volno do odbočky. Na přímé koleji byla ve stanici výluka. Ještě jednou jsem zkontroloval postavení vlakové cesty, otevřel jsem okno a čekal na rychlík. Podle hlášení výpravčího tu měl být asi za dvě minuty. Ohlédl jsem se do nádraží. Na koleji, po které má rychlík projet, zastavuje hlášená raketa z protisměru. Hrome, to přece není možné, pomyslel jsem si překvapeně. Co teď? Na dlouhé úvahy nebyl čas. Rychle jsem přestavěl vjezdovou návěst na Stůj a vyběhl se svítilnou rychlíku naproti. Už jsem ho slyšel. Podle sílícího hluku jsem poznal, že změna návěstí přišla pozdě. Běžel jsem proto ze všech sil, abych se dostal co nejdál. Svítilnou jsem přitom začal dávat Stůj. Uvidí mě strojvedoucí? Zastaví v té krátké vzdálenosti? Ještě než jsem uskočil z kolejí, uslyšel jsem skřípání brzd. Tak jsem neběžel zbytečně! Když okolo mě vlak projížděl, poznal jsem bezpečně, že stroj jede po saních. Z pod špalků hytláku a dalších vozů sem tam odlétla jiskra. Vlak jel podle mého odhadu slabou čtyřicítkou. Otázky k textu: 1. Pokuste se vlastními slovy převyprávět text.

2. Pokuste se určit slohový útvar. 3. Jaké vrstvy slovní zásoby jsou v textu užity? Najděte příklady. 4. Najděte v textu nevlastní přímou řeč. 5. Najděte v textu řečnické otázky. 6. Najděte v textu větu zvolací.

Opakujeme N 1. Doplňte i/y a í/ý: bl_zká pl_nárna, L_sá hora, L_bor, pel_něk, l_tostivý člověk, vzl_kot, L_toměřice, l_vance, kobl_ha, mal_chernost, l_žování, obl_benost, pl_žení, l_pový květ, l_noleum, l_n, starý pl_noměr, sl_zký úhoř, l_bra, upl_nulý l_stopad, jemné nal_čení, s_lné l_tko, l_skový ořech, l_stové těsto, pl_žení l_šky, Smetanova L_tom_šl, l_bezný tón, l_kvidace, l_citace, pl_sňový s_r, el_minace, anal_za, l_ceum, l_rický, l_nčovat, prodl_t, l_kér

- 51 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová N 2. Chybně napsaná slova podtrhněte, svou volbu odůvodněte: zleva, sleva, zpočátku, spočátku, spatra, zpatra, sdostatek, zdostatek, zpředu, spředu, ztuha, stuha, zdáli, sdáli, zkrátka, skrátka, zbrusu, sbrusu, zblízka, sblízka, zjara, sjara, zpravidla, spravidla, zcela, scela, shora, zhora, ztěžka, stěžka, stěží, ztěží, zvenku, svenku, zhluboka, shluboka, spodivem, zpodivem, zticha, sticha, zvnějšku, svnějšku, svrchu, zvrchu, zprava, sprava, zpráskaný, spráskaný, zkontaktovat, skontaktovat, smáčknout, zmáčknout, schytat, zchytat, schválit, zchválit, smontovat, zmontovat N 3. Tam, kam patří velká písmena, je nadepište: (s)everní (a)lpy, (r)akouské (a)lpy, (a)lpa, (p)oloostrov (p)yrenejský, (v)elká (n)ížina (u)herská, (l)ysá (h)ora, (o)strov (s)vatého (t)omáše, (h)rubý (j)eseník, (d)ívčí (k)ameny, (h)ornomoravský (ú)val, (k)ras, (m)oravský (k)ras, (m)oravská (b)rána, (m)ys (d)obré (n)aděje, (r)iviéra, (š)umavský (š)pičák, (č)eský (l)es, (t)řeboňská (p)ánev,

(v)lárský

(p)růsmyk,

(š)íje

(k)orintská,

(s)everní (m)ys N 4. Následující slova použijte ve správném slovním spojení: bez pochyby – bezpochyby

na hlas – nahlas

přes čas – přesčas

o kolo – okolo

na černo – načerno

v celku – vcelku

z paměti – zpaměti

na horu – nahoru

na večer – navečer

na oko – naoko

do zelena – dozelena

na vrch – navrch

na konec – nakonec

o pravdu – opravdu

do konce – dokonce

po druhé – podruhé

po tichu – potichu

v tom – vtom

ze jména – zejména

v čas – včas

- 52 -




Opakování po 6. lekci: Zkuste si sami odpovědět na následující otázky. Správné odpovědi najdete v 6. kapitole – Slohové postupy, útvary, styly a slohotvorní činitelé, druhy slohu. 1. Vysvětlete pojmy: stylistika informační slohový postup vyprávěcí slohový postup 2. Napište, co víte o subjektivní slohotvorných činitelích (vyjmenujte, které to jsou a jak ovlivňují styl):

3. Napište, co víte o objektivní slohotvorných činitelích (vyjmenujte, které to jsou a jak ovlivňují styl):

4. V jakých formách můžeme realizovat jazykové projevy?

5. Definujte prostě sdělovací styl – jeho funkci, mluvené a psané projevy:

6. Definujte publicistický styl – co o něm víte? 7. Jaké znáte slohové útvary vyprávěcího stylu (aspoň 5):

- 53 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová 8. Jaké znáte slohové útvary informačního stylu (aspoň 7):

9. Opravte chybné formulace: V českém jazyce v učebnici v přepracovaném vydání je z roku 2007 uvedeno několik změn. V prostoru Černého lesa je zakázáno vodění volně pobíhajících psů – dovoleno pouze na vodítku.

Drobné ocelové předměty chráníme proti rzi vrstvičkou oleje a při uskladňování jsou v obalech z impregnovaného papíru.

Podnapilý V. F. upadl na vozovku před autobus. Přejel mu obě nohy, takže utrpěl těžké zranění.

Uviděl jsem krásný koberec, který jsem si koupil.

10. Práce s textem – odpovězte na otázky, týkající se následujícího textu: Objevuje se na našich stránkách. Co? Poprvé také něco pro zábavu. Ale je to skutečně zábavné? Vznikají nová slova, setkáváme se s nimi v hospodářskoadministrativních písemnostech. Například: plán se pokročuje, musíme alarmizovat, plán je přeplněn, zboží je poptáváno. Zkuste si tato slova zařadit do větných souvětí, rychle je vyslovte a poslechněte, jak zní. Nezaráží vás něco? To něco, to je právě to, nač chceme poukázat. Otázky: 1. Nevhodné spojení „větná souvětí“ nahraďte jedním slovem, tak aby věta dávala smysl. 2. Jak rozumíte spojení „musíme alarmizovat“? 3. Najděte řečnickou otázku. 4. Spojení „chceme poukázat“ nahraďte jedním slovem – tj. plnovýznamovým slovesem. 5. O čem text je? Napište tezi textu:

- 54 -




7. Přehled základních slohových útvarů

Témata: -

zpráva oznámení vypravování a popis v umělecké literatuře výklad procvičování ze ZŠ

Zpráva: - Patří mezi zpravodajský útvary publicistického stylu. - Přináší stručně, jasně a v základních údajích informace o události, která se už stala. - Je nestranná. - Obsahuje věcné, objektivní a stručné informace. - Má nahradit osobní nepřítomnost. - Zachovává časový sled událostí (chronologický postup). - Slovesa jsou v minulém čase. Ukázky zpráv: Švédský král Carl XVI. Gustaf předal ve Stockholmu Nobelovy ceny za literaturu, ekonomii, lékařství, fyziku a chemii. Na stálém vzestupu je epidemie cholery v Zimbabwe. Přes tvrzení oficiálních míst, že situace je pod kontrolou, je doposud ze zdrojů Světové zdravotnické organizace hlášeno 775 obětí a přes 15 000 nakažených, jejich počet neustále roste.

!1. úkol:

Napište zprávu (může být i smyšlená), v níž budou všechny náležitosti:

- 55 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová Oznámení: - Informace o veřejné události, která se teprve stane. - Událost se připravuje, uskuteční se někdy v budoucnu. - Slovesa často chybějí. - Mívá podobu plakátů, programu kin, divadel, koncertů aj., ale také může jít o svatební oznámení. Ukázky oznámení: Filozofická fakulta USO pořádá 11. 7. 2009 (10.00 – 16.00 hod.) školení pro uchazeče o studium oboru STARŠÍ ČESKÁ LITERATURA cena 340 Kč Uzávěrka přihlášek 1. 5. 2009 Přihlášky a případné dotazy adresujte: FF USO, U Lípy 6, 777 77 Dolní Horní 1 Tel.: 000 000 000 Lada Škodová & Richard Peugeot

oznamují, že nechtějí žít bez sebe a stanou se z nich manželé. Své „ano“ si řeknou dne 16. 6. 2009 ve 12:30 hodin v mučírně Nového zámku.

!2. úkol: Napište oznámení (může být i smyšlené), v němž budou všechny náležitosti:

- 56 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová Výklad - Postihuje a vysvětluje vnitřní souvislosti a vztahy, podmínky vzniku, vývoje, trvání jevu, jeho následky a objasňuje podstatu jevu. - Cíl: odborné poučení o některém tématu z oblasti vědy, techniky, hospodářství, umění. - Je to sdělení nových poznatků. - Výklad je základem: učebnic, odborných časopisů a publikací. - Má písemnou i ústní formu. Ústní formou pak je přednáška. - Typy výkladu: o výklad s definicí na začátku – vytčení vlastní podstaty, odlišnosti, vznik apod. o výklad o vzniku a vývoji daného jevu o výklad o poznávání jevu - Podle adresáta se dělí na: výklad (pro laiky) x pojednání (pro odborníky). - Podle typu autorství se dělí na: výklad (autor vědecké poznání zprostředkovává) x pojednání (autor vědecké poznání prohlubuje, rozšiřuje, přináší nové poznatky, objevy,...). - Podle formy: mluvený (přednáška) x psaný (odborný článek) - Téma: různorodé, vyjádřeno je buď v názvu nebo na začátku textu - Osnova: 1. Úvod – uvedení tématu, problematiky, cíle výkladu. 2. Vlastní výklad: a. všeobecné informace o jevu (např. historie vzniku a vývoje jevu) b. použité metody c. konkrétní výklad: i. popisný ii. dokazující d. definice 3. Závěr – shrnutí, vyvození závěrů, poučení, zobecnění, zdůraznění důležitých bodů - Jazyk: termíny

!3. úkol: Připravte si výklad na některé téma z vašeho oboru. Výklad bude mluvený. Délka výkladu by měla být kolem 5 minut:

- 57 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová Vypravování: - Prvky vypravování: o Děj, příběh vystižený tak, aby si ho čtenář dokázal představit. o Děj musí probíhat (není statický). o Logické souvislosti na sebe musí navazovat, měly by být v časové posloupnosti. o Klíčová je zápletka – to důležité, to hlavní, co chci čtenáři sdělit. o Událost je jedinečná, vystupují v ní nějací lidé, odehrává se v určitém čase a prostředí. - Osnova vypravování: o 1. úvod – zachycení prostředí, seznámení s postavami, naznačení základní situace. o 2. vlastní vypravování – zápletka, stupňování děje, rozuzlení děje. o 3. závěr – zhodnocení příběhu, tj. proč jsem o tom psala, co pro mě bylo v tom příběhu důležité. - Co užíváme: o Přímou řeč – zapisuje se do uvozovek. o Hovorové, nářeční,... prvky – ale pouze v přímé řeči. Chceme-li je užít v textu, musíme dané nespisovné slovo dát to uvozovek. o Neměla by se často užívat stejná slova (např. sloveso být, pořád stejné spojky). Bitva Tento příběh se stal v osmé třídě, koncem školního roku. Jak už to v tomto období bývá, známky má skoro každý z nás jisté, a tak morálka začíná značně poklesávat. Celkem pravidelně se v naší třídě v tomto období odehrávají houbové bitky. Ne jinak tomu bylo i 16. 6. 2006. Toto datum uvádím zcela záměrně, jelikož v sobě skrývá ono ďábelské číslo. Není se tedy příliš čemu divit, že se tento den muselo přihodit něco neblahého. Pravidla „houbovky“ jsou celkem jednoduchá. Ve třídě se nachází několik největších rivalů a ti začínají souboj. Houba se pohybuje z jedné poloviny třídy na druhou a je průběžně navlhčována. Pokud si nenajde svou oběť, zanechává nápadný otisk na protilehlé zdi, který je nutné po boji zamaskovat. Postupně je do této zábavy zataženo více a více spolužáků, jelikož se střely pohybují nad jejich hlavami a občas si nešťastně mířená střela vybere neplánovaný cíl. Takto došla řada i na mě. Seděla jsem si pohodlně ve své lavici a věnovala se své oblíbené pochoutce – čokoládové tyčince. Z ničeho nic přilétla houba s takovou razancí, že pochoutka mi byla vyražena z ruky a skončila v nedalekém odpadkovém koši. To však nebyla jediná škoda na mé osobě, újmu doznalo i mé světle modré triko, jehož přední strana byla totálně promočena. „To vám nedaruju!“ Zakřičela jsem a vrhla se do boje. Střelám jsem dávala maximální razanci a i protivníci se postupně začali měnit na mokré krysy. Bohužel nikdo nezaznamenal konec přestávky, a tak boj neměl konce. Na mušce jsem nyní měla Ondru, ten jediný stále odolával mé pomstě. Mrskla jsem po něm houbu s takovou razancí, že jsem čekala, že i on bude mokrý. Jenže Ondřej uhnul a houba pokračovala směrem ke dveřím, jež se začaly pozvolna otevírat. „A sakra,“ tak to byla má poslední slova. Do třídy se totiž chystal vejít pan ředitel. Neposlušná houba mu srazila paruku, o níž neměl nikdo ani zdání. Tenkrát ve třídě zavládlo hrobové ticho. Ačkoli jsme všichni už byli připraveni na dvojky z chování, pan ředitel se zachoval jako gentleman. Potrestal nás týdenním úklidem okolí školy, čemuž nikdo tenkrát neodporoval. Zcela určitě na tuto příhodu nezapomeneme a pan ředitel si svým gestem u nás získal zasloužený respekt.

- 58 -




!4. úkol:

Napište osnovu vypravování, které jste si přečetli na předchozí stránce. Pokuste se jednotlivé body osnovy co nejpřesněji pojmenovat, nepoužívejte: úvod, stať, závěr.

!5. úkol: Vyberte si z následujících obrázků trojici (vždy jeden obrázek s postavou, jeden s prostředím a jeden z kategorie c)) a pokuste se napsat vypravování na základě vámi vybraných kombinací obrázků. a) lidé:

b) prostředí

- 59 -




c) ostatní

Na základě vybraných obrázků napište vypravování. Nezapomeňte na osnovu:

- 60 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová A sem můžete psát vypravování:

- 61 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová Popis: - Obsahuje informace, které vystihují osobu, věc, zvíře, činnost nebo přírodní jev. - Druhy popisu: o prostý – snaha o názornost x odborný – snaha o přesnost o statický – popis předmětu x dynamický – popis děje, např. pracovní postup o umělecký = líčení - Cílem je co nejpřesněji popsat danou osobu, věc, zvíře, činnost nebo jev tak, ať si čtenář dovede popisované co nejlépe představit. - Důležitá je přehlednost – při popisu postupujeme od celku k částem, tj. od nejdůležitějších částí pod nejméně důležité. - Osnova: 1. Úvod – seznámení s předmětem, dějem, osobou, prostředím,... 2. Vlastní popis – statický (části, vlastnosti, vztahy) a dynamický (jednotlivé činnosti, děje, vztahy mezi nimi,...). 3. Závěr – přehled významných částí a rysů. - Pro názornost se používá přirovnání, rčení, obrazné formulace,... - S popisem osoby úzce souvisí tzv. charakteristika = vnitřní popis. Popis osoby – osnova popisu postavy: 1. Úvod – kdy a za jakých okolností jsem se s osobností seznámila. V jakém je ke mně vztahu (např. sestra, kamarád),… 2. Vlastní popis osoby: • Vnitřní popis – tzv. charakteristika • Vnější popis – to, jak postava vypadá 3. Závěr – proč vůbec o osobě píši. Zásady správného popisu n Neopakuji stále sloveso mít a být ani jiná slovesa (totéž platí pro slova všech slovních druhů). n Neopakuji stále spojku a ani jiné spojky. n Snažím se postupovat systematicky. n Pro zpestření užíváme přirovnání (např. nos jako bambulku). n Užíváme kratší věty, abychom zabránili nahromadění informací. Charakteristika – vnitřní popis n Dbáme na to, aby se opět často neopakovala stejná slovesa (zejména být a mít). n Uvádíme příklady – když řekneme, že je někdo nějaký, doložíme to na konkrétním příkladu. Příklady synonym - vlasy n MÍSTO: má .....(hnědé, krátké, dlouhé,...) vlasy n UŽIJEME: Ø hnědé vlasy jí spadají až na ramena Ø dosahují k ramenům Ø si nechala ostříhat na ježka Ø nabarvila na fialovo Příklady synonym – věk n MÍSTO: má 18 let n UŽIJEME: Ø narodila se před 18 let Ø letos oslaví 18té narozeniny Ø dosáhla 18 let (i dosáhla plnoletosti) Ø

Příklady synonym – postava n MÍSTO: má 175 cm n UŽIJEME: Ø měří 175 cm Ø vyrostla do výšky 175 cm Ø dosahuje výšky 175 cm Příklady synonym – oči n MÍSTO: má modré oči n UŽIJEME: Ø dívá se na svět modrýma očima Ø kouká na mě svýma modrýma očima Ø příroda jí nadělila oči modré jako nebe Ø v její tváří září krásně modré oči Ø její modré oči mě často prokouknou

- 62 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová Ukázka popisu s charakteristikou K popisu jsem si vybrala Strašidlo Cantervilské, které je hlavní postavou stejnojmenné knihy Oscara Wilde. Simone de Cantervile, nebo později strašidlo Cantervilské, straší na zámku již 300 let. Strašidlo bylo malé, vyhublé a suché jako švestka, protože nemohlo jíst a pít. Chodilo ohnuté. Bylo už staré, tudíž nemělo skoro žádné vlasy, ale když se náhodou na plešaté hlavě nějaký ten vlas objevil, byl celý prošedivělý. Bledá vrásčitá tvář nesla jizvy po starých soubojích s věčnými odpůrci. V očích nebyla staroba, ale naopak zářily mu jako dítěti, vždy v nich byla alespoň malá jiskřička naděje. Zato kruhy pod očima naznačovaly, že Cantervil nemohl ani spát a ani nijak neodpočíval. Ústa měl tak vysušená, že celá popraskala. Vždy nosil ošuntělý a roztrhaný šedivý šat, na jiný ani neměl Cantervil nárok. Strašidlo tvrdě trpělo za své činy v malé komůrce na druhé straně zámku. Vždy bylo poněkud smutné a nervózní, ale když se do zámku přistěhovala rodina Otisů, následovaly velké neúspěchy a deprese se prohlubovaly. A strašidlo strávilo i dlouhé hodiny v komůrce, kde přemýšlelo o své minulosti. Bylo velmi samotářské, nikdy se nešlo projít ven pod fontánu, bálo se, trochu i samo sebe. Lidé, sic ho neviděli, měli z něho respekt a ono radši dál děsilo a uzavíralo se do sebe. Něž bylo strašidlo vysvobozeno, překvapila mě jeho otevřenost k Virginii, tedy své zachránkyni (členka rodiny Otisů). Postava strašidla mě velmi zaujala. Myslím, že i díky němu stojí si knihu přečíst.

!6. úkol: Napište popis s charakteristikou. Nezapomeňte na osnovu.

- 63 -




? 1. a) b) c) d) e) f)

Stylistická cvičení: Pokuste se vysvětlit rozdíly mezi dvojicemi slov: teplota – horečka pes – psisko dům – chajda rostlina – bylina konev – konvice jeřábi – jeřáby

2. Vysvětlete, v čem spočívá nesmyslnost spojení „větší polovina“: 3. Pokuste se napsat co nejvíce termínů (tj. odborných slov) z oboru, který studujete:

4. Opravte pořádek slov tak, aby věta dávala smysl: Pro turisty tento atlas se hodí výborně. Cestující nastoupil do před nádražím stojícího autobusu. Učili jsme se o tažení do Indii Alexandra Velikého. Pro člověka jsou v cigaretách látky nebezpečné. 5. V následujících větách nahraďte sloveso být dějově bohatším a plnovýznamovým slovesem: Byl to hustý a mokrý sníh. O Vánocích jsem byla u babičky. Moje sestra je podnikatelka. Někteří lidé jsou od narození postižení. 6. Opravte nejednoznačné formulace: Polsko napadlo fašistické Německo. Rusko porazilo v hokeji Švédsko. Svačící ženy obtěžovaly mouchy. Kosy nahradily sekačky. 7. Opravte: Lékařské prohlídky jsou konány pravidelně denně. Také zde bylo francouzskými inženýry živě diskutováno. Zvíře je dobře chráněné proti dešti i větru. Poměr štěrku a písku a cementu a vody se musí dodržet.

- 64 -




Opakujeme N 1. Doplňte y/i, ý/í: m_lná domněnka, kom_nový otvor, auto se dostalo do sm_ku, m_rný v_tr, m_kologie, m_hotavé světlo, kom_hat nohama, m_ší d_ra, hlem_ždí tempo, m_val, jarní m_za, m_tus, zam_lované m_sto, m_slivna, m_kina, lesní m_tina, zam_kat dveře, nesm_sl, hebké chm_ří, m_m, m_s Dobré naděje, Smetanova L_tom_šl, zm_je, m_nulost, m_kádo, důležitý průsm_k, prim_tiv, venkovní om_tka, jasm_n, m_sionář, dračí sm_čka, dobře m_řit, odm_tnout, nem_lý om_l, m_stifikovat, m_tologická vyprávění, m_nuta, známý m_tus, m_nus, m_stopis, m_lník u cesty, m_ska, m_šlenka, neom_lnost, m_rta, m_tink, m_zní uzl_ny, m_lka. N 2. Určete pravopis těchto slov – píší se dohromady, zvlášť nebo je možné je psát obojím způsobem (můžete nad daná slova nadepsat D = dohromady, Z = zvlášť, O = obojí možnost): z/tuha, z/vesela, s/podivem, v/poledne, k/jaru, z/jara, z/počátku, ze/široka, v/noci, v/levo, v/pravo, od/někud, v/létě, jak/živ, z/těžka, z/blízka, s/těží, z/dáli, s/patra, z/počátku, ob/den, ob/čas, na/zmar, na/kvap, na/shledanou, z/pravidla, z/večera, z/povzdálí, s/hora, na/zbyt, z/prudka, s/podivem, sotva/že, na/prosto, s/hůry, s/vrchu, z/cela, z/části, z/lehka, na/venek, málo/kdy, na/vzdory, z/hurta, v/čas, do/ztracena, do/syta, cik/cak, na/prázdno, na/lačno N 3. Doplňte vynechaná písmena: drobnozr___á čočka, anté___í přípojka, be___tarostná jízda, po___aný lid, po___aný dopis, vi___ý řidič, vi___ý sklep, plame___á řeč, obrázkový ce___ík, nezáko___ý čin, úrodná vi___ice, potrestaný vi___ík, telefo___í seznam, prozatí___í vláda, otec je vi___en a matka je vi___a, ne___istější okamžik, jarní rovnode___ost, povi___ě to uděláte za domácí úkol, soukro___ě to vyřešíme, ta___ější občan, kame___ý most, obrat___ý kame___ík, bezbra___é dítě, imu___í vůči nemocím, po___ěnka, ra___í káva, ra___á zelenina, ra___á tvorba, celotýde___í dovolená, zloči___ý syn

- 65 -




Opakování po 7. lekci: Zkuste si sami odpovědět na následující otázky. Správné odpovědi najdete v 7. kapitole – Přehled základních slohotvorných útvarů. 1. Vysvětlete, co je to zpráva. Jak byste ji definovali? Jaké má náležitosti? Jaký jazyk a forma se používá?

2. Napište krátkou zprávu, v níž budou všechny potřebné náležitosti.

3. Co je to oznámení? Definujte jej a napište všechny potřebné náležitosti.

4. Napište oznámení, týkající se pozvání na oslavu vašich narozenin. Oznámení bude obsahovat všechny potřebné náležitosti:

5. Co je to výklad? 6. Jaké prvky musí mít vypravování?

- 66 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová 7. Napište, jaké body osnovy by mělo vypravování mít a co v těchto bodech nesmí chybět:

8. Co užíváme, aby bylo vypravování poutavější?

9. Napište vypravování na některé z následujících témat. Vypravování napište včetně osnovy. Témata: a) Moje nejkrásnější dovolená. b) Můj nejhorší zážitek. c) Pohádka o krávě, žábě a kose. d) Unesly mě podivné mimozemské bytosti.

- 67 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová 10. Co je to popis? Jaké druhy popisu máme?

11. Pokuste se co nejlépe napsat popis sami sebe. Popis napište včetně charakteristiky. Nezapomeňte na osnovu.

- 68 -




8. Běžná komunikace

Témata: -

konverzace vypravování v běžné komunikaci, jeho základní znaky a jazyk vypravování mluvní cvičení praktický slohový výcvik neverbální dorozumívání opakování ze ZŠ

Trocha teorie Ke vzájemnému dorozumívání lidí – tj. ke komunikaci – slouží lidem řeč. Komunikaci chápeme jako přenos informací = sdělování obsahu. Na komunikaci se podílí mluvčí (autor) a posluchač (příjemce = ten, komu je informace sdělována). - Komunikace je proces vznikající za určité situace. - Podmínkou úspěšné komunikace je dorozumívací kód, kterému rozumí mluvčí i posluchač – tj. jazyk, jímž se oba domluví. - Správnost sdělení může být narušena tzv. komunikačním šumem (např. neporozumění některému termínu, rušnost prostředí, nedostatečné soustředění pochulače).

-

!1. úkol: V první kapitole jsme se bavili o druzích komunikace. Napište tedy, jaké druhy komunikace máme a vysvětlete, jaký je mezi nimi rozdíl:

CZajímavost: Věděli jste, že neverbálním prostředkem komunikace je i kreslený vtip i plakát, pantomima, reklama beze slov, světelný signál aj.?

- 69 -




A Opakujeme: gestikulace = pohyby rukou mimika = výrazy obličeje proxemika = vzdálenost mezi mluvčím a posluchačem kinezika = chůze mluvčího mezi posluchači haptika = fyzický kontakt mluvčího a posluchače – např. podání ruky, pohlavek

!2. úkol: Pokuste se o neverbální komunikaci. Zkuste jak byste: • pomocí gesta vyvolali spolužáka k tabuli • pomocí mimiky sdělili, že jste smutní • pomocí proxemiky vyjádřili, že se daného člověka bojíte • pomocí kineziky vyjádřili, že jste nervózní • pomocí haptiky naznačili, že vás někdo nazlobil • pomocí jakéhokoli neverbálního způsobu naznačili, že se nudíte

!3. úkol:

Pokuste se určit, co vám osoby na obrázcích chtějí sdělit:

1.

2.

4.

5.

3.

Obrázky použity z: http://www.hledampraci.cz/poradna-zamestnani/neverbalni-komunikace-prace.php

- 70 -




CZajímavost:

!4. úkol: Rozdělte se do dvojic. Jeden z dvojice bude mluvčí, druhý posluchač. Určete, kdo z vás bude mluvčí, kdo posluchač. Mluvčí bude posluchači vyprávět nějaký příběh (skutečný, smyšlený – to je na mluvčím). Mluvčí vypráví příběh (ne delší než 5 – 10 minut), musí si sám pamatovat, co říká. Posluchač pozorně poslouchá. NIC SI NEZAPISUJE, JEN POSLOUCHÁ. Poté (po uplynutí stanovené doby) posluchač, aniž by mu mluvčí pomáhal a aniž by se posluchač doptával na detaily, sepíše příběh, který mu mluvčí řekl. Po sepsání (učitel by mě zase stanovit dobu, po kterou budou posluchači sepisovat to, co slyšeli) se každý posluchač na papír podepíše – aby se vědělo, kdo příběh sepisoval. Potom učitel papíry posbírá a rozdá je tak, aby nikdo se sepisujících (tj. žádný posluchač) nedostal ten svůj příběh. Každý, kdo dostal na papíře sepsaný nějaký příběh si jej potichu přečte a pokusí se napsat název příběhu, tj. měl by napsat něco, aby bylo pochopitelné, o čem příběh je. Poté učitel opět papíry sesbírá. Učitel čte názvy a mluvčí (tj. ti, kteří příběh vyprávěli) se snaží uhodnout, zda je příběh jejich. Snaží se to uhodnout pouze dle názvu. Zda je příběh skutečně toho mluvčího, který se přihlásil, lze poznat podle jména pisatele na papíře (tvoří totiž dvojici v této komunikační hře). Role lze v další fázi prohodit, tzn. ten, kdo byl mluvčí, je nyní posluchač a naopak.

Společenská konverzace - V některých společnostech – např. francouzské, ruské, anglické – je zvykem mnohem častěji než u nás trávit čas s přáteli. - Společenský styk bez praktických cílů se označuje jako společenská konverzace. - Záměrem společenské konverzace je setkat se, popovídat si, vidět se s přáteli. - Smyslem společenské konverzace je přerušení všednosti lidského života, uvolnění se, klidnění, pozastavení se v každodenním shonu. - Nejběžnějšími příležitostmi společenské konverzace jsou návštěvy příbuzných, přátel, večírky apod. - Podle stupně známosti může být konverzace zdvořilostní (málo intimity) až soukromá (velmi intimní). - U nás jsou za společenskou konverzaci považovány jakékoli běžné hovory – např. sousedek, spolužáků, hospodské řeči, dokonce i klepy a obhroublá konverzace, vzájemné útoky či hádky.

- 71 -




!5. úkol: Rozdělte se do skupinek – nejlépe po třech. Každá skupinka si vybere nějakou běžnou situaci a pokusí se připravit si komunikační situaci – tj. jednotlivý aktéři budou spolu komunikovat. Na přípravu komunikační situace mají žáci stanovenou dobu (např. 10 minut). Poté každá skupinka předvede nějakou komunikační situaci. Zbytek třídy se snaží odpovědět na otázky: 1. Kolik mluvčích a kolik posluchačů v dané komunikační situaci bylo? Byli všichni účastníci komunikační situace mluvčími i posluchači? 2. Který z aktérů byl hlavním mluvčím? 3. Jaké druhy komunikace byly užity? Jen verbální nebo se našly i neverbální prvky? Jaké? 4. Určete, na kterých místech se mohla daná komunikační situace odehrávat. 5. Jaké vrstvy jazyka byly užity (obecná čeština, hovorová čeština, slang,...)? Byly užity vhodně? 6. Co měla scénka představovat – kdo představoval jakou roli? Jako náměty na komunikační situaci mohou skupinkám posloužit následující: syn/dcera žádá rodiče o nový počítač; někdo nabízí drogy někomu; pacient se baví se sestrou u zubaře, poté i se zubařem; jeden z žáků pracuje jako mistr ve svém oboru a ostatním se snaží vysvětlit některou praktickou věc z oboru,... Popř. vlastní námět na komunikační situaci.

Společenská setkání - Společenská setkání bývají pravidelná (rodinné návštěvy o svátcích, oslavy narozenin,...) nebo jednorázová (např. oslava promoce), popř. nahodilá (setkáme se s někým, koho jsme již dlouho neviděli). - Různá setkání mívají odlišný ráz – ten závisí na okolnostech i na osobách, které se setkají. - V konverzaci platí určitá pravidla – i když je někteří nemusejí považovat za zcela obvyklá nebo přirozená. Každý by měl usilovat o pozitivní zdvořilou komunikaci, tj. nepomlouvat, pořád si nestěžovat a nekritizovat, neprovokovat, neútočit. - Důležité jsou také zásady společenského chování: nechat domluvit, neskákat do řeči, nebýt podlézavý ani nepřiměřeně sebejistý, dát možnost vyjádřit se i ostatním apod. - Při oficiálních projevech se používá spisovná čeština s hovorovými prvky. Rozhovor mezi přáteli pak není jazykově omezen, měl by však vyhovovat všem účastníkům hovoru (tzn. není vhodná vulgarita, zesměšňování). c) Vybavíte si nějakou reklamu? Kde jste ji 6. úkol: viděli? Jaký výrobek/službu prezentovala? a) Pokuste se předvést správně: oficiální Jakým způsobem (pokuste se popsat, co jste vítání hostů, přípitek na oslavu narozenin, viděli)? Čím vás upoutala? Hodnotili byste ji smuteční přípitek,... kladně?

!

b) Jak mluví lidé při různých příležitostech (např. v televizi)? Jak by měli správně mluvit? Vzpomenete si na nějakou příležitost, kdy někdo slavný (celebrita, politik, moderátor,...) mluvil nevhodně? Kdy to bylo? Co udělal špatně? Proč si myslíte, že to udělal?

- 72 -




!7. úkol:

Přečtěte si následující ukázku. Charakterizujte vypravěče a způsob vypravování. ...Vyběhl jsem jednou z domu, protože jsem spěchal jak blázen. A co náhodou nevidím, nějakej chlápek sedí na obrubníku a čumí na auta, který jezdily kolem. Jen tak. Sedí, kouká a něco si píše do svýho sešitku. Chvilku ho pozoruju, ale nechápu. Vždycky, když kolem projede auto, něco si načmárá do toho svýho sešitku. Dělá to tak pokaždý. Úplně zapomenu na to, že jsem spěchal. Když už to nemůžu vydržet, sehnu se k němu a zeptám se, co to provádí. „Zapisuji, jaký typ automobilu projel, jakou měl automobil barvu. Dělám tady takový výzkum.“ Vůbec toho týpka nechápu. „A je to aspoň za prachy?“ Zajímá mě. Odpoví, že ne, že jde jen o ten výzkum. Nechápu už vůbec. Divnej patron! Seberu se a jdu...

Dopis - Bývá osobní nebo úřední. - Může být neformální (pro blízké osoby) nebo formální (nadřízeným osobám, cizím osobám). - Podle tématu lze rozlišovat dopisy: milostné, rodinné, přátelské, pracovní. - Tzv. otevřený dopis – je určen širšímu okruhu čtenářů. - Vyžaduje se: • ustálená stavba • čistý, nepoškozený papír • čitelný rukopis, popř. dopis psaný na počítači • členění na odstavce - Členění: 1. úvod – místo a datum, oslovení na začátku dopisu 2. vlastní text – členěn na odstavce 3. závěr – závěrečná formule, pozdrav, podpis, popř. adresa odesilatele - Jazyk – užíváme dle potřeby (tj. podle toho, kdo je adresátem).

Dopisní obálka: -

Nesmíme zapomenout, že na první řádek píšeme titul (pokud daný člověk titul nemá, popř. jej neznáme, nadepíšeme neutrální Pan/Paní). Na dalším řádku bude jméno a příjmení osoby. Na třetím řádku se nalézá ulice a číslo popisné. Čtvrtý řádek obsahuje město, kde adresát bydlí. Na obálce bývá zpravidla vyznačeno (pomocí 5 čtverečků), kam máme napsat směrovací číslo. To je pětimístné. Do levého horního rohu můžeme napsat adresu odesilatele: na prvním řádku bude naše jméno a příjmení, pod tím ulice a číslo popisné, na dalším řádku město, kde bydlíme a pod ním směrovací číslo tohoto města.

- 73 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová Ukázková dopisní obálka (jak správně předepsat adresu):

Pan Pavel Řáholec Lesní 25 Nový Jičín 765 43

Nezapomeňte: Za jednotlivými údaji na obálce nepíšeme tečky ani čárky. Adresa odesilatele může být i na zadní straně obálky Ukázky dopisů – určete, o jaký typ dopisu jde, čím je specifický:

- 74 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová Dita Kotabová starostka NOVÉ MĚSTO Nové Město 5. říjen 2001

Vážená paní Skalíková,

……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… …………………………

……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ………

……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… …….. Přeji hodně dalších úspěšných startů v barvách města i České republiky a srdečně Vás zdravím.

podpis

Vážená paní Ing. Marcela Skalíková U Studánky 17 Staré Město

- 75 -




!8. úkol: Napište dopis – můžete si vybrat z následujících témat: a) píšete kamarádovi/kamarádce k narozeninám, že mu/jí posíláte balíček, ve kterém bude – vymyslete si nějakou vtipnou věc, kterou mu posíláte a odůvodněte, proč ji posíláte b) píšete některému z politiků (adresu si můžete vymyslet) c) píšete někomu slavnému (adresu si můžete vymyslet) d) napište dopis Ježíškovi – napište si, jaké dárky byste rádi dostali e) vlastní dopis – téma si vyberte sami Nezapomeňte si vhodný papír!

- 76 -




Opakujeme N 1. Nadepište správné tvary zájmen, kde jsou možné dvě varianty, doplňte obě: a) Prosím (ty), už se na (já) nezlob. Kdo (ty) dovolil rozhodnout to bez (já). Díval se na (já) s převahou a trochu se (já) asi v duchu vysmíval. Kniha, kterou jsem si od (ty) vypůjčil, se (já) velmi líbila. Bolí (já) hlava. Proč si nedáš ode (já) poradit? Nevíš, co si o (já) myslí? (Já) (ty) starosti zajímají. Pojď se (já), ukážu (ty), kde si to koupíš.

b) Hlasy kolem (ona) náhle ztichly a to ticho (ona) svíralo. Někdo (ona) sevřel tvrdým stiskem paži a strhl (ona) k sobě. Cítila, že (ona) bolí paže. Podívala se (on) do tváře a vykřikla. N 2. Od následujících podstatných jmen utvořte podstatná jména vyjadřující místa, např. panel – panelák: včela – prádlo – drůbež – lak – mandl – vězeň – kráva – kůň – kovář – posluchač – cihla – papír – ředitel – oheň – ovce –

N 3. Opravte chyby v textu: Zdravím všechni! Já takové perličky teda nemám v knihovně takové vzrůžo není ale, je pravda že i tady se najdou egzempláře nad, kterými člověk neví jestli má, brečet nebo se jim smát. Začínám si tu zvikat práce není náročná ale pořát se pohlížím po něčem jiném. Minulý týden jsem tu měly stošest knihovnic z celé české republiki museli jsme jim pořát vařit kafe co vám mám povídat ať si říká kdo chce co chce bila to těšká práce. Přeju vám všem pevné nervy v Novém roce a doufám že se zase někdy, někde uvidíme. Kdyby jste někdo mněl čas tak se ozvěte číslo na mně máte. jirka

- 77 -




Opakování po 8. lekci: Zkuste si sami odpovědět na následující otázky. Správné odpovědi najdete v 8. kapitole – Běžná komunikace. 1. Co je to komunikace? 2. Kdo se podílí na komunikaci? 3. Co je to komunikační šum? 4. Vysvětlete, co je to komunikace verbální a neverbální:

5. Vysvětlete pojmy: mimika gestikulace 6. Napište, co víte o společenské konverzaci, tj. co to je, co je jejím smyslem, jaké nejběžnější příležitosti společenské konverzace znáte, jaké typy společenské konverzace máme,...

7. Pokuste se napsat telefonní rozhovor mezi 2 osobami. Pohlaví a věk je na vás. Vyberte si téma, o kterém se budou osoby bavit: a) jedna osoba zve druhou na oslavu narozenin b) jedna osoba zapomněla, co je za domácí úkol, a tak se ptá c) jedna osoba volá na špatné číslo, ale žije v domnění, že číslo je správné (snaží se přesvědčit osobu na druhém konci telefonu, že má určitě správné číslo) d) jedna osoba volá druhé, protože má nějaký osobní problém (vyberte, jaký to bude)

- 78 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová 8. Napište, co je to společenské setkání. Jaká pravidla by měla být dodržována? Jaké druhy společenských setkání znáte?

9. Dopis – jaké druhy dopisu známe?

10. Co se v dopise vyžaduje?

11. Jak se dopis člení?

12. Na následující dopisní obálku napište svou adresu:

13. Napište dopis některému z olympských bohů. Nezapomeňte na správné náležitosti.

- 79 -




9. Korespondence

Témata: - druhy, forma, zásady, adresa, (e-mail) - praktický slohový výcvik - opakování ze ZŠ

Dopis -

• • • •

• • • • •

V předchozí kapitole jsme si řekli, že existují různé druhy dopisů – podle toho, jaký má dopis účel a kdo je adresátem. Rozlišujeme tedy dopisy soukromé a oficiální. Soukromý dopis: větší míra osobního tónu a citovosti objevují se narážky na známé situace, osoby,... ---) důsledkem toho je zkratkovité (neúplné) vyjadřování skutečností zastoupeny jsou také některé vlastnosti typické pro mluvené vyjadřování – tj. hovorové prostředky, familiárnost, nespisovnost,... témata jsou často neuspořádaná (tzv. přeskakování z tématu na téma) Oficiální dopis: je objektivní, neosobní důsledně se užívá spisovná čeština autor (pisatel) se snaží o přesné vyjádření skutečnosti témata jsou pečlivě utříděná hlavní účel dopisu bývá zdůrazněn

!1. úkol: Podle následujících dvou ukázkových dopisu se pokuste určit, který dopis je soukromý, který oficiální. Dle čeho jste to poznali? Uveďte slohové prostředky, které jsou typické pro soukromý a které pro oficiální dopis. a) Poptávka po pohárech a diplomech Na Vašich internetových stránkách jsme si přečetli, že se zabýváte výrobou pohárů a diplomů. Pořádáme každoročně několik sportovních soutěží, a proto máme zájem o zboží, které nabízíte. Se zájmem o Vaše výrobky je vhodné, kdybyste nám zaslali katalog nebo jiný vhodný propagační materiál, ze kterého by si vedení klubu mohlo udělat konkrétnější představu – mj. o cenách (včetně DPH), dodacích lhůtách a platebních podmínkách.

- 80 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová b) Ahoj Eli, zrovna se chystám do obchodu, tak píšu jen ve zkratce, pak musím fakt mazat. Kdyby ses mi mohla ozvat, až budeš vědět, jestli ten víkend platí. Já vím, závisí to na tom bídákovi Jiřím. Už se ti ozval? Mně pořád ne! Po tvým posledním dopisu jsem se s tebou ňák nestíhala domluvit, nemám kredit, abych ti brnkla a máti mi ho nechce zacvakat. No, brouku, až budeš vědět, jak to je, ozvi se. Zdarec, Lada.

Pokuste se přestylizovat soukromý dopis tak, aby byl ve spisovné češtině, neutrální, bez familiárností:

Podrobnější třídění dopisů:

- Dopisy můžeme řadit mnohem podrobněji než pouze na oficiální a soukromé: Ä Oficiální dopisy institucí – sem patří dopisy obchodí, podnikové, hospodářské, úřední a pracovní. Autory (pisateli) i příjemci (adresáty) bývají instituce – tj. úřady, organizace a podniky. Tyto dopisy mají přesně normovanou úpravu (tj. je přesně dáno, kam se co píše, jaká je velikost písma, je dáno řádkování, počet prázdných řádků,...). V těchto dopisech se užívají ustálené formulace. Jsou psány spisovnou češtinou – nespisovnost působí nezdvořile. Dopis působí zdvořile, objektivně. Jak správně psát tyto dopisy se vyučuje na obchodních školách a oborech. Řadíme sem např.: poptávky, objednávky, upomínky, reklamace. Ä Dopisy občanů institucím – stupeň formálnosti a oficiálnosti je nižší než v předchozím případě. Občané totiž vždy neznají všechny náležitosti a normy oficiálních dopisů, navíc se do těchto dopisů promítá ustálený způsob vyjadřování každého člověka. Tón dopisu je osobnější, ale ne familiární, občan často vyjadřuje svůj názor. Patří sem např.: žádosti, dotazy, objednávky, přihlášky, reklamace. Ä Soukromé dopisy občanů – sem řadíme dopisy, které píší jednotlivci osobám neznámým (popř. méně známým). V těchto dopisech se v jisté míře projevuje osobní tón, zaujatost určitým tématem (problémem). Patřím sem např.: dopisy rodičů učitelům (řediteli), odpovědi na inzeráty. Ä Osobní dopisy v oblasti společenského styku – těmito dopisy se autoři obracejí na své kolegy, společníky, ale také na přátele a příbuzné při slavnostních příležitostech (nebo v mimořádných případech). Tón je slavnostnější a způsob vyjadřování pečlivější. Je zde cítit osobní zaujetí a srdečnost. Řadíme sem např.: blahopřání ke sňatku, ukončení studia, narození dítěte, vyjádření soustrasti, omluvy, pozvání na akci. Ä Soukromé dopisy osobní – grafické uspořádání je méně vázáno normou. Bývají psány převážně ručně. Jazykové prostředky nemusejí být vždy spisovné (objevují se familiární výrazy, běžná mluva,...). Sloh těchto dopisů závisí na věku i vzdělání pisatele. Řadíme sem např.: vzkazy přátelům a příbuzným, pohlednice.

- 81 -




!2. úkol: Následující ukázky dopisů přiřaďte k předchozím skupinám. Dle jakých znaků jste poznali, že dopis patří do dané skupiny? a) SATANAS, s. r. o. U Pekelné jámy 666 Stříbro 654 32 DELLES, a. s. Tylovo nábřeží 494 Jindřichův Hradec 543 21 Na Vašich internetových stránkách jsme se dočetli, že se zabýváte výrobou kancelářského nábytku. Zařizujeme nově kanceláře, a proto máme zájem o zboží, které nabízíte. Žádáme Vás o zaslání katalogu nebo jiných vhodných propagačních materiálů, ze kterých bychom si mohli udělat konkrétnější představu o sortimentu, mj. o cenách včetně DPH, o dodacích lhůtách a platebních podmínkách.

b) Otakar Kadlec KORD, továrna na tkané koberce JABLONEC NAD NISOU Jablonec nad Nisou 5. února 2009

Vážený pane Hrošíku, v těchto dnech odcházíte z mé firmy na zasloužený odpočinek. Dovolte, abych Vám při této příležitosti poděkoval za dlouholetou poctivou práci. Vždy jsem si velice vážil Vašich řemeslných dovedností, píle a poctivosti. Věřte, že takového odborníka a čestného člověka jen velmi nerad ztrácím. Přeji Vám, vážený pane Hrošíku, do dalších let pevné zdraví a hodně spokojenosti v osobním životě.

- 82 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová c) Radek Lupič Jakubovského 1466 Cheb 350 01 Komerční banka Národní 24 Cheb 350 02 Z inzerátu v Chebském deníku jsem se dozvěděl, že hledáte pokladníka. Mám o toto místo zájem, protože se domnívám, že bych zde mohl uplatnit své odborné a jazykové znalosti. V květnu letošního roku jsem maturoval na Obchodní akademii v Mariánských Lázních. Ovládám jazyk anglický, německý a francouzský slovem i písmem, umím pracovat na počítači, ovládám účetnictví, mám státní zkoušku z kancelářského psaní na klávesnici. Pokud budete mít zájem, mohu se přijít kdykoli představit. S pozdravem

d) Ahoj Jano, chtěla jsem Ti poděkovat za přání k Vánocům. Moc mě potěšilo, zvlášť ten obrázek, který jsi mi poslala v příloze. Co se týče toho, jak se mám, tak se mi daří docela dobře. To víš, raději bych byla, kdybych nemusela do práce, ale to by zase nebyly penízky. Že? Naštěstí už jen pár dní a pak bude to vánoční volno. A jak se daří v práci Tobě? Co Michal, už rozjel firmu? A co kluci? Jak se líbí Kubíkovi ve škole? Budu se těšit, až se zase ozveš, Petra

- 83 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová e) Barbora Smutná U Školy 10 Praha 6 Ahoj Davide, přečetla jsem si Tvůj inzerát v Deníku a zdál se mi moc milý. Mám dojem, že mi taky něco chybí, jenže nevím, jestli jsi to zrovna Ty. Zatím o Tobě skoro nic nevím, jen jméno a věk. Ráda bych Tě ale poznala blíže. Jaké máš koníčky? Napíšu Ti teď aspoň něco o sobě. Pracuju jako podniková referentka, je mi 27 let. Měřím 173 cm, jsem štíhlá, mám dlouhé blond vlasy. Baví mě angličtina, kterou teď studuji, mám ráda přírodu a ráda chodím na procházky. Moc Tě zdravím a doufám, že se ozveš, Barča

Zdvořilost Každý dopis – a nejen ten úřední – je písemným dokumentem, který si příjemce (adresát) může schovat. Někdy i na poměrně dlouhou dobu. U úředních písemností je tato doba přesně stanovena. S touto skutečností souvisí fakt, že by autor (pisatel) dopisu měl dbát na formu, jazyk a styl, jakým píše. Měl by se vyjadřovat zdvořile, spisovně a s taktem. Míra těchto faktorů závisí na tom, jak dobře se zná pisatel s adresátem a jaký má k němu vztah. Měla by platit alespoň základní pravidla: Ø Pokud se obracíme na příjemce dopisu s nějakou žádostí, měli bychom užívat slovesa – žádám, prosím. Rozhodně je nutné také poděkovat. Ø Znakem zdvořilosti jsou také ustálená spojení typu: s potěšením, s radostí, s politováním aj. Ø Zdvořilost ve vztahu mezi pisatelem a adresátem se dá vytušit také v užití velkých písmen u zájmen 2. osoby: Ty, Tvůj, Vy, Váš. Pokud užijeme při psaní těchto zájmen malé písmeno, není to pravopisná chyba, ale vyjádření důvěrnějšího vztahu mezi pisatelem a adresátem. To se hodí do dopisů (pohlednic, e-mailů), které jsou adresovány přátelům. Velká písmena u zájmen 2. osoby užíváme především v případě, že vykáme.

!3. úkol: Vyhledejte prostředky zdvořilosti v dopisech výše (dopisy a) – e)):

- 84 -




Uspořádání dopisu Dopis by měl mít zřetelnou kompozici (= přehledné uspořádání a členění) – to proto, aby byl srozumitelný. - Obvykle je dopis členěn takto: • oslovení – volba oslovení ukazuje ráz dopisu a to, jaký je vztah pisatele a adresáta. Pokud píšeme někomu blízkému, tykáme, většinou začínáme přídavným jménem milý ve spojení s křestním jménem nebo příbuzenským vtahem – Milá Lenko, Milá maminko. Je-li vztah velmi blízký, pak můžeme použít i zdrobnělinu nebo familiární oslovení – Milý Ráďo. Mnohdy se na počátku neformálního dopisu vyskytne i pozdrav – Ahoj Deniso, Čau Michale, Nazdar Roberte. V tomto spojení můžeme před tvarem jména v 5. pádě vynechat čárku. Za jménem čárka následuje vždy! Méně často se za oslovením může objevit vykřičník – v tomto případě první věta dopisu začíná velkým písmenem. Je-li dopis oficiální a je adresován člověku, jemuž vykáme, pak užíváme běžně následující oslovení: Vážený pane/Vážená paní/Vážená slečno, Vážený pane Nováku, Vážená paní profesorko, Vážený pane řediteli,... Úřední dopisy většinou nejsou adresovány jednotlivci, ale instituci, tam užíváme vhodné neutrální oslovení typ: Vážení přátelé, Vážení obchodní přátelé. Tam, kde je adresát určitější, můžeme napsat: Vážení rodiče. Samostatné Vážení je dnes již poněkud zastaralé. • úvod – řídí se tím, je-li korespondence pravidelná, probíhá mezi pisatelem a adresátem, kteří se znají, nebo zda-li jde teprve o zahájení korespondence mezi dvěma neznámými lidmi. V úvodu bychom se měli stručně představit a sdělit důvod, proč adresátovi píšeme (někdy se můžeme odvolat na společné známé, pokud nějaké máme, nebo např. na telefonní hovor, pokud jsme takto komunikovali). • vlastní obsah – obsah dopisu může být různý, např. jde o žádost, vyprávění něčeho, co se nám přihodilo, prosba o pomoc, omluva. Důležitá je srozumitelnost dopisu, proto je nutné členit dopis na odstavce. Je-li dopis dlouhý a mívá několik hlavních témat (nebo jedno hlavní téma, které je rozděleno na několik dílčích témat), pak bývá obsah dopisu členěn na několik odstavců. • závěr – důležitý je především u delších dopisů s více tématy (nebo jedním obšírnějším). Je tedy třeba, aby pisatel to nejdůležitější – tedy to, na co má adresát reagovat – shrnul (třeba i jinými slovy), zopakoval. • pozdrav + vlastnoruční podpis pisatele – závěrečný pozdrav bývá ustálený, jsou to fráze typu: S pozdravem, Na spolupráci se těší, Na shledanou se těší, Se srdečný (upřímný, přátelským,...) pozdravem atd. Pokud je ručně podepsán pouze originál a rozesílají se kopie, k podpisu se připojuje zkratka v. r. (= vlastní rukou). Někdy se může stát, že pisatel zapomene něco napsat a uvědomí si to až po podpisu. V takovém případě se přidává dodatečná poznámka, která je označena zkratkou P. S. (z lat. post scriptum = po napsaném).

-

!4. úkol: a) Napište některé příklady pro vhodná oslovení v těchto případech: - Poděkování předsedovi za pozvání na řádnou valnou hromadu. - Omluva řediteli a. s. Autopal. - Žádost slavné osobě (vyberte si jaké) o autogram.

- 85 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová b) Napište: - Omluvu kamarádce (kamarádovi) za to, že jste se dlouho neozvali.

- Stručný úvod k dopisu, v němž žádáte vedoucího tábora, aby vás pro nemoc omluvil z účasti na tomto táboře.

c) Napište: - Novoroční přání řediteli firmy, s níž spolupracujete. Nezapomeňte připojit poděkování za dobrou spolupráci v uplynulém roce a také přání, aby obchodní styky fungovaly i nadále.

Adresy: Jak píšeme adresy? Adresu příjemce uvádíme vždy na obálce. Pokud píšeme dopis oficiální (tj. především podniková korespondence), pak také ve vlastním dopise (vizte některé případy dopisů na předchozích stranách této kapitoly). Adrese na obálce se říká také venkovní adresa, adresa uvnitř dopisu se označuje jako vnitřní adresa. Zvláštní typ tvoří obálky s průhledným okénkem, v nich je papír složen tak, aby byla vnitřní adresa zároveň i adresou venkovní.

Ukázky psaní adres: Slečna Danuše Chovančíková Letištní 55 Litvínov 436 01

Ústav pro jazyk český AV ČR jazyková poradna Letenská 4 Praha 1 118 51

Pan PharmDr. Miroslav Koníček Studentská 1111 753 01 Hranice

Krajský soud obchodní úsek Veleslavínova 40 306 17 PLZEŇ

- 86 -




!5. úkol:

Napište svoji adresu a adresu některého z přátel. Zkuste napsat adresu své školy:

E-mail Většina mladých lidí v dnešní době ví, jak napsat e-mail (dokonce je to běžnější, než psát dopis). E-mail má tu výhodu, že je adresátovi doručen rychleji, neplatí se za něj nějaké poplatky (např. za známku), pokud nepočítáme poplatky za připojení a můžeme posílat přílohy. Nejde o to, že by lidé neuměli „mejlovat“, ale o to, že nedodržují správné zásady. Každý pisatel mailu by měl brát ohled na toho, kdo e-mail dostane. Měl by tedy dodržovat: • používat předmět – předmět e-mailu totiž příjemci říká, co v e-mailu najde, o čem email pojednává. Podle toho může příjemce rovnou reagovat. Navíc e-maily bez předmětu častěji končí v tzv. spamu (nevyžádaná pošta, která je mazána). • oslovení – stejně jako v dopise, tak i v mailu by mělo být vhodné oslovení (pravidla pro oslovení jsou výše v této kapitole). • obsah dopisu – platí stejná pravidla jako u dopisu. Obsah by měl být členěn a to na odstavce – každému odstavci předchází volný řádek (tj. mezi dvěma odstavci je jeden volný řádek). • podpis – není nic horšího, než když odesílatel předpokládá, že všichni musejí nutně vědět, kdo je mici123, macicek80 apod. Je tedy vhodné podepsat se tak, aby bylo jasné, kdo je autorem mailu. Kromě toho je podpis samozřejmě slušností. Pokud adresát nebude tušit, s kým má tu čest, může se vám stát, že neodpoví. Jazyk e-mailu by měl odpovídat míře oficiality – o tom jsem se bavili již v dopisech. V emailech platí v postatě totéž.

!6. úkol: Praktický nácvik: Využijte možnosti práce s počítačem a napište e-mail. Učitel stanoví pravidla pro napsání e-mailu (tj. komu, předmět, obsah,...).

- 87 -




Opakujeme N 1. Opravte následující věty: Rádi by jsme vám poděkovali za příjemné přijetí.

Myslím že už všichni odešly.

Zastavil prohlédl si krajinu okolo ribníka a rozhodl se že tam postaví, stan protože se mu to místo zalíbylo.

Tomáš se zamiloval a vzal si za ženu do mojí kamarádky Lenky.

Dokončili jsme nedávno koupeného bytu rekonstrukci.

N 2. Stupňujte přídavná jména – vytvořte komparativ (2. stupeň) od následujících přídavných jmen: ďábelský: těžký: blízký: křehký: plytký: otrocký: krátký: plochý: tuhý: suchý: břitký: řídký: dobrý: prudký: krotký: úzký: lehký: tenký: velký: měkký: hebký: snadný: malý: sladký: chudý: cudný: N 3. Doplňte interpunkci: Červené zelené a modré květiny; blátivá lesní cesta; horké letní slunce; ošklivý otlučený starý hrníček; nová bílá porcelánová mísa; zšeřelá večerní obloha; roztomilé krásné dítě; veselý nadšený výherce; velký nový novinový stánek; stříbrné zlaté bílé kuličky; ošklivá nevrlá stará dáma. - Zopakujte si: Jaké znáte druhy přívlastků? Jaký je mezi nimi rozdíl? Pokuste se je popsat.

- 88 -



Autorka: Mgr. Lucie Štrajtová N 4. Od následujících sloves utvořte názvy prostředků, např. dělit – dělítko: chodit koukat plavit sedat přijímat vysávat krmit počítat nosit sušit létat lepit hoblovat rýt mazat N 5. U následujících slov určete slovní druhy, možností, napište všechny:

leštit mluvit pojit strouhat vysílat řezat rýpat zdrhovat svítit mýt stírat vrtat brousit vysoušet vozit je-li někde více

vrchní strážný kolem ach bezpochyby ne večer ale během spropitné nemocný N 6. Opravte text po strance pravopisné i stylistické. Celý text přepište tak, jako by to byl email (tzn. včetně členění na odstavce): Čauki lydički, no anglie je dira ale když mate někoho s skym žyjes tak žyvot je hnet o nečo veselší... Jo já sem pracovala jako assistent finančního manažera ale teť hledám novou prací protže mně vyhodily. firma mněla o hodně menši přijmi než mněly mít tak se musí někoho vzdat no a já to zchytala.... Ale tak trochu zmjeny prosměje. Jinak muj soukromný manželskí žyvot, je super akurat čas leti jak voda. Jo jinak vánoce zase stvrdnu tady to zase bude ale na silvestra je hodně naplanovanýho tak snad bude fajně. Doufam ze tadlencta moje správička nezústane bez vaši odpovědi. takze teť ste na řadě napsat vi. Drzte se všickni vaša Majka.

- 89 -




Opakování po 9. lekci: Zkuste si sami odpovědět na následující otázky. Správné odpovědi najdete v 9. kapitole – Korespondence. 1. Jak byste rozlišili dopis soukromý od oficiálního?

2. Pokuste se říci, co víte o dopisu, který píše občan instituci (tzv. dopisy občanů institucím). Co musí obsahovat? Jaké má náležitosti? Jak by měl vypadat?

3. Co je podstatou zdvořilosti v dopisech? Proč by měl být člověk v dopise zdvořilý? Jak takovou zdvořilost v dopise poznáme (uveďte příklady)?

4. Napište dopis (včetně vnitřní adresy). Osoby (firmy) mohou být smyšlené. Vyberte si téma dopisu: a) Žádost o místo (žádáte nějako firmu/soukromou osobu, aby vás u sebe ve firmě zaměstnal, nezapomeňte napsat, proč by si vás měl vybrat). b) Jste ředitelem firmy, vaše zaměstnankyně odchází na mateřskou dovolenou, popřejte jí vše dobré, zároveň nezapomeňte napsat, jak jste byli s její prací spokojení. c) Odpovězte na seznamovací inzerát z novin/časopisu.

- 90 -


1. Řeč a jazyk. Trocha teorie Řeč prostředek k dorozumívání lidí mezi sebou. Řeč má dvě formy: mluvenou ústní psanou písemnou

Recommend Documents