06

5/06

ListyODS05/2006 14.11.2006 20:24 Stránka 1

Kongresové vydání

listopad 2006

Úvodem Rok 2006 bychom mohli nazvat rokem vítězným. Občanská demokratická strana vyhrála troje volby, mezi voliči se těší rekordní podpoře. K úspěšnému startu do letošního roku ODS zavelela loni v listopadu na kongresu v Brně. Nyní, vpředvečer XVII. Kongresu, který se uskuteční v pražském Veletržním paláci, nastal čas k bilanci uplynulého období. V tomto vydání Listů ODS proto najdete materiály shrnující letošní činnost ODS i související vývoj na politické scéně. Kromě podrobných analýz výsledků parlamentních, senátních a komunálních voleb si můžete mimo jiné přečíst materiál o zahraničních aktivitách ODS nebo přehled mediálních výstupů představitelů strany. Rok 2006 byl hektický, a proto věříme, že tyto Listy rozhodně nebudou nudným čtením. XVII. Kongres ODS se uskuteční ve dnech 18.–19. listopadu 2006 v pražském Veletržním paláci

Tiskové oddělení ODS

Rok s modrou šipkou MIREK TOPOLÁNEK Byl to dobrý rok. Rok, kdy jsme nepoznali porážku. Rok historického vítězství ve sněmovních volbách.Takto stručně bych mohl zhodnotit čas od minulého kongresu. A to mě těší, protože výhry si na rozdíl od proher nežádají dlouhé vysvětlování. Přesto si dovolím malý výklad, protože v politice je jedna věc ještě důležitější než vítězství: znalost cesty, po které k němu lze dojít. Co konkrétně nám přineslo úspěch, který byl završením práce za celé volební období? Myslím, že to bylo především pět faktorů. Za prvé, ODS je stranou osobností. Na každou pozici máme 5 až 10 lidí a kdyby se na pozice místopředsedů přihlásilo třeba padesát kandidátů, všichni by nepochybně byli kvalitní a připravení takový post zastávat. Za druhé, po celé minulé volební období jsme si udrželi elementární jednotu, navzdory předpovědím, že se ODS rozštěpí a padne na dvanáct procent. Jednota byla naší velkou devízou ve srovnání s našimi soupeři a to nám v očích voličů nesporně pomohlo. Za třetí se ODS podařilo zbavit nespravedlivé nálepky arogantní strany. Naše neagresivní vystupování vyjádřené heslem „slušnost není slabost“ nám zís-

kalo skupiny voličů, kteří nás nikdy nevolili, ty, kteří nás volili a volit přestali, i ty, kteří nás nevolili navzdory tomu, že z hlediska svého profesionálního či sociálního postavení nás volit měli. Za čtvrté – a to považuji za velice důležité – se nám podařilo prezentovat jednotu slov a činů.Navzdory problémům,které nás provázejí na místní a regionální úrovni, přes všechny ty komunální socialismy jsme pro voliče stranou čitelnou, stranou s jasným programem, stranou, která říká, co si myslí, a dělá, co říká. Konečně za páté, ale rozhodně ne v poslední řadě, jsme pro mnoho občanů hrází, která brání návratu starých pořádků. Jsme nadějí i jistotou pro ty, kteří se nechtějí vracet před listopad 1989. Součástí uplynulého roku bylo také pět měsíců vyjednávání o nové vládě. Ve srovnání se soupeři jsme se dopustili méně chyb, což potvrdily naše jasné výhry v komunálních a senátních volbách, jež se staly jakýmsi referendem o tom, jak vedení jednotlivých stran obstála při povolebních jednáních. Domnívám se, že voliči ocenili zejména dvě věci: že jsme drželi slovo a nehodili přes palubu naše spojence a že jsme mluvili vždy jasně a srozumitelně a neměnili každou chvíli názor. Pokračování na str. 3 1/06 1 1


listopad 2006

Slovo místopředsedů ODS

Poslední rok ukázal společnou cestu k úspěchu Poslední rok byl dobou, kdy nás mnohokrát příjemně zahřálo u srdce i bolestně zamrazilo v zádech. První, příjemný pocit jsme zažili při opakovaných volebních vítězstvích. V jarních sněmovních volbách jsme zaznamenali zisk ve všech regionech a poprvé překročili bájnou hranici 35 procent hlasů a 40 procent mandátů. Vyhráli jsme i v podzimních volbách, a to často neméně drtivě a téměř všude. Jako první strana v dějinách samostatné ČR jsme získali absolutní většinu v jedné z komor parlamentu – Senátu. Bez velké, obětavé a často úmorné práce celé ODS, každého z nás, by tato vítězství nikdy nemohla přijít. To není něco samozřejmého. To je třeba připomínat, oceňovat a vzájemně si za to děkovat! Ačkoli byla naše letošní volební vítězství velmi přesvědčivá, neschopnost našich oponentů unést volební porážku nám je prozatím nedovolila zúročit tak,

jak bychom si asi společně představovali. To neplatí jen o celostátní politice, nýbrž také o mnoha českých, moravských a slezských městech, o čemž asi nejlépe svědčí příklad Brna. Za poslední rok jsme také slyšeli slova a věty a viděli věci, které vůbec neměly zaznít a vůbec se neměly odehrát. Při zlopověstném povolebním Paroubkově projevu i při srpnových námluvách ČSSD, KDU-ČSL a KSČM nám mráz zalézal nejen za nehty. Nejcennější, co minulý rok přinesl, je ale poznání, kudy vede naše cesta k úspěchu.Vede skrze silnou vizi, kterou jsme na rozdíl od našich soupeřů měli a máme. Víme, že tuto vizi se vyplácí sledovat, i když to právě nenese momentální užitek. I tehdy, když se její opuštění může jevit jako schůdnější cesta. Víme také, že se vyplácí investovat do profesionální přípravy a vzdělávání, inspirovat se u přátel. A chceme v tom pokračovat. Víme, že cesta k úspěchu musí být vždy cestou společnou! Doba permanentního neklidu, ve které nyní žijeme, si od nás do budoucna žádá ještě více rozhodnosti, odvahy, zápalu a píle. Máme ambici a potenciál vyhrát další volby, ať už budou kdykoli. Budeme-li se tak jako letos řídit dumasovským „všichni za jednoho, jeden za všechny“, nemám o náš společný úspěch žádný strach. Ivan Langer, místopředseda ODS, ministr vnitra

Komunální volby ukázaly důvěryhodnou tvář ODS

Nikoliv konec začátku, ale začátek konce Skoro jedna celá dekáda naší historie, jeden premiér hradní vlády a čtyři premiéři vlád socialistických, desítky případů korupce a zločinů vysokých státních představitelů a jejich napojení na organizovanou kriminalitu, devět rozhazovačných státních rozpočtů a jejich důsledek – jeden bilion dluhů, několik předstíraných reforem, avšak nula skutečných, stovky až tisíce špatných zákonů, které přinesly leda tak složitější život každému z nás atd. To je velmi nekompletní, ale pro ilustraci bohatě postačující výčet toho, co se za skoro jedno desetiletí novodobé české historie událo. Protože to bude už jen necelý rok a uplyne právě deset let, kdy jsme jako nejsilnější pravicová strana bez vlivu na vládní dění v této zemi. Do tohoto časového úseku si dovolím počítat i posledních pět měsíců, během kterých jsme po vzoru jedné české pohádky napůl ve vládě a napůl mimo ni, napůl mocní a napůl bezmoc2 1 1/06

ní a stejně tak daleko opravdovému vládnutí jako předčasným volbám. A i když nám současné rozložení sil v Poslanecké sněmovně neumožňuje sestavit funkční vládu, v jednom máme jasno: občané letos dvakrát jasně řekli, že chtějí ve vládě nás, že chtějí (slovy našeho Desatera) „konec starých časů“, prostě a jednoduše chtějí změnu. Pro svůj nadpis jsem si vypůjčil lehkou parafrázi sira Winstona Churchilla, protože předpokládám, že náš dlouholetý opotřebovávací boj se socialismem ve všech jeho formách a touhou nikoliv rozumně vládnout, ale ovládat, se chýlí ke konci. Nastává tedy začátek konce dekády nezodpovědnosti a nám zbývá jediné – trvat na svých jasných principech a nepodlehnout vábivým nabídkám těch, kteří jsou na cestě do politického důchodu. Pavel Bém místopředseda ODS, primátor Prahy

Komunální politika patří jednoznačně k hlavním oporám ODS. Podzimní volby to v mnoha městech jednoznačně potvrdily. Pro každou stranu je naprosto klíčové, může-li stavět na úspěšných politicích v městech a obcích. Proto je jim po těchto volbách nutné obzvláště poděkovat za výsledky, kterých dosáhli. Pro velkou část veřejnosti je totiž práce těchto politiků daleko hmatatelnější a jasnější zprávou o kvalitě a skutečném směřování celé ODS. Čím více se navíc politická situace na celostátní úrovni komplikuje a stává nejistou, tím více se přirozeně bude veřejnost upínat ke komunální sféře. V souvislosti s vývojem v západním světě je navíc možné očekávat, že tato rovina politiky bude ve vnímání občanů nadále posilovat. To je několik zásadních důvodů,proč by i samotná organizace strany měla brát co největší zřetel na své osobnosti v komunální politice. Je to mimořádná příležitost pro vlastní posílení. Pokládám navíc za zdravý projev života politické strany, pokud vytváří dostatečný prostor pro přirozený postup úspěšného komunálního politika na významné pozice v regionální správě a potom také v parlamentu a případně i na ministerstvech. Zkušenosti s řešením konkrétních problémů v obcích

a městech jsou totiž podle mého přesvědčení nejsilnější zárukou, že na úrovni parlamentní daný politik neztratí bezprostřední vazbu na reálné potřeby společnosti. Výsledky těchto voleb i dlouhodobé průzkumy obliby politiků ukazují, že právě starostové měst a představitelé krajských samospráv se těší značné důvěře veřejnosti.Je také nesporným pozitivním výsledkem ODS, že se podařilo stabilizovat řadu problémových oblastí v krajích právě ve spolupráci s lidmi z komunální sféry, a to často i navzdory vládní ČSSD. Pevně věřím, že nikdo moudrý se dnes už na komunální a regionální politiky, primátory, starosty a členy obecních a městských zastupitelstev nedívá spatra. Přimlouvám se zato, aby s nimi ODS počítala dokonce více než doposud a více na ně sázela i v celostátní politice. Je nutné k našim kvalitním poslancům a senátorům postupně přidávat i další lidi z komunální a regionální sféry. Pro výsledek jakýchkoli a zejména případných předčasných voleb mohou být jejich jména na kandidátkách proti ostatním stranám velmi silným trumfem. Petr Bendl místopředseda ODS, hejtman Středočeského kraje


Silný program je naší devízou Volební vítězství jsme neměli čas si vychutnat. Dostali jsme nejen rekordní celostátní výsledek, ale i rekordní výsledek ve většině volebních krajů. ODS se představila jako názorově konzistentní, čitelná a programově zřetelná politická strana. Za poslední čtyři roky urazila ODS obrovský kus cesty. Od volební prohry ve sněmovních volbách 2002 jsme všechny ostatní volby vyhráli a od podzimu 2004 dosahujeme stabilně volebních výsledků okolo 35 %. Stali jsme se dominantní silou na české pravici a je naší povinností si toto místo dlouhodobě podržet. Naše názorová stálost, předvídatelnost a programová čitelnost se stala naší velkou předností. Komplikovaný volební výsledek před nás položil celou řadu potenciálních pastí, ale jsem přesvědčen, že jsme se jim svou čitelnou politikou dokázali vyhnout či je překonat. Naším

prvořadým cílem vždy bylo, před volbami i po nich, zamezit společné vládě socialistů a komunistů. Tomu podřizujeme vše. ODS se stala přijatelnější pro širší skupinu voličů, ale to neznamená, že se stala názorově rozmělněnou stranou. Silný a výrazný program byl vždy naší devízou. Nezapomínejme na to při vší své fascinovanosti marketingovými nástroji, volebními kampaněmi a reklamou. Názorově čitelnou a stálou ODS voliči vyžadují a chtějí. Konzervativní strana musí vždy vedle obalu hledět i na obsah svého produktu, tedy své politiky. Sebelíbivější a sebesympatičtější ODS bez programového obsahu dříve nebo později ztratí voličskou podporu. Petr Nečas 1. místopředseda ODS, vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí

Odpovědně vůči budoucnosti Volební kongresy Občanské demokratické strany vždy ovlivňují jak ODS samotnou, tak její vnímání ve veřejnosti. Letošní Kongres se bude rozhodovat ve složité vnitropolitické situaci. Delegáti – voliči si budou muset odpovědět na řadu otázek, z nichž nejsložitější bude odhadnout vývoj budoucích týdnů. Tedy to, zda se blížíme k předčasným volbám, zda vznikne dlouhodobější vládní koalice a v jaké sestavě, či zda po případném třetím jmenování premiéra může vstoupit do vládních pozic KSČM. Protože každá z těchto situací bez ohledu na naše preference patří mezi teoreticky možné, musíme volit takové vedení, které ve všech těchto variantách obstojí co nejlépe. Protiváhou tomu, co dnes nemůžeme přesně odhadnout, je to, co tvoří hlavní ideové principy ODS. Tedy neústupné trvání na co největší míře in-

dividuální svobody a odpovědnosti, usilování o efektivní státní správu a o takovou politiku, která povede k bohatnutí naší společnosti. V neposlední řadě se opíráme o velkou konzervativní ctnost: tou je odpovědnost vůči budoucnosti. Je naší povinností pracovat tak, abychom nepoškodili ty, kteří přijdou po nás. Jsme povinni své úkoly vyřešit a mladým lidem předat zemi v takovém stavu, aby svůj čas a úsilí nemarnili nápravou našich chyb. Chceme, aby mladí lidé byli rovnoprávnými partnery v tvrdém konkurenčním prostředí Evropské unie i mimo ni. Tyto cíle budeme mít jistě na paměti a budou nám dobrým kompasem při rozhodování během letošního kongresu naší strany. Miroslava Němcová místopředsedkyně ODS 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny

Pokračování ze str. 1

Naše volební výhry nebyly ani automatické, ani náhodné, ani způsobené chybami soupeřů. A pokud si i nadále chceme uchovat schopnost vítězit, musíme kromě zachování zmíněných předností také odstranit naše slabiny. Za tu hlavní považuji, že se mi nepodařilo prosadit profesionální vertikální řízení strany od hlavní kanceláře až po posledního oblastního manažera. Na toto téma je třeba neprodleně zahájit diskusi. Co se týká volební strategie, potřebujeme ještě zlepšit schopnost cíleně pracovat s jednotlivými voličskými skupinami. To, co se nám skvěle podařilo s prvovoliči, už tolik nezafungovalo u důchodců, kteří byli vystrašeni agresivní kampaní ČSSD. Loni jsme symbolicky vykročili po modré šipce. Vypůjčili jsme si turistickou

značku, protože jsme chtěli dát najevo, že směřujeme vpřed, že máme jasný cíl svého snažení a že k němu míříme společně. Dynamika, znalost a spolupráce. Voliči to ocenili, uvěřili, že představujeme změnu a že víme, jak ji uskutečnit a zlepšit kvalitu života občanů. Nyní nás čeká povinnost naplnit naděje, které jsme vyvolali. Vzhledem k rozložení sil to nebude snadné, ale bylo by chybou sejít z nastoupené cesty kvůli iluzi, že nás k cíli dovede nějaká zkratka. Nějaký trik, kvůli němuž stojí za to opustit zásady, které nám přinesly šestinásobné volební vítězství. Musíme jít dál, pořád vpravo, cesta za modrou šipkou rozhodně nekončí. Mirek Topolánek premiér a předseda ODS 1/06 13


listopad 2006

ODS od XVI. Kongresu k XVII. Kongresu

Krok za krokem k vládě ODS A) Poznámky k volbám do Poslanecké sněmovny Úvod ODS dosáhla v letošních volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR historicky nejlepšího výsledku 35,38 % hlasů. Je to téměř o 11 % hlasů lepší výsledek než v předcházejících poslaneckých volbách 2002 a znamená, že aktivní důvěře se ODS těší u 1,9 milionu občanů. Poděkování patří kromě voličům samozřejmě i všem, kteří tento výsledek dlouhodobě, pečlivě a někdy i hekticky připravovali: politikům, manažerům, členům ODS, spřízněným subjektům i – jak se říká – řadovým pomocníkům. Volební kampaň 2006 byla nesporně organizačně, obsahově i finančně nejnáročnějším projektem ODS v posledním desetiletí. Pro výsledek bylo jistě klíčové, že ODS kampaň zvládla velmi dobře politicky – využila svého potenciálu jak z úrovně vedení a stínové vlády, tak z úrovně krajské a oblastní. Dokázala, myslím, přesvědčivě, věcně a slušně prokázat své vlastnosti a usilování nejen jako technokratická strana, ale jako politický subjekt, který rozumí obyčejným lidem a bude řešit jejich problémy. Následující poznámky jsou zamyšlením nad některými prvky kampaně.

1. Decentralizace kampaně Mají pravdu odborníci, kteří říkají, že volební kampaň ODS byla ze všech hlavních politických stran nejvíce decentralizovanou. Domnívám se, že míra rozdělení kampaně na část centrální (prostředky, komunikaci) a regionální byla velmi rozumná. Pro nás, centrální volební štáb, to neznamenalo méně práce, ale větší nároky na koordinaci a komunikaci. ODS to nicméně umožnilo efektivně komunikovat hlavní programové teze a doplňkově vysvětlovat obecné záměry na regionál4 1 1/06

ních problémech se zapojením úspěšných regionálních politiků ODS (hejtmani, primátoři atd.). Otázkami do diskuse jistě zůstanou způsoby řešení výlepu plakátů a realizace informačních „modrých center“. Jednoznačně pozitivní je fakt, že využitím regionálních podmínek se zvětšil prostor oslovení širších voličských skupin. Spolupráce s regionálními volebními štáby měla někdy své komplikace, ale domnívám se, že proběhla bez krizových situací a ve svém výsledku efektivně.

2. Rozpočet kampaně Rozpočet kampaně byl relativně odpovídající. Na centrální úrovni nás to nutilo k velmi efektivnímu využívání prostředků. Velmi pečlivě jsme roz-

hodovali o nasazení těch či jiných prostředků a domnívám se, že jsme téměř bez výjimky měli šťastnou ruku. V této souvislosti zůstávají jistě dvě otázky ke zvážení: • větší kontrola či informovanost ohledně použití výrazné dotace regionům, • udržení rozpočtové rezervy až do posledních dnů pro případné nasazení masivního prostředku jako projevu sebevědomí a rozhodnosti. Na druhé straně byly z centra distribuovány pouze čtyři reklamní předměty, které svou úlohu naplnily měrou více než vrchovatou: • Daňové kolečko • Alternativní výplatní páska • DVD s Renčovými klipy a profily politiků (v regionálních mutacích) • Odznáček „Šipka“

3. Časování kampaně Troufnu si po řadě diskusí se svými kolegy tvrdit, že promyšlené ča-

sování kampaně bylo jednou z předností volební kampaně ODS. Byli jsme svědky, že volební kampaň ODS v jistém smyslu začala minulým kongresem ODS v Brně. ODS se zde představila jako moderní strana s celou škálou výrazových prostředků, mezi hlavní obsahová poselství počítám slušnost, sociální rozměr a otevřenost. Atmosféru loňského Kongresu se nepodařilo zcela „dohrát“, i když kupř. akce „novoročenky“ byla jednou z těchto aspirací. První startovací fázi jsme nazývali „studenou“ kampaní nebo antikampaní. V jejím průběhu proběhlo několik akcí či minikampaní, jejichž cílem bylo vymezit jasněji společenskou situaci – publikace „50 nesplněných slibů ČSSD“ – nebo poukázat na věrolomnost Paroubkovy politiky – kampaň „Masky“ a „KSČSSD“. Podle mého názoru bylo reálné téma „50 nesplněných


slibů ČSSD“ zužitkovat účinněji, zatímco o kampani „Masky“ můžeme mít sice rozdílné názory, ale její mediální efekt předčil očekávání! Vlastní horkou předvolební kampaň jsme i v přípravě dělili podle měsíců: březen byl charakterizován kampaní „ODS Plus“, duben představoval jednotlivé kapitoly „lidového“ volebního programu a v komunikaci měl dva mezivrcholy – akce spojené s 15. výročím ODS (Olomouc, Praha-Žofín a další místa) a outdoorová prezentace již zmíněné propojenosti a vrstevnatosti ODS (tzv. trojice Mirek Topolánek – lídr – hejtman). Kampaň ODS Plus na konkrétních příměrech a srozumitelným způsobem představovala benefity programových záměrů ODS. Navíc ODS tuto komunikaci podtrhla tzv. Daňovým kolečkem a doplňkově i alternativní výplatní páskou. V této fázi kampaně ODS jasně dominovala tematicky i prezentační rovinou. Květnovou fázi jsme úspěšně zahájili Předvolební konferencí 2. května 2006 (když jsme 1. května nejen v Praze uspořádali úsměvné akce s důrazem na děti a rodinu). Zdá se mi, že o tzv. Velkém volebním programu, který byl na konferenci přestaven, platí totéž, co o publikaci „50 nesplněných slibů ČSSD“. V obou těchto prezentacích bylo uloženo spoustu analytické a aktivně programové práce, která si zasloužila větší váhu v očích médií a výraznější zásah směrem k voličům. Závěr kampaně byl postaven zejména na pozitivní emoční složce a byl narušen některými informačními úniky a technologickými problémy. Jednoznačně však lze říci, že vyvrcholení celé kampaně ODS její vedení v čele s Mirkem Topolánkem i volební tým se svými spolupracovníky zvládli koncentrovaně a výborně. Mluvíme zejména o minikampani „podporovatelé“, directmailových prezentacích (Volební magazín, Pravá žena, volební noviny) a zejména finišujících setkáních s voliči, mezi nimiž měly letos svébytnou úlohu televizní debaty a duely lídrů. Dopadly pro představitele ODS dobře a závěrečné duely pak vyzněly pro Mirka

Topolánka zcela přesvědčivě jak v prezentaci věcné, tak osobní. Plánovaným vyvrcholením, zlatou tečkou byla tzv. Smlouva s voliči. Přestože odborníky byla hodnocena kladně, nejsem si jist, zda se nám podařilo s potřebným důrazem dostat toto sdělení i k občanům.

4. Zapojení výsledků průzkumů do realizace kampaně ODS využívala v průběhu kampaně celou řadu průzkumů veřejného mínění. Pro obsahové frázování nejen kampaně, ale i volebního programu se staly základem velmi podrobné průzkumy VOLBY I a II, které proběhly již v druhé půli roku 2005. Pak následoval průzkum VOLBY III a v posledních týdnech kampaně byly součástí naší práce i trackingové průzkumy jako vhodný nástroj pro sledování trendů veřejného mínění. Jistě je velmi důležité, že jsme začali s průzkumy veřejného mínění systematicky pracovat. Ale je zřejmé, že dnes není třeba řešit otázku, zda tyto průzkumy zapojit do tvorby architektury a vlastní realizace kampaně, ale jak to učinit co nejefektivněji. A v tomto směru bych viděl využitelné rezervy. Kromě toho si dovolím poznamenat, že politická strana má takovým způsobem pracovat průběžně, nikoliv jen v předvolebním období.

5. Použité komunikační prostředky ODS ze své centrální a regionální úrovně použila celou škálu komunikačních prostředků, které rozhodně sehrály pozitivní úlohu. Některé z nich byly variacemi na osvědčené způsoby, některé byly novinkami. Nechci zde dělat hodnotící řebříček, a tak se spokojím s komentovaným výčtem. Mimo tento výčet pak samozřejmě stojí kontaktní osobní kampaň politiků na všech úrovních. V oblasti outdoorové reklamy jsme vedle klasických billboardů , bigboardů a plakátů (plakátování bylo přesunuto do kompetence regionů) použili reklamu na telefonních budkách, nově v tzv. rámečcích ve vlacích, omezeně v autobusech, na hodinách, lavičkách atd. Obecně lze říci, že jsme na tento typ prezentace sázeli v letošní kampani méně než v kampaních dřívějších. Naproti tomu propracovaný mediaplán a masivní printová reklama představovaly významnou složku kampaně, kterou jsme na voliče působili. Zvláštní zmínku jistě zaslouží videoklipy Filipa Renče, profily krajských lídrů, střihový videoklip i rozhlasový spot. Všechny tyto prvky byly realizovány s profesionálním mistrovstvím a já jsem si jist, že by byl o DVD (mimochodem poprvé v ČR použité

jako volební prostředek) stejný zájem i bez bonusového filmu (který ostatně přinesl jisté vedlejší starosti). O tzv. directmailových prostředcích jsem se již zmínil. Volební magazíny i volební noviny patří k tradičním prostředkům, zatímco „lifestylová“ Pravá žena byla novinkou. Nutno podotknout, že novinkou působivou, s velkým pozitivním ohlasem. Při plánování kampaně jsme záměrně položili důraz (a koneckonců i finanční prostředky) na využití internetu. Zaznamenali jsme názory, že ODS využívala webovou stránku nejvíce ze všech politických stran. Nechci tento text zatěžovat statistikami, protože jak na volební stránce, tak na zpravodajském portálu zprávy.ods.cz bylo v průběhu kampaně umístěno přes tisíc příspěvků. Do budoucna (zvlášť s ohledem na volební výsledek ODS mezi prvovoliči) před námi stojí úkol trvale tento typ komunikace vylepšovat. Rád bych se zmínil ještě o dvou prostředcích komunikace – hromadné rozesílání informačních sms a rozesílání elektronických novinek ODS. Oba tyto prostředky mají interní charakter, sehrály však svou úlohu ve formování kompaktnosti a akceschopnosti ODS. Jako pozitivní se ukázala spolupráce s Asociací soukromých zemědělců, pro příště bude třeba domyslet další možnosti této spolupráce. 1/06 15


listopad 2006


Volební kampaň

Závěrečná poznámka Bylo by jistě možné a správné zamýšlet se hlouběji nad koordinací týmů, zobecnit některé vskutku účinné regionální postupy a pochopitelně detailně analyzovat bilanci „výnosy – náklady“. A mnoho dalších prvků a situací. Platí,že jsme řadu věcí mohli a měli udělat lépe. Mnohem silněji však platí,že jedinečný projekt,kterým volební kampaň ODS ve volbách do Poslanecké sněmovny rozhodně byla, jsme společně zvládli na výbornou. Toto hodnocení pro nás není sebeuspokojením, ale motivací pro další vítězné volební kampaně ODS. Co ukazují výsledky voleb do Poslanecké sněmovny ODS vyhrála volby do Poslanecké sněmovny ziskem 35,38 % hlasů. Podpořilo ji celkem 1,892 milionu voličů, tedy o 725 tisíc více než ve volbách 2002. Předstihla ČSSD (1,729 milionu voličů, 32,32 % hlasů) o 163 tisíc hlasů. Třetí nejsilnější stranou zůstala KSČM, která ovšem oslabila se ziskem 12,81 % (685 tisíc voličů). Za očekáváním zůstala i KDU-ČSL se 7,22 % hlasy (387 tisíc voličů), naopak poprvé se do Sněmovny dostala Strana zelených se 6,29 % hlasy (336 tisíc voličů). Výrazného nárůstu oproti posledním volbám v roce 2002 ODS dosáhla ve všech regionech. 6 1 1/06

Občanská demokratická strana dosáhla historického výsledku a podařilo se jí zúročit čtyři roky opoziční práce. Nabídla ideovou a programovou alternativu pro rekordní počet voličů, a to i přes dlouhodobou masivní negativní kampaň sociální demokracie. V kampani vsadila na slušnost, korektnost a pozitivní nabídku změny. Osoba Jiřího Paroubka do značné míry polarizovala společnost a přispěla ke zřetelnějšímu vymezení voličů na pravolevé ose. Levice ve volbách oproti minulým volbám oslabila, ovšem vytvořila mocenský blok 100 hlasů ve Sněmovně, což komplikovalo povolební vyjednávání. Vyšší volební účast pomohla ČSSD k relativně slušnému výsledku za cenu výrazného oslabení KSČM. Její negativní kampaň zapůsobila především u sociálně slabších a důchodců. Naopak zcela ztrácí u mladší generace a prvovoličů, což je pro ODS nadějné do budoucna. Stejně tak je povzbudivé, že se ODS podařilo uchovat a rozšířit svůj elektorát voličů se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Zároveň se vyplatil důraz na snahu změnit špatné podmínky pro podnikání vysokým podílem voličůpodnikatelů. Ing. Jaroslav Jurečka hlavní manažer ODS

Volby do Senátu ODS v letošních volbách do jedné třetiny Senátu obhajovala 9 postů a 1 křeslo v Senátním klubu

Výsledky komunálních voleb 2006 v ČR (srovnání s volbami 2002)

50

počet hlasů v % 45 40

ODS 35 30 25 20 15 10 5 0

ČSSD

KSČM KDU-ČSL SZ

SNK-ED 4,90%

0

3,55%

SZ

Co ukazují výsledky voleb do Senátu ODS postoupila do druhého kola ve 26 senátních obvodech. Nakonec se jí podařilo vyhrát se ziskem 14 senátních křesel, zatímco druhá ČSSD uspěla v 6 a třetí KDU-ČSL ve 4 senátních obvodech. Totální neúspěch zaznamenaly KSČM a menší politické subjekty. Občanské demokratické straně se poprvé v historii podařilo dosáhnout většiny v Senátu, kde dnes kontroluje 41 křesel. Ústavní většinu může vytvořit jak s ČSSD, tak s KDU-ČSL. Vítězství ODS v těchto volbách je velmi zřetelné, ačkoli se Jiří Paroubek pokoušel o interpretaci relativního úspěchu ČSSD. V těch obvodech, kde ČSSD ve druhém kole uspěla proti našim kandidátům, pravděpodobně zapůsobil efekt spojení levicových voličů. Přesto má dnes

1,00%

10,79%

2002

250000

2006

500000

KDU-ČSL + US-DEU

KDU-ČSL

750000

14,49%

KSČM

10,79%

1000000

15,58%

1250000

16,63%

1500000

ODS po bývalém senátorovi USDEU Kolářovi, který do něj vstoupil v uplynulém volebním období. ČSSD obhajovala 1 post, KDUČSL 8, KSČM žádný. Celkem se voleb v prvním kole zúčastnilo rekordních 204 kandidátů.

36,20%

1750000

Volební kampaň byla v letošních podzimních volbách do jedné třetiny Senátu a obecních a městských zastupitelstev výrazně decentralizovaná. Kampaně si organizovaly a většinu volebních materiálů (včetně billboardů, plakátů a inzerce) si zpracovávaly volební štáby v regionech samy. Kampaň na celostátní úrovni navíc probíhala v mediálním stínu povolebních vyjednávání. To však neznamená, že HK ODS a centrální volební tým usilovně nepracovaly. Působivým prostředkem komunikace byl ústřední jednotící motiv i heslo obou kampaní „Společně od základů“. Printová i internetová kampaň byly nadstandardně posíleny.Významná byla koordinace tradičních oblíbených magazínů senátorských kandidátů. Dá se říci, že v daném časovém intervalu byla nad bázickými regionálními kampaněmi vypracována fázovaná a účinná svorka.

25,23%

ČSSD

5,04%

ODS

9,58%

(srovnání s volbami 2002)

2006 2002

2000000

B) Poznámky k senátním a komunálním volbám

5,76%

Počet hlasů – volby do PS PČR


Výsledky komunálních voleb 2006 v ČR (srovnání s volbami 2002)

8000 7000

ODS

počet mandátů

6000

KSČM

5000

KDU-ČSL

ČSSD

4000 3000

Co ukazují výsledky komunálních voleb ODS v komunálních volbách zvítězila počtem získaných hlasů – volilo ji celkem 36,2 % lidí, tedy nejvíce v historii. Nárůst oproti volbám 2002 činí téměř 11 %. ODS si výrazně polepšila i v počtu získaných mandátů. Získala jich 7033, což znamená nárůst o více než 1300 mandátů proti posledním volbám. Nejvíce mandátů získali tradičně nezávislí kandidáti (přes 37 000), což je ovlivněno jejich masivním nasazením téměř ve všech obcích. ČSSD zůstala druhá počtem 16,63 % hlasů (oslabila

o 340 mandátů), citelně oslabili i komunisté (o zhruba 1500 mandátů) a KDU-ČSL (o zhruba 1000 mandátů). ODS v komunálních volbách citelně posílila a stala se nezpochybnitelným výhradním reprezentantem na pravici. Naopak levicové strany (ČSSD a KSČM) citelně oslabily, ztratily celkem téměř 1900 mandátů. Drtivý úspěch především v řadě větších měst je do značné míry způsoben kvalitní reprezentací na lokální úrovni. Motivace voličů však jistě byly – podobně jako u voleb do Senátu – do určité míry ovlivněny celostátní politikou.

10,79%

2002

1000

2006

2000

SZ

0 sociální demokracie téměř čtyřikrát méně senátorů než ODS. Vedle kvalit samotných kandidátů letos nesporně při rozhodování voličů zapůsobil i faktor celostátní politiky. Občané měli možnost vystavit politickým stranám účet za povolební vyjednávání, neboť výsledky voleb mají zřetelnou symbolickou hodnotu. Ukazují, kam se vychyluje kyvadlo voličské přízně. Z tohoto hlediska se jen potvrdil

trend poklesu popularity ČSSD a samotného Jiřího Paroubka.

Komunální volby O celkem 62 483 mandátů v obecních a městských zastupitelstvech letos usilovalo rekordních 201 128 kandidátů. Mezi 21 233 kandidáty nominovanými za ODS, což je nejvíce v historii, je 50,5 % členů ODS. ODS obhajovala 14 míst primátorů ve statutárních městech. 1/06 17


listopad 2006


C) Poznámky k politickým událostem z pohledu ODS Výběr (především) z parlamentních událostí Vyvlastňovací zákony ODS se znepokojením konstatovala, že sociální demokracie stále více přebírá komunistickou ideologii znárodňování, vyvlastňování a likvidování soukromého vlastnictví. Speciální vyvlastňovací zákony,prosazující vyvlastnění majetku kvůli vzniku průmyslových zón, považujeme za nepřijatelné, neboť jde o princip jednomu soukromníkovi beru, druhému soukromníkovi dávám. Pro ODS je vyvlastnění možné pouze v mimořádných případech veřejného zájmu, za který považujeme důležité infrastrukturní stavby. Nakonec byly tyto zákony prosazeny společnými hlasy ČSSD a KSČM. Situace ve zdravotnictví O tom, že se resort zdravotnictví pod vedením Davida Ratha stal jedním z hlavních klání celého předvolebního období, svědčí i sku8 1 1/06

tečnost, že ODS v uvedeném období vydala k tomuto tématu téměř 30 tiskových prohlášení. Od samého počátku ODS varovala před snahou ČSSD prosadit společně s komunisty zrušení zhruba 80 nemocnic. Tento záměr, vyplývající ze zákona o neziskových nemocnicích, považovala za vážné ohrožení pacientů, dostupnosti a kvality zdravotní péče. Zároveň by znamenal ztrátu tisíců pracovních míst. Senátorský klub ODS úspěšně později podal návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých ustanovení tohoto zákona. Podobně nepříznivé dopady znamenalo přijetí úhradové vyhlášky na první pololetí 2006. Další opatření, plošné snížení marže lékáren o 3 %, by většině pacientů nepřineslo žádné plus. Direktivní, s nikým nekonzultované snížení marže by mohlo mít za výsledek jediné – likvidaci řady lékáren především v menších obcích. Schválení novely zákona o veřejném zdravotním pojištění hlasy komunis-

tů a sociálních demokratů ODS považovala za další krok k zestátnění celého zdravotního systému. Vliv zřizovatelů v pojišťovnách se naprosto likviduje, přestože do nich investovali peníze a know-how. ODS nezůstala jen u kritiky kroků ministra Ratha, ale sama nabídla řešení kritické situace ve zdravotnictví. Tomáš Julínek koncem ledna představil základní teze, vedoucí ke stabilizaci zdravotnického systému. V únoru ODS vyzvala ČSSD k věcnému řešení krize ve zdravotnictví, za první krok považovala zrušení úhradové vyhlášky. V té době se zvedal proti politice ministra Ratha masivní odpor zdravotnické obce. Pokoušel se odvést pozornost od své politiky lživými útoky na ODS, že stojí za organizováním těchto protestů. Vyšetřovací komise k privatizaci Unipetrolu Martin Říman a Vlastimil Tlustý předložili alternativní zprávu k výsledkům šetření. „Je zřejmé, že dosavadní šetření komise se ubírá správným směrem a že pochybnosti, které zveřejňujeme v alternativní

zprávě, by mohly být dalším šetření prokázány,“ uvedl Martin Říman. Poslanecká sněmovna přesto hlasy ČSSD a KSČM činnost komise ukončila a schválila oficiální závěrečnou zprávu. Podle ODS jde o jasný důkaz, že ČSSD se bojí dalšího vyšetřování. V říjnu a listopadu probíhalo v ČR vyšetřování této kauzy polskými vyšetřovacími orgány. Jednání o důchodové reformě Koncem prosince zkrachovala možnost dohody nad zásadami penzijní reformy těsně před podpisem čtyř základních tezí. Jiří Paroubek se snažil přenést odpovědnost za tento neúspěch na zástupce ODS. Ve skutečnosti šlo o obstrukci ČSSD, neboť dohodu nechtěli podepsat zástupci KSČM kvůli neshodě na postupném zvyšování věku odchodu do důchodu. Sociální demokracie usoudila, že s blížícími se volbami nebude riskovat přízeň svých voličů, a už se k tomuto projektu nehodlala vracet. Případ Jiřího Vyvadila ODS kritizovala postup Jiřího Vyvadila, který se sešel s podnikatelem Tomášem Pitrem a kontaktoval


soudce Nováka, který má Pitrův případ na starosti. Jde o další příklad toho, jak představitelé vlády zasahují do činnosti soudů či orgánů činných v trestním řízení a hrubě tak porušují jejich nezávislost. Jiří Pospíšil uvedl: „Činnost Jiřího Vyvadila je o to závažnější, že je stále soudcem Nejvyššího správního soudu a jeho chování je tak v rozporu se soudcovskou nezávislostí a etikou.“ Vyzval jej k rezignaci jak z postu náměstka ministra spravedlnosti, tak soudce. Vyvadil později skutečně rezignoval. Zákon o střetu zájmů Poslanecká sněmovna koncem ledna schválila vládní zákon o střetu zájmů, jehož cílem je posílit kontrolu majetku politiků a dalších veřejných činitelů. Pro zákon hlasovali i poslanci ODS, kteří k původnímu návrhu vlády dodali celou řadu změn. „Bez pozměňovacích návrhů ODS by zákon nebyl použitelný, v některých bodech odporoval ústavnímu pořádku,“ prohlásil Jiří Pospíšil. Ivan Langer uvedl, že ODS bude i nadále pokračovat v předkládání a prosazování zákonů, které povedou ke snížení korupce, průhlednosti rozhodování i k větší kontrole veřejných funkcionářů. Mezi takové normy patří zákon o veřejných zakázkách, insolvenční zákon, antibyrokratický zákon, zákon

o elektronizaci státní správy či univerzální správní řád. „Rovněž budeme prosazovat zpřísnění postihů korupčního jednání,“ dodal Langer. Jandákovo působení na ministerstvu ODS kritizovala působení ministra kultury Vítězslava Jandáka, především za destrukci památkové péče. Miroslava Němcová uvedla: „Ministr kultury odvoláním vedoucích představitelů památkové péče a plánovaným odvoláním kastelánů destabilizuje systém ochrany památek v ČR.“ Zároveň kritizovala, že ministerstvo kultury nemá žádný promyšlený program převodu vybraných památek na kraje. Rekordní mandatorní výdaje Mandatorní výdaje vzrostly v letošním roce nejvíce v historii a jejich schvalování v Poslanecké sněmovně bylo ovlivněno předvolební atmosférou. Nejvíce se na zvýšení těchto výdajů podíleli socialisté a komunisté, ODS většinou hlasovala proti, například proti „pastelkovnému“, zákonu o životním a existenčním minimu, o hmotné nouzi a o úrazovém pojištění.Změny v placení nemocenské a přesun této povinnosti na zaměstnavatele poškozuje především menší podnikatele.Petr Nečas uvedl: „Touto jarní sociální smrští narostly celkové mandatorní výdaje o 70 miliard korun.“

Zákoník práce ODS kritizovala, že ČSSD schválením Zákoníku práce nebere v úvahu názory odborné veřejnosti, včetně Legislativní rady vlády. Tato norma byla opět schválena jednotnou frontou socialistů a komunistů. Nový Zákoník práce nemotivuje zaměstnavatele k vytváření nových pracovních míst. Zavádí nerovné postavení odborů, preferuje velké odborové organizace a privileguje odboráře na úkor ostatních zaměstnanců. Petr Nečas uvedl: „Zákoník práce obsahuje řadu chyb a bude ho nutné novelizovat téměř v 80 bodech, včetně dalších 14 s tím souvisejících zákonů.“ Snížení DPH z 19 na 15 % ODS navrhla snížení základní sazbu DPH, ve které je dnes většina druhů zboží a služeb.Vzhledem k současnému vysokému daňovému zatížení občanů a také s ohledem na to, že pomalu končí výjimky dojednané vládou při vstupu země do EU, navrhla snížit stávající základní sazbu DPH z 19 na 15 %. Návrh ve Sněmovně nakonec neprošel. Skandál s odposlechy ODS konstatovala, že se potvrdilo podezření z odposlechů novinářů a ústavních činitelů. Především vyjádřila rozhořčení z toho, že pod záminkou vyšetřování jednoho policisty by-

ly odposlouchávány desítky osob a že byl dán souhlas s odposlechem prostor veřejnoprávního Českého rozhlasu v Poslanecké sněmovně. Senátní návrh novely Ústavy Senátní klub ODS navrhl změnu Ústavy, která by umožnila zkrácení volebního období a dřívější volby. V Senátu byl schválen. ODS podporuje i jeho modifikaci Stranou zelených, která zvyšuje kvórum poslanců potřebných pro samorozpuštění Poslanecké sněmovny na ústavní většinu. Odklad zavedení registračních pokladen Koncem října Poslanecká sněmovna schválila roční odklad zavedení registračních pokladen, původně plánované na 1. ledna 2007. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana, který odložení platnosti zákona inicioval, nemá zavedení registračních pokladen žádný smysl. „Vzhledem k politické situaci, která v současné době panuje, jsem nemohl navrhnout zrušení této povinnosti, ale pouze její odložení. Jsem rád, že i Jiří Paroubek coby náruživý příznivec registračních pokladen uznal nesmyslnost tohoto předpisu,“ řekl Říman. Dodal, že příští rok se pokusí získat dostatečnou podporu pro úplné zrušení této povinnosti.

ODS oslavila 15. narozeniny ODS oslavila 15 let své existence. Při této příležitosti ODS připravila řadu akcí připomínajících výročí ustavujícího kongresu strany, který proběhl 20.–21. dubna 1991 v Olomouci. Hlavní program oslav byl proto soustředěn právě do Olomouce, kde se konala konference „15 let české a slovenské pravicové politiky “, jíž se zúčastnili mimo jiné i slovenský premiér Mikuláš Dzurinda nebo diplomatka Magda Vášaryová. Mirek Topolánek s Mikulášem Dzurindou přijali společné prohlášení. Oslavy v Olomouci byly určeny nejen pro politiky, ale i pro veřejnost, pro kterou pořadatelé připravili kulturněspolečenský program. Oslavy se konaly i na pražském Žofíně, kde bylo připraveno zábavné odpoledne s bohatým programem pro celé rodiny. 1/06 19


listopad 2006


Kriminální kauzy ČSSD Po celý rok pokračovala série korupčních a kriminálních kauz, v nichž byla zapletena řada členů či exponentů ČSSD. Po aféře s Krausovým kakaem vyslovila ODS znepokojení nad rozrůstajícím se úplatkářským skandálem kolem biolihu, který přesahuje rozměr běžné korupce a má charakter organizovaného zločinu. Snaha umlčet vyšetřování detektivů z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu vedla týden před volbami k jednání sněmovního bezpečnostního výboru, na kterém se projednávala tzv. Kubiceho zpráva, ve které se objevily závažné poznatky nejen o stavu vyšetřování aféry biolíh. ODS odmítla tvrzení ČSSD o dlouhodobě připravovaném spiknutí a pučistických praktikách jako absurdní a zoufalé. Osmileté vládnutí ČSSD končí bezprecedentním propojením organizovaného zločinu, státní administrativy a části bezpečnostních složek. ODS vyzvala všechny demokraticky smýšlející občany, aby nastalou situaci brali velmi vážně a svůj občanský postoj vyjádřili ve volbách.

Trojkoalice Od skončení voleb se dodnes uskutečnilo více než 100 oficiálních schůzek mezi zástupci parlamentních stran a desítky dalších neformálních jednání. Hned po volbách ODS deklarovala připravenost převzít odpovědnost a zahájit u prezidenta republiky jednání o sestavení nové vlády. Odmítla přitom povolební projev Jiřího Paroubka, který neunesl porážku a odmítal respektovat rozhodnutí voličů. Prezident Václav Klaus 5. června pověřil Mirka Topolánka jednáním o nové vládě. ODS sestavila vyjednávací tým ve složení Mirek Topolánek, Petr Nečas a Pavel Bém s cílem dohodnout vládní trojkoalici s KDU-ČSL a Stranou zelených. Od samého počátku tento projekt narážel na neochotu ČSSD v čele s Jiřím Paroubkem seriózně vyjednávat o případné toleranci. Zástupci ODS, KDU-ČSL a Stra10 1 1/06

ny zelených podepsali 26. června koaliční smlouvu. Mirek Topolánek prohlásil, že koaliční dohoda je kompromisem všech tří programů. ODS v trojkoaliční vládě obsadila 10 postů ministrů včetně premiéra, lidovci a zelení po třech. Po dvou neúspěšných pokusech o zvolení předsedy Poslanecké sněmovny nabídla ODS dne 10.července nasociální demokracii, aby se stala členem vládní koalice. Mirek Topolánek oznámil: „Jiří Paroubek dostal nabídku na čtyřkoaliční řešení.“ Předseda ČSSD však následně tento projekt označil za nepravděpodobný. Po dalších dvou neúspěšných pokusech zvolit předsedu Sněmovny připustili 1. srpna představitelé Trojkoalice předčasné volby a navrhli vládu omezenou na jeden rok. ČSSD tento návrh opět odmítla. ODS uvažuje o záložní variantě své menšinové vlády.

Menšinová vláda ODS Mirek Topolánek 4. srpna požádal prezidenta, aby ho pověřil sestavením vlády. Předložil mu dvě možné varianty řešení povolební situace: menšinovou vládu ODS s duhovou podporou, nebo předčasné

volby. ODS chce vyjednávat s každou demokratickou stranou zvlášť, se všemi chce uzavřít smlouvy. Poslanecká sněmovna zvolila 14. srpna své vedení. Předsedou byl dočasně zvolen sociální demokrat Miloslav Vlček, místopředsedkyněmi za ODS Miroslava Němcová a Lucie Talmanová. 16. srpna vláda Jiřího Paroubka podala demisi a prezident jmenoval Mirka Topolánka premiérem. Ten zahájil oficiální konzultace s demokratickými stranami o podpoře svého kabinetu. ČSSD ukončila 24. srpna jednání o podmínkách tolerance menšinové vlády ODS. Jiří Paroubek, který neustále stupňoval požadavky, nabídl koaliční spolupráci KDU-ČSL s podporou komunistů. Miroslav Kalousek nabídku přijal. Vzápětí se prudce vyhrotila atmosféra v regionech KDU-ČSL, což vedlo následujícího dne ke Kalouskovu odstoupení a zkrachování této dohody. Mirek Topolánek sestavil menšinovou vládu ODS s devíti členy ODS a šesti nestraníky. Prezident ji 4. září jmenoval a ještě téhož dne zasedla ke své první schůzi. 27. září schválila programové prohlášení. 3. října vláda ODS předstoupila

před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru. Kabinet získal 96 hlasů, proti bylo 99 poslanců ČSSD a KSČM. Dne 11. října vláda podala demisi, kterou prezident téhož dne přijal. ODS bude při jednání s dalšími stranami hledat dohodu pro konání předčasných voleb. Po 2. kole senátních voleb zahajuje ODS jednání se všemi politickými stranami, jejich garantem je předseda Mirek Topolánek. 6. listopadu prezident ČR oznámil, že premiérem jmenuje opět předsedu ODS. Ten nabídku přijal a dne 8. listopadu byl podruhé jmenován předsedou vlády. „Většina předsedů vlád potřebuje ke svému druhému jmenování nejméně čtyři roky. Už to, že jsem podruhé jmenován během tří měsíců, svědčí o tom, že situace u nás není úplně normální. Přesto míním k tomu druhému pokusu přistoupit stejně zodpovědně jako k tomu prvnímu a za vyjádření důvěry děkuji,“ řekl Mirek Topolánek bezprostředně po svém jmenování. Ing. Jaroslav Jurečka hlavní manažer ODS Jiří Sezemský vedoucí tiskového oddělení ODS


Volby do Senátu

Volby do Senátu 2006 Rozdělení mandátů v Senátu PČR

ODS 41

HNHRM 1

ČSSD 12

LIRA 1

KDU-ČSL 11

NSK 1

SNK 3

ODA 1

KSČM 2

SNK ED 1

NEZ 2

SOS 1

NK 1

SZ 1

CZ 1

US-DEU 1

SNK – Sdružení nezávislých kandidátů; NK – Nezávislí kandidáti; CZ – Cesta změny; HNHRM – Hnutí za harmonický rozvoj měst a obcí; NEZ – Nezávislí; NSK – Nezávislí starostové pro kraj; SOS – Strana pro otevřenou společnost; SZ – Strana zelených

Nově zvolení senátoři ODS PhDr. PAVEL ČÁSLAVA (61 let) – volební obvod 2 – Sokolov V první fázi svého funkčního období bych se chtěl v prvé řadě soustředit na legislativní práci. Mám ze svého dlouholetého ředitelského působení zkušenosti s neblahým dopadem špatných zákonů v praxi a snad ani nemusím říkat, že se ztotožňuji s těmi, kteří volají po radikální očistě našeho právního řádu. Moji voliči ode mne očekávají pomoc při řešení místních problémů. Volební obvod Sokolovsko patří k zaostávajícím regionům s málo výkonnou

ekonomikou a velkou nezaměstnaností. Podpora budování dopravní infrastruktury a podpora konkrétních místních rozvojových projektů budou jistě jednou z důležitých oblastí mé práce. Prosperitu regionů však primárně ovlivňuje právní prostředí, ve kterém se odehrává jejich hospodářský život, takže se opět vracím k legislativě jako těžišti práce senátora. Rád bych také využil svých profesních zkušeností z práce v oblasti sociální péče.

Ing. arch. DANIELA FILIPIOVÁ (49 let) – volební obvod 26 – Praha 2 V následujících šesti letech bych ráda navázala na svou dosavadní práci v Senátu. Chtěla bych pokračovat v činnosti ve Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. K mým nejbližším cílům patří seminář či jiná forma diskuze nad zákonem o sociálních službách, který má začít platit k 1. lednu 2007. Již nyní se ozývají poskytovatelé a příjemci sociálních služeb a upozorňují na nedostatky uvedeného zákona. Chtěla bych, aby naše jednání vyústilo v řadu

pozměňovacích návrhů, které by chyby v zákoně odstranily. S tímto zákonem souvisí i má dlouhodobá snaha v budoucnu zcela zrušit zařízení ústavního typu a umožnit handicapovaným a starým lidem, aby mohli žít ve svém přirozeném prostředí – doma. Je samozřejmě potřeba poskytnout jejich rodinám takový servis, aby systém fungoval bez omezení jejich profesního růstu a napomohl snížení psychické zátěže při péči o blízké.

1/06 111


listopad 2006

Volby do Senátu

PhDr. TOMÁŠ GRULICH (55 let) – volební obvod 17 – Praha 12 Šest let práce v Senátu je dlouhá doba pro stručné vyjádření, které ještě navíc bude zkušeností těchto let korigováno. Dnes jsem ovlivněn praxí v komunální politice, v běžném životě a v neposlední řadě setkáváním s občany při volební kampani. Rád bych se věnoval práci v senátní komisi pro krajany a otázkám spojeným se sžíváním národnostních a etnických skupin s majoritní společností. Jsou to témata, kterými jsem se jako historik zabýval více než třicet let.

Zajímá mě i kultura, školství a vzdělávání. Jde o oblasti, kde mám v regionální politice největší zkušenosti, a troufám si říci, že znám dopad zákonů a nařízení na tuto součást života našich obcí a dokážu odhadnout jejich reakci na další legislativní procesy. Na základě zkušeností z volební kampaně se chci aktivně věnovat i osvětě. Velkým překvapením pro mě byla absolutní neznalost řízení státu, a to i u lidí s vysokoškolským vzděláním.

VÍTĚZSLAV JONÁŠ (51 let) – volební obvod 53 – Třebíčsko Během svého mandátu bych se rád věnoval několika tématům. Prvním je problematika obcí a měst. Rád bych se zasadil o změnu rozpočtového určení daní včetně motivačních prvků za průmysl na území obce. Mým cílem je také posílení kompetence obcí v samosprávě i ve státní správě a užší spolupráce mezi jednotlivými obcemi. Důležitá je i fiskální decentralizace, tedy snížení přerozdělování finančních prostředků ze strany státu ve prospěch obcí.

Dalším tématem, kterému bych se chtěl věnovat, je životní prostředí. Kladu důraz na posuzování vlivu staveb na životní prostředí. Chtěl bych prosadit větší úlohu obcí při povolovacím řízení staveb ve veřejném zájmu a právo veta pro obce, na jejichž území se stavba nachází. Dalšími prioritami mé práce v Senátu je podpora drobného podnikání, zjednodušení legislativy v oblasti podnikání a snížení daní pro podnikatele.

JAROSLAV KUBERA (59 let) – volební obvod 32 – Teplice Když jsem byl před šesti lety poprvé zvolen senátorem za obvod Teplice, měl jsem za sebou deset let práce v komunální politice. Aby se dal výkon obou funkcí stihnout, musel jsem oželet všechny koníčky a ponechat si jen jeden, a to právě politiku. Znovu kandidovat jsem se rozhodl zejména proto, že se mi v minulém období nepodařilo zcela zabránit přijímání dalších a dalších zbytečných zákonů. Chtěl bych pokračovat ve svém úsilí odplevelit náš právní řád a razantně prosazovat zá-

sadu, že k přijetí zákona nestačí, že je potřebný – musí být nezbytný. Jako primátor města se denně setkávám se situací, kdy obce vykonávají pro stát řadu činností, které jim nejsou dostatečně zaplaceny. Náklady obce hradí ze svých rozpočtů, místo aby tyto finanční prostředky použily na rozvoj obecní infrastruktury nebo jiných služeb. Mým dalším cílem proto bude prosadit do zákona o obcích, aby stát platil za činnosti, které pro něj obce vykonávají.

Ing. PETR PAKOSTA (49 let) – volební obvod 47 – Náchodsko Jako daňový poradce jsem se setkával (či spíše utkával) s mnoha problémy skrytými v daňových zákonech, obchodním zákoníku, občanském zákoníku a v předpisech regulujících chování občanů vůbec. Tyto předpisy jsou často zbytečně složité, nepřehledné a nesystémové. Chtěl bych přispět co nejvíce k nápravě tohoto stavu. V některých případech by podle mého názoru bylo účelné nečekat na to, až zákon projde

12 1 1/06

Poslaneckou sněmovnou, ale podílet se na tvorbě daného zákona již během jeho vzniku. Konkrétním případem toho, kdy bych chtěl takto postupovat, je nový daňový řád. Další oblastí, kterou bych se chtěl intenzivněji zabývat, je ústavní právo. Jsem přesvědčen, že je vhodné otevřít diskusi kolem naší ústavy s cílem narovnat některé problémy, které se v ústavě vyskytují.


RNDr.ALENA PALEČKOVÁ (59 let) – volební obvod 23 – Praha 8 Ve svém třetím funkčním období v Senátu bych ráda zůstala u témat, kterým jsem se věnovala i v minulých obdobích a také v komunální politice, v zastupitelstvu městské části Praha 8. Je to oblast zdravotnictví a sociální politiky. V obou těchto oblastech se už delší dobu čeká na zásadnější změnu. Vím, že program ODS je dobře připravený, existuje prostor na vyjednání některých dílčích parametrů s případnými koaličními partnery a je možné najít i určitou shodu s opozicí,

což je právě v těchto případech nutné, protože jde o dlouhodobé záměry a cíle. Bohužel klidné práci současná politická situace příliš nepřeje, ale doufám v její vyřešení předčasnými volbami. Šestileté období je dostatečně dlouhé, abych se dočkala věcné diskuze a projednání zákonů, které povedou k reformě důchodového systému pro generaci mých dětí i k nastavení zdravotní politiky důstojné jak pro pacienty, tak pro lékaře a ostatní zdravotnické pracovníky.

PhDr. JIŘÍ POSPÍŠIL (57 let) – volební obvod 14 – České Budějovice Ano, jsem nově zvoleným senátorem. Děkuji všem, kteří mi ke zvolení svou podporou a svými hlasy pomohli. Jsem však zároveň současným senátorem, a proto mohu bezprostředně plnit to, co jsem voličům slíbil. Takže během týdne od zvolení jsem obhájil zařazení návrhu na změnu Ústavy na plénu Senátu do projednávání ve výborech. A hned další týden jsem obhajoval senátní návrh zákona o vydání historického majetku obcím na plénu Sněmovny. Takže to, co jsem

slíbil, tedy, že budu pracovat naplno dál, pokud budu zvolen, už plním.Tyto dva zákony bych rád provedl legislativním procesem nejhladším možným způsobem a s co nejmenšími změnami až do zdárného konce, tedy do jejich přijetí. Chci být aktivní i ve svém obvodu. V nejbližší době mě čekají návštěvy u nově zvolených zastupitelstev. Začít chci tam, kde byli zvoleni noví starostové, abych tak co nejrychleji obnovil pravidelnou spolupráci se všemi zastupitelstvy ve svém obvodu.

MUDr. LUDĚK SEFZIG (49 let) – volební obvod 8 – Plzeň-sever, Rokycansko, Berounsko Obhájení senátního mandátu (nepíši křesla, protože jsem tu „neseděl“ a ani sedět nechci) po šesti letech práce ve Výboru pro záležitosti EU je pro mě oceněním, že moje senátní „univerzitní“ léta stála za námahu při zpracovávání evropské agendy. Rád bych v této práci pokračoval. Minulé volební období jsem zakončil jako předseda výboru. Jestli má mít Senát společensky větší uznání, tak to můžeme my senátoři dokázat jen smysluplnou prací se zamezením té zbytečné a neefektiv-

ní. Obou příkladů je v evropské politice mnoho. Vize ať vytváří vizionáři. Po seznámení se všemi těmi představami hraničícími se sociálním plánováním považuji za největší úkol v EU nastavení parlamentního kontrolního zrcadla naší vládě i Evropské komisi. Nadbytečné evropské směrnice nepřipouštět, komunitarizovat jen to, co je subsidiárně oprávněné a efektivní – ekonomicky i společensky. To nás posune k úspěchu – českému i evropskému.

PhDr. RICHARD SVOBODA (42 let) – volební obvod 59 – Brno-město Úřad senátora jen přirozeně navazuje na to, co jsem až dosud dělal. Je to dobrá příležitost, aby se člověk podíval na sebe a svoje okolí z jiného úhlu. Ve srovnání s funkcí brněnského primátora považuji senátorský mandát za trochu jiný typ práce, kde je čas na určité strategické pohledy. Rád bych se v Senátu zabýval rozvojem školství, vědy a výzkumu, a také bych chtěl dostát sloganu „Více pro Brno“, se kterým jsem do senátních voleb šel. V prvé řadě se chci zasadit o zjednodušení le-

gislativního systému, o jednodušší a lehce vymahatelné zákony. V řadě druhé se hodlám věnovat strategickým brněnským projektům v oblasti investic a vzdělávání. Město Brno má řadu infrastrukturních projektů, které bude třeba financovat z vládních i evropských fondů. Mám poměrně detailní informace o základních městských projektech, rád bych proto oslovil své kolegy v Senátu i ve sněmovně s tím, abychom vytvořili organizovanou skupinu a společně zapřemýšleli nad možnostmi, jak městu pomoci.

1/06 113


listopad 2006

Volby do Senátu

KAREL ŠEBEK (55 let) – volební obvod 41 – Benešov, Praha-východ Naši živnostníci a drobní podnikatelé už dlouho volají: nepotřebujeme zvláštní výhody, stačí, když nás necháte žít. Bylo by třeba co nejvíce očistit náš právní řád od všeho, co poctivým a činorodým lidem překáží. Odklad zákona o registračních pokladnách je jen drobný detail. Pokud začne platit nový zákoník práce, lze se nadít dalšího úbytku pracovních míst. Podnikatel je dnes fackovací panák a když je okraden, dostane se mu knížecí rady: dejte to k soudu.

Z jiného oboru: další věcí, jejíž platnost je třeba odložit a znovu přehodnotit, jsou státní maturity. Dále se budu muset zabývat konkrétními potížemi ve svém volebním obvodu – například dopravní obslužností, výstavbou vodovodů a kanalizací, kapacitou škol a jistě i osobními problémy občanů, pokud se na mne obrátí. Nejraději bych se však věnoval skutečné koncepční práci pro rozvoj našeho venkova.

TOMÁŠ TÖPFER (55 let) – obvod 20 – Praha 4 Do Senátu jsem rozhodně nekandidoval proto, abych jej boural a měnil, jak jsem se dočetl v materiálech některých kandidátů z ostatních stran. Rozhodl jsem se kandidovat za ODS, aby měla dostatek sil a převahu hlasů k uskutečnění reforem. Od té penzijní přes reformu veřejných financí až po kvalitní změny zákoníku práce atd. Chtěl bych se podílet na práci týmu, ke kterému chovám hluboký respekt. Nepřicházím do Senátu s naivistickými představami a tudíž nehodlám „prosazovat“

nějaké osobní téma. Taková prohlášení se hodí snad jen do předvolební rétoriky, a tomu jsem se snažil vyhnout. Jsem přesvědčen, že potřebujeme normy a zákony, které umožní všem pilným, kreativním a činorodým lidem rozvíjet své podnikání. Na takové práci bych se rád podílel. Ovšem zprvu to potřebuje dostatek pokory, abych se od svých služebně starších a zkušenějších kolegů dozvěděl vše o chodu Senátu, o způsobu a dělbě práce v klubu. Nečekejte tedy ode mě žádné „revoluce“.

MUDr.VÁCLAV VLČEK (59 let) – volební obvod 68 – Opava Svou práci v Senátu bych rád zasvětil mimo jiné tématům zdravotnictví a školství. Z pohledu lékaře, působícího více než 35 let v nemocnici, vidím, že problémy ve zdravotnictví se stupňují, místo aby se řešily. Narůstající dluhy nemocnic se pak jen záplatují nekoncepčním přiléváním financí. Svou úlohu vidím v navrhování takových připomínek k zákonům, které zajistí dostatečně kvalitní zdravotní péči, dostupnou pro každého občana, spolu s hos-

podárným využití financí, jež do tohoto odvětví plynou. Zvyšování úrovně školství a vzdělávání vidím jako jednu z cest k ekonomické prosperitě a ke snížení nezaměstnanosti. K tomu mohou i v našem regionu výrazně přispět peníze, které se pro rozvoj školství nabízejí ze strukturálních fondů Evropské unie. Budu usilovat o to, abychom tyto peníze získali.

ALEXANDR VONDRA (45 let) – volební obvod 29 – Litoměřice Má kandidatura do Senátu měla dva hlavní motivy, jejichž důležitost jsem si během volební kampaně a za stávající politické situace uvědomoval stále naléhavěji. V první řadě aktivně podpořit ODS, kterou dnes považuji za jedinou pravicovou stranu dost silnou na to, aby postavila hráz socialistům a komunistům, jejich politickému stylu a zejména jejich velkolepým projektům. ODS má dostatek odvahy a energie k potřebným reformám a jsem rád, že se k tomuto úsilí svým hla-

14 1 1/06

sem v Senátu budu moci připojit. Druhým, neméně důležitým motivem mé kandidatury bylo, že Litoměřicko, Podřipsko a Slánsko je kraj, který mám rád, a chci pro něj udělat kus práce. Nechci slibovat nesplnitelné, ale nechci se ani vymlouvat na omezené senátorské pravomoci. Ústředním heslem mé kampaně bylo „Zkušenost a odvaha měnit“ a tomu odpovídal i můj volební program. Chci, aby tento kraj získal v republice i v Evropě místo, které si zaslouží.


Komunální volby

Modré radnice – vítězství zásadové politiky Vítězové v komunálních volbách

radnice ovládla spojenectví bez účasti ODS i KSČM. Shrneme-li, jaké koalice vytvářela ODS v okresních městech, vyjde nám, že přibližně ve stejném počtu se objevují koalice bez účasti levice a velké koalice, do kterých ODS přibrala i ČSSD.

Paroubek neposílil

V povolebním studiu jedné televizní stanice po komunálních volbách prohlásil mediálně známý politolog, že určit vítěze komunálních voleb není tak jednoduché. Argumentoval velkým ziskem nezávislých kandidátů a rozdílnými zisky stran v kategorii procent hlasů a procent mandátů. Budeme-li ovšem hledat vítěze voleb mezi politickými stranami, nenechají nás následující čísla na pochybách, kdo se stal vítězem. ODS se stala nejsilnější stranou ve všech 13 krajských městech a ve 20 ze 23 statutárních měst (mimo Most, Havířov a Karvinou), v 56 z 68 okresních měst a ve všech „číslovaných“ pražských obvodech. Voliči navíc karty rozdali tak, že v drtivé většině velkých měst mohla ODS sestavit koalice bez zahrnutí levice. Tento fakt lze označit za hlavní novinku voleb, protože dosud byla komunální politika v Praze a zejména moravských městech rájem velkých koalic ODSČSSD.

Všude modro Po letošních volbách může ODS teoreticky sama vládnout už nejenom Kladnu a Praze 13 jako před čtyřmi lety, ale hned několika velkým městům. Vévodí jim Praha, kde občanští demokraté mají sami většinu nejenom v celopražském shromáždění,

ale i v 19 z 22 velkých pražských obvodů. Vzhledem k odlišnosti Prahy ale stojí za vyzdvihnutí zejména nadpoloviční většiny v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Teplicích, Děčíně a znovu i Kladně. Po poslaneckých volbách se hovořilo o modrých Čechách a oranžové Moravě. Ve volbách komunálních se už toto zjednodušené tvrzení použít nedá. Třeba v Olomouckém kraji občanští demokraté vyhráli ve všech okresních městech a v krajském městě, kde sociální demokraté drželi posledních osm let post primátora, nyní chybí ODS jen dva mandáty k absolutní většině a strana by mohla pohodlně vládnout i bez sociálních demokratů. Zvítězit ve všech okresních městech se podařilo také v Jihočeském a Karlovarském kraji a na Vysočině. S výjimkou Moravskoslezského kraje, kde nejsilnější pravicová strana nestačila na mnoha místech na blok ČSSD-KSČM, znamenaly komunální volby určitou stagnaci pro ODS už jen v Brně. Tam v městském zastupitelstvu ODS posílila jen o desetiny procenta a její dosavadní koalice s lidovci už nedisponovala většinou, což znamenalo obtížné hledání dalšího koaličního partnera a vyústilo ve vytvoření koalice pod vedením ČSSD, ale bez zastoupení ODS (a také bez

KSČM). Bez ODS zůstane radniční koalice ze statutárních měst ještě v Mostě, kde se vítězná „strana-firma-družstvo“ Mostečané Mostu spojila s komunisty, a také v Havířově, kde pokračuje rudo-červená koalice. Pokud bychom hledali nějaké rozdělení země podle volebních výsledků, oddělí se nám od zbytku země Moravskoslezský kraj. Tam i ve velkých městech vyhráli sociální demokraté (Frýdek-Místek) a komunisté (Bruntál, Karviná) a jejich koalice mohly dál ovládat městské rady (včetně Ostravy). S výjimkou Frýdku-Místku se ovšem podařilo ve všech zmíněných městech zamezit vytvoření koalice bez ODS a ODS se vrátila do městských rad. Největší cenu za účast v radě musela zaplatit v Ostravě, kde přenechala sociálním demokratům post primátora; ČSSD na oplátku ukončila čtyřletou koalici s KSČM. Vyzdvihnout je možné i případ Bruntálu, kde ODS sestavila koalici bez levicových stran a vytěsnila vítězné komunisty. Na úrovni okresních měst nebude ODS zastoupena v radě pouze v Příbrami a Tachově (ČSSD se zde spojila otevřeně či skrytě s komunisty) a v Jablonci nad Nisou, Rychnově nad Kněžnou a Semilech, kde

Komunální volby byly chápány jako možnost ČSSD a ODS změřit síly po prvním kole hry o novou vládu. Kdo více uspěl? Občanští demokraté dostali 36 procent hlasů, sociální demokraté něco přes 16 procent. I v kategorii mandátů ODS převážila, a to v poměru jedenáct procent ku sedmi. Ještě zajímavější je porovnání se zisky před čtyřmi lety. ODS přibylo jedenáct procent hlasů a 1300 zastupitelů. Paroubkova strana sice získala o procento hlasů víc než před čtyřmi lety, ale přesto přišla o 340 zastupitelů. Jiří Paroubek nedokázal překvapivě využít atmosféru souboje ODS vs. ČSSD k výraznému zlepšení pozice ČSSD v komunální politice. Naopak ODS tradičně silné postavení v zastupitelstvech nejen obhájila, ale dokonce výrazně vylepšila. Topolánkovu vedení se maximálně vyplatil zásadový postoj v povolebním období. Odmítání spolupráce s ČSSD se voličům napravo od středu očividně líbí. Navíc celostátní politika letos v komunálních volbách jasně převážila. Nejlépe to ukazuje pražský výsledek. Před čtyřmi lety byla ODS v Praze ještě oslabena dopadem celostátní opoziční smlouvy, teď si polepšila díky vymezení centrální ODS vůči Paroubkovi o celých dvacet procent, přestože zde ODS na radnici vládla celé čtyři roky v koalici právě s ČSSD. Petr Sokol politolog CEVRO, předseda Mladých konzervativců 1/06 115


listopad 2006

Výsledky komunálních voleb ve statutárních městech

Hlavní město Praha (70 mandátů)

55 54,42%

45

Praha

ODS

42,86%

50

40 35 30 25

21,43% 5,38%

SZ 7,8%

11,43%

KSČM 7,93%

2006 2002

10

17,14%

15,87%

15

5

SNK-ED

ČSSD

20

0

42 30

12 12

6 8

6

4 15

počet mandátů

Brno (55 mandátů)

50

Brno

45

ODS

30 25

32,34%

35

33,10%

40

7 4

5

5 9

počet mandátů

České Budějovice (45 mandátů)

50

České Budějovice

45 40

46,39%

ODS

34,90%

35 30 25 20

0

23 18

7 7

6 7

4 6

3

SNK-ED 5,45%

SOS+SZ 7,49%

12,02%

KDU-ČSL 8,33%

15,39%

15,84%

KSČM 13,07%

5

2006 2002

10

14,94%

ČSSD

15

2

počet mandátů

45

14 7

6 8

3

2 4

počet mandátů

17 11

16 10

2 5

počet mandátů

23,54%

25,80%

10 5

Hnutí pro Havířov 8,12%

11,14%

5,48%

5 10

ČSSD

10,20%

15

Nezávislí

19,21%

20

KSČM

2006 2002

22,13% 12,77%

9,88%

2006 2002

5

25

KSČM

0

0

16 1 1/06

30

22,94% bez KDU+NK

10

23,95%

15

Volba pro město

10 5

20

KSČM 14,75%

15

35

ODS

9,51%

20

40

21,49%

28,35%

25

ODS+KDU +NK

25,94%

30

22,5%

ČSSD

25 24,46%

30

ČSSD

36,15%

35

36,50%

40

35

Havířov (43 mandátů)

50 45

2006 2002

40

ODS 45,02%

45

Frýdek-Místek (40 mandátů)

50

25,51%

Děčín (25 mandátů)

50

0

14 9

13 13

12 11

4 5

počet mandátů

13,13%

13,83%

11,11%

6 9

KSČM 8,67%

13 11

Brno 2006 8,90%

0

19 22

KDU-ČSL

SZ 11,92%

5

2006 2002

10

5,79%

21,76%

15

16,92%

ČSSD 20


xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

30 25

Volba pro město

7,72%

3 7

3 3

18,77%

Hradecký Demokratický klub

KSČM

15 10 5 0

0

19 13

7 6

5 6

14 13

11 8

6 10

4 3

počet mandátů

počet mandátů

Jihlava (37 mandátů)

50

SZ

2006 2002

18,27%

14,87%

12,92%

15,31%

KSČM

8,27%

5

2006 2002

10

14,69%

ČSSD

15

20

7,31%

20

ČSSD

10,17%

30

ODS

8,52%

35 30,75%

35

22,83%

42,95%

40

16,02%

45

27,74%

ODS

40

34,45%

45

25

Chomutov (35 mandátů)

50

29,22%

Hradec Králové (37 mandátů)

50

Hradec Králové

Karlovy Vary (38 mandátů)

50

Jihlava 45

45

5,50%

SZ

2 2

6 8

4

15 10

9 7

5 6

3

6,62%

20,80%

0

7 7

KDU +VPM SNK-ED 6,65%

Občanská alternativa 8,27%

13,93%

3 4

KSČM 11,37%

3

5

2006 2002

10

10,12%

7,96%

SNK-ED

ČSSD 16,57%

15

KDU-ČSL

8,27%

2006 2002

23,67%

Nezávislí občané

0

11 11

5,48%

7,17%

30

20

11,31%

20,67%

KSČM 16,13%

ČSSD

10 5

ODS

25

19,38%

15

35

3 2

16,73%

20

5,89%

ODS 25,59%

25

26,02%

30

40

SZ

35

33,98%

40

2

2

počet mandátů

počet mandátů

Karviná (41 mandátů)

50

Karlovy Vary

45 40

9 8

3 3

8,76%

2 4

počet mandátů

50 45 40

Kladno (33 mandátů) ODS 51,73%

55

48,27%

35 30 25

ČSSD

10 5

KSČM 16,66%

15

16,87%

20,71%

20

20,21%

Kladno

2006 2002

13 10

5,05%

0

14 16

Naše Karvinsko KDU-ČSL 6,67%

5

2006 2002

10

8,12%

15

20,38%

ODS 20,90%

20

18,07%

25

ČSSD 29,36%

34,39%

30

KSČM 33,27%

35

0

19 19

8 8

6 6

počet mandátů

1/06 117


listopad 2006

xxxxxxxxxxxxx Výsledky komunálních voleb ve statutárních městech

Liberec (39 mandátů)

50 45

6 7

4

3 3

Most (45 mandátů)

7 6

40

11 11

8 14

6 7

0

2

21 13

14 12

počet mandátů

5 10

4 4

počet mandátů

Opava (45 mandátů)

Olomouc 45

35

ODS

30

33,30%

40

5 6

0

17 11

13 11

3

Chcete změnu volte mladé 5,39%

5 8

SNK-ED 7,35%

17,89%

12,23%

5

KDU-ČSL 9,30%

2006 2002

10

KSČM

10,95%

15

24,91%

24,55%

20

21,91%

ČSSD

25

2

počet mandátů

Ostrava (55 mandátů)

50

Ostrava 45

0

24 20

KDU-ČSL 5,71%

5

2006 2002

10

18 16

10 12

7,1%

16,59%

15

KSČM 20,58%

20

ČSSD 27,59%

25

25,72%

30

ODS 37,71%

35

31,69%

40

3 4

počet mandátů

18 1 1/06

8,94%

SZ 6,85%

10,02%

KDU-ČSL 8,35%

11,27%

5

KSČM 14,87%

24,66%

23,19%

10

SNK-ED

2006 2002

14,26%

0

18

15

5,40%

2006 2002

10

ČSSD

20

ČSSD 12,33%

15

36,44%

25

15,85%

20,36%

20

50

2

ODS

23,18%

30

ODS

25

5

KSČM 28,04%

35

23,79%

30

3

45

33,36%

35

3 5

Olomouc (45 mandátů)

50

Mostečané Mostu

5,01%

5,41%

14 10

počet mandátů

45 40

2

0

3 5

počet mandátů

50

6,13%

9

Volba pro MB

Zvon 7,12%

5

SNK-ED 9,64%

10

KSČM 14,66%

15

0

12 13

ČSSD

9,89%

10,74%

8,76%

9,06%

7,18%

15,75%

Unie pro KSČM sport a zdraví

SZ 11,33%

5

2006 2002

10

2 1

20

ČSSD 14,30%

15

25

21,52%

27,71%

20

30

2

SOS pro Liberec

SZ

20,80%

25

ODS

17,01%

ODS

35

29,34%

30

40

36,90%

35

28,88%

SNK-ED +NK 6,38%

45

40

2006 2002

Liberec

Mladá Boleslav (33 mandátů)

50

1 4



Pardubice (39 mandátů)

50

Pardubice ODS

35

Zelená pro Pardubice

5,34%

KDU +Nestraníci

0

15 16

8 7

7 7

4 7

3

5,00%

15,15%

KSČM

7,91%

5

2006 2002

10

ČSSD 17,51%

19,23%

15

15,31%

Sdružení pro Pardubice

20

11,52%

25

16,50%

30

35,24%

40

38,24%

45

2 2

počet mandátů

Plzeň (47 mandátů)

50

45

45,23%

40

35 30

35 30

10 10

6 7

3 4

3

10 8

10 8

Teplice (33 mandátů) ODS 47,34%

30

8,54%

8,81%

5,84%

2 3

Ústí nad Labem

45

35 30

ODS 39,78%

40

25 20,28%

6 5

12,74%

19,16%

6 8

0

8 7

počet mandátů

Zlín (41 mandátů)

50 45

30

25,91%

25 20 15

ČSSD 20,77%

ODS

35

20,06%

40

37,17%

Zlín

2006 2002

5

10,09%

10

Hnutí nezávislých KSČM Volba pro Zlín

14,51%

17 15

7,22%

počet mandátů

2

9,36%

2

Sdružení ZSP

11,53%

5 6

5

KSČM

13,78%

7 6

10

SNK-ED 5,33%

SZ 6,87%

0

17 14

15

17,06%

2006 2002

10

13,73%

19,97%

15

ČSSD

20

KSČM 16,50%

20

14,15%

ČSSD

18,26%

25

5

2 3

34,81%

35

4

Ústí nad Labem (37 mandátů)

50

2006 2002

40

7 9

počet mandátů

36,94%

45

6,06%

9,61%

0

3 3

počet mandátů

50

Společně Přerovská pro Přerov koalice KDU-ČSL

2006 2002

5

22,22%

KSČM 17,33%

24,76%

ČSSD

10

7,42%

6,34%

7,57%

9,34%

0

22 20

15

Pravá volba pro Plzeň Plzeňská aliance KDU-ČSL 7,97%

2006 2002

10 5

KSČM 13,55%

15

20

12,48%

20,28%

20

20,59%

ČSSD

25,90%

25

21,95%

ODS 25

19,75%

40

Plzeň

ODS

37,88%

45

Přerov (35 mandátů)

50

0

19 11

10 9

5 5

4

3 6

počet mandátů

Zdroj: Český statistický úřad VPM – Volba pro město; Sdružení ZSP – pro zdraví, sport a prosperitu; SOS – Strana pro otevřenou společnost

1/06 119


listopad 2006

xxxxxxxxxxxxx Zahraniční aktivity ODS

Zahraniční aktivity ODS v roce 2006

Předseda ODS Mirek Topolánek si s lídrem britské Konzervativní strany Davidem Cameronem v narážce na předvolební autobus ČSSD vyměnili modely Karosy a londýnského double-deckeru

ODS se v roce 2006 dařilo konsolidovat a dále rozvíjet svoji výraznou pozici v zahraničí, a to jak v rovně bilaterální, tak i multilaterální. Strana má dnes ve většině evropských zemí kontakty se spřízněnými politickými stranami, organizacemi a think-tanky. Nutno podotknout, že řada plánovaných aktivit na zahraničním poli musela být vzhledem k předvolební kampani a následným povolebním vyjednáváním výrazně redukována či zcela zrušena. Osu zahraničněpolitické agendy v minulém roce tvořilo několik témat, která ODS vědomě prosazovala a rozvíjela při jednání s partnerskými politickými stranami či na mezinárodních fórech. Jednalo se především o: otázku dalšího osudu tzv. Ústavy EU a výsledky období reflexe EU o dalším pokračování její ratifikace poté, co byla odmítnuta v lidovém hlasování ve Francii a Nizozemí; energetickou bezpečnost a zajištění plynulých dodávek strategic-

•

•

20 1 1/06

kých surovin do středoevropského prostoru; varianty řešení případného zpoždění rozšíření režimu Schengenské dohody o nové členské státy; současný stav transatlantických vztahů, k jehož akcentuaci došlo v souvislosti s úvahami o umístění protiraketové základny, respektive jejího podpůrného zařízení na území ČR a Polska; svůj podíl na oživení transatlantické debaty mají i přípravy listopadového summitu NATO v Rize; institucionální, personální zajištění příprav našeho předsednictví EU v roce 2009 včetně částečného předjímání politických priorit: rozšíření EU, vstup do eurozóny.

• •

• • •

Bilaterální vztahy ODS pokračovala v aktivní politice rozvoje sítě svých bilaterálních vztahů se stranami pravého středu. V lednu tohoto roku se předseda ODS Mirek Topolánek setkal s tehdejším polským premié-

rem Kazimierzem Marcinkiewiczem. Oba politici hovořili o otázkách energetické bezpečnosti a variantách dalšího vývoje institucionální reformy EU, tedy o tématech, na nichž polská strana Právo a Spravedlnost (PiS) a ODS tradičně spolupracují. Oba představitelé se rovněž ujistili o vůli obou stran naplňovat obsah smlouvy o vzájemné spolupráci, která byla v minulém roce uzavřena. V obdobném duchu se neslo jednání předsedy ODS s premiérem a předsedou PiS Jaroslavem Kazcynskim při říjnovém bilaterálním setkání během summitu ASEM v Helsinkách. Kromě výše uvedených témat se shodli také na nutnosti společného postupu a konzultací ve věci řešení oddálení vstupu do Schengenského režimu. Příprava českého předsednictví EU v roce 2009 z hlediska organizačního zajištění i částečného předjímání politické agendy byla náplní schůzky předsedy ODS

s britským premiérem Tonym Blairem. Hlavním tématem jednání bylo hodnocení britského předsednictví EU, zejména návrhy Velké Británie v oblasti reforem společné zemědělské politiky a rozpočtového rámce EU, a možnosti výměny zkušeností v této oblasti na expertní úrovni. Oba politici by také rádi projednali otázku snižování administrativní a byrokratické zátěže ve státní správě. O praktických zkušenostech s vedením Evropské rady předseda ODS Mirek Topolánek rovněž jednal s rakouským premiérem a předsedou rakouské lidové strany Wolfgangem Schüsselem u příležitosti účasti na závěrečném volebním mítinku SDKÚ v Bratislavě 16. 6. 2006, kam předseda Topolánek přijel osobně podpořit premiéra Slovenské republiky a předsedu SDKÚ-DS Mikuláše Dzurindu. Za zmínku stojí i účast představitelů SDKÚ-DS na konferenci k 15. výročí založení ODS.



Nejhmatatelnější výsledky přinesl tento rok v oblasti spolupráce s britskou Konzervativní stranou. Lídr britských konzervativců David Cameron spolu se stínovým ministrem zahraničních věcí Williamem Haguem přijeli v průběhu jara (23. 3. a 28. 6. 2006) do Prahy na pracovní konzultace se svými českými protějšky. Vyvrcholením intenzivní spolupráce byl podpis společné deklarace předsedů obou stran v Londýně (13. 7. 2006), v níž se obě strany zavazují založit v nadcházejícím legislativním období Evropského parlamentu novou frakci. Zároveň došlo ke spuštění společné iniciativy think-tanku Partnerství pro evropskou reformu, která má položit institucionální i myšlenkové základy nové frakce. Byly také navázány oficiální vztahy s tureckou Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP). Prvotním impulsem byla schůzka stínového ministra zahraničí ODS Jana Zahradila s tureckým ministrem zahraničí A. Gullem na Evropském fóru v Berlíně v prosinci 2005. V průběhu roku probíhala mezi nimi komunikace a výměna informací týkající se zkušeností ČR s negociačním procesem před vstupem do EU. V říjnu ODS zprostředkovala návštěvu

business delegace vedené prof. N. Ekrenem, předsedou hospodářského výboru Tureckého národního shromáždění a místopředsedou AKP. Smlouva o bilaterální spolupráci mezi AKP a ODS měla být podepsána u příležitosti účasti předsedy Topolánka na kongresu AKP v Ankaře v listopadu 2006, která však byla odvolána vzhledem k povinnostem předsedy ODS vázaným na aktuální vnitropolitické dění v ČR. Rok 2006 nebyl volebním rokem pouze pro ODS. Pozorně jsme monitorovali výsledky parlamentních voleb na Ukrajině, v Maďarsku, na Slovensku i v Rakousku. Z hlediska posílení středopravicového proudu v Evropě bylo významné vítězství Aliance pro Švédsko, jejíž nedílnou součást tvoří konzervativně-liberální Moderaterna, se kterou ODS váží tradiční vztahy a které hodláme dále intenzivněji rozvíjet.

Multilaterální spolupráce ODS je tradičním členem evropských a mezinárodních organizací, které sdružují strany pravého středu (IDU, EDU, frakce ELS-ED, SME-Union). V prosinci minulého roku (15. 12. 2005) předseda ODS podnikl

S lídrem běloruské opozice Aljaksandrem Milinkievičem

Během první oficiální návštěvy Bratislavy ve funkci premiéra ČR se Mirek Topolánek setkal i s předsedou SDKÚ-DS Mikulášem Dzurindou

jednodenní pracovní návštěvu Bruselu, v jejímž rámci se sešel s předsedou Evropské komise Barossem a předsedou frakce ELS-ED Pötteringem. Mirek Topolánek byl rovněž přítomen summitu Evropské lidové strany, který se tradičně koná v předvečer summitu Evropské rady v Bruselu. Předseda ODS se v roli premiéra ČR zúčastnil též mezinárodního summitu EU-Asie ASEM (9.–10. 9. 2006) a výročního zasedání premiérů zemí V4 v maďarském Visegrádu (19. 10. 2006).

Podpora opozičních sil v nedemokratických státech Stejně jako minulých letech věnovala ODS pozornost vývoji politických událostí v nedemokratických režimech. Několikrát iniciovala schůzku se zástupci běloruských opozičních sil – Běloruskou lidovou frontou (BPF) – a konzultace s předsedou BPF V. Viacorkem. Jedním z vrcholů této spolupráce bylo říjnové setkáni premiéra ČR a předsedy ODS Mirka Topolánka s opozičním kandidátem na funkci běloruského prezidenta Aljaksandrem Milinkievičem. Oba politici spolu probírali způsoby, jakými by Česká republika, popřípadě Evropská unie, mohla přispět k nastolení demokracie v Bělorusku. ODS podporuje zřízení Evropské demokratické nadace, a to jak na úrovni vládní, tak nevládní, a spolu s britskou Westminsterskou nadací a holandským Institute for Multiparty Democracy rovněž podporuje politické prostředky, které povedou k otevřenost stávajících finančních nástrojů k možnému budoucímu financování nadace. Adéla Kadlecová zahraniční tajemnice ODS a poradkyně předsedy vlády 1/06 121


listopad 2006

ODS a média

www.zpravy.ods.cz Porovnání období od XVI. do XVII. Kongresu ODS (od 27. 11. 2005 do 12. 11. 2006) s předchozím obdobím od XV. do XVI. Kongresu ODS: Na zpravodajském portálu zpravy.ods.cz bylo umístěno celkem 1567 příspěvků (včetně grafů, fotoaktualit atd.). Z toho 293 příspěvků v rubrice speciálního aktuálního zpravodajství. ODS dosáhla 240 účastí svých představitelů v hlavních televizních a rozhlasových diskusních pořadech. Z toho bylo 117 účastí v nedělních TV debatách (OVM, Sedmička, Nedělní partie) a 14 účastí krajských volebních lídrů v regionálních OVM Speciálech. (Pro srovnání: v předchozím období se nedělních debat účastnilo celkem 95 představitelů ODS – nárůst o 19 %.) ODS umístila celkem 820 článků a rozhovorů svých představitelů z parlamentní i regionální úrovně, z toho 193 článků v celostátních médiích, 435 rozhovorů v celostátních médiích, 192 článků a rozhovorů regionálního charakteru, 123 článků v Hyde parku. (Pro srovnání: v předchozím období umístila celkem 439 textů – nárůst o 47 %.) ODS vydala celkem 322 tiskových zpráv a prohlášení, z toho 159 zpráv organizačního charakteru. (Pro srovnání: v předchozím období vydala celkem 232 tiskových zpráv a prohlášení, z toho 81 organizačního charakteru – nárůst o 28 %.) ODS zorganizovala 68 oficiálních tiskových konferencí a další desítky neformálních brífinků s představiteli ODS. (Pro srovnání: v předchozím období se uskutečnilo celkem 45 oficiálních tiskových konferencí – nárůst o 34 %.) Nejvíce příspěvků na internetu zaznamenal předseda ODS M.Topolánek – 131 článků a rozhovorů, 44 výstupů v elektronických médiích. (Pro srovnání: v předchozím období to bylo 65 výstupů – nárůst o 51 %.)

•

•

•

•

•

•

22 1 1/06

Porovnání účasti politiků v TV diskusích Cílem přehledu je porovnání účasti politiků podle zastoupení politických stran v hlavních diskusních TV pořadech v období od XVI. do XVII. Kongresu ODS, tedy ve dnech od 27. 11. 2005 do 12. 11. 2006. Mezi sledované pořady patřila Sedmička (TV Nova, skončila v červenci 2006), Nedělní partie (TV Prima) a Otázky Václava Moravce (ČT). Předvolební krajské „speciály“ OVM nejsou do přehledu zapracovány.

ČT

NOVA

PRIMA

celkem 2006

2005

1. ODS

57

23

37

117 (37 %)

95

2. ČSSD

51

27

27

105 (33 %)

95

3. KDU-ČSL

17

7

10

34 (11 %)

27

4. KSČM

11

10

9

30 (9,5 %)

38

5. SZ

10

3

7

20 (6,5 %)

–

6. US-DEU

6

2

2

10 (3 %)

15

152

72

92

316

270

celkem

ODS má ve srovnání s ostatními stranami celkově nejvyšší průběžnou účast svých politiků v hlavních TV diskusích. Udržuje si tak pozici politické strany do těchto pořadů nejčastěji zvané; v předešlém období mezi XV. a XVI. Kongresem (od 3. 12. 2004 do 13. 11. 2005) měla nejvyšší účast shodně s ČSSD. Zájem o politiky ODS se výrazně zvýšil po vyhraných volbách a po jmenování vlády ODS. Z politiků ODS byli nejčastěji zvanými Mirek Topolánek (16 účastí) a Petr Nečas (15 účastí). Nejčastěji zvaným hostem vůbec byl předseda ČSSD Jiří Paroubek (27 účastí). Mezi 20 nejčastěji zvanými politiky je 8 zástupců ODS, 6 politiků ČSSD, po dvou mají KDU-ČSL a KSČM a po jednom Strana zelených a US-DEU.

ODS a mediální prostředí Mediální prostředí bylo před parlamentními volbami pro ODS relativně nejpříznivější od první poloviny 90. let. K určitému zlomu došlo především po nezvládnuté Grossově aféře. Mediální obraz ČSSD se začal zhoršovat v souladu s tím, jak prudce jí klesala podpora voličů. Tento obraz se nezměnil ani po nástupu Jiřího Paroubka, a to přes oživení zájmu levicových voličů o ČSSD. Na vině byl především samotný předseda ČSSD, který přinesl do politiky do té doby nevídaný agresivní politický styl. V jeho neprospěch se odrazily zastrašování médií, hrozby změnami tiskového zákona a konkrétní politické kroky, jakými byly podpora zásahu na CzechTeku v létě 2005 nebo neskrývaná spolupráce s komunisty a jejich politická a programová rehabilitace.

V kontrastu s tím se ODS vyplatily čtyři roky důsledné opozice, její programová profilace a odmítání Paroubkova stylu. Média pojala před volbami střet dvou nejsilnějších stran jako zásadní střet o budoucí orientaci země a přispěla do značné míry k polarizaci společnosti na dva názorové světy. Nelze však hovořit o přímé podpoře ODS (média si zachovala svůj kritický odstup), ale o vytváření klimatu pro změnu a snaze části médií zabránit paroubkovsko-komunistickému nebezpečí. Tento argument je i součástí obhajoby profesionality novinářské práce – „jsme nezávislí, nepodporujeme přímo žádnou stranu“. Povolební situace prokázala, že se situace v médiích ani ve společnosti zatím viditelně nezměnila. Významně k tomu přispěl samotný Jiří Paroubek svým proslulým povolebním proje-

vem, ve kterém mimo jiné označil některé novináře za agenty-přisluhovače ODS. Jeho popularitě následně nepřispěly ani neuznání volební prohry a časté názorové obraty. Pro ODS je celý poslední rok charakteristická zvýšená mediální aktivita. ČSSD ztratila bonus vládní strany při přístupu do médií, od voleb dochází logicky k výraznému nárůstu zájmu médií o politiku ODS. Povolební vyjednávání, přes jejich složitost, ocenila veřejnost růstem preferencí ODS v průběhu trvání trojkoaličního projektu na více než 40 % a zvýšením náskoku na ČSSD. Podobný trend je patrný i v poslední době, což může znamenat ocenění konstruktivního přístupu ODS. Jiří Sezemský vedoucí tiskového oddělení ODS


xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Nevážně vážně

Povolební akrobacie Jiřího Paroubka Jiří Paroubek v poslední době ukazuje vstřícnou tvář. Neměli bychom však zapomínat na jeho časté povolební názorové obraty, kdy v některých případech dokonce neplatilo večer to, co řekl ráno. Názorovou akrobacii předsedy ČSSD dokumentuje výběr z jeho autentických výroků.

Povolební projev

•

„Vy očekáváte, že jako předseda druhé nejúspěšnější strany přiznám volební porážku a podám ruku vítězům. To bych normálně udělal, ale takovéto gesto dělat nebudu… Cítím povinnost oznámit, že demokracie v této zemi utrpěla tvrdý zásah srovnatelný snad jen s únorem 1948, snad jen s tím rozdílem, že hrozí modrá totalita… Prověříme možnost podat žalobu na neplatnost voleb u Nejvyššího správního soudu, a to bezodkladně.“ (3. června) „Myslím si, že to byla první vážná chyba, kterou jsem za třináct měsíců v čele vlády udělal.“ (8. června)

•

Odchod do opozice

•

„V detailnější podobě jsem navrhl vedení ČSSD odchod do opozice. Dá se říci, že to bylo akceptováno.“ (5. června) „Sociální demokracie čeká na vlastní šanci sestavit kabinet, takový pokus pokládám za reálný.“ (2. listopadu)

•

Velká koalice

• „Jestli si někdo myslí – i v rámci

sociální demokracie – že snad připustím nějakou cestu k velké koalici, tak to prostě nepřipustím.“ (5. června) „Snáze by se asi vytvořila vláda dvěma stranám než pěti.“ (9. července)

•

•

„Odmítáme velkou koalici, v tom jsme s ODS zajedno, to říkáme od začátku.“ (7. srpna) „Velká koalice by byla lepší řešení než opoziční smlouva.“ (6. září) „Nemám zájem na velké koalici s ODS. Mám zájem, abych sestavil vlastní vládu.“ (13. září) „Velká koalice je nejstabilnějším řešením, protože se opírá o nejsilnější většinu v Poslanecké sněmovně.“ (17. října) „Osobně jsem proti velké koalici, a pokud by vznikla, nebyl bych ve vládě. Jedná se ale o můj osobní názor.“ (29. října) „Jsme ochotni jednat o velké koalici, určitě pan předseda Topolánek přijde s nějakým tvůrčím řešením.“ (6. listopadu)

• • • • •

Úřednická vláda

•

„Byl jsem překvapen reakcí ze strany ODS, že jsme údajně odmítli ten čtyřkoaliční projekt, že je to další forma obstrukce.“ (11. července)

Předčasné volby

• „Je potřeba vyčerpat nejméně tři

pokusy o sestavení vlády, to znamená, že hovořit v této chvíli o předčasných volbách je vcelku zbytečné a sociální demokracie si předčasné volby nepřeje.“ (3. srpna) „Dávám přednost tomu, abychom se pohybovali v rámci nějakého polovičního volebního období, to znamená dvou let.“ (16. srpna) „Předčasné volby naprosto vylučuji.“ (18. října)

•

•

Tolerance menšinové vlády ODS

zmenšení volebních obvodů by silně znevýhodnilo malé strany). (25. srpna) (Pokud jde o dohodu s KDU-ČSL…) „ČSSD výrazně ustoupila v následujícím bodě: příprava nového volebního zákona a novely Ústavy s cílem dosáhnout poměrného systému a lichého počtu poslanců.“ (25. srpna)

•

Vztah ke KDU-ČSL

•

(O KDU-ČSL…) „Kdybych byl Gerhard Schröder, vyletěli by z koalice ještě dnes. Jen proto, že chci zachovat stabilitu alespoň do konce roku, tak to neudělám hned dneska.“ (26. září 2005) (O jednání s KDU-ČSL) „Snahou těchto jednání bude nalézt řešení patové povolební situace cestou nabídky ke koaliční spolupráci.“ (24. srpna)

•

• „Já myslím, že úřednickou vládu • „Myslím si, že se ty věci dají uza-

bychom v žádném případě nepodpořili.“ (6. června, 11.30 hod.) „Navrhujeme úřednickou vládu, neumíme si představit, že bychom hlasovali pro jiný typ kabinetu.“ (6. června, 18.00 hod.) „Úřednická vláda je nejméně perspektivní. Můžeme o ní ale jednat.“ (17. října)

• •

vřít v poměrně krátké době.“ (23. srpna) „Naše vzájemná povolební jednání ukázala, že programové odlišnosti a priority našich dvou stran jsou v zásadě neslučitelné a neumožňují tak spolupráci při vzniku nové vlády.“ (24. srpna)

•

Čtyřkoalice

Změna volebního zákona

•

•

„Vstup sociální demokracie do vlády s ODS, lidovci a zelenými považujeme za nepravděpodobný.“ (10. července)

(Pokud jde o dohodu s ODS…) „Chtěli jsme zvýšit počet volebních obvodů ze současných čtrnácti na osmnáct až dvaadvacet.“ – (pozn. toto

*TV Nova, Sedmička, 23. 4. 2006

1/06 123


listopad 2006

Informační servis

Publikace ODS 2006 ODS v období od posledního kongresu pokračovala ve vydávání publikací a informačních bulletinů. Vzhledem k letošním volbám byla publikační činnost zaměřena především na předvolební materiály.

• 50 nesplněných slibů ČSSD • • • •

• • •

•

Leden 2006, 12 stran, formát A4, náklad 5 000 výtisků. Duben 2006, 164 stran, formát A5, náklad 800 výtisků. Sborník XVI. Kongres ODS Duben 2006, 164 stran, formát A5, náklad 800 výtisků. „Velký“ volební program ODS Květen 2006, 68 stran, formát A4, náklad 20 000 výtisků. Regionální volební programy Květen 2006, 14 mutací, 40 stran, formát A5, náklad 258 000 výtisků. Volební magazíny pro volby do Poslanecké sněmovny Květen 2006, 13 krajských volebních magazínů, 12 magazínů po 12 stranách, 1 magazín 16 stran, formát A4, celkový náklad 4 300 000 výtisků. Pravá žena Květen 2006, 16 stran, formát A4, 4 300 000 výtisků. Volební noviny „PLUS pro Českou republiku“ Květen 2006, 4 strany, formát A3, náklad 4 300 000 výtisků. Volební magazíny pro volby do Senátu Říjen 2006, 25 volebních magazínů po 12 stranách, formát B5, celkový náklad 1 304 000 výtisků. Listy ODS Prosinec 2005 – listopad 2006, 6 čísel, 8–24 stran, formát A4, náklad 25 000 – 40 000 výtisků.

Informační bulletin vydává Občanská demokratická strana Jánský vršek 13, 118 00 Praha 1 IČO 16192656 připravuje tiskové oddělení ODS foto L. Krušinský a archiv ODS redakční uzávěrka 14. 11. 2006 e-mail: [email protected] www.ods.cz registrace u MK ČR E 12908 24 1 1/06

XVII. Kongres ODS XVII. Kongres ODS se uskuteční ve dnech 18.–19. listopadu 2006 ve Veletržním paláci v Praze. Přibližně

500 delegátů na něm bude po dvou letech opět volit vedení strany. Očekává se příjezd tří set hostů,

Kongres na internetu Vše o XVII. Kongresu ODS najdete na speciálních internetových stránkách www.ods.cz/kongres. Na tomto webu bude k dispozici průběžně aktualizované psané zpravodajství, projevy hostů a delegátů v tištěné podobě a také aktuální fotografie. Stejně jako v minulých letech poběží na kongresových internetových stránkách ODS přímý televizní přenos z Veletržního paláce.

z toho padesáti zahraničních. Celkový počet účastníků kongresu včetně zaměstnanců ODS a novinářů se pravděpodobně přiblíží k rekordní tisícovce osob. Kongres bude zahájen v sobotu 18. listopadu v 10 hodin dopoledne. Prezence a akreditace bude probíhat již od 8:30 hodin. První kongresový den bude věnován projevům představitelů ODS a politických partnerů. Volba předsedy a místopředsedů ODS se uskuteční v neděli. V sobotu od 20 hodin je pro delegáty a hosty kongresu připraven společenský večer v pražském Park Hotelu. Živou hudební produkci bude ODS zajišťovat „vlastními silami“ – již tradičně vystoupí například skupina poslance Waltera Bartoše.

06

Recommend Documents