06_12_04_X
1
Projekt GAČR „Volba povolání a anticipace šancí na pracovním trhu z genderové perspektivy“ Název rozhovoru: 06_12_04_X Rozhovor s: matka, otec, syn Místo provedení rozhovoru: Datum rozhovoru: 4. 12. 2006 Poznámky k přepisu: T – tazatelka; M – matka; O – otec; S – syn; ☺ - smích; kurzíva – pozn.přepisovatelky; text – kladen důraz; (?) – nerozuměla jsem; (??) – nejsem si jistá, zda jsem správně rozuměla; ,… věta není intonačně ukončená; / - náhlé přerušení výpovědi
T: …ale nejdřív s váma vyplním takovou tabulku, pár údajů takových identifikačních a potom se budeme bavit už o té, o tom výběru té školy, to je teďka takový téma aktuální. Tak, takže jestli byste mi mohli říct jméno matky a otce? M: Iva Dobšíková a František Dobšík. T: Teď vzdělání matky, vaše vzdělání. M: VŠ. T: A jaké zaměření? M: Pedagogická fakulta. T: A zaměstnání vaše? M: Učitelka. T: Tak, teď vzdělání otce. M: Taky VŠ, taky pedagogická fakulta. T: A taky učitel? M: Ne, předseda odboru školství. T: Dobře. Tak, to jsou všechny ty základní údaje a teď už se dostaneme k tomu tématu. Takže jaká,… jakou školu, o jakých školách přemýšlíte, na jakou školu se budeš hlásit, na jakou školu budete podávat přihlášku? M: My zatím jsme se ještě nějak tak nedomlouvali, ale tatínek právě nám tak navrhl, že by možná bylo zajímavý pro Vojtěcha takovej ten mechanik těch CNC. S: Mechanik seřizovač PC. M: No, já to tady mám, (?) nějaký školy (hledá v papírech), to je,…co tady máme, já jsem tady objevila, že nějaká integrovaná střední škola na Olomoucké, taky zaměření obsluha NC a CNC strojů a nebo to mají ještě na strojírenské a elektrotechnické na Trnkové, to je taky mechanik seřizovač nebo mechanik číslicově řízených strojů. Takže to se chceme jít podívat na den otevřených dveří, co a jak to tam bude vypadat, no. T: A zeptám se, kdy jste,… jestli byste mohli teďka zkusit popsat to, jakým způsobem jste se rozhodovali, nebo jakým způsobem probíhá to rozhodování, kdy jste o tom začali přemýšlet a podle jakých kritérií? M: No, velice těžko, teda aspoň já, protože Vojta je takovej nevyhraněnej, jako že by ručičky pracovaly, to nemůžu říct, že jo, tak sedět u počítače a hrát si, to by mu šlo, nebo si ho prostě nějak doplňovat. No, takže já jsem byla taková docela, jsem nevěděla, říkám, ještě že tatínek navrhl tady to. S: Spíš, ona je tam potřebná, na to CNC-čku, je hrozně potřebná matematika a chtějí tam cizí jazyk a, no, to další si nevzpomenu, jo, fyziku. Právě matika a cizí jazyk mi jdou asi tak nejlíp, no, i když teďka tu angličtinu jako trochu,… M: No. S: Nic moc, ale to si zlepším, doufám. M: No, je fakt, že ta matematika mu jde, že mu to myslí, že oproti češtině, že,… S: Že takhle bych se,… mně by se to hodilo takhle podle těch známek nejlíp a matika mě i jako baví a nevím právě, no, to je jedno. Právě, že nevím, o čem to právě úplně,…jediný, co
06_12_04_X
2
vím, tak že budu vypočítávat jenom příklady a ono mi to už, ten počítač, mi prakticky vyrobí to, co jsem si vypočítal. Ale nevím, jak to přesně vypadá. T: To je jako v tom integrovaným,…? S: No. M: Nám tatínek navrhl, že by jako byl v Jeseníku na škole. T: V Jeseníku. A tam je jaká škola? M: To je taky,… S: To je prakticky stejný, jenom ta škola, ona je víc známá u těch firem, takže bych měl větší šanci, že dostanu nějakou práci. T: Ta v tom Jeseníku? S: Hm (souhlas). T: A jak se na to tváříte vy, podle čeho se rozhodnete? M: Tak mě to tak hloupý nepřipadá, už jsem se tak ptala různě známých třeba, co jsou vyučeni kdysi, že jo, tady na nějaký ty mechaniky, tak právě tak nějak potvrdili, že je to teďka jako velice zajímavé jít na buď učební obor, nebo je tady s maturitou. Uvidíme, co známky, protože (?) případně, že by se dostal na ten učňák, takže by posléze si mohl dodělat tu maturitu, nevím, jak to ještě vymyslíme. T: Takže teďko se chystáte na ty dny otevřených dveří a podle nich potom,…? M: No (souhlas). T: Jo. A co se týče toho, ještě jste říkala ty známky, tak to se vlastně teď bude záviset na tom vysvědčení? S: V pololetí. T: Pololetním. M: Nejen pololetní, protože jak jsem pochopila na třídní schůzce, tak ty školy chtějí vlastně i z osmičky první a druhý pololetí, no. To jsme nebyli nikdy slavní. S: Ale ono je teďka rozhodující víc to tady to pololetí a pak ještě chtěj, vlastně že jsem udělal základní školu. Chtěj vidět ještě vysvědčení. T: Jo, jo. Z konce devítky. A když teda jste,… Co ještě dalšího tady do toho procesu toho rozhodování vstupovalo, myslím tím, jaký další jste měli, odkud odevšad jste měli informace? M: No, já v podstatě jenom z té příručky, co mají ve škole děcka. Říkám, buď jsem něco našla v novinách, nebo dávají inzeráty do různých novin školy, takže tak různě čtu. S: Já mám přece na té Trnkové mám kamaráda, kterej tam teďko chodí, jenomže na té Trnkové, ona je to taková, no je,… prostě je tam hrozně víc lidí, kteří se chovaj jako, jsou takoví, dá se říct, jako nechci to říct, ale prostě jako blbí, no. A jakože chtěl bych být právě tady v Brně, no, do Jeseníků, jako šel bych tam, že jako mám větší šanci, ale je to daleko. T: Jo. Ty jsi říkal, že ti blbí lidi jsou v tom Jeseníku nebo ještě na nějaké,…? S: Ne. T: Ne? S: Jenom na tý Trnkový právě že. T: Jo. A to je tady v Brně? S: Hm (souhlas). T: Jo. M: To je mnohem bližší. T: Jo. A blbí v jakým smyslu, jakože jsou málo chytří, nebo že mají problémy/ S: Ne, že s chováním mají problémy, tohle to jako. T: Jo. S: Že kamoš, no, prostě jak říkal, v té třídě, že oni dělaj pořád bordel a že prakticky se na té škole vůbec neučí a,…nic, no. T: Takže to i by mohl být důvod, proč se radši rozhodnout pro ten Jeseník, jo, nebo? M: (?).
06_12_04_X
3
T: Tak, ve škole jste to nějak řešili? Bavili jste se o tom, na jakou školu jít, dostali jste nějaký doporučení? S: Doporučení ne, přece. M: Tak ono v podstatě brožurku s těmi informacemi dostal, že jo, tak to je těžký, no. S: To bylo jediný. T: A že byste se třeba bavili s výchovnou poradkyní nebo s psycholožkou o tom, co by bylo fajn, kam byste,…co by vám doporučovala nebo? S: S psycholožkou jsme právě dělali test, co by se nám nejvíc hodilo za to povolání, jenomže já jsem to měl tak jako, ty věci, který byly nad průměr, tak to bylo všechno úplně odlišný, takže nevím, v tom mi ten test zrovna nějak moc nepomohl. T: A přemýšleli jste třeba i do budoucnosti, co tady s tou školou se konkrétně dá dělat za práci, jaký je uplatnění? S: Právě na tý, na tom Jeseníku je velký uplatnění a zas na tý Trnkový menší uplatnění, že ta v tom Jeseníku je to víc proslavená u těch firem. T: A ty jsi říkal, že tam by jsi měl větší šanci v tom Jeseníku než tady v Brně? S: No, větší šanci se někde uchytit, tak jsem to myslel, přijímačky bych udělal, doufám. T: A s šancí dostat se, to máte nějak zjištěný, jak? M: No, já teda,…tam to bylo v té brožurce, akorát v té Trnkové, co jsem tam našla, tak tam měli ten seřizovač, že brali vlastně na maturitní obor pětadvacet, na něho budou brát třicet, na ten učební obor brali třiadvacet, budou brát třicet. Takže to je takový nic moc, nicméně ještě tady ten mechanik číslicově řízených strojů a tam vlastně brali čtrnáct, budou brát šedesát. To je takový, to mě přijde už taky o něčem, že. Těžko říct, no. T: Ale to zaměření jakoby je? M: V podstatě podle mě je stejný všechno. S: Všechno je to stejný, jedno je bez maturity a jedno s maturitou. Má to jiný názvy, ale je to stejný. M: Já si taky myslím, že to bude tak nějak,… S: Já jsem se na to ptal, jak teďka byli v Brně ty veletrhy, tak jsme tam byli se školou, tak jsem se ptal a prakticky mi každej řekl to stejný. M: Počítače, jazyky, matematika, fyzika. S: No. T: To, co se tam potřebuje? M: Hm (souhlas). T: A jak moc je pro vás důležitá ta maturita, jakože by ses teda rozhodl pro ten maturitní nebo nematuritní obor? S: Tak maturita, no, tak já si myslím, že je hodně důležitá, právě, nevím, jako prostě, no, já to nedokážu nějak říct, no. M: Tak je fakt, že co nám říkala školní psycholožka, takže vlastně když by Vojtu to začalo bavit to učení tady na tom třeba učebním oboru i na tom maturitním studiu, tak že by třeba na tu vysokou mohl jít, že jo, případně. Takže zas ta maturita je lepší rozhodně, tady z těchto důvodů. T: A začalo bavit, to znamená, že tě to teď moc nebaví? S: No, já ještě přímo nevím, co se tam dělá. Potřeboval bych si to nějak zkusit, nebo vidět, jak to tam vypadá jako při tom, praxích. T: A teď na základce, když jsi, tak máš nějaký oblíbený předměty, něco, co tě baví? S: Matiku. T: Matiku? S: To je hodně oblíbený předmět.
06_12_04_X
4
T: A ještě další koníčky, podle kterých třeba,…nebo nějakou mimoškolní činnost, podle který jsi se rozhodoval, jakože na co jít? S: To ani ne. Žádný mimoškolní činnosti nějak nemám. M: No, zkoušeli jsme, zkoušeli jsme, modelařinu leteckou, že, potom nějaký elektro kroužky, tak,…až nám rozmontoval tady i telefony od Telecomu, tak už jsme pochopili, že tudy cesta nevede. (☺) T: A teď jsem měla otázku a ona mi vypadlo z hlavy. Jo, už vím, chtěla jsem se zeptat, čí je to spíš rozhodnutí, nebo kdo jako kdyby přišel tady s tím nápadem, jestli spíš vy jako matka, nebo jestli ty sis to vyhledal, nebo prostě, čí to vlastně byl nápad, jít tady na tu školu? M: No, táty. S: Táty. T: Jo, táty vlastně, to jste říkali. M: Já bych byla totálně bezradná, protože jako,… T: A ty by jsi věděl? S: Tak kdybych si mohl jako projít tu knížku, jako já jsem si jí prošel, ale tady to, ten byl vysvětlený asi tak nejvíc jako vzhledem k tomu jako předmětu, co mi jde asi nejlíp. T: A myslíte si, že to vaše rozhodnutí ovlivní nějak ten fakt, že vlastně se může podávat jenom ta jedna přihláška? M: No, to je taky blbý ☺. Mně to přijde dost takový, zas někdo nevěděl, co dělá. T: Máte z toho teda obavy, jo? M: Já jo. S: Jo ☺. M: ☺ Jako kdyby mohl na střední, ale na učňák, jo, tak ještě bych to pochopila, jenom jednu prostě. Nevím o tom, co se tím sleduje, jo, protože je zbytečný, zase se lidi stresujou a pak všichni vlastně budou lítat a shánět. S: Vlastně ty školy některý taky dělaj druhý kolo, třeba Charbulka dělá i tři kola, jsem zjistil. Že právě my jsme nezjistili, jestli zrovna ta Trnková nebo na tom Jeseníku dělají víc kol. T: Jo. A to by ještě mohlo rozhodnout, kdyby jste věděli, že jedna z nich dělá i druhý kolo, že,… S: Tak bych si dal jenom první kolo třeba na ten Jeseník a kdybych věděl, že Trnková dělá ještě druhý, tak ještě tu Trnkovou. T: Jasně. M: Teď nevím, co je lepší, jestli na ten maturitní obor, kde ty třeba neměl tolik šancí a nebo ten učební obor, prostě fakt nevím. Protože když tam nedělají nějaký přijímačky, to jsem se nic nedočetla, tak stejně tam budou brát podle prospěchu, že jo, když naplní třídu. Nevím no, doufám, že táta poradí. T: Co ostatní děcka ve třídě, nějak jste to spolu probírali, ty možnosti, kam jít, kam nejít, mají? S: Oni mají představu, protože skoro všichni jako moji kamarádi, oni jdou, oni se hrozně zajímají o počítače, já jako taky, ale není to zas v takovým rozměru jak oni. Takže oni jdou na školy, kde je vlastně počítačovej grafik a tak. A jenom kamoš jeden jde právě na tu Trnkovu, nebo chce jít, že jako ta mu vyhovuje nejvíc, že on je taky dobrej v matice. Právě nevím, že kdybych šel do toho Jeseníku právě, tak tam bych nikoho neznal a nevím, jak bych se tam uchytil jako v tý třídě. A nebo když bych šel do tý Trnkový, tak bych tam měl aspoň někoho, koho znám právě. Tak to by bylo lepší. M: Tak třeba bys v Jeseníku nevlčil zase. Tam bys aspoň byl vychovanej, zašitej, v lese. T: Tam je taky město. M: V klidu, lázeňští hosté.
06_12_04_X
5
S: Neumím ještě lyžovat. T: A v tom Jeseníku, to by bylo jako internátní škola? M: Hm (souhlas). T: Jo, byl by v internátě. A nějak jste přemýšleli tady o tom, co to znamená, jít na internátní školu, jestli to je pro vás problém, pro tebe problém nebo jestli/ S: Pro mě by to problém nebyl. M: Pro mě taky ne. T: Jo, takže to ani nevstupovalo do toho, že byste si jako říkali, že,… M: Akorát se tam ještě vlastně taky chceme jet podívat, že, táta říkal, že to nějak domluví, že bysme se tam jeli mrknout. S: Na den otevřených dveří. T: Takže vlastně ještě uvidíte podle těch dnů otevřených dveří. M: Paní učitelka třídní nás od toho zrazuje, aby šel někam na intr. T: Zrazuje? M: Hm (souhlas). Že se máme právě poohlídnout po stejné škole tady v Brně, nevím, takhle se tady toulá, tam by byl hezky pod dozorem a byl by klid. Tady mě to chodí večer ze školy a můžu se na hlavu stavět, že jo. T: Tak věříte tomu, že tam by to vychovatelé, vychovatelky vzali pevně do rukou a? M: Hm, já si myslím, že ano. Nabalím buchty a půjdeš do Jeseníka na zkušenou. T: No, uvidíte. M: To se ještě domluvíme. O: No tak rozhodně tam nějakej režim je, vycházky jednou za týden. T: No, oni se dost často diví děcka, no, zrovna internáty, že je tam tvrdý režim. M: To bysme potřebovali, že, trošku? Přistřihnout křidýlka. T: Tak, už jsme probírali ty budoucí, nebo už jsme se toho dotkli těch budoucích nějakých plánů, takže je to tak, že v podstatě nemáš úplně jasnou představu o tom, co, jakou profesi, jaký bude uplatnění a? S: No, nemám. T: Spíš je to teda tak, že v podstatě tě baví ta matika a ty jazyky a že tady to se tam uplatní a,… S: Že bych měl jistější postup jako na ty, zrovna na tyhle ty dvě školy. T: Tak, myslíte si, že je to rozhodování o té střední škole, že probíhá jinačím způsobem, když se rozhoduje o dceři nebo synovi? Já nevím, jestli máte ještě nějaký další děti, někdy to rodiče srovnávají s tím, když mají sourozence. M: Ne, to se nedá srovnávat. Spíš podle známek. Spíš podle známek. T: Podle známek, že si myslíte/ M: Nemůžou chtít, když dcera měla čtverky, ji dostat na gympl. Takže vyloženě podle známek, asi jo, možností vlastně, kde ju vzali, tak tam šla prostě a hotovo. Kdežto Vojta je na tom o něco líp, tak ten si ještě může relativně vybírat. T: Takže ještě máte dceru, jo? M: Hm (souhlas). T: A můžu se zeptat, na jakou šla školu? M: No, ona tam moc možností neměla, mohla si vybrat na Charbulce buď cukrářka, řeznice nebo krejčí. Tak si vybrala krejčí, což ji velice nebavilo, no a teď si dodělává tady dvou letou,… O: Podnikatelskou. M: Podnikatelství malých firem. Že snad bude mít maturitu za moc peněz, no. T: Vy jste říkala, že moc možností neměla, to znamená, že to byly školy, který braly s takovýma známkama. M: Hm (souhlas). To bylo vlastně fakt všechno, co si mohla vybrat se svým prospěchem.
06_12_04_X
6
T: Takže myslíte, že to rozhodování o té střední škole není moc ovlivněný tím, jestli se rozhoduje holka nebo kluk, nebo jestli se rozhoduje/ M: No, u nás v rodině teda ne. Možná jinde ano, ale tady teda vyloženě fakt podle prospěchu. T: Ovlivnilo nějak to rozhodování vaši zkušenost, nebo takhle, na to rozhodování jestli měly vliv vaše zkušenosti s vaší vzdělávací dráhou a s vaší profesí? Jestli třeba to, co děláte, nějak,… M: Ne, to mě skutečně neovlivní ☺. T: Neříkala jste si jako, to nechci, aby moje děti/ S: Stačí dva učitelé v rodině. T: No ☺. Radši dělali, protože to je tak hrozný, protože něco, nebo naopak, to je tak dobrý, že by bylo fajn, aby to i moje děti/ M: Ale já jsem neměla moc na výběr s Karolínou, ona třeba chtěla hrozně jít na fotografku, jenomže tam brali myslím do dva celých, takže to měla taky smůlu, no a tím to skončilo. Co jsem si mohla přát já, to už je vedlejší. Když to posuzuju teda podle sebe, tak si myslím, že v dnešní době vůbec není, možná i dřív to bylo lepší, mít nějakej ten učňák nebo nějakou střední odbornou školu, než třeba gympl, pak se nedostat na vejšku a co s gymplem jsem já mohla tehdy dělat, že, nic. Nakonec, zase co s vejškou, když člověk nesežene místo, taky nic dneska. Akorát, že Karolína, to ještě nebyla vyučená vlastně, tak sehnala brigádu na prázdniny, starala se o papoušky, devět tisíc měsíčně. T: Hm, to je dobrý. M: To není špatný v sedmnácti, nebo kolik jí bylo. Že ona ani nemusí bejt vyučená a sežene si takovýhle místo a prostě kdyby tam byla na stálo, tak za chvilu bude mít plat jak já. T: A můžu se zeptat, na jaké učíte škole? M: Na Stroubské, na základce. T: Tak v tom školství jsou nízký platy, no. M: Tak na nájem zatím máme. Hlavně aby byl ještě nějakej, protože teď tam nebudou děti, tak nevím, (?). T: Snad ne. M: Příští rok tam nemáme děcka do první třídy a když z toho ředitel udělá malotřídku, tak to můžeme rovnou zavřít. Mám kam jít, no, domů. S: (?) M: No, a další problém, kdybych uměla účetnictví, tak můžu pracovat, že, tady ve firmě a v pohodě. Neumím. O: Velmi rychle sehnal (?). M: Nevím, jestli je to zrovna teď o škole v dnešní době, o šikovnosti, o možnosti uplatnění. T: Takže to vnímáte trochu i tak, že vlastně ta škola nepředurčuje úplně to, co potom člověk bude dělat? M: Spíš ne, je to o štěstí, jak se kde uchytne, upíchne, když je trochu šikovnej a akční, má nějaký všeobecný vzdělání, tak si myslím,… umí se k tomu postavit, tak je úplně jedno, co je, může být vyučenej vodník a může se dostat kamkoliv. T: Tak jo, já myslím, že mám více méně všechny informace, který jsem potřebovala. Tak jenom, když to tak shrnu, takže jsou zatím ty dvě možnosti, který v podstatě rozdíl je akorát v tom místě, že ta jedna škola je v Jeseníku, druhá škola je v Brně. A zájem matika, jazyky, zaměření technický, je technickej typ a více méně byl to tatínkův návrh, nápad, a vám se to tak jako zalíbilo a ještě zkusíte ty dny otevřených dveří. Dobře, tak jo, já nevím, jestli vás ještě něco napadá, co tady ten proces rozhodování ovlivnilo, co do toho vstupuje. (pauza) Tak já vám poděkuju. M: Nemáte zač.