}w !"#$%&'()+,-./012345
M ASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA INFORMATIKY
Vliv pˇrenosných IT zaˇrízení na životní prostˇredí a zdraví cˇ lovˇeka ˇ B AKALÁ RSKÁ PRÁCE
Miroslav Suchopar
Brno, kvˇeten 2009
Prohlášení Prohlašuji, že tato bakaláˇrská práce je mým puvodním ˚ autorským dílem, které jsem vypracoval samostatnˇe. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem pˇri vypracování používal nebo z nich cˇ erpal, v práci rˇ ádnˇe cituji s uvedením úplného odkazu na pˇríslušný zdroj.
Vedoucí práce: doc. RNDr. Tomáš Pitner, Ph.D. ii
Shrnutí Pˇrenosná zaˇrízení (wearables) jsou elektronická zaˇrízení nositelná pˇrímo na tˇele nebo zaˇrízení, která jsou integrovaná do cˇ ásti obleˇcení. Podle vize všudypˇrítomnosti prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky, bude cˇ lovˇek pˇrenosnými zaˇrízeními obklopen v podstatˇe neustále. Takto tˇesný a nepˇretržitý kontakt s elektronickými zaˇrízeními, která navíc používají ke komunikaci s okolím výhradnˇe bezdrátové technologie, muže ˚ mít za následek nepˇríznivé vlivy na lidský organismus. Nové technologie však zárovenˇ mohou napomáhat ke zkvalitnˇení lékaˇrské a sociální péˇce. Spoleˇcnˇe s nárustem ˚ poˇctu pˇrenosných zaˇrízení roste i množství spotˇrebovaných vzácných surovin potˇrebných k výrobˇe pˇrenosných zaˇrízení a také se objevuje stále vˇetší poˇcet zastaralých nebo nefunkˇcních zaˇrízení, které je potˇreba náležitˇe likvidovat. Nejen tyto dva fakty mohou znaˇcnˇe ovlivnovat ˇ v budoucnosti životní prostˇredí.
iii
Klíˇcová slova Pervasive computing, všudypˇrítomnost prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky, pˇrenosná zaˇrízení, wearables, vliv na zdraví, elektrod odpad, vliv na životní prostˇredí
iv
Obsah 1 2
Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇrenosná zaˇrízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Co jsou pˇrenosná zaˇrízení . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Historie pˇrenosných zaˇrízení . . . . . . . . . . . . . 2.3 Pˇrenosná zaˇrízení na souˇcasném trhu . . . . . . . . 2.3.1 Zobrazovací pˇrenosná zaˇrízení . . . . . . . . 2.3.2 Inteligentní obleˇcení . . . . . . . . . . . . . . 2.3.3 Komunikaˇcní zaˇrízení . . . . . . . . . . . . . 2.4 Vliv pˇrenosných zaˇrízení na zdraví . . . . . . . . . . 2.4.1 Základní fyzikální principy . . . . . . . . . . 2.4.2 Negativní vliv na lidský organismus . . . . . 2.4.3 Pˇrínos pˇrenosných zaˇrízení pro lidské zdraví 2.5 Vliv pˇrenosných zaˇrízení na životní prostˇredí . . . . 2.5.1 Primární dopady . . . . . . . . . . . . . . . . 2.5.2 Sekundární a terciární dopady . . . . . . . . 2.6 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Výukové materiály . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Závˇer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇrehled použitých informaˇcních zdroju˚ . . . . . . . . . . . . A Ukázka prezenatace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . B Seznam souboru˚ na pˇriloženém CD . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1 3 3 3 9 9 10 12 13 13 15 17 19 21 23 26 28 32 36 37 38
v
Kapitola 1
Úvod Pervasive computing, též ubiquitous computing (ˇcesky všudypˇrítomnost prostˇredku˚ výpocˇ etní techniky), popisuje pronikání poˇcítaˇcových technologií do takových oblastí každodenního života, ve kterých se puvodnˇ ˚ e nevyskytovaly nebo ve kterých byly dˇríve používány technologie, na nˇež nebylo nahlíženo jako na poˇcítaˇcové. Hlavní vizí pervasive computing je zaˇclenˇení výpoˇcetní techniky do všech oblastí všedního života a její úplné vzájemné propojení. Není to tak dávno, kdy nastal obrovský rozmach mobilních technologií, at’ už mám na mysli mobilní telefony, digitální asistenty, nebo bezdrátový internet. Po tak masivním rozšíˇrení výše zmínˇených technologií se zaˇcala mimo jiné rˇ ešit i otázka, zda záˇrení ze zaˇrízení komunikujících bezdrátovým pˇrenosem nemají nepˇríznivé úˇcinky na lidské zdraví. Zaˇcaly se objevovat názory, že nadmˇerné vystavování se elektromagnetickému vlnˇení muže ˚ mít za následek ovlivnˇení napˇríklad nervové soustavy, nebo dokonce, že muže ˚ zapˇríˇcinit vznik rakoviny. Pokud hovoˇríme o všudypˇrítomnosti prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky, kdy nás má v podstatˇe neustále tˇesnˇe obklopovat nˇekolik elektronických zaˇrízení najednou používajících bezdrátové technologie pro pˇrenos dat - podobnˇe jako dnes mobilní telefony, PDA (Personal Digital Assistant), MP3 pˇrehrávaˇce, logicky se nabízí stejná otázka, jaký má všudypˇrítomnost prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky vliv na zdraví cˇ lovˇeka. Cílem mojí práce je nastudovat z mezinárodních zdroju˚ problematiku pˇrenositelných zaˇrízení, která tvoˇrí podstatnou cˇ ást všudypˇrítomných prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky, a pokusit se popsat jejich možný vliv na lidské zdraví a také na životní prostˇredí. Hlavní kapitola týkající se pˇrenosných zaˇrízení je rozdˇelena celkem na šest cˇ ástí. Nejdˇríve je uveden pˇrehled o tom, jak jsou pˇrenosná zaˇrízení definována, jak vypadají, k cˇ emu slouží anebo sloužit mohou. Ve druhé cˇ ásti první kapitoly je rozepsaná dnes již pomˇernˇe bohatá, témˇerˇ padesátiletá historie pˇrenosných zaˇrízení, následovaná pˇrehledem pˇrenosných zaˇrízení dostupných na souˇcasném trhu, který jsem rozdˇelil do tˇrí skupin: •
zaˇrízení napomáhající organizaci uživatelových dat
•
zobrazovací zaˇrízení
•
inteligentní obleˇcení
V následující, tˇretí cˇ ásti první kapitoly jsou zmínˇeny nejdiskutovanˇejší možné dopady pˇrenosných zaˇrízení na lidský organismus. Pˇresnˇeji rˇ eˇceno jsou zde shrnuty možné dopady na 1
1. Ú VOD zdraví, zapˇríˇcinˇené bezdrátovým pˇrenosem dat, ale také pˇríklady jak by v budoucnosti nové technologie mohly napomáhat pˇri léˇcbˇe anebo v kritických pˇrípadech pˇri záchranˇe života. Narustající ˚ rozvoj, výroba a používání pˇrenosných zaˇrízení s sebou nesou také jistá rizika pro životní prostˇredí. At’ už se jedná o vysokou spotˇrebu vzácných kovu˚ potˇrebných pro výrobu jednotlivých cˇ ástí pˇrenosných zaˇrízení, nebo at’ se jedná o likvidaci a recyklaci již nefunkˇcních zaˇrízení (primární dopady). Dusledkem ˚ užívání novˇe vyvinutých informaˇcních a komunikaˇcních technologií pˇrenosných zaˇrízení jsou další procesy (napˇr. doprava), které specifickým zpusobem ˚ ovlivnují ˇ životní prostˇredí (nepˇrímé dopady). Všechny tyto možné dopady jsou shrnuty v pˇredposlední cˇ ásti kapitoly o pˇrenosných zaˇrízení. Na konci je uvedeno shrnutí pro celou kapitolu pˇrenosných zaˇrízení, pˇredevším jejich vlivu na zdraví a životní prostˇredí. Získané poznatky pˇri psaní této práce jsem poskytl jako nezávislý výukový materiál, respektující možnosti soudobé podpory výpoˇcetní techniky pˇri vzdˇelávání na Masarykovˇe univerzitˇe. To pˇredevším znamená, že jsem využil prostˇredky Informaˇcního systému Masarykovy univerzity (IS MU), ale také napˇríklad znaˇckovací nástroj pracující s formátem DocBook. Souˇcástí práce je také prezentace, ve které jsou shrnuty všechny hlavní body tohotu dokumentu a odpovˇedník související s tematikou, kterou se v mojí práci zabývám. Popis tˇechto výukových materiálu˚ a technologií využitých pˇri jejich zpracování je uveden v kapitole cˇ .3.
2
Kapitola 2
Pˇrenosná zaˇrízení 2.1
Co jsou pˇrenosná zaˇrízení
Významnou skupinou technologií, spadajících do všudypˇrítomných prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky, jsou takzvaná pˇrenosná zaˇrízení (wearables). Jedná se o elektronická zaˇrízení, která lze nosit pˇrímo na tˇele nebo která jsou zabudována v nˇejaké cˇ ásti obleˇcení. Takové obleˇcení je potom nazýváno „i-Wear“, cˇ esky inteligentní obleˇcení. Pro pˇríklad by se dala uvést kamera v knoflíku na obleku, brýle se zabudovaným monitorem, nebo rukavice, které umožnují ˇ uživateli vytváˇret hudbu pohybováním a tleskáním rukama (the hand bandTM ). Ale jde o víc než jen o hodinky nebo brýle: technologie pˇrenositelného zaˇrízení má plnou funkcionalitu libovolnˇe nastavitelného a programovatelného desktopového poˇcítaˇcového ˇ systému, a navíc je témˇerˇ bezpodmíneˇcnˇe provázána s uživatelem. Clovˇ ek, který chce s takovýmto zaˇrízením komunikovat, nemusí nutnˇe sedˇet doma u stolu, ale muže ˚ se kdekoli volnˇe pohybovat. Navíc, díky konzistenci, se zaˇrízení nemusí zapínat ani vypínat a uživatel s ním tak muže ˚ komunikovat nepˇretržitˇe. A protože pˇrenositelná zaˇrízení podporují mimo jiné i multi-tasking, není nutné ukonˇcovat souˇcasnou cˇ innost, pokud chcete dané zaˇrízení použít pro další úˇcel. Pˇrenositelná zaˇrízení tak umožnují ˇ mnohem vˇetší volnost pˇri interakci uživatele s daným zaˇrízením, než tomu bylo dosud u desktopových systému. ˚ Pˇrenosná zaˇrízení jsou užiteˇcná pˇredevším pro aplikace, které vyžadují výpoˇcetní podporu, zatím co uživatelovy ruce, hlas, oˇci nebo pozornost jsou aktivnˇe zaneprázdnˇeny fyzickým okolím. To znamená, že nˇekteré akce muže ˚ daná aplikace provádˇet jen na základˇe zmˇen urˇcitých faktoru˚ v okolním prostˇredí. Pˇrenositelná zaˇrízení jsou prozatím aplikována hlavnˇe v oblastech týkajících se zdravotních monitorovacích systému, ˚ behaviorálního modelování, vývoje multimediálních zaˇrízení nebo informaˇcních technologií. V této dobˇe je témˇerˇ dennˇe používá nejen armáda, ale i vládní organizace a profesionálové ve zdravotnictví. Do budoucna se poˇcítá s dalším rozšíˇrením pole pusobnosti ˚ tˇechto technologií, a to pˇredevším mezi širší populaci do soukromé oblasti.
2.2
Historie pˇrenosných zaˇrízení
Obecnˇe by se poˇcátky pˇrenositelných zaˇrízení daly datovat už od 15. století. Konkrétnˇe od roku 1462, kdy italský hodináˇr Bartholomew Manfredi sestrojil první kapesní hodinky. O pár století pozdˇeji Alberto Santos vylepšil Manfrediho vynález, a v roce 1907 veˇrejnosti pˇredstavil první náramkové hodinky. 3
ˇ ˇ 2.2. HISTORIE P RENOSNÝCH ZA RÍZENÍ (zdroj: ˇ cásteˇ cnˇ e pˇ revzato ze studie TA SWISS)
Obrázek 2.1: Duležité ˚ milníky ve vývoji pˇrenosných zaˇrízení 1960 - 1980 První „opravdové“ elektronické pˇrenositelné zaˇrízení však bylo úspˇešnˇe otestováno až v létˇe roku 1961 v Las Vegas. Toto zaˇrízení zkonstruoval E. O. Thorp ve spolupráci s Claudem Shannonem pod záštitou firmy MIT Media Lab1 . Jednalo se o poˇcítaˇc velikosti cigaretové krabiˇcky, který pˇredpovídal jaké cˇ íslo padne v ruletˇe. Pˇresnˇeji rˇ eˇceno, pomocí nacˇ asování otáˇcení rotoru rulety a míˇcku, urˇcil osminovou cˇ ást rotoru, kde se míˇcek zastaví. Podle laboratorních výsledku˚ šlo získat 44 procentní výdˇelek, pokud se sázelo na nejprotˇežovanˇejší osminu, kterou poˇcítaˇc vybral. Ke stejnému závˇeru vˇedci došli i po vyzkoušení poˇcítaˇce mimo laboratoˇr v již výše zmínˇeném Las Vegas. V praxi muselo být samozˇrejmˇe vše nenápadné, takže Thorp komunikoval se zaˇrízením pomocí tlaˇcítek ukrytých v botách, která maˇckal palci u nohy. Zaˇrízení posílalo zvukové signály do malého sluchátka zastrˇceného do ušního kanálku. Kabely, které vedly z ucha do kapsy, byly nabarveny tak, aby splývaly s kuží ˚ a vlasy. Aˇckoli poˇcítaˇc poskytoval uspokojující výsledky, kvuli ˚ menším hardwarovým poruchám vˇedci vytrvalé sázení s velkýmy penˇezi odložili. Thorp tento vynález zveˇrejnil až v roce 1966 ve své knize Beat the Dealer. V roce 1967 pˇredstavil Huber Upton analgový pˇrenosný poˇcítaˇc s displejem zabudovaným v brýlích, který byl urˇcen k pomoci pˇri odezírání ze rtu. ˚ Pomocí filtru, tvoˇreného horní a dolní propustí, systém dokázal urˇcit jaký typ fonému byl vysloven a podle toho rozsvítil jednu z LED diod pˇripevnˇených na brýlích. O deset let pozdˇeji, tedy v roce 1977, dokonˇcil C.C. Collins pˇrenositelné zaˇrízení, které bylo, stejnˇe jako poˇcítaˇc H.Uptona, urˇceno pro nevidomé a slabozraké. Systém byl testován jako „zraková protéza“ pro nevidomé. Zaˇrízení vážilo nˇeco málo pˇres dva kilogramy. 1. http://www.media.mit.edu/wearables/
4
ˇ ˇ 2.2. HISTORIE P RENOSNÝCH ZA RÍZENÍ Duležitou ˚ souˇcástí byla pˇredevším kamera, která snímaný obraz pˇrevádˇela na signály do 1024-bodové, desetipalcové dotekové mˇrížky pˇripevnˇené na vestˇe. Ve stejném roce uvedla na trh firma Hewlett-Packard hodinky se zabudovanou algebraickou kalkulaˇckou. Výrobek nesl oznaˇcení HP-01. Na hodinkách bylo celkem 28 malých ˇ ri z nich byla vyvýšená, aby se dala snadno ovládat prsty (byla to tlaˇcítka pro tlaˇcítek. Ctyˇ ovládání data, budíku, pamˇeti a cˇ asu). Další dvˇe byla o nˇeco nižší, ale stále se dala dobˇre prsty manipulovat. Zbylá tlaˇcítka se musela stisknout jehlou, pˇripevnˇenou ve sponˇe na náramku hodinek. Vˇetšina tehdejších kalkulaˇcek umˇela pracovat pouze s jedním datovým typem - cˇ ísla s pohyblivou desetinnou cˇ árkou. Kdežto HP-01 dokázal pracovat se cˇ tyˇrmi datovými typy. Kromˇe cˇ ísel s pohyblivou desetinnou cˇ árkou, to byla Date Data, Time of Day Data a Time Interval Data. Další ukázkou propojení kalkulaˇcky a hodinek bylo takzvané „dynamické poˇcítání“. Napˇríklad místo zobrazení cˇ asu stráveného u telefonu se dalo nastavit, aby hodinky ukázaly množství utracených penˇez v závislosti na uplynulé dobˇe. 22. cˇ ervna roku 1979 byl v tokijském parku Yoyogi, na neobvyklé tiskové konferenci, pˇredstaven první pˇrenosný kazetový pˇrehrávaˇc Sony WalkmanTM , který byl pojmenován jako TPS-L2. Na pˇrehrávaˇci byly umístˇeny dva konektory pro sluchátka, díky nimž mohli nahrávku na kazetˇe poslouchat dva lidé najednou. Kromˇe toho TPS-L2 obsahoval i takzvané "hotline" tlaˇcítko, které po zmáˇcknutí aktivovalo malý zabudovaný mikrofon, cˇ ásteˇcnˇe potlaˇcilo zvuk z kazety a umonžnilo tak vzájemnou komunikaci mezi obˇema uživateli. Do roku 1995 bylo vyrobeno na stopadesát milionu˚ kusu˚ a pˇres tˇrista ruzných ˚ modelu˚ Sony Walkman. V souˇcasné dobˇe jsou nahrazeny CD pˇrehrávaˇci DiscmanTM a MP3 pˇrehrávaˇci. 1981 - 1993 Na zaˇcátku osmdesátých let navrhl a zkonstruoval Steve Mann, konkrétnˇe v roce 1981, ještˇe když byl na stˇrední škole, poˇcítaˇc zabudovaný do batohu se železnou konstrukcí, který ovládal fotografický systém. Celé zaˇrízení obsahovalo nˇekolik fotoaparátu, ˚ blesku˚ a dalˇ ricetisloupcový CRT displej pˇripevnˇený k pˇrilbˇe sloužil jako ších fotografických zaˇrízení. Ctyˇ hledáˇcek fotoaparátu. Vstup tvoˇrilo sedm mikropˇrepínaˇcu˚ vestavˇených do rukojetˇe blesku. Celý systém (vˇcetnˇe blesku) byl napájen galvanickými cˇ lánky. V roce 1983 prodával Keith Taft poˇcítaˇc zabudovaný v botˇe, jenž byl urˇcen pro poˇcítání karet (card-counting) v karetní hˇre Blackjack. Jeho jádro bylo založeno na 8-bitovém mikroprocesoru Zilog Z-80 a ovládal se, podobnˇe jako Thorpovo zaˇrízení pro pˇredpovídání rulety, palcem u nohy. Winnebiko II byl prvním povedeným pokusem Steva Robertse o prunik ˚ do takzvaného koˇcovného programování, které mu umožnovalo ˇ cestovat napˇríˇc krajinou a zárovenˇ programovat. Jednalo se o kolo, na kterém se jezdilo vleže a na nˇemž byl umístˇen poˇcítaˇc. Steve Roberts sestavil Winnebiko II v roce 1986 a za dva roky na nˇem ujel více než devˇet a pul ˚ tisíce kilometru. ˚ Poˇcítaˇc mohl být efektivnˇe používán díky zabudované akordové klávesnici (chording keyboard ) v rˇ ídítkách a tlaˇcítkum ˚ na konzole, která mimo jiné obsahovala i dvouˇrádkový LCD displej, reproduktor, digitální hodiny cˇ i kilometrovník. Dále Winnebiko II obsahoval i systém pro rádiovou komunikaci; vše bylo napájeno solárními panely s baterií. Následníkem Winnebiko II byl ještˇe propracovanˇejší bicykl BEHEMOTH (Big Electronic 5
ˇ ˇ 2.2. HISTORIE P RENOSNÝCH ZA RÍZENÍ Human-Energized Machine...Only Too Heavy). Private Eye - první monitor pˇripevnitelný na hlavu a využitelný pro soukromé úˇcely, byl pˇredstaven a prodáván firmou Reflection Technology v roce 1989. Rozlišení displeje bylo 720 x 820 obrazových bodu, ˚ velikost 8,89 x 3,81 x 3,175 centimetru. ˚ Na konferenci agentury DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) byl v roce 1990 pˇredveden studenty IBM/Columbia Geraldem Maguirem a Johnem Loannidisem projekt the Student Electronic Notebook. Projekt využíval bezdiskový AIX notebook firmy Toshiba, který pˇres rádiové spojení používající metodu rozprostˇrení spektra pˇrímou posloupností (DSSS - Direct Sequence Spread Spectrum), poskytoval všechny obvyklé služby rodiny protokolu˚ TCP/IP. Bˇeželo na nˇem prostˇredí Andrew, obsahoval X Window a NFS systém pro vzdálený pˇrístup k souborum. ˚ Vstup byl zadáván pomocí speciální tužky a virtuální klávesnice. 1990 - organizace ORL (Olivetti Research Ltd.) vynalezla Active badge system pro lokalizaci v budovách. Malá mobilní stanice, nazývána badge - odtud název badge system, o rozmˇerech 55x55x7mm a váze 40g, vysílá periodicky nebo na vyžádání unikátní infraˇcervený signál, který zachytávají sítí propojené pˇrijímaˇce rozmístˇené po budovˇe. Signál je dále pˇredán hlavní stanici, která jej zpracuje a následnˇe muže, ˚ napˇríklad textovˇe nebo graficky, zobrazit na displej pohyb jednotlivých mobilních stanic. Tento systém poskytuje pomˇernˇe pˇresnou informaci o poloze, ale je limitován použitím na pˇrímou viditelnost a dosahuje nepˇresné výsledky pˇri pˇrímém svˇetle. V dubnu roku 1991 pˇredstavil Doug Platt na výstavˇe Lap&Palmtop v New Yorku svuj ˚ pˇrenosný poˇcítaˇc Hip PC. Tento poˇcítaˇc, velikosti krabice od bot, byl založen na modulu Ampro „Little Borad“ XT. Obsahoval Private Eye displej firmy Reflection Technology, akordovou klávesnici pˇripevnˇenou na pásku a 1.44 megabajtovou disketovou mechaniku. Zatímco práce s bˇežnýmy notebooky vyžaduje plnou koncentraci obou oˇcí a zamˇestnává obˇe ruce, práce s Hip PC umožnuje ˇ nechat obˇe oˇci a alesponˇ jednu ruku volnou. „Mužete ˚ si tak doslova pˇri bˇehání pˇrepoˇcítávat výsledky ve vašem tabulkovém kalulátoru.“, chlubil se Platt. 1991 - v Pittsburském výzkumném centru Carnegie Mellon’s Engineering Design Research Center sestrojili studenti v rámci semestrálního kurzu pˇrenosný poˇcítaˇc VuMan 1, který sloužil k prohlížení technických nákresu˚ domu. ˚ Vstup se zadával pomocí tˇrítlaˇcítkového zaˇrízení pˇripevnˇené k pásku a výstup byl zobrazován pˇres Private Eye firmy Reflection technology. VuMan 1 byl ekvivalentem druhé generace IBM PC umístˇeným do batohu nositelného pˇres rameno o celkové váze necelých dvou kilogramu. ˚ V záˇrí téhož roku vyšel v americkém vˇedeckém cˇ asopise Scientific American cˇ lánek Marca Weisera The Computer for the 21st Century, který pˇredstavil základní myšlenku Ubiquitous Computing. Ta navrhuje zabudování výpoˇcetních systému˚ do bˇežnˇe používaných pˇredmˇetu˚ a jejich vzájemné propojení. V roce 1993 zaˇcal Thad Starner na sobˇe neustále nosit svuj ˚ pˇrenositelný poˇcítaˇc. Pˇredešlé dva jeho pokusy pˇrenositelných poˇcítaˇcu, ˚ TRS-80 model 100 a pracovní stanice SPARC, se mu nikdy nepodaˇrilo spolehlivˇe uvést do provozu. Proto se rozhodl pˇrejít na systém vytvoˇrený Dougem Plattem, který byl založen na cˇ ipu 286. Svuj ˚ systém následnˇe Starner 6
ˇ ˇ 2.2. HISTORIE P RENOSNÝCH ZA RÍZENÍ spoleˇcnˇe s Plattem vylepšili souˇcástmi ze soupravy vyrobené Park Enterprises, displejeme Private Eye a akordovou klávesnicí Twiddler. Po nˇekolika dalších úpravách vznikl z tohoto systému Tin Lizzy wearable computer design firmy MIT. Na podzim roku 1993 dokonˇcila spoleˇcnost BBN systém Pathfinder, který se skládal z pˇrenositelného poˇcítaˇce se zabudovaným Globálním Poziˇcním Systémem (GPS) a systémem pro zjišt’ování výskytu záˇrení. Ve stejném roce vytvoˇril Thad Starner první verzi softwaru rozšíˇrení pamˇeti, který nazval Remembrance Agent (RA). RA byla automatická asociativní pamˇet’, která vyhledávala relevantní informace v databázi na základˇe právˇe psané poznámky do pˇrenositelného poˇcítaˇce. Tento software byl integrován do textového editoru Emacs. Jako neustále bˇežící program byl RA navržen tak, aby neodvádˇel pozornost uživatele od jeho primární cˇ innosti. Zobrazoval tak, pouze ve spodní cˇ ásti obrazovky, relevantní informace a do plného zobrazení se dal pˇrepnout stiskem triviální kombinací kláves. RA byl pozdˇeji pˇrepracován v rámci navazujícího výzkumu Bradleym Rhodesem. 1993 - Steven Feiner, Blair McIntyre a Dorée Seligmann vyvinuli na New Yorkské univerzitˇe Columbia University rozšiˇrrˇ ující systém reality KARMA: Knowledge-based Augmented Reality for Maintenance Assistance. Tento prototyp mˇel napomáhat koncovému uživateli pˇri údržbˇe laserové tiskárny. Uživatel mˇel na jednom oku nasazen Private Eye displej tak, aby tvoˇril pˇri sledování reality obˇema oˇcima pˇrekryvovou vrstvu, ve které se zobrazovalo drátové schéma a instrukce pro údržbu jakékoli cˇ ásti, která byla opravována. Na klícˇ ových cˇ ástech tiskárny byly pˇripojeny speciální malé trojúhelníky (Logitech 3D trackers), které umožnovaly ˇ systému sledovat jejich pozici a orientaci, podle cˇ ehož zobrazoval danou grafiku. 1994 - souˇcasnost 1994 - Mike Lemming a Mike Flynn vynalezli zaˇrízení Forget-Me-Not, které mˇelo sloužit jako poˇcítaˇcová podpora lidské pamˇeti. Zaˇrízení zaznamenávalo interakci uživatele s jinými lidmi nebo pˇrístroji do databáze pro pozdˇejší dotazování[24]. Pomocí bezdrátové komunikace s vysílaˇci a vybavením v pokojích zaˇrízení zjišt’ovalo, kdo byl v místnosti, s kým byl navázán telefonický rozhovor, cˇ i jaké objekty byly v místnosti. Tyto informace poté umožnovaly ˇ dotazy typu:„Kdo pˇrišel do mé kanceláˇre, když jsem telefonoval s Markem?“ Pˇri návrhu designu se vynálezci rˇ ídili tˇremi základními požadavky: •
musí být jednodušší si zapamatovat jak zaˇrízení Forget-me-not ovládat, než pokus vzpomenout si na zapomenutý fakt
•
zaˇrízení musí být dostupné kdykoli a kdekoli
•
všechny symboly na drobném displeji musí být pro uživatele snadno rozpoznatelné, jinak budou zbyteˇcnˇe zatˇežovat pamˇet’
1994 - Edgar Matias a Mike Ruicci z University of Toronto pˇredstavili „wrist computer“ (zápˇestní poˇcítaˇc), poˇcítaˇc pˇredstavující alternativu k do té doby vynalezeným pˇrenositelným 7
ˇ ˇ 2.2. HISTORIE P RENOSNÝCH ZA RÍZENÍ poˇcítaˇcum, ˚ které se skládaly z HUD displeje a akordové klávesnice. Matiasuv ˚ poˇcítaˇc byl sestaven z LCD displeje, Half Keyboard klávesnice a samotného poˇcítaˇcového modulu s baˇ ri hlavní cíle pˇri konstrukci tohoto zaˇrízení byly minimalizovat trénink, únavu, teriemi. Ctyˇ váhu a spotˇrebu energie. Trénink byl minimalizován použitím Half Keyboard klávesnice a displeje pˇripevnitelných na pˇredloktí. Psaní je umožnˇeno po pˇriložení obou zápˇestí k sobˇe. Váha celého zaˇrízení po koneˇcných úpravách byla 655 g, z toho klávesnice vážila 170 g, displej 175 g a modul s bateriemi 310 g. Half Keyboard[15] je klávesnice, která obsahuje pouze polovinu klasické klávesnice, druhá polovina písmen je dostupná, pokud uživatel pˇri psaní drží klávesu mezerník. Tato technologie byla pozdˇeji využita vynálezci z IBM pˇri konstrukci malého poˇcítaˇce pˇripevnitelného na pásek (belt-computer). 1994 - Organizace DARPA odstartovala program Smart Modules, jehož cílem bylo vytvorˇ it pˇredevším pˇrenositelné poˇcítaˇce zabudovatelné do obleˇcení, ale i další rozmanité druhy výrobku˚ zahrnující poˇcítaˇce, rádia, navigaˇcní systémy a pod., které by mˇely jak komerˇcní, tak vojenské využití. 1994 - Steve Mann zaˇcal na internet posílat obrázky ze své bezdrátové analogové webkamery, kterou mˇel pˇripevnˇenou na hlavˇe. Data z kamery byla posílána do SGI stanice pˇres amatérskou TV frekvenci. Obrázky byly zpracovávány témˇerˇ v reálném cˇ ase v SGI stanici a zobrazovány na Mannovˇe osobní internetové stránce2 . Thad Starner systém pozdˇeji rozšírˇ il tak, aby bylo možné vysílat zpracované video ze základní stanice zpˇet na displej pˇripevnˇený na hlavˇe, což využil pˇri svých pokusech rozšíˇrené reality3 . 1996 - V srpnu roku 1996 uspoˇrádala firma Boeing v Seatltu malou konferenci týkající se pˇrenositelných zaˇrízení. Na konferenci bylo pˇredstaveno napˇríklad nˇekolik prodejcu˚ zaˇrízení pro rozpoznání rˇ eˇci, monitoru, ˚ ale i plnˇe funkˇcních pˇrenositelných poˇcítaˇcu. ˚ Události se zúˇcastnilo na 204 vˇedcu, ˚ výzkumníku˚ a administrátoru˚ z prumyslu. ˚ 1997 - Profesor Alex Pentland z M.I.T. z Bostonu a paˇrížská fakulta Creapole Ékole De Création zorganizovali módní pˇrehlídku, která mˇela pˇriblížit nadcházející propojení módy a pˇrenositelných poˇcítaˇcu. ˚ Pˇrehlídka se uskuteˇcnila v únoru 1997 v Pompidou Center v Parˇ íži. 1997 - 13. a 14. rˇ íjna 1997 ve spolupráci firem CMU, MIT a Georgia Tech se v Cambridgi uskuteˇcnila první mezinárodní konfercence pˇrenositelných poˇcítaˇcu˚ IEEE International Symposium on Wearables Computers. Jednalo se o plnˇe akademickou konferenci s pˇrednáškami zasahujícími celé spektrum problematiky pˇrenositelných poˇcítaˇcu, ˚ od nového hardwaru až po nový software. Dohromady bylo na celé akci zaregistrováno 382 lidí. 1999 -Firma Xybernaut Mobile Assistant zaˇcala hromadnˇe prodávat svuj ˚ pˇrenosný pocˇ ítaˇc s názvem Xybernaut 133P. Tento poˇcítaˇc bylo první pˇrenosné zaˇrízení, které podporovalo 32 bitovou PCMCIA sbˇernici. Xybernaut 133P byl osazen 133 MHz procesorem Intel Pentium, 32 MB EDO RAM, vestavˇeným polohovacím zaˇrízením, softwarem pro rozpoznání rˇ eˇci, IrDA (Infrared Data Acquisition) portem, pevným diskem o velikosti 1,4 GB a dvˇema sbˇernicemi PCMCIA Type II, nebo jedním typem sbˇernice PCMCIA Type I. Za2. 3.
http://wearcam.org/myview.html http://www.cc.gatech.edu/~thad/p/032_20_ARVR/stochastic_ISWC97.pdf
8
ˇ ˇ ˇ 2.3. P RENOSNÁ ZA RÍZENÍ NA SOU CASNÉM TRHU rˇ ízení bylo napájeno lithium-ionovými bateriemi, které udržely poˇcítaˇc v cˇ innosti 4 až 8 hodin. Miniaturní VGA displej pˇripevnitelný na hlavu (HMD) zobrazoval informace stejnˇe, jakoby se uživatel díval na 15" monitor ze vzdálenosti 60 centimetru. ˚ 2000 - po osmnácti mˇesících spoleˇcného vývoje pˇredstavily firmy Levi Strauss & Co. a Philips Electronics NV bundu se zabudovaným MP3 pˇrehrávaˇcem se sluchátky a mikrofonem v límci. Jednalo se o první praktický pˇríklad inteligentního obleˇcení, tedy obleˇcení s integrovaným elektronickým zaˇrízením. Výrobek naznaˇcil smˇer, kterým by se vývoj pˇrenositelných zaˇrízení mohl v pˇríštích letech vydat.
2.3
Pˇrenosná zaˇrízení na souˇcasném trhu
Pˇrenositelná zaˇrízení, která jsou dostupná na souˇcasném trhu, bych rozdˇelil do tˇrí skupin, podle služby nabízené uživateli. Do první skupiny bych zaˇradil displeje, kamery a monitory upevnitelné na hlavu (HMD) jako zaˇrízení, která umožnují ˇ zobrazování nejen rozšíˇrené reality. Druhá skupina zahrnuje inteligentní obleˇcení, i-Wear. Poslední skupinu tvoˇrí zaˇrízení sloužící ke komunikaci a usnadnující ˇ uživateli organizaci svých poznámek, kontaktu, ˚ schuzek ˚ a pod. 2.3.1 Zobrazovací pˇrenosná zaˇrízení Jak bylo zmínˇeno výše, do první skupiny pˇrenositelných zaˇrízení dostupných na souˇcasném trhu jsem zaˇradil zaˇrízení zobrazující rozšíˇrenou realitu. Od doby prvního sestrojeného displeje nositelného na hlavˇe uplynulo již mnoho let a tato zaˇrízení se dost zmˇenila. Head Mounted Display (HMD) je zobrazovací zaˇrízení pˇripevnˇené na helmˇe nebo nositelné pˇrímo na hlavˇe. Muže ˚ mít jeden optický displej (monokulární HMD) nebo dva (binokulární HMD). Displeje jsou miniaturizovány a mohou zahrnovat CRT, LCD, LCoS, nebo LED. HMD se dále rozdˇelují podle toho, co jsou schopné zobrazit, zda pouze poˇcítaˇcem generovaný obraz (CGI Computer Generated Image), což je cˇ asto nazýváno virtuální realitou, nebo zda umí zobrazit spolu s poˇcítaˇcem generovaným obrazem i skuteˇcnou realitu. Pak se jedná o rozšíˇrenou realitu. Rozšíˇrenou realitu lze zobrazovat dvˇema zpusoby. ˚ Bud’ promítáním CGI pˇres polopropustné zrcadlo a sledováním reálného svˇeta pˇrímo, nebo snímáním reálného svˇeta kamerou, elektronickým spojením s CGI a následným promítáním výsledného obrazu. U HMD se rozlišují následující klíˇcové parametry: •
úhel pohledu
•
velikost rozlišení displeje
•
stereoskopické pˇrekrývání
•
vzdálenost ohniska
Bˇežný úhel pohledu lidského zraku je zhruba 180◦ . HMD nabízejí podstatnˇe menší zorné pole, klasicky pouze okolo 25◦ . Rozlišení se udává, podobnˇe jako u monitoru˚ používaných 9
ˇ ˇ ˇ 2.3. P RENOSNÁ ZA RÍZENÍ NA SOU CASNÉM TRHU u poˇcítaˇcu, ˚ v pixelech (obrazových bodech). Bud’ jako souˇcin poˇctu bodu˚ na šíˇrku a výšku (1600 x 1200), nebo jako výsledek tohoto souˇcinu (2 359 296 obrazových bodu). ˚ U komerˇcních HMD bylo v roce 2002 nejbˇežnˇejší rozlišení 181 470 pixelu, ˚ což odpovídalo 263*230*3 obrazovým bodum ˚ na displej. Stereoskopické pˇrekrývání udává oblast, která je viditelná obˇema oˇcima najednou. V této oblasti jsme schopni vnímat vzdálenost jednotlivých objektu. ˚ ˇ Cím vˇetší pˇrekrývání HMD nabízí, tím lépe pomocí nˇej mužeme ˚ odlišit vzdálenost zobrazovaných objektu. ˚ Vˇetšina základních HMD jednoduše promítají poˇcítaˇcem generovaný obraz a nijak nereagují na reálný svˇet okolo. Složitˇejší HMD mají zabudovaný poziˇcní systém, který umí urˇcit polohu a naklonˇení hlavy a podle toho upravovat obraz, aby odpovídal skuteˇcnému svˇetu. Nˇekteré HMD mohou pomocí senzoru˚ snímat a nahrávat polohu a úhel otoˇcení hlavy. Po zpracování v poˇcítaˇci pak muže ˚ vygenerovat odpovídající obraz v daném cˇ ase. To umožnuje ˇ rozhlížení se ve virtuálním realitˇe pouze pohybem hlavy, bez nutnosti používat speciální ovladaˇc na posouvání obrazu. Ještˇe zajímavˇejší funkce je sledování pohledu uživatele, což muže ˚ být využito napˇríklad pro navigaci uživatelským rozhraním - na základˇe zmˇeny pohledu muže ˚ poˇcítaˇc zmˇenit zobrazovanou informaci na displeji, zobrazit dodateˇcné informace a pod. Dnešní trh nabízí velké množství ruzných ˚ HMD. Cena se liší v závislosti pˇredevším na tom, zda dané HMD zpracovává pouze obraz generovaný poˇcítaˇcem nebo umí zobrazovat i reálný svˇet. Další faktory ovlivnující ˇ cenu jsou nabízené rozlišení, úhel pohledu a ostatní klíˇcové parametry o nichž jsem se zminoval ˇ výše. Mužete ˚ tak sehnat jednodušší HMD již za nˇekolik desítek tisíc (napˇr. Z800 3D Visor4 ), stejnˇe tak se ale cena muže ˚ vyšplhat až do 5 sedmimístných cifer (napˇr. SAABtech - AddVisor 150 ). 2.3.2 Inteligentní obleˇcení Historie a rozšíˇrení inteligentního obleˇcení není tak velké jako je tomu u HMD, o kterých je psáno v pˇredchozí cˇ ásti. Dá se rˇ íci, že vývoj „oblékatelné elektroniky“ je teprve na zaˇcátku. Souˇcasný trh nám nabízí pouze nˇekolik málo výrobku˚ spadajících do kategorii inteligentních obleˇcení. Patˇrí mezi nˇe obleˇcení mˇenitelné velikost a tvar dle postavy nositele nebo obleˇcení se zabudovanými prvky pro pˇrehrávání hudby z hudebních pˇrehrávaˇcu. ˚ Díky intenzivnímu vývoji „chytrých látek“ se však již v blízké budoucnosti (rozmezí nˇekolika let) doˇckáme mnohem širšího využití inteligentního obleˇcení. Jedním z výrobku˚ zastupující tuto skupinu pˇrenositelných zaˇrízení dostupných na dnešním trhu je napˇríklad systém inteligentního lyžaˇrského obleˇcení H3 series od firmy O’Neill6 . Jedná se o bundu Comm.Ent Jacket, ve které je zabudovaný Bluetooth modul, který umožnuje ˇ handsfree telefonování díky integrovanému mikrofonu v límci a konektoru na sluchátka umístˇeném v kapse na zápˇestí. Bunda rovnˇež obsahuje systém pro pˇrehrávání hudby kompatibilní s pˇrehrávaˇci iPod. Pˇrehrávaˇc lze jednoduše pˇripojit a schovat do kaspy, pro4. 5. 6.
http://www.inition.co.uk/inition/product.php?URL_=product_hmd_emagin_z800&SubCatID_=16 http://www.inition.co.uk/inition/product.php?URL_=product_hmd_saabtech_addvisor_150&SubCatID_=16 http://www.oneilleurope.com/h3/
10
ˇ ˇ ˇ 2.3. P RENOSNÁ ZA RÍZENÍ NA SOU CASNÉM TRHU tože na levém rukávu bundy je integrované bezdrátové ovládání. Systém dále obsahuje Campack, který umožnuje ˇ pˇripojit videokameru k externímu objektivu pˇripevnitelnému na lyžaˇrské brýle. O’Neill dále nabízí cˇ epici se zabudovanýmy sluchátky a konektorem kompatibilním se všemi hudebními pˇrehrávaˇci (Audio Beanie), nebo rukavice s bezdrátovým ovládáním iPod pˇrehrávaˇce (Fat Controller). Podobným produktem je bunda Multi-Media Lifestyle Jacket od nˇemecké firmy Rosner. Bunda je vybavena všitým Bluetooth mobilním telefonem a MP3 pˇrehrávaˇcem. Povrch bundy je vyroben z vysoce kvalitní bavlny. Zaˇrízení se ovládají tlaˇcítky zabudovanými do rukávu. Prozatím se jedná o speciální edici o šestistech kusech. Dalším zajímavým produktem je systém ThermoTecTM , který vyvinula firma Reusch7 . Jedná se o systém elektronického vyhˇrívání lyžaˇrských rukavic. Integrovaný termální senzor sleduje teplotu uvnitˇr rukavice a když je potˇreba upozorní systém, aby produkoval teplo. Napájení je zajištˇeno lehkými lithium-ionovými bateriemi, které mohou dodávat energii po dobu až pˇeti hodin. Energie je rozvádˇena prostˇrednictvím vedení integrovaného do tkaniny. Je to vubec ˚ první systém tohoto typu, který byl uplatnˇen ve výrobˇe v neomezeném množství. Pˇríkladem, jak by v budoucnosti mohlo inteligentní obleˇcení vypadat, je tˇreba vize pˇredstavena dvˇema berlínskými institucemi, Fraunhoferovým ústavem IZM (Institut für Zuverlässigkeit und Mikrointegration) a Vysokou odbornou školou pro techniku a hospodáˇrství (FHTW). Zveˇrejnily svoji futuristickou pˇredstavu kombinézy pro kurýra. Návrh rˇ eší tˇri nejvˇetší problémy, se kterými se kurýr potýká pˇri vykonávání své práce. Hledání místa dorucˇ ení na mapˇe, zdržování se se zabezpeˇcením bicyklu a nachlazení ve studeném poˇcasí. Kombinéza má v rukávu všitý malý displej a tlaˇcítka pro jeho ovládání. Na displeji se zobrazují podrobnosti o zásilce. Každý kurýr je vybaven GPS systémem, pomocí nˇejž je automaticky navádˇen ke svému cíli. Hlasové pokyny z GPS systému jsou pˇrenášeny miniaturním reproduktorem integrovaným do kombinézy. Kombinéza dále obsahuje zahˇrívací vložky, které je možno napájet elektrickým proudem. Všitý transpondér umožnuje ˇ rozpoznat majitele kola a umožnit tak systému automatické zamykání a odemykání zámku kola. Pˇri realizaci kombinézy pro kurýry vyvinuli vˇedci z IZM i další Hi-tech obleˇcení. Napˇríklad model Parachute, který obsahuje miniaturní audio-video pˇrehrávaˇc s displejem pˇripevnitelným na hlavu a ovládáním všitém do rukávu. Nebo model pro reportéry, který umožnuje ˇ nositeli vést rozhovor a zároven, ˇ prostˇrednictvím HMD displeje, sledovat dokumentaci. Možnosti inteligentních odˇevu˚ jsou témˇerˇ nevyˇcerpatelné, je proto pravdˇepodobné, že v budoucnosti bude nabízeno velké množství tˇechto produktu. ˚ Již dnes existuje mnoho projektu˚ a vizí, jak by se souˇcasné technologie daly využít v elektronickém obleˇcení. Asi nejvˇetším problémem je zatím vyˇrešení zdroju˚ napájení. Odborníci budou muset navrhnout a vyzkoušet nové postupy pro efektivní získávání a dodávání energie do zaˇrízení integrovatelných do obleˇcení. Bude také potˇreba vyvinout technologie, aby inteligentní obleˇcení bylo dobˇre pˇrizpusobeno ˚ pro každodenní nošení, aby cˇ lovˇek, který bude mít takovéto oble7.
http://www.reusch.com/site/winter_0809/en/Technologies/
11
ˇ ˇ ˇ 2.3. P RENOSNÁ ZA RÍZENÍ NA SOU CASNÉM TRHU cˇ ení na sobˇe, nebyl nijak omezován, a pˇresto mˇel požadované elektronické služby okamžitˇe k dispozici. 2.3.3 Komunikaˇcní zaˇrízení Do poslední skupiny pˇrenositelných zaˇrízení na souˇcasném trhu jsem zaˇradil zaˇrízení sloužící pro komunikaci a usnadnující ˇ organizaci uživatelových poznámek, úkolu˚ a pod. Patˇrí sem pˇredevším zaˇrízení, která se funkˇcností podobají dnešním mobilním telefonum ˚ nebo PDA. Pˇríkladem jak by takové zaˇrízení mohlo vypadat a fungovat je koncept od Motoroly Frog Design Motorola Offspring Wearables Concept. Sada obsahuje pˇet ruzných ˚ osobních zaˇrízení. Všechna tato zaˇrízení navzájem komunikují pomocí Bluetooth a dohromady tvoˇrí PAN (Personal Area Network). Centrální jednotkou zpracovávající veškerá data je WDA (Wearable Digital Assistant), ovládá se navigaˇcními tlaˇcítky, a díky schopnosti rozpoznat rˇ eˇc, také hlasovými pˇríkazy. Celkovˇe by se dalo pˇrirovnat k vylepšenému PDA. V podstatˇe stejnou funkci plní tzv. Wristable, s tím rozdílem, že je pˇripevnitelný na zápˇestí. Další souˇcástí jsou brýle se zabudovaným displejem o rozlišení 800x600 obrazových bodu, ˚ fotoaparátem, sluchátky a mikrofonem. Napájení brýlí je pˇrivádˇeno kabelem z blíže nespecifikovaného externího zdroje. Systém také obsahuje samostatnou miniaturní videokameru s klipsem. Snímaný obraz videokamerou je ihned posílán do centrální jednotky, at’ už do WDA nebo Wristable. Kromˇe samostatných sluchátek s mikrofonem obashuje sada ještˇe pero Intelli-pen se dvˇema hroty, klasickým kuliˇckovým pro psaní na papír a umˇelým pro libovolný povrch. Všechno co se perem napíše, se uloží v elektronické podobˇe do pamˇeti pera a muže ˚ být prohlíženo na integorvaném LCD panelu nebo na centrální jednotce. Notebooky a PDA jsou dnes bˇežnou souˇcástí trhu. Rapidní rust ˚ mobilních zaˇrízení stále pokraˇcuje a vznikají nové pˇrenositelné poˇcítaˇce, u kterých je kladen vˇetší duraz ˚ nejen na snadnˇejší pˇrenositelnost, ale také na vˇetší komunikaˇcní a výpoˇcetní sílu. Takovým zaˇrízením je napˇríklad poˇcítaˇc vyvinutý spoleˇcností Xybernaut. Jiným pˇríkladem by mohl být ZYPAD WL 11008 , což je digitální asistent pˇripevnitelný na zápˇestí. Používá operaˇcní systém Windows CE 6.0, obsahuje Bluetooth, WLAN, GPS a USB. Velikost rozlišení displeje je 320 x 240 obrazových bodu˚ a dohromady váží 290 gramu. ˚ Do této skupiny pˇrenositelných zaˇrízení patˇrí i unikátní projekt americké firmy IBM a japonského výrobce hodinek Citizen Watch, kteˇrí vyvinuli Watchpad, neboli miniaturní pocˇ ítaˇc zabudovaný do náramkových hodinek. Rozmˇery zaˇrízení jsou 6,35 x 4,57 x 1,52 cm a váží 42,5 g. Zaˇrízení používá operaˇcní systém Linux a obsahuje 32bitový ARM procesor pracující na frekvenci 74 MHz, 8MB DRAM operaˇcní pamˇet’, 16MB flash pamˇet’, reproduktor, mikrofon, Bluetooth nebo tˇreba i infraˇcervený port. Ze všech tˇrí skupin pˇrenositelných zaˇrízení je tato skupina nejrozšíˇrenˇejší nejen množstvím, ale i ruznorodostí ˚ nabízených produktu. ˚ Je však patrné prolínání jednotlivých skupin, a k uskuteˇcnˇení vize všudypˇrítomnosti prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky, bude nutné využít pˇrenositelná zaˇrízení ze všech skupin. Pˇrenositelná zaˇrízení postupnˇe dostávají, díky sou8.
http://www.zypad.com/zypad/home.aspx
12
ˇ ˇ 2.4. VLIV P RENOSNÝCH ZA RÍZENÍ NA ZDRAVÍ cˇ asným technologiím, podobu puvodních ˚ pˇredstav, k dosažení všech požadavku˚ daných na zaˇcátku vývoje, však bude muset být ještˇe jisté úsilí vynaloženo. Dá se ale rˇ íci, že základ pro splnˇení tohoto cíle je velmi dobˇre položen a vize by mohla být úspˇešnˇe naplnˇena.
2.4
Vliv pˇrenosných zaˇrízení na zdraví
Do problematiky všudypˇrítomnosti prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky spadá rovnˇež otázka, jaký mohou mít pˇrenositelná zaˇrízení pozitivní cˇ i negativní vliv na lidské zdraví. Jako negativní vliv mužeme ˚ oznaˇcit problém vzrustajícího ˚ poˇctu zaˇrízení vyzaˇrujících neionisované záˇrení, které muže ˚ lidskému organismu škodit. Naopak za pˇrínos pˇrenositelných zaˇrízení pro lidské zdraví se dá považovat pˇredevším zlepšení možností lékaˇrské péˇce. 2.4.1 Základní fyzikální principy Statická pole Statické elektrické pole indukuje elektrický náboj na povrchu jakéhokoli exponovaného tˇelesa, tedy i cˇ lovˇeka. Pˇredmˇet zápornˇe staticky nabitý pˇritahuje kladnˇe nabité pˇredmˇety, a naopak odpuzuje zápornˇe nabité pˇredmˇety. Síla elektrického pole se znaˇcí vektorem E a jeho délka pˇredstavuje velikost síly pusobící ˚ na konkrétní bod. Úˇcinky elektrických polí jsou do 20kV/m považovány za neškodné a žádné další pˇrímé vlivy na lidský organismus nejsou známy. Magnetické pole muže ˚ pronikat skrz biologické tkánˇe a ovlivnovat ˇ se tak navzájem s volnˇe se pohybujícími náboji a magnetickým materiálem v tkáních. Takovéto pole je produkováno napˇríklad permanentním magnetem nebo cívkou s konstantním proudem. Podobnˇe jako elektrické pole je magnetické pole vyjádˇreno pomocí vektoru B. Dynamická pole V dynamickém poli se elektrické a magnetické pole navzájem ovlivnují. ˇ Zapojíme-li napˇríklad do elektrického obvodu kondenzátor a cívku, vznikne tzv. elektromagnetické vlnˇení, oznaˇcované také jako elektromagnetické záˇrení. Obˇe složky elektromagnetického vlnˇení, elektrická a magnetická, jsou kolmé nejen navzájem, ale také na smˇer šíˇrení vlnˇení, jedná se tedy o pˇríˇcné vlnˇení (obr. 2.2). Vektor elektrického pole se promítá do osy y, vektor magnetické indukce do osy z. Elektromagnetická vlna se šíˇrí ve smˇeru osy x. Pokud vodiˇcem prochází stˇrídavý elektrický proud, vyzaˇruje elektromagnetické záˇrení o jisté frekvenci. Elektromagnetické pole muže ˚ ve vodiˇci indukovat proud a naopak, což se využívá v anténách. Jako nejjednodušší pˇríklad lze uvést dipólovou anténu. Pˇri kmitání náboje v této anténˇe oba její konce stˇrídají polaritu. Pˇri každé zmˇenˇe znaménka náboje se vzniklé pole oddˇelí od antény a šíˇrí se do okolního prostoru[30]. Frekvence šíˇrení vln urˇcuje jak cˇ asto vektor E, pˇrípadnˇe vektor B, dosahuje vrcholu sinusoidy. Frekvence je udávána v Hertzích (Hz), tedy v kmitoˇctech za vteˇrinu. Pomocí frekvence f a rychlosti šíˇrení vln c lze vyjádˇrit vlnovou délku: λ=c/f. Vlnová délka oznaˇcuje fyzickou vzdálenost dvou po sobˇe následujících vrcholu˚ vln, které kmitají ve fázi. Nejvyšší 13
ˇ ˇ 2.4. VLIV P RENOSNÝCH ZA RÍZENÍ NA ZDRAVÍ (zdoj: http://physicslearning.colorado.edu/PiraHome/ResourceCD/ResourceImages/ PhysicsDrawings/EandM_Wave.gif)
Obrázek 2.2: Elektromagnetická vlna (zdoj: http://www.colorado.edu/physics/2000/waves_particles/images/fig14.jpg)
Obrázek 2.3: Pole vyzaˇrované dipólovou anténou
hodnotu síly elektromagnetického vlnˇení urˇcuje amplituda. Na základˇe frekvence elektromagnetického vlnˇení se rozlišují ruzné ˚ typy tohoto vlnˇení. Obrázek 2.4 ukazuje rozdˇelení elektromagnetického spektra a je na nˇem zvýraznˇená cˇ ást, která je relevantní k problematice bezdrátového pˇrenosu pˇrenositelných zaˇrízení.
Modulace signálu Bezdrátový pˇrenos dat pomocí elektromagnetického vlnˇení se uskuteˇcnuje ˇ modulací nosného signálu. V pˇrípadˇe kódování digitálních dat na analogový signál se modulací rozumí úprava bud’ amplitudy (ASK), frekvence (FSK) anebo fáze (PSK) nosného signálu. Ovšem pˇri modulaci analogových dat (napˇr. hlasu) na digitální signál se používá pulsní kódová modulace (PCM - Pulse Code Modulation). Tu využívají napˇríklad GSM mobilní telefony. 14
ˇ ˇ 2.4. VLIV P RENOSNÝCH ZA RÍZENÍ NA ZDRAVÍ (zdroj: Medical College Of Wisconsin, http://www.spinspace.com/biophysics/powerlinefaq.htm)
Obrázek 2.4: Elektromagnetické spektrum 2.4.2 Negativní vliv na lidský organismus Aby pˇrenositelná zaˇrízení splnovala ˇ podmínku pˇrenositelnosti, veškerá komunikace s okolím musí pochopitelnˇe probíhat bezdrátovým pˇrenosem, k cˇ emuž využívají stejné technologie jako dnes hojnˇe rozšíˇrené mobilní a WiFi sítˇe. Používání bezdrátových technologií má však za následek vystavení uživatele neionisovanému záˇrení. Toto záˇrení s sebou muže ˚ nést jistá zdravotní rizika, mezi nˇež patˇrí napˇríklad pohlcování záˇrení naším organismem, termální a netermální efekty na živé tkánˇe a bunky, ˇ vliv na nervovou soustavu a jiné. Proto, jako pˇred lety se lidé obávali rizika škodlivých dopadu˚ takzvaného elektrosmogu produkovaného rozvody elektrického napˇetí a výsílaˇci9 , existuje dnes nejistota z možných negativních dopadu˚ používání bezdrátových technologií. Termální efekty Jedním z dusledk ˚ u˚ elektromagnetického vlnˇení je ohˇrívání dielektrických materiálu, ˚ tedy i živých tkání, které vzniká rotací polárních molekul zapˇríˇcinˇenou elektromagnetickým po9. http://www.spinspace.com/biophysics/powerlinefaq.htm - studie E.Mouldera z Medical College Of Wisconsin: Electromagnetic Fields and Human Health, Power Lines and Cancer FAQs
15
ˇ ˇ 2.4. VLIV P RENOSNÝCH ZA RÍZENÍ NA ZDRAVÍ lem. V pˇrípadˇe používání mobilního telefonu to znamená, že se pˇri telefonování zahˇreje povrch hlavy o zlomek stupnˇe, což je podstatnˇe ménˇe, než když ku pˇríkladu vystavíme hlavu pˇrímému sluneˇcnímu záˇrení. Nadmˇernému vystavení teplu se umí mozek bránit místním zvýšením tlaku v krevním obˇehu. Takovou schopnost ale nemá napˇríklad oˇcní rohovka. U nˇekterých zvíˇrat bylo prokázáno, že v dusledku ˚ nadmˇerného vystavení mikrovlnnému záˇrení se muže ˚ vytvoˇrit v oku zákal. Toto záˇrení však bylo nˇekolikahodinové a velmi silné. Spojitost mezi používáním mobilních telefonu˚ a zákalu lidského oka dokázána nebyla a je nepravdˇepodobná. Netermální efekty Kromˇe termálních efektu˚ mohou komunikaˇcní protokoly, používané mobilními telefony v dusledku ˚ modulace nosného signálu na jeho nízkofrekvenˇcní pulsování, zpusobovat ˚ i takzvané netermální efekty. Nˇekteˇrí výzkumníci tyto efekty považují za bˇežnou obranu bunˇek proti zvyšující se teplotˇe okolí. V bunce ˇ totiž existují termoreceptory, které na základˇe zvýšení teploty spustí obranný systém proti pˇrehˇrátí bunky. ˇ Roland Glaser ve svém výzkumu však zjistil, že tento systém muže ˚ být spuštˇen i napˇríklad na základˇe lokální zmˇeny krevního obˇehu i bez zmˇeny teploty okolí, a proto tvrdí, že pokud jsou tyto netermální efekty skuteˇcnˇe založeny na aktivaci molekulárního nebo bunˇecˇ ného systému, musí být považovány za každodenní bežné odezvy bez dopadu na zdraví. Nízkofrekvenˇcní pulsování muže ˚ ovlivnovat ˇ propustnost krevní mozkové bariéry, která má na starosti nepropouštˇení škodlivých organismu˚ do mozkových tkání. Nˇekteré studie prokázaly, že vystavení se tomuto pulsování má za následek sníženou celistvost krevní mozkové bariéry, cˇ ímž se muže ˚ zvýšit propustnost škodlivých látek zpusobujících ˚ poškození neuronu. ˚ ˇ Casto konzultovaná je také otázka, zda elektromagnetické vlnˇení muže ˚ mít za následek vznik rakovinotvorných bunˇek. Bylo prokázáno, že kvantová energie vysokofrekvenˇcního elektromagnetického vlnˇení je pˇríliš nízká na to, aby mohla zpusobit ˚ rozštˇepení DNA, a tudíž nemá žádný mutagenní potenciál[7]. Záˇrení muže ˚ ovlivnit pouze v nˇekterých výjimeˇcných pˇrípadech rozvoj nebo samotný prubˇ ˚ eh rakoviny. ˇ Cást rádiových vln vysílaných napˇríklad mobilním telefonem pˇri telefonování je pohlcována tˇelem. Kvuli ˚ ruznorodosti ˚ vnˇejší a vnitˇrní stavby ovlivnovaných ˇ tkání není tento proces nijak pˇrímo mˇerˇ itelný, lze jej pouze pˇribližnˇe popsat. Popisuje se pomocí specifické míry pohlcenosti (SAR - Specific Absorption Rate), která urˇcuje kolik energie vstˇrebá tˇelo za urˇcitý cˇ as. SAR se vyjadˇruje ve wattech na kilogram a je považována za náležité urˇcení vystavení organismu, nebo jeho cˇ ásti, elektromagnetickému vlnˇení. Aˇckoli se SAR používá pro bˇežné mˇerˇ ení pohlcenosti vysokofrekvenˇcního elektromagnetického pole, je založena na termálních efektech a není zˇrejmé, zda je mˇerˇ ení správné i v pˇrípadˇe efektu˚ netermálních. Pusobení ˚ elektromagnetického záˇrení lze také zmˇerˇ it elektroencefalogramem (EEG). Jistá spojitost mezi záˇrením a jeho vlivem na mozkovou aktivitu prokázána byla[4], avšak tyto dopady nutnˇe nemusí zpusobovat ˚ zdravotní problémy. Stejnˇe tak byly zjišteny urˇcité dopady ovlivnující ˇ spánek (napˇríklad experiment vlivu 884MHz GSM komunikaˇcních signálu˚ na spaní[28]), jejich zdravotní závažnost ale rovnˇež není doposud zˇrejmá. Spánek, bolesti 16
ˇ ˇ 2.4. VLIV P RENOSNÝCH ZA RÍZENÍ NA ZDRAVÍ hlavy, únava, nevolnost, pálení kuže, ˚ všechny tyto symptomy jsou shrnovány do pojmu elektrosensitivity, tedy zvýšené citlivosti na elektromagnetické vlnˇení. V nˇekterých studiích se ukázalo, že u jisté cˇ ásti populace se tyto symptomy objevily pˇri nadmˇerném používání mobilního telefonu. Potencionálních negativních vlivu˚ zapˇríˇcinˇených elektromagnetickým záˇrením na lidský organismus není málo. Na téma, zda je záˇrení nízké úrovnˇe škodlivé pro lidský organismus, bylo provedeno nesˇcetnˇe studií. V nˇekterých se objevily závˇery, že toto záˇrení jistým nepˇríznivým zpusobem ˚ zdraví cˇ lovˇeka ovlivnuje, ˇ jiné studie zase tyto negativní dopady popírají. Proti tˇem vlivum, ˚ které potvrzeny byly, se zavedla patˇriˇcná opatˇrení a byly vydány bezpeˇcnostní standardy a licence, pˇri jejichž dodržování zásadní nepˇríznivý vliv na lidský organismus jako takový neexistuje, nebo se ho doposud nepodaˇrilo dostateˇcnˇe prokázat. Ke stejnému závˇeru došel také Vˇedecký výbor pro vznikající a novˇe rozpoznaná zdravotní rizika (SCENIHR Scientific Committee on Emerging and Newly Identified Health Risks) Evropské komise, který v roce 2007 vyhodnotil na základˇe dostupných studií, že záˇrení bˇežné úrovnˇe - vydávané mobilními telefony - nemá žádné závažné dopady na lidské zdraví. Podobné prohlášení vydala britská agentura ochrany zdraví (HPA - Health Protection Agency) o bezdrátových sítích. V tomto prohlášení rˇ íká, že nejsou jednotné dukazy ˚ o nepˇríznivém ovlivnování ˇ populace WiFi sítˇemi, protože používané signály jsou velmi nízké a splnují ˇ požadavky mezinárodnˇe pˇrijatých direktiv[14]. Shrnutí negativních vlivu˚ na lidský organismus Doposud nebyly pˇresvˇedˇcivˇe prokázány žádné zásadní negativní dopady používání technologií využívajících elektromagnetické vlnˇení na lidské zdraví. Což ale neznamená, že žádné nepˇríznivé vlivy neexistují, a že není nutné se touto problematikou již zabývat. Naopak, s rozvojem pˇrenositelných zaˇrízení, která tyto technologie využívají, a cˇ ím dále tím více se rozšiˇrují, je nezbytné nadále zkoumat všechny možné negativní dopady elektromagnetického záˇrení na lidské zdraví, aby byla postupnˇe vylouˇcena všechna rizika. V pˇrípadˇe pozitivního zjištˇení a potvrzení nˇejakého zásadního nepˇríznivého vlivu, je zapotˇrebí udˇelat patˇriˇcná opatˇrení, aby byl tento vliv minimalizován. 2.4.3 Pˇrínos pˇrenosných zaˇrízení pro lidské zdraví Pˇrenositelná zaˇrízení nabízejí širokou škálu nových možností pro budoucí lékaˇrskou a sociální péˇci, umožnující ˇ pˇredevším zlepšení léˇcby a kvalitu života pacientu. ˚ Díky pˇrenositelným zaˇrízením lze data spojená s lékaˇrským vyšetˇrením získávat nepˇretržitˇe a po zpracování je rovnou odeslat do nemocnice prostˇrednictvím bezdrátového pˇrenosu. To umožnuje ˇ dukladnˇ ˚ ejší a pˇresnˇejší sledování zdravotního stavu, napˇríklad chronicky nemocných pacientu, ˚ aniž by museli navštívit svého lékaˇre. Rovnˇež tak lze zkrátit dobu nutnou pro pooperaˇcní péˇci strávenou v nemocnici. Zdravotní funkce mohou být kontrolovány na dálku bezdrátovými senzory a pacient muže ˚ cˇ ást této doby trávit doma, kde má vˇetší pohodlí a hrozí mu menší riziko infekce než pˇri pobytu v nemocnici. V pˇrípadˇe akutního zhoršení stavu pacienta je lékaˇr neprodlenˇe systémem informován a pacientovi 17
ˇ ˇ 2.4. VLIV P RENOSNÝCH ZA RÍZENÍ NA ZDRAVÍ tak muže ˚ být poskytnuta vˇcasná pomoc. Na jednotce intenzivní péˇce ulehˇcují bezdrátová zaˇrízení manipulaci s pacientem pˇri poskytování hygienické péˇce a zárovenˇ snižují riziko vzniku proleženin. Na nˇemecké Universität Leipzig byl vytvoˇren pro pacienty s poruchou pamˇeti nebo poznávacích funkcí projekt MOBTEL (Mobile Technology in Telemedicine), který je založen na handheld poˇcítaˇci propojeném radiotelekomunikaˇcní sítí se systémem péˇce. Pacienti jsou tak pod vzdáleným dohledem odborníku˚ nebo cˇ lenu˚ rodiny a zárovenˇ mohou vést samostatný život. Toto rˇ ešení umožnuje ˇ lepší zdravotnickou péˇci a zlepšuje kvalitu života pacientu. ˚ Samozˇrejmˇe, aby možnost mobilní telemedicíny byla dostupná pro všechny, je nutné zajistit dostupnost radiotelekomunikaˇcního signálu v jakémkoli místˇe. Podobnˇe lze pˇrenosná zaˇrízení použít v pˇrípadˇe péˇce o starší lidi, kterým jejich zdravotní stav nedovoluje žít zcela samostatnˇe. Napˇríklad spoleˇcnost Elite Care vyvíjí systém, kdy pˇrenosná zaˇrízení spoleˇcnˇe s dalšími zaˇrízeními výpoˇcetní techniky jsou zabudována v pacientovˇe domácím prostˇredí. Tato zaˇrízení umožnují ˇ nejen nepˇretržité monitorování zdravotního stavu pacienta, ale také ulehˇcují pacientovi nˇekteré úkony. Celkovým výsledkem je tedy opˇet pohodlnˇejší a volnˇejší život pro starší pacienty.10 Pˇrenosná zaˇrízení mohou být nápomocna také záchranáˇrum ˚ a zasahujícím lékaˇrum ˚ na místˇe nehody, kdy v cˇ asovˇe kritických situacích mohou - díky bezdrátovým aplikacím - okamžitˇe dohledat potˇrebné lékaˇrské informace, anebo se pˇrímo pˇres videokonferenci poradit se specialistou a s jeho asistencí vybrat nejvhodnˇejší rˇ ešení ošetˇrení pacienta. Dále by ošetˇrující lékaˇr pˇri zjišt’ování zdravotního stavu pacienta mohl do malého poˇcítaˇce zadat jeho diagnózu, která by následnˇe byla zpracována a zaslána do nemocnice, kde by se ještˇe pˇred pˇríjezdem sanitky lékaˇri mohli patˇriˇcnˇe pˇripravit na pˇríjem konkrétního pacienta. V souˇcasné dobˇe existuje napˇríklad služba MedicWAP11 , kterou vytvoˇrila nˇemecká univerzitní nemocnice v Regensburgu. Tato služba pomocí mobilního telefonu zpˇrístupnuje ˇ nˇekteré užiteˇcné lékaˇrské informace, jako je farmakopea (seznam schválených léku˚ a návod na jejich užití), seznam dávkování léku˚ lišících se podle váhy a vˇeku pacienta, tabulky pro nouzovou péˇci o dˇeti a jiné. WAP (Wireless Application Protocol) ovšem není dostateˇcnˇe rychlé rozhraní pro pˇrenos informací v naléhavých pˇrípadech pˇri záchranˇe životu. ˚ Proto bude do budoucna nutné pˇredevším zrychlit komunikaˇcní kanál, aby pˇrenosná zaˇrízení mohla být efektivnˇe využívána pˇri záchranných pracích. Kromˇe projektu MedicWAP existují i další technologie, které byly úspˇešnˇe vyzkoušeny v praxi. Napˇríklad test nepˇretržitého monitorování skupiny diabetiku˚ 1.typu, kde se prokázalo, že sledovaní pacienti, oproti ostatním pacientum, ˚ museli navštívit lékaˇre podstatnˇe ménˇekrát. Nebo projekt neustálého rozboru respiraˇcního šelestu u astmatiku, ˚ který pomohl co nejdˇríve rozpoznat hrozící astmatický záchvat a omezit tak riziko nutnosti pohotovostního zásahu. V neposlední rˇ adˇe byl také úspˇešnˇe vyzkoušen systém prubˇ ˚ ežného sledování EKG (Elektrokardiogram) u lidí s velkým rizikem infarktu. Získaná data byla pˇrenášena do 10. Více informací o tomto systému lze najít v cˇ lánku V.Stanforda: Using Pervasive Computing to Deliver Elder Care, který je dostupný online na adrese: http://www.emse.fr/~boissier/enseignement/uc/references/stanford_eldercare.pdf 11. http://www.medicdat.biz/
18
ˇ ˇ ˇ 2.5. VLIV P RENOSNÝCH ZA RÍZENÍ NA ŽIVOTNÍ PROST REDÍ PDA, kde je uživatel mohl sám kontrolovat. Systém rovnˇež obsahoval poplašnou funkci, která v pˇrípadˇe nutnosti, automaticky pomocí mobilního telefonu, upozornila pohotovost. Zajímavý projekt je také napˇríklad nositelný systém Wireless Sensor Network for Wearable Physiological Monitoring, který vytvoˇrila indická laboratoˇr pro obranu DEBEL (Defence Bioengineering and Electromedical Laboratory). Jak je z názvu patrné, celý systém slouží k monitorování fyziologických funkcí. Ty jsou snímány senzory umístˇených na specifických cˇ ástech vesty, zjištˇená data jsou následnˇe zpracována v pˇrenosném zaˇrízení pro získávání dat (data aquisition hardware) pˇripevnˇeném rovnˇež na vestˇe a nakonec jsou poslána bezˇ drátovým pˇrenosem do poˇcítaˇce. Cásti systému pˇripevnˇených na vestˇe jsou navzájem propjeny speciálními vodiˇci vetkaných pˇrímo do tkaniny vesty. Tento projekt je však zatím ve vývoji, nedostatkem jsou pˇredevším vodiˇce, které mohou zachytit okolní signály z jiných zaˇrízení a mohou tak ovlivnit data získaná ze senzoru. ˚ Pˇrenosná zaˇrízení mají velký potenciál pro budoucí zkvalitnˇení lékaˇrské a sociální péˇce. Zastánci všudypˇrítomnosti prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky vidí pˇrenosná zaˇrízení prospˇešná pro zdravotnictví pˇredevším ve tˇrech bodech: •
mnohem rychlejší náležité vyšetˇrení lidí, kteˇrí ho potˇrebují
•
zpˇrístupnˇení odborné péˇce širší populaci, a rozšíˇrení tím pusobení ˚ prvotˇrídního zdravotnictví
•
vˇetší individualizace zdravotnické péˇce, pˇrenecháním vˇetší zodpovˇedností jedincu˚ za udržování svého zdraví
Pro splnˇení tˇechto pˇredstav je však nutné radikálnˇe zmˇenit mnoho technologií, které všudypˇrítomné prostˇredky výpoˇcetní techniky využívají - od technologií shromažd’ování dat, pˇres snímací zaˇrízení, až po prezentaci výsledných informací.
2.5
Vliv pˇrenosných zaˇrízení na životní prostˇredí
Nárust ˚ poˇctu všudypˇrítomných prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky, a tedy i pˇrenosných zaˇrízení, s sebou nese také další rizika. Kromˇe lidského zdraví, jak bylo již zminováno ˇ výše, mohou tato zaˇrízení ovlivnovat ˇ rovnˇež životní prostˇredí. Aby bylo možné posoudit jakým zpusobem ˚ mohou pˇrenosná zaˇrízení pusobit ˚ na životní prostˇredí, je nejdˇríve nutné si ujasnit dvˇe vˇeci. Zaprvé, jakým zpusobem ˚ budou pˇrenosná žaˇrízení v budoucnosti vyrábˇena, a zadruhé, jak bude vypadat jejich životní cyklus. Technologie a posutpy pˇri výrobˇe budoucích pˇrenosných zaˇrízení budou ovlivnovat ˇ pˇredevším množství spotˇreby vzácných a toxických materíálu. ˚ Životní cyklus bude podstatný hlavnˇe ve svojí poslední fázi, tedy jak bude naloženo s již nepoužitelnými zaˇrízeními. S tˇemito nejastnostmi se ve své studii12 vypoˇrádali A.Köhler a L.Erdmann utvoˇrením tˇrí scénáˇru˚ podle stupnˇe rozšíˇrení všudypˇrítomných prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky: 12. Expected Environmental Impacts of Pervasive Computing, Human and Ecological Risk Assessment, 831– 852, 2004
19
ˇ ˇ ˇ 2.5. VLIV P RENOSNÝCH ZA RÍZENÍ NA ŽIVOTNÍ PROST REDÍ •
Uvážlivý scénáˇr (Cautious scenario) Všudypˇrítomné prostˇredky budou vyvíjeny pouze v oblastech, kde jsou již rozšíˇreny a uživatelé budou tuto technologii pˇrijímat s uvážením
•
Prumˇ ˚ erný scénáˇr (Average scenario) Kompromis mezi zbývajícími dvˇema scénáˇri, pole pusobnosti ˚ a vývoj trhu bude záležet na nových trendech, které se mohou objevit
•
High-tech scénáˇr (High-tech scenario) Všudypˇrítomné prostˇredky se zcela zakomponují do každodenního života. Vše co je technicky a ekonomicky proveditelné, bude spotˇrebiteli akceptováno a vyžadováno
Jednotlivé scénáˇre se od sebe liší nejen velikostí rozšíˇrení všudypˇrítomných prostˇredku, ˚ ale také mírou jejich konektivity. Toto rozdˇelení bylo provedeno již v roce 2003 a v úvahu se bral horizont deseti let. V souˇcasné dobˇe ubˇehly dvˇe tˇretiny doby uvažovaného horizontu. Dalo by se tedy cˇ ásteˇcnˇe zhodnotit jakým smˇerem se prozatím vývoj pˇrenositelných a všudypˇrítomných prostˇredku˚ ubírá. Vývoj tˇechto technologií se zatím drží spíše prvního, tedy uvážlivého scénáˇre, s pomalým posunem ke scénáˇri druhému. Otázka dopadu na všudypˇrítomnosti výpoˇcetní techniky na životní prostˇredí je obecnˇe rozdˇelena do tˇrí skupin13 : •
Primární dopady Fyzická pˇrítomnost pˇrenosných zaˇrízení (hardware) pˇrímo ovlivnuje ˇ životní prostˇredí bˇehem svého životního cyklu - od výroby po likvidaci
•
Sekundární dopady Dusledkem ˚ užívání informaˇcních a komunikaˇcních technologií jsou další procesy, které svým specifickým zpusobem ˚ ovlivnují ˇ životní prostˇredí. Patˇrí sem napˇríklad doprava nebo prumyslová ˚ výroba
•
Terciární dopady Každodenní používání všudypˇrítomných prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky muže ˚ mít za následek pˇrizpusobování ˚ chování a struktury novým podmínkám udávaným pˇri zaˇrazování tˇechto technologií do dalších oblastí (zmˇena životního stylu, ekonomické struktury, nové formy organizace práce apod.)
13. viz. studie TA SWISS, str.181 [30]
20
ˇ ˇ ˇ 2.5. VLIV P RENOSNÝCH ZA RÍZENÍ NA ŽIVOTNÍ PROST REDÍ 2.5.1 Primární dopady Do skupiny primárních dopadu˚ patˇrí veškeré dopady na životní prostˇredí zpusobené ˚ fyzickým výskytem pˇrenosných zaˇrízení - od jejich výroby, pˇres distribuci, používání až po jejich likvidaci. Mezi klíˇcové položky primárních dopadu˚ se rˇ adí pˇredevším spotˇreba energie a surovin pˇri výrobˇe i používání pˇrenosných zaˇrízení, dále produkce nejen elektronického odpadu, ale také emisí cˇ i tepla. Miniaturizace zaˇrízení a zvýšení spotˇreby vzácných a toxických materiálu˚ Trendem ve vývoji pˇrenositelných zaˇrízení je jejich miniaturizace tak, aby tato zaˇrízení mohla být zaˇclenˇena kamkoli a pˇritom zabírala témˇerˇ nulový prostor, což je vzhledem k vizi všudypˇrítomnosti prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky nezbytné. Pˇredpokládá se, že i u miniaturizovaných zaˇrízení bude, stejnˇe jako u dnešní spotˇrební elektroniky, klesat cena, a že se také u tˇechto zaˇrízení bude ještˇe více zkracovat prumˇ ˚ erná doba používání jednotlivých zarˇ ízení. Oba tyto pˇredpoklady vedou k požadavku na výrobu vysokého poˇctu jednotlivých komponent, ze kterých jsou pˇrenositelná zaˇrízení složena a existuje tak riziko, že miniaturizace bude mít za následek zvýšení spotˇreby vzácných a toxických materiálu˚ potˇrebných pro výrobu pˇrenositelných zaˇrízení. Napˇríklad na výrobu 32 MB DRAM cˇ ipu je odhadem potˇreba 72 g chemikálií, 1600 g fosilních paliv, 32 litru˚ vody a 41 MJ energie. Každý cˇ ip bˇehem svého prumˇ ˚ erného životního cyklu spotˇrebuje 15 MJ energie.[32] Vezmeme-li v úvahu tato cˇ ísla, a to pˇredevším u spotˇrebovaných chemikálií a paliv, du˚ sledky miniaturizace, zvýšení spotˇreby vzácných a toxických materiálu, ˚ mohou být v budoucnosti nezanedbatelné. Spotˇreba elektrické energie Spotˇreba energie spadá do skupiny primárních dopadu˚ na životní prostˇredí pˇredevším kvuli ˚ technologiím, které jsou používány k její výrobˇe, at’ už se jedná o emise produkované pˇri spalování fosilních paliv anebo o problematiku jaderného odpadu. Podle vize všudypˇrítomnosti prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky je oˇcekáván velký nárust ˚ pˇrenositelných zaˇrízení, která by mˇela být neustále zapnuta nebo alesponˇ v pohotovostním režimu (standby mode). Bude tedy nutné zásobovat cˇ ím dál tím víc zaˇrízení elektrickou energií. S narustajícím ˚ pocˇ tem pˇrenositelných zaˇrízení navíc poroste také množství pˇrenášených dat, což bude mít za následek nutnost rozšíˇrení sítí využívaných pro pˇrenos tˇechto dat (napˇríklad i páteˇrní sít’ Internetu). Budou tedy pˇribývat další zaˇrízení, stacionární stanice, servery, apod., spotˇrebovávající elektrickou energii, potˇrebnou pro jejich funkˇcnost i jejich chladící systémy. Z tˇechto duvod ˚ u˚ lze pˇredpokládat, že s velkou pravdˇepodobností se spotˇreba elektrické energie bude zvyšovat. Na druhou stranu díky miniaturizaci pˇrenositelných zaˇrízení, která byla zminována ˇ výše, bude samozˇrejmˇe nutné zmenšovat také jejich napájecí cˇ lánky. Menší baterie by ovšem nebyly schopné zásobovat pˇrístroj elektrickou energií po pˇrijatelnˇe dlouhou dobu, takže by je uživatelé museli cˇ asto nabíjet cˇ i vymˇenovat, ˇ což je v obou pˇrípadech nepraktické a ne21
ˇ ˇ ˇ 2.5. VLIV P RENOSNÝCH ZA RÍZENÍ NA ŽIVOTNÍ PROST REDÍ pohodlné. Bude tedy potˇreba vyvinout nové technologie, které by umožnily delší životnost menším napájecím cˇ lánkum. ˚ Pokud by se toto podaˇrilo, dala by se celková spotˇreba energie - související s rozvojem pˇrenositelných zaˇrízení - o nˇejakou cˇ ást snížit. Likvidace elektronického odpadu a hrozba zneˇcištˇení životního prostˇredí Spoleˇcnˇe s rostoucím množstvím prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky a zkracováním jejich servisní doby souvisí zvýšení produkce elektronického odpadu. Jednotlivé souˇcásti prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky vˇetšinou obsahují velký poˇcet škodlivých látek jako jsou tˇežké kovy nebo halogenidy[3], koncovou fázi životního cyklu tˇechto prostˇredku˚ proto doprovází jisté nebezpeˇcí pro životní prostˇredí. Pˇri nesprávném zpusobu ˚ recyklace mohou totiž tyto látky zneˇcistit vodu, pudu ˚ anebo vzduch. Navíc, pokud je místo recyklace zvolena likvidace tˇechto látek, musí být jejich ztráta nahrazena novˇe vydolovanými surovinami jako jsou napˇríklad mˇed’ nebo zlato. Tˇežba takovýchto surovin samozˇrejmˇe rovnˇež zatˇežuje životní prostˇredí i lidské zdraví. Trendem všudypˇrítomnosti prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky je pˇretváˇrení dˇríve neelektroˇ nických produktu˚ na elektronické. Castá neviditelnost elektronických souˇcástí v takovýchto produktech muže ˚ komplikovat koncovému uživateli správné tˇrídˇení odpadu. Jednou z možností jak zredukovat poˇcet pˇrenosných zaˇrízení nebo jejich komponent je standardizace jednotlivých používaných rozhraní (napˇr. stejné nabíjeˇcky pro všechny mobilní telefony) a nabídka podpory více rádiových komunikaˇcních standardu˚ v jednom terminálu (napˇr. Bluetooth, UMTS, WLAN). Stejnˇe tak lze ušetˇrit v pˇrípadˇe, kdy nové zaˇrízení má schopnost nahradit více ruzných ˚ zaˇrízení (napˇr. když mobilní telefon poslouží také jako dálkové ovládání k televizi nebo k otevírání garážových vrat). Rozhodujícím faktorem však bude, zda produkty, které mají být nahrazeny, již nebudou na trhu nabízeny. Tato podmínka je však nejistá, protože nikoli jeden, ale mnoho soupeˇrících dodavatelu˚ na trhu budou nabízet jednotlivá optimalizovaná rˇ ešení, což muže ˚ vést opˇet k velkému poˇctu specializovaných vlastních zaˇrízení. Koncová fáze životního cyklu inteligentního obleˇcení. V souˇcasné dobˇe jsou pro inteligentní obleˇcení navrhovány celkem tˇri vrstvy - pohybová vrstva snímající vzorky pohybu pomocí senzoru, ˚ zvuková vrstva poskytující informace a hudbu pomocí reproduktoru, ˚ a vrstva okolí zachytávající svˇetelné podmínky, teplotu a hluk[30]. Inteligentní obleˇcení muže ˚ být napájeno pomocí baterií, v budoucnosti pˇrípadnˇe solárními cˇ lánky nebo využitím kinetické cˇ i tepelné energie lidského tˇela. Použité obleˇcení bývá cˇ asto využíváno pro charitativní úˇcely nebo je prodáváno v secondhandech. U inteligentního obleˇcení však není zˇrejmé, zda kvuli ˚ jeho elektronických souˇcástí bude takovéto druhotné využití možné. Pokud by u daného kusu inteligentního obleˇcení pˇrestaly fungovat jeho elektronické souˇcásti, musela by se jeho funkˇcnost obnovit nebo by se musely jeho elektronické souˇcásti oddˇelit od textilu, aby toto obleˇcení mohlo být znovu prodáno. To by ale pravdˇepodobnˇe zabralo mnoho cˇ asu, práce i penˇez a v závislosti na použité technologii by se obleˇcení také mohlo poškodit cˇ i dokonce úplnˇe zniˇcit (napˇr. pokud by vlákna pˇrenášející energii byla všita pˇrímo mezi vlákna obleˇcení). V pˇrípadˇe, že by takovéto elektronicky nefunkˇcní obleˇcení bylo poskytnuto pro charitativní úˇcely a exportováno do 22
ˇ ˇ ˇ 2.5. VLIV P RENOSNÝCH ZA RÍZENÍ NA ŽIVOTNÍ PROST REDÍ rozvojových zemí, problém recyklace elektronického odpadu by se pouze posunul na jiné místo planety. Jaký bude mít vliv na produkci odpadu fakt, pokud nˇekteré obleˇcení bude patˇrit mezi inteligentní obleˇcení? Budeme-li pˇredpokládat, že typický zákazník si koupí 2 kg bundu každé 2 roky, která je poté prumˇ ˚ ernˇe 2 roky užívána[21] a vezmeme-li v úvahu souˇcasný ˇ poˇcet obyvatel v Ceské republice, který cˇ iní 10,3 miliónu, ˚ podle daných tˇrí scénáˇru˚ bude oˇcekávaná produkce odpadu˚ následující: v uvážlivém scénáˇri pˇripadá každoroˇcnˇe na osobu témˇerˇ zanedbatelných 0,01 kg recyklovaného inteligentního obleˇcení. V dalších dvou scénáˇrích se však spotˇreba inteligentního obleˇcení projeví v cˇ íslech týkajících se recyklace obleˇcení a elektrod odpadu podstatnˇe více (viz tabulka 2.1).
Pˇredpokládané rozšíˇrení Odpad (inteligentní obleˇcení) Odpad (dodávka energie) Max. hmotnost spotˇrebovaných baterií
Uvážlivý scénáˇr 1% 103 t 0,01 kg / osoba 51 500 baterií 1,6 t
Prumˇ ˚ erný scénáˇr 20 % 2 060 t 0,2 kg / osoba 1 030 000 baterií 33 t
Hi-tech scénáˇr 80 % 8 240 t 0,8 kg / osoba 4 120 000 baterií 125 t
ˇ Tabulka 2.1: Pˇredpokládaná roˇcní produkce odpadu z inteligentního obleˇcení (CR). Zdroj dat:[29] Baterie nacházející se v inteligentním obleˇcení bude potˇreba odstranovat ˇ oddˇelenˇe kvuli ˚ bezpeˇcnostním pravidlum. ˚ Baterie na jedno použití, i dobíjecí alkalické baterie, obsahují škodlivé a nebezpeˇcné látky, jako jsou napˇríklad i tˇežké kovy - olovo, kadmium. Nebezpeˇcné nikl-kadmiové baterie pomalu z evropského trhu mizí, ale i u lithium-ionových baterií se musí pˇri recyklaci postupovat s pozorností. ˇ V Ceské republice bylo v roce 2006 vyprodukováno jako odpad 17 601 t ruzných ˚ druhu˚ baterií a akumulátoru[29]. ˚ Pˇri pˇredpokladu, že jedna baterie váží prumˇ ˚ ernˇe 30 g (pˇrevzato z [21]), vzroste díky inteligentním obleˇcením podle prumˇ ˚ erného scénáˇre roˇcní spotˇreba baterií o 33 t a podle hi-tech scénáˇre o 125 t. V porovnání s dosavadní celkovou roˇcní spotˇrebou baterií nejde o nijak závratná cˇ ísla, nicménˇe ani tyto hodnoty nelze zanedbávat, navíc inteligentní obleˇcení pˇredstavuje pouze jednu cˇ ást ze všech pˇrenosných zaˇrízení. 2.5.2 Sekundární a terciární dopady Sekundární a terciární dopady, spoleˇcnˇe nazývány také jako nepˇrímé dopady, používání prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky, mohou na rozdíl od primárních dopadu˚ životní prostˇredí ovlivnovat ˇ nejen negativnˇe, ale naopak rovnˇež napomáhat ke snížení jeho zatˇežování. Termíny jako dematerializace a demobilizace jsou odrazem oˇcekávaného nahrazování intenzivních materiálových a energetických procesu˚ zpracováním ryzích dat pomocí prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky[21]. Nahrazování fyzického zboží nebo postupu˚ virtuálními službami, 23
ˇ ˇ ˇ 2.5. VLIV P RENOSNÝCH ZA RÍZENÍ NA ŽIVOTNÍ PROST REDÍ muže ˚ podstatnˇe napomáhat ke zvyšování produktivity jednotlivých zdroju˚ a odlehˇcit tak životnímu prostˇredí. Nepˇrímé dopady na životní prostˇredí vznikají jako vedlejší efekty související se zmˇenami v ekonomických a sociálních strukturách, vytváˇrené pˇrizpusobováním ˚ tˇechto struktur vizi všudypˇrítomnosti prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky. Nelze tedy v tomto pˇrípadˇe brát v úvahu pouze samostatnou skupinu pˇrenosných zaˇrízení, nýbrž veškeré prostˇredky výpoˇcetní techniky jako celek, což již mírnˇe pˇresahuje téma této práce a proto v následující cˇ ásti pouze nastíním nˇekolik diskutovaných možných nepˇrímých dopadu˚ všudypˇrítomnosti prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky, spoleˇcnˇe s odkazy na práce a studie zabývající se touto tematikou. Protože prozatím není zcela jasná podoba postupu ani konkrétní technologie, které budou využívány pˇri masové výrobˇe budoucích pˇrenosných zaˇrízení, nelze spolehlivˇe pˇredpovˇedˇet jaké nepˇrímé dopady tyto procesy mohou mít na životní prostˇredí. Nicménˇe s velkou pravdˇepodobností se dá oˇcekávat pˇredevším prohloubení a zvˇetšení nepˇrímých dopadu, ˚ které jsou již známé od souˇcasných prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky. Ve studii L.Erdmanna a F.Würtenberga[6] je rˇ ešeno nˇekolik hlavních oblastí spojených s udržitelností životního prostˇredí. Patˇrí mezi nˇe: •
Intenzita osobní i nákladní dopravy Elektronické obchodnictví (e-commerce), telekomunikace nebo napˇríklad e-business (e-commerce + elektronicky podporované aktivity uvnitˇr spoleˇcnosti - telekonference apod.) ovlivnují ˇ osobní i nákladní dopravu. Napˇríklad videokonference snižují pˇrepravu cestujících.
•
Spotˇreba energie v prumyslu ˚ a v domácím a terciárním sektoru Optimalizace výrobních procesu˚ a produktu˚ muže ˚ podstatnˇe snižovat nároky na spotˇrebu energie v prumyslu. ˚ Naopak zvýšení spotˇreby energie hrozí v domácím a terciárním sektoru díky spotˇrebiˇcum ˚ využívajícím prostˇredky výpoˇcetní techniky. Na druhou stranu provoz kanceláˇrí nebo budov muže ˚ být - díky prostˇredkum ˚ výpoˇcetní techniky - veden mnohem efektivnˇeji.
•
Emise skleníkových plynu˚ z energetického prumyslu ˚ Zvyšováním nároku˚ na spotˇrebu energie rostou emise plynu˚ zpusobujících ˚ skleníkový efekt.
Doprava Byla provedena studie [16], která porovnala dopady na životní prostˇredí pˇri pˇrípravách a konání skuteˇcné konference a jejího virtuálního protˇejšku. Jako pˇríklad byla vzata 15. mezinárodní konference informatiky životního prostˇredí uspoˇrádaná ve Švýcarsku, které se zúˇcastnilo na 500 lidí. Výsledek ukázal, že celkový dopad této mezinárodní konference na 24
ˇ ˇ ˇ 2.5. VLIV P RENOSNÝCH ZA RÍZENÍ NA ŽIVOTNÍ PROST REDÍ životní prostˇredí byl 4650 EIP14 . Nejvˇetší podíl na této hodnotˇe, 4207 EIP, mˇela letecká pˇreprava úˇcastníku˚ konference, aˇckoli šlo celkem o pouhých 35% všech úˇcastníku. ˚ Pˇri porovnání, dopad na životní prostˇredí zpusobený ˚ vytištˇením veškerých potˇrebných materiálu˚ týkajících se konference, byl jen 172 EIP. Oproti tomu, konference, která se konala cˇ istˇe virtuálnˇe, zpusobila ˚ škodu životnímu prostˇredí ohodnocenou pouhými 10 EIP. V úvahu byla brána spotˇreba energie potˇrebná pro bˇeh Internetu, všech terminálu˚ apod. Dle této studie lze vidˇet, jak napˇríklad mohou prostˇredky výpoˇcetní techniky podstatnˇe snížit negativní vliv na životní prostˇredí v osobní dopravˇe. Stejnˇe tak mohou tyto prostˇredky napomáhat také v sektoru nákladní dopravy. S jejich pomocí se dá optimalizovat silniˇcní i železniˇcní doprava. Nové funkcionality prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky mohou napomáhat k lepšímu využití pˇrepravní kapacity a optimalizovat cestu. Sekundární dopady všudypˇrítomnosti prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky v dopravním sektoru jsou podle vize pozitivní a mohou v tomto smˇeru životnímu prostˇredí ulehˇcit. Zkracování doby životnosti produktu˚ Životní cyklus prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky je zkracován pˇredevším kvuli ˚ zvyšujícím se požadavkum ˚ softwarových produktu, ˚ které ke své cˇ innosti cˇ asto potˇrebují novˇejší a výkonnˇejší hardware. Cena nového vybavení, které je výkonnˇejší, neustále klesá a mnohdy je pouze nepatrnˇe vyšší než cena za upgrade starého pˇrístroje. Koncovým uživatelum ˚ se tak vyplatí místo upgradu starého hardwaru koupˇe nového, cˇ ímž opˇet narustá ˚ elektronický odpad. Mnoho výrobku˚ výpoˇcetní techniky bývá vyˇrazeno po využití jejich technicky dané doby životnosti z pouhých 10-50%, právˇe kvuli ˚ krátkému inovaˇcnímu cyklu a problémum ˚ kompatibility s novým softwarem[23]. Pulení ˚ doby provozu výpoˇcetní techniky znamená dvojnásobek využitých zdroju˚ potˇrebných k výrobˇe tˇechto zaˇrízení, stejnˇe tak i dvojnásobné množství odpadu. ˚ V souˇcasnosti je tˇežké urˇcit jaký vliv bude mít takovýto trend na životní prostˇredí. Hrozba je však relativnˇe veliká. Pokud se doba použitelnosti prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky bude nadále snižovat, bude spotˇrebováváno velké množství pˇrírodních zdroju˚ v krátkém cˇ ase, což by mohlo v budoucnosti životní prostˇredí výraznˇe poškozovat. Shrnutí sekundárních a terciárních dopadu˚ Sekundární a primární dopady jsou nepˇrímé dopady, které vznikají spoleˇcnˇe se zmˇenami v sociálních a ekonomických strukturách pˇri pˇrizpusobování ˚ tˇechto struktur vizi všudypˇrítomnosti prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky. Na rozdíl od primárních dopadu˚ mohou nepˇrímé dopady životní prostˇredí ovlivnovat ˇ také pozitivnˇe (napˇr.dopravní sektor). Prozatím není zcela jasné jakého rozsahu mohou tyto dopady dosáhnout, nicménˇe se oˇcekává pˇredevším prohloubení již známých problému, ˚ které vznikají pˇri souˇcasném používání prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky (napˇr.zkracování životnosti produktu). ˚ Znalost tˇechto problému˚ 14. Eco-indicator point - jednotka stupnice shromažd’ující ruzné ˚ dopady na životní prostˇredí sjednocené do jednoho mˇerˇ ítka (metoda eco-indicator 99).
25
2.6. SHRNUTÍ muže ˚ znaˇcnˇe pomoci pˇri pˇredcházení a rˇ ešení problému˚ spojených s nepˇrímými dopady na životní prostˇredí.
2.6
Shrnutí
Pˇrenosná zaˇrízení výpoˇcetní techniky mají za sebou již pomˇernˇe bohatou historii. V soucˇ asné dobˇe je na trhu dostupná celá rˇ ada ruzných ˚ pˇrenosných zaˇrízení od digitálních asistentu, ˚ pˇres nositelné displeje a kamery, až po obleˇcení se zabudovanými telefony, pˇrehrávaˇci a jinými zaˇrízeními. Množství tˇechto zaˇrízení se cˇ ím dále tím více zvyšuje a vznikají stále nové technologie, které pˇribližují pˇrenosná zaˇrízení vizi všudypˇrítomnosti prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky. Vliv na zdraví Bylo provedeno nesˇcetnˇe ruzných ˚ studií, které se snažily zjistit, zda pˇrenositelná zaˇrízení používaná nepˇretržitˇe v tˇesném kontaktu tˇela nemají negativní vliv na lidský organismus. Zkoumány byly a jsou pˇredevším bezdrátové technologie, které pˇrenositelná zaˇrízení používají, protože ze záˇrení vydávaného pˇri pˇrenosu signálu prostˇrednictvím bezdrátových technologií hrozí nejvˇetší riziko negativního vlivu na lidský organismus. Aˇckoli nˇekteré vlivy, jako je únava cˇ i nevolnost, napˇríklad pˇri nadmˇerném používání mobilního telefonu u jisté cˇ ásti populace dokázány byly, žádný zásadní nepˇríznivý dopad pˇrenositelných zaˇrízení na lidský organismus se doposud prokázat nepodaˇrilo. Dalo by se rˇ íci, pokud se objevila nˇejaká studie, která jistý nepˇríznivý dopad potvrdila, záhy se objevila další studie, která tento dopad vyvrátila. Nejvˇetším problémem pˇri zjišt’ování negativních vlivu˚ na zdraví je dlouhý cˇ asový horizont, který je k tomuto výzkumu potˇrebný, a bˇehem kterého muže ˚ na zkoumaný jev pusobit ˚ mnoho dalších faktoru, ˚ které výsledky zkoumání mohou znaˇcnˇe zkreslovat. I pˇresto, a možná právˇe proto, že žádný závažný negativní dopad pˇrenositelných zaˇrízení na lidský organismus nebyl pˇresvˇedˇcivˇe dokázán, je potˇreba se nadále této problematice peˇclivˇe vˇenovat a s každou novou technologií také provˇerˇ ovat, zda nemuže ˚ nepˇríznivˇe ovlivnovat ˇ zdraví cˇ lovˇeka. Vliv na životní prostˇredí Vzhledem k prozatímnímu spíše mírnému vývoji pˇrenosných zaˇrízení, který odpovídá uvážlivému až prumˇ ˚ ernému scénáˇri rozvoji všudypˇrítomných prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky, a tedy i pˇrenosých zaˇrízení, se dá konstatovat, že tyto technologie prozatím nepˇredstavují kritické riziko pro životní prostˇredí. K tomu velkou mˇerou napomáhá také rozvoj systému˚ pro zpracování elektroodpadu, jako jsou napˇríklad REMA System, a.s.
, cˇ i Retela , ale i stále více se objevující dohody vývojáˇrských firem zavazujících se za snížení nepˇríznivých vlivu˚ na životní prostˇredí zpusobované ˚ výrobou a používáním jejich produktu. ˚ Jako pˇríklad lze uvést firmu Sony Ericsson, která podepsala podporu dohody z Bali15 , doku15. Dohoda z Bali: http://www.balicommunique.com/index.html
26
2.6. SHRNUTÍ mentu Spojených národu, ˚ který se zabývá komplexním rˇ ešením klimatických zmˇen. Na základˇe tohoto podpisu snižuje spotˇrebu energie pˇri výrobˇe svých produktu˚ a také se snaží, aby její výrobky využívali enrgii co nejefetivnˇeji a šetˇrily tak životní prostˇredí (napˇr. všechny nabíjeˇcky vyrobené po roce 2005 spotˇrebovávají v pohotovostním režimu ménˇe než 0,1 W)16 . Rozšiˇrující se množství pˇrenosných zaˇrízení pˇrímo ovlivnuje ˇ životní prostˇredí svým fyzickým výskytem. Jedná se pˇredevším o problém vysoké spotˇreby surovin a energie potˇrebných k výrobˇe a provozu tˇechto zaˇrízení. Vˇetší poˇcet pˇrenosných zaˇrízení bude znamenat také vˇetší poˇcet elektroodpadu, který je nutno správným zpusobem ˚ recyklovat a likvidovat tak, aby životní prostˇredí bylo zatˇežováno co nejménˇe. Kromˇe pˇrímých dopadu˚ existují i dopady nepˇrímé, které vznikají pˇredevším kvuli ˚ zmˇenám sociálních a ekonomických struktur spojených s pˇrizpusobováním ˚ tˇechto struktur vizi všudypˇrítomnosti prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky. Narozdíl od pˇrímých dopadu, ˚ mohou dopady nepˇrímé pusobit ˚ na životní prostˇredí i pozitivnˇe (napˇr.doprava). Negativní dopady na životní prostˇredí zapˇríˇcinˇené životním cyklem pˇrenosných zaˇrízení jsou jasnˇe prokazatelné. Pro zachování životního prostˇredí je duležité, ˚ aby co nejvíce firem vyrábˇejících tato zaˇrízení, a také co nejvíce uživatelu, ˚ kteˇrí je používají, pˇristoupilo k dané problematice zodpovˇednˇe a snažili se snížit negativní dopady na minimum. At’ už se jedná napˇríklad o optimalizaci pˇri výrobˇe anebo o recyklaci, cˇ i likvidaci pˇrenosných zaˇrízení a jejich souˇcástí.
16. Vyjádˇrení o úspoˇre energie na stránkách firmy Sony Ericsson: http://www.sonyericsson.com/cws/companyandpress/sustainability/energy?lc=cs&cc=cz
27
Kapitola 3
Výukové materiály Jako souˇcást této práce byly vytvoˇreny také výukové materiály shrnující všechny dule˚ žité poznatky, kterými se práce zabývá. Materiály mají sloužit pˇredevším jako podklady pro získání základních znalostí a pˇrehledu v tematice všudypˇrítomnosti prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky, pˇrenosných zaˇrízení, a jejich vlivu na zdraví a životní prostˇredí. Konkrétnˇe se jedná o prezentaci a o odpovˇedník. Oba tyto výukové materiály byly zárovenˇ zarˇ azeny do interaktivní osnovy pˇredmˇetu PV108, Environmentalistika, vyuˇcovaného na Fakultˇe informatiky Masarykovy univerizty, v rámci nˇejž byla tato práce vytvoˇrena. Všechny tyto výukové materiály ve výstupním formátu pdf jsou dostupné online na adrese . Prezentace Prezentace je tematicky rozdˇelena celkem na cˇ tyˇri cˇ ásti, které se postupnˇe vˇenují úvodu do problematiky pˇrenosných zaˇrízení, rozdˇelení pˇrenosných zaˇrízení na souˇcasném trhu do skupin, vlivu pˇrenosných zaˇrízení na zdraví a na konec vlivu pˇrenosných zaˇrízení na životní prostˇredí. Prezentace je napsaná pomocí LATEXu1 a speciální tˇrídy Beamer2 . LATEX je systém pro vysoce kvalitní sázení textu. ˚ Vˇetšinou se používá pˇredevším pro psaní vˇetších technických nebo vˇedeckých dokumentu, ˚ ale je možno jej použít prakticky pro vysázení jiného libovolného dokumentu. Výhodou tvoˇrení dokumentu˚ v LATEXu je možnost vygenerování výsledného textu do ruzných ˚ podob. Autor tak z jednoho zdrojového kódu muže ˚ jednoduše získat výslednou podobu daného dokumentu napˇríklad v tisknutelné podobˇe (formát pdf) nebo v podobˇe vhodné pro prezentaci na internetu (formát html). Díky tˇrídˇe Beamer lze z již vytvoˇreného dokumentu v LATEXu pomˇernˇe lehce vytvoˇrit prezentaci. Staˇcí pouze specifikovat tˇrídu dokumentu pˇríkazem\documentclass{beamer}, rozdˇelit text pomocí pˇríkazu˚ \section a \subsection a text jednotlivých slidu˚ ohraniˇcit pˇríkazy ˇ \begin{frame} a \end{frame}. Cást zdrojového kódu prezentace je zobrazena na obr.3.1. Odpovˇedník Prostˇrednictvím nástroje e-learningu v Informaˇcním systému Masarykovy univerzity (IS MU), který umožnuje ˇ vytvoˇrení dynamických materiálu˚ v tomto systému, vznikly celkem cˇ tyˇri ruzné ˚ odpovˇedníky. Každý z nich obsahuje nˇekolik (8-16) tematicky stejných otázek tý1. Oficiální stránky systému LATEX: http://www.latex-project.org/ 2. Oficiální stránky tˇrídy Beamer: http://latex-beamer.sourceforge.net/
28
3. V ÝUKOVÉ MATERIÁLY
Obrázek 3.1: Ukázka zdrojového kódu prezentace kajících se úvodu pˇrenosných zaˇrízení, jejich historie, vlivu na zdraví a vlivu na životní prostˇredí. Celkem je tˇechto otázek 50. Pomocí tˇechto odpovˇedníku˚ si lze provˇerˇ it své základní znalosti v dané problematice. E-learning je moderní vyukový nástroj, mezi jehož nejvˇetší pˇrednosti patˇrí ojedinˇelá nabídka nástroju˚ v testovací agendˇe Odpovˇedníky, automatické zavádˇení kurzu˚ nebo napˇr. elektronická i administrativní podpora v jednom systému3 . Interaktivní osnova Interaktivní osnova je jedna z vyspˇelých agend patˇrících do e-learningu v IS MU. Jedná se o webovou stránku, kde vyuˇcující zveˇrejnuje ˇ výukové materiály související s daným kurzem. Kromˇe popisku˚ a statických materiálu, ˚ jako jsou napˇríklad ruzné ˚ dokumenty, lze do osnovy vkládat i dynamické materiály, mezi nˇež patˇrí napˇr. dotazníky anebo již výše zminované ˇ odpovˇedníky. O interaktivní osnovˇe, nebo spíše o celém nástroji e-learning v IS MU 3. Více o e-learningu v IS MU na Masarykovˇe univerzitˇe: http://is.muni.cz/elportal/principy.pl
29
3. V ÝUKOVÉ MATERIÁLY se dá rˇ íci, že využívá technologie webu 2.04 . Web 2.0 je podle nˇekterých názoru˚ jakási další fáze ve vývoji internetu. Jeho definice je prozatím pomˇernˇe složitá a ne zcela jednotná. Odkazy na výukové materiály vytvoˇrené v rámci této práce jsou vložené do sekce pˇredmˇetu PV108, Environmentalistika v cˇ ásti „IT a životní prostˇredí“ a následnˇe v podˇcásti „Vliv pˇrenositelných zaˇrízení IT na životní prostˇredí a zdraví cˇ lovˇeka“, které jsou dostupné na internetové adrese . A jak vznikl tento text? Protože také celá tato práce slouží jako výukový materiál a byla vytvoˇrena pomocí moderních technologií, je následující cˇ ást vˇenována krátkému popisu právˇe tˇechto technologií. Jedná se o znaˇckovací jazyk XML a znaˇckování DocBook. XML patˇrí mezi takzvané metajazyky, tzn. že z nˇej lze vytváˇret další znaˇckovací jazyky. Hlavní myšlenkou znaˇckovacích jazyku˚ je oddˇelení formy textu od jeho obsahu. Duležité ˚ tedy je, co jednotlivé cˇ ásti textu znamenají, a ne jak vypadají. Výhodou je, že dokument napsaný pomocí znaˇckovacího jazyka je ukládán v cˇ istˇe textové podobˇe, takže jej lze spustit na libovolné platformˇe, nebot’ k tomu staˇcí jakýkoli obyˇcejný textový editor (Notepad v systému Windows, Emacs v systému Unix apod.). Další výhodou je, stejnˇe jako u výše popisovaného LATEXu, že z jednoho zdrojového souboru mužeme ˚ vygenerovat výsledný dokument ve více ruzných ˚ formátech. DocBook je jedno z mnoha znaˇckování založených na SGML/XML. Je to vlastnˇe definovaný seznam znaˇcek použitelných v dokumentu, který zárovenˇ udává závislosti jednotlivých znaˇcek na sobˇe. Pokud chceme dokument napsaný v DocBooku pˇrevést na nˇejaký výstupní formát, musíme nejdˇríve pomocí XSL (DSSSL) stylu˚ a XSLT procesoru urˇcit, jak která znaˇcka v DocBooku bude vypadat v daném výstupním formátu. Poté lze již snadno bud’ pomocí FO procesoru, nebo napˇr. LATEXu z daného dokumentu - získat výsledný formát (PDF, RTF, HTML apod.). Pˇresný postup je zobrazen na obr.3.2. V pˇrípadˇe této práce byl využit pro transformaci modul Jana Pavloviˇce xslt25 , který pˇrevádí práci napsanou v DocBooku do formátu LATEX tak, aby odpovídala požadavkum ˚ urˇcujícím vzhled bakaláˇrské práce na Masarykovˇe univerzitˇe (tzn. mimo jiné se postará napˇríklad o správný vzhled první stránky, o vzhled a správné seˇrazení následujících stránek s povinnými informacemi atd.). Pro pˇrevod do výstupního formátu (pdf) byl následnˇe použit pdflatex.
4. Stránky T.O’Reillyho, který oznaˇcení web 2.0 vymyslel: http://www.oreillynet.com/pub/a/oreilly/tim/news/2005/09/30/what-is-web-20.html 5. Návod k modulu xslt2 J.Pavloviˇce: http://www.fi.muni.cz/~xpavlov/xml/
30
3. V ÝUKOVÉ MATERIÁLY
zdroj: http://www.fi.muni.cz/~xpavlov/xml/transform2
Obrázek 3.2: Transformace XML dokumentu do výsledného formátu
31
Kapitola 4
Závˇer ˇ Cím dále tím více vzniká mnoho nových technologií pˇribližujících se vizi všudypˇrítomnosti prostˇredku˚ IT. Velkou roli v tomto procesu hrají pˇrenosná zaˇrízení, která byla hlavním tématem této práce. Ve své práci jsem se snažil shrnout co pˇrenosná zaˇrízení jsou a k cˇ emu mohou sloužit. Podrobnˇe jsem popsal jejich již témˇerˇ padesátiletou historii, od prvního elektronického zarˇ ízení až po rok 2000. Novˇejšími a souˇcasnými pˇrenosnými zaˇrízeními jsem se zabýval v další cˇ ásti, kde jsem popsal skupiny pˇrenosných zaˇrízení dostupných na dnešním trhu, spoleˇcnˇe s jejich struˇcným popisem. Pˇrenosná zaˇrízení na souˇcasném trhu jsem rozdˇelil do tˇrí skupin. Ve všech skupinách je vidˇet nárust ˚ poˇctu nových typu˚ zaˇrízení i nových technologií. Jedním z hlavních úkolu˚ práce bylo zamˇerˇ it se na všechny možné pozitivní i negativní vlivy pˇrenosných zaˇrízení na lidské zdraví. Co se týˇce dopadu˚ na lidský organismus, jedná se hlavnˇe o pˇrenos dat pomocí bezdrátových technologií, pˇri kterém vzniká elektromagnetické vlnˇení. Je nutné konstatovat, že po desítkách let zkoumání nebyly prokázány žádné závažné dopady na lidský organismus pˇri používání pˇrenosných zaˇrízení a je tedy velmi pravdˇepodobné, že tato technologie naše zdraví skuteˇcnˇe neohrožuje. Naopak pozitvní dopady jsou evidentní. V souˇcasnosti se jedná pˇredevším o využití pˇrenosných zaˇrízení pˇri péˇci o starší lidi, kterým jejich zdravotní stav nedovoluje žít zcela samostatnˇe, což pˇrenosná zaˇrízení podstatnˇe mˇení. Do budoucna mají však pˇrenosná zaˇrízení ještˇe mnohem vˇetší potenciál at’ už v oblasti sociální nebo zdravotnické pomoci. Dalším pˇredmˇetem zkoumání této práce byl vliv pˇrenosných zaˇrízení na životní prostˇredí. Pˇrenosná zaˇrízení, stejnˇe jako všechna ostatní zaˇrízení výpoˇcetní techniky, negativnˇe ovlivnují ˇ životní prostˇredí pˇredevším svým fyzickým výskytem bˇehem životního cyklu. Nejvˇetší podíl na tom má tˇežba vzácných a toxických surovin, potˇrebných k výrobˇe jednotlivých souˇcástí pˇrenosých zaˇrízení, spotˇreba elektrické energie nutné pro provoz tˇechto zaˇrízení a koneˇcnˇe problémy se správným tˇrídˇením a recyklací již nepoužitelných zaˇrízení. Pozitivnˇe mohou pˇrenosná zaˇrízení životní prostˇredí ovlivnovat ˇ pouze díky nepˇrímým dopadum ˚ jejich používání, konkrétnˇe díky tzv. dematerializaci a demobilizaci. Posledním úkolem bylo všechny poznatky uvedené v této práci zpracovat formou nezávislého výukového materiálu. Kromˇe samotné práce, která samozˇrejmˇe slouží jako základ k výukovým materiálum, ˚ jsem vytvoˇril nˇekolik odpovˇedníku˚ pomocí e-learningu v IS MU a prezentací pomocí sázecího systému LATEX. Materiály jsou tematicky rozdˇeleny tak, aby si zájemce mohl vybrat právˇe tu cˇ ást, o které se chce nˇeco dovˇedˇet, pˇrípadnˇe z které si chce 32
ˇ 4. Z ÁV ER
provˇerˇ it své znalosti. Výukové materiály jsem poskytl v rámci interaktivní osnovy pˇredmˇetu PV108, Environmentalistika vyuˇcovaného na FI MU, v rámci nˇejž vznikla celá tato práce. Tato práce je - v okamžiku svého vzniku - nejucelenˇejším textem takovéhoto rozsahu, zabývajícím se tematikou všudypˇrítomnosti prostˇredku˚ výpoˇcetní techniky, zejména pˇrenosnými zaˇrízeními a jejich vlivu na životní prostˇredí a lidské zdraví, psaném v cˇ eském jazyce.
33
Pˇrehled použitých informaˇcních zdroju˚ [1] Jebara, T.; Eyster, C.; Weaver, J.; Starner, T.; Pentland, A.:Stochasticks: Augmenting the Billiards Experience with Probabilistic Vision and Wearable Computer, Media Laboratory, Massachusetts Institute of Technology Cambridge, MA 02139, 1997, . [2] Randerson, J.: Wi-fi health fears are ’unproven’, BBC NEWS, 21.5. 2007, . [3] Behrendt, S.; Pfitzner, R.; Kreibich, R.:Innovationen zur Nachhaltigkeit—Ökologische Aspekte der Informations- und Kommunikationstechnik, Springer-Verlag, 1998. 2.5.1 [4] Salford, L.; Brun, A.; Eberhardt, J.; Malmgren, L.; Persson, B.:Nerve Cell Damage in Mammalian Brain after Exposure to Microwaves from GSM Mobile Phones, Environmental Health Perspectives Volume 111, Number 7, 2003, . 2.4.2 [5] Safeer, K.; Gupta, P.; Shakunthala, D.; Sundersheshu, B.; Padaki, V.:Wireless Sensor Network for Wearable Physiological Monitoring, Journal of networks, vol 3., No.5, s. 21-29, 2008, . [6] Erdmann, L.;Würtenberger, F.:The future impact of ICT on environmental sustainability, Institute for Prospective Technological Studies (IPTS), Sevilla, 2003, . 2.5.2 [7] Nordenberg, T.: Cell Phones and Cancer: No Clear Connection, FDA Consumer magazine, 2000, . 2.4.2 [8] Lamming, M.; Flynn, M.:„Forget-me-not“ Intimate Computing in Support of Human Memory, Institute for Personalized Information Environment, 1994, . [9] Miller, F.: Fraunhofer Magazine 2.2004, s.38-39, . [10] Brome, R.: Frog Design / Motorola Offspring Wearables Concept Design, PhoneScoop, 2003, . [11] Glaser, R.: Are thermoreceptors responsible for „non-thermal“ effects of RF fields?, Forschungsgemeinschaft Funk e. V., 2005, . 34
[12] Glaser, R.: Edition Wissenschaft, Forschungsgemeinschaft Funk e. V.„ December 2005, . [13] Hicks, D.: The Museum of HP Calculators, 1995-2007, . [14] Health Protection Agency: Vyjádˇrení organizace k problematice Wi-Fi a jejího vlivu na zdraví cˇ lovˇeka, 4.12. 2008, . 2.4.2 [15] Matias, E.; MacKenzie, S.; Buxton, W.; Menning, W.:Half-QWERTY: Typing with one hand using your two-handed skills, Companion of the CHI ’94 Conference on Human Factors in Computing Systems, New York: ACM, s.51-52, 1994, . 2.2 [16] Hischier R.,Hilty L.:Enviromental Impacts of an International Conference, Enviromental Impact Assessment Review 22(5): 15, str. 543-557, 2002. 2.5.2 [17] Borriello, G.; Stanford, V.; Narayanaswami, Ch.; Menning, W.:Guest Editors’ Introduction: Pervasive Computing in Healthcare, IEEE Pervasive Computing, s. 1719, 2007, . [18] Jacobsen, A.: Wearable computers: developments and possibilities [diploma thesis], Norwegian University of Science and Technology, Trondheim . [19] Feiner, S.; McIntyre, B.; Seligmann, D.:Knowledge-based Augmented Reality for Maintenance Assistance, Columbia University, 1998, . [20] Kieffner, T.: Wearable computers: an overview, . [21] Köhler, A.; Erdmann, L.:Expected Environmental Impacts of Pervasive Computing, 2004,. 2.5.1, 2.5.1, 2.5.2 [22] Miyake, K.: Is That a PC on Your Wrist?, PCWorld, 2001, . [23] Hilty, L.; Som, C.; Köhler, A.:Assessing the Human, Social, and Environmental Risks of Pervasive Computing, 2004, . 2.5.2 35
[24] Rhodes, B.: A brief history of wearable computing, MIT Media Labs, 1997, . 2.2 [25] Mann, S.: A review of headmounted display devices, . [26] Mann, S.: Wearable computing as means for personal empowerment, 1998, . [27] Rhodes, B.; Starner, T.:The Proceedings of The First International Conference on The Practical Application Of Intelligent Agents and Multi Agent Technology, PAAM ’96, s. 487-495, 1996, . [28] Ametz, B.; Akerstedt, T.; Hillert, L.; Lowden, A.; Kuster, N.; Wiholm, C.:The Effects of 884 MHz GSM Wireless Communication Signals on Self-reported Symptom and Sleep (EEG)- An Experimental Provocation Study, PIERS ONLINE, VOL. 3, NO. 7, 2007, s. 1148-1150, 2007, . 2.4.2 [29] Špur, ˚ J.: Zpráva pro zpˇetný odbˇer nˇekterých výrobku˚ za rok 2006, 2007, . 2.1, 2.5.1 [30] Hilty, L.; Behrendt, S.; Binseanger, M.; Bruinink, A.; Erdmann, L.; Fröhlig, J.; Köhler, A.; Kuster, N.; Som, C.; Würtenberger, F.:The Precautionary Principle in the Information Society Effects of Pervasive Computing on Health and Environnement, TA Swiss, str. 94-100, 137-179, 2005, . 2.4.1, 13, 2.5.1 [31] Thorp, E.: The Invention of the First Wearable Computer, Edward O. Thorp & Associates, 1998, . [32] Williams, E.; Ayres, R.; Heller, M.:The 1.7 Kilogram Microchip: Energy and Material Use in the Production of Semiconductor Devices, Environmental Science & Technology 36 (24), 15. prosince 2002. 2.5.1 [33] Latta, J.: The WAVE Report on Digital Media, 4th Wave, Inc., #725 9/26/97, .
36
Pˇríloha A
Ukázka prezenatace
Obrázek A.1: Ukázka nˇekolika snímku˚ z prezentace
37
Pˇríloha B
Seznam souboru˚ na pˇriloženém CD •
Zdrojový a výstupní soubor této práce (Wearables.xml, Wearables.pdf)
•
Zdorjové a výstupní soubory jednotlivých cˇ ástí prezentace
•
–
uvod_a_historie.tex, uvod_a_historie.pdf
–
soucasny_trh.tex, soucasny_trh.pdf
–
vliv_na_zdravi.tex, vliv_na_zdravi.pdf
–
vliv_na_prostredi.tex, vliv_na_prostredi.pdf
Jednotlivé soubory odpovˇedníku –
Prenosna_zarizeni_uvod.qdef
–
Prenosna_zarizeni_historie.qdef
–
Prenosna_zarizeni_vliv_na.qdef
–
Prenosna_zarizeni_vliv_na_zivotni.qdef
38