}w !"#$%&'()+,-./012345
Masarykova univerzita Fakulta informatiky
Role Business Process Managementu v oblasti Corporate Performance Managementu ´ pra ´ ce Diplomova
Marek Nov´ ak
Brno, jaro 2012
Prohl´ aˇ sen´ı Prohlaˇsuji, ˇze tato diplomov´a pr´ace je m´ ym p˚ uvodn´ım autorsk´ ym d´ılem, kter´e jsem vypracoval samostatnˇe. Vˇsechny zdroje, prameny a literaturu, kter´e jsem pˇri vypracov´an´ı pouˇz´ıval nebo z nich ˇcerpal, v pr´aci ˇr´adnˇe cituji s uveden´ım u ´pln´eho odkazu na pˇr´ısluˇsn´ y zdroj.
Vedouc´ı pr´ ace: RNDr. Jan Pavloviˇc, Ph.D. ii
Podˇ ekov´ an´ı T´ımto chci podˇekovat sv´e rodinˇe za trpˇelivost a podporu bˇehem m´eho studia. M´e d´ıky patˇr´ı tak´e vedouc´ımu t´eto pr´ace RNDr. Janu Pavloviˇcovi, PhD. za odborn´e veden´ı, vstˇr´ıcn´ y pˇr´ıstup a cenn´e rady, kter´e mi pomohly pˇri psan´ı t´eto pr´ace. V neposledn´ı ˇradˇe dˇekuji koleg˚ um ze spoleˇcnosti Optisolutions, kteˇr´ı byli ochotni pˇredat mi sv´e znalosti a zkuˇsenosti.
iii
Shrnut´ı C´ılem diplomov´e pr´ace je anal´ yza Business Process Managementu (BPM) a Corporate Performance Managementu (CPM)v segmentu Small-Medium Enterprise (SME). Student ve sv´e pr´aci rozpracuje tezi propojen´ı BPM a CPM tak, aby na z´akladˇe v´ ystup˚ u BPM mohla organizace l´epe a hlavnˇe rychleji modifikovat sv´e obchodn´ı pl´any. Souˇc´ast´ı pr´ace bude i praktick´a ˇc´ast, kde student vybere vhodn´e BPM a CPM ˇreˇsen´ı a realizuje jejich integraci. D´ale na sestaven´em ˇreˇsen´ı realizuje simulaci cel´eho ˇzivotn´ıho cyklu, ze kter´eho budou patrny u ´skal´ı a pˇr´ınosy v´ ysledn´eho ˇreˇsen´ı.
iv
Kl´ıˇ cov´ a slova CPM, BPM, BI, KPI, Pentaho, ProcessMaker, SugarCRM
v
Obsah ´ 1 Uvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 V´ yvoj podnikov´eho prostˇred´ı . . . . . . . . . 1.2 C´ıle pr´ace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Obsah pr´ace . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Corporate Performance Management . . . . 2.1 Komponenty CPM . . . . . . . . . . . . . . 2.1.1 Metodiky . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.2 Podnikov´e procesy . . . . . . . . . . 2.1.3 Metriky . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.4 Aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 CPM a Business Intelligence . . . . . . . . . 3 Business process management . . . . . . . . 3.1 Proces . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Procesn´ı ˇr´ızen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Kategorizace proces˚ u . . . . . . . . . . . . . ˇ 3.4 Zivotn´ı cyklus BPM . . . . . . . . . . . . . . 3.4.1 N´avrh (Design) . . . . . . . . . . . . 3.4.2 Modelov´an´ı (Modeling) . . . . . . . . 3.4.3 Spuˇstˇen´ı (Execution) . . . . . . . . . 3.4.4 Monitorov´an´ı (Monitoring) . . . . . . 3.4.5 Optimalizace (Optimizating) . . . . . 3.4.6 Metody optimalizace proces˚ u . . . . 3.5 Business Motivation Model . . . . . . . . . . 3.5.1 Motivace . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5.2 Pˇrehled . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5.3 End concepts (koncov´e koncepty) . . 3.5.4 Means concepts (prostˇredky) . . . . . 3.5.5 Influencers (faktory) . . . . . . . . . 3.5.6 Assessments (vyhodnocen´e faktory) . 3.5.7 SWOT anal´ yza . . . . . . . . . . . . 3.5.8 Potential Impact (potenci´aln´ı dopad) 3.5.9 BMM a modelov´an´ı proces˚ u . . . . . 3.5.10 Metriky a BMM . . . . . . . . . . . . 4 Metodiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1 Obsah kapitoly . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1 1 1 2 4 4 4 4 5 5 5 6 6 6 7 7 8 8 8 8 8 8 9 9 9 10 10 11 11 11 12 12 12 15 15 vi
4.2 4.3
Strategick´ y management . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Strategick´e mapy a Balanced Scorecard . . . . . . . . . . . . . . . 4.3.1 Balanced Scorecard . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3.2 Strategick´e mapy (strategy maps) . . . . . . . . . . . . . . 4.3.3 Realizace strategie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4 Syst´emy ˇr´ızen´ı jakosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4.1 TQM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4.2 Six Sigma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4.3 Lean Management . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4.4 Six Sigma Plus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Metriky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1 Mˇeˇr´ıtka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.1 Critical Success Factors (CSFs) . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.2 Key Result Indicators (KRIs) . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.3 Result Indicators (RI) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.4 Key Performance Indicators (KPIs) . . . . . . . . . . . . . 5.1.5 Performance Indicators (PI) . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Metriky a BSC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Pravidlo 10/80/10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4 Anal´ yza metrik a jejich vyuˇzit´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Technologie a standardy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1 Podnikov´ y proces a workflow . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Workflow syst´emy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3 BPMN 2.0 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3.1 Z´akladn´ı elementy BPMN 2.0 . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4 XPDL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5 BPEL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.6 Business Intelligence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.7 Historie Business Intelligence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.8 Architektura syst´em˚ u Business Intelligence . . . . . . . . . . . . 6.8.1 Transakˇcn´ı syst´emy (OTLP) . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.8.2 Architektura datov´ ych u ´loˇziˇst’ (DWH, DSA, ODS, DMAs) 6.8.3 Datov´ y sklad (DWH – Data Warehouse) . . . . . . . . . . 6.8.4 Datov´a trˇziˇstˇe (Data Marts) . . . . . . . . . . . . . . . . 6.8.5 Doˇcasn´a u ´loˇziˇstˇe dat (DSA – Data Staging Area) . . . . . 6.8.6 Operativn´ı u ´loˇziˇstˇe dat (ODS – Operational Data Store) . 6.8.7 Transformaˇcn´ı a integraˇcn´ı n´astroje (ETL, ELT, ETLT) . 6.8.8 ELT, ETLT n´astroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.8.9 OnLine Analytical Processing (OLAP) . . . . . . . . . . . 7 Pˇ r´ıpadov´ a studie - anal´ yza podnikov´ eho procesu . . . . . . . . . 7.1 Motivace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 C´ıl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3 Pˇredstaven´ı spoleˇcnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15 16 17 18 19 22 22 22 22 23 24 24 24 24 25 25 25 25 26 26 28 28 28 29 29 32 32 33 33 33 34 34 34 35 35 36 36 36 37 39 39 39 39 vii
7.4
8
9
10
A B
Proces reklamace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.4.1 Souˇcasn´ y stav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.4.2 Strategick´e ˇr´ızen´ı a anal´ yza procesu . . . . . . . . . . . . . . . . 7.4.3 Dlouhodob´e a kr´atkodob´e c´ıle spoleˇcnosti . . . . . . . . . . . . . 7.4.4 Anal´ yza procesu reklamace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇ r´ıpadov´ a studie - pouˇ zit´ e softwarov´ e n´ astroje . . . . . . . . . . . . . 8.1 SugarCRM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.1 CRM syst´emy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.2 Moduly SugarCRM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2 ProcessMaker . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2.1 Architektura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2.2 Modelov´an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3 Pentaho BI Suite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3.1 Architektura Pentaho BI Suite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3.2 Pentaho Business Intelligence Server . . . . . . . . . . . . . . . 8.3.3 Desktopov´e aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇ r´ıpadov´ a studie - implementace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.1 Automatizovan´a ˇc´ast reklamaˇcn´ıho procesu . . . . . . . . . . . . . . . . 9.1.1 Webov´ y formul´aˇr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.1.2 Zasl´an´ı zpr´avy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.1.3 Z´aznam v syst´emu SugarCRM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.1.4 Vytvoˇren´ı z´aznamu v syst´emu SugarCRM pomoc´ı webov´e sluˇzby 9.1.5 Zobrazen´ı z´ıskan´ ych u ´daj˚ u - dashboard framework . . . . . . . . 9.1.6 Zobrazen´ı z´ıskan´ ych u ´daj˚ u - dashboard v praxi . . . . . . . . . . Z´ avˇ er . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.1 Dosaˇzen´e v´ ysledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.2 Vyuˇzit´ı a moˇznosti rozˇs´ıˇren´ı n´astroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obsah pˇ riloˇ zen´ eho CD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nep˚ uvodn´ı obr´ azky a jejich zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
40 40 41 41 42 45 46 46 46 47 47 48 49 49 50 52 53 53 53 54 55 57 57 59 62 62 63 64 65
viii
Kapitola 1
´ Uvod 1.1
V´ yvoj podnikov´ eho prostˇ red´ı
Globalizace trh˚ u, vyˇsˇs´ı konkurence, rychlost zmˇen, d˚ uraz na inovace a dalˇs´ı faktory zp˚ usobily v´ yraznou zmˇenu souˇcasn´eho podnikatelsk´eho prostˇred´ı. Bˇehem osmdes´at´ ych let 20. stolet´ı nab´ yvaj´ı na v´ yznamu nehmotn´a aktiva, v letech 90. vznik´a nov´ y smˇer zaloˇzen´ y na znalostech [33]. Jsou to pr´avˇe znalosti, kter´e vytv´aˇr´ı dlouhodobou konkurenˇcn´ı v´ yhodu podnik˚ u a rozhoduj´ı tak o u ´spˇeˇsnosti ˇci ne´ uspˇeˇsnosti podniku. Nov´a ekonomika je pojmenov´an´ı pro ekonomii zaloˇzenou nikoli na pr˚ umyslu a v´ yrobˇe, ale na technologick´ ych aspektech, kde znalosti hraj´ı v´ yznamnou roli. Informaˇcn´ı technoloˇ gie pˇrinesly revoluci vn´ım´an´ı svˇeta. Zijeme v informaˇcn´ı spoleˇcnosti, kde se ke znalostem nedostane jen u ´zk´ y okruh vyvolen´ ych, ale masa. Znalostn´ı ekonomika pˇretv´aˇr´ı znalosti na ” aktivum a vytv´aˇr´ı z nich z´akladn´ı ekonomick´ y zdroj.“ [7]
1.2
C´ıle pr´ ace
Hlavn´ım z´amˇerem t´eto pr´ace je definovat vztah mezi procesn´ım ˇr´ızen´ım a Corporate Performance Managementem1 a pouk´azat na v´ yhody, kter´e pˇrin´aˇs´ı obohacen´ı konceptu CPM o procesn´ı ˇr´ızen´ı2 . Pr´ace si klade za c´ıle: •
Sezn´amit ˇcten´aˇre s konceptem procesn´ıho ˇr´ızen´ı.
•
Sezn´amit ˇcten´aˇre s konceptem Corporate Performance Management a detailnˇe popsat jednotliv´e komponenty tohoto konceptu.
•
Pˇredchoz´ı dva body urˇc´ı rozd´ıl mezi souˇcasn´ ym pohledem CPM na procesy a procesn´ım ˇr´ızen´ım, kter´e m˚ uˇze CPM obohatit.
•
Uk´azat moˇznosti integrace BPM do CPM. Toho bude dosaˇzeno v praktick´e ˇc´asti pr´ace. Pˇr´ıpadov´a studie demonstruje CPM ˇreˇsen´ı rozˇs´ıˇren´e o BPM funkcionalitu na proof-of-concept“ aplikaci, kter´a tak ” integruje BPM software s n´astroji Business Intelligence.
1. Lze se tak´e setkat s synonymy jako Enterprise Performance Management, Business Performance Management, Performance Management ˇci Strategic Performace management. Souhrnˇe se sdruˇzuj´ı pod akronym CPM. 2. Pro procesn´ı ˇr´ızen´ı se v angliˇctinˇe vyuˇz´ıv´a term´ın Business Process Management, zkr´acenˇe BPM.
1
´ 1. Uvod
1.3
Obsah pr´ ace
Pr´ace je ˇclenˇena n´asledovnˇe: •
Kapitola 2: Corporate Performance Management Obsahem kapitoly je prvotn´ı sezn´amen´ı s CPM a jeho ˇctyˇrmi komponentami metodikami, podnikov´ ymi procesy, metrikami a aplikacemi. Kapitola d´ale popisuje rozd´ıl mezi Business Intelligence a CPM. Jednotliv´e komponenty CPM jsou pops´any v samostatn´ ych kapitol´ach (konkr´etnˇe kapitoly 4, 5, 6) s vyj´ımkou podnikov´ ych proces˚ u. Tˇem nen´ı vˇenov´ana samostatn´a kapitola, ale odstavec 3.1.
•
Kapitola 3: Business Process Management Kapitola definuje proces, procesn´ı ˇr´ızen´ı a ˇzivotn´ı cyklus BPM. D´ale kapitola obsahuje popis konceptu Business Motivation Model. Tento model se pouˇz´ıv´a pˇredevˇs´ım v strategick´em ˇr´ızen´ı, ale je vyuˇziteln´ y tak´e v BPM, kde napom´ah´a sladit iniciativy v t´eto oblasti s podnikovou strategi´ı.
•
Kapitola 4: Metodiky Kapitola se zab´ yv´a r˚ uzn´ ymi typy metodik pouˇz´ıvan´ ych v podnikatelsk´em prostˇred´ı. Metodiky tvoˇr´ı jednu z komponent CPM. V prvn´ı ˇc´asti je detailnˇe pops´an syst´em Balanced Scorecard jako ucelen´ y n´astroj pro ˇr´ızen´ı a realizaci podnikov´e strategie. Oproti Business Motivation Model je Balanced Scorecard robustn´ı a pouˇziteln´ y pˇredevˇs´ım u velk´ ych podnik˚ u. Balanced Scorecard je d˚ uleˇzit´ y pro sv˚ uj d˚ uraz na nehmotn´a aktiva nefinanˇcn´ı povahy, kter´e odpov´ıdaj´ı souˇcasn´ ym n´arok˚ um podnikatelsk´eho prostˇred´ı. Druh´a ˇca´st je vˇenov´ana syst´em˚ um ˇr´ızen´ı jakosti. Syst´emy ˇr´ızen´ı jakosti umoˇzn ˇuj´ı ´ ˇr´ızen´ı kvality organizace. Uspˇeˇsn´e ˇr´ıdit kvalitu v podniku ale nen´ı pro svou komplexnost moˇzn´e bez n´avaznosti na firemn´ı strategii.
•
Kapitola 5: Metriky Metriky jsou mˇeˇr´ıtka pˇriˇrazen´a k podnikov´ ym proces˚ um v organizaci. Jsou v´az´any na manaˇzersk´e metody a slouˇz´ı tak k vyhodnocen´ı stavu organizace. Metriky jsou kl´ıˇcovou komponentou CPM, kde slouˇz´ı k mˇeˇren´ı v´ ykonu organizace. Vyuˇz´ıvan´e jsou tak´e v BPM k vyhodnocen´ı podnikov´ ych proces˚ u. Rozˇs´ıˇren´ım konceptu CPM o procesn´ı ˇr´ızen´ı v t´eto oblasti nedoch´az´ı k v´ yraznˇejˇs´ı zmˇenˇe, metriky podnikov´ ych proces˚ u jen mus´ı b´ yt sladˇeny s strategick´ ymi c´ıli organizace a jejich mˇeˇr´ıc´ım syst´emem.
•
Kapitola 6: Technologie a standardy 2
´ 1. Uvod Kapitola popisuje standardy a technologie, kter´e jsou vyuˇz´ıv´any v oblasti BPM a CPM. Detailnˇe jsou pops´any pˇredevˇs´ım dvˇe oblasti, kter´e jsou vyuˇzit´e v pˇr´ıpadov´e studii t´eto pr´ace - BPMN a Business Intelligence. BPMN je standard vyuˇz´ıvan´ y k modelov´an´ı podnikov´ ych proces˚ u. Business Inteligence, po technologick´e str´ance, je sada aplikac´ı, kter´e slouˇz´ı k podpoˇre rozhodov´an´ı ve firmˇe. Toho je doc´ıleno sbˇerem a zpracov´an´ı dostupn´ ych dat z transakˇcn´ıch syst´em˚ u. •
Kapitola 7: Pˇr´ıpadov´a studie - anal´ yza podnikov´eho procesu C´ılem pˇr´ıpadov´e studie je vytvoˇren´ı n´astroje, kter´ y integruje CPM ˇreˇsen´ı s BPM aplikac´ı. Pˇr´ıpadov´a studie pˇritom vyuˇz´ıv´a poznatky ze vˇsech teorick´ ych kapitol pr´ace, kter´e spolu propojuje. Tato kapitola obsahuje prvn´ı ˇca´st studie, kter´a je vˇenovan´a c´ılov´emu podniku, anal´ yze a modelov´an´ı c´ılov´eho procesu, pˇriˇcemˇz je vyuˇzit Business Motivation Model k srovn´an´ı t´eto iniciativy vzhledem k podnikov´e strategii.
•
Kapitola 8: Pˇr´ıpadov´a studie - pouˇzit´e softwarov´e n´astroje V´ ysledn´e ˇreˇsen´ı vyuˇz´ıv´a nˇekolik n´astroj˚ u, kter´e jsou spolu integrov´any. SugarCRM je transakˇcn´ı syst´em, kter´ y figuruje v roli zdroje dat. ProcessMaker je BPM n´astroj, kter´ y umoˇzn ˇuje modelov´an´ı, spuˇstˇen´ı a monitorov´an´ı podnikov´ ych proces˚ u. Aplikace klade d˚ uraz na automatizaci proces˚ u. Pentaho Suite je Business Intelligence projekt, kter´ y se skl´ad´a z nˇekolika samostatn´ ych aplikac´ı. Tyto aplikace poskytuj´ı typickou BI funkcionalitu, kter´a je v c´ılov´em ˇreˇsen´ı vyuˇzita pro monitorov´an´ı v podobˇe report˚ u.
•
Kapitola 9: Pˇr´ıpadov´a studie - implementace Kapitola je vˇenov´ana samotn´e realizaci, tj. vyuˇzit´ı a integraci tˇr´ı dˇr´ıve popsan´ ych n´astroj˚ u.
•
Kapitola 10.2: Z´avˇer Kapitola shrnuje vˇsechny d˚ uleˇzit´e poznatky t´eto pr´ace.
3
Kapitola 2
Corporate Performance Management Corporate Performance Management je mnoˇzina ˇcinnost´ı, metodik, proces˚ u, softwarov´ ych n´astroj˚ u a dalˇs´ıch syst´em˚ u, jejichˇz u ´ˇcelem je zv´ yˇsen´ı v´ ykonu podniku. Nejedn´a se u ´zce vyhranˇen´ y prostor, protoˇze jednotliv´e ˇca´sti podniku spolu souvisej´ı. CPM tak zapouzdˇruje a integruje r˚ uzn´e pˇr´ıstupy, jak sledovat, hodnotit a ˇr´ıdit podnik s d˚ urazem na zvyˇsov´an´ı jeho v´ ykonnosti.
2.1
Komponenty CPM
CPM nen´ı nov´ y pˇr´ıstup v oblasti ˇr´ızen´ı podniku. Tento koncept sluˇcuje r˚ uzn´e dˇr´ıvˇejˇs´ı pˇr´ıstupy. Jeho pˇr´ınos je v integraci tˇechto pˇr´ıstup˚ u s ohledem na v´ ykon podniku. Jednotliv´e sloˇzky jsou spojov´any a vytv´aˇr´ı ucelen´ y, logicky jednotn´ y syst´em, ˇc´ımˇz doch´az´ı k u ´ˇcinˇejˇs´ımu vyuˇzit´ı tˇechto komponent. CPM lze logicky rozdˇelit do ˇctyˇrech kategori´ı. •
Metodiky
•
Podnikov´e procesy
•
Metriky
•
Aplikace
2.1.1
Metodiky
Komplex manaˇzersk´ ych metod, kter´e tvoˇr´ı metodologick´ y logick´ y z´aklad podnikov´eho ˇr´ızen´ı a jejichˇz principy se respektuj´ı v ostatn´ıch segmentech CPM [22]. Do tˇechto metodik lze zaˇradit v pr´aci zmiˇ novan´e koncepty Balanced Scorecard a strategick´ ych map, Six Sigma, lean management aj. 2.1.2
Podnikov´ e procesy
Druh´ ym pil´ıˇrem CPM jsou podnikov´e procesy. CPM klade d˚ uraz na procesy ve smyslu jejich existence a moˇzn´e optimalizace. Nezab´ yv´a se touto problematikou z pohledu BPM, kter´e definuje ˇzivotn´ı cyklus proces˚ u a pro ˇr´ızen´ı proces˚ u vyuˇz´ıvan´a IT technologie. 4
2. Corporate Performance Management 2.1.3
Metriky
Metriky jsou mˇeˇr´ıtka pro podnikov´e ˇr´ızen´ı se vˇsemi nezbytn´ ymi charakteristikami, jako je jejich vnitˇrn´ı struktura, kalkulace, zdroje, dat apod. Podstatnou charakteristikou metrik je jejich pˇriˇrazen´ı k podnikov´ ym proces˚ um a vazba na specifikovan´e manaˇzersk´e metody [22]. 2.1.4
Aplikace
Aplikace postaven´e na principech Business Intelligence a zohledˇ nuj´ıc´ı tˇri dˇr´ıve jmenovan´e komponenty jsou posledn´ı ˇca´st´ı CPM. Do t´eto skupiny lze zaˇradit aplikace pro pl´anov´an´ı a tvorbu rozpoˇct˚ u, aplikace pro anal´ yzy a modelov´an´ı ziskovosti, podnikov´ y a finanˇcn´ı reporting, historick´e a prediktivn´ı anal´ yzy vˇseho druhu aj.
2.2
CPM a Business Intelligence
Business Intelligence, d´ale tak´e BI, se ˇcasto oznaˇcuje jako praktick´a implementace CPM. Toto oznaˇcen´ı nen´ı pˇresn´e. CPM je n´asledovn´ıkem BI a pˇredstavuje nov´ y hlavn´ı smˇer dalˇs´ıho rozvoje BI. Vztah obou koncept˚ u k ˇcasu vytyˇcuje podstatn´ y rozd´ıl: •
Business Intelligence - reaktivn´ı orientace. I pˇres souˇcasn´e moˇznosti vyuˇzit´ı prediktivn´ıch anal´ yz je BI prim´arnˇe zamˇeˇreno na minulost na z´akladˇe zpracov´an´ı archivovan´ ych dat. D´ıky sv´e povaze zobrazuje v´ ysledky pouze z finanˇcn´ı perspektivy.
•
CPM - proaktivn´ı orientace. CPM se zamˇeˇruje na budoucnost, pl´anov´an´ı, forecasting, what-if anal´ yzy, aby bylo moˇzn´e urˇcit kroky, kter´e je potˇreba podniknout pro zmˇenu situace.
Business Intelligence poskytuje technologickou infrastrukturu a aplikace potˇrebn´e pro zaveden´ı CPM. BI je stavebn´ım kamenem cel´eho ˇreˇsen´ı, kter´e CPM obohacuje o nov´e koncepty a oblasti, kam tradiˇcn´ı BI nedosahovalo [22].
5
Kapitola 3
Business process management Funkˇcn´ı ˇr´ızen´ı definuje r. 1776 Adam Smith ve sv´e knize An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations [27]. Funkˇcn´ı ˇr´ızen´ı je zaloˇzen´e na optim´aln´ı dˇelbˇe pr´ace mezi funkˇcn´ı jednotky na z´akladˇe jejich dovednost´ı. Tento zp˚ usob ˇr´ızen´ı ale pˇrestal b´ yt kv˚ uli zmˇenˇe podnikatelsk´eho prostˇred´ı bˇehem 80. let 20. stolet´ı efektivn´ı. Zaˇc´ınaly se projevovat jeho hlavn´ı nedostatky jako nejasn´e rozdˇelen´ı kompetenc´ı, nemoˇznost sledovat ucelenˇe cel´ y proces v´ yroby,n´ızk´a angaˇzovanost zamˇestnanc˚ u kv˚ uli nepr˚ uhlednosti, prioritizace funkˇcn´ıch jednotek nad z´ajmy organizace atd. Procesn´ı pˇr´ıstup je odpovˇed´ı na tyto nedostatky. Z´aklad procesn´ımu ˇr´ızen´ı uˇcinil Michael Porter ve sv´e knize Competitive advantage [21] definic´ı tzv. valuechain, tedy ˇretˇezce na sebe navazuj´ıc´ıch ˇcinnost´ı. V souˇcasnosti je procesn´ı pˇr´ıstup manaˇzersk´ ym standardem.
3.1
Proces
Proces je po ˇca´stech uspoˇra´dan´a mnoˇzina ˇcinnost´ı, jeˇz na z´akladˇe jednoho nebo v´ıce ” vstup˚ u tvoˇr´ı opakovateln´ ym zp˚ usobem poˇzadovan´ y v´ ystup.“ [23] Proces tedy pouˇz´ıv´a specifick´e vstupy a zdroje, kter´e pˇretv´aˇr´ı na specifick´e v´ ystupy. Pˇritom je opakovateln´ y, m´a jasn´ y c´ıl, v˚ uˇci nˇemuˇz je porovn´av´an, a je mu pˇriˇrazena osoba zodpovˇedn´a za jeho proveden´ı. Procesn´ı ˇr´ızen´ı, kter´e je obsahem n´asleduj´ıc´ı ˇca´sti, nen´ı souˇca´st´ı CPM. Corporate Performance Management se op´ır´a o podnikov´e procesy, nevynucuje ale pˇr´ıstup odpov´ıdaj´ıc´ı BPM, zejm´ena z hlediska vyuˇzit´ı IT n´astroj˚ u pro jejich ˇr´ızen´ı.
3.2
Procesn´ı ˇ r´ızen´ı
Definici procesn´ıho ˇr´ızen´ı (takt´eˇz Business Process Management nebo BPM)vystihuje Fiˇ ıda slovy Procesn´ı management pˇredstavuje syst´emy, postupy, metody a n´astroje lip Sm´ ” trval´eho zajiˇstˇen´ı maxim´aln´ı v´ ykonnosti a neust´al´eho zlepˇsov´an´ı podnikov´ ych i mezipodnikov´ ych proces˚ u, kter´e vych´azej´ı z jasnˇe definovan´e strategie organizace a jejichˇz c´ılem je naplnit stanoven´e strategick´e c´ıle.“ [35]. Mezi hlavn´ı charakteristiky procesnˇe ˇr´ızen´e organizace patˇr´ı: •
Identifikace, anal´ yza, ohodnocen´ı, monitoring a zlepˇsov´an´ı kl´ıˇcov´ ych proces˚ u organizace 6
3. Business process management •
Eliminace proces˚ u nepˇrin´aˇsej´ıc´ıch hodnotu
•
Spokojenost z´akazn´ıka jako priorita
•
Soulad mezi vnitˇrn´ımi procesy organizace a podnikovou strategi´ı
3.3
Kategorizace proces˚ u
Procesy lze rozdˇelit do nˇekolika kategori´ı: •
Procesy hlavn´ı vytv´aˇr´ı hodnotu pro z´akazn´ıka
•
Procesy podp˚ urn´e podporuj´ı bˇeh proces˚ u hlavn´ıch
•
Procesy ˇr´ıd´ıc´ı, kter´e ˇr´ıd´ı ˇcinnost obou pˇredch´azej´ıc´ıch typ˚ u proces˚ u
3.4
ˇ Zivotn´ ı cyklus BPM
ˇ Zivotn´ ı cyklus BPM je posloupnost akc´ı, kter´e prob´ıhaj´ı v r´amci managementu kaˇzd´eho procesu. Tyto akce vytv´aˇrej´ı cyklus, po skonˇcen´ı posledn´ı f´aze jednoho cyklu iterativnˇe ˇ zaˇc´ın´a dalˇs´ı, kter´ y vych´az´ı z pˇredch´azej´ıc´ıho kolobˇehu. Zivotn´ ı cyklus ilustruje obr´azek 3.1. ˇ Zivotn´ı cyklus BPM se obvykle rozdˇeluje do pˇeti f´az´ı [12].
ˇ Obr´azek 3.1: Zivotn´ ı cyklus procesu
7
3. Business process management 3.4.1
N´ avrh (Design)
Design procesu, nˇekde t´eˇz oznaˇcovan´ y jako definice, je prvn´ı f´az´ı procesn´ıho ˇr´ızen´ı. C´ılem n´avrhu procesu je poznat st´avaj´ıc´ı proces a urˇcit role a jejich zodpovˇednosti, kter´e jsou s procesem spjaty. Vedle souˇcasn´eho stavu procesu jsou takt´eˇz analyzov´any nov´e poˇzadavky na proces ˇci jeho souˇcasn´e nedostatky. 3.4.2
Modelov´ an´ı (Modeling)
Na z´akladˇe dosaˇzen´ ych v´ ysledk˚ u z prvn´ı f´aze a zpracov´an´ı nov´ ych poˇzadavk˚ u na proces ´ je vytvoˇren model procesu. Uˇcelem modelu je zobrazit podstatn´e informace, skr´ yt detaily a pˇritom vˇse podat srozumitelnou cestou. Z tohoto d˚ uvodu se pro modelov´an´ı pouˇz´ıvaj´ı procesn´ı diagramy ve zvolen´e notaci, kter´e procesy zobrazuj´ı jako posloupnost na sebe navazuj´ıc´ıch ˇcinnost´ı. 3.4.3
Spuˇ stˇ en´ı (Execution)
F´aze spuˇstˇen´ı pouˇz´ıv´a v´ ystupy pˇredchoz´ı f´aze. Procesn´ı diagramy jsou pˇrevedeny do jazyka, kter´ y lze n´aslednˇe spustit na procesn´ım enginu. Souˇc´ast´ı t´eto f´aze je v´ ybˇer vhodn´eho IT ˇreˇsen´ı, jeho nasazen´ı, otestov´an´ı, administrace a samotn´e spuˇstˇen´ı procesu. 3.4.4
Monitorov´ an´ı (Monitoring)
Sbˇer a vyhodnocen´ı informac´ı o prob´ıhaj´ıc´ım procesu jsou c´ılem t´eto etapy. Na z´akladˇe dat, kter´e jsou bˇehem exekuce procesu z´ısk´any, jsou odhaleny probl´emy spjat´e s procesem, u ´zk´a m´ısta, v´ ykon procesu a dalˇs´ı znalosti. 3.4.5
Optimalizace (Optimizating)
V´ ysledky etapy monitoringu jsou ve f´azi optimalizace nejprve zpracov´any. N´aslednˇe jsou porovn´any s podklady z pˇredch´azej´ıc´ıch f´az´ı (jako je napˇr. splnˇen´ı poˇzadavk˚ u managementu na proces) a je rozhodnuto, jak proces d´ale vylepˇsit. Rozb´ıh´a se tak dalˇs´ı interace BPM cyklu. 3.4.6
Metody optimalizace proces˚ u
Iterace ˇzivotn´ıho cyklu podnikov´eho procesu ˇcasto uk´aˇze jeho nedostatky a poskytne prostor pro jejich optimalizaci. Existuj´ı dva rozd´ıln´e pˇr´ıstupy v zdokonalov´an´ı byznys proces˚ u.
1. 2.
•
Pr˚ ubˇeˇzn´e zdokonalov´an´ı (BPI)1 - obvykle inkrement´aln´ı pr˚ ubˇeˇzn´e vylepˇsov´an´ı st´avaj´ıc´ıch proces˚ u.
•
Reengineering (BPR)2 - radik´aln´ı zmˇena st´avaj´ıc´ıch proces˚ u. Business Process Improvement Business Process Redesign
8
3. Business process management BPR je obecnˇe ˇcasovˇe n´aroˇcnˇejˇs´ı a rizikovˇejˇs´ı neˇz BPI. Na druhou stranu zp˚ usobuje dramatickou zmˇenu ve zdokonalen´ı a t´ım i v´ ykonnosti obchodn´ıch proces˚ u. V praxi se ke zdokonalen´ı proces˚ u vyuˇz´ıv´a kombinace obou pˇr´ıstup˚ u. Nˇekter´e procesy jsou pak pr˚ ubˇeˇznˇe optimalizov´any, jin´e naopak radik´alnˇe rekonstruov´any.
3.5
Business Motivation Model
3.5.1
Motivace
Zaveden´ı procesn´ıho ˇr´ızen´ı v podniku je n´aroˇcn´ y u ´kol. Vyˇzaduje plnou podporu veden´ı a velkou m´ıru spolupr´ace ze strany zamˇestnanc˚ u. Pˇri anal´ yze a modelov´an´ı proces˚ u jsou totiˇz zamˇestnanci coby znalci probl´emov´e dom´eny nezastupiteln´ı a jejich u ´ˇcast v ˇreˇsitelsk´em t´ ymu je nutnost´ı. Realizace takov´e iniciativy nutnˇe vy´ ust´ı v podniku k reorganizac´ım na r˚ uzn´ ych u ´rovn´ıch. Pro jej´ı u ´spˇech je nutn´e pochopen´ı smyslu t´eto iniciativy a vyhrazen´ı potˇrebn´ ych prostˇredk˚ u. Tyto prostˇredky a rozs´ahl´e zmˇeny nen´ı moˇzn´e prov´est, pokud nejsou v souladu s firemn´ı strategi´ı. V takov´em pˇr´ıpadˇe totiˇz projekt pravdˇepodobnˇe zhavaruje z rozliˇcn´ ych d˚ uvod˚ u, at’ se jedn´a o nedostatek finanˇcn´ıch zdroj˚ u, nez´ajem ˇci odpor ze strany zainteresovan´ ych stran, nesmyslnost cel´eho projektu aj. Business Motivation Model je light-weight model slouˇz´ıc´ı k dekompozici organizace, urˇcen´ı jej´ı strategie a zp˚ usob˚ u, jak bude strategie naplˇ nov´ana. V BPM je vyuˇzit´ y k vyrovn´an´ı s podnikovou strategi´ı, tj. ˇr´ızen´ı proces˚ u firmˇe slouˇz´ı k dosaˇzen´ı definovan´ ych strategick´ ych c´ıl˚ u [1]. 3.5.2
Pˇ rehled
Business Motivation Model3 je podnikov´a architektura poskytuj´ıc´ı sch´ema pro v´ yvoj a ˇr´ızen´ı podnikov´ ych pl´an˚ u. P˚ uvodnˇe za v´ yvojem stoj´ı skupina Business Rules Group (BRG), v roce 2005 byl ale tento model pˇrijat jako specifikace Object Management Group (OMG). Posledn´ı verze BMM oznaˇcen´a jako 1.4 byla vyd´ana v kvˇetnu 2010. 4 BMM je uˇziteˇcn´ y zejm´ena v oblasti identifikace podnikov´ ych pl´an˚ u, klade d˚ uraz na identifikaci element˚ u tˇechto pl´an˚ u a jejich vz´ajemn´e asociace. BMM je velmi jednoduch´ y model, jeho elementy maj´ı pouze jm´eno a textov´ y popis, vazby jsou voliteln´e v kardinalitˇe many-to-many. Business Motivation Model v t´eto pr´aci zmiˇ nuji i z nˇekolika dalˇs´ıch d˚ uvod˚ u. V´ ystiˇznˇe definuje terminologii, kter´a je vyuˇz´ıv´ana v metodik´ach t´ ykaj´ıc´ıch se zvyˇsov´an´ı v´ ykonu podniku, a demonstruje vz´ajemn´e vztahy a oboustrann´e ovlivˇ nov´an´ı d´ılˇc´ıch celk˚ u modelu. Protoˇze nˇekter´e pˇreklady anglick´ ych v´ yraz˚ u v ˇcesk´em jazyce spl´ yvaj´ı ˇci nejsou jednoznaˇcn´e, v pr´aci je pouˇzito pˇredevˇs´ım anglick´e oznaˇcen´ı, kter´e jsem pro informaci doplnil o ˇcesk´ y ekvivalent. BMM se rozdˇeluje na dvˇe hlavn´ı oblasti: 3. 4.
Business Motivation Model se oznaˇcuje akronymem BMM. Dostupn´e na www http://www.businessrulesgroup.org/bmm.shtml.
9
3. Business process management •
Ends (koncov´e koncepty) a means (prostˇredky). Mezi ends se ˇrad´ı c´ıle, kter´e chce organizace dos´ahnout. Means jsou naopak prostˇredky, kter´e budou nasazeny, aby bylo c´ıl˚ u dosaˇzeno.
•
Influencers (ˇcinitel´e) a assessments (odhady). Influencers ovlivˇ nuj´ı elementy podnikov´ ych pl´an˚ u, assessments postihuj´ı dopad tˇechto ˇcinitel˚ u v˚ uˇci ends a means.
Celou strukturu BMM zachycuje obr´azek 3.2. 3.5.3
End concepts (koncov´ e koncepty)
Ends vyjadˇruj´ı, ˇceho chce organizace dos´ahnout. Pˇritom by nemˇely obsahovat zp˚ usob, jak´ ym bude tˇechto c´ıl˚ u dosaˇzeno. Vision (vize) Vize ukazuje, ˇceho chce organizace v budoucnosti dos´ahnout. Zamˇestnanc˚ um jasnˇe d´av´a najevo, k ˇcemu jejich spolupr´ace pˇrisp´ıv´a. Vize se op´ır´a o misi a hodnoty. Goal (dlouhodob´ y c´ıl) Goal je obecnˇejˇs´ı, dlouhodobˇejˇs´ı c´ıl kvalitativn´ı povahy, kter´eho je dos´ahnuto urˇcen´ ymi prostˇredky (means). Goal je specifikov´an pomoc´ı jednoho ˇci v´ıce objectives. Objective (kr´ atkodob´ y c´ıl) Objective je konkr´etnˇejˇs´ı, kr´atkodobˇejˇs´ı c´ıl kvantitativn´ı povah. Splˇ nuje SMART krit´eria: •
Specific – objective je jasnˇe urˇcen´ y, konkr´etn´ı c´ıl.
•
Measurable – objective je mˇeˇriteln´ y, mˇel by obsahovat hodnot´ıc´ı krit´eria, pomoc´ı nichˇz lze zjistit, zda bylo c´ıle dosaˇzeno.
•
Attainable – objective je dosaˇziteln´ y.
•
Relevant – objective je d˚ uleˇzit´ y, sv´ ym zp˚ usobem pˇrisp´ıv´a k plnˇen´ı celopodnikov´e strategie.
•
Time-targeted – objective je ˇcasovˇe ohraniˇcen´ y.
3.5.4
Means concepts (prostˇ redky)
Means vyjadˇruj´ı jak´akoli zaˇr´ızen´ı, techniky, zdroje, schopnosti, n´astroje ˇci metody, pomoc´ı nichˇz lze dos´ahnout koncov´ ych koncept˚ u (ends). Means nepopisuj´ı jednotliv´e sekvenˇcn´ı kroky, nejedn´a se o kompletn´ı procesn´ı model, nam´ısto toho se zab´ yvaj´ı vyuˇzit´ım kapacit. 10
3. Business process management Mission (Mise) Mise urˇcuje d˚ uvod existence organizace, raison d’etre. Je jednoduˇse formulovan´a, srozumiteln´a a slouˇz´ı jako z´akladn´ı k´amen organizace. Vyjadˇruje denn´ı posl´an´ı organizace. Ukazuje zp˚ usob, jak´ ym bude dosaˇzeno vize. Strategie (Strategy) Strategie je pˇr´ıstup, jak naplnit stanoven´ y c´ıl, obvykle goal. Je dlouhodobˇejˇs´ı a obecnˇejˇs´ı, uvaˇzuje omezen´ı a rizika podnikatelsk´eho prostˇred´ı. Taktika (Tactic) Taktika je konkr´etnˇejˇs´ı, detailnˇe popisuje ˇc´asti strategie, urˇcit´ ym zp˚ usobem ji realizuje. Obvykle ukazuje, jak naplnit stanoven´ y objective. Direktiva (Directive) Direktivy definuj´ı, omezuj´ı ˇci pˇrikazuj´ı nˇekter´e aspekty organizace. Urˇcuj´ı, jak´ ym zp˚ usobem maj´ı b´ yt realizov´any strategie a taktiky. Veˇsker´e strategie a taktiky by mˇely b´ yt nˇejak´ ym zp˚ usobem omezeny pr´avˇe pomoc´ı direktiv. 3.5.5
Influencers (faktory)
Influencer oznaˇcuje faktory, kter´e m˚ uˇzou m´ıt dopad na podnik´an´ı. Jsou neutr´aln´ı, mus´ı b´ yt ohodnoceny, aby bylo moˇzn´e zjistit jejich dopady. 3.5.6
Assessments (vyhodnocen´ e faktory)
Assessment je vyhodnocen´ı dopadu, kter´ y m˚ uˇze m´ıt konkr´etn´ı influencer. Jedn´a se o logickou vazbu mezi influencers a ends/means. Pro kategorizaci jednotliv´ ych assessments se vyuˇz´ıv´a SWOT anal´ yza 3.5.7
SWOT anal´ yza
SWOT anal´ yza je metoda, jej´ıˇz pomoc´ı je moˇzno identifikovat siln´e (strengths) a slab´e (weaknesses) str´anky, pˇr´ıleˇzitosti (opportunities) a hrozby (threats) spojen´e s podnik´an´ım. Z´aklady t´eto technice poloˇzil Albert S. Humphrey v´ yzkumem na standfordsk´e univerzitˇe v 60. letech 20. stolet´ı. Veˇsker´e faktory jsou rozdˇeleny do ˇctyˇrech kategori´ı. Vz´ajemnou interakc´ı faktor˚ u siln´ ych a slab´ ych str´anek (tj. ohodnocen´ ych vnitˇrn´ıch faktor˚ u organizace) na jedn´e stranˇe v˚ uˇci pˇr´ıleˇzitostem a hrozb´am (tj. ohodnocen´ ych vnˇejˇs´ıch faktor˚ u prostˇred´ı) na stranˇe druh´e lze pak z´ıskat nov´e informace, vyhodnotit riziko ˇci dopad a pˇrijmout potˇrebn´a opatˇren´ı [28]. Siln´e a slab´e str´anky podniku lze kontrolovat, o pˇr´ıleˇzitostech a hrozb´ach se to sam´e prohl´asit ned´a. 11
3. Business process management •
Strengths - siln´e str´anky organizace, charakterizuj´ı v´ yhodu nad konkurenty.
•
Weaknesses – slab´e str´anky organizace, sniˇzuj´ı vnitˇrn´ı hodnotu organizace.
•
Opportunities – pˇr´ıleˇzitosti, moˇznosti, jej´ıˇz maximalizac´ı bude pravdˇepodobnˇe zv´ yˇsena hodnota a postaven´ı organizace.
•
Threats – hrozby, jej´ıˇz dopady je vhodn´e co nejv´ıce zm´ırnit.
SWOT anal´ yza je u ´ˇcinn´ ym n´astrojem, kter´ y se nevyuˇz´ıv´a pouze v kontextu BMM, ale jeho vyuˇzit´ı je vˇseobecnˇe na u ´rovni ˇr´ızen´ı podnik´an´ı. 3.5.8
Potential Impact (potenci´ aln´ı dopad)
Potenci´aln´ı dopad je identifikov´an po nalezen´ı jednotliv´ ych faktor˚ u jako u ´ˇcinek tˇechto faktor˚ u. BMM pouˇz´ıv´a dvˇe kategorie moˇzn´ ych dopad˚ u – risk jako dopad negativn´ı, vyjadˇruj´ıc´ı pravdˇepodobnost ztr´aty a jej´ı v´ yˇsi a potential reward (prospˇech) coby dopad pozitivn´ı, vyjadˇruj´ıc´ı pravdˇepodobnost zisku a jeho v´ yˇsi. 3.5.9
BMM a modelov´ an´ı proces˚ u
Na BMM nelze nahl´ıˇzet jako na ucelenou metodu v oblasti modelov´an´ı proces˚ u. Jak´ ymkoli zp˚ usobem nedefinuje n´asleduj´ıc´ı oblasti: •
Podnikov´e procesy – BMM obsahuje tzv. courses of action, kter´e ukazuj´ı, jak organizace dos´ahne vytyˇcen´ ych c´ıl˚ u. Nejedn´a se ale o pojet´ı ve smyslu modelov´an´ı procesu, kdy jsou podrobnˇe identifikov´any jednotliv´e aktivity, z´avislosti, interakce atd.
•
Toky pr´ace (workflows) – workflow lze definovat jako pˇriˇrazen´ı zodpovˇednosti za jednotliv´e ˇca´sti procesu procesn´ım rol´ım. Podnikatelsk´e pl´any obsahuj´ı strategie a taktiky, kter´e ovlivˇ nuj´ı v´ ysledn´e workflows, avˇsak je mimo r´amec BMM n´avrh tˇechto workflows.
BMM nen´ı n´astroj pro kompletn´ı anal´ yzu firemn´ıch proces˚ u a nen´ı spojen s ˇz´adnou metodikou. BMM lze rozˇs´ıˇrit ˇci upravit, pˇriˇcemˇz model neztr´ac´ı na sv´e informaˇcn´ı hodnotˇe. Pˇr´ıkladem obohacen´ı m˚ uˇzou b´ yt dalˇs´ı standardy OMG jako BPMN ˇci SBVR 5 . 3.5.10 Metriky a BMM Pouˇzit´ı metrik se v BMM v´aˇze pˇredevˇs´ım na goals a objectives. Goals nemus´ı b´ yt nutnˇe mˇeˇriteln´e, obvykle jim je ale pˇriˇrazeno alespoˇ n mˇeˇr´ıtko v´ ykonnosti (measure of performance), napˇr. pro goal zv´ yˇsit obrat“ je takov´ ym mˇeˇr´ıtkem hrub´ y roˇcn´ı ” pˇr´ıjem. 5. SBVR oznaˇcuje Semantics of Business Vocabulary and Business Rules, organizace podnikov´eho slovn´ıku.
12
3. Business process management Objectives podle definice maj´ı b´ yt mˇeˇriteln´e a kaˇzd´emu objective je pˇriˇrazeno mˇeˇr´ıtko v z´avislosti na goal, ke kter´emu je pˇriˇrazen. Metrika pro objective spadaj´ıc´ı pod pˇredchoz´ı goal tedy m˚ uˇze b´ yt zv´ yˇsit pˇr´ıjmy pro srpen 2012 na 4 miliony kˇc“. ” BMM se d´ale metrikami nezab´ yv´a. I tak je ale zˇrejm´a nutnost pouˇzit´ı metrik pˇri anal´ yze byznys proces˚ u. Bez moˇznosti objektivn´ıho mˇeˇr´ıc´ıho syst´emu lze jen tˇeˇzko sledovat a analyzovat v´ yvoj v podnik´an´ı. Metriky se bˇeˇznˇe vyuˇz´ıvaj´ı na u ´rovni podnikov´ ych proces˚ u, stejnˇe jako pˇri strategick´em ˇr´ızen´ı firmy. Jsou nezastupitelnou komponentou CPM a je jim vˇenov´ana cel´a p´at´a kapitola.
13
3. Business process management
Obr´azek 3.2: Business Motivation Model
14
Kapitola 4
Metodiky Manaˇzersk´ ych metod slouˇz´ıc´ıch k sledov´an´ı, mˇeˇren´ı a zvyˇsov´an´ı v´ ykonu organizace je cel´a ˇrada. Lze do nich zahrnout metody pro zlepˇsen´ı podnikov´ ych proces˚ u, syst´emy management˚ u jakosti ˇci pˇr´ıstupy strategick´eho ˇr´ızen´ı firmy a mˇeˇren´ı u ´spˇeˇsnosti realizace t´eto strategie.
4.1
Obsah kapitoly
V prvn´ı ˇca´sti je vysvˇetlen pojem strategick´eho managementu, ke kter´emu se veˇsker´e metodiky v´aˇzou. V ˇca´sti druh´e je podrobnˇeji pops´ana metodika Balanced Scorecard, s n´ı souvisej´ıc´ı koncept strategick´ ych map a tento celek je n´aslednˇe integrov´an a vyuˇzit pˇri realizaci celopodnikov´e strategie. Koncept BSC zohledˇ nuje hodnotu hmotn´ ych i nehmotn´ ych aktiv a ˇ t´ım l´epe vyhovuje souˇcasn´emu podnikatelsk´emu prostˇred´ı. Cten´aˇre ale neseznamuji s touto metodikou pouze z d˚ uvodu jej´ı popularity, je potˇreba j´ı rozumˇet pro spr´avn´e pochopen´ı tvorby metrick´eho syst´emu. V posledn´ı ˇca´sti jsou pops´any vybran´e syst´emy jakosti. Management kvality je zamˇeˇren´ y na dosaˇzen´ı jakosti produktu nebo sluˇzby, zvyˇsov´an´ı t´eto kvality a jej´ıho ˇr´ızen´ı. Nezab´ yv´a se pouze kvalitou produktu nebo sluˇzby, ale tak´e prostˇredky, jak t´eto kvality dos´ahnout. ˇ ızen´ı kvality lze povaˇzovat za samostatnou manaˇzerskou discipl´ınu, mus´ı ale b´ R´ yt zahrnuta do strategick´ ych pl´an˚ u spoleˇcnosti, kter´e velkou mˇerou ovlivˇ nuje.
4.2
Strategick´ y management
Pod pojmem strategick´ y management si lze pˇredstavit ˇr´ızen´ı organizace na nejvyˇsˇs´ı u ´rovni. Strategick´e ˇr´ızen´ı zahrnuje definov´an´ı podnikov´e vize, mise, c´ıl˚ u, v´ yvoj podnikov´ ych pl´an˚ u a politik a hled´an´ı ˇreˇsen´ı, jak vˇsech podnikov´ ych c´ıl˚ u dos´ahnout. Pˇr´ıkladem strategick´eho managementu je dˇr´ıve popsan´ y Business Motivation Model, kter´ y pom´ah´a firmˇe urˇcit sv´e c´ıle, kter´ ych chce dos´ahnout, a zp˚ usoby, jak tˇechto c´ıl˚ u m´a b´ yt dosaˇzeno. Strategick´ y pˇr´ıstup k podnik´an´ı lze hledat uˇz v poˇca´tc´ıch ˇremesln´e v´ yroby a obchodu. Starovˇek´ y i stˇredovˇek´ y v´ yrobce se snaˇzil, aby prodal v´ıce zboˇz´ı neˇz jeho konkurent a za lepˇs´ı cenu. Strategick´e ˇr´ızen´ı od t´e doby proˇslo v´ yvojem a pokaˇzd´e bylo pˇrizp˚ usobeno aktu´aln´ımu podnikatelsk´emu prostˇred´ı. Jak bylo ˇreˇceno v u ´vodu t´eto pr´ace, dneˇsn´ı podnikatelsk´e 15
4. Metodiky prostˇred´ı se vyznaˇcuje globalizac´ı a hyperkonkurenc´ı, ˇcasov´ ym tlakem a zmˇenou. ´ Uspˇeˇsnost v souˇcasnosti tkv´ı v schopnosti vˇseobecnˇe zn´am´e a popsan´e principy a postupy adekv´atnˇe a rychle aplikovat na konkr´etn´ı situace, tyto situace pˇredv´ıdat, pˇripravit se na nˇe i na jejich n´asledky a pˇredevˇs´ım b´ yt pˇripraven na zmˇenu [33]. CPM je d˚ ukazem tohoto tvrzen´ı. Nejedn´a se o zcela nov´ y koncept nebo metodiku, ale o sklouben´ı zn´am´ ych princip˚ u a praktik s c´ılem zv´ yˇsen´ı v´ ykonnosti podniku.
4.3
Strategick´ e mapy a Balanced Scorecard
Koncept Balanced Scorecard umoˇzn ˇuje strategii mˇeˇrit a urˇcit strategick´e c´ıle. Strategick´e mapy vizu´alnˇe zprostˇredkov´avaj´ı integraci vˇsech perspektiv Balanced Scorecard. Podniky pak dodrˇzen´ım nˇekolika manaˇzersk´ ych princip˚ u mohou u ´spˇeˇsnˇe tuto strategii implementovat. Autoˇri tˇechto koncept˚ u, R. Kaplan a D. Norton, pouˇz´ıvaj´ı stejn´e pojmy, kter´e byly nadefinov´any v Business Motivation Model. Jejich v´ yznam je t´emˇeˇr totoˇzn´ y, odliˇsnosti jsou v n´asleduj´ıc´ıch oblastech: •
Pouˇzit´ı jednotn´eho pojmu strategie, kter´ y oznaˇcuje strategie a taktiky, tak jak je ch´ape BMM.
•
Pouˇzit´ı jednotn´eho pojmu objectives, kter´ y oznaˇcuje goals a objectives z hlediska BMM.
•
Pouˇzit´ı pojmu podnikov´ ych hodnot. Jedn´a se o principy, na kter´ ych organizace stoj´ı. Jsou nemˇenn´e a ˇcasovˇe neomezen´e.
•
Rozdˇelen´ı mˇeˇr´ıtek do dvou kategori´ı: –
Lagging measures - tyto indik´atory mˇeˇr´ı dosaˇzen´e v´ ysledky. Pˇr´ıkladem je v´ yˇse prodeje nebo pod´ıl na trhu.
–
Leading measures - mˇeˇr´ıtka souˇcasn´ ych ˇci budouc´ıch aktivit, kter´e eventu´alnˇe vede k v´ ysledk˚ um vyj´adˇren´ ym pomoc´ı lagging indicators. Pˇr´ıkladem je ˇcas str´aven´ y se z´akazn´ıkem nebo marketingov´e kampanˇe.
Ucelen´ y syst´em strategick´eho ˇr´ızen´ı firmy se podle R. Kaplana a D. Nortona sest´av´a ze tˇr´ı komponent: {Breakthrough results} = {Describe the strategy} + {Measure the strategy} + {Manage the strategy} Myˇslenka tohoto pˇr´ıstupu je n´asleduj´ıc´ı: •
Nen´ı moˇzn´e ˇr´ıdit to, co nelze zmˇeˇrit.
•
Nelze zmˇeˇrit to, co nelze popsat. 16
4. Metodiky Vyuˇzit´ım v´ ysledk˚ u obou zmiˇ novan´ ych autor˚ u se rovnice mˇen´ı: {Breakthrough results} = {Strategy Maps} + {Balanced Scorecard} + {Strategy-Focused Organization} [17] Vˇsem komponent´am jsou vˇenov´any samostatn´e podkapitoly, aby bylo dosaˇzeno ucelen´eho pohledu na problematiku strategick´eho ˇr´ızen´ı. Nejdˇr´ıve je pops´an syst´em Balanced Scorecard, n´aslednˇe koncept strategick´ ych map a na z´avˇer princip fungov´an´ı strategicky zamˇeˇren´ ych podnik˚ u. 4.3.1
Balanced Scorecard
Koncept Balanced Scorecard umoˇzn ˇuje strategii mˇeˇrit a urˇcit strategick´e c´ıle. Strategie je pˇritom definov´ana ze ˇctyˇr r˚ uzn´ ych hledisek: perspektiva z´akazn´ık˚ u, proces˚ u, financ´ı a r˚ ustu a vzdˇel´an´ı. Tyto perspektivy ilustruje obr´azek 4.1.
Obr´azek 4.1: Perspektivy Balanced Scorecard
Finanˇ cn´ı perspektiva Finanˇcn´ı perspektiva popisuje hmotn´e v´ ysledky strategie. Jej´ı mˇeˇr´ıtka jsou historicky nejstarˇs´ı a nejpˇresnˇejˇs´ı. Jasnˇe ukazuj´ı, zda se daˇr´ı realizovat strategii. I kdyˇz je v podniku kladen d˚ uraz na kvalitu produkt˚ u a sluˇzeb, vztah k z´akazn´ık˚ um a intern´ı procesy jsou optimalizov´any, bez v´ ysledku v podobˇe finanˇcn´ıch ukazatel˚ u ztr´ac´ı tyto principy hodnotu a d˚ uvˇeryhodnost. 17
4. Metodiky Perspektiva z´ akazn´ık˚ u V hyperkonkurenci a vˇseobecn´em nadbytku je pro organizaci d˚ uleˇzit´e odliˇsit se od konkurence, zamˇeˇrit se na z´akazn´ıka a tomu n´aslednˇe poskytnout produkt ˇci sluˇzbu. Profilovat se lze v jedn´e z n´asleduj´ıc´ıch tˇrech oblast´ı [29]: •
Dokonal´ y provoz (Operational excellence) – podniky se soustˇred´ı na n´ızkou cenu, spolehlivost a d˚ uvˇeru z´akazn´ıka.
•
Dokonal´ y produkt (Product inovation and leadership) – podniky se soustˇred´ı na neust´alou inovaci, poskytnut´ı nejvyˇsˇs´ı kvality produktu na trhu.
•
Detailn´ı znalost z´akazn´ıka (Customer intimacy) – podniky poskytuj´ı ucelen´a ˇreˇsen´ı pro z´akazn´ıky. D˚ uraz je kladen na pochopen´ı potˇreb z´akazn´ıka a udrˇzen´ı bl´ızk´eho vztahu se z´akazn´ıkem.
Spoleˇcnˇe perspektiva z´akazn´ık˚ u a finanˇcn´ı perspektiva popisuj´ı, ˇceho chce organizace dos´ahnout: pˇr´ır˚ ustk˚ u hodnoty pro akcion´aˇre prostˇrednictv´ım zvyˇsov´an´ı trˇzeb a produktivity a tak´e vyˇsˇs´ıho pod´ılu na v´ ydaj´ıch z´akazn´ık˚ u prostˇrednictv´ım jejich z´ısk´av´an´ı, udrˇzen´ı, spokojenosti a rozvoje. Procesn´ı perspektiva Z t´eto perspektivy je na podnik nahl´ıˇzeno jako na syst´em proces˚ u. Jsou identifikov´any kl´ıˇcov´e procesy pod´ılej´ıc´ı se na uspokojen´ı z´akazn´ıka a udrˇziteln´e tvorby hodnoty podniku. C´ılem je n´aslednˇe tyto procesy co nejpˇresnˇeji zmˇeˇrit, aby bylo moˇzn´e sledovat v´ yvoj v ˇcase. Perspektiva uˇ cen´ı se a r˚ ustu Hnac´ım motorem pro dosaˇzen´ı v´ ysledk˚ u v ostatn´ıch perspektiv´ach je schopnost vzdˇel´an´ı a r˚ ustu. Cel´ y syst´em Balanced Scorecard je postaven´ y pr´avˇe na t´eto perspektivˇe. Motivovan´ı zamˇestnanci se zkuˇsenostmi, znalostmi a ochotou se o nˇe podˇelit jsou kl´ıˇcem k neust´al´emu rozvoji firmy, uspokojen´ı z´akaznick´ ych potˇreb a t´ım i tedy k dosaˇzen´ı finanˇcn´ıch v´ ysledk˚ u. Aby zamˇestnanci pozitivnˇe pˇrisp´ıvali k realizaci podnikov´e strategie, je nutn´e splnit nˇekolik podm´ınek. Zamˇestnanci mus´ı b´ yt vybaveni odpov´ıdaj´ıc´ımi schopnostmi, mus´ı b´ yt schopni sv´e znalosti pouˇz´ıt a mus´ı b´ yt motivov´ani k chov´an´ı, kter´e je ve shodˇe s firemn´ımi c´ıli. 4.3.2
Strategick´ e mapy (strategy maps)
Strategick´a mapa popisuje proces vytv´aˇren´ı hodnoty prostˇrednictv´ım ˇrady pˇr´ıˇcinn´ ych vazeb mezi c´ıli v r´amci ˇctyˇr perspektiv syst´emu Balanced Scorecard. Jedn´a se o doplnˇen´ı konceptu Balanced Scorecard. Strategickou mapu ilustruje obr´azek 4.2. •
Nejvyˇsˇs´ım c´ılem organizace je vytv´aˇret dlouhodobou hodnotu pro akcion´aˇre (v soukrom´em sektoru) nebo pro jin´e z´ajmov´e skupiny (ve veˇrejn´em sektoru). 18
4. Metodiky
Obr´azek 4.2: Strategick´a mapa: tvorba podnikov´e hodnoty prostˇrednictv´ım vazeb •
Organizaˇcn´ı hodnota je vytv´aˇrena prosˇrednictv´ım naplˇ nov´an´ı hodnotov´e nab´ıdky pro z´akazn´ıky.
•
Vnitˇrn´ı procesy vytv´aˇrej´ı a poskytuj´ı hodnotu, kter´a uspokojuje z´akazn´ıky, a rovnˇeˇz pˇrisp´ıvaj´ı k c´ıl˚ um produktivity v r´amci finanˇcn´ı perspektivy.
•
Nehmotn´a aktiva (lid´e, technologie a kultura) jsou motorem zlepˇsov´an´ı v´ ykonnosti kritick´ ych proces˚ u, kter´e pˇrin´aˇsej´ı hodnotu pro z´akazn´ıky a pro akcion´aˇre [18].
Mapa strategie poskytuje architekturu k integrov´an´ı strategi´ı. Pouˇz´ıv´a tzv. strategick´a t´emata, coˇz jsou soubory pˇr´ıbuzn´ ych strategick´ ych c´ıl˚ u v r´amci mapy. Strategick´a t´emata t´ımto zp˚ usobem dˇel´ı ucelenou strategii do d´ılˇc´ıch podˇc´ast´ı, kter´e jsou n´aslednˇe samostatnˇe realizov´any, viz obr´azek 4.3. Mapa strategie tak umoˇzn ˇuje organizaci ˇr´ıdit hodnotvorn´e procesy, na kter´e klade d˚ uraz. 4.3.3
Realizace strategie
Strategick´ e iniciativy V momentˇe, kdy je podnikov´a strategie detailnˇe pops´ana pomoc´ı Balanced Scorecard a mapa strategie je rozˇs´ıˇrena o strategick´a t´emata, pˇrich´az´ı na ˇradu identifikace ˇcinnost´ı, kter´e organizaci pomohou k realizaci t´eto strategie. Tyto kr´atkodobˇejˇs´ı projekty a programy se naz´ yvaj´ı strategick´e iniciativy. Pro kaˇzd´e ze strategick´ ych t´emat jsou vybr´any pˇr´ısluˇsn´e 19
4. Metodiky
Obr´azek 4.3: Strategii tvoˇr´ı nˇekolik soubˇeˇzn´ ych a doplˇ nuj´ıc´ıch se t´emat iniciativy, jejich finanˇcn´ı zabezpeˇcen´ı a je vybr´an t´ ym zodpovˇedn´ y za implementaci tˇechto iniciativ.
Vyladˇ en´ı organizaˇ cn´ıch jednotek Vrcholov´ y management prostˇrednictv´ım Balanced Scorecard a mapy strategie vyjadˇruje koncept veden´ı podniku. N´aslednˇe je tˇreba celofiremn´ı strategii pˇren´est na u ´roveˇ n jednotliv´ ych organizaˇcn´ıch jednotek a jejich ˇc´ast´ı, tento proces se naz´ yv´a kask´adov´an´ım. Podle typu firmy je kladen d˚ uraz na vyladˇen´ı jejich organizaˇcn´ıch jednotek, od u ´pln´e samostatnosti jednotky aˇz po naprostou podˇr´ızenost strategii a mˇeˇr´ıtk˚ um urˇcovan´ ych na celofiremn´ı u ´rovni.
Zlepˇ sen´ı firemn´ıch proces˚ u a pl´ anov´ an´ı provozn´ıch ˇ cinnost´ı V t´eto chv´ıli je celofiremn´ı strategie detailnˇe pops´ana, existuj´ı programy, jak ji naplnit, n´astroje, jak zmˇeˇrit jej´ı u ´spˇeˇsn´e vykon´av´an´ı a strategie je pˇrenesena z nejvyˇsˇs´ı u ´rovnˇe do jednotek niˇzˇs´ıch aˇz po samotn´e zamˇestnance, kteˇr´ı ji rozum´ı. Posledn´ım krokem pˇred samotnou realizac´ı je zlepˇsen´ı kl´ıˇcov´ ych proces˚ u a napl´anov´an´ı provozu tak, aby pl´any kapacity zdroj˚ u, provozn´ıch ˇcinnost´ı a rozpoˇcty odr´aˇzely zamˇeˇren´ı a potˇreby strategie. 20
4. Metodiky Pl´ anov´ an´ı provozn´ıch ˇ cinnost´ı R. Kaplan a D. Norton navrhuj´ı prom´ıtnout strategii do podrobn´ ych provozn´ıch pl´an˚ u v pˇeti, po sobˇe n´asleduj´ıc´ıch, kroc´ıch [18]: 1.
Z´ısk´an´ı progn´oz prodeje
2.
Prom´ıtnut´ı progn´ozy prodeje do podoby podrobn´eho prodejn´ıho a provozn´ıho pl´anu
3.
Vypracov´an´ı progn´ozy kapacity zdroj˚ u na z´akladˇe zad´an´ı u ´daj˚ u o prodej´ıch a o provozn´ıch ˇcinnostech do modelu TDABC
4.
Pˇr´ıprava progn´oz provozn´ıch v´ ydaj˚ u a investiˇcn´ıch v´ ydaj˚ u
5.
Propoˇcty ziskovosti podle produkt˚ u, z´akazn´ık˚ u, distribuˇcn´ıch kan´al˚ u a region˚ u
Syst´em ˇr´ızen´ı organizace nekonˇc´ı realizac´ı strategie. Bˇehem realizace je tˇreba situaci vyhodnocovat, aby mohly b´ yt uˇcinˇeny kroky, kter´e organizaci udrˇz´ı na ˇz´adan´e v´ ykonnosti. Stejnˇe tak doch´az´ı k provˇeˇrov´an´ı, zda je strategie spr´avn´a a u ´ˇcinn´a a pˇr´ıpadnˇe je pˇrizp˚ usobena nov´ ym okolnostem. T´ım se uzav´ır´a pomysln´ y cyklus managementu organizace s d˚ urazem na strategick´e ˇr´ızen´ı. Tento celek n´azornˇe ilustruje obr´azek4.4.
Obr´azek 4.4: Cyklus ˇr´ızen´ı organizace
21
4. Metodiky
4.4
Syst´ emy ˇ r´ızen´ı jakosti
Syst´emy ˇr´ızen´ı jakosti, anglicky oznaˇcovan´e jako QMS1 , jsou postupy, procesy, zdroje a struktury , kter´e umoˇzn ˇuj´ı ˇr´ızen´ı kvality organizace, k ˇcemuˇz doch´az´ı optimalizac´ı podnikov´ ych proces˚ u. Zaveden´ı QMS je n´aroˇcn´ y a dlouhodob´ y proces, kter´ y z´asadnˇe ovlivˇ nuje dosavadn´ı fungov´an´ı podniku. Pro jeho u ´spˇeˇsnou realizaci je nezbytn´a podpora vrcholov´eho veden´ı, ustanoven´ı c´ıl˚ u projektu, term´ın˚ u, zdroj˚ u a d´ılˇc´ıch zodpovˇednost´ı. Je nad r´amec t´eto pr´ace detailnˇe a ucelenˇe popisovat jednotliv´e QMS. Nam´ısto toho je pro pˇredstavivost uvedeno nˇekolik d˚ uleˇzit´ ych syst´em˚ u jakosti - TQM, Six Sigma, Lean management a Six Sigma Plus. 4.4.1
TQM
TQM2 nen´ı managementem jakosti v prav´em slova smyslu, z´akladn´ı ideou je neust´al´e zvyˇsov´an´ı jakosti produkt˚ u, proces˚ u a sluˇzeb. TQM vych´az´ı z pˇredpokladu, ˇze kvalita v´ ysledn´eho produktu ˇci sluˇzby je z´avisl´a na kaˇzd´em, kdo v procesu tvorby vystupuje. Na vˇsechny zainteresovan´e strany je kladen d˚ uraz, aby se pod´ıleli na neust´al´em zlepˇsov´an´ı podnikov´ ych proces˚ u, produkt˚ u, sluˇzeb. 4.4.2
Six Sigma
Koncepce Six Sigma vznikla v 80. letech v podniku Motorola v USA. P˚ uvodnˇe se jednalo statistickou metodou, kter´a mˇela za c´ıl sn´ıˇzit rozd´ıly v podnikov´ ych procesech tak, aby nedoch´azelo k nechtˇen´ ym odchylk´am. V souˇcasnosti se jedn´a celopodnikovou manaˇzerskou metodiku, jej´ımˇz c´ılem je neust´al´e zlepˇsov´an´ı firemn´ıch proces˚ u, mj. i zlepˇsov´an´ı jakosti. Six Sigma vyuˇz´ıv´a cyklick´ y pˇetikrokov´ y model DMAIC3 pro sv´e fungov´an´ı. DMAIC pˇritom vych´az´ı a rozˇsiˇruje Deming˚ uv cyklus4 [20]. 4.4.3
Lean Management
Lean management, term´ın do ˇceˇstiny pˇrekl´adan´ y jako ˇst´ıhl´a v´ yroba, je koncept snaˇz´ıc´ı se zamezit nadbyteˇcn´emu pl´ ytv´an´ı v podniku. Procesy v organizaci jsou podrobeny anal´ yze a jednotliv´e ˇcinnosti jsou rozdˇeleny do dvou kategori´ı, na ˇcinnosti pˇrin´aˇsej´ıc´ı hodnotu a aktivity, kter´e hodnotu nepˇrid´avaj´ı. Veˇsker´e ˇcinnosti nepˇrid´avaj´ıc´ı hodnotu jsou oznaˇceny za pl´ ytv´an´ı. Tyto ˇcinnosti jsou podle moˇznost´ı bud’ u ´plnˇe eliminov´any, nebo alespoˇ n minimalizov´any [13]. 1. 2. 3. 4.
QMS:Quality Management System. TQM: Total Quality Management. DMAIC: Define - Measure - Analyze - Improve - Control. ˇ rf´ Ctyˇ azov´ y cyklus PDCA: Plan - Do - Check - Act.
22
4. Metodiky 4.4.4
Six Sigma Plus
Six Sigma Plus, nˇekdy t´eˇz naz´ yvan´a jako Lean Six Sigma, je pˇr´ıstup k ˇr´ızen´ı a rozvoji proces˚ u, kter´ y kombinuje oba pˇredch´azej´ıc´ı koncepty, Six Sigma a Lean Management. D´ıky Six Sigma jsou eliminov´any defekty ve v´ yrobˇe, Lean Management omezuje pl´ ytv´an´ı [20].
23
Kapitola 5
Metriky Metriky jsou mˇeˇr´ıtka pˇriˇrazen´a k podnikov´ ym proces˚ um v organizaci. Jsou v´az´any na manaˇzersk´e metody a slouˇz´ı tak k vyhodnocen´ı stavu organizace. Zjiˇstˇen´ı a pouˇzit´ı spr´avn´ ych metrik na celopodnikov´e u ´rovni nen´ı trivi´aln´ı. Z toho d˚ uvodu mnoho organizac´ı pouˇz´ıv´a ˇspatn´ ych mˇeˇr´ıtek, ˇcasto se lze setkat s oznaˇcen´ım ˇ KPI pro metriky rozd´ıln´e povahy i d˚ uleˇzitosti. Spatn´ a mˇeˇr´ıtka nepod´avaj´ı jen nepodstatnou nebo chybnou informaci, m˚ uˇzou m´ıt i silnˇe negativn´ı dopad na zp˚ usob fungov´an´ı spoleˇcnosti, pˇredevˇs´ım pokud se jejich v´ ysledky odr´aˇz´ı ve finanˇcn´ım hodnocen´ı zamˇestnanc˚ u, kteˇr´ı maj´ı sklon tˇechto chybn´ ych metrik dosahovat. Prvn´ı ˇca´st kapitoly popisuje jednotliv´a mˇeˇr´ıtka a rozd´ıly mezi nimi. Tyto znalosti jsou z´as´adn´ı pro spr´avn´e nalezen´ı metrik, at’ uˇz se jedn´a o metriky pro podnikov´e procesy nebo strategick´e ˇr´ızen´ı spoleˇcnosti. Cel´ y syst´em metrik vytvoˇril David Parmenter, odborn´ık v oblasti mˇeˇr´ıc´ıch syst´em˚ u a autor z´asadn´ı knihy, Key Performance Indicators: Developing, Implementing, and Using Winning KPIs [19]. V dalˇs´ıch ˇca´stech je pops´an vztah Balanced Scorecard a metrick´eho syst´emu, pravidlo urˇcuj´ıc´ı spr´avn´ y poˇcet metrik a nakonec je pomoc´ı ilustrace nast´ınˇena metoda k urˇcen´ı spr´avn´eho mˇeˇr´ıc´ıho syst´emu.
5.1
Mˇ eˇ r´ıtka
5.1.1
Critical Success Factors (CSFs)
Critical Success Factors, ˇcesky zn´am´e jako kritick´e faktory u ´spˇechu, oznaˇcuj´ı oblasti, ve kter´ ych dosaˇzen´ı uspokojiv´ ych v´ ysledk˚ u zajist´ı u ´spˇech podniku. CSFs byly poprv´e uvedeny v Harvard Business Review v roce 1961 D. R. Danielem. V souˇcasnosti jsou CSF nad´ale pouˇz´ıvan´e, vedle CSF se objevuj´ı paralelnˇe Success Factors1 , kter´e nejsou pro organizaci natolik kl´ıˇcov´e, hraj´ı pˇritom ale tak´e d˚ uleˇzitou roli. 5.1.2
Key Result Indicators (KRIs)
KRIs jsou mˇeˇr´ıtka ukazuj´ıc´ı v´ ysledek mnoha pˇredchoz´ıch akc´ı. Jsou dlouhodobˇejˇs´ı, obvykle zaloˇzen´e na mˇes´ıˇcn´ı/ˇctvrtletn´ı b´azi, nikoli na b´azi denn´ı. Doporuˇcen´ı hovoˇr´ı o maxim´alnˇe 20 KRIs, pˇriˇcemˇz je kladen d˚ uraz na identifikaci velmi d˚ uleˇzit´ ych (kl´ıˇcov´ ych) ukazatel˚ u. 1.
Success Factor: SF.
24
5. Metriky Pro pˇr´ıklady jednotliv´ ych metrik uvaˇzuji podnik zab´ yvaj´ıc´ı se vlakovou n´akladn´ı dopravou. Pˇr´ıkladem KRIs je pak spokojenost z´akazn´ıka nebo ˇcist´ y zisk pˇred zdanˇen´ım. 5.1.3
Result Indicators (RI)
Veˇsker´a finanˇcn´ı mˇeˇr´ıtka v´ ykonnosti spadaj´ı pod RIs. Tato mˇeˇr´ıtka shrnuj´ı veˇskerou aktivitu, kter´a vedla k dosaˇzen´ı d´ılˇc´ıch v´ ysledk˚ u. Pˇr´ıkladem RIs jsou kaˇzdodenn´ı trˇzby nebo ˇcist´ y zisk na jednotliv´ ych sluˇzebn´ıch link´ach. 5.1.4
Key Performance Indicators (KPIs)
KPI reprezentuj´ı kl´ıˇcov´e ukazatele aktu´aln´ıho v´ ykonu. Nejedn´a se o jiˇz dosaˇzen´e v´ ysledky vyj´adˇren´e finanˇcnˇe jako v pˇr´ıpadˇe KRIs. Tato mˇeˇr´ıtka jsou nefinanˇcn´ı povahy, jsou ˇcasto aktualizovan´a, d˚ uslednˇe vyuˇz´ıv´ana vrcholov´ ym managementem, maj´ı kritick´ y dopad na v´ ykon organizace. KPIs mˇeˇr´ı aktu´aln´ı stav/v´ ykon organizace a napom´ahaj´ı rozhodov´an´ı, jak se zachovat, aby bylo dosaˇzeno co nejvyˇsˇs´ı v´ ykonnosti. Pˇr´ıkladem KPIs je zpoˇzdˇen´ı vˇsech vlakov´ ych souprav dopravce. 5.1.5
Performance Indicators (PI)
PI podobnˇe jako KPIs mˇeˇr´ı v´ ykon organizace, ukazuj´ı, jakou mˇerou se podniku daˇr´ı drˇzet se podnikov´e strategie. Jsou nefinanˇcn´ı povahy, nejsou tak d˚ uleˇzit´a jako KPIs, ale doplˇ nuj´ı je. Pˇr´ıkladem PI jsou st´ıˇznosti z´akazn´ıka nebo mnoˇzstv´ı realizovan´ ych iniciativ ze strany zamˇenstanc˚ u.
5.2
Metriky a BSC
Koncept Balanced Scorecard je odpovˇed´ı na potˇrebu mˇeˇrit v´ ykon organizace nejen z finanˇcn´ıho hlediska. Definuje ˇctyˇri vz´ajemnˇe se ovlivˇ nuj´ıc´ı perspektivy, na kter´ ych stoj´ı v´ ykon organizace [16]. David Parmenter rozˇsiˇruje BSC o dalˇs´ı dvˇe perspektivy [19]. •
Spokojenost zamˇestnance
•
Prostˇred´ı/spoleˇcnost
Autor nepˇrich´az´ı s nov´ ymi hledisky, jejich osamostatnˇen´ım jen zd˚ urazˇ nuje jejich d˚ uleˇzitost a zvyˇsuje jejich povˇedom´ı. Spokojenost zamˇestnance se odr´aˇz´ı na spokojenosti z´akazn´ıka a ta v koneˇcn´em d˚ usledku pˇrid´av´a hodnotu pro organizaci. Perspektiva prostˇred´ı/spoleˇcnost je v´ yznamn´a jako zdroj budouc´ıch zamˇestnanc˚ u a z´akazn´ık˚ u. Balanced Scorecard rozdˇeluje mˇeˇr´ıtka do dvou logick´ ych celk˚ u - leading measures a lagging measures. Lagging measures oznaˇcuj´ı dosaˇzen´e v´ ysledky, lead indik´atory naopak budouc´ı hybatele v´ ykonu. 25
5. Metriky Jednotliv´ ym metrik´am nen´ı vhodn´e tato oznaˇcen´ı jednoznaˇcnˇe pˇrid´avat. KRIs a RIs lze obecnˇe povaˇzovat za lag measures. U metrik PI a KPI ale m˚ uˇze doj´ıt ke sklouben´ı obou typ˚ u mˇeˇr´ıtek.
5.3
Pravidlo 10/80/10
Poˇcet metrik, kter´e maj´ı b´ yt v organizaci sledov´any, nen´ı jednotn´ y. Autoˇri BSC uv´adˇej´ı jako limitn´ı 20 KPIs, J. Hope a R. Fraser limituj´ı poˇcet KPI na 10 [9]. Pravidlo 10/80/10 je kompromisem. Organizace maj´ı sledovat pˇribliˇznˇe 10 KPIs, 80 PIs a RIs a 10 KRIs.2
5.4
Anal´ yza metrik a jejich vyuˇ zit´ı
Nalezen´ı vhodn´ ych metrik nen´ı jednoduch´ y proces, ale pˇredevˇs´ım nen´ı samo´ uˇceln´ y. Tyto metriky je tˇreba do syst´emu ˇr´ızen´ı zabudovat a pouˇz´ıvat, jinak mˇeˇr´ıtka nepˇrinesou ˇza´dnou hodnotu. Zaveden´ı metrick´eho syst´emu v organizaci tak mus´ı b´ yt souˇc´ast´ı firemn´ı strategie, jinak tato iniciativa bude stˇeˇz´ı kdy u ´spˇeˇsn´a. V pˇr´ıpadov´e studii jsou metriky urˇceny na zvolen´em podnikov´em procesu. Kv˚ uli sloˇzitosti a n´aroˇcnosti nen´ı moˇzn´e analyzovat metriky na celopodnikov´e u ´rovni, dan´ y proces tak demonstruje jen vzorek celkov´e mozaiky. Obr´azek 5.1 zd˚ urazˇ nuje posloupnost krok˚ u, metodu, jak prostˇrednicv´ım metrik dos´ahnout u ´spˇechu.
2.
Pravidlo je paralelou zn´ am´eho Paretova principu.
26
5. Metriky
Obr´azek 5.1: Syst´em urˇcen´ı metrik a jejich vz´ajemn´a prov´azanost
27
Kapitola 6
Technologie a standardy Posledn´ım pil´ıˇrem CPM jsou aplikace. Tyto aplikace stoj´ı na technologi´ıch, kter´e poˇzadovanou funkcionalitu umoˇzn ˇuj´ı. S ohledem na vyuˇzit´ı dosaˇzen´ ych poznatk˚ u v pˇr´ıpadov´e studii je tato kapitola vˇenov´ana dvˇema celk˚ um. Prvn´ı celek tvoˇr´ı standardy a technologie v oblasti procesn´ıho ˇr´ızen´ı. Druh´a ˇca´st je vˇenov´ana Business Intelligence, jej´ıˇz n´astroje jsou vyuˇz´ıv´any v oblasti CPM.
6.1
Podnikov´ y proces a workflow
Proces je soubor vz´ajemnˇe souvisej´ıc´ıch nebo vz´ajemnˇe p˚ usob´ıc´ıch ˇcinnost´ı, kter´ y pˇremˇen ˇuje vstupy na v´ ystupy. Workflow je automatizace cel´eho nebo ˇca´sti podnikov´eho procesu, bˇehem kter´eho jsou dokumenty, informace nebo u ´koly pˇred´av´any podle sady procedur´aln´ıch pravidel. [25] Vyuˇzit´ı IT pro podporu workflow pˇredstavuje cestu, jak dos´ahnout efektivity v oblasti ˇr´ızen´ı proces˚ u. Podnikov´e procesy, popsan´e do t´e doby ˇcasto jen na pap´ıˇre, jsou modelov´any v n´astroj´ıch BPMS1 , kter´e umoˇzn ˇuj´ı jejich spuˇstˇen´ı, monitorov´an´ı a optimalizaci tak, jak ji popisuje v ˇzivotn´ım cyklu procesu BPM.
6.2
Workflow syst´ emy
Workflow management syst´emy 2 jsou poˇc´ıtaˇcov´e syst´emy, kter´e slouˇz´ı k definici, modelov´an´ı, spouˇstˇen´ı, monitoringu a ˇr´ızen´ı podnikov´ ych proces˚ u. WfMS m˚ uˇze b´ yt jedno kompletn´ı ˇreˇsen´ı, kter´e v sobˇe obsahuje n´astroje jak na modelov´an´ı, tak exekuci, ˇr´ızen´ı a monitorov´an´ı proces˚ u. V praxi ale ˇcasto doch´az´ı ke kombinaci jednotliv´ ych komponent, ze kter´e vznik´a v´ ysledn´ y syst´em. Pˇrirozen´ ym poˇzadavkem je kompatibilita jednotliv´ ych komponent. Z tohoto d˚ uvodu je v oblasti WfMS kladen d˚ uraz na standardizaci, pˇredevˇs´ım na pˇrenositelnost definic´ı proces˚ u mezi r˚ uzn´ ymi WF platformami. 1. 2.
BPMS: Business Process Management Suite. Workflow management syst´em se oznaˇcuje akronymem WfMS.
28
6. Technologie a standardy
6.3
BPMN 2.0
´ cel, kter´ Za standardem BPMN stoji organizace Object Management Group. Uˇ y m´a notace splˇ novat, vystihuje definice podle OMG: The primary goal of BPMN is to provide a notation that is readily understandable by all business users, from the business analysts that create the initial drafts of the processes, to the technical developers responsible for implementing the technology that will perform those processes, and finally, to the business people who will manage and monitor those processes. Thus, BPMN creates a standardized bridge for the gap between the business process design and process [2]. C´ılem BPMN je vytvoˇren´ı jednoduch´eho mechanizmu pro vytv´aˇren´ı firemn´ıho procesn´ıho modelu schopn´eho obs´ahnout poˇzadovanou komplexnost. V´ ystupem BPMN je graf pojmenovan´ y Business Process Diagram (BPD). BPD je moˇzn´e dekomponovat do niˇzˇs´ıch u ´rovn´ı, kter´e n´aslednˇe poskytuj´ı vyˇsˇs´ı u ´roveˇ n detailu, aniˇz by se graf stal nepˇrehledn´ ym. 6.3.1
Z´ akladn´ı elementy BPMN 2.0
Veˇsker´e prvky BPMN 2.0 lze rozdˇelit do ˇctyˇr kategori´ı [24]: •
Tokov´e objekty (flow objects)
•
Spojovac´ı objekty (connecting objects)
•
Plaveck´e dr´ahy (swimlanes)
•
Artefakty (artifacts)
Tokov´ e objekty (Flow Objects) Mezi tokov´e objekty se ˇrad´ı: •
ˇ Cinnosti (activities)
•
Ud´alosti (events)
•
Br´any (gateways)
Aktivita (Activity) Aktivita pˇredstavuje vykon´an´ı ˇcinnosti v procesu. Aktivity jsou troj´ıho typu: u ´kol (task, d´ale nedˇeliteln´a jednor´azov´a akce), podproces (subprocess, samostatn´ y proces volan´ y z aktivn´ıho procesu) a vol´an´ı aktivity (call activity – extern´ı zavol´an´ı jin´e aktivity). R˚ uzn´e typy ˇcinnost´ı ilustruje obr´azek 6.1. 29
6. Technologie a standardy
Obr´azek 6.1: R˚ uzn´e typy ˇcinnost´ı Ud´ alost (Event) Ud´alost oznaˇcuje dˇen´ı, ke kter´emu doˇslo bˇehem procesu. Ud´alosti ovlivˇ nuj´ı tok procesu a obvykle maj´ı pˇr´ıˇcinu nebo d˚ usledek. Podle v´ yskytu v procesu se ud´alosti dˇel´ı do tˇrech kategori´ı: •
Start events - poˇca´teˇcn´ı ud´alosti
•
Intermediate events - pr˚ ubˇeˇzn´e ud´alosti
•
End events - koncov´e ud´alosti
Grafickou podobu ud´alost´ı ilustruje obr´azek 6.2.
Obr´azek 6.2: Poˇc´ateˇcn´ı, pr˚ ubˇeˇzn´e, koncov´e ud´alosti
Br´ ana (Gateway) Br´any slouˇz´ı k vˇetven´ı uvnitˇr procesu. Podm´ınky jsou definov´any na odchoz´ıch toc´ıch. R˚ uzn´e typy gateways ilustruje obr´azek 6.3.
Obr´azek 6.3: Exclusive, Parallel, Inclusive, Event-Based, Complex Gateways
30
6. Technologie a standardy Spojovac´ı objekty (Connecting Objects) Podle typu se spojovac´ı objekty dˇel´ı do tˇrech kategori´ı: •
Sekvenˇcn´ı tok (sequence flow) – urˇcen´ı poˇrad´ı jednotliv´ ych entit
•
Tok zpr´av (message flow) – pˇrenos zpr´avy mezi rolemi (´ uˇcastn´ıky)
•
Asociace (association) – spojen´ı s dodateˇcnou informac´ı
R˚ uzn´e typy connecting objects ilustruje obr´azek 6.4.
Obr´azek 6.4: Sequence flow, Association, Message Flow
Plaveck´ e dr´ ahy a baz´ eny (Swimlanes & Pools) Baz´en reprezentuje u ´ˇcastn´ıka v procesu na nejvyˇsˇs´ı u ´rovni. Komunikace mezi tˇemito u ´ˇcastn´ıky je na u ´rovni zpr´av. Plaveck´a dr´aha se vyuˇz´ıv´a k rozdˇelen´ı baz´enu do menˇs´ıch logick´ ych celk˚ u. Dr´ahu ˇcasto reprezentuj´ı procesn´ı role. Plaveck´e dr´ahy a baz´en ilustruje obr´azek 6.5.
Obr´azek 6.5: Baz´en a dvˇe plaveck´e dr´ahy
Artefakty (Artifacts) Aftefakty slouˇz´ı jako moˇznost rozˇs´ıˇren´ı st´avaj´ıc´ıch entit. Existuj´ı ve ˇctyˇrech kategori´ıch: •
Datov´ y objekt (data object) – datov´ y objekt pˇriˇrazen´ y k urˇcit´e aktivitˇe
•
Seskupen´ı (group) – pouze informaˇcn´ı vizu´aln´ı pom˚ ucka k seskupen´ı element˚ u BPD
•
Pozn´amka (annotation) – dodateˇcn´e informace 31
6. Technologie a standardy •
Kategorie (category) - rozdˇelen´ı element˚ u do kategori´ı a moˇznost pr´ace s tˇemito kategoriemi
R˚ uzn´e typy artifacts ilustruje obr´azek 6.6.
Obr´azek 6.6: Data Object, Group, Annotation
6.4
XPDL
XPDL je zkratkou pro Workflow Management Coalition XML Process Definition Language, aktu´alnˇe se nach´az´ı ve verzi 2.1. XPDL je specifikace vytvoˇren´a organizac´ı Workflow Management Coalition. XPDL je standardizovan´ y form´at pouˇz´ıvan´ y k v´ ymˇenˇe definic´ı byznys proces˚ u, obsahuje vizu´aln´ı str´anku modelovan´ ych proces˚ u a tak´e jejich funkcionalitu. Migrac´ı mezi jednotliv´ ymi WfMS tak nedoch´az´ı k ˇz´adn´e ztr´atˇe informace [15]. XPDL je standardem, kter´ y se vyuˇz´ıv´a pro v´ ymˇenu specifikac´ı business proces˚ u modelovan´ ych pomoc´ı BPMN.
6.5
BPEL
Web Services Business Process Execution Language, zkracovan´ y na WS-BPEL 2.0 nebo jen BPEL, je standard vydan´ y organizac´ı OASIS, aktu´alnˇe ve verzi 2.0. Jeho u ´ˇcelem je exekuce podnikov´ ych proces˚ u za pomoc´ı vol´an´ı webov´ ych sluˇzeb. BPEL patˇr´ı k nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ım jazyk˚ um urˇcen´ ym k vykon´av´an´ı byznys proces˚ u. BPEL funguje na principu spouˇstˇen´ı webov´ ych sluˇzeb. Po obdrˇzen´ı poˇzadavku jsou spuˇstˇeny adekv´atn´ı sluˇzby a v´ ysledek je zasl´an zpˇet p˚ uvodn´ımu volaj´ıc´ımu. Pro popis proces˚ u je vyuˇzit form´at XML [34]. BPEL nepouˇz´ıv´a ˇz´adnou grafickou podobu popsan´ ych proces˚ u. Pro modelov´an´ı b´ yv´a standardnˇe vyuˇzit jazyk BPMN, jehoˇz z´apis je n´aslednˇe jednoznaˇcnˇe pˇreveden do BPEL a vykon´an. K spouˇstˇen´ı podnikov´ ych proces˚ u je n´aslednˇe vyuˇzit procesn´ı engine, kter´ y s dan´ ym jazykem um´ı pracovat. 32
6. Technologie a standardy
6.6
Business Intelligence
Business Inteligence je sada proces˚ u, aplikac´ı a technologi´ı, jejichˇz c´ılem je u ´ˇcinnˇe a u ´ˇcelovˇe podporovat rozhodovac´ı procesy ve firmˇe. Podporuj´ı analytick´e a pl´anovac´ı ˇcinnosti podnik˚ u a organizac´ı a jsou postaveny na principech v´ıcerozmˇern´ ych pohled˚ u na podnikov´a data [8].
6.7
Historie Business Intelligence
Vznik Business Intelligence lze datovat do roku 1958, kdy tento pojem pouˇzil Hans Peter Luhn ve sv´em ˇcl´anku A Business Intelligence System. Business Intelligence se do dneˇsn´ı podoby vyvinuly z syst´em˚ u pro podporu rozhodov´an´ı, jejichˇz v´ yvoj spad´a do 60. aˇz 80. let 20. stolet´ı. N´aslednˇe pˇrib´ yvaj´ı moˇznosti vyuˇzit´ı datov´ ych sklad˚ u, r˚ uzn´ ych u ´loˇziˇst’ dat aˇz po multidimenzion´aln´ı modelov´an´ı [10]. V souˇcasnosti se na trhu objevuj´ı produkty velk´ ych spoleˇcnost´ı jako Microsoft, Oracle, IBM (dˇr´ıve Cognos) nebo SAP. V oblasti Open Source se vyskytuj´ı nˇekolik poveden´ ych ˇreˇsen´ı, mj. projekt Pentaho.
6.8
Architektura syst´ em˚ u Business Intelligence
Aplikace BI pokr´ yvaj´ı analytick´e a pl´anovac´ı funkce vˇetˇsiny oblast´ı podnikov´eho ˇr´ızen´ı, tj. prodeje, n´akupu, marketingu, finanˇcn´ıho ˇr´ızen´ı, kontrole, majetku, ˇr´ızen´ı lidsk´ ych zdroj˚ u, v´ yroby, IS/ICT apod. [8] Obecnˇe lze architekturu rozdˇelit do nˇekolika kategori´ı. Tyto kategorie pln´ı d´ılˇc´ı u ´lohy BI, jako je datov´a transformace, zp˚ usob ukl´ad´an´ı dat, deskriptivn´ı a prediktivn´ı anal´ yza, pr´ace s metadaty aj. Mezi n´astroje a aplikace pro realizaci Business Intelligence patˇr´ı [26]: •
Produkˇcn´ı, transakˇcn´ı syst´emy (OTLP - Online Transactional Processing Systems)
•
Doˇcasn´a u ´loˇziˇstˇe dat (DSA – Data Staging Area)
•
Operativn´ı u ´loˇziˇstˇe dat (ODS – Operational Data Store)
•
Transformaˇcn´ı n´astroje (ETL – Extract, Transform, Load)
•
Integraˇcn´ı n´astroje (EAI – Enterprise Application Integration)
•
Datov´e sklady (DWH – Data Warehouses)
•
Datov´a trˇziˇstˇe (DMA – Data Marts)
•
OLAP - Online Analytical Processing
•
Reporting 33
6. Technologie a standardy •
Manaˇzersk´e aplikace (EIS – Executive Information System)
•
Dolov´an´ı dat (DM – Data Mining)
•
N´astroje pro zajiˇstˇen´ı kvality dat
•
N´astroje pro spr´avu metadat
•
Ostatn´ı n´astroje
6.8.1
Transakˇ cn´ı syst´ emy (OTLP)
Transakˇcn´ı syst´emy jsou podnikov´e syst´emy postaven´e nad bˇeˇzn´ ym DBMS. Data jsou z tˇechto syst´emu pravidelnˇe extrahov´ana, tyto syst´emy tedy slouˇz´ı jako read-only zdroje dat. Nutnost pouˇzit´ı datov´eho skladu nam´ısto pr´ace pˇr´ımo s transakˇcn´ımi syst´emy, aˇc je to moˇzn´e, je vysvˇetlena v ˇca´sti o datov´ ych skladech. 6.8.2
Architektura datov´ ych u ´ loˇ ziˇ st’ (DWH, DSA, ODS, DMAs)
BI syst´emy obsahuj´ı r˚ uzn´e typy datov´ ych u ´loˇziˇst’. Nˇekter´a u ´loˇziˇstˇe jsou nezbytn´a, zat´ımco jin´a slouˇz´ı pouze k optimalizaci v´ ykonu a z´aleˇz´ı na konkr´etn´ım pˇr´ıpadˇe, zda je pˇr´ınosn´e je pouˇz´ıt ˇci nikoli. R˚ uzn´e typy u ´loˇziˇst ilustruje obr´azek 6.7.
Obr´azek 6.7: Architektura BI syst´em˚ u
6.8.3
Datov´ y sklad (DWH – Data Warehouse)
Data Warehouse je nejpodstatnˇejˇs´ım z datov´ ych u ´loˇziˇst’. Bill Inmom definuje Data Warehouse jako podnikov´ y strukturovan´ y depozit´aˇr pˇredmˇetovˇe orientovan´ ych, vz´ajemnˇe prov´azan´ ych, ” 34
6. Technologie a standardy ˇcasovˇe nemˇenn´ ych, historick´ ych dat pouˇz´ıvan´ y na z´ısk´av´an´ı informac´ı a podporu rozhodov´an´ı. V datov´em skladu jsou uloˇzena detailn´ı a sum´arn´ı data. . .“ [11]. D˚ uvod˚ u, proˇc vyuˇz´ıt centr´aln´ı datov´ y sklad nam´ısto pouˇz´ıv´an´ı transakˇcn´ıch syst´em˚ u, kde jsou data p˚ uvodnˇe uloˇzena, je nˇekolik [6]: •
Veˇsker´e informace jsou na jednom m´ıstˇe.
•
Informace jsou aktu´aln´ı – data jsou pravidelnˇe aktualizov´ana, nikoli realtime, ale obvykle na hodinov´e/denn´ı b´azi.
•
Dostatek u ´loˇzn´eho prostoru – Data Warehouses jsou dostateˇcnˇe dimenzov´any, aby nedoch´azelo k probl´em˚ um s kapacitou u ´loˇzn´eho prostoru.
•
Dostupnost starˇs´ıch dat – data jsou nahr´av´ana v d´avk´ach v tzv. snapshotech, kter´e jsou uchov´av´any a umoˇzn ˇuj´ı tak sledovat historii.
•
Srozumitelnost - Data Warehouses pouˇz´ıvaj´ı tzv. metadata, coˇz jsou data k pops´an´ı skuteˇcn´ ych dat z perspektivy byznysu, srozumiteln´a pro koncov´e uˇzivatele.
V problematice datov´ ych sklad˚ u se objevuj´ı dva hlavn´ı proudy podle dvou v´ yznamn´ ych populiz´ator˚ u Data Warehousingu. Tˇemito osobami jsou Ralph Kimball a Bill Inmon. B. Inmon prosazuje pˇr´ıstup zaloˇzen´ y na silnˇe centralizovan´em datov´em skladu. Tento sklad obsahuje veˇsker´a data, kter´a jsou zde normalizov´ana. Uvaˇzuje-li se o pouˇzit´ı Data Marts, pak pouze v souvislosti s uˇzivatelsk´ ym pˇr´ıstupem. R. Kimball stoj´ı pˇredstavuje Data Warehouse jako mnoˇzinu vz´ajemnˇe integrovan´ ych Data Marts. Datov´ y model tˇechto datov´ ych trˇziˇst’ je multidimenzion´aln´ı, nedodrˇzuje normalitu. 6.8.4
Datov´ a trˇ ziˇ stˇ e (Data Marts)
Datov´a trˇziˇstˇe jsou urˇcena pro skupiny uˇzivatel˚ u se zvl´aˇstn´ı funkcionalitou, jako je napˇr´ıklad oddˇelen´ı prodeje nebo personalistiky. Proto se v jednotliv´ ych data marts ukl´adaj´ı pouze specifick´e informace. Datov´a trˇziˇstˇe obsahuj´ı dva typy tabulek, tabulky dimenzion´aln´ı a faktov´e. Dimenzion´aln´ı tabulky obsahuj´ı informace o byznys entit´ach, jako jsou z´akazn´ıci nebo produkty. Faktov´e tabulky se t´ ykaj´ı transakˇcn´ıch ud´alost´ı jako jsou objedn´avky nebo platby. Podnikov´e entity jsou pak dostupn´e pomoc´ı tzv. dimenz´ı. Protoˇze se tyto dimenze mohou sd´ılet mezi jednotliv´ ymi data marts, naz´ yvaj´ı se tzv. conformed dimensions. 6.8.5
Doˇ casn´ au ´ loˇ ziˇ stˇ e dat (DSA – Data Staging Area)
DSA slouˇz´ı k doˇcasn´emu uloˇzen´ı dat, neˇz jsou nahr´ana do DWH. I kdyˇz implementace DSA nen´ı nutn´a, doporuˇcuje se z nˇekolika d˚ uvod˚ u: •
DSA umoˇzn ˇuje b´ yt optimalizov´ano z hlediska tˇr´ıdˇen´ı a indexace, ETL proces je pak rychlejˇs´ı. 35
6. Technologie a standardy •
Pˇr´ıstup do transakˇcn´ıch syst´em˚ u je omezen na minimum, protoˇze data jsou z nich nahr´ana v celku a bez jak´ekoli transformace.
•
V pˇr´ıpadˇe chyby je extrakce z DSA bez probl´emu zopakov´ana, nen´ı tˇreba dalˇs´ı load z transakˇcn´ıch syst´em˚ u.
6.8.6
Operativn´ı u ´ loˇ ziˇ stˇ e dat (ODS – Operational Data Store)
Data v datov´em skladu jsou analyzov´ana a v´ ysledek je uloˇzen do ODS. Tyto data jsou zde uloˇzena ve formˇe tzv. profile data. Pˇr´ıkladem je dimenze z´akazn´ıka, kdy v DWH se nad konkr´etn´ım z´akazn´ıkem provede anal´ yza jeho ziskovosti a tato informace pot´e je nahr´ana do ODS. Nav´ıc zmˇeny, kter´e by byly uˇcinˇeny nad daty, pokud k nim dojde, jsou uchov´av´any v ODS a nikoli v DWH. 6.8.7
Transformaˇ cn´ı a integraˇ cn´ı n´ astroje (ETL, ELT, ETLT)
K naplnˇen´ı datov´eho u ´loˇziˇstˇe jak´ehokoli typu je tˇreba tˇr´ı ˇcinnost´ı – extrakce dat, jejich transformace a nahr´an´ı do u ´loˇziˇstˇe. Tato funkcionalita je zapouzdˇrena v n´astroj´ıch, kter´e se naz´ yvaj´ı ETL (Extract, Transform, Load) [30]. Extract Extrakce dat znamen´a z´ısk´an´ı surov´ ych dat z r˚ uzn´ ych zdroj˚ u. R˚ uzn´ ymi zdroji jsou myˇsleny jednak odliˇsn´e syst´emy (napˇr. kombinace ERP, CRM, MIS) a jednak odliˇsn´e form´aty (relaˇcn´ı datab´aze, souborov´e zdroje, textov´e soubory (CSV, XML, . . . )). Transform Transform oznaˇcuje u ´pravu extrahovan´ ych dat. Tato data mus´ı b´ yt zkontrolov´ana z hlediska integrity, vyˇciˇstˇena, transformov´ana do poˇzadovan´eho form´atu DWH. Data jsou v tomto kroku tak´e tˇr´ıdˇena, filtrov´ana, agregov´ana, spojov´ana nebo jin´ ym poˇzadovan´ ym zp˚ usobem transformov´ana. Load N´aslednˇe jsou transformovan´a data nahr´ana do datov´eho u ´loˇziˇstˇe. M˚ uˇze se jednat o Data Staging Area, Data Warehouse nebo Data Mart. 6.8.8
ELT, ETLT n´ astroje
ETL obvykle oznaˇcuj´ı n´astroje, kter´e pln´ı tˇri dˇr´ıve popsan´e ˇcinnosti a to v jak´emkoli poˇrad´ı. Nˇekdy se lze ale setkat s doslovn´ ym pˇrekladem. ELT pak oznaˇcuje posloupnost extractload-transform, coˇz je v praxi implementov´ano pomoc´ı RDBMS, ETL oznaˇcuje pouˇzit´ı specializovan´eho n´astroje mimo RDBMS a ETLT (extract-transform-load-transform) pouˇzit´ı obou technik. 36
6. Technologie a standardy V t´eto pr´aci se pouˇz´ıv´a v´ yraz ETL coby obecn´ y pˇr´ıstup zahrnuj´ıc´ı ELT i ETLT. 6.8.9
OnLine Analytical Processing (OLAP)
OnLine Analytical Processing je pˇr´ıstup umoˇzn ˇuj´ıc´ı koncov´emu uˇzivateli srozumitelnou anal´ yzu dostupn´ ych dat. Po technologick´e str´ance se jedn´a o uloˇzen´ı dat do ˇc´asti datov´eho skladu a jejich n´asledn´a prezentaci. OLAP datab´aze jsou optimalizov´any pro rychl´e zpracov´an´ı sloˇzit´ ych pˇr´ıkaz˚ u, liˇs´ı se tak od klasick´ ych datab´az´ı transakˇcn´ıch syst´em˚ u, kde je kladen d˚ uraz na rychl´e, bezprobl´emov´e ukl´ad´an´ı dat a zajiˇstˇen´ı integrity. K prezentaci dat uˇzivateli OLAP syst´em˚ u je pouˇzit´a tzv. OLAP kostka. Jedn´a se o obecnˇe n-dimenzion´aln´ı geometrickou kostku, kde jednotliv´e dimenze odpov´ıdaj´ı byznys entit´am, jak byly pops´any u datov´ ych trˇziˇst’ (ˇcas, z´akazn´ık, produkt aj.). Data uvnitˇr kostky odpov´ıdaj´ı byznys ud´alostem (tj. fakt˚ um - objedn´avky, platby atd.). Uˇzivatel pak tuto kostku ˇreˇze (dotazuje se) a t´ım se vytv´aˇr´ı odpov´ıdaj´ıc´ı pohled [6]. OLAP kostku s tˇremi dimenzemi reprezentuje obr´azek 6.8.
Obr´azek 6.8: OLAP kostka Operace drill-up a drill-down umoˇzn ˇuj´ı zobrazovat jednotliv´e dimenze v r˚ uzn´ ych u ´rovn´ıch detailu. Drill-down slouˇz´ı k rozkryt´ı vyˇsˇs´ı u ´rovnˇe detailu, Drill-up je funkce opaˇcn´a. Pˇr´ıkladem Drill-down na ˇcasov´e ose je zobrazen´ı v ˇr´adu let, mˇes´ıc˚ u, t´ ydn˚ u a dn´ı. Existuj´ı dva odliˇsn´e n´avrhov´e vzory, jak ˇreˇsit v´ yˇse zm´ınˇenou hiearchii jednotliv´ ych dimenz´ı. Pro obˇe metody je z´akladem tabulka fakt˚ u, na kterou jsou nav´az´any dimenze [6]. •
Sch´ema hvˇezda (star schema) pouˇz´ıv´a pro kaˇzdou dimenzi pouze jednu tabulku, do kter´e jsou uloˇzeny veˇsker´e dimenze.
•
Sch´ema vloˇcka (snowflake schema) oproti tomu pouˇz´ıv´a pro kaˇzdou dimenzi v´ıce tabulek v z´avislosti na potˇrebn´e m´ıˇre granularity. 37
6. Technologie a standardy OLAP je implementov´an nad datab´az´ı, existuj´ı tˇri typy datab´az´ı podle form´atu uloˇzen´ı dat [32]: •
MOLAP (Multidimensional OLAP)
•
ROLAP (Relational OLAP)
•
HOLAP (Hybrid OLAP)
MOLAP (Multidimensional OLAP) MOLAP je p˚ uvodn´ı OLAP form´at, kde jsou data uloˇzena v propriet´arn´ı multidimenzion´aln´ı datab´azi, nejedn´a se o datab´azi relaˇcn´ı. Pˇr´ıkladem ze svˇeta Open Source je datab´aze Palo vyvinut´a nˇemˇeckou spoleˇcnost´ı Jedox AG. ROLAP (Relational OLAP) ROLAP je alternativou k technologii MOLAP. K ukl´ad´an´ı dat vyuˇz´ıv´a standardn´ı relaˇcn´ı datab´aze. Vedle samotn´ ych dat jsou ukl´ad´any i tzv. agreg´aty, coˇz jsou pˇredpoˇc´ıtan´e v´ ysledky dotaz˚ u. Tak je dosahov´ano vyˇsˇs´ıho v´ ykonu. Obecnˇe jsou ROLAP ˇreˇsen´ı povaˇzovan´e za pomalejˇs´ı neˇz MOLAP, avˇsak jejich pouˇzit´ı m´a sv´e opodstatnˇen´ı. Jedn´a se pˇredevˇs´ım o vyuˇzit´ı bˇeˇzn´ ych relaˇcn´ıch datab´az´ı a t´ım i jazyka SQL. K pˇrekladu multidimenzion´aln´ıch dotaz˚ u do optimalizovan´ ych dotaz˚ u v SQL jsou vyuˇz´ıv´any zvl´aˇstn´ı ROLAP enginy. Pˇr´ıkladem ROLAP je projekt Mondrian coby souˇca´st BI ˇreˇsen´ı Pentaho. HOLAP (Hybrid OLAP) Hybridn´ı OLAP kombinuje pˇr´ıstupy OLAP a MOLAP. Agregaˇcn´ı a navigaˇcn´ı data jsou uloˇzena v struktuˇre MOLAP, zat´ımco relaˇcn´ı datab´aze uchov´av´a detailn´ı data. MultiDimensional eXpressions (MDX) MDX je analogi´ı SQL v oblasti multidimenzion´aln´ıch dotaz˚ u. Byl vyvinut spoleˇcnost´ı Microsoft v roce 1997. Protoˇze byl MDX vyvinut pˇr´ımo pro dotazov´an´ı OLAP kostek, je vhodnˇejˇs´ı neˇz SQL a stal se standardem v prostˇred´ı OLAP syst´em˚ u.
38
Kapitola 7
Pˇ r´ıpadov´ a studie - anal´ yza podnikov´ eho procesu 7.1
Motivace
Teoretick´a ˇc´ast t´eto pr´ace byla vˇenov´ana konceptu CPM, vˇsem jeho ˇca´stem a vztahu procesn´ıho ˇr´ızen´ı vzhledem k CPM. Jedn´ım z pil´ıˇr˚ u CPM jsou sice podnikov´e procesy, nelze ale hovoˇrit o jejich ˇr´ızen´ı tak, jako je ch´ape BPM. CPM nijak nevyˇzaduje pouˇzit´ı BPM n´astroj˚ u k modelov´an´ı proces˚ u, jejich automatizaci a monitorov´an´ı. A pˇritom pr´avˇe vyuˇzit´ı koncept˚ u BPM s d˚ urazem na IT technologie umoˇzn ˇuje dalˇs´ı zv´ yˇsen´ı v´ ykonu.
7.2
C´ıl
C´ılem pˇr´ıpadov´e studie je vytvoˇren´ı n´astroje, kter´ y integruje BPM funkcionalitu do CPM ˇreˇsen´ı. Prakticky tak bude CPM ˇreˇsen´ı, kter´e po technologick´e str´ance odpov´ıd´a BI aplikaci, obohaceno o BPM software. I pˇresto, ˇze se jedn´a o pˇr´ıpadovou studii, kladl autor od poˇc´atku pr´ace d˚ uraz na uplatnˇen´ı v praxi. Z tohoto d˚ uvodu je v´ ysledn´a aplikace ˇreˇsen´ım skuteˇcn´eho probl´emu vybran´eho podnikatelsk´eho subjektu. Firma, kter´a byla pro realizaci aplikace vybr´ana, je spoleˇcnost EKO KOM´INY s.r.o.
7.3
Pˇ redstaven´ı spoleˇ cnosti
Spoleˇcnost EKO KOM´INY s.r.o. je ˇcesk´ ym v´ yrobcem kvalitn´ıch kom´ın˚ u, kom´ınov´ ych syst´em˚ u, kom´ınov´ ych vloˇzek a spalinov´ ych ventil´ator˚ u. Kom´ınov´e syst´emy EKO jsou tuzemsk´e certifikovan´e syst´emy, kter´e splˇ nuj´ı aktu´aln´ı poˇzadavky na tepelnou a topen´aˇrskou techniku. Snahou spoleˇcnosti je poskytovat kompletn´ı sortiment kom´ınov´ ych syst´em˚ u, vˇcetnˇe poradenstv´ı a servisu. Distribuce na ˇcesk´em trhu je prov´adˇena pˇres tzv. Kom´ınov´a centra, coˇz jsou obchodn´ı partneˇri s provˇeˇren´ ymi standardy prodeje, s dan´ ym mnoˇzstv´ım z´asob zboˇz´ı k okamˇzit´emu odbˇeru a s kvalifikovan´ ym person´alem, schopn´ ym poskytnout jak obchodn´ı, tak i technick´e ˇreˇsen´ı dod´avek kom´ın˚ u. Ve vybran´ ych Kom´ınov´ ych centrech je prov´adˇena i mont´aˇz ucelen´ ych kom´ın˚ u. D´ale v´ yrobce zajiˇst’uje centr´aln´ı poradenstv´ı jak prostˇrednictv´ım poboˇcek, kom´ınov´ ych center, tak i prostˇrednictv´ım obchodnˇe - technick´ ych z´astupc˚ u, kteˇr´ı jsou pˇripraveni ˇreˇsit se z´akazn´ıky jejich aktu´aln´ı i dlouhodob´e projekty. 39
ˇ´ıpadova ´ studie - analy ´ za podnikove ´ho procesu 7. Pr Distribuce do zahraniˇc´ı je prov´adˇena obdobnˇe, takt´eˇz prostˇrednictv´ım spolehliv´ ych obchodn´ıch partner˚ u v dan´em regionu. Hlavn´ımi odbˇerateli kom´ınov´ ych syst´em˚ u EKO nejsou pˇr´ımo dom´acnosti, tj. koncov´ı z´akazn´ıci, ale obchodn´ı partneˇri. Tito partneˇri u ´zce spolupracuj´ı se stavebninami a stavebn´ımi firmami, kter´e poskytuj´ı sv´e sluˇzby koncov´ ym z´akazn´ık˚ um. Nejen kv˚ uli udrˇzen´ı konkurenceschopnosti na ˇcesk´em a zahraniˇcn´ım trhu firma stav´ı na n´asleduj´ıc´ıch hodnot´ach: •
Inovace
•
Spokojenost z´akazn´ıka
•
Spokojenost zamˇestnance
7.4
Proces reklamace
Na reklamaci se ve spoleˇcnosti EKO KOM´INY pod´ıl´ı v´ıce zamˇestnanc˚ u. Kromˇe reklamaˇcn´ıch technik˚ u se v roli technick´ ych konzultant˚ u objevuj´ı ˇcasto obchodn´ı z´astupci. Protoˇze je proces vyˇr´ızen´ı reklamace svou povahou sloˇzit´ y, nedefinovan´ y a neexistuje n´astroj pro jeho podporu, prob´ıh´a reklamaˇcn´ı ˇr´ızen´ı v souˇcasnosti velmi chaoticky. Z´akazn´ık je ˇcasto osloven v´ıcekr´at r˚ uzn´ ymi zamˇestnanci a dotazov´an na jiˇz jednou podan´e informace. V koneˇcn´em d˚ usledku tento chaos zp˚ usobuje zbyteˇcnou z´atˇeˇz, kter´a je kladena na z´akazn´ıka, a pl´ ytv´an´ı ˇcasem zamˇestnanc˚ u. 7.4.1
Souˇ casn´ y stav
Souˇcasn´ y stav reklamace ilustruje obr´azek 7.1: Typick´ y pr˚ ubˇeh reklamace lze popsat takto: 1.
Reklamaˇcn´ı st´ıˇznost pod´av´a koncov´ y z´akazn´ık pˇr´ımo spoleˇcnosti EKO Kom´ıny. Firma ale se z´akazn´ıkem nen´ı v jak´emkoli pr´avn´ım vztahu, protoˇze z´akazn´ık produkt zakoupil od stavebn´ı firmy, kter´a mu jej instalovala.
2.
Z´astupce Eko Kom´ın˚ u pˇresmˇeruje z´akazn´ıka na stavebn´ı firmu, u kter´e byl produkt zakoupen.
3.
Reklamaci d´ale ˇreˇs´ı stavebn´ı firma se stavebninami, odkud byl produkt zakoupen. Stavebniny tuto reklamaci posouvaj´ı na obchodn´ı partnery Eko Kom´ın˚ u a tito partneˇri komunikuj´ı s EKO Kom´ıny.
4.
EKO Kom´ıny rozhodnou o platnosti reklamace (at’ uˇz kladnˇe nebo z´apornˇe).
5.
V´ ysledek reklamace je distribuov´an zpˇet pˇres jednotliv´e ˇcl´anky aˇz k z´akazn´ıkovi.
ˇ ezec nemus´ı obsahovat vˇsechny dˇr´ıve zm´ınˇen´e zainteresovan´e strany. Pokud byl napˇr. Retˇ produkt zakoupen pˇr´ımo stavebn´ı firmou, ˇretˇezec se zkracuje a nevystupuj´ı v nˇem stavebniny ani partneˇri. 40
ˇ´ıpadova ´ studie - analy ´ za podnikove ´ho procesu 7. Pr
Obr´azek 7.1: Posloupnost reklamace mezi zainteresovan´ ymi subjekty 7.4.2
Strategick´ eˇ r´ızen´ı a anal´ yza procesu
Zab´ yvat se anal´ yzou, modelov´an´ım, exekuc´ı a monitorov´an´ım podnikov´ ych proces˚ u bez spojitosti procesn´ıho ˇr´ızen´ı a strategick´eho managementu je neefektivn´ı. Bez podpory top managementu, z´ajmu a porozumˇen´ı ze stran zamˇestnanc˚ u a dalˇs´ıch zainteresovan´ ych stran je iniciativa ˇcasto ne´ uspˇeˇsn´a. Stejnˇe tak nen´ı jasn´ y pˇr´ınos t´eto iniciativy pro spoleˇcnost jako takovou, s t´ım souvisej´ıc´ı moˇznosti jej´ıho dalˇs´ıho rozvoje. V teoretick´e ˇca´sti t´eto pr´ace byl vˇenov´an dostateˇcn´ y prostor pro vysvˇetlen´ı nˇekter´ ych metod strategick´eho ˇr´ızen´ı podniku, pˇredevˇs´ım konceptu Balanced Scorecard. Uplatnit ˇ sen´ım je tento princip v pˇr´ıpadov´e studii ale nen´ı pro jeho sloˇzitost a rozsah moˇzn´e. Reˇ vyuˇzit´ı jin´eho pˇr´ıstupu, Business Motivation Model, kter´ y byl pops´an v kapitole 3.5. Jedn´a se takt´eˇz o koncept strategick´eho ˇr´ızen´ı podniku, ale model je jednoduˇsˇs´ı a pouˇziteln´ y pro vybranou pˇr´ıpadovou studii. Vyuˇzit´ı BMM pˇri byznys anal´ yze propojuje strategii podniku s konkr´etn´ı iniciativou. Procesn´ı ˇr´ızen´ı reklamace spoleˇcnosti EKO Kom´ıny a vytvoˇren´ı IT ˇreˇsen´ı je pak v souladu se zvolenou strategi´ı firmy. 7.4.3
Dlouhodob´ e a kr´ atkodob´ e c´ıle spoleˇ cnosti
Je nad r´amec t´eto pr´ace popisovat ucelen´ y model BMM pro spoleˇcnost EKO Kom´ıny. Co ale povaˇzuji za nutnost je uveden´ı dlouhodob´ ych a kr´atkodob´ ych c´ıl˚ u spoleˇcnosti, kter´e byly ve spoleˇcnosti identifikov´any a kter´e jsou naplˇ nov´any zvolenou iniciativou. Dlouhodob´e c´ıle (goals): 41
ˇ´ıpadova ´ studie - analy ´ za podnikove ´ho procesu 7. Pr •
Efektivn´ı spolupr´ace zamˇestnanc˚ u.
•
Vyuˇzit´ı IT n´astroj˚ u s c´ılem zv´ yˇsen´ı organizovanosti v oblasti intern´ıch proces˚ u spoleˇcnosti.
Kr´atkodob´e c´ıle (objectives): •
Zaveden´ı IT podpory v oblasti reklamace za u ´ˇcelem zv´ yˇsen´ı pˇrehlednosti a efektivnosti jej´ıho ˇr´ızen´ı do konce roku 2012.
•
Vyuˇzit´ı n´astroj˚ u BI v oblasti reklamaˇcn´ıch ˇr´ızen´ı do konce roku 2012.
7.4.4
Anal´ yza procesu reklamace
Pro pochopen´ı procesu reklamace byl vytvoˇren model v podobˇe diagramu procesu, viz obr´azek 7.2. Textov´ y popis procesu je rozdˇelen n´asledovnˇe: •
Role - popis jednotliv´ ych u ´ˇcastn´ık˚ u procesu vzhledem k jejich kompetenc´ım.
•
Popis procesu - Textov´ y popis procesu odpov´ıdaj´ıc´ı zn´azornˇen´emu diagramu.
•
Metriky - Vytvoˇren´e metriky, kter´e jsou v souladu s strategick´ ym z´amˇerem spoleˇcnosti a sleduj´ı d˚ uleˇzit´a hlediska procesu.
Role V procesu jsou zainteresov´any subjekty v n´asleduj´ıc´ıch rol´ıch: •
Z´akazn´ık - z´akazn´ık, kter´ y pod´av´a reklamaˇcn´ı st´ıˇznost. Nemus´ı se jednat pˇr´ımo o koncov´eho z´akazn´ıka, ale o subjekt, kter´ y produkt reklamuje.
•
PM SugarCRM - aplikace zajiˇst’uj´ıc´ı sbˇer reklamac´ı, jejich validaci, a dalˇs´ı ˇcinnosti.
•
Reklamaˇcn´ı technik - zamˇestnanec firmy EKO Kom´ıny zodpovˇedn´ y za ˇreˇsen´ı reklamace ze strany spoleˇcnosti.
•
Zodpovˇedn´a osoba - zamˇestnanec partner˚ u, stavebnin nebo stavebn´ıch firem, kter´ y zastupuje firmu, kter´a zakoupila reklamovan´ y produkt.
Popis procesu Proces popisuje sled ˇcinnost´ı, kter´e se v´aˇzou k reklamaci produktu. Cel´ y proces je iniciov´an z´akazn´ıkem, kter´ y vypln´ı webov´ y formul´aˇr o reklamaˇcn´ı ud´alosti. Souˇca´st´ı t´eto ˇcinnosti je upload potˇrebn´ ych soubor˚ u pro vyˇr´ızen´ı reklamace. Zadan´e u ´daje jsou n´aslednˇe validov´any. Nast´avaj´ı dvˇe moˇznosti: 42
ˇ´ıpadova ´ studie - analy ´ za podnikove ´ho procesu 7. Pr
Obr´azek 7.2: Diagram procesu reklamace 1.
Z´akazn´ık zakoupil zboˇz´ı pˇr´ımo od spoleˇcnosti EKO Kom´ıny. V tomto pˇr´ıpadˇe je vytvoˇren z´aznam v PM SugarCRM, z´akazn´ık je upozornˇen na pˇrijet´ı reklamace a zodpovˇedn´ y reklamaˇcn´ı technik vyˇreˇs´ı tuto reklamaci.
2.
Z´akazn´ık zakoupil zboˇz´ı jinde (ve stavebn´ı firmˇe, stavebnin´ach nebo u obchodn´ıch partner˚ u). V tomto pˇr´ıpadˇe je z´akazn´ık pomoc´ı zpr´avy pˇresmˇerov´an na odpov´ıdaj´ıc´ıho prodejce. V PM SugarCRM je vytvoˇren z´aznam s dostupn´ ymi informacemi, kter´ y bude vyuˇzit v budoucnu, aˇz spoleˇcnost kontaktuje partner s ˇz´adost´ı o reklamaci. N´asleduje ˇreˇsen´ı reklamace reklamaˇcn´ım technikem.
Metriky Procesu jsou pˇriˇrazeny n´asleduj´ıc´ı metriky za u ´ˇcelem dalˇs´ıho sledov´an´ı: •
RI - poˇcet uzavˇren´ ych (pˇr´ım´ ych i nepˇr´ım´ ych reklamac´ı) / mˇes´ıc
•
RI - pr˚ umˇern´a d´elka trv´an´ı (pˇr´ım´e) reklamace / mˇes´ıc
•
RI - poˇcet nepˇr´ım´ ych reklamac´ı, kter´ ym vyprˇsel timeout (uplynulo 60 a v´ıce dn´ı bez jak´ehokoli dalˇs´ıho kontaktu) 43
ˇ´ıpadova ´ studie - analy ´ za podnikove ´ho procesu 7. Pr •
PI - poˇcet otevˇren´ ych pˇr´ım´ ych reklamac´ı
•
PI - poˇcet otevˇren´ ych nepˇr´ım´ ych reklamac´ı
•
KPI - aktu´aln´ı poˇcet vˇsech otevˇren´ ych reklamac´ı
•
KRI - poˇcet uzavˇren´ ych reklamac´ı / kvart´al
Pˇr´ımou reklamac´ı je v tomto kontextu myˇslena reklamace, kde z´akazn´ık reklamuje zboˇz´ı u spoleˇcnosti EKO Kom´ıny a zboˇz´ı zde zakoupil. Nepˇr´ım´a reklamace je reklamace, kdy je z´akazn´ık pˇresmˇerov´an na sv´eho prodejce, protoˇze produkt zakoupil jinde.
44
Kapitola 8
Pˇ r´ıpadov´ a studie - pouˇ zit´ e softwarov´ e n´ astroje Pˇredch´azej´ıc´ı kapitola pˇredstavila prostˇred´ı, pro kter´e je realizovan´e ˇreˇsen´ı urˇceno. Jedn´a se o spoleˇcnost EKO Kom´ıny zab´ yvaj´ıc´ı se v´ yrobou kom´ın˚ u, kom´ınov´ ych syst´em˚ u, kom´ınov´ ych vloˇzek a spalinov´ ych ventil´ator˚ u. C´ılov´ ym procesem, kter´ y je ˇr´ızen z pohledu BPM, je reklamace produkt˚ u t´eto spoleˇcnosti. V´ ysledn´e IT ˇreˇsen´ı, kter´e kombinuje BPM a BI n´astroje, se skl´ad´a z nˇekolika komponent, kter´e jsou spolu vz´ajemnˇe integrov´any. Pˇri v´ ybˇeru jednotliv´ ych komponent byly br´any v potaz n´asleduj´ıc´ı hlediska: •
Open Source - cel´e ˇreˇsen´ı, stejnˇe jako vˇsechny jeho d´ılˇc´ı ˇc´asti, jsou dostupn´e pod Open Source licenc´ı.
•
Cena - Open Source ˇreˇsen´ı se obvykle nab´ız´ı v r˚ uzn´ ych verz´ıch, kter´e se liˇs´ı v m´ıˇre funkcionality a cenˇe. Snahou autora je naj´ıt takov´e ˇreˇsen´ı, kter´e bude zcela zdarma, sloˇzen´e z neplacen´ ych, tzv. Community Edition, komponent. D˚ uvodem je zamˇeˇren´ı na SME, kter´e nemaj´ı prostˇredky pro investici do drah´ ych aplikac´ı a Open Source ˇreˇsen´ı sniˇzuj´ı cenu na minimum.
•
Moˇznosti integrace - pˇrirozen´ ym poˇzadavkem jsou moˇznosti integrace jednotliv´ ych ˇca´st´ı, aby dosaˇzen´ı vz´ajemn´e spolupr´ace jednotliv´ ych komponent aplikace bylo co nejjednoduˇsˇs´ı.
•
Smysluplnost a znovupouˇzitelnost aplikace - i pˇres prototypovou povahu v´ ysledn´eho ˇreˇsen´ı je c´ılem aplikace, kter´a bude nad´ale vyuˇziteln´a a bude odpov´ıdat realitˇe (tj. bude vych´azet ze skuteˇcn´ ych poˇzadavk˚ u a zpracov´avat re´aln´a data).
Po vyhodnocen´ı vˇsech poˇzadavk˚ u je vybr´ano ˇreˇsen´ı sest´avaj´ıc´ı se ze tˇr´ı komponent: •
CRM syst´em (SugarCRM) - zdroj dat, z´astupce transakˇcn´ıho syst´emu.
•
BPMS (ProcessMaker) - modelov´an´ı a exekuce podnikov´ ych proces˚ u.
•
BI n´astroj (Pentaho) - zpracov´an´ı a vyhodnocen´ı z´ıskan´ ych dat. 45
ˇ´ıpadova ´ studie - pouˇ ´ softwarove ´ na ´ stroje 8. Pr zite
8.1
SugarCRM
8.1.1
CRM syst´ emy
CRM je interaktivn´ı proces, jehoˇz c´ılem je dosaˇzen´ı optim´aln´ı rovnov´ahy mezi firemn´ı in” vestic´ı a uspokojen´ım z´akaznick´ ych potˇreb. Optimum rovnov´ahy je definov´ano maxim´aln´ım ziskem obou stran.“ [14] CRM syst´emy1 jsou pak transakˇcn´ı syst´emy, kter´e slouˇz´ı k zachycen´ı vztahu mezi firmou a z´akazn´ıky. V prostˇred´ı hyperkonkurence, kde produkty a sluˇzby maj´ı podobu spotˇrebn´ıho zboˇz´ı dostupn´eho z v´ıce zdroj˚ u, je na vztah podnikatele a z´akazn´ıka kladen st´ale vˇetˇs´ı d˚ uraz. V koneˇcn´em d˚ usledku CRM syst´em napom´ah´a k zlepˇsen´ı vztah˚ u se souˇcasn´ ym z´akazn´ıkem, z´ısk´an´ı nov´ ych z´akazn´ık˚ u, zv´ yˇsen´ı trˇzeb na z´akazn´ıka a sn´ıˇzen´ı n´aklad˚ u d´ıky optimalizaci obchodn´ıch proces˚ u. V oblasti Open Source existuje v´ıce CRM aplikac´ı. Zdaˇril´ ym ˇreˇsen´ım je produkt SugarCRM od stejnojmenn´e spoleˇcnosti. Vznik SugarCRM se datuje do roku 2004. V souˇcasnosti vyuˇz´ıv´a produkt pˇres milion uˇzivatel˚ u a vyv´ıj´ı jej na 30 tis´ıc developer˚ u. Dostupn´ y je v pˇeti verz´ıch, pˇriˇcemˇz Community Edition je zdarma. 8.1.2
Moduly SugarCRM
CRM syst´emy jsou obvykle modul´arn´ı povahy umoˇzn ˇuj´ıc´ı aktivaci a deaktivaci urˇcit´e funkcionality. SugarCRM nen´ı v tomto smˇeru vyj´ımkou. Z´akladn´ı komponenty SugarCRM jsou pops´any v n´asleduj´ıc´ı ˇca´sti [5]. C´ıle (Targets) Targets oznaˇcuj´ı kontakty, o kter´ ych neexistuj´ı ˇz´adn´e dalˇs´ı informace. Jedn´a se o osoby, at’ uˇz fyzick´e ˇci pr´avnick´e, kter´e budou v budoucnu zac´ıleny pomoc´ı nˇekter´e z marketingov´ ych kampan´ı. Kampanˇ e (Campaigns) Za kampanˇe jsou oznaˇceny marketingov´e aktivity, kter´e vedou k z´ısk´an´ı potencion´aln´ıch z´akazn´ık˚ u. V praxi SugarCRM to znamen´a hromadn´e osloven´ı seznamu targets. Pˇri reakci na kampaˇ n je target pˇrekvalifikov´an na lead. Z´ ajemci (Leads) Z´ajemce je potencion´aln´ı z´akazn´ık, kter´ y je evidov´an v SugarCRM. Jedn´a se o kontakt na osobu, se kterou jeˇstˇe nebyl uzavˇren ˇza´dn´ y obchod. Po kontaktov´an´ı obchodn´ıkem je z´aznam vyˇrazen z leads nebo je pˇrekvalifikov´an na opportunity, obchodn´ı pˇr´ıleˇzitost. 1.
CRM je zkratkou pro Customer Relationship Management.
46
ˇ´ıpadova ´ studie - pouˇ ´ softwarove ´ na ´ stroje 8. Pr zite Obchodn´ı pˇ r´ıleˇ zitost (Opportunity) Obchodn´ı pˇr´ıleˇzitost znaˇc´ı potencion´aln´ı prodej. Oproti lead je u opportunity zachycen pr˚ ubˇeh interakce mezi obchodn´ıkem a potencion´aln´ım z´akazn´ıkem vˇcetnˇe veˇsker´e komunikace a stavu, ve kter´em se obchodn´ı pˇr´ıleˇzitost nach´az´ı [31]. Obchodn´ı pˇr´ıleˇzitosti jsou analyzov´any a poskytuj´ı informace o prob´ıhaj´ıc´ıch prodej´ıch, kter´e budou v budoucnu s jistou pravdˇepodobnost´ı uskuteˇcniteln´e. Obchodn´ı vztahy (Accounts) Accounts oznaˇcuj´ı pr´avn´ı subjekty, se kter´ ymi m˚ uˇze spoleˇcnost obchodovat. Kontakty (Contacts) Kontakty oznaˇcuj´ı fyzick´e osoby. Jedn´a se o koncov´e z´akazn´ıky nebo osoby spojen´e s nˇekterou z firem veden´ ych v accounts. Takov´ ymi osobami jsou zamˇestnanci t´eto spoleˇcnosti, dodavatel´e ˇci partneˇri nebo osoby jinak vystupuj´ıc´ı v obchodn´ı transakci. K jednotliv´ ym spoleˇcnostem z obchodn´ıch vztah˚ u je moˇzn´e pˇriˇradit v´ıce kontakt˚ u a v praxi se tak ˇcasto dˇeje. ˇ Cinnosti (Activities) a Kalend´ aˇ r (Calender) Jako ˇcinnosti se typicky oznaˇcuj´ı interakce mezi obchodn´ıkem a z´akazn´ıkem. Vˇsechny ˇ ˇcinnosti jsou uchov´av´any, sledov´any a n´aslednˇe vyhodnocov´any. Cinnost nemus´ı b´ yt spjat´a pouze s z´akazn´ıkem (at’ uˇz ve stavu target, lead, opportunity, contact, account), ale m˚ uˇze b´ yt vztaˇzena k jin´ ym modul˚ um jako jsou projekty nebo u ´koly. Kalend´aˇr slouˇz´ı k zobrazov´an´ı r˚ uzn´ ych z´aznam˚ u z ˇcasov´eho hlediska. Umoˇzn ˇuje tak efektivn´ı spolupr´aci.
8.2
ProcessMaker
ProcessMaker je open-source BPM ˇreˇsen´ı, kter´e umoˇzn ˇuje modelov´an´ı, exekuci a monitorov´an´ı proces˚ u. ProcessMaker je zamˇeˇren pˇredevˇs´ım na automatizaci podnikov´ ych proces˚ u, a to ve sf´eˇre Small-to-Medium Enterprise. D˚ uleˇzitou funkcionalitou je moˇznost integrace ProcessMakeru s jin´ ymi aplikacemi jako napˇr. SugarCRM, Alfresco nebo OpenBravo. V´ yˇse zm´ınˇen´e vlastnosti z nˇej dˇelaj´ı ide´aln´ı n´astroj pro integraci do v´ ysledn´eho ˇreˇsen´ı. 8.2.1
Architektura
ProcessMaker je zaloˇzen na architektuˇre klient-server. Klientem je v tomto pod´an´ı webov´ y prohl´ıˇzeˇc. ProcessMaker neobsahuje ˇz´adn´e desktopov´e aplikace, vˇse prob´ıh´a na b´azi komunikace prohl´ıˇzeˇce s webovou aplikac´ı um´ıstˇenou na serveru. Aplikace vyuˇz´ıv´a tzv. LAMP / WAMP stack [4]: •
Operaˇcn´ı syst´em Linux, Unix nebo Windows 47
ˇ´ıpadova ´ studie - pouˇ ´ softwarove ´ na ´ stroje 8. Pr zite •
Webserver Apache
•
Datab´aze MySQL
•
Programovac´ı jazyk PHP
ProcessMaker klade d˚ uraz na dvˇe oblasti, plnou automatizaci proces˚ u a servisnˇe orientovanou architekturu. Bez sloˇzitˇejˇs´ıch z´asah˚ u do k´odu je moˇzn´e volat t´emˇeˇr jak´ekoli webov´e sluˇzby a to plnˇe automatizovanˇe. Nejzaj´ımavˇejˇs´ı charakteristikou n´astroje ProcessMaker je pˇritom modelov´an´ı proces˚ u a zp˚ usob, jak´ ym jsou procesy spouˇstˇeny. 8.2.2
Modelov´ an´ı
Procesy jsou modelov´any ve standardu BPMN 2.0. ProcessMaker umoˇzn ˇuje import a export proces˚ u ve vlastn´ım propriet´arn´ım form´atu a d´ale v notaci XPDL. Pˇ r´ıpad (Case) Case oznaˇcuje pˇr´ıpad, jednu iteraci procesu v prostˇred´ı ProcessMaker. Case m˚ uˇze b´ yt spuˇstˇen nˇekolika zp˚ usoby: •
Manu´aln´ı spuˇstˇen´ı - proces je spuˇstˇen pˇres webov´e rozhran´ı aplikace.
•
ˇ Casovaˇ c - proces je spuˇstˇen ve stanoven´ y ˇcas vyuˇzit´ım ˇcasovaˇce.
•
Webov´e sluˇzby - proces je spuˇstˇen zavol´an´ım webov´e sluˇzby.
Kaˇzd´ y case si uchov´av´a promˇenn´e, kter´e se k pˇr´ıpadu vztahuj´ı. Na takov´e promˇenn´e se lze n´aslednˇe odkazovat tˇemito zp˚ usoby: •
@@promˇenn´a - promˇenn´a je parsov´ana jako ˇretˇezec.
•
@%promˇenn´a - promˇenn´a je parsov´ana jako cel´e ˇc´ıslo.
•
@#promˇenn´a - promˇenn´a je parsov´ana jako ˇc´ıslo v pohybliv´e desetinn´e ˇca´rce.
•
@?promˇenn´a - promˇenn´a je parsov´ana jako URL. Toho je doc´ıleno vyuˇzit´ım PHP funkce encodeurl().
•
@$promˇenn´a - promˇenn´a je parsov´ana jako SQL dotaz.
•
@¯ promˇenn´a - promˇenn´a nen´ı zmˇenˇena a je parsov´ana v p˚ uvodn´ım tvaru. 48
ˇ´ıpadova ´ studie - pouˇ ´ softwarove ´ na ´ stroje 8. Pr zite ˇ Cinnosti (Activities) Aktivity, v ProcessMaker oznaˇcovan´e jako tasks, se skl´adaj´ı z nˇekolika po sobˇe n´asleduj´ıc´ıch krok˚ u. Tˇemito kroky jsou kombinace n´asleduj´ıc´ıch komponent: •
Dynaforms - administr´atorem vytvoˇren´e formul´aˇre. Dynaforms umoˇzn ˇuj´ı interakci uˇzivatele s aplikac´ı, zad´av´an´ı a zobrazen´ı dat.
•
Vstupn´ı soubory - soubory zadan´e uˇzivatelem. Jedn´a se o libovoln´e textov´e soubory, spreadsheets, obr´azky nebo jin´e bin´arn´ı soubory.
•
V´ ystupn´ı soubory - soubory vytvoˇren´e bˇehem spuˇstˇen´eho procesu. V´ ystupn´ı soubory jsou generov´any z HTML ˇsablon, kter´e jsou doplnˇeny o aktu´aln´ı hodnoty promˇenn´ ych. Soubory jsou dostupn´e ve form´atu PDF a DOC.
•
Triggers - kousky PHP k´odu vloˇzen´e do procesu a vykonan´e v jeho pr˚ ubˇehu v pˇresnˇe stanoven´ y okamˇzik. Triggery jsou klasick´e PHP skripty prezentovan´e administr´atorovi v user-friendly formˇe. Dovoluj´ı pˇr´ımou editaci k´odu a t´ım snadnou customizaci. Triggery jsou takt´eˇz zodpovˇedn´e za vol´an´ı webov´ ych sluˇzeb jin´ ych aplikac´ı jako je SugarCRM nebo Alfresco.
Pro u ´plnost je tˇreba dodat, ˇze ProcessMaker disponuje vlastn´ım DMS2 , a t´ım umoˇzn ˇuje spr´avu vstupn´ıch a v´ ystupn´ıch dokument˚ u.
8.3
Pentaho BI Suite
Pentaho BI Suite je ucelen´e BI ˇreˇsen´ı. Jedn´a se o bal´ık n´astroj˚ u postaven´ ych na jazyku Java, coˇz zajiˇst’uje nez´avislost na platformˇe a snadnou pˇrenositelnost. Cel´e ˇreˇsen´ı podl´eh´a licenci GNU GPL. Pentaho je sloˇzeno z komponent, kter´e zajiˇst’uj´ı d´ılˇc´ı funkcionality. Uˇzivatel´e Pentaho nejsou v´az´ani k pouˇzit´ı vˇsech komponent, stejnˇe tak nejsou nuceni k pouˇzit´ı komponent pouze z projektu Pentaho. Na t´eto u ´rovni je tedy Pentaho modul´arn´ı a umoˇzn ˇuje integraci s n´astroji tˇret´ıch stran. 8.3.1
Architektura Pentaho BI Suite
Pentaho je zaloˇzeno na architektuˇre klient-server. Toto pojet´ı je moˇzn´e br´at doslova, protoˇze serverov´e komponenty funguj´ı na b´azi Java servlet˚ u, kter´e jsou zapouzdˇreny v servlet containeru. Pˇr´ıstup k tˇemto servlet˚ um pak zajiˇst’uj´ı klasick´e webov´e prohl´ıˇzeˇce. Vedle webov´ ych klient-server komponent existuj´ı jeˇstˇe klasick´e desktopov´e programy. Tyto programy slouˇz´ı pˇredevˇs´ım k modelov´an´ı a designu. Architekturu Pentaho vystihuje BI Stack, viz obr´azek 8.1. 2.
DMS je zkratkou pro Document Management System.
49
ˇ´ıpadova ´ studie - pouˇ ´ softwarove ´ na ´ stroje 8. Pr zite
Obr´azek 8.1: Pentaho BI Stack 8.3.2
Pentaho Business Intelligence Server
Pentaho Server je kolekce komponent, kter´e poskytuj´ı z´akladn´ı BI funkcionalitu. Tyto komponenty jsou implementov´any jako Java servlety. Pentaho BI Server je doplnˇen desktopov´ ymi aplikacemi, viz kapitola 8.3.3. Logicky lze jednotliv´e komponenty rozdˇelit do tˇr´ı vrstev [6]:
•
Platforma
•
Prezentaˇcn´ı vrstva
•
BI komponenty 50
ˇ´ıpadova ´ studie - pouˇ ´ softwarove ´ na ´ stroje 8. Pr zite Platforma Platforma vytv´aˇr´ı z´akladn´ı infrastrukturu. Obsahuje sluˇzby pro autentizaci, autorizaci, logov´an´ı, pl´anov´an´ı nebo pr´aci s datab´azov´ ymi syst´emy. Prezentaˇ cn´ı vrstva K interakci se serverem slouˇz´ı uˇzivatelsk´a konzole. Jedn´a se o webov´ y front-end, kter´ y umoˇzn ˇuje uˇzivateli zobrazovat existuj´ıc´ı obsah jako jsou reporty nebo dashboardy. Frontend v jist´e m´ıˇre poskytuje funkcionalitu pro tvorbu nov´eho BI obsah, k tomu jsou ale prim´arnˇe vyuˇz´ıv´any desktopov´e aplikace. BI komponenty Platforma vytv´aˇr´ı z´aklad pro BI komponenty, kter´e poskytuj´ı bˇeˇznou BI funkcionalitu. Mezi komponenty se ˇrad´ı: •
Vrstva metadat (Metadata layer)
•
Reportovac´ı enginy (Reporting engines)
•
ETL Engine
•
OLAP Engine Mondrian
•
Data Mining Engine Weka
Vrstva metadat (Metadata layer) Pentaho Metadata Layer (PML) slouˇz´ı k odst´ınˇen´ı uˇzivatel˚ u BI aplikac´ı od pouˇzit´eho datab´azov´eho ˇreˇsen´ı. Uˇzivatel´e vyuˇz´ıvaj´ı tzv. Business view, kdy nam´ısto klasick´e datab´aze pracuj´ı s daty v podobˇe objekt˚ u z perspektivy byznysu, kter´e jsou jim srozumiteln´e. 3 Pˇreklad mezi SQL a MQL zajiˇst’uje Metadata engine. Reportovac´ı enginy (Reporting engines) Pentaho obsahuje v´ıce r˚ uzn´ ych engin˚ u slouˇz´ıc´ıch k vytv´aˇren´ı report˚ u. WAQR (Web Ad Hoc Query and Reporting service) je engine, kter´ y umoˇzn ˇuje uˇzivatel˚ um vytv´aˇren´ı report˚ u za pouˇzit´ı dˇr´ıve nadefinovan´e vrstvy metadat. Reporting engines podporuj´ı tak´e BIRT4 nebo JasperReports5 . 3. 4. 5.
Metadata Query Language - jazyk, ve kter´em vytv´aˇr´ı koncov´ y uˇzivatel dotazy nad objekty. BIRT Project je open source BI software vyv´ıjen´ y pod Eclipse Foundation. JasperReports je reportovac´ı tool napsan´ y v jazyku Java, kter´ y umoˇzn ˇuje snadnou tvorbu report˚ u.
51
ˇ´ıpadova ´ studie - pouˇ ´ softwarove ´ na ´ stroje 8. Pr zite ETL Engine ETL engine je z´akladem vˇsech ˇcinnost´ı spojen´ ych s integrac´ı dat. Star´a se o spouˇstˇen´ı jednotliv´ ych transformac´ı, kter´e se vytv´aˇrej´ı pomoc´ı transformaˇcn´ıch a integraˇcn´ıch n´astroj˚ u. OLAP Engine Mondrian Mondrian zastupuje OLAP engine v projektu Pentaho. Slouˇz´ı k pˇrekladu dotaz˚ u zapsan´ ych ’ v jazyce MDX do SQL. Kromˇe samotn´eho pˇrekladu Mondrian zajiˇst uje optimalizaci dotazov´an´ı. Data Mining Engine Weka Data mining engine v Pentaho BI Suite reprezentuje aplikace Weka. Jedn´a se o bal´ık n´astroj˚ u slouˇz´ıc´ıch k strojov´emu uˇcen´ı a dolov´an´ı dat. 8.3.3
Desktopov´ e aplikace
Prim´arn´ım u ´ˇcelem desktopov´ ych aplikac´ı je vytv´aˇren´ı BI obsahu. •
Metadata Editor (PME) - spr´ava vrstvy metadat
•
Schema Workbench (PSM), Aggregate Designer (PAD) - spr´ava sch´emat pro Mondrian, tvorba agregaˇcn´ıch tabulek
•
Report Designer (PRD) - tvorba report˚ u
•
Weka - n´astroj pro datamining
•
Spoon (PDI) - tvorba ETL transformac´ı
•
Design Studio (PDS) - spr´ava BI workflow
52
Kapitola 9
Pˇ r´ıpadov´ a studie - implementace Kapitola sedm´a sezn´amila ˇcten´aˇre s podnikov´ ym procesem, kter´ y je vyuˇzit v pˇr´ıpadov´e studii. Osm´a kapitola pak pˇredstavila komponenty, kter´e budou pro implementaci n´astroje vyuˇzity. Obsahem t´eto kapitoly je samotn´a implementace. Vzniknuvˇs´ı n´astroj m´a splˇ novat n´asleduj´ıc´ı poˇzadavky: •
Open Source - aplikace je kompilac´ı nˇekolika n´astroj˚ u dostupn´ ych pod licenc´ı Open Source.
•
Rozˇs´ıˇren´ı st´avaj´ıc´ıho CPM ˇreˇsen´ı o n´astroj BPM.
Realizovan´e ˇreˇsen´ı je pops´ano v n´asleduj´ıc´ı podkapitole, kter´a je vˇenov´ana jednotliv´ ym komponent´am a zp˚ usob˚ um jejich vz´ajemn´e integrace.
9.1
Automatizovan´ aˇ c´ ast reklamaˇ cn´ıho procesu
Automatizovat cel´ y proces, jak byl namodelov´an v sedm´e kapitole, nen´ı moˇzn´e a ani ˇza´douc´ı. C´ılem je automatizovat ˇc´ast t´ ykaj´ıc´ı se u ´vodn´ıho kontaktu z´akazn´ıka se spoleˇcnost´ı, vytvoˇren´ı odpov´ıdaj´ıc´ıho z´aznamu a pˇred´an´ı ˇr´ızen´ı odpovˇedn´emu reklamaˇcn´ımu technikovi. Pr´avˇe tato ˇca´st procesu je opakovateln´a, nemˇenn´a a vhodn´a k automatizaci. ProcessMaker umoˇzn ˇuje dostateˇcnou automatizaci procesu t´ımto zp˚ usobem: 1.
Z´akazn´ık vypln´ı formul´aˇr na webov´ ych str´ank´ach, kde uvede vˇsechny poˇzadovan´e informace.
2.
Webov´a sluˇzba spust´ı namodelovan´ y proces na enginu ProcessMaker.
3.
Vyuˇzit´ım podm´ınˇen´ ych pˇr´ıkaz˚ u a trigger˚ u je z´akazn´ıkovi zasl´ana odpovˇed’ v podobˇe emailu a pomoc´ı webov´e sluˇzby je vytvoˇren z´aznam v SugarCRM.
Cel´ y proces ukazuje obr´azek 9.1. 9.1.1
Webov´ y formul´ aˇ r
Webov´ y formul´aˇr je formul´aˇrem typu dynaform, kter´ y je na webov´e str´anky um´ıstˇen pomoc´ı odkazu nebo je pˇr´ımo veps´an do k´odu str´anky. Pro komunikaci s aplikac´ı ProcessMaker je opˇet vyuˇzito webov´ ych sluˇzeb. V´ yslednou podobu formul´aˇre zobrazuje obr´azek 9.2. 53
ˇ´ıpadova ´ studie - implementace 9. Pr
Obr´azek 9.1: Automatizovan´ y proces v aplikaci ProcessMaker 9.1.2
Zasl´ an´ı zpr´ avy
Po vyplnˇen´ı reklamaˇcn´ıho formul´aˇre je uˇzivateli zasl´ana emailov´a zpr´ava. Tato funkcionalita je v aplikaci ProcessMaker dostupn´a pomoc´ı triggers, kter´e byly zm´ınˇeny v ˇc´asti 8.2.2. Pro zasl´an´ı emailu se vyuˇz´ıv´a sluˇzby PMFSendMessage. Sluˇzba m´a n´asleduj´ıc´ı tvar: PMFSendMessage ( ’uid_for_case’,’email_sender’,’email_receptor’, ’email_cc’,’email_bcc’,’subject’, ’template.html’, opt_array,’attachment’ ); PHP k´od triggeru pro zasl´an´ı notifikace emailem z´akazn´ıkovi, kter´ y zakoupil zboˇz´ı pˇr´ımo, pak vypad´a takto: PMFSendMessage ( ’ ’,’
[email protected]’, @@r_email, ’ ’,’ ’, ’Zprava o˜zahajeni reklamace’, ’valid_notification.html’, ’ ’,’ ’ ); @@r_email reprezentuje emailovou adresu odes´ılatele, kterou uˇzivatel uvedl do webov´eho formul´aˇre. Text zaslan´eho emailu je vygenerov´an na z´akladˇe HTML ˇsablon. Uk´azkov´a ˇsablona valid_notification.html, kter´a je zasl´ana z´akazn´ıkovi, m´a n´asleduj´ıc´ı tvar: Dobr´ y den,
obdrˇ zeli jsme Vaˇ si reklamaci.
54
ˇ´ıpadova ´ studie - implementace 9. Pr
Obr´azek 9.2: Webov´ y formul´aˇr pro pod´an´ı reklamace O dalˇ s´ ım postupu v t´ eto vˇ eci budete informov´ an emailem, popˇ r na tel. @@r_tel.
S pˇ r´ an´ ım pˇ ekn´ eho dne, reklamaˇ cn´ ı oddˇ elen´ ı EKO Kom´ ıny.
9.1.3
Z´ aznam v syst´ emu SugarCRM
SugarCRM je postaven na modul´arn´ım principu. Jednotliv´ ym typ˚ um entit tedy odpov´ıdaj´ı moduly. Pro moˇznost pracovat v SugarCRM s reklamacemi bylo nutn´e nejprve vytvoˇrit odpov´ıdaj´ıc´ı modul, kter´ y bude uchov´avat vˇsechny potˇrebn´e informace o reklamaci. K rozˇs´ıˇren´ı funkcionality SugarCRM o vlastn´ı moduly slouˇz´ı vlastn´ı SugarCRM n´astroj Module Builder. Jeho pouˇzit´ı je jednoduch´e a velmi intuitivn´ı. Modul pro reklamace, resp. jeho zobrazen´ı v podobˇe z´aznamu, reprezentuje obr´azek 9.3. O kaˇzd´e reklamaci se udrˇzuj´ı n´asleduj´ıc´ı informace: •
Uˇzivatelsk´e u ´daje - osobn´ı u ´daje z´akazn´ıka
•
ˇ ıslo dodac´ıho listu C´
•
Dodac´ı list - kopie dodac´ıho listu v elektronick´e podobˇe 55
ˇ´ıpadova ´ studie - implementace 9. Pr
Obr´azek 9.3: Reklamaˇcn´ı modul v SugarCRM - z´aznam •
•
Typ reklamace –
Pˇr´ım´a - z´akazn´ık zakoupil zboˇz´ı u spoleˇcnosti Eko Kom´ıny, reklamace je tedy ihned ˇreˇsena.
–
Nepˇr´ım´a - z´akazn´ık zakoupil zboˇz´ı jinde, je tedy pˇresmˇerov´an na sv´eho prodejce. I pˇresto je ale o t´eto ˇcinnosti veden z´aznam pro pozdˇejˇs´ı vyuˇzit´ı.
Stav - reklamace se m˚ uˇze nach´azet v tˇrech stavech –
Nov´a
–
V procesu
–
Uzavˇren´a
•
Datum pˇrijet´ı - datum vytvoˇren´ı z´aznamu
•
Datum realizace - datum zaˇc´atku ˇreˇsen´ı reklamace (tj. datum zmˇeny stavu z Nov´a na V procesu)
•
Datum ukonˇcen´ı - datum uzavˇren´ı reklamace (tj. datum zmˇeny stavu na Uzavˇren´a)
•
Assigned to - osoba zodpovˇedn´a za ˇreˇsen´ı reklamace
•
Description - popisek
•
Pˇrijat´a reklamace - reklamace je uzn´ana
•
Odm´ıtnut´a reklamace - reklamace je zam´ıtnuta 56
ˇ´ıpadova ´ studie - implementace 9. Pr 9.1.4
Vytvoˇ ren´ı z´ aznamu v syst´ emu SugarCRM pomoc´ı webov´ e sluˇ zby
Pro vytvoˇren´ı z´aznamu v SugarCRM je opˇet vyuˇzito webov´ ych sluˇzeb, kter´e jsou spouˇstˇeny jako triggery v ProcessMakeru. Protoˇze reklamaˇcn´ı modul nen´ı p˚ uvodn´ım modelem SugarCRM, neexistovala webov´a sluˇzba v ProcessMakeru, kter´a by z´aznam vytvoˇrila. K vytvoˇren´ı odpov´ıdaj´ıc´ı webov´e sluˇzby staˇcilo modifikovat skript pro tvorbu opportunity. V´ ysledn´ y PHP k´od funkce pro vytvoˇren´ı SugarCRM entity u z´akazn´ıka m´a n´asleduj´ıc´ı pˇredpis: CreateSugarClaim (
, <user>, <password>, , <street>, , , , , <email>, , <envoice_number>, <envoice_file>, <description>, <customer_tag>, , ); Trigger, kter´ y slouˇz´ı k spuˇstˇen´ı definovan´e sluˇzby, m´a n´asleduj´ıc´ı podobu: CreateSugarClaim ( ’http://localhost/crm/soap.php?wsdl’, ’webentry’, ’webentry’, @@r_firstname, @@r_street, @@r_city, @@r_zipcode, @@r_ic, @@r_dic, @@r_email, @@tel, @@r_envoice, @@r_envoicefile, @@r_description, @@customer_tag, getCurrentDate(), 3 );
9.1.5
Zobrazen´ı z´ıskan´ ych u ´ daj˚ u - dashboard framework
Pro zpracov´an´ı transakc´ı jsou vyuˇzity n´astroje Pentaho. V´ ysledky jsou zobrazeny ve formˇe pˇrehledn´eho dashboardu. Tˇemito v´ ysledky jsou pak hodnoty metrik, jak byly urˇceny v ˇca´sti 7.4.4. Koncept fungov´an´ı dashboard˚ u vysvˇetluje obr´azek 9.4. Dashboard framework je standardizovan´ y zp˚ usob, jak implementovat a publikovat dasboardy s vyuˇzit´ım Pentaho BI Platformy. Pracuje s n´asleduj´ıc´ımi prvky[3]: •
Solution repository a action sequences
•
Solution engine
•
Pentaho AJAX API
Solution Repository a Action Sequences Pentaho organizuje sv˚ uj BI obsah do takzvan´ ych BI ˇreˇsen´ı, Pentaho solutions. Pentaho solutions jsou organizov´any a uloˇzeny v repozit´aˇri zvan´em solution repository. Pentaho 57
ˇ´ıpadova ´ studie - implementace 9. Pr
Obr´azek 9.4: Dashboard framework
solution lze ch´apat jako souborov´ y syst´em, kter´ y obsahuje veˇsker´ y obsah nutn´ y k vyˇreˇsen´ı urˇcit´eho probl´emu. Pentaho solution obsahuje kromˇe dalˇs´ıch podsloˇzek tzv. action sequences. Akˇcn´ı sekvence je sluˇzba, kter´a je volan´a za u ´ˇcelem vr´acen´ı urˇcit´eho BI v´ ysledku. Action sequences jsou spouˇstˇeny pˇr´ımo uˇzivatelskou interakc´ı nebo v podobˇe vol´an´ı webov´ ych sluˇzeb. Akˇcn´ı sekvence je reprezentov´ana v XML form´atu, v´ ysledn´ y soubor je ˇcist´ y plaintext upraviteln´ y jak´ ymkoli textov´ ym editorem. V praxi se ale pro tvorbu akˇcn´ıch sekvenc´ı vyuˇz´ıv´a n´astroj˚ u jako je Report Designer nebo Pentaho Design Studio, viz kapitola 8.3.3.
Solution Engine Solution engine, jak n´azev napov´ıd´a, je komponenta, kter´a vykon´av´a dˇr´ıve definovan´e action sequences. 58
ˇ´ıpadova ´ studie - implementace 9. Pr Pentaho AJAX API Pentaho AJAX API se vyuˇz´ıv´a jako rozhran´ı pro z´ısk´an´ı BI obsahu, kter´ y vygeneruje solution engine po zpracov´an´ı pˇr´ısluˇsn´ ych action sequences. Na stranˇe webov´eho prohl´ıˇzeˇce je to pak javascript, kter´ y se star´a o komunikaci s Pentaho AJAX API a prakticky tak ˇr´ıd´ı cel´ y proces. 9.1.6
Zobrazen´ı z´ıskan´ ych u ´ daj˚ u - dashboard v praxi
Pro vytvoˇren´ı funkˇcn´ıho dashboardu je v pˇr´ıpadˇe zpracov´an´ı reklamac´ı potˇreba Pentaho solution uloˇzen´e v solution repository, kter´e obsahuje n´asleduj´ıc´ı komponenty: •
datov´ y zdroj - reprezentov´an syst´emem SugarCRM, kter´ y je pˇripojen pomoc´ı konektoru.
•
action sequences - poˇzadovan´e v´ ysledky, tj. vytvoˇren´e reporty a graf.
•
html ˇsablona - dashboard se chov´a jako html str´anka, jej´ı struktura a vzhled je tedy definov´ana pomoc´ı ˇsablony.
Jako datov´ y zdroj pro tento dashboard je vyuˇzita pˇr´ımo MySQL datab´aze syst´emu SugarCRM. Do datab´aze se pˇristupuje pˇres konektor JNDI, kter´ y byl vytvoˇren za pouˇzit´ı administr´atorsk´e konzole Pentaho s pouˇzit´ım MySQL JDBC driveru. Pˇripojen´ı do datab´aze ilustruje obr´azek 9.5.
Obr´azek 9.5: Pˇripojen´ı k datab´az´ı SugarCRM Zobrazovan´e v´ ysledky odpov´ıdaj´ı report˚ um, kter´e byly vytvoˇreny pomoc´ı aplikace Report Designer. Reporty se dotazuj´ı datab´aze SugarCRM pˇres dˇr´ıve zm´ınˇen´ y JNDI konektor pomoc´ı SQL dotazu a v´ ysledek vrac´ı v podobˇe pole. Dotaz, kter´ y vrac´ı v´ ysledek pro otevˇren´e nepˇr´ım´e reklamace, vypad´a n´asledovnˇe: 59
ˇ´ıpadova ´ studie - implementace 9. Pr var pi5QueryComponent = { name: "pi5QueryComponent", type: "queryComponent", htmlObject: "sampleObject", executeAtStart: true, queryDefinition: MetaLayerHome2.pi5QueryComponentDefinition, postExecution: function(){ $(’#pi5’).html("" + this.result); } } Cel´a komponenta, kter´a sdruˇzuje jednotliv´e dotazy, se odkazuje na pi5QueryComponent n´asledovnˇe: MetaLayerHome2 = { pi5QueryComponentDefinition: { queryType: ’sql’, jndi: "crm", query: function(){ var query1= "SELECT count(*) FROM crm.rekla_reklamacni_formular_cstm" + " inner join crm.rekla_reklamacni_formular on id = id_c" +" where status_id != ’closed’ and typ_reklamce_c = ’neprima’" ; return query1; } } } V´ yslednou podobu dashboardu ilustruje obr´azek 9.6. Metriky jsou na dashboardu uspoˇra´d´any n´asledovnˇe: Otevˇren´e reklamace celkem (KPI) Uzavˇren´e reklamace / kvart´al (KRI) Otevˇren´e pˇr´ım´e reklamace (PI) Nepˇr´ım´e timeout reklamace (RI) Otevˇren´e nepˇr´ım´e reklamace (PI) Pr˚ umˇern´a d´elka vyˇr´ızen´ı pˇr´ım´e reklamace (RI) Graf pro uzavˇren´e reklamace / mˇes´ıc (RI)
60
ˇ´ıpadova ´ studie - implementace 9. Pr
Obr´azek 9.6: Dashboard pro stanoven´e Metriky
61
Kapitola 10
Z´ avˇ er 10.1 Dosaˇ zen´ e v´ ysledky C´ılem t´eto pr´ace bylo definovat vztah mezi procesn´ım ˇr´ızen´ım a Corporate Performance Managementem a pouk´azat na v´ yhody, kter´e pˇrin´aˇs´ı obohacen´ı konceptu CPM o procesn´ı ˇr´ızen´ı. Na u ´vod byl ˇcten´aˇr kr´atce sezn´amem s konceptem CPM a byly pˇredstaveny komponenty tohoto pˇr´ıstupu. Dalˇs´ı ˇca´st byla vˇenov´ana procesn´ımu ˇr´ızen´ı, definici proces˚ u, jejich kategorizaci a jejich ˇzivotn´ımu cyklu. V r´amci BPM byl tak´e pˇredstaven Business Motivation Model, kter´ y spad´a do oblasti strategick´eho ˇr´ızen´ı, nicm´enˇe jej lze vyuˇz´ıt i pˇri anal´ yze podnikov´ ych proces˚ u. Business Motivation Model byl v dalˇs´ı ˇca´sti, vˇenovan´e metodik´am CPM, konfrontov´an s syst´emem Balanced Scorecard, kter´ y je v souˇcasnosti velmi popul´arn´ı v oblasti strategick´eho ˇr´ızen´ı. Balanced Scorecard zd˚ urazˇ nuje vyuˇzit´ı nefinanˇcn´ıch ukazatel˚ u, kter´e jsou pro podnik nem´enˇe d˚ uleˇzit´e a kter´e z´asadn´ım zp˚ usobem ovlivˇ nuj´ı v´ ykon organizace. V praktick´e ˇc´asti pr´ace byla d´ana pˇrednost modelu BMM, kter´ y je jednoduˇsˇs´ı a sn´aze aplikovateln´ y na c´ılovou dom´enu. V kapitole zab´ yvaj´ıc´ı se metodikami, kter´e tvoˇr´ı jednu z komponent CPM, byly nad´ale zm´ınˇeny syst´emy kvality. D˚ uvodem bylo zd˚ uraznˇen´ı nutnosti strategick´eho pˇrem´ yˇslen´ı v podniku, maj´ı-li b´ yt iniciativy takov´e povahy u ´spˇeˇsn´e. Dalˇs´ı ˇc´ast pr´ace byla vˇenov´ana metrik´am. Tato oblast je spoleˇcn´a jak pro Corporate Performance Management, tak pro BPM. Byly pops´any jednotliv´e metriky, rozd´ıly mezi nimi a zd˚ uraznˇen fakt, ˇze nalezen´ı vhodn´ ych metrik nen´ı trivi´aln´ı. Identifikovan´ y metrick´ y syst´em je nutn´e n´aslednˇe spr´avnˇe vyuˇz´ıvat a ˇr´ıdit se j´ım. Corporate Performance Management je ˇcasto srovn´av´an s Business Intelligence. Po technologick´e str´ance se jedn´a v podstatˇe o tot´eˇz, kde BI n´astroje slouˇz´ı k z´ısk´av´an´ı potˇrebn´ ych v´ ysledk˚ u. Kapitola 6 byla vˇenov´ana technologi´ım a standard˚ um, kter´e jsou vyuˇz´ıv´any v oblasti Corporate Performance Managementu (tj. n´astroje BI) a v BPM. Technologie zde zm´ınˇen´e byly vyuˇzity v praktick´e ˇca´sti pr´ace. Pˇr´ıpadov´a studie pˇredstavila firmu Eko Kom´ıny, kter´a se pot´ yk´a s probl´emy v oblasti reklamac´ı sv´ ych produkt˚ u. Kv˚ uli chybˇej´ıc´ı IT podpoˇre jsou reklamaˇcn´ı ˇr´ızen´ı v t´eto spoleˇcnosti nepˇrehledn´a a chaotick´a. C´ılem praktick´e ˇc´asti byl v´ yvoj n´astroje, kter´ y integruje BPM funkcionalitu do CPM aplikace. Z tohoto d˚ uvodu bylo k procesu reklamace pˇristupov´ano z hlediska BPM. Proces 62
´ ve ˇr 10. Za byl identifikov´an ve sv´em souˇcasn´em stavu, u ´ˇcastn´ık˚ um procesu byly pˇriˇrazeny odpov´ıdaj´ıc´ı role a cel´ y proces byl vyladˇen vzhledem k podnikov´e strategii a ohodnocen. Volba n´astroje, kter´ y bude umoˇzn ˇovat automatizaci procesu reklamace a v´ ysledky t´eto automatizace prom´ıtat do syst´emu SugarCRM, kter´ y vyuˇz´ıvaj´ı zamˇestnanci spoleˇcnosti Eko Kom´ıny, padla na aplikaci ProcessMaker. ProcessMaker se uk´azal jako ide´aln´ı volba vzhledem ke sv´e SOA orientaci a moˇznostmi automatizace. Dosaˇzen´e v´ ysledky bylo potˇreba nad´ale vizualizovat. K tomu byl vyuˇzit projekt Pentaho Suite, kter´ y nab´ız´ı poˇzadovanou BI funkcionalitu. Namˇeˇren´e v´ ysledky real-time zobrazuje vytvoˇren´ y pˇrehledn´ y dashboard. Real-time povaha je d´ana moˇznost´ı vyuˇz´ıt JNDI spojen´ı do datab´aze SugarCRM, ˇc´ımˇz jsou informace skuteˇcnˇe aktu´aln´ı. V´ ysledky odpov´ıdaj´ı metrik´am, kter´e byly pro proces urˇceny bˇehem f´aze anal´ yzy procesu reklamace. Myˇslenka obohacen´ı Corporate Performance Managementu o procesn´ı ˇr´ızen´ı byla potvrzena. Procesy, kter´e jsou ˇcasto nedefinovan´e, lze d´ıky metod´am BPM efektivnˇe ˇr´ıdit, minotorovat a n´aslednˇe optimalizovat. Nˇeˇceho takov´eho nelze dos´ahnout, pokud jsou procesy uchov´av´any pouze v hlav´ach zamˇestnanc˚ u nebo na pap´ıˇre.
10.2 Vyuˇ zit´ı a moˇ znosti rozˇ s´ıˇ ren´ı n´ astroje Vyvinut´ y n´astroj splˇ nuje poˇzadavky, kter´e na nˇej byly kladen´e. Automatizuje dan´ y proces, poˇc´ıt´a dosaˇzen´e v´ ysledky a pˇrehlednˇe je zobrazuje. Nejvˇetˇs´ım pˇr´ınosem je podle autora IT podpora jako takov´a. Ve spoleˇcnosti Eko Kom´ıny dodnes nebyl reklamaˇcn´ı proces pops´an jin´ ym zp˚ usobem, neˇz na pap´ıˇre. Nyn´ı je jasnˇe definovan´ y, pˇrehledn´ y, a o veˇsker´ ych transakc´ıch jsou vedeny pˇresn´e u ´daje. Chaos v t´eto oblasti byl sn´ıˇzen na minimum. Pˇr´ınos pro spoleˇcnost je okamˇzit´ y. Moˇznosti dalˇs´ıho vyuˇzit´ı n´astroje jsou na zˇreteli. N´astroj je moˇzno nad´ale aplikovat na dalˇs´ı procesy, ty tak organizovat a z´ıskavat dalˇs´ı a dalˇs´ı informace. Pentaho je Open Source software, kter´ y obsahuje i ve sv´e nekomerˇcn´ı verzi veˇskerou BI funkcionalitu. Nav´ıc je snadn´e Pentaho n´astroje integrovat s jin´ ymi aplikacemi. ˇ a republika na V oblasti vyuˇzit´ı Business Intelligence n´astroj˚ u v podnik´an´ı je Cesk´ zaˇc´atku. V segmentu SME to pak m˚ uˇzou b´ yt pr´avˇe n´astroje takov´eto povahy, kter´e firmy mohou vyuˇz´ıt. Na ucelen´a komerˇcn´ı ˇreˇsen´ı v rozpoˇctu menˇs´ıch firem prostˇredky nejsou a projekty typu Pentaho a ProcessMaker jsou cestou, jak umoˇznit organizac´ım sv´a data vyuˇz´ıvat, organizovat svoji ˇcinnost a zvyˇsovat tak v´ ykonnost cel´eho podniku.
63
Pˇ r´ıloha A
Obsah pˇ riloˇ zen´ eho CD Kompaktn´ı disk, kter´ y je pˇriloˇzen k t´eto pr´aci, obsahuje n´asleduj´ıc´ı adres´aˇrovou strukturu: •
pentaho - instalaˇcn´ı soubory pro Pentaho BI Server Community Edition 3.8.0 a exportovan´e BI solutions
•
processmaker - instalaˇcn´ı soubory pro ProcessMaker 2.0.40, exportovan´ y proces v propriet´arn´ım form´atu .pm a XPDL
•
sugarcrm - instalaˇcn´ı soubory pro SugarCRM Community Edition 6.4.4 a vytvoˇren´ y reklamaˇcn´ı model
•
dp.tex - text pr´ace
64
Pˇ r´ıloha B
Nep˚ uvodn´ı obr´ azky a jejich zdroje •
Obr´azek 3.1. Zdroj: http://www.softwebsolutions.com/business-process-management.html.
•
Obr´azek 3.2. Zdroj: http://www.businessrulesgroup.org/.
•
Obr´azek 4.1. Zdroj: D. P. Norton, R. S. Kaplan. The Balanced Scorecard: Translating Strategy into Action, 1996.
•
Obr´azek 4.2. Zdroj: D. P. Norton, R. S. Kaplan. Strategy Maps: Converting Intangible Assets Into Tangible Outcomes, 2004.
•
Obr´azek 4.3. Zdroj: D. P. Norton, R. S. Kaplan. Efektivn´ı syst´em ˇr´ızen´ı strategie. Nov´y n´astroj zvyˇsov´an´ı v´ykonnosti a vytv´aˇren´ı konkurenˇcn´ı v´yhody, 2010.
•
Obr´azek 4.4. Zdroj: D. P. Norton, R. S. Kaplan. Efektivn´ı syst´em ˇr´ızen´ı strategie. Nov´y n´astroj zvyˇsov´an´ı v´ykonnosti a vytv´aˇren´ı konkurenˇcn´ı v´yhody, 2010.
•
Obr´azek 5.1. Zdroj: D. Parmenter. Key Performance Indicators: Developing, Implementing, and Using Winning KPIs, 2010.
•
Obr´azek 6.1. Zdroj: D. Tovarˇ na´k. Procesn´ı ˇr´ızen´ı v e-learningu, 2011.
•
Obr´azek 6.2. Zdroj: J. R´aˇcek. Business Process Modeling Notation, 2010.
•
Obr´azek 6.3. Zdroj: D. Tovarˇ na´k. Procesn´ı ˇr´ızen´ı v e-learningu, 2011.
•
Obr´azek 6.7. Zdroj: R. Bouman, J. van Dongen. Pentaho Solutions: Business Intelligence and Data Warehousing with Pentaho and Mysql, 2009.
•
Obr´azek 6.8. Zdroj: http://www.klipfolio.com/resources/olap-kpi-dashboard-visualization.
•
Obr´azek 8.1. Zdroj: R. Bouman, J. van Dongen. Pentaho Solutions: Business Intelligence and Data Warehousing with Pentaho and Mysql, 2009.
65
Literatura [1] Kolektiv autor˚ u. The Business Motivation Model: Business Governance in a Volatile World. Business Rules Group, 2010. Dostupn´e online: http://www.businessrulesgroup.org. [2] Kolektiv autor˚ u. Business Process Model And Notation (BPMN). Object Management Group, 2010. Dostupn´e online: http://www.omg.org/spec/BPMN/2.0/. [3] Kolektiv autor˚ u. A Dashboard Framework for the Pentaho BI Platform. Pentaho Wiki, 2012. Dostupn´e online: http://wiki.pentaho.com/. [4] Kolektiv autor˚ u. ProcessMaker Architecture Diagrams. ProcessMaker Wiki, 2012. Dostupn´e online: http://wiki.processmaker.com/. [5] Kolektiv autor˚ u. Sugar Community Edition Application Guide. SugarCRM, 2012. Dostupn´e online: http://developers.sugarcrm.com/. [6] R. Bouman and J. van Dongen. Pentaho Solutions: Business Intelligence and Data Warehousing with Pentaho and Mysql. John Willey & Sons, Indianapolis, 2009. [7] H. Beazly et al. Continuity Management: Preserving Corporate Knowledge and Productivity When Employees Leave. John Willey & Sons, New York, 2002. [8] O. Novotn´ y et al. Business Intelligence: Jak vyuˇz´ıt bohatstv´ı ve vaˇsich datech. Grada Publishing, Praha, 2004. [9] J. Hope and R. Faster. Beyond Budgeting: How Managers Can Break Free from the Annual Performance Trap. Harvard Business School Press, Boston, 2010. [10] P. H´ yˇzov´a. Uplatnˇen´ı princip˚ u Business Intelligence v praxi [Diplomov´a pr´ace]. Masarykova univerzita, Brno, 2006. [11] W. Inmon. Building the Data Warehouse, 4th Edition. John Willey & Sons, New York, 2005. [12] J. Kol´aˇr. Process design & BPMS [Uˇcebn´ı materi´aly k pˇredmˇetu Business Process Management]. Masarykova univerzita, Brno, 2010. [13] D. Kristov´a. Zav´adˇen´ı princip˚ u ˇst´ıhl´e v´ yroby [Diplomov´a pr´ace]. Masarykova univerzita, Brno, 2010. 66
´ zky a jejich zdroje B. Nep˚ uvodn´ı obra [14] J. R. Lehtinen. Aktivn´ı CRM: ˇr´ızen´ı vztah˚ u se z´akazn´ıky. Grada Publishing, Praha, 2007. [15] M. Mayer. Informaˇcn´ı podpora proces˚ u krizov´eho ˇr´ızen´ı [Diplomov´a pr´ace]. Masarykova univerzita, Brno, 2010. [16] D. P. Norton and R. S. Kaplan. The Balanced Scorecard: Translating Strategy into Action. Harvard Business School Press, Boston, 1996. [17] D. P. Norton and R. S. Kaplan. Strategy Maps: Converting Intangible Assets Into Tangible Outcomes. Harvard Business School Press, Boston, 2004. [18] D. P. Norton and R. S. Kaplan. The Execution Premium: Linking Strategy to Operations for Competitive Advantage. Harvard Business School Press, Boston, 2008. [19] D. Parmenter. Key Performance Indicators: Developing, Implementing, and Using Winning KPIs. John Willey & Sons, New Yersey, 2010. [20] S. Petr. Zav´adˇen´ı princip˚ u ˇst´ıhl´e v´ yroby dle metodologie Six Sigma Plus [Diplomov´a pr´ace]. Masarykova univerzita, Brno, 2008. [21] M. E. Porter. Competitive advantage: Creating and sustaining superior performance. Free Press, New York, 1985. ˇ ızen´ı v´ [22] J. Pour. R´ ykonnosti podniku (cpm). BPM Port´al, 2008. URL: http://bpmcz.blogspot.com/2008/03/cpm.html. [23] J. R´aˇcek. Workflow spr´avn´ıch proces˚ u v oblasti ˇzivotn´ıho prostˇred´ı [Disertaˇcn´ı pr´ace]. Masarykova univerzita, Brno, 2002. [24] J. R´aˇcek. Business Process Modeling Notation [Uˇcebn´ı materi´aly k pˇredmˇetu Procesn´ı ˇr´ızen´ı]. Masarykova univerzita, Brno, 2010. [25] J. R´aˇcek. Workflow Management System [Uˇcebn´ı materi´aly k pˇredmˇetu Procesn´ı ˇr´ızen´ı]. Masarykova univerzita, Brno, 2010. [26] J. Schuma. Integrace Business Intelligence do port´alu [Diplomov´a pr´ace]. Masarykova univerzita, Brno, 2009. [27] A. Smith. An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations. G. Bell & Sons, London, 1925. [28] J. Srpov´a. Z´aklady podnik´an´ı: teoretick´e poznatky, pˇr´ıklady a zkuˇsenosti ˇcesk´ ych podnikatel˚ u. Grada Publishing, Praha, 2010. damn. [29] M. Treacy and F. Wiersema. The Discipline of Market Leaders. Perseus Books, Reading, 1995. 67
´ zky a jejich zdroje B. Nep˚ uvodn´ı obra [30] C. Vercellis. Business Intelligence: Data Mining and Optimization for Decision Making. John Willey & Sons, Cornwall, 2009. [31] L. Vinter. Servisnˇe orientovan´e CRM syst´emy [Diplomov´a pr´ace]. Masarykova univerzita, Brno, 2008. [32] C. White. OLAP in the Database: Intelligent Business Strategies. Information Management Magazine, 2003. URL: http://www.informationmanagement.com/issues/20030601/6807-1.html. [33] R. Zuz´ak. Strategick´e ˇr´ızen´ı podniku. Grada Publishing, Praha, 2011. ˇ aˇr. Vyuˇzit´ı BPEL v servisnˇe-orientovan´ [34] P. Saf´ ych architektur´ach [Diplomov´a pr´ace]. Masarykova univerzita, Brno, 2007. ˇ ıda. Zav´adˇen´ı a rozvoj procesn´ıho ˇr´ızen´ı ve firmˇe. Grada Publishing, Praha, [35] F. Sm´ 2007.
68