DOVOLENÁ SOUVISEJÍCÍ TÉMATA: 1. 2. 3.
Dovolená za kalendářní rok nebo poměrnou část Dovolená za odpracované dny Dodatková dovolená
ANOTACE
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Dovolená Autor Mgr. Vladimír Blažej Období tvorby – březen 2013 Obor středního vzdělání – nástavbové studium 1.ročník Tematická oblast – Právní nauka Klíčové pojmy – dovolená za kalendářní rok, dodatková dovolená Druh učebního materiálu – prezentace Druh aktivity – výklad, řízený rozhovor Cílová a věková skupina – žáci nástavbového studia 18-20 let Značka 04/05
Základní ustanovení o dovolené (§ 211 ZP) • Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených v této části právo na a) dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část, b) dovolenou za odpracované dny, c) dodatkovou dovolenou.
Nárok na dovolenou (§ 212 a následné § ZP) • Zaměstnanci vzniká nárok na dovolenou po odpracování alespoň 60 dnů v daném kalendářním roce (odpracovaný den = převážná část směny) • Poměrná část dovolené = 1/12 roční výměry dovolené za každý odpracovaný CELÝ (!!!) kalendářní měsíc • Minimální výměra dovolené – 4 týdny v kalendářním roce (20 pracovních dnů) Příslušná ustanovení Zákoníku práce
Dovolená zaměstnanců uvedených v § 109 ZP a) stát, b) územní samosprávný celek (kraj, obec), c) státní fond, d) příspěvková organizace, e) školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona Výměra dovolené je 5 týdnů !!!
Dovolená u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce. Diskuze o dovolené
Dovolená za odpracované dny (§ 214 ZP) • Zaměstnanci, jemuž nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, přísluší dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce.
Dodatková dovolená (§ 215 ZP) Zaměstnanci, který pracuje u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol a zaměstnanec, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné = dodatková dovolená v délce 1 týdne. Příklady prací zvlášť obtížných: a) Vězeňská služba b) výchova mládeže za ztížených podmínek c) potápěči d) zdravotničtí záchranáři e) pracují s mentálně postiženými osobami
Čerpání dovolené - zaměstnavatel = zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku - poskytuje-li se dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku - zaměstnavatel je povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem - zaměstnavatel = dovolená vyčerpána v daném kalendářním roce (bránit mohou překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody) - nemůže-li být dovolená vyčerpána podle odstavce 1, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku
Průměrný výdělek (náhrada za dovolenou) •
• •
•
Pro pracovně právní účely se průměrný výdělek zjišťuje z hrubé mzdy zúčtované k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Za rozhodné období se považuje předchozí kalendářní čtvrtletí (bezprostředně předcházející). Důležité je správně určit co patří do základu pro výpočet průměrného výdělku. Zahrnují se do něj částky, které jsou mzdou a nikoliv ostatním plněním (např. u zaměstnanců, kteří jsou odměňováni mzdou, se svátek, který připadl na obvyklý pracovní den, nezahrnuje do odpracované doby, protože je za něj poskytována náhrada mzdy). Do průměrného výdělku se zahrnují částky jejichž výplata se přímo váže na výkon práce. Jejich součet se pak vydělí počtem odpracovaných hodin nebo dní podle toho, které měrné jednotky se zaměstnavatel rozhodl používat.
• Zaměstnanec byl po celé předchozí kalendářní čtvrtletí v pracovním poměru a v tomto čtvrtletí odpracoval 518 hodiny. • Za odpracovanou dobu dostal za toto čtvrtletí mzdové složky v celkové výši (zúčtovanou mzdu) 56 800 Kč. • V tomto čtvrtletí čerpal týden dovolené, avšak tato doba (40 hodin) a poskytnutá náhrada mzdy za dovolenou se nezapočítávají do odpracované doby ani do mzdy. • Průměrný hodinový výdělek se vypočte: Hrubá mzda celkem 56 800 Kč za 518 odpracovaných hodin = 109,65 Kč odpracované hodiny Pokud zaměstnanec bude v následujícím kalendářním čtvrtletí čerpat 5 dnů dovolené, v nichž by měl odpracovat 40 hodin, obdrží náhradu mzdy ve výši 109, 65 x 40 = 4 386 Kč.
INFORMAČNÍ ZDROJE • http://www.mesec.cz/ • http://www.mzdovapraxe.cz/diskuse/vypisdiskusi/categoryid-77-dovolena/ • vlastní archiv autora • http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik prace/cast9h2.aspx • www.sstrnb.cz • http://www.ceskatelevize.cz
