Dotační titul Ministerstva pro místní rozvoj. Byt na půl cesty Vstupní byt MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO 2006

PODPOROVANÉ BYTY Dotační titul Ministerstva pro místní rozvoj

2003 – 2005 Byt na půl cesty Vstupní byt

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE

BRNO 2006

PODPOROVANÉ BYTY Dotační titul Ministerstva pro místní rozvoj

2003 – 2005 Byt na půl cesty Vstupní byt

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Staroměstské nám. 6 110 15 Praha 1 ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Jakubské nám. 3 601 00 Brno BRNO 2006

AUTORSKÝ KOLEKTIV MMR – Ing. Eva Dubnová, Mgr. Věra Pelíšková; ÚÚR – Ing. arch. Hana Šimková, Ph.D., Ing. arch. Hana Halasová, Ing. Marie Polešáková, Ph.D.

PODĚKOVÁNÍ Autorský kolektiv děkuje za snahu, spolupráci a za laskavé poskytnutí podkladů jak jednotlivým zástupcům měst a obcí – Březová (Sokolov), Jablonec nad Nisou, Kovářov, Krupka, Krnov, Kunštát, Nová Paka, Nový Rychnov, Olešnice v Orlických horách, Pelhřimov, Písek, Praha 8, Sloupnice, Stříbro, Votice, Uherské Hradiště, Zruč nad Sázavou – tak i ostatním organizacím, institucím a společnostem, např. Nadaci BONA, Obecně prospěšné společnosti Petrklíč, Oblastní charitě Teplice – Agapé II. atd. Autoři katalogu

Podporované byty / Dotační titul Ministerstva pro místní rozvoj / 2003 – 2005 Byt na půl cesty / Vstupní byt

Úvodní slovo Vážení přátelé, od roku 2003 vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj každoročně podprogram Podpora výstavby podporovaných bytů, který obsahuje tři dotační tituly: chráněný byt, byt na půl cesty a vstupní byt. Již první léta existence podprogramu ukázala, že více než 90 % obcí žádá o dotaci na výstavbu chráněných bytů, tzn. že využívají podprogram zejména na výstavbu bytů pro seniory a zdravotně postižené. Druhé dva dotační tituly – byty na půl cesty a vstupní byty zůstávají prozatím většinou opomíjeny. Předkládáme Vám proto informační materiál, který shrnuje dosavadní zkušenosti z realizace projektů v rámci druhých dvou dotačních titulů, tj. bytů na půl cesty a vstupních bytů. Vybrané příklady některých projektů dobře ukazují, jak je možno začlenit podporované byty do bytové politiky obcí a naplnit tak cíle programu. Základní informace byly získány ze šetření ve většině obcí, kde vznikly byty na půl cesty a vstupní byty v letech 2003 až 2005. Otázky se týkaly zejména záměrů obce v oblasti bytové politiky, způsobu užívání podporovaných bytů a dosavadních zkušeností obcí s podporovanými byty. Hlavním cílem informačního materiálu je snaha o zaměření pozornosti obcí na problematiku sociální integrace a na prevenci ztráty bydlení, kterému lze předcházet prostřednictvím podporovaných bytů. Autorský kolektiv

"Postupně je potřebné uskutečňovat rovný přístup k přiměřenému a dostupnému bydlení pro všechny občany a jejich rodiny." Deklarace ze zasedání organizace OSN Habitat v Instanbulu a New Yorku 1996 a 2000.

-3-


Obsah Úvodní slovo Obsah BYDLENÍ PRO SOCIÁLNĚ POTŘEBNÉ ......................................... 7 Problematika segregace společnosti ................................................... 7 Podpora bydlení sociálně potřebných................................................. 8 Institut zvláštního příjemce…………………………………………..8 Podpora výstavby podporovaných bytů……………………………...9 VYUŽITÍ DOTAČNÍCH TITULŮ „BYT NA PŮL CESTY“ A „VSTUPNÍ BYT“ V LETECH 2003 – 2005................................... 13 Podporované bydlení zahajované v letech 2003 – 2005; byty na půl cesty, vstupní byty – tabulka ......................................... 14 Program výstavby podporovaných bytů – souhrnná mapa ČR; byty na půl cesty, vstupní byty ......................................................... 15 Záměry obcí...................................................................................... 16 Cílová skupina.................................................................................. 16 Sociální služby spojené s bydlením.................................................. 17 Výběr nájemců pro podporované byty ............................................. 17 Nájemní vztahy................................................................................. 17 Ostatní poznatky a zkušenosti .......................................................... 18 VYBRANÉ PŘÍKLADY...................................................................... 19 Uherské Hradiště – byty na půl cesty .............................................. 21 Praha 8 – byty na půl cesty, vstupní byt ........................................... 24 Pelhřimov – vstupní byty ................................................................. 28 Písek – vstupní byty ......................................................................... 30 Stříbro – vstupní byty ....................................................................... 32 Březová – vstupní byty..................................................................... 34 ZÁVĚR ................................................................................................. 37 Přílohy Kontakty ........................................................................................... 39 Poskytnuté podklady – vybrané příklady ......................................... 39

-5-


Bydlení pro sociálně potřebné PROBLEMATIKA SEGREGACE SPOLEČNOSTI Od roku 1989 stále postupně narůstá sociální diferenciace obyvatelstva, přičemž nižší sociální postavení některých skupin je často spojeno s problémy s udržením si bydlení, s poklesem jeho kvality, případně – v návaznosti na neschopnost plnit povinnosti spojené s bydlením – s jeho úplnou ztrátou. V posledních 15 letech se v České republice také výrazně zvýšila rozmanitost nabídky bydlení, která ve spojení s dalšími faktory posiluje procesy prostorové segregace, případně separace. Přestože se v zásadě jedná o přirozený společenský jev, jehož vzniku se nelze zcela vyhnout v žádné společnosti, příliš vysoká míra segregace vede k porušení rovnováhy v lokalitě, určité typy segregace jsou dokonce považovány za vysoce patologické a společnost přímo ohrožující. Nezbytnou podmínkou kvalitní obecní bytové politiky je znalost možných rizik a snaha větším koncentracím předcházet. Poznatky z praxe i některé výzkumy z poslední doby1 bohužel naznačují, že obce samy často přispívají ke vzniku sociálně vyloučených lokalit tím, že zcela rezignují na možnost podpory kvalitní sociální práce jako základního prostředku pro prevenci ztráty bydlení. Otázku bydlení jakkoliv „problémových“ osob totiž řeší jejich sestěhováním do jednoho místa bez zajištění nezbytných sociálních služeb, popřípadě snahou o jejich úplné vytlačení mimo své hranice. Krize se následně řeší zpravidla mnohem obtížněji, často za účasti médií, mnohdy se problém stává politickou zbraní. Věcné řešení je pak v nedohlednu. Hlavní příčiny takových vyhrocených stavů lze spatřovat prvotně v podceňování rizika „neřešení“ problémů domácností spojených s bydlením, v existenci komunikačních bariér nejen v rámci obecního úřadu, ale také mezi úřadem, nevládním sektorem a veřejností; v podceňování potřeby kvalitní sociální práce v obci a v důsledku toho její nízké podpoře; v neznalosti nebo podceňování dopadů rozhodnutí zaměřených na rychlá, efektní avšak vesměs krátkodobá řešení; v absenci dlouhodobých, strategických, obecně přijatelných a přijatých záměrů bytové a sociální politiky, jejichž cíle by se měly promítnout i do komunitních plánů. PODPORA BYDLENÍ SOCIÁLNĚ POTŘEBNÝCH Koncepce bytové a sociální politiky obce by měly směřovat mimo jiné k vytvoření určitého systému bydlení pro sociálně potřebné. Ten však nelze vybudovat bez existence různých forem nájemního bydlení v obci (od běžných nájemních bytů, až po záchytnou síť neziskového sektoru pro osoby, které se ocitnou bez bydlení) a odpovídajících kvalitních sociálních služeb. Podpora bydlení pro sociálně potřebné by se měla opírat o tři základní pilíře: •

Finanční podpora může spočívat ve sjednání takové výše nájemného, která respektuje sociální situaci nájemce, tzn. že část nákladů na provoz a údržbu bytu, ve kterém sociálně potřebná domácnost bydlí, je hrazena z veřejných prostředků.

•

Materiální podporu lze chápat ve smyslu fyzické existence bytů pro sociálně potřebné. Jedná se zejména o byty levné, jejichž nízkou pořizovací hodnotu určuje kvalita samotného bytu a jeho vybavení (samozřejmě při zajištění základních stavebních a hygienických podmínek obyvatelnosti), ale také atraktivita lokality bytu, jeho

1 Např. Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, GAC, Praha 2006; Romové ve městě, Socioklub, Praha 2002.

-7-


velikost, případně další okolnosti ovlivňující cenu bytu, která má pak přímý vztah k výši nájemného. •

Sociální podpora spočívá v poskytování sociálních služeb ať už současně s bydlením, nebo nezávisle na něm. V případě osob, které jsou ohroženy ztrátou bydlení, jde o služby sociální prevence. Může se jednat o prosté poradenství, o zvláštní způsob provozu těchto bytů, zvláštní způsob placení nájemného, účast na sociálních programech, terénní sociální práci a další.

K absolutnímu odstranění všech třecích ploch, které vznikají mezi odlišnými sociálními skupinami ve společnosti, samozřejmě nemůže dojít. Cílem však je dlouhodobé, oboustranně přijatelné, soužití různých skupin společnosti v lokalitě za podstatně nižších nákladů, než které společnost vynakládá na „hašení“ krizových vyhrocených situací v případě odkládání řešení na pozdější dobu, případně do jiných míst. Byty na půl cesty a vstupní byty se mohou stát součástí obecného bytového fondu vyhrazeného pro sociálně potřebné. INSTITUT ZVLÁŠTNÍHO PŘÍJEMCE Vzhledem k tomu, že u mnohých domácností se sociální problémy projevují mj. také neschopností plnit povinnosti vyplývající z nájemního vztahu, a to zejména při placení nájemného a dalších plateb spojených s užíváním bytu, uvádíme zde podrobnější informace o institutu zvláštního příjemce. Jedná se o opatření, kterým lze zamezit vzniku dluhů vůči majiteli bytu a předejít tak ztrátě bydlení. Podmínky pro stanovení institutu zvláštního příjemce upravuje § 102 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 102 odst. 3 citovaného zákona zní: "Příslušný státní orgán ustanoví zvláštního příjemce s jeho souhlasem v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je oprávněný povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, výplatu přijímat. Souhlas oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce, s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, nemůže výplatu přijímat". Jestliže je naplněn předpoklad, že se výplatou dávky oprávněnému příjemci nedosáhne účelu poskytované dávky, má správní úřad povinnost (nikoliv možnost, jež závisí na volné úvaze) zvláštního příjemce ustanovit. V konkrétních případech je tento postup vázán pouze na souhlas zvláštního příjemce (města nebo jiného majitele bytu), nikoliv na souhlas příjemce dávky, neboť se v daném případě nejedná o osoby, jež nemohou dávky přijímat. Pro úplnost lze dodat (s ohledem na případnou možnost přiznání příspěvku na bydlení), že zvlášť pro oblast dávek státní sociální podpory stanoví shodný mechanismus také § 59 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Pokud město využije institut zvláštního příjemce včas, nemusí ke vzniku dluhů vůbec dojít. Město tak může uspokojovat průběžně své pohledávky a není nutné sahat po jiných nástrojích, jako jsou soudní řízení, exekuce, popř. vystěhování, v důsledku čehož se zbytečně přispívá k další sociální segregaci neplatičů.2

2 Zdroj: Nulová tolerance pohledem ochránce lidských práv – zpráva ombudsmana JUDr. Otakara Motejla, Brno 07/2003.

-8-


PODPORA VÝSTAVBY PODPOROVANÝCH BYTŮ Cílem podprogramu je podpora výstavby podporovaných bytů ve vlastnictví obcí pro osoby, které mají ztížený přístup k bydlení v důsledku zvláštních potřeb vyplývajících z věku, zdravotního stavu nebo sociálních okolností jejich života. Podprogram obsahuje tři dotační tituly. Tento informační materiál pojednává pouze o dotačních titulech Byty na půl cesty a Vstupní byty, určených pro bydlení lidí, kteří přicházejí o bydlení v důsledku svých různých sociálních handicapů, k jejichž řešení či překonání potřebují pomoc. Pokud se jim pomoci nedostane, začíná cesta k sociálnímu propadu, který se často kromě jiných charakteristik projevuje také ztrátou bydlení. Cesta obráceným směrem, tedy k opětovnému získání bydlení, je často velmi obtížná a nákladná pro celou společnost. Protože jednotlivé dotační tituly se zaměřují na odlišné skupiny osob, každý dotační titul obsahuje jinou cílovou skupinu. Byt na půl cesty Určen pro osoby, které mají zvláštní potřeby vyplývající ze sociálních okolností jejich života. Příčinou, případně i důsledkem nepříznivých sociálních okolností může být např. snížení psychosociálních dovedností, konfliktní způsob života nebo rizikové prostředí, ve kterém takové osoby žijí. Jedná se zejména o osoby, které nejsou schopny samostatně plnit povinnosti vyplývající z nájemního vztahu (placení nájemného a dalších úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu, údržbu bytu, dodržování dobrých mravů v domě, jednání s úřady apod.) a které jsou bez poskytnutí sociální služby ohroženy ztrátou bydlení. V bytech na půl cesty postavených s touto dotací je povinností obce zajistit poskytování služeb sociální prevence. Jedná se zejména o služby sociální prevence, které napomáhají plnit povinnosti vyplývající z nájemního vztahu a jejichž cílem je zabránit ztrátě bydlení. Protože od 1. ledna 2007 nabývá účinnosti nový zákon o sociálních službách, podprogram Podpora výstavby podporovaných bytů na rok 2007, na rozdíl od předchozích let, zcela konkrétně specifikuje typ sociálních služeb, které musí být v bytech na půl cesty poskytovány spolu s bydlením. Jedná se o následující typy sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách: •

§ 37 odst. 1 písmeno b) odborné sociální poradenství. Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí, zahrnuje též sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností.

•

§ 65 sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě krizové sociální situace, kterou rodiče nedokáží sami bez pomoci překonat, a u kterého existují další rizika ohrožení jeho vývoje.

•

§ 69 terénní programy. Terénní programy jsou terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně

-9-


vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba může být osobám poskytována anonymně. •

§ 70 sociální rehabilitace. Sociální rehabilitace je soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro samostatný život nezbytných činností alternativním způsobem využívajícím zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí. Sociální rehabilitace se poskytuje formou terénních a ambulantních služeb, nebo formou pobytových služeb poskytovaných v centrech sociálně rehabilitačních služeb.

Na veškeré sociální služby poskytované v podporovaných bytech, které jsou podmínkou poskytnutí dotace, se od roku 2007 vztahují povinnosti vyplývající ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, včetně registrace poskytovatele, dodržování standardů kvality služeb a jejich inspekcí a další. Veškeré sociální služby v podporovaných bytech se poskytují pouze jako terénní nebo ambulantní služby, nikoliv pobytové. Podporované byty jsou nájemními byty a nemohou se tedy v žádném případě stát pobytovým zařízením podle zákona o sociálních službách. Vstupní byt Je určen pro osoby, které v důsledku nepříznivých životních okolností nemají přístup k bydlení, přičemž jsou schopny plnit povinnosti vyplývající z nájemního vztahu. Jedná se například o osoby, které opouštějí různá pobytová zařízení (výkon trestu, výchovná zařízení, ústavy sociální péče, azylové domy, dům na půl cesty apod.), o příslušníky etnických skupin, osoby v přiznaném postavení uprchlíka a další. Vstupní byty jsou tedy určeny osobám, které jsou soběstačné zejména v oblasti plnění povinností vyplývajících z nájemního vztahu a nepotřebují tudíž sociální služby s tím spojené. Vstupní byty mohou podle programu vzniknout pouze při rekonstrukci stávajícího bytu. Tento dotační titul tak umožňuje obcím znovu zařadit do bytového fondu byty, které např. nejsou dlouhodobě užívány z důvodu špatného technického stavu. Byty na půl cesty a vstupní byty jsou byty nájemními, ke kterým se uzavírají běžné nájemní smlouvy podle občanského zákoníku. Jejich úkolem je především pomoci osobám ve stavu sociální nouze, která vyústila v problémy s bydlením, řešit jejich bytovou situaci. Nejde však jen o pouhé poskytnutí bydlení. Byty na půl cesty a vstupní byty by neměly být využívány jako běžné nájemní byty ani jako ubytovny. Měly by být zařazeny jako jedna součást obecního bytového fondu určená pro sociálně potřebné. Pro úspěšnost programu je důležité zajistit nájemcům v bytech na půl cesty v první fázi pouze dočasné bydlení, jehož délka závisí na schopnosti obnovení či získání základních sociálních schopností potřebných k samostatnému bydlení. Spolu s poskytnutým bydlením se nájemci účastní sociálního programu, jehož smyslem je řešení jejich problémů a hledání samostatného bydlení. Druhou fází by měl být přechod do běžného nájemního bytu. Pokud obec docílí propustnosti různých segmentů obecního bytového fondu (azylová péče, podporované byty, běžné nájemní byty), můžeme konstatovat, že program splnil svůj účel. Byty na půl cesty a vstupní byty by se měly stát součástí stupňovitého systému obecního nájemního bydlení, který by měl zahrnovat různé formy ubytování od nejnižších až po běžné nájemní bydlení. Jeho prostupnost ve vertikálním směru by měla být oboustranná, na jedné - 10 -


straně riziko propadu do bydlení s nižší právní ochranou a v nižší kvalitě při neplnění povinností, na straně druhé možnost opětovného návratu do sféry nájemního bydlení v závislosti na schopnostech a ochotě dodržování smluvních podmínek v nájemních bytech. Vědomí takové obousměrné prostupnosti motivuje uchazeče o byt k aktivnímu přístupu k řešení vlastní bytové situace a také dlouhodobě snižuje finanční nároky na následnou péči o osoby sociálně vyloučené.

- 11 -


Využití dotačních titulů „Byt na půl cesty“ a „Vstupní byt“ v letech 2003 – 2005 Na výstavbu bytů na půl cesty a vstupních bytů poskytuje Ministerstvo pro místní rozvoj dotace od roku 2003. Podmínky, za kterých se dotace poskytují, stanovuje podprogram Podpora výstavby podporovaných bytů, který obsahuje tři dotační tituly – chráněný byt, byt na půl cesty a vstupní byt. Od začátku realizace podprogramu až do roku 2006 ministerstvo podpořilo výstavbu celkem 1795 chráněných bytů, 69 bytů na půl cesty a 41 vstupních bytů. Z uvedených počtů je zřejmé, že obce využívají dotace zejména pro bydlení seniorů a zdravotně postižených, tedy pro výstavbu chráněných bytů. V roce 2006 ministerstvo provedlo šetření všech akcí, při nichž bylo využito dotací na výstavbu bytů na půl cesty a vstupních bytů v časovém období let 2003 – 2005. Šetření na základě zadání Odboru bytové politiky MMR prováděl Ústav územního rozvoje v Brně. V uvedeném období bylo postaveno v 17 městech a obcích celkem 44 bytů na půl cesty (dále jen BPC) a 39 vstupních bytů (dále jen VB). Viz tabulka a přehledná mapa str. 14 a 15. Vstupním předpokladem tohoto šetření bylo oslovení všech měst a obcí, které v uvedeném období let 2003 – 2005 podprogram Podpora výstavby podporovaných bytů využily pro výstavbu BPC a VB. Při návštěvách v jednotlivých obcích bylo zjišťováno zejména, zda se záměry obcí shodují se záměrem podprogramu, komu postavené byty skutečně slouží, jak obce budoucí nájemce vybírají, jaké sociální služby v bytech poskytují a další. Otázky směřovaly zejména ke zjištění zkušenosti obcí s těmito dotačními tituly. Osobní návštěvy se v konkrétních případech ukázaly jako velmi inspirativní pro formulování dalších koncepčních záměrů. Realizace, využití a přístup k programu se totiž od sebe velmi liší v závislosti na různých faktorech, jako například velikost obce nebo města, různé formy poskytování sociálních služeb a další.

- 13 -


- 14 -


- 15 -


ZÁMĚRY OBCÍ Navštívené obce přistupují k problematice bydlení nejrůznějšími způsoby, které se v každé obci částečně odlišují. Výstavba BPC a VB je většinou v souladu s bytovou politikou obce, mikroregionu, regionu, kraje a s jejich záměry a cíli. Bytová politika bývá součástí širšího koncepčního materiálu, který je zaměřen buď na samotné bydlení, např. Koncepce bytové politiky, nebo má ještě širší rozsah, např. Program rozvoje města, jehož součástí bývá i sociální bydlení. Tyto koncepční dokumenty řeší krátkodobý a dlouhodobý rozvoj bydlení v obci z mnoha aspektů. Úkoly v bytové a sociální oblasti těchto širších koncepčních materiálů jsou formulovány většinou jako zajištění, případně vytvoření cenově dostupného bydlení pro sociálně slabší rodiny či jednotlivce. Počet potřebných bytů pak závisí zejména na velikosti obce a početnosti osob, které nejsou schopny řešit svůj bytový problém bez pomoci obce a které se ocitly dočasně v bytové tísni. Obce ve svých záměrech často kladou důraz na čerpání finančních prostředků z jiných zdrojů, proto počítají s využitím dotací jak ze státního rozpočtu, tak např. ze strukturálních fondů EU. BPC a VB postavené s dotací ministerstva jsou zatím příliš krátkou dobu v provozu, takže ve většině případů ještě nelze odhadnout, zda obce počítají se začleněním podporovaných bytů do koncepce sociální a bytové politiky tak, aby se vytvořil prostupný systém různých typů bydlení od azylových služeb až po běžné nájemní bydlení. A pokud s tím počítají, zda se jim tento záměr podaří uskutečnit. Ve větších obcích a městech je výstavba BPC a VB v užším či širším napojení na další projekty sociálních služeb, jako jsou např. komunitní centra, krizová pomoc, terénní práce, noclehárny, poradenství atd. Menší obce považují výstavbu BPC a VB za přínosnou zejména z toho důvodu, že se snaží zabránit úbytku obyvatel. Orientují se proto na výstavbu bytů pro rodiny s dětmi, které mohou znamenat zvýšení počtu obyvatel obce. CÍLOVÁ SKUPINA Pokud se zaměříme na města a obce zahrnuté do šetření, setkáme se s velmi rozmanitým vzorkem lidí, kterým byly BPC a VB pronajaty. Ve shrnutí je můžeme rozdělit do několika základních skupin, přičemž každý případ má svoje specifika. •

Rodiny s dětmi v kritických podmínkách, domácnosti s nevyhovujícím bydlením, případně domácnosti, které o bydlení přišly, nefunkční rodiny, manželé po rozvodu, žijící v jedné domácnosti. Častým důsledkem nevyhovujícího bydlení jsou většinou nepříznivé jevy jako alkoholismus, kriminalita, projevy agrese v domácnosti, prostředí ohrožující vývoj dětí apod.

•

Ženy samoživitelky s dětmi, které se ocitnou v kritických podmínkách.

•

Jednotlivci z rozvrácených manželství, osoby bez domova.

•

Propuštění z výkonu trestu, kteří ztratili bydlení a nemají se kam vrátit.

•

Osoby z náhradní rodinné péče, děti opouštějící dětský domov.

•

Osoby s duševním handicapem – zejména s psychiatrickou diagnózou, pro kterou nemohou bydlet v domě s pečovatelskou službou; bývalí pacienti psychiatrických léčeben, kteří neměli možnost žít mimo tyto instituce.

- 16 -


SOCIÁLNÍ SLUŽBY SPOJENÉ S BYDLENÍM Ve větších obcích většinou sociální služby v BPC poskytuje některá nezisková organizace, se kterou obec uzavírá smlouvu na provoz BPC. Jedná se zejména o sociální trénink zaměřený na získávání samostatnosti. Pomocí sociálních průvodců a psychologů, případně dalších odborných pracovníků pomáhají klientům k získání odpovídajících sociálních návyků. V BPC bývá často trvalá služba 24 hodin denně, pro klienty jsou k dispozici různé socioterapeutické programy orientované na získávání schopností potřebných pro samostatné bydlení. V malých obcích se sociální služby většinou omezují na poskytování pečovatelské služby prostřednictvím zaměstnanců obecních úřadů. Pro účely zajištění sociálních služeb intervenčního charakteru nájemníkům v BPC však většinou malé obce nemají nejen dostatek zkušeností a finančních prostředků, ale často není v místě k dispozici ani žádná nezisková organizace s jasně stanoveným sociálním programem a cílovou skupinou (např. organizace zaměřené na pomoc mentálně postiženým, duševně nemocným, týraným ženám, uprchlíkům, terénní sociální práci apod.). Zde však samotné prostředí menší obce s užšími kontakty mezi lidmi poskytuje sociální podporu pro resocializační proces. Odborné poradenství zde nahrazuje přátelská řeč, dobré sousedské vztahy apod. Pro malé obce se tedy zdají být vhodnější VB, kde není poskytování sociálních služeb povinné. VÝBĚR NÁJEMCŮ PRO PODPOROVANÉ BYTY Podávání žádostí o nájem BPC a VB a jejich vyřízení probíhá různě. Záleží zejména na velikosti obce. Menší obce většinou nemají striktní pravidla, ale jednotlivé žádosti řeší individuálně. Střední a větší města naopak většinou stanovují přesná kritéria výběru nájemců, se kterými je možno uzavřít nájemní smlouvu k bytům BPC a VB. Kandidáty na uzavření nájemní smlouvy k BPC nebo VB většinou navrhuje majetkový, bytový nebo sociální odbor, někdy až na návrh bytové nebo sociální komise. V některých případech se do vytipování vhodného budoucího nájemce zapojuje i nezisková organizace, která následně poskytuje i sociální služby v bytech. Některé obce výběr provádějí tak, že zveřejní nabídku nájmu podporovaného bytu a nájemce vybírají z přihlášených zájemců. Na základě podkladů od bytové nebo sociální komise rozhoduje o uzavření nájemní smlouvy s konkrétní osobou Rada města nebo obce. Některé obce při výběru budoucích nájemců podporovaných bytů uplatňují i specifické kroky, např. provádějí podrobnou analýzu domácností, které přicházejí v úvahu, spolupracují s nevládními organizacemi již při výběru nájemců, spolupracují s romským poradcem apod. NÁJEMNÍ VZTAHY Ve zkoumaných obcích jsou podporované byty pronajímány nejčastěji na dobu určitou, výjimečně na 3 měsíce, běžně na ½ roku, maximálně 1 rok. V některých případech může být nájemní smlouva opakovaně prodloužena, pokud nájemce řádně plní povinnosti smlouvou stanovené. Některé obce uzavírají nájemní smlouvy k VB až na 2 roky. I zde, pokud nájemce plní povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy, může být následně prodloužena. Jiné obce nájemní smlouvy automaticky neprodlužují. O možnosti jejich prodloužení rozhoduje zastupitelstvo obce pouze na žádost nájemce. Pokud nájemce neplní své závazky vyplývající z nájemní smlouvy, není mu smlouva prodloužena a nájemní vztah zaniká.

- 17 -


OSTATNÍ POZNATKY A ZKUŠENOSTI Výstavba podporovaných bytů zatím probíhá příliš krátkou dobu na to, aby bylo možné provádět nějaké zásadní hodnocení zkušeností s provozem BPC a VB. Z osobních návštěv měst a obcí však přesto vyplynuly mnohé poznatky a zkušenosti. Z vyhodnocení lze konstatovat, že jiná situace je v malých obcích a jiná ve středních a velkých městech. Samotná potřeba BPC a VB je přímo úměrná velikosti sídla. V malých obcích je většinou menší, vzhledem k samotnému prostředí, kde existuje vyšší společenská kontrola a okolí poskytuje sociální podporu pro resocializační proces a také s ohledem na převažující vlastnické bydlení. S nárůstem počtu obyvatel u středních a větších měst vzniká větší společenská izolovanost, v důsledku čehož se některé domácnosti ocitají bez pomoci. Sílí tedy tlak na potřebu poskytování sociálních služeb spojených s bydlením a BPC a VB nacházejí větší uplatnění. Názory a připomínky měst a obcí, které jsme navštívili, můžeme shrnout do několika bodů. Zároveň uvádíme i vysvětlení ministerstva k některým vzneseným připomínkám. •

S Programem výstavby podporovaných bytů a dotačními tituly BPC a VB mají města a obce všeobecně pozitivní zkušenost a vnímají je jako velmi přínosné.

•

Některá města a obce vidí problém programu v mnoha omezujících podmínkách programu. Ty však vyžadují rozpočtová pravidla, podle kterých se poskytují dotace z veřejných rozpočtů. Podmínky stanovené v programech zaručují, že dotace bude využita skutečně na daný účel.

•

Mnohá města a obce neumí řešit otázku přechodu nájemců podporovaných bytů do běžných nájemních bytů. Mají obavy z toho, že se jim nepodaří byty uvolnit pro další nájemníky z dané cílové skupiny. Z tohoto důvodu je vhodné, aby se výstavba podporovaných bytů stala součástí širších koncepčních záměrů obce, ve kterých se počítá s prostupností různých segmentů obecních nájemních bytů.

•

Mnohá města a obce si kladou otázku, zda je vhodné budovat nové byty pro osoby s nízkými příjmy a dalšími problémy spojenými s bydlením, proč se dotace nevztahují na rekonstrukce starších obecních bytů. Argumentů pro poskytování dotace na rekonstrukce starých obecních bytů a domů je několik: nová výstavba je drahá, z čehož se odvíjí i výše nájemného, mnohé obce nemají volné pozemky na novou výstavbu a nemají ani finanční prostředky na obnovu zchátralého bytového fondu. V roce 2007 proto dojde ke změně podprogramu Podpora výstavby podporovaných bytů. Dotace bude poskytována i na rekonstrukci prázdných domů s byty ve špatném technickém stavu, které z tohoto důvodu nejsou způsobilé k bydlení.

- 18 -


Vybrané příklady

- 19 -


CÍLOVÁ SKUPINA

TECHNICKÉ ŘEŠENÍ

ZÁMĚR OBCE

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

U H E R S K É

H R A D I Š T Ě

Městský úřad Uherské Hradiště, Masarykovo nám. 19, 686 70 Uherské Hradiště Okres Uherské Hradiště, kraj Zlínský Obec s rozšířenou působností Počet obyvatel: 26 131 8 bytů na půl cesty / dotace 2005 Na Krajině 44, Vésky, Uherské Hradiště Příprava a záměr projektu využít dotace na byty na půl cesty byly souhrou několika motivů. • Politika sociálního bydlení je součástí Programu rozvoje města Uherské Hradiště, schváleného v roce 2004 (aktualizovaného z r. 1997). Tento dokument předpokládá rozvoj tohoto typu bydlení a klade důraz na čerpání finančních prostředků z jiných zdrojů. • Snaha o využití objektu bývalé školy. • Využití dotací z programů MMR. Dokument Koncepce bytové politiky města Uherské Hradiště, schválený v roce 2005, formuluje úkoly v oblasti bydlení. Jedním z nich je i zajištění lokality pro případnou výstavbu podporovaných bytů (chráněné bydlení, byty na půl cesty, vstupní bydlení) městem Uherské Hradiště (v návaznosti na příslušné programy podpory). Byty na půl cesty jsou vybudovány v budově bývalé školy v Uherském Hradišti – Véskách. V objektu vzniklo 8 bytových jednotek v následující skladbě – 3 byty 1 + kk, 4 byty 1 + 1 a pro akutní případy 1 krizový. Byty mají vlastní sociální zázemí, kuchyňskou část a jsou plně vybaveny k okamžitému nastěhování. Klientkám jsou k dispozici i nebytové prostory – kočárkárna, herna s televizí pro děti, knihovna apod. Součástí je i přilehlý pozemek s velkou zahradou. Ženy a matky s dětmi, které se ocitly v obtížné životní situaci, v kritických podmínkách bydlení, bez přístřeší, popř. těhotné ženy, žijící v nepříznivém prostředí, ohrožené domácím násilím. Dívky z dětských domovů, po dovršení věku 18. let. Ženy bez domova dosud ubytované v azylových domech sousedních regionů, v nevyhovujících bytech, u známých a příbuzných (mnohdy ve stísněných bytových podmínkách), ve společné domácnosti nefunkčních rodin, případně v disharmonickém prostředí.

- 21 -


Objekt s 8 byty na půl cesty je otevřen od 1. 7. 2006. Dotace byly přiděleny v roce 2005 a kolaudace proběhla v červenu 2006. Objekt provozuje obecně prospěšná společnost Petrklíč, zřízená městem, které financuje provoz BPC. Hospodaření kontroluje dozorčí a správní rada obecně prospěšné společnosti, jejímiž členy jsou zástupci města.

PROVOZ BYTŮ NA PŮL CESTY

Ubytovány zde mohou být nejen ženy z Uherského Hradiště, ale i ze vzdálenějších okresů. Doba pobytu je omezena maximálně na 1 rok, smlouva se uzavírá s ředitelkou obecně prospěšné společnosti. Klientky navrhuje a doporučuje oddělení sociálně-právní ochrany dětí a sociální odbor města. Při stanovení výše úhrady za pobyt v BPC vychází provozovatel ze zásady – čím delší pobyt, tím vyšší platby. Od 1. 1. 2007 dojde ke změně úhrad za ubytování, včetně provozních nákladů souvisejících s poskytnutím ubytování, v souvislosti se schválením vyhlášky, kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách č. 108/2006. Klientky jsou stimulovány k řešení bytové otázky, hledání zaměstnání, popř. rekvalifikaci apod. Poskytují se tři druhy ubytování: do 24 dnů krizový pobyt, do 3 měsíců azylový pobyt a nad 3 měsíce prodloužený azylový pobyt. S klientkami je uzavřena smlouva o ubytování a úhradě za pobyt. Zde se mj. zavazují dodržovat domácí řád, jehož porušení má za následek ukončení smlouvy. Klientky se během pobytu v bytech na půl cesty účastní socioterapeutického programu, který získal podporu v rámci grantových schémat Zlínského kraje a Společného regionálního operačního programu ČR (SROP). Čtyři sociální pracovnice se střídají v nepřetržitém provozu. Pomáhají klientkám v oblasti právní, při kontaktech s úřady, hledání školky, školy apod. Obsahem socioterapeutického programu je motivace k hledání zaměstnání, počítačová gramotnost, výtvarná činnost 1 až 2 hodiny týdně. Programu se mohou účastnit i sociálně slabší matky z okolí, které nemají finanční prostředky na zájmové kroužky pro děti, na doporučení sociálního odboru.

- 22 -


- 23 -


CÍLOVÁ SKUPINA


ZÁMĚR OBCE

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

P R A H A

8

Úřad Městské části Praha 8, Zenklova 35 180 48 Praha 8 Okres Hlavní město Praha, kraj Hlavní město Praha Počet obyvatel: 104 900 2 byty na půl cesty, 1 vstupní byt / dotace 2003 Čimická ul. 223, Pod Čimickým hájem 201, Praha 8 Politika sociálního bydlení je úzce svázána s činností Nadace BONA. Rozhodujícím momentem pro činnost nadace bylo uzavření nájemní smlouvy s městskou částí Praha 8 o nájmu devatenácti nemovitostí se 177 byty (převážně IV. kategorie). Tato smlouva se stala základem pro budování „Psychosociální sítě“ s nejrozsáhlejším systémem chráněného bydlení pro osoby s duševní poruchou v ČR. Předmětem rekonstrukce byly staré byty IV. kategorie, které dala obec do pronájmu Nadaci BONA.

Osoby s duševním handicapem. Bývalí pacienti psychiatrických léčeben, kteří neměli možnost žít mimo tyto instituce.

- 24 -


Cílem Nadace BONA je reintegrace osob s duševním handicapem zpět do běžné společnosti, zlepšování kvality života, nácvik pracovních činností. Byty na půl cesty a vstupní byty se staly součástí rozptýleného chráněného bydlení v běžných nájemních domech tak, aby nedošlo k izolaci duševně nemocných od ostatní společnosti.

PROVOZ BYTŮ NA PŮL CESTY / VSTUPNÍCH BYTŮ

Byty na půl cesty a vstupní byty jsou zapojeny do projektu „Psychosociální sítě“, která se člení: •

Chráněné bydlení typu „A“ – určeno klientům, kteří nevyžadují trvalý bezprostřední dohled, ale míra pomoci ze strany terapeutického týmu je vysoká. Klienti si zde ověřují své sociální dovednosti, které vedou k jejich pozdějšímu většímu osamostatnění. Současně je řešena jejich sociální situace. Délka resocializačního pobytu je max. 15 měsíců.

•

Chráněné bydlení typu „N“ – určeno klientům, kteří nevyžadují intenzivní podporu, kontakt s terapeuty je stanoven v delších intervalech. Ověřuje se zde míra schopnosti bydlet v nechráněných podmínkách. Délka resocializačního pobytu je max. 15 měsíců.

•

Chráněné bydlení typu „K“ – komunitního typu, určeno pro resocializaci dlouhodobě hospitalizovaných pacientů psychiatrické léčebny s potřebou trvalého terapeutického dohledu a pomoci. Tento typ má zajištěné terapeutické služby nepřetržitě po dobu 24 hod. denně. Dobu pobytu určuje podnájemní smlouva.

•

Sociální byty – určeny klientům, u kterých byla ověřena schopnost samostatného bydlení s nízkou potřebou terapeutické pomoci, ale nepodařilo se u nich dořešit bytovou a sociální situaci. Umístěním v sociálním bytu se předchází rehospitalizaci klienta v psychiatrické léčebně nebo jeho umístění v ústavu sociální péče. Doba pobytu je ve smyslu podnájemní smlouvy. Součástí je i zajištění pracovních aktivit.

•

Chráněná pracoviště, dílny – socioterapeutické centrum – sklářská dílna, knihovna, pomocné práce (úklidy objektů), údržba zeleně, výroba hraček, svíček (arteterapie) apod.

Nadace BONA, která je realizátorem, investorem a pronajímatelem chráněných bytů (tedy i bytů na půl cesty a vstupních bytů) vytváří materiální podmínky pro fungování partnerské organizace o.p.s. BONA, která poskytuje klientům sociální služby – terapeutické služby, asistenční služby, sociální poradenství a ostatní pomoc. Nájemci chráněných bytů jsou výhradně klienti s duševním onemocněním, kteří jsou schopni více či méně samostatného života mimo ústavní zařízení. Přesná kritéria pro přijetí klientů do psychosociální rehabilitace jsou součástí podkladů pro uzavření nájemní smlouvy.

- 25 -


- 26 -


Městský úřad Pelhřimov, Masarykovo nám. 1, 393 25 Pelhřimov Okres Pelhřimov, kraj Vysočina Obec s rozšířenou působností Počet obyvatel: 16 462 2 vstupní byty / dotace 2004 Číslo parcelní 642/4, čp. 1318, Pelhřimov


Ve schválené koncepci bytové politiky si město Pelhřimov ukládá vytvářet široké spektrum nabídky s cílem uspokojit všechny skupiny obyvatel z hlediska bytových potřeb. Mimo jiné i formou výstavby a rekonstrukce specifických bytů s využitím dotačních titulů MMR.

Město Pelhřimov realizovalo s využitím státní dotace v roce 2004 výstavbu 2 vstupních bytů. Stavebními úpravami bytů v běžné zástavbě vznikly 2 bytové jednotky o velikosti 1 + 1 22,90 m2 a 2 + kk 30,80 m2. Byty jsou vybaveny k okamžitému nastěhování.

CÍLOVÁ SKUPINA

ZÁMĚR OBCE

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

P E L H Ř I M O V

Nájemci byli vybráni v úzké spolupráci s nestátními organizacemi působícími v obci. Jedná se o klientku Fokusu (sdružení pro péči o duševně nemocné), a občana, který se vrátil z výkonu trestu, který je v péči Probační a mediační služby.

- 28 -

PROVOZ VSTUPNÍCH BYTŮ


Město přijalo rozšířená pravidla pro uzavírání nájemních smluv ke vstupním bytům: • žadatel o byt musí mít tzv. společenskou záruku , tj. doporučení od nezávislé organizace (Charita, Fokus, azylové zařízení, Probační a mediační služba ČR či jiná organizace zapojená do procesu komunitního plánování v Pelhřimově), která se prohlášením zaváže, že žadatel je dle jejího posouzení z cílové skupiny stanovené podmínkami dotačního titulu a po dobu 2 let bude s tímto žadatelem, kterého doporučí, spolupracovat při řešení jeho sociálních problémů. Organizace se zároveň zavazuje, že zajistí plnění povinností vyplývajících z nájemního vztahu; • odbor sociálních věcí vydá stanovisko k doporučení na základě posouzení odborné komise; • dále se k žádosti vyjádří hospodářský odbor na základě posouzení bytové komise; • o přidělení bude rozhodovat rada města. Smlouva o nájmu vstupního bytu se uzavírá na dobu určitou ½ roku s možností prodloužení, celková doba nájmu však může být nejdéle 2 roky. Po tomto období je žádost opakovaného prodloužení znovu posuzována.

- 29 -



CÍLOVÁ SKUPINA


ZÁMĚR OBCE

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

P Í S E K Městský úřad Písek, Velké náměstí 114, 397 19 Písek Okres Písek, kraj Jihočeský Obec s rozšířenou působností Počet obyvatel: 29 877 2 vstupní byty / dotace 2003 Nábřeží 1. máje čp. 1364, Písek Přestože obec realizuje vícestupňový propustný systém bydlení pro sociální potřeby, v rámci něhož působí i nestátní organizace, záměr vybudovat vstupní byty se odvíjel spíše od potřeby rekonstrukce vyhovujícího bytového domu a možnosti čerpat dotaci.

Dva vstupní byty (obytná plocha 53 m2 a 54 m2), vybudované z nebytových prostor, se nacházejí v prvním a druhém podlaží rekonstruovaného bytového domu. Objekt původně sloužil jako dům s pečovatelskou službou, s celkem 12 garsoniérami ve třech podlažích bez výtahu, který zcela nevyhovoval potřebám osob se sníženou schopností pohybu. V současné době se v obytném domě kromě dvou vstupních bytů nacházejí také dva byty pro příjmově vymezené osoby (vestavba do podkroví), dva byty 2 + 1 a čtyři garsoniéry. Dvoupokojové byty byly nabídnuty jako startovací pro mladé rodiny, garsoniéry slouží pro ubytování dětí opouštějících dětský domov a dalších handicapovaných jednotlivců. Osoby z náhradní rodinné péče, děti opouštějící dětský domov; osoby s duševním handicapem (zejména s psychiatrickou diagnózou, pro kterou nemohou bydlet v domě s pečovatelskou službou). Konkrétní vstupní byty byly přiděleny dvěma rodinám, žijícím v nepříznivém prostředí, které ohrožovalo zdravý vývoj jejich dětí i celé rodiny. Ve městě Písek pracuje pobočka občanského sdružení Naděje. Zaměřuje se na projekty v oblasti sociální intervence v sociálně nepřizpůsobivých a problematických rodinách nájemníků obecních bytů. Řeší ochranu před sociálním vyloučením ohrožených osob a skupin obyvatel a napomáhá k reintegraci sociálně vyloučeným. Občanské sdružení Naděje doporučuje vhodné kandidáty na budoucí uživatele vstupních bytů. Sdružení nastavuje podmínky, které budou umožňovat pohyb mezi jednotlivými typy obecních nájemních bytů pro sociální potřeby. Nájemní smlouva ke vstupnímu bytu se uzavírá s nájemcem na dobu určitou ½ roku. Po uplynutí této doby se nájemní smlouva prodlouží, za předpokladu plnění všech závazků, opět na ½ roku, popř. na 1 rok.

- 30 -


- 31 -


Městský úřad Stříbro, Masarykovo nám. 1, 349 01 Stříbro Okres Tachov, kraj Plzeňský Obec s rozšířenou působností Počet obyvatel: 7 615 2 vstupní byty / dotace 2004 Ulice 28. října čp. 487, parcelní číslo 673/1, Stříbro

Jedná se o objekt ve vlastnictví města na ulici 28. října ve městě Stříbro. Dům je třípodlažní, v současné době zde navíc vznikly 2 půdní vestavby – 2 nové nájemní byty. Celkem 7 bytů.

Rozvedení manželé – důchodci, kteří žili na ubytovně (poté, co dostali přidělen vstupní byt, se k sobě vrátili); manželé – bezdomovci.



Dotační titul vstupní byt nastartoval vylepšení nájemního domu ve vlastnictví města. Město vlastní bytový fond zejména v historickém jádru města, který je značně zanedbaný. Možnost využití dotace na rekonstrukci starých bytů do jisté míry sníží velkou finanční náročnost na opravy historických objektů.

CÍLOVÁ SKUPINA

ZÁMĚR OBCE

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

S T Ř Í B R O

2 vstupní byty byly vybudovány ze stávajícího rohového bytu 3 + 1 v 1. nadzemním podlaží (ul. 28. října – Mánesova ul.). Stavebními úpravami byl tento byt rozdělen na dva malometrážní byty – 1 + kk (28,60 m2) a 1 + 1 (44,53 m2).

Žádosti a seznamy uchazečů na obecní byty se vyhodnocují podle toho, jaký typ bytu se přiděluje, zohledňují se podmínky a možnosti budoucích nájemníků. Vhodné kandidáty na vstupní byty vytipuje sociální odbor (z cca 200 možných navrhl v tomto případě 15 osob). Návrh schvaluje zastupitelstvo města. K rozhodnutí mají k dispozici veškeré podklady od komise sociálních věcí. O uzavření nájemní smlouvy rozhoduje Rada města. Nájemní smlouvy – pro správu bytového fondu a nemovitostí ve vlastnictví města Stříbro se využívá Správa majetku města Stříbro spol. s r.o. Ředitel správy majetku spolupracuje se sociálním odborem MÚ Stříbro, přičemž probírají konkrétní nedostatky, vzniklé v otázce nájemního bydlení i v případě vstupních bytů. Nájemní smlouva se uzavírá s nájemcem většinou poprvé na dobu určitou 1 rok a dále dle přílohy č. 20 Organizačního řádu MÚ Stříbro. V případě splnění dohodnutých povinností a závazků je možnost jejího uzavření na dobu neurčitou.

- 32 -


- 33 -



CÍLOVÁ SKUPINA


ZÁMĚR OBCE

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

B Ř E Z O V Á Město Březová, nám. Míru 230, 357 61 Březová Okres Sokolov, kraj Karlovarský Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Sokolov Počet obyvatel: 2 758 6 vstupních bytů / dotace 2005 Parcelní čísla 375, 377/20, Březová, okres Sokolov K výstavbě město podnítila dobrá zkušenost s dotačním titulem vstupní byt a nedostatek nájemních bytů, který vede k odlivu obyvatel za bydlením do jiných měst.

Jedná se objekt Domu s pečovatelskou službou ve městě Březová s 35 stávajícími byty. Vstupní byty byly vybudovány v nevyužitých půdních prostorách tohoto objektu. Jednalo se o vestavbu šesti bytových jednotek 1+1. Celková plocha všech vstupních bytů je 198 m2. V rámci rekonstrukce prostoru bylo nutné zavést inženýrské sítě z nižšího podlaží. Celkové finanční náklady na výstavbu 6 bytových jednotek byly 6.054 000,- Kč, dotace z Programu podporovaného bydlení byla přiznána ve výši 1, 5 mil. Kč. Výstavba byla naplánována na zimní období, kdy cena stavebních prací byla nižší (město ušetřilo). Doba výstavby se minimalizovala na pouhé 4 měsíce. Byty byly zkolaudovány k 28. 4. 2006. Osoby a domácnosti bez bydlení; propuštění z výkonu trestu bez bydlení; osamělí rodiče s dětmi z nevyhovujících domácností; romské domácnosti. Výběr na budoucí uživatele vstupních bytů proběhl asi v polovině realizace výstavby. Do výběru byly zainteresovány 2 odbory – odbor sociálních a zdravotních záležitostí a odbor správy majetku města (SMM). Sociální odbor vytipoval 12 adeptů. Z nich dále odbor SMM provedl vyřazení těch, kteří měli již dříve k dispozici obecní bydlení a nerespektovali podmínky, případně porušovali dohodnutá ustanovení nájemní smlouvy. Z výběru vyšlo 8 kandidátů a nezávislá sociální komise navrhla Radě města 6 + 1 budoucích nájemníků. Na 5. zasedání Rady města Březová z 15. 5. 2006 byl usnesením č. 127/06 schválen pořadník pro přidělení 6 vstupních bytů. Odbor SMM posléze s budoucími uživateli vstupních bytů uzavřel nájemní smlouvy. Všechny byty jsou obsazené, fyzicky nájemníci bydleli od 1. 7. 2006. Nájemní smlouva se uzavírá s nájemcem na dobu určitou. Při splnění dohodnutých závazků je možnost jejího prodloužení.

- 34 -


- 35 -


Závěr Snahou autorského kolektivu tohoto informačního materiálu bylo zaměřit pozornost obcí na problematiku bydlení osob se sociálními handicapy a na možnosti jejího řešení prostřednictvím výstavby podporovaných bytů. Na základě zkušeností získaných při šetření v obcích, které využily dotace na výstavbu bytů na půl cesty a vstupních bytů, byly v podprogramu Podpora výstavby podporovaných bytů provedeny některé úpravy; zejména se jedná o rozšíření výstavby i na rekonstrukce bytových domů. V roce 2007 budou moci obce získat dotaci i na akce, při kterých vzniknou podporované byty z bytových domů, v nichž jsou v době podání žádosti všechny byty prázdné, zchátralé a z tohoto důvodu nezpůsobilé k pronajmutí. Nová legislativa v oblasti sociálních služeb pak byla iniciátorem druhé zásadní změny. Sociální služby poskytované v podporovaných bytech postavených s dotací jsou definovány podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a na jejich poskytování se vztahují veškeré povinnosti stanovené tímto zákonem. Věříme, že realizované akce budou inspirací a návodem pro další města a obce, které se rozhodnou následovat jejich příkladu a využít dotace pro výstavbu bytů na půl cesty a vstupních bytů.

- 37 -


Přílohy KONTAKTY Ministerstvo pro místní rozvoj – odbor podpory bydlení Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1. Ministerstvo pro místní rozvoj – bytová politika – programy www.mmr.cz

POSKYTNUTÉ PODKLADY – VYBRANÉ PŘÍKLADY Uherské Hradiště Dokumentace Azylový dům pro ženy a matky s dětmi, Vésky čp. 44 Ing. arch. Přemysl Boruský, 05/2006 Fotodokumentace Město Uherské Hradiště Praha 8 Fotodokumentace Nadace BONA Obecně prospěšná společnost BONA Pelhřimov Dokumentace Stavební úpravy čp. 1318, Pražská ulice v Pelhřimově – změna dispozice bytů Studio-a, Ing. Karel Kupec, 11/2004 Fotodokumentace Město Pelhřimov Písek Dokumentace Startovací byty pro mladé Nábřeží 1. máje čp. 1364, Písek PROJEKTOSTAV Písek, projektant M. Rakovan 02/2003 Fotodokumentace Město Písek Stříbro Dokumentace Stavební úpravy, čp. 487 – 1. N.P., ul. 28. října, Stříbro Martina Havířová, Stříbro, 10/2003 Fotodokumentace Město Stříbro Březová Fotodokumentace Město Březová

- 39 -

Autor:

Autorský kolektiv Ústavu územního rozvoje v Brně a Odboru bytové politiky Ministerstva pro místní rozvoj

Název:

Podporované byty. Dotační titul Ministerstva pro místní rozvoj. 2003 – 2005. Byt na půl cesty, vstupní byt.

Vydává:

Ústav územního rozvoje Brno www.uur.cz Ministerstvo pro místní rozvoj – Odbor bytové politiky www.mmr.cz Magistráty, městské úřady, obecní úřady Ostatní organizace, instituce a společnosti Brno, 2006 První 500 výtisků 40 GRAFEX, spol. s r.o. Ministerstvo pro místní rozvoj Ústav územního rozvoje

Garant: Spolupráce: Místo a rok vydání: Vydání: Náklad: Stran: Tisk: Distribuce:

Dotační titul Ministerstva pro místní rozvoj. Byt na půl cesty Vstupní byt MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO 2006

Recommend Documents