Doprovodné texty Cheb, 3. neděle postní, Škola lásky – SEBEOVLÁDÁNÍ Pohled na „širé moře“ (cíl)
1 Kor 13,4-8
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům: Láska je trpělivá, velkomyslná, má široké srdce. Láska je laskavá, dobrosrdečná a praktická. Láska nezávidí, není ţárlivá, nevypíná se, nejedná nepřiměřeně a není domýšlivá. Láska nejedná nešikovně, není netaktní, není neslušná. Láska nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Láska nemá radost ze špatnosti, ale raduje se společně z pravdy. Láska vţdy vydrţí, vţdy důvěřuje, vţdy doufá, vţdy vytrvá. Láska nikdy nezklame. Slyšeli jsme slovo Boží Učíme se „stavět loď“ (nástroje)
Gal 5,22-23
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Galaťanům: Ovocem Ducha však je láska: radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání. Slyšeli jsme slovo Boží
Druhé čtení
1 Kor 9,23-27
Čtení z Prvního listu apoštola Pavla Korinťanům: Bratři a sestry, Všechno činím kvůli evangeliu, abych se stal jeho spoluúčastníkem. Nevíte, ţe ti, kteří běţí v závodní dráze, běţí sice všichni, ale jen jeden dostane cenu? Běţte tak, abyste ji získali. Kaţdý, kdo závodí, se ve všem podrobuje přísné sebekázni; oni proto, aby dostali pomíjivý věnec, my však nepomíjivý. Já tedy běţím ne jako bez cíle; zápasím pěstmi ne jako bych tloukl do vzduchu, ale tvrdě a přesně si podrobuji sám sebe, abych se snad – jiným hlásaje (evangelium) – sám nestal tím, kdo se neosvědčil. Slyšeli jsme slovo Boží
1
Alternativní druhé čtení
1 Kor 6,12-20
Čtení z Prvního listu apoštola Pavla Korinťanům: „Všechno je mi dovoleno“, ale neplatí, ţe všechno prospívá. „Všechno je mi dovoleno“, ale neplatí, ţe se něčím nechám zotročit. Pokrmy jsou zaměřeny na břicho a břicho je zaměřeno na pokrmy. Bůh však jistě učiní neškodným obojí. (tj. odejme jim jejich špatné účinky, i kdyţ ty pokrmy byly obětovány modlám) Tělo (tj. člověk ve své sexualitě) však není zaměřeno k (sexuálnímu) styku s nevěstkou, nýbrţ je zaměřeno k Pánu, a Pán je zaměřen k tělu. (tj. k člověku v jeho sexuální dimenzi) Bůh (Otec) však, tak jako vzkřísil Pána, skutečně vzkřísil i nás, obojí – Pána i nás – svojí silou. Nevíte, ţe vaše těla (tj. vy ve své tělesnosti, slabosti) jsou údy Kristovými? (tj. údy vzkříšeného, vyvýšeného těla Kristova) Smím nyní údy Kristovy svévolně uchopit a učinit z nich údy nevěstky? V ţádném případě! Nebo snad nevíte, ţe kdo se oddá nevěstce, je s ní jedno tělo? (tj. tvoří s ní jednotu, společenství) Je totiţ řečeno (v Písmu): „Ti dva se stanou jedním jediným tělem.“ (tj. pro manţele - jednotou ve slabosti, pro styk s nevěstkou - jednotou v hříchu)
Kdo se oproti tomu oddá Pánu, je s ním jeden (jediný) duch! (tj. jedno tělo
- společenství - proniknuté Duchem)
(Proto:) Chraňte se (sexuálního) styku s nevěstkou. Kaţdý hřích, jakého je kdy člověk schopen, je zaměřen na věci vně (vlastního vykoupeného) těla; (tj. vně vlastní - křesťanské – existence v její tělesné dimenzi)
kdo se však (sexuálně) stýká s nevěstkou, hřeší proti vlastnímu (vykoupenému) tělu. (tj. proti vlastní křesťanské existenci člověka vykoupeného i v jeho tělesně-sexuální dimenzi)
Nebo nevíte, ţe vaše tělo (tj. vy ve své křesťanská existenci) je chrámem svatého Ducha (přebývajícího) ve vás, kterého máte od Boha, a ţe nepatříte sami sobě? Byli jste totiţ vykoupeni výkupným! (tj. krví Kristovou) Oslavujte tedy (tj. nechte zářit) Boha ve svém těle. (tj. ve vaší tělesně-sexuální dimenzi; tj. nechte ve svých pohlavních vztazích zazářit lásku a nádhernou zářící svobodu dětí Boţích)
Slyšeli jsme slovo Boží
2
Liturgické modlitby Cheb, 3. neděle postní, Škola lásky – SEBEOVLÁDÁNÍ
Vstupní modlitba Boţe, studnice milosrdenství a dobroty, ty nám na cestě postního sebeovládání, které ochraňuje naše srdce, vedeš k vnitřní svobodě a čisté lásce; ukaţ na nás své velké slitování, osvoboď nás od všech našich nezdravých závislostí a naplň nás svojí vášnivě milující láskou. Prosíme o to skrze tvého Syna, našeho Pána, Jeţíše Krista, který v jednotě Ducha svatého ţije a vládne na věky věků. Amen.
Modlitba nad dary Boţe, kdyţ ti nyní spolu s dary chleba a vína přinášíme i všechnu svoji touhu po plnosti ţivota, posilni nás účastí na Kristově sebezapření, abychom uměli své bratry a sestry milovat osvobozující střízlivou láskou, která nás uschopní k trvalému růstu i k plodné sluţbě našim bratřím a sestrám. Skrze Krista našeho Pána. Amen.
Modlitba po přijímání Boţe, ty nás ţivíš svým nebeským chlebem a napájíš z kalicha věčné smlouvy, a tak nám uţ nyní dáváš podíl na tom, co je dosud skryté našim očím; prosíme tě: dej, ať se v nás působením této svátosti rozvíjí čistá láska a ţivot v plnosti, který jsi nám zaslíbil na cestě zdrţenlivosti. Skrze Krista našeho Pána. Amen.
Země je přeplněná nebem a každý obyčejný keř hoří Bohem, ale ten, kdo vidí, si zuje boty; ostatní sedí kolem a trhají ostružiny. E. B. Browningová / Exodus 3,1-15 Citováno podle W. P. Young: Chatrč, str. 249 3
Podklady ke kázání Cheb, 3. neděle postní, Škola lásky – SEBEOVLÁDÁNÍ Liturgická čtení: Mojţíš u hořícího keře (Ex 3,1-5) – Neplodný fíkovník (Lk 13,1-9) Dynamika: „běţecká askeze“ (sv. Pavel) / velké a malé kameny a písek (priority) / PC hranice Opakování: „trpělivost“ – směřování k budoucímu cíli, reaktivní; postoj, kterým láska reaguje za účelem minimalizace negativních okolností; snaţí se zabránit problému; důraz na „agapé“ (obětující lásku) „laskavost“ – ţití přítomným okamţikem, proaktivní; postoj, který láska aktivně zaujímá za účelem maximalizace pozitivních okolností; vytváří poţehnání; důraz na „erós“ (vášnivou, touţící lásku) Překlady: enkrateia = sebeovládání, sebedisciplína, ukázněnost, sebezapření, sebekontrola, ingredience: střízlivost, zdrţenlivost, uměřenost, střídmost, odříkání umoţňující čistotu a svobodu střízlivá láska, ukázněná láska, disciplinovaná láska Definice: řecky enkrateia (Gal 5,22 a na pár místech jinde v NZ) (protiklad v 1 Kor 13,5 úk aschémonei – „láska nejedná neslušně, nedůstojně, netaktně, nešikovně“) en (v, do, skrze) – krat (moc, vláda; viz „autokrat“) = „vnitřní vláda“, myšleno především nad sexuální ţádostivostí, ale i pouţíváno i šířeji pro všechno ostatní oblasti vztahů a ţádostivostí -
vztaţenost ke všem lidským ţádostem (jídlo, pití, sex, mluvení…) odloţení poţitku na později („dlouhozrakost“ jako protiklad „krátkozrakosti“) a vytvoření tím prostoru pro hlubší a trvalejší poţitek; moudré rozlišení mezi důrazem na „agapé“ a „erós“ a jejich hlubší harmonie a integrace, jakási „kanalizace“ vášně a její zúrodnění, očištění, „extáze“ ve smyslu „exodus“ (DCE); vnitřní svoboda od závislostí („čistota“) uschopňující ke sluţbě druhým a dávající prostor k osobnímu růstu a zrání v nezištné ţivotodárné lásce; Schwarz: „střízlivost a uměřenost ve všech ţivotních oblastech s cílem lépe slouţit druhým“; postoj zříkající se mnoha věcí kvůli dosažení cíle (1 Kor 9,24-27) svoboda od škodlivých vlivů, ţádostivosti, závislostí, „parazitů“ svoboda ke svobodné, osvobozující a obě strany vztahu obšťastňující lásce
opakem je protikladem je „adelgeia“, bezuzdnost, prostopášnost, chlípnost, nestydatost, nevázanost, ale také obţerství, smilstvo, neukázněnost, chaotičnost, bezvládí, zmítání větrem; ţádostivost, nezřízená touha, chamtivost, poţivačnost, „krátkozrakost“ Příklady parazitů: alkoholismus, přejídání, workoholismus, gambling, sexuální závislosti, nactiutrhání… Souvislosti: Trpělivost zahrnuje sebeovládání a to zas vytváří prostor svobody pro růst laskavosti. typické pro stálost, hodnověrnost, spolehlivost – proto červený segment Je obsahem mnoha „katalogů ctností“ (např. pro biskupy), ale v NZ vţdy zasazené do vztahu k Bohu (ovoce Ducha, motivace ve víře v Krista) 4
Biblické podklady a inspirace: Mojžíš: napřed prchlivý (zabíjí Egypťana, kdyţ brání Hebrejce, pak má strach a utíká: Ex 2,11-16), pak statečný a laskavý (Ex 2,17), mírný: „nejpokornější (nejtišší, nejmírnější) člověk na zemi“, Nu 12,3 – jádrem tohoto budoucího zrání je vnitřní svoboda, do které Mojţíš vstoupil skrze setkání s Hospodinem u hořícího keře (Ex 3,1-12): -
Boţí přítomnost („půda svatá“) zutí opánků, zakrytí tváře (úcta, čistota, odhalenost, průzračnost, zranitelnost, očekávání…) „jsem, který jsem s tebou“ – jádro svobody – Boţí blízkost (pramen i důsledek sebeovládání)
Bůh: „planu hněvem“, „vzplanul proti nim hněvem“, „litoval, co chtěl učinit“, „nevylil svůj hněv na ně“, „jiţ nikdy nezničí vody potopy zemi“… Přísloví: Př 25,28: „Jako pobořené město bez hradeb je člověk, který se neumí ovládat.“ („jehoţ duch nemá hranice“); Př 16,32: „Ten, kdo je pomalý k hněvu, je lepší neţ hrdina, a kdo ovládá svůj hněv, je lepší neţ ten, kdo dobyl město.“ „Lepší je trpělivý neţli mocný, kdo ovládá svého ducha, je lepší neţ dobyvatel města.“ („ruach“); Př 25,16: „Kdyţ nalezneš med, jez s mírou; jinak se ho přesytíš a vyzvrátíš ho.“; vést své srdce (Př 23,19): „Můj synu, poslouchej a buď moudrý. Veď své srdce po dobré cestě.“ Píseň písní: „Zapřísahám vás, jeruzalémské dcery, při gazelách a při polních laních: nebuďte a nezburcujte lásku, dokud nebude chtít sama“ (Pís 2,7; 8,4)… Vášeň spojená se sebeovládáním či čistotou, která musí projít očistou (noc, stráţci…); „nahota“ (kap. 4 a 5; zranitelnost, intimita, důvěra) umoţněná „Hospodinovým plamenem“ (8,6; síla lásky, hloubka vztahu) a „hradbou s věţemi“ (8,10; jasné hranice, bezpečný prostor pro zrání); „eros“ i „agapé“) Ježíš Kristus: „Dej mi napít!“ (Jan 4); mytí nohou (láska aţ „do krajnosti“, Jan 13); „Ţízním!“ (Jan 19); setkání s Marií Magdalskou – „nedotýkej se mě“ – „vystupuji k Otci“ (Jan 20,17) Iz 53,7 „ani ústa neotevřel, jako ovce vedená na poráţku“ 2 Kor 8,9 „ačkoli bohatý, stal se chudým, abychom my z jeho chudoby zbohatli“ smrt – kaţdodenní umírání – kříţ… obětování se… očista lásky… prohloubení vášně… exodus… Dopis Marii Magdalské – Anselm Grün Královna a divoţenka… 1 Petr 2,21-23: „K tomu jste přeci byli povoláni, neboť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích. On se ‚nedopustil hříchu, ani lest nebyla nalezena v jeho ústech‘ (Iz 53,9). Kdyţ mu spílali, neodplácel spíláním, kdyţ trpěl, nehrozil, ale předával vše tomu, jenţ soudí spravedlivě. On sám na svém těle vynesl naše hříchy na dřevo kříţe, abychom zemřeli hříchům a byli ţivi spravedlnosti.“ 1 Kor 10,1-12 (ţádostivost Egyptských hrnců… všichni pomřeli pobiti andělem Zhoubcem… „Kdyţ se někdo domnívá, ţe stojí, ať si dá pozor, aby nepadl.“ Kol 2,20-23 !!! 3,1-5 Fp 3,19 „Jejich bohem je břicho a chloubou to, za co by se měli stydět…“ 1 Kor 6 „údy nevěstky“ 1 Kor 9 „závodní dráha“ Gal 5,23 – vedení Duchem, chození v Duchu – kanalizace, ovládání, vedení – ne potlačení!
5
Dnešní evangelium: Galilejci, věţ, „Kdyţ se neobrátíte, všichni podobně zahynete!“ Neplodný fíkovník (Lk 13,1-9) na jedné straně: „Nech ho ještě tento rok“ – trpělivost, shovívavost k naší „neplodnosti“ (způsobené často našimi „parazity“) ale také: „Jestliže ne, dáš ho pak porazit“ – trpělivost má své meze, je také čas radikálního rozhodnutí = enkrateia Podobná radikalita v horském kázání: O vztahu cizoložství – touha: „Slyšeli jste, ţe bylo řečeno: Nezcizoloţíš. Já však vám pravím, ţe kaţdý, kdo hledí na ţenu se ţádostivostí (chtivě), uţ s ní zcizoloţil ve svém srdci. Jestliţe tě svádí tvé pravé oko, vyrvi ho a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, neţ aby celé tvé tělo bylo uvrţeno do pekla. A jestliţe tě svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, neţ aby se celé tvé tělo dostalo do pekla.“ (Mt 5,27-30) Podobně o hněvu a zatracování: „Slyšel jste, ţe bylo řečeno: Nezabiješ! Kdo by zabil, bude vydán soudu. Já však vám pravím, ţe ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo svého bratra obviňuje z prázdnoty před Bohem, bude vydán veleradě; svého bratra obviňuje z bezboţnosti, propadne ohnivému peklu.“ (Mt 5,21-22) Později v jiné souvislosti: „Kdo by svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných, které ve mne věří, pro toho by bylo lépe, aby mu pověsili na krk mlýnský kámen a potopili ho do mořské hlubiny. Běda světu, který svádí ke hříchu! Svody sice nutně přicházejí, ale běda tomu, skrze koho přijdou! Jestliţe tě svádí tvá ruka nebo noha ke hříchu…“ (Mt 18,6-9) Nebo u Marka: „Ale pro toho, kdo by svedl k hříchu (pohoršil) jednoho z těchto maličkých, kteří věří ve mne, by bylo mnohem lepší, kdyby mu přivázali velký mlýnský kámen na krk a hodili ho do moře. Svádí-li tě tvá ruka, utni ji. Lépe je pro tebe do ţivota vejít zmrzačený, neţ mít obě ruce a odejít do Gehenny, do neuhasitelného ohně, [kde jejich červ neumírá a oheň nehasne]. A svádí-li tě tvá noha, utni ji. Lepší je pro tebe do ţivota vejít chromý, neţ mít obě nohy a být hozen do Gehenny, [kde jejich červ neumírá a oheň nehasne]. A svádí-li tě tvé oko, vyjmi je. Lépe je pro tebe do Boţího království vejít jednooký, neţ mít obě oči a být hozen do Gehenny, kde jejich červ neumírá a oheň nehasne. Neboť kaţdý bude osolen ohněm [a kaţdá oběť bude osolena solí]. Sůl je dobrá. Kdyby se však sůl stala neslanou, čím ji ochutíte? Mějte sůl v sobě a počínejte si mezi sebou pokojně." (Mk 9,42-50)
6
Praktická cvičení (okopávání a zalévání): Tři barvy lásky: „Čerpej Boţí lásku“ (TBL č. 1) – naplněnost v Bohu, nemusím pak dohánět parazity „Láska prochází ţaludkem“ (TBL č. 12) – slavení, zdravý ţivotní styl V účastnickém sešitku: -
„Dolů s váhou“ (střídmost, odříkáním ke svobodě) „Co je dnes nejdůleţitější“ (time-management, velké balvany) „Dám ti vědět“ (umění říkat „ne“) „Chvíle s Jeţíšem“ (přítomný okamţik s Jeţíšem)
Láska jako životní styl: Téma „zdvořilost“ – z velké části patří spíše do „laskavosti“, ale také souvisí se „sebeovládáním“ Výzva lásky: -
Den 3: „Láska není sobecká“ (čas, energie, peníze… „Dnes jsem na tebe myslel“) Den 23: „Láska vţdy ochraňuje“ (škodlivé vlivy, nezdravé vztahy, zahanbení, parazité) Den 24: „Láska vs. ţádostivost“ (skoncuj s tím právě teď; radikalita, prohloubení) Den 32: „Láska naplňuje sexuální potřeby“ (eros, touha, vášeň, naplnění v Bohu)
eros – touha x ţádostivost… (Benedikt XVI.): Den 24 (ţádostivost), Den 32 (eros) Shrnující podněty: Paraziti našeho ţivota – vztah nepřeţije! Při „sebeovládání“ tedy nejde o stoickou nepřítomnost vášně či erotu, ale o jejich zrání, očistu, integraci a harmonii směřující k plnosti lásky Kdyţ je sebeovládání nemoţné, musíme změnit okolnosti, abychom se vyhnuli pokušení!!! Je to kvůli nám (zrání) i kvůli druhým (sluţba) Ţádostivost je nezřízená touha po uspokojení, kterou můţe naplnit jenom Bůh… Ţádostivost je kontrolka na přístrojové desce našeho srdce – řešením není strach, ale hlubší proţití této touhy… „Ţena je pro muţe příslib, který (ona sama, ze svých vlastních sil) nikdy nemůţe splnit. A v tom je její milost (protoţe tím nás tato nenaplněná touha odkazuje ke svému zdroji, k Bohu).“ Paul Claudel Čtyři rozměry růstu v lásce v oblasti sebeovládání (= dávání většímu prostoru „vnitřní vládě“ Ducha): -
kultivace vztahu s Bohem kultivace vztahu s partnerem kultivace vztahu s přáteli kultivace vztahu se stvořením
ENKRATEIA – NE OMEZENÍ LÁSKY, ALE VÁŠNIVÁ PLNOST LÁSKY, DO KTERÉ SE NEVEJDE UŢ NIC, CO BY LÁSKU POŢÍRALO – NE MILOVAT MÉNĚ, ALE NAPLNO…
7
8
