Dopravní výchova v zahraničí

Dopravní výchova v zahraničí

1

Obsah Str. 3

Belgie

Str. 7

Dánsko

Str. 10

Finsko

Str. 14

Francie

Str. 20

Irsko

Str. 23

Itálie

Str. 27

Německo

Str. 32

Nizozemí

Str. 41

Polsko

Str. 44

Rakousko

Str. 55

Slovinsko

Str. 59

Švédsko

Str. 61

Velká Británie

Str. 68

Přehled iniciativ v oblasti bezpečnosti silničního provozu dětí v zahraničí

Str. 69

Str. 74

Oblasti intervencí, které jsou společné státům s nejnižším počtem a následky dopravních nehod dětí Instituce zapojené do problematiky bezpečnosti dětí v silničním provozu v zahraničí Ústřední orgány státní správy zodpovědné za bezpečnost dětí v silničním provozu v zahraničí Zapojení dětí do plánovacího procesu v oblasti bezpečnosti silničního provozu v zahraničí Financování iniciativ v oblasti bezpečného pohybu dětí v dopravním prostředí z rozpočtu státu Obsah plánů zvýšení bezpečnosti z hlediska okruhů intervence

Str. 75

Belgie – příklady vizuálů zaměřených na bezpečnost dětí v silničním provozu

Str. 97

Příklady zahraničních výchovných materiálů

Str. 70 Str. 71 Str. 72 Str. 73

2

Belgie Dopravní výchova (DV) – celkový stav Každá ze tří hlavních belgických národních komunit (Vlámská, Francouzská a Německá) má vlastní organizaci vzdělávání. Výuka DV se v jednotlivých oblastech Belgie liší. Na rozdíl od Valonie (francouzská oblast) je díky charakteru krajiny ve Flandrech (Vlámská oblast) velice populární cyklistika. Flandry: Dopravní výchova je povinná ve všech mateřských, základních i středních školách. Z tohoto důvodu by DV měla také být součástí osnov pedagogických fakult. Není stanoven minimální počet vyučovacích hodin vyhrazených pro DV. Výnos ministerstva školství uložil pro každý vzdělávací stupeň cíle DV. Školy musí těmto požadavkům vyhovět. Výuka je realizována v dopravních lekcích (praktických/teoretických) samotnými učiteli, ale též prostřednictvím intervencí externích učitelů (viz dále). DV je realizována na stále více školách díky rostoucí aktuálnosti tohoto problému. Francouzská komunita (Brusel a Valonie): V roce 1997 byl vzdělávací program upraven výnosem pro francouzskou komunitu. Po povinné osmileté školní docházce (6-14) musí žáci projít „testy způsobilosti“. Na konci středního vzdělávacího stupně (18) musí žáci splnit určitý počet „konečných cílů“. DV není součástí průběžných ani konečných vzdělávacích cílů. Navrhuje se začlenit částečně do tělesné výchovy. Učitelé, kteří mají zájem mohou pořádat kurzy cyklistiky a hovořit o dopravních pravidlech. Podobně se dá pracovat i v jiných předmětech (francouzština, přírodověda). Tyto obecné programy jsou předávány do vzdělávací sítě francouzské komunity, kde jsou vypracovány konkrétnější vzdělávací programy, které mohou být přímo aplikovány učiteli. Katolická vzdělávací soustava (ve francouzské části nejvýznamnější) zahrnuje DV do programu základní školy a pro střední školství zařadila kurz „dopravní prostředky“ v rámci technického vzdělávání. Kromě toho je dopravní vzdělávání více nebo méně přítomné v mimokurikulárních aktivitách, např. aktivity mládežnických organizací, cyklistické kurzy, dopravní hřiště atd. Navíc existují vzdělávací akce v rámci „týdne zranitelných účastníků silničního provozu“ (květen), „týden hromadné dopravy“ (září). Většina mateřských a základních škol je v oblasti DV aktivní. Složitější je situace na středních školách, kde v očích každého učitele je jeho předmět ten nejdůležitější a DV se většinou realizuje v rámci jednodenního projektu.

3

Německá komunita (východní distrikty): Na základním stupni je DV dotována půl hodinou (týdně). Na středním stupni není ve vzdělávacím programu, ale školy na požádání navštěvují zástupci federální policie. Kdo učí DV? Většinou je za výuku odpovědný učitel. Další činitelé: obecní, městská (vlastní vzdělávací centrum), a federální policie obecní pracovníci prevence zástupci asociací (např. APPER/VOBFW, Fietsesbond, Fédémot…

Podíl vlády Flandry: Ministerstvo školství pouze stanovuje povinnosti a cíle DV. Pokud jsou tyto plněny kontroluje ve školách inspekce. Není zvláštní rozpočet určený pro DV. Francouzská komunita (Brusel, Valonie): Ministři školství se nepodílejí na aplikaci programů bezpečnosti provozu ve školách, protože ty nejsou právně závazné. Ministři však projekty bezpečnosti provozu podporují. Není vymezen roční rozpočet, ale vládní kabinet nebo správní úřady dotují sdružení, které zajišťují DV na školách. Hlavní činitelé DV Pro celou Belgii: Belgický ústav bezpečnosti provozu Vývoj a distribuce výukových materiálů pro školy, které se věnují DV. Podporuje spolupráci s ostatními sdruženími, komerčními společnostmi, atd., které mají záměr vytvářet výukový materiál/aktivity. Poskytuje informace rodičům (bezpečnost dětí v autě, dopravní výuka, alternativní způsoby dopravy do školy (než autem). Federální policie: Belgická federální policie má zvláštní službu pro prevenci a výuku na školách. Pokud o to kterákoliv škola požádá, policisté přicházejí do škol, aby zvyšovali povědomí žáků o bezpečnosti dopravy, na základním i středním stupni. Flandry: Vlámská nadace pro dopravu

4

Vývoj a distribuce výukových materiálů, logistická podpora školám, které mají zájem podílet se na DV. Organizují vlastní aktivity, i ve spolupráci s partnery. Langzaam Verkeer Původně výzkumná ústav pro silniční infrastrukturu, ale stále více se zaměřující na bezpečnost provozu. Aktivní člen Vlámské nadace pro dopravu. Snaží se zapojit do DV pořádáním akcí a vydáváním materiálů. Fietsersbond Asociace vlámských cyklistů. Plní též vzdělávací funkci, např. upozorňuje na místa častého výskytu smrtelných dopravních nehod. Francouzská komunita: Pro Velo Cyklistické asociace propagující cyklistiku. Organizují výcvikové kurzy jízdy na kole i pro dospělé. APPER, Fédémot a celá řada dalších. Systém DV Neexistuje strukturovaný systém. Využití médií v DV Tradiční výuka dopravních předpisů je stále více nahrazována komplexní DV. Existují také materiály týkající se hromadné dopravy a mnoho aktivit v rámci systému hromadné dopravy. Je stále potřeba vytvořit materiál/aktivity pro mateřské školy, speciální školy a pro přípravu učitelů. Probíhá projekt pro budoucí učitele. Obzvláště pro speciální vzdělávání není dostatek materiálů: značně se liší jednotlivé složky speciálního školství a tím také jejich specifické potřeby. Chybí též dostatek materiálů pro kolečkové bruslaře. Teprve od ledna 2004 mají status účastníků silničního provozu. V současné době je vypracována příručka pro tuto skupinu. Obecné shrnutí Vzdělávání, projektování a zavádění do praxe musí jít ruku v ruce.

5

Strategické směrnice DV musí korespondovat se skutečným každodenním dopravováním a musí vycházet z reality skutečného prostředí. Kromě teoretického základu je nutný výcvik základních dovedností a návyků v kontrolovaných situacích a v reálné dopravě. Konečným účelem by vždy mělo být vyvinutí pozitivních postojů ve prospěch bezpečnosti provozu. Kromě bezpečnosti provozu je třeba též dbát na výuku mobility. Je nutná lepší spolupráce školy a rodičů. Lepší koordinace aktivit různých sdružení. Více pozornosti by se mělo věnovat přípravě budoucích učitelů.

6

Dánsko Dopravní výchova (DV) – celkový stav „Folkskole“ je dánská obecná základní a nižší střední škola. Zahrnuje většinou všechny ročníky od předškolních až po 9. – 10. ročník. DV v Dánské „Folkskole“ je povinná. Před a po povinné školní docházce (7 – 16 let) je DV realizována v menší míře. Dánská rada bezpečnosti silničního provozu (DRBSP) je polostátní organizace: rada soukromých organizací, ale více než s 50% účastí státu. Rada je hlavním činitelem DV: vyvíjí vzdělávací materiály, tvoří centrum sítě DV, distribuuje materiály přímo do škol za subvencované ceny, je hlavním dodavatelem vzdělávacích materiálů a know how. Předškolní 0 – 3 let: DV není poskytována. DRBSP rodičům poskytuje různé brožurky o bezpečném usazení dětí v automobilech a cyklistických sedačkách. 3 – 6 let: 92% dánských dětí v této věkové skupině navštěvuje mateřské školy. Pouze nemnoho mateřských škol nabízí DV jako nepovinnou aktivitu – DBSP nabízí několik materiálů pro mateřské školy. V příštích letech bude DBSP navazovat na úspěšný pilotní projekt z roku 2001. Jeho cílem je kvalifikace jednoho z pracovníků mateřské školy, aby se stal vedoucím DV. 3 – 6 let staré děti doma: DRBSP automaticky nabízí členství v Dětském dopravním klubu. Členství je placené a navštěvuje ho asi 25% dětí z této věkové skupiny. Povinná škola 6 – 17 let: V prvním ročníku DV není povinná, ale dle našich odhadů je vždy poskytována. Po dobu devítileté povinné školní docházky je DV povinná, ale není stanoveno v jakém rozsahu a kterých ročnících. Je součástí mezikurikulárních témat a není jasné jaký podíl v nich DV tvoří (např. „Naše město“). Mimo povinnou školu 15 – 16 let: Každý má možnost účastnit se výuky jízdy na mopedu. Kurzy navštěvuje asi 30% dětí z této věkové skupiny. Po povinné školní docházce + 16 let: Tato věková skupina je z času na čas oslovována prostřednictvím kampaní. DV není pravidelná.

7

Kdo učí DV? Předškolní: Zaměstnanci mateřských škol mohou poskytovat DV. Jen málo z nich ji ve skutečnosti provádí, není povinná a oni nejsou školeni či vzděláváni, aby ji prováděli. Povinná škola: Výuku zajišťují učitelé. Hlavní odpovědnost za její realizaci nesou třídní učitelé. Obvykle je DV v nevelké míře zastoupena v jejich přípravě v pedagogických institutech a fakultách (zhruba 2 – 6 hodin během studia). Kontaktní učitelé, odpovědní za materiály k DV a školní iniciativy, tvoří celonárodní síť, velmi užitečnou pro spolupráci DRBSP a škol. Mnoho z těchto učitelů se zúčastnilo třídenních kurzů o dětech a dopravě pořádaných DRBSP. Pracovníci policie: mohou při DV asistovat a často to dělají. Pravidelně přispívají jako externí učitelé v nižších ročnících a ve vyšších asistují pří testech jízdy na kole. Podíl vlády Ministerstvo školství odpovídá za osnovy a směrnice DV. Také stanovuje minimální cíle, definující co mají děti na různých stupních školní docházky znát a ovládat. Školy jsou financovány orgány samosprávy. Hlavní činitelé Ministerstvo školství je nejdůležitější činitel – stanovuje cíle a směrnice DV. Ministerstvo spravedlnosti má ústřední pozici, protože financuje větší část aktivit bezpečnosti silničního provozu DRBSP. DRBSP je nejaktivnějším činitelem na poli DV. Vyvíjí plány, aktivity, materiály: je ústřední organizací co se týče dětí a DV. Policie hraje velice aktivní roli v jednotlivých školách. Policisté navštěvují na pozvání školy ve svém okrsku. Kontaktní učitel je důležitým prostředníkem mezi DRBSP a školou. Rodiče a místní správní orgány jsou také nezbytnými asistenty při realizaci DV. Sítě DV DRBSP jako centrum sítě, spolupracující se školami, policií a místními a krajskými úřady.

8

Shrnutí akcí pro DV Dětský dopravní klub – jehož členy je asi 25% dětí ve věku 3 – 6 a půl let. DV dobře probíhá v menších třídách a v 6. třídě v souvislosti s testy jízdy na kole. Na vyšším středním stupni je však veliká mezera a zůstává tak největším námětem k řešení. Učitelé by měli být lépe školeni, motivováni a informováni o DV. Domnívají se, že ve vyšších ročnících nezbývá na DV dostatek času. Po ukončení povinné školní docházky již DV není povinná. Problémem zůstává, že DV je sice povinná na základní škole, ale bez stanovené časové dotace. Využití médií pro DV DV je médii dobře pokryta. Je možný výběr a materiály jsou vyučujícími hodnoceny jako vhodné. Strategické směrnice Větší zapojení rodičů. Méně dětí v autech, více dětí s vlastními zkušenostmi v dopravě. Větší míra DV ve vyšších ročnících. Větší motivace učitelů a jejich školení v rámci DV.

9

Finsko Dopravní výchova (DV) – celkový stav DV v mateřských školách, předškolních zařízeních a souhrnných školách je součásti systému DV, který pokrývá všechny období života. V tomto systému spolupracují různé veřejné a dobrovolnické organizace, pro něž byly vypracovány vhodné programy a materiály. V mateřských školách je realizace obsahu vzdělávaní dětí v raném věku prováděna dle směrnic, které se zabývají i DV a bezpečným pohybem. Z hlediska právního statutu jsou směrnice spíše doporučeními. Cíle předškolního (6 let) a souhrnného vzdělání (7 – 16) jsou formulovány v národním kurikulu. Národní kurikulum je norma, tzn. Úřady samosprávy a školy je musí plnit. DV je v něm zahrnuta. V DV pro tyto věkové skupiny se angažují i různé dobrovolnické organizace, např. rekreační a sportovní organizace a policie. Na vyšším středním stupni není DV zmiňována jako samostatná entita. Je součástí obecnějších témat o bezpečnosti. Na některých středních školách je možné navštěvovat volitelný kurz vycházející z teoretické části řidičských zkoušek. Tradičně se DV zaměřuje na výuku předpisů. Tento způsob přístupu k DV však poskytuje pouze mechanický obraz dopravy. Studentům neposkytuje dostatečné schopnosti potřebné k bezpečnému jednání v komplexních, interaktivních situacích. Vedle výuky založené na učení předpisů se v poslední době klade důraz na výuku bezpečnostních funkčních modelů a rozeznávání a vyhýbání se nebezpečným situacím. Výchozím bodem se v poslední době stala cesta do školy a prostor každodenního pohybu dětí. Ústřední myšlenkou je mapování nebezpečných lokalit (spolupráce studentů, rodičů a učitelů) a zaměření výuky na tyto studentům známá prostředí. Výuka se tak stává konkrétnější a také rodiče jsou více zapojeni do problematiky bezpečnosti pohybu svých dětí. Kdo učí DV? Hlavní odpovědnost za DV mají rodiče, zaměstnanci mateřských škol a učitelé předškolních zařízení a souhrnných škol. Učitelé mají povinnost poskytovat studentům DV. Policie se podílí na DV jako zdroj. Obsah a kvalita účasti policie se v různých krajích liší. V rámci různých tematických akcí a kampaní se na DV podílí i další organizace jako například autoškoly. Jejich účast, stejně jako účast policie je založena na bázi úsilí dobrovolníků. Podíl vlády na DV Národní kurikulum potvrzuje Národní výbor pro vzdělání. Cíle a hlavní obsah DV jsou v kurikulu formulovány spolu s vymezením předmětů v kterých by měla DV figurovat. Úřady samosprávy odpovídají za implementaci cílů a obsahů formulovaných národním kurikulem ve

10

skutečné výuce. DV nemá vyhrazený vlastní rozpočet, ale je zahrnuta do celkového rozpočtu na vzdělání. Hlavní činitelé DV Hlavními činiteli jsou úřady samosprávy a školy. Ostatní aktéři, jako policie, organizace a komunity se podílejí převážně na pravidelných kampaních, tematických dnech a akcích. Finanční investice se různí podle povahy a rozsahu akce, ale obecně jsou dosti malé. Liikenneturva hraje klíčovou roli, jako výrobce vzdělávacích materiálů o dopravě. Některé materiály jsou dotované, jiné bezplatné. Liikenneturva se také podílí na rozvíjení cílů, obsahů a metod DV. Navíc spolupracuje s univerzitami a nabízí jim asistenci při seznamování učitelů s DV. Materiály k bezpečnosti silničního provozu navíc vydávají i nakladatelství učebnic, různé organizace a některé korporace. Systémy DV Národní výbor pro vzdělání schvaluje cíle a obsahy výuky realizované samosprávními úřady a školami. Ty jsou podporovány místními organizacemi, sdruženími rodičů, policií a autoškolami. Liikenneturva je v kontaktu jak s centrální, tak krajovou administrací a asistuje samosprávním úřadům a školám v praktické realizaci DV. Shrnutí akcí pro DV DV je realizována rozličnými metodami podle různých věkových skupin a skupin účastníků silničního provozu. Kromě základní problematiky samostatného pohybu se aktivity vztahují na zvláštní situace, jako pohyb ve tmě nebo na mokré vozovce, používání cyklistické přílby a dětských bezpečnostních sedaček. Při propagaci bezpečnosti dopravy je rozhodující podpora rodinám. Rodina, jako jednotka, nabízí nové perspektivy pro oblast bezpečnosti silničního provozu. Je důležité, aby rodiny dostávaly dostatek relevantních informací v životních fázích, které vyžadují nové informace a přizpůsobení. Takovými momenty jsou například bezpečná přeprava novorozenců, nebo nácvik chůze do školy po bezpečné trase u prvňáčků. Informace týkající se bezpečné účasti dětí v silničním provozu jsou rodičům poskytovány v ucelené formě ve třech samostatných fázích: před narozením dítěte, při jeho návštěvě zdravotního střediska ve čtyřech letech a na začátku školní docházky. Pro všechny fáze byly vyvinuty materiály, které jsou každoročně distribuovány téměř všem rodinám s dětmi z odpovídajících věkových skupin. Zahrnutí dopravní problematiky také do zdravotnických služeb je pozitivním příkladem spojené odpovědnosti za blahobyt dítěte. Kromě toho se začalo i se školením zaměstnanců mateřských škol a zdravotnických zařízení. Bezpečnost dopravy předškolních dětí je úzce spojena plány bezpečnosti dopravy různých úřadů samosprávy a s úsilím spolupracujících administrativních skupin. To je způsob propagace činnosti pro bezpečnost dopravy u různých sektorů (vzdělání a prostředí). Hlavním plánem pro DV je odklon od teoretického a pasivního učení k činnostem aktivujícím učitele i žáky. Efektivní metodou, jak zapojit studenty, učitele i rodiče do 11

hodnocení bezpečnosti pohybu je mapování nebezpečných lokalit na cestě do školy. Přináší navíc informace o problematických momentech, které mohou být předloženy autoritám odpovědným za dopravní prostředí – a mohou tak být odstraněny. Závadou programu je, že dosud není obecně rozšířen. Také status DV na vyšším stupni stření školy je velmi nízký, přestože byly zavedeny funkční metody, pro mládež zajímavé, jako například návštěva mladé osoby postižené v důsledku dopravní nehody. V souvislosti s dospívajícími by se též měl větší zřetel klást na výcvik řidičů mopedu. Využití médií pro DV Materiály pro DV zahrnují všechny věkové skupiny a skupiny účastníků silničního provozu. Pro různé účely existují různé typy materiálů: průvodce, soupravy materiálů, video a elektronické studijní materiály. Materiály pro nejmladší věkovou skupinu jsou zaměřeny na jejich rodiče. Materiály pro dospívající používají nové přístupy – vycházející z emocí a zážitků. Mnoho materiálů je založeno na přístupu zaměřeném na akci, v mnohých je vzdělávací obsah spojen s jinými předměty nebo místními podmínkami a prostředím. Materiály nejsou pro školy drahé a často jsou zadarmo. Kromě tištěného materiálu se využívá informačních technologií. Na internetu lze najít materiály DV pro profesionální vychovatele a rodiče a také webovou stránku pro děti. Školy mají možnost odebírat elektronické noviny. Hlavní témata DV ve Finsku DV je součástí národního programu bezpečnosti silničního provozu. V programu se klade důraz na rozvoj celoživotního systému DV a posílení DV na školách. Program prohlašuje dopravu jako součást vzdělávacích činností a potřebu posílení asistence rodičů. Měla by se také zvýšit spolupráce dětských zdravotnických středisek a škol. Letošní národní kurikulum dává DV nové příležitosti. Je dostatek materiálů, ale pokud nebude pozice DV dostatečně silná, mohla by být v učební praxi zastíněna ostatními tématy. Silnou pozici by měla DV zaujmout i v oblasti přípravy učitelů. Strategické směrnice Aby se zvýšila bezpečnost dopravy dětí a mládeže, je třeba souhrnný program. Tento program vedle DV zahrnuje ostatní klíčové oblasti, jako zlepšení bezpečnosti dopravního prostředí, legislace, rozvoj bezpečnosti vozidel a bezpečnostního vybavení a propagace jejich používání. Takový holistický přístup je také zdůrazněn v nedávné zprávě OECD, Keeping childern safe in traffic, OECD, 2004. Ve zvyšování bezpečnosti dopravy dětí je role dospělých rozhodující. Kromě rodičů a učitelů, ovlivňuje bezpečnost dětí zásadním způsobem chování řidičů a proto by vzdělávací aktivity měly být zaměřeny i na ně.

12

Situace DV v předškolních zařízeních a souhrnných školách ve Finsku je dobrá, protože DV je začleněna do národního kurikula. Na druhé straně, pozice DV na středních školách musí být nezbytně posílena. V konečné fázi, realizace DV záleží na učitelích. Je důležité, aby učitelé dostávali více podpory v oblasti dopravní problematiky i v souvislosti s jejich základním i doplňujícím studiem.

13

Francie Celkový stav DV První akcí KBP je osvědčení prvního vzdělávání o bezpečnosti provozu APER, které je povinné a týká se dětí mezi 3-11 lety. Začalo v říjnu 2000 a má při ukončení základní školy (3-11) za úkol posoudit znalosti z bezpečnosti provozu (znalosti a chování). APER se zaměřuje na didaktický kurz, jehož cílem je: - znalost: výuka pravidel bezpečnosti, jejich zvážení - návyky: učit se návyky, které napomáhají předvídat nebezpečné situace a zpracovávat informace - chování a přístup: naučit se dodržovat pravidla a jiné lidi S postupujícím věkem se tyto tři cíle stále více zaměřují na složitější dopravní situace; tyto cíle se týkají šesti témat: 1. procházet se, sám či s doprovodem a identifikovat různá dopravní prostředí (chodníky, chodníčky, známé a neznámé dopravní prostředí týkající se dopravního prostoru, nebezpečí a účastníky silničního provozu) 2. chovat se jako spolujezdec, tak abych předešel úrazu 3. jet na kole, dodržovat pravidla silničního provozu 4. znát, vybrat si a používat ochranné pomůcky 5. znát a rozumět pravidlům silničního provozu 6. poskytnout základní první pomoc Dopravní výchova (DV) není samostatný předmět. Týká se matematiky, fyziky, biologie, občanské nauky, atd. Tímto způsobem je i začleněna do školních osnov od roku 2002. Aby bylo možné zajistit vzdělávání učitelů v oblasti DV dostává každý francouzský učitel výukový dokument; tento dokument navrhuje každé věkové skupině: -

vzdělávací cíle (chůze po chodníku sám či s přáteli) znalosti a návyky výukové situace zajišťující dosažení zmíněných cílů: tzn. vyjít s žáky na ulici a objevovat nebezpečné oblasti za deště nebo zhoršené viditelnosti uvedení všech výukových situací do školního programu

Učitelé ohodnotí žáky v závěrečném vysvědčení. Třikrát (v 6, 8 a 10 letech) se hodnotí dopravní způsobilost žáků jako chodců, spolujezdců a cyklistů. Zde jsou požadavky: Když jsem chodec Jdu po straně 1. na ulici vím, kam se dívat

14

2. na ulici vím, co poslouchat 3. poznám a jsem schopen pojmenovat jednotlivá místa, vozidla a účastníky provozu 4. vím, jak jít na straně: sám či s doprovodem Přecházím ulici 5. 6. 7. 8.

vím, že nemohu přejít sám, vím, jak přejít (držím se ruky) vím, jak přejít ulici sám vím, že mám přecházet na přechodu vím, jak někomu pomoci přejít

Bydlím ve složitém prostředí v blízkosti 9. vím, jak předvídat nebezpečnou situaci 10. vím, jak rozlišit hřiště a dopravní prostor 11. vím, jak se pohybovat v mé obci v neznámém prostředí 12. vím, jak předvídat nebezpečnou situaci 13. vím, jak si naplánovat cestu 14. vím, jak použít plánek, mapu 15. znám pravidla silničního provozu 16. vím, jak se zachovat v případě nehody 17. znám základy první pomoci Když jsem cestující 18. vím, jak nastoupit a vystoupit z vozidla 19. neruším řidiče 20. vím, proč mám používat bezpečnostní pásy 21. vím, jak bych měl být připásán 22. vím, jak mám používat bezpečnostní pásy 23. znám a dodržuji pravidla pro spolujezdce 24. znám a dodržuji pravidla pro spolujezdce na jednostopých dopravních prostředcích 25. dodržuji rady dospělých ve školním autobuse 26. znám a dodržuji pravidla pro cestující ve veřejných dopravních prostředcích 27. chovám se slušně při čekání Když jedu na kole, skate-boardu, kolečkových bruslích, atd. 28. vím, jak jet opatrně po chodníku a v pěších zónách 29. jezdím v místech odpovídajících druhu prostředku, jenž používám 30. udržuji rychlost, stabilitu a trasu 31. jezdím ohleduplně 32. vím, jak jet ve skupině 33. vyžaduji a používám ochranné vybavení 34. ověřuji si vybavení, které používám 35. ověřuji si bezpečnostní prvky dopravního prostředku

15

Znám pravidla pro: 36. vím, kde nesmím jezdit 37. vím, jak jezdit na pravé straně (levé pro Velkou Británii) 38. znám dopravní značky 39. znám přednost v jízdě na křižovatkách 40. včas dám znamení při odbočování 41. dodržuji pravidla silničního provozu Podle návyků, které si žáci osvojí, škola buď udělí nebo neudělí APER, které se přenese na střední školu. Oficiální texty APER také zdůrazňují myšlenku „vzdělávací společnosti“, ve které hrají důležitou roli rodiče, ale také „akademičtí referenti bezpečnosti provozu“ a partneři za soukromého sektoru nebo jiná sdružení. Další akcí je povinná ASSR 1 (školní osvědčení bezpečnosti provozu) pro 14-ti leté. ASSR 1 hodnotí teoretické vzdělání z 5-tých tříd druhého stupně (13-15); provádí se pomocí audiovizuálního vybavení. Jedná se o mnohovýběrový test v rozsahu 20 otázek (grafy a schémata). Testujeme jejich schopnosti rozpoznat nebezpečí jako chodci, cyklisté, řidiči mopedu a spolujezdci. Žáci musí odpovědět správně alespoň 10 otázek z 20; mohou se testu zúčastnit kolikrát to bude nutné. Toto osvědčení je nutné pro BSR (povinný kurz pro řízení mopedů). Na přípravu ASSR dostávají školy speciální brožurky. Třetí povinnou akcí je ASSR 2 pro 15-17 leté, na stejném principu jako ASSR 1. Osvědčení ASSR 2 je nezbytné pro získání řidičského průkazu ve věku 18 let. Roku 2004 byly otázky ASSR 1 a ASSR 2 změněny, následkem čeho poklesl počet úspěšných na polovinu. Pro ty francouzské teenagery, kteří již nejsou studenty ve věku 16, existuje ASR (osvědčení bezpečnosti provozu). Další akce, nepovinné: -

školky: informace ve třídách střední školy: DV pro 11-ti leté a 13-ti leté (tematické aktivity doporučeny, ale ne povinné) mimoškolní

16

Otevřené školy, během prázdnin (z ministerstva sportu) pro 6-14 let. Akce ministerstva spravedlnosti a organizací pro prevenci kriminality mládeže. Aktivity Mladých komisařů bezpečnosti provozu. Akce sportovních a kulturních organizací: činnost pro vzdělávání v bezpečnosti provozu Cyklistické závody Projekty „Label vie“ akce bezpečnosti provozu pořádané mladými lidmi, dotované státem Historie 1997 – Uvedení ASSR 2002 – Uvedení APER pro děti 3-11 Největším problémem je účast rodičů. Kdo vyučuje DV Děti mezi 3-11 jsou vyučovány učiteli a různými organizacemi (policisté z „Prevention Routiere“, vyučující různých organizací). Za zmínku stojí, že policisté z „Prevention Routiere“ vyučovali 2 milióny dětí, avšak každé dítě absolvovalo pouze 2 hodiny výuky; je na uváženou jestli jsou 2 hodiny dostatečné v dlouhodobém měřítku; podle názoru francouzských výzkumných pracovníků to však není výchova nýbrž memorování pravidel silničního provozu. Koncepce DV je příliš založená na behaviorismu: vyučuje se pouze dodržování pravidel bez jejich vysvětlení; je to příliš moralistické. Je tu také alibismus ze strany učitelů, kteří argumentují tím, že do škol přicházejí policisté a tudíž nemusí DV vyučovat. Stále více mladých lidí jsou ve francouzských městech na pozicích referentů bezpečnosti provozu. Počáteční vzdělání v bezpečnosti provozu těchto pracovníků, však často není dostatečné. Sdružení obětí dopravních nehod (jako např. MADD) také působí na školách a zdůrazňuje následky dopravních nehod. Svoji úlohu hrají také pojišťovny, i když kvalita jejich práce je různá; obvykle jejich školitelé pochází z řad učitelů v důchodě, jsou staří a proto nejsou dynamičtí… Ve školách také působí místní inspektoři bezpečnosti provozu. Obecně vzato je vzdělání v DV všech těchto činitelů na nízké úrovni.

17

Úloha státu Nejdůležitější roli hraje ministerstvo školství a hned nato ministerstvo dopravy. Ministerstvo školství podporuje DV částkou okolo 600 000 Euro (brožurky a organizování APER, ASSR). Ministerstvo dopravy dotuje sdružení a akce jako např. „label vie“. Jiná forma podpory je udělení volného času některým sociálním pracovníkům v různých státních správách, kteří podporují bezpečnost dopravy, ale je nesnadné to vyjádřit finančně. Hlavní činitelé DV 1) The Prevention Routiere (velmi bohatá! Je financována pojišťovnami a městy) 2) The Prevention MAIF (pojišťovna, která je dominantní ve francouzském školním systému) Její činnost je někdy povinná (v účasti na ASSR) a někdy dobrovolná. 3) Různé oblastní sdružení Systém DV Akademičtí referenti bezpečnosti provozu, výměna pomůcek, pořádání setkání, atd. Síť autoškol (jako např. ANPERR, ACF, CER). Sdružení obětí dopravních nehod (Ligue contre la violence routiere, foundation Anne Cellier,atd.). Shrnutí akcí v DV Nejdůležitější v oblasti účasti dětí na silničním provozu je historický posun od mobility chodců k mobilitě cestujících v automobilech. To se také odráží na úmrtnosti děti při dopravních nehodách: - v 50., 60., 70. letech bylo 7 dětí chodců a 3 automobiloví pasažéři z 10 zabitých při dopravních nehodách - dnes jsou 3 chodci a 7 automobilových pasažérů Z toho vyplývá, že aktivity v bezpečnosti provozu nemohou být zaměřeny na chodce jako v minulosti, ale více se týkat odpovědnosti rodičů. Ačkoli víme hodně o dopravních nehodách chodců, největší nedostatky jsou dnes ve vlivu rodičů, společnosti na vzdělání a dopravní nehody, vliv emocí a citů na účast při dopravních nehodách a využití emocí v DV.

18

Obecné shrnutí Teoreticky je DV součást Národní strategie bezpečnosti povozu a její cíle jsou předávat znalosti, dovednosti a správný přístup. Teorie a praxe však ne vždy funguje dohromady, např. většina učitelů stále vyučuje bezpečnost chodců ve třídách v bezpečném prostředí, což je již považováno za překonané… Nejlepší program existuje pro děti ve věku 6-14, takže máme dva velké nedostatky: - 0-5, více bychom se měli zaměřit na tuto skupinu - 15-17, přesně ve věku nejčastějších smrtelných nehod! (mopedy, automobilový pasažéři vracející se z diskoték, atd.) Hlavní otázky: Měla by být DV vyučována učiteli nebo externími pracovníky? Měl by to být samostatný předmět (s testy a známkami) nebo být součástí jiných předmětů? Jak začlenit rodiče? Atd. Kladná stránka DV ve Francii je, že existuje oficiální text, bohužel však není používán v praxi. Další plus je, že stále více lidí pracuje v DV díky rostoucímu trhu, avšak často nevědí přesně co dělat, pracují sami, a nesdílejí si navzájem svoje poznatky… Strategické směrnice Je nutné dále vzdělávat učitele v DV, protože jejich znalosti tohoto oboru nejsou dostatečné. Po zaškolení mohou vyučovat DV, jež není finančně náročná. Potřebujeme sjednotit kvalitu DV a pracovníky DV profesionalizovat (nebo alespoň částečně). Stále probíhá diskuse o tom , kdo by měl DV vyučovat; učitelé nebo externí pracovníci; jestli má být DV začleněna do obecného vzdělání (jako občanská nauka) potom musí být vyučována učiteli; pokud ne, pak ji může vyučovat i jiný pracovník. Kdyby učitelé vyučovali více DV, potřebovali bychom mnohem méně externích školitelů…..byli by pouze externí regulátoři. DV bude mít jen mít jen nepatrný význam pokud nebudou osloveni rodiče, kteří mají největší vliv na chování svých dětí v dopravním provozu. Musíme přestat vnímat děti jen jako malé bytosti v dopravním nebezpečí, ale začít je učit nápaditě.

19

Irsko Celkový stav DV Populace Irské Republiky dosahuje počtu 3,9 milionu lidí. Z toho 826 000 lidí je ve věku mezi 4-18 rokem. Většina těchto lidí je po celou dobu vzdělávání v mateřské škole, na základní a střední škole. Pro děti mladší 4 let nejsou oficiální osnovy. Národní rada pro vzdělávání zpracovala dokument s názvem „Towards a framework for early learning“ (NCCA04). Tento dokument ukazuje možnosti a cíle vývoje dětí ve věku 0-6 let. Nezdá se však, že by se v tomto dokumentu objevila strukturovaná dopravní výchova. Irský základní a střední školský vzdělávací systém odkazuje na to, že bychom se měli zmínit a popsat aktivity dopravní výchovy. V Irském vzdělávacím programu jsou obsažena témata známá jako: sociální, personální vzdělávání a vzdělávání pro zdraví. (SPHE). SPHE má program s různými tématy, která jsou určena pro osoby různých věkových skupin. Tento program byl představen v novém základním vzdělávacím programu v roce 1999. Specifické akce jako „Držení za ruku“ když přecházíme silnici, jsou obsahem témat pro každou věkovou skupinu. I když je zde obsaženo mnoho aspektů týkající se osobní bezpečnosti, tato problematika je pochopitelně široká. Specifické učení, které vychází z dopravní výchovy není rozsáhlé. Na druhé straně je v Irské Republice mnoho dostupných akcí pro děti týkající se bezpečnosti. Většina z těchto akcí je řízena z místních úřadů. Každé hrabství v Irské Republice a mnoho dalších urbanistických oblastí a metropolitních oblastí má určeného člověka zabývajícího se dopravní výchovou. Ve většině oblastech, zvláště na venkově, jsou tyto pozice na zkrácený pracovní úvazek. Tito místní úředníci propagují dopravní výchovu. Tyto aktivity jsou většinou zaměřeny na děti školou povinné. Shrnutí dopravní výchovy ve školách , předškolních zařízeních jako jsou školka a jesle V předškolních zařízeních není strukturovaná dopravní výchova. Dopravní výchova existuje jen v národním vzdělávacím programu pro základní školy (od roku 1999). V novém vzdělávacím programu vydaném tento rok je dopravní výchova obsažena v předmětu SPHE. Cíle vzdělávaní tohoto předmětu jsou široké a podle zkušeností není dopravní výchova dostatečně upřednostňována. V základním vzdělávání je dopravní výchova zastoupena jen nepatrně. Není určen význam dopravní výchovy. Obecně je dopravní výchova začleněna v CSPE a SPHE. Překrytí těchto dvou předmětů je diskutováno mezi učiteli. Ačkoli jsou k dispozici rozmanitá média a některé akce jsou na tuto problematiku zaměřeny, je zřejmé, že oslovení cílových skupin je neúspěšné. Jen jedna z deseti základních škol pracuje v programu „ Staying alive“. Rok 2004 je přelomovým pro mnoho základních škol. Tento rok jsou aktivity rozděleny na juniory 12-15 let a seniory 16-18 let. Více škol se tedy dopravní výchovou zabývá. Speciálně kursem začínajících řidičů.

20

Kdo učí DV Učitelé vyvíjí svoji vlastní iniciativu při prosazovaní programů ( Be safe a nebo Staying alive). Jiné programy jsou řízeny s asistencí pracovníka pro bezpečnost a členy policejního sboru známých jako „ AN GARDA SÍOCHÁNA“ Obecně jsou prosazovány programy pro děti, s výjimkou Dublinu, kde řídí dopravní výchovu na svých školách rada pro bezpečnost města Dublin. V rámci SPEH a SCPE byl vytvořen doškolovací kurz pro učitele vyučující dopravní výchovu. Náš výzkum ukazuje, že by v tomto doškolovacím programu mělo být zahrnuto učivo dopravní výchovy. Někteří učitelé, kteří jsou zapojeni v programu „správný start“ „Cyklistické akce“, se zúčastňují výchovného tréninku v Dublinu předtím, než je tento program představen ve školách. Podíl vlády Hlavní agenturou, zabývající se dopravní výchovou, je Rada pro národní bezpečnost ( NSC). Tato agentura byla založena v prosinci v roce 1987 pod názvem (Corporate Bodies). Rada byla dotována z grantu z oddělení pro dopravu, Irské pojišťovací společnosti a dotována z různých sponzorství. Místní úřady v Dublinském regionu (Rada města Dublin) od roku 1975 rozbíhá úspěšný vzdělávací program pro děti Dublinu. Školy se řídí programem rady pro bezpečnost. Hlavní činitelé Ústředním člověkem, který podporuje učitele v dopravní výchově, je úředník pro bezpečnost v každé městské radě a v každém hrabství. Tyto posty jsou převážně na zkrácenou pracovní dobu a úředníci pracující i na jiných úkolech, ať už v radě nebo mimo ni. Tento pracovník formuje spolupráci mezi místními školami a sdružením pro bezpečnost. V některých regionech rozvíjí úředníci individuální program. V jiných pomáhají školám, aby byly úspěšné v programu úspěšného tréninku. An Garda Síochána (Irská policie) byla založena v roce 2001 jako prostředek k upozornění na potřebu pro větší bezpečí a opatrnost mezi všemi účastníky silničního provozu. Zástupci policie navštěvují školy, aby diskutovali na téma dopravní výchovy. Tato jednotka byla založena v Dublinu a úzce spolupracuje s Městskou radou Dublin v oblasti dopravního vzdělávání ne školách. Systém DV Nejvíce překvapujícím aspektem v dopravní výchově v Irské republice je nedostatek jednotnosti šancích k přístupu RSE. Všechny školy mají přístup k NSC programu „ BE SAFE a STAYING ALONE“, ale žádná z těchto škol nenásleduje tento program. Důvody mohou být různé. Např. kvůli sporným otázkám v této oblasti, kvůli nedostatečnému školení učitelů či podpoře učitelů v oblasti dopravní výchovy. Může to být také proto, že dopravní výchova není tak hluboce zakotvena ve vzdělávacím programu, a proto se učitelé zaměří na další témata, která jsou ve vzdělávacím programu více začleněna.

21

V souvislosti s tím, kde v Irsku žijete, můžete mít rozdílný přístup k akcím dopravní výchovy. Podpora dostupnosti dopravní výchovy se různí podle toho, v kterém hrabství se právě nacházíte. V Irsku je v Dublinu jedno dopravní hříště. V současné době se zde může vystřídat 12 tisíc dětí za rok. V Irsku navštěvuje základní školu 509 000 dětí a dalších 209 000 navštěvuje střední cyklistickou školu. Takže z celkového počtu dětí jen 15% dětí dopravní hřiště navštíví. Oblastní vyučování dopravní výchovy by mohlo být lepší v zaměření se na cílovou skupinu. V Dublinu byly velmi úspěšné „The never say the day“. Podpora přístupu k předvedení divadelního představení, by mohla být lepším průnikem do cílové skupiny a mohla by být dalším návodem pro uplatnění dopravní výchovy na školách. Využití médií DV Šíření NSC programu v mediích se ukázalo jako dobrý způsob. Věříme že dopravní výchova neměla dostatečný ohlas na školách díky malé podpoře a proškolování učitelů a také proto, že dopravní výchova nemá ve vzdělávacím programu své pevné místo. Věříme, že kdyby probíhala lepší propagace dopravní výchovy na školách, dopravní výchova by měla silnější postavení a zázemí. Jeden z nejlepších elementů správného startu propojení s medii je domácí výcvikový program. Toto téma by mohlo být zveřejněno a užíváno jako národní. Obecné hodnocení hlavních témat dopravní výchovy Ve shrnutí - Irsko má vypracovaný přehled zajímavostí a kreativních činností pro dopravní výchovu. Dopravní výchova však není dostatečně zakotvena ve vzdělávacím programu. Je nedostatek informovaných a proškolených učitelů a nedostatek úředníků. Není také vypracovaná strategie v oblasti dopravní výchovy pro děti předškolního věku. Dopravní výchova potřebuje větší podporu v médiích formou vhodných kampaní. Pak bude i více podporována na základních školách, ale i v dalších školních zařízeních . Vývoj strategie dopravní výchovy pro předškolní děti nabízí příležitost, obsáhnout dopravní výchovu v nově naplánovaném programu. Jednotlivé akce mohou být koncipované jako společný výchovný program pro rodiče i děti.

22

Itálie Dopravní výchova (DV) – celkový přehled V čl. 230 v Nuovo Codice della Strada je výuka DV předepsána jako povinná. DV netvoří samostatný předmět, ale je součástí předmětu Občanská výchova. Není stanoveno jací učitelé, kolik hodin, v jakých programech a kvalifikacích se má výuka DV provádět. Neexistují proto konkrétní aktivity v této oblasti a pokud ano, nejsou trvalé a efektivní. Italský systém podporuje rozvoj školní autonomie. V rámci programu Pof (Programma di offerta formativa) mohou doplňovat výuku didakticko vzdělávacími programy, vycházejícími ze zájmu studentů, jako například DV. Pro DV je v něm stanoveno 20 hod ročně. Materna (3 – 6 let): Výuka DV je povinná. Učitelé a někdy i příslušníci dopravní policie učí především o chování pěších a o bezpečnostních systémech automobilových pasažérů. Předškolní zařízení mohou výuce věnovat tolik času, kolik uznají za potřebné. Elementare (6 – 11): Povinná DV. Chování cyklistů. Media (11 – 14 let): Povinná DV je zahrnuta do Občanské výchovy (0 – 20 hod). V posledním ročníku je možné účastnit se dobrovolně teoretické přípravy na řidičský průkaz pro mopedy. Superiore (14 – 19): DV je povinná a je zahrnuta do Občanské výchovy (12hod). Hlavním tématem je jízda na motocyklu, protože ten je touto věkovou skupinou nejvíce využíván a vykazuje vysokou nehodovost. (podle průzkumu provedeném v letech 2002/2003 57,1% studentů středních škol používá mopedy a 18,9% mělo nejméně jednu nehodu na motocyklu). Dekret z 15. ledna 2002 zmiňuje úlohu školských zařízení při organizaci nezávazných přípravných kurzů na řidičský průkaz na moped. Aby mohli chlapci používat moped ve věku 14 let, musí obdržet tzv. „patentino“. Ministerstvo infrastruktury a dopravy vydalo 30.06.2003 výnos, ve kterém definuje podmínky, postupy a náplň takových kurzů. Dle tohoto výnosu každý, kdo chce složit zkoušku, musí kurzy navštěvovat. Kurzy musí mít následující rozvrh: Školy – 20 hod, rozdělené takto: - pravidla chování: 4 hod. - značky a předpisy: 6 hod. - výuka o právních aspektech: 2 hod. - výuka o občanském soužití: 8 hod. Autoškoly –12 hod. rozdělené takto: - pravidla chování: 4 hod.

23

-

značky a dopravní předpisy: 6 hod. výuka o právních aspektech: 2 hod.

Obsah DV na školách tvoří tři osy: 1. chování chodců 2. chování cyklistů 3. znalost předpisů Tato orientace je doplněná zaměřením na chování mopedistů ve 14 letech. Vzdělávací programy škol a univerzit jsou v kompetenci italského ministerstva školství. V celkově decentralizovaném systému se na nich výrazně podílí i kraje a krajské úřady. V tomto ohledu jsou některé kraje aktivnější než jiné. Důležité je však zdůraznit, že poslední slovo mají spíše školy než krajské úřady. Komunikují přímo s ministerstvem školství. Krajské úřady se především podílí na financování škol. V Itálii také existuje velké množství soukromých iniciativ v oblasti DV (nadace, výzkumná centra…), které představují svoje plány ministerstvu a případně obdrží granty. Většina z nich je napojena na školy. Některé výjimky jsou: Nedělní akce pro cyklisty BINBINBICI a soutěž „A ruota libera“ pořádané Asociací Fabio Casartelli. Některá média většinou ve školách nevyužívaná, jako JUNIOR, pořad Rádio Associazione Italiana (RAI) nebo portál www.stradanove.net, kde jsou informace o dopravních předpisech nebo virtuální ethylometrický test. Kdo učí DV? Na výuce DV se podílí hlavně učitelé a pracovníci dopravní policie. Systém je však otevřen i pro dobrovolnou asistenci rodičovských asociací, odborníků na bezpečnost silničního provozu a dalších. Příkladem mohou být kurzy pořádané červeným křížem. Školení učitelů není povinné. Poskytují je ACI, dopravní policie, Osservatorio di Sicurezza Stradale a jiné organizace. Mohou je pořádat také samotné školy. ACI: vydává testy a organizuje - ve spolupráci s odborníky, pedagogickými psychology a vyučujícími – školící a vzdělávací programy. Podíl vlády DV je vládními institucemi definována jako činnost zaměřená na vytváření podmínek pro šíření kurzů bezpečnosti silničního provozu. -

Ministerstvo infrastruktury a dopravy: financování a změny v dopravním zákoníku. Ministerstvo školství: financování, obsah a informace o „patentinu“. Ministerstvo vnitra: je zodpovědné za policii, která na krajské úrovni pořádá kurzy na školách i pro učitele.

24

-

Ministerstvo zdravotnictví: je odpovědné za všechny aspekty související se zdravím. „Piano Sanitario Nazional“ 2002/2004 zahrnuje mezi své hlavní cíle radikálnější změny ve prospěch efektivnějšímu čelení dopravním nehodám.

Hlavní činitelé Kromě výše zmíněných institucí a organizací, např.: -

ACI: Automobile Club d´Italia ANFIA: Associazione Italiana dei Fabricanti Automobili UNRAE: Unione Nazionale Rappresentanti Autoveicoli Esteri ANCMA: Associazione Nazionale Ciclo Motociclo e Accessori. Censis (Centrum sociálních studíí a politiky)

Systém DV

Fondazione la Sicurezza Vláda - Ministerstvo Stradale infrastruktury a ACI, ANFIA, UNRAE, dopravy ANCMA - Ministerstvo školství - Ministerstvo vnitra ACI Místní orgány Automobilový klub d‘Italia - Kraje - Provincie - Radnice Sdružení RS (uznaných Osservatori Regionali per USR vládou) l‘Educazione Stradale

Policie

USL

Školy - základní

25

Soukromé společnosti

střední

Veřejná sdružení

Akce pro DV – shrnutí Z našeho pozorování se jako průkopníci rozvoje DV jeví kraje severní Itálie, což neznamená, že jsou jediné, kde se zavádí projekty DV. Italská veřejnost si je vědomá problému dopravních nehod, stejně jako vláda. Přesto se však nedělá dost. Mnoho mladých například ignoruje základní dopravní předpisy, jako nošení přílby nebo bezpečnostních pásů. V současné době se chystá uvedení do praxe důležité školní reformy a tak snad, již od příštího školního roku, bude vše v souvislosti s DV lépe a přesněji vymezeno. Nejpropracovanějšími oblastmi DV v tomto roce se zdají být ty orientované na uživatele mopedů a děti starší 14 let, jakožto věkovou skupinu s vysokou početností dopravní nehod a rostoucí náchylností ke konzumaci alkoholu a drog. Jedna z největších slabin DV v Itálii je malé povědomí rodičů a dospělých lidí vůbec, kteří si neuvědomují svou roli a vliv na děti a dospívající. Média pro DV Existuje hojnost médií, které plně kryjí potřeby všech věkových skupin. Zabývají s rozmanitými tématy bezpečnosti silničního provozu, především s ohledem na pěší, cyklisty, uživatele motocyklů a automobilů. Méně počinů je v oblasti veřejné a školní dopravy. Používaná média jsou různého rázu, od knih, CD-Rom po videohry a časopisy. Zvláštní zmínku zaslouží internetové stránky a portály, často spolupracující s různými institucemi. Příkladem je například stránka www.lastradasiamonoi.it, první portál zaměřený na bezpečnost silničního provozu v Itálii, podporovaný ERG SpA a spoluprací ministerstev školství a zdravotnictví. Co se týče didaktických materiálů určených pro vyučování (učebnice, omalovánky, pracovní sešity, letáky…), jsou vytvářeny soukromými společnostmi, sdruženími, neziskovými organizacemi a krajskými vládami. Ministerstvem není určen jednotný závazný didaktický materiál. Strategické směrnice Ve výzkumné studii, publikované v roce 2003 Centrem sociálních studií a politiky, uvedlo 69,5% žáků z věkové skupiny 13 – 19 let, že se jim nedostalo žádného kurzu DV, 30,5% absolvovalo kurzy v rámci školního vzdělání, 11,9% si stěžovalo na neadekvátní DV ve škole. DV jednoznačně není dostatečně rozvinuta na národní úrovni. Tradiční nepoměr mezi severní a jižní částí Itálie přetrvává i v úrovni DV.

26

Německo Dopravní výchova (DV) – celkový stav Německo je stát s federativním uspořádáním. Každá ze šestnácti spolkových zemí je odpovědná za vzdělávací strategii, včetně DV. V roce 1972 byl vydán oficiální dokument „doporučení k DV“, který byl schválen ve všech spolkových zemích. Toto doporučení bylo v roce 1994 revidováno a je dodnes platné. V jeho rámci je vypracován například rozsah, témata a metody DV. Na tomto základě může každá ze spolkových zemí vytvořit vlastní program DV. Vedle tohoto systému existuje řada organizací zabývající se bezpečností veřejné dopravy. „Deutscher Verkehrssicherheitstrat e. V.“ (DVR e. V.) je asociace sdružující kolem 300 organizací zabývajících se bezpečností dopravy. S pomocí této zaštiťující organizace jsou plánovány a koordinovány společné projekty, pořádané členskými organizacemi. Vedle těchto DVR koordinuje i různá opatření iniciovaná federálním ministerstvem výzkumu dálnic. Nejdůležitější program „Kind und Verkehr“ je určen pro předškolní děti a jejich rodiče. „Deutsche Verkehrswacht e. V. (DVW e. V.), člen DVR, strukturovaný podle spolkových zemí a jednotlivých krajů, provádí na příkaz spolkové vlády řadu projektů DV, například „Kind und Verkehrů“ (dítě a doprava) a „FIT – Fahrrad im Trend“. Na příklad známé „Fahrradwochen“ jsou balíkem více než 350 akcí. Během těchto akcí se DVW zaměřuje na informování různých cílových skupin o různých aspektech bezpečnosti dopravy a DV. „Unfallkassen“ (Pojišťovny zaměřené na školní pojištění, včetně cesty do školy) vyvinuly didaktický materiály pro učitele a nabízí řadu programů vhodných pro školy. Automobilový klub „ADAC e. V.“ pořádá ve školách pravidelné cyklistické soutěže. Vydal příručku „Signale“, představující řadu témat bezpečnosti dopravy. Další početné aktivity jsou určeny pro mladé lidi řidiče. „Bruderhilfe Akademie fur Verkehrsichersheit“ je instituce spravovaná protestantskou církví a také publikuje didaktické materiály, pořádá kurzy DV pro učitele, instruktory a žáky a podporuje řadu projektů. „Vorschurparlamente“, financována „Daimler/Chrysler AG“, provádí lokální projekty k bezpečnosti dopravy, například semináře pro učitele. Daimler/Chrysler AG se také podílí na akcích jako „Mobile Kids“ a nabízí internetovou hru. „Gesamtverband der Deutschen Versicherungwirtschaft“ se zabývá tvorbou plánů cesty do školy a podílel se na vývoji programu na prevenvci nehod kolečkových bruslařů. Zdarma distribuovali manuál pro učitele „Skate & Roll“. Existuje mnoho dalších organizací vyvíjejících podobné aktivity, z čehož vyplývá, že v Německu neexistuje jednotná DV. Ta je vykonávána mnoha institucemi a mnoha různými způsoby.

27

Přehled DV Témata DV na základních školách zahrnují teoretickou a praktickou výuku chodců a cyklistů, znalosti o hromadné městské přepravě a automobilových pasažérech. Jsou zaměřena na psychomotorické aspekty stejně jako na cestu do školy. Vedle dalších témat by měla být také vzata do úvahy témata jako pozorování dopravy a konzultace s odborníky bezpečnosti dopravy. Akce by se měly pořádat ve třídách, hřištích, školních dvorech, dopravních školách nebo ve skutečné dopravě v blízkosti školy. Ve třídách 5 – 10 středních škol jsou v osnovách jak bezpečná a zodpovědná jízda na kole a mopedu, tak racionální výběr dopravních prostředků. Problematiky právní, lékařská, psychologická a informace o dopravě jsou nahlíženy prakticky a teoreticky. DV netvoří samostatný předmět, protože jeho obsah spadá i do ostatních předmětů. Ve třídách 11 – 13 středních škol jsou upřednostňována témata podněcující hlubší znalosti vědeckých otázek a fenoménů spojených s moderní dopravou, např. fyzikální a technické otázky (odstředivá síla při brždění), lékařské (alkohol, drogy), psychologické (agrese, předvádění), ekologické, ekonomické a filozofické (zodpovědnost). Návrhy na změny v posledních letech: − − − − −

Posunout výcvik jízdy na kole již do 1. a 2. třídy ZŠ. Zavést výuku mladších žáků staršími. Zavést novou metodu diskuzí s mladeží (dilemma speech) Zavedení testů DV Integrování DV do přípravy učitelů

Kdo učí DV? DV učí učitelé. Je tendence zavést též výuku mladších žáků staršími. Na každé škole je jeden z učitelů pověřen jako poradce pro DV. Prošel zvláštním kurzem a měl by mít komplexní a podrobné informace v této oblasti. Pomáhá kolegům a koordinuje případné akce. Vedle nich existují i odborní poradci pro DV na krajské úrovni. Ti koordinují aktivity a pořádají kurzy DV pro učitele. V Německu DV poskytuje i policie. Policejní úředníci provádějí výcvik jízdy na škole v dopravních školách, ale také asistují školám při výuce chodců, bezpečnostních prohlídkách kol nebo odborných přednáškách o alkoholu, drogách a agresivním chování. Tito policisté prošli speciálním pedagogickým školením. Program „Kind und Verkehr“ (dítě a doprava) je prezentován takzvanými moderátory, kteří informují a aktivují rodiče předškolních dětí. Jsou to většinou učitelé, policisté nebo pracovníci DVW.

28

Podíl vlády Německá vláda vymezila na dopravní vzdělání a informace rozpočet kolem 11mil. eur. Největší část prostředků je určena pro opatření a programy DVR e.V. a jejich členských organizací pověřených ministerstva dopravy. Program „Kind ind Varkehr“ zaměřený na rodiče předškolních dětí, prováděný asi 1000 moderátory v 3000 kurzech, je dotován asi 600.000 eury ročně. Děti jsou též oslovovány televizí a rádiem. Každý rok vznikne kolem 6 nových televizních pořadů pro seriál „Sesamestreetů“. Pokračování série „Cool oder Crash“, je též plánován dopravní kviz v bavorském rádiu. Tyto pořady jsou financovány z rozpočtu ho ministerstva výzkumu dálnic. Hlavní činitelé Jak již bylo zmíněno v Německu neexistuje jediná, určitá organizace odpovědná za DV, ale působí zde řada organizací, úřadů, pojišťoven a společností. Rozmanitost a četnost je běžným principem DV. Systém DV

Tabulka

29

Responsibility traffic education – Odpovědnost za DV 16 Lander – 16 spolkových zemí Recommendations traffic education at schools – doporučení DV na školách Federal ministry of transport – federální ministerstvo dopravy Campaigns – kampaňe TV productions – televizní pořady BASt Research – výzkum BASt Child and traffic – dítě a doprava Own measures traffic education – vlastní prostředky DV Companies, Insurances, Traffic Guard, Automobile clubs – společnosti, pojišťovny, automobilové kluby

Shrnutí akcí DV funguje dobře na základních školách, zatímco na středních školách je veliký rozpor mezi požadavky kurikula a školní reality. Nedávno proběhl rozsáhlý výzkumný projekt, který prokázal, že DV není na středních školách tak začleněna do učiva, jak to požaduje kurikulum. DV je ve skutečnosti často podávána tradičními prostředky a je vnímána jako podřadná ve srovnání se společenskou výchovou, výchovou k míru nebo naukou o životním prostředí. Na střední škole není DV samostatný předmět a učitelé jej tak mohou prakticky libovolně zahrnout do svých předmětů. Zdá se, že v očích mnoha učitelů není DV důležitým obsahem výuky, takže stanovený počet vyučovacích hodin vyhrazených pro DV nebývá často splněn. Existuje však celá řada velice dobrých a osvědčených programů DV pro střední školy, jako např. cyklistické soutěže „Pán dvou kol“ a „Pozor auto!“. (zabývají se například odhadem brzdné vzdálenosti). Pro vyšší třídy středních škol jsou též cíle a obsah DV vymezeny v kurikulu a směrnicích. Týkají se, například, typických problémů bezpečnosti dopravy této věkové skupiny, jako řízení pod vlivem alkoholu, drog, agresivního chování nebo chování pasažéra. Kromě tradičního výkladu, jsou do škol zváni soudci, jako odborníci na právní aspekty deviantního chování v dopravě. Jiné programy, jako „Alles in Griff“, jsou prováděny učiteli, kteří absolvovali příslušné školení. V poslední době se v Německu, jako na velice úspěšnou metodu v DV pro mladistvé, nahlíží na tzv. „Dilemma Speech“. Zabývají se jí různé výzkumné projekty. Ve vyšších třídách středních škol se v DV také stále více uplatňují přesahová témata, jako „doprava a globalizace“ či „plánování dopravy“. Využití médií v DV Zde je třeba zmínit medium „Radfahrunterricht in der Grundschule und Jungverkehrsschule“ (Výuka jízdy na kole pro ZŠ a dopravní školy pro mládež), jako základní medium pro dopravní školy pro mládež. Čtvrtletní oběžník pro učitele „Signale“, nabízený zdarma a pokrývající na 4 – 8 stranách vždy jeden konkrétní problém DV (např. „nošení přílby“, „doprava a prostředí“, „emoce v silniční dopravě“).

30

ADV nabízí materiály ověřující znalosti v oblasti DV. Jsou často posuzovány jako příliš tradiční, ale mnohé střední školy je rady využívají. V současnosti nabízí Daimler-Chrysler AG internetovou hru pro děti ve věku 10-14 let. V této hře se účastnící pohybují ve městě a plní různé úkoly. Protože media jsou vesměs vlastněny soukromými organizacemi a vydavateli, nemůžeme zde podat spolehlivé údaje. Jestli zákazník medium přijme je věcí trhu.

Obecné shrnutí Co se týče DV na školách, může se prohlásit, že je dobře zavedena na základních školách. Díky existenci dopravní školy pro mládež je prokázáno, že téměř každé dítě se účastnilo výcviku jízdy na kole. Co se týče středních škol, zavádění DV je neuspokojivé již po dlouhá léta. Můžeme předpokládat různé příčiny: •

DV není spojena s určitým předmětem. Na učitele jednotlivých předmětů tak nelze vztáhnout dostatek odpovědnosti.

•

DV není zastoupena ani v přípravě budoucích učitelů, ani ve školení učitelů. Proto se DV učí jen okrajově a tradičními metodami.

•

Mnoho kvalitních prostředků se k učitelům nedostane.

•

Klesá otevřenost k DV souběžně s klesajícím počtem vážných dopravních nehod dětí.

•

DV má silnou konkurenci ve společenské výchově, výchově k míru, mediální výchově nebo výchově o životním prostředí.

•

V oblasti DV je třeba pokrývat stále více témat. Na druhou stranu je třeba řešit otázku jak plodně využít omezeného časového prostoru pro DV ve škole.

•

Nedostatek učitelů.

Strategické směrnice V kontextu DV je třeba zabývat se výukou konkrétních znalostí, dovedností, návyků a postojů podporujících uvědomovanou odpovědnost za sebe a za ostatní účastníky dopravy. DV není omezena na adaptaci účastníků dopravy na součastnou dopravní situaci, ale také by měla v souvislosti s tímto fenoménem podněcovat diskusi o podmínkách a následcích současné situace v dopravě a její řízení v budoucnosti. DV tak může přispívat bezpečnostní výchově, společenské výchově, výchově o životním prostředí a zdravotní výchově.

31

Nizozemí Dopravní výchova - celkový stav DV – koncept „celoživotního vzdělávání“ Pojetí DV v Nizozemí vychází z konceptu „celoživotního vzdělávání“. To znamená, že DV, nezbytná pro bezpečnou a zodpovědnou účast v dopravě, je lidem poskytována během celého života, a to ve všech důležitých přechodových momentech účasti na silničním provozu. Principy „celoživotní DV“ byly zpracovány ve zprávě, spolu s doporučeními pro úspěšné zavádění Průběžné DV (PDV) „Towards a succesful implementation of permanent road safety education. Principles for road safety policy.“ V rámci PDV se rozlišuje šest cílových skupin: 1. Předškolní výchova (0-4). 2. Základní škola (4-12). 3. Střední škola (12-16). 4. Řidiči – začátečníci (řidiči mopedů, automobilů a motocyklů, 16-25). 5. Držitelé řidičských průkazů (25-60). 6. Starší účastníci dopravního provozu (60 a starší). Tato zpráva se zaměří na první tři cílové skupiny. Organizace DV v Nizozemí DV je v Nizozemí záležitostí jednotlivých krajů. Na národní úrovni všech 12 krajů spolupracuje a pro každou cílovou skupinu jsou formulovány obecné vzdělávací cíle. Ministerstvo dopravy odpovídá za DV na národní úrovni. Za věkové skupiny 4-12 a 12-18 je též odpovědné ministerstvo školství a věd, protože rozhoduje o zařazení DV do celonárodního kurikula. DV pro jednotlivé cílové skupiny Cílová skupina 1: 0 – 4 roky DV není povinná. Existují však různé iniciativy na dobrovolné bázi. Dobrovolná DV je zaměřena hlavně na rodiče (a oni jsou tak vlastně cílovou skupinou). Důležité oblasti DV pro rodiče jsou: bezpečná přeprava dětí a uvědomování dětí o rizicích účasti na dopravním provozu. Rodiče jsou k tomu, aby se sami stali dobrým příkladem pro své děti. Cílová skupina 2: 4 – 12 let Základní školy jsou právně zavázány poskytovat svým žákům DV. V národním vzdělávacím plánu však nejsou vymezeny kvalitativní ani kvantitativní podmínky pro DV na školách. Je součástí širších vzdělávacích cílů ZŠ. Školy se mohou nezávisle rozhodovat o způsobu poskytování DV a její časové dotaci. Školy DV zpravidla nepřikládají vyšší prioritu. Důvodem nedostatku větší pozornosti věnované DV může být absence vhodných dopravních cvičení pro děti. Školy požadují podporu pro lekce ovlivňující chování v dopravě. Současné výukové metody, zdá se, požadavkům škol neodpovídají. Řadě škol se

32

dostává v oblasti metodiky a dalších pomůcek podpory obecních úřadů. Podpora a spolupráce dalších subjektů se školou je důležitým stimulem k aktivnější realizaci DV na školách. Cílová skupina 3: 12 – 16 let Realizace DV na středních školách je výhradně dobrovolná. DV je integrována do dalších povinných předmětů, jako fyzika, chemie atd. DV není právně závazná a tak stojí na okraji pozornosti. Přesto, na trhu dostupných mnoho projektů a výrobků zaměřených na DV (např. učebnice, videokazety, speciální výcvikové programy atd.). Cílová skupina 4: 16 – 25 let Ve čtvrté skupině se rozlišuje skupina mladých řidičů mopedů a mladých řidičů automobilů. Pro motocyklisty dosud speciální programy či aktivity nebyly vyvinuty. Řidiči mopedů Řidiči mopedů jsou povinni absolvovat teoretickou zkoušku, aby mohli řidičský průkaz na moped. Praktická zkouška se neprovádí. Řidiči mopedů navštěvovat teoretické lekce v autoškole. Obvykle se na teoretický test připravují učebnice dopravních předpisů pro řidiče mopedů. Ačkoliv praktický výcvik jízdy na povinný není, byly vyvinuty speciální výukové programy.

obdržet nemusí studiem mopedu

Řidiči automobilů Řidiči automobilů jsou povinni složit teoretickou i praktickou zkoušku. Ministerstvo dopravy stanovuje závazný obsah zkoušek, nikoli obsah nebo délku výuky řidičů. V roce 2000 začal v Nizozemí nový výukový program pro řidiče automobilů „Driver Training Stepwise“ (DTS). Výukový program DTS vychází z doporučení matrice Cílů vzělávání řidičů, vyvinuté jako součást projektu EU, GADGET. Program DTS je strukturován do čtyř modulů: Modul 1: Údržba a obsluha vozidel Modul 2: Zvládnutí základních úkonů a základních řidičských úkolů Modul 3: Zvládnutí komplexních úkonů a komplexních řidičských úkolů Modul 4: Bezpečná a zodpovědná účast na dopravním provozu Výcvik řidičů DTS probíhá podle „osvojovacího scénáře“. Ten stručně formuluje základní kroky, které musí řidič učinit, aby vyřešil standardní řidičské úkoly. Výcvik probíhá v postupných krocích a řidič může postoupit k dalšímu kroku či modulu, pouze po úplném osvojení předchozího. Každý modul je zakončen testem. První test po modulu 1 provádí instruktor autoškoly. Testy po modulech 2 a 3 provádí examinátor Nizozemského centra řidičských oprávnění. Modul 4 je završen oficiální řidičskou zkouškou. Jako součást projektu EU – NovEV byla vyvinuta a zavádí se druhá fáze výcvikového programu. Výsledky jejího zavádění budou známy do konce roku 2004 a Nizozemské ministerstvo dopravy na jejich základě rozhodne, zda druhá fáze bude v Nizozemí povinná.

33

V současné době probíhá malý experiment týkající se zkušenostního modulu začátečníků. Ve zkušenostním modulu mohou začátečníci, kteří ještě nevlastní úplné řidičské oprávnění, získávat zkušenosti jízdou se zkušeným řidičem. Cílová skupina 5: 25 – 60 let Pro tuto cílovou skupinu není právně závazná účast na DV. Některé společnosti profesionálních řidičů požadují průběžnou výuku či výcvik jako součást profesní kariéry. Cílová skupina 6: 60 a starší Také pro tuto není žádná forma DV povinná. Existují projekty a programy na dobrovolné bázi. BROEM (Dobrovolná poradna pro starší řidiče) – je jízda s instruktorem, ve vlastním autě. Kromě jiného řidiči mohou obdržet rady jak kompenzovat tělesné defekty. Projekt „Informační služba pro starší občany“ je zaměřen na poskytování informací o alternativních způsobech dopravy pro starší osoby, které již nemohou řídit. Jsou učeni jak se pohybovat bezpečným způsobem. Kdo učí DV? 0 – 4 roky DV v předškolním věku je zaměřena převážně na rodiče. Pořádají se pro ně zvláštní informační schůzky vedené většinou odborníkem DV z řad policie, Nizozemské organizace bezpečnosti silničního provozu 3VO nebo Podpůrné vzdělávací služby. 4 – 12 DV na základních školách je většinou prováděna samotnými učiteli. Ačkoliv byl vyvinut speciální program pro výuku budoucích učitelů základních škol, jen málo z nich má teoretickou či praktickou průpravu k DV. Některé základní školy využívají speciálně vyškolené učitele DV, policejní úředníky či odborníky na dopravu z organizací zaměřených na bezpečnost silničního provozu. 12 – 18 Situace na středních školách je podobná. V některých případech školy využívají na výuku DV speciálně školené učitele, většinou instruktory autoškol, kteří absolvovali zvláštní školení zaměřené na DV této věkové skupiny. Podíl vlády Za provádění je odpovědné ministerstvo dopravy. Stanovuje například požadavky pro různé řidičské zkoušky. Velká část odpovědnosti je v oblasti bezpečnosti silničního provozu je také

34

svěřena krajům. V každém ze 12 nizozemských krajů působí takzvané orgány bezpečnosti silničního provozu. Ty tvoří platformu pro ostatní organizace zaměřené na bezpečnost silničního provozu, stimulují jejich spolupráci a iniciují a provádí projekty týkající se bezpečnosti provozu. Orgány bezpečnosti silničního provozu dostávají své rozpočty od národní vlády. Část odpovědnosti mají také obecní úřady, zvláště v oblasti bezpečného životního prostředí pro věkovou skupinu 0 – 18. Ministerstvo školství a věd hraje důležitou roli, protože rozhoduje o obsahu národního kurikula a o povinnosti výuky DV. Ministerstvo dopravy a ministerstvo školství spolu spolupracují, ale protože školní kurikulum je již přeplněné povinnými předměty, vzájemné vyjednávání o rozsahu DV v kurikulu je složité. Hlavní činitelé DV Vedle vládních úřadů hraje při realizaci DV důležitou roli řada dalších organizací. Následuje přehled těch nejdůležitějších pro každou věkovou skupinu. 0 – 4 roky Střediska zdravotní péče Poskytují rodičům rady v oblasti bezpečnosti přepravy dětí. Byly vypracovány speciální letáčky a jsou distribuovány ve střediscích. Předškolní zařízení Předškolní zařízení navštěvuje v Nizozemí asi polovina všech dětí. Existují speciální programy pro výuku základních pravidel pro chodce (přecházení) a bezpečné jízdy na kole. Pro rodiče se zde též pořádají informační schůzky seznamující je s bezpečnou přepravou dětí, důležitosti poskytování dobrého vzoru pro děti a způsobem jak dětem zprostředkovat základní pravidla silničního provozu. Nizozemská organizace bezpečnosti silničního provozu 3VO Nizozemská organizace bezpečnosti silničního provozu 3VO vyvinula velké množství informačních materiálů, jako letáky a plakáty. 3VO má také několik specialistů pro každou věkovou skupinu. Dopravní policie Policejní úředníci informují děti a rodiče o dopravních předpisech a pravidlech. 4 – 12 let Základní školy Hrají klíčovou úlohu v poskytování DV dětem v této věkové skupině.

35

Servis pro podporu vzdělávání Servis pro podporu vzdělávání provádí řadu podpůrných aktivit v oblasti vzdělávání a výukových metod. Mohou školám a učitelům též poskytovat odbornou asistenci při uplatňování nových výukových metod. Nizozemská organizace pro bezpečnost silničního provozu 3VO Viz skupina 0 – 4 roky. Dopravní policie Viz skupina 0 – 4 roky. 12 – 18 let Střední škola Viz skupina 4 – 12 let. Servis pro podporu vzdělávání Viz skupina 4 – 12 let. Nizozemská organizace pro bezpečnost silničního provozu 3VO Viz skupina 0 – 4 roky. Dopravní policie Viz skupina 0 – 4 roky. Systém DV 0 – 4 roky V současnosti se pro tuto věkovou skupinu sítě zavádí na bázi experimentu. V těchto sítích spolupracují obecní úřady, dětská střediska zdravotnické péče a orgány bezpečnosti silničního provozu. 4 – 12 let Síť bezpečnosti silničního provozu pro ZŠ Z iniciativy Orgánů pro bezpečnost silničního provozu byly uvedeny v činnost v některých krajích, aby zaručily, že bude DV věnována náležitá a soustavná pozornost. Organizace, které jsou součásti sítě: obecní a městské úřady, školy, policie a 3VO.

36

Logo bezpečnosti silničního provozu Novou iniciativou některých Orgánů bezpečnosti silničního provozu je Logo bezpečnosti silničního provozu. Pokud některá škola splní některé z požadavků DV, jako například zavedení školního programu DV, obdrží oficiální logo bezpečnosti silničního provozu. Strany účastnící se tohoto projektu jsou školy, městské a obecní úřady a Orgány bezpečnosti provozu. 12 – 18 let Síť bezpečnosti silničního provozu pro SŠ Viz skupina 4 - 12 Logo bezpečnosti silničního provozu Viz skupina 4 – 12 Shrnutí akcí pro DV 0 – 4 roky Protože je DV u této věkové skupiny nepovinná, množství dětí a rodičů, kterým se dostává je stále poměrně malé. Dvě důležité soupravy jsou: 1. „Hard/hart voor je kind“ Hlavními tématy je jak děti bezpečně přepravovat a upozorňovat rodiče na nebezpečí a rizika pro malé děti v dopravě. 2. „Stap stoep fiets“ (Krok Chodník Kolo) Hlavním tématem je vést rodiče k uvědomění si role vzoru pro své děti a povzbuzování k tomu, aby děti zapojovali do dopravy a učili je bezpečnému pohybu (přecházení ulice) jízdě na kole po komunikacích. 4 – 12 let Ačkoliv je DV u této skupiny povinná, způsob její realizace se u jednotlivých škol značně liší. Programy a projekty na trhu i výukové metody jsou na trhu dostupné a zahrnují všechny odpovídající oblasti DV pro tuto skupinu. Metody jsou však většinou tradiční a zaměřené na znalost předpisů. Měly by se modernizovat ve smyslu aktivního učení žáků. Důležité soupravy pro tuto skupinu jsou: 1.

„Wijzer door het verkeer“ (Chytřeji dopravou)

37

Výuková metoda pro celé třídy základních škol. Pro každou skupinu jsou učebnice a pracovní sešity pro žáky i příručky pro učitele. Byly vydány i speciální obrázkové knihy, CD a příručky a materiály pro praktická cvičení. Hlavní metody těchto výukových metod náleží do oblasti znalostí a dovedností, ale i postojů. 2.

„Theoretisch en praktish verkeehrsexamen“ (Teoretická a praktická zkouška z dopravy) V 7. nebo 8. třídě ZŠ skládá většina dětí teoretickou a praktickou zkoušku. V teoretické části jsou testovány jejich znalosti dopravních předpisů a správného chování v dopravě. V praktické části je testována jízda na kole v silničním provozu. Pokud zkoušku absolvují úspěšně obdrží osvědčení bezpečnosti provozu.

3.

„Verkeersouders“ (Dopravní rodiče) Hlavním cílem je zapojení rodičů do DV. Na každé škole by měl být jeden zástupce rodičů jako prostředník mezi rodiči a školou. Projekt provádí 3VO a byla zřízena informační webová stránka. Dopravní rodiče podporuje 3VO poradenským servisem, poskytováním materiálů, jako videokazety, plakáty, letáky atd.

4.

„Verkeersveiligheidslabel“ (Logo bezpečnosti silničního provozu) Viz Systémy DV

12 – 18 DV na středním stupni není povinná. Mezi ZŠ a obdobím, kdy je potřeba řidičský průkaz je skutečná mezera. Přesto existuje na trhu řada programů a projektů pro tuto věkovou skupinu. Důležité soupravy pro tuto věkovou skupinu: 1.

„Schoolroutes“ (Trasy do školy) Děti na střední školu zpravidla dojíždějí z větší vzdálenosti a nejčastějším dopravním prostředkem je kolo. Tento projekt děti seznamuje s novou cestou do školy a upozorňuje na možné obtížnosti na ní. K dispozici jsou videonahrávky a výcvikový manuál.

2.

„Onder invloed onderweg“ (Na cestě pod vlivem) Souprava je zaměřena na rizika užívání alkoholu a drog (a zvláště jejich kombinace) v souvislosti s účastí na provozu. K dispozici je rozsáhlý výukový manuál pro učitele a učebnice s videonahrávkami pro studenty.

3.

„Alles onder controle“ (Vše pod kontrolou)

38

Soubor výukových materiálů, které by měly iniciovat diskuzi s řidiči mopedů o rizicích jízdy na mopedu. Hlavními tématy je porušování předepsané rychlosti, nebezpečné předjíždění, nošení přílby. 4.

„Bromfietcursus“ (Výcvik řidičů mopedů) Program vyvinutý Nizozemskou asociací motocyklistů. Aby povzbudily mopedisty – začátečníky k účasti na výcvikových kurzech, některé krajské úřady platí až polovinu ceny. Kurzy díky tomu absolvuje více než polovina mopedistů.

5.

„Easy Riders“ Diskuze a krátké lekce pro žáky středních škol na nichž se podílí různé organizace spolu se zástupci policie. Hlavním účelem je propagace nošení přílby.

Využití médií pro DV – shrnutí V Nizozemí není mnoho výrobků na DV trhu, které by se daly označit za čistě mediální. Většinou jsou součástí výše zmíněných a dalších programů a projektů. Hlavní témata DV v Nizozemí Odborná podpora DV Protože pro většinu cílových skupin není DV povinná, je třeba hledat jiné způsoby, jak ji podporovat. V poslední době vznikají podpůrné sítě pro DV jednotlivých cílových skupin. Aby byly efektivní je potřeba organizace, která by poskytovala odbornou asistenci organizacím realizujícím DV. Alternativy tradičním výukovým metodám Obecným trendem v nahlížení DV je v Nizozemí myšlenka, že znalosti a dovednosti osvojované tradičními metodami nejsou dostatečně účinné. Větší dovednost, jako vhled a pochopení silničního provozu a dopravních předpisů, vnímání rizik, rozvoj postojů a schopnosti sebehodnocení, je žádoucí. K tomu je třeba nových výukových metod. V tomto ohledu je důležitý tak zvaný konstruktivistický přístup k učení. V tomto konceptu se nové informace, znalosti a dovednosti osvojují na základě již osvojených. Podstatná je aktivace již nabytých znalostí a využívání vlastních zkušeností žáků při učení se novým znalostem a dovednostem. Strategické směrnice Jsou zpracovány ve výše zmíněné zprávě „Towards a succesful implementation of permanent road safety education. Principles for road safety policy.“

39

Obecná doporučení pro budoucí rozvoj DV Důležitý je teoretický systém se vzdělávacími cíly. Je nezbytný pro vývoj a hodnocení efektivity různých programů a projektů DV. Vzdělávací aktivity by měly být hodnoceny soustavně. V současné době není mnoho informací o efektivitě DV v Nizozemí. DV není pouze učení se dopravním předpisům. Měla by se více zaměřit na aktivní výukové metody: vycházet z předchozích zkušeností a uvědomování si vlastní role v silničním provozu. Pro organizace realizující DV je důležitá soustavná odborná asistence poskytovaná odbornou organizací.

40

Polsko Dopravní výchova (DV) – celkový stav V současné době je DV v Polsku povinná na základních školách a na nižším stupni středních škol. Existuje i pokyn pro mateřské školy, jehož realizace je také povinná. V prvních třech ročnících mateřské školy je DV začleněná do jiných předmětů (na tomto stupni převažuje integrované vyučování, stejně jako v mateřské školce). Poslední tři ročníky základní školy a na nižším stupni střední školy je DV začleněna do předmětu Technologie. Kdo učí DV? V Polsku vyučují DV pouze učitelé. Jiné osoby, jako policisté, se na DV podílejí jako hosté, pokud jsou pozváni učitelem. Policisté asistují při vydávání cyklistických průkazů. DV není součástí základního obsahu jejich studia, ale mají možnost absolvovat nástavbový kurz, po kterém mohou na školách DV vyučovat. Mohou ji také studovat v rámci postgraduálního studia (jeden rok – asi 120 hodin). Podíl vlády Ministerstvo národního školství a sportu vytváří jediné směrnice pro DV, v Polsku neexistuje oficiální kurikulum. Ministerstvo nemá pro DV žádný rozpočet. Školy v Polsku jsou financovány obcemi. Hlavní činitelé 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Ministerstvo národního školství a sportu vytváří a zavádí směrnice. Ministerstvo infrastruktury doplňuje DV tvorbou dopravních předpisů. Výbor pro národní bezpečnost silničního podporuje aktivity v rámci DV. Výzkumný ústav motorové dopravy a další národní výzkumné ústavy asistují při tvorbě médií a akcí DV, školení učitelů. Krajské a místní úřady – financují DV. Policie asistuje výuku na cyklistický průkaz. Pojišťovny spolufinancují akce DV. Automobilové kluby se podílejí na akcích DV Společnosti, jako Renault Polsko vytváří a financují aktivity a média.

41

Systém DV

Ministerstvo školství a sportu

Národní provozu

rada

bezpečnosti

Dopravní institut a další národní výzkumné instituty 16 školských inspekčních úřadů Policie Pojišťovny Automobilové kluby Regionální úřady

Školy

Společnosti jako Renault Poland

např.

Akce pro DV - shrnutí Akce se vztahují převážně na reflexní výbavu a oblečení. Neprovádí se žádné aktivity pro nejmladší děti a dospělé. Nedostatek akcí je věnován dopívajícím před nástupem do autoškoly, bezpečnostním pásům a dětským bezpečnostním systémům. Dostatečný počet aktivit nebyl vytvořen pro „specifická témata mládeže“. Neexistují žádné akce týkající se cyklistů, bezpečnostního vybavení kol, příleb a dalších chráničů. Není dostatek médií zaměřených na mateřské školy a dospívající.

42

V prošetřených médiích se nevěnuje dostatek pozornosti nebezpečím silniční dopravy. Jedná se především o výuku dopravních předpisů. Obecné shrnutí Vzdělání obecně je tématem Polského národního programu bezpečnosti – GAMBIT a DV podle něj figuruje v Národním programu bezpečnosti. Teorie a praxe nejsou pochopitelně vždy v souladu. Jsou zřejmé jisté mezery. DV pro velmi malé děti a dospívající je velice neuspokojivá. Všechny aktivity by měly být hodnoceny z hlediska efektivity. Síla DV v Polsku je v činnosti Výboru národní bezpečnosti silničního provozu. Je také možno ocenit velké nasazení učitelů. Strategické směrnice Je třeba aktivovat rodiče k větší účasti v DV. Je třeba aktivovat místní úřady k větší podpoře DV. Existuje příliš mnoho učebnic, ne všechny jsou kvalitní a je potřeba tento problém regulovat. Každá aktivita by měla být mířena na cílovou skupinu a měla by mít specifické cíle a kvalitní realizaci těchto cílů. Akce by měly být soustavně hodnoceny. Každý výcvik, jako například výcvik jízdy na kole by měl probíhat ve skutečném provozu.

43

Rakousko Přehled DV Kde se DV odehrává V Rakousku je DV vyučována jako součást jiných předmětů. Všechny organizace, které jsou aktivní v DV připraví nabídky na použití do škol. Existují různé místní akce (např. o víkendech) – zaměřené na DV pro rodiče a děti, ale obecně vzato jsou to jen osamělé akce a nemají velkou důležitost. Jak funguje DV ve jeslích, školkách a školách Jesle, školky DV je v jeslích, školkách a předškolní výchově dobrovolná. Byla povinná od 1983-1992 v rozsahu 20 hodin ročně. Do roku 2005 zůstane DV jako povinný předmět ve vzdělání vychovatelů, což je považováno jako dobrý základ pro aktivní činnost v DV obecně. Rakouská Rada pro bezpečnost provozu vypracovala detailní dokument pro vychovatele v jeslích a předškolní učitele obsahující informace, hry, písně atd.V současné době však již není k dispozici. Počet a zaměření DV akcí pro jesle a školky je malé, ale jsou rozdíly v jednotlivých oblastech. Probíhala akce „Kanguroo“ zaměřená na dětské bezpečnostní systémy, ale také již není k dispozici. Základní škola (6-10, 4 třídy) Na základních a středních školách je DV již od roku 1960 vyučována v rámci celé řady předmětů. Co se týče DV jsou na tom základní školy nejlépe. Jsou to jediné instituce (kromě vojenské služby), kde je DV povinná a založena na jasném obsahu a rozsahu: osnova existuje již od roku 1983 a byla upravena roku 1992. Rozsah DV je 10 hodin ročně pro každý ročník plus tzv. Standardní program v prvních třech ročnících: tzn. praktická výchova chodců a jak používat veřejnou dopravu; je to považováno za základní kámen DV v Rakousku. Speciální typ základní (a střední) školy je tzv. Sonderschule (škola pro postižené teenagery s devíti třídami). V prvních pěti ročnících je DV povinná a tvoří celkově 8 hodin ročně. Počet a rozmanitost nabídky DV akcí pro základní školy je vcelku uspokojivý. V každém z 9 regionů je však situace trochu rozdílná. Školy si mohou z nabídky volně vybírat s výjimkou Standardního programu – tyto akce jsou pořádány policií a jsou povinné. Jiným národním programem DV je výcvik cyklistiky pro čtvrté třídy, který je prováděn policií společně s Červeným křížem. Téměř všechny školy tento výcvik pořádají. Ve Vídni je zaměřen na žáky pátých tříd, protože zde jízda na kole není tak obvyklá jako ve venkovských oblastech. Ve skutečnosti však DV plně záleží na jednotlivých školách nebo učitelích. Neexistuje žádná kontrola, jestli je DV prováděna nebo ne. Dalším negativem je, že DV již není samostatným předmětem ve vzdělávání učitelů základních ani středních škol (byla povinná do 1999).

44

Střední školy (11-14 nižší úroveň, 15-18 nebo 19 vyšší úroveň) Na středních školách je DV dobrovolná. Střední školy mohou nabízet DV jako volitelný předmět pro páté třídy (jízda na kole) a pro 9./10. třídy (jízda na mopedu a zkouška). Obecně počet a rozmanitost pořádaných akcí DV je malá a také jsou zde rozdíly mezi jednotlivými regiony. Národním programem na středních školách je výuka jízdy na mopedu pro 9./10. třídy. Tento výcvik je nabízen jako dobrovolný předmět (40 hodin za rok). Je vyučován učiteli teoreticky i prakticky. Kurz končí testem a získáním řidičského průkazu na moped. Odpovídající materiály jsou k dispozici na požádání a zdarma. Shrnutí - Téměř všechny možnosti DV jsou nabízeny na školách nebo školkách. Učitelé se mohou rozhodnout, které nabídky si zvolí. - DV je zakotvena v osnovách předškolního, základního i středoškolského vzdělávání, ale povinná je pouze na základní škole (10 hodin za rok). - Existují dva základní projekty DV: 1. standardní program – povinný výukový program pro chodce, 2. volitelný výcvik jízdy na kole - Další akcí v rámci DV je volitelný výcvik kurz jízdy na mopedu, za účelem získání řidičského průkazu. Tento kurz používá polovina všech řidičů mopedů; další polovina jen složila teoretickou zkoušku. Tato skupina nemá žádný praktický výcvik, než začne jezdit na mopedu, musí znát pouze teorii, aby mohla používat moped. Vymezení DV v rámci kurikula DV, podle rakouského kurikula, se musí týkat bezpečnosti provozu, společnosti a aspektů životního prostředí.V posledních letech je stále aktuálnější výuka mobility (VM). VM se zaměřuje na účast v provozu s důrazem na životní prostředí. Důležité jsou také aspekty zdravotní, ekologické a pohybové. VM podporuje žáky, aby se zajímali o potřeby chodců, cyklistů a o veřejnou dopravu. Směrnice zabývající se VM pro učitele je právě připravována ministerstvem školství, vědy a kultury. Nedostatky v DV Jednak je nedostatek nabídek pro určité věkové skupiny na školách a také je opravdu málo mimoškolních nabídek – to se týká hlavně rodičů. - Na středních školách není DV povinná, avšak pro teenagery mezi 12-16 by byla velmi důležitá. Tato věková skupina je velmi zranitelná a často se chová nebezpečně. Jsou to budoucí řidiči a je v jejich rukou, aby se z nich stali bezpeční řidiči. A samozřejmě je důležité vzdělávat řidiče před tím, než získají řidičský průkaz. - Druhý nedostatek se týká rodičů. Rodiče by měli být informováni a motivováni co nejdříve. Rodiče často podceňují jejich vůdčí úlohu a tendenci dětí napodobovat jejich chování. Rodiče jsou první učitelé DV a sami často neznají základní pravidla bezpečnosti. Neexistují žádné informace pro rodiče o nejmladších dětech (0-3), ani žádné letáky či brožury. V nedávné době byl založen dětský dopravní kroužek, který nabízí ilustrované knihy pro děti od 3-6 let. Jednou ročně rodiče obdrží knihu s vysvětlením jak s ní nakládat společně s dětmi. Vzhledem k problémům s rozpočtem však Rakouská Rada pro bezpečnost provozu tyto aktivity zastavila.

45

Kdo vyučuje DV Hlavní vyučující DV v Rakousku jsou vychovatelé, učitelé a policisté. Vychovatelé Vzdělání vychovatelů obsahuje 6 měsíců DV (1 semestr), hodinu týdně do roku 2005. Předmět nazvaný Kurz bezpečnosti provozu je povinný pro všechny studenty. Roku 2005 vstoupí v platnost nové kurikulum a DV přestane být samostatným předmětem a bude zahrnut v jiných předmětech (pedagogika, didaktika, hudební výchova, atd.). Učitelé Vzdělání - Od roku 1999 si všechny školy v Rakousku mohou vytvořit své vlastní kurikulum v oblasti DV, následkem čehož se situace v jednotlivých školách liší. Některé pedagogické vysoké školy stále vyučují DV jako samostatný předmět. Školení - Školení učitelů je nabízeno hlavně krajskými školskými úřady a je prováděno oblastními komisaři DV. Ti rozhodují o četnosti, rozsahu a obsahu školení (regionální rozdíly). - Až dosud nabízela Rakouská Rada pro bezpečnost provozu školení pro DV komisaře (učitelé zaměřeni na DV a zástupci policie). Školení ve formě seminářů bylo nabízeno jednou ročně pro komisaře za 3 regionů. Vzhledem k finančním problémům tyto služby již v roce 2004 nebyly nabízeny. Zástupci policie - Zástupci policie nemají žádné zvláštní vzdělání v DV. V regionech je toto vzdělávání nabízeno krajskými školskými úřady a zástupci policie jsou zváni. - Jen ve Vídni byla založena skupina DV komisařů zabývajících se výhradně DV. Tato skupina se skládá z 12 členů. Vedoucí skupiny je zkušený DV školitel. Členové skupiny se vzdělávají a zdokonalují své schopnosti neustálou výměnou poznatků. V současné době vyvíjí soubor pomůcek pro standardní program, který je testován ve Vídni a měl by být v budoucnu k dispozici na vysokých školách v regionech. Předpokládá se, že skupina 12 odborníků DV bude rozšířena na 45 osob. V ostatních 8 regionech žádný takový program neexistuje. Co policisté ve školách dělají? Policisté provádějí DV ve školách již od roku 1953. Jiným národním programem DV je výcvik cyklistiky pro čtvrté třídy, který je prováděn policií společně s Červeným křížem. Téměř všechny školy tento výcvik pořádají. Ve Vídni je zaměřen na žáky pátých tříd, protože jízda na kole není tak obvyklá jako ve venkovských oblastech. Po tomto výcviku mají děti ve věku od 10 let právo jezdit sami na kole bez doprovodu dospělých. Jinak musí děti počkat do věku 12 let. Podíl vlády Hlavními vládními orgány pro DV je Federální ministerstvo školství, vědy a kultury (BM BWK) se speciálním oddělením pro vzdělávání bezpečnosti. Dva činitelé jsou odpovědní za témata DV, jako např.

46

- tvorba a program kurikula, - spolupráce s ostatními ministerstvy a institucemi, - základní doporučení k právním otázkám, - komunikace se školskými úřady v regionech, - příprava akcí a média (média jen v menším rozsahu). Rozpočet oddělení pro DV je nízký a pro pořádání akcí v národním měřítku musí toto oddělení získat sponzory nebo jinak financování zajistit. -

Jeden z úkolů ministerstva vnitra je implementace DV. Hlavním úkolem policistů je standardní program, dobrovolný výcvik jízdy na kole a návštěvy všech odborných škol v Rakousku. V poslední době často diskutují se žáky na téma nebezpečná rychlost, alkohol za volantem, atd.

-

Ministerstvo dopravy, inovace a technologií (BM VIT) poskytuje významné finanční částky na výzkumné a rozvojové projekty DV. Finanční pomoc je věnována také učebním materiálům, akcím, výzkumným projektům DV a VM. Ministerstvo také vypracovalo Národní program bezpečnosti provozu, který DV obsahuje.

-

Rakouské Federální ministerstvo zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodních zdrojů (BM LFUW) sponzoruje projekty týkající se VM.

-

Každý z 9 regionálních státních orgánů organizuje specifické DV kampaně na začátku školního roku v září.

Hlavní činitelé DV V těchto popisech je popsán jen vztah k DV, ne celková činnost organizací. Rakouská sociální pojišťovna pro rizika v zaměstnání (AUVA) Tato národní instituce pojišťuje asi 3 mil. zaměstnanců a 1,3 milionu žáků a studentů. Hlavním úkolem AUVA je poskytnutí zdravotní péče zraněním občanům s pracovními úrazy a nemocemi. AUVA spolupracuje na nejpřednějších akcích DV v Rakousku, ale také na menších projektech na regionální úrovni (AUVA má pobočky v regionech). Ve většině případech funguje AUVA jako sponzor, v některých případech přispívá na vývoj. Rakouské centrum pro bezpečnost provozu (KfV) Tato soukromé centrum pro bezpečnost provozu zaměstnává v současné době tři sociální výzkumné pracovníky v otázkách DV. Již několik desetiletí KfV zajišťuje výukové materiály pro školky, základní a střední školy. Nabídka KfV začíná ve vývoji přes tisk až po rozšiřování s finanční podporou organizací, jako je AUVA, BM VIT a další sponzoři. Až do roku 2004 nabízela KfV výukové materiály DV zdarma pro všechny žáky základních škol, avšak v budoucnu již tyto aktivity nebudou možné z důvodu nedostatku financí. KfV také nabízí školení pro pracovníky DV (učitelé a zástupci policie). KfV pořádá dva DV semináře ročně. Jeden se zaměřuje na vytváření sítě a výměnu informací s Federálním ministerstvem pro vzdělání, vědu a kulturu a všemi úředníky na regionální úrovni (Länder), ten druhý se zaměřuje na školení DV komisařů na místní úrovni a zástupce policie.

47

Automobilové kluby (ÖAMTC, ARBÖ) Hlavně ÖAMTC vytváří, financuje a zavádí akce pro DV a nabízí je na národní úrovni už více než 10 let. Oba kluby pro své akce zaměstnávají vlastní pracovníky. Červený kříž/Rakouský červený kříž mládeže (ÖJRK) Již 30 let je červený kříž partnerem policie v kurzech jízdy na kole. Červený kříž zajišťuje všechno, co se týče tisku (brožurku pro každého žáka, dotazník pro teoretickou část zkoušky, nálepku a průkaz). Rakouský dopravní klub (VCÖ) Jedná se o soukromé sdružení na bázi nevládní organizace se zaměřením na otázky ekologie a životního prostředí v dopravě a silničním provozu. Klub lobuje za využití mobility, která je šetrnější k životnímu prostředí. Hlavní náplní práce je aktivní lobování pomocí publikování, účasti na kampaních, atd. V oblasti DV klub vypracoval např. DV brožuru pro středoškolské učitele, kde jsou doporučení na zařazení otázek bezpečnosti provozu do jiných předmětů (k dispozici na požádání za dotovanou cenu). Rakouský výzkum mobility (FGM) Je to soukromé výzkumné centrum v oblasti výzkumu provozu. V oblasti DV připravuje a zavádí akce s důrazem na podporu enviromentální mobility. Provozovatelé veřejné dopravy Např. Vídeňská Veřejná Doprava pořádá akce pro školky a základní školy. Soukromí provozovatelé autobusových linek nabízejí různé akce týkající se používání školních autobusů atd. Podniky Např. výrobci reflexních materiálů pořádají speciální akce pro základní školy.

48

Systém DV Mezi hlavními činiteli DV je mnoho různých spojení. BMI BM BWK BM VIT Zajišťuje Program Zodpovědné za vzdělávání bezpečnosti provozu a Hlavní ministerstvo pro DV finanční podporu DV Oddělení V/12: pro interkulturní výuku, výuku zdravotnictví, výuku bezpečnosti a kulturní pedagogiku (toto oddělení “Kennzaichenfond” } - má dva pracovníky) ↓ Plate Fund 9 komisařů DV Zodpovědní úředníci za: - Standardní Program školských BM VIT má zvláštní fond na v regionálních - Dobrovolný kurz podporu projektů bezpečnosti úřadech (9 regionů) jízdy na kole provozu (výzkum a vývoj) ↓ - Program bezpečnosti 80 DV pracovníků na místní provozu pro odborné úrovni (250 okresů): školy individuální řešení v okresech, ne každý má pracovníka DV ↓ Učitelé: Učitelé získávají informace o DV přímo od regionálního školského úřadu nebo od místního DV komisaře ÖAMTC, ARBÖ KfV AUVA Sponzor téměř všech velkých DV projektů (národních i regionálních), akcí a materiálů (výukové materiály)

-

-

hlavní poskytovatel výukových materiálů DV (na národní úrovni) školení DV pracovníků výzkum otázek DV organizace a distribuce pomůcek pro školní patrolu

-

rozvoj a zavádění DV akcí výroba DV materiálů výzkum bezpečnosti provozu

Pojišťovny Sponzoři opatření DV (na národní úrovní) Rakouský červený kříž FGM VCÖ mládeže (ÖJRK) - vývoj a zavádění - vývoj DV materiálů projektů VM Zajišťuje výukové materiály pro střední školy - výzkum, poradenství - vývoj a zavádění akcí a podílí se na dobrovolném a školení řízení (zaměřeno na cestu kurzu jízdy na kole (ve

49

dětí do školy)

spolupráci s BMI)

mobility

50

Shrnutí akcí v DV V Rakousku jsou 4 základní DV prostředky: - Standardní program pro základní školy: výcvik chodců a uživatelů veřejné dopravy (pro žáky od 6-9, prováděno policií) - Dobrovolný kurz jízdy na kole: pro žáky 9-11, (prováděno policií) - Výcvik jízdy na mopedu: obsahující zkoušky pro žáky 14-16 (prováděno středoškolskými učiteli) - Bezpečnost provozu na odborných školách: existuje již 2 roky a zaměřuje se na nebezpečnou rychlost, alkohol a drogy za volantem (16-17, prováděno policií) Federální ministerstvo školství, vědy a kultury nabízí 2 národní aktivity týkající se viditelného oblečení a bezpečnosti na přechodech pro chodce. Školy je mohou využít dle libosti. Jiné akce jsou pořádány již 8 let (některé i 20) automobilovými kluby. Tyto akce se zaměřují na chování chodců, brzdnou dráhu vozidel, mrtvé body ve zpětném zrcátku nákladních automobilů nebo jízdu na kole. KfV nabízí jednu aktivitu s výborným ohlasem ze škol (a od dětí) již 10 let. Jedná se o “jablko-citrón” a je zaměřeno na omezení rychlosti v obydlených oblastech. Kromě těchto akcí probíhá také mnoho akcí na regionální a místní úrovni. Některé příklady z Vorarlbergu, Tyrolska, Štýrska a Vídně bylo zmíněno. Akce DV Většina akcí se zaměřuje na věkovou skupinu 6-12 a týká se hlavně chování chodců, bezpečné cesty do školy a výcviku jízdy na kole. Nedostatky DV akcí - Nejzjevnějším problémem je nedostatek akcí DV pro rodiče. V současné době neexistuje ani jeden projekt zaměřený na rodiče jako cílovou skupinu - Navíc účast rodičů na DV pro děti je obecně velmi slabá – s pár výjimkami - Projekty pro teenagery mezi 13-17 jsou v Rakousku také spíše výjimkou. Kromě kurzu jízdy na mopedu, jedné hodiny v odborných školách a akcí pořádaných automobilovým klubem neexistují jiné národní projekty pro tuto cílovou skupinu. Využití medií v DV 1. Televizní program „Helmi“, který již existuje 20 let. Shrnutí tohoto programu existuje jako videozáznam u KfV. 2. Navazující webová stránka www.Helmi.at 3. Tato stránka se zaměřuje na bezpečnou cestu do školy www.schoolway.net – jako součást mezinárodního projektu 4. Ilustrovaná kniha s MC a CD pro děti od 2 let 5. 5 příkladů výukových materiálů - portfolio pro vychovatele v jeslích - výukový balíček pro středoškolské učitele pro zlepšení VM - sada videokazet pro kurz jízdy na mopedu - balíček pro inline bruslení; v národním měřítku na požádání za dotovanou cenu

51

-

malá brožura pro žáky základních škol je k dispozici jen v jenom z 9 regionů a je zdarma 6. brožura pro dobrovolný kurz jízdy na kole Obecné shrnutí Národní program bezpečnosti provozu V roce 2002 Federální ministerstvo školství, vědy a kultury vydalo Národní program bezpečnosti provozu. Hlavním cílem je 20% snížení počtu obětí dopravních nehod do roku 2010. V tomto programu je, však, DV věnováno jen půl strany. Hlavní témata DV jsou: - Zvýšit pozornost rodičů k DV - Pravidelná informovanost rodičů o dění ve školách a školkách jako první krok k výchově - Podpora MV za použití nových medií (internet, CD) na základních a středních školách - Povinná DV ve školách - Informace o akcích DV pro starší občany - Informace a MV pro postižené Obsah poskytnulo KfV. Teorie a praxe jen částečně fungují - První kroky ke zvýšení zájmu rodičů začnou již v blízké budoucnosti. KfV bude realizovat národní výzkum týkající se chování rodičů/dospělých na cestě do školy. Výsledky budou zveřejněny v malé brožurce a budou adresovány všem rodičům prvňáčků. - Několik důležitých projektů na podporu VM již započalo. Federální ministerstvo školství, vědy a kultury poskytuje směrnice pro učitele (ne změnu kurikula), ve které je DV zakotvena v širším kontextu VM. VM znamená zdravější, společenštější a méně škodlivé životnímu prostředí chování žáků v návaznosti na dopravu a mobilitu. V těchto projektech se realizují hlavně FGM a VCÖ. Hlavní problémy v DV - obecně je priorita DV ve školách a školkách nízká - DV je závislá na ochotě jednotlivých vyučujících. Neexistuje kontrola a hodnocení přístupu učitelů k DV (ani na základních školách, kde je povinná) - Ani povinný Standardní Program není nabízen všemi školami - Účast rodičů na DV ve školách a školkách je zanedbatelná - Špatné informativní a motivační kampaně v otázkách DV pro rodiče. Neexistuje žádná veřejná diskuze. - Hlavní problém DV na středních školách: dopravní nehody jsou hlavní příčinou smrti dospívajících. 40% mladých lidí zemře následkem dopravní nehody – to musí být jasná výzva zajistit DV důležitou úlohu ve školách. Mládež ve věku 14 a starší musí být lépe osloveni. Kromě jednoho národního projektu (policie na odborných školách) a jednoho regionálního projektu neexistují žádné důležitější projekty - Zkvalitnění vzdělávání a školení pro učitele a vychovatele. DV v budoucnu zmizí z kurikula pro vzdělávání učitelů a vychovatelů - Zatím do roku 2004 neexistuje žádné standardní vzdělávání nebo školení policejních pracovníků v DV na základních školách

52

-

Nebyly ještě provedeny hodnotící studie Standardního Programu a Dobrovolného kurzu jízdy na kole

Pozitiva DV v současnosti - Nejlépe je DV připravena pro žáky základních škol, je na nich povinná a je pro žáky organizováno nejvíce akcí - Výcvik chodců a jízdy na kole na základních školách za účasti policie v národním měřítku - Kurz jízdy na mopedu a důraz na témata, jako např. nebezpečná rychlost, alkohol, drogy, které školy nabízí. - V Rakousku převládá myšlenka, že učitelé DV nabídnou jen pokud mají k dispozici atraktivní materiály. Od 80.let získávají všechny školy pravidelně výukové materiály Strategické směrnice Následující doporučení se skládají z vlastních návrhů, návrhů kolegů a odborníků z KfV a našich dotázaných partnerů (odborníků z jiných institucí, policistů): 1. Odstranit zjevné nedostatky u rodičů a teenagerů konkrétními akcemi, programy a pomocí medií -

-

Včasný začátek DV ve věku 2 let, založen na podpoře DV pro rodiče a jesle (např. založení dětských dopravních kroužků a informační kampaně) Učit děti, aby vystupovali v roli prostředníků: tzn. aby učili své rodiče (používat bezpečnostní pásy, cyklistickou helmu, atd.) Zavedení DV na středních školách: upozornit učitele na nebezpečí teenagerů vzhledem k jejich specifické fyzické a psychologické situaci a přimět je, aby začlenili DV do ostatních předmětů. Dle našeho názoru by bylo účinnější zaujmout učitele, než učinit DV povinnou na středních školách Vytvoření vhodných akcí a matriálů pro teenagery o sebekázni, předvídání a odhad nebezpečí, atd.

2. Vzdělávat a školit vyučující -

Pravidelné nabídky DV (i zahraničních) odborníků V současné době je v policii snaha vzdělávat školitele a ustanovit stálou DV skupinu. Tento postoj potřebuje plnou politickou a finanční pomoc

3. Zkvalitnit a zhodnotit současné programy a projekty -

Povinný kurz jízdy na kole s více teorií i praxí (10 hodin teorie a 10 praxe namísto současných 2 pro každou část) Poznatky z praxe využít v rámci policie na zkvalitnění Standardního Programu (výcvik chodců na základních školách) – podporovat tyto aktivity na všech úrovních V Rakousku, na rozdíl od jiných zemí jako např. Německo, nemá hodnocení strategie velkou tradici; to platí i v případě DV; těch pár příkladů hodnotícího přístupu a vědeckého provedení je slabě podporováno

53

4. Úřady by měly DV více preferovat -

Veřejný rozpočet se liší region od regionu. Základním krokem musí být zvýšené financování Vytvoření koordinačního centra DV se dvěmi hlavními úkoly a) Vývoj tematických směrnic pro DV, podpora výzkumu, zhodnocení a strategie b) Rozšíření a posílení sítě DV, aby se zajistila výměna zkušeností (na národním i regionálním měřítku) Toto centrum by mělo fungovat v rámci Federálního ministerstva školství, vědy a kultury: to by znamenalo rozšíření současného oddělení pro interkulturní výuku, výuku zdravotnictví, výuku bezpečnosti a kulturní pedagogiku (toto oddělení má v současnosti dva pracovníky a DV je pouze jedna z mnoha položek v jejich agendě).

5. DV musí být založena na všeobecných základech -

Odborníci souhlasí, že je nutné namísto izolovaných opatření použít opatření kombinovaná. V Rakousku již byla kombinovaná opatření použita v projektu „Minus 10%“, který byl zaměřen na snížení rychlosti. Tento program běží již delší dobu a je velmi úspěšný. Zahrnuje: i) DV aktivity kombinované s - dopravním plánováním (např. přechod křižovatky, rozšíření chodníků, atd.) - kampaní na zvýšení povědomí

6. Posílit propojení mezi DV a ME V současnosti je trend vnímat DV v širším smyslu porozumět ME (mobility education).

54

SLOVINSKO Přehled DV Na předškolní úrovni je DV zahrnutá v jiných aktivitách. Je začleněna v rozvoji motorických schopností (výcvik jízdy na kole) a rozvoji společenského vnímání, kde by děti měly získat znalosti o chování v provozu (přecházení silnice, předvídání nebezpečných situací, vytvořit chování na předcházení dopravních nehod, chování dle pravidel silničního provozu…). Na základních školách je DV mezioborový předmět. Není přesně definován, ale v praxi je vyučován 5 hodin ročně. Pro 4. a 5. třídy se povinně organizuje výcvik jízdy na kole v rozsahu 25 hodin. Další témata DV na základních školách jsou: výcvik chodců, cestující v autech,. Na úrovni středních škol neexistují zvláštní témata pro DV v kurikulu. Učitelé mohou DV začlenit do jiných předmětů (věda, technické vyučování). Teenageři mohou získat teoretický základ pro řidičský průkaz, ale není to povinné. V DV jsou aktivní Slovinská rada pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, Regionální rady pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, Národní zdravotní institut, Červený kříž. Pořádají různé akce týkající se bezpečného chování v provozu, některé jsou určeny pro školky a školy, ale nejsou povinné. Týkají se témat: helmy a ochranné pomůcky, reflexní materiály a viditelné oblečení, plány cest do školy, simulace efektu bezpečnostních pásů, dětské bezpečnostní systémy, ochranné pomůcky na kola, problémy s alkoholem v dopravě a další. Shrnutí DV pro předškolní děti a základní školy Na předškolní úrovni je DV zahrnutá v jiných aktivitách. Na základních školách je DV mezioborový předmět. Není přesně definován, ale v praxi je vyučován 5 hodin ročně. Na úrovni středních škol neexistují zvláštní témata pro DV. Na všech úrovních se zdůrazňuje aktivní přístup k výuce. Největším problémem je v DV na Slovinsku je diskontinuita. Kdo vyučuje DV Vše záleží na iniciativě vyučujících. Na druhém stupni základních škol jsou to především učitelé věd, na prvním stupni třídní učitelé a ve školkách vychovatelé. Na univerzitách žádný zvláštní program pro DV neexistuje. Vychovatelé a učitelé na prvním stupni získávají informace o bezpečném chování na univerzitě; 2-4 hodiny. Na druhé straně mohou navštěvovat speciální kurzy DV, které mohou být součástí jejich studia. Slovinská rada pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, Regionální rady pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, policie a místní komunity jsou také začleněny do formálního vzdělávání pro DV. Většiny aktivit se účastní také rodiče, obzvláště ve školkách a základních školách. Pro výuku DV není potřeba žádného speciálního vzdělání – jednotlivá témata jsou součástí jiných předmětů. Většina témat je probrána během vyučování nebo v mimoškolních aktivitách, jako např. dopravní kroužek. V roce 2002 přijal Inspektorát pro vzdělávání a sport

55

Program pro výcvik cyklistů a určil témata a metody výuky cyklistů. Jen učitel se dvěma semináři dodatečného praktického vzdělávání může provádět Program pro výcvik cyklistů. Seminář trvá 32 hodin a je zakončen prezentací o novém příspěvku do praktické práce. Úloha státu v DV DV ve školkách a základních školách je zajišťována Ministerstvem školství, vědy a sportu. Ministerstvo je zodpovědné za zařazení témat DV do kurikula jiných předmětů a schvalování programů DV (2002: Program pro výcvik cyklistů). Společně se Slovinským národním vzdělávacím institutem, které je součástí ministerstva je zodpovědné za vzdělávání vyučujících DV. Poskytuje směrnice ředitelům škol. Financuje také mimoškolní aktivity týkající se DV (dopravní kroužek) a podílí se na financování dětí, které nemají bezpečnou cestu do školy. Hlavní činitelé DV Tyto organizace jsou aktivní ve školkách a základních školách: Ministerstvo školství, vědy a sportu, Slovinský národní vzdělávací institut jako odborný konzultant pro učitele, Slovinská rada pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a regionální rady, některé jiné úřady, sdružení, a společnosti (Červený kříž, automobilové a motocyklistické unie, sdružení řidičů, autoškoly, Národní institut pro zdraví veřejnosti) a policie. Ministerstvo školství, vědy a sportu přispívá přibližně 30 mil. slovinských tolarů (128 000 EUR) jen na dodatečné výdaje pro učitele cvičící jízdu na kole v terénu (skupiny 5 žáků na 5 hodin). Vše ostatní je částí kurikula a výdaje nejsou známy, obzvláště na DV. Slovinská rada pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích utratí ročně za přípravu materiálů a jejich distribuci na různé akce v oblasti DV asi 56 mil. SIT (240 000 EUR). Národní institut veřejného zdraví utratí asi 5 mil. SIT ročně (22 000 EUR). Je těžké jak finančně přispívají jiné organizace.

56

Systém DV

Ministerstvo školství, vědy a sportu Slovinský národní vzdělávací institut Školky, základní a střední školy

Slovinská rada pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích Regionální rady pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích Policie Jiné instituty a organizace - nevládní organizace - fakulty

Shrnutí akcí v DV DV je na dobré úrovni na základních školách obzvláště na prvním stupni. Na každé základní škole je instruktor DV, který připravuje vše potřebné pro DV a vede ostatní vyučující k začlenění DV v ostatních předmětech. Nedostatky jsou ve školkách, kde by se mělo věnovat více pozornosti lepšímu systému DV a organizovat školení vychovatelů. Na středních školách neprobíhá prakticky žádná činnost v oblasti DV. V posledních dvou letech jsme založili program workshopů pro žáky středních škol a doufáme, že se za pár let rozšíří do všech středních škol.

57

DV na Slovinsku se týká těch nejdůležitějších oblastí v určitém věku: řízení auta a používání dětských bezpečnostních systémů, výcvik chodců u nejmladších, jízda na kole a potom na mopedu pro starší. Pro teenagery připravující se na řízení neexistuje nic, ale připravují se změny v novele zákona o bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Bude možné začít kurz v 17 letech a řídit po 1 rok za účasti buď rodičů nebo nejbližších příbuzných. Nedostatky jsou v DV týkající se in-line bruslení a řízení mopedu. Využití medií v DV Všechny materiály DV pro školy jsou vydávány Slovinskou radou pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a některými dalšími organizacemi jako např. Červený kříž, apod. a některými nakladatelstvími. Slovinská rada pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích každoročně připravuje materiály pro DV – brožury, plakáty, atd. Strategické směrnice •

Kurikulum by mělo být přesněji definováno co se týče rozsahu a obsahu DV. Měla by být zajištěna kontinuita od školky až po střední školy.

•

Školní systém by měl zajistit možnost teorie a praxe pro ty, kteří se připravují na řízení

•

Aktivity by se měly týkat všech věkových skupin, obzvláště těch, které byly dosud zanedbávány 11-18

•

Rodiče by se měli účastnit akcí a jejich účast by měla být dokonce povinná, obzvláště na předškolní a školní úrovni

•

Měla by se zkoordinovat spolupráce policie a škol; např. výcvik jízdy na kole, kde by měla mít policie rozhodující úlohu v praktické části

•

DV by měla být zařazena jako samostatný předmět na univerzitě pro učitele základních škol a vychovatele. Boloňský proces může být dobrým vodítkem.

58

Švédsko Dopravní výchova (DV) – celkový stav. DV je ve školním kurikulu jedním z předmětů zmíněných, jako vhodné pro integraci do jiných předmětů. Na rozdíl od povinných předmětů, však není stanoven minimální počet hodin vyhrazených pro DV. Navíc národní cíle pro jednotlivé vzdělávací stupně nebyly vytýčeny. Existují místní iniciativy, ale jejich obsah velmi různí. Kdo učí DV? Ve Švédsku učí DV obvykle třídní učitel. Podnětů je však nemnoho a roční vzdělávací cíle pro ostatní předměty berou učitelům dostatek času a prostředků pro výuku DV. V některých školách se tak DV nerealizuje vůbec. V oblastech a obcích, kde se iniciativy chopily krajské a obecní úřady Švédské národní silniční administrace (SNRA) nebo Národní společnosti pro bezpečnost provozu (NTF), DV existuje, ale liší se škola od školy a třída od třídy. Zmíněné organizace se aktivně podílí na vzdělávání nebo poskytují školám příslušné materiály, jako učebnice, brožurky a videonahrávky. Podíl vlády Švédská národní silniční administrace (SNRA) má hlavní odpovědnost za bezpečnost provozu ve Švédsku. V boji za snížení počtu smrtelných dopravních nehod a nehod s vážnými následky, klade se v poslední době důraz hlavně na změny v prostředí (např. zřizování ochranných zábradlí, odstraňování nebezpečných stromů a kamenů, atd.). Děti začaly být chápány jako zákazníci a SNRA se pokouší rozpoznat potřeby této zákaznické skupiny. Hlavní činitelé DV Přímou odpovědnost za realizaci výuky DV na školách mají jejich ředitelé. Školy jsou financovány krajskými úřady a nepřímo vládou, která finanční podporu rozděluje na základě počtu žáků jednotlivých škol. Dalšími hlavními činiteli DV jsou: Ministerstvo průmyslu, práce a komunikací, Švédská národní silniční administrace (SNRA), Švédská asociace místních správ, Národní společnost pro bezpečnost provozu (NTF) společně s různými dalšími organizacemi a krajskými úřady. Důležitou úlohu má Švédský národní výbor pro vzdělání. Pokud by byl zvýšen minimální počet vyučovacích hodin vyhrazených pro DV, jeho status by se zvýšil. Obáváme se, že DV je na švédských školách nedostatek.

59

Systém DV Ministerstvo průmyslu, práce a komunikací poskytuje finanční podporu Švédské národní silniční administraci (SNRA), která je hlavním činitelem bezpečnosti provozu ve Švédsku. Menší vládní podpora je určena též pro VTI. Hlavním úkolem VTI je provádět výzkum v oblasti dopravy. SNRA zaštiťuje projekty bezpečnosti provozu, včetně některých projektů/akcí DV, prováděných různými institucemi, organizacemi a poradci, jako VTI, NTF, univerzity či soukromé společnosti. SNRA má osm regionálních poboček. Souhrn – Aktivity Dle našeho soudu se DV dospívajících, a obzvláště na vyšších stupních středních škol, nedostává velké pozornosti ze strany učitelů a ředitelů. Jediná akce probíhající na celostátní úrovni se zaměřuje na problém alkoholu za volantem. Na vyšším stupni základních škol (7.-9. třída), je pozornost věnována mopedům a existují různé aktivity a media. Na nižších stupních je pozornost zaměřena na žáka jako na chodce. Pro mladší děti není DV v kurikulu zastoupena vůbec. Aktivity jsou zaměřeny spíše na rodiče, například v souvislosti s používáním dětských bezpečnostních systémů. Obecné shrnutí Ve Švédsku probíhá diskuse na téma obsahu DV. Na jedné straně doporučuje SNRA školám učit žáky, jak provádět změny ve svém blízkém okolí, např. působením na správní orgány ve věci snižování povolené rychlosti před školou, například shromažďováním a komentováním statistik. Jsou doporučovány projekty, jako „Research and Learn“ nebo „The Democracy Project“. Na druhé straně někteří aktéři zdůrazňují, vedle takových projektů, též potřebu tradičního přístupu k DV. Strategické směrnice DV by měla být podle kurikula integrována do ostatních předmětů jako matematiky, kombinovaného předmětu zeměpis, historie, náboženství, občanská výchova, kombinovaného předmětu biologie, fyzika, chemie, technologie, umění, pracovní výchova, angličtina a švédština. Obsah a počet vyučovacích hodin DV záleží na rozhodnutí každého učitele, ředitele školy a správního úřadu. DV dnes nemá velkou prioritu ve většině škol částečně z ekonomických důvodů.

60

Velká Británie Celkový stav DV Ve Velké Británii není dopravní výchova (DV) ve školách povinná. Rozsah výuky záleží plně na vůli a zájmech jednotlivých škol a vyučujících. V rámci krajů působí Komisař pro bezpečnost provozu (KBP) – Road Safety Officer, který má, mimo jiné, na starosti podporu výuky dopravní výchovy ve školách. Materiály pro DV jsou vydávány vládními úřady, krajskými úřady, RoSPA – Královskou společností pro prevenci nehod a některými dalšími orgány, které se zabývají bezpečností provozu na pozemních komunikacích. Tyto materiály zahrnují: -

Pracovní plány s materiály k jednotlivým činnostem v rámci DV (např. výchova chodců) DV materiály, které částečně spadají do jiných předmětů (např. zeměpis, matematika) Plakáty Videonahrávky Brožurky pro děti CD Interaktivní webové stránky

Předškolní vzdělávání Předškolní vzdělávání není ve Velké Británii povinné. Hlavní metodou je vyprávění příběhů. V některých mateřských školách probíhá výuka správného chování chodců formou různých her. Mnoho krajských úřadů financuje Dětské dopravní kroužky, které pravidelně připravují knihy a jiné materiály pro rodiče a děti od 3-5 let. Základní vzdělávání DV na základních školách (5-11 let) probíhá následovně: -

samostatné projekty přímo se vztahující k určitému bodu bezpečnosti PK témata nebo části projektů v rámci prvouky, společenské a zdravotní výchovy jako součást konkrétních témat např. Já, Počasí, Světlo, Barvy, Tvary atd. jako součást hlavních předmětů jako jsou Angličtina, Matematika či Přírodověda

Školy si mohou vytvářet také své vlastní programy. Střední Vzdělávání (11-16) DV je součástí školních osnov v rámci různých předmětů jako např. Občanská a Společenská výchova a přírodní vědy.

61

Další vzdělávání (nad 16 let) Povinná školní docházka končí v 16 letech. Střední školy poskytují studentům mezi 16-18 lety přípravné kurzy pro budoucí řidiče. Mimoškolní vzdělávání Ministerstvo dopravy působí na děti a mládež prostřednictvím mediálních kampaní, jež jsou součástí komplexního projektu THINK! Tyto projekty jsou prezentovány v televizi, kinech a časopisech a jsou doplňovány webovými stránkami, které obsahují různé hry a hádanky. Byly vypracovány interaktivní knihy pro děti ve věku od 5-14 let. Během vyučování probíhají různé programy mimo školu, např. Junior Citizen, Crucial Crew, Mega Drive. Často doplňují školní osnovy. KBP – Komisař pro bezpečnost provozu KBP je nejdůležitějším činitelem pro DV v rámci krajů. V Anglii a Walesu jsou obvykle zaměstnanci krajských úřadů, zatímco ve Skotsku v některých krajských úřadech přešla odpovědnost na Náčelníka policie, takže v těchto případech je KBP zaměstnancem policie. V Severním Irsku je zaměstnancem Ministerstva Životního Prostředí. Úlohou KBP je v rámci krajů koordinace DV a vytýčení jejích cílů a úkolů. Zajišťuje školení a vzdělávání ve svém kraji. Často jsou KBP sami školitelé a poskytují školení jiným pracovníkům v DV, navrhují, hodnotí a zavádějí do praxe různé aktivity. Pro KBP není požadována žádná zvláštní kvalifikace, ačkoli jako člen Institutu Komisařů pro bezpečnost provozu musí splňovat alespoň jedno z následujících: -

postgraduální diplom-MSc v Managementu bezpečnosti vyšší odborné osvědčení z oboru Bezpečnosti silničního provozu BTEC Odborný diplom v Managementu nehod a bezpečnosti Národní/Skotská odborná kvalifikace, úroveň 3 nebo 4 Nebo vyšší vzdělání v jiném oboru plus Národní program školení pracovníků, fáze 2 (tento 5-ti denní kurz je koncipován pro relativně nezkušené KBP a věnuje se různým úlohám KBP)

Existují průběžné vzdělávací odborné kurzy, které jsou volitelné a komisaři je absolvují jednou během své činnosti. Objem DV pro děti a mládež se liší v jednotlivých kurzech. Krátké kurzy (např. jednodenní) pro odborníky v oblasti bezpečnosti provozu, zaměřené na vzdělávání, školení a publicitu jsou vedeny různými konzultačními a odbornými organizacemi. V rámci krajů působí odborná sdružení KBP. KBP obdrží školení od svého zaměstnavatele, který také financuje výše zmíněné odborné doplňující kurzy.

62

Kdo učí DV Učitelé Učitelé mají největší podíl na výuce DV. KBP poskytují školám podrobnosti o materiálech a programech v dané oblasti při tvorbě školních osnov pro nadcházející rok. Komisaři by měli učitelům poskytovat školení v době vyhrazené přípravě kurikula. Někteří komisaři zajišťují setkání v centrech bezpečnosti provozu v mimopracovní době. Účast je dobrovolná. Policejní úředníci V některých oblastech vyučují DV ve školách zástupci policie. Obecně však, činnost policie pouze doplňuje KBP a zahrnuje návštěvy škol a diskuze nebo přípravu budoucích řidičů. Policie často pořádá některé akce jako např. Junior Citizen atd. Policejní úředníci mohou navštěvovat kurzy pro KBP. Podíl vlády V Británii existuje 6 vládních orgánů, které podporují a ovlivňují výuku bezpečnosti provozu ve školách. V Anglii je hlavním orgánem Ministerstvo dopravy. Svůj zájem zde mají i Ministerstvo vnitra a zdravotnictví. Ministerstvo školství hraje hlavní úlohu v realizaci vzdělávací strategie, obzvláště ve vztahu k obsahu národního kurikula. Úloha vlády se projevuje v rozvíjení strategie DV, strategie bezpečnosti provozu v rámci země i krajů, financování propagačních kampaní. V Anglii, Walesu a Skotsku je odpovědnost za poskytování DV svěřena krajským úřadům. Každý krajský úřad stanoví vlastní rozpočet pro DV a měl by vytvořit program bezpečnosti provozu ve svých dopravních plánech, jejichž součástí DV bude. Rozpočet pro DV v těchto organizacích není znám, protože je součástí dalších opatření v oblasti životního prostředí, dopravy a bezpečnosti provozu. Důležité organizace V oblasti krajů hrají nejdůležitější úlohu KBP. Existuje řada odborných sdružení KBP, jako např. Institut KBP, Sdružení krajských KBP, atd. Zástupci policie doplňují činnost KBP a často se podílejí na tvorbě dopravních plánů v rámci krajů. Policisté přednáší na školách. Některé policejní úřady vyvinuly vlastní projekty zaměřené na cílové skupiny, např. soubor přípravných kurzů pro budoucí řidiče nebo umožňují dětem účastnit se na bezpečnosti provozu jiným způsobem, jako např. Safety Camera Partnerships (děti používají rychlostní kamery). Každý policejní úřad stanoví svůj vlastní rozpočet pro DV. V rámci krajů působí také Pracovníci zdravotní osvěty, zaměstnaní různými krajskými orgány.

63

EDUCATION DEPARTMENT - Ministerstvo školství ENGINEERS – Inženýři GOVERNORS – Vládní úředníci POLICY, Central Govt., Local Council – Strategie, Národní vládní orgány, Krajské úřady HEALTH SERVICE – Zdravotnictví LOCAL PROJECTS – Projekty v rámci krajů PARENTS – Rodiče POLICE AND OTHER AGENCIES – Policie a jiné organizace PROMOTIONS AND SERVICES – Propagace a služby PUBLICITY D.E.T.R., Local Council, Health Ed. – Publikační činnost, Krajské úřady, Zdravotní vzdělávání ROAD SAFETY OFFICERS – Komisaři pro bezpečnost provozu TEACHERS SCHOOLS CHILDREN – Učitelé, školy děti UNIVERSITY POLYTECHNIC – Vysoké školy technického směru 64

Shrnutí činností KBP Pro předškolní děti mohou KBP financovat Dětský dopravní kroužek nebo podporovat akce firmy Britax (bezpečnostní vybavení pro děti), i když tyto akce jsou spíše navštěvovány rodiči než dětmi. Většina metod a programů se zaměřuje na žáky základních škol. Programy praktického výcviku chodců jsou pořádány pro předškolní děti (5-7 let); na ně obvykle navazuje výchova pro žáky mezi 10-11 lety. Existuje několik výukových plánů pro výcvik chodců, na kterých spolupracují dobrovolníci z řad rodičů/dospělých, placených instruktorů a pedagogů. Na základních školách je možnost pořádat výuková divadelní představení. Ve věku přestupu na střední školy roste počet dětských obětí dopravních nehod ve Velké Británii. V tomto věku (10-12) žáci začínají cestovat dále a samostatně. Byly vyvinuty materiály, které jsou zaměřeny právě na tuto věkovou skupinu, která opouští základní školu. Pro tyto žáky byl vyvinut vzdělávací balíček „Secondary Steps“ (BITER 1991). Některé kraje také zavedly funkci dětského komisaře pro bezpečnost provozu (DKBP) pro žáky šestých tříd. Tento systém si klade za cíl podněcovat aktivity související s bezpečností provozu, samostatnou činností a znalostmi samotných DKBP. DKBP pořádají setkání a soutěže. V některých školách vedou vlastní zájmové kroužky a podílejí se na výuce mladších žáků. Témata pro DKBP vybírá KBP, měla by obsahovat problematiku dané oblasti a nebo se vztahovat k národním/krajským osvětovým kampaním. Např. v hrabství Leicestershire témata obsahovala: -

Být viděn (nápadnost) Přecházení silnice poblíž autobusu Bezpečnostní pásy Rušné komunikace Cesta do školy Bezpečné hry Cyklistika Cestování se zvířaty

Akce jako Junior Citizen, Crucial Crew a Mega Drive (v rámci projektu LASER) jsou obvykle společně pořádány týmem organizovaným KBP, policií, hasiči, atd., např. záchranná služba vyučuje první pomoc. Tyto projekty umožňují dětem dozvědět se více o bezpečnosti provozu a prevenci úrazů. Na těchto akcích jsou vystaveni nebezpečným situacím, učí se zásadám bezpečného chování a praktikují tyto zásady, kde je třeba. Na středních školách a vyšších stupních se většina dopravní výchovy vyučuje v rámci přípravných kurzů pro řidiče (16-18 let). Úřad „Driving Standards Agency“ pořádá cyklus přednášek o řízení pro věkovou skupinu 17-21, ale ta nesetkala se s velkým ohlasem. DV pro používání veřejné dopravy není dostatečná. Jedno z mála témat vztahující se k veřejné dopravě je přecházení v blízkosti autobusů.

65

Pro střední školy jsou v některých krajích zavedena výuková divadelní představení. Věnují se např. alkoholu za volantem nebo nebezpečnému chování za volantem. Buď navštíví školu divadelní skupina, která s žáky pracuje nebo žáci jednoduše shlédnou divadelní představení. Ve školách by měly proběhnout instruktážní a zhodnocující cvičení před a po představení. V osvětových akcích a kampaních je častým tématem používání bezpečnostních pásů. Na mnoha akcích typu roadshow se propaguje používání přileb a ochranného vybavení na kolena/lokty pro bruslaře a skateboardisty. Tyto akce často doprovází přednáška osoby zraněné při dopravní nehodě. V nedávné době byly vyvinuty materiály pro postižené děti, jako např. výukový manuál pro uživatele Makatonu (děti se speciálními výukovými potřebami) a program Whizz pro mladé vozíčkáře. V některých speciálních školách existuje program Right Start pro děti se speciálními potřebami. Obecně existuje pouze málo aktivit pro žáky středních škol a ještě méně pro studenty na vyšších stupních. Existující aktivity jsou často nákladné a bývají ve formě jednorázových akcí. Následkem toho, se většině dospívajících ve škole nedostává odpovídajícího rozsahu DV. Teoretický základ některých těchto aktivit je špatně formulován. Na nebezpečné chování chodců a cyklistů je zaměřeno jen málo akcí. Ministerstvo dopravy, a jiné organizace organizují národní osvětovou kampaň. Ta je doplněna oblastní kampaní KBP. V roce 2001 zahájilo Ministerstvo dopravy projekt Think!, který obsahuje následující témata pro děti a mládež: -

používání bezpečnostních pásů/dětské bezpečnostní systémy cyklistika – přilby, nápadnost, údržba kola kampaň Hedgehog pro děti ve věku 7-11 let – pravidla pro bezpečné přecházení PK, nápadnost, určení bezpečných míst pro přecházení dospívající ve věku 11-16 – rozptýlení při přecházení, např. v důsledku používání mobilních telefonů.

Pro základní a střední školy byly vypracovány učební plány. Na podzim, v důsledku přechodu na zimní čas, se žáci vrací ze škol za sníženého osvětlení a KBP se tak zaměřují zvláště na problematiku nápadnosti chodců a cyklistů. Na národní úrovni se hledají sponzoři, kteří by zajišťovali reflexní materiál pro školní děti. Tato činnost bude napojena na národní osvětovou kampaň prostřednictvím inzerce v televizi, časopisech a na plakátech. Součástí projektu Think! jsou interaktivní webové stránky. Neexistují žádné dostupné webové stránky zaměřené na dospívající mládež a na osvojování správných návyků chodců/cyklistů. Existující stránky se pro dospívající jeví jako příliš dětské (dle mého názoru). Pole position je hra vyvinutá organizacemi UK Youth, Remit a krajským úřadem Leicestershire pro využití v mládežnických klubech a mimoškolních skupinách. Je určena pro mládež ve věku 12-18 let a založena na skupinové diskuzi o motorových vozidlech, jejich vlastnictví, řízení a zodpovědné účasti na silničním provozu. Navíc existují CD o bezpečnosti provozu vyvíjené krajskými úřady nebo webové stránky vytvářené/sponzorované průmyslovými společnostmi (např. Renault, BMW). Ty jsou

66

zaměřeny převážně na žáky základních škol. Jen nemnoho programů je zaměřeno na nebezpečné přecházení dospívajících či chování dospívajících cyklistů. Materiály vztahující se k používání bezpečnostních pásů (zvláště letáky) jsou koncipovány spíše pro dospělé. Shrnutí Hlavním cílem vlády v oblasti bezpečnosti provozu je snížit počet dětských dopravních nehod se smrtelnými následky nebo vážným zraněním na polovinu do roku 2010. Národní strategie bezpečnosti provozu určila, na které čtyři věkové skupiny se bude vztahovat: -

malé děti (leták One Step Ahead pro rodiče obsahující rady týkající se dětských bezpečnostních systémů) děti základních škol (praktické materiály výchovy chodců; materiály Making Choices pro žáky posledního roku na základních školách, rodiče a učitele; učební plány) starší děti (webová stránka Cyclesense a osvěta pro dospívající) starší teenageři (motocyklisté, pasažéři v automobilu)

Každý krajský úřad má dopravní plán rozpracovávající strategii bezpečnosti provozu na PK. Tato strategie v sobě začleňuje DV, návrhy PK a jejich praktické využití. Každý krajský úřad zajišťuje DV materiály vztahující se k: -

výcviku chodců (5-7 let) praktické výuce jízdy na kole (10-11 let) přípravě budoucích řidičů (16-18 let)

Typická témata zahrnutá v DV: -

používání bezpečnostních pásů nápadnost používání ochranných doplňků, např. přilba určení bezpečných míst pro přecházení PK bezpečnější trasa (do školy) rozptýlení při přecházení PK – mobilní telefony

Programy pro budoucí řidiče jsou zaměřeny na rychlou jízdu, agresivní řízení, řízení začátečníků, rizika, hazardování a chování spolujezdce. Bezpečnější cesta do školy Národní dopravní strategie směřuje ke snížení závislosti na automobilech. Školní dopravní plány upřesňují způsoby jakými budou školy prosazovat jiné druhy dopravy do škol. Tyto plány jsou téměř vždy obsaženy v projektech bezpečné cesty do školy.

67

Přehled iniciativ v oblasti bezpečnosti silničního provozu dětí v zahraničí Stát Kanada

Název iniciativy

Popis

Be Bright – Think Right

Projekt zaměřený na bezpečnost při jízdě, vystupování a nastupování do školních autobusů, včetně bezpečného přecházení komunikací u zastávek a bezpečné chůze na ně. Společný projekt kanadské vlády, kanadských skautů a Královské jízdní policie.

Walk the Talk

Projet bezpečné chůze z a do školy pro děti a rodiče. Upozornění na základní nebezpečí související s pohybem dětí v silničním provozu. Materiály pro děti a rodiče.

Finsko

Secure Child School Projekt založený na mapování cesty do školy dětmi s cílem identifikovat nebezpečná místa. Celonárodní Route projekt nevládní organizace Liikenneturva

Nový Zéland

Safe Routes to School

Mapování rizikových míst v okolí školy dětmi. Projet aplikován v rizikových komunitách.

Norsko

Safe Routes to School Investment Programme

Investiční program pro municipality s cílem odstranit potenciální riziková místa v okolí škol. Investice formou grantů.

Nizozemí

Bez názvu

Iniciativy municipalit provádějící vyznačení bezpečných cest do školy formou barevného odlišení chodníků.

Turecko

Bez názvu

Školní dopravní hlídky složené ze žáků základních a středních škol licencovaných dopravní policií

USA

Federální program Ministerstva dopravy a nevládních Walk to School – Walk Your Child to iniciativ s cílem eliminovat potenciální riziková místa v okolí škol. Obdobný program nazvaný Safe Routes School to School probíhá ve státě Kalifornie. V USA probíhají i následující programy: Arizona: Back to School Enforcement Programme Georgia:Drive Civilized Oregon:Ped Bee – Getting to School Safely Community Action Kit – soubor materiálů pro školy a rodiče o bezpečnosti chodců; dtto Guide to School Area Safety

68

Oblasti intervencí, které jsou společné státům s nejnižším počtem a následky dopravních nehod dětí Děti – chodci Masivní uplatnění opatření ke snížení rychlosti vozidel, aplikace světelného signalizačního zařízení na přechodech pro chodce ve většině měst a obcí U většiny škol aplikace bezpečnostních prvků Dostatek dětských hřišť Národní kampaně zaměřené na bezpečnost dětí – chodců Legislativa určující vinu řidiče za dopravní nehodu s dítětem v obytných zónách Děti – cyklisté S ohledem na roztříštěnost dat nelze sumarizovat společné znaky Děti – spolucestující v motorových vozidlech Mají četnost používán zádržných systémů 90% a vyšší Vyhodnocují četnost používání zádržných systémů a znají rizikové skupiny Mají legislativně upravenou povinnost používat bezpečnostní pásy ve školních autobusech Cestování dětí: Většina 6 – 9 letých dětí je při cestě doprovázena dospělým Politika Existují poradní manuály pro bezpečnost dětí

69

Instituce zapojené do problematiky bezpečnosti dětí v silničním provozu v zahraničí Stát

Nehodová Policie Školy míra dětí do 14 let

Místní orgány

Zdravotnictví

ANO

ANO

ANO

Charita

Nevládní organizace

Švédsko

1,58

Velká Británie

1,86

ANO

ANO

ANO

Norsko

2,08

ANO

ANO

ANO

Nizozemí

2,20

ANO

ANO

ANO

ANO

SRN

2,34

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

Maďarsko

2,60

ANO

Finsko

2,76

ANO

ANO

ANO

Švýcarsko

2,81

ANO

ANO

ANO

Austrálie

2,90

ANO

ANO

Kanada

2,98

ANO

ANO

Island

2,98

ANO

Španělsko

3,11

ANO

Dánsko

3,22

Francie

3,40

Polsko

ANO ANO

ANO ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

4,29

ANO

ANO

ANO

USA

4,40

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

Nový Zéland

4,78

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

Turecko

5,40

ANO

ANO

ANO

Jižní Korea

7,47

ANO

ANO

ANO

ANO ANO ANO

ANO

70

Ústřední orgány státní správy zodpovědné za bezpečnost dětí v silničním provozu v zahraničí Stát

Zodpovědné ministerstvo

Švédsko

Ministerstvo průmyslu, zaměstnanosti zdravotnictví a sociálních věcí

Velká Británie

Ministerstvo dopravy

Norsko

Ministerstvo dopravy, Ministerstvo spravedlnosti; Ministerstvo pro náboženství a výchovu

Nizozemí

Ministerstvo dopravy, zdravotnictví a sportu

SRN

Federální ministerstvo dopravy; jinak na zemské úrovni má tuto zodpovědnost téměř každé ministerstvo

Maďarsko

Ministerstvo hospodářství a dopravy, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo školství

Finsko

Ministerstvo dopravy a spojů, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo školství; Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí

Švýcarsko

Federální ministerstvo životního prostředí, dopravy, energetiky a spojů

Španělsko

Ministerstvo vnitra, Ministerstvo školství, Ministerstvo dopravy

Dánsko

Ministerstvo dopravy, Ministerstvo spravedlnosti

Francie

Ministerstvo dopravy, Ministerstvo školství a mládeže, Ministerstvo zdravotnictví

Polsko

Není definováno

Turecko

Ministerstvo vnitra, Ministerstvo školství

Ministerstvo

a

výchovy

komunikací;Ministerstvo

a

vědy,

Ministerstvo

71

Zapojení dětí do plánovacího procesu v oblasti bezpečnosti silničního provozu v zahraničí Stát

Aktivní zapojení dětí Ne často

Švédsko Nikdy Velká Británie Ne velmi často Norsko Ne velmi často Nizozemí Nikdy SRN Není známo Maďarsko Ne velmi často Finsko Ne velmi často Švýcarsko Nikdy Španělsko Nikdy Dánsko Nikdy Francie Nikdy Polsko Ne velmi často Turecko

72

Financování iniciativ v oblasti bezpečného pohybu dětí v dopravním prostředí z rozpočtu státu Stát

Financování z rozpočtu státu

Švédsko

NE

Velká Británie

ANO

Norsko

ANO

Nizozemí

NE

SRN

NE

Maďarsko

NE

Finsko

NE

Švýcarsko

NE

Španělsko

NE

Francie

NE

Polsko

ANO

Turecko

NE

73

Nižší rychlostní limity v obytných zónách

Výchova

Publicita - děti

Publicita - řidiči

ANO

ANO

ANO

NE

NE

NE

ANO

NE

Velká Británie

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

Norsko

ANO

ANO

ANO

NE

NE

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

Žádný plán

Nizozemí SRN

ANO

ANO

ANO

ANO Žádný plán

Maďarsko Finsko

Bezpečnostní Vybavení přilby, zádržné systémy

Infrastruktura Např.cyklistické stezky, přechody pro chodce)

Švédsko

Praktický výcvik

Stát

Opatření ke snížení rychlosti

Obsah plánů zvýšení bezpečnosti z hlediska okruhů intervence

ANO

ANO

ANO

ANO Žádný plán

Švýcarsko Španělsko

ANO

ANO

NE

ANO

ANO

ANO

NE

NE

Francie

ANO

ANO

ANO

ANO

NE

ANO

NE

NE

Žádný plán

NE

Polsko

74

Belgie – příklady vizuálů zaměřených na bezpečnost dětí v silničním provozu 1970 Buďte na ně opatrní! Jsou bezbranné

1972

Děti? Pozor

75

1976

Vidět dítě znamená předvídat nehodu

1977

Člověk nikdy nezapomene, že porazil dítě.

76

1978

Každý rok silnice zabije 250 dětí

1978

Mám 6 let. Nechci se nechat přejet.

77

1978

Mám 9 let. Nechci se nechat přejet.

1978

Mám 12 let. Nechci se nechat přejet.

78

1979

Jsou impulzivní. Zpomalte.

1980

Ani moc blízko, ani moc rychle

79

1981

U školy je 60 moc!

1989

Život dítěte má přednost před vašimi hodinkami (časem)

80

1990

Příliš žízním po životě, abych řídil opilý.

1991

Milí automobilisté, kdo zpomalí, ten je kamarád.

81

1992

Děti jsou také zranitelné. Kdo zpomalí, ten je kamarád.

1993

Dítě, to změní život.

82

1994

Zastavím také kvůli chodcům!

1995

Letos mohou všichni přejít. Je tak fajn řídit zdvořile.

83

1996

A v případě nehody, jak je ochráníte? Dětská sedačka je nutnost!

1996

Připoutej se. Jeden nikdy neví.

84

1997

Mám tě rád, maminko, ale zpomal. Všichni vás pobízí k pomalejší jízdě.

1997

Heč, můj táta jezdí pomaleji než tvůj

85

1997

Děti nemají brzdy

1999

Neboj se, maminka nejezdí rychle.

86

1999

Pomaleji, pane řidiči!

1999

Kdo neudělal cvak? Bezpečnostní pás dobrý návyk

87

1999

Kdo neudělal cvak?

1999

Kdo neudělal cvak?

88

2000

Pás. Přirozený reflex. (zvyk)

2000

Předvídejte nepředvídatelné.

89

2001

Nashledanou? Připoutej je. Vždy.

2002

To je úžasné, co všechno člověk může dělat s GSM.

90

2002

Raději získejme život.

2002

Piráti silnic jsou hloupí, že si ani neumí přečíst tohle. Zpomalte kvůli Sofii.

91

2002

Už ses viděl, piráte?

2002

Pokud jedeš moc rychle, je to tím, že jsi pomalý na hlavu.

92

2002

Jen osli si chlubí svými koňmi.

2002

Myslete dál než za kapotu.

93

2003

Nejsme figuríny

2003

Nejsme figuríny

94

2003

Každý rok rychlost zabijí víc než 50 dětí.

2003

Krátká cesta? Pás, to je jistota.

95

2003

Rychlost, to mě zabíjí

96

Příklady zahraničních výchovných materiálů Belgie Materiály na propagaci nošení cyklistických přileb Leták obsahuje rady, náměty a inspiraci pro děti.

97

Leták propaguje cyklistickou přepravu

Leták upozorňuje na různá úskalí při jízdě na kole na křižovatkách

98

Pracovní listy, ve kterých děti vyhledávají nebezpečné a rizikové jednání

Leták pro rodiče s návodem na správné používání dětských zádržných systémů

99

Pracovní list z publikace pro děti. Děti se seznamují s různými variantami cest. Úkoly řeší i se zapojením pracovních aktivit – jako je stříhání, vkládání apod.

Pracovní sešit, v kterém se děti před prázdninami seznamují s různým dopravním prostředí ve městech, na venkově a v zahraničí.

100

Brožura, ve které provází děti úskalími přecházení. Motiv dvojité hlavy zdůrazňující nutnost rozhlédnutí na všechny strany se v zahraničních materiálech často opakuje. Tato anomálie děti upoutá a upozorní na problém. Obrázek tak není statický a více vtáhne děti do situace.

Brožura s radami pro převoz dětí v autě.

101

Brožura s radami, pracovními listy a testy. Celá brožura je zaměřená na propagaci používání retroreflexního materiálu.

pracovní list s vyhledáváním rizikového jednání. Dítě porovnává správné a nesprávné jednání a nesprávné jednání nahrazuje vystřihanými obrázky ze spodní lišty.

102

Rakousko Tato knížečka je v Rakousku rozdávána v den nástupu do první třídy. Děti obdrží kufřík s brožurou, hračkou medvídka, kterého oblékají do reflexní vestičky. Dále je v kufříku jednoduchá PC hra, která vede děti k přecházení na přechodech, reflexní nášivka a slevový kupon na cyklistickou přilbu. Učitelka pak s materiálem a hlavně s medvídkem pracuje v průběhu celého školního roku.

Brožura, v které učí děti vybírat si bezpečnější místo k přecházení.

103

Španělsko Metodika práce na dopravním hřišti.

Učebnice provází mladého motocyklistu zábavnou formou riziky a úskalími. V knize je řada rad, testů, ale varování v podobě vrstevníka na invalidním vozíku.

104

Dvě obdobné publikace. První s radami, testy a informacemi pro cyklisty. Druhá pro chodce.

105

Symbolem dopravní výchovy ve Španělsku jsou trojčátka z oblíbených animovaných pohádek. Každý pracovní materiál obsahuje letáky, pracovní listy, pohlednice, video-sekvence a plakáty.

V učebnicích se nezapomíná ani na rizika při změnách počasí.

106

Pracovní list z knihy. Děti do prázdných čtverečků doplňují usměvavé a zamračené obličeje podle toho, zda postavička jedná správně a bezpečně či naopak.

USA V učebnici jsou děti seznámeny s nečekanými situacemi.

107

VB Časopis obsahuje řadu rad pro mladé maminky. Mimo jiné i rady, jak předcházet dětským úrazům. Tento časopis je rozdáván v porodnicích a mateřských poradnách.

Brožura pro malé děti s návody na správné přecházení. Tzv. pravidlo Zeleného kříže.

108

Německo Brožura učí děti pomocí červených a zelených stop správnému přecházení cest, křižovatek a překážek.

Červený kříž Mezinárodní aktivita „Máš jen jeden život“ má své webové stránky s řadou materiálů pro děti ke stažení. Akce je zaměřená proti „počítačovému syndromu nesmrtelnosti“.

109