Dopravní stavby ve městě ještě nekončí

Nejčtenější noviny v Rožnově

NEZÁVISLÉ NOVINY

ROČNÍK IV / ČÍSLO 7 září

ZDARMA

Dopravní stavby ve městě ještě nekončí Radmila Drozdová exkluzivně pro RP: Nejsem ekoložka, hájím svá práva Oprava mostu U Janíka v kombinaci s rekonstrukcí silnice I/35 od Eroplánu směrem na Dolní Bečvu. Po několik dní byly nervy řidičů jedoucí městem řádně zkoušeny. Stavět se bude i nadále. Opravou projde ulice Palackého, silničáři omezí dopravu na Horních Pasekách. Stále nejistá je situace kolem rozšiřování křižovatky U Janíků. Na odklonění dopravy z centra města směrem na křižovatku U Eroplánu byli řidiči vesměs dopředu připraveni. Ještě si ani nestačili pořádně zvyknout, když přišel šok. Ředitelství silnic a dálnic začalo opravovat silnici I/35 ve směru na Dolní Bečvu. V Rožnově i Dolní Bečvě vznikaly dlouhé kolony.

Jestli se s rozšiřováním křižovatky U Janíků začne, není stále jasné. Foto: L. Martinek

„Nemůžu si pomoct, ale s termínem se moc netrefili. V úterý jsme jeli z Prostřední Bečvy do Rožnova

k Bille bez pěti minut hodinu. V kombinaci s opravou mostu U Janíků je to opravdu masakr. Opravdu byl tento

úsek v tak hrozném stavu, že se jej rozhodli takto opravit?“ napsal na webu RP například Tomáš Vavřík. Podobných reakcí bylo více. Zahájení opravy povrchu vozovky překvapilo ale i vedení města. „Já jsem se o tom, že budou v neděli (27. 7.) frézovat, dozvěděl v pátek. ŘSD to oznámí a tím to končí, oni se nikoho na nic neptají,“ řekl místostarosta Václav Mikušek (KDU-ČSL) a dodal: „Udělali alespoň vstřícný krok, původně měli začít pracovat v pondělí. V neděli je přeci jen menší provoz.“ Problém nastal ve chvíli, kdy křižovatka U Eroplánu pouštěla vozidla směrem na Dolní Bečvu v nezměněném režimu. Pokračování na straně 3

Výkup zlata za nejvyšší ceny v zastavárně na Lázu. Zástava zlata za nejnižší úrok v regionu. Tel.: 608 888 908.

NÁBYTEK jpinterier za nádražím – areál OSEVA 1. MÁJE ZEMĚDĚLSKÁ 723, 756 61 ROŽNOV POD RADHOŠTĚM tel./fax: 571 651 543 mobil: 724 937 700 e-mail: [email protected]

rožnovský prostor – nezávislé noviny

www.roznovsky-prostor.cz

Na hlídání přechodů se nakonec dva dobrovolníci našli Asistovat školákům na přechodech při cestě do školy a ze školy budou kromě policistů a strážníků také dvě osoby z řad veřejnosti. Dva senioři zareagovali na výzvu radnice, která pro tuto práci hledala dobrovolníky. O tom kdy a jestli vůbec budou dobrovolníci na přechodech stát, rozhodovala jejich zdravotní prohlídka (skončila po uzávěrce tohoto vydání). „Za celou dobu, kdy se o tom mluvilo na zastupitelstvu v dubnu a květnu, se nám přihlásili dva pánové. Trochu mě leká jejich věkový průměr. Stoupnout si v osmdesáti letech na přechod a hlídat bezpečnost dětí při přecházení se mi zdá docela riskantní. Oslovila

jsem samozřejmě i Seniorcentrum, bez odezvy. Více zájemců nemáme a já nepůjdu na náměstí někoho oslovovat. Bylo to dostatečně medializováno, takže pokud by zájem ze strany občanů byl, reagovali by. Dvě osoby jsou vypovídající.“ uvedla starostka města Markéta Blinková (ODS). Město Rožnov si vzalo příklad ze Vsetína. Dobrovolníci budou stát na méně frekventovaných přechodech. Ty větší hlídají policisté a strážníci. Objevují se i hlasy, které tuto občanskou aktivitu zrovna nevítají. „Na těch bezpečných přechodech by bylo lepší, aby tam nikdo nestál a děti se naučily přecházet samy. Podle mého ná-

zoru není dobré z nich dělat figurky, které čekají na nějaký pokyn,“ nechal se slyšet Marek Grossmann, který je pověřen vedením městské policie. Grossmann se rovněž obává zodpovědnosti, která na něj nepřímo padá. „Nejsem schopný na sebe vzít zodpovědnost a říci, že tento člověk je schopen řídit přechod. Nejsem pro tyto věci školený a nechci brát zodpovědnost na sebe. Nevím, kdo takového člověka proškolí. Podle kolegů z dopravní policie je proškolení dlouhodobá záležitost. Když jsem se ptal v Brně, dělali to na koleně strážníci z prevence kriminality,“ posteskl si šéf strážníků, podle jehož statistik

v Rožnově v poslední době nedošlo k žádnému zranění dítěte na přechodu pro chodce, které by souviselo s jeho cestou do školy. „I když stoupá frekvence dopravy, řidiči jsou na přechodech ohleduplnější, zvláště když jde o děti,“ myslí si Grossmann. Zatím není jasné, kde se děti s asistovanými přechody potkají. „Všechny ty zásadní a nebezpečné přechody máme pokryty městkou policií ve spolupráci se státní policií. Jednalo by se zřejmě o přechody, které jsou na Koryčanských Pasekách. Jiné podobné tady asi nemáme,“ řekla Blinková. (lum)

Základy skanzenu položeny před 90 lety Jak zaznamenal Čeněk Kramoliš, byl roku 1924 položen základ Valašského muzea v přírodě. Přičiněním bratří malířů Bohumíra a Aloise Jaroňka zřízeno v parku za sou hlasu obce Valašské muzeum v pří rodě. Stará radnice a měšťanský dřevěný dům (chalupa Jana Bila) převezeny z náměstí a postaveny v parku. Postavena ještě studně, zvo nice a kříž. Začátek musea byl uči něn. Takové museum, jež zřízeno po vzoru švédském, je první toho druhu nejen v naší republice ale i ve střední Evropě.

Sourozenci Jaroňkovi se do Rožnova přistěhovali roku 1909. Po návratu Bohumíra a Aloise z pobytu v zahraničí utvořili sourozenci nerozlučnou trojici a začali se věnovat samostatné umělecké tvorbě. Rožnov si zvolili nejen pro jeho polohu a půvabnou okolní krajinu, ale produkty jejich dílen tady nacházely u lázeňských hostů uplatnění. Zpočátku pracovali v pronajatých prostorách, až v roce 1924 zřídili v zakoupeném domě gobelínovou dílnu, malírnu porcelánu i malířský ateliér. Jejich pozornosti

neunikly dřevěné stavby na rožnovském náměstí. Pro jejich záchranu iniciovali v roce 1911 založení Musejního spolku, který usiloval o vznik Valašského muzea v přírodě. Záměr se podařilo uskutečnit v roce 1925. První stavby byly přeneseny do městské hájnice a při národopisné slavnosti „Valašský rok“ bylo Valašské muzeum v přírodě za velké účasti obyvatel slavnostně otevřeno. Sourozenci Jaroňkovi tak položili základ Valašského muzea v přírodě, které podnes uchovává skvosty lidové architektury. (sb)

Sourozenci Jaroňkovi. Foto: archiv

Lidé se mohou vyjádřit k podobě náměstí Míru

Prvotní pracovní studie náměstí Míru. Foto: MěÚ Rožnov

2

K první pracovní studii nového náměstí Míru se může veřejnost vyjadřovat až do 1. října. Na základě připomínek vznikne podrobný projekt. Finální podoba náměstí by měla být známa na jaře 2015. K samotné realizaci ale dojde později. Řada nových parkovacích míst, lavičky pro odpočinek, úprava komunikací a především dostatek zeleně. Tak by se dala v krátkosti charakterizovat studie rekonstrukce náměstí Míru, která je od pondělí 18. srpna zveřejněna na stránkách města. „Jedná se o první, relativně obecný, pracovní návrh. V žádném případě nejde o finální projekt. Občané města se nyní ke zveřejněné studii mohou vyjadřovat, a to až do 1. října. Jednotlivé připomínky budeme probírat s architekty a následně vznikne konkrétní zadání pro zpracování podrobného projektu určeného k přípravě žádosti o územní řízení a stavební povolení. Finální podoba náměstí Míru by na papíře měla být hotova na jaře 2015 tak, abychom již v příštím roce získali stavební povolení a mohli začít s některými prvními etapami rekonstrukce náměstí. Samozřejmě se budeme snažit získat na celou akci dotaci z některého z dotačních fondů,“

uvedl vedoucí odboru rozvoje rožnovského MěÚ Ivo Marcin. Celkové náklady investice v této chvíli s ohledem na počáteční přípravu studie nelze odhadnout. Kromě rekonstrukce centra náměstí se jedná o investice do nových parkovacích míst, odpočinkové zóny i úpravy chodníků. „Cílem investice je samozřejmě jednak revitalizace celé plochy náměstí a také zvýšení bezpečnosti chodců i projíždějících či parkujících vozidel,“ doplnil Marcin. (tg)

září 2014



Dopravní stavby ve městě ještě nekončí pokračování ze strany 1 O několik metrů dál totiž stavebníci dopravu omezovali. „Problém byl v tom, že situaci špatně vyhodnotila dopravní policie. Byla žádána, aby vypnula na křižovatce světla a poslala na místo policistu, který by dopravu řídil. Jenže to zamítla. Když tam došlo ke kolapsu, tak jsme intervenovali a všechny stěžovatele odkazovali na ni,“ sdělil Mikušek. To už policie reagovat musela. Pak se situace zklidnila. Oprava tohoto úseku trvala týden a stála zhruba 9 milionů korun. Oprava komunikace byla na základě výsledků diagnostiky stavebního stavu podle ŘSD nutná za účelem zvýšení její životnosti nehledě na to, že na Rožnovsku jsou některé úseky I/35 ve viditelně horším stavu. Jenže do těch chystá ŘSD větší investice. „Úseky této komunikace v místě křižovatky Střítež a v průtahu Zubří jsou skutečně v horším stavebním stavu v porovnání s úsekem Rožnov pod Radhoštěm – Dolní Bečva. Tato situace je vyvolána plánovanými investičními akcemi přebudování obou lokalit. Za tohoto stavu by bylo neekonomické tyto úseky opravovat,“ vysvětlil Karel Chudárek, ředitel Správy Zlín z ŘSD.

Co řidiče ještě letos čeká?

Rekonstrukce mostu U Janíků by měla být hotova do konce září. Po jeho otevření by mělo dojít k plánované rekonstrukci ulic Palackého a Lázeňská, která proběhne v režii města. Radní by v září měli rozhodnout o zhotoviteli stavby. „Stavba začne později z jednoho prostého důvodu. Je uzavřený spodní most, přes Pionýrskou je poměrně vysoká frekvence dopravy. Nyní již bude hlavní nápor odeznívat, takže by to neměl být problém. V říjnu už

září 2014

by most U Janíků měl být v provozu,“ připomněl Mikušek. S komplikacemi musí počítat řidiči, kteří jezdí do Frenštátu. ŘSD bude totiž na Horních Pasekách pod Pindulou opravovat mostek. „Doprava bude svedena do jednoho pruhu a řízena světelnou signalizací. Most bude z důvodu rekonstrukce částečně uzavřen až do konce listopadu. Současně bude uzavřena spodní část ulice Pod Pindulu, na kterou se tak vlastníci zdejších nemovitostí dostanou pouze z vrchní části – od hřebenu Pindula,“ informovala starostka Markéta Blinková (ODS). Tato oprava proběhne na etapy, druhá polovina mostu projde opravou na jaře 2015.

Rozšiřování křižovatky

Na mrtvém bodě je situace kolem rozšíření silnice I/35 od bývalého vjezdu do Tesly ke křižovatce U Janíků. Ačkoli peníze uvolněny jsou, zahájení prací brzdí žaloba. O věci rozhoduje Krajský soud v Ostravě, v rámci správního řízení také ministerstvo dopravy. Město i přesto plánuje další schůzky se všemi, kdo se na přípravě projektu podílejí. „Stavební povolení jsou asi čtyři a my chceme být připraveni, kdyby to prošlo, aby se letos mohlo začít. Peníze na tuto akci alokovány jsou. Budeme jednat ve věci světelné křižovatky u Lidlu, protože tu budeme spolufinancovat. To si město dalo jako závazek. Podíleli jsme se na výkupu pozemků, angažovali jsme se v tom, takže bychom byli rádi, kdyby se to podařilo,“ věří Mikušek, podle kterého reálně hrozí, že pokud se se stavbou letos nezačne, Rožnov tyto peníze několik let neuvidí. „Veškeré naše snažení bude k ničemu. Lidi budou nadávat, ve městě kolony. Sice jsme spravili most jako přípravu ke

křižovatce, ale nebude nám to nic platné,“ doplnil místostarosta. „Stížnost je samozřejmě nesmyslná. Není namířena proti I/35, ale proti Kauf landu, který má podmínku, že může začít provoz ve chvíli, kdy bude mít vyřešeno napojení na tuto silnici. Někdo se domnívá, že když připojení nevyřeší, tak se to zvrátí. Je docela nešťastné si myslet, že tímto se něco v Rožnově spasí,“ dodal Mikušek, podle kterého jsou všichni, kromě lidí, jež nazval „demoličním komandem“, pro rozšíření křižovatky. Jen to je podle něj cesta pro zlepšení životního prostředí v lokalitě. Obvyklí podezřelí, kteří by mohli být členy zmíněného demoličního komanda, se ale od této iniciativy distancují. „Žaloba je soukromá aktivita, nezávislá na Osadním výboru. Nicméně OV plně chápe její důvody, protože napadená křižovatka u výjezdu z autobusového nádraží v kombinaci s vjezdem do obchodního domu Kaufland zjevně významně zhorší podmínky k bydlení v dotčené oblasti Jižního města. Jedná se o poslední možnost „sebeobrany“ občana v případě, že připomínky v jednotlivých řízeních jsou postupně

zamítány a žádná snaha o jednání nebo pomoc ze strany samosprávy není,“ napsal Vít Matějka, předseda Osadního výboru Jižní město. „Zdravý Rožnov byl o žalobě informován po jejím podání a nijak na ní nespolupracoval, je ale vidět, že se lidé v Rožnově naučili bránit svá práva a za to bychom si rádi připsali nějaké zásluhy,“ předeslala Kristýna Kosová z občanského sdružení Zdravý Rožnov a dodala: „O potřebnosti rekonstrukce křižovatky nepochybujeme, nicméně naše pochybnosti ohledně nutnosti rozšiřování silnice v úseku od vjezdu do Tesly až po křižovatku u Janíků přetrvávají, ani zpracovatel generelu dopravy nepotvrdil potřebnost tohoto rozšíření. Napadené stavební povolení se týká vybudování křižovatky u výjezdu z autobusového nádraží, kde bude nově přímo napojena Meziřčská ulice, řešíme tak z veřejných prostředků dopravní obslužnost pozemků v majetku Kauflandu.“ Osobou, která za žalobou stojí, je Radmila Drozdová. Kontaktu s médií se vyhýbá, přesto měsíčníku Rožnovský prostor nabídla své vyjádření, které níže nabízíme v plném znění. (lum)

Vyjádření Radmily Drozdové k žalobě Na začátku chci napsat, že nejsem žádná ekoložka, jak mne označil jeden z deníků, ale pouze hájím svá práva. Vůbec mi nejde o světelnou křižovatku „U Janíka“, jak se prezentuje v médiích, ale jde mi především o situaci, která ovlivní bytostně naše bydlení. Rekonstrukce křižovatky „U Janíka“ s sebou přináší rozšíření silnice č. I/35 na čtyřproudovou. Náš dům se nachází v těsné blízkosti této silnice, ale také v několikametrové bezprostřední blízkosti další světelné křižovatky, která nově vznikne na silnici č. I/35 - výjezd autobusů z nádraží a soukromého subjektu OD Kaufland, o této se bohužel nikdo ze zástupců ŘSD a odpovědných orgánů města ve svých prohlášeních nevyjadřuje. Také mne mrzí, že zástupci města Rožnov hovoří ve svých prohlášeních o tom, že dojde ke zvýšení plynulosti dopravy na silnici č. I/35. Myslím, že toto není pravdou. Ať již půjde o jakoukoliv inteligentní světelnou křižovatku, vždy budou vozidla na silnici I/35 nebo výjezdu z OD Kaufland stát (u OD Kaufland se počítá s průjezdy vozidel, které dosahují několika stovek denně a to včetně sobot a nedělí a tyto budou stát či projíždět před naším domem). To přinese při rozjezdech a stání vozidel zvýšené exhalace (především rakovinotvorného benzo-pyrenu). Již dnes je z mnoha dostupných zdrojů známo, že v lokalitě, kde bydlím, jsou emise a imise těchto nebezpečných látek překračovány nad povolené hygienické limity. Ptám se tedy, koho v této republice opravňuje vystavovat občany této zátěži? Odpověď nechám na všech, kteří si tento článek možná přečtou. Na závěr svého vyjádření uvádím, že zástupci města Rožnov veřejně prezentují, že k rekonstrukci byla vydána potřebná stavební povolení a že mají projekt připraven. Zcela jistě však nejsou k tomuto projektu vydána všechna stavební povolení. Radmila Drozdová

3



Jak se má, co dělá… A ntonín Va lenta, předseda Autoklubu Rožnov, a předsedou Veteran Car Clubu Rožnov pod Radhoštěm.

odboru v oblasti normování a racionalizace práce. Prošel přes výrobní úsek, podnikové ředitelství a generální ředitelství, odkud v roce 1992 odešel do důchodu. Motorismus tě fascinoval odjakživa? „Dá se to tak říct. Doma jsme měli starší auto, takže už ve čtrnácti jsem absolvoval jízdy načerno. Držitelem řidičského průkazu jsem od svých osmnácti let. Začínal jsem s motocykly, časem jsem se dostal k automobilům.“

Antonín Valenta. Foto: R. Sobotka

Narodil se před 80 lety 23. 8. 1934 v Uherském Hradišti, kde navštěvoval gymnázium. V roce 1953 nastoupil do Tesly Rožnov, absolvoval jednoroční abiturientský kurs při Průmyslové škole vakuové elektrotechniky v Rožnově, zakončený maturitní zkouškou. V Tesle pracoval na kontrole kvality, jako směnový mistr ve výrobě elektronek, v ekonomickém

Motocykly mají stále nezaměnitelný půvab. „Můj první byl Jawa robot, následoval modernější stroj ČZ 150, pak jsem si pořídil kývačku Jawa 350, se kterou jsem byl maximálně spokojený. Přes cestovní kancelář jsem se na ní dostal bez problémů přes Prahu, Berlín až na Rujanu a zpět do Rožnova. Jelo nás sedm motocyklů. Jeden motorista z Hranic na Moravě měl Nortona 500, všichni jsme mu ho upřímně záviděli.“

Pak tě okouzlila stará auta a provázejí tě až dosud. „V roce 1974 jsem si koupil od známého veteránisty z Valašského Meziříčí Karla Minarčíka už tehdy historické auto Tatra 57A, otevřená dvousedadlovka, zrenovoval jsem ji a uskutečnil řadu spokojených jízd po republice i v zahraniční. Pokud jde o veterány, mou láskou jsou Pragovky, málem jsem se v jedné narodil. Od pana Příhody z Prahy jsem si pořídil Praga Piccolo 112 kabriolet a užíváme ji v rodině podnes. Měl jsem také auto Tatra 12 limuzína. Teď většinou používám Renault Megane.“

vedení Autoklubu jsem byl znovu zvolen v roce 2002 a jako předseda Autoklubu Rožnov a předsedou Veteran Car Clubu Rožnov působím podnes.“

Osmdesátka je zajímavý věk, co bys doporučil nastupující generaci. „Je to přímo hrozný věk, ale pořád mám před sebou nějaké plány. Jednak dělat veteránství. V současné době aktivně testuji historická vozidla na jejich původnost, jsem předsedou místní komise v Rožnově a také členem krajské komise ve Zlínském kraji. A pokud jde nastupující generaci? I přes širokou škálu technických Už víc jak padesát let jsi zůstal vymožeností, které současná doba Advokátní kancelář věrný rožnovskému Autoklubu. nabízí, má smysl věnovat se motori „Do někdejšího Automotoklubu smu s láskou. Letos to je 245 let, kdy Svazarmu Tesla Rožnov jsem se při- vyjel první automobil s parním pohlásil v roce 1957. Účastnil jsem se honem, 129 let kdy vyjel první autořady motoristických akcí, nejvíce mne mobil s benzínovým motorem a před přitahoval mototuristický obor, kde 106 lety byla zahájena sériová výroba jsme pořádali branné orientační sou- automobilu Ford T. To je úctyhodná těže. V roce 1994 jsem pomáhal při historie, která stojí za povšimnutí.“ sídlem Nový Jičín, Havlíčkova 4 obnovení činnosti Automotoklubu, (sb) který stál téměř před zánikem. Do

JUDr. Alena Schmidtová Mgr. Barbora Brucknerová

oznamují otevření provozovny pro insolvenci Horská služba v letošním roce jubilující v Ostravě-Zábřehu, Plzeňská 2621/2 Před 80 lety byla roku 1934 v tehdejší ČSR založena v Krkonoších Horská služba. Postupně pak také v da lších horsk ých oblastech, i v Beskydech. Dnem Horské služby se stal 24. březen, jako připomínka vzájemné nezištné chlapské pomoci dvou sportovců Hanče a Vrbaty, kteří v roce 1913 při závodech na hřebenech Krkonoš zahynuli. Organizačně se u nás Horská služba člení do sedmi oblastí: Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky a Beskydy. V Beskydech zahájila Horská služba činnost v roce 1951, zpočátku jako pobočka Horské záchranné

služby Krkonoše, později jako samostatná oblast. Byla to první organizovaná služba v oblasti Beskyd, začala pracovat na Pustevnách a přijala název Ráztoka. Nutnost organizované záchrany brzy pociťovala i další turistická a lyžařská centra v Beskydách. Tak byly postupně založeny další okrsky Horské služby: Staré Hamry (1952). Před 60 lety to byl v roce 1954 Rožnov (vrchol Radhoště), Javorový, Velký Polom a Lysá hora. V roce 1960 Velké Karlovice a Vsetín. Okrsek Rožnov – Radhošť (dnes už neexistuje) vznikl v Beskydách jako třetí v pořadí, stalo se tak 16. března 1954. U jeho zrodu byli: Uhlář, Fries, Ondryáš, Španihel,

byli připraveni poskytnout turistům

tel.: 556 703 544, 406, v nouzi606 783 pomoc. I když jsou Beskydy považovány e-mail: [email protected] za hory mírné, nelze je podceňovat,

zejména za nepříznivých klimatických podmínek. Podnes je varováním zima z přelomu let 1981–82, kdy členové Horské služby během Právní služby zejména v oblasti insolvenčního 6 týdnů uskutečnili v Beskydech 96 svozů zraněných, 147 ošetření, práva: bylo provedeno 12 pátracích akcí a zaznamenáno 8 smrtelných případů, což je vůbec největší úrazovost Znak Horské služby. Foto: archiv v historii zimních Beskyd a Jeseníků. Pjatkan a Kubiš. Prvním útočiš- Příčinou bylo u turistů přecenění těm se stala turistická chata na vr- svých schopností a podcenění necholu Radhoště, přechodným hotel bezpečí zasněžených a zledovatěRadegast. Po likvidaci horské chaty lých strání. (sb) si postavili vlastní služebnu, odkud

• návrhy na oddlužení (osobní bankrot) • konkurzní řízení

více na www.judrschmidtova.cz ROŽNOV tel.: 571 625 570, 571 657 614 VAL. MEZIŘÍČÍ tel.: 571 611 112 VSETÍN hotel VSACAN tel.: 571 429 291 FRENŠTÁT tel.: 556 836 534 www.jokratour.cz, e-mail: [email protected]

LAST MOMENTY!!! LETECKY Z OSTRAVY – 10/11 NOCÍ Destinace TURECKO

NABÍZÍME VÁM TYTO PRÁCE: • Kompletní výroba žulových pomníků klasických i originálních tvarů • Renovace stávajících pomníků • Broušení terasových pomníků bezprašnou technologií + impregnace • Prodej veškerých pomníkových doplňků Chcete vyměnit • Sekání a opravy písma (zlacení, stříbření a barvení) nebo opravit váš • Kopání a betonování základů a veškeré betonářské práce starý pomník? • Realizace obkladů a dlažeb kolem pomníků

PŘÍJEM ZAKÁZEK:

SLEVA 20 %

• Po telefonické dohodě Vás rádi navštívíme, odborně poradíme, zpracujeme grafický návrh pomníku i cenovou kalkulaci zcela ZDARMA! 4

THASSOS KRÉTA

Ubytování h. Pekcan***, all inclusive h. Kleopratra Arsi***, all inclusive h. Pekcan***, all inclusive vybavená studia, vlastní strava aparthotel Irene Village, all inclusive apart. Summer Memories., vl. strava

Termín 06.09.–17.09. 06.09.–17.09. 17.09.–27.09. 08.09.–18.09 10.09.–20.09. 10.09.–20.09.

1.osoba 15.400 15.400 14.400 10.000 14.400 9.900

2.osoba 15.400 15.400 14.400 10.000 14.400 9.900

1.dítě 7.500 7.500 7.500 4.500 7.200 6.000

2.dítě 10.500 10.500 10.500 4.500 10.900 6.000

AUTOKAREM – 7/9 NOCÍ Destinace CHORVATSKO BULHARSKO ITÁLIE POLICHRONO THASSOS

Ubytování hotely s polopenzí penzion Perun, bez stravy karavany, plná penze vybavená studia, vlastní strava vybavená studia, vlastní strava hotel Ioannis Golden Club, polop.

Termín 1.osoba 2.osoba 05.09.–14.09. 5.900 5.900 05.09.–16.09. 4.500 4.500 05.09.–14.09. 4.400 4.400 07.09.–18.09. 4.700 4.700 10.09.–21.09. 5.200 5.200 10.09.–21.09. 8.500 8.500

1.dítě 2.dítě 2.000 4.000 2.000 ZDARMA 2.800 2.500 2.000 x 2.500 2.000 4.000 x

Cena zahrnuje: dopravu autokarem nebo leteckou dopravu z Ostravy vč.tax a poplatků, transfer z letoviska na letiště v zahraničí, uvedené ubytování a stravování, služby delegáta, povinné poj. klienta pro případ úpadku CK. Cena nezahrnuje: komplexní cestovní pojištění (možno dokoupit 27 Kč/os./den, děti do 12 let 16 Kč/os./den).

září 2014



Václav Sitta

Starosta, jako jeden z orgánů obecní samosprávy, zvolený obecním zastupitelstvem, stojí v čele územní samosprávy obce, pečuje o obec a její obyvatele. V pořadí osmým starostou Rožnova byl v letech 1907–1910 Václav Sitta. Jeho náměstky byl knihkupec, Sokol a turista Osvald Kotouček, advokát. Dr. Václav Drtina, jako radní Jan Kantorek a Robert Tkadlec. Už v prvém roce úřadování Václava Sitty bylo ujednáno zřídit Městskou spořitelnu. Obec jako základ vložila dvacet tisíc korun. Městská spořitelna zahájila činnost 1. ledna 1910, prvním předsedou byl Václav Sitta. Rok pak spořitelnu vedl Jindřich Chumchal, potom byl povolán od-

borník Fr. Hůzl z Blatné v Čechách, který Městskou spořitelnu vedl s náležitou obezřetností. Roku 1907 uzavřelo město se zemským stavebním úřadem definitivní smlouvu o regulaci řeky Bečvy, která při každé větší vodě nejenže páchala škody, ale také často měnila koryto. Vedení města si všímalo i sociálně slabých spoluobčanů. Roku 1908 věnoval notář dr. Slaměník obci 1000 K na zřízení sirotčince. Dárců od jednotlivců ve prospěch chudých i sociální péče bylo více. Na zřízení sirotčince věnoval ředitel polesenského úřadu Ludvík Schwetz s chotí Idou státní dluhopis v hodnotě 2000 K, jako památku na úmrtí jejich syna Františka. Obec velmi litovala, že od majitele panství dr. Armína, svobodného pána Poppra z Podgrady, nekoupila v exekuční dražbě lesy, které na Valašsku

Osmý rožnovský starosta Václav Sitta. Foto: archiv TKA

bezohledně drancoval. Za více jak pět milionů korun je získala vratimovská celulózka, což byla společnost pro výrobu celulózy ve Vídni.

Roku 1909 bez větší pozornosti došlo k významnému rozhodnutí, které ovlivnilo rozvoj města až do současnosti. Sourozencům Jaroňkovým dány do odvolání v domě číslo 480 bez platně dva pokoje s otopem pro tkaní uměleckých koberců. Tak se Bohumír, Alois a Julie Jaroňkovi natrvalo usadili v Rožnově. Pozornosti sourozenců neunikly dřevěné stavby na rynku. Pro jejich záchranu založili přípravný výbor Valašského národopisného spolku, který si vzal za cíl zachování valašských památek i lidového stavitelství a vybudování Valašského muzea v přírodě. Ještě za starostenství Václava Sitty byla roku 1910 vznikajícímu Muzejnímu spolku prodána stará dřevěná radnice z roku 1770 a 30. prosince tohoto roku uděleno povolení přenést ji do parku jako základ Muzea v přírodě. (sb)

Malíři Valašska opět v Galerii Nábytek u Kramolišů Po roce se vrací výtvarná díla malířů Valašska do Galerie Nábytek Kramolišovi. I tentokrát se jedná o pouhý zlomek sbírky Ludmily a Vladimíra Urbanových z Valašského Meziříčí. Vladimír Urban (1934–2013) se narodil ve Vidči, pracoval v Tesle Rožnov jako projektant ve výpočetním středisku. Jeho soukromá sbírka

obrazů a grafiky začala vznikat po roce 1980, doplňují ji také plastiky valašských umělců. „Opět půjde o soubor výtvarných děl valašských malířů, na které bychom neměli zapomenout,“ uvedl kurátor Martin Kramoliš. „Vladimír Urban byl nejen sběratel, zároveň i propagátor a učitel. Od jednotlivých malířů sbíral žánry tvůrčích období,

kterými umělec procházel, pátral po souvislostech v osobním životě malíře, také o působení významných umělců na jeho dílo a studoval dostupnou literaturu. Ke všemu přistupoval systematicky, takže každou uspořádanou výstavu zároveň doplnil krátkou monografií prezentovaných malířů. Sám rodák z Valašska zajímal se především o regionální malíře. V této činnosti

mu účinně napomáhala paní Ludmila. Vladimír Urban tak vytvořil poměrně ucelený přehled výtvarné tvorby malířů Valašska. Část jeho sbírky je opět ke zhlédnutí v naší prodejně.“ Výstava v Galerii Nábytek Kramo lišovi je veřejnosti přístupná v měsících září a říjnu 2014 a je uspořádána k nedožitým osmdesátinám Vladimíra Urbana. (sb)

Toto nečtěte, pokud se vám stávající kultura politiky v Rožnově líbí

Jmenuji se Honza Kučera, i když v občanském průkazu byste našli Jan Kučera. V blížících se komunálních volbách mám tu čest vést kandidátku nezávislých odborníků, srdcařů z Rožnova, kterým záleží na našem městě více, než na vlastním volném čase. Rozhodli se ho věnovat práci pro naši inciativu, rozhodli se vyměnit čas pro odpočinek a zábavu za práci pro město, ve kterém žijeme. Naše iniciativa, jako jedna z mála z 11 subjektů kandidujících v těchto volbách, NENÍ sdružena pod politickou stranou. Jsme NEZÁVISLÍ ROŽNOVÁCI. NEZÁVISLÍ proto, že nechceme dělat politiku ani vládnout městu, což neznamená, že volby nechceme vyhrát. Chceme však po vzoru moderní regionální politiky například ze Švédska nebo Velké Británie spravovat náš Rožnov a dělat to s vámi. Spravovat a vládnout je dle nás rozzáří 2014

díl. Vládnout je o moci, vlivu a rozhodování bez zásadní odpovědnost. Spravovat je o práci, veřejné službě a chuti k odpovědnosti za společná témata. ROŽNOVÁCI v názvu proto, že jsme hrdí na město, ve kterém žijeme a chceme pro něj pracovat. Přáli bychom si změnit naši komunální politiku, kdy se často zbytečně někteří z nás snažili napodobovat zvyklosti z politiky „velké“. Ta je bohužel, na mnohem horší a morálně nižší úrovni, než byla politika místní, chcete-li komunální. Našim cílem je změnit poměry v Rožnově a pomoci vrátit do zastupitelstva – přístup zdravého rozumu a spolupráce. Chápeme cestu na Radnici jako cestu za povinností a prací. Chápeme situaci, kdy do voleb kandiduje 11 subjektů jako příležitost. Příležitost, abychom se znovu učili spolupracovat, důvěřovat si. Přáli bychom si, abychom nemuseli ztrácet čas hlídáním si vlastních zad a obhajováním rozhodnutí, abychom místo toho věnovali čas a energii společné práci na cestě vpřed. Budeme pracovat na tom, aby se přestalo hrát na ty dobré a na ty zlé, abychom v Rožnově začali tahat za jeden provaz. Je historicky doká-

záno, že mír a společná práce přináší více úspěchu než rozbroje a války, je matematickými modely spočítáno, že spolupráce je efektivnější než soupeření. Náš přístup je postaven na spolupráci a spojování. Když chci upéct dobrý dort, musím také spojit více ingrediencí. Cukr by mohl říci: „Já jsem jediný sladký, upeč dort ze mě“. Vajíčko může říci, bez něj to nebude držet pospolu, a že nejlepší dort bude z něj. A co mouka? Ona je přece základ každého pe-

nemovitosti Za váš les zaplatím nejvyšší možnou cenu. Na stáří ani výměře nezáleží. Platím hotově. 773 585 290.

Chcete něco prodat, koupit, darovat? Nechcete, aby u věcí za pár stovek rostla cena kvůli složité dopravě, poštovnému apod.? Nebo hledáte ideálního protějška a nechcete za ním jezdit do jižních Čech? Inzerujte v Rožnovském prostoru, v nejčtenějších novinách v Rožnově, a máte jistotu, že na váš inzerát budou reagovat lidé ve vzdálenosti do 15 kilometrů. Soukromé inzeráty 0,20 Kč/znak, komerční inzerce 2 Kč/znak.

čení. Jak by pak dort jen z mouky nebo jen z cukru vypadal a chutnal? Chceme spojit silné stránky všech, přejeme si, aby každý chápal svou roli a chtěl přispět celku. Chceme prostě pomoci upéct ten nejlepší dort pro Rožnov. Věříme, že i když bude v zastupitelstvu deset nebo jedenáct subjektů podobné síly, bude zde dost těch, kteří chtějí pracovat pro město, a tato snaha je spojí. Jsme NEZÁVISLÍ ROŽNOVÁCI a věříme, že vy také.

KAMENICTVÍ Rožnov pod Radhoštěm

702 525 083 Nové pomníky, renovace starých terasových hrobů, broušení terasa a impregnace, sekání a obnova písma, prodej lamp, váz, vitrin, křížů...

Sleva 25 % na tyto služby 5



Před 420 roky obdržel Rožnov první pečeť

První rožnovská pečeť z roku 1594. Foto: archiv

Roku 1594 byl Rožnov jen malé dřevěné městečko, obklopené stráněmi, kopci a horami. Přesto musela být jeho poloha významná, když byl na nedalekém kopci, dnes zvaném Hradisko, vybudován hrad, který slul „Hrad nad Rožnovem“, údajně byl pevný a nutný. Kdy přesně byl po-

staven, není známo, ale roku 1310 již stál. První obecní pečeť udělil Rožnovu roku 1594 Bernard z Žerotína, který se pod listiny podepisoval jako: Bernart z Zierotina a na Mezerziczi nad rzekau Beczwau, pan a pra wey diedicz panstwi Roznowskeho a Mezerziczkeho. Panství měl v držení až do roku 1602. Byl upřímným vlastencem, všechny listiny a výsady jím vydané jsou psány česky. Byl také mužem pilným, uspořádal zanedbaný majetek, vydal artikule jednotlivým cechům a zřizoval další tovaryšstva. Jako všichni Žerotínové se hlásil k bratrské jednotě. Bernard byl bratřím zvláště nakloněn, proto se učení bratrské na jeho panstvích hojně šířilo. Když skonem učinil třetí ženu Annu Ester z Kunovic vdovou, zanechal jako sirotky dva syny a patero dcer.

Pečeť má ve znaku kus zubaté zdi s branou, nad kterou leží divoké prase. Nad erbem je uveden rok 1594. Kolem erbu je nápis: PECZET M I E S T E C Z K A ROZ N OVA DAROWANA LETHA. Letopočet 1594 je vyznačen uvnitř pečeti nad erbem. Pečeť byla nalezena roku 1867 při bourání domu č. 37, který v předešlém století náležel Michnovi, kam byla při rebelii Valašska roku 1751 za krajského hejtmana Záviše zazděna. Rožnov byl tehdy obklíčen 612 vojáky. Z Rožnova a okolních vesnic bylo 21 zajatých, z nich 16 odvezeno na Špilberk, kde na následky týrání jedenáct zemřelo ještě před vynesením rozsudku. Zbylých pět odsouzených bylo dopraveno do Rábu v Uhrách, kde po útrapách při opravování hradeb pevnosti složili své kosti. (sb)

Konec prázdnin, začátek očekávaného… Tak a máme je za sebou. Normální děti tento fakt vnímají se slzami na krajíčku, zatím co rodičovstvo se raduje, že konečně jejich ratolesti za ně někdo druhý zpacifikuje a vnutí jim nějaký denní řád. „Už aby začala škola…, pak tě ty lumpárny přejdou“. Já osobně se na konec prázdnin už několik let těším, protože už několik let se poslední víkend prázdnin scházíme se spolužáky a kantorkami ze základní školy. A jsou to vždy setkání velice příjemná, plná vzpomínání a příjemného klábosení o životě a věcech kolem něj. Aspoň pro mě. A s úsměvem řešit pradávné spory, zkusit vysvětlit některé okolnosti různých událostí a některým spolužačkám se konečně přiznat, jak jsme je milovali. A tím pádem se dozvědět, jak jsme to asi dělali blbě, protože si toho vůbec nevšimly, nebo nám s lítostivým úsměvem odvětily: „Jééé, že sis neřekl…“. Dnes by už šly i na to rande, ale jen tam, kde mají dobré pivo. Protože o životě už něco víme a pojí nás vzpomínky na mnoho konců prázdnin, které už dávno odvál čas. Takže pro mě a pár přátel má konec prázdnin zvláštní kouzlo. A jen doufám, že dlouho vydrží. Žactvo zase zasedne do školních lavic, aby si krátce zopakovalo loňské učivo a aby si osvěžilo paměť a mohlo navázat na učivo nové. Tak se to obvykle ve škole dělalo a dělá, neboť „opakování jest matkou moudrosti“. Je bohužel obrovská škoda, že většina z nás dospělých na to rčení už zapomněla. Nemyslím tím učivo základní školy (to je samostatný námět na jinou tragedii…), ale schopnost připomenout si minulé a logicky od6

vodit, co bude asi následovat. Takové to poučení z minulosti. Čeká nás totiž opět kabaretní taškařice zvaná komunální volby. A tudíž by měla nastat ve voličstvu potřeba zalovit v paměti a osvěžit si sliby, vize a řeči, které sebejistě vytrubovali všichni, kdož se cítili povoláni k řízení města, a pak ti šťastnější z nich, kteří z vaší vůle nakonec usedli do křesel místní radnice. A za pár dnů je tu zase ten čas, kdy na nás zase budou s vyretušovanými úšklebky shlížet z plakátů a škemrat o hlasy skrze sebejisté sliby, suverénně žvanit o jejich jediné správné cestě ke konečnému uspokojení potřeb občanů a města v zoufalé snaze udržet si svá letitá koryta za každou cenu. Je komické, že se stejnou suverenitou se do toho pohrne i pár nováčků, kteří vůbec netuší, do čeho jdou. No stačí si vzpomenout na minulé volby v Rožnově... Ale to je právě potřeba osvěžit paměť. Teď si zahraji na prognostika: třetině Rožnováků budou tyto volby tradičně šumafuk, taky proto, že tuzemský volební systém je tak důmyslně vystavěn, aby se toho moc nedalo ovlivnit a nutná koaliční smyčka nedovolí nikomu si moc vyskakovat, a navíc jsou dosavadním místním i státním politikařením dostatečně otrávení a znechucení. Toť dobrá zpráva pro kandidující partajníky. Ale jen pro ně. A ty dvě třetiny jsou směsice nepoučitelných naivků s krátkou pamětí (další trumf pro zoufalé kandidáty), partajních komiků, kteří ví, že stačí zvolit sebe sama a mají zaručen volební výsledek úměrný počtu členů své pidistrany (ti si obvykle přejí, aby k volbám už nepřišel nikdo jiný

a mohli pak slavit své triumfální vítězství), či početnou šedou skupinou lidí, kteří k volbám chodí z jakési setrvačnosti a nad svou volbou nějak hluboce nepřemýšlí. Však to nějak fungovalo a nic po nás nechtěli, tož proč je tam nenechat zas… Bude asi taky zajímavé sledovat, kam se usadí ti, kteří přeci jen budou muset vyklidit své ouřadovny (bude to pro ně jistě šok a těžko pochopitelné a budou to zoufale okecávat skrze jakákoliv média, co by důsledek komplotu či politické objednávky). Kolik jich možná zase dostane „trafiky“ za zásluhy třeba ve Valašském muzeu, kterému šli celá léta „na ruku“ za peníze města (ačkoliv je Valašské muzeum rozpočtová organizace financovaná Ministerstvem kultury, kam jsme už své daně jednou odvedli…), v různých institucích vedených městem či ve veřejnými zakázkami „spřátelených“ firmách? No uvidíme. Výsledkem pak bude zase jen lehce „přesazené“ staronové zastupitelstvo, které si rychle rozebere svoje korýtka a poděkuje voličům, kteří správně pochopili jeho letité zkušenosti z komunální politiky. A do adventu se na vše zapomene. Voliči zvolí a bude čas dát průchod ambicím, politikaření a pletichám. A protože zastupitelům žádné vysvědčení, písemky, zkoušení či dokonce reparáty nehrozí, můžou beztrestně dál „hospodařit pro blaho města a jeho obyvatel“ bez výčitek svědomí. Vždyť další prázdniny budou až za čtyři roky. A do té doby… Potřebují hlavně klid na práci. Petr Liška

Školní rok 2014–2015

Podzimní prázdniny letos připadnou na pondělí 27. října a středu 29. října 2014 s tím, že úterý 28. 10. je samozřejmě státním svátkem. Vánoční prázdniny budou zahájeny v pondělí 22. prosince 2014 a skončí v pátek 2. ledna 2015. Vyučování tak začne v pondělí 5. ledna 2015. Jednodenní pololetní prázdniny připadnou na pátek 30. ledna 2015 a jarní prázdniny v délce jednoho týdne v našem okrese proběhnou od 9. 3. – 15. 3. 2015, velikonoční prázdniny připadnou na čtvrtek 2. dubna a pátek 3. dubna 2015. Vyučování bude v prvním pololetí ukončeno ve čtvrtek 29. ledna 2015 a období školního vyučování ve druhém pololetí bude ukončeno v úterý 30. června 2015. Kromě uvedených prázdnin budou mít děti samozřejmě volno i ve dnech státních svátků. Například v pátek 1. 5. a 8. 5. 2015. (r)

Rekordní rozhledna

Jurkovičova rozhledna také ve třetím roce svého provozu vykazuje zvyšující se návštěvnost. Zatímco v roce 2012 zamířilo na rozhlednu 10 925 hostů a v roce 2013 16 722 hostů, letos už to bylo 19 376 návštěvníků (všechny údaje jsou vždy k datu 31. 8.). Úměrně tomu stoupají také tržby za vstupné, které jsou v letošním roce ke konci července ve výši 408 525 korun (v roce 2013 to bylo 341 985 korun) a tržby za zboží a služby (99 165 korun, v roce 2013 to bylo 86 780 korun). Podle vedení města to dokazuje, že se rozhledna stala novou turistickou atraktivitou města. Příjem ze vstupného nebo prodeje zboží údajně pokryje nejen veškeré provozní výdaje včetně mezd, ale také umožní případné drobné opravy či obnovy nátěrů stavby do budoucna. (red)

Radhošť v novém

Český svaz ochránců přírody Salamandr získal z peněz EU podporu projektu na záchranu a obnovu horských pastvin v Beskydech. Bude ve spolupráci s místními hospodáři pět let pečovat o celkem 45 hektarů horských pastvin rozesetých po celých Beskydech. Mezi ně patří také 16 hektarů na Radhošti. Vzhledem k tomu, že tamní pastviny leží už řadu let ladem, může se první zásah zdát nepřiměřeně hrubý. V jarních měsících už došlo k výřezu některých stromů. Letos se budou pastviny kosit a v některých, zejména od cesty odlehlejších místech, se budou vyřezávat i borůvky. To proto, aby nezabraly všechen prostor jiným rostlinám. Vyřezávat se bude jen zlomek celkové rozlohy borůvčí. Borůvky i v dalších letech na Radhošti budou. Na zachovalejších místech se letos pásly ovce. (sal) září 2014



Nová publikace Richarda Sobotky „Pracovitá voda“ vypráví o unikátním vodním díle

Titulní list publikace „Pracovitá voda“. Foto: repro

Roku 1874 bylo na území někdejšího okresu Vsetín přibližně 150 vodních mlýnů. Z toho na území hejtmanství Valašské Meziříčí 124 vodních a jeden větrný mlýn. Ve druhé polovině 20. století byla část mlýnů elektrifikována. Později jich většina zanikla v důsledku centralizace mletí do velkých elektrických mlýnů v obilnářských oblastech, odkud se mouka na Valašsko dovážela. Některé z vodních mlýnů byly usazeny přímo na vodním toku, ale

k mnoha z nich byla voda přiváděna pomocí derivačního kanálu, vodního náhonu či strouhy, hnána na vodní kolo, jehož prostřednictvím uváděla do pohybu nejrůznější mechanismy. Z e š e s t i vo d n íc h n á honů s e v Rožnovské brázdě do dnešních dnů částečně uchovala rožnovská strouha a téměř v původním stavu zuberský a zašovský vodní náhon. Zajímavou historii vodních náhonů v Rožnovské brázdě zaznamenává publikace autora Richarda Sobotky „Pracovitá voda“, která v těchto dnech vychází. Útlá publikace navazuje na tématicky podobné, již vydané „Rožnovští tkalci“ a „Rožnovská papírna“. Čím tě právě tato technická díla zaujala? „I když vyhloubit příkop nevypadá příliš originálně, přesto jde o unikátní technické dílo. Historie některých sahá až do 15. století. K jejich vyhloubení tehdy neexistovala žádná mechanizace a budovatelé museli dbát na to, aby strouha měla patřičný spád, přiváděla na vodní kolo dostatek vody a dokázala pohánět složitý mechanismus mlýna, kovárny, pily a dalších od středověku používaných mechanismů. V Rožnově se dochovala jen úvodní část vodního

Bacha festival divadla Vážení diváci, zveme vás opět do divadla! Letošní podzim se uskuteční třetí ročník divadelního festivalu „Bacha! Festival divadla“. Proběhne ve dnech 2. – 4. 10. 2014 (čtvrtek – sobota) ve Společenském domě v Rožnově pod Radhoštěm. Každý večer můžete zhlédnout jedno představení. Ve čtvrtek 2. října uvede divadlo DiGoknu premiéru nové hry Frida. Je to životní příběh Fridy Kahlo, mexické malířky, která se proslavila zejména svými autoportréty. Její obrazy jsou sžíravé i něžné, tvrdé jako ocel a zároveň jemné a lehké jako motýlí křídla, nádherné, hluboké a kruté. Přesně takové, jaká byla ona. Hraje Ilona Zámečníková, hudební doprovod Václav Hudeček. V pátek 3. října budete moci zhlédnout hru Tulák po hvězdách. Představí se v ní Alfred Strejček jako doživotně vězněný profesor Darell Standing. Jde o adaptaci slavného románu Jacka Londona o nepokořitelnosti lidského ducha. Spolu září 2014

náhonu – struhy jen po Mlýnskou dolinu, zbytek po roce 1970 zanikl. Zuberský a zašovský vodní náhon se dochovaly téměř v původní podobě, i když v současnosti jsou už spíš jen pro okrasu.“ Zřejmě jsi zmíněné strouhy poměrně podrobně prozkoumal. „V průběhu let jsem je několikrát všechny prošel. Nejvíc poznatků, i od pamětníků, je pochopitelně o rožnovské strouze. Neobyčejně zajímavý je po technické stránce zuberský vodní náhon. Začíná u tzv. Zuberského jezu pod Hradiskem a po čtyřech kilometrech se jeho voda vrací zpět do řeky Bečvy nedaleko železniční stanice Střítež nad Bečvou. V prostoru, kde vodní náhon opouští katastr města Rožnova pod Radhoštěm, se pravoúhle střetává se Starozuberským potokem, který pramení na úpatí vrchu Krátká ve Veřovických vrších. Právě oblast křížení Starozuberského potoka a vodního náhonu je unikátním technickým dílem. Starozuberský potok v místě křížení totiž plyne po kamenném mostě, kdežto voda ve strouze tento vodní most podplouvá. I když technická rarita vodního mostu uprostřed houštin a husté vegetace uniká pozornosti, přece svědčí o stavitelské dovednosti a smělém projektu s využitím vodní energie při zaváděni průmyslu a jeho rozvoji na Valašsku.

Další zajímavé místo je přímo v městě Zubří, kde se nad jezem mísí voda náhonu s vodou Zuberského potoka a propustí je vpouštěna do pokračování strouhy, která protéká areálem továrny Gumárny Zubří (původně se zde nacházel moučný mlýn), a dál pokračuje k Hamerským rybníkům. S mlýnskými náhony a zařízeními na nich jsou neodmyslitelně spjaty také příběhy lidí. Tak například v Hrachovci se na dnes neexistujícím mlýně, napájeném v minulosti už zaniklou strouhou, narodil uznávaný a lidmi ctěný kardinál Dr. František Saleský Bauer. Podnes ho připomíná pomník.“ Je čeho litovat se zánikem starých časů? „I když proměnám zabránit nelze, některých změn litovat lze. Rožnovská strouha vytvářela z velké části města jakési Benátky s neopakovatelným půvabem. A třebaže už její voda nesloužila, a s údržbou vznikaly jisté vícenáklady, výsledný dojem by je určitě mnohonásobně převyšoval. Takto o rožnovské struze hovořili pamětníci a starousedlíci, se kterými jsem mluvil, takový dojem zanechala rožnovská struha také ve mně, jak jsem ji poznal po roce 1953 až do jejího zániku. Žel některá rádoby progresivní opatření už později nelze napravit.“ (lum)

s Alfredem Strejčkem v představení účinkuje také vynikající hudebník Štěpán Rak. V sobotu 4. října se můžete skvěle pobavit u komedie divadla Československý krůžek. Představení se jmenuje Komédyja de Lárte. Vychází z tradice italské Commedie dell´arte, což byla lidová improvizovaná komedie typů, hraná kočovnými profesionálními herci. Zveme vás tedy do Itálie… Sledujte osudy Harlekýna, Capitana, krásné Angeliny a dalších… Hrát, tančit a zpívat česky i slovensky budou: D. Balejová, A. Bělíček, P. Bělíčková, D. Hastíková, A. Jančová, M. Kovář, D. Říhová, V. Šebečková, J. Václavík, I. Zámečníková. Hudební doprovod Jakub Pospíšil. Začátky všech představení jsou v 18.30 hod. Aktuální a podrobnější informace jsou na webových stránkách festivalu www.bachadivadlo.cz. Těšíme se na vás! Ilona Zámečníková, Divadlo DiGoknu 7



Kulturní přehled Čt 25. 9.

ROŽNOVSKÉ SLAVNOSTI Čt 17. 7. až Po 29. 9. 2013 OČIMA FOTOKLUBU R9 Galerie Na Radnici - výstava fotografií, dernisáž 11. 9. v 17.00 hod. Čt 4. 9. 18.00 h

Ne 7. 9. 15.00 h

St 10. 9. 19.00 h

St 17. 9. 19.00 h

Čt 18. 9. 19.00 h

Pavel Helebrand DEKAMERON Společenský dům - hudební divadlo podle Giovanniho Boccaccia NEDĚLNÍ ODPOLEDNE S JAVOŘINOU Hudební altán - vystoupení folklorního souboru Javořina Divadelní SPONA ze Zubří, LÁSKA NA HORÁCH Janíkova stodola VMP - původní zuberská hudební komedie z roku 1935 VÝPRAVA 2014 Společenský dům ONDŘEJ SMEYKAL: didgeridoo BEAR LOVE: obří gongy, zvony, činely ANDREW BEGAY: flétna Klub cestovatelů VÝSTUPY V ALPÁCH NAD 4 000 m n. m. T klub - zajímavé zážitky z hor

FK: JE MUŽ, KTERÝ JE VYSOKÝ, ŠŤASTNÝ? 18.00 h

ŽELVY NINJA Pá 26. 9. až Ne 28. 9. 18.00 h LEPŠÍ TEĎ NEŽ NIKDY Pá 26. 9. až Ne 28. 9. 20.00 h Po 29. 9. až St 1. 10.

ZŮSTAŇ SE MNOU 18.00 h

Po 29. 9. až St 1. 10.

VÝCHOZÍ BOD 20.00 h

Čt 25. 9. 18.30 až 19.30 h

ZDRAVOTNÍ CVIČENÍ A TANEC PRO ŽENY UKÁZKOVÁ HODINA - J. Vahalová, A. Rárová

Měření glykémie klubovna Seniorcentra

Ne 28. 9. 17.30 h

Út 16. 9. 08.15 h

NA VSETÍN AN, nást 16

BROUČCI Janíkova stodola - promítání anim. pohádek

CESTA KE SVÉ DUŠI - přednáška: L. Fiurášková, I. Šťastná

Út 23. 9. 08.15 h

Setkání se seniory z Povážské Bystrice AN, nást. 21 - vycházka, oběd a přátelské posezení s hudbou

BROUČCI A JEŽIBABA palouk - pohádka Divadla V batohu

Po 29. 9. 17.30 h

OSHO MEDITACE - meditace: L. Balášová

Út 30. 9. 17.15 h

ECHOŠOU SEBELÉČENÍ PROGRAM MŮŽU VŠECHNO - přednáška: J. Červienka

Pá 5. 9. 12–13.00 h

Varhanní koncert Lindy Čechové Sítkové VMP, Dřevěné městečko

So 6. 9. 15–17.00 h

Slezský soubor Heleny Salichové VMP, Dřevěné městečko

Ne 7. 9. 15–17.00 h

Muzicírování se Soláněm VMP, Dřevěné městečko

So 13. 9. 10–17.00 h

Podzim na poli a v chalupě VMP, Valašská dědina

So 20. 9. 09–17.00 h

Běh rodným krajem Emila Zátopka VMP, Dřevěné městečko - 12. ročník memoriálu E. Z.

St 24. 9.

V3V- Peníze v historii ČR - přednáší Jindřich Zeť z V. M.

Út 30. 9. 08.15 h

SKÁLY MEDŮVKA AN, nást. 16

TŘI BRATŘI 18.00 h

Po 1. 9. až St 3. 9.

LUCY 20.00 h

Čt 4. 9. až Ne 7. 9.

DÍRA U HANUŠOVIC 20.00 h

Po 8. 9. až St 10. 9.

LÁSKA NA KARI 17.30 h

Út 9. 9.

Po 8. 9. až St 10. 9.

POD ZEMÍ 20.00 h

Čt 11. 9.

Hrátky na dětském hřišti dětské hřiště za MC

Čt 11. 9.

FILMOVÝ KLUB: DVOJNÍK 18.00 h

Út 16. 9.

Strom – tiskneme listy a jablíčka

Program vždy od 9.00 do 11.30 h Zážitky z prázdnin povídání, malování

Čt 18. 9.

Hrátky, cvičení, kafíčko

Út 23. 9.

Vyrábíme káču z kartonu, hrajeme si s barvami

Čt 25. 9.

Hrátky, cvičení, kafíčko

Út 30. 9.

Pohádka O PEJSKOVI A KOČIČCE JAK PEKLI DORT

Po 1. 9. až Pá 31. 10.

SEX TAPE Čt 18. 9. až So 20. 9. 20.00 h

8

OM HEALING V NOVOLUNÍ - meditace: D. Svoboda

Po 15. 9. 09.00 h

Po 1. 9. až Ne 7. 9.

DŘÍV NEŽ PŮJDU SPÁT 20.00 h

St 24. 9. 20.00 h

JAK KRÁČET CESTOU PŘÍMOU - přednáška: V. V. Červený

Setkání u kulatého stolu se zástupci politických stran kino Panorama

Po 22. 9. až St 24. 9.

AKADEMIE ŽIVOTA KOMUNIKACE - interaktivní seminář: P. Vlček

Pá 26. 9. 17.30 h

Po 29. 9. 15.00 h

LABYRINT: ÚTĚK 18.00 h

Út 23. 9. 17.30 h

SLÉTÁNÍ BROUČKŮ hudební altán v parku, 18.30

kino pro seniory: Babovřesky 2

Po 22. 9. až St 24. 9.

S-KLUB: HLEDÁNÍ KLÍČŮ K TAJEMSTVÍ ŽIVOTA podkroví knihovny - vzpomínkový pořad věnovaný spisovatelce Marii Vosikové

1.ČAKRA – HOJNOST - večer s intuitivní kresbou a konstelacemi: L. Zvolánek

EDITH A MARLENE AN, divadlo J. Myrona

Čt 25. 9. 15.00 h

LETADLA2: Čt 18. 9. až So 20. 9. HASIČI A ZÁCHRANÁŘI 18.00 h

St 10. 9. 15.00 h

Po 22. 9. 17.30 až 20.30 h

St 10. 9. 16.30 h

JIŘÍ ČERNÝ – ROCKOVÁNÍ T klub

NEJHLEDANĚJŠÍ MUŽ 20.00 h

ODBLOKOVÁNÍ NEGATIV. So 20. 9. 09–17.00 h EMOCÍ PROŽITÝCH V DĚTSTVÍ A JEJICH LÉČENÍ - seminář: B. S. Opelková

Z KOPCE DOLŮ AN, nást. 19

Čt 25. 9. 19.00 h

Po 15. 9. až St 17. 9.

PRÁZDNINOVÝ DENÍK oddělení pro děti a mládež - vyhodnocení prázdninových soutěží a soutěže o nejzajímavější prázdninový deník

Út 9. 9. 08.15 h

Právní poradna JUDr. Milana Matuly kancelář KS

DÁRCE 18.00 h

St 10. 9. 15.00 h

ODBLOKOVÁNÍ NEGATIV. EMOCÍ PROŽITÝCH V DĚTSTVÍ A JEJICH LÉČENÍ - přednáška: B. S. Opelková

XIX. PODZIMNÍ PUTOVÁNÍ S BROUČKY hudební altán v parku, Dřevěné městečko VMP program:

St 24. 9. 15.00 h

Po 15. 9. až St 17. 9.

Pá 19. 9. 18.00 h

POPRVÉ PO PRÁZDNINÁCH AN, nást. 22

ŽAMBOŠI T klub - koncert vsetínské kapely

SIN CITY: ŽENSKÁ, PRO Pá 12. 9. až Ne 14. 9. KTEROU BYCH VRAŽDIL 20.00 h

VERNISÁŽ VÝSTAVY CESTA SVĚTEM podkroví knihovny - zazpívá pěvecký sbor Polajka

Út 2. 9. 08.15 h

Pá 19. 9. 19.00 h

POŠŤÁK PAT Pá 12. 9. až Ne 14. 9. 18.00 h

Pá 5. 9. 17.00 h

Po 1. 9. 16.00 h

CESTA SVĚTEM chodby a podkroví - výstava maleb a kreseb Anny Křenkové v rámci akce Týdny pro duševní zdraví 2014 MĚSTO V MÉ PAMĚTI podkroví knihovny - čtení z nové knihy Richarda Sobotky „Pracovitá voda“

Pá 26. 9. 18.30 h

ČAROVÁNÍ V BARVĚ SAFÍRU Komorní amfiteátr - svět půvabu a magie v UV show Cirkusu trochu jinak Ne 28. 9. 09.00 h

Út 30. 9. 09.00 h

S KNÍŽKOU V BAŤŮŽKU PO PAŠERÁCKÝCH STEZKÁCH odjezd autobusem od knihovny - putování za starými příběhy po Javornickém hřebeni VU3V Studovna - život a dílo Michelangela Buonarrotiho

Út 2. 9. 17.30 h

TRANSFORMAČNÍ MEDITACE - řízená meditace: H. Spáčilová

Pá 5. 9. 17.30 h

NEMOC – NEMÍT NAD SEBOU MOC - přednáška: D. D. Nosálová

TAJEMSTVÍ ŽENSKÉHO So 6. 9. 09–17.30 h PÁNEVNÍHO DNA - celodenní seminář: D. Buriánová PRÁCE SE SIDERICKÝM Ne 7. 9. 09–19.00 h KYVADLEM - kurz: M. Trčka Út 9. 9. 18.00 h

KVANTOVÁ AKADEMIE I. REKONEKTIVNÍ LÉČENÍ - seminář, skupinové léčení: P. Haičman

Pá 12. 9. 18.00 h

OTEVÍRÁME OTEVŘENOU SLUNEČNICI - večírek pro veřejnost s hudbou

ZLEPŠENÍ ZRAKU So 13. 9. až Ne 14.9. PŘIROZENOU CESTOU 09.30–15 h - dvoudenní kurz: H. Maslowská Po 15. 9. 18.15 h

MEDITAČNÍ SKUPINY MATKA MEERA - uvádí: L. Balášová

ZLEPŠENÍ ZRAKU Čt 18. 9. 09–18.00 h PŘIROZENOU CESTOU - jednodenní kurz: H. Maslowská

Podzimní putování Pá 26. 9. 19–21.00 h s broučky Valašským Královstvím VMP, Dřevěné městečko So 27. 9. 09–17.00 h

Svatováclavské hody VMP, Dřevěné městečko

Ne 28. 9. 15–17.00 h

Valašsko a jeho muzikanti VMP, Dřevěné městečko

Po 1. 9. až Pá 31. 10.

Sbírka obrazů manželů Urbanových nábytek Kramolišovi

St 3. 9. 11–17.00 h

10 LET S ISKÉRKOU Masarykovo náměstí - neformální setkání příznivců Iskérky

Ševcův verpánek Po 29. 9. 19–20.00 h Společenský dům, Rožnov p. R. - pohádka autorky Jarmily Kulišťákové, hrají klienti a pracovníci Iskérky

září 2014



Trojí výročí rožnovské vyšívačky Hermíny Mikundové-Strohschneiderové Nezpochybnitelnou zásluhu o zachování valašské bílé výšivky má industriální učitelka Marie Schobrová (2. 2. 1863 ve Valašské Bystřici až 11. 11. 1936 Zubří), která v závěru 19. století, kdy upadal zájem o lidový kroj a hrozil zánik valašského vyšívání, novými nápady a prezentací výšivky v Kolíně nad Rýnem, Londýně i v Americe bílou výšivku zachránila. Konečně i tím, že 1. 11. 1920 zřídila v Zubří na Petrohradě soukromou školu zuberského vyšívání. S Marii Schobrovou spolupracovala industriální učitelka Hermína Mikundová (provdaná Strohschneiderová), a posléze v její práci pokračovala. K Hermíně Mikundové-Strohschneiderové, která se zasloužila o obrození valašského lidového vyšívání na Rožnovsku, se právě letos váží tři významná výročí. Narodila se před 130 lety 29. 9. 1884 v selské rodině v Tylovicích, před 90 lety zřídila roku 1924 vlastní školu vyšívání v Rožnově pod Radhoštěm v domě na dnešním Tyršově nábřeží, před 40 lety 15. 3. 1974 zemřela. Hermína Mikundová-Stroh schneid erová přispěla k tomu,

září 2014

Fotografie Hermíny Mikundové-Strohschneiderové byla využívána i k propagaci města Rožnova pod Radhoštěm. Foto: archiv M. Vinklerové

že nejjemnější valašské výšivky z Rožnovska dostaly zlaté medaile na mezinárodních výstavách v Paříži, Londýně, Americe a jinde. Její zásluhou se lidové krajky udržely ještě i v polovině 20. století. Vz p om í n á u č ite l k a M a r ie Vi n k l e r o v á , n e t e ř H e r m í n y Mikundové-Strohschneiderové,

která u své matičky žila od svých osmi let. „Rožnovská výšivka představuje jemnou práci, je v ní množství detailů. Babička Hermína měla na tu práci zlaté ruce. Dělala vlastní návrhy a nákresy na výšivky. Využívala přírodních motivů. Jako materiál používala jemný batist. Zpočátku se vyšívaly jen kapesníčky a dámské prádlo. To se jí zdálo málo, tak předkreslovala mnoho návrhů i na ozdobné předměty: dečky na nábytek, pod sklo, záclony, stoly, anglické prostírání, přehozy na postel a jiné. Vyšívala také oltářní plachty pro rožnovský kostel. V té době přicházelo hodně objednávek na valašskou výšivku. Chodíval za matičkou doktor Kubeša, pak také ředitel Valašského muzea inženýr Bečák. Celou řadu výšivek a dalších věcí jsem po smrti matičky předala do Valašského muzea, ale nějaká památka mi ještě zůstala.“ K výročí 700 let Rožnova vyšila k poctě našim drahým stařenkám a pra-prastařenkám jubilejní šatky. Valašskou výšivku nade vše milovala. Kéž by se uchovala po mnoho staletí, zaznamenala si do památníku. Byla

to ve světě vždy chlouba našeho chu dého Valašska. Věřím, že umění má trvání věčnosti, zaniká, zapadá, ale vždy znovu vychází. Jeden kapesníček, vyšitý k výročí města Rožnova, věnovala také národopisnému pracovníkovi Miloši Kulišťákovi (1896–1970), ten jí za tuto pozornost poděkoval obdivným dopisem: V Rožnově p. R. 10. 11. 1967. Velevážená paní Hermíno Stros heimová. Valašské umělkyni. Velmi příjemně jste mne překvapila vzácně vámi vlastnoručně vyšívaným kapes níčkem k 700 letům Rožnova p. R. Bude nejen mně, ale i mojim potom kům připomínat kolik vzácných výši vek jste pro budoucí zachovala. Hodně zdraví a štěstí přeje Vám a ještě jednou děkuje Váš Miloš Kulišťák. „Matička vyšívala až do konce života. Ještě o posledních Vánocích šla se mnou nakoupit dárky, dokonce mi vyšila můj monogram. Zemřela ve věku devadesáti let. Hrob má na starém rožnovském hřbitově.“ Památka této valašské vyšívačky bude žít, dokud lidové kroje a lidová tvořivost nevyhynou. (sb)

9



Frýdek Pro dnešní putování záměrně neuvádím celý název dvojměstí, které se nachází něco přes třicet kilometrů severně od Rožnova, ale pouze na návrší ležící Frýdek, v písemných pramenech prvně připomínaný roku 1305, i když o Místku na rovinatém levém břehu řeky Ostravice je první písemná zmínka již o 38 let dříve z 29. listopadu 1267. V letech 1402–1581 byl český Místek spolu s ostatními osadami připojen k slezskému Frýdecku a současné dvojměstí symbolicky dělí jen řeka Ostravice a silniční průtah na nedalekou Ostravu. Obě části města čítajícího více jak šedesát tisíc obyvatel se honosí početnými kulturními památkami a rozhodně stojí za prohlídku. Vzorně upravené město Frýdek však má oproti Místku někdejší zeměpanský hrad, který sám o sobě je i s okolním parčíkem historickou a také kulturní zajímavostí. Místem našeho putování však je monumentální poutní chrám Navštívení Panny Marie, který v roce 2000 prohlásil papež Jan Pavel II. Bazilikou minor. Rozlehlé stavbě z let 1740–1759 dominují dvě šedesát metrů vysoké věže, dokončené až roku 1778. Svatyně se vypíná na pravém břehu řeky Ostravice na návrší oproti zámku, na místě někdejší dřevěné kaple z roku 1706. Před tehdejší kaplí vytesal frýdecký řemeslník na popud majitele panství kamennou sochu P. Marie, tu pokaždé v předvečer mariánských

Do voleb jde 11 stran

Poutní chrám Navštívení Panny Marie ve Frýdku. Foto: R. Sobotka

svátků ozařovala neobvyklá jasnost. Lidé přicházeli prosit o milost a šířily se zvěsti o zázračných uzdraveních, které vedly ke vzniku poutí. Baziliku každoročně navštěvují tisíce poutníků ze Slezska, Moravy, Slovenska i Polska. Působí-li vnějšek svatyně svou mohutností nezapomenutelným dojmem, interiér oslní svou krásou. Smělost oblouků klenby, harmonická a přirozená symetrie svědčí o umělecké potenci projektanta Bartoloměje Wittwera. Toto jeho mistrovské dílo je považováno za největší a nejkrásnější. Kolem poutního chrámu je vybudována křížová cesta, včetně kruhové Římské kaple. Na nádvoří před kostelem se nachází šest kamenných soch z roku 1822, roku 1949 k nim přibyly sochy sv. Václava a sv. Vojtěcha. Poutníci přicházejí každou neděli.

Poutní rok s více jak 31 poutěmi vrcholí hlavními poutními dny na Navštívení a Narození P. Marie, zvláště pak 16. srpna na svátek Nanebevzetí P. Marie. Z celého města, ale z Frýdku obzvláště, je krásný výhled na Beskydy s dominující Lysou horou. Ovšem pokud navštívíme Svatojánskou věž farního kostela sv. Jana Křtitele (přístupná 1. května – 29. září), pak můžeme zhlédnout nejen unikátní zajímavosti přímo uvnitř věže, ale z vyhlídkového ochozu si z nadhledu prohlédnout panorama města, Beskyd i širokého okolí. Závěrem jen tolik, že město Frýdek-Místek je snadno dostupné železničním i autobusovým spojením, také ovšem automobilem, a že poznávací výlet potěší, poučí i obohatí. (sb)

Zbourat kino nebo opravit – co myslíte vy?

Chybějící kulturní centrum, stav městského kina Panorama – jedno z hlavních témat, které bude muset nové vedení radnice, které vzejde z říjnových voleb, zvládnout vyřešit. A je to téma, které snadné řešení nemá. Rozhodnutí jak naložit s kinem v Rožnově je na několik desítek let dopředu. Je dobré si uvědomit, že zvolené řešení ovlivní i kvalitu kulturního vyžití dětí, které jsou dnes ve školce. A je dobré přemýšlet nad tím, jaké budou reálné potřeby kultury za deset, dvacet, ale i více let. Je dobré přemýšlet nad provozními náklady, funkčností i vytížeností. Je potřeba si říci, kolik in10

vestic jinde (dětská hřiště, chodníky, zeleň) na následující roky chceme omezit, abychom měli nové kulturní centrum. Proto se iniciativa NEZÁVISLÍ ROŽNOVÁCI rozhodla toto téma řešit komplexně. Nechceme nabídnout laciný slib vybudování kulturního stánku za stovky miliónů korun, který by byl mimo realitu a možnosti města. Nechceme na desítky let zakonzervovat možnosti pořádání kulturních akcí a promítání do stávajícího stavu. Chceme celospolečenskou diskusi odborníků, veřejnosti a politiků. Jako první krok jsme na 21. září, od 16 hodin připravili veřejné setkání k problematice kina a kulturního centra. Tato jedinečná událost se nebude konat nikde jinde, než právě v kině. Pozvaní budou zástupci více názorových proudů, odborníci i politici. A hlavně jste zváni vy – občané. Chcete vědět, proč se zúčastnit?

Zúčastnit se stojí za to z několika důvodů. Můžete přispět svým hlasem v aktuální anketě, které na místě proběhne, můžete vznést dotaz v diskusi a hlavně, můžete si udělat obrázek, jak se k problematice staví jednotliví odborníci a političtí kandidáti. Také můžete být u nového začátku řešení klíčových otázek v Rožnově – s Vámi, odpovědně a odborně. Nebuďme lhostejní k dění v jednom z nejkrásnějších měst v ČR a potkejme se 21. 9. v 16 hodin v kině. Těšíme se na Vás.

Maximálně jedenáct politických stran nebo sdružení nezávislých kandidátů bude v Rožnově pod Radhoštěm usilovat o hlasy voličů ve volbách do obecních zastupitelstev ve dnech 10. – 11. 10. 2014. Registrační úřad do 23. srpna (po uzávěrce tohoto vydání) rozhodoval o případných vyškrtnutích kandidátů, registrací nebo o odmítnutí celé kandidátní listiny volební strany. V termínu stanoveném pro podání kandidátní listiny se do voleb do obecního zastupitelstva v Rožnově přihlásily následující volební strany (SNK = Sdružení nezávislých kandidátů): ANO 2011, ČSSD, Evropští demokraté (SNK), KDUČSL, KSČM, Moravané, Nezávislí Rožnováci (SNK), ODS, Starostové a nezávislí, TOP 09, Zdravý Rožnov (SNK). (red)

Chystá se jazzmenu

Zajímavý multižánrový festival se připravuje na začátek října v Rožnově. Svým pojetím se Jazzmenu (jak se akce jmenuje) drží světového trendu vrátit hudbu do klubů a restaurací kde původně zněla po větší část večera a ne jak se stalo zvykem v sále, kde diváci sedí v řadách a po hodině a půl je konec a jde se domů. Koncerty jsou rozprostřeny do celého měsíce systémem jeden týdně, každý v jiném podniku. V rámci akce vystoupí Rudy Horvat Group, Paul Batto Jr., Radek Pastrňák & Pakostra a Hot Club Fren. (red)

Křest aršíku Beskydy

V rámci emisního plánu českých poštovních známek vyjde 3. září aršík s námětem Ochrana přírody – Beskydy – Kraj velkých šelem, jehož autory jsou výtvarníci Libuše a Jaromír Knotkovi a grafik a rytec Martin Srb. Křest aršíku za účasti tvůrců s autogramiádou se bude konat v neděli 28. září 2014 od 14 hodin v sále Janíkovy stodoly. Organizátor celé akce, Klub filatelistů při Středisku volného času, vydá k této akci v omezeném nákladu dopisnici se soukromým barevným přítiskem. K akci bude mít historická poštovna ve Valašském muzeu také příležitostné razítko - kašet. Menší počet dopisnic bude k prodeji v poštovně, která má provoz v neděli od 10 do 17 hodin. (red)

září 2014



NOVÁ GENERACE NA RADNICI! PETR JELÍNEK

SOCIÁLNÍ OBLAST A KOMUNITY Narozen 1974 Absolvoval Vítkovickou střední průmyslovou školu Ředitel Kamarádu Rožnov – sociálně terapeutické dílny pro osoby s mentálním a tělesným postižením, od roku 2006 člen městského zastupitelstva Rožnov pod Radhoštěm Od roku 1998 se profesně věnuje práci v sociálních službách. Je zpracovatelem projektu Komunitního plánu pro město Rožnov pod Radhoštěm a okolní obce a je předsedou komise Komunitního plánování, která je poradním orgánem Rady města. Je předsedou Kontrolního výboru města Rožnov pod Radhoštěm, členem grantové komise a vedoucím skupiny Sociální služby, zdravotnictví, bydlení, která je součástí aktualizace Strategického plánu rozvoje města. Podílí se na vzniku koncepčních materiálů města, jako je Generel bezbariérových tras, nebo Grantových a dotačních zásad města. Bude pokračovat v práci na transparentním systému plánování a financování sociálních služeb a podpoře spolkové činnosti. Jeho vize je ukotvení pravidel účelné podpory sociální oblasti města. Chce podporovat a podílet se na tvorbě investičních akcí města, které maximalizují dotace z fondů Evropské unie a jiných zdrojů.

další vizitky kandidátů najdete na

www.roznovane.cz září 2014

11



Už jste navštívili rožnovský knižní bufet? Ja k vlastně umírají k nihy? Zestárnou a nemá o ně nikdo zájem. Co potom s nimi? Vyřadit a… „Duplicitní knihy a ty, které už do fondu nepatří (protože jejich obsah zastaral, popřípadě jsou poničené), sice vyřadíme, ale nejprve je nabídneme jiným knihovnám, nebo čtenářům,“ uvedl ředitel rožnovské Městské knihovny Pavel Zajíc.

„S tím souvisí i naše prázdninová akce Putovní kniha. Prostě jsme spolu s Masarykovou veřejnou knihovnou ve Vsetíně zavedli o prázdninách jakýsi knihotoč. Rozmisťujeme vyřazené knihy na veřejných prostranstvích, kde si je mohli lidé vzít, přečíst v čekárně nebo doma, a buď knihu nechat tam, nebo ji poslat dál. Vyřazené knihy nabízíme čtenářům k bezplatnému od-

běru ve vstupu do knihovny na knihovnickém vozíku. Protože již několik let v Rožnově neexistuje antikvariát, tak začali lidé spontánně přinášet staré knihy a knihy z pozůstalostí sem k nám. Něco z nich vybereme do knihovního fondu, zbytek poskytujeme čtenářům. Je to jakýsi knižní bufet, ovšem s nabídkou zdarma, který funguje nějak samovolně a často i mimo

nás. Někdo prostě přinese náruč knih rovnou do vozíku ve vstupu knihovny. Návštěvníci knihovny si nabídku prohlédnou a není žádnou výjimkou, že si některý z nich náruč knih odnese. Co se s takovými knihami děje dál nevíme a ani po tom nepátráme, ale máme dobrý pocit, že knihy takto najdou dalšího čtenáře.“ (sb)

Jazyková škola EdCentre School slaví 15. výročí fungování na Valašsku Ve školním roce 2014–15 oslaví EdCentre School své 15. výročí. Jazyková škola založená v roce 1999 na Vsetíně, jejíž systém výuky kombinace kvalifikovaných a zkušených rodilých mluvčích spolu s českými vyučujícími měl úspěch a škola tak otevřela v roce 2008 pobočku ve Valašském Meziříčí. Od roku 2007 nabízí EdCentre School také pomaturitní studium. Položili jsme několik otázek koordinátorce Janě Šimuničové a řediteli panu Lance LaSallovi.

jeme a probíhají u nás (např. FCE, CAE, PET atd.) Naši vyučující jsou také schválení zkoušející u ústní části těchto mezinárodních zkoušek, tedy ví, jak přesně studenty připravit. Dále také nabízíme mezinárodní zkoušky TOEIC, které jsou především zajímavé pro firmy, jelikož se jedná o zkoušky z pracovního prostředí.

Máte již za sebou docela dlouhou dobu existence, proč název „EdCentre School“? LL: V prvotní fázi byla škola založena v roce 1999 jako English Language Centre. Postupem času změnila jméno na EdCentre School, aby obsáhla širokou škálu jazykových služeb, které nabízíme. Ed = Education = vzdělávání, tedy „vzdělávací centrum“. Věříme, že poskytujeme nejširší nabídku jazykových služeb v regionu.

Jako oficiální přípravné centrum, jak EdCente School připravuje studenty na zkoušky? JŠ: Nabízíme dvouleté přípravné kurzy pro ty, jejichž angličtina ještě není na takové úrovni, aby zvládli zkoušku, kterou mají za cíl. Při přípravě na zkoušky je důležité zvolit dobrý kurz jazyka, kde studenti mají možnost hodně mluvit, procvičovat gramatiku atd. a zároveň procvičovat dovednosti potřebné ke zkoušce. Nabízíme také speciální 10-týdenní kurzy pro ty, kdo jsou již na dané jazykové úrovni, ale chtějí znát více o daném testu a být dobře připraveni na to, co je u zkoušky čeká.

Jaké služby nabízíte? JŠ: Samozřejmě jazykové kurzy: soukromé a firemní kurzy a kurzy pro veřejnost v odpoledních hodinách, jazyky: angličtina, němčina, ruština, japonština, čeština pro cizince. Dále jsou to překlady, včetně oficiálních dokumentů se soudním ověřením pro jazyk anglický a německý (já jsem soudní tlumočník pro jazyk anglický a kolegyně pro jazyk německý), dále jazykové audity a testování úrovně. Učíme také kurzy pomaturitního studia, na které jsme velmi hrdí. Jsme oficiálně schváleným přípravným centrem na mezinárodní cambridgeské zkoušky. Zkoušky přímo administru-

Zmínili jste, že jste hrdí na vaše pomaturitní kurzy. Proč? JŠ: Jednak proto, že se jedná o velmi intenzivní kurz – 20 hodin týdně a je tedy příjemné tyto kurzy učit, protože vidíte studenty dělat zřetelné pokroky. Dále proto, že naše skupiny jsou menší, než ve většině jiných pomaturitních programů. Máme maximum 10 studentů ve třídě. To znamená, že jednotliví studenti mají mnohem více prostoru pro mluvení – což je v jazykové výuce zásadní. Učení se jazyku je dovednost. Představte si, že se učíte řídit auto. Je potřeba nastudovat pravidla silničního provozu, ale musíte sednout za volant a jízdu

12

nacvičovat, aby jste se naučili auto řídit. Stejně tak je tomu s výukou jazyků – i když myslím, že naučit se jazyk dá trochu více práce než naučit se řídit auto. Takže jsme rádi, že můžeme tyto kurzy nabídnout jako službu pro studenty na Vsetíně a ve Val. Meziříčí, i když z nich nemáme žádný zisk. LL: (směje se) Ano, vím, že tohle prohlášení může některé lidi odradit, ale takhle to cítíme. Není z nich sice žádný zisk, ale tyto pomaturitní kurzy nám umožňují dát kvalifikovaným a zkušeným učitelům hodiny tak, aby mohli, pokud možno, pracovat výhradně pro nás. Dáváme přednost svým učitelům před externími vyučujícími, kde je to možné, protože externí kantoři si nevytvoří takový vztah se studenty jako učitelé na plný úvazek. A to, že na pomaturitních kurzech nemáme zisk, není problém, protože máme jiné kurzy, které vydělávají. Nakonec se vše vyváží a jsme na trhu již dlouhou dobu. Co je podle vás vaše nejsilnější stránka? LL: Myslím, že je to především způsob, jak používáme ve výuce kombinaci rodilých mluvčích spolu s českými vyučujícími, což poskytuje studentům komplexnější a ucelenější přístup. Jsme jedineční v tom, že to děláme na všech úrovních již od úplných začátečníků. Často se lidé učí jazyk několik let a pak, když najednou musí promluvit s cizincem, mají stav panické hrůzy a „zablokují se“. Takto těmto stavům předcházíme a naši studenti jsou zvyklí na to, že musí komunikovat s rodilým mluvčím již od samého začátku. K výuce máme praktický přístup založený především na komunikaci. Já

sám jsem rodilý mluvčí, a je tím pro mě jednodušší najít vhodné kvalifikované učitele ze zahraničí, čemuž dáváme přednost před místními anglicky mluvícími lidmi, kteří zde „náhodou“ žijí. Máme rotující personál, který umožňuje studentům slyšet širokou škálu přízvuků: anglický, skotský, severoamerický, australský, jihoafrický. Měli jsme je již všechny :-) Jakou radu by jste dali někomu, kdo se začíná učit jazyk? JŠ: Je důležité, zvláště ze začátku, mít výuku co nejčastěji. 1x týdně to nestačí. Dále také samozřejmě studovat a připravovat se doma. Takže … dělat domácí úkoly? LL: Ano, přesně tak. Jaké máte plány na dalších 15 let? LL: Jedna z věcí, na které jsme pyšní, jsou naše dětské kurzy. Jsme přesvědčeni, že jsou nejlepší v našem regionu – a každým rokem se zlepšují a vyvíjejí. Mým snem by bylo nakonec otevřít anglickou školku s odpoledními kurzy i pro starší děti… nebo dokonce soukromou střední školu s výukou některých předmětů v angličtině. To jsou jen sny a daleká vize. Kde vás případní zájemci mohou najít? LL: Ve Valašském Meziříčí sídlíme na ulici Nádražní 9 (růžová budova mezi kruhovým objezdem a nádražím). Na Vsetíně na ulici Jasenická 1414. A samozřejmě více informací o naší nabídce naleznete na našich webových stránkách: www.centrumjazyku.cz Těšíme se na viděnou!

září 2014



Data ze stacionárního radaru neprokázala, že se ve městě závodí Několik dní v dubnu mělo město zapůjčeno stacionární radar, který v některých lokalitách zaznamenával průjezd vozidel a jejich rychlost. Důvodem k zápůjčce byly stížnosti občanů, že se v některých konkrétních ulicích překračuje povolená rychlost. To se skutečně potvrdilo. Nepotvrdily se ale zprávy, že ve městě závodí tuningové vozy. R ad a r operova l v lok a l itě Há žovice, na Tyršově nábřeží a v okolí Palackého ulice. Ze získaných dat mj. vyplývá, že přes Hážovice v jednom směru od 18. do 22. dubna projelo téměř sedm tisíc vozidel. Rychlostí 55–60 km/h se pohybovalo více než dva tisíce z nich. „To je rychlost, kterou ještě tolerujeme a svým způsobem ani nepokutujeme. Řidiče pouze upozorňujeme,“ uvedl Marek Grossmann, který je pověřen vedením Městské policie.

Rychlostí do 70 km/h se pohybovalo více než devět stovek vozidel, v rozmezí 70–80 km/h to bylo více než 150 aut. Vyšší rychlost už přesahovali jen jednotlivci. „Radar jsme měli umístěný poblíž zatáčky, kde došlo ke smrtelné nehodě. Faktem je, že se tam rychlost překračuje,“ připustil Grossmann a dodal: „Myslím si, že v okolí jsou daleko horší místa, i když nechci problém zlehčovat.“ Z přehledů, které uvádí i čas překročení rychlosti nevyplývá, že by se v Hážovicích jezdily závody, byť město o záměru instalace radaru informovalo předem. „Byli jsme napadáni, že se tu dělají nějaké závody tuningových aut. Takové poznatky jsme neměli a díky časům je vidět, že se nic takového neděje. Minimálně v době, kdy tam stál radar, se to nekonalo. Protože jinak by vozidla jezdila za sebou, časy by byly shodné

a naměřené rychlosti by byly ještě vyšší,“ myslí si Grossmann. Společně s měřeními se v lokalitě Hážovice pohybovali také dopravní policisté. „Dělali jsme to se záměrem, aby nás tam řidiči s radarem viděli. My se svým radarem nemůžeme stát všude. Potřebujeme někde radar postavit a na měření je třeba určitá vzdálenost. Dopravní policie má radar nainstalovaný na autě, takže mohou měřit ostatní vozidla za jízdy,“ řekl Grossmann s tím, že neukáznění řidiči si nemohou být jisti, zda je v Hážovicích nikdo nezměří. O tom, jestli si město pořídí vlastní stacionární radar, není rozhodnuto. „Koupi stacionárního radaru bych nechal ještě na zvážení. Pokud se do budoucna budou dělat nějaké opravy silnic, tak by se hodil. To samé, když budou stížnosti lidí na průjezdnost třeba na Rybníčkách, kde nyní sku-

tečně jsou, protože bychom měli přesné informace o průjezdnosti jednotlivých vozidel,“ řekl Grossmann. Řidiči už zřejmě zaznamenali radar na Tyršově nábřeží. „Ten nezaznamenává konkrétní data, ten pouze průměruje. My z něj sice zjistíme, že se tam překračuje rychlost, ale nezjistíme, kdy konkrétně k tomu dochází a kolik vozidel rychlost překročilo,“ objasnil šéf strážníků. „Nový radar budeme pořizovat do lokality Horní Paseky ve směru od Frenštátu. Máme jeden před školou po pravé straně, když vyjíždíte z Rožnova a na základě požadavku a častému překračování rychlosti budeme instalovat i v opačném směru,“ sdělila starostka Markéta Blinková (ODS), podle které by k větší bezpečnosti účastníků dopravy mohli přispět také dva noví strážníci, kteří posílili řady městské policie. (lum)

Před 60 lety se na lyžařském můstku v Rožnově uskutečnil první závod ve skoku

Mistr sportu Bohuslav Maleňák. Foto: R. Sobotka

Někdejší Frenštátská, v současnosti Palackého ulice. V levé části historického snímku je část Bajerovy usedlosti. Za ní budova lékárny „U Matky Boží“ lékárníka Hynka Seicherta. Lékárník Seichert přivezl do rožnovských klimatických lázní první inhalační přístroje a později v sousedství lékárny vybudoval pavilon pro inhalaci par solných a éterických. Před budovou lékárny protékala rožnovská strouha. září 2014

Proměny města Rožnova pod Radhoštěm zaznamenal srovnáním pohlednic a fotografií, pořízených před sto lety a současných fotografií, pořízených ze stejného místa v roce 2009, rožnovský fotograf Zdeněk Kolomazník. Tyto dvojice jsou významným dokumentem pro současníky i následující generace. Snímky doprovodným textem opatřil Richard Sobotka.

První lyžařský můstek v Rožnově pod Radhoštěm byl postaven ve 30. letech 20. století na Dolních Pasekách v Mokrém. Měl kritický bod 26 m. Každoročně se na něm konaly přebory za velké účasti závodníků i diváků. Ještě v roce 1950 byl zchátralý můstek opraven. V té době skokani plánovali vybudovat lyžařský areál v blízkosti města. Vybrali severní svah Hradiska. V květnu 1953 se dali do práce a ještě toho roku byl můstek dohotoven. V únoru následujícího roku se na něm uskutečnil I. ročník závodu sdruženého a ve skoku prostém.

Na stavbu můstku vzpomíná všestranný sportovec, Mistr sportu Mgr. Bohuslav Maleňák. „V roce 1953 jsme začali spolu s L áďou Šim kem budovat na Hradisku lyžařský můstek. Na hranici pozemků lesa panského a pana Jakšika jsme vyrubali průsek. Otec v té době sloužil jako hajný u státních lesů. Byl právě v nemocnici. Když po návratu naše dílo viděl, měl ho trefit šlak... Můstek měl kritický bod 57 m a prvé závody na něm se uskutečnily v únoru 1954. V roce 1957 jsme můstek pokryli umělou hmotou, byl v té době největším můstkem toho druhu na světě. Trénovali na něm nejlepší skokané z celé Evropy. V září 1969 se zde před 20 000 diváky utkali mistři světa Jiří Raška a Nor Wirkola. Současný areál Bučiska – to je prostě fantazie. Klobouk dolů před těmi, kdo tohle dokázali. Vždycky jsem doufal, že tady jednou vyroste něco krásného, ale že to budou nakonec můstky čtyři, to mi ani ve snu nenapadlo.“ Na rožnovském můstku vyrůstal kromě domácích skokanů také olympijský vítěz z roku 1968 Jiří Raška. (sb)

13



Peníze z kasičky pro Libušín zmizely o prázdninách dvakrát Snadný lup. Tak by se daly charakterizovat peníze v kasičce na terase hotelu Maměnka na Pustevnách. Pro hotovost, která byla určena pro obnovu vyhořelého Libušína, si totiž v průběhu prázdnin dvakrát někdo došel. Třetí možnost už zloději nedostanou, kasičku po těchto neblahých zkušenostech už organizátoři sbírky do prostoru neumístili. Poprvé si pro peníze z kasičky drzý lupič přišel v noci na začátku července. To byla pokladnička ještě dřevěná, z vrchní strany opatřená víkem a zabezpečená petlicí s visa-

Vidče

Erb obce Vidče. Foto: archiv

Obci Vidče byl znak a prapor schválen Poslaneckou sněmovnou 16. 5. 2005. List vlajky tvoří tři svislé pruhy, modrý, červený a bílý. V modrém pruhu je žlutě vyobrazena otevřená kniha a procesní patriarší kříž. V červeném pruhu zkřížené sekery a tesařská širočina, pod nimi radlice. Bílé pole je prázdné.

cím zámkem. „Kolik peněz pachatel odcizil, nelze přesně povědět, ale částka se zcela jistě pohybuje v řádech tisíců korun. Kasička se pravidelně vybírala, naposledy byly peníze vybrány pět dnů před krádeží,“ uvedla tisková mluvčí okresní policie Lenka Javorková. Zhruba o měsíc později přišli organizátoři sbírky o peníze znovu. Tentokrát se lapkovi peníze z kasičky nepodařilo vybrat, proto ji odnesl celou. Ani v tomto případě nelze přesně vyčíslit, kolik peněz v ní bylo. V případě dopadení a prokázání viny

Znak v podobě erbu tvoří pouze svislé pruhy modrý a červený, vyobrazení atributů je shodné s vlajkou. První záznamy o obci pocházejí z roku 1310 a Vidče tak patří spolu s městy Zubří a Rožnov k nejstarším sídlům na Rožnovsku. V roce 2001 měla obec 1601 obyvatel a 437 domů. Obec neměla znak, pouze pečeť s nápisem „Obec Widče“. Mimo rolníků žili zde také řemeslníci, v roce 1900 jich bylo devět, také tři kupci, dvě hospody, tři nálevny a mlýn. Od roku 1062 se na kopci Vápenka lámal vápenec, kdežto na kopci Svatoňku se dobývala železná ruda. V obci žili četní tkalci, obchodovalo se s dřívím. V 19. století se hodně rodin živilo pašováním tabáku z Uher na Moravu. Nejstarší památkou je dřevěná zvonička z 18. století. Gotický kostel sv. Cyrila a Metoděje byl postaven roku 1913 a vysvěcen roku 1920. (sb)

hrozí zloději či zlodějům za trestný čin krádeže až dvouletý trest odnětí svobody. Jednání zlodějů veřejnost odsoudila. Stejně tak řada lidí kroutila hlavou nad chabým zabezpečením kasičky. Valašské muzeum, které Jurko vičovy objekty na Pustevnách spravuje a organizuje i zmiňovanou sbírku, se z celé věci poučilo. Kasičku už dnes na Pustevnách nenajdou zloději ani turisté. „Pokladnička byla dřevěná, ale po prvním vykradení byla vevnitř vyztužená železnými

pláty a dvojím uzavíráním. Zloděj urval celou pokladničku, protože bohužel do stěny Maměnky nejde zabudovat příliš mohutné upevnění. Maměnka je také národní kulturní památka,“ upozornil ředitel skanzenu Jindřich Ondruš a dodal: „Pokladnička měla být umístěna na veřejně přístupném místě, to znamená, že umístění dovnitř do nějakého soukromého objektu by nebylo dobré. Po této špatné zkušenosti a vyhodnocení všech možností zatím nezbývá než upustit od umístění pokladničky na Pustevnách.“ (lum)

Ve Stříteži otevřeli zrekonstruovanou knihovnu

Zhruba jeden měsíc trvala rekonstrukce knihovny ve Stříteži nad Bečvou. Slavnostní otevření proběhlo v úterý 19. srpna. Knihovna byla zrekonstruována díky 180tisícovému příspěvku z programu Místní akční skupiny Rožnovsko. Knihovna prošla radikální změnou interiéru. Nová je podlaha, nábytek, osvětlení, výmalba, některé prvky výpočetní techniky a elektroinstalace. Knihovna ve Stříteži metodicky spadá pod střediskovou Městskou knihovnu v Rožnově. Za loňský rok eviduje více než 5 tisíc výpůjček. Foto: L. Martinek

Jak skončila koalice vedená ODS a KDU-ČSL hospodaření města podle mne? V červencovém Spektru Rožnov ska (současný radniční tisk) vyšel článek s tvrzením, že hospodaření koalice za rok 2013 skončilo s přebytkem 28 mil. Podle mého názoru je potřeba věci interpretovat přesněji a rád bych zabránil omylu, který tento článek může vyvolat u čtenářů, kteří nesledují hospodaření města příliš detailně. Tímto omylem je myslet si, že hospodaření města je dlouhodobě (myslím období činnosti současné koalice) přebytkové. Z mého pohledu bohužel není. Pokud si vzpomínám, tak v době, kdy koalici hrozilo, že nebude město schopno dostát svým závazkům, řešila radnice situaci řekněme „jednoduše“. Vzala si dost velký úvěr, který jí zajistil bezproblémový finanční život do konce volebního období. Tento konec teď pomalu nastává, ale úvěr samozřejmě trvá dál a bude trvat ještě déle než dvě další volební ob14

dobí. Město si nemohlo dovolit moc vysoké splátky a zřejmě proto byl úvěr sjednán na dlouhou dobu (cca 15 let). V současné době nesplacené dluhy činí 97,5 mil. Kč. Pokud odečteme deklarovaný přebytek 28 mil. Kč, tak nám pořád vychází záporný stav městských financí -69 mil. Kč, tedy dluh 69 mil. Kč, což je podle mne ona pravda o hospodaření města. Úvěr sám o sobě není špatná ani dobrá věc, ale dost záleží na jeho přiměřené výši a použití. Pokud si vezmeme i velký úvěr a peníze použijeme na rozumnou investici, tak je vše v pořádku. Pokud ovšem pouze vyrovnáme své staré dluhy, zbytek spotřebujeme na provoz a trochu se pobavíme, tak to může být cesta se špatným koncem jak v rodinném rozpočtu, tak i v hospodaření města. Nepříjemné je, že dokud nebude úvěr splacen, město si nemůže do-

volit žádnou velkou investici. To bylo připomenuto i na posledním jednání zastupitelstva. Jinými slovy, do roku 2026 je město omezeno v investičních záměrech. Kladný zůstatek na účtech města na konci roku 2013 je samozřejmě dobrá věc (mohl by být vyšší, pokud by koalice, podle mne bezdůvodně, neodpustila smluvní pokutu cca 7 mil. Kč firmě Energoaqua). Když se ale podívám na hlavní příčiny tohoto zůstatku, tak jsem daleko od toho, abych si myslel, že se o to koalice nějak zásadně zasloužila. Důvody na straně příjmů nejsou z větší části ovlivněny radnicí – došlo ke zvětšení daňových příjmů především díky vyššímu výběru daní z důvodu celkového oživení ekonomiky. Na straně výdajů je snížení způsobeno zejména těmito dvěma příčinami: 1) Nedočerpání částky na provozní výdaje. To si můžeme předsta-

vit jako úspory v údržbě nebo opravách majetku (cest, budov apod.). Otázkou zůstává, zda se dařilo opravovat levněji nebo se třeba jen opravovalo méně. 2) Odložení některých (hlavně investičních) výdajů na další rok. To může mít více důvodů, ale fakticky se nejedná o úsporu, ale jen o zpomalení investic. Hospodaření s městskými penězi není určitě jednoduchá záležitost, ale rozhodně by bylo lepší, kdyby současná koalice nezadlužila město na tak dlouhou dobu dopředu a onen deklarovaný kladný zůstatek na účtech města byl skutečně penězi navíc bez 97 miliónového dluhu v pozadí. Musíme doufat, že se v příštích 12 letech ekonomice bude dařit a kromě splácení dluhů se najdou peníze i na potřebné zásadní investice. Vít Matějka září 2014



„Září, na léto jde stáří“ Valaši tehdy říkali, že Pozdní léto si hraje – a touto básnickou metaforou šťastně vystihli atmosféru svého kraje. Souzvuk současného léta má podobu hukotu motoru sklízecího kombajnu, který žne, mlátí, čistí zrno a pomocí dopravníku ho přemisťuje do připraveného automobilu. Stroj z klimatizované kabiny vede úctyhodnou rychlostí řidič. Za pouhou hodinu sklidí lán. Vymlácenou slámu násle-

dujícího dne slisuje jiný stroj a vzápětí ji odveze na vlečce traktor. Kam se vytratila poezie léta? Den se rychle krátí. Slunce v závěru měsíce září krouží po obloze už jen necelých dvanáct hodin. Letní vedřiny jsou v nenávratnu. Teď už se můžeme těšit jen na babí léto. Hlavně si nevšímat pranostiky pro úterý 30. září: Na svatého Jeronýma, stěhuje se k nám už zima. (sb)

Lán zralého ječmene s chrpami a vlčími máky je už jen pouhým pozdravem mizejícího léta. Foto: R. Sobotka

I když léto oficiálně končí teprve 23. září, je víc než zřejmé, že letnice už jsou za námi. Ještě před padesáti lety hospodář nehledal sluneční brýle a pleťový krém s příslušným UV faktorem, ale dbal na pořádně nabroušenou kosu. Žatva podle pranostiky Svatá Markéta hází srp do žita, začínala kolem 13. července. Vždy se konala v největších vedřinách. Vázání snopů, ukládání do panáků a po proschnutí svoz a mlácení cepy, teprve později pomocí mlátičky. Žízeň lidé zaháněli vodou z potoka, nebo mírně zkvašenou domácí limonádou z květu černého bezu a několika koleček citronu.

Akademický malíř Adolf Lieb scher, autor neobyčejného obrazu Valašská Madona, zažíval Valašsko v Novém Hrozenkově u Joži Orsága Vraneckého. Sedávali spolu o letních podvečerech v horní zahradě pod starou až po zem ohnutou švestku. Beze slova naslouchali hukotu blízkého splavu, šplíchání a bublání vlnek stříbropěnné Bečvy, šelestu ohromných topolů s nesčetnou vrabčí havětí, vzdálenému zpěvu, hečání a húkání veselých žnic na okolních grúňoch, cinkotu zvonců ovčích a kravských stád na horách, cvrlikání cvrčků, bzukotu včel a různého hmyzu. Tomuto podvečerním souzvuku tónů a hlasů

K investicím do kina za desítky milionů by občan měl dostat možnost říci své… Stalo se poměrně nepěkným nešvarem, že vedení města k důležitým investičním akcím nepořádá veřejná slyšení, a když pořádá, tak nějak pokoutně, aby se o nich dozvědělo co nejméně lidí. V blízké době nás ale čeká zcela zásadní investice, kterou by si na svá bedra město brát nemělo dříve, než si vyslechne názor svých občanů. Nejde o nic menšího, než o kino Panorama, kolem kterého se nyní v předvolebním období rozvířily všelijaké politické tanečky. Ať už je ten či který kandidát příznivcem jakéhokoli řešení, které připadá byť jen teoreticky v úvahu, měli bychom si uvědomit, že se nikdo, kdo rozhoduje či rozhodovat bude o investicích, nenamáhal zeptat občanů, jak oni vidí situaci kolem kina. Přitom jde primárně o jejich peníze.

Diskuze a anketa u voleb

Osobně bych uvítal, kdyby se využilo komunálních voleb k tomu, aby se v jejich rámci udělala hodnověrná anketa na toto téma. Informací existuje celá řada, vzázáří 2014

jemně si ale často odporují a jsou vytrhávána z kontextu. Před samotným hlasováním by tak nejčistším řešením bylo uspořádat širokou otevřenou diskuzi, na které by své vize prezentovali zastánci jednotlivých variant a konfrontovali je s názory a požadavky občanů. Iniciativa by v tomto případě měla vzejít primárně od současného vedení města.

Věci, na které se (raději) nikdo neptá

„Nepokládej otázky, na které nechceš znát odpověď“, říká jedno rčení. Jenže jde o peníze nás všech, proto bychom měli být schopni pokládat i nepříjemné otázky, které nemusí být u většiny právě populární. Zamýšlel se například někdo nad tím, jestli Rožnované kino vůbec potřebují? Jestli už náhodou ve velkém nevyužívají multikina v okolních velkých městech a na občasné návštěvy by si nevystačili s Valašským Meziříčím? Proč nemít kino s kapacitou 100 míst, s moderním zázemím využitelným pro kulturní akce? Samozřejmě využívané současným

T klubem? Jsou si občané vědomi skutečnosti, že když ve městě vybudujeme velké multifunkční kulturní centrum, budou jen náklady na provoz v mnoha miliónech každý rok? Nebude potom zapotřebí rozšířit tým kulturní agentury o další zaměstnance, aby mohl obhospodařovat tak velký objekt a pořádat více dotovaných akcí? To jsou další milionové výdaje navíc. A znovu připomínám, jsou to peníze občanů. Nedaly by se využít lépe? Z tohoto pohledu se multikulturní centrum jeví jako past, vedle kterého zimák vypadá jako chudý příbuzný. To je jen něco málo z námětů, které by se otevřeně a veřejně měly prodiskutovat.

Jak na to?

Postup už byl jemně naznačen. Je třeba neprodleně zahájit co nejširší otevřenou diskuzi, dát prostor všem a nabídnout maximální počet informací pro kvalifikované rozhodnutí při hlasování v anketě, které by mělo proběhnout současně s komunálními volbami. Jako mírně problematické se jeví formulování otázky/ otázek pro anketu. S tím by si ale

měla poradit odborná komise, která v minulých týdnech zpracovala studii kulturního vyžití ve městě. Naformulované otázky by rovněž mněly projít veřejným plebiscitem na zmiňované diskuzi a 30. září by pořádání ankety schválilo zastupitelstvo. Je to skutečně tak jednoduché, jak to vypadá!

Vzkaz politikům

Najdete odvahu udělat anketu při komunálních volbách? Rozhodujete sami o stovkách milionů korun bez znalosti názorů občanů. Ti si nepřejí, aby opět šlo o rozhodnutí malé lobbistické skupiny, která se rozhodne, že si tady postaví multifunkční kulturní zařízení a la Zašová. Nevěřím tomu, že si vedení města dovolí takovéto téma nediskutovat na široké platformě. Město by si mělo splnit svou povinnost veřejné prezentace informací. Pro nové zastupitele má smysl mít od občanů relevantní informaci k tomu, co chtějí či nechtějí. Byla by velká škoda nevyužít takové ideální příležitosti, jako jsou komunální volby. Tomáš Hradil 15



Odstavné plochy vznikají zatím jen na 1. máji Obyvatelé Rožnova mají již několik měsíců možnost si u svých domů na pozemcích města zbudovat odstavná stání. Doposud takto vznikly téměř dvě desítky parkovacích míst. Není bez zajímavosti, že všechny jsou v lokalitě sídliště 1. máje. Odstavné plochy si žadatelé budují na vlastní náklady na pozemcích města, které jsou jim zapůjčeny na dobu 20 let. Mírnější zásady pro zbudování těchto stání platí pro držitele

průkazů TP, ZTP a ZTP/P. Vlastní plochy mají zatím tři držitelé zdravotních průkazů na ulici 1. máje 1157, resp. 1158. Čilý stavební ruch panuje také v nedaleké ulici Čs. armády, kde bude vybudováno dalších 16 míst. V tomto případě nejde o držitele průkazů a pro ty platí přísnější zásady. To je možná důvod, proč odstavná stání jinde v Rožnově zatím nevznikají. „Podle zásad pro budování odstavných ploch musí se záměrem na je-

jich vybudování souhlasit nadpoloviční většina vlastníků nebo uživatelů v daném domě,“ upozornila Michaela Slobodová, vedoucí odboru správy a majetku Městského úřadu. „1. máj je sídliště, které se stavělo mezi prvními. Lidé se tam dobře znají, ve vchodu je několik málo bytů, takže se mezi sebou snáze domluví. Prostoru pro výstavbu je navíc poměrně hodně. Na Koryčanských Pasekách nebo 5. květnu je místa tak málo, že když

tam někdo přijde s nápadem vybudovat odstavnou plochu, všichni začnou křičet, že děti si nebudou mít kde hrát,“ myslí si místostarosta Václav Mikušek (KDU-ČSL). Obyvatelé větších sídlišť ale nemusí zoufat. Podle vyjádření představitelů města by na sídlišti Písečný v průběhu letošního a příštího roku mělo být zbudováno 105 nových parkovacích míst. (lum)

Kulturní výročí srpen a září 2014 Novinářské práci se upsal dnes už málem zapomenutý Emil Čermák (5. 7. 1864 Valašské Meziříčí – 10. 8. 1949 Praha). Od jeho narození uplyne letos 150 a od úmrtí 65 let. Po absolvování gymnázia navštěvoval Právnickou fakultu na UK v Praze, ale nedokončil ji a začal se věnovat novinářské práci pro Národní Listy a Moravské listy. V roce 1891 se stal prvním šéfredaktorem Lidových novin. Působil také v Bulharsku a za první světové války se účastnil protirakouského odboje. Po návratu do Prahy (1919) pracoval na ministerstvu zahraničních věcí, následně byl jmenován prvním ředitelem ČTK a byl jím až do roku 1930. Významným českým krajinářem byl malíř, člen Umělecké Besedy Josef Brož (13. 8. 1904 Valašské Meziříčí až 12. 10. 1980 Praha). Po absolvování Odborné školy pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí navštěvoval VŠUP v Praze a v letech 1934–5 studoval v Paříži u prof. Kupky. Rodný kraj mu byl tak blízký, že přivedl na Malou Lhotu mladé výtvarníky a založil zde Valašský Barbizon. Ve Valašském Meziříčí vytvořil výzdobu stropu hřbitovní kaple. Od jeho smrti uplynulo 65 let. Pětadvacet let uplynulo od úmrtí zašovského rodáka, hudebníka Ferdinanda Škrobáka (17. 10. 1895 Zašová – 24. 8. 1989 Praha). Hrál na křídlovku a pozoun. V letech 1918–33 sloužil u vojenské hudby v Kroměříži. Za okupace byl kapelníkem v Prostějově, kde učil na hudební škole. V letech 1945-81 byl dirigentem hudby Vojenské akademie v Hranicích. Byl spoluzakladatelem Ústřední hudby ministerstva vnitra. Demel František, valašskomeziříčský rodák a společenský pracovník se narodil před 130 lety (28. 8. 1884 Valašské Meziříčí – 22. 1. 1951 tamtéž). Povoláním učitel působil v několika obcích na Valašsku, od roku 1920 ve Valašském Meziříčí. Bojoval v ruských legiích. Byl spoluautorem počtářské učebnice pro malotřídky.

Zůstával veřejně činný, psal stati o divadle, o TJ Sokol ve Valašském Meziříčí. V rukopise zůstaly jeho paměti z dob okupace rodného města. V měsíci září uplyne 90 let od úmrtí učitele a vlastivědného pracovníka Františka Čáně (2. 9. 1857 Zašová – 15. 9. 1924 tamtéž). Učil na gymnáziích v Opavě, Zábřehu a Kutné Hoře, pak na VUT v Brně. Všude šířil národní uvědomění. Roku 1898 spolupracoval s Rudolfen Schlattauerem při zakládání gobelínové dílny v Zašové. Významnou postavou Valašska byl architekt Michal Urbánek (29. 9. 1849 Vsetín – 26. 3. 1923 tamtéž), od jeho narození uplynulo 165 let. U něj pracoval „básník dřeva“ Dušan Jurkovič. Spolu vybudovali valašskou osadu pro Národopisnou výstavu českoslovanskou 1895. Urbánek byl také sokolským pracovníkem a aktivním účastníkem kulturního a společenského života na Vsetínsku. Letos v září si připomínáme 55 let od narození rožnovského sochaře Mario Kotrby (30. 9. 1959 Čeladná až 17. 5. 2011 Slovensko). Působil jako odborný asistent, učitel v Praze na AVU, pak na Ostravské univerzitě, také v holandském Groningemu. Jeho artefakty nalezneme na řadě míst i v Rožnově, kde měl svůj ateliér. Jeho sochařské i malířské dílo nečekaně ukončila předčasná smrt. (sb)

VYSTŘIHNĚTE !

TOTO

200,- Kč Ano, ano! Toto je reálných 200,- Kč. Pokud tento inzerát vystřihnete a odevzdáte při nákupu jakékoliv pánské košile, tak Vám z uvedené, již tak nízké ceny, odečteme fantastických 200,- Kč. Akce platí 10 dnů!! A pozor, akce navíc! Ke každému zakoupenému obleku si můžete vybrat jakékoliv kalhoty zdarma! Vyberte si kalhoty zdarma z našeho širokého výběru. Dále vše dámské zboží likvidujeme s fantastickou slevou až -70%. Přijďte, nabízíme velký sortiment košil, obleků, kalhot, kravat,...!

u kruhového objezdu,

VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ, Křižná 33 zlatnictví Démant dům Radhošť ROŽNOV pod RADHOŠTĚM, nám. T.G. Masaryka 2196Komerční

co se děje v beskydech

Píše Melecký, kreslí Vyoral. © čsoP salamandr 2014

a nejsem sám.

vždycky jsem chtěl bydlet v beskydech.

Zástavba krajiny. Beskydy přitahují turisty i zájemce o trvalé bydlení. Rozvoji obcí samozřejmě nelze bránit. Co je to ale rozvoj? Hodí se do zdejší krajiny každá stavba? Kolik nových domů a ulic snese, než odradí hosty a naštve samotné usedlíky? Přitažlivou tvář současných Beskyd tvořily generace před námi. Teď se máme ukázat my.

Rožnovský prostor – měsíčník. Vydává Lukáš Martinek, Borová 1697, Rožnov pod Radhoštěm, IČ: 73941719, číslo registrace pod MK ČR E 20223, e-maIl: [email protected], tel.: 777 844 991. Spolupracovníci redakce: Richard Sobotka, Petr Liška, Vladimír Bartošek. Sazba: Jakub Vémola. Články označené jako (pr) jsou placenou inzercí. Drobné barevné odchylky nejsou na závadu. Tiskne SAMAB Brno Group a.s. Zdarma do všech schránek v Rožnově. V obcích mikroregionu, Zašové a Stříteži nad Bečvou volně k odběru v prodejnách. Vychází vždy první den v měsíci. Náklad 7300 ks.

16

září 2014

Dopravní stavby ve městě ještě nekončí

Recommend Documents