ÚSTAV DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY BOLZANOVA 1, 110 00 PRAHA 1
DOPRAVNÍ INFORMACE PRAHA 1988
Praha, červen 1989
ÚSTAV DOPRAVNÍHO 110 00
INŽENÝRSTVÍ
PRAHA
HL.M.PRAHY
1, B O L Z A N O V A 1
DOPRAVNÍ INFORMACE PRAHA 1 9 8 8
Ř E D I T E L ÚSTAVU VEDOUCÍ-OBLASTI
INŽENÝRSKÝCH
ING.MIROSLAV
:
ING.JAN
:
ING.ZDENEK
:
ING.MIROSLAV
ADAMEC
ORGANIZACE
A ŘÍZENÍ DOPRAVY VEDOUCÍ ÚSEKU
:
ADÁMEK
DOPRAVNÉ INFORMACÍ
ODPOVĚDNÝ P R O J E K T A N T
PRAHA,
ČERVEN
1989
DOŠEK FUCHS
-
3
-
OBSAH
1 2
3
4
5
6
7
str. Úvod 5 Charakteristika dopravni s i t u a c e 6 2.1 Základni ukazatele 6 2.2 Vývoj m o t o r i z a c e a a u t o m o b i l i z a c e 6 2.3 I n t e n z i t y automobilové dopravy 9 2.4 S k l a d b a d o p r a v n í h o proudu v o z i d e l 12 2.5 Rekreační automobilová doprava 14 v Automobilová doprava a komunikační s í t 16 3.1 Z á k l a d n í k o m u n i k a č n í s í t (ZKS) 16 3.2 Organizace dopravy v centru města 18 3.3 P ř í n o s y n o v é h o d o p r a v n í h o r e ž i m u v c e n t r u Prahy 20 3.4 Zóny s omezeným s t á n í m 21 M ě s t s k á hromadná d o p r a v a 25 4.1 Základní c h a r a k t e r i s t i k a 25 4.2 K o n t r o l n í průzkumyv k v a l i t y MHD v P r a z e 28 Vybraná k o m u n i k a č n í s í t 32 5.1 Základní c h a r a k t e r i s t i k a 32 5.2 D o p r a v n í v ý k o n y na v y b r a n é s í t i 32 5.3 I n t e n z i t a dopravy 35 5.4 N e j z a t í ž e n ě j š í ú s e k y na v y b r a n é s í t i 35 5.5 N e j z a t í ž e n ě j š í mosty v Praze 36 5.6 N e j z a t í ž e n ě j š í ú s e k y na h r a n i c í c h m ě s t a 36 5.7 Mimoúrovňové k ř i ž o v a t k y a n e j v y š š i i n t e n z i t o u 36 5.8 Úrovňové k ř i ž o v a t k y s n e j v y š š i i n t e n z i t o u 37 Řízení dopravy s v ě t e l n o u s i g n a l i z a c í 38 6.1 Současný s t a v ř í z e n í s v ě t e l n o u s i g n a l i z a c í v Praze 38 Dopravní nehodovost 40
Seznam p o u ž i t ý c h
zkratek
AD - automobilová doprava ASŘ-MSP - a u t o m a t i z o v a n ý s y s t é m ř í z e n í m ě s t s k é h o provozu LZ - lehká zranění - m ě s t s k á hromadná d o p r a v a MHD NA - nákladní automobily OA - osobni automobily SSZ - světelné signalizační zařízení SZ - smrtelná zranění TZ - těžká zranění ÚDI - Ústav dopravního i n ž e n ý r s t v í - z a s t á v k o v é j í z d n í řády Z JŘ - Základni komunikační systém ZKS
silničního
-
1
5
-
ÚVOD
Ústav dopravního i n ž e n ý r s t v í hlavního města Prahy je s p e c i a l i z o v a n o u dopravně inženýrskou o r g a n i z a c í , první svého dru hu v ČSSR, k t e r á s e od s v é h o založení v roce 1966 s o u s t a v n ě z a b ý v á ř e š e n í m d o p r a v y v P r a z e . Svou s y s t e m a t i c k o u odbornou č i n n o s t í ú s t a v p o d s t a t n ě p ř i s p í v á k v y t v á ř e n í podmínek p r o k v a l i t a t i v n í přestavbu dopravního systému města. Významnou měrou s e p o d í l e l na p r o s a z e n í koncepce metra a z á k l a d n í h o komunikaóního systému, na zavádění světelné s i g n a l i z a c e m o d e r n í h o t y p u a na ř e š e n í d o p r a v y v centrální o b l a s t i města v č e t n ě dopravního z k l i d ň o v á n í . N e z b y t n o u podmínkou p r o n á v r h y o r g a n i z a c e a ř í z e n i dopravy i pro p l á n o v á n í a p r o j e k t o v á n í v ý s t a v b y dopravního s y stému m ě s t a j e z n a l o s t z á k l a d n í c h c h a r a k t e r i s t i c k ý c h ukazat e l ů p r a ž s k é d o p r a v y a j e j i c h d l o u h o d o b ý c h změn. K získání potřebných údajů j s o u v ústavu každoročně prováděny reprez e n t a t i v n í průzkumy a u t o m o b i l o v é d o p r a v y , o v ě ř o v a c í a kont r o l n í průzkumy m ě s t s k é i v n ě j š í hromadné d o p r a v y a celá ř a d a s p e c i á l n í c h průzkumů a m ě ř e n í . Nově v y d á v a n é d o p r a v n í i n f o r m a c e za rok 1988 navazuje na d ř í v ě j š í i n f o r m a č n í m a t e r i á l y z p r a c o v á v a n é ú s t a v e m a obdobně u v á d í v ě t š i n u ú d a j ů o d o p r a v n í c h v ý k o n e c h , i n t e n z i t á c h a u t o m o b i l o v é d o p r a v y , n e h o d á c h a p o d . , v z t a ž e n ý c h na v y b r a n o u s í t , k l a d e j e v š a k z á r o v e ň do š i r š í h o rámce d o p r a v n í s o u s t a vy h l a v n í h o m ě s t a P r a h y . Tuto soustavu charakterizuje základními demografickými ú d a j i , údaji o v ý v o j i i n t e n z i t , inf o r m a c í o s t a v u v ý s t a v b y ZKS, s t a t i s t i c k ý m i ú d a j i o MHD, i n f o r m a c e m i o s t a v u o r g a n i z a c e d o p r a v y v c e n t r á l n í o b l a s t i měs t a v č e t n ě ř e š e n í dopravy v k l i d u , ú d a j i o světelném řízení dopravy a o nehodách. Informace jsou doplněny grafickými p ř í l o h a m i , z n i c h ž v ě t š i n a b y l a z p r a c o v á n a pomocí p o č í t a č o v é t e c h n i k y Ústavu dopravního i n ž e n ý r s t v í . I n f o r m a c e s i k l a d e za c í l v y t v o ř i t komplexnější dokumentovaný p ř e h l e d o s t a v u dopravy v Praze za rok 1988 a trendech vývoje vybraných dopravních c h a r a k t e r i s t i k , určený jak pro v y u ž i t í v j e d n o t l i v ý c h odborných úsecích ústavu, tak i pro p o t ř e b u orgánů a i n s t i t u c í z a b ý v a j í c í c h s e dopravou .
-
2
6
-
CHARAKTERISTIKA DOPRAVNÍ SITUACE
2.1
Základní
ukazatel©
K z í s k á n í c e l k o v é h o p ř e h l e d u uvádíme v y b r a n é hlavním městě Praze k 3 1 . 1 2 . 1 9 8 8 :rozloha počet obyvatel počet pracovních p ř í l e ž i t o s t í c e l k o v á d é l k a komunikační s í t ě p o č e t motorových v o z i d e l . . . . z toho počet osobních automobilu stupeň motorizace stupeň automobilizace
2.2
Vývoj m o t o r i z a c e a
1 211 . . 732 cca 2 410 . . 320 1 : 1 :
údaje
o
497 100 500 500 037 931 3,0 3,8
automobilizace
C e l k o v ý p o č e t m o t o r o v ý c h v o z i d e l r e g i s t r o v a n ý c h na ú z e mí Prahy s t á l e s t o u p á , i když k ř i v k a v ý v o j e s e v posledních l e t e c h z n a č n ě z p o m a l i l a . Vývoj p o č t u motorových vozidel a p o č t u o s o b n í c h a u t o m o b i l u ( v č e t n ě d o d á v k o v ý c h ) v P r a z e a pro s r o v n á n í v c e l é CSSR d o k u m e n t u j í t a b . č . 1 a g r a f č . 1. Vývoj stupně automobilizace v y j a d ř u j í c í h o počet osobních autom o b i l u p ř i p a d a j í c í c h na 1000 o b y v a t e l u k a z u j e t a b . č. 2 a graf č . 2.
TAB. ř. 1 VÝVOJ POCTU H0T0R0VÝCH VOZIDEL 1961-1988
PRAHA Rok
1961 1966 1971 1976 1981 1986 1987 1988
Rotoroví vozidla Pocit cilkii obyvatil (til.) pocit X 1007 1030 1082 1176 1183 1200 1206 1211
93106 123179 203519 289140 367007 397881 404929 410037
100 132 219 311 394 427 433 440
CSSR
Oiobní a dodávkoví autoiobily pocit
X
44891 69391 133129 214782 284736 310900 316814 320931
100 153 197 478 634 693 706 713
Pocit obyvatil (til.) 13746 14240 14419 14974 13344 13333 13387 13624
Hotoroví vozidla cilkta pocit 1326801 1679410 2931629 3739463 4344201 4913321 3007389 3110978
X 100 127 221 282 342 370 377 383
Oiobní a dodívkoví autoiobily pocit 291680 463329 1041137 1784382 2473774 2878634 2969317 3063987
X 100 160 337 612 849 987 1018 1031
- 7 -
Ulli PRftHfl
GRftF Č . l
Y.YVOJ POCTU VOZIDEL V HL,11,PRAZE V LETECH 1 9 6 1 - 1 9 8 8 VOZIDLO CELKEM OSOBNÍ fiUTOIIOBILY
i iMí VM M M M Mi i M -..-V---Í ; !•.••••?
í
i: I :I :: 1 i : : : :
;
:
! I I I 1 I J*—•
:
67 68 63 l i 71 72 73 7< 75 76 77 76 79 8» 81 82 63 M 85 66 67
TAB. c. 2 VÝVOJ STUPtC MOTORIZACE A AUTOMOBILIZACE 1961-1988
i CSSR
PRAHA Stupni aotorizKi Rok
Vozidel na 1000 obyv.
Obyvatel na 1 vozidlo
1961 1966 1971 1976 1961 1986 1967 1988
92 120 188 246 310 331 336 339
10,8 8,3 5,3 M 3,2 3,0 3,0 3,0
Stupni automobilizaci Vozidel na 1000 obyv. 45 68 123 183 241 259 263 265
Stupni aotorizace
Obyvatel na 1 vozidlo
Vozidel na 1000 obyv.
Obyvatel na 1 vozidlo
22,4 14,8 8,1 5,5
97 118 203 250 296 316 321 327
10,4 8,5 *,9 4,0 3,4 3,2 3,1 3,1
3,9 3,8 3,8
Stupni automobilizace Vozidel na 1000 obyv. 21 33 72 119 161 185 190 196
Obyvatel na 1 vozidlo 47,1 30,6 13,8 8,4 6,2 5,4 5,2 5,1
-
8
-
Uli r PRfiHfl
GRAF Č-.2
VÝVOJ STUPNĚ AUTOMOBILIZACE V LETECH 1 9 6 1 - 1 9 8 8 POČET Q5QSNÍCH (IUTQI101ILÖ PÓlPfllIfUÍcfCH Nfl 1380 OBYVATEL HL.M. ČSSR 300
i :
:
i
:
i
:
I ? ?•••{ :
:
:
*' i im •i
s i riTT-]>i
t ! ? :"*••'
; ; ;
M Mi iMí""í M! i Mi
T"1 i •L.J i I i i
i/TT
|—|—L—i—J—!
100
t
i cn 61 62 63 6 í 65 66 6? 68 69 ROK
li
71 72 73
li
!•,"••;
>*•
i—
75 76 77 76 79 8«
81.82
83 84
85 86 8 7 88
K n e j v ě t š í m p ř í r ů s t k ů m v p o č t u o s o b n í c h a u t o m o b i l u (OA) v P r a z e d o c h á z e l o ke k o n c i 6 0 . l e t a v 7 0 . l e t e c h , kdy m e z i r o č n í p ř í r ů s t e k d o s a h o v a l 18 až 22 t i s í c OA. Výrazné zpomal e n í s e p r o j e v u j e v 8 0 . l e t e c h , kdy s e průměrný r o č n í přír ů s t e k s n í ž i l na 3 až 6 t i s í c v o z i d e l za r o k . P ř í r ů s t e k roku 1988 o p r o t i roku 1987 b y l 4 117 OA. V průběhu c e l é h o sledovaného období t v o ř i l y o s o b n í automobily převážnou část c e l k o v é h o p ř í r ů s t k u v š e c h motorových v o z i d e l .
- 9 -
GRAF Č . 3
UDI PRflHfl
MEZIROČNÍ PŘÍRŮSTKY VOZIDEL V PRAZE
1961-1388
VOZIDLA CELKEM OSOBNÍ AUTOMOBILY
O
>—i CO
v £
61
ROK
2.3
63 (4 65 66 67 68 69 7» 71 72 73 7< 75 76 77 76 79 90 81 82 83 6i 85 86 87
I n t e n z i t y automobilové
dopravy
Ústav dopravního i n ž e n ý r s t v í s l e d u j e každoročně vývoj i n t e n z i t y automobilové dopravy (AD) p r o c e n t r á l n í oblast m ě s t a a pro v n ě j š í pásmo na u z a v ř e n ý c h kordonech všech v s t u p n í c h komunikací. Tzv. n a n t r á l n í kordon charakterizuje vvvni v n i t m m ě s t s k é d o p r a v y a v y j a d ř u j e obousměrnou intenz i t u d o p r a v y na v s t u p e c h do š i r š í o b l a s t i c e n t r a m ě s t a , vymezené zhruba P e t ř í n e m na z á p a d ě , Letnou na severu, Rieg r o v ý m i s a d y na v ý c h o d ě a Vyšehradem na j i h u . Tzv. vnější kordon c h a r a k t e r i zn i ft v v v n i v n é i š í d o p r a v y a v y j a d ř u j e o b o u směrnou intenzitu automobilové dopravy na vstupech h l a v n í c h v ý p a d o v ý c h s i l n i c a d á l n i c do s o u v i s l e zastavěného území m ě s t a . U m í s t ě n í s č í t a c í c h s t a n o v i š t na c e n t r á l n í m k o r donu a na v n ě j š í m kordonu j e z n á z o r n ě n o na o b r á z c í c h č . l a 2 .
-
10 -
-
11 -
V š i r š í o b l a s t i c e n t r a hvl vvvo.i automobilové dopravy od 7 0 . l e t významně ovlivňován řadou faktoru. K nerovnoměrnému v ý v o j i i n t e n z i t y AD p ř i s p í v a l a především rozsáhlá stavební č i n n o s t p ř i výstavbě metra, r e g u l a č n í opatření zaváděná s c í l e m z k l i d n i t centrum m ě s t a , z v y š o v á n í cen benzínu v l e t e c h 1 9 7 4 , 1979 a 1981 a a d m i n i s t r a t i v n í l i m i t o v á n í s p o t ř e b y b e n z í n u a počtu o s o b n í c h a u t o m o b i l u pro socialistické o r g a n i z a c e . Po výrazném p o k l e s u d o p r a v y v l e t e c h 1 9 7 9 - 1 9 8 0 a stagnaci v l e t e c h 1 9 8 1 - 1 9 8 2 d o š l o k opětnému n á r ů s t ů od r o ku 1 9 8 3 . V r o c e 1988 d o š l o ke z v ý š e n í o p r o t i roku 1987 o c c a 19 4 0 0 v o z i d e l v obou s m ě r e c h za d e n , t . j . o 5 , 4 % , a přírůstek se p r o j e v i l především u osobních automobilů. P o č e t n á k l a d n í c h v o z i d e l (NA) na c e n t r á l n í m kordonu v p o s l e d n í c h 10 l e t e c h p r a k t i c k y s t a g n u j e na ú r o v n i 35 - 39 t i s í c v o z i d e l v obou s m ě r e c h za d e n . Vvvoi i n t e n z i t y a u t o m o b i l o v é d o p r a v y v e vně.iším pásmu m ě s t a má obdobný p r ů b ě h j a k o na v s t u p e c h do c e n t r a . Po pok l e s u v l e t e c h 1 9 8 0 - 1 9 8 2 d o š l o v r o c e 1983 k v z e s t u p u i n t e n z i t y , k t e r ý s krátkým, p ř e r u š e n í m v r o c e 1985 p o k r a č o v a l až do roku 1 9 8 8 . V z r ů s t s e p r o j e v i l o p ě t p ř e d e v š í m u osobních a u t o m o b i l u . M e z i r o č n í p ř í r ů s t e k v p o č t u OA na h r a n i c i měs t a t v o ř i l v r o c e 1988 c c a 8 800 v o z i d e l , v r o c e 1987 cca 4 000 v o z i d e l a v r o c e 1988 c c a 7 300 v o z i d e l . Dosahovaná celková i n t e n z i t a v r o c e 1988 se přiblížila k hranici 100 t i s í c 0A v obou s m ě r e c h z a d e n . Po prudkém p o k l e s u v r o c e 1982 v y k a z o v a l a intenzita n á k l a d n í d o p r a v y v e v n ě j š í m pásmu m ě s t a p o z v o l n ý v z r ů s t , a l e t e p r v e j e j í m p ř í r ů s t k e m v r o c e 1988 d o š l o k p ř e k r o č e n í d o s a v a d n í h o maxima z roku 1980 a celková intenzita nákladní d o p r a v y na v n ě j š í m kordonu d o s á h l a h o d n o t y 32 t i s í c v o z i d e l v obou s m ě r e c h z a d e n . V ý v o j i n t e n z i t na c e n t r á l n í m a v n ě j š í m kordonu v l e t e c h 1961 až 1988 p ř e h l e d n ě d o k u m e n t u j e t a b . č . 3 a g r a f č . 4 .
VÝVOJ INTENZIT NA CENTRALNIH A VNEJSIH KORDONU 1961-1986 Pracovní dan Obi iairy cil kit
Období 6-22 h
Centrální kordon Rok
1961 1966 1971 1976 1981 1986 1987 1988
Oiobni
Nákladní
Vnéjsí kordon
Vozidla calkea
počat
X
počat
1
počet
l
68732 124446 241214 167798 £46689 303690 313181 332010
100 181 331 390 339 442 436 463
31839 34241 37867 38383 38712 33234 33720 37023
100 108 119 121 122 111 112 116
127996 193780 299443 316396 292472 348303 357149 376308
100 153 234 247 229 272 279 294
Oiobni počet 13616 24215 49606 67603 67370 66623 90662 97946
Nákladní
Vozidla calkaa
í
počet
X
počet
1
100 178 364 498 495 636 666 719
14325 14338 22B97 27346 31402 28614 28399 32004
100 100 160 191 219 200 196 223
36309 48581 76946 99718 103509 120583 124239 135422
100 134 212 273 283 332 342 373
-
12 -
GRAF Č.4
ÚD I PRAHA
VÝVOJ I N T E N Z I T Y DOPRAVY V H L . H . P R A Z E V LETECH 1 9 8 1 - 1 9 8 8 VŠECHNA VOZIDLA - PflflC.BEN - OSA SIltHY - OHOlf 6*22 HODIN CENTRÁLNÍ KORDON VNĚJŠÍ KORDON
ROK
2.4
S k l a d b a d o p r a v n í h o proudu
vozidel
Ve s k l a d b ě d o p r a v n í h o proudu s e od p o č á t k u 6 0 . l e t z v y š o v a l p o d í l OA na úkor NA a p ř e d e v š í m na úkor motocyklu, n e b o t i n t e n z i t y OA r o s t l y r y c h l e j i n e ž i n t e n z i t y NA a v y u ž í v á n í m o t o c y k l u v P r a z e s e v tomto o b d o b í s n í ž i l o na minimum. V r o c e 1988 s e OA p o d í l e l y na s k l a d b ě d o p r a v n í h o proudu na c e n t r á l n í m kordonu 88 % , na v n ě j š í m kordonu 72 % . Vývoj s k l a d b y d o p r a v n í h o proudu na c e n t r á l n í m a vnějším kordonu v l e t e c h 1 9 6 1 - 1 9 8 8 dokumentuje t a b . 6 . 4 a stav s k l a d b y v r o c e 1988 p a k g r a f č . 5.
- 13 -
Tab. c. 4 SKLADBA DOPRAVNÍHO PROUDU V X 1961-1988 Pracovní den
Oba saéry celkea
Období 6-22 h Vncjií kordon
Cintrální kordon Rok
Osobní autoiobily
1961 1966 1971 1976 1981 1986 1987 1988
53,7 63,6 79,3 84,6 84,3 87,2 87,2 88,2
Nákladní Hoto cykly autoaobily 19,4 17,1 3,6 1,3 0,4 0,8 0,5 0,4
24,9 17,5 13,3 12,1 13,2 10,1 10,0 9,8
Osobní Autobuiy (bez HHD) autoaobily 2,0 1,8 1,8 1,8 2,0 1»' 1,8 1,6
38,6 51,3 63,2 68,0 65,1 71,8 73,0 72,3
Hoto cykly
Nákladní autoaobily
22,1 18,6 8,6 1,2 0,6 0,7 0,3 0,6
34,4 25,7 25,1 27,4 30,3 23,7 22,9 23,6
Autobusy (bez HHD) 4,9 4,4 3,1 3,4 4,0 3,8 3,6 3,5
UDI PRflHfl
GRAF Č.5
SKLRDBň DOPRAVNÍHO PROUDU - ROK 1 9 8 8 CENTRÁLNÍ KORDON
VNČjŠÍ KORDON
OSOBNÍ 88.2 X
AUTOBUSY 3.5 7.
NŮKLfiLNÍ 2 3 . 6 t MOTOCYKLY 6.6 V.
-
2.5
Rekreační
automobilová
14 -
doprava
, Součástí každoročního pravidelného sledování intenzit AD Ústavem d o p r a v n í h o i n ž e n ý r s t v í j e i s č í t á n í r e k r e a č n í d o p r a v y na h r a n i c i m ě s t a . Z a t í m c o r e k r e a č n í v ý j e z d z m ě s t a se u s k u t e č ň u j e v p á t e k o d p o l e d n e m e z i 15. až 1 9 . h o d i n o u , v s o b o t u m e z i 8 . až 1 1 . h o d i n o u a č á s t e č n ě i v n e d ě l i d o p o l e d n e , j e r e k r e a č n í n á v r a t s o u s t ř e d ě n do u ž š í h o n e d ě l n í h o návratov é h o o b d o b í 1 4 - 2 2 h. V t o m t o i n t e r v a l u s e t a k é provádí per i o d i c k ý průzkum r e k r e a č n í h o n á v r a t u AD v j a r n í m průzkumovém o b d o b í na 16 s t a n o v i š t í c h v n ě j š í h o k o r d o n u . Až do roku 1983 r e k r e a č n í d o p r a v a neustále vzrůstala. V t o m t o r o c e t a k é d o s á h l r e k r e a č n í n á v r a t maxima v hodnotě 93 000 v o z i d e l v i n t e r v a l u 1 4 - 2 2 h. Od t é doby v e v ý v o j i r e k r e a č n í h o n á v r a t u d o c h á z e l o až do roku 1987 k mírnému postupnému p o k l e s u . C e l k o v ý p o č e t vozidel přijíždějících do Prahy v o b d o b í n e d ě l n í h o n á v r a t u 1 4 - 2 2 h v r o c e 1988 však o p r o t i roku 1987 v ý r a z n ě v z r o s t l na 92 000 v o z i d e l a p ř i b l í • ž i l s e maximu z roku 1 9 8 3 . Ve s k l a d b ě d o p r a v n í h o proudu p ř i r e k r e a č n í d o p r a v ě výr a z n ě p ř e v a ž u j í OA - v r o c e 1988 j i c h bylo 97,1 % z celkového p o č t u v o z i d e l . Z d l o u h o d o b é h o s l e d o v á n í j e známo, ž e špičkové období p ř i n e d ě l n í m n á v r a t u s e v z á v i s l o s t i na p o č a s í a r o č n í době p o h y b u j e mezi 1 7 . a 2 0 . h o d i n o u . V tomto t ř í h o d i n o v é m o b d o b í s e v r o c e 1988 v r á t i l o do Prahy na 47 300 v o z i d e l , z t o h o v e š p i č k o v é h o d i n ě ( 1 8 - 1 9 h) 16 500 v o z i d e l . Obsazenost osobních automobilu při rekreačním návratu n e b y l a v r o c e 1988 s l e d o v á n a . Využití OA p ř i rekreačních c e s t á c h j e však výrazně v y š š í než p ř i c e s t á c h v pracovních d n e c h . V r o c e 1982 b y l a při rekreačním návratu zjištěna průměrná o b s a z e n o s t 2 , 9 0 o s o b y na j e d e n OA o p r o t i p r ů m ě r né o b s a z e n o s t i 1 , 6 6 o s o b y v pracovním dnu v e vnitřním v . v meste. Vývoj i n t e n z i t y r e k r e a č n í h o n á v r a t u z n á z o r ň u j e tabulka č . 5 s p o l e č n ě s grafem č . 6.
-
15 -
Tab. 6 . 5 VNĚJŠÍ KORDON , v VÝVOJ INTENZITY REKREAČNÍHO NAVRATU 1 9 7 3 - 1 9 8 8 Směr
do c e n t r a
Rok 1973 1974 1976 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988
Den
neděle
Období
14-22 h
Vozidla celkem
Osobn í automobily počet
%
počet
%
69753 63438 74222 80414 87026 74783 77474 85784 90582 86951 86958 82110 82008 89282
100 91 106 115 125 107 111 123 130 125 125 118 118 128
76569 67544 77434 83037 89808 76688 79529 87995 92936 89188 89368 84432 84496 91905
100 88 101 108 117 100 104 115 121 116 117 110 110 120
GRAF Č.6
U M PRAHA
VÝVOJ I N T E N Z I T Y REKREAČNÍHO NAVRATU V L E T E C H ' 1 8 7 3 - 1 9 8 8 SNČR 10 CENTRA - NEDÁLE - QJDOlf 14-22 HQS IN VOZIDLA CELKEM
|
I
i
i
i
I
3
3.1
16 -
AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA A KOMUNIKAČNÍ SÍŤ
Základní
komunikační
systém
(ZKS)
První z á s a d n í z v r a t v ř e š e n í dopravy ve městě od 30. l e t znamenal n á v r h k o m p l e x n í h o dopravního řešení hlavního města Prahy j a k o s o u č á s t i Směrného územního plánu z r. 1964. P o d s t a t o u návrhu b y l r o š t o v ý systém pěti základních m a g i s t r á l a u t o d r á h o v é h o t y p u ( t ř i v e směru s e v e r - j i h a dvě ve směru z á p a d - v ý c h o d ) n a v a z u j í c í c h na v s t u p y v n ě j š í komunikační s í t ě a doplněných d a l š í , převážně radiální komunikační s í t í . Už p ř i z a h á j e n í p r v n í c h realizaci podle plánu z roku 1964 s e v š a k u k á z a l o , že bude d o c h á z e t ke změnám n á z o r u na optimální ř e š e n í dopravního problému. V r o c e 1972 s p o l u p r a c o v a l U s t a v d o p r a v n í h o inženýrství s d a l š í m i odbornými o r g a n i z a c e m i na p ř í p r a v ě z á s a d n í h o d o k u mentu, z n a m e n a j í c í h o změnu v k o n c e p c i řešení, kterým byl "Plánovací podklad p ř í p r a v y a v ý s t a v b y Základního komunikač n í h o s y s t é m u v P r a z e " . Návrh Z á k l a d n í h o komunikačního systému (ZKS) v y c h á z í z r a d i á l n ě o k r u ž n í h o p r i n c i p u , o d p o v í d a j í c í h o p o ž a d a v k u na r e g u l a c i p ř í s t u p u automobilové dopravy do c e n t r á l n í o b l a s t i m ě s t a a na ú č e l n o u o r g a n i z a c i nákladní automobilové dopravy z h l e d i s k a ochrany životního pros t ř e d í ve městě. ZKS v c í l o v é podobě budou t v o ř i t 3 o k r u h y , 44 r a d i á l ( s p o j u j í c í c h j e d n o t l i v é okruhy a n a v a z u j í c í c h na výpadové s i l n i c e a d á l n i c e ) a 4 krátké spojky. V n ě j š í d o p r a v n í okruh ( 7 1 km) umožní o d v e d e n í t r a n z i t n í d o p r a v y mimo m ě s t o a r o z v e d e n í d á l k o v é d o p r a v y na j e d n o t l i v é rad i á l y . S t ř e d n í d o p r a v n í o k r u h ( 3 1 km) bude základním okruhem ZKS a j e u r č e n p r o v n ě j š í a v n i t r o m ě s t s k o u d o p r a v u s e zdrojem a c í l e m v e v n i t ř n í m a s t ř e d n í m pásmu m ě s t a a p r o r e a l i zaci tangenciálních a částečně i diametrálních vnitroměstských vztahu. Současně j e i základem r e g u l a č n í h o prstence, v němž budou z ř i z o v á n a z á c h y t n á p a r k o v i š t ě s přímým přestupem na MHD, p ř e d e v š í m na m e t r o . T ě ž k á n á k l a d n í d o p r a v a nemá m í t v budoucnu do p r o s t o r u u v n i t ř t o h o t o okruhu p ř í s t u p . V n i t ř n í d o p r a v n í o k r u h ( 1 6 km) bude veden po obvodě c e n t r á l n í o b l a s t i města, která j e současně s t á t n í památkovou r e z e r v a c í . J e .určen p r o d o p r a v u s e z d r o j e m č i cílem ve v l a s t n í m c e n t r u města a pro č á s t d i a m e t r á l n í c h v z t a h u , k t e r é nelze realizovat prostřednictvím středního okruhu. Ve své s e v e r n í a západní č á s t i bude v n i t ř n í okruh v y u ž í v a t s p o l e č né t r a s y s e s t ř e d n í m okruhem v d é l c e 8 km. V k o n e č n é p o d o b ě má mít ZKS d é l k u 2 4 1 km, což je cca 9 % d é l k y v š e c h k o m u n i k a c í na území města. Cílem ZKS je s o u s t ř e d i t na t é t o d é l c e až 70 % d o p r a v n í h o výkonu dosa-
-
17
-
-
18 -
zeného ve městě a o d p o v í d a j í c í m s n í ž e n í m dopravního z a t í ž e n í na o s t a t n í c h k o m u n i k a c í c h z l e p š i t ž i v o t n í p r o s t ř e d í v j e j i c h okolí. P o s t u p v ý s t a v b y ZKS j e v z h l e d e m k r o z s a h u a investiční n á r o č n o s t i k o n c i p o v á n t a k , aby d o k o n č o v a n é ú s e k y ZKS spolu s komunikacemi d o p l ň k o v é s í t ě v y t v á ř e l y p r o v o z u s c h o p n ý c e l e k ve v š e c h f á z í c h v ý s t a v b y . V s o u č a s n é d o b ě j e v p r o v o z u 73 km ZKS. Z t o h o j e 9 km s b ě r n ý c h k o m u n i k a c í a 64 km r y c h l o s t n í c h k o m u n i k a c í dálničn í h o t y p u ( v č e t n ě ú s e k ů d á l n i c na území m ě s t a ) . Obrázek č . 3 p ř i n á š í schéma ZKS v č e t n ě etapizace jeho výstavby.
3.2
Organizace dopravy v centru
města
Uvedením do p r o v o z u 1. p r o v o z n í h o ú s e k u t r a s y I B m e t r a dne 2 . 1 1 . 1 9 8 5 d o š l o v z á s a d ě k u k o n č e n í p ř e s t a v b y d o p r a v n í h o s y s t é m u v c e n t r u m ě s t a a k témuž d a t u b y l na k o m u n i k a č n í s í t i v c e n t r u z a v e d e n nový d o p r a v n í r e ž i m , z p r a c o v a n ý Ústavem d o p r a v n í h o i n ž e n ý r s t v í . D o p r a v n í poměry v c e n t r u města by n y n í m ě l y b ý t na d e l š í dobu v z á s a d ě stabilizovány. Základní dopravní obsluhu středu města v z a j i š t u j e t r o j ú h e l n í k t r a s metra A, B a C, m o d i f i k o v a n á s í t p o v r c h o v é MHD, v e k t e r é d o š l o ke změnám p ř e d e v š í m v tramvajové s í t i v důs l e d k ů z r u š e n í t r a t í Mustek - Muzeum, huzeum - H l a v n í n á d r a ž í - B o l z a n o v a , P e r š t ý n - Mustek - nám. R e p u b l i k y a Prašná brána - Hybernská - B o l z a n o v a , a d á l e výrazně regulovaná automobilová doprava. Noyá o r g a n i z a c e a u t o m o b i l o v é dopravy X centru Prahy (obr. č. 4) vychází z t ě c h t o zásad : - Celá o b l a s t c e n t r a Prahy j e s o u č á s t í rozsáhlejší oblasti z á k a z u v j e z d u n á k l a d n í c h v o z i d e l nad 6 tun celkové hmotnosti . - P r ů j e z d n á AD j e maximálně omezena a nejduležitější průj e z d n é k o m u n i k a č n í t r a s y j s o u v e d e n y po obvodě c e n t r a : = v e směru s e v e r - j i h a naopak : t r a s a východní části budoucího vnitřního dopravního okruhu v ú s e k u Hlávkův most - p ř e m o s t ě n í n á d r a ž í Praha s t ř e d - Muzeum a d á l e jednosměrně Vítězného února, opačně Lidových m i l i c í ; = v e směru západ - v ý c h o d a naopak : obousměrná t r a s a Jiráskův most Resslova a dále j e d n o s m ě r n á u l i c e J e č n á - Rumunská, opačně Anglická Žitná. - U v n i t ř o b l a s t i c e n t r a j e p r ů j e z d AD umožněn d i a m e t r á l n í m i t r a s a m i , určenými pro p ř e v e d e n í ských dopravních vztahu :
pouze dvěma vnitroměst-
-
OBRÁZEK
19
-
Č 4
Sběrné
komunikace
Sběrné komunikace
celopražského
významu
cílové a zdrojové dopravy uvnitř zón $ o m e z e n ý m
stáním O b s l u ž n é k o m u n i k a c e bez o m e z e n í Komunikace
vyhrazené pouze
S m ě r jízdy v jednosměrných
vjezdu
pro dopravní
obsluhu nebo zásobováni
komunikacích
PěSi z ó n y Zábory 0IBO
komunikaci
Parking garáže - počet míst SCHÉMA
ORGANIZACE
pro
veřejnost
DOPRAVY V OBLASTI
C E N T R A - S T A V 12/1988
-
20
-
= na pravém břehu V l t a v y po G o t t w a l d o v ě a Smetanově n á b ř e ž í , u l i c í K ř í ž o v n i c k o u , 17. l i s t o p a d u , n á b ř e ž í m Na F r a n tišku a L. Svobody; = na levém břehu V l t a v y po n á b ř e ž í k p t . J a r o š e přes Klárov, ulicemi V a l d š t e j n s k o u a Tomášskou (opačně Letens k o u ) a K a r m e l i t s k o u na Ú j e z d . t
D i s t r i b u c i c í l o v é AD do s í t ě o b s l u ž n ý c h komunikací uvnitř centra z a j i š t u j í trasy Národní - Jungmannova, Revoluční - Hybernská, Pařížská - Široká a Dlouhá - Masná. Do v y b r a n ý c h u l i c j e p o v o l e n v j e z d p o u z e d o p r a v n í obsluze a MHD ( n a p ř . V o d i č k o v a , J i n d ř i š s k á , č á s t S p á l e n é , Václavské n á m ě s t í ) . Vyhrazené u l i c e j s o u o p a t ř e n í m pro zlepšení ž i v o t n í h o p r o s t ř e d í v c e n t r u m ě s t a a umožňuji p l y n u l ý p r o voz t r a m v a j í . C í l o v á AD p ř i c e s t á c h za p r a c í do c e n t r a m ě s t a j e m a x i m á l ně r e d u k o v á n a z a v e d e n í m zón omezeného stání A, B a C, ve k t e r ý c h p l a t í z á k a z d l o u h o d o b é h o p a r k o v á n í s výjimkou o b y v a t e l o b l a s t i a v o z i d e l i n s t i t u c í na v y h r a z e n ý c h p a r k o vištích. P o z o r n o s t b y l a v ě n o v á n a r a c i o n a l i z a c i režimu zásobování v c e n t r u Prahy a úpravám pro p ě š í p r o v o z . V o b l a s t i " Z l a t é h o k ř í ž e " b y l a v r o c e 1985 z ř í z e n a r o z s á h l á p ě š í zóna z a č í n a j í c í na Jungmannově n á m ě s t í a p o k r a č u j í c í u l i c e m i 2 8 . ř í j n a a Na p ř í k o p ě až k u l i c i P a n s k é . D a l š í p ě š í zónou j e od roku 1988 C e l e t n á u l i c e s e S t a r o m ě s t s k ý m náměstím j a k o p r v n í ú s e k b u d o u c í p ě š í zóny " K r á l o v s k á c e s t a " , k t e r á p o v e d e p ř e s Karl ů v m o s t a Malou S t r a n u až na P r a ž s k ý h r a d .
3.3
P ř í n o s y nového d o p r a v n í h o režimu v c e n t r u
Prahy
Nový d o p r a v n í r e ž i m v z á s a d ě splnil stanovené cíle. Intenzita automobilové dopravy V centru Poklesla až na úroveň roku 1 9 5 9 . c o ž .ie u n i k á t i y evropském měřítku ( v i z g r a f č . 7 ) . V c e n t r u Prahy se předešlo dopravnímu i n f a r k t u . Provoz tramvají p ř i průjezdu centrem se zrychlil až o 35 % . V í c e p r o s t o r u a p o h o d l í b y l o n a b í d n u t o chodcům. Výrazně s e z v ý š i l a b e z p e č n o s t dopravy a zlepšilo se živ o t n í p r o s t ř e d í . Ve s r o v n á n i s maximálním stavem (rok 1971) s e do roku 1986 s n í ž i l y ; - i n t e n z i t a d o p r a v y o 59 % - p o č e t nehod o 66 % ( p o k l e s o 600 nehod za r o k ) , z t o h o p o č e t nehod chodců o 86 % ( p o k l e s o 230 nehod za r o k ) - p o č e t z r a n ě n í p ř i nehodách o 89 % ( p o k l e s o 320 z r a n ě n í za rok) - h l a d i n a hluku ve z k l i d n ě n ý c h k o m u n i k a c í c h o 50 až 90 % .
- 21 GRAF Č.7
UDI PRAHA
YYVOJ I N T E N Z I T Y DOPRAVY V CENTRU HESTfl V LETECH 1 9 6 1 - 1 9 8 8 Y&CHNfl VOZIDLA - PRflC.DEN - OBA SIlÉM - QBJQlí 6-22 HOIIN CENTRÁLNÍ KORDON ZKLIDNĚNA OBLOST CENTRA 350
M M -14-4 i
300
i
I I I I I ! ! i 1-4-4 i
i ! I I ! i í-4
I !•
O
P
250
cc
200
> >
150
s CL
cc a: o. o
o 100 •i
\ j
i j
•""':
\ ! | |
{
:
i : : : : : : : : : : : : : : : : ; bl 62 63 U i 5 f>i> b7 68 69 7» 71 72 73 7< 75 7b 77 78 79 8» 8J 82 83 8* 85 8b 87 88 ROK
3.4
Zóny s omezeným
stáním
P r i n c i p zón l z e c h a r a k t e r i z o v a t j a k o souhrn dopravních a a d m i n i s t r a t i v n í c h o p a t ř e n í , k t e r á r e g u l u j í c í l o v o u dopravu a dopravu v k l i d u v e v y z n a č e n é oblasti. Veškerá parkovací k a p a c i t a na v e ř e j n é p ř í s t u p n ý c h komunikacích j e vyznačena jako vyhrazená p a r k o v i š t ě s respektováním parkovacích nároku : - občanu s t r v a l ý m b y d l i š t ě m v z ó n ě ( t z v . r e z i d e n t u ) - s l u ž e b n í c h v o z i d e l i n s t i t u c í a o r g a n i z a c í s e s í d l e m v zóně - pro zásobování o r g a n i z a c í a obchodní s í t ě - pro t a x i s l u ž b u - n á v š t ě v n í k ů o b l a s t i , s omezením j e j i c h p a r k o v a c í d o b y . Organizace v zónách r e s p e k t u j e i výjimky, tzn. parkov á n í na v y h r a z e n ý c h p a r k o v i š t í c h po dobu výkonu lékařské, p e č o v a t e l s k é , komunální a v e ř e j n é s l u ž b y . O b l a s t zón s omezeným s t á n í m z a h r n u j e v s o u č a s n o s t i c e l o u p r a v o b ř e ž n í č á s t s p r á v n í h o obvodu Prahy 1 o p l o š e cca z 2 , 7 km , k t e r á p ř e d s t a v u j e vlastní obchodní, kulturní a s p r á v n í centrum Prahy s vysokým soustředěním pracovních p ř í l e ž i t o s t í , m ě s t s k é v y b a v e n o s t i i p ě š í h o p r o v o z u . Dopravní r e ž i m y pro zóny n a v r h l Ústav dopravního inženýrství jako j e d n o z r e g u l a č n í c h o p a t ř e n í pro d o p r a v n í zklidnění centra města.
- 22
-
J e d n o t l i v é zóny b y l y z ř i z o v á n y postupně : * z ó n a A - S t a r é Město v r . 1974 * z ó n a B - č á s t Nového Města j i h o z á p a d n ě od V á c l a v s k é h o n á m ě s t í v r . 1977 * z ó n a C - č á s t Nového Města s e v e r o v ý c h o d n ě od Václavského náměstí v r . 1979 Celkóvá parkovací kapacita je rozdělena v přiměřené p r o p o r c i o n a l i t ě k nárokům. S v ý j i m k o u z á s o b o v á n í , t a x i a i n v a l i d n í c h občanu b y l y v r o c e 1988 uplatňovány následující p o p l a t k y za p a r k o v á n í : - za parkovací p o v o l e n í pro 1 r e z i d e n t s k é v o z i d l o 300 K č s / rok n ebo 90 K č s / č t v r t l e t í - za 1 vyhrazené s t á n í o r g a n i z a c e 5 400 Kčs/rok - na v e ř e j n ý c h č a s o v ě r e g u l o v a n ý c h p a r k o v i š t í c h 1 Kčs do 30 m i n , 4 Kčs do 2 h a 10 Kčs za každou d a l š í z a p o č a t o u h o dinu. Od z a č á t k u roku 1989 b y l r o z h o d n u t í m r a d y NVP rezidentský p o p l a t e k z r u š e n a p o p l a t e k za v y h r a z e n é s t á n í o r g a n i z a c e b y l naopak z v ý š e n na 7 500 K č s / r o k . Parkoviště rezidentů a některá parkoviště institucí jsou vyhrazena t r v a l e , s t e j n ě jako s t á n í pro zásobování a t a x i . O s t a t n í p a r k o v i š t ě i n s t i t u c í m a j í dobu v y h r a z e n í omezenou ( v ě t š i n o u p o n d ě 1 í - p á t e k 7 - 1 7 h) a mimo t u t o dobu j s o u v y u ž i t e l n á pro vozy r e z i d e n t ů . V e ř e j n á p a r k o v i š t ě j s o u mimo j e j i c h p r o v o z n í dobu ( o b v y k l e p o n d ě 1 í - p á t e k 8 - 1 8 h ) bud určena r e z i d e n t ů m nebo v o l n ě p ř í s t u p n á n á v š t ě v n í k ů m . Nabídku parkovací kapacity pro veřejnost doplňují p a r k o v a c í g a r á ž e l o k a l i z o v a n é v e s m ě s na o k r a j i z ó n . P o p l a t k y v garážích jsou stanoveny individuálně, většinou zhruba o d p o v í d a j í p o p l a t k ů m na u l i č n í c h p a r k o v i š t í c h , n ě k t e r é jsou pro n á v š t ě v n í k y i v ý h o d n ě j š í - např. umožňují parkování do 3 - 4 h za sazbu 2 Kčs/h. V n á v a z n o s t i na n o v ý d o p r a v n í r e ž i m v c e n t r u m ě s t a zav e d e n ý v l i s t o p a d u 1985 b y l a v Ú s t a v u d o p r a v n í h o i n ž e n ý r s t v í h l . m. Prahy n á s l e d n ě z p r a c o v á n a a k t u l i z a c e j e d n o t l i v ý c h zón o m e z e n é h o s t á n í a e t a p o v i t ě r e a l i z o v á n a do 3 0 . 6 . 1 9 8 8 . A k t u a l i z a c e dopravního režimu v zónách byla zaměřena p ř e d e v š í m na : - z a h r n u t í s i t u a č n í c h změn k o m u n i k a c í - dosažení d a l š í h o stupně dopravního zklidnění centra - o d s t r a n ě n í v š e c h závad a n e s r o v n a l o s t í v dopravním značení - z v ý š e n í parkovací kapacity v zónách s využitím všech rezerv a j e j í přerozdělení s cílem zlepšit podmínky pro p a r k o v á n í r e z i d e n t ů a pro z á s o b o v á n í . Výslednou bilan'ci počtu s t á n í v zónách uvádí tab. č. 6 a p ř e h l e d n ě z n á z o r ň u j e g r a f č . 8 , v ý v o j zón od j e j i c h založ e n í dokumentuje tab. č . 7.
-
23
-
Tab. 6 . 6 CELKOVÁ BILANCE POCTU STÁNI V ZONACH A, B a C PODLE AKTUALIZOVANÉ ORGANIZACE DOPRAVY - STAV 6 / 8 8
A
uživatelé
B
C
celkem
podíl
2177 (24)
974 (30)
1079 (26)
4230 (80)
53 X ( 1 %)
instituce
614
469
1135
2218
27 X
veřejná parkoviště osobní automobily autobusy
367
47
460 24
874 24
11 X 0 X
taxi zásobování
35 258
27 160
44 205
106 623
1 X 8%
3451
1677
2947
8075
100 X
538
219
788
1545
rezidenti (z toho i n v a l i d é )
(1)
celkem na k o m u n i k a c í c h parkovací garáže Pozn.:
(1)
..
(2)
..
(2)
.
k a p a c i t a s t á n i p ř e v e d e n a na v e l i k o s t s t á n í p r o osobní automobily garáže Hlavní n á d r a ž í , Slovan, Kotva, Národní divadlo, Intercontinental; z celkové kapacity 1 545 s t á n í j e pro n á v š t ě v n í k y k d i s p o z i c i 686 s t á n í , o s t a t n í místa j s o u předplacena abonenty
VÝVOJ ROZDĚLOVÁNÍ PARKOVACÍ KAPACITY V ZÓNÁCH počet stán í rezidenti
obdob í
•
instituce
veřej ná
zásob.(1) • taxi
celkem
původní návrh (zóna A-1974, B-1975,C-1980)
3487
1698
1143
409
6737
stav
1979-80
3279
1780
1178
250
6487
stav
1/84
3479
1945
902
468
6794
stav
6/85
3529
2050
747
520
6846
stav
6/88
4230
2218
898
729
8075
Pozn.:
(1)
. .• k a p a c i t a s t á n í p ř e v e d e n a pro o s o b n í a u t o m o b i l y
na v e l i k o s t
stání
-
24
-
GRAF Č . 8
ÚD I
PRPHfl
X (838
STANÍ)
*
CELKOVÁ BILANCE POČTU STftNÍ V ZÓNÁCH fl B C K ROKU 1 9 8 8
VEFIÍJNRT PARKOVIŠTĚ 11
ZÁSOBOVÁNÍ 8 X <623 STÁNÍ) REZIDENTI 53 7. <4230 STÁNÍ) TFLXL 1 X <108 STÁNÍ)
INSTITUCE 27 7. <2218 STÁNÍ)
Dosavadní zkušenosti s funkcí zón omezeného stání v Praze 1 prokázaly j e j i c h ú č e l n o s t a regulační funkci v kontextu c e l k o v é dopravní p o l i t i k y vůči centru města, zaměř e n é na s n i ž o v á n í t l a k u a u t o m o b i l o v é d o p r a v y na p r a ž s k é historické jádro. .
- 25 -
4
4.1
MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA
Základní
charakteristika
M ě s t s k á hromadná d o p r a v a (MHD) j e n e z a s t u p i t e l n o u souč á s t í d o p ř a v n í h o s y s t é m u h l . m. P r a h y . Na s í t i o provozní d é l c e p ř e s 750 km u j e d o u v průměrný p r a c o v n í den v l a k y metra 20 000 v l a k o v ý c h k i l o m e t r u ( 100 000 v o z o k i l o m e t r u ) , t r a m v a j e 75 0 0 0 v l a k o v ý c h k i l o m e t r u ( 1 5 0 000 v o z o k i l o m e t r u ) a a u t o b u s y 200 000 v o z o k i l o m e t r u . MHD denně přepraví 4,2 miliony cestuj ících. V období 1981-1988 v z r o s t l počet nabízených místových k i l o m e t r ů o 15 % a p o č e t p ř e p r a v e n ý c h o s o b s e z v ý š i l rovněž o 15 % . Metro j e v p r o v o z u od roku 1974 a průměrné tempo výs t a v b y s e p o h y b u j e kolem 2 km za r o k . V r o c e 1988 b y l uveden do p r o v o z u ú s e k S m í c h o v s k é nádraží Dukelská trasy B ( 4 , 9 km, 3 s t a n i c e ) . Tím metro d o s á h l o p r o v o z n í délky 32,5 km, v p r o v o z u j s o u 3 t r a s y a na s í t i j e 33 s t a n i c , z t o h o 3 p ř e s t u p n í . Vlaky j e z d í průměrnou cestovní rychlostí 33,3 km/h p ř i průměrné v z d á l e n o s t i s t a n i c 980 m. S prodlužováním m e t r a r o s t e j e h o p o d í l na d ě l b ě p ř e p r a v n í práce v roce 1988 m e t r o p ř e p r a v o v a l o j i ž 34 % z c e l k o v é h o počtu c e s t u j í c í c h MHD.
- 26 T r a m v a j e j e z d í v P r a z e od roku 1891 a do z a h á j e n í provozu m e t r a t v o ř i l y z á k l a d MHD. V r o c e 1988 b y l a tramvajová s í t r o z š í ř e n a o novou t r a t v o z o v n a Motol - Řepy ( 3 , 4 km, 6 n o v ý c h z a s t á v e k ) . Po období s t a g n a c e a r u š e n í t r a m v a j o v é d o p r a v y t o b y l a p r v n í nová t r a m v a j o v á t r a t v P r a z e po 11 let e c h . Tím s e p r o v o z n í d é l k a t r a m v a j o v é sítě p r o d l o u ž i l a na 1 2 9 , 0 km. Z t o h o j e 48 Z t r a t í na v l a s t n í m t ě l e s e (na zvýšeném tramvajovém pásu v k o m u n i k a c í c h a na n ě k t e r ý c h míst e c h i v s a m o s t a t n ý c h t r a s á c h v e d e n ý c h z c e l a mimo komunikac e ) , 52 % k o l e j í j e v ú r o v n i vozovky. Průměrná vzdálenost z a s t á v e k j e 510 m. Tramvaje s e na p o č t u přepravených osob p o d í l e j í 33 % . Od roku 1976 s e p o d a ř i l o p o s t u p n ě z v ý š i t cestovní ryc h l o s t t r a m v a j í z 1 5 , 5 km/h na n y n ě j š í c h 1 8 , 3 km/h, (tj. o 18 %), c o ž znamená, že s e průměrná j í z d n í doba na 1 km z k r á t i l a o 35 s e k u n d . Z v ý š e n í c e s t o v n í r y c h l o s t i b y l o d o s a ž e n o : - podstatným zlepšením stavu kolejového svršku zaváděním v e l k o p l o š n ý c h p a n e l u BKV s b l o k o v o u k o l e j n i c í - č á s t e č n ý m omezením t r a m v a j o v é d o p r a v y v c e n t r u , kde je c e s t o v n í r y c h l o s t o b e c n ě n e j n i ž š í a kde s e t r a m v a j e dříve nejvíce o v l i v ň o v a l y i navzájem - z r y c h l e n í m v l a s t n í h o provozu v c e n t r u v důsledků z k l i d n ě n í c e n t r a a t í m omezení n e g a t i v n í h o v l i v u i n t e n z í v n í automob i l o v é d o p r a v y na p r o v o z t r a m v a j í - d o p r a v n ě o r g a n i z a č n í m i o p a t ř e n í m i ve p r o s p ě c h preference t r a m v a j í (změny p ř e d n o s t i v j í z d ě , omezování j í z d y automob i l u po k o l e j í c h apod . ) - s y s t e m a t i c k ý m i úpravami programů a režimu ř í z e n í světelné s i g n a l i z a c e p o d l e m o ž n o s t í ve p r o s p ě c h p r e f e r e n c e tramvaJi. •
i
-
27
-
Autobusy j e z d í v Praze od r o k u 1 9 2 5 . N y n í t v o ř í d o p l ň k o v o u s í t ke k o l e j o v é d o p r a v ě a zajištují plošnou obsluhu ú z e m í , z e j m é n a v e v n ě j š í m pásmu m ě s t a . V s o u v i s l o s t i s výstavbou metra byl autobusový provoz v p o s l e d n í c h 10 letech v centru města podstatně zredukován a naopak přibyla řada nových l i n e k pro obsluhu p ř i p o j e n ý c h obcí a nově vznik a j í c í c h á í d l i š t . A u t o b u s y s e na p o č t u přepravovaných osob p o d í l e j í 33 % . S t r u č n ý n á s t i n v ý v o j e MHD v P r a z e od r o k u 1 9 6 3 přináší tab. č. 8.
I«D. ti 0 ZÁKLADNÍ ÚDAJE 0 MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVĚ 1963-1988 Cestovní rychlost (ka/h)
Provozní délka líté (ka) (1) Rok 1963 1966 1971 1976 1981 1986 1987 1988
Hetro
-
6,6 19,3 26,3 27,6 32,5
Traa vaje 133 132 138 129 122,9 123,6 123,6 129,0
Auto busy 153 313 332 392 545,0 581,9 389,4 395,2
Trolej busy 41 28 9 -
Hetro
Traa vaje
Auto busy
Trolej busy
-
15,7 15,8 13,6 13,5 15,7 17,7 17,7 18,3
20,0 20,2 20,2 21,9 23,8 23,1 22,9 23,2
18,1 18,1 18,1
-
29,3 32,2 32,0 32,5 33,3
(1) • provozní dílka je celková délka tras s pravidelný« provoze«, která je k diipozici ceitujícía (tj. bez aanipulačních úseku, odstavných kolejí, sayček, vozoven, dep apod.), aéřená v osách tratí, u autobusu v osách ulic. U aetra je to součet délek tras aezi středy nástupist konecných stanic. (2) • do roku 1973 se počet přepravených osob vykazoval jako počet cest, od roku 1974 po zavedení nepřestupného tarifu jako počet jízd (cesta znaaená přeaísténí od zdroje k cíli a skládá se z jedné až několika jízd podle poítu nutných přestupu, jízda znaaená použití jednoho vozidla HHD a každý přestup při cesté se počítá jako nová jízda). Proto na nárůst poctu přepravených osob aá od roku 1974 vliv kroaé vykazování v počtech jízd i zvyiování poctu přestupu v důsledku rozšiřování síti aetra.
-
Dopravní a přepravní výkony za prúaérný pracovní den přepravených aístové kiloaetryltis.) osob (tis.1(2) 22608 26737 29984 38492 46667 52495 52663 53700
1862 1828 1745 3106 3638 4065 4170 4182
- 28 -
4.2
Kontrolní
pruzkumy k v a l i t y MHD v P r a z e
Ú s t a v d o p r a v n í h o i n ž e n ý r s t v í p r o v á d í od roku 1981 vždy d v a k r á t do r o k a k o n t r o l n í pruzkumy za ú č e l e m získání údajů o k v a l i t ě p o v r c h o v é MHD na území m ě s t a v p r a c o v n í m dnu m e t o dou s k r y t é k o n t r o l y . V r o c e 1988 s e průzkumy u s k u t e č n i l y na j a ř e p o s t u p n ě od 6 . 4 . do 2 0 . 4 . a na podzim od 4 . 1 0 . do 1 3 . 1 0 . v p r a c o v n í dny v ú t e r ý až č t v r t e k , v ž d y v o b d o b í r a n n í š p i č k y 5 . 3 0 - 8 . 3 0 h, o d p o l e d n í š p i č k y 1 5 - 1 8 h a na omezeném p o č t u s t a n o v i š t j e š t ě v dopoledním dopravním s e d l e 10-13 h a ve v e č e r n í c h hodinách v i n t e r v a l u 1 9 - 2 1 h. K o n t r o l n í pruzkumy s e s o u s t ř e d í na s l e d o v á n i z á k l a d n í c h u k a z a t e l ů k v a l i t y MHD : p r a v i d e l n o s t i p r o v o z u a o b s a z e n o s t i . V l a s t n í průzkum p r o b í h á na v y b r a n ý c h stanovištích s í t ě MHD u m í s t ě n ý c h u z a s t á v e k , a t o o d d ě l e n ě p o d l e směrů a l i n e k . Kromě v y h o d n o c e n í p r a v i d e l n o s t i p r o v o z u MHD p o d l e int e r v a l ů j e od roku 1986 p r o v á d ě n o i v y h o d n o c e n í p r a v i d e l n o s t i p o d l e dodržování zastávkových j í z d n í c h řádu.
4.2.1
Pravidelnost podle
intervalů
Pravidelnost byla zjištována porovnáváním stanovených i n t e r v a l ů s e skutečnými časovými o d s t u p y mezi spoji jednot l i v ý c h l i n e k . Srovnávací i n t e r v a l y j e d n o t l i v ý c h l i n e k byly p ř e v z a t y z e z a s t á v k o v ý c h j í z d n í c h řádu na n e j b l i ž š í c h zas t á v k á c h MHD.
4.2.2
Pravidelnost
podle zastávkových j í z d n í c h
řádů
(ZJŘ)
P o d l e m e t o d i k y z p r a c o v a n é v ÚDI j e v y h o d n o c e n í p r o v á d ě no t a k , ž e p r o každý p l á n o v a n ý č a s příjezdu podle ZJŘ je h l e d á n n e j b l i ž š í s k u t e č n ý č a s p ř í j e z d u a pak j e o d e č t e n a d i f e r e n c e m e z i časem ZJŘ a s k u t e č n ý m č a s e m . K a t e g o r i e d i f e r e n c í pro hodnocení p r a v i d e l n o s t i j s o u shodné jako p ř i vyhodnocení podle i n t e r v a l u . V souladu s p r a v i d l y technického prov o z u j e p ř i t o m t o z p ů s o b u v y h o d n o c e n í p o v a ž o v á n za p r a v i d e l ný k a ž d ý s p o j , k t e r ý j e d e v t o l e r a n c i do 2 minut od času p ř e d e p s a n é h o j í z d n í m řádem. C e l k o v é v ý s l e d k y průzkumu p r a v i d e l n o s t i MHD v říjnu 1988 p o d l e obou z p ů s o b ů v y h o d n o c e n í j s o u uvedeny v tab. č. 9 , p ř e h l e d v ý s l e d k u za o b d o b í od roku 1981 u v á d í t a b . č . 1 0 .
-
29
-
l«D. L. 7 PRAVIDELNOST PROVOZU - DODRŽOVANÍ STANOVENÝCH INTERVALU A ZjŘ - ŘÍJEN 1988
Období
sledováno spojů
X spojů do celkové diference i do 2 ein
do 4 ein
do 8 ein
do 15 ein
67,9 52,3 60,3 58,8
86,1 77,7 82,0 81,8
97,2 95,9 96,6 95,6
99,4 99,5 99,5 99,6
76,5 69,2 72,9 70,9 66,4
87,9 80,9 84,5 77,9 76,6
96,6 93,2 95,0 88,1 82,4
99,6 99,1 99,4 98,3 89,0
68,6 79,1 73,6 78,6
90,5 93,3 91,9 89,7
97,8 98,5 98,2 96,3
100,0 99,7 99,9 98,5
77,9 81,2 79,5 76,5 66,7
85,8 89,5 87,6 77,8 69,8
94,1 95,4 94,7 83,7 77,1
98,7 99,4 99,0 94,8 91,7
Traevaje - pravidelnost pod 1» intirvilú S.30 - 8.30 h 13 - 18 h obi špičky e t i k u sedlo 10 - 13 h
692 658 1330 323
t Traavije - prividelnoit podle ZJR 3.30 - 8.30 h 13 - 18 h obi špičky celkee sedlo 10 - 13 h ledlo 19 - 21 h
710 691 1401 344 137
'
Autobusy - pravidelnost podle intervalu 3.30 - 8.30 h 13 - 18 h obi špičky celkee sedlo 10 - 13 h
1223 1126 2349 271
Autobusy - pravidelnost podle ZJR 3.30 - 8.30 h 13 - 18 h obi ipičky celkee sedlo 10 - 13 h sedlo 19 - 21 h
1229 1179 2408 307 192
- 30 -
Tib. c. 10 POROWANI VÝSLEDKU PRŮZKUMŮ 1981-1988 - PRAVIDELNOST Obé špičky celkea (5.30 - 8.30 a 15 - 1 8 hodin) říjen říjen říjen říjen říjen 1981 1982 1983 1984 1985
duben říjen 1986 1986
duben říjen 1987 1987
duben říjen 1988 1998 *
Pravidelnost podle intervalů - X ipoju do celkové diference od plánovaných intervalu i Traavaje -
do 2 ein do 4 ein do 8 ein do 15 ein
41,0 66,0 90,5 98,7
43,7 67,9 91,6 97,8
49,4 73,6 92,6 98,6
49,3 48,5 74,4 74,9 93,8 95,6 97,3 99,3
55,4 79,9 96,2 99,5
58,7 81,6 97,3 99,5
60,3 84,5 98,0 99,9
58,8 84,4 98,3 99,9
62,8 84,8 98,0 99,8
00,3 82,0 96,6 99,5
Autobusy -
do 2 ein do 4 ein do 8 ein do 15 ein
52,3 79,0 94,7 99,2
50,5 74,5 92,9 98,4
55,5 79,1 95,5 99,3
59,3 57,8 84,7 80,7 96,7 95,1 99,5 99,4
68,0 87,7 96,9 99,4
64,1 85,4 96,1 99,1
66,2 87,1 96,5 99,6
69,1 88,4 97,3 99,5
70,6 90,1 97,6 99,7
73,6 91,9 98,2 99,9
Pravidelnost podle ZJR - I spojů do celkové diference od plánovaných času : Traavaje -
do 2 ein do 4 ein do 8 ein do 15 ein
Vyhodnocení pravidelnosti podle ZJR je prováděno od roku 1986
Autobusy - do 2 ein - do 4 ein - do 8 ein - do 15 ein
4.2.3
63,7 , 77,1 92,8 98,7
65,9 77,4 93,9 99,3
71,9 83,6 95,5 99,8
70,0 61,0 95,1 99,7
74,4 86,0 96,4 99,9
72,9 84,5 95,0 99,4
73,4 82,9 92,0 96,1
70,7 82,0 93,1 98,6
75,4 86,4 94,1 98,9
76,9 85,5 93,6 98,6
77,8 87,2 94,9 96,6
79,5 87,6 94,7 99,0
O b s a z e n o s t v o z i d e l MHD
Obsazenost vozidel byla sledována podle klíče obsazen o s t i p o u ž í v a n é h o DP h l . m. Prahy (stupně 0-5). Častější výskyt stupňů O a 1 s i g n a l i z u j e n e v y t í ž e n o s t vozidel, čast ě j š í v ý s k y t s t u p ň ů 4 a z e j m é n a 5 pak n e d o s t a t e č n o u kapacitu ve vztahu k přepravní poptávce (stupeň 4 znamená více n e ž 4 s t o j í c í na ml, s t u p e ň 5 p ř e d s t a v u j e 6-8 stojících na Z j i š t ě n é hodnoty o b s a z e n o s t i s o u v i s í s nabízenou kapac i t o u , s nerovnoměrností poptávky, s i n t e r v a l y jednotlivých l i n e k na p e á ž n í c h t r a s á c h a s ú r o v n í p r a v i d e l n o s t i d o p r a v y .
- 31 -
Tab. č . 11 POROVNÁNÍ OBSAZENOSTI OBDOBÍCH - ŘÍJEN 1988
VOZIDEL
X spojů s obsazenosti ve s t u p n i
VE
ŠPIČKOVÝCH
0 + 1
A
SEDLOVÝCH
4 + 5
TRAMVAJE obě š p i č k y c e l k e m s e d l o 10-13 h s e d l o 19-21 h
15,5 10,6 19,5
19,7 14,5 11,8
8,2 19,3 15,1
32,4 8,4 24,3
AUTOBUSY obě š p i č k y c e l k e m s e d l o 10-13 h s e d l o 19-21 h
- 32 5
VYBRANÁ KOMUNIKAČNÍ SÍŤ
5.1
Základní
charakteristika
Ústav dopravního i n ž e n ý r s t v í h l . m. Prahy každoročně z j i š t u j e údaje o i n t e n z i t á c h automobilové dopravy a o dop r a v n í c h v ý k o n e c h na t z v . v y b r a n é k o m u n i k a č n í s í t i v Praze. Ú d a j e j s o u v z t a ž e n y k průměrnému p r a c o v n í m u d n i . Vybranou komunikační s í t t v o ř í v š e c h n y d o p r a v n ě významné komunikace na území h l a v n í h o m ě s t a - v š e c h n y d o s u d vybud o v a n é ú s e k y ZKS, v š e c h n y s b ě r n é k o m u n i k a c e , n ě k t e r é d ů l e ž i t é o b s l u ž n é komunikace ( p ř e v á ž n ě s p r o v o z e m MHD) a všechny tramvajové t r a t ě . Celková délka vybrané sítě k 31.12.1988 č i n i l a 6 7 8 km. Vybraná s í t j e r o z d ě l e n a na 639 u z l u a 929 ú s e k u - v i z o b r . č . 7 ( c e l k o v é schéma s í t ě ) , o b r . č . 8 (det a i l n ě j š í znázornění s í t ě ) a obr. č . 9 (schéma u z l u s výčtem j e h o c h a r a k t e r i s t i k z d a t o v é báze vybrané komunikační s í t ě ) .
5.2
D o p r a v n í výkony na v y b r a n é
síti
V r o c e 1988 č i n i l d o p r a v n í výkon na v y b r a n é s í t i v obd o b í 6 - 2 2 h ( b e z MHD) c e l k e m 5 114 315 vozkm s průměrnou s k l a d b o u d o p r a v n í h o proudu 80 X o s o b n í c h a u t o m o b i l ů a 20 X pomalých v o z i d e l ( n á k l a d n í c h automobilu a autobusů kromě MHD). Z t o h o d o p r a v n í výkon na ZKS b y l 1 074 4 2 1 vozkm a z t a h o na r y c h l o s t n í c h k o m u n i k a c í c h ZKS 790 360 vozkm. Na d o p r a v n í c h v ý k o n e c h v y b r a n é s í t ě s e ZKS n y n í p o d í l í 21 X . Odhaduje s e , ž e v y b r a n á s í t p ř e n á š í z h r u b a č t y ř i p ě t i n y v š e c h d o p r a v n í c h výkonu a u t o m o b i l o v é d o p r a v y v e m ě s t ě ( d e n n í v a r i a c e d o p r a v n í c h výkonu v i z g r a f č . 9 ) . . T»b. c. 12, DOPRAVNÍ VYKONY NA VYBRANÉ SÍTI V ROCE 1988 dálka ka vybraná sít celkea - osobní autoaobily - poaalá vozidla
dopr.výkon JT intenzita vozka/6-22 h voz/6-22 h
677,61
5 114 315 4 097 597 1 016 718
1-3 pruhová úseky 477,71 4 a vícepruhové úseky 199,90
2 634 681 2 479 635
5515 12404
úseky i dlažbou úseky a iivicí úseky • jinýa krytea
68,92 584,18 24,51
569 803 4 381 538 162 976
8268 7500 6649
73,30
1 074 421
14658
64,20
790 360
12311
úseky ZKS celkea rychlostní koaunikace ZKS
7548 6047 1501
prúa.skladba dopr.proudu Z 100,0 80,1 19,9
- 33 -
O B R Á Z E K Č.8
ÚOI
SCHÉMA
ČÁSTI
VYBRANÉ
KOMUNIKAČNÍ
PRAHA
SÍTÉ
-
OBRÁZEK
Č.9
KŘIŽOVATKY
-
VYBRANÉ
SSZ
UDI
SÍTÉ
BALABENKA
9 0 0 1 ČÍSLO
SCHÉMA
34
PRAHA
101S - 14.05. IM*
9.209
KR.VOZOV.SČIIANI AKT.UZLŮAKT.SSZ -
DLAŽBA 8310 8212 8712
UDI PRAHA
GRAF Č . 3
CELOSÍTOYČ DENNÍ YňRIflCE DOPRAVY Y ROCE 1388 POHLE DOPRAVNÍHO VÝKONU Nfl VYlHflN^ SÍTI VŠECHNA VOZIDLA - PRACOVNÍ DEN
100 7. = OBDOBÍ 6-22 H 100 7. - OBDOBÍ 0-24 H
5 LÜ I— Z
Ld
8 £
cc
a.
IUJ O 0 1 2 HODINA
3 <
5
6
7
8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23
li
-
5.3
Intenzita
35
-
dopravy
Na v y b r a n é s í t i v r o c e 1988 č i n i l a průměrná intenzita 7 548 v o z / 6 - 2 2 h. Z t o h o průměrná intenzita na ZKS b y l a 14 658 v o z / 6 - 2 2 h, t . j . téměř d v o j n á s o b n á . Pro s r o v n á n í průměrná i n t e n z i t a na d á l n i c í c h v ČSSR se p o h y b u j e kolem 9 000 v o z i d e l za d e n , na s i l n i c í c h 1. třídy kolem 4 0 0 0 v o z i d e l za d e n . D o p r a v n í výkon a průměrná i n t e n z i t a na v y b r a n é s í t i se p r o t i roku 1987 z v ý š i l y v r o c e 1988 o 4 , 6 % . Na o b r . č . 10 a 11 j e k a r t o g r a m i n t e n z i t AD na v y b r a n é s í t i š i r š í c e n t r á l ní o b l a s t i a jeho d e t a i l n ě j š í výsek.
OBRAZEK
Č.10
KARTOGRAM AUTOMOBILOVÉ V CENTRU
5.4
Nejzatíženější
ú s e k y na v y b r a n é
INTENZIT DOPRAVY MÉSTA
síti
voz/6-22 h V í t ě z n é h o února (Bulhar-Smetanovo d i v a d l o ) . . . . 68 200 V í t ě z n é h o února (Hlávkův m o s t - B u l h a r ) 59 0 5 0 Most K. G o t t w a l d a 52 5 0 0 Hlávkův most 52 4 0 0 5 . k v ě t n a ( m o s t K. G o t t w a l d a - n á m . H r d i n ů ) . . . . . 46 050
- 36 -
Z
5.5
Nejzatíženější
mosty v Praze voz/6-22 h 52 500 52 4 0 0 4 2 100 21 9 5 0 18 4 0 0
Most K. G o t t w a l d a Hlávkův most most B a r i k á d n í k u . most A. Z á p o t o c k é h o Švermův most
5.6
Nejzatiženější
D á l n i c e Dl Kladenská (Leninova) Teplická (Ústecká) Karlovarská D á l n i c e D5
ú s e k y na h r a n i c í c h
města voz/6-22 h 17 3 0 0 13 3 5 0 10 350 10 150 7 300
-
5.7
37
-
Mimoúrovňové k ř i ž o v a t k y s n e j v y š š i
intenzitou voz/6-22 h 62 150 51 600 49 950 4 8 750 44 400 4 3 650 42 350
Hlávkův m o s t - n á b ř . kpt. J a r o š e 5. k v ě t n a - P a l á c k u l t u r y 5. k v ě t n a - R o z t y l y 5. kvštna-Na S t r ž i 5. k v ě t n a - V y s k o ó i l o v a Jižní cesta-Vídeňská Vychovatelna 5.8
Úrovňové k ř i ž o v a t k y s n e j v y š š i
intenzitou voz/6-22 h 50 700 50 300 49 910 46 800 46 350 4 1 900 39 750 38 100 37 850
Vinohradská-Lidových m i l i c í Vítězného února-Žitná Lidových m i l i c í - A n g l i c k á Nám. P a v l o v a - V í t ě z n é h o ú n o r a Muzeum Obránců m í r u - K o r u n o v a ě n í Argentinská-Plynární Lidových milicí-Rumunská Nábř. k p t . J a r o š e - Š v e r m f i v most
VÝVOJE DOPRAVNÍCH VÝKONU S VÝVOJEM INTENZIT NA CHARAKTERISTICKÝCH ŘEZECH PRAHY V LETECH 1980-1966 cantrílni kordon
vybraní sít rok I960 1981 1982 1963 1984 1963 1986 1987 1988
c«lk.dopr.výkon (vozoka/6-22 h) 3 4 3 4 4 4 4 4 3
933 694 044 839 777 637 037 386 344 736 469 333 740 620 992 190 114 133
index Z 100 102,3 93,3 102,6 109,9 113,0 119,9 126,3 129,4
Pozníaky i vybraní mít • cantrílni kordon aosty pres Vltavu vnájil kordon
• * • •
celkoví intenzita (voz/6-22 h) 282 379 292 472 278 339 306 273 334 330 338 227 348 303 337 149 376 308
eosty pres Vltavu index Z 100 103,3 98,3 108,4 118,4 119,7 123,3 126,4 133,2
celkoví intenzita (voz/6-22 h)
vníjsí kordon index Z
147 624
100
-
-
143 318 134 761 173 830 178 090 192 890 197 248 212 467
celkoví intenzita (voz/6-22 h)
97,2 104,7 117,8 120,6 130,7 133,6 143,9
etikovi vybraní sít (678 ka) vitupy do iirsí cantrální oblasti akta viachny aofty prn Vltavu kroai aoitu Závodu aíru vc Zbrailavi vstupy výpadových silnic a dálnic do souvislá zástavby aista
106 834 103 509 88 905 103 236 111 684 106 696 120 563 124 239 135 422
index Z 100 96,9 83,2 96,6 104,3 101,7 112,9 116,3 126,8
-
6
38
-
ŘÍZENÍ DOPRAVY SVĚTELNOU SIGNALIZACÍ
Ú s t a v d o p r a v n í h o i n ž e n ý r s t v í h l . m. Prahy se řízením d o p r a v y na komunikační s í t i p r o s t ř e d n i c t v í m s v ě tv e l n ý c h s i g n a l i z a č n í c h z a ř í z e n í (SSZ) zabývá od roku 1 9 6 6 . R e š í d o p r a v ně i n ž e n ý r s k é ú k o l y pro v ý s t a v b u n o v ý c h s i g n a l i z a č n í c h z a ř í z e n í , z t i t u l u s p r á v c e programového v y b a v e n í všech SSZ v P r a z e p r o v á d í p o t ř e b n é úpravy programu a režimu ř í z e n í tak, aby ř í z e n í co n e j l é p e o d p o v í d a l o dopravním poměrům na každé k ř i ž o v a t c e a j e j i c h změnám, a z a b ý v á s e i ř e š e n í m automatizovaného systému řízení městského silničního provozu (ASŘ-MSP ) . 6.1
Současný s t a v ř í z e n í
světelnou
signalizací
v Praze
K 3 1 . 1 2 . 1 9 8 8 bylo v Praze s v ě t e l n ě řízeno celkem 358 míst ( k ř i ž o v a t e k , samostatných přechodů a kyvadlové doprav y ) . Vývoj p ř í r ů s t k u a c e l k o v é h o p o č t u SSZ v l e t e c h 1961- 1 9 8 8 d o k u m e n t u j e g r a f č . 10.
GRAF
Č.10
UDI
PRAHA
VÝSTňVBfl SSZ V PRÓZE V LETECH 1 8 6 1 - 1 9 8 8 PŘÍRŮSTEK SSZ ZŇ ROK POČET SSZ CELKEM 420
o
cc a
M CO cn
£ cn
61 62 63 64 65 66 67 68 69 7Í 71 72 73 74 75 76 77 78 79 ROK
-
39
-
P ř e v á ž n á v ě t š i n a SSZ - 287 m í s t , t . j . 8 0 , 2 X - j e vzájemně p r o p o j e n a do 52 k o o r d i n o v a n ý c h s k u p i n . V koordinovan ý c h s k u p i n á c h j s o u z e l e n é s i g n á l y s o u s e d n í c h SSZ p o d l e možn o s t í v z á j e m n ě s y n c h r o n i z o v á n y do t z v . " z e l e n ý c h vln" tak, aby v o z i d l ů m v k o o r d i n o v a n ý c h směrech byl zajištěn pokud možno p l y n u l ý p r ů j e z d b e z z a s t a v o v á n í p ř e d s v ě t e l n o u signalizací. Z c e l k o v é h o p o c t u SSZ t v o ř í 45 m í s t ( 1 2 , 6 %) s a m o s t a t n é přechody pro c h o d c e , z n i c h ž j s o u t ř i č t v r t i n y vybaveny t l a č í t k y p r o v y v o l á n í c h o d e c k é z e l e n é na v ý z v u . P ř e v á ž n á v ě t š i n a SSZ - 3 4 8 , t . j . 9 7 , 2 % je řízena pomocí p e v n ý c h programů ( p ř í p a d n ě m o d i f i k o v a n ý c h v ý z v o u od v o z i d e l nebo c h o d c ů ) . Na 10 m í s t e c h v y b a v e n ý c h mikropočítač o v ý m i ř a d i č i MR j s o u SSZ ř í z e n a d y n a m i c k y o v l á d á n í m doprav o u . Dynamické ř í z e n í znamená, ž e pomocí s p e c i f i c k ý c h čidel - d e t e k t o r ů pro a u t o m o b i l y a tramvaje a t l a č í t e k pro chodce - se průběžně r e g i s t r u j e okamžitá dopravní s i t u a c e a v z á v i s l o s t i na n í s e v d a n ý c h m e z í c h mění d é l k y zelených signálů a s t ř í d a j í f á z e ř í z e n í . Tím, ž e d y n a m i c k é řízení bezprost ř e d n ě r e a g u j e na d o p r a v n í s i t u a c i , j e možné d o s á h n o u t pok l e s u z d r ž e n í a z a s t a v o v á n í v o z i d e l před SSZ, p r e f e r o v a t v o z i d l a MHD a c e l k o v ě z v ý š i t p l y n u l o s t p r o v o z u na křižovatkách v e s r o v n á n í s ř í z e n í m pevnými p r o g r a m y . Z c e l k o v é h o p o č t u SSZ j e 315 m í s t (88,0 X) řízeno v č a s o v ě omezeném p r o v o z u ( p ř e v á ž n ě 6 - 1 9 n e b o 6-21 h), 25 SSZ ( 7 , 0 X) v n e p ř e t r ž i t é m p r o v o z u a 18 SSZ (5,0 X) j e z r ů z n ý c h důvodů ( p ř e v á ž n ě k v ů l i s t a v e b n í činnosti) vypnuto. V o b l a s t i Vinohrad ( u l i c e Vinohradská, S l e z s k á , Želivs k é h o , U z d r a v o t n í h o ú s t a v u , B e n e š o v s k á ) j e 21 SSZ zapojeno na c e n t r á l n í ř í z e n í p o č í t a č e m , u m í s t ě n ý m v d o p r a v n í řídící ú s t ř e d n ě na u l i c i Ví. P i e c k a ( o d roku 1 9 8 3 ) . Pro ř í z e n í d o p r a v y j e v a u t o m a t i c k é m p r o v o z u nastaveno c e l k e m 7 1 0 programu. P ř i n a s t a v e n í 1 až 4 programu na j e d n o t l i v ý c h m í s t e c h p ř i p a d á na 1 SSZ průměrně 1 , 9 8 p r o g r a m ů .
-
7
40
-
DOPRAVNÍ NEHODOVOST
Ú s t a v d o p r a v n í h o i n ž e n ý r s t v í h l . m. Prahy s e od svého vzniku s y s t e m a t i c k y zabývá b e z p e č n o s t í dopravy v P r a z e , p ř e d e v š í m z h l e d i s k a v l i v u komunikace a dopravního řešení na n e h o d o v o s t . V e d l e s t a t i s t i c k é e v i d e n c e nehod a j e j í anal ý z y j e č i n n o s t ú s t a v u na tomto p o l i zaměřena h l a v n ě na a n a l ý z u n e h o d o v ý c h m í s t a na v y p r a c o v á n í návrhu ú č i n n ý c h dopravních opatření k j e j i c h odstranění. Soustředěnou č i n n o s t í v o b l a s t i b e z p e č n o s t i dopravy se v období 1971-1988 podařilo významně snížit následky na z d r a v í p ř i d o p r a v n í c h nehodách navzdory n á r ů s t ů počtu motorových v o z i d e l a zvýšení i n t e n z i t y automobilové dopravy - v i z t a b . č . 14 a g r a f č . 11.
T)b. č. 14 VÝVOJ POCTU NEHOD A NÁSLEDKU NA ZDRAVÍ V LETECH 1961-1988
rok
počet nehod
1961 1966 1971 1976 1981 1986 1987 1988
9499 11273(1) 8496 6331 13064(1) 13480 14488 14846
X 100 203 133 119 238 243 264 270
sartalná zraněni 63 63 123 93 81 37 69 70
X 100 103 193 148 129 90 110 111
tiiká zraněni 380 432 367 347 401 218 269 292
X
lehká zraněni
100 78 98 94 69 38 46 30
2361 4232 4046 3692 2372 2428 2309 2658
X 100 179 171 156 109 103 98 113
Poin.i (1) Do konct roku 1966 se evidovaly vicchny nahlášené nehody. V letech 1967-1978 se evidovaly pouze nehody se zraninía nebo s haotnou škodou vyiii nei 1000 Kcs, od roku 1979 se eviduji opit všechny nahlášené nehody.
V r o c e 1988 d o š l o v P r a z e k 14 848 nehodám s následky na z d r a v í 70 s m r t e l n ý c h z r a n ě n í ( S Z ) , 292 těžkých zraněni (TZ) a 2 658 l e h k ý c h z r a n ě n í ( L Z ) . Z t o h o s e na ZKS u d á l o \ 160 n e h o d , 7 SZ, 29 TZ a 245 LZ a z t o h o na rychlostních k o m u n i k a c í c h ZKS 4 8 1 n e h o d , 6 SZ, 15 TZ a 127 LZ. \ Míru n e h o d o v é h o r i z i k a udává t z v . r e l a t i v n í n e h o d o v o s t , v y j á d ř e n á p o č t e m nehod p ř i p a d a j í c í c h na 1 milion ujetých v o z o k i l o m e t r u , míru r i z i k a z r a n ě n í u d á v á t z v . r e l a t i v n í z r a n i t e l n o s t . v y j á d ř e n á p o č t e m z r a n ě n í p ř i p a d a j í c í c h na 1 m i l i on u j e t ý c h v o z o k i l o m e t r u .
GRAF Č . l l
ÚHI PRAHA
VÝVOJ NEHOD ň NÁSLEDKU V HL.fl.PRAZE V LETECH
1961-1988
— — —
(NTEHZT [A MPBJÍY Hit C£*Tfliít*íll Kúftd l MU
POE ÍT MCHlt 3KHTEL'4 l Zlilfcflí
*•«**•**«* tříltá ZRAKÍhÍ ++++++++++ LEHK4 ZBJlifHÍ
POZN.: V LETECH 1367-1573 ZMČNfi EVIDENCE POČTU NEHOD
Na j e d e n m i l i o n
ujetých vozokilometru
v P r a z e na v y b r a n é s í t i . . z t o h o na d l a ž b ě . . . . . na ž i v i c i . . . na v š e c h ú s e c í c h ZKS na r y c h l o s t n í c h k o m u n i k a c í c h ZKS . . . na d á l n i c í c h v CSR na s i l n i c í c h 1. t ř í d y v CSR . . .
5,5 12,0 4,8 2,9
p ř i padá :
nehod nehod nehod nehod
a a a a
1 , 7 nehod a 0 , 6 nehod a 1 , 6 nehod a
1,4 3,0 1,2 0,7
zraněn í zraněn í zraněn í zranění
0 , 5 zraněn í 0 , 1 zraněn í 0,4 zranění
Ze s r o v n á n í j e p a t r n é , že n á r o č n é podmínky v e l k o m ě s t s k é h o p r o v o z u v P r a z e s e o d r á ž e j í ve v ě t š í m nehodovém riziku v e s r o v n á n í s provozem v e x t r a v i l á n u . Relativní nehodov o s t v P r a z e j e p r o t i s i l n i c í m 1. t ř í d y 3 , 4 x v y š š í , proti d á l n i c í m dokonce 9 , 2 x v y š š í . Naopak v ý r a z n ě p o z i t i v n í v l i v na b e z p e č n o s t d o p r a v y maj í r y c h l o s t n í komunikace ZKS, na k t e r ý c h j e i při vysokých i n t e n z i t á c h a p o v o l e n é r y c h l o s t i 8 0 - 1 1 0 km/h r e l a t i v n í n e h o d o v o s t v e s r o v n á n í s c e l o p r a ž s k ý m průměrem 3 , 2 x n i ž š í a r e l a t i v n í z r a n i t e l n o s t 2 , 8 x n i ž š í . Tato výrazně v y š š í b e z p e č n o s t d o p r a v y na r y c h l o s t n í c h komunikacích ZKS představuje v a b s o l u t n í c h p o č t e c h s n í ž e n í o c c a 1100 nehod a 300 zraněn í v P r a z e za rok 1988 v e s r o v n á n í s e s t a v e m b e z existence ZKS.
