DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY PRO ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BYSTRÁ NAD JIZEROU

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY PRO ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BYSTRÁ NAD JIZEROU

Městský úřad Semily, oddělení územního plánování jako příslušný úřad územního plánování duben 2013

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY PRO ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BYSTRÁ NAD JIZEROU Městský úřad Semily, oddělení územního plánování jako příslušný úřad územního plánování duben 2013 Zpracoval: Bc. Zdeněk Rozehnal Jiří Lánský Jaromír Mejsnar

Doplňující průzkumy a rozbory pro zpracování Územního plánu Bystrá nad Jizerou

Doplňující průzkumy a rozbory pro zpracování Územního plánu Bystrá nad Jizerou jsou zpracovány dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Při zpracování byly respektovány pojmy a náležitosti z vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Zastupitelstvo obce Bystrá nad Jizerou usnesením č. 15/11 ze dne 28.02.2011 na základě ustanovení § 6 odst. 5 písm. a) stavebního zákona rozhodlo o pořízení Územního plánu Bystrá nad Jizerou. Výchozím podkladem pro zpracování Územního plánu Bystrá nad Jizerou jsou Územně analytické podklady správního území obce s rozšířenou působností Semily – Úplná aktualizace 2012 (dále jen „Územně analytické podklady 2012“), jejichž pořizovatelem byl Městský úřad Semily, obvodní stavební úřad, oddělení územního plánovaní, zpracované Městským úřadem Semily, obvodním stavebním úřadem, oddělením územního plánování v prosinci 2012. Územně analytické podklady jsou rozděleny na: - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje, které obsahují textovou část a grafickou část složenou z Výkresu hodnot území, Výkresu limitů využití území a Výkresu záměrů na provedení změn v území. - Rozbor udržitelného rozvoje území, který obsahuje textovou část a grafickou část složenou z Výkresu problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích - I. část a Výkresu problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích - II. část. Vzhledem k tomu, že Územně analytické podklady 2012 byly zpracovány k prosinci 2012, bylo nutné zpracovat doplňující průzkumy a rozbory, které sledují aktuální hodnoty a limity v území, záměry v území, Politiku územního rozvoje České republiky 2008, vydané Zásady územního rozvoje Libereckého kraje a další krajské a celostátní strategické dokumenty, které by mohly mít vliv na rozvoj území a z toho vyplývající problémy k řešení k územně plánovací dokumentaci.

NADŘAZENÉ ROZVOJOVÉ DOKUMENTY A STRATEGIE

Dle Politiky územního rozvoje ČR 2008 neleží řešené území v žádné rozvojové ose, rozvojové oblasti nebo specifické oblasti. Pro území Bystrá nad Jizerou platí obecné požadavky dané Politikou územního rozvoje České republiky 2008. Zásady územního rozvoje Libereckého kraje byly vydány zastupitelstvem Libereckého kraje dne 13.12.2011 usnesením č. 466/11/ZK. Z této nadřazené dokumentace pro území obce Bystrá nad Jizerou vyplývá umístění několika veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření. Z hlediska veřejně prospěšných staveb jde o umístění multifunkčního turistického koridoru D41A, jež je veden údolím Jizery v celé délce podél západní a severní

-4-

Nadřazené rozvojové dokumenty a strategie


hranice obce Bystrá nad Jizerou. Z veřejně prospěšných opatření jde o umístění nadregionálních a regionálních prvků územního systému ekologické stability, konkrétně jde o umístění nadregionálních biokoridorů K30V a K30MB vedených údolím Jizery, regionálního biocentra RC1219, jež zasahuje do západní části řešeného území, a regionálních biokoridorů RK704 (východní část řešeného území, při hranici s obcí Háje nad Jizerou) a RK713 (západní část řešeného území, při hranici s obcí Košťálov). Při zpracování územního plánu se předpokládá respektování koncepčních rozvojových dokumentů Libereckého kraje, a to především následujících: - Strategie rozvoje Libereckého kraje, - Programu rozvoje Libereckého kraje, - Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje, - Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje, - Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje, - Územní energetické koncepce Libereckého kraje, - Krajské koncepce zemědělství pro Liberecký kraj, - Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje, - Dopravy v Libereckém kraji, - Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, - Strategie rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje.

PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

Datová část územně analytických podkladů byla v souladu se stavebním zákonem průběžně aktualizována jako jednotlivé sledované jevy v dělení dle vyhlášky č. 500/2006 sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění (dále jen „vyhláška č. 500/2006 Sb.“). 1. Zastavěné území Zastavěné území bylo v obci Bystrá nad Jizerou vymezeno samostatným postupem podle stavebního zákona. Jeho vymezení vydané opatřením obecné povahy nabylo účinnosti 29.07.2008. Jeho aktualizace dle současného stavu v území se předpokládá vydáním Územního plánu Bystrá nad Jizerou. 2. Plochy výroby Největší plochou výroby v obci je areál zemědělského družstva ZD Košťálov, který ovšem není v současné době jakkoliv využíván. Z důvodu současného nevyužití areálu je současně zařazen mezi plochy brownfields. Další plochy výroby jsou reprezentovány především místními ranči s koňmi, těmi jsou: Ranč Bystrá nad Jizerou a SilverStone Ranch, z dalších je nutno vyjmenovat i truhlářství Novotný.

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje

-5-


3. Plochy občanského vybavení V obci se nachází pouze některé části základního občanského vybavení z hlediska správního je to obecní úřad, z hlediska kulturního a společenského obecní knihovna, kulturní dům, fotbalové hřiště, tenisový kurt a hostinec. Pro obyvatele v obci je k dispozici rovněž prodejna potravin. Možnost předškolní nebo školní docházky naopak v obci chybí a žáci docházejí po většinou do zařízení nacházejících se v obcích Benešov u Semil a Háje nad Jizerou. Služby vyššího stupně jsou pak dostupné v Semilech či v Jilemnici. V dostupnosti těchto služeb občané využívají autobusového spojení Semily - Jilemnice, které zajišťuje dopravu 12 spoji ve směru do Semil a 13 spoji ve směru do Jilemnice v pracovní dny, toto spojení je však špatně dostupné z důvodu toho, že zastávky autobusové dopravy se nacházejí mimo řešené území obce na silnici II. třídy II/292. Na území obce je pak možnost i ubytování, to poskytuje např. Ranč Bystrá nad Jizerou. 4. Plochy k obnově nebo opětovnému využití Objekty zařazenými do ploch k obnově nebo opětovnému využití jsou objekty v areálu zemědělského družstva ZD Košťálov (2 objekty) a dále objekt bývalé školy v centrální části obce. 5. Památková rezervace včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. 6. Památková zóna včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. 7. Krajinná památková zóna V řešeném území se nevyskytuje. 8. Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma Na území obce se nenachází žádná nemovitá kulturní památka, do území však zasahuje dřevěný silniční most přes Jizeru, jež je evidován jako nemovitá kulturní památka v obci Benešov u Semil, tato nemovitá kulturní památka nemá stanoveno ochranné pásmo. Seznam nemovitých kulturních památek ID PAMÁTKY 32419/6-2515

-6-

NÁZEV PAMÁTKY silniční most dřevěný



9. Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. 10. Památka UNESCO včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. 11. Urbanistické hodnoty V řešeném území se nevyskytují. 12. Region lidové architektury V řešeném území se nevyskytují. 13. Historicky významná stavba, soubor V řešeném území se nevyskytuje. 14. Architektonicky cenná stavba, soubor Mezi architektonicky cenné stavby byly zařazovány zejména dochované stavby lidového stavitelství, které nejsou zapsány v seznamu nemovitých kulturních památek. Úřad územního plánování na základě vlastních průzkumů v obci vyhodnotil jako architektonicky cenné stavby 10 objektů. Seznam architektonicky cenných staveb POPIS areál usedlosti č.p. 56 kamenný kříž kamenný kříž kaplička poloroubená chalupa č.p. 27 poloroubená chalupa č.p. 50 poloroubená chalupa č.p. 60 poloroubený sroubek u č.p. 46 socha sv. Václava zděná lidová stavba č.p. 51

15. Významná stavební dominanta V řešeném území se nevyskytuje.


-7-


16. Územní s archeologickými nálezy Na území se nacházejí 2 lokality zařazené do I. kategorie území s archeologickými nálezy, tj. území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů. Lokalita Bystrá nad Jizerou (03-41-17/4) se nachází na většině řešeného území, dotčeny nejsou pouze okrajové části bezprostředně přiléhající k hranici obce a katastrálního území. Lokalita Kundratice (03-41-22/1) se na území nachází pouze v jeho jihovýchodní části a její výskyt přechází z území obce Košťálov. Ostatní území spadá do III. kategorie, tj. území, na kterém ještě nebyl rozpoznán a pozitivně doložen výskyt archeologických nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a proto existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů. Území s archeologickými nálezy I. kategorie NÁZEV LOKALITY

LOKALIZACE

Bystrá nad Jizerou

ves leží 4,5 km V od Semil

Kundratice

ves leží 5 km JZ od Jilemnice

17. Oblast krajinného rázu a její charakteristika Oblasti krajinného rázu na území obce Bystrá nad Jizerou byly vymezeny Krajským úřadem Libereckého kraje a to vydanými Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje. Na území obce se nacházejí dvě oblasti, resp. podoblasti krajinného rázu a to oblast Podkrkonoší, podoblast Semilsko (05-2) nacházející se v centrální části obce, v její severní, západní a severovýchodní části, a dále oblast Podkrkonoší, podoblast Košťálovsko a Libštátsko (05-3), jež je vymezena především v jižní a východní části řešeného území. 18. Místo krajinného rázu a jeho charakteristika V řešeném území se nevyskytuje. 19. Místo významné události V řešeném území se nevyskytuje. 20. Významný vyhlídkový bod V rámci řešeného území se vyskytují pouze dva významnější vyhlídkové body, první nalezneme severně od obce u účelové cesty vedoucí do Hájů nad Jizerou, jedná se o vyhlídkové místo ležící ve výšce cca 448 m n. m. s výhledy ve směru sever a severovýchod, tím druhým je vyhlídkové místo nacházející se u místní komunikace spojující Bystrou nad Jizerou s Košťálovem, Čikváskami a Kundraticemi, nachází se ve výšce cca 526 m n. m. a poskytuje výhledy ve směru sever, severozápad a západ.

-8-



21. Územní systém ekologické stability Z nadřazené dokumentace Zásad územního rozvoje Libereckého kraje vyplývá v rámci řešeného území umístění nadregionálních regionálních prvků územního systému ekologické stability, konkrétně jde o vymezení nadregionálních biokoridorů K30V a K30MB vedených údolím Jizery, regionálního biocentra RC1219, jež zasahuje do západní části řešeného území, a regionálních biokoridorů RK704 (východní část řešeného území, při hranici s obcí Háje nad Jizerou) a RK713 (západní část řešeného území, při hranici s obcí Košťálov). Kromě výše uvedených nadregionálních a regionálních prvků územního systému ekologické stability se na území obce nachází síť lokálních prvků územního systému ekologické stability, jež tyto nadřazené systémy propojuje. Vzhledem k tomu, že všechny okolní obce již mají zpracované územně plánovací dokumentace (Benešov u Semil, Háje nad Jizerou, Košťálov, Slaná), je potřeba při případných úpravách umístění lokálních biokoridorů respektovat jejich návaznost. 22. Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou V řešeném území se nevyskytuje. 23. Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou Veškeré významné krajinné prvky ze zákona, tj. lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy, jsou vyjádřeny jinými položkami, pakliže se v řešeném území nacházejí. 24. Přechodně chráněná plocha V řešeném území se nevyskytuje. 25. Národní park včetně zón a ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. 26. Chráněná krajinná oblast včetně zón V řešeném území se nevyskytuje. 27. Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. 28. Přírodní rezervace včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje.


-9-


29. Národní přírodní památka včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. 30. Přírodní park V řešeném území se nevyskytuje. 31. Přírodní památka včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. 32. Památný strom včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. 33. Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO V rámci celého řešeného území je vymezen Geopark Český ráj. 34. Natura 2000 – evropsky významná lokalita NATURA 2000 - evropsky významná lokalita je vymezena v údolí Jizery pod názvem Údolí Jizery a Kamenice (CZ0514672) a v řešeném území zahrnuje pouze samotný tok řeky Jizery a její náhony. Tato lokalita je vymezena především z důvodu ochrany evropsky významného druhu, tj. vranky obecné (Cottus gobio), návrhová kategorie této lokality je přírodní památka/přírodní rezervace. 35. Natura 2000 – ptačí oblasti V řešeném území se nevyskytuje. 36. Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem V řešeném území se nevyskytují. 37. Lesy ochranné Na území se nachází dvě lokality zařazené do lesů ochranných a to lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, které na sebe v terénu takřka navazují a tvoří v podstatě jeden celek, nalezneme je mezi samotnou obcí Bystrá nad Jizerou a tokem Jizery. Jejich celková rozloha je cca 34 040 m2.

- 10 -



38. Les zvláštního určení V řešeném území se nevyskytuje. 39. Lesy hospodářské Hospodářské lesy zabírají 27,42 % území obce Bystrá nad Jizerou, přičemž celková plocha lesních pozemků zabírá 28,02 % rozlohy obce. Přestože poskytovatelem jevu je Krajský úřad Libereckého kraje ve spolupráci s Ústavem hospodářské úpravy lesů Brandýs nad Labem, byl tento jev vzhledem ke špatné kvalitě dat nově vytvořen selekcí lesních pozemků z dat Katastru nemovitostí a jejich následným rozdělením do kategorií lesů na základě předaných dat od výše uvedených poskytovatelů. 40. Vzdálenost 50 m od okraje lesa Tento jev byl vytvořen na základě jevů lesů ochranných a lesů hospodářských pomocí funkce obalové křivky. 41. Bonitovaná půdně ekologická jednotka Podíl nejhodnotnějších půd I. a II. třídy ochrany je na území obce 1,31 %, oproti 60,88% podílu ostatních tříd ochran zemědělského půdního fondu. Ostatní plochu tvoří zejména lesní porosty. Nízký podíl nejhodnotnějších půd je dán zejména uspořádáním terénu, který je v obci poměrně svažitý.

Podíl jednotlivých tříd BPEJ na rozloze obce

V. 47,82%

I.

37,81%

II. III. I. 0,90%

IV. 6,05%

Bonitované půdně ekologické jednotky dle tříd ochrany TŘÍDA bez třídy I. třída ochrany II. třída ochrany III. třída ochrany IV. třída ochrany V. třídy ochrany

-

II. III. 7,01% 0,41%

IV. V.

ROZLOHA (m2) 2 123 375 50 566 23 010 393 988 339 556 2 686 131

42. Hranice biochor Na území obce se nacházejí tři biochory. Přehled biochor ID

BIOCHORA

BIOREGION

PROVINCIE

4VJ vrchoviny na bazickém krystaliniku 4. v.s.

Železnobrodský

středoevropských listnatých lesů

4VL vrchoviny na permu 4. v.s.

Železnobrodský


4UI výrazná údolí v bazických neovulkanitech 4. v.s.

Železnobrodský



- 11 -


43. Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Na území se nachází několik odvodněných areálů, ke kterým nebyly poskytnuty žádné další údaje o způsobu odvodnění, ani umístění odvodňovacích zařízení. 44. Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem Území obce je zásobováno dvěma vodními zdroji, tím prvním je pramenní kopaná studna Ouřima o průměrné vydatnosti cca 0,4 l/s, přičemž maximální vydatnost činí cca 1,3 l/s, z tohoto vodního zdroje je voda čerpána přímo do vodojemu Nového (objem 50 m3). Tím druhým je vodní zdroj Skalí, jež představuje podchycení pramenů ze skal o průměrné kapacitě cca 0,15 l/s, z tohoto vodního zdroje je voda vedena gravitačním přívodním řadem do vodojemu Starého (objem 100 m3). Celková vydatnost vodních zdrojů je dostatečná i v letním období. Kolem vodního zdroje Ouřima je vymezeno ochranné pásmo I. stupně a ochranné pásmo II. stupně vnitřní. Do jižní části řešeného území pak zasahuje i ochranné pásmo II. stupně vnější vodního zdroje Valdice, jež slouží pro zásobování vodou obce Košťálov. 45. Chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod V řešeném území se nevyskytuje. 46. Zranitelná oblast V řešeném území se nevyskytuje. 47. Vodní útvar povrchových, podzemních vod Vodní útvar podzemních vod - základní vrstva Podkrkonošský permokarbon (51510) se nachází na území celé obce. Nejvýznamnějším útvarem povrchových vod je pak jednoznačně řeka Jizera, jež de facto tvoří severní a západní hranici řešeného území, kromě této řeky se pak již v území nachází pouze bezejmenné vodní toky, bez většího významu. 48. Vodní nádrž Na území se nachází tři vodní nádrže. Jedná se o obecní požární vodní nádrž, jež se nachází přímo v obci o rozloze cca 74 m2, dále zde nalezneme soukromou vodní nádrž o rozloze přibližně 415 m2, jenž se nachází nedaleko Jizery v západní části řešeného území, v poměrně velké vzdálenosti od samotné obce, a soukromou vodní nádrž o rozloze cca 193 m2, již nalezneme v jižní části obce nedaleko areálu SilverStone Ranch.

- 12 -



49. Povodí vodního toku, rozvodnice Přibližně 84 % území obce náleží do povodí Jizery (1-05-01-031 a 1-05-01-033), která protéká po severní a západní hranici obce, 16 % pak náleží do povodí Kundratického potoka (1-05-01-046), jež se sám o sobě na území obce nenachází. Z hlediska vyššího stupně povodí vodního toku pak připadá celé území do povodí Jizery. 50. Záplavové území V rámci řešeného území je stanoveno záplavové území vodního toku Jizery, jež však nezasahuje centrální část obce, avšak nachází se pouze v sevřeném údolí Jizery, tudíž ohrožuje pouze 3 objekty s číslem popisným (č.p. 32, 41 a 83). 51. Aktivní zóna záplavového území V rámci řešeného území je stanovena aktivní zóna záplavového území vodního toku Jizery, jež má vzhledem k sevřenosti údolí Jizery velmi podobné vymezení jako záplavové území a tudíž stejně tak zasahuje pouze 3 objekty s číslem popisným (č.p. 32, 41 a 83) a ostatních částí obce se nedotýká. 52. Území určené k rozlivům povodní V řešeném území se nevyskytuje. 53. Území zvláštní povodně pod vodním dílem V řešeném území se nevyskytuje. 54. Objekt/zařízení protipovodňové ochrany Na řešeném území se nevyskytuje žádné zařízení nebo objekt protipovodňové ochrany. Na základě metodického pokynu je ovšem objektem protipovodňové ochrany i jez na vodním toku. Na řešeném území se nacházejí 2 jezy, jež jsou umístěny na řece Jizeře. Dle Plánu oblasti povodí Horního a Středního Labe je obec zařazena do oblasti s nejvyšším ohrožením urychleného odtoku. 55. Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem V řešeném území se nevyskytuje. 56. Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa V řešeném území se nevyskytuje.


- 13 -


57. Dobývací prostor V řešeném území se nevyskytuje. 58. Chráněné ložiskové území V řešeném území se nevyskytuje. 59. Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry V řešeném území se nevyskytuje. 60. Ložisko nerostných surovin V řešeném území se nevyskytuje. 61. Poddolované území V řešeném území se nevyskytuje. 62. Sesuvné území a území jiných geologických rizik V řešeném území se nacházejí 4 sesuvná území o rozlohách 0,392 ha, 2,215 ha, 6,654 ha a 3,035, jež jsou všechna považována za dočasně uklidněná a nacházejí se především v severní části zájmového území směrem k toku Jizery. Jedno z těchto sesuvných území však přímo zasahuje i zastavěnou část obce (jižně od opuštěného areálu ZD Košťálov) a nachází se v něm či v jeho těsné blízkosti hned několik objektů s číslem popisným (č.p. 24, 36, 38, 39, 49 a 76). 63. Staré důlní dílo V řešeném území se nevyskytuje. 64. Staré zátěže území a kontaminované plochy V řešeném území se nevyskytují. 65. Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jsou v rámci řešeného území vymezovány pravidelně, avšak naměřené hodnoty dlouhodobě ukazují, že tato oblast netrpí zhoršenou kvalitou ovzduší. V případě oblastí, které nejsou územím se zhoršenou kvalitou ovzduší, jsou orgány ochrany ovzduší povinny zajistit udržení koncentrací znečišťujících látek pod hodnotami imisních limitů.

- 14 -



66. Odval, výsypka, odkaliště, halda Na řešeném území se nevyskytuje. 67. Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma V řešeném území se nacházejí dva vodojemy, jejichž výškové umístění rozděluje obec na dvě tlaková pásma, těmi jsou: Vodojem Nový: zemní jednokomorový vodojem o objemu 50 m3 (545,20/543,00 m n. m.) vybudovaný v roce 1995, z tohoto vodojemu je voda gravitačně vedena ke spotřebitelům v horním tlakovém pásmu. Vodojem Starý: zemní jednokomorový vodojem o objemu 100 m3 (472,50/- m n. m.), z tohoto vodojemu je voda gravitačně vedena ke spotřebitelům v dolním tlakovém pásmu, přičemž může být tento vodojem plněn i z horního tlakového pásma. Vzhledem ke dvěma tlakovým pásmům v obci, dvou vodojemů a dvou vodních zdrojů, není pro funkci vodovodu potřeba čerpací stanice. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje však navrhuje realizaci dvou přerušovacích šachet tlaku (PK 1 - 475 m n. m., PK 2 - 420 m n. m.), tak aby celé spotřebiště bylo rozděleno na čtyři tlaková pásma. 68. Vodovodní síť včetně ochranného pásma Obec má vodovod pro veřejnou potřebu, jež byl vybudován v průběhu 80. a 90. let, z něhož je zásobena více jak cca 1/3 trvale i přechodně bydlícího obyvatelstva. V budoucnu se dá předpokládat další rozvoj této vodovodní sítě. Zbylá část trvale i přechodně bydlícího obyvatelstva je zásobena pitnou vodou ze soukromých studní. Vodovodní řady jsou v dobrém technickém stavu a závady na vodovodní síti se vyskytují jen ve výjimečných případech. 69. Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. Likvidace odpadních vod se provádí individuálně. Dle informací určeného zastupitele nebyly na území obce problémy se vsakováním přečištěných vod do vod podzemních. Dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod. 70. Stoková síť včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče.


- 15 -


Dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje není investičně a provozně výhodné budovat kanalizační síť. 71. Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma Na vodním toku Jizera se nachází Malá vodní elektrárna Bystrá s.r.o. o neznámém výkonu, okolo malé vodní elektrárny je pak vymezeno ochranné pásmo dle příslušného zákona. 72. Elektrická stanice včetně ochranného pásma Na území se nacházejí 2 distribuční trafostanice 35/1 kV, první z nich (Bystrá nad Jizerou) slouží pro zásobování obce, druhá (Bystrá nad Jizerou, Mlýn) pak slouží pro napojení lokality v okolí dřevěného mostu přes Jizeru a pro napojení stávající malé vodní elektrárny. 73. Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma Řešeným územím je vedeno vedení vysokého napětí 35 kV, jež zásobuje primárně Bystrou nad Jizerou a okrajově i části Benešova u Semil (místní část Podolí) a Hájů nad Jizerou (místní část Rybnice). V rámci zastavěného území je pak rozvod elektrické energie řešen soustavou nízkého napětí vycházející z distribuční trafostanice Bystrá nad Jizerou. 74. Technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. 75. Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma Ve směru sever-jih prochází obcí (východně od zastavěné části obce) vysokotlaký plynovod o průměru 100 až 250 mm. Obec nemá v současné době rozvod plynu v obci a vzhledem k investičním nákladům není předpoklad pro jeho využití i přes výhodnou polohu v blízkosti vysokotlakého plynovodu. 76. Technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. 77. Ropovod včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. 78. Produktovod včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje.

- 16 -



79. Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. 80. Teplovod včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. 81. Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. 82. Komunikační vedení včetně ochranného pásma Územím je vedeno telekomunikační vedení, jež má pouze lokální význam. Žádné dálkové optické kabely, MW spoje či radiové směrové spoje do řešeného území nezasahují. 83. Jaderné zařízení V řešeném území se nevyskytuje. 84. Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami V řešeném území se nevyskytuje. 85. Skládka včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. 86. Spalovna včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. 87. Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. 88. Dálnice včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje.


- 17 -


89. Rychlostní silnice včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. 90. Silnice I. třídy včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. 91. Silnice II. třídy včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. Do řešeného území zasahuje jen velmi nepatrnou částí ochranné pásmo silnice II. třídy č. II/292, jež však nemá pro řešené území jakýkoliv význam či omezení. 92. Silnice III. třídy včetně ochranného pásma Na území obce se nacházejí jedna silnice III. třídy, které prochází středem obce a je jediným napojením obce na silnici vyšší třídy a to pouze ve směru na Háje nad Jizerou. Silnice III/2924 – Bystrá nad Jizerou - Háje nad Jizerou, Loukov. 93. Místní a účelové komunikace Vzhledem k tomu, že obec nemá zpracován pasport komunikací, jsou ostatními komunikace nezařazené do silnic III. třídy účelovými komunikacemi. Jejich stav je v obci udržován na základě aktuální potřeby. Vymezení účelových komunikací bylo provedeno na základě spolupráce se zástupci obce, a to jako komunikací, které jsou využívána pro přístup k více objektům, nebo zajišťují propojení částí obcí, případně napojení na sousední obce. Jejich celková délka je cca 8,5 km. 94. Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma Na řešeném území se nevyskytuje. 95. Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma Na řešeném území se nevyskytuje. 96. Koridor vysokorychlostní železniční trati V řešeném území se nevyskytuje. 97. Vlečka včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje.

- 18 -



98. Lanová dráha včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. 99. Speciální dráha včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. 100. Tramvajová dráha včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. 101. Trolejová dráha včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. 102. Letiště včetně ochranných pásem V řešeném území se nevyskytují. 103. Letecká stavba včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytuje. 104. Vodní cesta V řešeném území se nevyskytuje. 105. Hraniční přechod V řešeném území se nevyskytuje. 106. Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka Ze Zásad územního rozvoje Libereckého kraje vychází záměr na umístění multifunkčního turistického koridoru D41A, jež je veden údolím Jizery v celé délce po severní a západní hranici obce Bystrá nad Jizerou. Cyklostezky Žádná stavová cyklostezka se v řešeném území nenachází, avšak dlouhodobě se počítá s realizací cyklostezky v údolí Jizery (Greenway Jizera), jež má vést z Horní Sytové přes Bystrou nad Jizerou do Semil a dále do Železného Brodu a má se stát právě pomyslnou hlavní částí multifunkčního turistického koridoru D41A vymezeného Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje.


- 19 -


Cyklotrasy V řešeném území se nachází cyklotrasa: č. 4171: Vysoké nad Jizerou - Bozkov - Bystrá nad Jizerou - Benešov u Semil - Lomnice nad Popelkou; jedná se o silniční cyklotrasu vedenou napříč obcí ve směru sever-jih a využívající stávající silnici III. třídy a místní komunikaci spojující Bystrou nad Jizerou s obcí Košťálov. Hipostezky Hipostezky nejsou v zájmovém území vymezeny, avšak v obci se nacházejí dva ranče (Ranč Bystrá nad Jizerou a SilverStone Ranch), jež se specializují právě na koně, tudíž je lze chápat jako pomyslná východiska hipoturistiky, jelikož v daném území je hipoturistika nahodilou záležitostí realizovanou právě v okolí jízdáren či rančů. Turistické stezky V řešeném území se nachází turistická stezka: č. 4211: Semily (nám.) - (Čikvásky) - Podkamínky (rozc.) - Bystrá nad Jizerou - Jilemnice (nám.) - Valteřice - Vrchlabí (kostel); jedná se o zeleně značenou turistickou trasu, jež vede přes jižní okraj obce a spojuje Semily s Jilemnicí a Vrchlabím přes geologicky hodnotnou lokalitu Strážníku. 107. Objekt důležitý pro obranu státu V řešeném území se nevyskytuje. 108. Vojenský újezd V řešeném území se nevyskytuje. 109. Vymezené zóny havarijního plánování V řešeném území se nevyskytují. 110. Objekt civilní ochrany V řešeném území se nevyskytuje 111. Objekt požární ochrany Na území se nachází jeden objekt požární ochrany patřící sboru dobrovolných hasičů, jež jsou nezařazeni. 112. Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky V řešeném území se nevyskytuje.

- 20 -



113. Ochranné pásmo hřbitova, krematoria Obec Bystrá nad Jizerou má jeden hřbitov, kolem kterého je vymezeno základní ochranné pásmo 100 m dle zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, neboť stavebním úřadem nebylo stanoveno jiné ochranné pásmo. Kromě tohoto ochranného pásma však okrajově do řešeného území, tj. v okolí silničního mostu přes Jizeru, zasahuje i ochranné pásmo hřbitova Loukov v Hájích nad Jizerou. 114. Jiná ochranná pásma Na území nebyla zjištěna žádná jiná ochranná pásma než ta, která jsou evidována jiným jevem. 115. Ostatní veřejná infrastruktura. Na řešeném území se nevyskytuje. 116. Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku Na základě statistických údajů byla zjištěna tato data: Počet dokončených bytů v letech 1999 - 2011

Celkem, z toho: v rodinných domech v bytových domech

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

celkem za 13 let

0

0

0

0

1

0

0

0

0

1

0

0

0

2

0

0

0

0

1

0

0

0

0

1

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

117. Zastavitelná plocha Vzhledem k tomu, že pro území Bystrá nad Jizerou nebyla zpracována žádná územně plánovací dokumentace, nejsou v současné době žádné zastavitelné plochy vymezeny. 118. Jiné záměry Záměry evidované úřadem územního plánování, jež nejsou evidovány jinou vrstvou, jsou podrobněji zpracovány v kapitole Záměry na provedení změn v území. 119. Válečné hroby a pietní místa Na území se nachází pietní místo (CZE-5107-08386) – Kamenná mohyla s kamenným pilířem a deskou, přičemž na vrcholu je stylizovaný kříž, které se nachází u hřbitova. 120. Běžecké lyžování V řešeném území se nevyskytuje.


- 21 -


121. Sjezdové lyžování V řešeném území se nevyskytuje. 122. Vlek V řešeném území se nevyskytuje. 123. Vývoj počtu obyvatel Na základě statistických údajů (sčítání obyvatel) byla zjištěna tato data: Vývoj počtu obyvatel v letech 1869 - 2011 ROK 1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

621

638

600

535

512

516

471

292

278

233

187

149

122

122

124. Věková struktura obyvatel Na základě statistických údajů byla zjištěna tato data: Počet obyvatel z hlediska produkční schopnosti Rok

Počet obyvatel v předproduktivním v produktivním věku věku 12 75

celkem

1994

117

v postproduktivním věku 30

2000

95

8

61

26

2007

113

15

73

25

2010

117

17

75

25

2011

122

21

76

25

Věková struktura obyvatel Rok 1994

04 2

59 1

10 14 9

15 19 7

20 24 7

2000

5

2

1

8

2007

6

2

7

8

2010

7

6

4

2011

6

9

6

Věk 40 - 45 44 49 8 8

25 29 3

30 34 5

35 39 9

5

6

4

6

5

7

10

5

3

7

7

8

9

10

6

6

7

6

9

8

10

4

50 54 9

55 59 9

60 64 9

65 69 9

70 74 15

75 79 2

80 84 2

85 a výše 2

6

7

8

6

7

4

12

0

3

11

6

8

8

2

8

5

7

3

8

7

5

9

7

6

6

3

3

7

11

5

9

8

2

8

3

4

125. Vzdělanostní struktura obyvatel Na základě statistických údajů (sčítání obyvatel, domů a bytů) byla zjištěna tato data: Vzdělanostní struktura obyvatel Počet Rok

Obyvatel

se základním vzděláním

1991

126

55

se středním nebo vyšším odborným vzděláním 69

2001

103

34

65

4

2011

101

21

72

8

- 22 -

s vysokoškolským vzděláním 2



126. Stupeň přirozenosti lesních porostů V rámci řešeného území jsou lesy hodnoceny stupněm přirozenosti lesních porostů č. 2, tj. nízký stupeň přirozenosti. 127. Hranice přírodních lesních porostů Lesy na území obce Bystrá nad Jizerou dle schváleného oblastního plánu rozvoje lesa spadají do oblasti Podkrkonoší s lesnatostí 30 %. 128. Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability pro území obce: Koeficient ekologické stability dle metodik ROK 2001

2006

2007

ROK

2010

2001

Dle metodiky UUR 1B 1,838

2006

2007

2010

0,55

0,55

Dle metodiky Miklóse

2,009

2,009

2,01

-

-

129. Úhrnné hodnoty druhu pozemků Na základě statistických údajů byla zjištěna tato data: Podíly druhů pozemků v letech 2001 - 2010 Zemědělská půda (%)

Nezemědělská půda (%) z toho:

lesní půda

vodní plocha

Rok

z toho:

2001

65,91

32,36

-

-

2,86

0,65

30,03

34,09

25,78

1,50

0,73

6,08

2006

64,23

30,51

-

-

2,77

0,65

30,30

35,77

27,56

1,50

0,74

5,97

2007

64,23

30,51

-

-

2,77

0,65

30,30

35,77

27,56

1,50

0,74

5,97

2008

64,24

30,50

-

-

2,76

0,65

30,33

35,76

27,56

1,49

0,75

5,96

2009

64,24

30,50

-

-

2,76

0,65

30,33

35,76

27,56

1,49

0,75

5,96

2010

64,24

30,50

-

-

2,76

0,65

30,33

35,76

27,56

1,49

0,75

5,96

2011

64,25

30,50

-

-

2,77

0,65

30,33

35,75

27,56

1,49

0,74

5,96

chmelnice

ovocný vinice zahrada sad

trvalý travní porost

orná půda

zastavěná ostatní plocha

130. Geologie V zájmovém území převažují paleozoické (prvohorní) horniny permského a karbonského stáří, konkrétně jde především o pískovce, aleuropelity, bazaltandezity, tufy andezitu, tufitické brekcie, atd. V rámci těchto hornin se ostrůvkovitě nachází kenozoické (kvartérní) horniny, jež jsou v území reprezentovány různými zpevněnými a nezpevněnými sedimenty, tyto horniny se pak rovněž v celé délce vyskytují podél řeky Jizery, kde nalezneme na březích kamenitý až kamenito-hlinitý sediment a v přímé blízkosti toku pak hlíny, štěrky a písky. 131. Radonové riziko V rámci řešeného území nalezneme přechodné (23,88 % území) a střední (76,12 % území) radonové riziko, přičemž přechodné radonové riziko se nachází výhradně v rámci kenozoických (kvartérních) hornin, jež jsou v daném území reprezentovány především


- 23 -


nejrůznějšími sedimenty, ať zpevněnými či nezpevněnými. Střední radonové riziko je naproti tomu vázáno na paleozoické (prvohorní) horniny permského a karbonského stáří, jež jsou v území reprezentovány především pískovci, aleuropelity, bazaltandezity, tufy andezitu, atd. 132. Geomorfologické členění Celé řešené území náleží do geomorfologického okrsku Lomnická vrchovina (IVA-8B-a), jež náleží do geomorfologického podcelku Podkrkonošská pahorkatina (IVA-8B), geomorfologického celku Krkonošské podhůří (IVA-8), geomorfologické oblasti Krkonošská oblast (IVA) a geomorfologické subprovincie Krkonošsko-jesenická soustava (IV). Nejvyšším bodem zájmového území i celého geomorfologického okrsku je vrch Skalice (578 m n. m.) 133. Klimatické oblasti Na základě stanovení klimatických oblastí dle klasifikace Českého hydrometeorologického ústavu se na území nachází jedna klimatická oblast „mírně teplá“ MT4. Z hlediska členění klimatických oblastí dle klasifikace Quitta se na území nachází rovněž jedna klimatická oblast, avšak v tomto případě to je oblast „mírně teplá“ MT2. 134. Regionálně fytogeografické členění Území obce náleží do fytogeografického okresu Podkrkonoší, přičemž severní část území náleží dále do podokresu Železnobrodské podkrkonoší (56a), zatímco střední a jižní část do podokresu Jilemnické podkrkonoší (56b). 135. Geobotanika Na území obce se vyskytují společenstva květnatých bučin (45,13 % území), bikových bučin (39,95 % území) a luhů a olšin (14,92 % území). 136. Potenciální přirozené vegetace Na území obce se nacházejí tyto oblasti potenciální přirozené vegetace: acidofilní bučiny a jedliny (53,92 % území) a květnaté bučiny (46,08 % území). 137. Významné geologické lokality (registrované Českou geologickou službou) V řešeném území se nevyskytují. 138. Vzdálenost 30 m od okraje lesa Tento jev byl vytvořen na základě jevů lesů ochranných lesů a lesů hospodářských pomocí funkce obalové křivky.

- 24 -



Vzdálenost 30 metrů je vzdáleností, kterou orgán státní správy lesů zpravidla požaduje jako základní minimální vzdálenost pro umísťování nových staveb od lesních pozemků. 139. Měřící a kontrolní místa povrchových a podzemních vod V řešeném území se nevyskytují. 140. Jakost vody v tocích (dle ČSN 75 7221) Jakost vody dle ČSN 75 7221 je sledována u řeky Jizery, jakost vody v této řece dlouhodobě náleží do II. třídy, tj. jde o mírně znečištěnou vodu (vhodnou k vodárenským účelům, chov ryb, vodním sportům, zásobování průmyslu) mající krajinotvornou hodnotu. Pouze v letech 2000 až 2003 byla řeka Jizera dle jakosti vody zařazena do III. třídy, což znamená, že tehdy šlo o znečištěnou vodu (vhodnou jen pro zásobování průmyslu, pro vodárenství podmínečně, není-li vhodnější zdroj) s malou krajinotvornou hodnotou. 141. Autobusové nádraží/zastávky V zájmovém území se nenachází žádná autobusová zastávka, autobusové zastávky sloužící pro potřeby obce nalezneme v obcích Benešov u Semil (zástavka Bystrá nad Jizerou; u dřevěného mostu do Bystré nad Jizerou) a Háje nad Jizerou (zastávka Háje n.Jiz.,Loukov; u silničního mostu do Bystré nad Jizerou) na silnici II/292. Autobusová doprava je zajišťována v pracovní dny 12 spoji ve směru do Semil a 13 spoji ve směru do Jilemnice. 142. Železniční stanice a zastávky V řešeném území obce se nevyskytuje. 143. Železniční přejezdy V řešeném území obce se nevyskytuje. 144. Územní studie V řešeném území obce se nevyskytuje. 145. Větrná energetika Na území obce se vyskytují třídy rychlosti větru ve 100 m nad zemí 1. (3,16 – 4,85 m/s), 2. (4,85 – 5,19 m/s), 3. (5,19 – 5,58 m/s) a 4. (5,58 – 6,11 m/s), s tím že rychlost větru se zvětšuje od severovýchodu k jihozápadu, tj. víceméně kopíruje výškové rozpoložení obce od nejnižšího bodu v údolí Jizery až po nejvyšší část území, jež se nachází na pomezí obcí Bystrá nad Jizerou a Košťálov.


- 25 -


146. Struktura ekonomické aktivity Na základě statistických údajů byla zjištěna tato data: Struktura ekonomické aktivity v obci Rok

počet zaměstnaných

1991

2001

ekonomicky aktivních, z toho v:

80

49

zemědělství

28

11

průmyslu

32

12

stavebnictví

5

8

dopravě a spojích

2

3

obchodu

2

1

pohostinství a ubytování

0

1

peněžnictví a pojišťovnictví

0

2

oblasti nemovitostí, službách pro podniky a výzkumu

1

1

veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení školství, zdravotnictví, veterině a sociálních činnostech ostatních nevýrobních činnostech

0

4

5

4

3

2

nezjištěném odvětví

2

0

147. Pohyb obyvatelstva do zaměstnání a škol Na základě statistických údajů byla zjištěna tato data: Počet vyjíždějících a dojíždějících obyvatel Do zaměstnání

Do škol

1991 dojížďka

7

0

vyjížďka

67

21

2001 dojížďka

1

1

vyjížďka

32

21

148. Neobydlené byty a domy Na základě statistických údajů byla zjištěna tato data: Počty obydlených a neobydlených domů Počet celkem

trvale obydlených

neobydlených

bytů

97

59

38

domů

86

48

38

bytů

104

57

47

domů

87

42

45

82

40

42

1991

2001

2011 domů

- 26 -



149. Struktura domovního fondu Na základě statistických údajů byla zjištěna tato data: Struktura domovního fondu obce Počet

1991

86

rodinných domů 81

2001

87

82

2

3

2011

82

78

2

2

domů celkem

bytových domů 3

ostatních budov 2

150. Vybavenost obyvatel základní technickou infrastrukturou Na základě statistických údajů byla zjištěna tato data: Vybavenost obce základní technickou infrastrukturou Počet bytů

bytů s plynem

bytů s vodovodem

1991

149

0

130

bytů napojených na kanalizaci 19

2001

122

1

118

0

151. Míra nezaměstnanosti Na základě statistických údajů byla zjištěna tato data: Nezaměstnanost v obci 2001 počet nezaměstnaných % nezaměstnanosti

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

5

6

7

8

6

5

5

6

5

4

7

10,2

12,2

14,3

16,3

12,2

10,2

10,2

12,2

10,2

8,2

13,2

152. Sociální služby V řešeném území se nevyskytují. 153. Počet staveb pro rodinnou rekreaci V řešeném území se dle údajů Českého statistického úřadu žádné stavby pro rodinnou rekreaci nenacházejí, přesto je v obci několik objektů pro rodinnou rekreaci využíváno. 154. Zdravotnická zařízení V řešeném území se nevyskytují. 155. Zdroj znečištění ovzduší V řešeném území se nevyskytuje.


- 27 -


156. Sčítání dopravy V řešeném území se nevyskytuje. 157. Migračně významná území V rámci řešeného území není vymezeno žádné migračně významné území. 158. Školská zařízení Na řešeném území se nevyskytuje. 159. Veřejná ekonomika Na základě podkladů Krajského úřadu Libereckého kraje - Ekonomického odboru byly zjištěny následující informace: Přehled zadluženosti obce Datum

Výše dluhu

Celková zadluženost k 31.12.2001

-59.000 Kč


-59.000 Kč


0 Kč


0 Kč

Dluh na jednoho obyvatele k 31.03.2011

0 Kč

160. Vodní eroze půd Na území obce se nacházejí zemědělské půdy 6. kategorie potenciálního ohrožení erozí, tj. půdy nejohroženější. 161. Oblasti se shodným krajinným typem Na území obce se nachází oblast lesozemědělské krajiny. 162. Hromadná ubytovací zařízení V řešeném území se dle údajů Českého statistického úřadu žádná hromadná ubytovací zařízení nenachází, přesto je nutné zmínit možnost ubytování v rámci areálu Ranče Bystrá nad Jizerou (cca 30 lůžek), jež vzhledem k roku výstavby areálu nemohl být do těchto údajů ještě promítnut. 163. Sídelní struktura Obec Bystrá nad Jizerou je dle údajů převzatých ze Zásad územního rozvoje Libereckého kraje zařazena do kategorie centra osídlení – ostatní obce. Severním okrajem území pak prochází rozvojová osa nižšího nadmístního významu ROS12: Jablonec nad Nisou - Železný

- 28 -



Brod - Semily - Lomnice nad Popelkou - hranice Libereckého kraje (- Jičín) / Semily Jilemnice - Vrchlabí / Jilemnice - Čistá u Horek. 164. Plochy s rozdílným způsobem využití Vzhledem k tomu, že obec Bystrá nad Jizerou nemá v současné době žádnou územně plánovací dokumentaci, tak se žádné plochy s rozdílným způsobem využití v řešeném území nenachází. 165. Místní názvy Jev místní názvy slouží pro lepší orientaci v daném území a vychází především z názvů běžně používaných v mapách či v daném území. Vzhledem ke specifičnosti tohoto jevu nejsou data textově zpracována a jsou k dispozici v digitální podobě jako soubor ESRI shapefile (*.shp).


- 29 -


ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

Na základě zpracovaných Územně analytických podkladů 2012, průzkumu terénu a konzultací se zástupci obce Bystrá nad Jizerou byly zjištěny nové záměry v území obce Bystrá nad Jizerou. Záměry byly členěny dle jevů územně analytických podkladů, přičemž jevy, kde se záměry nevyskytují, jsou v seznamu vynechány. 21. Územní systém ekologické stability Návrh nadregionálních a regionálních prvků územního systému ekologické stability vychází ze Zásad územního rozvoje Libereckého kraje (2011), návrh lokálních prvků územního systému ekologické stability, pak vychází z jednotlivých generelů územních systémů ekologické stability pocházejících z první poloviny devadesátých let. 106. Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka Ze Zásad územního rozvoje Libereckého kraje vychází záměr na umístění multifunkčního turistického koridoru D41A, jež je veden údolím Jizery v celé délce po severní a západní hranici obce Bystrá nad Jizerou. Cyklostezky Žádná stavová cyklostezka se v řešeném území nenachází, avšak dlouhodobě se počítá s realizací cyklostezky v údolí Jizery (Greenway Jizera), jež má vést z Horní Sytové přes Bystrou nad Jizerou do Semil a dále do Železného Brodu a má se stát právě pomyslnou hlavní částí multifunkčního turistického koridoru D41A vymezeného Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje. 118. Jiné záměry Na základě požadavků občanů jsou evidovány tyto další individuální záměry (tabulkový přehled): Evidované záměry neevidované jiným jevem: STAV ID_PLOCHY

ZÁMĚR

PODROZDĚLENÍ PLOCHY

POPIS

UAPO

B_Z-158

Plochy bydlení

rodinné domy

-

UAPO

B_Z-159

Plochy bydlení

rodinné domy

-

UAPO

B_Z-160

Plochy bydlení

rodinné domy

-

UAPO

B_Z-161

Plochy bydlení

rodinné domy

-

UAPO

B_Z-162

Plochy bydlení

rodinné domy

-

UAPO

B_Z-163

Plochy bydlení

rodinné domy

-

UAPO

B_Z-164

Plochy bydlení

rodinné domy

-

UAPO

B_Z-165

Plochy bydlení

rodinné domy

-

UAPO

B_Z-166

rodinné domy

-

OST

W_Z-168

-

jez

UAPO

B_Z-169

Plochy bydlení Plochy vodní a vodohospodářské Plochy bydlení

rodinné domy

rodinné domy

UR

Z_Z-1240

Plochy zemědělské

zemědělské specifické

oplocení výběhu pro skot a koně

UR

Z_Z-1241



venkovní oplocení (ohrady) pro koně

SP

Z_Z-1242




SP

Z_Z-1243




- 30 -

Záměry na provedení změn v území


STAV ID_PLOCHY

ZÁMĚR

PODROZDĚLENÍ PLOCHY

POPIS

ZUP

B_Z-1499

Plochy bydlení

rodinné domy

stavba rodinného domu

ZUP

B_Z-1500

Plochy bydlení

rodinné domy

ZUP

B_Z-1501

Plochy bydlení

rodinné domy

ZUP

Z_Z-1502



ZUP

Z_Z-1503



ZUP

V_Z-1504

Plochy výroby a skladování

zemědělská výroba

ZUP

B_Z-1505

Plochy bydlení

rodinné domy

ZUP

B_Z-1506

Plochy bydlení

rodinné domy

výstavba rodinného domu k bydlení/rekreačním účelům stavba rodinného domu/chaty pro rekreaci kruhová jízdárna (průměr 18 m) venkovní dřevěná oplocená aréna s pískovou plochou pro koně (70 x 40 m) venkovní zastřešené dřevěné boxy pro koně stavba čistírny odpadních vod o kapacitě 18 EO pro rozestavěné rekreační domy výstavba rodinných domů

ZUP

S_Z-1507

Plochy smíšené obytné

se zemědělskou výrobou

malá zemědělská farma s bydlením

ZUP

B_Z-1508

Plochy bydlení

rodinné domy

ZUP

B_Z-1509

Plochy bydlení

rodinné domy

ZUP

B_Z-1510

Plochy bydlení

rodinné domy

bydlení v rodinném domě výstavba samostatných rodinných domů se zahradou zahradní altán

ZUP

D_Z-1511

Plochy dopravní infrastruktury

místní doprava

zpevněná přístupová cesta

ZUP

V_Z-1512


drobná výroba a výrobní služby

skládka materiálů (písky, drtě)

ZUP

S_Z-1513


s lehkou výrobou

dva samostatné rodinné domy s možností podnikání

ZUP

B_Z-1514

Plochy bydlení

rodinné domy

stavba rodinného domu se zahradou

ZUP

B_Z-1515

Plochy bydlení

rodinné domy

ZUP

B_Z-1516

Plochy bydlení

rodinné domy

ZUP

B_Z-1517

ZUP

N_Z-1518

ZUP

B_Z-1519

Plochy bydlení rodinné domy Plochy smíšené nezastavěného zeleň doprovodná území Plochy bydlení rodinné domy

stavba rodinného domu se zahradou výstavba rodinného domu se zahradou a garáží výstavba rodinných domů zachování původního charakteru území včetně přírodního pramene výstavba roubeného rodinného domu

ZUP

D_Z-1520

Plochy dopravní infrastruktury

místní doprava

odstavná plocha

ZUP

B_Z-1521

Plochy bydlení

rodinné domy

objekt k bydlení

ZUP

B_Z-1522

Plochy bydlení

rodinné domy

objekt k bydlení

ZUP

S_Z-1523


se zemědělskou výrobou

ZUP

V_Z-1524



ZUP

V_Z-1525



ZUP

V_Z-1526



hospodářské stavení s bydlením výstavba hospodářského stavení (stodoly, cca 150 m2) výstavba hospodářského stavení (stodoly, cca 150 m2) výstavba hospodářského stavení (stodoly, cca 150 m2)

Vysvětlivky: STAV – zdroj, ze kterého záměr pochází UR – územní rozhodnutí; SP – stavební povolení; UAPO – Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Semily; OST - ostatní, ZUP – zadání územního plánu ID_PLOCHY – jednoznačný identifikátor plochy v rámci evidence územně analytických podkladů ZÁMĚR – zařazení záměru do plochy s rozdílným způsobem využití dle vyhlášky PODROZDĚLENÍ PLOCHY – další podrozdělení plochy s rozdílným způsobem využití POPIS – podrobnější popis záměru

Záměry na provedení změn v území

- 31 -


ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ SWOT ANALÝZA A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Rozbor udržitelného rozvoje území Doplňujících průzkumů a rozborů vychází především ze zpracovaných Územně analytických podkladů 2012, neboť byly zpracovány nejen pro území celého ORP Semily, ale i v podrobnosti jednotlivých obcí. Dalším důvodem bylo, že od zpracování Územně analytických podkladů 2012 nedošlo na území obce Bystrá nad Jizerou k takovým změnám, že by bylo nutné výstupy z Územně analytických podkladů zásadně přepracovávat. Přesto byly tematické okruhy doplněny a aktualizovány a to zejména ty, které jako vstupní data využívají statistických výsledků a pohovorů se zástupci obce. SWOT analýza Horninové prostředí a geologie SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY 

PŘÍLEŽITOSTI

Sesuvná území

HROZBY 

Neřešení a nezohlednění problematiky sesuvných území

Z hlediska horninového prostředí a geologie má v území největší vliv výskyt sesuvných území, jež se nachází na poměrně rozlehlém území (cca 12,3 ha), ačkoliv jsou všechna sesuvná území považována za dočasně uklidněná, tak určitým problémem zůstává to, že jižně do opuštěného areálu ZD Košťálov se nachází sesuvné území, jež zasahuje i zastavěnou část obce a přímo v něm či v jeho těsné blízkosti se nachází hned 6 objektů s číslem popisným (č.p. 24, 36, 38, 39, 49 a 76), ostatní sesuvná území se nachází v severní části zájmové území mezi obcí a tokem Jizery. Vodní režim SILNÉ STRÁNKY 

Kvalitní a dostatečné zdroje podzemních vod



Potenciální dostatek pitné vody

PŘÍLEŽITOSTI 

Zvýšení retenční schopnosti krajiny v důsledku lepšího obhospodařování půdy

SLABÉ STRÁNKY 

Občasný výskyt místních záplav při silných deštích



Tři objekty s číslem popisným nacházející se v záplavovém území Jizery

HROZBY 

Výskyt vodní eroze vlivem nevhodného obhospodařování krajiny (odlesňování apod.)

Nejvýznamnějším vodním tokem v řešeném území je jednoznačně Jizera, jež kopíruje západní a severní hranici řešeného území, pro tuto řeku je stanoveno záplavové území i aktivní zóna záplavového území, jež se si přímo nedotýká hlavní části obce, avšak i tak se v tomto území nachází 3 objekty s číslem popisným (č.p. 32, 41 a 83). Z hlediska vodních zdrojů pitné vody je v současné době obec dostatečně zásobena a spotřeba vody je plně pokryta i v letních měsících. Pro zásobování obce je využíván systém vodních zdrojů v lokalitách Ouřima a Skalí, jež jsou plně dostačující pro stávající i návrhovou zástavbu.

- 32 -

Rozbor udržitelného rozvoje území SWOT analýza a vyhodnocení udržitelného rozvoje území


Hygiena životního prostředí SILNÉ STRÁNKY 

Čistá voda, čisté vodní zdroje



Systém třídění a recyklace odpadu

PŘÍLEŽITOSTI 

Využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie pro zlepšení kvality ovzduší



Obcí prochází vysokotlaký plynovod – možnost napojení

SLABÉ STRÁNKY 

Zemědělství - zdroj znečištění půd

HROZBY

Obec nemá takřka žádné problémy s nadměrnou hygienickou zátěží, jelikož se nachází na velmi málo frekventovaných silničních komunikacích a v rámci obce se nenachází ani žádný větší průmyslový či zemědělský podnik, jež by byl větším znečišťovatelem životního prostředí. Ke znečišťování ovzduší dochází především spalováním pevných paliv v rodinných domech, což je způsobeno především tím, že obec není plynofikována a z důvodu poměrně vysokých cen ekologičtějších paliv. Obec však s plynofikací ve střednědobém horizontu neuvažuje z důvodů vysokých pořizovacích nákladů, ačkoliv v blízkosti obce prochází vysokotlaký plynovod. Dalším a posledním druhem znečišťování životního prostředí v obci je likvidace odpadních vod. Kanalizační systém v obci v současné době zcela chybí a s jejím vybudováním se ve střednědobém horizontu nepočítá z důvodu příliš vysokých pořizovacích nákladů, rovněž se s ním nepočítá ani v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje. Pouze v několika případech jsou odpadní vody přečišťovány u jednotlivých rodinných domů individuálně. Ochrana přírody a krajiny SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY



Pozemky obhospodařuje ZD Košťálov, většinou se jedná o pastviny



Horší kvalita půd, horší podmínky pro zemědělství



Vyvážený a vysoký podíl lesů a zemědělské půdy





Lokalita NATURA 2000 Evropsky významná lokalita - Údolí Jizery a Kamenice

Špatná průchodnost krajiny vzhledem k realizaci velkého množství oplocení v jihozápadní části obce



Harmonická krajina

PŘÍLEŽITOSTI 

Zlepšení průchodnosti krajiny

HROZBY 

Další zhoršování průchodnosti krajiny



Výstavba v rámci lokality NATURA 2000 - Údolí Jizery a Kamenice

Obec Bystrá nad Jizerou se nachází v prostředí s relativně kvalitní krajinou, určitým problémem je pouze jihozápadní část obce, kde se v posledních letech zhoršila průchodnost krajiny vzhledem k realizaci velkého množství oplocení, většinou pro chov koní, tímto necitlivým zásahem do území se narušilo dokonce i vedení územního systému ekologické stability a vyvstává zde tudíž poměrně závažný problém z hlediska prostupnosti krajiny a její další koncepce do budoucnosti. Na základě výše uvedeného je nutné při návrhu zastavitelných ploch maximálně respektovat historický vývoj obce a novou zástavbu umisťovat do stavebních proluk vymezeného zastavěného území či takových návazností, aby nedocházelo k nepřiměřeným zásahům do přírodního rázu krajiny a dalšímu zhoršování prostupnosti krajiny.


- 33 -


V obci jsou navrženy prvky nadregionálního, regionálního i lokálního územního systému ekologické stability, které je potřeba respektovat a vhodně zapracovat do území. Maximální pozornost je poté třeba věnovat místům, kde územní systém ekologické stability prochází zastavěným území obce či se jemu přibližuje. Na území obce Bystrá nad Jizerou se nachází lokalita zařazená do soustavy NATURA 2000 Evropsky významných lokalit zvaná Údolí Jizery a Kamenice, jež zahrnuje samotný tok Jizery a její náhony. Tato lokalita je vymezena především z důvodu ochrany evropsky významného druhu, tj. vranky obecné (Cottus gobio), návrhová kategorie této lokality je přírodní památka/přírodní rezervace. Vzhledem k tomu, že tato lokalita zahrnuje v zájmovém území pouze vodní tok, tak svým umístěním nijak neovlivňuje zastavěné části obce. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa SILNÉ STRÁNKY 

Vysoký podíl lesů a pastvin



Harmonická krajina

PŘÍLEŽITOSTI 

Redukce extenzivně obhospodařované zemědělské půdy ve prospěch jejího zatravňování a zalesňování

SLABÉ STRÁNKY 

Špatná kvalita půdy

HROZBY 

Zvyšování vodní eroze půd

Podíl zemědělské půdy na území obce je cca 62,19 % (orná půda, zahrady, ovocné sady, trvalý travní porost) a dalších cca 28,02 % zabírají lesní pozemky. Hlavní podíl na udržování zemědělské půdy v obci má ZD Košťálov a dále místní drobní zemědělci a samotní vlastníci pozemků. Zemědělská půda nejvyšší kvality I. a II. třídy ochrany zabírá jen 1,31 % všech zemědělských půd, nachází se pak výhradně na březích Jizery, tudíž mimo zastavěnou část obce. Půdy III. třídy ochrany zabírají 7,01 % a zbývající třídy ochrany 53,87 % plochy bonitované zemědělské půdy. Bez třídy ochrany je pak evidováno celkem 37,81 % plochy řešeného území. Lesní porosty na území obce jsou především lesy hospodářskými (27,42 % z celkové rozlohy obce), jež vykazují špatnou druhovou skladbu (především smrkové porosty), tyto lesy bude vhodné po vytěžení stávajících porostů nahrazovat původní dřevinnou skladbou. V řešeném území se však nachází i lesy ochranné a to lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, které na sebe v terénu takřka navazují a tvoří v podstatě jeden celek, nalezneme je mezi samotnou obcí Bystrá nad Jizerou a tokem Jizery. Jejich celková rozloha je cca 34 040 m 2 a vzhledem ke své poloze nemají v rámci Bystré nad Jizerou větší význam. Vzhledem k tomu, že z hlediska vodní eroze jsou půdy zařazené ve skupině ohroženým půd, je vhodné při zpracování územního plánu v lokalitách s největším ohrožením půdní eroze navrhnout takové prvky v krajině, které erozi mohou snížit (obnova remízků, mezí, zalesnění …). Dopravní a technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY 

Místní komunikace jsou v dobrém stavu



Dokončeny nové trafostanice



V obci je vodovod

- 34 -

SLABÉ STRÁNKY 

Špatná dopravní dostupnost obce - není kvalitní napojení na páteřní dopravní síť



Velká vzdálenost autobusových zastávek od zástavby obce





Napojení objektů na vodovod

PŘÍLEŽITOSTI 

Plynofikace obce



Výstavba kanalizace a čistírny odpadních vod



Výstavba cyklostezky Jizera



Velký podíl individuální automobilové dopravy



Chybějící kanalizace a čistírna odpadních vod



Špatný stav dřevěného mostu přes Jizeru

HROZBY 

Zhoršování stavu komunikací

Dopravní infrastruktura Obec Bystrá nad Jizerou se rozkládá podél silnice III. třídy III/2924 ve směru Bystrá nad Jizerou - Háje nad Jizerou, Loukov, podél této silnice a v její blízkosti se nachází většina zástavby v obci. Silnice je v současné době vyhovující danému provozu a významu silnice, určitým problémem je pouze technický stav povrchu vozovky. Vzhledem k absenci chodníků je pak tato silnice využívána i pěší dopravou, k větším střetům však vzhledem k poměrně malému provozu nedochází. Silnice III. třídy je pak v zastavěném i mimo zastavěné území doplněna sítí ostatních komunikací, jež jsou klasifikovány jako účelové komunikace z důvodu chybějící pasportu místních komunikací. Stav těchto komunikací je vyhovující až na jednu výjimku v podobě historického dřevěného mostu přes Jizeru, který je v havarijním stavu a čeká na opravu. Celková délka účelových komunikací činí cca 8,5 km. Ze Zásad územního rozvoje Libereckého kraje vychází záměr na umístění multifunkčního turistického koridoru D41A, jež je veden údolím Jizery v celé délce po severní a západní hranici obce Bystrá nad Jizerou. V rámci něj se předpokládá realizace páteřní cyklostezky Greenway Jizera, jež povede z Horní Sytové přes Bystrou nad Jizerou do Semil a dále do Železného Brodu. V návaznosti na tuto cyklostezku se počítá i se sítí cyklotras, jež však měly využívat stávající síť účelových komunikací. Technická infrastruktura - vodovod Z hlediska vodních zdrojů pitné vody je v současné době obec dostatečně zásobena a spotřeba vody je plně pokryta i v letních měsících. Pro zásobování obce jsou využívané vodní zdroje v lokalitách Ouřima a Skalí, ze kterých je voda rozvedena do dvou vodojemů (Nový a Starý), jež tvoří dvě tlaková pásma, z těchto vodojemů je pak voda rozvedena dále po obci. Vodojem Starý nacházející se v dolním tlakovém pásmu, pak může být v případě potřeby být doplňován i z horního tlakového pásma. Vzhledem ke dvěma tlakovým pásmům v obci, dvou vodojemů a dvou vodních zdrojů, není pro funkci vodovodu potřeba čerpací stanice. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje však navrhuje realizaci dvou přerušovacích šachet tlaku (PK 1 - 475 m n. m., PK 2 - 420 m n. m.) tak, aby celé spotřebiště bylo rozděleno na čtyři tlaková pásma. Vodovodní řad je rozveden pouze k cca více jak 1/3 trvale či přechodně bydlících obyvatel, ostatní obyvatelstvo využívá pro zásobování vodou vlastní zdroje vod. Z tohoto důvodu a z důvodu dostatečné kapacity vodních zdrojů je zapotřebí navrhnout doplnění stávající vodovodní sítě, tak aby byla možnost napojit většinu obyvatel Bystré nad Jizerou. Vzhledem k tomu, že vodovod byl budován v 80. a 90. letech, tak je stále v dobrém technickém stavu a závady na vodovodní síti se vyskytují jen ve výjimečných případech.


- 35 -


Technická infrastruktura - kanalizace Obec Bystrá nad Jizerou nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody z obce jsou zachycovány ve většině případů (cca 60 % trvale žijících obyvatel, 60 % přechodných návštěvníků) v bezodtokých jímkách, jež jsou vyváženy na zemědělsky obhospodařované pozemky, menší zastoupení (cca 40 % trvale žijících obyvatel, 40 % přechodných návštěvníků) pak mají: septiky s přepadem do povrchových vod či trativodů a malé domovní čistírny odpadních vod. Tato čistící zařízení jsou však často již dožitá a jejich kvalita neodpovídá současným požadavkům legislativy na kvalitu vypouštění odpadních vod. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje nepočítá s realizací oddílné kanalizace a s výstavbou čistírny odpadních vod a navrhuje vyřešit problematiku odpadních vod rekonstrukcí stávajících či výstavbou nových akumulačních jímek a následnou akumulací v bezodtokých jímkách s vyvážením na kapacitní čistírnu odpadních vod, přičemž se bilančně uvažuje o budoucí čistírně odpadních vod Háje nad Jizerou. Odvedení dešťových vod pak bude i nadále řešeno stávajícím způsobem. Technická infrastruktura - plyn Obec není v současné době plynofikována, východně od zastavěné části obce ovšem prochází ve směru sever-jih vysokotlaký plynovod o průměru 100 až 250 mm, jež by se nabízel pro event. budoucí zásobování obce plynem, avšak důvodu vysokých nákladů na výstavbu a malému zájmu obyvatelstva se s plynofikací obce ve střednědobém horizontu nepočítá. Technická infrastruktura – elektřina Řešeným územím je vedeno vedení vysokého napětí 35 kV, jež zásobuje primárně Bystrou nad Jizerou a okrajově i části Benešova u Semil (místní část Podolí) a Hájů nad Jizerou (místní část Rybnice). V rámci zastavěného území je pak rozvod elektrické energie řešen soustavou nízkého napětí vycházející z distribuční trafostanice Bystrá nad Jizerou. Na území se dále nachází 2 distribuční trafostanice 35/1 kV, první z nich (Bystrá nad Jizerou) slouží pro zásobování obce, druhá (Bystrá nad Jizerou, Mlýn) pak slouží pro napojení lokality v okolí dřevěného mostu přes Jizeru a pro napojení stávající malé vodní elektrárny. Jak již bylo výše uvedeno, tak se v řešeném území nachází i malá vodní elektrárna Bystrá s.r.o. o neznámém výkonu, nedaleko historického mlýna a dřevěného mostu přes Jizeru. Dle informací obce je v současné době stav rozvodu elektřiny po obci dostatečný. V případě návrhu zastavitelných ploch, který si vyžádá navýšení spotřeby elektrické energie, je třeba posoudit výkon příslušných trafostanic. Sociodemografické podmínky SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY



Počet obyvatel stagnuje



Vysoké saldo vyjížďky za prací



V obci se pořádají kulturní a společenské akce





K dispozici kulturní dům

Dojíždění za prací zvyšuje náklady na život v obci

PŘÍLEŽITOSTI 

- 36 -

Využití objektu zrušené základní školy

HROZBY 

Chátrání objektu uzavřené základní školy





Tvorba pracovních míst v obci a spolupráce na aktivitách pro podporu zaměstnanosti v rámci Mikroregionu Pojizeří



Odchod vzdělaných mladých lidí za lepšími příležitostmi do velkých měst



Ztráta vazeb obyvatel k obci (zánik místních tradic, kulturních hodnot)

V obci se v posledních letech podařilo zastavit úbytek obyvatel, který se za posledních deset let drží na konstantní hodnotě 122 obyvatel, tento jev je o to vzácnější, že v této obci, stejně jako v mnoha podobných menších obcích, byl několik desetiletí úbytek obyvatel velmi znatelný. Tento historicky nejnižší stav obyvatelstva je způsobem především chybějící nadřazenou občanskou vybaveností, špatným napojením na silnice vyšších tříd, špatnou dopravní dostupností veřejnou dopravou (zástavky hromadné dopravy se nenacházejí na území obce) a nedostatek pracovních příležitostí v obci. Obec Bystrá nad Jizerou naopak těží z poměrně bohaté kulturní činnosti (vzhledem k velikosti obce), přičemž tento trend je třeba obcí udržovat a podporovat. Školní a předškolní docházka je organizována v sousedním Benešově u Semil a Hájích nad Jizerou, vyšší stupně škol pak ve větších centrech osídlení. Zdravotní služby jsou pak k dispozici ve větších městech, těmi nejbližšími jsou Semily a Jilemnice. Bohužel obec v současné době nemůže obyvatelům nabídnout dostatečné množství pracovních míst, a proto jsou využívány pracovní místa zejména v sousedních obcích a větších městech (Semily, Jilemnice). Bydlení SILNÉ STRÁNKY 

Celkově dobrá kvalita životního prostředí

PŘÍLEŽITOSTI 

Navýšení kapacit obytných ploch

SLABÉ STRÁNKY Řada bytových objektů v obci je využívána k rekreaci HROZBY 



Nevhodný charakter nových objektů pro bydlení v disharmonii vůči okolnímu prostředí a tradičnímu charakteru architektury

Hlavním způsobem bydlení v obci je bydlení v rodinných domech. Dle statistických údajů se v obci nachází 78 rodinných domů, 2 bytové domy a 2 ostatní budovy, dohromady čítajících 104 bytů (57 trvale obydlených). Obec těží zejména z harmonického bydlení s okolní krajinou, která není zatížena průmyslovými objekty nebo narušena významnější roztroušenou zástavbou (nevyskytuje se zde historická ani nová). V obci se nachází řada architektonicky cenných objektů. Nadále je potřeba respektovat stávající strukturu zástavby podél komunikace III. třídy v návaznosti na stávající zastavěné území a respektovat stávající lokality roztroušené zástavby. Výstavba nových rodinných domů je dlouhodobě velmi nízká, dle statistických údajů se v obci za posledních 13 let postavily jen 2 byty ve 2 rodinných domech, přičemž v posledních 5 letech to byl dokonce pouze 1 byt v jednom rodinném domě. Při zpracování územního plánu je proto vhodné vycházet z dosavadních údajů o počtu postavených objektů k bydlení, tj. maximálně 10 rodinných domů na návrhové období 15 let.


- 37 -


Rekreace SILNÉ STRÁNKY 

V obci je technická památka - dřevěný krytý most



Další zajímavost - Muzeum techniky



Využívání řady objektů pro individuální rekreaci



K dispozici je kulturní dům



Agroturistika - ranče s koňmi

PŘÍLEŽITOSTI 

Rozvoj aktivit v rámci Mikroregionu Pojizeří



Výstavba cyklostezky Jizera



Využití cestovního ruchu jako motivace k záchraně a obnově místního přírodního, kulturního a historického dědictví

SLABÉ STRÁNKY  

Obec nemá výrazný turisticky potenciál V obci není vybudována infrastruktura pro turisty

HROZBY 

Nevhodná péče o objekty lidové architektury

Rekreační objekty pro individuální rekreaci dle statistických údajů v obci nenachází, avšak i tak se několik objektů k rekreačnímu bydlení využívá. Možnost hromadného ubytování je v obci v současné době zajišťována především třemi objekty (srub Tapadero, srub Alamar, Chaloupka) v areálu Ranče Bystrá nad Jizerou o celkově kapacitě 30 lůžek. Přímo obcí prochází jedna cyklotrasa (č. 4171) ve směru sever-jih v trase Vysoké nad Jizerou - Bozkov - Bystrá nad Jizerou - Benešov u Semil - Lomnice nad Popelkou a jedna turistická trasa (č. 4211) ve směru Semily (nám.) - (Čikvásky) - Podkamínky (rozc.) - Bystrá nad Jizerou - Jilemnice (nám.) - Valteřice - Vrchlabí (kostel), ta však prochází pouze jižní části zastavěného území. Potenciál těchto tras není v současné době příliš využit, jelikož v obci se pro větší rozvoj těchto forem turistiky nenachází větší turistické zázemí. Zajímavý turistický potenciál má v sobě plánovaná realizace cyklostezky Greenway Jizera v údolí řeky Jizery, na níž má navazovat síť cyklotras. Síť turistických stezek by, pak bylo vhodné doplnit o turistickou stezku vedoucí k zajímavé technické památce, tj. k dřevěnému krytému mostu (nemovitá kulturní památka) přes Jizeru na pomezí Benešova u Semil a Bystré nad Jizerou. Zajímavým rozvojem prochází v obci agroturistika, jež je zde reprezentována ranči pro koně (Ranč Bystrá nad Jizerou, SilverStone Ranch) s možností ubytování, hipostezky však v dané lokalitě zatím vymezeny nejsou. Z hlediska volnočasových aktivit je v obci k dispozici fotbalové hřiště a tenisový kurt. Na hranicích s obcí Háje nad Jizerou se pak nachází i Muzeum techniky v Loukově, kde je umístěna motoristická sbírka historických automobilů, motocyklů a jejich příslušenství a dále kolekce historických radiopřijímačů. Hospodářské podmínky SILNÉ STRÁNKY 

- 38 -

Obec má převážně zemědělský charakter

SLABÉ STRÁNKY 

Komplikované napojení na krajské město Liberec a na Prahu



Nedostatek pracovních příležitostí v obci



Nízká průměrná mzda



Opuštěný areál ZD Košťálov



PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY



Podpora podnikatelských aktivit obyvatel obce





Využití prostředků z rozvojových programů pro podporu podnikání, soukromého zemědělství a využití potenciálu obnovitelných energií

Zánik hlavních zaměstnavatelů v regionu v regionu



Preference podnikatelských investičních záměrů na „zelené louce“



Rozvoj hospodářského potenciálu prostřednictvím kooperačních vztahů a podpůrných programů v rámci Euroregionu Nisa

V obci chybí větší zaměstnavatel, většina místních podnikatelských subjektů má spíše rodinný charakter, za pracovními příležitostmi tak musí občané dojíždět zejména do okolních měst: Semil a Jilemnice či do okolních obcí. Trend nezaměstnanosti v obci sleduje vývoj v celé České republice a tak se tu nyní nezaměstnanost zvyšuje, jen za poslední rok se nezaměstnanost v obci zvýšila o 5 %. V absolutních hodnotách byl počet nezaměstnaných na konci roku 2011 - 7 (tj. 13,2 %), což znamená, že nezaměstnanost v obci je nad celostátním průměrem. Vzhledem ke špatnému dopravnímu napojení obce na silnice vyšších tříd se nepředpokládá podnikatelská poptávka po větších plochách výroby a skladování a proto je nutné v obci umožnit spíše podnikání malé a střední v kombinaci s funkcí bydlení. V případě požadavků na vymezování nových ploch pro výrobu a skladování prověřit možnost využití stávajícího nevyužitého areálu ZD Košťálov.

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI

Zásady územního rozvoje Libereckého kraje Zásady územního rozvoje Libereckého kraje byly vydány zastupitelstvem Libereckého kraje dne 13.12.2011 usnesením č. 466/11/ZK. Z této nadřazené dokumentace pro území obce Bystrá nad Jizerou vyplývá umístění několika veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření. Z hlediska veřejně prospěšných staveb jde o umístění multifunkčního turistického koridoru D41A, jež je veden údolím Jizery v celé délce podél západní a severní hranice obce Bystrá nad Jizerou. Z veřejně prospěšných opatření jde o umístění nadregionálních a regionálních prvků územního systému ekologické stability, konkrétně jde o umístění nadregionálních biokoridorů K30V a K30MB vedených údolím Jizery, regionálního biocentra RC1219, jež zasahuje do západní části řešeného území, a regionálních biokoridorů RK704 (východní část řešeného území, při hranici s obcí Háje nad Jizerou) a RK713 (západní část řešeného území, při hranici s obcí Košťálov). Územně analytické podklady 2012 a doplňující průzkumy a rozbory Z územně analytických pokladů a doplňujících průzkumů a rozborů sledujících aktuální hodnoty a limity v území a záměry v území vyplynuly následující problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci:

Rozbor udržitelného rozvoje území Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci

- 39 -


Technická infrastruktura  Navrhnout další rozvoj vodovodního systému. V obci je třeba řešit možnost napojení objektů nenapojených na obecní vodovod. Dopravní infrastruktura  Umístění cyklostezky Greenway Jizera v údolí Jizery. Jedná se o vymezení plochy pro cyklostezku Greenway Jizera, jež má v budoucnu vést podél celého toku řeky Jizery. Územní systém ekologické stability  Územní systém ekologické stability navrhnout tak, aby byl maximálně funkční. Územní systém ekologické stability je navržen jak volnou krajinou, tak průchodem v blízkosti zastavěné území obce. Při návrhu Územního plánu Bystrá nad Jizerou je třeba nalézt takové řešení, které umožní propojení a funkčnost celého územního systému ekologické stability. Prostupnost krajiny  Navrhnout řešení propustnosti krajiny v jihozápadní části obce vzhledem ke stávajícímu oplocení určeného k extenzivnímu zemědělství. Eroze půd a podíl lesních porostů v krajině  Navrhnout zvýšení podílu ploch lesa a krajinné zeleně.  Redukovat extenzivně obhospodařované zemědělské půdy ve prospěch jejího zatravňování a zalesňování.  Zvýšit retenční schopnost krajiny vhodným návrhem krajinné zeleně. Problém se týká celého řešeného území. Vzhledem k půdám ohroženým erozí je nutné v krajině umožnit vytvářet takové prvky a zásahy, které zmírní nebo zabrání erozi zemědělské půdy. Volnočasové a rekreační podmínky v obci  Podpořit rozvoj měkkých forem turismu (agroturistika, hipoturistika apod.).  Realizace nových cyklotras v návaznosti na výstavbu cyklostezky Greenway Jizera. Požadavky na zajištění udržitelného rozvoje území Dále z Územně analytických podkladů 2012 a Doplňujících průzkumů a rozborů vyplynuly následující hlavní požadavky na Územní plán Bystrá nad Jizerou pro zajištění udržitelného rozvoje území:  Při návrhu rozvoje obce preferovat plochy bydlení, především v rodinných domech venkovského charakteru, a dále plochy rodinné rekreace s doplněním ploch občanského vybavení.

- 40 -

Rozbor udržitelného rozvoje území Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci


 Minimalizovat dopad návrhu zastavitelných ploch na krajinný ráz, okolní prostředí a tradiční charakter urbanismu a architektury.  Zastavitelné plochy navrhovat s vazbami na zastavěná území – minimalizovat návrh izolované zástavby.  Návrhy sledovat zkvalitnění urbanistické a architektonické struktury a kompozice obce a jejích částí a zakomponování nových ploch do této struktury.  Plochy s rozdílným způsobem využití dílčích území s vazbou na minulý vývoj navrhovat bez vzájemných negativních vlivů.  Chránit historické, kulturní, civilizační, urbanistické a přírodní hodnoty řešeného území.  Navrhnout nové znovuvyužití areálů brownfields.  Navrhnout zvýšení podílu krajinné zeleně.  Redukovat extenzivně obhospodařované zemědělské půdy ve prospěch jejího zatravňování a zalesňování.  Zvýšit retenční schopnost krajiny vhodným návrhem krajinné zeleně.  Maximálně podpořit využití ekologicky vhodných zdrojů tepelné energie.  Navrhnout zkvalitnění a rozvoj veřejné infrastruktury.  Při návrhu řešení zohlednit sesuvná území.  Při návrhu řešení zohlednit záplavové území a aktivní zónu záplavového území řeky Jizery.  Zohlednit dopad radonového rizika na zdraví obyvatel při návrhu zastavitelných ploch, odhadnout a uvést stupeň radonového rizika pro jednotlivé zastavitelné plochy.  Podpořit mimoprodukční funkce zemědělství a lesnictví.  Navrhnout podmínky pro podporu zefektivnění zemědělské výroby zpracováním zemědělských komodit.

DALŠÍ INFORMACE

Zastavěné území obce Pro území obce Bystrá nad Jizerou bylo vymezeno zastavěné území, které bylo vydáno opatřením obecné povahy schváleného zastupitelstvem obce dne 29.07.2008. Stav katastrální mapy Pro katastrální území Bystrá nad Jizerou (kód k. ú. 616630) je zpracována Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním (ČÚZK) pro celé území katastrální mapa digitalizovaná (KMD), jež je pravidelně aktualizována a ve čtvrtletních intervalech implementována do informačního systému.

Další informace

- 41 -


Jednotlivé sledované jevy dle vyhlášky č. 500/2006 Sb. a data pořízená nad rámec sledovaných jevů byly zpracovány nad katastrální mapou digitalizovanou (KMD), ty budou rovněž sloužit jako podklad pro zpracování Územního plánu Bystrá nad Jizerou, pakliže nebude Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním (ČÚZK) zpracována digitální katastrální mapa (DKM). Stav územně plánovací dokumentace sousedních obcí Vzhledem k rozpracovanosti územně plánovací dokumentace okolních obcí je nezbytné v průběhu pořizování územního plánu sledovat jejich stav a to zejména v souvislosti s jevy, které mohou mít dopad do/ze sousední obce, případně mít z těchto obcí návaznosti (zejména prvky územního systému ekologické stability). Přehled územně plánovací dokumentace: Benešov u Semil

Obec s rozšířenou působností Semily

Liberecký

Vydaný Územní plán Benešov u Semil

Háje nad Jizerou

Semily

Liberecký

Vydaný Územní plán Háje nad Jizerou

Košťálov

Semily

Liberecký

Vydaný Územní plán Košťálov

Slaná

Semily

Liberecký

Vydaný Územní plán Slaná

Obec

Kraj

Stav územně plánovací dokumentace

GRAFICKÁ ČÁST

Výkres záměrů na provedení změn v území v měřítku 1:5 000. Výkres problémů k řešení v Územním plánu Bystrá nad Jizerou v měřítku 1:5 000.

ZPRACOVATEL

Doplňující průzkumy a rozbory pro zpracování Územního plánu Bystrá nad Jizerou byly zpracovány Městský úřadem Semily, obvodním stavebním úřadem, oddělením územního plánování jako příslušným úřadem územního plánování k pořizování Územního plánu Bystrá nad Jizerou podle § 6 odst. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů. Doplňující průzkumy a rozbory pro zpracování Územního plánu Bystrá nad Jizerou byly zpracovány v dubnu 2013.

- 42 -

Zpracovatel

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY PRO ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BYSTRÁ NAD JIZEROU

Recommend Documents