Doplňující informace ÚCL. návrhu Doplňku X leteckého předpisu L 2

ÚŘAD PRO CIVILNÍ LETECTVÍ

SEKCE LETOVÝCH STANDARDŮ Odbor standardizace a leteckých předpisů

Doplňující informace ÚCL k návrhu Doplňku X leteckého předpisu L 2

ÚŘAD PRO CIVILNÍ LETECTVÍ, SEKCE LETOVÝCH STANDARDŮ, Odbor standardizace a leteckých předpisů Letiště Ruzyně, 160 08 Praha 6 fax: +420 225 422 693 ● tel.: +420 225 422 501 ● email: [email protected]

Doplňující informace ÚCL k návrhu Doplňku X Leteckého předpisu L 2

Použité zkratky

AFIS

Aerodrome Flight Information Service

Letištní letová informační služba

AIP

Aeronautical Information Publication

Letecká informační příručka

ATZ

Aerodrome Traffic Zone

Letištní provozní zóna

CTR

Control Zone

Řízený okrsek

FIC

Flight Information Center

Letové informační středisko

MACC

Military Area Control Centre

Vojenské oblastní středisko řízení letového provozu

MCTR

Military Control Zone

Vojenský řízený okrsek

SSR

Secondary Surveillance Radar

Sekundární přehledový radar

UAS

Unmanned Aerial System

Bezpilotní systém

UAV

Unmanned Aerial Vehicle

Bezpilotní prostředek

LKR

Omezený prostor

LVV

Letecké veřejné vystoupení

MO ČR

Ministerstvo obrany ČR

ŘLP

Řízení letového provozu

ÚCL

Úřad pro civilní letectví

Strana 1


0

Úvod

Smyslem těchto doplňujících informací ÚCL je usnadnit orientaci v návrhu Doplňku X leteckého předpisu L 2, Pravidla létání, vyložit ustanovení Doplňku X a blíže objasnit jejich záměr. Tyto doplňující informace nejsou svým rozsahem vyčerpávající a jsou v současné podobě uveřejněny výhradně pro účely veřejného připomínkového řízení k předmětné změně leteckého předpisu L 2. Návrh textu Doplňku X byl veřejnosti prezentován ve své první verzi již v květnu roku 2008 v rámci standardního veřejného připomínkového řízení k leteckému předpisu L 2. Po vypořádání připomínek veřejnosti prošel text Doplňku X ještě mnohými úpravami. Vzhledem k jejich rozsahu je nyní Doplněk X opět prezentován letecké veřejnosti k připomínkám s předpokladem jeho finalizace a následného uveřejnění s odloženou účinností. I přes výše uvedené nebude text Doplňku X z pochopitelných důvodů úplný ani konečný. Předpokládá se, že s ohledem na zkušenosti s provozem bezpilotních systémů a další vývoj národních a mezinárodních předpisů bude Doplněk X dle potřeby upravován a doplňován. Regulační materiál pro bezpilotní systémy je v současné době soustředěn do Doplňku X Leteckého předpisu L 2, Pravidla létání. Primárním důvodem pro tento krok je, že právě používání jednotných pravidel provozu ve společném vzdušném provozu a s nimi spojená provozní omezení pro bezpilotní systémy jsou považovány za zcela zásadní pro zajištění bezpečnosti ostatního letového provozu a ochranu osob a majetku na zemi. Dalším důvodem je praktičnost tohoto řešení pro konečného uživatele předpisu, pro kterého by měl Doplněk X představovat ucelený návod pro bezpečné provozování bezpilotního systému. Struktura tohoto dokumentu je koncipována tak, aby odpovídala návrhu Doplňku X, a to včetně číslování. K příslušnému ustanovení Doplňku X je tak možné dohledat v tomto dokumentu doplňující informace, pokud bylo jejich uvedení považováno za vhodné. Struktura Doplňku X je graficky znázorněna na obrázku 1 níže. Všeobecná část 1, která pokrývá účinnost, rozsah působnosti a vymezení základních pojmů, se kterými Doplněk X pracuje, je následována částí 2, obsahující základní společná pravidla a požadavky pro všechny UAS v oblasti působnosti Doplňku X. Za touto částí dochází k první zásadní kategorizaci bezpilotních prostředků, a to na prostředky provozované výhradně v dohledu pilota (část 3) a mimo dohled pilota (část 4). Části 3 a 4 obecně obsahují pro konkrétní kategorii další pravidla a požadavky, které musí být při provozu v dané kategorii splněny dodatečně ke společným pravidlům a požadavkům v části 2. Části 3 i 4 jsou uvozeny společnými požadavky a pravidly pro danou kategorii a další míra regulace v obou uvedených částech pak odpovídá maximální vzletové hmotnosti bezpilotního prostředku, která je druhým kritériem pro další kategorizaci. Třetím a v současné době posledním kritériem rozlišení úrovně regulace je vlastní způsob použití bezpilotních prostředků. Strana 2


1. Všeobecná část

2. Pravidla platná pro VŠECHNY bezpilotní systémy

3. Bezpilotní prostředky provozované výhradně V DOHLEDU PILOTA

4. Bezpilotní prostředky provozované MIMO DOHLED PILOTA

3.1 Všeobecná část

4.1 Všeobecná část

3.2 Bezpilotní prostředky, jejichž maximální vzletová hmotnost je menší než 7kg

4.2 Bezpilotní prostředky, jejichž maximální vzletová hmotnost je menší než 7kg

3.3 Bezpilotní prostředky jejichž maximální vzletová hmotnost je rovna nebo větší než 7kg a menší než 20kg

4.3 Bezpilotní prostředky jejichž maximální vzletová hmotnost je rovna nebo větší než 7kg a menší než 20kg

3.4 Bezpilotní prostředky, jejichž maximální vzletová hmotnost je rovna nebo větší než 20 kg, a na které se vztahuje Doplněk X

4.4 Bezpilotní prostředky, jejichž maximální vzletová hmotnost je rovna nebo větší než 20 kg, a na které se vztahuje Doplněk X

Obrázek 1: Grafické znázornění struktury Doplňku X

Strana 3


1

Všeobecně 1.1

Datum účinnosti návrhu změny, kterou by měl být letecký předpis L 2, Pravidla létání, doplněn o nový Doplněk X – Bezpilotní systémy, bude stanoveno po veřejném projednání a finalizaci textu Doplňku X s ohledem na možnost praktické realizace jednotlivých ustanovení Doplňku X v podmínkách České republiky.

1.2 Doplněk X stanovuje národní požadavky pro bezpilotní systémy, které splňují kritéria přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, tzv. základního nařízení pro civilní letectví. Letadla, včetně UAV, spadající do přílohy II uvedeného nařízení, nejsou předmětem regulace tohoto nařízení a řídí se národními předpisy. Požadavky Doplňku X, který představuje takovýto národní předpis, byly vyvíjeny v ohledem na existující i v současné době připravované národní a mezinárodní systémy regulace. V dílčích oblastech, jejichž regulace byla považována za žádoucí, však samozřejmě mohou jít požadavky Doplňku X nad rámec těchto regulačních systémů. V jiných oblastech byla regulační zátěž naopak do přijatelné míry snížena, aby odrážela potřeby uživatelů vzdušného prostoru ČR v podmínkách ČR. Doplňkem X není samozřejmě obecně dotčena povinnost dodržovat další právní předpisy platné v ČR. Konkrétním příkladem, uvedeným v poznámce u tohoto ustanovení, je nakládání s bezpečnostním materiálem. Toto je upraveno zákonem č. 310/2006 Sb. v platném znění a může se týkat např. zvláštního vybavení bezpilotního systému, které je jako bezpečnostní materiál označené. 1.3

Ustanovení představuje výklad maximální vzletové hmotnosti UAV, která je jedním ze tří klasifikačních kritérií nezbytných pro určení použitelných požadavků a pravidel Doplňku X.

1.4

Účelem klasifikace popsané v tomto ustanovení je umožnit zavedení různých úrovní regulace UAS využívaných k různým účelům. Za provoz mimo dohled pilota může být považováno např. pilotování prostředku pouze s využitím dálkového přenosu obrazu z kamery umístěné v UAV. Pro kategorizaci způsobu využití UAS se v použitelné míře využije výklad zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů (letecký zákon): Rekreační a sportovní účely: Rekreačním sportovním létáním se rozumí užívání letadla pro vlastní potřebu nebo potřebu jiných osob za účelem rekreace nebo sportu, které není uskutečňováno za účelem zisku. Letecké práce: Letecké činnosti, při nichž letecký provozovatel využívá letadlo k pracovní činnosti za úplatu. Strana 4


Jedná se o provoz, při kterém se letadla používají pro zvláštní služby jako např. pro zemědělství, stavebnictví, snímkování, zeměměřičství, leteckou reklamu, pozorování a hlídkování, pátrání a záchranu. Letecké činnosti pro vlastní potřebu: Leteckou činností pro vlastní potřebu se rozumí lety, kterými zajišťuje právnická nebo fyzická osoba podnikatelskou nebo jinou činnost, k níž je oprávněna podle zvláštních předpisů. Leteckou činnost pro vlastní potřebu může provozovat fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice na základě povolení vydaného Úřadem. Úřad může vydat povolení na základě žádosti, splňuje-li žadatel podmínky stanovené tímto zákonem pro letecký personál a pro provozování letadel potřebných pro leteckou činnost pro vlastní potřebu. Vyhláška MDS 108/1997 v § 23 stanovuje náležitosti žádosti pro vydání povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu. Experimentální a výzkumné účely: Letecká činnost prováděná za účelem vývoje nových technologií. 1.5

Definice obsažená v Hlavě 1 leteckého předpisu L 2 uvádí, že velitel letadla je pilot určený provozovatelem nebo, v případě všeobecného letectví, vlastníkem k velení a pověřený provedením bezpečného letu a v míře použitelné pro UAS tak určuje základní odpovědnost pilota. Smyslem druhé části ustanovení je omezení pilotování UAV např. z jiného dopravního prostředku. Účelem tohoto opatření je předejít možné ztrátě vizuálního či radiového kontaktu a souvisejícímu zvýšenému riziku provozu. Výjimka udělená ÚCL je možná na základě dodatečně přijatých bezpečnostních opatření přijatelných pro ÚCL. Přirozený pohyb pilota po zemském povrchu tímto není dotčen.

1.6

Letecké veřejné vystoupení UAV je činnost spojená s přípravou a provedením vystoupení pro diváky, kteří jsou za tím účelem shromážděni v určenou dobu na stanoveném letišti či ploše pro UAS nebo v jejich bezprostřední blízkosti. Za letecký den se nepovažuje předvádění letadel vlastní produkce finálním výrobcem, které je určeno možným zákazníkům bez přístupu veřejnosti, ani běžná letová činnost sledovaná osobami nacházejícími se ve veřejně přístupných prostorách letiště/plochy pro UAS nebo mimo letiště/plochu pro UAS. Leteckým veřejným vystoupením se rozumí všechny akce stejného účelu s účastí divácké veřejnosti, které mohou být označovány různě, např.: - letecká soutěž; - modelářská (letecká) soutěž; - veřejné letecké vystoupení; - modelářské veřejné (letecké) vystoupení; - letecký den; - modelářský (letecký) den; - soutěž leteckých modelářů. Strana 5


Smyslem zavedení a používání pojmu je vymezení rámce pro zavedení základních bezpečnostních opatření a pravidel pro zabezpečení situace, kdy u provozu UAV jsou shromážděni diváci a provoz UAV se může dostat do rozporu s Doplňkem X (např. porušením minimální vzdálenosti od osob). 1.7

2

ÚCL může na žádost provozovatele schválit plochu výhradně určenou k provozu bezpilotních systémů. Stanovené podmínky provozu na takové ploše mohou povolit provoz nad rámec obecných limitů Doplňku, stejně jako trvale povolit pořádání LVV. Zároveň může tato plocha tvořit trvalou navigační výstrahu pro ostatní letový provoz.

Pravidla platná pro všechny UAS 2.1

Bez komentáře.

2.2

Požadavky na vývoj, projektování, výrobu, zkoušky a údržbu, použitelné pro klasická letadla, jsou pro většinu UAS v oblasti působnosti Doplňku X nepřiměřené. Kritériem pro diferenciaci úrovně požadavků v těchto oblastech je maximální vzletová hmotnost UAV. S ohledem na mimořádnou variabilitu UAS se u prostředků s vysokou maximální vzletovou hmotností počítá s vyšší angažovaností ÚCL.

2.3

Požadavky stavebních předpisů a certifikační postupy, použitelné pro klasická letadla, jsou pro většinu UAS v oblasti působnosti Doplňku X nepřiměřené. Kritériem pro diferenciaci úrovně požadavků na konstrukci je maximální vzletová hmotnost UAV. S ohledem na mimořádnou variabilitu UAS se u prostředků s vysokou maximální vzletovou hmotností počítá s vyšší angažovaností ÚCL.

2.4

Na základě žádosti žadatele je možné v případě sériové výroby postupovat v souladu s postupy a předpisy použitelnými pro klasická letadla, tedy odchylně od ust. 2.2 a 2.3.

2.5

Účel použití UAS je zásadní již při návrhu konstrukce. Např. UAS využívaný k rekreačním účelům může být po konstrukční stránce nevyhovující pro využití v oblasti leteckých prací.

2.6

Způsob provozu UAS a jeho technické parametry musí být v souladu s Doplňkem X a instrukcemi stanovenými výrobcem systému. Odchylný postup je možný pouze za předpokladu předchozího povolení ÚCL na základě žádosti a doložení přijatých zvláštních bezpečnostních opatření, jako např. zástavba systému ukončení letu (např. padáku), zdvojení kritických systémů řízení a pohonu, detekce a odolnost vůči rušení přenosových kmitočtů, automatické failsafe systémy, jakož i mechanické zábrany pro diváky, apod.

2.7

Bez komentáře. Strana 6


2.8

Při LVV a nácviku na ně mohou být po přijetí přiměřených bezpečnostních opatření bez povolení ÚCL shazovány např. propagační předměty nebo imitace munice. Smyslem daného ustanovení je v každém případě posoudit možná nebezpečí a předem vyloučit ohrožení bezpečnosti ostatního letového provozu, zranění osob nebo poškození majetku na zemi.

2.9

Dané ustanovení prezentuje účel regulačního materiálu, kterým je zajištění bezpečnosti letového provozu, osob a majetku na zemi. Jedná se o zcela zásadní obecné ustanovení pro celou regulaci UAS v oblasti působnosti Doplňku X.

2.10 Jedná se o letiště poskytující letové provozní služby. Seznam těchto letišť lze nalézt v Letecké informační příručce (AIP), např. na internetové adrese Řízení letového provozu, s.p., http://lis.rlp.cz. V části AD 2 Letecké informační příručky lze nalézt zeměpisné souřadnice vztažných bodů letišť. V případě požadavku na provoz v menší než uvedené vzdálenosti není v případě leteckých prací a LVV potřeba povolení ÚCL, nicméně provozovatel letiště a stanoviště řízení letového provozu mohou provoz UAV časově i místně upravit nebo uložit dodatečné podmínky provozu a vybavení UAV. Doklad od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) o elektromagnetické nezávadnosti systému může být rovněž vyžadován. 2.11 V blízkosti „aeroklubového“ letiště je třeba se před zahájením letové činnosti domluvit s provozovatelem na místě, času a podmínkách létání s UAV. Letištní provozní zóna (ATZ) je část vzdušného prostoru v okolí neřízeného letiště. Slouží k ochraně letištního letového provozu. Vertikálně sahá od zemského povrchu do výšky 4000 ft AMSL (1200 m nad mořem). Horizontální hranici tvoří kružnice o poloměru 3 NM (5,5 km) se středem ve vztažném bodu letiště. Zeměpisné souřadnice vztažného bodu letiště lze v tomto případě nalézt v letecké informační příručce (AIP) v části AD 4), např. na internetové adrese Řízení letového provozu, s.p., http://lis.rlp.cz. Provoz v ATZ není řízen, je zde však poskytována letištní letecká informační a pohotovostní služba AFIS. Dispečer AFIS je povinen předávat pilotům mj. informace o ostatním provozu na letišti a v jeho okolí (tedy vč. provozu UAV). Provozovatel letiště či služba AFIS může pilotům UAV vydávat povolení či zákaz letové činnosti v ATZ. Je třeba vzít v úvahu nejen provoz všeobecného letectví, který kromě přistání a vzletu musí dodržovat minimální výšku 150 m nad zemí, ale rovněž provoz letadel Policie a záchranné služby, pohybujících se i v menších výškách, který od dispečera AFIS očekává obdržení kompletních informací o provozu v ATZ. Strana 7


2.12 Pokud má pilot UAV např. zdravotní obtíže, odhalí poruchu letadla, má podezření na rušení signálu, nebo by další let mohl ohrozit okolní letový provoz, musí co nejrychleji (stále však s ohledem na ustanovení 2.9) přistát. Ustanovení se nevztahuje na provoz tzv. volných modelů, které nelze za letu řídit jinak než např. načasovanou jednorázovou a nevratnou změnou směrového kormidla. Toto znění zároveň vylučuje opakované naprogramované změny řízení, které by letadlo přesunuly do kategorie autonomních UAV – ty musí stejně jako dálkově řízené UAV vyhovovat požadavku na možnost rychlého ukončení letu. 2.13 Jedná se o zákaz takových autonomních UAV, jejichž let nelze v průběhu letu ovlivnit, neboť dosavadní technologie nedokáží zabezpečit vyhnutí se ostatnímu letovému provozu, překážkám, či zajistit bezpečnost osob a majetku na zemi. Smyslem je umožnit vývoj a provoz částečně nebo plně autopilotních UAV za předpokladu, že pilot bude mít možnost ovlivnit let UAV, případně jej ukončit. 2.14 Vyjmenované druhy pohonu jsou zejména z důvodu nepřijatelného požárního rizika zakázány. Z důvodu nižšího požárního rizika a širokého využití je nicméně povolen raketový pohon s velmi omezenou dobou provozu, určený pouze pro provedení vzletu. Pro informaci jsou v poznámce uvedeny nejdůležitější související právní předpisy, na které musí být při provozu UAV z tohoto pohledu pamatováno. 2.15 Bez komentáře. 2.16 Bez komentáře. 2.17 Předletová kontrola zahrnuje veškeré činnosti nutné k zajištění toho, že UAV je schopen provést zamýšlený let. Za předletovou kontrolu se považuje zejména vizuální kontrola celého UAS a kontrola jeho základních funkcí, která sníží riziko nehody vlivem jiných než skrytých vad. 2.18 Bez komentáře.

Strana 8


3

Další pravidla platná pro UAV provozované výhradně v dohledu pilota 3.1

Všeobecně 3.1.1 Obecně je provoz UAV povolen do výšky 300 m nad zemí, kromě míst, kde je tato výška snížena existencí CTR, MCTR či jiných prostorů. Pro přehled o rozdělení vzdušného prostoru je doporučena Letecká mapa ICAO 1:500 000. 3.1.2 Provoz v řízeném okrsku je možný pouze do výšky 100 metrů nad zemí, nepovolí-li příslušné stanoviště řízení letového provozu jinak. Ustanovení se nevztahuje na vzdušný prostor v okolí ploch schválených výhradně pro provoz UAS, kde by i v řízeném okrsku mohlo být za určitých podmínek trvale umožněno létání výše než uvedených 100 m. 3.1.3 AIP je veřejně a zdarma přístupná příručka, např. na internetové adrese Řízení letového provozu, s.p., http://lis.rlp.cz, definující vyjmenované prostory v části ENR 5.1 a na mapě ENR 6.3. Jedná se např. o prostory nad jadernými reaktory, muničními sklady, kompresními stanicemi plynu, vojenskými újezdy apod. 3.1.4 Ustanovení umožňuje létání v omezených prostorech kolem jaderných elektráren Temelín a Dukovany, jejichž průměr je přibližně 45 km. Podmínky vstupu do těchto prostorů stanovuje AIP. Jedná se o oznámení o průletu a stálé spojení se středisky ŘLP. Požadavek na stálé spojení byl pro UAS vyňat. Přímo nad jadernými elektrárnami jsou zakázané prostory LK P2 a LK P9, ve kterých je jakýkoliv letový provoz zakázán. 3.1.5 Omezení vychází z platných právních předpisů vymezujících ochranná pásma a definuje zákaz létání UAV nad lokalitami, kde by případná havárie mohla mít závažné následky. Z tohoto důvodu například nejsou povoleny vzlety a přistání z pozemních komunikací s definovanými ochrannými pásmy. Ochranná pásma řízených a neřízených letišť mohou být narušena za předpokladu dodržení ustanovení Doplňku X (například vzdálenost od řízeného letiště, výška letu, či koordinace provozu na neřízeném letišti). Přehledová tabulka dotčených ochranných pásem bude součástí výkladového materiálu.

Strana 9


3.1.6 Jedná se o požadavek na vizuální kontakt pilota s UAV, který musí zůstat pro pilota viditelný i bez použití např. dalekohledu, objektivu, případně jiného speciálního optického vybavení. 3.1.7 UAV musí pro pilota zůstat viditelný do té míry, aby pilot UAV nejen viděl, ale aby dokázal určit jeho polohu a směru letu. Toto opatření je nezbytné především pro zajištění bezpečnosti ostatního potenciálně konfliktního letového provozu (i jiných UAV). Uvedených 700 m nelze tedy ve všech případech (např. malé UAV) z pochopitelných důvodů v plném rozsahu využít. 3.1.8 Aby pilot mohl trvale sledovat UAV dle ust. 3.1.6, je možné, že nebude schopen dostatečně sledovat okolí i případný okolní letový provoz; v takovém případě může pilot získávat informace o okolí a okolním letovém provozu prostřednictvím poučené osoby, která mu bude schopna předávat relevantní informace k dalšímu bezpečnému provozu a případnému vyhýbání. Odpovědnost za celkové provedení letu, tedy i za poučení osoby, vzájemnou domluvu a zejména vyhýbání se okolnímu letovému provozu zůstává stále na pilotovi UAV. Provoz za situace, kdy dohlednost nebo hustota okolního letového provozu neumožňují pilotovi zabraňovat srážkám za letu, není možný. 3.1.9 Provoz letadel s pilotem na palubě v řízeném okrsku je podmíněn získáním letového povolení od příslušného stanoviště ŘLP a stálým obousměrným VHF spojením, dále pro CTR Ruzyně platí podmínka vybavení odpovídačem SSR. Toto ustanovení zavádí výjimku pro provoz UAS. Při vykoordinování provozu blíže než 5 500 m od vztažného bodu letiště nebo do větší výšky než 100 m je v pravomoci příslušného stanoviště ŘLP takové podmínky vyžadovat. V této souvislosti je třeba rozlišovat dva typy povolení: a) Letové povolení: jedná se o hlasovou instrukci vydanou službou ŘLP nebo službou AFIS. Tuto instrukci musí pilot UAV uposlechnout a řídit se jí. Pravomoc služby AFIS umožňující vydávání letového povolení pro UAV je zakotvena v ust. 2.11 Doplňku X. b) Povolení k létání: jedná se o písemný doklad vystavený ÚCL, který povoluje létání s konkrétním UAV nebo létání ve vymezeném vzdušném prostoru v okolí ploch schválených výhradně pro provoz UAS za přesně stanovených podmínek.

Strana 10


3.2

UAV, jejichž maximální vzletová hmotnost je menší než 7 kg

3.2.1

Bez komentáře.

3.2.2

Bez komentáře.

3.2.3

Bez komentáře.

3.2.4

Bez komentáře.

3.2.5

Bez komentáře.

3.2.6

Pilot UAV musí mít ve vyjmenovaných případech uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem UAV. Minimální pojistné limity plnění jsou pak uvedeny v ust. 3.2.7.

3.2.7

Bez komentáře.

3.3 UAV, jejichž maximální vzletová hmotnost je rovna nebo

větší než 7 kg a menší než 20 kg 3.3.1 Bez komentáře. 3.3.2 Požadavky na způsobilost pilotů stanovené leteckým předpisem L 1 jsou pro UAS předmětné kategorie a účelu využití nepřiměřené. Registrace pilota UAV v uvedených případech využití bude provedena po prokázání teoretických znalostí a praktické schopnosti bezpečně pilotovat UAV. Rozsah znalostí a obsah praktického přezkoušení je v současné době předmětem jednání na mezinárodní úrovni z důvodu co možná nejvyššího souladu s evropskou praxí a bude s dostatečným předstihem před účinností Doplňku X uveden ve výkladovém materiálu. 3.3.3 Bez komentáře. 3.3.4 Bez komentáře. 3.3.5 Bez komentáře.

Strana 11


3.3.6 Poznávací značka musí být umístěna obdobně jako na letadlech s pilotem na palubě z důvodu možnosti identifikace UAV. Výjimka pak umožňuje alternativní postup v případě, kdy je umístění snadno čitelné poznávací značky technicky neproveditelné nebo v případě, kdy je opatření registrační značkou nepraktické, např. v případě maket použitých pro filmové účely. 3.3.7 Obecně platí pro provoz UAV jednotlivá ustanovení tohoto Doplňku. LVV s provozem bezpilotních systémů, který není v rozporu s Doplňkem X, nemusí nutně vyžadovat dodatečná bezpečnostní opatření a nevyžaduje povolení ÚCL. Pokud v případě LVV pořadatel předpokládá rozpor s některým ustanovením Doplňku X, (např. minimální vzdálenosti od osob), musí provést odpovídající dodatečná bezpečnostní opatření a podat žádost o povolení LVV na ÚCL. Provoz na základě Povolení k létání vydaného ÚCL, povolujícího létání ve vymezeném vzdušném prostoru v okolí ploch schválených výhradně pro provoz bezpilotních systémů za přesně stanovených podmínek, se považuje za provoz v souladu s Doplňkem X. Tímto není pro tuto hmotnostní kategorii UAV sloužícího k leteckým pracím, k leteckým činnostem pro vlastní potřebu nebo k experimentálním a výzkumným účelům, dotčena povinnost registrace prostředku i pilota a povinnost získat pro provoz UAV povolení k létání od ÚCL. 3.3.8 Bez komentáře. 3.3.9 Pilot UAV musí mít ve vyjmenovaných případech uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem UAV. Minimální pojistné limity plnění jsou pak uvedeny v ust. 3.3.10. 3.3.10 Bez komentáře. 3.3.11 Bez komentáře. 3.4 UAV, jejichž vzletová hmotnost je rovna nebo větší než 20

kg a na které se vztahuje Doplněk X 3.4.1 Bez komentáře. 3.4.2 Požadavky na způsobilost pilotů stanovené leteckým předpisem L 1 jsou pro UAS předmětné kategorie a účelu využití nepřiměřené.

Strana 12


Registrace pilota UAV v uvedených případech využití bude provedena po prokázání teoretických znalostí a praktické schopnosti bezpečně pilotovat konkrétní UAV. Rozsah znalostí a obsah praktického přezkoušení je v současné době předmětem jednání na mezinárodní úrovni z důvodu co možná nejvyššího souladu s evropskou praxí a bude s dostatečným předstihem před účinností Doplňku X uveden ve výkladovém materiálu. Praktické přezkoušení a rozsah znalostí se budou vztahovat pouze na konkrétní UAS; jedná se tedy o obdobu typové kvalifikace. 3.4.3 Postupy aplikované na základě ust. 2.2 a 2.3 angažovanost ÚCL, případně pověřené osoby vyžadují. Míra angažovanosti bude posuzována dle konkrétního případu. 3.4.4 Bez komentáře. 3.4.5 Bez komentáře. 3.4.6 Bez komentáře. 3.4.7 Poznávací značka musí být umístěna obdobně jako na letadlech s pilotem na palubě z důvodu možnosti identifikace UAV. Výjimka pak umožňuje alternativní postup v případě, kdy je umístění snadno čitelné poznávací značky technicky neproveditelné nebo v případě, kdy je opatření registrační značkou nepraktické, např. u maket. 3.4.8 Obecně platí pro provoz UAS jednotlivá ustanovení tohoto Doplňku. LVV s provozem bezpilotních systémů, který není v rozporu s Doplňkem X, nemusí nutně vyžadovat dodatečná bezpečnostní opatření a nevyžaduje povolení ÚCL. Pokud v případě LVV pořadatel předpokládá rozpor s některým ustanovením Doplňku X, (např. minimální vzdálenosti od osob), musí provést odpovídající dodatečná bezpečnostní opatření a podat žádost o povolení LVV na ÚCL. Provoz na základě Povolení k létání vydaného ÚCL, povolujícího létání ve vymezeném vzdušném prostoru v okolí ploch schválených výhradně pro provoz UAS za přesně stanovených podmínek, se považuje za provoz v souladu s Doplňkem X. Tímto není pro tuto hmotnostní kategorii UAV dotčena povinnost registrace prostředku i pilota a povinnost získat pro provoz UAV povolení k létání od ÚCL. 3.4.9 UAS musí obsahovat bezpečnostní systém ukončení letu, který v případě selhání řízení či jakékoliv podobné neočekávané situace Strana 13


omezí rizika vycházející z případného pokračování letu. Pilot si musí být před zahájením letu jist, že je systém ukončení letu provozuschopný. 3.4.10 Bez komentáře. 3.4.11 Bez komentáře. 3.4.12 Bez komentáře.

Strana 14


4

Další pravidla platná pro UAV provozované mimo dohled pilota 4.1

Všeobecně Za let mimo dohled pilota se považuje let ve vzdálenosti, při které již pilot není schopen odhadnout a správně vyhodnotit polohu, chování a stav prostředku či ostatního letového provozu bez použití vizuálních pomůcek jiných než jsou dioptrické brýle či kontaktní čočky. Let mimo dohled pilota vyžaduje zprostředkování situačního povědomí, včetně aktuální polohy UAV za pomoci dálkového přenosu informací do přístrojů a monitorů v pozemní řídící stanici. UAV mimo dohled pilota zatím neobsahují potřebné technické vybavení, které by umožnilo povolení jejich provozu ve společném vzdušném prostoru, proto jsou zatím povoleny lety jen ve vyhrazených nebo rezervovaných prostorech, zejména z důvodu jejich bezpečného vývoje a testování. Část 4 Doplňku X bude předmětem dalšího vývoje v souladu se získáním provozních zkušeností ze zkušebních letů a dále bude sledovat vývoj v oblasti na mezinárodním poli. Přestože i v tomto případě existuje prostor pro výjimečné případy, je let mimo dohled pilota v současné chvíli prakticky možný jen na základě povolení k létání vydaném ÚCL ve vzdušném prostoru za tímto účelem rezervovaném nebo vyhrazeném a s uzavřeným pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou provozem UAV v uvedených limitech plnění, s předpokladem vysoké angažovanosti na straně ÚCL i žadatele. Cílem je umožnění vývoje technologií, které budou vyžadovány k letu ve společném vzdušném prostoru.

________________

Strana 15

Doplňující informace ÚCL. návrhu Doplňku X leteckého předpisu L 2

Recommend Documents