Dolní Morava- (Nieder Mohrau)

MÍSTO

Dolní Morava- (Nieder Mohrau)

TURISTICKÁ ZNÁMKA A NÁLEPKA:

Krkonošsko – Jesenická soustava

913 – Klepáč – rozhledna Klepý –Trojmorsko Wierch, 919 – Králický Sněžník, 1828 – pramen Moravy, 1883 – Dolní Morava – relax & sport centrum

1038 – Králický sněžník – Dolní Morava

KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK

HL. PŘEDMĚT

TURISTICKÁ VIZITKA:

Jesenická podsoustava

OBLAST

GEOMORFOLOGICKÁ

PIDIFRK:

Králický Sněžník

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník PODOBLAST

381 – Králický Sněžník LENTIKULÁRNÍ 3D MAPA: JESENÍKY + KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK

Králický Sněžník – 86 km2 (ruly, svory, blastomylonity, krystalické vápence)

POVODÍ ŘEKY_ŘEKA_TOK Stát

ČR

Morava – Dunaj, Černé moře, Atlantský oceán

Morava1

Kraj: Pardubický 4.518 km2—515.000 Obyvatel

Okres: Ústí nad Orlicí

Králický Sněžník – volně přístupný bod

Otevírací doba

DOPRAVA SILNICE (třída, číslo) CYKLOTRASA Auto Železnice Pěšky Koštovaný pivovar: Hanušovice

II. třídy: 312 – Choceň – Hanušovice - 62 KM [52./10.]- Červený Potok (odbočka po regionální) IV. třídy: 52 – Hanušovice – Králíky – Lichkov – České Petrovice IV. třídy: 4068 – Dolní Lipka – Horní Morava – Červený Potok 4071 – Kladská Brána – Suchý Vrch – Mladkov – Hanička – Velká Deštná - Šerlich

Pardubice – Častolovice – Kostelelc nad Orlicí– Králíky – Dolní Morava ∑96 KM 025 – Dolní Lipka – Hanušovice – 20,2 km [6./16,2.]km - Červený Potok (nejblíže) ☼ 1873 Výstup na bájný kopec Králický Sněžník. ∑23,62 KM (OMRON KROKOMĚR) – (první 4 km polojasno, dalších 5 km mlhou, dále deštěm a na vrcholu deštěm se sněhem, zpáteční cesta „vodní cesta“ deštěm).

Místo: Chata U Slona, Dolní Morava. Co: Holba Šerák 11% (EPM) Hodnocení: 7 pivo, 4 obsluha, 9 prostředí Cena: 21,- Kč

Pardubice – Dolní Morava – Králický Sněžník – Dolní Morava.

Trasa Datum

16., 17.5. a 6.8.2014

Pořadové číslo roku

12- 2014

Obyvatel

310 (obec)

Metrů nad mořem // Area

1424 // 36,60 km2

MAPOVÉ PODKLADY: ČESKÁ REPUBLIKA, MARCO POLO 2000, 1:300.000, ČESKÁ REPUBLIKA, PLANSTUDIO 2009, AUTOMAPA 1:350.000, GEOMORFOLOGICKÁ MAPA, KARTOGRAFIE PRAHA 2008, 1:620.000, ČESKÁ REPUBLIKA – AUTOMAPA, EDITIONS ATLAS KARTOGRAFIE PRAHA 2011, 1:400.000

KČT - turistické

Oblast: č.53. – Králický Sněžík - 1:50.000

Roman (cestopisec a dramatik), Soňa (vévodkyně de Houdini), Romča (soudobý Vilém Tell a geograf), Jaromír (lokátor, logik, mechanik a poradce) Aktéři (turisté) Vstupné: Dolní Morava - lanovka (plné/důchod., děti, ZTP/ rodinné):100/60,60/60,-;PES:-; Foto/Video: 0/0, Doba jízdy: min. 7 min., Bezbariérově: ne Vstupné: rozhledna Klepáč (plné/důchod., děti, ZTP/ rodinné):0/0,0/0,Ne; PES: 0; Foto/Video: 0/0, Doba prohlídky: min. 20 min., Bezbariérově: ne Ráj není někde jinde. Ráj je ve Vás. Není v nějakém jiném čase, po smrti. Ráj je ve Vás, je uvnitř… právě teď. Osho Moto

a Králický Sněžník jsme se zatím jenom a pouze dívali z rozličných okolních kopců a tak byl vyhlášen den „D“ a my konečně startovali rachoťáka a razili jsme směr masív Králického Sněžníku. V jednom z místních domků v ubytování v soukromí v Dolní

n

Moravě jsme založili hlavní tábor. Bylo pozdní odpoledne, byl krásný čas, pivo Holba nás zvalo do chaty U Slona včas. Každý správný turista nesmí pod1

Morava (March) – pramení pod vrchem Králického Sněžníku na území obce Dolní Morava v nadmořské výšce 1370, 67 m n. m. v upravené studánce. Protéká od severu do jihu napříč zemí Moravou, kde průběžně přibírá větší a menší toky. Délka toku činí 354 km. Plocha povodí je 26.658 km2. Morava se vlévá do Dunaje u Bratislavy-Devína a tvoří tak mohutný levý přítok. Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

1

Pro osobní potřebu rodiny Houdkovy a přátel turistické obce.



A co je to ten Králický Sněžník? Je to národní přírodní rezervace o výměře 1695 ha, vyhlášená byla v roce 1990 na území Králického Sněžníku a údolí Dolní Moravy, Malé Moravy a Prudkého potoka mezi obcemi Velká Morava, Stříbrnice a hranicí s Polskem. Masív tvoří rozmezí mezi Čechami, Moravou a Kladskem. Nejvyšší vrchol, přes který prochází česko-polská hranice, poskytuje jedinečný kruhový výhled na Hrubý Jeseník, Orlické hory a Kladskou kotlinu v dnešním Polsku. Název Králický Sněžník je odvozen nedalekého městečka Králíky a druhá část nám dává na vědomí, že se na topu nachází sníh velmi dlouhou dobu. Masív je třetím největším pohořím v ČR. Území se nachází též v Ptačí oblasti a jedná se o evropsky významnou lokalitu. Těsně pod vrcholem pramení v upravené studánce řeka Morava. V masívu se nachází 16 rašelinišť, z toho 7 rozsáhlejších. Na vrcholu hory, těsně za hranicí na polské (dříve německé) straně, stávala od r. 1899 kamenná rozhledna císaře Viléma I. v podobě romantické válcové věže, vysoké 35 m, která vydržela do roku 1973, kdy byla stržena. Zbyla z ní výrazná hromada kamenné suti (viz. fotografie z výstupu cestovatelů rodiny Houdkovy).  ceňovat přípravu, proto jsme ji ani my nepodcenili. Zavítali jsme tedy do této chaty, která se nachází v nadmořské výšce 666 m n. m. u bobové dráhy a sjezdovky. Faktem tedy je, že jsme nejprve prozkoumali okolí, ale protože začalo nějak více poprchávat, relativně brzy jsme v ní našli místo tvorby našich plánů pro příští den. Topinky s pravým a velmi pálivým česnekem do

nás vplouvaly jedna za druhou a při perlivé Holbě ve variantě 11% a zázvorové a melounové limonádě jsme vše naplánovali tak nějak v pohodě. A byl čas jít nechat těla lehnout a k relaxu. Proto jsme se vydali do naší ubikace, kde jsme se večerem nadýchali toho fantastického vzduchu a ráno jsme byli plni energie. Vlastně ještě více plni energie, protože nám paní domácí po ránu donesla domácí vajíčka a jak Jaromír podotkul, budeme mít tati o krok víc. A už jsme to valili a už jsme stáli na výtahové silnici a hleděli na již navštívenou rozhlednu Klepáč. Pravdou je, že Romča ji pro velký úspěch navštívil ještě jedou při svém táborovém výstupu 6.8.2014 a užíval si stejně jako já v minulosti fantastických výhledů do Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

2


vlastně dvou úmořských světů. A tak hleděl do Kladské kotlinky a také do žlebu Dolní Moravy. A

byl velmi

spokojený, protože ho provázela nádherná žena.

A tak se nám vrátil náš pardubický Jaroš z masívu Králického Sněžníku jako z vrcholu K-2 a také se sebevědomým pohledem. A my jsme se plynule přibližovali k Wellness hotelu Vista**** v Dolní Moravě a po flash chvíli jsme již studovali infa v IC a už jsme kupovali vše možné do turistovy kapsy a také „lanovkovné“. 

A co je to ta Dolní Morava a Klepáč? 

Dolní Morava je relativně dlouhou obcí, která se ve své pouhosti 5 km nachází v údolí řeky Moravy pod Králickým Sněžníkem po obou stranách historické hranice Čech a Moravy. První zmínka o obcí nese datum roku 1577. Obec je dnes vlastně horským střediskem, které se v posledních letech postavilo zcela zásadně na nohy a poskytuje kvalitní nabídku.  Klepáč je rozhledna, která se nachází na kopci Klepý, polsky Trojmorski wierch. Její zvláštnost spočívá v tom, že se nachází na místě, kde dochází k rozvodí mezi třemi evropskými moři a číní tak toky Dunaje, Labe a Odry. Jedná se ve své podstatě o nefalšovanou „Střechu Evropy“. 

Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

3


A tak jsme po malé chvíli stáli u lanovky a čekali jako první zákazníci, že vyjedeme do mezibodu k chatě Slaměnka do nadmořské výšky 1160 m n. m. No tedy to „šachování“ se vstupenkami v čtecím zařízení u vstupu bylo tedy malým rébusem, ale nakonec se vše podařilo a my stáli na startu a po malé chvíli se ocelové monstrum dalo do své práce a naše vykrmené zadnice neslo horem k výstupnímu bodu, go!

Romča měl tak nějak jako obvykle strach a tak jsem ho uklidnil, že když spadne, že spadnu s ním a on říkal, že je to vážně hezká odpověď a asi měl i pravdu. A tak jsme koukali na maminku s Járou, kterak nám pod ocelovými lany mizí před námi v kopci. Bylo přístupné počasí a my si užívali skýtajících pohledů. Asi po 7 minutách jsme stáli na výstupní stanici a to jsme již kráčeli k chatě Slaměnce, kde jsme získali limo a razítka s radou. Dále jsme se tedy vydali krokem podle rad a také podle zakoupené mapy. Kráčeli jsme po žluté trase a nejprve Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

4


jsme se prodírali mezi mladou smrčinou zajímavým stoupákem. Získali jsme tak ještě lepší pohled na údolí

Dolní Moravy i dále. Celá naše cesta byla posázena zajímavými cedulemi a tak jsme se opětovně dozvídali specifičnosti daných míst a velmi se nám zamlouvaly.

A stáli jsme u jednoho z prvních rozcestníku U Štěrku a pak Pod Babuší a hleděli jsme na udané kilometráže. V nohách jsme měli 4,35 km a směřovali jsme dál po zelená značce a to již přírodou a krásnou přírodou. A začalo nám

tak nějak mrholit až pršet a pak svítilo s pršením a my kráčeli po stezce, ve které stékaly různé potůčky. Byli jsme však částečně kryPopis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

5


ti převážně smrkovým porostem a tak na nás tolik vody nepadalo a bylo to vcelku osvěžující. Procházeli jsme takovou skoro nedotčenou přírodou a fakticky jsme se cítili velmi uvolněně. Ten pocit

však netrval dlouho, protože po malé chvíli jsme zjistili, že stezky jsou vlastně potůčky a nám začalo téct do bot a již v pátém kilometru jsme měli všichni v botách zajímavě čvachtavo a to teprve byl začátek. Jediným štěstím byl ten fakt, že jsme byli obuti do ponožek se stříbrným vláknem, ha. Mířili jsme k chatě na Babuši a každý z nás si minimálně jednou šlápl do všude promáchaných mechů, ve snaze vyhnout se těm proudům. Bylo to pro nás nové a my zírali

jako jezevci, kteří poprvé vylezli z nory. Do nadmořské výšky 1245 m n. m. Babuše jsme dorazili v našem km 5,31 a bylo tedy 10:27 hod a my byli na pochodu už 2:19 hod. A počasí se začalo tak nějak měnit a začalo být mlhavo. Z Babuše jsem udal směr a po 20 minutách jsem zjistil, že jdeme opačným směrem, protože jsem šli směrem na Souš a tak jsme na ni nakonec došli a stanuli na kvótě 1224 m n.m. a pak jsem musel vylézt ven s tím, že jsme šli jinam a reakce byla zajímavá, ale co naplat. Otočili jsme Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

6


to

směrem zpátky k Bubuši těmi

zajímavými rašelinnými poli. A tak jsme opět prošli okolo Babuše. Mířili jsme to dál do kopce k Podbělce a po chvíli zajímavého boje se stoupáním jsme u rozcestníku skutečně stáli a hleděli jsme, že jsme v nadmořské výšce 1307 m n. m. Dali jsme si trochu vody a trochu jsme oddechli a dále jsme mířili po „MOKRÉ STEZCE“ po mokrém hřbetu na vrchol Sušinu. Cesta začala být doslova neočekávaná a my se hrabali v bahně a mezi mlžnými mraky, které se rozhodly, že s námi budou kamarádit. A my konečně procházeli okolo

Milíře. V tu chvíli jsme se brodili doslova vodou a bahnem a nebylo vyhnutí, protože v borůvkoví to byPopis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

7


lo to samé. V 11:20 hod jsme ve svém 7,71 km stanuli na Sušině. Chvílemi jsme si připadali jako v zakletém lese, ale najednou okolo nás proběhla čtyřčlenná skupina a pak ještě dva rychlošlápci vysokých postav,

kteří tak jak se objevili, tak za doprovodu čvachtavých zvuků zmizeli. Příroda okolo vypadala, jako kdyby někde okolo zcela nedávno spadl meteorit nebo jako pozůstatky po pokusech Nikoly Tesly s jeho přenosem kulové elektřiny na dálku. Po chvíli jsme se dostali konečně do míst, kde jsme zjistili, že vypadáme dosud stejně a že nás to okolí svojí temnotou nerozleptalo. Kráčeli jsme dál a najednou jsme procházeli okolo linie bunkrů, které jsme se rozhodli trochu prozkoumat. Moc

lidí tam asi nebylo a tak byly vcelku solidně zachovány, a to i přes ponechání ladem. Pokračovali jsme dále a najednou s námi počasí začalo ještě více čarovat a ten ovladač, který na nás spouštěl víc a víc vody, se nějak rozbil a a zasekl a z nebe začalo být upouštěno více a Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

8


více tekutiny. A najednou jsem uslyšel hlasy, že jsem to tedy dobře zařídil. No, ono to bylo jedno. Jelikož

v tom místě stejně neexistovalo moc oportovariant, nechal jsem tedy cestovavou grupu vypovídat (vybrečet). A pak jsme zase šli dále po naší družné modré stezce. Když už jsme si mysleli, že dále se půjde bahnem, v tom se před námi objevil dřevěný chodník a byl to krásný horský dárek a my najednou zvýšili krok. Počasí se opět

trochu umírnilo a tak to šlo a kázeň byla. Ve 12:40 hod jsme procházeli Stříbrným sedlem a v nohách jsme měli 10,9 km. Rozhodli jsme se udělat pauzu a drobně jsme odpočinuli.

Pauza však nebyla dlouhá a my se po minutách dali opět do pohybu. Prošli Stříbrnická 1250 m n. m. a už jsme dům do Polska na vše možné a také

necelých deseti jsme vrchem hleděli k sousePopis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

9


na hraniční kameny. Dále jsme kráčeli po červené stezce směrem k Francisce. A začalo nám docela hustě pršet a tak jsme vyhlásili stupeň dva a navlékli na sebe

něco ještě umělejšího a igelitovějšího. Jestli jsme do té doby kráčeli stezkovým potůčkem, situace se změnila na pochod potokem a igelitové zabalení po malé chvíli začalo stejně místy protékat. Musím říci, že situace to byla zajímavá. Došli jsme k Francisce a provedli jsme rozbor. Všem jsem oznámil, že nikde široko daleko nic není a není tedy možnost se schovat a že nejlepší bude, když budeme dále pořád v pohybu, abychom se zahřáli samosebně. Ptal jsem se jestli chtějí zdolat cíl nebo od Francisky klesat do ubikace. Tak nějak by mi to bylo líto, ale všichni svorně vyřkli, že jdeme dál a tak jsme se v té všemi směry tekoucí vodě začali mířit k pramenu řeky Moravy. A konečně jsme stáli u pramene. Skupinka si myslela, že jsme u cíle, ale chyba lávky. Po chvilce jsme v tom zajímavém bahništi začali putovat dál. To už mezi vodou začal poletovat zmrzlý sníh a tak jsme získali celou sadu z nebeské nádrže. Nikdo už nemluvil, ale šlo se dál a také jsme potkávali Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

10


další turisty, kteří se v tomto nevlídném počasí po tomto vrcholu poflakovali. Říkal jsem si, že to s námi ještě není

tak vážné, protože jsme potkali

v těchto místech minimálně 30 lidí a to by muselo být na světě asi hodně bláznů. A po chvíli jsme stáli u slona a po chvíli jsme procházeli

místy, kde stála horská chata. Nakonec jsme se vydali do nejvyššího místa, které leží vlastně v Polsku. Šplhali jsme do posledního stoupání a v závěru jsme se na TOP dostali. Nevím, jestli v očích

byly slzy štěstí nebo

pouhý déšť. Jelikož jsem nikoho extra neolizoval, potom jsem to nezjistil, ale myslím, že jsme dojatí byli a já jsem všem vyslovil poklonu, že jsme to jako skupinka dokázali. Označil jsem to za náš největší turistický výkon a cíl. Nevím, jestli to vůbec někoho dojalo, ale mě ano a já Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

11


jsem pod očima měl pravou nefalšovanou sůl. Takže v 13:40 hod

v našem

13,24

km

jsme zdolali Králický Sněžník.

Zcela rozmáchaní jsme potkali polské turisty, kteří nás vyfotili a byli jsme rádi, že jsme kohokoli v tomto prostoru potkali. Jelikož bylo

počasí psí, nebylo co pozorovat a my se začali vracet z nadmořské výšky 1424 do 1380 ke slonovi,

kde jsme ještě chvíli hleděli, protože na pět metrů vidět bylo a to jsme již valili zpátky k pramenu Moravy. Cesta byla sice z kopce, ale klouzalo to jako tenkrát. Romča to proto vyhodnotil jako maximální riziko a našlapoval tím krokem, kterým jsem mu vysvětloval, že se v horách chodí. Přeci si prý nerozbije xxxxx, když už došel až sem. S tím nešlo nic jiného dělat. Jelikož jsme už byli zcela promáchaní, pro zpáteční cestu jsem vedl stopu středem cestiček – potoků. Takhle dlouho jsme si zatím nikdy nohy neumývali. Po chvilce Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

12


jsme se pod pramenem Moravy začetli do další informační cedule a jelikož jsme se vydali na zpáteční cestu po žluté stezce sedlem

Dolní Moravy, byl pro nás tedy

připraven

celý

cedulově

infor-

mační román. Procházeli jsme okolo chaty Francisky po kotníky ve vodě a scházeli jsme

zajímavými vodopádky a čekal jsem jenom, kdy sebou kdo sekne. Drželi jsme se statečně a došli jsme na návrší k Sněžné chatě. Netušili jsme, co nás ještě bude čekat a bez výrazného přerušení jsme kráčeli dál. Byl to skutečně zajímavý branný závod. A pak jsme kráčeli lesem k lavinovému sedlu a šli jsme téměř vedle sebe. Romča dokonce přestal hovořit a soustředil se na svůj krok a to byla snad optimální výchovná varianta. Těžko ji však takto častěji inkubovat, protože by to bylo dosti o zdraví. Hleděli jsme okolo sebe a Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

13


do míst, kudy se ve sněžných obdobích

valí laviny. A to jsme již solidně klesali a stáli jsme 256 metrů pod vrcholem a téměř

v rovině s pramenem Moravy. Přemýšleli jsme o tom jaké to asi musí být,

být v lavinové kouli, ale po chvíli jsme se těchto myšlenek vzdali a upalovali dál.

A tak jsme se s respektem ke kluzkým stezkám přibližovali a klesali a cesta se nám zdála být najednou nekonečná a najednou jsme začali hovořit, že jsme ve své podstatě nic kloudného za celý den ani Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

14


nezakousli. Dalším tématem tedy bylo jídlo a my se již těšili na večeři. Konečně zmizela ze stezek voda a po chvíli jsme

se dostali za rovnou cestu a to jsme již

procházeli pod chatou Vilemínou. Procházeli jsme Tvarožnými díry a Pod

Vodopádem. Řeka Morava tam začíná

nabírat svoji divokou sílu a my jsme se od té doby zaposlouchávali do její všude probíhající a znící symfonie. Pod chatou Vilemína jsme procházeli v 15:30 hod a v nohách jsme měli 18,9 km. Terén už byl velmi schůdný a my se na odpočívaPopis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

15


dle setkali s dalšími turisty, kteří se s námi dali do řeči o jejich výstupech. Myslím, že jsme všichni toho dne měli podobné scénáře a každý nám vyprávěl o tom, že vodní sloupce na závratných výšinách turistických obleků jsou ve své podstatě v této psotě stejně nepostačující. Došel jsem k závěru, že příště pro tyto druhy výstupů seženu nějakou plachtu ze silážní jámy, kterou svařím a vytvořím zcela jedinečný prvek proti promočení – zatím jsem to nikomu neřekl, ha. Po rozloučení s odpočívajícími turisty jsme dále kráčeli již po silnici okolo řeky a hleděli na ty všelijaké druhé a třetí silnice, které směřovaly do zajímavých míst a především lomů na velmi vzácný mramor a je veřejným tajemstvím, že některých dodnes neobjevených prostorách odstupující německá vojska v inklinovaném období

zanechala dosti důležité dokumenty. My jsme tedy pozorovali řeku Moravu a myslím, že bylo skutečně na co hledět. Na ubikaci jsme dorazili docela unaveni v 17:02, kdy jsme na svých nohou unesly naše těla v ušlém kilometru 23,62. Provedli jsme rychlou sprchu a po převlečení do suchého jsme den ukončili v chatě U Slona, kde jsme začali pěkně svařáčkem a pak jsme ten den u pečených žebírek pěkně krok po kroku problali a nemělo to chybu. Pochodovat se dá i v dešti a někdy dosti velkém, ale příště bude lepší naplánovat pochod za příznivějšího počasí. Každopádně to byl super výlet a já se těším na Králický Sněžník někdy zas.

Byl to malý krok pro člověka, ale velký krok pro lidstvo.


16


Hlavní odkazy a kontakty PAVUČINA:

www.dolnimorava.cz, www.staremesto.info, www.sneznik.cz, www.kral-sneznik.cz, www.horskyhotelmorava.com, www.ks5.cz, www.holba.cz

E-DRÁT.:

[email protected] (TIC Dolní Morava), [email protected] (bunkr KS 5 – „U Potoka“), [email protected] (pivovar Hanušovice)

TEL.:

ADRESA:

+420.602.378.150 or +420.464.620.730 (TIC Dolní Morava), +420.777.163.827 (ubytování Janečkovi Dolní Morava – á 180,- Kč per.), +420.775.301.233 (KS5 U Potoka)

TIC – Sněžník, Dolní Morava, Velká Morava 35, 561 69 Králíky (ostatní kontakty se nachází v obsahu dokumentu)

Seznam využitých zdrojů (tištěné dokumenty):

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.

Kol. autorů. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. Kol. autorů. Turistická encyklopedie České republiky. Praha: Reader´s Digest Výběr, 2010. ISBN 978-80-7406-106-6. Kol. autorů. Česká republika. Stručný turistický průvodce ČR. Cheb: Music Cheb, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kol. autorů. Statistický lexikon obcí ČR. Praha: ČSÚ a MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. DVOŘÁČEK, M. Lexikon měst do kapsy. Praha: KMa, 2005. ISBN 80-7309-259-7. Kol. autorů. Myšlenky do kapsy 1. Olomouc: FIN, 1994. ISBN 80-85572-23-0. KOUTEK, T., ŠPAČEK, J. Motoristický průvodce po silnicích České republiky. Praha: SW Travel, 2007. ISBN 978-80-239-9074-4. HÄUFLER, V., KORČÁK, J., KRÁL, V. Zeměpis Československa. Praha: Československá akademie věd, 1960. ČSAV Praha. Kol. autorů. Ottova encyklopedie ČESKO. Praha: OTTOVO nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-7360-709-8. BÍNA Jan, DEMEK Jaromír. Z nížin do hor – Geomorfologické jednotky České republiky. Praha: ACADEMIA, 2012. ISBN – 978-80200-2026-0. ŽAKET. Česká republika, atlas s cyklotrasami – hrady, zámky, rozhledny, kempy, přírodní zajímavosti. [1:240.000]. Praha: Žaket Praha, 2012. ISBN – 978-80-7233-369-1. Kol. autorů. 80 měst ČR. Brno: P.F. art, spol. s r.o., 2004. ISBN 80-7348-036-0. Kol. autorů. Česko v mapách. Praha: Edition Atlas, Kartografie Praha 2011. EU code – DC 685 993. NOVÁK, Zdeněk. Prameny řek: Prameny, Prameniště a Horní toky. Praha: OLYMPIA, 2005. Vydání první. ISBN 0-7033 872-5. MAŠEK, Petr. Modrá krev. Praha: Mladá fronta, 2010. ISBN 978-80-204-2349-8. ŽAKET. Autoatlas: Česká republika. [1:240.000]. Praha: Žaket, 2010. ŽAKET. Autoatlas s cyklotrasami: Česká republika. [1:240.000]. Praha: Žaket, 2012. DAVID, P., SOUKUP, V. Velká turistická encyklopedie – Liberecký kraj. Praha: Knižní klub, 2009, vydání první. ISBN 978-80-242-2454-1. FREYTAG & BERNDT, Železniční mapa České republiky. [1:900.000]. Praha: FREYTAG & BERNDT 2008. SŽDC, s.o., Vlakový JÍZDNÍ ŘÁD 2014. Praha: SŽDC.s.o. 2013. Kol. autorů, CYKLOATLAS Česko (podrobný cykloatlas). [1:75.000]. Vizovice: SHOCART spol. s r.o., 2014. ISBN 978-80-7224-626-7. WALDHAUSER, J. Keltské Čechy. Praha: ACADEMIA, 2012. ISBN 978-80-200-2119-9. DIESTLER, R. Pivopedie. Praha: Euromedia Group k.s. – Knižní klub 2014. ISBN 978-80-242-4486-0.

Seznam využitých zdrojů (elektronické dokumenty) 1. 2. 3. 4.

5. 6. 7. 8.

WIKIPEDIA: http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_německých_názvů_obcí_a_osad_v_Česku WIKIPEDIA: http://cs.wikipedia.org/wiki/DolniMorava WIKIPEDIA: http://cs.wikipedia.org/wiki/železničí025 WIKIPEDIA: : http://cs.wikipedia.org/wiki/Morava

PLÁNOVAČ TRAS (SILNICE III. A IV. TŘÍDY): http://www.skoda-auto.cz TURISTICKÝ DENÍK: http://www.turisticky-denik.cz TURISTICKÉ ZNÁMKY: http://www.turisticke-znamky.cz PIDIFRK: http://www.pidifrk.cz

Využitá osobní fota: Ing. Roman Houdek – Houdini - H, Roman Houdek – Romča - R, Jaromír Houdek J , Soňa Houdková S DOKUMENT BYL VYTVOŘEN PRO OSOBNÍ POTŘEBU RODINY HOUDKOVY Z REÁLNĚ PROVEDENÝCH CEST. JE POSTOUPEN K ELEKTRONICKÉ PROHLÍDCE PRO INSPIRACI VŠEM ZAPÁLENÝM TURISTŮM.

Použité fotografie zpravidla vlastní, ostatní použity s udělenými souhlasy a sdílenými právy. Kontakt:[email protected] (Czech, English, Russian)

ROMAN - Houdini

JÁRA - Jerome

ROMAN - William Tell


17

SOŇA


Dolní Morava- (Nieder Mohrau)

Recommend Documents