Dodatek k Skolnimu vzdelavacimu programu
AGROPODNIKANI
Platny od sk. roku 2013/2014 pocinaje 1. rocnikem
STREDNI §KOLA ZEMED^LSKA PREROV. 0SI*.1EK 47 ®
UCEBNI PLAN - CHOVATEL
KONI,
JEZDEC
Nazev SVP:
Agropodnikani
Kod a nazev oboru vzdelani:
41-41-M/Ol Agropodnikani
Stupen poskytovaneho vzdelani:
stfedni vzdelani s maturitni zkouskou
Delka a forma studia:
4 roky denni studium
Datum platnosti:
od 1. zafi 2013 pocinaje prvnim rocnikem
Kategorie a nazvy vyucovacich pfedmetu A. Povinne vyucovaci pfedmety a) Zakladni Cesky jazyk a literatura Cizi jazyk Obcanska nauka Dejepis Zemepis Matematika Fyzika Informacni a komunikacni tectinologie Telesna vychova Biologie a ekologie Chemie Zaklady mechanizace Pestovani rostlin Chov zvii'at Ekonomika a podnikani Motorova vozidia Praxe Rozvoj venkova b) Vyb§rov6 pfedmSty Maturitni seminar (MATs, PRTs) Chov koni Teorie jizdy Zoohygiena a prevence Ucetnictvi Podnikani, obchod a sluzby Jezdectvi Celkem B.Nepovinn6 vyu6ovaci pi'edmfety Maturitni seminaf Myslivost
Podet tydermich vyucovacich hodin V rocniku 1. 2. 4. 3. celkem
2 3 1 2 2 2 2 2 2 3 J
3 2
1 -
2 3 1 2 2 1 2 3 3 2 2 2 2 2 -
-
3 33
1 3 33
-
-
-
3 3 1 2 -
3 3 1 2 -
1 2 3 3 4 2
1 2
1 1 2
1 1
3 33
-
4 4 4 2
10 12 4 2 2 8 4 5 8 6 6 5 9 9 8 4 4 3
2 2 3 33
1 4 2 1 1 2 12 132
1 3
1
-
UCEBNI PLAN - PROVOZ A SLUZBY Nazev SVP: Kod a nazev oboru vzdelani: Stupen poskytovaneho vzdelani: Delka a forma studia: Datum platnosti:
Agropodnikani 41-41-M/Ol Agropodnikani stfedni vzdelani s maturitni zkouskou 4 roky denni studium od 1. zafi 2013 pocinaje prvnim rocnikem
Kategorie a nazvy vyucovacich
Pocet tydennich vyucovacich hodin v
pfedmetu 1.
rocniku 2.
3.
4.
celkem
3 3 1 -
10 12 4 2
A. Povinne vyucovaci pfedmety a) Zakladni Cesky jazyk a literatura Cizi jazyk
2
2
Obcanska nauka Dejepis
3 1 2
3 1
-
3 3 1 -
Zemepis
2
-
-
-
2
Matematika Fyzika
2 2
2 2
2 -
2 -
8 4
Informacni a komunikacni technologic Telesna vychova Biologie a ekologie Chemie
2 2
1 2
3 3
1 2 3 3
-
1 2 -
-
-
5 8 6 6
Zaklady mechanizace
3
2
-
-
5
Pestovani rostlin
-
2
3
4
9
Chov zvifat
-
2
3
4
9
Ekonomika a podnikani
-
-
4
4
8
Motorova vozidia
-
2
2
-
4
Praxe
2
2
-
-
6
Rozvoj venkova
-
-
1
2
3
-
-
1
-
1
b) Vyberove pfedmety Maturitni seminar (MATs, PRTs) Uvod do zemedelstvi
1
2 3
Myslivost
2
2
Zoohygiena a prevence Pestovani rosdin - cviceni
1
Chov zvifat - cviceni
1
1 1 2
Podnikani obchod a sluzby Zpracovani zemedelskych vyrobku
3
I
1 2
Ochrana rostlin
2 2
1
1
Stroje a zafizeni
1
3
Pravo
1
2
Daiiova Evidence
1
Ucetnictvi Ochrana a tvorba zivotniho prostfedi
Celkem B.Nepovinne vyucovaci pfedmety Maturitni seminaf
1
2
32
33
33
33
131
-
-
-
1
1
- 12-
PROVOZ UCEBNI OSNOVA
UVOD DO Z E M E D E L S T V I pro obor vzdelani 41-41-M/Ol Agropodnikani 1. Pojeti vyucovaciho pfedmetu Obecny cil pfedmetu Ukolem pfedmetu je seznamit zaky se zemedelstvim, jeho vyznamem a s obory studovanymi na skole. Charakteristika uciva Ucivo je rozdeleno do dvou samostatnych bloku - prvni je zamefen na historii a vyvoj pestovani rostlin a druhy na historii a vyvoj chovu hospodafskych zvifat a zpracovani a vyuziti zivocisnych produktu. Strategic vyuky Pfedmet je vyucovan v prvnim rocniku v rozsahu 2 hodiny tydne. V prvnim pololeti temata z pestovani rostlin a ve druhem z chovu hospodafskych zvifat. Jeho soucasti jsou exkurze do zemedelskych a zpracovatelskych podniku a navstevy specializovanych vystav. Pfi vyuce je vyuzivana samostatna prace zaku pfi referatech na zadana temata. Hodnoceni vysledku zaku Zaci jsou hodnoceni na zaklade pisemneho a listniho zkouseni s pfihlednutim k aktivite a zpracovavani samostatnych referatu. Pfinos pfedmetu k rozvoji klicovych kompetenci a prufezovych temat V pfedmetu jsou rozvijeny komunikativni dovednosti napf. pfi prezentaci referatu. Z prufezovych temat je realizevano tema clovek a svet prace. Pfedmet ma pfedevsim napomoci k volbe vhodne profesni orientace.
2. Rozpis uciva a vysledku vzdelavani Tematicky celek Uvod do chovu zvifat
Pocet hodin 32
Tematicky celek Uvod do pestovani rostlin
Pocet hodin 32
Vysledky vzdelavani
Ucivo
Zak:
Zemedelstvi
- vysvetli vyznam zemedelstvi pro zpracovatelsky prijmysl, vyzivu cloveka a pro udrzeni krajiny
- vyznam zemedelstvi z hlediska vyzivy cloveka a tvorby krajiny
- popise vyznam a zasady agrotechniky hlavnich plodin
- historie zemedelstvi
- zna soucasnou situaci v rostlinne vyrobe v CR
- ekologicke zemedelstvi
- charakterizuje vyznam jednotlivych plodin z agronomickeho i ekonomickeho hlediska
Pocet hodin
- zdroj surovin pro prumysl - zasady konvencniho zemedelstvi 24
- situace a postaveni rostlinne produkce v soucasnem zemedelstvi - kategorie zemedelskeho pudniho fondu - pestovani hlavnich plodin die vyrobnich typu v CR
- je seznamen se zakladni terminologii, podstatou a vyznamem ochrany rostlin - rozdeli choroby na bioticke a abioticke a vysvetli prubeh choroby - charakterizuje hlavni zivocisne skudce a jejich pusobeni - charakterizuje plevelne rostliny
Rostlinolekafstvi - zakladni pojmy a vyznam - fytopatologie - rozdeleni a vyznam chorob - zoologie - vyznam a skodlivost zivocichu pfi pestovani rostlin
8
- skudci - rozdeleni, skodlivost - herbologie - plevelne rostliny, jejich skodlivost a ekologicky vyznam
- popise ekologicky vyznam a skodlivost plevelu - Charakterizuje vyznam chovu zvifat pro cloveka, tvorbu a lidrzbu krajiny a zpracovatelsky prumysl - Dokaze charakterizovat chovane druhy zvifat a produkty jejich chovu - Vyjmenuje hlavni zivocisne produkty, vysvetli zpusoby ziskavani a zpracovani - Ma pfehled o spotfebe zivocisnych produktu
Chov zvifat: - Historie chovu hospodafskych zvifat - Vyznam chovu zvifat - Zaklady chovu - skotu, prasat, ovci a drobnych hospodafskych zvifat - Modemi technologic chovu - Zpracovani a vyuziti zivocisnych produktu - Spotfeba zivocisnych produktu
- 170-
32
UCEBNIOSNOVA
Ochrana a tvorba zivotniho prosti^edi pro obor vzdelani 41-41-M/OOl Agropodnikani - provoz 1. Pojeti vyucovaciho pi^edmetu Obecny cil pfedmetu Cilem pfedmetu ochrana zivotniho prostfedi je rozvijeni, prohlubovani a rozsifovani vedomosti a dovednosti ziskanych v biologii. Seznamit zaky s vyznamem ekologie a pfehledem obecnych ekologickych zakladu nutnych pro pochopeni vztahu mezi organismy a prostfedim, ktere jsou podstatou existence, funkce a produkce celych ekologickych systemu, vcetne tech, ktere jsou vyuzivany clovekem. Hlavni duraz je kladen na zvladnuti zakladu ekologie, zakladnich skodlivych cinitelu na zivotnim prostfedi. V pfedmetu je kladen duraz na analyzu, syntezu a evaluaci krajinneho systemu. Zvlastni duraz je kladen na ochranu zemedelskych a lesnich ekosystemu pfed abiotickymi a biotickymi ciniteli, popisuje skodlivost chorob, skudcu, na ochranu pfirody a krajiny a na organizaci ochrany pfirody v CR, EU a ve svete. Zaci se seznami se vsemi zakonnymi normami, tykajici se ochrany zivotniho prostfedi, s organizacnimi strukturami organu statni spravy a statniho dozoru, jejich naplni cinnosti. Tento pfedmet usiluje o pochopeni zakonitosti zive pfirody, ke ktere patfi i clovek, a smefuje k pochopeni a respektovani pfirody jako celku. Usiluje nejen o osvojeni vedomosti a dovednosti, ale i k formovani vztahu kpfirode a k jeji ochrane. Znalosti ochrany zivotniho prostfedi patfi k nezbytnym pfedpokladum setmeho hospodafeni s pfirodnimi zdroji. Seznamuje zaky s vyznamem skodlivych zasahu v zivotnim prostfedi, jejich symptomy, vlivy a souhmem pusobeni v ekosystemech. Charakteristika uciva Pfedmet vychovava zaky k trpelive, systematicke dusledne a pfesne praci a k citlivemu pfistupu k zivotnimu prostfedi. Vyuka je zamefena tak, abv zak: - umel spravne pouzivat zakladni pojmy, popsat a do souvislosti uvest ekologicke jevy - dokazal aplikovat ekologicke vedomosti a dovednosti na obor vzdelavani - ziskal a prohloubil kladny vztah k pfirode - znal krajinotvome cinitele - zak dovede urcit a rozlisit jednotlive slozky krajiny, krajinne prvky a typy krajiny - popsal a pochopil abioticke vlivy, cinitele poskozuji ekosystemy - poznal vlivy hospodafskych cinnosti na krajinu a odlisil je od pusobeni abiotickych cinitelu - charakterizoval a poznal nejdulezitejsi zastupce hlavnich skupin organismu, skodicich na lesnich a zemedelskych ekosystemech - ziskal zakladni znalosti o metodach diagnostiky, symptomaticky - dovedl urcit poskozeni hmyzimi skudci v zivotnim prostfedi - ziskal zakladni znalosti o metodach kontroly a metody ochrany a obrany proti biotickym skodlivym cinitelum vcetne fytopatogennich vlivu - rozpoznal a urcil choroby rostlin a dfevin - pochopil zaklady integrovane ochrany rostlin - seznamil se s obsahem a vyznamem ochrany pfirody, jednotlivych druhu ochrany - orientoval se v zakladnich otazkach obecne a zvlastni ochrane pfirody a krajiny - umel popsat a zhodnotit vyznam jednotlivych pfedmetu ochrany pfirody a krajiny
1
-
klasifikoval vlivy cloveka na zivotni prostfedi, pfirodni zdroj e, zeleii, vodu, pudu, ovzdusi, a zive organismy
Strategic vyuky Pfedmet je vyucovan v 1. a 2. rocniku. Je cienen do deseti obsahove ucelenych tematickych celku. Pfi probirani noveho uciva je zpravidla volena metoda vykladu, fizeneho rozhovoru a heuristicka metoda, cimz je podnecovana aktivita zaku. Vyklad je dopliiovan ukazkami pfirodnin, obrazovym materialem, diapozitivy a videosnimky. Vyuka je obohacena o vstupy ruznych extemich odbomiku, muze mit formu diskuse nebo seminafe. Pro vyuku je mozno vyuzit take vyhledavani lidajii z internetu a dalsich metod, napf. samostatnou i skupinovou praci na projektech. Soucasti vyukyje i vyuka v terenu, odborne exkurze. Pro vyuku je mozno vyuzit i samostatne referaty na zadana temata a dalsi aktivity, napf. prace na projektech, sbirky pfirodnin, seminami prace, meficske prace, analyzy vlivu, pruzkumy a posuzovani stavu a vlivu, poskozeni, skod atd. Hodnoceni vysledku zaku Zaci jsou hodnoceni v souladu s klasifikacnim fadem na zaklade pisemnych praci a listniho zkouseni, kdy je krome osvojenych si znalosti a dovednosti hodnocena i aktivita pfi hodinach a schopnost samostatne prace. Pfinos pfedmetu k rozvoji klicovych kompetenci a prufezovych temat Pfedmet rozviji; -
-
vyjadfovat se pfimefene k dane problematice a vhodne komunikovat jak v listnim tak i v pisemnem projevu a formulovat sve myslenky srozumitelne a souvisle vyuzit svych znalosti a vedomosti z matematiky, fyziky, chemie, odbomych pfedmetu licastnit se aktivne diskusi, formulovat a obhajovat sve nazory a postoje, respektovat nazory druhych a ovlivnovat sve chovani v ruznych situacich efektivne se ucit a pracovat, vyhodnocovat dosazene vysledky sve i svych podfizenych pfijimat hodnoceni svych vysledku a zpusobu jednani i ze strany jinych lidi aplikovali sve znalosti z informacnich technologii pro zvysovani svych vedomosti a znalosti z pfedmetu, rozvijet schopnost pracovat v tymu a pracovat s osobnim pocitacem a vyuzivat moznosti mailove posty a internetu schopnosti slusne a pfesvedcive argumentace pfi zdiivodnovani vefejneho zajmu napf. pfi obhajobe ochrany zivotniho prostfedi pochopeni zasadniho vyznamu zivotniho prostfedi pro zivot cloveka a negativniho pusobeni cloveka na zivotni prostfedi schopnost vyuzivat nove informacni technologie a to i pfi beznem zivote
2. Rozpis uciva a vysledku vzdelavani 1. Ekologie
6
2. Clovek a jeho zivotni prostfedi
4
3. Problemy zivotniho prostfedi a trvale udrzitelny rozvoj
6
4. Teorie ochrany rostlin a organizace ochrany rostlin
4
"^5. Abioticti skodlivi cinitele v ekosystemech
12
Celkem 1. rocnik
32
1. Bioticti skodlivi cinitele v ekosystemech
24
2
18
2. Ochrana pfirody a krajiny 3. Ochrana ovzdusi 4. Ochrana vody
8
5. Ochrana pudy
6
Celkem 2. rocnik
lS4
Vysledky vzdelavani
definuje pojem ekologie zna deleni ekologie orientuje se v historii vzniku ekologie popise vztah ekologie k ostatnim vedam definuje pojem organismus zna pusobeni prostfedi na organismus popise vlivy jednotlivych faktoru vysvetli pojmy ekologicka nika, biotop, ekotop, ekoton, lokalita definuje pojem populace objasni vlastnosti populace zna a vysvetli vztahy mezi populacemi vysvetli stnikturu spolecenstva zna a vysvetli na pfikladech vztahy ve spolecenstvu organismu vyjmenuje a charakterizuje biomy zna toky latek a energie v ekosystemu na pfikladech demonstruje pfirodni a umele ekosystemy vysvetli produktivitu ekosystemu
Ucivo 1. Ekologie Zakladni pojmy Pojem ekologie a jeji historie Rozdeleni ekologie, vztah k vedam Organismus a prostfedi - Organismus jako system Pusobeni prostfedi na organismus Abioticke faktory - slunce, svetlo a teplo, vzduch, voda, puda Zivotni prostor organismu Ekologicka nika, biotop, lokalita Populace Vlastnosti populace Rozmisteni a struktura populace Vztahy mezi populacemi Spolecenstvo (biocenoza) Struktura a rozvrstveni spolecenstva Vztahy ve spolecenstvu Biomy a vegetacni zony Ekosystem Tok latek a energie v ekosystemu Pfirodni a umele ekosystemy Produktivita ekosystemu
pojedna o historii a vyvoji vztahu cloveka a ZP uvede prakticke pfiklady v jednotlivych spolecenskoekonomickych formacich definuje pfirodni prostfedi a zivotni prostfedi, vysvetli rozdil mezi nimi objasni podstatu ochrany ZP na pfikladech vysvetli pojem tvorba ZP vysvetli pojmy krajina a pfiroda zna slozky krajiny, uvede pfiklady zna prvky krajiny a jejich vyznam, dokaze rozlisit jejich pravni podstatu vysvetli strukturu krajiny na pfikladech znajednotlive typy krajiny
2. Clovek a jeho zivotni prostfedi Vyvoj vztahu cloveka a ZP Pravek, starovek, stfedovek, novovek - Pfirodni prostfedi, ZP, tfideni ZP - Ochrana a tvorba zivotniho prostfedi Krajina, pfiroda Slozky krajiny - Prvky krajiny - Struktura krajiny - Typy krajiny
zna soucasne globalni problemy ZP dokaze vysvetlit podstatu problemu soucasneho stavu ZP, uvede pfiklady
3. Ochrana ZP a T U R Pfehled soucasnych problemu ZP - Znecist'ovani ovzdusi
Pocet hodin
Kysela depozice Ozonova vrstva a sklenikovy efekt Znecist'ovani oceanu, mofi, vody Snizovani urodnosti pud Ubyvani lesu Snizovani biologicke rozmanitosti Populacni exploze Spotfeba energie Odpady Vyspele a rozvoj ove staty Valky a ekologicke katastrofy OTZP a TUR orientuje se v pojmech ochrany a obrany vyznamnych ekosystemu pojedna o vyvoji ochrany rostlin a lesu zna organizace ochrany rostlin a lesu a jejich poslani a vyznamnych orientuje se v otazkach pravni lipravy ochrany rostlin a lesu
4. Teorie ochrany rostlin Zakladni pojmy v ochrane LZE Vyvoj ochrany rostlin v CR Organizace ochrany rostlin - Vyvoj ochrany lesu v CR Organizace ochrany lesu Pravni normy v OLZE
zna druhy skodlive piisobicich vetru vysvetli zpusoby poskozeni dokaze odvodit cinitele ovlivnujici vysi skod bofivym vetrem zna principy ochrany pfed vetrem orientuje se v postupu zjist'ovani skod zna metodiku zjist'ovani kalamitnich skod vzdusnym proudenim znajednotlive druhy skod snehem, lavinami, namrazou, krupobitim, lijaky, zaplavami a piidnimi sesuvy rozpozna druhy poskozeni atmosferickymi srazkami umi navrhnout obranna a ochranna opatfeni zna regionalni rozmisteni skod atmosferickymi srazkami znajednotlive druhy skod extremnimi teplotami a bleskem rozpozna jednotliva poskozeni umi navrhnout ochranna a obrarma opatfeni ma pfehled o druzich pozaru zna pficiny vzniku pozaru v lesnich a zemedelskych ekosystemech ovlada ruzna protipozami opatfeni zna organizacni zabezpeceni protipozami ochrany a prevence orientuje se v pravnich normach zna zasady bezpecnosti pfi haseni a
5. Abioticti skodlivi cinitele Pfehled abiotickych cinitelu Skody abiotickymi ciniteli - Druhy skodlive pusobicich vetru - Zpusoby poskozeni vetrem Zavislost skod na vnejsich cinitelich Ochranna opatfeni Zjist'ovani skod a rozsah kalamit Skody zpusobene snehem Cinitele ovlivnujici rozsah skod Ochranna opatfeni proti skodam Snehove laviny Skody zpusobene namrazou - Skody zpusobene krupobitim - Skody lijaky a zaplavami - Skody zpusobene pudnimi sesuvy Skody zpusobene suchem a bleskem - Skody mrazem Pficiny vzniku, dmhy lesnich pozaru Skody pozary - protipozami opatfeni
12
4
likvidaci lesnich a zemedelskych pozaru ma pfehled o biotickych skudcich v ekosystemech rozumi populacni dynamice hmyzu umi diagnostikovat druhy skodliveho a uzitecneho hmyzu v ekosystemu zna zpusoby poskozeni hmyzem umi stanovit vhodnou metodu kontroly jednotlivych druhu skodliveho hmyzu zna evidenci skodliveho hmyzu umi prognozovat vyskyt SH orientuje se v problematice karanteny znajednotlive zpusoby ochrany a obrany proti SH ma pfehled o chemickych latkach v boji proti SH umi navrhnout zpusoby aplikace ovlada principy integrovane ochrany zna preventivni metody boje proti SH ma pfehled o SH v lesnich ekosystemech a na jednotlivych dfevinach pozna jednotliva vyvoj ova stadia kalamitniho hmyzu rozpozna jednotliva poskozeni hmyzem ma pfehled o SH v agroekosystemech a na jednotlivych rostlinach pozna jednotliva vyvojova stadia kalamitniho hmyzu rozpozna jednotliva poskozeni hmyzem ma pfehled o skodach jednotlivych druhu vyssich obratlovcu, hlavne zvefe pozna druhy poskozeni umi stanovit rozsah skod zvefi, hlodavci, ptaky a hospodafskymi zvifaty zna zpusoby ochrany proti skodam vyssimi obratlovci umi ocenit vysi skod rozumi pojmum fytopatologie a orientuje se v odbomych textech popise prubeh choroby, podminky jejiho vzniku, zakladni symptomy, obranne mechanismy rostliny a perzistenci chorob rozdeli choroby na abioticke a bioticke a popise zakladni rozdil zna rozdeleni chorob dfevin popise prubeh jednotlivych druhu chorob, podminky jejich vzniku, zakladni symptomy, obranne mechanismy stromu a perzistenci
6. Bioticti skodlivi cinitele Skodlivi bioticti cinitele Ochrana pfed skodlivym hmyzem - Skodlivost hmyzu \ Diagnostika skodliveho hmyzu Zpusoby poskozeni Cinitele ovlivnujici vysi skod j - Populacni dynamika hmyzu Kontrola vyskytu skodliveho hmyzu Pravni normy o kontrole SH ! - Evidence a prognoza SH Karantenni opatfeni proti SH Metody a zpusoby hubeni SH 1 - Obrana proti skodlivemu hmyzu i - Mechanicke a fyzikalni metody Chemicka obrana - insekticidy - Zasady a formy aplikace insekticidu Pfistrojova technika, BOZP s insekticidy Biologicka obrana, biopreparaty Integrovana obrana Ochrana (prevence) proti SH Zaklady prevence vyskytu SH Skudci V lesnich skolkach a kulturach, lesnich porostech Skudci na obilovinach Skudci na bramborach Skudci na fepe Skudci na luskovinach Skudci na olejninach t - Skudci na chmelu Ochrana pfed vyssimi obratlovci Skody zpusobene lovnou zvefi I - Pfehled skodlivych obratlovcu Rozsah skod Skody lovnou zvefi - zpusoby poskozeni - Zavislost skod na vnejsich cinitelich - Biologicka obrana Biologicko - mechanicka obrana - Biotechnicka obrana - Chemicka obrana - repelenty ^ - Zasady aplikace repelentu - Pravni normy - Zjist'ovani a ocenovani skod - Skody drobnymi hlodavci - Skody skodlivymi ptaky Dmhy skod pastvou dobytka Zaklady fytopatologie
chorob ! - Fytopatologie - zakladni pojmy - zna hlavni dfevokazne houby na Pojem fytopatologie, choroba dfevinach rostliny - Podminky vzniku chorob i - uvede rozdily mezi poloparazitickymi a parazitickymi rostlinami Onemocneni dfeviny a rostliny - zna symptomy skod lesni bufeni - Rozsifovani chorob dfevin a rostlin - zna zpusoby ochrany a obrany proti lesni Puvodci chorob bufeni - Zpusoby ochrany a obrany 1 - orientuje se v chemickych prostfedcich v Lesnicka fytopatologie boji proti lesni bufeni Rozdeleni chorob lesnich dfevin ! - zna vyvoj chorob - Choroby semen a plodu Choroby semenacku a sazenic j - pozna symptomy poskozeni stanovi postup ochrany a obrany Choroby asimilacnich organu Choroby kmenu a vetvi Hlavni dfevokazne houby Saprofyticke dfevokazne houby - Dfevokazne houby v budovach Skody parazitickymi rostlinami - Paraziticke a poloparaziticke rostliny Skody zpusobovane lesni bufeni j Lesni bufeii - ochrana a obrana - Herbicidy, arboricidy Rezistentni a cross rezistentni druhy Zemedelska fytopatologie Choroby na obilovinach Choroby na bramborach Choroby na cukrovce - Choroby na luskovinach Choroby na picninach a olejninach -
-
definuje pojem ochrana pfirody a krajiny orientuje se v pravnich normach zna historii vzniku OPK ve svete a v CR uvede nastroje politiky OZP CR zna podstatu jednotlivych nastroju orientuje se v organizaci zna statni a nestatni organizace CR a ve svete, jejich vyznam a poslani zna vyznam svetovych konferenci o ZP orientuje se v otazkach mezinarodni spoluprace na poll OPK zna obsah a vyznam nejdulezitejsich mezinarodnich smluv a umluv vysvetli pojem USES, jeho strukturu pojedna o obecne OP zna postup a podminky ochrany dfevin stojicich mimo les umi vypracovat navrh na kaceni stromu a kefin objasni problematiku ochrany jeskyni zna pojem krajinny raz a pfechodne
7. Ochrana pfirody a krajiny Zakladni pojmy Zakladni pojmy z OZP Vyvoj OP ve svete a v CR Organizacni struktura OP v CR - Zakonne lipravy OPK v CR - Nastroje politiky ochrany ZP Mezinarodni organizace OP Svetove konference o ZP Mezinarodni smlouvy a umluvy Obecna ochrana pfirody a krajiny USES, pojem, cleneni, vyznam Obecna ochrana rostlin a zivocichu Ochrana volne zijicich ptaku - Ochrana dfevin a nahradni vysadba Ochrana a vyuziti jeskyni a paleontologickych nalezu Ochrana krajinneho razu a pfirodni park Pfechodne chranene plochy Zvlastni ochrana pfirody a krajiny
18 j j
6
chranene plochy vysvetli rozdil mezi pfirodnim parkem a narodnim parkem zna cleneni zvlastni ochrany pfirody orientuje se v jednotlivych kategoriich zvlastni ochrany pfirody zna NP a CHKO CR, charakteristika, vyznam zna maloplosna chranena lizemi, pamatne stromy, vyznam orientuje se v problematice zvlaste chranenych druzich rostlin a zivocichu, v pravnich a mezinarodnich souvislostech
-
-
Kategorie zvlaste chranenych uzemi Narodni parky Chranene krajinne oblasti NPR, PR Natura 2000 - EVL - ptaci oblasti NPP, PP Pamatne stromy Zvlaste chranene druhy R + Z + N CITES Pece 0 biodiverzitu Cervene seznamy Cervene knihy Invazni a expanzni druhy
definuje pojmy v oblasti znecist'ovani ovzdusi zna hlavni skodliviny v ovzdusi zna zdroj e znecist'ovani ovzdusi vysvetli REZZO orientuje se v problematice IS kvality ovzdusi CR, V systemu statni spravy a legislativy zna a vysvetli principy kyselych dest'u, sklenikoveho efektu vysvetli strukturu A I M popise vlivy imisi na jednotlive slozky a prvky pfirody a krajiny vcetne cloveka zna podstatu ruznych opatfeni na zamezovani a snizovani procesu znecist'ovani ovzdusi
8, Ochrana ovzdusi Znecisf ovani ovzdusi Pfehled hlavnich skodlivin v ovzdusi Zdroj e znecisf ovani ovzdusi Legislativa v ochrane ovzdusi Statni sprava v ochrane ovzdusi Sifeni a prostorove rozlozeni emisi - Negativni pusobeni imisi a pfiznaky Sklenikovy efekt Kysela atmosfericka depozice - IRZ AIMaMIM - REZZO
zna zakladni data o vode, V H sveta a CR vysvetli zpusoby znecist'ovani vod orientuje se v pojmech a kvalite vody zna zpusoby ochrany vod orientuje se v pravnich a organizacnich normach zabezpecujicich ochranu vod a vodnich toku vysvetli podstatu eutrofizace, pficiny
9. -
ma pfehled o stavu a struktufe PF CR orientuje se v pravnich normach v ochrane PF znajednotlive druhy poskozovani pudy umi navrhnout jednotliva feseni v ochrane pudy a pudniho fondu
10. Ochrana pudy Stav lesniho a zemedelskeho pudniho fondu v CR a ve svete Pravni normy v ochrane pud Poskozovani pud Zpusoby ochrany pudy
-
Ochrana vody Spotfeba vody, vodni bilance CR Znecist'ovani vod, rozdeleni, rozsah Zpusoby ochrany vod pfed znecisfovanim Pravni zabezpeceni vod a vodnich toku Eutrofizace
8
7
UCEBNIOSNOVA
Pravo pro obor vzdelani 41-41-M/OOl Agropodnikani - provoz, sluzby
1. Pojeti vyucovaciho pi^edmetu Obecny cil pfedmetu Pfedmet povede zaka k pochopeni lilohy prava v demokraticke spolecnosti, k rozvijeni jeho pravniho vedomi a chovani a k orientaci v pravnim fadu CR a EU. Charakteristika uciva Ucivo je zamefeno na orientaci v pravnim systemu CR, na schopnost pracovat s ruznymi informacnimi prameny vcetne vyhledavani v pocitacovem automatizovanem systemu pravnich informaci, na dovednost vyhodnotit informace ziskane z pravnich norem, na oblast pravnich norem pro podnikani v CR a EU. Pojeti vyuky Zak si osvojuje dovednosti pravni problematiky nezbytne pro podnikani. Orientuje se v pravnich normach, odbomych casopisech, vyuziva prostfedky IKT, aplikuje ucivo vztahujici se kjednotlivym odbomym pfedmetum. Hodnoceni vysledku zaku Zak je hodnocen ovefovanim znalosti listni i pisemnou formou, samostatnymi pracemi, praktickymi cvicenimi, je veden k sebehodnoceni. Pfi hodnoceni se zohlednuje aktivni prace ve vyucovacich hodinach, schopnost tymove prace a schopnost aplikace teorie do praxe. Pfinos pfedmetu k rozvoji klicovych kompetenci Z klicovych kompetenci jsou rozvijeny kompetence k celozivotnimu uceni, komunikativni, feseni problemu, vyuzivani IKT, prace s informacemi, k pracovnimu uplatneni a podnikani. V odbomych kompetencich jsou zaci vedeni k rozvoji dovednosti vyuziti pravni problematiky v odbomych pfedmetech, schopnosti pracovat s informacemi a fesit problemy a problemove situace. Prufezova temata Svym obsahem pfedmet pfispiva k tematum Clovek v demokraticke spolecnosti, Clovek a svet prace a Informacni a komunikacni technologie. 2. Rozpis uciva a vysledku vzdelavani Tematicke celky 1. Zakladni pravni normy 2. Ustavni pravo 3. Obcanske pravo a obcanske soudni fizeni 4. Obchodni a zivnostenske pravo 5. Pracovni pravo 6. Trestni pravo 7. Financni pravo 8. Spravni pravo Celkem
VH 4 2 6 6 6 4 1 2 31
UCEBNI OSNOVA DANOVA E V I D E N C E pro obor vzdelani 41-41-M/Ol Agropodnikani 1. Pojeti vyucovaciho pfedmetu Obecny cil pfedmetu Pfedmet Danova evidence spolu s Ekonomikou a podnikanim a Pravem a Ucetnictvim poskytuji zaklad odbomelio vzdelavani. Ucivo je zamefeno pfedevsim na poznatky dlouhodobejsi platnosti, aby z neho mohli absolventi vychazet pfi sve ciimosti a spravne se orientovat v menicich se podminkach ekonomicke praxe. Zaci maji pochopit nutnost celozivotniho vzdelavani a prohlubovani svych znalosti studiem odborne literatury. Nedilnou soucasti pfedmetu je vyuzivani zakladnich znalosti pravnich norem tykajicich se Danove evidence. Cilem pfedmetu je vypestovat v zacich schopnosti hodnotit ciselne lidaje ziskane ucetnictvim a navyk kontrolovat vysledky sve prace. Vyznamnym ukolem pfedmetu je naucit zaky efektivne ekonomicky myslet a chovat se racionalne v profesnim i osobnim zivote.
Pojeti vyuky Vyuka tohoto pfedmetu ma cast teoretickou, ktera probiha vbeznych nebo pocitacovych ucebnach a cast praktickou - procvicovani pfikladu z praxe. Pfedmet je vyucovan ve 3.rocniku v dotaci 1 hodiny tydne. Vyuka je vedena formou vykladu, diskuse, zaci simuluji urcite situace a snazi se je fesit. Vyklad je doplfiovan aktualnimi informacemi z odbomeho tisku a internetu. K fixaci a prohloubeni latky slouzi i samostatne prace, ktere jsou voleny tak, aby podporovaly funkcni gramotnost absolventil.
Hodnoceni vysledku zaku Vysledky vzdelavani muzeme diagnostikovat pozorovanim prace a chovani zaku ve vyucovani, zvladnuti obsahu vzdelavani kontrolovat zkousenim. Metodou kontroly jsou zkousky pisemne, prakticke a listni. Pfi pisemnych zkouskach se posuzuje spravnost, pfesnost, peclivost pfi provadeni ucetnich zapisu a schopnost samostatne prace zaka. Prakticke zkousky prokazuji dovednosti zaku pfedevsim cirmostniho charakteru. Zaci vypracovavaji likoly pfevzate z praktickeho zivota. Ustne jsou zaci zkouseni prubezne v jednotlivych hodinach, hodnoti se pfesna formulace pfi listnim projevu z hlediska odborne i jazykove spravnosti.
Popis metod a forem vyuky Zakladni metody vyuky jsou vysvetlovani a vyklad, rozhovorem se zaky se odvozuji postupy lictovani a nasleduje prakticke procvicovani. Studenti pfi praci vyuzivaji penezni denik, provadeji zapisy do ostatnich knih rucne nebo pomoci ucetniho programu, vyhledavaji aktualni informace na internetu nebo v odbomych casopisech. Zjistene informace zaci posuzuji a vyuzivaji pfi samostatnem feseni zadanych likolu a jsou vedeni k odpovednosti za vysledky sve prace. V prubehu studia zpracovavaji zaci souvisle pfiklady, jejich zadani vychazi z ucetni praxe, zjistene vysledky interpretuji, kriticky posuzuji. Vyucujici by mel u zaku vytvofit pfesvedceni, ze evidence ma nezastupitelne misto pfi sbem, tfideni a zpracovani informaci potfebnych pfi fizeni podniku.
Pfinos pfedmetu k rozvoji klicovych kompetenci a prufezovych temat Z klicovych kompetenci jsou rozvijeny zejmena kompetence k feseni problemu, kompetence financni gramotnosti, to znamena vhodna a spravna interpretace ekonomickych a statistickych lidaju, zvladani ekonomickych situaci s ohledem na menici se ekonomickou situaci, a take kompetence vyuzivat prostfedky informacnich a komunikacnich technologii a pracovat s informacemi. Z odbomych kompetenci jsou rozvijeny kompetence provadeni administrativnich cinnosti zejmena manipulace s dokumenty podle stanovenych pfedpisu, provadeni zakladnich podnikovych cinnosti - evidence a zachyceni hotovostnich a bezhotovostnich operaci podniku, vypocty odpisu D M , mzdove vypocty vcetne odvodu, vedeni danove evidence a ucetnictvi, sestaveni ucetni zaverky a vypocet dane z pfijmu. Prufezova temata Prufezova temata pfedmetu svym obsahem pfispivaji k tematum Clovek a svet prace a Informacni a komunikacni technologie.
Tematicke celky 1. Vymezeni ucetnictvi
Pocet hodin 2
2. Ucetni doklady
8
3. Danova evidence
13
4. Evidence zasob
3
5. Evidence dlouhodobeho majetku
5
Celkem
31
2. Rozpis uciva a vysledku vzdelavani 3.PK Vysledl^ vzdelavani
Ucivo
Zak:
1. Vymezeni ucetnictvi a daiiove evidence
- charakterizuje pfedmet ucetnictvi a vymezi zakladni pojmy - ucetni jednotka, ucetni obdobi
Pocet hodin
Pfedmet a pravni uprava danove evidence Pfedmet a pravni uprava ucetnictvi 2
- • charakterizuje pfedmet danove evidence, vymezi okruh osob vedoucich daiiovou evidenci
- vyuziva oprav pfi vedeni ucetni agendy
2. Ucetni doklady - vyznam a druhy - nalezitosti ucetnich dokladu - vyhotovovani dokladu - opravy ucetnich dokladu - obeh dokladu a postup pfi jejich zpracovani
- vysvetli podstatu danove evidence
3. Daiiova evidence
- vyjmenuje subjekty, ktere mohou vest danovou evidenci a vysvetli proc - zapise jednotlive ucetni pfipady do deniku pfijmu a vydaju a obhaji proc - vede pokladni knihu vysvetli pojem prubezna polozka a ukaze, jak se s ni pracuje v deniku - sestavi evidenci zavazku a pohledavek
- kniha pohledavek a zavazku
- vyhotovi ucetni doklady - ovefi nalezitosti ucetnich dokladu - provede likvidaci ucetnich dokladu
8
- pokladni kniha - penezni denik -
zaverka danove evidence
13
- vyhotovi pfijmove a vydajove pokladni doklady - cte ve vypisu z bezneho lictu - provede inventuru a skontro pokladny - uzavfe denik pfijmu a vydajia a stanovi zaklad dane a vypocita dan z pfijmu - vyhotovi a zpracuje doklady - pfijemka, 4. Evidence zasob vydejka, pfevodka, skladova karta, faktura, - pfijemka - pracuje s dodacimi listy - vydejka -
skladova karta
3
5. Evidence dlouhodobeho majetku - zapis 0 zafazeni D M do uzivani - vypocita a zachyti danove odpisy obema - protokol 0 vyfazeni D M metodami - inventami karty - danove odpisy D M - vyhotovi kartu dlouhodobeho majetku
5
