Dobrovolnický cestovní ruch

Dobrovolnický cestovní ruch

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne

...........................................

...................................... Podpis

Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za poskytnutí odborných rad a předání cenných zkušeností, během psaní této práce. Rovněž tak mé poděkování patří všem, kteří mě během mého studia podporovali.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

katedra cestovního ruchu

Dobrovolnický cestovní ruch v Jižní Americe

Bakalářská práce

Autor: Karolína Draxlerová Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. .Jihlava 2016

Copyright © 2016, Karolína Draxlerová

Abstrakt DRAXLEROVÁ, Karolína; Dobrovolnický cestovní ruch v Jižní Americe. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc.. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. Cílem bakalářské práce je na základě výzkumu a vlastních zkušeností zhodnotit dobrovolnický cestovní ruch v Jižní Americe. Práce obsahuje samostatný výzkum, z něhož vychází zhodnocení současného stavu. Závěrem shrnuje veškeré poznatky plynoucí z analýzy a získaných informací.

Klíčová slova Chile, Dobrovolnická činnost, Organizovaný cestovní ruch, Peru, Trvale udržitelný cestovní ruch,

Abstract DRAXLEROVÁ, Karolína; Voluntourism in South America. Bachelor thesis.College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor of the thesis RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc.. Qualification of degrees: bachelor. Jihlava 2016 Aim of the bachelor thesis will analyze volunteer tourism based on research and personal experiences in South America. This work contain a research itself which asses to evaluation of present state. At the end of the work will be summary of all the analysis and achieved informations.

Key words Chile, Volunteering, Peru, Sustainable tourism

7

Předmluva Vzhledem k tomu, že jsem studentka cestovního ruchu a velmi ráda cestuji, nechtěla jsem zakončit studium na Vysoké škole Polytechnické sepsáním běžné bakalářské práce na předem určené téma. Díky studiu na této vysoké škole se mi otevřeli dveře do světa a škola mi pomohla objasnit si, čemu bych se chtěla v životě věnovat, rozhodla jsem se vycestovat na 5 měsíců do Jižní Ameriky a na základě svých zkušeností a vědomostí získaných během studia oboru Cestovního ruchu jsem se rozhodla provést osobní průzkum v oblasti dobrovolnického cestovního ruchu. Za 5 měsíců jsem navštívila Brazílii, Paraguay, Argentinu, Chile, Peru, Ekvádor a Kolombii, v práci se ovšem zaměřuj především na dobrovolnický cestovní ruch v Chile a Peru, kde jsem měla možnost strávit delší čas jako dobrovolnice. V Chile jsem strávila 2 měsíce, z čeho měsíc jsem pracovala jako dobrovolnice v hostelu a v Peru jsem pobyla 2 měsíce, z čehož 6 týdnů jsem pracovala jako dobrovolnice ve stravovacím zařízením s místním rychlým občerstvením. Protože jsem během celého pobytu v Jižní Americe prováděla výzkum a dotazovala jsem se mladých cestovatelů, v práci uvádím příklady ze všech zemí v Jižní Americe. Abych ovšem mohla lépe zhodnotit situaci takovou jaká ve skutečnosti je, rozhodla jsem se srovnat dobrovolnický cestovní ruch v zemích, kde jsem strávila relativně dlouhý čas na poznání místní kultury. Tato práce mě obohatila o spoustu zkušeností a pevně věřím, že bude přínosná pro mou budoucí karieru v oblasti cestovního ruchu.

8

Obsah Úvod................................................................................................................................ 11 I. Teoretická část ............................................................................................................. 13 1. Cestovní ruch .............................................................................................................. 13 2. Vlivy cestovního ruchu ............................................................................................... 16 2.1.1. Pozitivní vliv ekonomický ............................................................................. 16 2.1.2. Ekologický pozitivní vliv .............................................................................. 17 2.1.3. Kulturní pozitivní dopad................................................................................ 17 2.2.1. Dopad na životní prostředí ............................................................................ 18 2.2.2. Dopad na přírodní památky ........................................................................... 19 2.2.3. Kulturní negativní vlivy ................................................................................ 19 3. Dělení cestovního ruchu ............................................................................................. 20 3.1.1. Organizovaný masový turista ........................................................................ 20 3.1.2. Neorganizovaný turista .................................................................................. 21 3.4.1. Dobrovolnický cestovní ruch ........................................................................ 24 4. Charakteristika Jižní Ameriky .................................................................................... 26 II. Metody zkoumání....................................................................................................... 27 III. Praktická část ............................................................................................................ 28 5. Rozdělení dobrovolnického cestovního ruchu ............................................................ 28 5.1.1. Negativní dopad............................................................................................. 30 5.1.2. Pozitivní dopad organizované dobrovolnické práce...................................... 33 5.2.1. Negativní stránky........................................................................................... 34 5.2.2. Pozitivní dopady ............................................................................................ 35 6. Chile ............................................................................................................................ 35 7. Peru ............................................................................................................................. 42 7.3.1. VÝZKUM Huanchaco................................................................................... 50 7.3.2. Organizace v Huanchacu ............................................................................... 51 7.3.3. Další organizace v Peru ................................................................................. 53 8. Celkové zhodnocení .................................................................................................... 55 9. Návrh a doporučení ..................................................................................................... 55 Tištěné zdroje .................................................................................................................. 57 Elektronické zdroje ......................................................................................................... 57 Seznam obrázků: ............................................................................................................. 59 9

Seznam grafů: ................................................................................................................. 59 Seznam tabulek: .............................................................................................................. 59

10

Úvod V posledních letech cestovní ruch jako takový zaznamenal obrovskou expanzi. Lidé stále více láká cestovat, poznávat rozdílné kultury a krajiny. Stále větší procento obyvatelstva proto v současné době cestuje, nyní totiž cestování není pouze drahou záležitostí, jak tomu bylo dříve v minulosti, kdy cestovat si mohla dovolit pouze vyšší třída společenstva. Nyní je cestování zcela běžnou záležitostí, kterou si může dovolit téměř každý. Cestují jak mladí lidé, tak rodiny s dětmi, důchodci i střední věková skupina. Díky tomu také roste nabídka objektů cestovního ruchu – jak v objektech hlavních, kterými jsou zařízení ubytovací, stravovací, dopravní či cestovních agentury a kanceláře, tak také v objektech vedlejších, mezi které se řadí například dopravní infrastruktura. Díky těmto faktorům se nacházíme v době, kdy hlavní náklady na cestování se snižují díky rostoucí konkurenci. Letenky nejen po Evropě ale i do zámoří je nyní možné obstarat za minimální cenu a finanční prostředky, které je potřeba vynaložit na ubytování se díky zařízením typu bed&breakfast, hostelům a pronájmům bytových zařízení prostřednictvím internetových stránek jako airbnb také výrazně snižuje. Většina z naší společnosti pravidelně jezdí na krátkodobé dovolené za účelem relaxace, odpočinku, zábavy, poznání a úniku z každodenních stereotypů. Poptávka po zájezdech do zahraničí tedy výrazně vzrostla. To je velkým přínosem pro cestovní kanceláře a podnikatele, kteří díky tomu mohou rozvíjet a expandovat své podniky a příjmy. Ovšem díky obrovskému růstu cestovnímu ruchu dochází k přetváření destinací. Na oblíbených turistických místech se staví více letovisek cestovního ruchu a destinace tím ztrácí svojí charakteristickou podobu a začínají se přetvářet podle světového stereotypu a podle požadavků klientů. To má za důsledek rozmach masového cestovního ruchu, který má celosvětový negativní dopad. Díky celosvětové globalizaci, která díky dnešním neomezeným možnostem roste, dochází k takzvané akulturaci, kdy si místní obyvatelé přebírají zvyky a chování turistů. Díky tomu pak dochází ke ztrátě genius loci místa, neboli typického kouzla a charakteru místa a k přizpůsobování se destinací celosvětovému měřítku.

11

Díky tomu mnoho turistických destinací vypadá téměř stejně. Především v Evropě je možné vidět tento prvek v zemích, kde je velmi rozvinutý cestovní ruch, jako například Španělsko či Itálie. Destinace jsou téměř identické, veškeré nápisy jsou v angličtině a turista mnohdy ani netuší, ve které zemi se momentálně nachází. V Jižní Americe je pak možné vidět především prvky a snahu přizpůsobit se severoamerické a Evropské kultuře. Pouze za rok 2013 vydělal kontinent Latinské Ameriky 6,3 trilionů dolarů z celosvětového HDP. Mezi nejčastější návštěvníky patří cestovatelé ze Spojených států Amerických, dále Evropy a třetí místo zaujímá Severozápadní Asie. Aby se tyto negativní vlivy cestovního ruchu snížily, je potřeba cestovat trvale udržitelnou formou cestovního ruchu. Problém přeměny a destrukce světa nejen díky masovému turismu, ale díky lidskému působení na svět, si v současnosti uvědomuje stále větší část obyvatelstva. Stále více lidí si uvědomuje, že pokud se cestovní ruch bude nadále rozvíjet tímhle tempem, nebude v budoucnosti možné co obdivovat. Jedinou správnou formou cestování je tedy trvale udržitelný cestovní ruch, který dbá na zachování světa takový jaký je. Tento fakt si uvědomuje stále více obyvatel. Z těchto důvodů se rozmáhají alternativní formy cestovního ruchu, kterých je čím dál víc. V této práci se soustředím na jednu z nově vyvinutých forem cestovního ruchu, která je v čím dál tím více populární. Jedná se o takzvaný dobrovolnický cestovní ruch, nebo anglicky „voluntoursim“, který vzniká ze spojení anglických slov volunteer a tourism. Vzhledem k tomu, že jsem měla možnost provést primární i sekundární výzkum dobrovolnického cestovního ruchu v Jižní Americe, a to především v zemích Peru a Chile, budu se v této práci soustředit na zkoumání a zhodnocení dopadů této alternativní formy cestování na společnost z hlediska multikulturálních a sociálních perspektiv.

12

I. Teoretická část 1. Cestovní ruch Cestovní ruch se za poslední století začal výrazně rozvíjet. Prvopočátky historie cestovního ruchu se řadí do 5 století před naším letopočtem, ovšem cestovní ruch, jako odvětí hospodářské činnosti, se začal formovat mezi 19. a 20. stoletím.

1.1. Definice Cestovního ruchu Cestovní ruch je jeden z velmi významných ekonomických a sociálních jevů dnešní společnosti a je velmi složité jej vymezit a stanovit přesnou definici.(Drobná, 2014) Na cestovní ruch je totiž možné dívat se z několika hledisek. Mezi jednu z hlavních a celosvětově uznávaných definic patří definice Světové cestovní organizace, neboli anglicky World Tourism Organization, která byla stanovena v Ottawě v roce 1991. (Linderová,2013) Z hlediska statistiky se cestovním ruchem rozumí činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu do místa mimo své běžné životní prostředí, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. (1991, Gúčik, 2001) Cestovní ruch ovlivňuje výrazně dnešní společnost. Je to jedním z nejdynamičtěji rozvíjejících se sektorů, jedná se o velmi důležitý ekonomický faktor, svými tržbami se řadí na třetí místo v celosvětovém žebříku průmyslu. Vytváří obrovské množství pracovních příležitostí, posiluje pozici zemí v národním hospodářství a je jedním z hlavních ukazatelů hrubého domácího produktu (HDP). Zajišťuje rozvoj jak ekonomický, technologický tak také společenský a kulturální. Cestování už od pradávna pomáhá pochopit rozlišné kultury a k pochopení odlišných zvyků. Díky cestovnímu ruchu lidé mají možnost vidět věci z jiných perspektiv a mohou pochopit myšlení lidí v globálním měřítku. Díky tomuto faktu cestovní ruch přispívá k celosvětovému míru. Aby se jednalo o cestovní ruch, je nutné splňovat 4 základní charakteristiky:  

svobodný pohyb osob existenci primární nabídky, která je základem tvorby produktu jako předmětu spotřeby v cestovním ruchu 13





takový stupeň technického, ekonomického a sociálního rozvoje, který má za následek postupné zkracování fondu pracovní doby a prodlužování fondu volného času takový stupeň uspokojení základních životních potřeb, kdy vzniká možnost uspokojovat i méně nezbytné potřeby, kam řadíme i cestovní ruch a výstavbu potřebných dopravních.(Linderová, 2013)

1.2. Význam Cestovního ruchu Nejen že cestovní ruch má dopad na naší společnost, pomáhá také rozvíjet osobnost, pomáhá k rekuperaci duševních sil, zbavuje lidí od stresu, přispívá k zdravotní prevenci, umožňuje osobní poznání, umožňuje výměnu informací a vzdělání a slouží k vzájemnému poznání kultur a má pozitivní dopad.

1.3 Trendy v Cestovním ruchu Vzhledem k tomu, že cestovní ruch je jeden z nejdynamičtěji rozvíjejících se a měnících se faktorů, podléhá změnám v nabídce a poptávce po cestovním ruchu. Lidé se zajímají o odlišný druh cestování než před lety. Fond volného času roste, většina světa již byla prozkoumána a lidé čím dál více chtějí objevovat a zažívat nové a neprozkoumané. Již tomu není jak dříve, kdy lidé se báli nového a nepoznaného. Nyní lidé cestují a vyhledávají nové zkušenosti z toho důvodu, že jsou odlišné od toho, co dosud poznali. Tradiční lidé 1 si zachovávali své komfortní prostředí a neopouštěli jej, pokud nebyli v ohrožení, kdežto moderní člověk úmyslně opouští svoje známé prostředí za účelem poznání svých hranic a limitů. Druhy cestování se mění a z cestovního ruchu se stal celosvětový fenomén, který podléhá určitým moderním trendům. V roce 2003 byly stanoveny trendy pro následujících deset let Evropskou komisí: „demografie, zdraví, vzdělávání, volný čas, zkušenosti s cestováním, životní styl, informační technologie, doprava, udržitelný rozvoj, jistota a bezpečí.“(Kotlíková, 2013) Dle současné situace na trhu lze vidět, že předpověď Evropské komise byla platná. Demografická skupina lidí, kteří cestují, se mění. V České republice i ve světě roste cestovní ruch pro seniory z důvodu stárnutí obyvatelstva, také roste takzvaný „Young 1

Lidé co žijí podle tradičních hodnot, které byly typické pro minulé století.

14

Tourism“, neboli mladí cestovatelé, především backpakeři2 a studenti, který dle výzkumu organizace World Youth Student and Educational Travel Confederation z roku 2012 se nyní podílí 20% procenty na celkovém mezinárodním cestovním ruchu. Počet mladých cestovatelů tedy významně vzrostl a tvoří významnou skupinu cestovatelů.[1] Zdravotní cestovní ruch zažívá také v posledních letech rozmach, lázeňská a léčebná střediska jsou čím dál tím více populární, lidé často cestují za důvodem vzdělávání a pro velkou část společenstva se stalo cestování jejich životním stylem. Cestovatelé mají stále více zkušeností s cestováním a díky tomu se snadno přizpůsobují a určují směr budoucích trendů v cestování. Také díky technologickému pokroku se druh cestování mění. Trendem je objednávat zájezdy přes internet, využívat slevové akce a promoce, objednávat samostatně letenky a hotely a využívat mobilní telefony k provádění rezervací. Velmi populárním se především stává vlastní sestavení zájezdu bez využití balíčku cestovních kanceláří, tedy samostatné nakoupení ubytování a dopravy přes rezervační systémy. Spousta cestovatelů si tedy nyní sestavuje zájezdy pouze prostřednictvím internetu bez využití zprostředkování třetí strany. Trendy, které byly určeny Skiftem pro rok 2014 se týkají také především stále rostoucího trendu rezervování přes mobil. Mezi trendy stanovené touto společností patří mezi jiné „růst tichých cestovatelů“, jedná se o skupinu lidí, kteří pomocí mobilních telefonů a map nepotřebují žádnou pomoc informačních center či cestovních kanceláři, protože jsou schopni si vše vyhledat a zařídit sami. Mezi další trendy patří vizualizace prostřednictvím fotek na sociálních médiích jako marketingový prostředek cestování, růst důrazu na design, pokračující nárůst čínských turistů, růst integrace s místními obyvateli a také vedení nízkonákladových leteckých společností na trhu. [2]

2

Druh turisty, který se účastní cestovního ruchu se základním vybavením.

15

2. Vlivy cestovního ruchu 2.1. Pozitivní vlivy cestovního ruchu Cestovní ruch přináší s sebou spoustu dopadů jak z hlediska ekonomického, ekologického, sociálního či kulturního. Je potřeba zdůraznit a zaměřit se především na jeho pozitivní vliv na ekonomický rozvoj, který každým rokem roste.

2.1.1. Pozitivní vliv ekonomický Růst hrubého domácího produktu (HDP) ovlivňuje objem investic a výdajů na cestovní ruch. Pozitivní je vliv těchto činitelů tehdy, pokud výdaje na cestovní ruch rostou rychleji než HDP. Za rok 2015 cestovní ruch tvořil 9,8 % z celkového globálního hrubého domácího produktu (HDP), což se rovná 7,2 trilionům dolarům. Cestovní ruch se podílí na 284 milionech pracovních pozic, což znamená, že každý první člověk z 11 pracuje v cestovním ruchu v celosvětovém měřítku. Přímých pracovních pozic vytvořil za rok 2015, 108 milionů, což se podle dostupných zdrojů rovná 2,2 trilionů dolarů. [4] Růst cestovního ruchu v dlouhodobém období je i nadále očekáván a za rok 2016 se předpokládá, že procento podílu na globálním HDP mělo vzrůst o 3,3 % ročně a v dlouhodobém období WTTC předpovědělo 4= růst na celkovém podílu. Jenom v České republice přímý podíl cestovního ruchu na HDP byl 114 bilionů korun českých, což tvoří 2,5 % z celkového HDP za rok 2015 a v roce 2016 je očekávaný vzrůst o 4,2%.[4] Cestovní ruch v zemi se tedy nachází v celosvětovém žebříku na 58 pozici v přímém podílu na HDP a v celkovém podílu na HDP se ČR umístila na 53 pozici. Dle celkových statistik je tedy znát, že důležitost cestovního ruchu ještě více výrazně poroste a bude vytvářet stále více a více pracovních pozic celosvětově. Cestovní ruch se tedy významně podílí na zaměstnanosti zemi, čímž se zlepšuje celková ekonomická schopnost země. Při nízké nezaměstnanosti klesá inflace, roste ekonomická stabilita země a posiluje místní měna. Negativním dopadem může být fakt, že při nízké 16

nezaměstnanosti je nedostatek zájemců o pracovní pozice, firmy proto hledají pracovní sílu v zahraničí, což následně přispívá ke globalizaci a k míšení kultur, která nemá vždy každý dopad na zemi. Pozitivní efekt cestovního ruchu se neodráží pouze ve tvorbě přímých pracovních pozic v CR, tvoří také významný multiplikační efekt. Multiplikační efekt znamená, že vlivem růstem pracovních pozic v CR roste také tvorba pozic v oblastech, které nepřímo ovlivňuje. Cestovní ruch má přímý vliv například na ubytovací zařízení, stravovací zařízení, cestovní kanceláře a agentury, průvodce cestovního ruch či půjčovny aut. Příkladem nepřímých pracovních pozic je poté stavebnictví, potravinářský průmysl, zemědělství či účetnictví. [4] Dále cestovní ruch působí kladně na platební bilanci státu.

2.1.2. Ekologický pozitivní vliv Cestovní ruch má sice velké množství negativních ekologických dopadů na životní prostředí, přináší s sebou ovšem také pozitivní změny. Díky rozvoji CR vzniká velké množství organizací za účelem ochrany přírody, vytváří se tedy přírodní rezervace a chráněné území, které stanovuje určité podmínky pro návštěvu, denní kvóty a zabezpečuje zachování místa takového, jaké je.[5]

2.1.3. Kulturní pozitivní dopad Cestování je faktor, který otevírá dveře do světa a tím možnost rozšířit si obzory. Tím umožňuje bližší pochopení odlišných kultur, které následně může vést ke snížení nenávisti mezi kulturami a ke zlepšení mírových vztahů mezi zeměmi, což následně přispívá k celosvětovému míru. CR také pomáhá k bližšímu pochopení a uvědomení si hodnot a tradic. Je to způsobené tím, že si místní obyvatelé mnohdy začínají uvědomovat, že spousta místních tradic se postupem času vytrácejí. Díky turistům se ovšem mnohdy tradice a památky udržují z důvodu možného rostoucího ekonomického přínosu z CR pro region. Příkladem může být Skazen v Rožnově pod Radhoštěm, kde se nachází muzeum valašských tradic.

17

2.2. Negativní vlivy cestovního ruchu Vzhledem k tomu, že cestovní ruch rapidně roste, přináší s sebou řadu pozitivních ekonomických, demografických i kulturních faktorů. Cestovní ruch má však také negativní dopad na naší společnost. Mezi současné trendy cestovního ruchu ovšem také patří kvantitativní nárůst počtu domácích i zahraničních návštěvníků, růst infrastruktury cestovního ruchu a geografická expanze cestovního ruchu. (Pachrová, 2011)

2.2.1. Dopad na životní prostředí Mezi hlavní a nejzávažnější negativní dopady patří dopad na životní prostředí. Díky růstu cestovnímu ruchu a nárůstu lidí v turistických destinacích se závažně znečišťuje okolí a to především v rozvojových zemích. Je pak tedy možné vidět relativně čisté a upravené oblasti s turistickými památky, ale stačí popojít o kousek dál, kde se nachází obrovské množství odpadků. Typickým příkladem je Taj Mahal v Indii, který je symbolem země. Za památkou se ovšem nachází znečištěná plocha a obrovské množství odpadků. Negativní vliv cestovního ruchu na životní prostředí se neustále zvyšuje. Typické Evropské resorty, jako oblast středozemního moře jsou zamořeny turisty a hotely. Výstavba ubytovacích zařízení, turistických památek, infrastruktury, zvýšení počet turistů v přírodních a chráněných oblastech - všechny tyto faktory výrazně ovlivňují životní prostředí. Jedním z nástrojů měření dopadu cestovního ruchu je takzvaná ekologická stopa, která se používá také ve spojení s cestovním ruchem a určuje, v jaké míře cestovní ruch znečisťuje naše prostředí. Ekologická stopa byla stanovena v roce 1990 Williamem Reesem a Mathisem Wackernagelem a určuje a měří, jak udržitelné jsou naše živly, a v různých částech světa je odlišná. Definice ekologické stopy zní: “kolik plochy (země a vodních ekosystémů) je třeba k souvislému zajišťování všech zdrojů, které potřebují ke svému současnému životnímu stylu a k zneškodnění všech odpadů, které při tom produkují.?” [6] Jedním z hlavních ekologických problému je obrovská spotřeba vody v turistických oblastech. Hotely, vířivky, bazény, zavlažování trávníků, všechny tyto vymoženosti

18

spotřebovávají obrovské množství vody, která je velmi potřebná především v období sucha. [7] Jedním z příkladů může být město Cuzco v Peru, které je proslavené díky svému umístění v blízkosti světové památky Machu Pichu. Cestovní ruch v této oblasti je natolik rozšířený, že ubytovací zařízení různých typů berou veškerou vodu místních obyvatelů, kteří poté trpí nedostatkem tížených vodních zdrojů. (zdroj: Vlastní čerpání) Dále má také cestovní ruch vliv na ekologickou přeměnu půdy a ničení přírodních celků.

2.2.2. Dopad na přírodní památky Mezi základní předpoklady cestovního ruchu patří existence turistické atraktivity. Primárně se jedná o turistické atraktivity přírodní, ovšem díky růstu masovému cestovnímu ruchu roste výskyt uměle vytvořených atraktivit. Jedná se například o zábavné parky, golfové hřiště, rekreační střediska a další. Problémem ovšem nastává, že rozvojem infrastruktury a výstavbou turistických památek se ničí přírodní památky samotné. Například výstavbou cest a upravováním přírodních památek se následně ničí a ztrácí své původní kouzlo a atmosféru. Lidé pak navštěvují místo za účelem poznání kultury, ovšem atrakce jsou na tolik upravené a izolované, že již nemají s místní kulturou co dělat. Tento jev se nazývá ztráta autencity. Destinace se tím pádem výrazně mění a ztrácejí to, pro co jsou proslavené a vyhledávané turisty.

2.2.3. Kulturní negativní vlivy Mezi další kulturní negativní vlivy patří multikulturizace, převzetí si tradic místních obyvatel od turistů či umělé předvádění tradic. Jako příklad můžeme uvést převlékání se Peruánských obyvatelů do „typických krojů“ či smyšlené folklórní tance. Tyto faktory mohou následně vést k strachu z turistů či dokonce nenávisti a neochotě místních obyvatel vůči cestovnímu ruchu a turistům. Ve spoustě oblastech je poté nenávist k cestovnímu ruchu taková, že následně odpuzuje příjezd turistů. Další z negativních důsledků rozvoje masového cestovního ruchu je takzvaná McDonaldizace, což je přizpůsobení destinace a chování místních obyvatel celosvětovému měřítku.

19

Dále je potřeba zmínit, že díky rozvoji cestovního ruchu rostou ceny, což značně ovlivňuje místní obyvatele, roste světová globalizace a vyprazdňují se historická centra místními obyvateli. (Pachrová, 2011)

3. Dělení cestovního ruchu 3.1. Rozdělení účastníků v cestovním ruchu Navzdory tomu, že cestování přináší neomezené možnosti a lidé se vydávají do cizích krajin za účelem poznávání něčeho nového a jimi dosud nepoznaného a mezi hlavní motivy cestovního ruchu se řadí sblížení se s odlišnou kulturou a získání nevšedního zážitku, velká část obyvatelstva stále potřebuje mít s sebou něco jimi dobře známého. Ať už se jedná o jídlo, dopravu či hotel, spousta jedinců vycestuje ze své země, ale stále se drží v takzvané „komfortní bublině.“ Při rozdělení turistů dle sociologa Erica Cohena z roku 1972 se účastníci na cestovním ruchu dělí do čtyř skupin: Organizovaný masový turista, individuální masový turista, turista průzkumník a turista tulák. První dva typy turistů se řadí mezi masový cestovní ruch, neboli také cestovní ruch institucionalizovaný.[3]

3.1.1. Organizovaný masový turista Organizovaný masový turista je takový účastník na cestovním ruchu, který plně využívá nabídek cestovních kanceláří a agentur. Zůstává po celou dobu svého pobytu v hotelech a využívá předem připravený balíček služeb. Neseznamuje se místními lidmi a nepoznává blíže místní kulturu. Volí ubytování v luxusních hotelových zařízeních a nejrychlejší dopravní prostředky. Nevykovává fakultativní výlety, pouze dodržuje předem stanovený itinerář, který byl pro něj dopředu plně sestaven. Individuální masový turista je také druhem organizovaného cestovního ruchu, tento turista ovšem kombinuje organizovaný zájezd vlastní činností, jako například individuální výlety po okolí či pronájem auta. Stále ovšem zůstává ve své „environmentální bublině“ a většina výletu je předem naplánovaná cestovní kanceláří či agenturou.[3]

20

3.1.2. Neorganizovaný turista Turista průzkumník a turista tulák jsou cestovním ruchem individuálním, snaží se vyhýbat organizovanému a masovému cestovnímu ruchu a cestovat na vlastní pěst. Turista průzkumník se snaží poznat místní kulturu a místní obyvatelstvo, ale stále si udržuje určitý druh standartu a komfortu. Je to například druh cestovatelů typu „baťůžkář“, kteří zůstávají v ubytovacích zařízeních typu hostel a dopravují se prostřednictvím veřejné dopravy. Kdežto turista tulák cestuje bez předem stanového itineráře a plánu a přizpůsobuje svou cestu podmínkám, které se naskytnou. Cílem turisty tulák je poznat místní kulturu co nejblíže a splynout s ní. Je pro něj tedy samozřejmé naučit se jazyk, akceptovat a respektovat chování a zvyky místních kultur a často také pracuje jako dobrovolník výměnou za stravu či ubytování za účelem prodloužení svých cest. Tento druh lidí se nerad zařazuje jako turista, preferuje označení “cestovatel”.[3]

3.2. Masový cestovní ruch O masový cestovní ruch se jedná v případě, kdy určité místo navštěvuje velká skupina lidí. Tento druh cestovního ruchu za poslední léta výrazně vzrostl. Jeho počátky se notují do poloviny 19 století v důsledku činnosti Thomase Cooka.(Kotlíková, 2013) Jak již bylo řečeno, masový cestovní ruch lze charakterizovat jako takový, kdy cestuje větší skupina turistů. Tito turisté cestují v předem připraveném balíčku, který zahrnuje dopravu, stravu, pojištění, ubytování a itinerář zájezdu. Vše je pro zákazníky dopředu připraveno a odpadají jim tedy veškeré povinnosti kontaktu s místními obyvateli. Také hotelové resorty, které jsou určeny především pro účastníky masového cestovního ruchu, jsou upraveny pro uspokojení veškerých potřeb turistů. Turisti tedy mají v hotelu vše - od základních produktů CR jako strava a ubytování, až přes doplňkové služby jakými jsou animace, zábavné představení a prodej suvenýrů. Zákazníci tak mnohdy nemají ani potřebu opouštět hotelové zařízení. Problémem tedy nastává, že turisti se často místní kultuře vyhýbají, než se jí přibližují. Dle definice Erika Cohen, masový cestovní ruch často vytváří hranice mezi lidmi, místo toho aby je ničili. Hotelové resorty a turistické oblasti jsou díky globalizaci natolik přizpůsobené pro pohodlí turistů, že v nich mnohdy zbudou pouhé prvky kultury. [3] 21

Masový cestovní ruch každým dnem roste a je pouze na účastnících na cestovním ruchu, jak se k němu v budoucnu budou stavět.

3.3. Trvale udržitelný cestovná ruch Jak lze vidět, cestovní ruch má své pozitivní i negativní dopady na svět. Je sporné usoudit, které faktory převládají, ovšem je jednoznačné, že aby bylo možné dále rozvíjet cestovní ruch v takovém růstu, jako je očekávané, je potřebné zaměřit se na budoucnost a formu, kterou se nadále bude vyvíjet. Jako jediným vhodným řešením je takzvaný trvale udržitelný cestovní ruch, který spočívá v zachování přírodních turistických atraktivit či kulturních památek pro budoucnost, aby i lidé za několik let měli možnost obdivovat to, co máme nyní k dispozici. Trvale udržitelný cestovní ruch spočívá nejen v tom, že negativně neovlivňuje místní obyvatele a místo, ale pomáhá místnímu rozvoji a zlepšuje život lokálních obyvatel. Je to takový cestovní ruch, díky kterému se udržuje kouzlo místa a je jej tedy možné zachovat i pro příští generaci. Pojem trvale udržitelný cestový ruch zazněl poprvé na Světové komisi OSN pro životní prostředí a rozvoj, která proběhla v roce 1987, a jejím závěrem bylo publikování dokumentu, který nese název “Naše společná budoucnost”. Jeho myšlenkou byl záměr, který zaručuje zachování života na zemi. (Pachrová, 2011) Definice trvale udržitelného cestovního ruchu může tedy znít následovně: Jedná se o takový druh cestovního ruchu, který bere v potaz současné a budoucí dopady na ekonomiku, sociální a environmentální dopady, potřeby návštěvníků, průmysl, životní prostředí a místní komunity. [8] Trvale udržitelný cestovní ruch není pouze ekoturismus, ale v současné době se vyskytuje obrovské množství alternativních druhů cestovního ruchu, které přispívají k zachování a údržbě turistických destinací.

3.5. Alternativní druhy cestovního ruchu V posledních letech se trendy cestovního ruchu mění. Každým dnem roste masivní cestovní ruch, význam využití moderních technologií a internetu a svět se posunuje stále 22

rychlejším krokem dopředu, nemalá část našeho obyvatelstva si ovšem uvědomuje negativní dopady toho tempa na svět a snaží se místo toho vracet se zpátky. Také díky tomu se rozvíjejí alternativní formy cestovního ruchu, které jsou mnohdy ohleduplnější k životnímu prostředí a rozvoji cestovního ruchu. Mezi nejznámější z alternativních forem patří takzvaný ekoturismus. Mezi jeho hlavní znaky patří především minimální negativní dopady na životní prostředí, vybudování environmentálního a kulturního podvědomí, pozitivní zkušenost pro návštěvníky i místní obyvatele. [9] Jedná se tedy o cestovní ruch, který je v souladu s přírodou a má nízký dopad na okolí a zajišťuje rozvoj a prospěch pro místní obyvatele. Jedná se tedy o myšlenku cestování do přírodních oblastí, ale zároveň je důležité jejich zachování. Ekoturismus se dá také rozdělit na dvě skupiny a to na ekoturistiku, kdy se jedná především o návštěvu národních park, specifická forma ekoturistiky se nazývá geoturismus, kde se jedná o návštěvu národních a evropských geoparků. Druhá skupina se nazývá venkovská turistika, kam se řadí také agroturistika či venkovskou turistiku. (Pachrová, 2011) Dle rozdělení Hany Kotlíkové se mezi alternativní formy cestovního ruchu řadí: 

Gastronomický cestovní ruch



zdravotní (léčebný) cestovní ruch



Dobrodružný cestovní ruch



Temný cestovní ruch



Event tourism



Svatební cestovní ruch



Filmová cestovní ruch



Vesmírný cestovní ruch



Dobrovolnický cestovní ruch (Kotlíková, 2013)

Všechny tyto druhy cestovního ruchu jsou specifické tím, že se liší od klasického masového turismu a přinášejí pro klienty nový druh zábavy či poznání, ať už se jedná o kulinářský zážitek jako při gastronomickém cestovním ruchu, dobrodružství či návštěvu tragických míst. Tyto alternativy se vyvinuly jako důsledek odlišného smýšlení lidí, 23

nových trendů a touhy po nových zkušenostech. Mají společný znak nově vyvíjecích se druhů cestovního ruchu. Jedním ze zdrojů alternativních druhů cestování patří dobrovolnický cestovní ruch.

3.4.1. Dobrovolnický cestovní ruch Dobrovolnický cestovní ruch je velmi moderním druhem cestování, který se velmi dynamicky rozvíjí. Tento druh cestování zajímá především mladé lidi, kteří cestují do zahraničí za účelem dobrovolnické pomoci v cizí zemi za účelem získání nové zkušenosti a díky autentičnosti zážitku, který mají možnost zažít. Určují jej čtyři základní znaky: 

svobodná volba



odměna, která není buď známá, či symbolická ve formě uhrazení nákladu na ubytování či stravu



předem daní příjemci, kteří mají z dobrovolnictví nějaký přínos či získají pomoc



organizační struktura (Kotlíková, 2013)

Hlavním důvodem u mladých lidí bývá ušetření finančních prostředků a hlubší poznání kultury. Dobrovolníkům bývá většinou hrazeno ubytování a částečně strava, v některých případech musí platit nízký poplatek za ubytování a stravu, bývá tomu tak většinou v neziskových organizacích, jejichž důvodem provozu není výdělečná činnost, ale pomoc druhým. Většinou tyto organizace pomáhají v rozvojových zemích, zemích postižených chudobou, přírodními katastrofami či oblastech, které jsou ohroženy působením lidské činnosti, jako například deštné pralesy nebo oblasti s ohroženými druhy živočichů. Mezi hlavní důvody motivace účasti na dobrovolnickém cestovním ruchu se tedy řadí poznání jiných kultur a jiného prostředí, vylepšení jazykových schopností a získání nových pracovních zkušeností, seznamování se s novými lidmi, nové zážitky, možnost cestovat s minimálními finančními náklady a pomoc dobré věci. Mezi nejznámější celosvětové organizace, které zprostředkovávají dobrovolnický cestovní ruch, patří: 

WWOOF 24



workaway.info



helpex.net

A. WWOOF WWOOF je zkratka pro World wide opportunities on Organic Farm, což v překladu znamená Celosvětové příležitosti na organických farmách. Jedná se o koncept, který propaguje trvale udržitelnou formu života na farmách a nabízí ubytování a stravu na farmách po celém světě za poplatek, který se liší v rozdílných zemích. Poplatek se pohybuje v rozmezí 0 až 56 euro a platí na 12 měsíců.[10] Tento poplatek nezahrnuje dopravu do země, pojištění ani vlastní náklady. Jedná se o smlouvu mezi farmou a dobrovolníkem, organizace WWOOF pouze zprostředkovává kontakt mezi účastníkem a organickými farmami. O podmínkách a délce pobytu rozhoduje dobrovolník po domluvě s vlastníkem farmy. Povinností dobrovolníka je většinou pracovat 4-6 hodin na organické farmě dle země výběru. Může se jednat o práce jako zasazování plodin a rostlin, sekání trávy, kácení stromů, dojení krav, starání se o zvířata či výrobu sýrů a mléka a další. [10] Pro farmy je nabízena možnost najít nové pracovníky z celého světa, kteří mohou pomoci s chodem farmy či mohou přinést nové nápady a myšlenky do projektů. Organizace byla založena v roce 1971 Angličankou Sue Coppardem. Původně se jednalo o takzvané víkendy na organických farmách, které byly určeny pro lidi, kteří žili v Londýně a potřebovali utéct z víru velkoměsta.[10] B. Workaway.info Workaway.info je webová stránka, která také zprostředkovává dobrovolnickou činnost, nejedná se ovšem pouze o práci na farmě, ale nabízí veškeré možnosti od pracování v hostelech, učení dětí angličtinu, práci na farmě až přes pomoc při nejrůznějších projektech. Workaway.info zprostředkovává dobrovolnickou činnost ve více než 155 zemích. Jeho hlavní myšlenka zní: “pár hodin práce denně výměnou za ubytování a příležitost naučit se o životě místních obyvatel v přátelském prostředí”.

25

Workaway se tedy zaměřuje především na výměnu pár hodin práce za hluboké kulturní poznání země a kultury s možností výběru typu práce pro každého. Mezi jejich cíle patří: 

propagace kulturního porozumění napříč světem



umožnit lidem, kteří cestují s omezenými finančními prostředky, aby mohli si plně užívat zahraničního prostředí spojením s prací



propagovat kulturní výměnu mezi lidmi



umožnit jazykovou výměnu přímo a dát možnost naučit se nový jazyk lidem, přímo v zemi, kde se tímto jazyk mluvím



dát možnost projektům po celém světě přijmout podporu od dobrovolníků, kteří mohou pomoct při rozvoji jejich projektů

Workaway.info si účtuje poplatek 23 euro na rok za jednotlivce či 30 euro pro dvojici s tím, že dobrovolník si může hledat práci ve všech ze 155 zemí. [11] C. Helpex Mezi další organizace, která má podobný nápad jako workaway, se řadí helpex. Poplatek je 20 euro na dva roky, ovšem přestože je tato stránka levnější a nabízí skoro stejné možnosti jako workawy, její konkurence je populárnější. [12]

4. Charakteristika Jižní Ameriky Celková rozloha Jižní Ameriky je 17 806 000 km2, jedná se tedy o čtvrtý největší kontinent, který pokrývá zhruba 12% celkové pevniny zeměkoule. Nejvyšším bodem je hora Acocagua, která se nachází v Chilských Andách a měří 6959 m. (CONNOLLY, 1999) Celkový počet obyvatel je 302 000 000, co tvoří 6% světové populace. Většinu severního vnitrozemí pokrývají deštné pralesy Amazonie, které jsou jedním z hlavních zdrojů kyslíku světa. Jsou také často přezdívány jako plíce světa. Deštné prales jsou nyní v ohrožení díky kácení pro dřevo či za účely urbanizace. Tyto přírodní změny se promítají do našeho běžného života změnou klimatu, zmenšenou produkcí kyslíku, nedostatkem vody a dalšími problémy, kterými jsou například globální oteplování či klimatické změny.

26

4.1. Charakteristika Peru Peru je se svou rozlohou 1 244 284 km2 třetím největším kontinentem v Jižní Americe. Mezi úřední jazyky patří španělština, kečuánština a ajmarština. Přibližný počet obyvatel z roku 2015 je 31 151 643 obyvatel, ročně se počet obyvatel zvýší o 1,3. Populace je rozptýlena většinách ve velkých městech, populační třetina se nachází v hlavím městě Limě, více než polovina obyvatel obývá území pobřeží, kdežto oblast Amazonie je téměř neosídlena. Téměř polovinu obyvatel tvoří potomci původního obyvatelstva. V Amazonii žije 190 tisíc příslušníků 48 skupin domorodců, nejpočetnější je poté indianské etnikum Ashanika. (CONOLLY, 1999)

4.2. Charakteristika Chile Chile, které nese oficiální název Chilská republika má rozlohu 756 626 km2 plus 1 250 000 km2 teritoria Antarktidy. Počet obyvatel je 16,572 mil. MMR , Přibližně 70% celkového obyvatelstva je mladší 40 let. Chilané jsou z velké části potomci Evropanů a to předevím Špaělů, Basků, Němců, Chorvatů, Angličanů, Francouzů, Irů a Italů. Zhruba 8% tvoří Indiáni, takzvaní Ayara a Mapuche, s kterými mají moderní obyvatelé kulturní problémy. Chile se dá rozdělit na tři geografické oblasti pobřežní horké pásmo, podélné údolí, které se nachází od severních hranic s Peru až po jih země. Kordiléry Andy zabírají téměř polovinu zeměpisné rozlohy země. (CONOLLY, 1999)

II. Metody zkoumání Mezi metody zkoumání jsem použila vlastní pozorování a zkoumání ve výše uvedených zemích na základě rozboru sekundárních zdrojů. Mezi další použité metody zkoumání patří dotazování pomocí osobního dotazování. Výzkum jsem prováděla v období 4 měsíců a tázala jsem se celkem 300 lidí.

27

III. Praktická část 5. Rozdělení dobrovolnického cestovního ruchu Na základě svého výzkumu jsem rozdělila dobrovolnický cestovní ruch do dvou hlavních skupin. Dobrovolnický cestovní ruch může být jak organizovaným cestovním ruchem, tak také cestovním ruchem neorganizovaným. Spousta organizací či cestovních agentur organizují za poplatek možnost dobrovolnické pomoci na určité období. Jedná se tedy o zprostředkovaný cestovní ruch, kde organizace sjednává práci v oblasti s partnerskou organizací na předem dohodnutou dobu. V poslední době se ovšem stále více cestovatelů snaží vyhýbat organizovanému cestovnímu ruchu. Čím dál více lidí se snaží vyhnout davu a sjednají si tedy dobrovolnickou práci sami či prostřednictvím internetových stránek, které umožňují osobně kontaktovat organizace či podniky. Na základě mého výzkumu jsem rozdělila dobrovolnickou činnost na dvě skupiny, dobrovolnickou práci za poplatek a dobrovolnickou práci za uhrazení nákladů. Protože jsem strávila 5 měsíců v Jižní Americe a 4 měsíce jako dobrovolník, kde jsem prováděla výzkum a čerpala jsem primární i sekundární informace, většina příkladu a informací pochází z mých vlastních zkušeností a observací.

5.1. Organizovaný dobrovolnický cestovní ruch V současné době existuje nespočetné množství neziskových organizací, které zprostředkovávají dobrovolnickou činnost. Poskytují dobrovolníkům možnost účasti na projektu v zahraničí a nabízí neobvyklou pracovní zkušenost, která přispívá k pomoci zlepšení situaci především v rozvojových zemích či oblastech postižených živelnou katastrofou. Organizace poskytuje zprostředkování účasti na projektu, administrativní práci, poskytuje dobrovolníkům ubytování, stravu, pomoc a odbornou konzultaci. Zákazníkům tedy odpadá organizační povinnost, přijedou v předem dohodnutou dobu na určité místo a vykonávají zde předem sjednanou činnost. 28

Dobrovolníci ovšem musí platit poplatek, které pokrývají náklady a provoz organizace, který mnohdy nebývá ani zdaleka malý. Pro většinu dobrovolníků, kteří se rozhodnou pro tento druh dobrovolnické činnosti, je tento druh práce velmi vyhovující, protože všechny starosti a povinnosti pro ně zabezpečuje organizace. Nemusí si tedy sami hledat bydlení, zabezpečovat si příjezd či se nemusí strachovat o svůj pobyt v místě. Z mého výzkumu vyplývá, že většině dobrovolníků vyhovuje tento přístup. Jsou spokojeni, že je o vše postaráno a že se nemusejí sami vystavovat riziku vycestovat do cizí země. Většinou se jedná o dobrovolníky, pro které se jedná o první delší pobyt v zahraničí či první cestování do vzdálenější země, jako například mimo Evropu. Dalšími z hlavních důvodů je vykonávání praxe při studiu. Tento druh dobrovolníků bych přirovnala k individuálnímu masovému turistovi. Jsou zde velmi podobné charakteristické znaky, jako například to, že dobrovolník si nezabezpečuje „cestování“ sám a že je o něj po celou dobu pobytu postaráno a má veškeré služby od organizace k dispozici. Dalším stejným charakteristickým znakem je, že klient se neodvažuje cestovat a organizovat věci sám, preferuje fakt, že to pro něj vše zařídí organizace. Účastníkům tedy odpadá povinnost komunikace s hostitelem, dopravy a organizace volného času a také mnohdy obstarávání stravy, protože bývá ve velkém množství případů poskytnuta na místě ubytování. Zároveň si sám organizuje volnočasové aktivity a vykonává činnosti samostatně. Jsou pro něj poskytnuty nabídky ve formě společných výletů či večeří, je však pouze na něm, zdali se jich zúčastní. Hlavními motivy, které vedou dobrovolníky pro tento druh je pomoc dobré věci, poznaní kultury a pomoc světu svými finančními prostředky, které mají na rozdíl od lidí v rozvojových zemích k dispozici. Jejich motivy jsou tedy míň sobecké nežli motivy skupiny druhé. Vynaloží náklady, které mnohdy nejsou nejmenší, pro to, aby se někdo jiný mohl být lépe. Lidé z vyspělých zemí jezdí do zemí rozvojových a chtějí sdílet své peníze, zkušenosti a vzdělání. Spousta z nich pak uvádí, že cítí povinnost a zodpovědnost pomoci, protože jim 29

byla poskytnuta možnost lepšího vzdělání a vyrostly v zemích s vysokou životní úrovní a vyspělou ekonomikou. Mezi nejčastější dobrovolnické práce tohoto druhu poté patří výuka jazyka, stavba a práce v neziskových organizacích zaměřených na pomoc ohroženým druhům a ochraně ekologických celků. Dalšími z hlavních pohnutku je poté touha udělat rozdíl, změnit a zlepšit svět. Většina organizací také vystavuje certifikát o absolvování dobrovolnické činnosti v organizaci, což vypadá velice dobře v životopise. Lidé, kteří pracovali s chudými dětmi či zachraňovali zvířata v pralese, jsou daleko zajímavější pro potencionální zaměstnavatele nežli čerstvý absolventi universit bez těchto zkušeností. V současnosti je to velmi populárním trendem, kterého se drží nejen mladí absolventi vysokých škol. A přitom prioritou by měla být pomo světu, ve skutečnosti je to často ovšem fakt, že to vypadá velmi lákavě napsané na papíře.

5.1.1. Negativní dopad I když hlavním motivem tohoto druhu dobrovolnického cestovního ruchu je pomoc druhým, setkala jsem se s mnoha případy, kdy konečný dopad a reakce místního obyvatelstva byla zcela opačná. Z výzkumu, který jsem prováděla, jsem zjistila, že většina místních obyvatel v chudých oblastech

tuto

dobrovolnickou

činnost

dostatečně

neocení.

Například

jeden

z dotazovaných dobrovolníků v Paraguay uvedl, že cítil značnou nenávist od místních obyvatel. Při výstavbě bytových prostorů pro chudou část obyvatelstva byl několikrát upozorněn na fakt, že tím vyloženě bere práci obyvatelům, kteří by si mohli byty vystavět sami a ještě by za to dostali zaplaceno. Také mnoho dotazovaných uvedlo fakt, že místní obyvatelé je považovali jako velmi bohaté cizince z Evropy, kteří mají dostatek finančních prostředků a můžou tedy pracovat zadarmo, i když se většinou jedná o mladé cizince. Lidé chtějí zlepšit život místních obyvatel, ale bohužel v mnoha případech si neuvědomují, že působí spíše zkázu nežli prospěch. Jak už bylo řečeno, dobrovolníci bývají často považování za bohaté lidi s neomezeným možnostmi, nejsou tedy často začleněni do místní kultury navzdory tomu, že mezi hlavní motivy dobrovolnického 30

cestovního ruchu patří pochopení místní společnosti a začlenění se mezi lokální obyvatele. Dalším negativním dopadem toho druhu cestovního ruchu je také fakt, že místní obyvatele v podstatě okrádáme o možnost rozvíjet se samostatně. Tím, že organizace působící v oblastech přijedou a snaží se modernizovat oblasti, často páchají více škody nežli užitku. Nejen že obyvatelé na tyto změny nejsou připraveni a mnohdy o ně ani nestojí, pokud má být v dané oblasti udělán pokrok, lidé v rozvojových zemích by měli ten krok udělat sami, aby měl opravdu užitek. Pokud například do chudé vesničky dovezeme počítače a lidé často nemají ani postele, ocení tento krok? Nebo se jim to bude zdát jako zbytečnost, kterou nepotřebují a nevezmou si ji za vlastní. Dalším příkladem může být vesnička San Antonio v blízkosti města Tarapoto, která se nachází na kraji peruánské Amazonie. Působí zde organizace, která pomáhá vyučovat děti hudbu a angličtinu a plánuje rozvíjet další projety. Problémem je ovšem fakt, že děti zde žijí spokojený život v naprostém spojení s přírodou. Nemají zde rozvod vody do domů a většina jejich stravy tvoří čerstvého ovoce. Nastává pak čas položit si otázku, zdali je pro tyto děti potřebné vyučování angličtiny či hudební nástroje, když mnohem více by jim pomohlo například zabezpečení kvalitní stravy. Z mého úsudku poté vyplývá, že více než o projekt, který vede k pomoci, se jedná o čistě ekonomický záměr vydělávání na dobrovolnících ze zahraničí. Dalším z hlavních problému toho druhu organizovaného dobrovolnického cestovního ruchu je také to, že poplatky dobrovolníků organizacím také často bývají mnohonásobně větší, nežli jsou náklady skutečně vynaložené na jejich pobyt. Spousta dobrovolnických organizací si uvědomují, že země Jižní Ameriky jsou velice zajímavé pro cizince především z Evropy či Spojených států Amerických. Také si uvědomují, že země severní Ameriky – Spojené státy Americké spolu s Kanadou, Evropa a Austrálie, patří mezi ekonomicky nejvyspělejší a jedny z nejbohatších zemí světa. Jsou si vědomi, že pro ně jsou většina zemí v Latinské Americe velmi levné a také si jsou vědomi současného trendu a touhy změnit svět a pomoci dobré věci. Z těchto důvodů se mnohdy z prvotní myšlenky pomoci dobré věci často stává byznys. Protože vlastníci organizací si jsou vědomi, že dobrovolníci se chtějí účastnit na jejich 31

typu projektu, nastavují ceny za zprostředkování, ubytování a stravu výrazně vyšší. Tyto peníze poté bohužel neslouží jako dotace, které by pomáhali projektům, ovšem jako vlastní zisk organizací. Je samozřejmé, že pracovníci v organizacích musí uhradit veškeré náklady a zároveň si zaplatit mzdy pracovníků, kteří pracují na plný úvazek, smutným faktem je ovšem to, že cena za organizaci dobrovolnické práce je mnohonásobně vyšší, vyplývá tedy z toho, že neziskové organizace poskytují možnost dobrovolnické činnosti především za účelem vlastního zisku, i když jejich pravou podstatou by měl být přesný opak. Často se také stává to, že manažeři projektů často nemají zdání, co vlastně dělají. Nemají své projekty řádně strukturované, pouze v projektech vidí výdělek extra peněz a pomoci zadarmo. Často se tedy také stává, že mají lidi, kteří jsou ochotni pro ně pracovat, ale nemají dostatek projektů pro všechny. Dalším problémem je také to, že dobrovolníci, kteří přijíždějí do země, neznají skutečnou cenu a hodnotu za ubytování či stravu. Neznají ekonomickou situaci zemí, kam přijíždějí a protože v porovnání s jejich rodnou zemí jsou náklady výrazně levnější, přijde jim to v pořádku. Po příjezdu do země ovšem mnohdy zjistí, že skutečné ceny jsou výrazně levnější, než očekávali. Mnohou z dalších otázek může být, jak mohou dobrovolníci pomoci v zemi, když nemluví místním jazykem. Velmi populární bývá výuka angličtiny rodilých mluvčích, především opět ze Spojených států Amerických či Austrálie. Z mého výzkumu ovšem vyplývá, že většina z anglicky mluvících zemí neumí téměř vůbec španělsky. Nastává pak otázka, jak lidé, kteří přijedou z ekonomicky vyspělých zemí a jsou zvyklý na úplně odlišný druh života a kulturu a nemluví jazykem místních obyvatel, jak mohou pomoci místním lidem? Jedná se opravdu o pomoc a snahu zlepšit životní situaci obyvatel nebo jsou důvody spíše sobecké? Co můžou takový lidé ve skutečnosti nabídnout? Tento druh dobrovolníků často také přijde se svojí komfortní bublinou, ze které se nehodlá vyjít. Proto také často vyhledává s lidmi ze stejných zemí, hovoří stejným jazykem a v podstatě si drží odstup od místních lidí. A přitom uvádí jako důvod účastni na dobrovolnickém cestovním ruchu to, že chtějí poznat místní kulturu. Nastává pak ovšem opět otázka jak jeden může poznat místní kulturu bez toho, aby se do ní začlenil. 32

5.1.2. Pozitivní dopad organizované dobrovolnické práce Organizovaný dobrovolnický cestovní ruch má samozřejmě také své klady. Ne všechny organizace se pouze snaží vydělat na dobrovolnících z cizích zemí. Naštěstí je zde stále spousta organizací, které se snaží doopravdy zlepšit situaci ve světě a pomoci. 80% procent dobrovolníků, kteří učili mladé děti angličtinu, uvedlo, že skutečně vidí snahu a zlepšení dětí v jazyce. Zvířecí útulky v pralese ročně zachrání tisíce zvířat od předčasného uhynutí a díky dobrovolnickým organizacím v Amazonii se kácí menší část lesů, než tomu bylo dříve. Některé projekty opravdu provádějí svou činnost důkladně a denně pomáhají ve zlepšení světa. Stovky organizací tedy ročně pomáhají dětem či matkám samoživitelkám v osobním rozvoji a vidině lepší a kvalitnější budoucnosti. Je ovšem potřeba důkladně se předem zamyslet a zjistit, jaký je skutečný úmysl organizace, což však vždy jednoduché.

5.2. Neorganizovaný dobrovolnický cestovní ruch Druhým druhem dobrovolnického cestovního ruchu je práce, za kterou bývá dobrovolníkům poskytnuto ubytování a mnohdy i strava zdarma. Dle mého výzkumu 9 z 10 dobrovolníků uvedlo, že jedním z hlavních důvodů, proč se rozhodli pro dobrovolnickou činnost, byly finanční prostředky. Tento druh cestování snižuje náklady cestovatelů a zároveň jim umožňuje bližší poznání kultury a zkušenost. Většinou se jedná o mladé cestovatelé, mnohdy studenty či mladistvé, kteří právě dokončili studium a vydávají do zahraničí na delší dobu. Fakt, že pár hodin práce denně jim pokryje hlavní náklady, kterými jsou ubytování a strava, jim umožňuje cestovat delší dobu, než kdyby neměli k dispozici tuto možnost. Mezi další z hlavních důvodů proč se lidé rozhodli pro tento dobrovolnický cestovní ruch je bližší poznání kultury a naučení se jazyka. V porovnání s organizovaným cestovním ruchem, dobrovolník se vydává do cizí země v podstatě na vlastní pěst a musí komunikovat s místními lidmi, zabezpečit si dopravu, stravu a další nezbytně nutné organizační položky. Je proto tedy nutná přímá komunikace s lidmi a tím pádem i nutnost využít cizí jazyk.

33

Dobrovolníci tedy musí přímo interagovat s místními obyvateli a mají mnohem větší šanci poznat a porozumět místním lidem a místní kultuře. Hlavním motivem u neorganizovaného dobrovolnického cestovního ruchu tedy nebývá pomoc druhým, naopak důvody bývají více sobecké jako například vynaložit co nejmenší finanční prostředky a mohou tím pádem prodloužit. Ovšem někdy mají tyto sobecké důvody dokonce větší pozitivní dopad na okolí než když se cestovatelé rozhodnou pro dobrovolnickou činnost za účelem pomoci. Je to tak z toho důvodu, že dobrovolnický cestovní ruch v této formě může pomoci místním menším podnikatelům. Když si například podnikatel, který vlastní malý hostel rozhodne zaměstnávat dobrovolníky, může ušetřit peníze a díky tomu si může dovolit nakupovat více surovin u místních provozovatelů. Na druhou stranu dobrovolník, pokud je mu poskytována pouze částečná strava, utrácí peníze u místních farmářů a výrobců místních produktů. Dalším příkladem může být podnikatel, který si otevře provozovnu rychlého občerstvení. Tím, že ušetří náklady za pracovníky, může rozvíjet svůj podnik a díky tomu nakupuje více materiálu od místních spotřebitelů, tím vzniká multiplikační efekt a rozvíjí se tak celá ekonomika. Například díky naspořeným penízům může nakoupit židle a stoly od místního dřevorubce, kterému dá práci. Neorganizovaný dobrovolnický cestovní ruch poté vykonávají především turista průzkumník a turista tulák. Tito lidé mají již většinou předchozí zkušenosti s vycestováním na delší dobu do zahraničí a nepotřebují tedy, aby jim nějaká organizace zprostředkovávala práci v cizí zemi. Nevyhledávají turistické místa, ba naopak se snaží prozkoumat dosud nepoznané. Naopak jim vyhovuje volnost a samostatnost při zajišťování a hledání si práce.

5.2.1. Negativní stránky Každý druh cestovního ruchu má ovšem jak stránky kladné, tak stránky negativní. Spousta lidí se může na dobrovolníky dívat jako na lidi, kteří kradou práci místním obyvatelům. Tím, že nabízí svou pracovní sílu zdarma, berou mnohdy práci místním obyvatelům. Je sice pravdou, že mnoha místních obyvatel nemá dostatečné kvalifikace

34

pro určitý druh práce, je ovšem možné uspořádat například školení či rekvalifikace, které by dodali místním obyvatelům potřebné schopnosti a dovednosti. Tento fakt následně zvyšuje nezaměstnanost, která vede k následnému ekonomickému poklesu země. Mezi další negativní vlivy patří také negativní vlivy působící na místní kulturu. Někteří dobrovolníci mohou ovlivnit kulturu natolik, že začne ztrácet své charakteristické rysy.

5.2.2. Pozitivní dopady Jak již bylo řečeno, neinstitucionalizovaní dobrovolníci se skutečně začleňují do místní komunity a snaží se pochopit odlišnou kulturu, což přispívá k vzájemnému mezikultunímu pochopení, osobnímu rozvoji jak cestovatelů, tak místních obyvatel, výměně osobních zkušeností, dovedností a jazykových znalostí. Je také důležité zmínit obrovský prospěch pro drobné podnikatelé, kteří se snaží rozvíjet své podniky a rozjíždět nové projekty. Fakt, že nejen získají bezplatnou pracovní sílu, ale také obrovskou výměnu zkušeností a nápadu, které dobrovolníci přinášejí, jim zabezpečuje velmi rychlý a efektivní rozvoj jejich podnikání. Například pro hostely je tento druh kulturní výměny ideální - spousta lidí, kteří přijíždějí do hostelů, jsou cestovatelé, kteří cestují sami a chtějí se seznámit s novými lidmi, případnými spolucestovateli. Proto je perfektní a ideální mezinárodní prostředí, které nabízí určité zapojení do místní kultury pomocí aktivit, ale především umožňuje prostředí, ve kterém se setkávají lidé z celého světa. Není to sice ideální druh poznání místní kultury, ale pořád je zde značně vyšší integrace s místními obyvateli, nežli v ostatních typech hotelových zařízeních typu penzion či hotel. Tázala jsem se ve dvaceti majitelů hostelů v Chile a Peru a všichni dotazovaní uvedli, že nepřijímají dobrovolníky pouze za účelem snížení svých nákladů, ale také pro možnost přinesení pozitivní energie a dobrých nápadů do svých podniků.

6. Chile Chile se nachází za západním pobřežím Jižní Ameriky a jeho pobřeží náleží Pacifickému oceánu. Je velmi unikátní svojí polohou a rozlohou. Ve vnitrozemí se po celé jeho délce nachází Kordiléry Andy a na celém západním pobřeží je obklopeno oceánem. Chile je 35

ojedinělé tím, že se zde nachází všemožné klimatické podmínky. Suchý a horký sever je typický prázdnými prostornými pouštěmi, střed země připomíná svými klimatickými podmínkami centrální Evropu a jih země je možné přirovnat například k Norsku - oblasti jsou velmi málo obydlené, klima je chladné a podmínky na přežití jsou mnohdy velmi kruté. Zato lidé jsou si blíž sami k sobě a k přírodě. Velmi rozvinuté jsou zde alternativní druhy cestovního ruchu, které podporují trvalou udržitelnost země a přírody. Lidé si jsou vědomi toho, jak krásnou přírodu mají a z toho důvodu se snaží o ní pečovat a zachovávat. Především jih země, Patagonie, je rájem pro dobrodruhy a „, kteří chtějí cestovat a prozkoumávat zemi v souladu s přírodou. Ubytovací zařízení jsou zde řešeny formou malých hostelů či kampu, které neškodí životnímu prostředí, naopak jej podporují a snaží se jej zachovat. Samozřejmě, že velké společnosti, které sídlí v hlavním a největším městě Santiagu, kde sídlí téměř 5 a půl milionů obyvatel, nedbají na zachování země taková, jaká je, ale snaží se o technologický pokrok a výstavbu chemických a průmyslových továren. Z toho důvodu Američan Douglas Tompkins, který žil velkou část svého života se svou manželkou Kris v Chile, založil konservaci Patagonie, kde zakoupil velké množství půdy, udělal z ní národní park a vrátil je do vlastnictví země s tou podmínkou, že příroda zůstane v takovém stavu pro budoucnost, jako je nyní, aby i lidé v budoucnosti mohli obdivovat krásy této země. Mezi další z projektů o zachování přírody, taková jaká je projekt s názvem Save the Waves coalition, na jejíž spolupráci se podílí známý místní surfař Ramon Navarro, která se zaměřuje na ochranu pobřeží. Jeho specifickým projektem je projekt Lobos por Siempre, který ochraňuje oblast Punta de Lobos, která se nachází ve středu země poblíž surfařského města Pichiliemu.

Obrázek č. 1: Punta de Lobos

36

Vzhledem k tomu, že Chile je také jedna z nejbohatších zemí Jižní Ameriky a lidé především na Jihu této země si uvědomují, že je potřeba svoji zemi chránit a pečovat o ni. Cestovní ruch se vyvíjí především udržitelnou formou. Některé oblasti severu, jako například proslulé město v poušti San Pedro de Atacama, jsou zamořené masovým turismem a je zde vytvořená umělá atmosféra míst, která je typickým negativním znakem organizovaného cestovního ruchu.

6.1. Ekonomie země a dobrovolnický cestovní ruch v Chile Vzhledem k tomu, že Chile je jednou z ekonomicky nejvyspělejších zemí, cestovní ruch v této zemi má svojí typickou charakteristiku. Za rok 2015 tvořil přímý cestovní ruch 3,5 % z celkového HDP a celkový přínos cestovního ruchu k HDP tvořilo 10,2% a za rok 2016 je očekávaný nárůst o 3%. Cestovní ruch tvořil za uběhlý rok 269 500 pracovních pozic, což je 2,4% celkové zaměstnanosti a v nepřímo se podílel na 783 500 pracovními pozicemi, což se rovná 9,8% ze všech pracovních pozic. Navzdory těmto faktům, Chile působí poměrné málo jako turistická zemí, především ve srovnání s Peru. Značně je tomu tak to také z toho důvodu, že Chile je spolu s Paraguayem a Argentinou nejdražší zemí v celé Jižní Americe. Nenachází se zde tolik turistických oblastí, životní standarty a úroveň se dají srovnat k vyspělým evropským zemím. Vzhledem ke svému přírodnímu bohatství a rozmanitým přírodním podmínkám, hlavní příjmy do země nepřichází z cestovního ruchu. Chile je jednou z nejbohatších a ekonomicky nejstabilnějších zemí celé Latinské Ameriky a to především díky nerostnému bohatství - mědi. Nachází se zde největší množství mědi na světě - 28% z celkového množství, což se rovná zhruba 150 000 milionům tunám. Z těchto důvodu se zde nenachází tolik organizací, které organizují dobrovolnický cestovní ruch. To se také projevuje v cestovním ruchu dobrovolnickém. Většina nabídek dobrovolnické činnosti jsou v hostelech, farmách či vinicích, kde se místní obyvatelé snaží snížit své náklady prostřednictvím dobrovolníků. Dochází zde tedy především k výměně práce za ubytování a stravu. Většinou se tedy jedná o dobrovolnický ruch neorganizovaný a 37

největší skupinu cestovatelů tvoří turista průzkumník a velkou část turistů lze také identifikovat jako turistu tuláka (viz definice COHEN). Především jih země Patagonie, který je velmi bezpečný, ovšem také finančně velmi nákladný, láká cestovatele cestovat za pomocí autostopu, na kole, motocyklu či pěšky. Velká část turistů zde volí ubytování ve vlastních stanech. Svými drsnými klimatickými podmínky a nespoutanou přírodu je Chile ideální pro cestovatele dobrodruhy, kteří vyhledávají dobrodružství.

Obrázek č. 2: Petrhoe, Chile

6.2. Výzkum V zemi jsem prováděla primární výzkum dobrovolnického cestovního ruchu. Tázala jsem se 200 dobrovolníků ve věku 20 až 35 let, sběr dat jsem prováděla pomocí osobního dotazování. Po provedení výzkumu a zhodnocení motivů dobrovolníků je možné zhodnotit dobrovolníka v Chile jako mladého člověka ve věku 20 až 35ti let, který dobrovolnickou činnost využívá k bližší poznání kultury a zároveň k ušetření finančních prostředků na ubytování a stravu, které by jinak museli vynaložit. 38

Z toho důvodu, že jsem dobrovolnickou činnost prováděla po dobu jednoho měsíce v Pichilemu, který se nachází v 4 regionu, který je relativní blízkosti Santiaga, svůj výzkum jsem zaměřila na dobrovolníky pracující a cestující v této oblasti. Dotazovala jsem se na níže uvedené otázky: 

Jaké byly vaše pohnutky pro vycestování do Jižní Ameriky za účelem dobrovolnické činnosti?



Kde pracujete či kde jste pracovala jako dobrovolník a jaké jsou podmínky dohody?



Proč jste se rozhodli zrovna pro tento druh dobrovolnické činnosti?



Jste/ byly jste na místě spokojení?



Je to vaše první zkušenost jako dobrovolník v zahraničí?

Organizovaný a neorganizovaný DCR Neorganizovaný DCR

Organizovaný DCR

25%

75%

Graf č. 1: Grafické znázornění organizovaného a neorganizovaného DCR v Chile

25% tázaných pracovalo pro organizaci 

z toho o 6% platilo malý poplatek za zprostředkování o 19% nemuselo platit organizaci za práci



Ubytování a stravu o Si 20% dobrovolníků hradilo samo

39

o 5% byla částečně poskytována strava či ubytování 

pro 15% tázaných se jednalo o součást splnění praxe pro školu

Zbylých 75% pracovali jako neorganizovaní dobrovolníci 

43% pracovalo v hostelech



18% na farmách



a 9% pracovalo ve vinicích



Z toho o 47%

si

zprostředkovali

dobrovolnickou

činnost

dobrovolnickou

prostřednictvím webových stránek typu workaway.info a helpex.com o 28% si práci zajistilo až na místě o 

Dále o 60% procent dotazovaných uvedlo fakt, že díky možnosti práce výměnou za ubytování a stravu si mohli dovolit prodloužit si pobyt v Jižní Americe o několik měsíců a poznat tím blíže místní kulturu a jednotlivé země. 

25% procent z nich poté uvedlo, že bez možnosti provádět dobrovolnickou činnost by se do Chile nevydali či by se zde zdrželi jen velmi krátce, protože země patří mezi jedny z nejdražších.



16% dobrovolníků zmínilo, že díky ušetření finančních prostředků se nemusí tolik uskromňovat a mohou si dovolit utrácet více peněz v místních podnicích, čímž výrazně zvyšují kvalitu jejich života a přispívají k jejich osobnímu a ekonomickému rozvoji



5% procent dobrovolníků uvedlo, že se vydali do země pouze za důvodem dobrovolnické činnosti



7% uvedlo, že bez této možnosti by se neodhodlali vycestovat



85% dotazovaných bylo spokojených se svými hostiteli a s prací



Pro 60% procent se jednalo o první zkušenost tohoto typu



a pouhé 3 % uvedlo, že byly se svojí zkušeností na tolik nespokojení, že se již znovu do dobrovolnické činnosti zapojovat nehodlají

40

6.3. Osobní zhodnocení V Chile se sice nacházejí organizace, které zprostředkovávají práci pro dobrovolníky. Většinou se jedná o výuku angličtiny ve školkách či jiných zařízeních, ovšem téměř žádná organizace si neúčtuje velké poplatky za zprostředkování. Velká část cestovatelů, která se vydává do země, pracují jako dobrovolníci u místních podnikatelů na farmách, vinicích či hostelech. Tato skutečnost může na první pohled působit negativně, protože většina dobrovolníků se rozhodne pro tuto činnost za hlavním účelem ušetření finančních nákladů, ovšem po bližším prozkoumání a zamyšlení je důležité zaměřit se na fakt, že tito lidé zůstávají a tráví svůj volný čas s místními obyvateli, čímž mají možnost přiblížit se místní kultuře a pochopit tak tradice a zvyky. To je jedním z hlavních motivů cestovního ruchu, který přispívá udržitelnosti našeho světa. Další z hledisek a pohledů je fakt, že dobrovolníci berou práci místním obyvatelům a tím zvyšují nezaměstnanost v zemi. Po provedení výzkumu je možné uvést, že opak je někdy pravdou a to z toho důvodu, že dobrovolníci mnohdy zaujímají pracovní pozice, pro které je často potřeba jazykových a kulturních znalostí z odlišných částí světa, jako například v hostelech. Naopak díky tomu, že místní obyvatelé ušetří, mají možnost zlepšit si svůj život a své životní standarty.

Obrázek č. 3: Hostel Pichilemu

41

7. Peru 7.1. Cestovní ruch v Peru Peru je pro turisty velmi oblíbenou a lákavou zemí. Jedním z hlavních turistických lákadel je především jeden z moderních divů světa, světoznámá památka Machu Picchu, na kterou přijíždějí ročně statisíce turistů z celého světa. Průměrný počet návštěvníků je zhruba 2000 na den (http://geographyfieldwork.com/MachuTourismImpact.htm), což přináší ročně zhruba 6 milionů dolarů ročně pouze za vstupné na tuto světoznámou Inskou památku a další 3 miliony dolarů za Inca trail, který je neslavnější možností jak navštívit Machu Picchu. Nachází se zde ovšem mnohem více důvodů proč turisti přicházejí do Peru. Pro turisty jsou atraktivní také ostatní Inské památky, ovšem země uchvacuje také svou krajinou, horami, deštným prales a krásné pobřeží. Cestovní ruch v Peru je velmi rozmanitý. Díky své historii a zachovalým památkám nabízí kulturní cestovní ruch za účelem poznávání, díky rozmanité přírodě a nádherným horským oblastem v Andách poskytuje ideální podmínky pro ekotourismus, svou proslavenou Peruánskou kuchyní láká na gastronomický cestovní ruch a díky divoké přírodě je zde také oblíbený dobrodružný cestovní ruch. Velmi populární a velmi rychle se rozvíjející je zde také takzvaný mystický cestovní ruch, za kterým se lidé vydávají do hloub Amzonie poznat a objevit svou spiritualitu. Protože v hloubinách Amazonie se stále nachází obyvatelé, kteří žijí tradičním způsobem života ve spojení s přírodou, poskytují pro turisty možnost duchovní léčby pomocí tradičních bylin z Amazonie. Peru je tedy díky svým přírodním a kulturním předpokladům velmi populární zemí pro turisty a cestovní ruch rapidně stoupá. Hlavní skupina návštěvníků jsou především mladí lidé do 35 let a backpackeři. Každý rok popularita této země roste a tím také možnosti pro mladé lidi, kteří mají zájem navštívit tuto zemi. Ze statistického hlediska jde vidět obrovský vzrůst cestovního ruchu především za posledních 15 let. Jenom za poslední rok vzrostl celkový počet návštěvníků z 3,8 milionů v roce 2014 na 4,2 milionů za rok 2015. 42

Co víc, Peru očekává, že do roku 2021 navštíví Peru 5,1 milionů turistů a že cestovní ruch bude nabízet zhruba 1,3 milionů pracovních pozic. V současné době cestovní ruch je třetím z hlavních zdrojů příjmů zahraniční měny do země, v roce 2021 již by však měl být zdrojem druhým. V roce 2015 tvořil přímý podíl cestovního ruch v Peru 3,8% z celkového HDP a předpokládaný vzrůst v roce 2016 je 2,6%. Celkový podíl cestovního ruchu poté tvořil 10,1% z HDP. Za rok 2015 našlo 390 500 obyvatel pracovní uplatnění v přímém celkovém ruchu a celkový vliv tvořilo poté 1 307 500, což je 8,2% z celkové zaměstnanosti. Zvyšující se příval turistů do země s sebou ovšem přináší řadu problému. Dobrým příkladem je již dříve zmiňovaný problém s vodou v Cuzcu, růst masového cestovního ruchu a s tím související růst cen, což bývá často kritické pro místní obyvatele. S růstem cestovního ruchu zde také přibývá další problém - problém se spropitným. Velkou část turistů tvoří obyvatelé Spojených států Amerických, kde je zvykem nechávat spropitné v hodnotě 20% z ceny pokrmu, protože jejich společnost to vyžaduje díky velmi nízkým platům servírek a číšníků. Ovšem v Peru jsou ceny dostatečně přizpůsobeny místním platům a není zde zvykem nechávat velké spropitné. Když ovšem přijíždějí turisti a restaurace a podniky “rozmazlily”, majitelé podniků a číšnici začali očekávat od všech klientů velké spropitné. Lidé si na turistických místech zvykli na turisty a přizpůsobily jejich životy a povolání cestovnímu ruchu. Zvykly si na turisty, kteří přijeli do země utrácet velké množství peněz a očekávají ode všech skupin turistů, že tomu tak bude. Nejsou tedy velmi přívětiví k turistům průzkumníkům a k turistům tulákům, kteří přijeli do země za účelem bližšího poznání kultury a ne pouze návštěvy turistických atrakcí. Dalším z problémů, který vznikl například v Cuzcu, je problém s konkurencí. Jedná se o problém jak v dobrovolnických organizacích cestovního ruchu, tak v ubytovacích a zařízeních ubytovací a stravovacích. Dalším zajímavým příkladem může být projekt Cuzcu, který vznikl s dobrým nápadem. Aby se zachovala udržitelnost místa a měl cestovní ruch pozitivní dopad na místní obyvatelstvo, projekt nabídl ubytování u místních obyvatel, kde turisté sdílí stravu a 43

ubytování s místními. Mají tedy možnost vidět, jak lidé ve skutečnosti žijí a přiblížit se tak jejich kultuře. Problémem ovšem nastalo, že některé rodiny začali přizpůsobovat své “obvyklé chování” turistům a získali si tak větší popularitu a oblíbenost. Z některých rodin se tak stali velmi prospěšní podnikatelé a některé rodiny zůstali bez úspěchu. Díky tomu vznikla tedy velká rivalita a nenávist mezi lokálními obyvateli. Zbývá pak si jen položit otázku, zdali se jedná o selhání celkového projektu.

7.2. Dobrovolnický cestovní ruch v Peru Navzdory tomu, že ekonomie Peru každým rokem roste, je z hlediska životní úrovně jedna z chudších zemí. Především v porovnání například se sousední zemí Chile, životní standarty místních obyvatelů jsou se výrazně nižší. Přestože celková chudoba a negramotnost klesá, jsou zde znát značné kulturní nedostatky. Ulice jsou znečištěné odpadky, v moři plavou plastové láhve a sedmileté děti žebrají a prodávají jídlo na ulicích. Jsou zde také velmi znát rozdíly mezi bohatými a chudými obyvateli. Také proto se zde začaly vytvářet organizace, které se zaměřují na pomoc místním obyvatelům a zlepšení jejich životní situace. Většina organizací se zaměřují především na děti, na budoucí generaci země, kde pomáhají s výukou angličtiny a s jejich osobním rozvojem. Další organizace se snaží zlepšit environmentální prostředí, třídění odpadu či místní floru a faunu. Spousta organizací také pomáhá v oblasti deštných pralesů Amazonie, kde zachraňuje především zvířata v ohrožení. Většinou organizace sice přichází s dobrým nápadem pomoci a zlepšit, ovšem problém nastává v tom, že spousta z nich začne dobrovolnickou činnost využívat spíše jako byznys nežli neziskovou organizaci. Spousta mladých dobrovolníků je ochotna platit za pomoc chudším a vidí v tom nejen dobrou životní zkušenost, ale také možnost pomoci světu. Většinou se jedná o mladé lidi ze Spojených států Amerických, Kanady či Evropy mají dostatek finančních prostředků k tomu, aby mohli platit organizacím nemalý poplatek za zprostředkování. Z toho důvodu se zde postupně začalo utvářet velké množství organizací, které sice nabízejí pomoc chudým dětem, ale poplatek, který dobrovolník musí platit, je někdy mnohonásobně vyšší nežli skutečné náklady.

44

Velká část organizací se zaměřují na rozvoj dětí - jedná se především o výuku angličtiny. Nachází se zde nespočet organizací, které nabízejí možnost pro zahraniční dobrovolníky pomoci dětem zlepšit si jejich jazykové dovednosti - samozřejmě za nemalý poplatek dobrovolníků. Dalším příkladem může být opět pohled na situaci v Cuzcu. Vzniklo zde tolik organizací, které se zaměřují na výuku angličtiny dětí, že mezi s sebou nyní soupeří. Místo toho, aby se spojily a zaměřily se na opravdový rozvoj dětí, každá organizace se snaží získat co největší počet dobrovolníků - a tím co největší přísun peněz. Díky obrovskému počtu dobrovolníků zde také klesá počet organizací, kteří jsou ochotni zaměstnávat místní obyvateli. Místo zaměstnání jednoho učitele, kterému by však museli platit plat, zaměstnají 3 dobrovolníky. Většina organizací se tedy zaměřuje na výuku a osobní rozvoj místních dětí. Další velkou skupinu tvoří organizace, které se zaměřují na záchranu zvířat, jak pouličních psů, tak zvířat v Amazonii. Útulky pro pouliční zvířata většinou neposkytují ani ubytování ani stravu - ovšem také si neúčtují žádné poplatky za práci. Ovšem organice, které se nacházejí v Amazonii a zaměřují se na záchranu zvířat v pralese, si účtují nemalé poplatky. Problém je v tom, že většina z nich nezískává žádné dotace a musí obstarávat stravu pro zvířata. Práce se záchranou zvířat v Amazonii je pro velkou část lidí velmi lákavá a proto jim nevadí hradit poplatky. I když jejich hlavním motivem bývá velmi často hraní si se zvířaty, je značné že většina organizací se snaží opravdu zachránit ohrožené živočišné druhy. Dle holandského Ing. Martina Djikstra, který má za sebou osmileté zkušenosti jako dobrovolník a následovně manažer v různých útulcích pro zvířata v Amazonii, spousta společností se opravdu snaží pomoc a nejde jim pouze o vlastní zisk. Je zde samozřejmě však také spousta takových, které si z pomoci zvířatům udělali byznys. Je zde také druh organizací, které skutečně pomáhají dobré věci. A to organizace, které pomáhají při postižení země přírodními katastrofy. Tyto organizace si také sice účtují poplatek od dobrovolníků, ovšem jedná se o pomoc, která je skutečně nezbytná. Když v roce 2006 zasáhlo město Pisco zemětřesení, USA uspořádalo projekt, který skutečně pomohl městu k vzpamatování se zemětřesení.

45

7.3. Výzkum Peru Na základně vlastních zkušeností a osobním 2 měsíčním pobytu v zemi, jsem prováděla primární výzkum dotazováním a pozorováním situace dobrovolnického cestovního ruchu v Peru, s bližším zaměřením na Huanchaco. Protože jsem dva měsíce pracovala jako dobrovolnice pro místního podnikatele v zařízení s rychlým občerstvením, zpracovala jsem výzkum, který jsem zaměřila na dobrovolníky pracující a cestující v oblasti Trujilla a okolí, kam spadá město Huanchaco. Jedná se o region La Libertad, která se nachází v Severní části peru.

Obrázek č. 4: Peru

Vzhledem k tomu, že Peru je jednou z ekonomicky slabších zemích, dobrovolnický cestovní ruch v této zemi má svojí specifickou charakteristiku. 

Dá se tedy charakterizovat těmito faktory: •

Nachází se zde velké množství organizací, které zprostředkovávají dobrovolnickou činnost

•

Velká část organizací si účtují vysoké poplatky za zprostředkování

•

Je zde velká rivalita mezi organizacemi

V Peru jsem prováděla primární výzkum pomocí osobního dotazování a dotazníků. Tázala jsem se 200 dobrovolníků ve věku 20 až 35 let, kteří měli zkušenost s dobrovolnickou činností v Peru. Dobrovolníků jsem se tázala i v sousedních zemích, podstatný však byl fakt, zdali jako dobrovolníci pracovali v Peru a kdy tím tak bylo.

46

Rozhodla jsem se tedy pro skupinu 150 lidí, což mi přišlo jako dostatečná skupina pro získání informací o skutečném stavu. Sto deset účastníků z celku byli dobrovolníci a cestovatelé, kterých jsem se tázala, z důvodu, že pracovali v Huanchacu, což je zde obrovská koncentrace cestovatelů a dobrovolníků. Měsíční celkový soubor je zhruba 140 dobrovolníků v jednu chvíli, většina dobrovolníků v organizacích, které se zaměřují na práci s dětmi, zůstávají v období 1 až 3 měsíců, kdežto v hotelech a stravovacích zařízeních se sdružují lidé týden až měsíc, průměrně tedy zhruba dva týdny. Ojediněle zůstanou po dobu 2 až 3 měsíců. Dle výzkumu se nachází současně v Huanchacu a okolí zhruba 140 dobrovolníků v jednu dobu, průzkum jsem prováděla v období od poloviny února do poloviny dubna, kdy se jedná o hlavní sezonu. Zhruba 75 zde dobrovolníků pracují jako dobrovolníci v hostelech či stravovacích a ubytovacích zařízeních. V organizovaném dobrovolnictví je to poté 65 dobrovolníků současně. Jedná se tedy z 54% o dobrovolnický ruch neorganizovaný a z 46% o dobrovolnický ruch organizovaný.

Organizovaný a neorganizovaný DCR Neorganizovaný DCR

Organizovaný DCR

46% 54%

Graf č. 2: Grafické znázornění organizovaného a neorganizovaného DCR v Peru

47

Dotazování jsem prováděla osobně, volila jsem tedy formu volných odpovědí s možností volného komentáře. Dotazovaných osob jsem se ptala na následující otázky: 

Jaké byly vaše pohnuty pro vycestování do Jižní Ameriky za účelem dobrovolnické činnosti?



Kde pracujete či kde jste pracovala jako dobrovolník a jaké jsou podmínky dohody?



Proč jste se rozhodli zrovna pro tento druh dobrovolnické činnosti?



Jste/ byly jste na místě spokojení?



Je to vaše první zkušenost jako dobrovolník v zahraničí?

Ze 150 dotazovaných dobrovolníků 120 mělo zkušenosti s dobrovolnickou prací v Huanchacu a zbylých 30 dotazovaných v ostatních destinacích. Celkový průzkum:

Z 46% neorganizovanch dobrovolníků: 7%

4%

Výuka angličtiny Útulky pro zvířata 28%

Záchrana Amazonie 61%

Jiné projekty

Graf č. 3: Grafické znázornění činnosti neorganizovaných dobrovolníků

46% účastníků tvořili dobrovolníci, kteří pracovali pro organizace 

z toho 28% vyučovalo angličtinu



13%procent pracovalo v útulcích pro zvířata 48

o 4% v útulcích pro psi a kočky o 9% v útulcích pro ohrožené zvířata v Amazonii 

3% pracovalo na projektech pro záchranu deštných lesů v Amazonii



2% pracovalo na jiných projektech

32% Huanchaco 14% jiné oblasti

Z 54% dobrovolnků neorganizovaného DCR 7%

4%

Ubytovací zařízení

15%

Pohostinství a bčerstvení Farmy Ostatní projekty 74%

Graf č. 4 : Grafické znázornění činnosti organizovaných dobrovolníků

54% dobrovolníků dobrovolnickou činnost provádělo indiviudálně, tedy jako účastníci na neorganizovaném cestovním ruchu 

z toho 40% v ubytovacích zařízeních



8% v pohostinství a občerstvení (bary a restaurace)



4% na farmách



2% se podílelo na ostatních projektech (většinou projekty spojené s uměním či výstavbou)

48% Huanchaco 6% jiné oblasti Z toho: 49

Průzkum Huanchaco tedy tvořil 80%dotazovaných. 20% průzkum jiných oblastí

Rozdělení výzkumu ostatní oblasti 20%

Huanhaco 80%

Graf č. 5: Grafické znázornění oblastí, ve kterých byl proveden výzkum

V Huanchacu: 

Organizovaný dobrovolnický CR tvořil 32%



A neorganizovaný 48%

7.3.1. VÝZKUM Huanchaco Huanchaco je jedním z velmi populárních míst pro dobrovolníky, které se nachází v severním pobřeží Peru v regionu La Libertad. Toto město láká mladé lidi svou typickou surfařskou atmosférou města. Nachází se zde ideální podmínky pro surfaře v období celého roku, z toho důvodu má velmi uvolněnou atmosféru, díky tomu nabízí příležitosti pro hromadu potenciálních dobrovolníků. Nachází se zde velká koncentrace nabídek, jak organizovaného dobrovolnického cestovního ruchu, tak dobrovolnického ruchu neorganizovaného. V oblasti se vyskytuje velké množství hostelů či restaurací, které poskytují značnou poptávku po dobrovolnících, zároveň se zde ovšem vyskytuje zhruba 7 organizací, které se zaměřují na výuku angličtiny a záchranu pouličních zvířat. Z důvodu, že se zde nachází největší koncentrace zahraničních dobrovolníků, jakou jsem viděla a také díky tomu, že jsem měla možnost blíže prozkoumat rozdíl mezi dobrovolnickým cestovním ruchem organizovaným a dobrovolnickým ruchem neorganizovaným, jsem provedla primární výzkum pomocí osobního dotazování. 50

Mým cílem bylo zjistit, zdali organizace jsou skutečně prospěšné, či se zaměřují na vlastní zisk, dále jsem zjišťovala motivy účasti na dobrovolnickém cestovním ruchu, spokojenost dobrovolníků, druh práce a jejich zkušenost.

7.3.2. Organizace v Huanchacu V Huanchacu se nachází zhruba 7 organizací, které přijímají dobrovolníky. Jedná se o organizace: Otra Cosa Jedna z největších organizací v Huancahcu, která se zaměřuje především na výuku angličtiny dětí, účastní se také na dalších menších projektech. Tato organizace si okolo 350 euro za zprostředkování dobrovolnické činnosti na 3 měsíce. Tento poplatek je ovšem pouze administrativní, nezahrnuje ani ubytování, ani stravu ani dotace pro děti. Za tento poplatek je údajně placena administrativa, ovšem po optání, co přesně hradí náklady, organizace neposkytuje konkrétní informace. Tato organizace byla původně založena Holandanem, nyní je vedena párem, angličanem a jeho Peruánskou manželkou, který žije v Anglii a organizaci řídí z dálky. Jedna z organizací má značné finanční problémy z toho důvodu, že majitelé se nenachází v místě působení, ale organizaci řídí z dálky. Tato organizace nemá své vlastní projekty, pouze výstavbu skate rampy pro děti, jejich hlavní činností je ovšem výuka angličtiny. Nabírají dobrovolníky především z Evropy, Kanady a Spojených amerických států, většina z dobrovolníků ovšem neumí španělsky a vyučují tyto děti angličtinu. Dále pronajímají byty dobrovolníkům, které vlastní. Maximální měsíční hodnota pronájmu je zhruba kolem 500 Solů, což je v přepočtu přibližně 3.500 Korun českých a majitelé pronajímají tyto bytové prostory za 1200 Solů. Je to tedy typický příklad toho, když se organizace snaží vydělat na dobrovolnících. Průměrný počet dobrovolníků za měsíc je 25, což dělá 300 dobrovolníků ročně.

51

Bohužel, majitelé organizace se mi nechtěli poskytnout přesné informace o ročním příjmu dobrovolníků, což také svědčí o jejich spolehlivosti. Milagro school Mezi další organizace, které se zabývají osobním rozvojem dětí a výukou angličtiny je nezisková organizace Milagro school. Tato organizace byla založena začátkem roku 2014 dvaceti šestiletou Švédkou, která se zde přestěhovala a rozhodla se otevřít organizaci, která by pomohla místním dětem zadarmo se kvalitně vzdělávat a vyučovat je angličtinu. Dále se také zaměřuje na vzdělávání a zlepšení kvality životy svobodných matek s dětmi. Majitelka čerpá většinu finančních prostředků z vlastních nákladu, dostává pouze částečné dotaze na provoz organizace. Od roku 2014 měla její organizace 995 dobrovolníků, v roce 2014 jich bylo 467, za rok 2015 468 a od ledna 2016 se jich vystřídalo 42. Většina dobrovolníků jsou místní dobrovolníci, kteří žijí se svými rodinami. Momentálně v organizaci pomáhá 10 dobrovolníků, z nichž 50% jsou místní obyvatelé, kteří žijí ve svých vlastních domech. 5 dobrovolníků jsou mezinárodní dobrovolníci, kteří si zabezpečují ubytování a stavu na své vlastní náklady. Dobrovolníci mají možnost využít bezplatné ubytování v prostorách školy, ovšem od roku 2014 pouze 4 dobrovolníci využili tuto možnost. Majitelka organizace se zaměřuje především na spolupráci s místními obyvateli, uplatňuje názor, že pro děti je lepší pracovat dobrovolníky, kteří se podílí na projektech delší dobu, neboť dobrovolníci ze zahraničí sice přináší kulturní obohacení a výměnu zkušeností, ovšem zůstávají většinou na dobu jednoho měsíce, což není ideální pro místní děti, které si k dobrovolníkům vypěstují osobní vztah a dobrovolníci následovně odjedou. Mundo de Niňos Nachází se zde průměrně 10 dobrovolníků, kteří pracují v místním sirotčinci. Dobrovolníci platí vstupní a jednorázový poplatek 50 dolarů. Organizace jim poskytne zprostředkování ubytování a stravy, které si musí hradit z vlastních nákladů. Fairmail Organizace, která ze začátku fungovala jako nezisková organizace, ale jakmile začala získat zisk, proměnila se na ekonomický podnik. Jejím cílem je učit děti fotografovat. 52

Fotografie se poté prodávají a dětem umožňují vydělat si příspěvek na budoucí studium a vzdělávání. Zbytek dobrovolníků pracuje v malých organizacích pro pomoc děti a v útulcích pro psi, které mi nepřipadaly důležité na můj průzkum.

7.3.3. Další organizace v Peru Tierra Linda Mezi další organizace, které zprostředkovávají dobrovolnickou činnost patří organizace Tierra Linda, která se nachází v národním parku Manu.Tato organizace se zaměřuje na ochranu oblasti, znovu zalesňování deštného pralesa a výstavbu ekologických skleníků. Dobrovolníci také staví ubytovací přístřešky a pomáhají s výstavbou skleníků a se znovu zasazováním stromů. Poplatek za dobrovolnickou činnost je 20 dolarů za den, což je v přepočtu zhruba 65 Solů, neboli 538 Kč. Poplatek za ubytování je 30 Solů, což se rovná neboli 221 Kč. Zbylých 35 Solů jsou náklady za stravu a zprostředkování, které jsou značně přemrštěné z důvodů nízkých cen potravin v Peru. Pokud také vezme v potaz fakt, že organizace se nachází v oblasti Amazonie, kde je přímý zdroj čerstvého ovoce. Organizace také pěstuje vlastní zeleninu a poskytuje pouze vegetariánskou stravu, její náklady na stravu jsou tedy minimální. Vzhledem k faktu, že kontakt na organizaci jsem získala přes známou, která má zkušenosti s toutou organizací, po osobní konzultaci s majitelem mi bylo nabídnuto účastnit se jako dobrovolník s možností vlastní úhrady stravy a sníženým poplatkem za ubytování na pouhých 15 Solů za noc, což se rovná zhruba 110 Kč. Po zhodnocení situace lze vyvodit, že náklady na ubytování jsou tedy výrazně nižší, majitel se ovšem snaží získat finanční prostředky z dobrovolníků, kteří jsou ochotni tuto sumu platit.

Ecoswell Mezi další organizace, se kterými jsem měla možnost být v kontaktu, patří organizace EcoSwell, která se zaměřuje na rozvoj místní infrastruktury v trvale udržitelné formě se 53

zaměřením na rozvoj místních obyvatel a kvality jejich života. Také se specializuje na eliminaci znečištění oceánu a jeho ochranu. Dobrovolníci musí ovšem platit obrovské poplatky. Ceny uvedeny níže viz tabulka.

Tabulka č. 1 - Přehled poplatků spojených s vycestováním se společností Esocwell (Zdroj: ecoswell.com)

7.5. Vyhodnocení průzkumu Z průzkumu lze vyvést, že navzdory, či možná díky tomu, že cestovní ruch v zemi prudce expanduje a ekonomie země roste, jsou zde stále značné nedostatky v životní úrovni obyvatel. Díky tomu se zde vyskytuje velké množství organizací, které ovšem mnohdy pouze využívají dobrovolníky ke svému osobnímu zisku. Protože díky své historii a svému mystickému charakteru zde se Peru stalo velmi populární pro mladé cestovatelé, roste zde rapidně cestovní ruch a tím také cestovní ruch dobrovolnický. Dle osobního pozorování, zkoumání a provedení výzkumu lze vidět, že organizovaný cestovní ruch je zde velmi vysoký a je velmi pravděpodobné, že bude i nadále růst.

54

Obrázek č. 5: Dobrovolnická činnost ve stánku s místní specialitou

8. Celkové zhodnocení V porovnání dobrovolnického cestovního ruchu Chile a Peru lze vidět, že v Peru převládá neorganizovaný CR a v Peru organizovaný. De zkoumání sekundárních zdrojů lze vidět, že podíl na HDP v Chile a Peru je téměř stejný – ovšem počet pracujících Peruánců v cestovním ruchu je výrazně vyšší než počet pracujících obyvatel v Chile. Jde vidět, že Chile je národ velice samostatný a ekonomicky nezávislý a že dobrovolnický cestovní ruch zde přináší značný rozvoj a pokrok. Organizace, které se zaměřují na pomoc dětem, se nesnaží vydělávat, ale doopravdy pomáhat, což né vždy můžeme říct o organizacích v Peru. Jde také charakterizovat dobrovolnický cestovní ruch v Chile jako dobrovolnický ruch většinou neorganizovaný, který přispívá ke kulturnímu obohacení kultur a k výměně schopností a zkušeností. Zato dobrovolnický cestovní ruch v Peru se mnoha znaky začíná přibližovat masovému cestovnímu ruchu.

9. Návrh a doporučení Z důvodu rozvoje cestovního ruchu i regionálního rozvoje ve zmíněných lokalitách by bylo zapotřebí propracovat lepší komunikační a technickou infrastrukturu. Je zapotřebí, aby na cestovním ruchu nevydělávali pouze korporace a menší společnosti, které se snaží přitáhnout cestovatelé a dobrodruhy z vyspělejších zemí světa za účelem zisku, nehledě 55

na negativní dopady na místní kulturu a ekonomickou rovnováhu. Mělo by docházet k jistému kompromisu mezi společnostmi zajišťující tento druh cestovního ruchu a místními obyvateli, to především z toho důvodu, aby se do budoucna region rozrůstal a nadále prosperoval, jako atraktivní destinace. Ne však pouze jako část, která je podporována korporacemi, ale jako celek V případě pokračujícího trendu, který společnost momentálně nastavila, by mohlo dojít k neudržitelnému stavu a v konečném důsledku by mohl být drtivý nejen pro společnosti zaměřující se na tento druh CR, ale především pro místní obyvatele a ekonomickou rovnováhu, která je už v těchto chvílích velmi nestabilní. Podobným způsobem by se nad tímto problémem měli zauvažovat jednotliví účastníci CR a rozhodnout podle svého nejlepšího svědomí jaký druh cestovního ruchu zvolit k svému vycestování za hranice své vlasti. V případě, že zvolí tento druh CR, měli by si zjistit veškeré náležitosti spojené s tímto druhem cestování. Málo kteří účastníci tohoto druhu cestovního ruchu znají negativní dopady jejich počínání. Jelikož už od samého názvu - dobrovolnický cestovní ruch, je předpokladem, že je každý z účastníků prospěšný společnosti a napomáhá tak rozvojovým zemím. Bohužel ne v každém případě tomu tak ve skutečnosti je. Považuji za velmi důležité, aby se tato skutečnost dostala do podvědomí široké veřejnosti a každý z účastníků tohoto druhu CR si byl vědom, svých pozitivních i negativních vlivů na cílový region a ekonomickou stabilitu v něm. Stejně tak je velmi důležité podporovat rozvoj místní kultury a ekonomiky, nákupem místních produktů a služeb. Tato činnost v konečném důsledku spouští multiplikační efekt a ten je v těchto regionech hlavním hnacím motorem ekonomiky.

56

Tištěné zdroje

DROBNÁ, Daniela a Eva MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004. ISBN 80-7168-901-7. LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch: základy a právní úprava. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013. ISBN 978-80-87035-82-5. KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4603-6. PACHROVÁ, Stanislava. Trvale udržitelný cestovní ruch. Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2011. CONNOLLY, Sean. Encyklopedie zeměpisu Země a lidé. Čes. vyd. 1. Praha: Svojtka & Co., 1999. ISBN 80-7237-169-X. GÚČÍK, M. 2001. Cestovní ruch pro hotelové a obchodné akadémie. Bratislava :Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 2001. 105 s. ISBN 80-08-03071-2.

Elektronické zdroje [1] WYSE travel. WYSE travel [online]. Amerdam: WYSETC, 2016 [cit. 2016-04-29]. Dostupné z: https://www.wysetc.org/ [2] Skift trends 2014 [online]. New York: Skift, 2014 [cit. 2016-04-29]. Dostupné z: http://skift.com/wp-content/uploads/2014/01/skift14trends2014.pdf [3] Toward a Sociology of International Tourism, Social Research. Social Research [online].

1n.

l., 1972,

164-182

[cit.

2016-04-29].

Dostupné

z:

http://www.csus.edu/indiv/s/shawg/courses/182/articles/cohen/cohen.pdf

57

[4] World Travel & Tourism Council [online]. London: World Travel & Tourism Council, 2016 [cit. 2016-04-29]. Dostupné z: http://www.wttc.org [5] Positive and negative effects on Touris [online]. New York: USA Today, 2016 [cit. 2016-04-29].

Dostupné

z:

http://traveltips.usatoday.com/positive-negative-effects-

tourism-63336.html [6]Ekologická stopa. Hra o zemi [online]. Praha: Zelený kruh, 2016 [cit. 2016-04-29]. Dostupné z: http://www.hraozemi.cz/ekostopa.html [7] Efect of touris on developing countries [online]. New York: Resposible travel report, 2016

[cit.

2016-04-29].

Dostupné

z:

http://www.responsibletravelreport.com/component/content/article/2642-mass-tourismeffects [8] Sustainable development of tourism [online]. Madrid: UNWTO, 2016 [cit. 2016-0429]. Dostupné z: http://sdt.unwto.org/content/about-us-5 [9] The international tourism society [online]. Washington, DC: Ecotourism, 2016 [cit. 2016-04-29]. Dostupné z: https://www.ecotourism.org/what-is-ecotourism [10] WWOOF. WWOOF [online]. London: WWOOF, 2016 [cit. 2016-04-29]. Dostupné z: http://www.wwoof.net/ [11]Workaway.info. Volunteering and cultural exchange [online]. [cit. 2016-04-29]. Dostupné z: http://www.workaway.info/ [12] Helpex.net. Welcome to Helpex [online]. 2016 [cit. 2016-04-29]. Dostupné z: https://www.helpx.net/

58

Seznam obrázků: Obrázek č. 1: Punta de Lobos

37

Obrázek č. 2: Petrhoe, Chile

39

Obrázek č. 3: Hostel Pichilemu

42

Obrázek č. 4: Peru

47

Obrázek č. 5: Dobrovolnická činnost ve stánku s místní specialitou

56

Seznam grafů: Graf č. 1: Grafické znázornění organizovaného a neorganizovaného DCR v Chile

40

Graf č. 2: Grafické znázornění organizovaného a neorganizovaného DCR v Peru

48

Graf č. 3: Grafické znázornění činnosti neorganizovaných dobrovolníků

49

Graf č. 4 : Grafické znázornění činnosti organizovaných dobrovolníků

50

Graf č. 5: Grafické znázornění oblastí ve kterých byl proveden výzkum

51

Seznam tabulek: Tabulka č. 1 - Přehled poplatků spojených s vycestováním se společností

55

59