Jan Březina S europoslancem o diplomatických bojích o chráněné označení potravin Zaostřeno na téma měsíce, str. 3
Jason Aldiss S evropským expertem na veterinární kontrolní činnosti o situaci u nás i v Evropě Rozhovor, str. 4
Miluše Horská
Jediná nezávislá senátorka představuje své názory a zkušenosti Evropanka, str. 6
Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004
SLOVO
číslo 12 / 2010
ročník 7
cena - ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €/25 SKK
Do Lisabonské smlouvy přibude pojistka
Regiony soudržnosti po komunálních volbách Až na výjimky budou nová vedení měst a obcí pokračovat ve všech projektech, na které předchozí samosprávy získaly dotaci z regionálních operačních programů. Důvod je jednoduchý – získat dotaci není jednoduché a naprostá většina měst a obcí si evropských peněz váží příliš na to, aby tyto prostředky nechaly jen tak propadnout. Přesto je po zrušení dotací státu částka k dofinancování pro některé nové samosprávy natolik vysoká, že určité nákladné projekty přehodnocují nebo vzdávají. Jedním z takto zkoumaných projektů je nyní například oprava liberecké radnice.
Ivan Fuksa, ministr zemědělství ČR Systém označení kvality a chráněných názvů zemědělských produktů a potravin spustila Evropská unie v roce 1992 s cílem chránit práva producentů i spotřebitelů. Výrobci zemědělských produktů a potravin spolu s chráněným označením získávají významnou konkurenční výhodu na trhu oproti produktům stejného typu. Navíc i záruku, že nikdo nebude neprávem těžit přímo či nepřímo z pověsti, kterou si určitý produkt na trhu získal. Spotřebitel je totiž ochoten za zaručenou informaci o původu a kvalitě produktu zaplatit vyšší cenu, než je u obdobných produktů ve stejné kategorii potravin běžná. Pro spotřebitele zase systém znamená jistotu, že si vybrali produkt s přidanou hodnotou, na základě které komunitární ochranu získal. Pokud výrobce přestane dodržovat předepsaný proces produkce, kontrolní orgány mu právo používat chráněný název a logo kvality odejmou. Česká republika systém politiky kvality maximálně využívá a je na špičce mezi evropskými zeměmi, pokud jde o počet registrovaných chráněných názvů. V současné době máme zaregistrováno 25 chráněných zeměpisných označení a chráněných označení původu. Z nově přistoupivších států jsme v počtu registrovaných zemědělských produktů a potravin stále v čele – následuje Polsko se 17, Maďarsko se 7, Slovensko má 4 a Slovinsko 2 registrace. Teď usilujeme o zápis označení „Karlovarské oplatky“ a „Karlovarské trojhránky“. Pevně věříme, že jejich registrace bude brzy dovedena do zdárného konce. Výhledově by měla následovat registrace označení „Chelčicko-Lhenické ovoce“ a „Valašský frgál“. V nadcházejícím roce chce Česko svými připomínkami významně přispět k dotváření nového nařízení Rady EU k politice kvality. Nařízení má sjednotit a zjednodušit doposavad roztříštěnou evropskou právní úpravu v této oblasti. Chráněná zeměpisná označení, chráněná označení původu, zaručené tradiční speciality a další jim podobné instituty politiky kvality bude upravovat jedno nařízení.
Regionální strany
Na prosincovém summitu dosáhly státy Unie shody na změně Lisabonské smlouvy a na založení ESM, trvalého evropského stabilizačního mechanismu. Více se dočtete v komentáři Zdeňka Velíška na straně 3. Na fotografii ze summitu jsou zprava doleva předseda Evropské komise José Manuel Barroso, stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a za belgické předsednictví Yves Leterme. foto: archiv EK
Dobrou, evropskou chuť! Co spojuje Štramberské uši, Pohořelického kapra a Žatecký chmel? Jedna značka: Zaručená tradiční specialita, kterou výrobkům přiznala Evropská unie. Pomáhá tak jejich propagaci a tím i rozvoji regionů. Česká republika je v tomto ohledu úspěšnější než například Dánsko, Belgie či Nizozemí a je premiantem mezi novými členskými zeměmi. Naopak v porovnání s tradičními státy sedmadvacítky, konkrétně s Itálií nebo Francií, země zatím velice pokulhává. Je libo brčálku po Plzeňsku, dukátové buchtičky oblíbené v Českém ráji nebo východočeskou dvojitou slepici? To je jen ukázka jídel, která lákají české i zahraniční gurmány do restaurací, krajové pokrmy, na něž jsou místní hrdí. Podniky, které je mají na jídelníčku, sdružuje projekt Czech Specials. „Tento certifikát lidem zaručuje, že v restauraci najdou na jídelním líst-
ku vždy minimálně jednu národní a jednu regionální specialitu. Cíl je jednoduchý – vrátit se znovu ke kořenům a z několika kvalitních surovin vyčarovat delikatesy, které z českých i zahraničních hostů udělají zapálené kulinářské turisty,“ tvrdí autoři projektu Czech Specials. Organizátoři dali dohromady dva seznamy s typickými českými jídly. Národní speciality jsou platné
pro celou zemi, v těch regionálních má každá oblast své pochutiny. Gurmáni to ocení. „Často cestuji, a tak jsem si pořídil tištěného průvodce po restauracích. Regionální jídla ale moc neřeší, tohle je proto dobrá cesta, jak poznat nové chutě. Myslím, že je spousta lidí, kteří stejně jako já dokážou jet za dobrým jídlem i několik desítek kilometrů,“ říká Miloš Ondrášek z Liberce. PŘIBÝVAJÍ OD ROKU 1992 Jen některé české speciality ale uznala i Evropská unie. Dává jim svou ochranu. S výjimkou budějovického piva, jehož ochranu vyjednala přímo vláda během pří-
stupových jednání, postupně přibývá úspěšných žadatelů. „Systém označování tradičních výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak pod stejným označením nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. Unijní značka potvrzuje jedinečnost výrobku, a tedy i výhodnější postavení na trhu,“ říká mluvčí Evropské komise Johannes Laitenberger. V porovnání s tradičními státy Unie má Česká republika nízký počet registrovaných značek. Důsledek je jednoduchý – firmy nemohou využívat evropské dotace, které slouží na jejich propagaci, což ústí v klasický kolotoč: lidé se o unikátních výrobcích příliš nedozvědí a odbyt neroste. (pokračování na straně 3)
Chýba tradícia ale aj (vzdelaný) spotrebiteľ Keď som hľadala na pultoch predajní výrobky so symbolom chráneného zemepisného označenia či zaručene tradičnej špeciality, nemala som šťastie. Neviem, či je to chyba výrobcov, mňa ako spotrebiteľa, celého systému označovania, osvety, spotrebiteľskej gramotnosti alebo to ešte chce čas. Získanie niektorej z troch symbolov, ktoré v rámci svoje politiky kvality potravín udeľuje Európska únia, trvá niekoľko rokov. A tým sa tortúra ešte nekončí. Potenciálni výrobcovia, ktorí chcú takéto produkty vyrábať, musia prejsť ďalšími kontrolami.
Prvým slovenským výrobkom, ktorý získal chránené zemepisné označenie (CHZO) je Skalický trdelník. Legenda hovorí, že tento sladký koláč z kysnutého cesta priniesol do Skalice kuchár zo Sedmohradska, ktorého prijal do služby maďarský generál vo výslužbe gróf József Gvadányi. Miestni obyvate-
lia si túto špecialitu tak vážia, že od roku 2005 sa na jej počesť koná Trdlofest so súťažou o najdlhší kus. Tento rok v máji upiekli 184,5 cm a prekonali tak vlaňajší rekord o 9,5 cm. Prvý raz som trdelník ochutnala na svadbe. Doniesli ho „ozajstní“ Skaličania. To bola pochúťka! Ak budem mať istotu, že nájdem ozajstný Skalický trdelník, s chuťou spred tridsiatich rokov, neodolám. Doteraz, nech som si ho kúpila kdekoľvek, dokonca aj v Prahe – nebolo to ono. Asi preto, že sa nevolal „Skalický“. Verím, že
v danom regióne to funguje inak a turisti, ktorí navštívia Skalicu a okolie, si kúpia túto sladkú dobrotu posypanú vlašskými orechmi, že ich získaná značka CHZO presvedčí a štyria doteraz registrovaní výrobcovia si neurobia hanbu. Ďalším výrobkom, ktorý má CHZO je Slovenská bryndza. Opäť sa priznám, že som nemala to šťastie nájsť označený výrobok európskym symbolom na pultoch predajní (asi nechodím do tých správnych obchodov). (pokračovánie na strane 2)
Publicistika, str. 16
České vánoční ozdoby putují do světa Vánoční dekorace z východních Čech neměly konkurenci v celé Evropě. Získaly významná ocenění na světových výstavách v Bruselu v roce 1935 a 1958. Dobyly trh v USA, Kanadě a Austrálii. Poslední léta se ale královédvorské výrobní družstvo potýká s invazí asijských výrobců levných plastových ozdob. Situace se ještě zhoršila s nástupem hospodářské krize. Ukázalo se, že jedinou cestou, jak neztratit odbytiště, je udržet vysokou laťku ruční práce. „Od roku 2002 nám poklesl objem výroby o 70 procent, museli jsme zcela změnit strukturu podniku a snížit počty zaměstnanců. Hlavní zákazníky z řad světových obchodních domů ale právě díky kvalitnímu řemeslu stále držíme,“ říká předseda družstva Miroslav Šorma.
2
TÉMA MĚSÍCE
EURÓPSKE HORIZONTY MARTINA HRICA
Multi-kulti...a čo ďalej?
EN č. 12 / 2010
Chýba tradícia ale aj (vzdelaný) spotrebiteľ (pokračovánie zo strany 1)
Na úvod dve banálne ilustrácie a jedna fatálna. V parku blízo katedrály v Ulme je napulírovaný trávnik s tabuľkami FUSSBAL SPIELEN VERBOTEN! Nemecké dieťa rešpektuje príkaz. Ale dve rodiny s 15 deťmi si uprostred založia ohnisko, urobia piknik, po ich odchode tam ostane smetisko. Príslovečne prísna nemecká polícia parčík radšej obíde. Nenechá sa predsa podozrievať z rasizmu. Na trojsedadle v torontskom metre leží mladík v zablatených bagančiach, tri staršie dámy postávajú pri ňom. Netrúfajú si ho poprosiť, či by láskavo aspoň dve sedadlá neuvoľnil. Mladík by ich mohol obviniť z rasizmu. A to je v Kanade hriech, podobný vražde či neplateniu daní. Nezletilý mladík ukradne auto, uniká pred políciou. Pri havárii sa zabije. Tisíce mladíkovych spoluveriacich to označí za rasistickú vraždu. V masovej revolte podpaľujú policajné stanice, obchody, autá. Ako si francúzska polícia dovolí naháňať zlodeja inej rasy a uhnať ho k smrti? Isteže, je veľa príkladov, ako sa spolužitie viacerých kultúr prejavuje harmonicky, ich vzájomným obohacovaním. Záporných príkladov je nepomerne viac a napätie narastá. Známy biológ prof. Ladislav Kováč prišiel pred rokmi s kacírskou teóriou. Istú xenofóbiu má ľudstvo v génoch, umožňovala mu prežitie. Malé rodové spoločenstvá lovcov a zberačov plodín si chránili svoje územie. Prešlo to neskôr na veľké klany či kmene, ešte neskôr na národy či ešte väčšie spoločenstvá, civilizácie so spoločným náboženským menovateľom. Keď prof. Kováč o tom hovoril na medzinárodných sympóziách, jeho západní kolegovia sa v diskusii do neho ostro obuli. A večer prišli za ním: „Prepáč, asi máš pravdu, ale od nás by bolo politicky nekorektné s tebou súhlasiť.“ Huntington prišiel s hypotézou o strete civilizácií. Budúce svetové konflikty už nebudú o územie. Globálny liberalizmus potrebuje trh a suroviny – a to sa dá kúpiť. Afganistan a Irak sú skôr výnimkou z pravidla. Huntigton vtedy vyvolal veľmi zmiešané ohlasy. Dnes zlyhanie multi-kulti priznávajú aj Merkel a Sarkozy a nie je jednoduché ocajchovať ich ako politicky nekorektných. Nemci si narobili problémy s veľkorysým postojom ku gastarbeiterom, Briti a Francúzi otvorenou náručou k príslušníkom bývalých kolónií. Aj príslovečne tolerantní Holanďania majú problémy. Takže – čo ďalej s tým multi-kulti? Východiskom zrejme bude – voľný pohyb áno, ale za podmienky, že budem dodržiavať hodnoty a zákony hostiteľskej spoločnosti. To pre budúcnosť – aj u nás, v Česku a na Slovensku. Ale čo s tými miliónmi prisťahovalcov v Európe, ktorí to odmietajú? To je otázka.
Bryndziari očakávajú význam registrácie až po určitom čase. Zapísanie Slovenskej bryndze do registra chránených zemepisných označení by mohlo vniesť poriadok medzi výrobcov, ktorí sa vyhýbajú tradičnému postupu pri výrobe tejto zdravotne ospevovanej delikatesy. Slovenský trh je ale plný bryndze z Poľska a vzhľadom na suchoty v slovenských peňaženkách sa nemožno čudovať, že niektorí sa v prvom rade pozerajú na cenu a nie kvalitu. EŠTE SA MUSÍME VEĽA UČIŤ Označovanie výrobkov symbolmi platnými v EÚ je u nás ešte takpovediac v plienkach. Napríklad vo Francúzsku sú výrobky so symbolmi kvality spoločenstva veľmi vyhľadávané. Naše šesťročné skúsenosti ale nemôžeme zrovnávať so skúsenosťami starých členských krajín. Chce to čas. Ako uvádza ministerstvo pôdohospodárstva, doteraz máme registrované štyri výrobky s CHZO, ďalšie tri na registráciu čakajú. Pokiaľ ide o zaručené tradičné špeciality (ZTŠ), tam sú registrované dva syrárske výrobky. Štyri mäsové výrobky sú v procese udeľovania označenia ZTŠ a v týchto prípadoch Slovensko podalo žiadosť spoločne s Českou republikou. Možno takou motiváciou pre výrobcov, ktorí sa rozhodnú svoj výrobok registrovať, je prakticky reklama zadarmo v rámci celej Európskej únie ako aj ochrana názvov pred zneužitím a napodobňovaním. Pre spotrebiteľov je to hlavne lepšia orientácia sa v záplave veľkého množstva výrobkov na trhu, pre neho toto logo znamená, že kupuje ozaj kvalitný a tradič-
Ku káve......... Skalický trdelník. ný výrobok. V budúcnosti je sa ale treba zamerať na propagáciu tohto systému u spotrebiteľov. Zvýšená informovanosť a spotrebiteľský záujem o takto označené výrobky by mohol následne motivovať aj našich výrobcov registrovať svoje výrobky v tomto systéme. BOJ O ROŽKY Pekári a cukrári zo západoslovenského regiónu žiadajú o zaregistrovanie Bratislavského rožka. Pred niekoľkými rokmi Vojtech Szemes, cechmajster Cechu pekárov a cukrárov regiónu západného Slovenska, musel presviedčať francúzskeho kolegu, že tie rožky sú „Bratislavské“ a nie ako ich on nazval „Viedenské rožky“. Pre Evropské noviny vysvetľuje: „Mrzí nás, že aj necelá tretina rakúskych pekárov tieto rožky považuje za rakúsku špecialitu. V Rakúsku môžete kúpiť „Pressburger Kipfel“ , ale aj „Pressbur-
ger Beuge“. Starí Bratislavčania si možno ešte pamätajú na „beugle“ (pajgle). Isté námietky majú aj Nemci na iné označenie typov múk u nás a u nich. V registračnom konaní ale nikto nespochybnil, že Bratislavský rožok naozaj vznikol v Bratislave.“ Vojtech Szemes dodává, že výhodu z registrácie pocítia najmä spotrebitelia. „Pod označením Bratislavský rožok sa už nebudú predávať kadejaké napodobeniny, ale zaručená tradičná špecialita z tukového cesta, v ktorom je minimálne 50 % náplne z hmotnosti výrobku, ktorého povrch je krásne lesklý a mramorovaný. Taký, ako sa pred 225 rokmi zjavil vo výklade obchodu bratislavského pekárskeho majstra.“ RÝCHLO ZAROBIŤ Na záver si dovolím opísať vlastnú skúsenosť s istým pekárenským výrobkom. Zhodou okol-
foto: www.skalica.sk ností boli to makové a orechové rožky – rovnako ako sú plnky v Bratislavských rožkoch, akurát sa tak nevolali. V balení ich bolo osem. Len sa tak po nich zaprášilo. Neboli suché, plnky tam bolo požehnane. Ako sa hovorí – nebíčko na jazyku. S odstupom času asi pol roka som ich znova kúpila. Môj gurmánsky zážitok mi pokazilo hneď prvé sústo. Orechov a maku tam bolo oveľa menej ako prvý raz. Neviem, čo tým výrobca sledoval. Podľa môjho názoru urobil obrovskú chybu ak si myslel, že spotrebiteľa oklame. Odvtedy ich nekupujem. Keď do zlata upečené rohlíčky vidím na pulte, si len pomyslím, škoda, že niekto chcel tak rýchlo zarobiť. Ale už teraz sa teším na originálne Bratislavské rožky so symbolom EÚ. Len dúfam, že si ich výrobcovia nezoberú príklad z podnikania, ktorý som práve opísala. Alžbeta Švecová
ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE
Maďarsko: Od pálinky, cez klobásu až po papriku... Maďarsko chce venovať otázke zemepisných špecialit uznaných Európskou úniou v budúcom polroku zvýšenú pozornosť. Bude mať na to k dispozícii všetky páky, pretože bude zastávať predsednícku funkciu v EÚ. Spolu s ďalšími krajinami, ktorých sa podobná ochrana týka najviac (Taliansko, Francúzsko a pod.) plánuje Maďarsko presadzovať sprísnenie predpisov v rámci Únie. Zoznam Únie obsahuje iba 900 výrobkov s miestnou tradíciou – tieto sú chránené a nikto iný ich nemôže používať. Nemala by sa už stať groteskná situácia z jedného bratislavského obchodu, kde predávali „maďarskú oravskú slaninu“, čiže slaninu vyrobenú na spôsob slovenskej špeciality, ale pochádzajúcu z Maďar-
ska. Apropo! Medzi Slovenskom a Maďarskom sa dakedy vedú spory o miestne tradičné špeciality. „Boj“ o trdelník (skalický trdelník) v rámci Európskej únie vyhrala slovenská strana, hoci si Maďari myslia, že ide o prastarú maďarsko-sedmohradskú sladkosť. Názov „pálinka“ (hoci je evidentne slovanského pôvodu – pochádza zo slova páliť, to je jasné) zasa pripadla maďarským destilátom vyrobeným z čistého ovocia... Spomeňme však tradičnejšie výrobky, ako je „ďulajka“ a „čabajka“ – dva druhy suchej, korenistej klobásy. Sú to naozaj špeciality, pôvodne pochádzajú z miest Gyula a Békéšska Čaba (nie mimochodom v tomto dolnozemskom regióne udomácnili výrobu klobás Slováci, ktorí
sem prišli z horného Uhorska pred 300 rokmi). Najnovšie sa práve tieto dva druhy klobás dostali na spomínaný úzky zoznam chránených zemepisných výrobkov. To znamená, že sotva môže niekto predávať „čabajku“ vyrobenú na Slovensku (v maďarských supermarketoch bolo možné v minulosti naraziť aj na takýto tovar). Už je na zozname z Maďarska segedínska a budapeštianska „zimná saláma“ (tzv. uherák), ďalej chren z oblasti Hajdúságu (región na severovýchode krajiny) a cibuľa z mesta Makó (na Dolnej zemi). Saláma je už dávno medzi svetovými maďarskými raritami, spolu napríklad s tokajským vínom. Hoci sebairóniou bohato obdarení Ma-
ďari dakedy hovorievajú, že „svetoznáme maďarské výrobky sú populárne akurát na území Maďarska“. So segedínskou červenou mletou paprikou je to však v poriadku, tá je slávna po celom svete, a niečo vyše mesiaca je už aj na EÚ-zozname geograficky chránených výrobkov. Tu je zaujímavé, že medzi týmito produktmi je veľmi málo druhov korenia, avšak medzi koreniami sú už štyri druhy papriky. Maďari sú s paprikou div nie v symbióze, veď aj Maďara rozoznať vo svete podľa toho, že pre neho je červená paprika rovnako dôležitá ako soľ a korenie... Gregor Martin Papucsek
komentáře
OBSE: Nedostatek vůle k reformám V letošním roce si připomínáme 35. výročí od přijetí tzv. Helsinského závěrečného aktu OBSE, který disidentům v sovětském bloku otevřel možnost poukazovat na nelegitimitu režimů z důvodu, že nedodržují mezinárodně přijaté závazky. Zatímco Helsinky znamenají historický milník, letošní summit OBSE, který proběhl začátkem prosince v kazašské Astaně, odráží zcela novou realitu a v učebnicích dějepisu se o něm s největší pravděpodobností nedočteme. Fakt, že se vrcholní představitelé zemí OBSE v Astaně dokázali shodnout
pouze na deklaratorním „vzpomínkovém“ prohlášení, odráží nedostatek politické vůle k posunu v klíčových otázkách, jako jsou zejména tzv. vleklé konflikty v Gruzii, Moldavsku a Náhorním Karabachu a problematika lidských práv a demokracie. Pro dokreslení situace: za úspěch je již dnes považováno to, že se v Astaně podařilo zvrátit hrozbu oslabení dříve přijatých lidskoprávních závazků. Současně je obtížně představitelné jejich posílení v situaci, kdy se dále stupňují autoritářské tendence v některých částech teritoria OBSE.
Odlišný pohled zemí OBSE na celou řadu otázek je realitou, která má a nutně musí mít dopad na funkčnost a akceschopnost organizace. Zatímco NATO si v nové Strategické koncepci poměrně jasně definovalo svou roli v novém bezpečnostním prostředí, OBSE si svou „tvář“ pro 21. století teprve hledá. Vzhledem ke složení jejích účastnických států a komplexnějšímu záběru je tento proces složitější. Jedním z klíčových faktorů je v tomto ohledu vývoj v Rusku, respektive otázka, zda politika oteplování v americko-ruských vztazích a vzta-
zích NATO-Rusko postupně přinese určité plody také na půdě OBSE. Ačkoli střet odlišných perspektiv bude i do budoucna aktivity v rámci této organizace limitovat, její nástroje, jako jsou například volební pozorovací mise, polní operace, mechanismy na podporu svobody médií či opatření na zvýšení transparentnosti v oblasti kontroly konvenčního odzbrojení, zůstávají jedinečným a důležitým prvkem v rámci zajišťování bezpečnosti euroatlantického a euroasijského prostoru. Ivan Počuch, ředitel odboru bezpečnostní politiky MZV
Organizace bezpečnosti a spolupráce v Evropě je i 35 let od svých počátků stále ještě velmi důležitým a ničím nenahraditelným uskupením. Toto společenství sdružuje státy Evropy, postsovětské republiky evropské i středoasijské části bývalého SSSR, a severoamerické členy USA a Kanadu. Stejně jedinečné je toto společenství i tím, že zahrnuje, vedle bezpečnostně-politické a ekonomické spolupráce, také dialog a spolupráci v oblasti lidských práv a demokracie. Z vlastní československé zkušenosti si ještě vzpomínáme, jak velkou roli hrála od po-
loviny 70. let OBSE a celý tehdejší helsinský proces při prosazování lidských a občanských práv a demokratizaci v bývalých komunistických zemích. Podobnou úlohu a bezpečnostní roli se snaží OBSE plnit i nyní. V prostoru členských zemí OBSE je totiž stále ještě celá řada nevyřešených sporů a sousedských konfliktů (Transdněstr, Náhorní Karabach, Abcházie, Jižní Osetie), na okraj občanské války se letos dostal Kyrgyzstán. Potenciální nebezpečí plyne i z nových hrozeb a rizik, jakými jsou například terorismus, nedostateč-
ná energetická bezpečnost, nelegální migrace či útoky v kyberprostoru. Pokrok a úspěch při řešení těchto a mnoha dalších problémů je odvislý od společné snahy a vůle všech účastníků. A té se ne vždy v plné míře dostává. Téměř nemožné se v blízké době jeví řešení zmíněných etnických problémů. Nedostatek vůle se projevuje v mnohých zemích, včetně letošní předsednické země Kazachstánu, při uplatňování a posilování lidských práv a demokracie. A neochota k užší spolupráci se ukazuje i při jedná-
ních o mnohých ekonomických záležitostech, včetně například otázek energetické bezpečnosti či výstavby dopravní infrastruktury. I přes všechny tyto slabiny a nedostatky by však bylo chybou OBSE odepisovat. Naopak, Evropská unie by nyní, po přijetí Lisabonské smlouvy a posílení svého vlivu v zahraničně-politických záležitostech, měla tlačit na OBSE, aby důkladněji a efektivněji plnila svoji novou roli.
Libor Rouček, místopředseda EP
3
TÉMA MĚSÍCE
EN č. 12 / 2010
Dobrou, evropskou chuť!
EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA
Evropská integrace 2010
(pokračování ze strany 1)
Výrobci, kteří se mohou pochlubit evropskou známkou, přitom do regionu přitahují turisty, zvyšují atraktivitu místa. „Některé produkty nelze vyrobit velkovýrobní technologií. Proto je velmi žádoucí podporovat vznik a existenci menších místních výrobců,“ tvrdí bývalý místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Jaroslav Pešán. Jak uvedl web Ec.europa.eu, je Česká republika v tomto ohledu úspěšnější než například Dánsko, Belgie či Nizozemí a je premiantem mezi novými členskými zeměmi. Například několikanásobně většímu Polsku, se podařilo získat první ochrannou známku teprve letos v červnu. Země jako Maďarsko anebo Slovensko na svůj první produkt s ochrannou známkou původu stále čekají. Na čele pomyslného peletonu v počtu zaregistrovaných ochranných známek původu je Itálie se 160 produkty, následovaná Francií se 151 zaregistrovaným výrobkem. „Jsem moc rád, že výrobky na seznamu přibývají. Jsou součástí evropského kulturního dědictví, které musíme pečlivě ochraňovat,“ myslí si evropský komisař pro zemědělství Dacian Ciolos a řadí tak tradiční česká jídla po bok pražského Starého města nebo chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře. VELKÝ ÚSPĚCH: ZNAČKA ČESKÉ PIVO Co se ocitlo na exkluzivním seznamu z České republiky? Ved-
Olomoucké tvarůžky. le budějovického piva jsou na listině Štramberské uši, Pohořelický kapr, Žatecký chmel, Hořické trubičky, Karlovarský suchar, Lomnické suchary, Třeboňský kapr, Nošovické kysané zelí nebo Pardubický perník. Privilegium má i Český kmín, Chodské pivo, Chamomilla Bohemica, Všestarská cibule, Brněnské či Starobrněnské pivo, Březnický ležák a Znojemské pivo. Po obtížných jednáních s Německem se podařilo zajistit i ochranu pro Mariánskolázeňské oplatky. Velkým úspěchem je i registrace názvu České pivo.
foto: www.moraviasilesia.cz
Lidé, kteří takové výrobky kupují, mají záruku kvality. Vědí, že Pardubický perník skutečně mohl vzniknout jen v Pardubicích, nebo že Třeboňského kapra nemohli rybáři chytit jinde než v jižních Čechách. I díky tomu jsou lokality stále atraktivnější. Oceňuje to i Miloš Ondrášek. „Bylo špatně, když výrobci skrývali pod zvučné názvy něco, co kvalitou původní výrobek nepřipomínalo ani vzdáleně. Takhle je jisté, že je Karlovarských suchar z Varů a Znojemské pivo skutečně ze Zno-
jma. Navíc věřím, že to producenty zavazuje k vysoké kvalitě,“ soudí Ondrášek. Pro výrobce regionálních specialit znamená uznání nejen požadavky vysoké kvality, ale obvykle i větší byznys. Třeba v Itálii až letos skončila pětadvacet let trvající bitva o takzvanou Neapolskou pizzu. A začal nový boj – úředníci teď mohou kontrolovat všechny pizzerie, zda neapolskou pizzu vyrábějí správně. Pokud odhalí nedostatky, hrozí kuchaři sankce za falšování výrobku. Jan Štifter
slovenska. Bude třeba vynaložit ještě notnou dávku diplomatického úsilí, aby se podařilo zejména německý odpor překonat a registraci zeměpisného označení Karlovarské oplatky dotáhnout do úspěšného konce. Vynaložené úsilí se však rozhodně vyplatí. Čeští a koneckonců i zahraniční spotřebitelé získají jistotu, že logem EU označené výrobky představují kvalitu, na kterou jsou zvyklí a kterou hledají. Čeští výrobci pak získávají silnější pozici na trhu a oprávněnou konkurenční výhodu proti výrobcům napodobenin parazitujícím na dobré pověsti tradičního označení, kteří jsou mnohdy ekonomicky silnější, takže chybějící kvalitu dokážou bez větších problémů nahradit a maskovat obratným a finančně nákladným marketingem. A v ne-
poslední řadě pro Česko jako takové je úspěch na poli chráněných označení záležitostí prestiže a posílení vlastní historické a kulturní identity, která je zvláště v současné době vyznačující se krizí identit nejrůznějšího druhu nepochybně žádoucí.
veterinární správy). Zjistí-li kontrolní orgán při provádění kontrolní činnosti nedostatky, postupuje ve smyslu § 10 odst. (4) zákona č. 452/2001 Sb. - to znamená, že kontrolní orgán uloží, případně navrhne opatření k odstranění nedostatků a provede kontrolu splnění uložených nebo navržených opatření. U pěti českých živočišných produktů, které jsou zapsány v Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení vedených Komisí, provedenými kontrola-
mi nebyly dosud zjištěné nedostatky.
ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE
Někdy to jsou diplomatické boje Evropský systém označování původu a zeměpisných označení se za dobu své téměř dvacetileté existence projevil jako velmi důležitá součást společné zemědělské politiky EU. Není náhoda, že do zavedeného systému hojně využívaného zejména jižanskými státy EU se po svém vstupu do EU v roce 2004 zdařile začlenila i ČR se svými tradičními výrobky. Může nás právem těšit, že v současné době se zeměpisné ochraně EU těší poměrně široká škála našich potravinářských výrobků sahajících od Žateckého chmelu a Pohořelického kapra, přes Hořické trubičky a Pardubický perník až po Jihočeskou nivu a Olomoucké tvarůžky. S celkovým počtem třiceti chráněných výrobků jsme se pevně usadili na špici mezi novými členskými státy EU a není přehnané tvrzení,
že se jedná o jednu z nejúspěšnějších oblastí našeho členství v EU. Zdaleka ne všechny české žádosti o zeměpisnou ochranu však šly hladce. Již legendární je příběh Českého piva, které dlouho naráželo na nesouhlas Evropské komise z důvodu, že zahrnuje území celého státu. Teprve po odkazu na precedenty v podobě Lucemburského medu a Bavorského piva Komise povolila a dala Českému pivu zelenou. Jinou žádostí, o které dosud nebylo rozhodnuto, jsou Karlovarské oplatky, jejichž registraci zkomplikovaly námitky německých a rakouských výrobců. Ti se nechtějí smířit s tím, že by název Karlovarské oplatky mohly nést jen ty vyrobené v Karlových Varech, a poukazují přitom na historickou křivdu v podobě odsunu jejich předků z poválečného Česko-
Jan Březina, europoslanec
Produkty jsou stále pod kontrolou Státní veterinární správa je jedním z orgánů, který kontroluje výrobce produktů s chráněným označením. V tomto případě se jedná o živočišné produkty. Kontrola dodržování zákazu klamání spotřebitele uváděním nepravdivých údajů je zahájena na základě podnětu vlastního či jiného státního orgánu, spotřebitele nebo majitele práva či třetí osoby, která prokáže svůj právní zájem ve věci a je prováděna ve výrobě nebo ve všech fázích uvádění do oběhu. Kontroly zahrnují dodržová-
ní specifikace a předepsaného označování při uvádění produktů do oběhu. Cílem kontrol je zabránit zneužití chráněného označení a zajistit, aby se ke spotřebiteli dostaly produkty s právem chráněným označením a ve stejné kvalitě od výrobců. Kontroly jsou prováděny minimálně jednou ročně. Do kontrol specifikace jsou zahrnuti všichni producenti produktů podléhajících chráněnému označení v oblasti spadající do působnosti příslušného dozorového orgánu (místně příslušné krajské
Milan Malena, Ústřední ředitel Státní veterinární správy České republiky
Byl to pro Evropskou unii rok vzrušující a napínavý, ne-li přímo dramatický. Kolikrát o ní a zejména o jejím jádru, o eurozóně, zapochybovali novináři, kolikrát sami její politici. Kolikrát jsme se z médií dozvídali, že konec eura je na spadnutí a rozpad eurozóny víc než pravděpodobný. Kolikrát se řeklo, že Řecku EU pomoci nemůže a nehodlá, aby nakonec kvůli Řecku a dalším ohroženým zemím EU vypracovala a uvedla v činnost dočasný stabilizační fond, EFSF. Kolikrát se řeklo, že pravda se ukáže, až dojde na Irsko, Portugalsko a ty další ohrožené, neboť něco jako stálý stabilizační mechanismus je mimo jakoukoli představivost. Zejména když by kvůli němu bylo třeba měnit Lisabonskou smlouvu, platící sotva rok! Na změně Lisabonské smlouvy se přece státy EU neshodnou! A kolikrát jsem v tomto roce narazil na uštěpačnost, výsměch a lámání hole nad celou bláhovou myšlenkou evropské integrace, která teď ve svém prvním velkém střetu s finančními trhy bere za své. Na prosincovém summitu dosáhly státy Unie shody na změně Lisabonské smlouvy a na založení ESM, trvalého evropského stabilizačního mechanismu. Neslyším jásot. Bylo by ale na místě si alespoň oddychnout. Za celý ten rok jsem se v českém tisku nesetkal vedle těch ponurých předpovědí také s představou toho, co by Evropu a nás uprostřed ní v dnešním světě čekalo, kdyby myšlenka evropské integrace skutečně vzala za své. Jakoby se nikdo neobtěžoval to domyslet! Jakoby stačila ta podívaná na hroutící se eurozónu a těžce zasaženou Unii! Není samozřejmě dobojováno. Změnu v Lisabonské smlouvě je třeba ratifikovat, to bude možná dlouho trvat, zejména vyskytnou-li se opět obstrukce jako při ratifikaci celé smlouvy. Na dalších diskutovaných mechanismech se shody nedosáhlo. Mezinárodní finančníci nebudou čekat. I oni mají své nástroje, své „mechanismy“. Ale rok 2010 zrodil spíš šance pro přežití eurozóny a EU než pro jejich hostinu na hřbitově evropských nadějí. Evropská unie je proces, řekl kdysi, tuším, Jacques Delors. V roce 2010 nebyl ten proces přešlapováním na místě. Eurozóna skutečně byla (a zatím nepřestala být) v ohrožení. Ale Unie, to jest velmi různorodých sedmadvacet států, získalo v roce 2010 o něco víc praxe v tom nejtěžším: v nalézání shody mezi státníky, kteří někdy mají dost práce i s tím, aby si sami ujasnili, co je v evropské politice pro jejich zemi dobré a co špatné. Naděje je také v tom, že když jde do tuhého, ubývá mezi nimi těch, kteří stále ještě sveřepě hledají to dobré pro svou zemi (nebo – co je horší - pro sebe či svou stranu) někde jinde než v prospěchu - v horším případě v záchraně - evropského celku. Řeknete možná: naivní idealismus! Ale víc než půlstoletí evropské integrace není jen ideou. Je zatím nepokořenou realitou.
CO NA TO EUROPOSLANCI
Co upravuje rozhodnutí EP o poskytování informací o lécích? Nová úprava nařízení o poskytování informací o lécích, jejich účincích, dávkování a podmínkách užívání posílí práva pacientů, což chválím. Parlament současně hlasoval o směrnici, jejíž obsah nařízení se zapracuje do národních legislativ. Jako lékařka mohu prohlásit, že v zemích EU bývají informace srozumitelné odborníkům, nyní však budou psány tak, aby jim rozuměl i laik. Navíc budou členské země muset zajistit, aby srozumitelné informace o lécích byly nejen dostupné na internetu, ale čitelné třeba i pro pacienty s vadou zraku, na veřejném portálu budou i ceny. Nové nařízení se také pouští do boje s nepravdivou či zavádějící reklamou – nebezpečné je zejména nakupování léků po internetu, kde často narazíte na nekvalitní nebo dokonce nebezpečné přípravky, které buď obsahují nebezpečné látky, nebo neobsahují správnou koncentraci účinné látky a tím poškozují pacienty. Boj proti zavádějící či nepravdivé reklamě na internetu je určitě
správný, ale regulace obsahu stránek je podle mne v globalizovaném prostředí téměř nemožná. Proto by bylo lepší zavést značku důvěryhodnosti pro bezpečné internetové stránky, což jsem navrhla už před třemi lety ve Zprávě o důvěře spotřebitele v digitálním prostředí.
Zuzana Roithová, europoslankyně
4
ROZHOVOR
EN č. 12 / 2010
Stát by měl být pouze auditorem
S evropským expertem na veterinární kontrolní činnosti o situaci v ČR i Evropě V souvislosti s diskuzemi o mzdových úsporách ve státní správě se stále častěji objevuje názor, že privatizace veterinárních kontrolních činností by přinesla i na tomto poli značné úspory. Zajímala nás situace v zahraničí, a proto jsme oslovili doktora Jasona Aldisse, dlouholetého výkonného ředitele soukromé společnosti, která dnes zaměstnává více než 250 veterinářů a která zabezpečuje úřední kontrolní a dohledové činnosti nejen ve Velké Britanii, ale i některých dalších zemích Evropské unie. Je rovněž zástupcem britských veterinářů v evropských orgánech a ve veterinární politice se angažuje již mnoho let. Naše nová vláda – vláda rozpočtové zodpovědnosti – zahájila svou činnost značným tlakem na rozpočty státní správy, především v oblasti mzdových prostředků. Protože tento tlak nemine ani státní veterinární správu, objevily se po mnoha letech úvahy o možné privatizaci některých kontrolních činností v oblasti infekčních chorob, welfare i obchodu se zvířaty. Jaká je dnes situace v zemích, se kterými máte osobní zkušenosti. Klíčovou otázkou vždy je: jakým způsobem zajistí stát nejúčinnější ochranu spotřebitelů při co nejnižších nákladech. Pouhá redukce platů není dlouhodobě udržitelná metoda, protože je morálně destruktivní a snižuje motivaci i výkonnost. Rozumnější je systémová změna, která zvýší efektivitu, spokojenost z pracovního výkonu a zachová účinný mechanismus kontroly bezpečnosti potravin. Podle mých zkušeností je státem organizovaná kontrola bezpečnosti potravin z hlediska nákladů neefektivní – plní sice nezbytné funkce, ale je velmi drahá. A to především proto, že postupy státních institucí jsou příliš svazovány procedurálními či hierarchickými hledisky, ovlivňovány odborářským přístupem a bývají přehnaně byrokratické. Na rozdíl od flexibilních modelů, které nabízí soukromý sektor. Především z tohoto důvodu řada států reviduje svoje dohledové systémy tak, aby zajistila stejnou úroveň bezpečnosti potravin, ale za méně peněz. Domníváte se, že by privatizace těchto činností byla prospěšná i v České republice? Státní organizace jsou odlišné od organizací soukromých a nemohou být přímo porovnávány: každá má své výhody a nevýhody. Ovšem jako alternativa snižování objemu prostředků vynaložených státem je privatizace lepší než finanční restrikce. Privatizace přinese vysoce profesionální a ekonomicky efektivní mechanismus, který nejen zvýší veterinární odbornou kapacitu a produktivitu práce, ale zároveň zajistí požadovanou vysokou úroveň ochrany spotřebitele. Jestliže lze privatizací ušetřit finanční prostředky státu, které je možné použít v jiných oblastech, pak je přirozeně tato cesta namístě. Samozřejmě je důležité zvážit všechny aspekty zamýšlené změny - a v tomto smyslu není ekonomické hledisko jediným aspektem, který je při rozhodování nutno brát v úvahu. Proto je nejlepší, když všechny možnosti zůstávají co nejdéle otevřeny a systém může být nepřetržitě znovu hodnocen a podrobován úpravám – co je žádoucí v určitý moment, nemusí být vždy vhodné později. Aby taková změna mohla sehrát svou roli při současné snaze o významné úspory ve všech oblastech státní správy, musela by být provedena velmi rychle. Je to vůbec možné vzhledem k nutnosti legislativních změn? Evropský legislativní Hygienický balíček z roku 2006 obsahuje mechanismy, umožňující smluvní postoupení kontrolních výkonů a domácí legislativa členských zemí tomu musí být přizpůsobe-
na, protože domácí metody musí odpovídat evropské legislativě. Tím je potřeba dalších legislativních revizí minimalizována. Článek 5 Směrnice 882/2004 jasně stanoví, že kterýkoliv členský stát může postoupit kontrolní pravomoci soukromému subjektu, registrovanému podle ISO 17020. Taková registrace zajišťuje, že na smluvního partnera se přenáší pouze výkon kontrolní činnosti, ale nikoliv rozhodování a metodika. Stát si navíc zachovává nejvyšší kontrolní a auditorní funkce, čímž si potvrdí svoji roli veřejné služby pro spotřebitele a společnost jako celek. Samotná privatizace jednotlivých kontrolních funkcí může být rozfázována podle okamžitých potřeb. Jaké výhody by případná privatizace kontrolních činností přinesla státní správě? Hlavní výhodou privatizace je odlišná a pružná struktura dohledového modelu. Soukromé společnosti všeobecně hlídají daleko více vedlejší a režijní náklady a jsou schopny lépe financovat vlastní kontrolní činnost. Jsou flexibilnější při měnících se cílových ukazatelích a adaptabilnější na jakékoliv změny. Změna navíc dokonale oddělí tvůrce metodiky od vlastního operačního výkonu dohledu a umožňuje státu daleko lepší zvládání rizikových situací, než je možné při centralizovaném zaměstnaneckém modelu. Klíčovou výhodou je rovněž vnesení prvku konkurence, což samo o sobě nejen snižuje náklady, ale rovněž posiluje kvalitu a rozsah služeb. To je ovšem pozitivem nejen pro státní správu, ale i pro veterinární profesi, protože se tím otevírají nové možnosti a perspektivy pro soukromé veterináře a rozšiřuje se i prostor pro státní veterináře. To systém nutí k neustálému zdokonalování – co odborníci veterinární správy tratí ve smyslu ztráty „zaměstnání na doživotí“, získávají širšími možnostmi uplatnění a většinou i lepším ohodnocením. Domníváte se, že by o tuto činnost byl mezi soukromými veterináři zájem? Jaká je současná situace v zemích, kde již privatizace je skutečností? V mnoha zemích na světě, v Austrálii a na Novém Zélandu, v Holandsku, v Německu, ve Velké Británii a v Irsku – pokud se zmíním jenom o některých – se veterináři rádi angažují v do budoucna perspektivních systémech kontroly. Tento zájem nejen zkvalitňuje vlastní dohled, ale otevírá veterinářům další možnosti, odlišné od jejich tradičních aktivit. Z vlastní činnosti vím, že veterinární profese jako taková je otevřená změnám – ze strany veterinářů jsem se nikdy nesetkal s odporem vůči novým možnostem. Jak se provádí výběr kontrolorů – veterinářů, kteří budou za jednotlivé kontrolní činnosti zodpovědní? Toto je další klíčová oblast, která vyžaduje pozornost: vysoká úroveň výkonu činnosti vyžaduje vysokou úroveň personálu. Výběr pracovníků, jejich výběr, výcvik a kontinuální vzdělávání je naprosto základní a musí být zajištěno v rámci mezinárodně uznávaného systému a
Doktor Jason Aldiss reprezentuje britské veterináře v evropských organizacích. Je dlouholetým expertem v oblasti veterinární politiky evropských i mimoevropských zemí. V lednu 2011 navštíví Prahu. akreditovatelnými způsoby. Dodavatelé kontrolních služeb musí být akreditováni podle standardů a musí být schopni zajistit kvalitu inspekčního personálu. Veškeré kontrolní subjekty musí splňovat základní předpoklad - ukončené vysokoškolské veterinární vzdělání, musí být registrován kompetentní autoritou, projít psychometrickými testy a dále musí být podrobován robustnímu systému postgraduálního vzdělávání. Stávající personál musí být podrobován i výkonnostním kontrolám, aby kvalita výkonu zůstávala na vysoké úrovni. Neměla privatizace nějaké negativní dopady, například ve kvalitě kontrolní činnosti nebo časové náročnosti? Samozřejmě že s privatizací i s privatizovaným systémem samotným přicházejí i nevýhody. Jsou to změny zaměstnaneckého statutu veterinářů - spočívají však víc ve změně chápání profese jako takové a změně kultury jeího výkonu. Nejde o nevýhody jako takové. Parametry kvality výkonu činností musí být stejné nebo vyšší než při výkonu činností prováděných zaměstnanci kompetentní autority – tedy státu. Pokud se kvalita zhorší, obstaravatelská organizace je penalizována kompetentní autoritou do sjednání nápravy. Čas potřebný k provádění kontrolních činností se zkrátí, protože soukromníci a soukromé společnosti mají většinou daleko pružněji a rychleji reagující management, rychlejší rozhodovací procesy a lepší adaptabilitu. Občas se namítá, že soukromé společ-
nosti jsou méně nezávislé. Akreditační standardy však souvisí také s demonstrací úrovně nezávislosti a státní autorita zůstává tvůrcem metodiky a hlavním auditorem, je oddělena od obstaravatelské organizace a dohlíží na to, aby její požadavky byly plněny. Kvalitu práce soukromých kontrolorů prověřuje nějaký státní orgán? Není to byrokratický článek navíc? Privatizace kontrolních činností znamená fundamentální změnu struktury a na obstaravatele dohlíží kompetentní autorita. Její vlastní auditující činnost může být malá a velmi úzce zaměřená. Audit sám se týká pouze porovnání nasmlouvaných služeb s jejich plněním. Uveďte příklad zemí, kde jsou s privatizací kontrolních činností pozitivní zkušenosti i země, které ponechávají tyto činnosti v rukách státní instituce a proč. Mnoho zemí má nasmlouvané různé činnosti a z různých důvodů – například Nový Zéland používá nasmlouvaný personál do úrovně veterinárních techniků, zatímco veterináře dál zaměstnává stát (nyní však směřuje rovněž k plné privatizaci), Irsko používá nasmlouvané soukromé veterinární lékaře mnoho let, Německo používá smluvní – privatizovaný model založený na administrativě spolkových zemí při existujícím „certifikačním úřadu pro mléko“; Holandsko má soukromou společnost, která najímá soukromé veterinární lékaře a Vel-
ká Británie používá pro úřední kontroly soukromé společnosti v posledních 20 letech. Ty, které privatizaci zvažovaly, ale nedospěly k posunu, podle mého názoru jednoduše řešení odložily. Je jisté, že v řadě zemí nyní události dostávají rychlejší spád, například v současnosti ve Španělsku, z důvodu snižování rozpočtových nákladů. Nemyslím, že by rozhodnutí pro privatizaci mělo být diktováno pouze snahou po úsporách. Pevně věřím, že samotné výhody tohoto modelu jsou dostatečné pro jeho zavedení při zvažování alternativních způsobů realizace úřední dozorové činnosti. Doporučil byste vy osobně veterinářům „jít do toho“, pokud by byla politická vůle k podobnému kroku i v České republice? Situace dnes vypadá tak, že role veterinářů, která byla po mnoho let neměnná, se nyní stává předmětem otázek a změn, které mohou ohrozit uplatnitelnost veterinárních lékařů. Pokud se veterinární profese sama nechopí příležitosti ke změně. Měla by přispět k rozumnému návrhu dohledového modelu a chopit se nových možností při modernizaci způsobu kontroly potravinového řetězce, při dohledu „od farmy až po vidličku“ a vynasnažit se o propojení všech výhod pro stát, průmysl i spotřebitele. Veterinární profese se musí adaptovat do nových podmínek a odlišného způsobu uvažování. Děkuji vám za rozhovor. Zdenek Stehno
5
ČESKÁ REPUBLIKA
EN č. 12 / 2010
Kampaň propagující tuzemskou turistiku zaujala CzechTourism plánuje její pokračování v roce 2011 První velká kampaň na podporu domácího cestovního ruchu u veřejnosti uspěla. Reklama s hlavním sloganem „Dovolená v Česku – to letí!“ motivovala k cestování v tuzemsku více než polovinu z těch, kteří ji zaregistrovali. CzechTourism proto plánuje její pokračování i v roce 2011.
„Pozitivní vnímání kampaně nás přesvědčilo o užitečnosti jejího pokračování v roce 2011. Od dubna do června proto plánujeme další propagaci pod sloganem Dovolená v Česku – to letí! Tentokrát se více zaměříme na internet, sociální sítě nebo reklamu v tisku,“ říká ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška. V květnu letošního roku spustil CzechTourism dosud největší kampaň na podporu domácí-
tiny dotázaných podnikatelů potvrdily, že právě realizace propagačních aktivit na národní úrovni je jednou z nejúčinnějších cest, jakou by stát mohl pomoci provozovatelům turistických aktivit.
ho cestovního ruchu, na jejímž financování se podílela Evropská unie. Až do října se mohli lidé setkávat s reklamou v televizi, internetu a rozhlase. Během prázdnin pak navíc proběhla série akcí ve čtyřech českých a moravských městech, kde téměř 20 tisícům návštěvníků prezentovalo svou nabídku přes 80 podnikatelů. Šetření, které proběhlo měsíc po skončení kampaně, potvrdilo, že si reklamu lidé dobře zapamatovali a mnohé z nich inspirovala k cestování po Česku. Dobrou odezvu měla kampaň také u podnikatelů inzerujících své nabídky na portále Kudy z nudy. Tři čtvr-
VNÍMÁNÍ TUZEMSKÉ DOVOLENÉ Obraz Česka jako destinace pro trávení dovolené se od počátku sledování (březen 2010) mírně vylepšil. Naprostá většina lidí (94 %) souhlasí s tím, že je u nás mnoho zajímavých turistických atraktivit. Rovněž zkušenosti s cestováním po Česku jsou u většiny lidí pozitivní. Méně lidí než v březnu (56 %) si myslí, že je tuzemská dovolená stále levnější než ta zahraniční. Šetření pro agenturu CzechTourism realizovalo Factum Invenio.
bradech a Telči. Akce spolufinancované evropskými fondy navštívilo téměř 20 tisíc lidí a prezentovalo se tu na 80 podnikatelů. Smyslem akcí bylo prostřednictvím jednoho hlavního tématu přesvědčit potenciální turisty o šíři zajímavých nabídek v jejich blízkém okolí. Zatímco na pódiu se střídal zábavní a hudební program, na ploše pod ním se odehrával veletrh cestovního ruchu v malém. Příležitost k prezentaci zde dostali podnikatelé inzerující na portálu Kudy z nudy. Jejich účast ale rozhodně nespočívala jen v předávání
letáků a informací. Základním požadavkem byla akční prezentace, a tak tu lidé mohli tkát na stavu, vyrábět keramiku na hrnčířském kruhu, jezdit na segwayích a terénních koloběžkách, vyzkoušet si aquazorbing nebo veslování na trenažéru. Možnosti cestování za kulinářskými specialitami představili zástupci pivovarů, vinařství, rodinného pekařství i biofarem, vymoženosti lázeňské dovolené ilustrovaly masáže nebo ochutnávky oplatků a bylinných likérů. V průběhu celého dne si mohli zájemci přijít pro informace o cesto-
vání k zástupcům regionálních organizací cestovního ruchu a také do stánku Kudy z nudy. Zde si mohli otestovat své znalosti o Česku, hlasovat v soutěži Ceny Kudy z nudy a odnést si také speciální slevovou knížku. Realizace kampaně si do konce roku 2010 vyžádala 30 milionů korun, 85 % je hrazeno z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj, 15 % ze státního rozpočtu. Markéta Chaloupková, vedoucí kampaně Dovolená v Česku – to letí!
O KAMPANI Tvář kampani se sloganem „Dovolená v Česku – to letí“ daly zcela nové spoty se zacílením na partu mladých lidí, zamilované, rodinu s dětmi a seniory, které díky originálním grafickým prvkům získaly druhé místo na festivalu TOURREGIONfilm v Karlových Varech. S vizuály kampaně se lidé mohli setkat v televizi, rozhlase a také na akcích Dnů domácího cestovního ruchu, kdy se agentura CzechTourism vydala během léta představit téma tuzemské turistiky do čtyř českých a moravských měst. O tom, že dovolená v Česku letí, se mohli přesvědčit lidé v Liberci, Rožnově pod Radhoštěm, PoděINZERCE
Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci se Sdružením nájemníků
nabízí bezplatnou telefonickou konzultaci všem nájemníkům v bytech s regulovaným nájemným Týká se konec deregulace k 31. 12. 2010 i Vás? Regulované nájemné končí pro všechny nájemní byty s výjimkou Prahy, krajských měst mimo Ostravy a Ústí nad Labem a měst nad 10 tisíc obyvatel ve Středočeském kraji. V těchto místech deregulace skončí až za dva roky. Pokud se Vás konec deregulace netýká, výši předepsaného nájemného si můžete ověřit na webové kalkulačce regulovaného nájemného www.mmr.cz.
Bojíte se zvýšení nájmu od ledna 2011? Nevíte, jak se domluvit s pronajímatelem?
►
◄
Cítíte se ohroženi?
►
Konec deregulace se Vás týká a pronajímatel Vám navrhnul nové nájemné. Jak se v takové chvíli zachovat? Po 1. lednu 2011 se Vámi obývaný byt sice ocitl mimo režim regulace nájemného, ale to neznamená, že nájemní smlouvy končí. Nyní už nemůže pronajímatel jednostranně nájem zvyšovat. Může Vám pouze navrhnout novou úroveň nájemného. Proto pečlivě čtěte, co je Vám od pronajímatele zasíláno. Nepodepisujte bezhlavě každý návrh! Vyjednávejte! Pošlete svůj vlastní návrh výše nájemného! Nájemné se mi každopádně od ledna zvýší. Mám malé příjmy a nemám aktuálně možnost hledat menší byt. Mohu získat nějakou sociální podporu? Ano. Je třeba se nejprve obrátit na místní Úřad práce (může sídlit třeba na městském úřadě) a o podporu v podobě sociálního příspěvku na nájemné zažádat. Tato podpora není žádnou ostudou, ale naprosto standardní pomocí státu v komplikované životní situaci. Pokud příspěvek nepostačuje, ještě je možno zkusit požádat na sociálním odboru místního úřadu a zjistit, zda nemáte nárok na doplatek na bydlení v režimu zvaném hmotná nouze.
nebo
Volejte
+ 420 234 463 343
+420 224 861 138
(Sdružení nájemníků ČR – Praha)
(Ministerstvo pro místní rozvoj ČR)
+ 420 604 598 939 (Sdružení nájemníků ČR – Ostrava)
Další kontakty na poradny Sdružení nájemníků ČR www.son.cz Pište
[email protected] nebo
[email protected] Více informací najdete na www.mmr.cz v často kladených otázkách
6
EVROPANKA
EN č. 12 / 2010
„Nikdo neměl chuť budovat nové rodinné systémy,“ říká o boomu dětských domovů nezávislá senátorka Miluše Horská Ve druhém kole letošních senátních voleb na Pardubicku překvapivě zvítězila ředitelka Základní školy a Praktické školy Svítání. Stala se tak v Senátu v současné době jedinou nezávislou kandidátkou. Evropským novinám poskytla v předvánočním čase svůj první senátorský rozhovor. Jste sice žena činu, ale uměla byste si před pár lety představit, že budete ve vysoké politice? Jak k tomu došlo? Na vysokou politiku jsem nikdy ani nepomyslela. Před dvěma lety přišla nabídka. Na náhody nevěřím, a proto jsem přemýšlela, jak se rozhodnout a „proč“ do toho jít. „Ano“ bylo nakonec velmi jednoduché. Doposud se kromě dětí, klientů a jejich rodin snažím pomáhat organizacím v rámci školství, ale i neziskového sektoru. Hodně se přitom napracuji, je to krok za krokem dokazování na regionální, republikové a dnes už i mezinárodní úrovni. 19 let tvrdé práce ve službách. Máme se čím chlubit, můžeme posloužit jako dobrý příklad. Po volbách v červnu se mi zdálo, že bych mohla mít i jako nestraník šanci postoupit. Tato karta nakonec vyšla. Jste člověk politický? Sledovat politiku mě vždycky bavilo. Kdo za nás a jakým způsobem mluví, jak se mění, slibuje. Nikdy jsem se nenechala svázat „stranickým“ myšlením. V každé straně najdete „slušňáky“ a pak ty, se kterými byste na pivo prostě nešli. Jako ředitelka školy a předsedkyně občanského sdružení dělám celých 19 let lokální politiku, to ani jinak nešlo. Po nových volbách nebo změně statutu jsem znovu musela dokazovat, že jsme dobří. Bylo a zůstává to opravdu těžké díky nedostatečné legislativě. Jste spíše levicového nebo pravicového smýšlení? Jak budete rozhodovat jako nezávislá senátorka? Sama se řadím do pravého středu. Byla bych ráda, kdyby se dělala politika „ dobrého hospodáře“ a „zdravého rozumu“, ne populistických slibů a následných matematických škrtů. V Čechách bude příští rok historicky prolomena hranice bídy. V kampani jste už poznala tvrdost politických bojů, co jste si z toho odnesla? Jak křehká je demokracie a jak málo si jí lidé váží, mají ji za samozřejmost a nechtějí se občansky angažovat. Kampaň samotná je často jenom hra pro diváky o uchopení moci. Já jsem měla kampaň krásnou s hezkými lidskými reakcemi – to byla má první výhra a náplast na nečestný boj soupeře bez ohledu na to, jak volby dopadly doopravdy. S překvapením jsem konstatovala, že proti jedné ženě bez politické strany v zádech, na mě protihráči vyrazili s tanky a děly. O to víc si vážím hlasů a důvěry svých voličů. Co myslíte, že potřebuje žena v politice? Čas od času oslnit. Být chytřejší než muži, ale nesmí to dávat příliš najevo. A v neposlední řadě – obrušovat mužům jejich kopí a všimnout si podstatných maličkostí, které muži podcení. Možná, občas se i překvapivě zachovat jako chlap. Jste emancipovaná žena? Moje životní situace mě nutí. Ale miluji být občas hospodyňkou a mít kolem sebe blažené tváře uspokojené dobrým jídlem, které jsem navařila. Mám silně pečovatelské sklony, i když na to asi na první pohled nevypadám. Jsem stavěná do nepohody. Řadu let pracujete v neziskovém sektoru a navíc i v soukromém školství, kde je situace často dost složitá, co vás to naučilo? Věřit si, prosazovat dobré myšlenky, i když jsem na to často zůstávala sama. Stále věřím lidem, přestože mě nejednou
nejbližší lidé zklamali i podtrhli. Největším přínosem je, že umím odpouštět. Dříve jsem nemohla pochopit a unést lidskou závist. Ta je dnes mnohdy ještě větší. Vše lze řešit, musí se jen vyvodit míra vlastní zodpovědnosti. Chcete se i v Senátu věnovat sociálním tématům? Ano, jsem členka Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku a Podvýboru pro vzdělávání. Jako senátorka se těším, že třeba něco sklidím z toho, co už pracně zasévám do kamenité, suché, tvrdé půdy téměř 20 let. Budete nadále řídit SVÍTÁNÍ? Ano, slíbila jsem to rodičům i spolupracovníkům. Nevím v tuto chvíli jak dlouho ještě. Školu tři roky transformujeme z malé organizace na střední (110 zaměstnanců). Myslím, že se nám začíná dařit tvořit správný manažerský tým. Vždyť my jsme škola, sociální služby, zdravotnické zařízení, speciálně pedagogické centrum, doprava atd. Mohu si už dovolit „ dohlížet“ a mladé kolegy postrkovat a hlavně být jim záštitou. Pro školu se otevírají nové možnosti integrace – už jsme byli navštívit a zahrát na setkání důchodců ve Veselí u Přelouče. Co bylo nejtěžší na budování školského zařízení? Je to ještě nedokončená práce? Udržet a zvyšovat dosažený standard. Uvěřit sama sobě, že to je fakt kus dobré práce pro lidi a já mám na ní lví podíl. Unést to, že tak krásné a prospěšné práci lidé pouze netleskají, že všechny stejně nespasím. Toto dílo má věkové rozmezí od 0-64 let, může žít samostatným životem, ale zároveň na sebe může navázat další růst a rozvoj. Mě baví budovat, ale to nelze na věky.
ky ucelený sociální a školský systém. Navíc mají tak vážné problémy např. s cizinci, že pomoc opravdu poskytují a nehrají si na ni, jako se to občas děje u nás. Zdaleka nejsou takoví byrokrati. Nestrhají se při práci, když ale pracují, tak doopravdy. My se často „jenom“ tváříme, že pracujeme. Jsou ochotnější spolupracovat, a když se něco povede, získají na to přirozeně pokračovací finance. U nás často činnost podpořená projektem po jeho skončení nepokračuje. Nemáme vytvořené fungující systémy, můžeme jen mlsně pokukovat. Sami sebe trápíme papíry více, než je nutné. Státní, krajské, městské organizace nejsou „tlačeny“ do spolupráce s NNO, sociální pracovníci nenavazují na práci neziskovek v terénu, jak je tomu jinde. Zjištění mého „školního“sociálního pracovníka nemá výpovědní hodnotu pro sociálního pracovníka z úřadu města. On jde znovu případ přešetřit, i když naše zařízení zná klienta lépe. U nás je více restrikce než spolupráce s klientem. Jaké máte zkušenosti s evropskými projekty? Jaký mají podle vás smysl? Evropa leckde přerozděluje peníze tam, kam samy, např. díky tržnímu hospodářství, nedotekly. Míří pomoc, kde je třeba. Na druhou stranu – nesmyslnost evropských zákonů se občas našim politickým špičkám hodí. Cukrovary nezlikvidovala „Evropa“, ale naši páni politici, kteří sledovali místo celospolečenských zájmů svoje. Toto společenství spojuje i malé evropské země – Lucembursko, Dánsko, Belgii a Itálii právě proto, aby si své rodinné stříbro uchovaly. Jednoznačně smysl mají a v Čechách zvedly prestiž
neziskovým službám, pomohly v rozvoji obcí, obnově památek atd. Před několika lety se pozměnily zákony, které měly dostat postižené z ústavů do rodin. Povedlo se to? Ne způsobem, kterým jsme si představovali. Dospělí lidé s mentálním postižením jsou teď sice často doma, ale tráví čas bez sociálních kontaktů s vrstevníky a jejich začlenění, když už nebudou moci zůstávat doma, bude ve vysokém věku obtížné. Denní zařízení zanikají, protože do nich nepřinášejí klienti peníze. Pomalu zůstane zase jenom jeden typ zařízení, jako kdysi. To jsme přece nechtěli. Finance nepodporují logiku zákona – určují hlavní směr. Lidé s handicapem se stávají živobytím pro nepečující rodinu nebo rodinu bez práce. Myslím, že to není v pořádku. V ČR máme nejvíce dětí z Evropy v dětských domovech. Čím to je? Co se s tím dělá a co by to chtělo? Tato bolest je dána tím, že Evropa nezasahovala do školských systémů jednotlivých členských států. V 90. letech vedla odbor speciálního školství ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) skupina etopedů, kteří si vybudovali systém výborně finančně zajištěných zlatých klecí. Posílili budování dětských domovů, místo co by se pokusili o jejich transformaci. Když po dlouhých letech museli z MŠMT odejít, někteří si sedli si do těchto „domovů“ jako ředitelé. Jeden z nich měl dokonce před rokem 1990 velký problém, protože chtěl chlapce „léčit“ pobyty na samotce. Do dětských domovů a „pasťáků“ šly
nepředstavitelné peníze a vedení se tím vždy chlubilo, kolik věnují na „postižené“ děti, které patřily do stejného rezortu. Nikdo neměl chuť budovat nové rodinné systémy, malé soukromé dětské domovy trpí pokryteckými pravidly z velkých „domovů“. U nás se velké domovy, ústavy, stále budují raději, než by se podpořily rodiny, ochotné vychovávat cizí děti a působit vlastním příkladem. Tady vzdělání nebývá to nejpodstatnější, i když ho nelze podcenit. Podmínky adopce také otráví bezdětné rodiče. Teď se na vás obrací mnoho lidí s žádostí o pomoc, máte pověst, že každého vyslechnete. Nemůže vám to přerůst přes hlavu? Ale asi nechcete zklamat lidi, kteří do vás vkládají svoji důvěru…. Tak to mám trochu strach, těžko říkám ne, když někdo potřebuje pomoci. Můj volební slogan, i když zní možná podbízivě, „Ano, jsem tu pro Vás“, myslím opravdově. Co pro vás znamená rodina a jak budete trávit Vánoce? Vánoce už mám konečně ráda. Vnímala jsem je jako směs povinností a pak se sváteční nálada ani nedostavila. Dnes už cením, že naši předci věděli, že gruntovat se někdy musí a Vánoce jsou docela dobrý důvod. Mám pocit, že čím jsme i s dětmi starší a holky jsou už „z hnízda“, o to víc jsme radši spolu. Advent mě letos hodně dojímá, ráda dávám dárky a taky - potřebuji být chvíli úplně sama se sebou a poděkovat za všechno to kolem, co nás obklopuje. Připravila: Zuzana Nováková
Bylo by podle vás potřeba změnit v této oblasti nějaké zákony? Přijdete s nějakými návrhy? Školství je propletené mnoha zákony, v kterých se těžko orientuje. Vadí mi však nejvíce vzájemná neúcta a špatná spolupráce rodiny a školy. My Češi si příliš nevážíme sebe a pak „skopneme“ sebelepší dílo každému. Jsou to možná naše české geny. Zavést etiku do vzdělávání pedagogů na vysokých školách, ale i od 1. stupně základních škol jako vyučující předmět. Pro neziskový sektor – víceleté financování. Např. v Pardubickém kraji pracuje nejvíce vysokoškolsky vzdělaných lidí s nejnižšími platy právě v nevládních neziskových organizacích. Čelila jste kritice, že máte funkcí až moc a že to nemůžete dělat pořádně. Jak to chcete zvládnout? To byl nečestný tah protivníka ve 2. kole senátních voleb směrem k mým neplaceným pozicím v neziskovém sektoru. Mělo to vyvolat dojem, že sedím na dobře placených místech v dozorčích a správních radách firem. Pan hejtman ví, jak často svolává náš monitorovací výbor Regionálního operačního programu. Rada vlády neziskového sektoru zasedá ve stejném gardu 2-3 x za půl roku. KONEP (Koalice nevládek Pardubicka), o.s., se pod mým vedením dopracovala k evropským penězům a je samostatná kancelář. Myslím, že když ministr byl doposud i poslanec či senátor, byla to asi větší honička. Máte přehled, kde v Evropě sociální oblast dobře funguje? V čem zaostáváme? Německo, Anglie, Švédsko, Francie, Belgie, Finsko, Holandsko např. mají logic-
Mgr. Miluše Horská (1959) vystudovala pedagogickou fakultu. Od roku 1992 je ředitelkou Základní školy a Praktické školy Svítání, o.p.s., Pardubice. Přednáší také na Univerzitě Hradec Králové a je lektorkou Centra celoživotního vzdělávání a Národně vzdělávacího institutu. Je předsedkyní Koalice nevládek Pardubicka, členka monitorovacího výboru Regionální rady soudržnosti Severovýchod, členka Výboru pro regiony Rady vlády pro NNO a členka otevřené pracovní skupiny psychopedie na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Čtenáři týdeníku Sedmička si ji v roce 2010 vybrali jako Největší žijící osobnost Pardubic.
NUTS II PRAHA
EN č. 12 / 2010
Praha musí od ledna dofinancovat 427 milionů Praha v tomto roce realizovala s pomocí EU mnohé projekty, ať už šlo o začleňování dětí cizinců do českého školství či týmový rozvoj mobilního hospice v rámci OPPA nebo revitalizace zahrady Kinských či experimentální výzkum chorob krevního oběhu a orgánových náhrad v IKEM v rámci OPPK. Plány do dalších měsíců jsou stále trochu mlhavé, protože případné změny související s novým složením magistrátu se kvůli průtahům na pražské radnici ještě neprojevily. Zřejmou a velmi zásadní změnou bude povinnost dofinancovat 7,5 procenta nákladů projektu, o čemž na podzim rozhodla vláda. DŮSTOJNĚJŠÍ UMÍRÁNÍ V uplynulém roce byl dokončen například projekt „Jít dál, být blíž - odborný i lidský rozvoj multidisciplinárního týmu mobilního hospice Cesta domů“. Hospicové občanské sdružení
Cesta domů chce zlepšit péči o umírající v hlavním městě, především těch, kteří chtějí umřít doma. „Projekt rozvíjí potenciál multidisciplinárního týmu jediného mobilního hospice v Praze a chce také přiblížit kvalitu práce organizace
na úroveň evropských paliativních zařízení,“ vysvětluje manažerka pro publicitu z odboru fondů EU na pražské radnici Zuzana Bednářová. Projekt byl realizován v rámci Prioritní osy 2 – Podpora na trh práce za 7 265 455 korun. OPPA podpořil také například projekt „Podpora podnikatelství studentů Fakulty strojní ČVUT“ v Praze či „ZŠ Olešská - šance zvládnout český jazyk pro děti cizinců“. Projekt za téměř 5,5 milionu korun řeší situaci konkrétní školy, kam chodí stále více dětí cizinců, hlavně Číňanů, proto byl pro ně zaveden nultý ročník.
ROZBĚHNUTÉ PROJEKTY OPPA Zásadní jsou i některé dosud neukončené projekty „Praha vyhlásila třetí výzvu OPPA na podporu rozvoje znalostní ekonomiky a na modernizaci počátečního vzdělávání, kde byly schváleny 124 projekty za 454 miliony korun,“ vyjmenovává Bednářová a dodává „v OPPK byly vyhlášeny 5.,6. a 7. výzva pro oblasti podpory 3.3, 1.1 a 2.1. 49 projektů na rozvoj malých a středních podniků dostane 284 miliony korun, dva velké projekty z oblasti ekologicky příznivé povrchové veřejné dopravy budou dotovány 950 miliony korun.“ Dalších 757 milionů korun půjde na 15 projektů z rozvoje inovačního prostředí a partnerství mezi základnou výzkumu a vývoje a praxí, výzva byla vyhlášena už v prosinci 2009. OPPK: ZAHRADA, TRAŤ A VÝZKUM
Centrum experimentálního výzkumu chorob krevního oběhu a orgánových náhrad v IKEM. foto: archiv MHMP
„V Operačním programu Praha Konkurenceschopnost pokládáme za velmi úspěšný např. projekt Revitalizace zahrady Kinských za 113 265 094 koruny nebo Letňany - eGovernment - komunikace úřadu s občanem či projekt Tramvajová trať Radlická,“ vzpomíná Zuzana Bednářová. Ukončen už byl například projekt „Centrum experimentálního výzkumu chorob krevního oběhu a orgánových náhrad v Institutu klinické a
experimentální medicíny“ v rámci Prioritní osy Inovace a podnikání. Investice do laboratoří za 74 006 928 korun má výzkumnému týmu pomoci zahájit práci na výzkumných hypotézách z oblasti onemocnění krevního oběhu a orgánových náhrad a posléze výsledky přenést do praxe. Zajímavými projekty byly podle Olivy také fotovoltaické panely v Kulturním centru Zahrada na Praze 11, vybudování beachvolejbalových kurtů v populárním sportovním areálu Hamr – Záběhlice či projekt Modrý Klíč - Centrum vzdělávání pro zaměstnání lidí s mentálním postižením. SEDM A PŮL PROCENTA Z MĚSTSKÉ KAPSY Praha bude od ledna nucena financovat 7,5 procenta nákladů projektů z jiných zdrojů – dosud touto částkou přispíval stát. O zrušení spolufinancování rozhodla na podzim vláda. Podle magistrátu se to dotkne nejen všech nových projektů, ale i 600 probíhajících o celkovém objemu dotace ve výši 5,58 miliardy korun. Podíl státního rozpočtu u těchto projektů představuje 427 milionů, které Praha bude muset financovat z vlastních zdrojů. Zářijové usnesení vlády ruší od roku 2011 dosavadní spolufinancování všech projektů z OPPK a OPPA, u ostatních regionálních programů omezení platí pro nové projekty, schválené v roce 2011. Eva Potužníková
7
KRÁTCE • Pražský primátor Bohuslav Svoboda chce posudek na Ústřední čistírnu odpadních vod v Troji. Poté rozhodne o dalším postupu vůči EU. Termín přihlášek do výběrového řízení na realizaci čističky se posunul na konec ledna 2011 – dosud se nepřihlásil jediný zájemce, zadávací dokumentaci si jich vyzvedlo třicet. Nedávné zasedání pražského zastupitelstva o zrušení tendru na čističku nejednalo, mj. zazněl i argument, že město by tak mohlo přijít o evropské dotace na přestavbu, a Pražany by tak čekalo skokové navýšení vodného a stočného. Hlavní město žádá EU o dotaci zhruba 7 miliard korun, což je přes polovinu částky, kterou si přestavba trojské čističky vyžádá. • Praha schválila Deklaraci o klimatických změnách. Dokument vypracovala asociace evropských měst EUROCITIES a má poukázat na provázanost evropské, národní a regionální politiky v oblasti životního prostředí, mobility, územního plánování a energetiky. Cílem deklarace je dosáhnout lepší koordinace při zmírňování nežádoucích projevů městského klimatu, redukce skleníkových plynů a zlepšení kvality ovzduší, mobility a energetické bezpečnosti na místní úrovni. EUROCITIES sdružuje samosprávy více než 140 municipalit z 30 zemí, včetně všech klíčových metropolí kontinentu (Londýn, Paříž, Madrid, Brusel, Berlín, Řím), významných měst v ČR (Praha, Brno, Plzeň) i jejím okolí (Mnichov, Frankfurt, Vídeň, Drážďany, Bratislava, Budapešť, Lublaň, Krakov, Varšava).
NUTS II STŘEDNÍ ČECHY
Rekonstrukce dopravní infrastruktury především Za nejdůležitější projekty roku 2010 považuje ROP Střední Čechy rekonstrukce dopravní infrastruktury, dále projekty z oblasti školství, zdravotnictví a sociálních služeb. Podzimní volby do zastupitelstev priority ROP SČ do budoucna nezměnily. PO KOMUNÁLNÍCH VOLBÁCH BEZE ZMĚN Plány Regionálního operačního programu Střední Čechy zůstaly beze změn – jednak je v programu vysoký podíl už nasmlouvaných prostředků, za druhé nedošlo ke změně členů Výboru Regionální rady, která by případné změny iniciovala.„Uplynulý rok považuji za úspěšný, hlavně díky zavedení kontroly nákladovosti projektů, kdy došlo k úsporám nákladů řádově ve stovkách milionů korun. Hodně jsme uspořili také důslednou kontrolu výběrových řízení a zrychlilo se předkládání projektů z oblasti rekonstrukce silnic II. a III. třídy,“ bilancuje vedoucí oddělení Regionální fondy a PR manažer Úřadu Regionální rady ROP SČ Karel Štogl. PROPLÁCENÍ PROJEKTŮ PŘEDEM Přelomovým rozhodnutím pro poskytování evropských dotací bylo zavedení systému proplácení projektů v tzv. modelu modifikovaného ex-ante (už na konci roku 2009). „Znamená to, že platby jsme schopni v případě zájmu příjemců dota-
cí proplácet do lhůty splatnosti faktur. Příjemci dotací tak nejsou povinni proplácet podíl z fondů EU ze svých zdrojů či z úvěrů bank a následně žádat jejich refundaci,“ vysvětluje Karel Štogl. Postup se týká hlavně plateb za stavební práce, dodávky či služby prováděné v průběhu realizace projektu. Na rozdíl od režimu ex-post, při kterém si příjemce dotace musel brát ve většině případů úvěr, aby byl schopen realizaci projektu vůbec financovat, režim ex-ante zbavuje příjemce starostí a zejména výdajů s kontokorentním či jiným úvěrem. Prioritní byly a zůstávají projekty dopravní infrastruktury – hlavně rekonstrukce silnic II. a III. třídy. Celkem teď realizuje kraj 55 projektů v oblasti dopravy, cestovního ruchu a integrovaného rozvoje území, na které byla uvolněna dotace více než dvě miliardy korun. Nejvíc peněz půjde právě na rekonstrukce silnic II. a III. třídy.
dou peníze uvolněné na dotace v této oblasti vyčerpány. Výzva naváže na přesun finančních prostředků ve výši téměř 37 milionů eur z prioritních os 1 a 2 (doprava a cestovní ruch) do osy Integrovaný rozvoj území. Při schvalování programu v roce 2007 bylo totiž z celkových 14,3 miliardy korun pouze 5,2 miliardy určeno pro integrovaný rozvoj území (tedy školství, sociální infrastruktura, zdravotnictví, volnoča-
sové aktivity, městská centra či brownfields), z toho miliarda pro Mladou Boleslav a Kladno a 1,6 miliardy pro obce do 5 000 obyvatel. „Především z tohoto důvodu jsme zahájili jednání s Evropskou komisí o posílení zdrojů pro města, obce a krajskou infrastrukturu přerozdělením prostředků z oblasti cestovního ruchu ve výši 944 milionů korun,“ vysvětlil před časem ředitel Úřadu Regionální rady regionu
soudržnosti Střední Čechy Tomáš Novotný. V ROCE 2010 ROZDÁNY TÉMĚŘ 2,2 MILIARDY Žadatelé o dotace dostali v loňském roce téměř 2,2 miliardy korun, projektové výzvy celkově přesáhly pět miliard. Úřad podepsal bezmála 150 nových smluv o poskytnutí dotací z Regionálního operačního programu Střední Čechy. Eva Potužníková
• Začátkem prosince byla slavnostně otevřena nová cyklostezka Horní Počáply – Vliněves - Zelčín v délce 19,5 km. Celý projekt realizoval Svazek obcí Cyklostezky, založený obcemi Hořín, Dolní Beřkovice a Horní Počaply. ROP SČ na projekt poskytl dotaci 74 milionů korun.Tato cyklostezka je úsekem páteřní cyklotrasy č. 2, která je součástí mezinárodní cyklistické trasy EuroVelo no. 7 vedoucí z Norska přes Finsko, Švédsko Německo, Českou republiku, Rakousko, Itálii a končící na Maltě. • Tuchlovice se dočkaly revitalizace návsi. Plocha velká přes 5 tisíc metrů čtverečních je navržena ve tvaru šachovnice, prostranství lemují venkovní mobiliáře. Projekt byl financován z dotace ROP SČ ve výši 9,5 milionu korun.
POSLEDNÍ VÝZVA PRO MĚSTA A OBCE V příštím roce vyhlásí ROP Střední Čechy poslední výzvu pro města a obce, kterou bu-
KRÁTCE
Revitalizovaný dopravní terminál v Příbrami.
foto: archiv EN
• Koncem listopadu bylo v Kutné Hoře – Sedleci otevřeno nové infocentrum. Cílem projektu bylo vybudování základního informačního systému pro turisty v místní části Kutná Hora - Sedlec a jeho napojení na stávající systém. Budova informačního centra zahrnuje i návštěvnické centrum, které pro prezentaci města a regionu Kutná Hora využívá multimediálních nástrojů. ROP Střední Čechy projekt financoval částkou 4,8 milionu korun.
8
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
EN č. 12 / 2010
Dálniční kupóny na rok 2011 Na území České republiky je již od roku 1995 užívání dálnic a rychlostních silnic zpoplatněno pro motorová vozidla nejméně se čtyřmi koly. Podle právní úpravy obsažené v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, se zpoplatnění stanoví podle typu vozidla a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci (mýtné) nebo podle časového období užívání zpoplatněné pozemní komunikace (časový poplatek). Zpoplatněné pozemní komunikace lze užít silničním motorovým vozidlem nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí nejvýše 3,5 tuny pouze po úhradě časového poplatku. Pro určení hmotnostní kategorie vozidla je rozhodující celková hmotnost vozidla, uvedená v jeho technickém průkazu. Při připojení přívěsu nebo návěsu k vozidlu se jejich hmotnost nesčítá. Zaplacení časového poplatku se prokazuje platným dvoudílným kupónem. Časový poplatek lze uhradit na kalendářní rok, jeden měsíc nebo na deset dnů prostřednictvím zakoupení ročního, měsíčního nebo desetidenního kupónu. K vydávání a prodeji kupónů je s účinností od 1. ledna 2007 příslušný Státní fond dopravní infrastruktury, který může činnostmi s tím spojenými pověřit jiné právnické osoby. Státní fond dopravní infrastruktury ve spolupráci se Státní tiskárnou cenin, s.p., přistoupil u kupónů emise 2011 k jejich většímu zabezpečení novými ochrannými prvky. Ten nejdůležitější, který při koupi umožní kupujícímu rozpoznat pravost kupónu, je umístěn ve spodní části (viditelné při prodeji) prvního a druhého dílu kupónu. Jedná se o optický prvek tištěný variabilní barvou, který se změnou dopadajícího světla mění svoji barevnost (z růžové do zelené). Tento ochranný prvek je částečně zakryt holografickou fólií. Zároveň také došlo u kupónů emise 2011 ke změně barvy podkladového papíru ze žluté na bílou. Na prodejních místech jsou k dispozici čtyřjazyčné informační letáky, ve kterých je výše uvedený ochranný prvek zřetelně vyznačen. Kupující upozorňujeme na to, aby si kupóny kupovali výhradně na prodejních místech označených symbolem „prodejní místo“.
Poplatek se platí před užitím dálnice nebo rychlostní silnice. Použití zpoplatněné komunikace bez platného kupónu může být v blokovém řízení pokutováno do výše 5 000 korun a ve správním řízení až do výše 100 000 korun. CENY A PLATNOST KUPÓNU Cena není na kupónu vyznačena, kupující má možnost si ji ověřit na prodejním místě z ceníku, který musí mít prodejce vystaven na viditelném místě. Současně upozorňujeme, že prodejce smí kupóny prodávat pouze za cenu nominálně odpovídající výši poplatku za užívání dálnice a rychlostní silnice motorovými vozidly stanoveného nařízením vlády.
Platnost ročních kupónů emise 2011 počíná 1. prosincem 2010 a končí 31. ledna 2012. Platnost měsíčních kupónů počíná dnem vyznačeným na kupónu a končí uplynutím dne bezprostředně následujícího měsíce, který se číselně shoduje se dnem vyznačeným na kupónu. Není-li takový den v příslušném následujícím kalendářním měsíci, připadne konec platnosti na jeho poslední den. Příklad: Konec platnosti měsíčního kupónu s vyznačeným počátkem doby platnosti 13.5.2011 je 13.6.2011. Konec platnosti měsíčního kupónu s vyznačeným počátkem doby platnosti 30.1.2011 je 28.2.2011. Platnost desetidenních kupónů počíná dnem vyznačeným na kupónu a končí uplynutím desátého kalendářního dne. Příklad: Konec platnosti desetidenního kupónu s vyznačeným počátkem doby platnosti 13.5.2011 je 22.5.2011.
jiné vozidlo. Po skončení doby platnosti musí být kupón z čelního skla odstraněn.
POUŽITÍ KUPÓNU
rezerv nebo humanitární pomoci státu za krizových situací podle zvláštního právního předpisu, j) správce zpoplatněné pozemní ko-
munikace. (2) Je-li nutno při uzavírce podle § 24 užít pro vedení objížďky zpoplatněnou komunikaci, lze užít tuto komunikaci bez poplatku.
OSVOBOZENÍ OD ZPOPLATNĚNÍ První díl kupónu musí být celou svou plochou přímo nalepen na vnitřní stranu čirého skla předního okna motorového vozidla a musí být umístěn v pravém dolním okraji tak, aby výhled řidiče z vozidla byl co nejméně omezen a kupón byl dobře viditelný z vnější strany vozidla. Druhý díl kupónu si řidič ponechá u sebe pro případnou kontrolu Policií ČR nebo orgány Celní správy ČR.
Oba díly kupónu musí mít vyplněnou registrační značku (dále jen RZ), shodnou s vozidlem. Na druhém dílu kupónu se RZ vyplňuje na jeho zadní straně. Kupón je platný, jestliže jsou splněny následující podmínky: · odpovídá vzoru stanovenému vyhláškou · obsahuje údaj o RZ (na obou dílech kupónu), který se shoduje s RZ, kterou je opatřeno motorové vozidlo. V případě změny RZ vozidla se kupón nemění a zůstává nadále v platnosti i s vyznačením původní RZ · oba díly mají shodné označení, tj. dvoupísmennou sérii a šestimístné pořadové číslo · u kupónů s dobou platnosti kratší než jeden rok (měsíční, desetidenní) má 1. díl kupónu nalepený na sklo vyznačenou dobu platnosti děrovacími kleštěmi prodejcem, která odpovídá době, kdy je motorovým vozidlem dálnice nebo rychlostní silnice užita. Kupón s dobou platnosti kratší než jeden rok bez označení doby platnosti je neplatný a musí být z vozidla odstraněn Upozornění: Doporučujeme, aby řidiči ve vlastním zájmu při koupi kupónů s dobou platnosti kratší než jeden rok zkontrolovali před jejich vylepením, zda prodejce vyznačil začátek jejich platnosti. Kupón je nepřenosný a po nalepení jej nelze znovu použít pro
Osvobození od zpoplatnění je upraveno v § 20a zákona č. 13/1997 Sb., v platném znění: (1) Zpoplatnění nepodléhá užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem a) vybaveným zvláštním výstražným světlem podle zvláštního právního předpisu, pokud se jedná o vozidlo 1. Vězeňské služby České republiky, 2. zdravotnické záchranné služby a dopravy nemocných, raněných a rodiček, 3. složky integrovaného záchranného systému neuvedené v bodech 1 až 3, b) Ministerstva vnitra používaným Policií České republiky a opatřeným nápisem „POLICIE“, c) ozbrojených sil České republiky, včetně vozidel používaných Vojenskou policií a opatřených nápisem „VOJENSKÁ POLICIE“ a vozidel ozbrojených sil jiného státu na základě vzájemnosti, d) celních orgánů opatřeným nápisem „CELNÍ SPRÁVA“, e) hasičských záchranných sborů a jednotek dobrovolných hasičů opatřených nápisem „HASIČI“s, f) přepravujícím těžce zdravotně postižené občany, kterým byly podle zvláštního právního předpisu přiznány výhody II. stupně, s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, nebo III. stupně, pokud držitelem silničního motorového vozidla je postižená osoba sama nebo osoba jí blízká, g) přepravujícím nezaopatřené děti, které jsou léčeny pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou, pokud rodiče nebo jim naroveň postavené osoby pobírají příspěvek na provoz silničního motorového vozidla podle zvláštního právního předpisu, h) při odstraňování následků dopravních nehod na zpoplatněné pozemní komunikaci, při provádění záchranných a likvidačních prací a při ochraně obyvatelstva nebo při záchraně života a ochraně zdraví osob, i) Správy státních hmotných rezerv při přepravě materiálů státních hmotných
Prezentační příspěvěk k tématu rozvoje dopravní infrastruktury v České republice.
NUTS II JIHOZÁPAD
EN č. 12 / 2010
Do konce roku proplácejí miliardu korun Podzim 2010 s sebou přinesl komunální volby a tak i změnu v podobě zastupitelstev na jednotlivých radnicích. Projevila se tato obměna i v přehodnocování priorit v oblasti evropských projektů? „ROP Jihozápad zatím nemá signály o přehodnocování priorit obcí v souvislosti s nově zvolenými zastupitelstvy. Pokud případně k takovému přehodnocení priorit doje, poznáme to až z počtu a charakteru podaných projektů do dalších výzev,“ říká k tomuto problému Adam Kotalík, mluvčí ROP Jihozápad. Nejvýznamnější aktualitou týkající se ROP Jihozápad je tak především uvolnění finančních prostředků pro ROP Jihozápad ze strany ministerstva pro místní rozvoj. Příjemcům, kteří řádně ukončili svůj projekt, tak do konce roku bude vyplacena zhruba miliarda korun. Dlouho očekávané finanční prostředky od ministerstva pro místní rozvoj na proplácení dotací projektům z druhé, třetí a čtvrté výzvy obdržel Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad 22. listopadu. Ministerstvo pro místní rozvoj se na začátku září letošního roku rozhodlo pozdržet převod finančních prostředků v souvislosti s policejním vyšetřováním. Od té doby probíhala intenzivní jednání mezi zástupci Úřadu Regionální rady a ministerstva o uvolnění dotací alespoň na projekty, které nejsou dotčeny šetřením policie. 22. 11. 2010 bylo tak na účet úřadu poukázáno 1,18 mld. Kč, které se začaly hned v následujících dnech proplácet příjemcům, jejichž projekty měly řádně ukončenou kontrolu. První 32 projekty ve výši téměř 550 milionů Kč byly proplaceny již během prvního týdne.
Prostřednictvím ROP Jihozápad přiteklo do Jihočeského a Plzeňského kraje do této doby již více než 1,5 miliardy korun. Celkově tak ROP Jihozápad vyplatil příjemcům v obou krajích více než 3,5 miliardy korun. Z celkové alokace ROP Jihozápad je již vyčerpáno, tedy smluvně vázáno, 38,5 % prostředků.
KRÁTCE • Novostavba dětského oddělení Nemocnice České Budějovice patří mezi největší investiční projekty, které byly ve městě úspěšně dokončeny za podpory z ROP Jihozápad. Malí pacienti mohou tento pavilon užívat od května letošního roku. V těchto dnech projekt končí i administrativně a na účet příjemce doputovala poslední část dotace z ROP Jihozápad. Pavilon, který se stavěl „na zelené louce“ v letech 2008/2009, byl v rámci 3. výzvy ROP Jihozápad podpořen částkou přesahující 238 milionů korun. • V rámci projektu „Úprava veřejného prostranství Dřešín - UČS 1 - autobusové zastávky, příjezd a přístup“ byly provedeny úpravy veřejného prostranství v centru obce za účelem vybudování zastávek autobusu vč. navazujícího parkoviště a zřízení bezpečných příjezdů a přístupů. Projekt byl v rámci 2. výzvy ROP Jihozápad podpořen částkou téměř 2,8 milionu korun.
DVĚ STOVKY PROJEKTŮ JSOU HOTOVÉ ROP Jihozápad se vyznačuje vysokým množstvím připravených projektů čekajících na podporu z evropských fondů. V prvních jedenácti administrovaných výzvách byly do ROP Jihozápad předloženy 2 343 žádosti, ze kterých byly k podpoře schváleny pouze 544. Na jednoho úspěšného žadatele tak v ROP Jihozápad připadá 4,3 těch neúspěšných. Z 544 schválených projektů bylo již 199 ukončeno a proplaceno příjemcům. V roce 2010 prozatím vyhlásil ROP Jihozápad dvě nové výzvy. Jedenáctou, která byla zaměřena na rekonstrukce krajských silnic, rozvoj infrastruktury cestovního ruchu a pěší
9
Pavilon dětského oddělení Nemocnice České Budějovice. foto: Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad stezky či hipostezky, a bylo v ní alokováno 1,26 miliardy korun, a dvanáctou, zaměřenou na podporu regionálních letišť, s alokací 450 milionů korun. V prosinci letošního roku je ale ještě plánováno vyhlášení dalších dvou výzev. Třináctá výzva bude zaměřená na rozvoj místních komunikací, revitalizaci měst a obcí s 5 až 50 tisíci obyvateli a na rozvoj školství s alokací téměř 270 milionů ko-
run a čtrnáctá výzva s alokací přes 1 miliardu na rekonstrukce krajských silnic. PROCES ZBRZDILO VYŠETŘOVÁNÍ Nejzásadnější událostí letošního roku bylo přehodnocení páté a šesté výzvy, ke kterému přistoupil Výbor Regionální rady na základě opakovaného doporučení exministra finan-
cí Eduarda Janoty. Důvodem k tomuto kroku bylo zpochybnění procesu původního hodnocení policií a následné zadržení dvou vedoucích pracovníků Úřadu Regionální rady, kteří byli obviněni z pokusu o zneužití pravomoci veřejného činitele, pokusu o pletichy ve veřejné soutěži a pokusu o poškození zájmů ES. Policejní vyšetřování stále probíhá. Jana Bartošová
• V Žihobcích na Sušicku byl slavnostně znovu otevřen opravený farní kostel Proměnění Páně, jehož rekonstrukce stála osmnáct milionů korun. Rekonstrukce zahrnovala krovy, střechy i vše ostatní s výjimkou mobiliáře. Rekonstrukce byla nezbytná, neboť kostel byl v havarijním stavu. Opravený kostel byl veřejnosti předán slavnostní bohoslužbou, kterou spolu s dalšími duchovními celebrovali diecézní biskup Jiří Paďour a generální vikář Adolf Pintíř. Projekt byl v rámci 5. výzvy ROP Jihozápad podpořen částkou 15,6 milionu korun.
NUTS II SEVEROZÁPAD
Některé projekty budou přehodnoceny
KRÁTCE • Schválena dotace na projekt s názvem „Dostavba hotelového komplexu Větruše“. Schválení projektu bylo terčem kritiky, protože jednatelem společnosti, která žádost podala, je nový primátor města Ústí nad Labem Vít Mandík. „Neposkytnout dotaci jen proto, že její jednatel je zvolen do veřejné funkce, není v tomto případě možné, protože by to odporovalo pravidlům rovného přístupu při rozdělování evropských peněz,“ řekl předseda Regionální rady Jiří Šulc.
Situace v Ústeckém a v Karlovarském kraji je zřejmá: Projekty dotované Evropskou unií jsou až na výjimky posvátné. Zvlášť pro malé obce, které zase tolik možností, jak na evropské peníze dosáhnout, nemají. Jaké projekty nás v obou regionech čekají? VÝSTAVBA BAZÉNU BUDE POKRAČOVAT
run,“ uvedl zastupitel Tomáš Hybner z ČSSD.
Určitého přehodnocení se dočkají projekty v Karlových Varech. Celkem jde o 25 témat, která chce vedení města, v čele s primátorem Petrem Kulhánkem z Karlovarské občanské alternativy, přehodnotit. A někde už je rozhodnuto. Například v případě projektu nového plaveckého bazénu. Vedení města rozhodlo, že projekt výstavby nového plaveckého areálu za 271,3 milionu korun bude realizován. Vítězem výběrového řízení na stavbu bazénu u multifunkční arény se v říjnu stalo sdružení Bazén KV firem Metrostav, Baustav a Tima. O zakázku se firmy bály do poloviny prosince, kdy nové vedení města rozhodlo o pokračování projektu. „Platí výsledky vyhlášeného výběrového řízení. Jednáme pouze s výhercem o tom, zda jsme schopni korigovat finanční náročnost této stavby,“ uvedl primátor Petr Kulhánek. A důvod? Vedení města totiž s touto zakázkou nemůže hýbat. Bazén je zahrnut do integrovaného plánu rozvoje města a peníze na jeho stavbu město získá z evropských dotací. „Kdyby toto rozhodnutí rada pozastavila, pak by městu hrozilo, že by muselo vrátit 420 milionů ko-
HOTOVÉ PROJEKTY: LANOVKA NEBO NEMOCNICE Z městských projektů, které nové městské rady dostaly takříkajíc do kolíbky, lze jmenovat například projekt „Modernizace RTG a ženského oddělení Městské nemocnice v Litoměřicích“. Akce prošla třemi fázemi realizace. Jednak to byl nákup nového počítačového tomografu, dále šlo o revitalizaci zelených ploch parku, které mohou pacienti a jejich návštěvy využívat a nakonec došlo ke slavnostnímu otevření modernizovaného gynekologicko-porodnického oddělení. „Městská nemocnice v Litoměřicích získala z Regionálního operačního programu Severozápad na tento projekt z Prioritní osy 1 Regenerace a rozvoj měst, z oblasti podpory 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst dotaci 25 milionů korun,“ uvedl ředitel Úřadu Regionální rady Petr Kušnierz. Dalším příkladem hotového projektu je nově zrekonstruované náměstí v městečku Abertamy. Na rekonstrukci získalo město dotaci více než 52 miliony korun. Velmi zajímavý projekt vítá ve
Jedním z dlouho očekávaných městských projektů dotovaných Evropskou unií byla i lanovka v Ústí nad Labem. zdroj: www.petrgoles.cz funkci nové zastupitele Ústí nad Labem. Jde o nejdelší lanovku bez podpěrných sloupů v Česku. 330 metrů dlouhá lanovka spojuje obchodní centrum a zámeček Větruše. Lanovka stála zhruba 80 milionů korun, většina peněz přišla z ROP Severozápad. REGION PLNÝ PROTIKLADŮ ROP Severozápad a speciálně Ústecký kraj je plný protikladů. Z hlediska čerpání evropských financí zde totiž najdeme města, která čerpají opravdu vyso-
ké částky, ale i města, která naopak nečerpají vůbec. V žebříčku českých měst (co se týká čerpání evropských peněz) je na třetím místě Ústecký kraj. Na pátém místě najdeme Chomutov, na osmém Děčín a na jedenáctém Litoměřice. Z konkrétních projektů lze jmenovat například zimní stadiony v Chomutově a Litoměřicích, rekonstrukci zámku v Děčíně nebo kromě lanovky i českoněmecké muzeum v Ústí nad Labem. V Ústeckém kraji však najdeme i smutné vítěze. Na chvostu celorepublikové tabulky jsou
dvě města, která zatím žádné evropské peníze nezískala: Most a Teplice. Od roku 2007 do listopadu tohoto roku byly do ROP Severozápad podány zatím 783 projektové žádosti. Žadatelé usilovali celkem o více než 29 miliard korun. Podpora z ROP Severozápad byla dosud schválena pro 240 projektů, mezi které bylo rozděleno přibližně 13,5 miliardy korun. Realizátorům úspěšně dokončených projektů či etap bylo dosud proplaceno skoro 6 miliard korun. Filip Appl
• Dle závěrů devátého zasedání Monitorovacího výboru ROP Severozápad vykazuje tento operační program při rozdělování evropských peněz velmi dobré výsledky a díky řadě dokončených projektů je jeho činnost v obou krajích, které do něj patří, jasně patrná. „Jsem rád, že se v posledním období výrazně zvýšil objem dotací, které byly proplaceny konečným příjemcům,“ doplnil spokojeně zástupce Evropské komise Tomáš Kuchtík. • Zástupci Úřadu Regionální rady přivítali návštěvu z estonského ministerstva vnitra. Zahraniční hosté se seznámili s fungováním Regionálního operačního programu Severozápad a prohlédli si i některé dokončené projekty. Na Ústecku tak mohli vidět například projekt s názvem „Chrám chmele a piva“ nebo „Rekonstrukci dětského domova ve Vysoké Peci“. V Karlových Varech se byli podívat mimo jiné na nový letištní terminál.
10
INZERCE
Pour Féliciter
EN č. 12 / 2010
Co mají společného?
2011
Děkujeme Vám za projevenou důvěru v uplynulém roce a do nového roku 2011 Vám přejeme hodně zdraví, štěstí, osobních i pracovních úspěchů. Tým projektu „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“
Recyklaci! Moderní počítač a obyčejný kbelík – co mají společného? Při výrobě obou těchto věcí byly použity recyklované materiály. Děkujeme, že dáváte odpadům druhou šanci.
www.cistykraj.cz
www.jaktridit.cz
EN č. 12 / 2010
INZERCE
11
12
NUTS II SEVEROVÝCHOD
EN č. 12 / 2010
KRÁTCE • V Pardubicích se konalo setkání zástupců českých a moravských krajů a Svazu měst a obcí. Společně diskutovali o závěrech páté kohezní zprávy, kterou na podzim vydala Evropská komise, a která věnuje pozornost hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU. „Je zásadní, aby politika soudržnosti uplatňovaná po roce 2013 respektovala různou úroveň rozvoje jednotlivých regionů v České republice,“ řekl hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. • Zástupci dvou ministerstev a rozvojových agentur z Estonska byli navštívit projekty dotované z ROP Severovýchod. Prohlédli si tak například Dům u Špoláků v Hradci Králové, nový plavecký bazén v Litomyšli nebo dopravní terminál v České Třebové. Podle koordinátorky akce Kristiny Pall je Estonsko v čerpání stejně daleko jako Česko. „V Estonsku nejvíce čerpají obce a města, podnikatelé a nestátní organizace mají omezené možnosti,“ řekla. • V Chrastavě se na konci listopadu sešli členové Monitorovacího výboru ROP Severovýchod, aby společně diskutovali o změně přístupu vlády ke státní spoluúčasti na financování projektů podpořených z ROPu. Setkání proběhlo v chrastavském Centru volnočasových aktivit, na které dostalo město dotaci 14,5 milionu korun. Zúčastnil ho i zástupce Evropské komise Tomáš Kuchtík.
Po volbách se možná přehodnotí některé projekty Naprostá většina projektů podpořených z ROP Severovýchod bude pokračovat i po nástupu nových samospráv. Přesto se objevily i akce, které ještě budou posouzeny a možná i zrušeny. O jaké projekty jde? OPRAVA LIBERECKÉ RADNICE MOŽNÁ NEPROBĚHNE Poměrně napjatá situace panuje kolem čerpání evropských peněz v Liberci. Nové vedení města totiž postavilo svůj volební program také na tom, že prověří čerpání peněz z Evropské unie. Primátorem se zde stal Jan Korytář ze Změny pro Liberec. Otazník visí například nad opravou liberecké radnice. „Chceme vědět, kam ty peníze plynou – aby plynuly efektivně,“ upozornil Korytář. Historická budova má podle původního plánu projít rekonstrukcí za 104 miliony korun. Má být zastřešeno nádvoří a v objektu mají vzniknout i výstavní prostory. Nový primátor však projekt považuje spíše za vyhazování peněz. S tím nesouhlasí bývalé vedení. Do objektu prý zatéká a voda poškozuje celou stavbu. „Původně jsme chtěli získat dotaci například na opravu topení či na nový výtah, ale to bohužel tento typ dotace neumožňuje,“ vysvětluje koordinátor evropských projektů Michal Vereščák. Podle něj není možné s rozhodnutím otálet do nekonečna a celá věc by se měla vyřešit co nejdřív. „Ty peníze musíme proinvestovat do konce června 2015. Zdá se to jako dlouhá doba, ale je
těžké zkoordinovat například jednání zastupitelstva, kde se budou projekty řešit a jednání komise integrovaného plánu rozvoje města, která to má taky na starosti.“ Nové vedení Liberce ale bude posuzovat i další projekty, které připravilo minulé vedení. Je jich celkem šestnáct. Připravena je například rekonstrukce divadla za 114 milionů korun nebo výstavba tramvajové trati za 148 milionů korun. V MÝTĚ SE ROZPLÝVÁ SEN O MUZEU Další příklad nového posouzení projektu najdeme v Pardubickém kraji. Konkrétně ve Vysokém Mýtě. Město získalo šedesátimilionovou evropskou dotaci na unikátní muzeum karosářství. Nové vedení však oznámilo, že jde o příliš velkou akci a město si ji nemůže dovolit. Podle nového starosty Miloslava Souška z ČSSD musí být muzeum skromnější. Na stavbě chce ušetřit až desítky milionů. „Vybudovat Muzeum karosářství podle původního projektu by znamenalo nahnat město do dlouhodobé dluhové pasti. To nemohu po svém nástupu udělat.“ Nedávno přitom starosta převzal od hejtmana Pardubické-
ho kraje a předsedy Regionální rady Radko Martínka dekret na evropskou dotaci. Nyní se zdá, že ji nevyčerpá celou. K 60 milionům by totiž město muselo přidat 45 milionů korun ze své pokladny. Opozici se postup nového vedení samozřejmě nelíbí. Podle bývalého starosty Martina Krejzy z ODS je pozdě něco měnit. „Připravovali jsme muzeum pět let, investovalo se do toho pět či šest milionů korun, ořezat se projekt dá, ale už z toho pak nevznikne smysluplný výsledek,“ uvedl Krejza. NOVÉ PROJEKTY CÍLÍ NA CESTOVNÍ RUCH Až na výjimky ale jinak nová vedení měst a obcí budou pokračovat ve všech projektech, na které předchozí samosprávy získaly dotaci z ROP Severovýchod. Důvod je zřejmý – získat dotaci není jednoduché a naprostá většina měst a obcí si evropských peněz váží příliš na to, aby tyto prostředky nechala jen tak propadnout. Aktuální projekty měst a obcí se týkají cestovního ruchu. Hned několik se jich bude realizovat v Pardubickém kraji. Dekret na 45 milionů převzala starostka Hlinska Magda Křivanová na projekt revitalizace památkové rezervace lidové architektury Betlém Hlinsko a navazujících ploch. Další projekty v oblasti cestovního ruchu budou realizovat například Slatiňany. Jde o rekonstrukci
Zatím není jasné, zda a v jaké míře se bude realizovat projekt rekonstrukce liberecké radnice. zdroj: www.liberec.cz zchátralého objektu Švýcárny za 23 miliony korun. „Všechny projekty nejsou přínosné jen pro dané místo, ale pro celý Pardubický kraj. Až se za dva roky dnešní záměry zrealizu-
jí, turisté budou mít více důvodů náš kraj navštívit, ubytovat se v něm a strávit dovolenou. A o to nám jde,“ dodal hejtman Martínek. Filip Appl
NUTS II JIHOVÝCHOD KRÁTCE • Výbor Regionální rady Jihovýchod na svém zasedání rozhodl o vyhlášení nových výzev na výstavbu silnic druhých a třetích tříd, mostů, protihlukových zdí nebo okružních křižovatek. Nová výzva je otevřena pro výstavbu infrastruktury na civilních letištích a další na výstavbu středních škol, speciálních škol nebo knihoven. V těchto výzvách mohou své projekty předkládat kraje a jimi zřízené organizace. Projekty krajů, které budou podpořeny, už musí počítat s větší finanční zátěží na spolufinancování ve výši 15 % způsobilých výdajů. Kraje mohou získat do roku 2015 až 632 miliony korun. • Výbor Regionální rady Jihovýchod na svém zasedání rozhodl o vyhlášení nových výzev na výstavbu silnic druhých a třetích tříd, mostů, protihlukových zdí nebo okružních křižovatek. Nová výzva je otevřena pro výstavbu infrastruktury na civilních letištích a další na výstavbu středních škol, speciálních škol nebo knihoven. V těchto výzvách mohou své projekty předkládat kraje a jimi zřízené organizace. Projekty krajů, které budou podpořeny, už musí počítat s větší finanční zátěží na spolufinancování ve výši 15 % způsobilých výdajů. Kraje mohou získat do roku 2015 až 632 miliony korun.
Brněnské podzemí je opět přístupné Brno má od konce listopadu novou turistickou atrakci v podobě Mincmistrovského sklepa pod Dominikánským náměstím. Středověký sklep představuje první dokončenou etapu projektu Zpřístupnění brněnského podzemí, který buduje město Brno za pomoci dotace z Regionálního operačního programu Jihovýchod. Na slavnostním otevření byl kromě zástupců Regionální rady Jihovýchod osobně také primátor města Roman Onderka. Projekt Zpřístupněné brněnské podzemí spolufinancovala Evropská unie s pomocí regionálního operačního programu. Dotace určené pro cestovní ruch umožnily sanaci sklepních komplexů pod Zelným trhem a Dominikánským náměstím, jejich propojení a zpřístupnění veřejnosti. Celkové náklady na projekt radnice byly více než 93 miliony korun, přičemž 60 milionů šlo z Evrospké unie. NEJDŘÍVE NASTOUPILI ARCHEOLOGOVÉ Během třiceti let průzkumů brněnského podzemí objevili archeologové množství sklepních prostor, chodeb, štol a studní. Zároveň zdokumentovali několik tisíc archeologických nálezů. Prostory pod novou radnicí a Dominikánským náměstím přitom byly objeveny teprve roku 1999. Sklep byl původně součástí markraběcího domu na rohu Panenské ulice a Rybného trhu, jak se Dominikánskému náměstí říkalo ve třináctém
století. „Nová radnice je postavena na základech dvou původních vojenských budov. Nikdo moc dobře nevěděl, v jakém stavu zdivo je. Podzemní prostory odborná firma staticky sanovala. Zajistili jsme aplikaci mikropilotáží a prostory prohloubili, aby z nich bylo možné projít do Mincmistrovského sklepa. Ten byl do té doby přístupný jen přes budovu Nové radnice,“ řekl technický ředitel Brněnských komunikací Josef Luňáček. Dodal, že veřejnost do něj měla vstup pouze výjimečně mimo jiné i z důvodu špatného přístupu do podzemí, který je však nyní ze dvou třetin bezbariérový. V rámci projektu, který vznikl za podpory ROP Jihovýchod, došlo k sanaci podzemních prostor, protažení štol spojujících jednotlivé segmenty chodeb, vybudování vstupů, výstupů, potřebného zázemí a instalaci expozic. Vchod do brněnského podzemí vede z Panenské ulice, kde se návštěvníci dostanou do vstupních prostor. Na prohlídkové trase je k vidění dílna mincmistra, replika Rybného trhu z roku 1300 nebo zmenšenina Královské kaple, která
na náměstí kdysi stála. Expozice přibližuje historii ražby mincí v Brně a na Moravě a faksimile vzácných dokumentů. ZÁJEMCŮM VYRAZÍ MINCI SÁM MISTR BRUNO Samotná prohlídka přitom není vše, co na návštěvníky čeká. Během návštěvy sklepa si zájemci mohou nechat vyrobit i památeční minci na připraveném lisu. „Stanou se jedním ze symbolů Brna. Každá významná ná-
vštěva dostane speciální zlatou či stříbrnou minci,“ uvedl primátor Onderka. Podzemí má také propagační úlohu. V jedné z místností jsou desítky obrazovek, které promítají program kulturních zařízení v Brně a Jihomoravském kraji. Cesta podzemím pak pokračuje úzkou sklepní uličkou, jejíž zdi zdobí nákresy přibližující techniku ražby mincí. K vidění je zde i původní studna ze 13. století a studna plná mincí. Chodba přivede návštěvníky do Mincmis-
trovského sklepa, kde se mohou setkat s živým mistrem Brunem. Ten tu však ve skutečnosti vyráběl mince asi před sedmi sty lety. V příštích třech letech se v Brně veřejnosti otevře pět historických podzemních prostor. Mimo Mincmistrovského sklepa, sklepení pod Zelným trhem a středověké předbraní u Běhounské brány to budou podzemní chodby pod Běhounskou ulicí a Kostnice u kostela sv. Jakuba. Michal Tillgen
Středověké sklepení Domu mincmistrů objevené v r. 1999 na Dominikánském náměstí.
zdroj: Město Brno
13
PREZENTACE
EN č. 12 / 2010
Centrum evropského projektování pomáhá s veřejnými zakázkami Veřejné zakázky patří mezi hlavní a velmi důležité nástroje při čerpání evropských i dalších dotací. I když s nimi jednotliví žadatelé pracují často, stále tvoří jedno z úskalí, která ve svém důsledku mohou zhatit celou realizaci projektu. Čím častěji zadavatelé k veřejným zakázkám a jednotlivým řízením přistupují, tím častěji se objevují chyby a množí případy pochybení.
Pomocnou ruku i v tomto případě může nabídnout Centrum evropského projektování, které si klade za cíl provést žadatele o evropské dotace všemi úskalími realizace projektu bez předvídatelných chyb. Požádali jsme proto o rozhovor o problematice veřejných zakázek odborníka, kterým je Ing. Petr Vlášek, manažer veřejných zakázek Centra evropského projektování v Hradci Králové. Co jsou to veřejné zakázky, k čemu slouží a jakými pravidly se řídí? Zadávání veřejných zakázek se řídí zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v platném znění (dále jen ZVZ), metodickými pokyny operačních programů a interními směrnicemi veřejných zadava-
telů. Pokud zadavatel realizuje zakázku financovanou z operačního programu, musí postupovat dle metodického pokynu daného operačního programu a musí i zohlednit své interní směrnice, aby neporušil ani jeden z výše uvedených dokumentů. Vždy si musí vybrat tvrdší požadavky. Pojem veřejná zakázka definuje zákon v ustanovení § 7 ZVZ, a to tak, že za veřejnou zakázku je považována taková zakázka, která se uskutečňuje na základě smlouvy mezi jedním nebo více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Podmínkou pro definici veřejné zakázky je tedy vznik písemné smlouvy, z níž vyplyne povinnost úplaty a jejímž předmětem bude dodávka, služba nebo stavební práce. Pokud některý z těchto znaků nebude naplněn, nejedná se o veřejnou zakázku. Jaké jsou nejčastější chyby a jejich důsledky? Nejčastější chybou je, že zadavatel
stanoví diskriminační podmínky zadávací dokumentace (tzn. kvalifikační předpoklady, hodnotící kritéria a nebo i obchodní a platební podmínky) a omezí tím potenciální počet uchazečů o veřejnou zakázku. Právě na to pohlížejí řídící orgány i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže velmi přísně. Zadavatel musí ke každé zakázce přistupovat individuálně. Ve své praxi jsme se v Centru evropského projektování setkali i s případem chybně vypracovaného vzoru, který byl sestaven v rozporu se ZVZ. Řada zadavatelů se neseznámila se zákonem a pouze mechanicky tento chybný vzor kopírovala. Tím pádem byla spousta zadávacích řízení špatně. Pokud se to stane a takové řízení napadne řídící orgán operačního programu nebo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, hrozí zadavateli reálné riziko, že přijde nejen o dotaci, ale bude čelit i dalším sankcím. Tato pochybení jsou v poslední době stále častější. Má Centrum evropského projektování zkušenosti s veřejnými zakázkami? Jako zástupce zadavatele máme bohaté zkušenosti jak se zadáváním veřejných zakázek podle ZVZ, tak i pro zadavatele mimo režim veřejných zakázek. To znamená pro sub-
jekty, které nespadají pod tento zákon, ale jsou příjemci dotace a musí dodržovat pravidla. CEP dokonce prostřednictvím projektu Posílení absorpční a administrativní kapacity (PAAK) realizuje semináře, ve kterých radíme subjektům jak zvládnout zadávání veřejných zakázek. Úzce také spolupracujeme s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, se kterým jsme seminář o veřejných zakázkách pořádali. Mezi naše nejvýznamnější reference patří: Královéhradecký kraj, pro který realizujeme veřejné zakázky realizované z operačních programů (v této chvíli nejvíce zateplování škol z Operačního programu Životní prostředí), veřejní zadavatelé z řad měst a obcí i dalších institucí (např. Hoříněves, Broumov, Jičíněves, Železnice, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s.r.o., Miletín, Meziměstí, Bradlec, Špindlerův Mlýn, Přepychy, Bílá Voda), neveřejní zadavatelé (MATRIX, a. s., Sněžník, a. s., – Dolní Morava, STOH, Fibertex). Realizujeme veřejné zakázky jak investiční, tak neinvestiční - nákup hasičské techniky, dodavatele analýz, nákup fotek, ale i stavební zakázky v objemu kolem 500 milionů korun.
CEP prostřednictvím projektu Posílení absorpční a administrativní kapacity realizuje poradní semináře k veřejným zakázkám. Co může CEP nabídnout? Centrum evropského projektování nabízí kompletní zastupování zadavatele. To znamená tvorbu zadávacích dokumentací, uveřejňování na Informačním systému o veřejných zakázkách (ISVZ), uveřejňování v jiných informačních systémech (obchodní věstník, www.esfcr.cz), přijímání nabídek, řízení komise pro otevírání obálek, řízení komise pro hodnocení nabídek a veškerá administrace s tím spojená. Naší snahou je co nejméně našeho klienta „zahlcovat papíry“. Proto si nás přece najímá. Pokud si nás klient najme, měl by být co nejméně zatěžován administrativou.
Co je k tomu potřeba? Jaké informace, žádosti nebo podklady musí zájemce mít a na koho se může v Centru evropského projektování obrátit? Naši klienti, pokud budou chtít, abychom je zastupovali v zadávacím řízení, by měli mít připravený předmět zakázky a měli by mít představu o obchodních a platebních podmínkách, při kterých bude zakázka realizována. Ostatní věci už s klientem nastavíme my.
že se jedná o vůbec první zákon, který je napsán formálně perfektně po právní stránce. Z hlediska právního výkladu je také mnohem snazší než minulý zákon,“ shrnul na závěr Roman Landgráf.
ních partnerů v zahraničí i zajištění zpětné vazby mezi podniky v EU a Evropskou komisí.
Kontakt pro zájemce Ing. Petr Vlášek, manažer veřejných zakázek E-mail:
[email protected] Web: www.cep-rra.cz
Nový rok přinese nový Daňový řád Od 1. ledna 2011 začne platit zcela nový daňový řád, který přináší mnoho změn. Bez jejich znalostí budou mít podnikatelé velké problémy. Právě proto se v Pardubicích 8. prosince uskutečnil seminář, který byl novému daňovému řádu věnován. Seminář vznikl díky pardubické pobočce sítě Enterprise Europe Network, jejíž hostitelskou organizací je Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje. Síť Enterprise Europe Network byla založena v roce 2008. Jde o jednu z hlavních aktivit rámcového programu „Konkurenceschopnost a inovace“ , který je zaměřen na podporu malých a středních podniků, jejich růst a posílení inovačních schopností.
„Jedná se o cela nový zákon. Po 18 letech platnosti starého zákona přichází něco zcela nového, což s sebou nese i ten problém, že pro podnikatele bude těžké ho hned pochopit,“ vyjádřil se Roman Landgráf, který seminář vedl. Landgráf je daňovým poradcem již od roku 1995 a má za sebou bohatou publikační i lektorskou činnost. Ve své praxi se zaměřuje výhradně na podnikate-
le (fyzické i právnické osoby), kdy kromě běžné agendy se v posledních letech specializuje hlavně na spory mezi podnikateli a správci daně. Účastníci semináře tak měli jedinečnou možnost se seznámit se systematikou nového zákona. Zjistit vše o lhůtách a prostředcích ochrany při správě daní, dále také o podmínkách uskutečnění platby nebo sankčních následcích. „Nový daňový řád přináší spoustu věcí, které nahrazují současnou judikaturu a současně jsou zde věci úplně nové. Například podávání dodatečných přiznání. Potom je
to také nové provádění daňových kontrol. Je zde také nově upraveno vedení spisu správce daně a mnoho dalšího,“ doplnil Landgráf. Každý podnikatel, který jedná s finančními úřady, musí tyto změny znát, protože v případě, že je nezná, může se dostat do velkých problémů. „Nový daňový řád je určitě lepší. Už jen z tohoto pohledu, že dříve podnikatelé museli znát nějaké věci z judikatury. To nový daňový řád mění, protože podnikatelé už nemusí číst judikáty, ale vše najdou rovnou v zákoně. Velkou výhodou je také to,
Bližší informace o seminářích a činnosti pobočky jsou k dispozici na www.rrapk.cz.
Pardubická pobočka Enterprise Europe Network neorganizuje pouze semináře. Poskytuje poradenství v problematice evropské legislativy a dalších předpisech, poskytování informací o podmínkách podnikání v rámci celé Evropy, dále také pomoc při vyhledávání obchodních a kooperač-
PF 2011 Přeji Vám příjemné prožití vánočních svátků a mnoho zdraví, štěstí a osobních i pracovních úspěchů v roce 2011. Wish you Merry Christmas and health, prosperity and happiness in the New Year 2011. Oldřich Vlasák
Vánoční Štrasburk – sídlo evropských institucí
poslanec Evropského parlamentu / Member of the European Parliament předseda Svazu měst a obcí ČR / President of the Union of Towns and Municipalities of the Czech Republic výkonný prezident CEMR / Executive President of the Council of European Municipalities and Regions zastupitel města Hradec Králové / Councilor in the City of Hradec Králové
14
NUTS II STŘEDNÍ MORAVA
EN č. 12 / 2010
KRÁTCE • S podporou ROP Střední Morava byl zrekonstruován a zmodernizován čtyřhvězdičkový hotel Alexandria v Luhačovicích. Jeho slavnostního otevření se zúčastnila i první dáma republiky paní Lívia Klausová. Díky této kompletní rekonstrukci objektu vzniklo 38 nových pracovních míst v cestovním ruchu. • Město Olomouc už zná pravděpodobný rozpočet pro příští rok. Na investice, a to především na ty, na kterých se podílí nějakým způsobem Regionální operační program, půjde 600 milionů korun. To je skoro o 200 milionů víc než v tomto roce. Peníze dá město například na rekonstrukci Výstaviště Flora, opravy ulice Štítného, velkého kanalizačního sběrače v lokalitách Povel a Nové Sady, ale také na zateplení a výměny oken ve školách v majetku města. • Zastupitelstvo Zlínského kraje schválilo vstup kraje do mezinárodní neziskové organizace NECTour neboli Sítě evropských regionů pro udržitelný rozvoj a konkurenceschopnost cestovního ruchu. „Od plnoprávného členství očekáváme, že se budeme moci zapojit do dalších projektů, které nám přinesou nové možnosti v oblasti marketingu i perspektivu čerpání finančních prostředků z evropských zdrojů,“ doplnil náměstek hejtmana Jindřich Ondruš.
Podpořili i kontroverzní kongresové centrum ROP Střední Morava poskytuje možnost získat evropskou dotaci podnikatelům, krajům, ale také především městům a obcím. Do obecních zastupitelstev jsme na podzim dosadili nové tváře. Tváře, které se teď musí vypořádat s řadou rozjednaných a rozpracovaných projektů dotovaných nebo čekajících na dotaci z Evropské unie. KONGRESOVÉ CENTRUM TERČEM KRITIKY V krajském městě Zlíně nahradila vládu ODS koalice v čele s TOP 09. Primátorem se stal Miroslav Adámek. O žádné velké přehodnocování projektů ale v případě této koalice nepůjde. Ta nejkontroverznější stavba už je totiž dokončena. Necelý měsíc před volbami bylo ve Zlíně otevřeno nové kongresové centrum. Objekt, jehož výstavba přišla na astronomických 636 milionů korun, bude sloužit městu jako polyfunkční centrum kulturních a společenských akcí. V budově najde své nové sídlo také Filharmonie Bohuslava Martinů. Budova byla financována z velké části Evropskou unií, a to jako součást plánu integrovaného rozvoje města. Výstavba komplexu je přitom kritizována hlavně uskupením M.O.R. - za Morální Očistu Radnice. Podle sdružení byla stavba předražená. „Kongresové centrum vnímáme jako příliš nákladnou a megalomanskou stavbu, která možná byla postavena na úkor několika malých jednotlivých akcí, které díky ní budou muset být asi odloženy,“ řekla šéfka uskupení Eva Štauderová. Bývalé vedení radnice s tím však
nesouhlasí. „Ty peníze jsme nemohli využít lépe,“ říká dřívější náměstek Miroslav Hladík. Podle něj získalo město dotaci z ROP Střední Morava na integrovaný rozvoj města. „Zastupitelé mohli zvažovat dvě varianty – jestli evropské dotace využijí na jednu koncentrovanou zónu ve městě a z rozpočtu dofinancují zhruba 15 procent, nebo peníze nevyužijí a zmíněných 15 procent z rozpočtu města použijí jen například na chodníky,“ dodal bývalý náměstek. V MENŠÍCH MĚSTECH PROJEKTY POKRAČUJÍ V naprosté většině případů nebudou nové obecní rady přehodnocovat již rozjednané a odstartované projekty. Každá koruna dobrá a každá koruna z Evropské unie obzvlášť. Takové heslo bychom možná slyšeli z úst starostů velmi často. Přesto se výjimky najdou. Jednou takovou je město Javorník. Novou koalici zde vede ODS. Do čela města se postavila Irena Karešová. A ta hodlá prověřit například projekt rekonstrukce a rozšíření čistírny odpadních vod v Bílém Potoce. „Bývalé vedení chtělo město vrhnout do velkého úvě-
Jedním z největších projektů na Zlínsku byla výstavba nového areálu kongresového centra ve Zlíně. zdroj: www.stavbaweb.cz. ru, aniž bychom projekt viděli. Dotaci máme, ale schválením zastupitelstva zatím neprošla, protože se nám zdál projekt předimenzovaný. Jestliže před patnácti lety stála nová stavba patnáct milionů korun, tak rekonstrukce má přijít na padesát milionů. S tím jsme nemohli bez zhodnocení projektu souhlasit, takže vše musíme znovu prozkoumat,“ řekla Karešová, ale zároveň dodala, že čistírna patří k prioritám. Z projektů, které naopak pokračují a budou zřejmě dovedeny k úspěšné realizaci, lze jmenovat například vybudování přestupních terminálů v Bystřici pod Hostýnem za 25 milionů korun. Bystřice se snaží ma-
ximálně využívat dotací. Z ROP Střední Morava chce získat peníze také na nové středisko volného času Včelín. I tento projekt kontinuálně pokračuje bez ohledu na vedení města. O ČERPÁNÍ INFORMOVALA KONFERENCE Jaký je stav čerpání evropských peněz v Olomouckém a Zlínském kraji? Odpověď na tuto otázku podala konference s názvem „Jsme v polovině“, která proběhla v Přerově. „V mnoha městech a obcích byla v říjnu zvolena nová zastupitelstva, proto jsme považovali za vhodné nové zastupitele informovat o aktuálních finančních mož-
nostech Regionálního operačního programu Střední Morava,“ řekl předseda Regionální rady a olomoucký hejtman Martin Tesařík. Podle něj z celkového objemu peněz přidělených na rozvoj Olomouckého a Zlínského kraje zbývá rozdělit necelé tři miliardy. „Z celkově osmnácti miliard je již jedenáct miliard schváleno výborem k financování, projekty za jednu miliardu jsou v administraci, dvě miliardy jsou vyčleněny na integrované projekty a koncepty a jedna miliarda je ztráta, kterou přineslo Usnesení vlády ČR o zrušení spolufinancování ze státního rozpočtu a kurzové ztráty,“ doplnil Tesařík. Filip Appl
NUTS II MORAVSKOSLEZSKO KRÁTCE • Karviná získá dotaci 110 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko na rozšíření knihovny, rekonstrukci fotbalového areálu Kovona a modernizaci čtyř učeben základních škol. Financování projektů evropskými zdroji podpořila Regionální rada Moravskoslezsko. Všechny tři záměry jsou součástí integrovaného plánu rozvoje města. Probíhající rozšíření Regionální knihovny Karviná spočívá v nástavbě ústřední budovy o třetí patro, napojení a rekonstrukci nevyužívaného pavilonu Základní školy U Studny. „Budeme mít supermoderní knihovnu nejen s odděleními pro dospělé, děti a mládež nebo studovnou, ale v objektu bude moderní kino, multimediální učebna, přístup na internet nebo literární salon,“ řekl primátor Karviné Tomáš Hanzel. • Frýdek-Místek získá dotaci 20,8 milionu korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko na modernizaci pěti sportovních a dětských areálů. Z vlastního dodá čtyři miliony korun. Do žádosti o dotaci jsou zahrnuty tři sportoviště v Chlebovicích, Lískovci a v ulici Rokycanově, kde již práce proběhly. Další dva areály v Lysůvkách a ulici F. Linharta budou hotovy do poloviny příštího roku. O financování projektu evropskými zdroji rozhodla Regionální rada Moravskoslezsko.
Přes sto milionů půjde na nové cyklostezky Třináct projektů moravskoslezských měst, obcí a sdružení se uchází o evropskou dotaci na výstavbu cyklostezek. Požadují v součtu 112 milionů korun. Rozdělovat se má 110 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Projekty jsou nyní v hodnocení, o úspěšných má být rozhodnuto na jaře příštího roku. „Na podpořené záměry čeká evropský příspěvek, který pokryje až 85 procent výdajů na projekt. Platí ale omezení, že na jeden metr nově vystavené cyklostezky přispějeme maximálně pěti tisíci korunami,“ řekl o podmínkách podpory David Sventek, ře-
ditel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko. Ten bude projekty podané městy přijímat, hodnotit a následně peníze i proplácet. Jakou mají jednotlivá města šanci na to, že na dotaci takzvaně dosáhnou? „Úspěšnost žádostí o dotaci na výstavbu cyklostezek
Nové cyklostezky povedou přes pohoří Jeseníky.
byla v minulosti přibližně padesát procent, předloženo bylo dvacet pět záměrů.“ uvedl Michal Sobek, manažer vnější komunikace Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko. Na stavbu třinácti úspěšných projektů přispěje dotace v celkové výši 172 milionu korun z ROP Moravskoslezsko. Některé z menších projektů jsou již ukončené jako například nové úseky cyklostezek v Bohumíně, Bílovci nebo mezi Hradcem nad Moravicí a Žimrovicemi.
zdroj: cyklistikakrnov.cz
NEJVĚTŠÍ ŽADATELÉ CHTĚJÍ DESÍTKY MILIONŮ Mezi největšími žadateli je například stavba cyklostezky Odra – Morava – Dunaj v Moravskoslezském kraji za více než 54 miliony korun, výstavba cyklostezky Střecha Evropy v obci Lomnice 12,2 milionu korun, cyklistická trasa Ostrava - Beskydy, jejíž úsek Baška - Ostravice s odbočkou do Čeladné by měl stát 16,6 milionu nebo cyklostezky v Koběřicích za téměř pět milionů korun. Mezinárodní cyklostezka Odra-Morava-Dunaj, která by v budoucnu měla měřit zhruba tisíc kilometrů, je jedním z šesti prioritních koridorů cyklistické dopravy v České republice. Je trasována podél řek Odry, Bečvy a Moravy až k Dunajské cyklostezce jako součást evropské sítě Euro-Velo. Po dokončení bude procházet Polskem, Moravou, Slovenskem a Rakouskem. Velké části cyklostezky jsou již projekčně připraveny a částečně hotovy, díky obcím se také postupně zlepšuje kvalita povrchů a vybavenost trasy. Cyklostezka spojí obce Skrbeň a Horka nad Moravou s Olomoucí a doplní tak možnosti rekreačně turistického vyžití v oblasti střední Moravy. Navazující úsek v Moravskoslezském kraji pak pro cyklisty zpřístupní Oderské vrchy a Chráněné kra-
jinné oblasti Poodří a bude zde hrát roli spojnice mezi obcemi, v nichž cyklistickou dopravu ovlivňuje výstavba dálnice D47. Budoucí cyklistická trasa tak mimo jiné přivede cyklisty do připravovaných návštěvnických center ve Velkých Albrechticích, Studénce, Pustějově, Suchdole nad Odrou, Jeseníku nad Odrou nebo Vražném- Hynčicích. STŘECHA EVROPY SPOJÍ ČTYŘI MĚSTA Střecha Evropy je pracovní název cyklostezky, která by v budoucnu měla spojit města Hranice, Odry, Vítkov a Budišov nad Budišovkou. Cyklostezka by mohla přitáhnout turisty, kteří by měli možnost využít například nově vybudované ubytování v Dělnickém domě v Odrách, nebo v místních částech Vítovce či v Klokočůvku. Důvod, proč obce žádají o dotace na stavbu cyklostezek je zřejmý. V plánu výzev k předkládání projektů na rok 2011 se počítá právě s podporou cyklostezek a brownfieldů. Peníze z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko jsou vyhrazeny také na projekty statutárních měst z integrovaných plánů rozvoje, cílenou podporu cestovního ruchu v rámci integrovaných plánů rozvoje území nebo na vzdělávání. Michal Tillgen
EN č. 12 / 2010
090897_INZ_ZIMA_LOPATA.indd 1
INZERCE
15
2.12.09 13:40
16
PUBLICISTIKA
EN č. 12 / 2010
Vánoční ozdoby - z Čech do celého světa Na Vánoce se mnozí výrobci připravují dávno dopředu. Platí to také o družstvu ve Dvoře Králové nad Labem, kde se specializují na ručně foukané a malované skleněné vánoční ozdoby. Výroba kolekcí, určených pro světový trh tu finišovala už koncem léta. Zdálo by se, že v tak tradičním oboru ani nemůže existovat katalog novinek, ale opak je pravdou. Zájem zákazníků je třeba udržet, a tak z Podkrkonoší míří do světa především zboží, které odpovídá nejnovějším módním trendům. Hospodářská krize v Evropě trvá a málokterých výrobců se dotýká tak zásadně jako těch, kteří produkují zbytné, luxusní zboží. Své o tom vědí v Podkrkonoší, kde se od poloviny 19. století poodomácku foukaly skleněné perly. Ty od počátku nacházely odbyt hlavně v zahraničí a kdykoli ve světě nastaly horší časy, pocítili to lidé z tohoto koutu země jako jedni z prvních. Platí to i u vánočních ozdob, které zdejší skláři začali vyrábět po první světové válce. Vánoční dekorace z východních Čech neměly konkurenci v celé Evropě. Získaly významná ocenění na světových výstavách v Bruselu v roce 1935 a 1958. Dobyly trh v USA, Kanadě a Austrálii. Poslední léta se ale královédvorské výrobní družstvo potý-
ká s invazí asijských výrobců levných plastových ozdob. Situace se ještě zhoršila s nástupem hospodářské krize. Ukázalo se, že jedinou cestou, jak neztratit odbytiště, je udržet vysokou laťku ruční práce. „Od roku 2002 nám poklesl objem výroby o 70 procent, museli jsme zcela změnit strukturu podniku a snížit počty zaměstnanců. Hlavní zákazníky z řad světových obchodních domů ale právě díky kvalitnímu řemeslu stále držíme,“ říká předseda družstva Miroslav Šorma. I vánoční ozdoby ale musí zaujmout novými nápady. Dekoratéři a mistři výroby stále hledají jiné technologické postupy, tvary a barevné kombinace. Se zajímavými podněty přicházejí sami zákazníci, důležitá je inspi-
race z veletrhů bytového textilu a šatovek. Jaké tedy jsou letošní vánoční kolekce? „Pokud jde o barevnou škálu, v kurzu je vínová, lila, skořicová, měděná. Moderní je tzv. římské zlato, tedy světlější, bledší zlatý odstín. V tvarové nabídce zůstavájí nepřekonatelné tradiční kouličky, ale velký zájem je o volné tvary, především labutě a ptáčky zdobené peřím“, vypočítává vedoucí provozony Regina Jáklová a dodává, že na ozdobě rozhodně nesmí chybět třpytivý posyp.
projde několikerýma rukama. Někdo ho musí vyfouknout, obarvit, pomalovat. Je to práce, která vyžaduje trpělivost, jistou ruku a není frází, že musí být vykonávána s láskou. Jen pro peníze se zvlášť v počátcích dělat nedá. „Dekory se mění, tak to trvá, než se člověk všechno naučí a zároveň získá rychlost. Až po roce, dvou jsem mohla říct, že to trochu umím a všechny tahy barvou vypadají na ozdobě dobře,“ říká malířka vánočních ozdob Renata Prokopová.
Přes všechny inovace vznikají vánoční ozdoby po celá desetiletí v zásadě stejným postupem. Každý kousek skla
S léty praxe už dekoratéři dokážou odhadout vkus zákazníků. Platí, že co země, to jiná přání. I když ve Dvoře
Králové mohou nabídnout na 80 tisíc výrobků v šesti stech barevných provedeních, Amerika je nejvíc přístupná experimentům. Žádá například skleněné ozdoby ve tvaru plátků ovoce a zeleniny. Evropa je konzervativnější a málokdy stojí o kýč. Zvlášť Italové mají vybraný vkus a potrpí si na luxusní vzled, Středoevropané ctí nejvíc klasiku, ozdoby na stromku nejraději ladí do červené, bílé a zlaté. Skláři ze Dvora Králové jim dávají za pravdu. Tahle barevná kombinace se nikdy neomrzí a i ten, kdo se o módní trendy nezajímá, s ní o žádných vánocích nic nepokazí. Text a foto: Věra Hofmanová
Úřad pro Galileo míří do Prahy
Sacharovova cena
Informační klid v oblasti navigačních systémů narušily v prosinci hned dvě zásadní zprávy. Zatímco ruský systém GLONASS přišel kvůli nevyjasněné závadě o tři nové družice a nyní stojí před auditem nákladů na projekt, konkurenční Galileo, mnoho let připravovaný plán Evropské unie a Evropské kosmické agentury, se posunul o krok dále. Oba navigační systémy znamenají strategický cíl pro technologickou nezávislost zemí na americkém systému GPS (Global Positioning System), původně armádním, avšak dnes veřejně dostupném a hojně využívaném řidiči automobilů, turisty či majiteli tzv. chytrých mobilních telefonů po celém světě.
Kubánský disident Guillermo Farińas se bohužel neúčastnil slavnostního ceremoniálu, na kterém mu měla být předána Sacharovova cena za svobodu myšlení, kterou mu letos udělil Evropský parlament. Kubánské úřady mu totiž nakonec nedovolily opustit zemi.
Evropský úřad pro dohled nad globálními navigačními družicovými systémy, který má Galileo v kompetenci, dosud provizorně sídlí v Bruselu. Česká republika vyslovila oficiální souhlas s kandidaturou na trvalé umístění administrativního centra pro Galileo na svém území v září 2006. O čtyři roky později, 10. prosince 2010, přišlo konečné rozhodnutí o přesunu do Prahy. Alternativou bylo nizozemské město Noordwijk. Očekává se, že po přesunu v Praze vzniknou desítky až stovky nových pracovních míst. „Už dneska máme vedoucího IT oddělení, a je to Čech. Počítáme s tím, že tam bude více pracovníků
z České republiky,“ řekl pro Český rozhlas vládní zmocněnec pro systém Galileo Petr Dobeš. Galileo postupně navýší počet ze současných dvou na 30 družic obíhajících v hladině cca 23 tisíc kilometrů nad povrchem planety Země a kromě veřejných služeb bude poskytovat také údaje o poloze pro komerční, záchranné či vládní subjekty. Zprovoznění systému za necelé 4 miliardy eur se v základní konfiguraci očekává v roce 2014. Svůj vlastní družicový systém (Beidou, tedy Kompas) buduje také Čína, která v polovině prosince vypustila již sedmý satelit. Pavel Farkaš
Pro sídlo agentury byla Usnesením vlády ČR vyčleněna budova ministerstva financí (sídlo bývalé České konsolidační agentury) v ulici Janovského 2 na Praze 7. foto: Pavel Farkaš
„Přestože jsou aktivisté jako Guillermo Farińas pronásledováni a vězněni, jejich hlas nemůže být umlčen. A posláním Evropského parlamentu je umožnit, aby byl tento hlas slyšet co nejvíce. Prostřednictvím své Sacharovovy ceny se Evropský parlament snaží podporovat boj za lidská práva po celém světě. Prázdná židle vyhrazená pro letošního laureáta Guillerma Farińase je nejlepším důkazem toho, jak důležitý tento boj je,“ prohlásil dnes předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek. Osobní účast Farińase tak na plenárním zasedání suplovala pouze nahrávka, jejímž prostřednictvím kubánský disident poděkoval Evropskému parlamentu za to, že „neopustil kubánský lid během téměř
půl století trvajícího boje za demokracii“. Jak dále Farińas vysvětlil, Sacharovovu cenu za svobodu myšlení za rok 2010 přijal pouze proto, že on sám je „nevýznamným účastníkem tohoto tvrdošíjného boje, který je vlastní kubánskému národu, k němuž hrdě a čestně náležím“. Na adresu kubánské vlády pak Farińas ve své nahrané řeči uvedl: „Bohužel pro ty, kteří nám vládnou v naší vlastní zemi, se domnívám, že skutečnost, že nemůžeme svobodně opouštět ostrov, z něhož pocházím, a zase se na něj vracet, je samo o sobě zcela nezvratným důkazem toho, že se v autokratickém systému této země bohužel vůbec nic nezměnilo.“ (red)
Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail:
[email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Michal Tillgen. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail:
[email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:
[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €/25 SKK Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 7, číslo 12, vychází 23. 12. 2010 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
17
PREZENTACE
EN č. 12 / 2010
Učitelé hodnotili třídění odpadu a udělali si exkurzi V Hradci Králové diskutovali učitelé základních i středních škol o třídění odpadů v Královéhradeckém kraji. Ve středu 8. 12. 2010 proběhl na Krajském úřadě Královéhradeckého kraje workshop o odpadech pro pedagogy. Pedagogové si vyslechli přednášku o „Odpadech a obalech“ a měli možnost zhodnotit výsledky tříděného sběru v Královéhradeckém kraji. Mluvilo se také o projektu „Recyklohraní“ – školním recyklačním programu, díky kterému si žáci prohlubují své znalosti v oblasti třídění a recyklace odpadů. „Jsem rád, že učitelé mají velký zájem o problematiku třídění odpadů a naše projekty ve školách úspěšně běží. Podle učitelů se děti aktivně zapojují, plní různé úkoly, je vidět, že o celém tématu mají poměrně dobré znalosti, ale
stále mají zájem o více informací. Pedagogové celého Královéhradeckého kraje se aktivně zapojili do diskuse a vyměňovali si svoje zkušenosti,“ řekl přednášející Josef Mojžíš, manažer komunikace oddělení využití odpadů ze společnosti EKO-KOM, a.s. Po přednášce a diskusní části měli učitelé možnost navštívit společnost Transform, a.s., Lázně Bohdaneč, která se zabývá recyklací plastových odpadů z komunálních i průmyslových zdrojů. Mohli si tu prohlédnout, jak probíhá celý proces recyklace - od plastového odpadu až po nový
výrobek. Dozvěděli se, že mezi výrobky, které společnost Transform vyrábí, patří zatravňovací dlažba, chodníky, zahradní obrubníky, ale také plotové sloupky, prkna nebo přepravní palety – vše z recyklovaných plastů. I přesto, že se účastníci semináře v problematice třídění odpadů dobře orientují, překvapilo je velké množství zpracovávaného odpadu. Do společnosti Transform totiž putují plastové obaly z téměř 500 měst a obcí. Jeden z účastníků semináře – koordinátor EVVO a učitel na ZŠ Nechanice Radek Martínek - k této akci řekl: „Se seminářem jsem byl spokojen. Líbila se mi nejen teoretická část pana Mojžíše, ale především exkurze v Transformu. Dobré je, že jsem na
semináři získal CD s tematickým programem, které můžu pouštět žákům.“ Účastníci workshopu získali osvědčení o absolvování vzdělávacího programu od akreditované vzdělávací společnosti EKO-KOM, a.s. Pracovní seminář, který se konal 8. 12. 2010 v Hradci Králové, byl realizován s podporou krajského projektu „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“ a zároveň podporuje popularizační kampaň společnosti EKO-KOM, a. s. Informace o společnosti Transform Lázně Bohdaneč najdete na www.recyklace.cz. Informace o třídění odpadu hledejte na www.ekokom.cz, www. jaktridit.cz a www.cistykraj.cz.
Rekord se blíží – v Hradci Králové vystavují erby z odpadů Školy v Královéhradeckém kraji se zapojily do celorepublikové soutěže o SVĚTOVÝ REKORD. Soutěž realizuje společnost EKO-KOM, a.s., a organizačně zabezpečuje agentura Dobrý den Pelhřimov, s.r.o. Děti z mateřských, základních i středních škol vyráběly z tříděných odpadových materiálů znaky svého města či obce. V průběhu roku 2010 tak vznikla největší GALERIE ZNAKŮ MĚST A OBCÍ nejen v Královéhradeckém kraji, ale také v celé České republice. Podle organizátorů je nový světový rekord na spadnutí. „Světový rekord má za úkol upozornit na nutnost třídění odpadu. Doufáme, že si díky tomuto projektu lidé uvědomí, že z tříděného odpadu se dají vyrábět užitečné věci a kvalita třídění má rozhodující vliv na možnost dalšího zpracování odpadu. Zároveň vítáme možnost prezentovat společnost EKO-KOM,“ vyjádřil se Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO‑KOM, a.s. „Jsem rád, že mezi dětmi je velký zájem o tuto soutěž, díky které mohou i oni hravou a kreativní formou upozornit na problematiku třídění odpadů“, doplnil RSDr. Ing. Otakar Ruml - předseda Výboru pro životní prostředí a zemědělství Královéhradeckého kraje. Děti lepily a tvarovaly znaky z PET lahví nebo jejich víček, z plastových
tašek, sáčků a fólií, z papíru, skla a dalších odpadových materiálů. Nejčastěji vytvářely znaky jako mozaiku nebo plastiku. V prosinci proběhnou ve všech krajích ČR krajské výstavy. V pondělí 13. prosince 2010 začala krajská výstava erbů také na Staré Radnici v Hradci Králové. Až do 10. ledna 2011 si tu můžete prohlédnout 30 vybraných znaků měst a obcí Královéhradeckého kraje. Výstava erbů je realizována v rámci krajského projektu „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“. Většina z nich poputuje 11. ledna do Brna na veletrhy GO a Regiontour, které na brněnském výstavišti probíhají ve dnech 13. - 16. ledna 2011. „Pro děti jsme v průběhu vernisáže královéhradecké výstavy, která se uskutečnila 14. prosince, při-
pravili doprovodný program. Mohly nám nakreslit erb, který se jim nejvíce líbí, nebo vyzkoušet svoje znalosti při kvízu. Téma je jasné – třídění odpadů. Děti, které zadané úkoly zvládly, dostaly drobné dárečky - například pexeso, omalovánky a další. Výstava erbů měst a obcí z Královéhradeckého kraje bude na Staré Radnici otevřena v pracovní dny od 8.00 do 16.00 hodin. Akce potrvá do 10. ledna 2011,“ upřesnila informace Ing. Dana Vostřezová z Centra evropského projektování Hradec Králové, která se podílí na organizaci celé akce. Každá škola, která se do soutěže přihlásila, získá certifikát o účasti na rekordu, vybrané soutěžní kolektivy dostanou Českou knihu rekordů a placku s emblémem pokusu o světový rekord. Tři nejlepší realizační týmy erbů z Královéhradeckého kraje čekají další odměny. V Brně mohou nejúspěšnější soutěžící získat například počítač nebo fotoaparát. Kromě toho je to pro školy skvělá příležitost prezentovat se v rámci své obce, kraje i republiky. Znaky měst a obcí vyrobené z odpa-
dových materiálů rozhodně nepřehlédnete – jejich rozměr je přibližně 100 x 100 cm. Každý vyrobený znak bude zároveň započítán do pokusu o vytvoření světového rekordu. Přijďte se podívat na galerii znaků měst a obcí Královéhradeckého kra-
je. Výstava běží od 13. prosince 2010 až do 10. ledna. Informace o celé akci hledejte na www.znakymestaobci.cz. Informace o třídění odpadu najdete na www. cistykraj.cz a www.jaktridit.cz.
Boj o světový rekord V pondělí 13. prosince 2010 proběhla vernisáž výstavy GALERIE ZNAKŮ MĚST A OBCÍ PARDUBICKÉHO KRAJE. Děti ze škol Pardubického kraje vyráběly znaky svých měst a obcí z odpadových materiálů určených pro třídění. Nejčastěji je lepily a tvarovaly z PET lahví nebo jejich víček, z igelitových tašek, plastových sáčků nebo ze skla a papíru. Celá tato soutěž probíhala nejen v Pardubickém kraji, ale po celé republice. Děti se spojily ve snaze o vytvoření světového rekordu – největší světové galerie znaků měst a obcí. Jen v Pardubickém kraji jich vznikly tři desítky.
Do pokusu o vytvoření světového rekordu se počítá každý vyrobený znak. Vernisáž v nových reprezentativních sálech bývalé reálky v Pardubicích zahájil hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. Od 14. prosince až do 7. ledna si výstavu můžete prohlédnout v prvním patře Krajského úřadu v Pardubicích. Ty nejzajímavější znaky poputují 11. ledna do Brna na veletrhy GO a Regiontour, které na brněnském výstavišti probíhají ve
dnech 13. - 16. ledna 2011. Tuto soutěž a zároveň pokus o světový rekord připravila pro děti společnost EKO-KOM, a.s. a Agentura Dobrý den Pelhřimov, s.r.o. O tom, proč vlastně tato soutěž vznikla a co má za úkol, informoval Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, a.s.: „Cílem celé akce je připomenout široké veřejnosti, že je opravdu nutné třídit odpad. Je dů-
ležité, aby si lidé uvědomili, jak velkou roli hraje kvalita třídění při dalším zpracování odpadu.“ Každá škola, která se do soutěže přihlásila, získá certifikát o účasti na rekordu, vybrané soutěžní kolektivy dostanou Českou knihu rekordů a placku s emblémem pokusu o světový rekord. Tři nejlepší z Pardubického kraje čekají další odměny. Pro školy je to zá-
roveň skvělá příležitost prezentovat se v rámci své obce, kraje i republiky. Informace o celé akci hledejte na www.znakymestaobci.cz, infor-
mace o třídění odpadu na www. ekontejnery.cz. Galerii obrázků ze soutěže Zdravá a nemocná příroda najdete na www.pomahameprirode.cz
18
PUBLICITA
EN č. 12 / 2010
Čtyři velké železniční projekty schváleny Evropskou komisí Operační program (OP) Doprava je z hlediska finančních alokací nejobjemnější operační program České republiky. OP Doprava je financován z ERDF a FS. Finanční prostředky programu jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy (silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravy, multimodální nákladní přepravy) a dopravní infrastruktury, které povede ke zlepšení dostupnosti dopravy. Podmínkou podpory předložených projektů jsou minimální negativní dopady na životní prostředí. Podpora OP Doprava se soustředí také na pražské metro - intervence OP Doprava jsou tedy zaměřeny na celé území České republiky. Řídícím orgánem (ŘO) OP Doprava je Ministerstvo dopravy České republiky, funkci Zprostředkujícího subjektu vykonává Státní fond dopravní infrastruktury. Více informací lze nalézt na internetových stránkách www.opd.cz.
zaměření se na jednotlivé oblasti podpory je největší převis stále evidován v oblasti podporující pražské metro a multimodální nákladní přepravu (cca 117 % resp. 123 % nad alokací oblasti podpory 5.1 resp. 6.1).
proplacených prostředků příjemcům na cca 83,1 miliardy korun. Vzhledem k časové a finanční náročnosti většiny realizovaných projektů v OP Doprava je čerpání finančních prostředků urychlováno na základě předkládání průběžných žádostí o platby, jejichž podkladem jsou fakturace provedených prací v měsíčních intervalech. V meziměsíčním srovnání nebyly v rámci OP Doprava finančně dokončeny žádné projekty. V OP Doprava bylo k 3. listopadu 2010 evidováno celkem 27 finančně ukončených projektů ve výši cca 4,9 miliardy korun.
předloženo na ŘO/ ZS předloženo na EK
schváleno na národní úrovni schváleno EK
40 35 30
Počet
Celková alokace Oblast podpory podpory 2007– 2013 -
1.1 2.1 3.1 4.1 5.1 OP D
25 20 15 10 5 0
OP D
OP ŽP
OP VaVpI
zdroj: MSC2007, řídící orgány, 6. 10. 2010
Realizace OP Doprava Od počátku realizace OP Doprava byla k 3. listopadu 2010 podána 201 žádost v celkové hodnotě cca 205,2 miliardy korun. Z podaných žádostí jich bylo schváleno 116 v souhrnné výši cca 161 miliardy korun. Proplaceno bylo cca 83,1 miliardy korun, což představuje 49 % z celkové alokace na období 2007–2013. Certifikované výdaje dosahují 24,2 miliardy korun, což je 14 % alokace na OP Doprava na celé programové období. Podané žádosti V průběhu října 2010 byla v rámci OP Doprava podána jedna nová žádost, a to v oblasti podporující rozvoj silnic I. třídy mimo transevropskou silniční síť. Celkový objem finančních prostředků, které jsou požadovány v podaných žádostech, se tak zvýšil na 205,2 miliardy korun, což o 22 % přesahuje alokaci OP Doprava na celé programové období 2007–2013. Při
Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou V meziměsíčním srovnání nebylo vydáno žádné nové Rozhodnutí/ podepsána Smlouva o poskytnutí dotace. Objem finančních prostředků v projektech s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou k 3. listopadu 2010 celkově dosahuje cca 161 miliardy korun, což představuje 96 % z alokace na operační program na období 2007–2013. Nejvyšší podíl schválených prostředků vzhledem k alokacím oblastí podpory je stále evidován v oblasti modernizace dálnic transevropské sítě, silnic I. třídy a vnitrozemských vodních cest. Ve všech uvedených případech jsou alokace pro jednotlivé aktivity již přezávazkovány.
předloženo na ŘO/ ZS
alokace OP
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
OP D
mil. Kč c 57 794,1 69 018,1 2 536,9 15 382,5 18 717,0 163 448,6
% počet mil. Kč c/a d e 95,1 14 46 245,5 156,1 9 69 018,1 22,2 2 2 536,9 49,9 7 15 382,5 217,4 0 0,0 97,2 32 133 183,0
Předloženo EK
Schváleno EK
mil. Kč g 25 336,5 53 585,4 2 536,9 1 206,9 0,0 82 665,6
mil. Kč I 11 768,6 0,0 0,0 0,0 0,0 11 768,6
% počet e/a f 76,1 8 156,1 7 22,2 2 49,9 1 0,0 0 79,2 18
1.1 1.2 1 2.1 2.2 2 3.1 3 4.1 4 5.1 5.2 5 6.1 6.2 6.3 6 7.1 7 ERDF FS OP D
% l/a 19,4 0,0 0,0 0,0 0,0 7,0
zdroj: MSC2007 – 8. 11. 2010, Zpráva o realizaci OP Doprava Certifikované výdaje předložené Evropské komisi V meziměsíčním srovnání byly nově předloženy k certifikaci prostředky o objemu 2,6 miliardy korun. Celkově bylo od počátku programového období k 3. listopadu 2010 předloženo k certifikaci 28,7 miliardy korun, ze kterých již byly certifikovány výdaje ve výši cca 24,2 miliardy korun (14,4 % z celkové alokace OP Doprava). Velké projekty Dle ustanovení Nařízení Rady (ES) 1083/2006 je za velký projekt (VP) považován takový projekt, jehož celkové náklady přesahují 50 milionů eur. Žádosti o VP schvaluje nejdříve řídící orgán příslušného OP, poté jsou žádosti předkládány ke schválení Evropské komisi, která do tří měsíců od zaslání žádosti o VP
vydá své rozhodnutí. V případě, že si EK vyžádá doplnění údajů v žádosti, tato lhůta se pozastavuje a dochází k prodloužení schvalovacího procesu. V rámci České republiky se realizace VP týká čtyř operačních programů - kromě OP Doprava ještě OP Životní prostředí, OP Výzkum a vývoj pro inovace a Integrovaný OP. Z hlediska počtu bylo nejvíce velkých projektů (35) předloženo právě v rámci OP Doprava, z toho ŘO schválil na národní úrovni cca 90 %. K 6. říjnu 2010 schválila EK čtyři VP (11,4 % z celkového počtu VP předložených do OP Doprava). Největší procentní podíl finančních prostředků v předložených VP vzhledem k celkové výši alokovaných prostředků v rámci jednotlivých OP eviduje OP Doprava (cca 91,5 %).
Stav schvalování velkých projektů V OP Doprava bylo předloženo 35 velkých projektů. Evropská komise již schválila čtyři velké železniční projekty: „Optimalizace trati Planá u Mariánských Lázní (mimo) – Cheb (mimo)“ o finančním objemu 3,5 miliardy korun (příspěvek EU a národní zdroje), „Modernizace trati Veselí nad Lužnicí – Tábor, 1. část, úsek Doubí u Tábora – Tábor“ (3,9 miliardy korun – příspěvek EU a národní zdroje), dále „Optimalizace trati Benešov u Prahy – Strančice“ (podpora z Fondu soudržnosti ve výši téměř 3 miliard korun) a „Elektrizace trati včetně PEÚ Letohrad – Lichkov st. hr., 1.stavba Letohrad (mimo) – Lichkov st. hr.“ (s finančním příspěvkem z Fondu soudržnosti ve výši 1,3 miliardy korun).
Údaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa/ Oblast podpory
% počet g/a h 41,7 4 121,2 0 22,2 0 3,9 0 0,0 0 49,2 4
Žádosti vyřazené z administrace
Podané žádosti
počet mil. Kč a b od počátku období 22 58 336,0 17 2 587,2 39 60 923,2 10 69 861,8 0 0,0 10 69 861,8 12 4 544,7 12 4 544,7 47 44 954,0 47 44 954,0 1 18 717,0 2 1 236,1 3 19 953,1 16 502,8 14 3 685,5 48 76,5 78 4 264,8 12 668,6 12 668,6 125 49 218,8 76 155 951,4 201 205 170,2
počet mil. Kč c d od počátku období 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 5 10 573,2 5 10 573,2 0 0,0 0 0,0 0 0,0 13 471,7 1 190,0 13 26,6 27 688,2 0 0,0 0 0,0 32 11 261,4 0 0,0 32 11 261,4
Žádosti ve schvalovacím procesu počet e
mil. Kč f aktuální stav 3 12 836,4 14 860,4 17 13 696,8 0 0,0 0 0,0 0 0,0 3 619,0 3 619,0 1 819,3 1 819,3 1 18 717,0 1 580,4 2 19 297,3 0 0,0 0 0,0 30 41,8 30 41,8 0 0,0 0 0,0 31 861,1 22 33 613,1 53 34 474,2
Plzeňsk Jihočesk Královehrad Kraj Vys Olomouc Jihomorav
Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou počet mil. Kč g H od počátku období 19 44 337,3 3 1 726,8 22 46 064,1 10 72 098,6 0 0,0 10 72 098,6 9 3 925,7 9 3 925,7 41 33 562,2 41 33 562,2 0 0,0 1 655,7 1 655,7 3 31,1 13 3 495,6 5 8,1 21 3 534,8 12 1 184,0 12 1 184,0 62 37 097,0 54 123 928,1 116 161 025,1
Finančně ukončené projekty
počet mil. Kč i j od počátku období 3 1 406,7 1 682,1 4 2 088,8 0 0,0 0 0,0 0 0,0 3 492,0 3 492,0 7 1 976,1 7 1 976,1 0 0,0 0 0,0 0 0,0 3 31,1 7 311,8 3 2,3 13 345,1 0 0,0 0 0,0 20 2 321,3 7 2 580,7 27 4 902,0
stav k 01
zdroj: MSC2007 – 3. 11. 2010
V OP Doprava nejsou evidovány žádné nedokončené projekty. Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje)
Proplacené prostředky příjemcům Příjemcům byly v průběhu měsíce října 2010 proplaceny prostředky ve výši 3,1 miliardy korun, což zvýšilo celkový objem
Podíl finančních prostředků předložených velkých projektů na národní úrovni a schválených na evropské úrovni vzhledem k alokaci OP k 6. 10. 2010 schváleno EK
Schváleno na národní úrovni (ŘO)
Předloženo na ŘO/ ZS
mil. Kč počet a b 60 756,6 16 44 224,9 9 11 426,4 2 30 799,4 7 8 608,0 1 35 168 163,0
Projekty silniční dopravní infrastruktury podporované z prostředků Evropské unie
Počet velkých projektů v rámci jednotlivých OP na národní a evropské úrovni k 6. 10. 2010
Procento z alokace OP
Přehled velkých projektů OP Doprava (EU a národní zdroje)
OP ŽP
OP VaVpI
zdroj: MSC2007, řídící orgány, 6. 10. 2010
Prioritní osa/ Oblast podpory 1.1 1.2 1 2.1 2.2 2 3.1 3 4.1 4 5.1 5.2 5 6.1 6.2 6.3 6 7.1 7 ERDF FS OP D
Celková alokace podpory 2007–2013 v mil. Kč a 60 756,6 3 295,5 64 052,1 44 224,9 2 562,2 46 787,1 11 426,4 11 426,4 30 799,4 30 799,4 8 608,0 956,4 9 564,5 225,9 3 078,8 222,0 3 526,7 2 006,9 2 006,9 34 326,1 133 837,0 168 163,0
Podané žádosti v mil. Kč b 58 336,0 2 587,2 60 923,2 69 861,8 0,0 69 861,8 4 544,7 4 544,7 44 954,0 44 954,0 18 717,0 1 236,1 19 953,1 502,8 3 685,5 76,5 4 264,8 668,6 668,6 49 218,8 155 951,4 205 170,2
% b/a 96,0 78,5 95,1 158,0 0,0 149,3 39,8 39,8 146,0 146,0 217,4 129,2 208,6 222,6 119,7 34,5 120,9 33,3 33,3 143,4 116,5 122,0
Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou v mil. Kč % c c/a 44 337,3 73,0 1 726,8 52,4 46 064,1 71,9 72 098,6 163,0 0,0 0,0 72 098,6 154,1 3 925,7 34,4 3 925,7 34,4 33 562,2 109,0 33 562,2 109,0 0,0 0,0 655,7 68,6 655,7 6,9 31,1 13,8 3 495,6 113,5 8,1 3,7 3 534,8 100,2 1 184,0 59,0 1 184,0 59,0 37 097,0 108,1 123 928,1 92,6 161 025,1 95,8
Proplacené prostředky příjemcům v mil. Kč d 26 354,5 947,2 27 301,7 30 477,3 0,0 30 477,3 3 559,0 3 559,0 18 790,5 18 790,5 0,0 417,7 417,7 31,1 2 330,0 0,3 2 361,4 237,2 237,2 21 151,9 61 993,0 83 144,9
% d/a 43,4 28,7 42,6 68,9 0,0 65,1 31,1 31,1 61,0 61,0 0,0 43,7 4,4 13,8 75,7 0,1 67,0 11,8 11,8 61,6 46,3 49,4
Prostředky předložené k certifikaci v mil. Kč E 11 269,5 879,0 12 148,6 1 980,0 0,0 1 980,0 989,1 989,1 11 282,3 11 282,3 0,0 0,0 0,0 4,2 2 123,3 0,0 2 127,6 207,9 207,9 13 409,9 15 325,6 28 735,4
% e/a 18,5 26,7 19,0 4,5 0,0 4,2 8,7 8,7 36,6 36,6 0,0 0,0 0,0 1,9 69,0 0,0 60,3 10,4 10,4 39,1 11,5 17,1
Certifikované výdaje předložené EK v mil. Kč f 10 811,7 826,6 11 638,3 422,9 0,0 422,9 703,5 703,5 9 764,1 9 764,1 0,0 0,0 0,0 0,0 1 604,0 0,0 1 604,0 28,9 28,9 11 368,1 12 793,6 24 161,6
% f/a 17,8 25,1 18,2 1,0 0,0 0,9 6,2 6,2 31,7 31,7 0,0 0,0 0,0 0,0 52,1 0,0 45,5 1,4 1,4 33,1 9,6 14,4
Měnový kurz: 1 EUR = 24,630 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007, „Prostředky předložené k certifikaci“ a „Certifikované výdaje předložené EK“ jsou přepočteny kurzem v době zaúčtování v IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. zdroj: MSC2007 – 3. 11. 2010
EN č. 12 / 2010
Zusammenfassung
Geschützte Bezeichnungen schaffen Wettbewerbsvorteile Das System zur Kennzeichnung der Qualität und geschützten Bezeichnungen landwirtschaftlicher Erzeugnisse und Lebensmittel wurde von der Europäischen Union 1992 mit dem Ziel des Schutzes der Rechte von Erzeugern und Verbrauchern ins Leben gerufen. Damit sollten die Produzenten bei der Maximierung der sich ihnen unter Qualitätsaspekten bietenden Vorteile unterstützt und Verbrauchern bei der Orientierung auf dem Lebensmittelmarkt geholfen werden. Die Produzenten von landwirtschaftlichen Erzeugnissen und Lebensmitteln erhalten mit der geschützten Bezeichnung einen bedeutenden marktwirtschaftlichen Wettbewerbsvorteil gegenüber Produkten gleichen Typs. Von der Tschechischen Republik wird das System der Qualitätspolitik umfassend genutzt. Derzeit hat sie 25 geschützte geographische Angaben und geschützte Herkunftsbezeichnungen registriert. Von den neuen Beitrittsländern stehen wir hinsichtlich der Anzahl registrierter landwirtschaftlicher Erzeugnisse und Lebensmittel nach wie vor an der Spitze, gefolgt von Polen mit 17, Ungarn mit 7, der Slowakei mit 4 und Slowenien mit 2 Registrierungen. Ivan Fuksa, Landwirtschaftsminister der Tschechischen Republik
Guten, europäischen Appetit! Wer aus Tschechien hat es ins exklusive Verzeichnis geschafft? Neben Budějovické pivo (Budweiser Bier) stehen Štramberské uši (Stramberger Ohren), Pohořelický kapr (Pohrlitzer Karpfen), Žatecký chmel (Saazer Hopfen), Hořické trubičky (Horschitzer Röhrchen), Karlovarský suchar (Karlsbader Zwieback), Lomnické suchary (Lomnitzer Zwieback), Třeboňský kapr (Wittingauer Karpfen), Nošovické kysané zelí (Noschowitzer Sauerkraut) oder Pardubický perník (Pardubitzer Lebkuchen) auf der Liste. Das Privileg haben auch Český kmín (Böhmischer Kümmel), Chodské pivo (Chodenbier), Chamomilla Bohemica (Böhmische Kamille), Všestarská cibule (Zwiebel aus Všestary), Brněnské bzw. Starobrněnské pivo (Brünner bzw. Altbrünner Bier), Březnický ležák (Lagerbier aus Březnce) und Znojemské pivo (Znajmer Bier). Nach schwierigen Verhandlungen mit Deutschland ist es gelungen, auch den Schutz für Mariánskolázeňské oplatky (Marienbader Oblaten) zu erwirken. Ein großer Erfolg ist außerdem die Registrierung der Bezeichnung České pivo (Tschechisches Bier). (sti)
Bessere Orientierung für Verbraucher Das erste slowakische Erzeugnis mit geschützter geographischer Angabe (g.g.A.) ist Skalický trdelník (Rohrkuchen aus Skalica), ein weiteres Produkt Slovenská bryndza (Slowakischer Schafskäse). Die Eintragung von Slovenská bryndza ins Register geschützter geographischer Angaben könnte Ordnung unter Produzenten schaffen, die sich der traditionellen Herstellungsweise dieser als gesund gerühmten Delikatesse entziehen. Wie das Landwirtschaftsministerium mitteilt, wurden bisher vier Erzeugnisse mit g.g.A. registriert, weiteren drei steht die Registrierung bevor. Eine mögliche Motivation für Erzeuger, die sich zur Registrierung ihres Produkts entscheiden, dürfte die praktisch kostenlose Werbung in der gesamten Europäischen Union sowie der Schutz der Bezeichnungen vor Missbrauch und Imitierung sein. Für die Verbraucher geht es in erster Linie um bessere Orientierung in der Flut der auf dem Markt angebotenen Erzeugnisse. (sve)
Unabhängige Senatorin Miluše Horská über Probleme im sozialen Bereich: Bei uns wird häufig die durch ein Projekt unterstützte Tätigkeit nach seiner Beendigung nicht fortgeführt. Wir haben keine funktionierenden Systeme, uns bleiben nur große Augen. Wir quälen uns mehr mit Papierkram herum als notwendig. Organisationen des Staates, der Bezirke und Städte werden nicht zur Zusammenarbeit mit nichtstaatlichen gemeinnützigen Organisationen gedrängt. Sozialarbeiter knüpfen nicht an deren Arbeit vor Ort an, wie es anderswo der Fall ist. Die Feststellung meines Sozialarbeiters in der Schule hat für den Sozialarbeiter beim Stadtamt keine Aussagekraft. Er macht sich erneut auf, den Fall zu prüfen, obwohl unsere Einrichtung den Klienten viel besser kennt. Bei uns herrscht mehr Restriktion als Zusammenarbeit mit dem Klienten. (zun)
19
Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé
Protected designations provide a competitive edge The European Union launched its quality policy and system of protected designations of agricultural products and food in 1992 with a view to protect the rights of both producers and consumers. It aimed to help the producers maximize the benefits offered to them in terms of quality and to assist consumers in finding their way in the food market.
Together with the protected designation, the manufacturers of agricultural products and food obtain a considerable competitive advantage on the market compared to products of the same type. The Czech Republic utilises the quality policy system to the maximum extent; to the present day, it has registered 25 protected geographical indications and protected designations of ori-
gin. From amongst the new Member States, Czechs are still setting the pace in the number of registered agricultural products and foods – the Czech Republic is followed by Poland with 17, Hungary with 7, Slovakia with 4 and Slovenia with 2 registrations. Ivan Fuksa, Minister of Agriculture of the Czech Republic
Bon appetite, Europe! What can be found on the exclusive list of products from the Czech Republic? In addition to Budweiser beer, the list also includes „Štramberk ears“, which are a special kind of bakery product, along with „Pohořelice carp“, „Žatec hops“, „Hořice rolled wafers“, „Karlovy Vary rusks“, „Lomnice rusks“, „Třeboň carp“, „Nošovice sauerkraut“ and „Pardubice gingerbread“. Privileges are also enjoyed by „Czech caraway seeds“,
„Chodsko beer“, „Chamomilla Bohemica“, „Všestary onions“, „Brno (Starobrno) beer“, „Březnice lager“ and „Znojmo beer“. After difficult negotiations with Germany, it was also possible to provide protection for „Mariánské Lázně wafers“. Registration of the designation „Czech beer“ (České pivo) was a great mark of success. For manufacturers of regional specialties, this recognition not only en-
tails requirements on high quality, but usually also provides better business opportunities. For example, a twenty-five-year-long battle for „Naples Pizza“ ended only this year in Italy. And a new fight has begun – officials may now visit all pizzerias to check whether they produce Naples Pizza properly. If they find any shortcomings, the chefs face possible sanctions for falsifying the product. Jan Štifter
Better information for consumers The special type of doughnut from Skalice called Skalický trdelník was the first Slovak product to be afforded a protected geographical indication (PGI). According to legends, this sweet pastry made of sourdough was brought to Skalice by a chef from Transylvania. Local people are so proud of this specialty that, since 2005, they have organised a Trdlofest fair in its honour, including a competition for the longest “trdelník”.
Slovak bryndza cheese is another product with a PGI. The producers of bryndza anticipate that the registration will prove its worth only after some time. The registration of Slovak bryndza in the register of protected geographical indications could straighten out those producers who avoid the traditional procedure in the manufacture of this treat, which is greatly valued for its good effects on health. As indicated by the Ministry of Ag-
riculture, we now have four registered products with a PGI and three more registrations are pending. Those producers who opt for registering their product may be motivated by free promotion throughout the European Union, as well as protection of their designation against abuse and falsification. For consumers, the greatest benefit lies in better orientation in the enormous quantities of products on the market. Alžbeta Švecová
Interview with Miluše Horská, independent Senator Are you aware where the social sector is functioning well in Europe? In what aspects do we lag behind? For example, Germany, England, Sweden, France, Belgium, Finland and the Netherlands have a comprehensive and logical social and school system. Moreover, they experience such problems with foreigners that they actually provide assistance, rather than just pretending to do so, as is sometimes the case in this country. They are far from being so bureaucratic. They don’t work like mad, but when they’re working, it is for a real purpose. We often “only” pretend to be working. They are more willing to co-operate; when they succeed in something, they naturally obtain further finances. In this country, quite often an activity supported by a project ceases after the project
comes to an end. We have not established any functioning systems; we can only envy the others in this respect. We torture ourselves with red tape more than is actually necessary. Governmental, regional and municipal organisations are not “pushed” to co-operate with NGOs; social workers do not follow up on the work of non-profit organisations in the field, as they do elsewhere. The findings of a “school” social worker are not relevant for a social worker from the city hall. He goes to check on the case again, although our facility knows the client better. There is more restriction than co-operation with the client in this country. What is your experience with European projects? What sense do they have in your opinion?
Europe often reallocates money in those cases where it would not be distributed spontaneously, for example by the action of the market economy. It directs assistance to those places where it is necessary. On the other hand – the absurdity of European laws sometimes comes in handy for our political leaders. Sugar refineries did not go bankrupt because of “Europe”, but rather because of our politicians, who pursued their own interests instead of the interests of society. Indeed, the Community was invented by small European countries – Luxembourg, Denmark, Belgium, Italy – to maintain their family silver. They clearly make sense and, in the Czech Republic, they increased the prestige of non-profit services, helped to develop municipalities, renew monuments, etc.
RÉSUMÉ
Les appellations protégées confèrent un avantage concurrentiel Le système d’identification de la qualité et des dénominations protégées des produits agricoles et des denrées alimentaires a été introduit par l’Union européenne en 1992 afin de protéger les droits des producteurs et des consommateurs. L’objectif était d’aider les producteurs à maximiser les avantages dont ils disposent en termes de qualité et les consommateurs à s’orienter sur le marché des denrées alimentaires. Les producteurs de produits agricoles et de denrées alimentaires bénéficient, avec les appellations protégées, d’un avantage concurrentiel significatif sur le marché par rapport aux autres produits de même type. La République tchèque utilise au maximum le système de politique de la qualité, avec actuellement 25 indications géographiques protégées et appellations d’origine contrôlées enregistrées. Des nouveaux États entrés dans l’Union, nous sommes toujours en tête en nombre de produits agricoles et denrées alimentaires enregistrés, suivis par la Pologne avec 17 produits, la Hongrie avec 7 produits, la Slovaquie avec 4 produits en enfin la Slovénie avec 2 enregistrements. Ivan Fuksa, ministre de l’Agriculture de la République tchèque
Bon appétit européen ! Qu’est-ce qui figure sur la liste de choix de la République tchèque ? Outre « budějovické pivo » (bière de České Budějovice), figurent également sur le document « Štramberské uši » (pâtisserie), « Pohořelický kapr » (carpe), Žatecký chmel (houblon), « Hořické trubičky » (pâtisserie), Karlovarský suchar (pain), Lomnické suchary (pain), Třeboňský kapr (carpe), Nošovické kysané zelí (chou) ou encore « Pardubický perník » (pain d’épices). Disposent encore du privilège de l’inscription « Český kmín » (cumin), « Chodské pivo » (bière), « Chamomilla Bohemica »(fleur de camomille), « Všestarská cibule » (oignon), « Brněnské pivo », « Starobrněnské pivo », « Březnický ležák » et « Znojemské pivo » (bières). Après d’âpres négociations avec l’Allemagne, les « Mariánskolázeňské oplatky » (galettes) se sont elles aussi vu allouer la protection. L’enregistrement de l’appellation « České pivo » (bière tchèque) est un autre grand succès. (sti)
Une meilleure orientation pour les consommateurs Le premier produit slovaque ayant obtenu l’indication géographique protégée (IGP) est le « Skalický trdelník » (pâtisserie). Un autre produit protégé par l’IGP en Slovaquie est la « bryndza » (fromage de chèvre). L’inscription de la bryndza slovaque au registre des indications géographiques protégées pourrait mettre de l’ordre entre les producteurs qui essaient d’échapper au processus traditionnel de fabrication de cette denrée louée pour ses vertus médicales. Ainsi que l’indique le ministère de l’Agriculture, nous comptons au jour d’aujourd’hui quatre produits bénéficiant de l’IGP, étant précisé que trois autres attendent leur inscription. Une possible motivation pour les producteurs décidant de faire enregistrer leur produit est une publicité gratuite dans toute l’Union européenne ainsi que la protection des appellations contre les détournements et les contrefaçons. Les consommateurs peuvent quant à eux essentiellement s’orienter plus facilement sur le marché inondé par une grande quantité de produits. (sve)
La sénatrice indépendante Miluše Horská Sur les problèmes sociaux : Souvent chez nous, une activité soutenue par un projet ne se poursuit pas une fois celui-ci achevé. Nous ne possédons pas de systèmes qui fonctionnent, nous devons nous contenter de lorgner à côté avec envie. Nous nous embêtons plus que de nécessaire avec de la paperasserie. Les organisations nationales, régionales, communales ne sont pas « invitées à collaborer avec les organisations caritatives nationales, les travailleurs sociaux ne prennent pas le relais du travail accompli par les associations sur le terrain, contrairement à ce qui se fait ailleurs. Les constatations de mon travailleur social en milieu scolaire n’ont pas de valeur pour le travailleur social de la mairie qui retourne lui-même enquêter sur place même si notre institution connaît mieux le client. Chez nous, les restrictions l’emportent sur la collaboration avec le client. (zun)
20
inzerce
EN č. 12 / 2010
