K Í N R VĚT
Právě čtete
číslo 4.
Ročník XLIII.
kdy 9:00 9:00 9:00 9:30 11:00 13:00 13:00 13:00 13:00 14:00 14:30 14:30 15:00 16:00 16:30 17:00 18:00 19:30 20:00 20:30 21:30 22:00 22:00
co
Dnes Komunismus
kde velký sál
Brněnec seminář přípravný výbor loučení Veverská Bítýška seminář KR SČDO příjezd Štítina KDP mladým Odchod na tajný výlet vítání Štítina dechovka vítání Štítina Monology a dialogy
malý sál klubovna malý sál sokolovna Větrov před divadlem MÚ před divadlem před divadlem velký sál
Pohárek SČDO příjezd Praha Komunismus Brněnec seminář KDP zasedání poroty společenský večer
velký sál
půdička klubovna hasičovna
Pondělí 15. října 2012
Recenze Arnošt Goldflam: Dámská šatna Divadlo prkno, Veverská Bítýška Hra Arnošta Goldflama vznikla jako poděkování a dar dámskému souboru Klicperova divadla v Hradci Králové. Autor v trochu ironické nadsázce vyjadřuje svůj vztah k zákulisí divadla a pochopitelně zvláště k herečkám. Dámská šatna je jakýmsi uzavřeným prostředím, kde spolu herečky tráví valnou část svého života, a je zároveň jakýmsi nepsaným středem divadelního světa, který herečky dokážou významným způsobem ovlivnit. A tak je logické, že se zde prolínají problémy osobní i profesní, vyjevuje se lidská úzkost, skepse, zklamání, ale i naděje, nesmyslnost i nádhera herecké profese. Dialogy trochu na povrch volně plynou, text sám nemá výraznější dramat ické situace, postavy se projevují spíše dobře odpozorovanými, sarkastickými glosami, které pomáhají uvolnit atmosféru. Čtyři talentované herečky hrají s dobrou komediální nadsázkou, ale zdá se, že j e n o m v postavě Trudy je patrná
schopnost a bohatší vnímání jistých kontrastů a existenciálních problémů. Text sám nedává možnost bohatšího vnitřního řešení situací, zdá se jakoby postavy v šatně spíše hrály divadlo, buď pro sebe nebo přihlí-
žejícího diváka, komediální nadsázka někdy nahrazuje věcné slovní komediální jednání a bohatší odstínění důležitého od nedůležitého, od problémů provozních k existencionálním. Možná, že by šlo i více využít rytmus představení, které probíhá a jehož je dění v šatně součástí. Představení ale také svědčí o dobré režijní a herecké práci souboru, obrazné scéně i sytě divadelních kostýmech. Každá z postav hledá svoji odlišnou tvář. K lítosti ovšem soubor nedostal hlubší text, kterým by dokázal zobrazit ještě další vrstvy postav a dostal tak šanci k bohatšímu a odstíněnějšímu řešení dramatických situací. František Laurin
v4/2012 strana 2
Jak to vidí seminaristé Těžko jsme v inscenaci hledali dramaturgii příběhu, hledání bylo bezvýsledné. Hru jsme si označili
jako řazení osudů čtyř hereček. Formální nedostatky vyrovnávalo herectví všech představitelek včetně režijního vedení. Nepřehlédnutelná byla barevnost kostýmů. půdička
"legrácky" však balancovaly na hranici zábavnosti a přijatelnosti. Na dramatu jsme ocenili především výborný výkon Evy Jakubcové v roli Trudy, většině z nás se také líbila Mary v provedení Veroniky Vítkové. Úroveň hry poněkud snižovala nepřesvědčivá Zuzana Krézková - přehrávala a byla zbytečně afektovaná. Dalším kladem Dámské šatny byla scéna skládající se ze čtyř líčících stolků. Každý z nich představoval jedno životní období a ukazoval nešvary s ním spojené. Opravdu originální a nevšední nápad. Konec dramatu jsme vnímali jako překvapivý a nečekaný zvrat pracující s motivem neobjevujícím se v
Z pohledu gymnazistů Dámská šatna je podle našeho názoru vydařenou hrou, která v několika rovinách ukazuje život hereček z provinčního divadla. Na čtyřech věkově rozdílných postavách vidíme průběh života a problémy průměrné umělkyně. V přícelém průběhu díla. běhu jsme také vnímali kontrast Některým z nás však připadal mezi mladou, idealistickou Klárou poněkud vynucený a umělý. a postarší Lízou, zbavenou víry a Na závěr hodnocení můžeme říci, naivity. Při sledování hry jsme se že se nám hra líbila. Hlubší divavšichni pobavili. Bylo zde několik delní zážitek v nás však nezanechazdařilých vtipů (role ohně, kostým la. lišky nebo narážky na liteKDP mladým rární kánon), některé v4/2012 strana 3
Ženský hovory u kafe aneb o Dámské šatně s herečkami Divadla Prkno, Veverská Bítýška, protože režisér Pavel Vašíček onemocněl a zůstal doma..
kazí, jsou nespolehliví (obrovský smích v celé dámské šatně). Teď si dělám trochu legraci. Hledali jsme v souboru něco pro malý počet herců, protože ve stejnou dobu jsme zkoušeli her několik a zbyly nám
Nejprve jedna otázka na okraj. ženy. Před tím jsme měli hru, kde Před pěti lety, když jste tady hráli, byli čtyři chlapci, a tak jsme my měli jsme vás napsané jako Bitýšku chtěly něco, kde by zase byly jea dnes jste Bítýška – bylo to špatně nom holky. A Pavel Vašíček nám tenkrát nebo dnes? našel tohle úžasný představení. ReJá jako rodilá Bítýšačka, takřka álný, proto se nám hraje dobře. Dijediná, když se tak koukám, musím váci říkají - vy to hrajete, jako bysříct, že jste to měli tehdy špatně. te si jen povídaly. Ano, my si povíPíšeme se s oběma dlouhými, ale dáme a přitom hrajeme. říkáme si krátce. Takže tohle představení vychází Jak se vám hraje v šatně? A proč z vašeho nitra. právě šatna? Celé představení tvoří reálný siProč ta hra nebo proč to prostřetuace, reálný rozhovory, ze života. dí? No, chtěly jsme něco ženskýho, Ono je jedno, jestli se to odehrává nějakou ženskou energii, aby to šlo v dámské šatně herecké nebo v jiné tak nějak z jedné na druhou a bylo šatně, když si kolegyně vaří kafe. to nadupaný těmi estrogeny. Proto-PeHeže nám ty hry chlapi jenom v4/2012 strana 4
Kudy se to Jiříkovo vidění z Morkovic vydalo?
Lenka Lázňovská. Měla o poznání horší pozici než v předchozím dni Máša Caltová. Chválit příliš nemohla. Její řeč se nesla ve znamení otazníků a nepochopení. Nemůžeme jí ale v žádném případě podezírat z toho, že by se pochopit nesnažila – zkoušela to ze všech stran. Znovu si přečetla textovou předlohu, ocenila hereckou základnu, resp. „zásobárnu typů“ Morkovických ochotníků, vzpomněla na jejich loňské představení, ve kterém se jakýsi inscenační klíč dal vysledovat…letos to ale bylo jinak. V celém hledišti se asi našlo jen málo těch, kteří záměr inscenace pochopili. Oceněníhodný je jistě dramaturgický výběr. Tylovo Jiříkovo vidění, které je při dnešním čtení (a s pohledem na TV volební studio) až překvapivě aktuální, jistě nese – jak je u autora zvykem – silné téma: na morálku se ve společnosti kašle a „peníze jsou pány světa“. Tyl do svých her pochopitelně vkládá přesvědčení, že moc peněz a přetvářka nejsou právě ty pravé hodnoty, na kte-
V neděli brzy ráno vyšlo slunce. Během semináře padla nad město mlha, ale potom se zase vyčasilo. A dění na malém sále během dopoledně jako by hrátky počasí kopírovalo. Na úvod je potřeba zmínit, že zvoneček pro Járu Vondrušku se dosud nenašel, ani vyhlášení soutěže s hodnotnou cenou nepřimělo toho, kdo ví…, zvonek vrátit! Dobrá, ještě nějakou chvíli počkáme a pak se uvidí! Tajemník poroty tedy v neděli použil zvonek náhradní a pak seznámil auditoriu m s hereckými začátky Marie Rosůlkové, která prý původně pracovala v bance a k divadlu jí kromě talentu pomohla i notná dávka odvahy a řekněme až zdravé drzosti. Čili – možná další díl inspirace? Slunce stále ještě trochu svítilo, když svůj „výkop“ o představení Jiříkovo vidění zahájila v4/2012 strana 5
rých má svět stát, a jeho hrdinové na to po řadě peripetií nakonec přicházejí a naplní svou – dosud třebas popíranou – touhou po lásce (ať už mateřské, milenecké či vlastenecké), vzpomeňme třeba jen
Strakonického dudáka (toho má vysocké publikum v živé paměti – v titulní roli s Honzou Hejralem). Aby bylo jasno - morkovickému souboru na semináři nikdo neměl potřebu vyčítat, jakým způsobem na Tyla šli a jak s ním pracovali, spíše bylo nesnadné, ne-li nemožné, tento způsob, základní inscenační systém odhalit. Každý tvůrce (a amatérský najmě) má na experimenty všeho druhu jistě právo, nicméně musí pak počítat s tím, že jeho snaha sluchu a pochopení nedojde. V Jiříkově vidění na vysockém jevišti jsme sledovali
dialogy či monology, deklamovaný text, jednání postav se ale nekonalo a tedy nevznikaly ani dramatické situace - základní kameny divadla. Máša Caltová, která Tyla zjevně zbožňuje, litovala, že divák nedostal možnost „jít“ s některou z postav, ztotožnit se s hrdinou, fandit mu. „Chtěla bych jít s Jiříkem, který nakonec dospěje k tomu, že touží po lásce, ale já nevím proč,“ smutnila Máša. „Tak, jak ho hrajete, je zlej, protivnej, a tak mu nemůžu fandit. Cestu bych viděla v jeho „zesympatičtění´. Hledejte u něj pozitivní věci. Člověk přece nemůže nadávat na společnost a sám být pasivní.“ V Tylově předloze situace napsané zcela jist ě jsou. V inscenaci zůstaly pouze obrazy. A to je škoda. To už byla venku dost velká mlha. Ale, jak říkám, pak se zase vyčasilo. -ps-
Z odposlechu – vytrženo z kontextu: „Pro Tyla dnes doba nazrála. Tyl – to je morálka a ta je teď ve psí. Na morálku se kašle a kdyby soubor tohle téma vytáhl, mohl by se s divákem spojit.“ Máša Caltová
v4/2012 strana 6
Taková spokojená
„K souznění s diváky včera nedošlo. Diváci představení spíše odmítli. Co se stalo? Vždyť na krajské přehlídce diváci představení přijali. Logicky tedy padaly otázky: Kdo to sem poslal, co tady ta inscenace dělá…?!?! Byl jsem to já!“ Ladislav Vrchovský „Tylovy báchorky jsou o charakteru člověka, který z toho nevychází příliš dobře. Vždycky to nakonec musí zachránit nějaká Dorotka.“ Rudolf Felzmann „Některé věci, o kterých jste mluvili, jsme chtěli udělat tak, jak by se vám líbilo, ale mrzí nás, že jste to nepochopili. My vám ale nechceme říkat, proč svět tak funguje, chceme jen ukazovat, jak to je.“ Řekl zástupce souboru Morkovští ochotníci „To bychom ale nemuseli do divadla. Mohli bychom jít na nějaké školení.“ Odpověděl František Laurin
Mlha krásně obalila dneska ráno údolí. Mrak jak deka slunci zářit možná pozděj dovolí. Snové hory z dálky kývaj, přijď se na nás podívat! Je nám milo aspoň týden v tomhle kraji pobývat. Je před námi ještě pár dnů, než se domů vrátíme, dívadla vidíme mnohá, na prcházku chodíme. Možná se i opakuji, ale říct to musím zas – miluju – milujem všichni tenhle podzim – tenhle čas. Ne každému podaří se divadelní snažení, někdy ze sálu jdem domů v „Jiříkově vidění“. Přátel ale spousta kolem – Je jich tady denně víc. Dobře je nám – nic nemůže zachmuřiti naši líc. Tuhle – ahoj – tamhle chvilka – co děláš – co zkoušíte? My jsme měli premiéru – jak to, že to nevíte. Ten už není mezi námi – já už můžu zase hrát! Nechtějte nám nikdo, prosím, vysockou přehlídku brát.
v4/2012 strana 7
Jiří Hlávka
Vobskočáci pozor! Sledujte pilně Větrník! Plaťte příspěvky! Hromadění bude! Ve čtvrtek od 16 hodin. Ale nebude to jen tak.. Další zprávy zítra! Vaše půlky
Resume po první dílu Vedení Vobskočáku zjistilo, že soutěž ČISTÉ RUCE dopadla velmi špatně. Ačkoliv se zde ve Vyso-
zajímavější bylo ale zjištění, že dva vítězové soutěže o čisté ruce tvoří manželský pár z Moravy – dá se říci, že to je manželství s nejčistšíma rukama v republice. Ostatní zúčastnění nebyli nikde organizovaní a prohlásili veřejně pod nátlakem komentátora, že určitě vstoupí do řad nejsilnější organizace v naší republice (rozuměj do Vobskočáku). Závěrem lze říci, že i když byla akce pro Vobskočáky povinná, tak účast byla tristní, jen 5% členů. A tak pamatujte - uvidíme se opět dnes od 13.30 do 14.30 hodin na akci ČISTÁ HUBA. Další dva díly Vobskočácké trilogie: Pravidla 2. dílu soutěže ČÍSTÁ HUBA Každý vezme konec provázku mezi zuby a bez pomoci rukou se co nejdříve dostane k cukru uvázanému na konci. Komu vypadne z huby, předá cenu druhému.
kém sešli lidé z celé republiky, soutěžilo pouze 14 osob, a to je z 10 milionů občanů opravdu málo. Lze však konstatovat, že nejlépe ze všech organizací je na tom spolek Vobskočák, ten má mezi sebou čtyři osoby s čistýma rukama na rozdíl od politických stran. Z jejich členské základny nedorazil do soutěže nikdo, zatoulal se pouze jeden ze svazu zahrádkářů. Nej-
v4/2012
Pravidla 3. dílu soutěže ČISTÉ UŠI Každý zařve za poslancem maximálně dvě slova. Pokud je poslanec uslyší, stává se vítězem. Pokud zařve soutěžící více než dvě slova, je diskvalifikován a vítězí soupeř. Prezidentská půlka Mareš Stanislav
Nedělní odpoledne bylo ve znamení naprosté pohody a dobré nálady. K posezení nás, diváky, přizvala velmi příjemná a zábavná
s elegancí sobě vlastní probíhající situace glosoval. Když čas vyměřený povídání vypršel, ani zdaleka nebylo řečeno vše. „Povídat by se dalo do rána, ale
trojice ve složení Laurinová – Laurin – Schejbal. Na jevišti divadla Krakonoš se představili totiž hosté přehlídky František a Sabina Laurinovi a moderátorem byl režisér Milan Schejbal. Nevím však, zda slovo představení je právě ve spojení s touto trojicí úplně na místě. Oba režiséři jsou ve Vysokém známí snad úplně každému a ani Sabina Laurinová tu nebyla poprvé. Navíc předseda zdejší poroty má kořeny v nedalekém Držkově a Návarově, tak je vlastně skoro zdejší. Půldruhé hodiny vyprávění, vzpomínání, veselých historek i milého vzpomínání nenechalo lhostejného ani jednoho posluchače. Sabina byla milá, Milan sršel hu mo r e m, Fr a nt iše k
bohužel jsme ohraničení nějakým časem. Diváci, co seděli v sále, byli naprosto perfektní a bylo vidět, že je poslouchání baví. My si s tátou a s Milanem pořád máme o čem povídat. Myslím, že by toho bylo dost ještě na druhý i třetí díl,“ usmívala se pak v zákulisí Sabina. František Laurin si jen posteskl, že ve Větrníku by mohlo zaznít: „Při besedě jsem trpěl větší trémou než při porotách. Říkal jsem si – proboha, jestli ty lidi mě poznají i z jiné stránky, aby mě zítra vůbec brali vážně!“ A já si myslím, že o to se šéf porotců vůbec bát nemusí. Řekla bych, že jeho slova na rozborových seminářích berou všichni vážně. -PeHe/jn-
Povídat by šlo do rána
v4/2012 strana 9
Krámek před Hospůdkou u STDK nabízí něco malého ke kávě něco slaného k vínu - oříšky, mandle, chipsy originální bižuterii pleťové masky, masážní gely glycerínová mýdla parfémové vody Těšíme se na vaši návštěvu
Tradice v novém kabátě Vysocká přehlídka našla důstojného a vtipného nástupce dlouhole-
v neděli a byla jsem unešená i okouzlená jeho pojetím. Je zcela jiný než Slávka, jejíž vyprávění jsem měla velmi ráda, a to je skvělé. Nic by nebylo trapnější a nešťastnější než pokus o napodobení Slávčina projevu. Martin svou roli vypravěče poudaček pojal zcela komplexně včetně stylizace souseda z vedlejší chalupy, který jde náhodou kolem. Vklouzl do ní jak do vyšlapaných bot a bezpečně své posluchače provází světem krkonošských postaviček ztvárněných ve vyprávění Marie Kubátové. Ocenit musím také to, jak vkusně a bez zbytečného patosu připomněl i Honzu Hejrala prostřednictvím jedn o h o z jeho přitrefuňků. Jsem velmi ráda, že jedna tradice kr ko no šské divadelní přehlídky je zachovaná a přitom př íje mně obnovená. A pokud jste Martina ještě neslyšeli, máte možnost při odpoledním loučení se souborem. Nebudete litovat. -jn-
té vypravěčky poudaček Slávky Hubačíkové. V sobotu měl premiéru na loučení se souborem Martín Hnyk. Já jej slyšela až v4/2012 strana 10
Spolek Techniků Divadla Krakonoš Jak to bylo s dopisovatelkama do Bobkovejch listů. Byly to Slávka Hubačíková a Jana Kramářová – hostesky. Obě jistě všichni dobře znáte. Prostory techniky – tenkrát dílnu – využívaly jako šatnu. Krom toho, že s nima byla ukrutná sranda, tak byly taky pěkný bordelářky. Protože většinou měly málo času na úpravu svý vi-
potřeba rychle najít kleště nebo lepidlo, tak to nešlo. V tý době začal Honza uklízet. A protože některé věci bylo potřeba řešit rychle, tak všechny jejich propriety lítaly do regálů, kde byly věci míň potřebný. Potom zas nic nemohly najít hostesky a tím byly vytrestaný. Ale nebraly to tragicky. Vždycky jenom radostně konstatovaly, že „Honza zas uklízel švihem pravý ruky“. Honza Vaverka st.
Měl ji tam či ne…? Velký a zásadní protest vznesl Vlastík Ondráček na nedělním zasedání přípravného výboru. Prý je hrubým způsobem omezována jeho osobní svoboda. „Prostestuji proti tomu, abych byl kontrolován ve svém pokoji v pozdních večerních hodinách, zda mám či nemám dámskou návštěvu,“ horlil nestor vysocké přehlídky. K protestu ho vyprovokoval fakt, že soukromí jeho pokoje narušil v sobotu večer nepozvaný host. Je pravda, že se náš list pokouší najít nějaké zaručené zprávy pro chystané vydání oblíbeného titulu VyBul, a tak vysíláme své informátory k ověření tipů. Zda však Vlastík opravdu dámskou návštěvu měl potvrdit nemůžeme. Nicméně – nám pravda neunikne a my vám pak ověřené zprávy ihned předáme. -red-
záže, svršků a spodků, kam co ve spěchu položily, tam to už zůstalo. Potom se stávalo, že mezi nářadím, hereckýma rekvizitama a reflektorama se hledaly rtěnky, punčocháče, hřebeny a fény. Podprsenky né. A když bylo na verštatu v4/2012 strana 11
Krámy, krámky, krámečky…. Už patnáct let u krámku v přízemí divadla Krakonoš neuslyšíte: „Pojďte si něco dát, máme sladké, slané, kyselé.“ Ano, před patnácti lety tady s námi naposledy byl Pepa Kučera a jeho žena Miluška, moji rodiče.
Začátky prodeje cukrovinek vypadaly trochu jinak, než jak je tomu dnes. Nejprve byl jen stůl v restauraci a na něm tatranky, fidorky, mléčná čokoláda a žvýkačky. U něj byla paní Kramářová, m a m i nk a J a n y D r o z e no vé z kuchyňky. Návštěvníků přibývalo, a tak nebylo daleko k nápadu zřídit krámek před malým sálem. A táta
se tohoto záměru hned ujal. On byl šéf, mamka přidávala obchodního ducha. Táta došel pro cigarety, tedy „kuřivo“, které nesmělo chybět, mamka srovnávala do zákrytu tatranky, fidorky, tic-tac, psala cenovky. Už tehdy jsem se s nimi střídala také já. Přehlídce nějaký rok přibyl a rodinná rada usoudila, že by bylo do bré zřídit další obchodní stanoviště. Prodávali jsme nejprve slané brambůrk y před divadle m při vítání. Mamka nebo já jsme se staraly o pokladnu, táta nosil pytle s brambůrky, které byly v té době nedostatkovým zbožím. Když jsme viděli zájem, přidali jsme následující rok stolek, na němž kromě slané pochutiny byly i sladké drobnosti. Jaké množství jsme toho tehdy prodali, si už nepamatuji, ale každý den byl sortiment na stolku před divadlem jiný. Další rok jsme pokračovali
v4/2012 strana 12
ve vylepšovaní sladko-slaného byznysu a „krámek“ jsme vybavili plastovými košíčky i krabičkami, aby nabídka vypadala lákavěji pro zákazníka a aby se se zbožím lépe manipulovalo. Obchodování se rozvíjelo tak dobře, že některé roky byl další krámek i na půdičce, kde jsme nabízeli perníčky s vánočními motivy. Jako poslední vznikl krámek ve vestibulu před vstupem do velkého sálu, jak jej znáte dnes. Toto místo mělo své opodstatnění. Když do divadla přijel zájezd penzistů, bývalo pro ně někdy složité vyjít do patra. Nejprve byl nový krámek otevřený jen před večerním představením, potom se provoz rozšířil i na dobu před těmi odpoledními. Od roku 1998 se v něm vídáváte s Olinkou Šulcovou a nakupovat můžete už od dopoledních hodin. Doba se mění, s ní se měníme i my a naše požadavky. A tak jsem i já přemýšlela o změně sortimentu „svého“ krámečku u hospůdky. Přijďte se podívat na novinky v prvním patře – nabídka je radikálně odlišná od předešlých let. Něco z původní nabídky zůstalo, většina je však zcela nová. Najdete u mě originální bižuterii, parfémové vody, glycerínová mýdla, pleťové masky a masážní gely. Vše za příznivé ceny. Eva Stoklasová
Večer v hasičně s Veverskou Bítýškou
v4/2012 strana 13
vám hned řeknu, co chybělo a proč to tak bylo. Už léta je zvykem, že Lenka Richterová přidává k recenzi své kresbičky. K recenzi sobotního představení však v redakci kresbička chyběla. „Já jsem ji ale nakreslila,“ bránila se Lenka. A skutečně nelhala. Jen se vloudila malá chybička. Lenka tvořila tentokrát na malém sále, pak si zbalila věci a šla se podívat na společenské dění do hasičovny. A odešla i s obrázkem. A tak, chcete-li si snad obrázek do nedělního Větrníku doplnit, nezbude vám nic jiného, než oslovit autorku a vyžádat si originál. -jn-
Omluva Konečně šampaňské! Hanka Dohnalová oslavila na přehlídce hned několikeré kulatiny. Přejeme vše nejlepší.
…něco chybělo. Listovali jste včera Větrníkem a měli jste pocit, že vám v něm něco chybí? No, měli jste pravdu a já
Včera se nám do redakce vloudil tiskařský šotek. Ve článku „Sobotní podvečer dle Aristotelovy Poetiky“ se podařilo změnit jméno divadelní pokladní. Vězte tedy, že v pokladně divadla se potkáváte s Evou Lukášovou, nikoli Věrou. Děkujeme za pochopení a věříme, že nám zachováte přízeň i nadále. Vaše redakce
Předpověď počasí na pondělí
v4/2012 strana 14
Sláva!! Konečně trochu vlhka! Ono, vím, není to nic příjemného, ale přece jenom je podzim a takové ty plískanice k němu patří. Je až s podivem, že jich je tak málo.
Partneři XLIII. národní přehlídky venkovských divadelních souborů Krakonošova divadelního podzimu
v4/2012 strana 15
Všeobecný úvod k výrobě ovocných destilátů Pokračování z minulého čísla Konečně přicházíme k velké skupině lihovin, jejichž podkladem je čistý líh, takže žádaného aroma se dosahuje přísadami určitých látek. V této skupině se nalézají lihoviny nejrozličnější povahy podle toho, byly-li připraveny pomocí přísady přirozeně se vyskytujících neb chemicky připravených látek, užilo-li se při jejich přípravě extrakce neb byly-li připraveny na studené cestě, obsaúterý 16. října 2012 hu j í- l i p ř ís a kdy co kde du cukru apod. 8:30 velký sál Mezi těmito lihoPohádky do kapsy 9:00 vinami jsou nej9:30 Praha podstatnější skupi9:30 seminář malý sál nou likéry s níz10:15 velký sál Pohádky do kapsy kým obsahem cuk0:00 ru. Pokud jde 10:30 Praha o jistou příbuznost 11:00 přípravný výbor klubovna s ušlechtilými pá12:00 příjezd Heřmanův Městec MÚ lenkami, nutno 12:30 příjezd Velká Bystřice MÚ 13:00 seminář KR SČDO sokolovna z této skupiny vy13:00 KDP mladým Větrov týčit i zejména 13:30 loučení Brněnec malý sál uměle připravené 14:30 vítání Heřmanův Městec MÚ pálenky, jako na14:30 vítání Velká Bystřice MÚ příklad umělá sli14:30 dechovka před divadlem vovice různé ná15:00 vítání Heřmanův Městec před divadlem hražky brandy 15:30 vítání Velká Bystřice před divadlem a podobné, 16:00 velký sál Dokonalá svatba a za použití trestí 16:30 připravené lihovi17:00 Štítina ny ovocného cha20:00 velký sál Dokonalá svatba rakteru, a ovocné 20:30 likéry. 21:00 Štítina Pokračování 22:00 seminář KDP půdička 22:30 zasedání poroty klubovna příště 23:00 společenský večer
hasičovna
Větrník, zpravodaj XLIII. Krakonošova divadelního podzimu – Národní přehlídky venkovských divadelních souborů. Vydává Občanské sdružení Větrov. Redakce Jana Fričová, Pavlína Schejbalová, technické zpracování Ing. Josef Hejral, fotografie Ivo Mičkal. Tisk H&H Servis. Náklad 180 ks. Cena 5 Kč.
