Dne 15. června 2015 odsouhlasila

15 / 2015 Daňový a účetní

17. července 2015

aktuality • komentáře • dotazy a odpovědi

Rozšíření přenesení daňové povinnosti od 1.7.2015 na některé zemědělské komodity Ing. Štěpánka Hesová

D

ne 15. června 2015 odsouhlasila vláda s účinností od 1. července 2015 rozšíření dosud platného nařízení vlády č. 361/2014 Sb., a to nařízením č. 155/2015 Sb., které bylo zveřejněno ve Sbírce zákonů dne 29. června 2015 v částce 64 (dále jen „na‑ řízení“). Toto rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti se týká pouze oblasti zeměděl‑ ských komodit, a to na vybrané položky obsažené v kapitole 10 a 12 společného celního sazebníku. Podle článku 1 bodu 2 písm. i) směrnice Rady 2013/43/EU je podmíněno přenesení daňové povinnosti na vybrané komodity obilovin, olejnatých semen, technických plodin a cukrové řepy tím, že tyto komodity nejsou běžně používány v nezměněném stavu ke konečné spotřebě. Cílem této úpravy je především prevence před přenesením krácení daní z jiných členských států na území České repub‑ liky. Konkrétně jde zejména o Slovenskou republiku. Úpravy nařízení se týkají: 1. Nově se v § 2 odst. 3 písm. a) nařízení rozšiřuje dosavadní režim přenesení daňové povinnosti: a) u obilovin kapitoly 10 nomenkla‑ tury celního sazebníku, tj. kromě do‑ savadní kukuřice (kód 1005) o další komodity, kterými jsou pšenice a sourež (kód 1001), žito (kód 1002), ječmen (kód 1003), oves (kód 1004),

1

Vážení čtenáři,

rýže (kód 1006), zrna čiroku (kód 1007), pohanka, proso a lesknice ka‑ nárská, rosičky, merlík chilský, triti‑ cale a ostatní obiloviny (kód 1008), b) u olejnatých semen, technických plodin a cukrové řepy kapitoly 12 nomenklatury celního sazebníku, tj. kromě dosavadních sójových bobů (kód 1201), semen řepky a řepky olejky (kód 1205), slunečnicových semen (kód 1206 00), hořčičných semen (kód 1207 50), makových semen (kód 1207 91), semena cukrové řepy (kód 1209 10 00) a také cukrové řepy (kód 1212 91), o ostatní olejnatá semena, např. podzemnici olejnatou (kód 1202), kopru (kód 1203 00 00), lněné se‑ mena (kód 1204 00), ostatní olej‑ natá semena a olejnaté plody, též drcené (kód 1207, tj. palmové oře‑ chy a jádra, bavlníková, skočcová a sezamová semena, semena svět‑ lice barvířské, melounová semena, ostatní olejnatá semena a konopná semena). Na výše uvedené položky a i na ostatní položky kapitoly 12 jako jsou mouka a krupice z olejna‑ tých semen nebo olejnatých plodů

ani prázdni‑ nové číslo časo‑ pisu není ochu‑ zeno o daňové novinky, rady, postřehy. První článek se týká rozšíření přene‑ sení daňové povinnosti od 1. čer‑ vence tohoto roku na některé ze‑ mědělské komodity. Druhý článek se pozastavuje u nej‑ obvyklejší formy podnikání – s. r. o. – a upozorňuje na odlišnosti, které by i po osmnácti měsících účinnosti nového občanského zá‑ koníku mohly být opomenuty. DPH se věnuje znalostní test – ověřte si, jak budete úspěšní ve tři‑ ceti otázkách. Čtvrtý článek přibližuje daňové podmínky našeho souseda – Rakouska. S přáním příjemných letních dovo‑ lených

Lucie Čížkovská odborná redaktorka

obsah

dotazy

1..... Rozšíření přenesení daňové povinnosti od 1.7.2015 na některé zemědělské komodity

6..... DPH a místo plnění – oprava movité věci pro zahraniční firmu

2..... Společnost s ručením omezeným (nová pravidla a rozdíly oproti dřívější úpravě) – 1. část 4..... Znalostní test – novely ZDPH od 1. 1. 2015 7..... Jak vysoké jsou daně v Rakousku?

DPH při obchodu Česko – Slovensko firmou s dvojí registrací 8..... Bezúročné zápůjčky 2014/2015 Pronájem automobilu z OSVČ do s.r.o. Automobil – zvýšená daň z příjmů

DU TIP 15 / 2015 – vyšlo 17. července 2015

(kód 1208), semena pícnin, kost‑ řavy, lipnice luční, jílku a bylin pěs‑ tovaných pro jejich květy, zeleniny, lesních stromků, rostlin pěstova‑ ných pro jejich květy (kód 1209), chmelové šištice (kód 1210), rost‑ liny a části rostlin používané ze‑ jména ve voňavkářství, ve farmacii atd. (kód 1211), chaluhy a jiné řasy, svatojánský chléb, cukrová třtina, kořeny čekanky (kód 1212), sláma a plevy (kód 1213), tuřín, krmná řepa, jiné krmné kořeny atd. (kód 1214), lze použít režim přenesení daňové povinnosti pouze tehdy, pokud splňují podmínku, že jsou

olejnatým semenem nebo technic‑ kou plodinou. Od 1. července letošního roku tedy vzniká povinnost uplatnit režim přenesení daňové povinnosti na komodity kapitoly 10 a 12, pokud jsou obilovinou a technickou plodinou, dále pak olejnatým semenem a cukrovou řepou. 2. V § 2 odst. 3 písm. b) nařízení je také upraven číselný kód nomenkla‑ tury z „7312 00 00“, který není v celním sazebníku uveden a nahrazuje se čísel‑ ným kódem „7312 – Spletená lanka, lana, kabely, spletené pásy, smyčky

a podobné výrobky, ze železa nebo oceli, elektricky neizolované“. Jde o le‑ gislativně technickou úpravu, která nemění rozsah přenesené daňové povinnosti. Pokud jde o účinnost použití režimu pře‑ nesení daňové povinnosti u cukrové řepy (kód 1212 91), ta zůstává zachována od 1. září 2015. Dále také zůstává nezměněno ustanovení § 2 odst. 2) nařízení, kde je stanoven limit 100 000 Kč pro plnění, u nichž vzniká po‑ vinnost uplatnit režim přenesení daňo‑ vého povinnosti.

Společnost s ručením omezeným (nová pravidla a rozdíly oproti dřívější úpravě) – 1. část Ing. Vlasta Martišková

S

polečnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.) přestavuje nejpou‑ žívanější formu obchodní společ‑ nosti v České republice, která patří spolu s dalšími společnostmi a družstvem mezi obchodní korporace. Spolu s akcio‑ vou společností je s.r.o. řazena mezi tzv. kapitálové společnosti, pro něž jsou cha‑ rakteristické znaky, což je účast společníků formou poskytnutého kapitálu, oddě‑ lení majetku společníků od majetku spo‑ lečnosti a nízké riziko ručení společníků za závazky společnosti. S.r.o. tuto definici naplňuje pouze s tím rozdílem, že oproti běžným kapitálovým společnostem před‑ pokládá vyšší míru osobní angažovanosti společníků na chodu společnosti.

ZOK). Obecnou úpravu nalezneme v §§ 1 až 94, kdy speciální úprava s.r.o. je v části první hlavě IV v ust. § 132 až § 242 ZOK. Právní normy obsažené v NOZ se na s.r.o. použijí vždy v tom rozsahu, ve kterém ZOK nestanoví normy jiné.

Rozdíly oproti dřívější úpravě • právní úprava byla obsažena pouze v obchodním zákoníku, občanský zákoník se aplikoval pouze výjimečně, • nově je základním obecným předpisem soukromého práva pro s.r.o. NOZ, • ZOK obsahuje právní úpravu pouze některých specifických oblastí v s.r.o.

Právní úprava Stěžejním předpisem je základní sou‑ kromoprávní kodex, což je zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ), který komplexně upravuje soukro‑ moprávní vztahy. V ustanoveních § 118 až § 209 NOZ nalez‑ neme úpravu právní osobnosti právnic‑ kých osob, jejich ustavení a vznik, sídlo a účel, obecné principy tvorby orgánů, jed‑ nání, zrušení a zánik. Tato úprava je obecná. Korporace jako právnické osoby jsou speci‑ álně upraveny v § 210 až § 302 NOZ. Úpravu některých specifik obchodních korporací řeší zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, dále jen

Ustavení a vznik s.r.o. Společnost s ručením omezeným se zři‑ zuje zakladatelským právním jednáním dle § 123 NOZ, které vyžaduje písem‑ nou formu veřejné listiny. Podle §§ 8 až 11 ZOK se s. r. o. zakládá podpisem přísluš‑ ného zakladatelského dokumentu všemi zakladateli, přičemž pokud: 1. jsou zakladatelé dva a více, zakládá se s. r. o. společenskou smlouvou, 2. je zakladatelem pouze jediná (fyzická či právnická) osoba, jde o zakladatelskou listinu. Oba dokumenty musejí mít formu veřejné listiny, čímž se dle § 776 odst. 2 ZOK ro‑ zumí notářský zápis.


Povinné

náležitosti

společenské

smlouvy

Společenská smlouva musí obsahovat určité povinné náležitosti, zákon při‑ tom rozlišuje, jestli jde o společenskou smlouvu, která je uzavřena při založení společnosti, nebo společenskou smlouvu společnosti, která již byla založena. Společenská smlouva vždy musí obsahovat: • název společnosti, • určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla, • určení druhů podílů každého společ‑ níka a práv a povinností s nimi spoje‑ ných (pokud společenská smlouva do‑ voluje vznik různých druhů podílů), • výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly – minimální výše vkladu je 1 Kč, • výši základního kapitálu – zákon již ne‑ stanoví minimální výši základního ka‑ pitálu, ta je dána součtem výše vkladů jednotlivých společníků, • počet jednatelů, • sídlo společnosti – postačí i nadále uvést pouze název obce, v níž je umís‑ těno sídlo společnosti (do obchodního rejstříku se pak zapíše úplná adresa sídla, přičemž sídlo může být i v bytě), • předmět činnosti společnosti. Výše uvedené náležitosti jsou uvedeny v § 146 odst. 1 ZOK a v § 123 odst. 1 NOZ a musí být zahrnuty ve společenské smlouvě po celou dobu trvání společnosti. Zákon dále stanoví v § 146 odst. 2 ZOK, že určité povinné náležitosti nad rámec výše uvedených musí obsahovat společenská

2

smlouva již při založení společnosti. Jde např. o: • vkladovou povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro její splnění, • údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem či jednateli společnosti, případně členy jiných orgánů, pokud mají být podle ZOK voleni valnou hromadou, • určení správce vkladu a • u nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku a určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu.

Možnost úprav společenských smluv odchylně od ZOK Vedle podstatných náležitostí společen‑ ské smlouvy připouští ZOK, aby ně‑ které otázky byly řešeny v rámci spole‑ čenské smlouvy odchylně od zákonné úpravy, popř. byly v rámci společen‑ ské smlouvy zpřesněny či podmíněny (např. rozdíl mezi cenou nepeněžitého vkladu a výši vkladu, úprava splacení nepeněžního vkladu, zastoupení spo‑ lečnosti, určení jednatelů jako kolek‑ tivního orgánu, podmínky a lhůty pro splácení vkladu, prodlení, podmínky převod podílu, příplatková povinnost, úprava působnosti valné hromady, ur‑ čení výše vypořádacího podílu a další). Další ujednání Ve společenské smlouvě lze dále upravit způsob svolávání valné hro‑ mady a oznamování termínu a ko‑ nání valné hromady, způsob rozdělení zisku a jeho výplaty, omezení jednatel‑ ského oprávnění např. souhlasem valné hromady a řadu jiných ustanovení. Právní úprava dává poměrně široký pro‑ stor pro to, aby si společníci mezi sebou nastavili vzájemné vztahy tak, aby byly v souladu s jejich potřebami.

Rozdíly oproti dřívější úpravě: • lhůtu mezi založením a vznikem s.r.o. v délce 6 měsíců lze společenskou smlouvou měnit, • společenská smlouva nově rozlišuje mezi podstatnými náležitostmi, které musí obsahovat jen do okamžiku splnění vkladových povinností, a mezi těmi náležitostmi, které musí obsahovat po celou dobu existence s.r.o.

Zápis do veřejného rejstříku Návrh na zápis s.r.o. k rejstříkovému soudu podávají jednatelé nově založené s.r.o. v písemné nebo elektronické formě

3

Připravujeme: • Reklamace vad a jejich řešení z účetního a daňového pohledu • Uplatnění daně paušální částkou • Zastoupení v novém občanském zákoníku

na předepsaném formuláři. Návrh se po‑ dává krajskému soudu podle sídla za‑ ložené s.r.o. ve lhůtě do 6 měsíců od za‑ ložení. Společenská smlouva může tuto lhůtu zkrátit i prodloužit dle ust. § 9 ZOK. Do veřejného rejstříku se zapisují minimálně následující skutečnosti dle ust. § 123 NOZ: • název • sídlo • předmět činnosti • statutární orgán a způsob jeho vytvoření • první členové statutárního orgánu Následně v § 48 ZOK jsou uvedeny doplňující skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku: • jméno a sídlo nebo adresa místa po‑ bytu, popřípadě také bydliště, liší‑li se od adresy místa pobytu, jejích společ‑ níků, • výše podílu každého společníka, • druh podílu, • popis práv a povinností s ním spoje‑ ných alespoň odkazem na společen‑ skou smlouvu uloženou ve sbírce listin a údaj o tom, zda byl na podíl vydán kmenový list. Dále je potřeba doplnit: • živnostenské či jiné oprávnění, • právní důvod užívání prostor, kde bude mít společnost sídlo, • souhlas osob zapisovaných do obchod‑ ního rejstříku.

Předběžná společnost Tato problematika je obsažena v § 127 NOZ. Před vznikem s.r.o. může kdokoliv a v jakýchkoliv otázkách jednat za tuto spo‑ lečnost. Pokud společnost vznikne později, musí společníci oznámit jednateli všechna jednání, k nimž došlo ještě před vzni‑ kem společnosti. Jednatelé sestaví seznam těchto jednání a předloží je valné hromadě ke schválení tak, aby je mohla schválit nej‑ později do 3 měsíců od vzniku společnosti. Podle § 48 odst. 2 zákona o veřejných rejs‑ třících má společnost možnost, aby požá‑ dala o zápis firmy do obchodního rejstříku dříve, než požádá o celý svůj prvozápis. Lze tak tímto tzv. předzápisem firmy tuto firmu rezervovat pro potřeby společnosti.

Pro využití této možnosti je nutné do jed‑ noho měsíce podat návrh na zápis společ‑ nosti do obchodního rejstříku, v opačném případě je předzapsaná firma rejstříko‑ vým soudem vymazaná.

Rozdíly oproti dřívější úpravě: • problematika obchodního rejstříku je obsažena v zákoně č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob, • do obchodního rejstříku lze zapsat i jiné údaje, než které uvádí zákon o veřejných rejstřících, • do sbírky listin lze založit i jiné listiny, než které uvádí zákon o veřejných rejstřících, • do obchodního rejstříku lze zapsat i předběžnou společnost.

Jednočlenná společnost s ručením omezeným

Oproti předchozí úpravě zákon o ob‑ chodních korporacích uvolňuje režim jednočlenných s.r.o., a to zejména tím, že opouští tzv. zákaz řetězení (společnost s ručením omezeným, která má jediného společníka, tak nově může být jediným za‑ kladatelem/společníkem jiné společnosti s ručením omezeným), ruší dřívější ome‑ zení, že jedna fyzická osoba může být je‑ diným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným, a dále že společnost může mít nejvýše padesát společníků. Působnost valné hromady jednočlenné společnosti vykonává její společník. Smlouva mezi jednočlennou společ‑ ností a jejím společníkem musí mít pí‑ semnou formu s úředně ověřenými pod‑ pisy, pokud jediný společník při uzavření smlouvy zároveň jedná za společnost. To neplatí pro smlouvu uzavřenou v rámci běžného obchodního styku a za podmí‑ nek v něm obvyklých. Pokud se společ‑ nost stane jednočlennou společností, ne‑ přihlíží se k ustanovením společenské smlouvy, která omezují převod nebo pře‑ chod podílu, popřípadě jeho zastavení. V jednočlenné společnosti nelze platně omezit dispozice s podílem, a to ani v za‑ kladatelské listině.


Znalostní test – novely ZDPH od 1. 1. 2015

Ing. Jiří Vychopeň Tento článek je zpracován formou testu, ve kterém si můžete ověřit své znalosti zákona o DPH, konkrétně změn, které na‑ staly k 1. lednu 2015. U každé otázky zvolte jednu z nabíze‑ ných možností odpovědí. Správné odpo‑ vědi pak naleznete na konci testu.

1. Pro účely daně z přidané hodnoty se za třetí zemi nepovažuje a) území ostrova Mayotte b) území ostrova Man c) území italských vod jezera Lugano

2. Ve věci povolení k prodeji za ceny bez DPH je správcem daně a) místně příslušný finanční úřad b) místně příslušný celní úřad c) Generální ředitelství cel České repub‑ liky

3. Do obratu podle § 4a ZDPH za období od 1. 2. 2014 do 31. 1. 2015 je nutné zahrnout také úplaty za nájem nemovitých věcí, který je plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně a není doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně, a to a) jen za období od 1. 2. 2014 do 31. 12. 2014 b) jen za období od 1. 1. 2015 do 31. 1. 2015 c) jen za období od 1. 2. 2014 do 31. 1. 2015

4. Pro účely ZDPH se v roce 2015 nepovažuje za samostatně uskutečňovanou ekonomickou činnost a) činnost likvidátora při likvidaci ob‑ chodní korporace za odměnu, která se pro účely zákona o daních z příjmů po‑ važuje za příjem ze závislé činnosti b) samostatná výdělečná činnost lékaře při poskytování zdravotních služeb po‑ dle zákona o zdravotních službách c) činnost autora při zpracování pří‑ spěvku do časopisu za honorář, který je podle zákona o daních z příjmů sa‑ mostatným základem daně pro daň vy‑ bíranou srážkou podle zvláštní sazby daně

5. Pokud se osoba povinná k dani, která není plátcem, rozhodne v případě, kdy bude od osoby neusazené v tuzemsku přijímat službu s místem plnění v tuzemsku, že se dobrovolně zaregistruje jako identifikovaná osoba ještě před přijetím této služby, stane se identifikovanou osobou a) d nem, ve kterém podá přihlášku k re‑ gistraci b) dnem, ve kterém jí bude oznámeno roz‑ hodnutí, kterým je registrována c) dnem následujícím po dni oznámení rozhodnutí, kterým je registrována

6. Pokud český plátce poskytne prostřednictvím veřejné elektronické sítě službu výuky na dálku ruskému občanovi, který je osobou nepovinnou k dani a má místo pobytu na Slovensku, bude místo plnění při poskytnutí této služby a) v tuzemsku b) na Slovensku c) v Rusku

7. Při pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu, který bude registrován k provozu v tuzemsku, je český občan, který není plátcem, povinen předložit daňové přiznání k dani z přidané hodnoty včetně kopie daňového dokladu a hlášení o pořízení nového dopravního prostředku a) d o 10 dnů ode dne pořízení nového dopravního prostředku, přičemž tuto lhůtu nelze v žádném případě prodlou‑ žit


b) do 10 dnů ode dne pořízení nového do‑ pravního prostředku; tuto lhůtu může správce daně na žádost daňového sub‑ jektu nebo z vlastního podnětu pro‑ dloužit až o 3 měsíce c) do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém byl nový dopravní prostředek pořízen

8. Daňový doklad vystavený v roce 2015 v případě přijetí úplaty, pokud před uskutečněním zdanitelného plnění vznikla povinnost přiznat daň ke dni přijetí úplaty, nemusí obsahovat a) evidenční číslo daňového dokladu b) den přijetí úplaty, pokud se neliší ode dne vystavení daňového dokladu c) rozsah plnění

9. Aby bylo potvrzení vystavené při dražbě obchodního majetku plátce v roce 2015 daňovým dokladem, musí kromě náležitostí daňového dokladu obsahovat také a) označení místa a času konání dražby b) označení osoby určené k zajištění prodeje obchodního majetku plátce v dražbě c) sdělení, že se jedná o prodej prostřed‑ nictvím osoby určené k uskutečnění prodeje obchodního majetku plátce

10. Doklad o použití se v roce 2015 nevystavuje a) při vložení nepeněžitého vkladu do ob‑ chodní korporace ve hmotném ma‑ jetku, u kterého vkladatel při jeho poří‑ zení uplatnil odpočet daně

4

b) p ři uvedení do stavu způsobilého k užívání dlouhodobého majetku vy‑ tvořeného vlastní činností, pokud plátce použije tento majetek pro účely, pro které má nárok na odpočet daně jen v částečné výši c) při dočasném využití obchodního ma‑ jetku pro osobní spotřebu plátce, který u tohoto majetku nebo jeho části uplat‑ nil odpočet daně

11. Pro účely výpočtu daně u zboží propuštěného v roce 2015 do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku se základ daně vypočte podle § 38 odst. 1 ZDPH bez zahrnutí a) cla, dávek a poplatků splatných z dů‑ vodu dovozu zboží b) hodnoty služby poskytnuté osobou ne‑ usazenou v tuzemsku s místem plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1 ZDPH c) vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku

12. Opravu základu daně a výše daně u dílčího plnění převzatého jako dílčí část díla lze provést ve lhůtě 3 let a) od konce zdaňovacího období, ve kte‑ rém došlo k převzetí celkového díla b) od konce zdaňovacího období, ve kte‑ rém došlo k převzetí dílčího plnění c) od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k převzetí dílčího plnění

13. U očkovacích látek určených pro veterinární služby se v roce 2015 uplatňuje a) základní sazba daně b) první snížená sazba daně c) druhá snížená sazba daně

14. Pokud dovoz zboží, u kterého se uplatňuje paušální celní sazba, obsahuje zboží dvou druhů zařazených do různých podpoložek celního sazebníku, přičemž zboží druhu A podléhá základní sazbě daně a zboží druhu B podléhá první snížené sazbě daně, uplatní se v roce 2015 sazba daně a) u zboží druhu A ve výši 21 % a u zboží druhu B ve výši 15 % b) u zboží druhu A i B ve výši 21 % c) u zboží druhu A i B ve výši 15 %

15. K identifikaci zboží pro účely jeho zařazení do příslušné sazby daně z přidané hodnoty se v roce 2015 používá a) kód Harmonizovaného systému po‑ pisu číselného označování zboží b) kód Nomenklatury celního sazebníku

5

c) kód „Klasifikace produkce (CZ‑CPA)“ nebo kód „Klasifikace stavebních děl (CZ‑CC)“

16. Do výměry 120 m2 podlahové plochy obytného prostoru, který se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za obytný prostor pro sociální bydlení, se v roce 2015 nezahrnuje a) p odlahová plocha obytného prostoru, která je zakrytá zabudovanými před‑ měty b) podlahová plocha obytného prostoru, která je zastavěná vnitřními stěnami c) podlahová plocha sklepa, který je uží‑ ván s obytným prostorem a nachází se ve stejné stavbě jako tento obytný pro‑ stor

17. Osobě se zdravotním postižením může být v roce 2015 na základě podané žádosti vrácena zaplacená daň z přidané hodnoty a) u nového nebo ojetého motorového vo‑ zidla dodaného této osobě b) jen u nového motorového vozidla do‑ daného této osobě c) jen u nového nebo ojetého osobního au‑ tomobilu dodaného této osobě

18. Obchodník s uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi, který je plátcem, nemůže v roce 2015 uplatnit zvláštní režim při prodeji a) u měleckého díla koupeného od jiného plátce, který při prodeji tohoto díla ob‑ chodníkovi uplatnil daň z přidané hod‑ noty běžným způsobem b) uměleckého díla, které do tuzemska sám dovezl c) uměleckého díla, které mu dodal právní nástupce autora tohoto díla

19. Plátce, který vyrobí investiční zlato, se může v roce 2015 rozhodnout, že při jeho dodání, na které se vztahuje osvobození od daně podle § 92 ZDPH, uplatní daň z přidané hodnoty v případě a) d odání investičního zlata osobě regis‑ trované v jiném členském státě b) dodání investičního zlata jinému plátci s místem plnění v tuzemsku c) dodání investičního zlata jinému plátci s místem plnění mimo tuzemsko

20. Plátce použije v roce 2015 režim přenesení daňové povinnosti a) u dodání stavby po uplynutí lhůty stanovené v § 56 odst. 3 ZDPH pro

osvobození dodání vybrané nemovité věci od daně, pokud se u tohoto dodání nemovité věci plátce rozhodl v souladu s § 56 odst. 4 ZDPH uplatnit daň b) u nájmu jednotky jinému plátci pro účely uskutečňování jeho ekonomic‑ kých činností, pokud se u tohoto ná‑ jmu jednotky plátce rozhodl v souladu s § 56a odst. 3 ZDPH uplatnit daň c) u nájmu jeřábu s obsluhou pro instalaci firemního štítu na budově

21. Režim přenesení daňové povinnosti se podle příslušného nařízení vlády použije a) při dodání vybraných obilovin a tech‑ nických plodin od 1. 1. 2015, při dodání cukrové řepy od 1. 4. 2015 b) p ři dodání vybraných obilovin a tech‑ nických plodin od 1. 4. 2015, při dodání cukrové řepy od 1. 9. 2015 c) při dodání vybraných obilovin a tech‑ nických plodin od 1. 1. 2015, při dodání cukrové řepy od 1. 1. 2016

22. Předmětem závazného posouzení pro určení, zda se při poskytnutí určitého zdanitelného plnění použije režim přenesení daňové povinnosti, může být v roce 2015 a) jakékoliv zdanitelné plnění b) jenom dodání zboží uvedeného v pří‑ loze č. 5 c) jenom poskytnutí stavebních nebo montážních prací

23. V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, podávaném v roce 2015, lze uvést a) nejvýše 5 zdanitelných plnění b) nejvýše 3 zdanitelná plnění c) pouze jedno zdanitelné plnění

24. Za vydání každého jednotlivého rozhodnutí o závazném posouzení určitého zdanitelného plnění pro použití režimu přenesení daňové povinnosti v roce 2015 žadatel zaplatí správní poplatek a) ve výši 10 000 Kč b) ve výši 1 000 Kč c) ve výši 100 Kč

25. V roce 2015 se osoba, která není plátcem, při splnění podmínek stanovených v § 5a ZDPH stává členem skupiny a) od prvního dne druhého měsíce násle‑ dujícího po měsíci, ve kterém skupina podá se souhlasem této osoby žádost


o její přistoupení do skupiny b) od prvního dne třetího měsíce násle‑ dujícího po měsíci, ve kterém skupina podá se souhlasem této osoby žádost o její přistoupení do skupiny c) od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokud skupina podá se souhla‑ sem této osoby žádost o její přistoupení do skupiny nejpozději do 31. října běž‑ ného kalendářního roku; pokud sku‑ pina podá žádost po 31. říjnu běžného kalendářního roku, stává se osoba, která není plátcem, členem skupiny od 1. ledna druhého kalendářního roku následujícího po podání žádosti

26. Povinná elektronická forma podání se v roce 2015 nevztahuje na a) výpis z evidence pro daňové účely, který je povinen podat správci daně plátce, který uskutečnil zdanitelné pl‑ nění v režimu přenesení daňové povin‑ nosti b) výpis z evidence pro daňové účely, který je povinen podat správci daně plátce, pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti

c) hlášení o pořízení nového doprav‑ ního prostředku, které je plátce po‑ vinen přiložit k daňovému přiznání v případě pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu od osoby, která není osobou registrova‑ nou k dani v jiném členském státě

27. Plátce, u kterého bude v roce 2015 rozhodnuto, že je v úpadku, bude povinen podat daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období končící dnem, který bude předcházet dni nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku, ve lhůtě a) 2 5 dnů od skončení uvedeného zdaňo‑ vacího období b) 30 dnů od skončení uvedeného zdaňo‑ vacího období c) 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku

28. Když od 21. září 2015 klesne počet členů skupiny pod dva, správce daně zruší registraci skupiny a) k 21. září 2015

b) k 30. září 2015 c) k 31. prosinci 2015

29. Pokud by byl v roce 2015 v České republice vyhlášen nouzový stav nebo stav ohrožení státu, mohla by vláda nařízením na nezbytně nutnou dobu odpovídající charakteru a intenzitě ohrožení bezpečnosti České republiky například a) snížit druhou sníženou sazbu daně z 10 % na 3 % a současně s tím zvýšit základní sazbu daně z 21 % na 25 % b) snížit druhou sníženou sazbu daně z 10 % na 5 % a současně s tím zvýšit základní sazbu daně z 21 % na 25 % c) snížit druhou sníženou sazba daně z 10 % na 5 % a současně s tím zvýšit základní sazbu daně z 21 % na 27 %

30. V případě zvláštního režimu jednoho správního místa je v tuzemsku místně příslušným a) Specializovaný finanční úřad b) Finanční úřad pro Jihomoravský kraj c) Finanční úřad pro hlavní město Prahu

Správné odpovědi: 1b, 2b, 3b, 4a, 5c, 6b, 7a, 8b, 9c, 10a,11b, 12a, 13c, 14b, 15b, 16c, 17a, 18a, 19b, 20c, 21b, 22a, 23c, 24a, 25a, 26c, 27c, 28c, 29b, 30b

Dotazy ❙❙ Dotaz DPH a místo plnění – oprava movité věci pro zahraniční firmu Kdo je povinen přiznat a odvést DPH? Mám vystavit fakturu na službu do EU. Provedl jsem opravu zaslaného měřidla německé firmy. Chtějí vystavit fakturu na sebe, německou firmu s německým DIČ, ale opravené měřidlo chtějí zaslat na Slovensko, kde mají dceřinou společnost. Když budu fakturovat s německým DIČ, tak mi do souhrnného hlášení v DPH bude vtahovat německou firmu. Pokud ale má DPH platit Slovensko, tak bych měl fakturovat na Slovensko, ne? Nevím, jak to provést.

❙❙ Odpověď Při poskytnutí služby spočívající v opravě movité věci pro osobu povinnou k dani se za místo plnění považuje podle § 9 odst. 1 ZDPH místo, kde má příjemce služby své sídlo. Na této skutečnosti nic nemění to, že opravená věc je dopravena do jiného

státu, než má příjemce sídlo. Proto budete na faktuře uvádět německé DIČ a v sou‑ hrnném hlášení bude rovněž uvedena ně‑ mecká firma jako příjemce služby. Kdo vám fakturu uhradí, není rozhodující. Ing. Eva Krekulová

❙❙ Dotaz DPH při obchodu Česko – Slovensko firmou s dvojí registrací Česká společnost, plátce DPH v ČR, je zároveň registrován jako plátce DPH na Slovensku a dodává zboží na Slovensko slovenskému plátci DPH. Před dodáním inkasuje český dodavatel zálohu. Má skutečnost, že český dodavatel je registrován jako plátce DPH i na Slovensku, vliv na odvod DPH? Kdo a kde odvede v tomto případě DPH?


❙❙ Odpověď Při dodání zboží můžete v podstatě volit mezi tím, zda budete zboží dodávat pod svým českým, nebo pod slovenským DIČ. Je to o podstatě smlouvy, objednávky apod. Podle mého názoru je ale pro vás jako do‑ davatele jednodušší provést obchod jako osvobozené dodání z CZ DIČ přímo zá‑ kazníkovi na Slovensku, který bude mít pořízení zboží z jiného členského státu. Své slovenské DIČ byste využil zejména v případě, kdybyste zboží převezl z ČR a na Slovensku jej nějakou dobu sklado‑ val, než byste nalezl tamního kupce. Pak by se muselo udělat přemístění zboží z CZ DIČ na vaše SK DIČ ve smyslu § 13 odst. 6 ZDPH a následný prodej by se prováděl se slovenskou daní a uváděl by se ve slo‑ venském přiznání. Pak by záloha samo‑ zřejmě podléhala zdanění na Slovensku. Ing. Ivana Langerová

6

Jak vysoké jsou daně v Rakousku? Petr Gola

E

konomika Rakouska patří mezi nejvýkonnější z členských zemí EU, na čemž samozřejmě profitují i občané. Rakousko je analytickými společnostmi charakterizováno jako země s vysokou životní úrovní, s kultivovaným podnikatelským prostředním, fungujícím právním a kontrolním režimem a vzdělanými kvalifikovanými zaměstnanci. V Rakousku výborně funguje justice a ochrana investorů. Zaručena je rovněž svoboda obchodu a fungující finanční sektor. Motorem růstu domácí ekono‑ miky jsou malé a střední společnosti. V Rakousku je dlouhodobě velmi nízká míra nezaměstnanosti, pohybuje se okolo 5 %. V březnu 2015 činila míra ne‑ zaměstnanosti 5,6 % a nižší ze zemí EU byla pouze v Německu a Velké Británii. Hlavním ekonomickým partnerem je Německo. Rakousko se může pochlubit i vysokou produktivitou práce. Jedním z hlavních důvodů je vysoká orientace domácích společností na podporu vý‑ zkumu a vývoje. Inovace je pro domácí společnosti velmi důležitá. Daňové za‑ tížení v Rakousku je spolu s Francií, Itálii, Belgií a zeměmi Skandinávie nej‑ vyšší ze zemí EU. Rakousko patří mezi evropské země, kde se nemění pří‑ liš často daňové sazby, což přispívá k dobrému podnikatelskému klimatu. Podnikatelé a firmy mají snazší plá‑ nování své činnosti. Rozhodující po‑ díl v národním hospodářství má sek‑ tor služeb, současně však je výrobní průmysl nadprůměrný. Cestovní ruch je pro zemi nesmírně finančně důležitý a je významným exportním odvětvím. Rakousko je rovněž vnímáno jako velmi bezpečná země.

Daň z příjmu fyzických osob Sazby daně z příjmu fyzických osob se v Rakousku v posledních letech nemě‑ nily. Mírně se však rozšiřovala jednotlivá daňová pásma, dále se zvyšovaly daňové úlevy na vyživované děti. Do příjmu 11 000 EUR je sazba daně 0 %, od 11 000 EUR do 25 000 EUR je sazba daně 36,5 %, od 25 000 EUR do 60 000 EUR je sazba daně 43,21 % a nad 60 000 EUR je sazba daně 50 %. Čím nižší zdanění, tím lépe pro ekonomiku. Pro dlouhodobě úspěšný byznys je však velmi důležitá úroveň le‑ gislativy, justice, regulace a celkového ekonomického prostředí, v těchto as‑ pektech pak patří Rakousko ke světové špičce.

7

Zdanění práce u vybraných příjmů (rok 2014) Průměrný příjem (v %)

Mzdové odvody

67

100

133

167

Daň z příjmu fyzických osob

10,6

16,5

20,1

23,1

Pojištění placené zaměstnancem

18,1

18,1

18,1

16,1

Celkové odvody zaměstnance

28,7

34,6

38,2

39,2

Pojištění placené zaměstnavatelem

29,1

29,1

29,1

26,8

Celkové zdanění práce

44,8

49,4

52,1

52,0

Pramen: OECD Tax Database, Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income

• Průměrná měsíční hrubá mzda v Rakousku v roce 2014 činila dle da‑ tabáze OECD 3 548 euro (98 634 Kč). Průměrná čistá měsíční mzda bezdět‑ ného a svobodného zaměstnance v roce 2014, kterou obdrží od svého zaměst‑ navatele na bankovní účet, činila 2 320 euro (64 496 Kč).

Daň z příjmu právnických osob

Sociální pojištění

DPH

V souhrnu odvádí zaměstnanec na po‑ vinném pojistném (sociální, zdravotní a nemocenské pojištění) 18,1 % ze své hrubé mzdy. Zaměstnavatel v souhrnu odvádí na povinném pojistném za svého zaměstnance 29,1 %. Maximální vymě‑ řovací základ je však na úrovni 1,5ná‑ sobku průměrné mzdy, proto odvádí občané s vyššími příjmy na povinném pojistném efektivně méně. V přiložené tabulce máme uvedeno efektivní zda‑ nění práce u podprůměrného příjmu (ve výši 67 % průměrné mzdy), prů‑ měrného příjmu a nadprůměrného pří‑ jmu (ve výši 133 % a 167 % průměrné mzdy). U průměrné mzdy se mzdové náklady zaměstnavatele a čistá mzda zaměstnance liší o 49,4 %, což je více než v Česku (42,7 %).

Základní sazba daně je 20 %, sní‑ žená sazba daně 10 %, obě sazby platí v Rakousku již od roku 1984, což je v Evropě výjimečné. V Rakousku je za‑ vedena i 12% sazba daně, která se vzta‑ huje na víno ze zemědělské produkce. Snížená 10% sazba daně je uvalena např. na potraviny, dodávku vody, knihy, ča‑ sopisy, dopravu, léky, ubytování, země‑ dělské vstupy, jídlo v restauracích, pali‑ vové dříví, televizní poplatky. Zvláštní 19% sazba daně je v regionech Jungholz a Mittelberg. DPH byla v Rakousku za‑ vedena v roce 1973 (základní sazba DPH byla 16 %). Od roku 1976 se zvýšila zá‑ kladní sazba DPH na 18 % a od roku 1984 se základní sazba DPH zvýšila na 20 %.

Sazba daně z příjmu právnických osob činí 25 % od roku 2005, kdy byla sazba daně snížena z 34 %. Pro Rakousko je typické, že se sazby daní mění méně, než je na ev‑ ropské poměry zvykem. Vždyť i 34% sazba daně platila v Rakousku od roku 1994.

Prameny: OECD Tax Database, Eurostat

Vzor vnitropodnikové směrnice o oběhu účetních dokladů naleznete na Zákaznickém portálu 24.


Dotazy ❙❙ Dotaz

❙❙ Dotaz

❙❙ Dotaz

Bezúročné zápůjčky 2014/2015

Pronájem automobilu z OSVČ do s.r.o.

Automobil – zvýšená daň z příjmů

Mám dotaz ohledně zápůjček společníka do společnosti k 31.12.2015.

Podnikatelka (OSVČ) si založila novou firmu (s.r.o.). Vlastní osobní automobil, který nepoužívala (jako OSVČ) k podnikání, ale nyní ho chce pronajmout s.r.o. V s.r.o. je jedinou společnicí a jednatelkou.

Poskytujeme zaměstnanci služební automobil i pro soukromé účely, kdy zaměstnanec hradí zvýšenou daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění.

Do konce roku 2014 jsme měli na účtu 365 bezúročné zápůjčky společníka ve výši 1 mil. Kč, které jsme daňově neřešili. Konečný zůstatek účtu 365 se převedl do dalšího roku. Pokud bude stejný problém k 31.12.2015 a na účtu 365 zůstanou staré bezúročné zápůjčky, tak budeme testovat, zda majetkový prospěch společníka nepřesáhl 100 000 Kč; pokud ano, tak zahrneme celý majetkový prospěch do základu společnosti. Je to tak správně? Pak nastane situace, kdy k 31.12.2015 budeme mít na účtu 365 úročenou 1% zápůjčku společníka. Stane se, že společnost nebude mít na vrácení zápůjčky ani úroků. My úrok předepíšeme, bude daňově neúčinný, vyplacen nebude, takže ani společnost a ani společník nic danit nebude, ale dikce novely zákona bude naplněna. Je tento postup správný?

❙❙ Odpověď Souhlasím s Vaším názorem, že od roku 2015 podléhá zdanění majetkový pro‑ spěch vydlužitele (dlužníka) nad limit 100 000 Kč – viz §19b odst. 1 písm. d) ZDP. Pokud ve Vašem případě tento majetkový prospěch překročí částku 100 000 Kč, jedná se o zdanitelný příjem (fiktivní), o kterém nebudete účtovat ve výnosech, ale zvýšíte o něj na řádku 30 daňového přiznání základ daně [§ 23 odst. 3 písm. a) bod 16 ZDP]. Ve druhé části dotazu se zabýváte jinou problematikou. Souhlasím s Vaším stano‑ viskem, že v případě, že smluvní úrok ne‑ bude fyzické osobě vyplacen, není předpis tohoto úroku daňově účinným nákladem společnosti [§ 24 odst. 2 písm. zi) ZDP].

Může si pronajmout (prakticky sama pro sebe – OSVČ pro s.r.o.) toto auto a jaké musí splnit podmínky? Je stanoven nějaký minimální nájem apod.? Kdo bude platit silniční daň? A může využívat paušální výdaje?

❙❙ Odpověď Nic nebrání tomu, aby fyzická osoba, která je jediným společníkem a zároveň i jednatelem s.r.o., tomuto s.r.o. pronajala běžným způsobem svůj osobní automo‑ bil. Podle § 13 zákona o obchodních kor‑ poracích ale v takovém případě musí být smlouva o nájmu automobilu uzavřena písemnou formou s úředně ověřenými podpisy. S ohledem na ustanovení § 23 odst. 7 ZDP by v tomto případě měla výše nájemného odpovídat obvyklé ceně podle zákona o oceňování majetku. U s.r.o. bude nájemné připadající podle smlouvy na příslušné účetní a zdaňo‑ vací období daňovým nákladem. U pro‑ najímatelky budou příjmy z nájmu auto‑ mobilu zdanitelným příjmem podle § 9 ZDP, přičemž u těchto příjmů lze uplat‑ ňovat buď výdaje prokazatelně vynalo‑ žené na jejich dosažení, zajištění a udr‑ žení, nebo výdaje ve výši 30 % z příjmů (tzv. „výdajový paušál“). Silniční daň bude platit majitelka vozidla, neboť podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o dani silniční je poplatníkem silniční daně ten, kdo je jako provozovatel vozidla zapsán v technickém průkazu vozidla.

Jaroslava Pfeilerova

Daňový a účetní TIP – aktuality, komentáře, dotazy a odpovědi Copyright © 1995–2015 by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatel‑ ství, spol. s r. o. / Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Evropská 423/178, P. O. Box 124, 160 41 Praha 6 / IČ: 45245681 / tel.: 222 539 333, fax: 222 539 400 / www.dashofer.cz, www.du.cz, e‑mail: [email protected] / Vedoucí redaktor: Ing. Marek Běhal, odborná redaktorka: Ing. Lucie Čížkovská / Sazba: FČ/ Tisk: POLY+, s. r. o. / Vychází 2× měsíčně. / Cena: Pololetní před‑ platné 1880 Kč + DPH, balné a poštovné / Předplatné na další období není třeba objednávat, je automaticky prodlouženo na dalších 12 měsíců. Předplatné je možné zrušit písemně, nejpozději 6 týdnů před uplynutím ročního předplatného, jinak se prodlužuje o další rok. / Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd. a jsou chráněna autorským zákonem. / Všechna práva jsou vyhra‑ zena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Žádná část díla nesmí být


Musí být brána do základu plná DPH, tedy 21 % při jeho pořízení? A to i v případě, pokud vozidlo využívá minimálně, např. má 5 % soukromých a 95 % služebních jízd?

❙❙ Odpověď Zákon o daních z příjmů v ust. § 6 odst. 6 stanoví, že pokud zaměstnavatel posky‑ tuje zaměstnanci bezplatně motorové vo‑ zidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance za každý kalendářní měsíc částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla. Jedná se o cenu vozidla v okamžiku jeho pořízení včetně DPH. Na výši zdanitelného příjmu za‑ městnance nemá vliv stáří vozidla (to zna‑ mená, že po několika letech bude při vy‑ číslení zdanitelného příjmu zaměstnance vycházeno z původní ceny včetně DPH). Stejně tak není rozhodující, zda zaměst‑ nanec pro soukromé účely předmětné vo‑ zidlo využije jedenkrát za měsíc nebo jej využívá denně. Také výše „nároku na od‑ počet DPH“ není rozhodující. Závěr: Pokud zaměstnanci poskyt‑ nete k soukromému i služebnímu vyu‑ žití motorové vozidlo, musíte vypočítat měsíční zdanitelný příjem zaměstnance ze vstupní ceny vozidla včetně DPH. Okolnosti, které uvádíte v dotazu, nemají na výpočet zdanitelného příjmu zaměst‑ nance žádný vliv. Jaroslava Pfeilerová

Ing. Jiří Vychopeň

jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) bez předchozího písem ného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s použitím elektronických off‑line nebo on‑line systémů ukládána do paměti, zpracovávána či šířena. / Informace obsažené v tomto díle byly zpracovány na základě nejlepších poznatků v okamžiku zveřejnění, kvůli neuceleným výsledkům ve výzkumu a ju‑ risdikci však není možno zaručit absolutní bezchybnost. / Za obsah příspěvků ručí jejich autoři. / Redakce za‑ jistí zodpovězení případných dotazů předplatitelů za‑ slaných pouze přes formulář na www.du.cz. Vybrané odpovědi budou uveřejněny v některém z čísel tohoto newsletteru. / Vydávání tohoto periodika povoleno rozhodnutím Ministerstva kultury, č. j. 3974/95, dne 1. 12. 1995. Redakční uzávěrka čísla 15 / 2015 byla dne 7. července 2015. ISSN 2336‑3665

8

Dne 15. června 2015 odsouhlasila

Recommend Documents